Evropský parlament,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2012 o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky: provádění priorit na rok 2012(1),

—  s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ve dnech 14. a 15. března 2013,

—  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 136 ve spojení s čl. 121 odst. 2 této smlouvy,

—  s ohledem na Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(2),

—  s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států(3),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně(4),

—  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(5),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy(6),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně(7),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi(8),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně(9),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2012 o roční analýze růstu na rok 2013 (COM(2012)0750),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2013 o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky: Příspěvek k roční analýze růstu 2013(10),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. března 2013 s názvem „Srovnávací přehled EU o soudnictví – nástroj podpory efektivního soudnictví a růstu “ (COM(2013)0160),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. května 2013 vydané jako průvodní dokument k návrhu doporučení pro jednotlivé země v roce 2013 a nazvané „Evropský semestr 2013: doporučení pro jednotlivé země – překonání krize v Evropě (COM(2013)0350),

—  s ohledem na Komisí předložený návrh doporučení Rady ze dne 29. května 2013 o provádění hlavních směrů hospodářských politik členských států, jejichž měnou je euro (COM(2013)0379), a s ohledem na Komisí předložené návrhy doporučení Rady ze dne 29. května 2013 pro jednotlivé členské státy Evropské unie,

—  s ohledem na studii nazvanou „Údaje pro hodnocení procesu evropského semestru z hlediska rovnosti žen a mužů“ vypracovanou v roce 2012(11),

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0322/2013),

A.  vzhledem k tomu, že hospodářská, sociální, finanční a dluhová krize dosud nepolevila a snaha o dosažení vyváženější, solidní, stabilní a integrované hospodářské a měnové unie (HMU) je stále ve fázi realizace;

B.  vzhledem k tomu, že krize státního dluhu eurozóny má výrazný dopad na peněžní trh eurozóny i na mimořádná politická opatření Eurosystému,

C.  vzhledem k tomu, že doporučení Komise pro jednotlivé země obsahují některé užitečné a podrobné postřehy, jako celek však musí být pro některé členské státy přesněji vymezena a zlepšena, především z hlediska vyváženosti politických doporučení pro různé oblasti politiky; vzhledem k tomu, že rovněž z hlediska metodiky, pokud jde o posuzování národních programů reforem a následné sledování doporučení pro jednotlivé země, existuje prostor pro zlepšení;

D.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou nadále hlavní oporou hospodářství eurozóny, představují přibližně 98 % všech podniků v eurozóně, zaměstnávají přibližně tři čtvrtiny zaměstnanců eurozóny a produkují přibližně 60 % přidané hodnoty;

E.  vzhledem k tomu, že při provádění evropského semestru je důležité zabezpečit úlohu sociálních partnerů a respektovat různé vnitrostátní postupy a instituce zabývající se tvorbou mezd;

F.  vzhledem k tomu, že v řadě oblastí je zapotřebí přijmout co nejrychleji nezbytná opatření, mimo jiné co se týče poskytování úvěrů pro reálnou ekonomiku a malé a střední podniky, což zahrnuje rozvoj alternativních zdrojů financování, rozvoj větší konkurenceschopnosti obchodního prostředí, boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování, obnovení udržitelnosti veřejných financí a snahy o nalezení účinných evropských řešení problému nezaměstnanosti, která by zavedla plně integrovaný trh práce a také by výrazně posílila sociální rozměr hospodářské a měnové unie;

G.  vzhledem k tomu, že předpokladem demokratické legitimity ekonomické správy prováděné v rámci evropského semestru je skutečná a opravdová úcta k parlamentním výsadám, a to jak na evropské, tak i vnitrostátní úrovni, a k výsadám Komise, jak jsou stanoveny ve Smlouvách a v právních předpisech EU, která bude bránit sílícímu trendu rozhodovat na úrovni EU a eurozóny o hospodářských záležitostech na mezivládních jednáních bez parlamentní účasti;

H.  vzhledem k tomu, že do provedení posouzení sociálního dopadu krize je nutné zapojit sociální partnery a občanskou společnost, a tudíž přijmout odpovídající opatření;

I.  vzhledem k tomu, že již vstoupila v platnost nová ustanovení zavedená v rámci balíčku dvou právních aktů („2-pack“), mají nyní doporučení Komise pro jednotlivé země větší význam, protože programy vnitrostátních reforem a programy stability s nimi musí být ve shodě;

J.  vzhledem k tomu, že zatímco v případě členských států využívajících programu finanční pomoci je dodržování těchto doporučení důsledně vyžadováno, v případě ostatních členských států je míra, do jaké se řídí předchozími doporučeními pro jednotlivé země, nízká;

K.  vzhledem k tomu, že balíček dvou právních aktů stanoví pravidla v rámci Společenství vůči členským státům eurozóny, které mají nebo jim hrozí, že by mohly mít, vážné problémy se svou finanční stabilitou;

L.  vzhledem k tomu, že je nutné zajistit jednotný trh a soudržnost EU;

M.  vzhledem k tomu, že nové technologie skýtají zaměstnavatelům i zaměstnancům nové možnosti pro organizaci práce, díky níž mohou dosáhnout lepší rovnováhy mezi soukromým a pracovním životem, a tedy i lepší integrace žen na trhu práce;

N.  vzhledem k tomu, že dne 17. září 2013 se Hospodářský a měnový výbor EP setkal se zástupci vnitrostátních parlamentů, aby diskutoval o provádění doporučení pro jednotlivé země přijatých Radou s cílem více zohlednit jejich účinnost a potenciální dopady v EU;

1.  vítá doporučení Komise jednotlivým státům přijatá Radou; zdůrazňuje existenci prostoru pro zlepšení; vítá skutečnost, že tato doporučení jsou podrobnější než jejich předchozí vydání a umožňují lépe pochopit svědomitost členských států, pokud jde o dostání závazkům, s nimiž souhlasily v minulosti; vítá prohlášení Komise že „k tomu, aby byly politiky úspěšné, je třeba nejen, aby byly dobře navrženy, ale také aby se těšily politické a společenské podpoře“, a že kromě fiskální konsolidace Evropa a členské státy potřebují strukturální reformy umožňující udržitelný a sociálně vyvážený růst, udržitelnou zaměstnanost a posílenou konkurenceschopnost, přičemž je nutné učinit konkrétní a naléhavá opatření s cílem řešit problém nepřijatelně vysoké míry nezaměstnanosti, zejména nezaměstnanosti mladých lidí; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu sledovala soulad zpráv všech členských států s cíli strategie EU 2020, zejména pokud jde o snížení chudoby a o zaměstnanost, a aby pečlivě dohlížela na vzájemné propojení a vzájemnou závislost mezi jednotlivými politikami;

2.  vítá výsledky dosažené v několika členských státech, které umožnily uzavření jejich postupů při nadměrném schodku;

3.  vítá prohlášení Komise, že země se schodkem musí zvýšit svou konkurenceschopnost, zatímco země s přebytkem musí tam, kde je to možné, přiměřeným a udržitelným způsobem zvýšit poptávku, aby přispěly ke stabilitě a růstu eurozóny;

4.  je přesvědčen, že hospodářství EU jako celek musí zvýšit svou konkurenceschopnost v globální ekonomice, a to zejména posílením hospodářské soutěže na trzích s produkty a se službami, s cílem zvýšit produktivitu a snížit ceny a zachovat pracovní náklady v souladu s produktivitou; zdůrazňuje, že EU nemůže soupeřit pouze prostřednictvím nákladů, ale musí více investovat do výzkumu a vývoje, vzdělání a dovedností a účinného využívání zdrojů;

5.  vítá skutečnost, že Komise a Rada, se v doporučeních pro jednotlivé země snaží neuplatňovat univerzální přístup a zajistit, aby doporučení citlivě zohledňovala specifika a potřeby jednotlivých členských států, přičemž se nadále soustředí na politiky podporující růst a fiskální stabilitu; vyzývá členské státy, aby posoudily sociální dopad plánů hospodářských a strukturálních reforem a aby zajistily skutečný proces hodnocení jejich provádění za účelem účinnější koordinace a jemného doladění napříč různými oblastmi politiky;

6.  poukazuje na to, že v prostředí nízkého růstu vykazují státy a finanční instituce přetrvávající slabiny;

7.  zdůrazňuje, že Komise zjistila výrazný stupeň pokroku ve srovnání s předchozími lety pouze u 15 % z přibližně 400 doporučení pro jednotlivé země;

8.  vítá skutečnost, že doporučení Komise se zaměřují nejen na jednotlivé členské státy, ale i na eurozónu jako celek; domnívá se, že doporučení pro členské státy musí více zohledňovat silnou provázanost ekonomik EU, zvláště ekonomik eurozóny, a všechny relevantní informace obsažené ve zprávě o mechanismu varování;

9.  zdůrazňuje význam sledování a provádění doporučení pro jednotlivé země, mnohostranného dohledu, výměny zkušeností a osvědčených postupů a vzájemných hodnocení;

10.  vyzývá k důkladnějšímu prozkoumání důvodů prudkého a viditelného nárůstu vnitřních rozdílů v konkurenceschopnosti, fiskální konsolidaci a výkonnosti hospodářství mezi jednotlivými členskými státy, které jsou důsledkem fungování jednotné měny, a zvláště pak asymetrického dopadu společných politik;

11.  vyzývá k obezřetnému posouzení předpovědí růstu, které počítají s „pomalou obnovou“, a doporučuje podrobnější analýzu udržitelnosti lepšících se výsledků, které byly zjištěny především u salda běžného účtu, v obchodních závěrkách a u schodků veřejných rozpočtů, a pokroku v provádění strukturálních reforem; vyzývá k hlubšímu přezkoumání kvality ekonomických prognóz, neboť předchozí předpovědi Komise byly velmi často postupně revidovány směrem dolů; zdůrazňuje potřebu zakládat programy pomoci spíše na konzervativních než na optimistických předpokladech a scénářích, aby nedocházelo k sebedestruktivním a procyklickým jevům;

12.  naléhavě vyzývá Komisi, aby začlenila národní cíle strategie Evropa 2020 do doporučení vydaných pro jednotlivé členské státy, jež jsou součástí ekonomických ozdravných programů, a aby náležitě zohlednila omezení způsobená těmito programy při dosahování příslušných cílů; rovněž žádá, aby demokratická legitimita těchto programů byla podpořena a zvýšena;

13.  vítá skutečnost, že některé členské státy předložily zprávy o pokroku týkající se strategie Evropa 2020 a že v některých případech se v těchto zprávách zdůrazňují konkrétní projekty směřující k dosažení cílů; vyzývá všechny členské státy, aby tyto zprávy zahrnuly do svého příspěvku k evropskému semestru na rok 2014; vyslovuje politování nad skutečností, že Komise nepředložila zprávu o pokroku týkající se strategie Evropa 2020; vyzývá Komisi, aby takovou zprávu předkládala každoročně;

14.  lituje skutečnosti, že žádné z doporučení pro jednotlivé země se nezabývá dopadem, který má režim zdanění práce na dlouhodobé investice a výsledky v oblasti vytváření pracovních míst;

15.  vítá prohlášení Komise, že evropská konkurenceschopnost „se nemůže a nebude zakládat pouze na nákladech“; dále zdůrazňuje, že je důležité, aby se zvýšila produktivita, včetně produktivity v oblasti kapitálu, zdrojů a energie, ale i sociální začlenění, investice do vzdělávání a celoživotního učení, výzkumu a inovací a hospodárného využívání zdrojů v souladu s cíli strategie Evropa 2020; podporuje proto další pokrok, pokud jde o plnění cílů této strategie zejména v oblasti zaměstnanosti; žádá, aby se výše uvedené skutečnosti náležitým způsobem projevily v doporučeních pro jednotlivé země, která jsou určena pro země se schodkem, protože podpora konkurenceschopnosti je pro tyto členské státy zcela rozhodující;

16.  vítá doporučení Komise jednotlivým zemím v oblasti ekologického zdanění a jeho potenciálu pro vytváření pracovních míst a vyzývá Komisi, aby jej zohlednila v budoucí roční analýze růstu; zdůrazňuje, že přesun od daňového zatížení práce na ekologické zdanění má pozitivní dopad na rozpočet, zaměstnanost, společnost a životní prostředí;

17.  vyjadřuje politování nad zpožděním v provádění Paktu pro růst a zaměstnanost, který byl dojednán v červnu 2012 a jehož hodnota činí 120 miliard EUR, iniciativy projektových dluhopisů, která byla zahájena v listopadu 2012, a dodatečných investic EIB ve výši 180 miliard EUR; vyzývá Radu a Komisi, aby se zabývaly překážkami, které brání plnému uplatnění těchto iniciativ, a aby tyto překážky rychle odstranily;

18.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila legislativní návrhy s cílem vyvolat v rámci semestru EU skutečný konvergenční proces založený na cílech strategie EU 2020 a týkající se rovněž finančních pobídek, které v členských státech podpoří uskutečňování strukturálních reforem, jako je nástroj pro konkurenceschopnost a sbližování (CCI) a opatření v oblasti koordinace hospodářské politiky ex ante, která využívají metody Společenství;

19.  vyzývá Komisi, aby do oblasti působnosti finanční podpory nástroje pro konkurenceschopnost a sbližování zahrnula strukturální reformy v oblastech, které blokují dynamiku a efektivní fungování hospodářství;

20.  vítá skutečnost, že Komise využila flexibilitu, kterou jí nabízí revidovaný Pakt o stabilitě a růstu, k prodloužení lhůt pro korekci nadměrných schodků za pomoci sedmi postupů; domnívá se, že toto prodloužení daným zemím usnadní provádění potřebných strukturálních reforem; vyzývá Komisi a Radu k zajištění toho, aby obsah a harmonogram procesu fiskální úpravy byly přizpůsobeny konkrétním podmínkám jednotlivých zemí, zejména pak zemí se schodkem, aby umožnily využití výše zmíněné flexibility a v plném rozsahu též využívání evropských strukturálních a investičních fondů, vhodné a udržitelné strukturální reformy a stanovení investic (především v rámci doporučení pro jednotlivé země), které jsou klíčové pro posílení konkurenceschopnosti; vítá prohlášení Komise, že Komise se již v letošním hodnocení provádění rozpočtu i v analýze národních rozpočtů na rok 2014 pokusí, především v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu (PSR), za určitých podmínek upravit neopakující se programy veřejných investic, které mají průkazný dopad na udržitelnost veřejných financí, a to při plném dodržování rámce rozpočtového dohledu EU; s nadějemi očekává sdělení Komise, jež bude co nejdříve předloženo Parlamentu, ohledně dalšího objasnění konkrétního operačního rámce, v souladu s prohlášením připojeným k balíčku dvou právních aktů;

21.  bere na vědomí sdělení o harmonizovaném rámci pro návrhy rozpočtových plánů a zprávy o vydávání dluhopisů v eurozóně, které přijala Komise jako hlavní směry v rámci nařízení (EU) č. 473/2013; se zájmem očekává plánovaný hospodářský dialog s Komisí o obsahu těchto hlavních směrů;

22.  vítá začlenění pokynů pro podávání zpráv o ukazatelích toho, jak opatření v návrzích rozpočtových plánů odpovídají doporučením pro jednotlivé země, cílům stanoveným ve strategii EU 2020, i začlenění pokynů pro podávání zpráv o očekávaném distribučním dopadu hlavních opatření v oblasti výdajů a příjmů a podrobností o výdajích vládních institucí podle funkce; zdůrazňuje, že tyto pokyny usnadní sledování rozpočtových opatření přijatých s cílem dosáhnout vnitrostátních cílů strategie EU 2020;

23.  se zájmem očekává nadcházející dohodnuté zveřejnění výsledku dvojbalíčku, pokud jde o parametry Komise a členských států a metodické standardy, včetně nástrojů pro odhad fiskálních multiplikátorů, které jsou základem jejich makroekonomických perspektiv;

24.  bere na vědomí, že nedávný vývoj mezd v zemích s přebytkem přispívá k udržení poptávky a má pozitivní vedlejší účinky i jinde v EU; vítá prohlášení Komise, že země s přebytkem a dostatečným fiskálním prostorem by v rámci snahy o překonání současné krize měly sehrát určitou úlohu, a to nejen prostřednictvím snižování daní a příspěvků na sociální zabezpečí, ale také zvyšováním mezd, které umožní oživit udržitelnou domácí poptávku, a sice při zohlednění konkurenceschopnosti v mezinárodním měřítku; země s přebytkem by rovněž mohly podpořit nové růst podporující investiční příležitosti prostřednictvím své kupní síly, zejména prostřednictvím investic do vzdělávání, výzkumu a rozvoje, energetiky a infrastruktury, modernizací své zdravotní péče a penzijních systémů i zpřístupněním odvětví služeb; zdůrazňuje pozitivní vedlejší účinky, které budou mít tato opatření na celou EU, zejména pokud je budou provádět největší ekonomiky v Unii;

25.  naléhavě vyzývá Komisi, aby rozvíjela skutečně evropskou průmyslovou politiku založenou na silnější konkurenceschopnosti a inovacích, jež se zaměří na obnovu konkurenceschopnosti evropského průmyslu a na utlumení politik, které nutí společnosti přesídlit mimo EU; rovněž naléhavě vyzývá Komisi, aby rozvíjela soudržnou evropskou politiku zahraničního obchodu, která bude založena na společném dodržování minimálních norem, zejména v sociální a environmentální oblasti; domnívá se, že růst, pracovní místa, ochranu spotřebitelů, soulad s mezinárodním a evropským právem a dodržování standardů lidských práv a v případě některých členských států i doporučovanou progresivní restrukturalizaci zdrojů z obchodních do neobchodních odvětví může Evropě zaručit jedině její schopnost důmyslným způsobem fungovat na rozhraní s „globalizací“;

26.  vyjadřuje se pochvalně k prohlášení Komise, že v rámci opatření v oblasti finanční podpory, která činí členské státy a EU, je třeba věnovat větší pozornost distribučnímu dopadu reforem; vyzývá Komisi, aby provedla důkladné předběžné posouzení krátkodobých i dlouhodobých dopadů všech nově doporučovaných reforem a aby ze všech předchozích doporučení vyvodila nutné závěry, a to i z doporučení adresovaných členským státům využívajícím programy finanční pomoci;

27.  vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrhy na vytvoření doplňujícího sociálního pilíře HMU, jak doporučil Parlament ve svém usnesení ze dne 20. listopadu 2012 s názvem „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“; naléhavě vyzývá Komisi, aby za tímto účelem zavedla samostatný srovnávací přehled týkající se sociálního rozměru HMU; navrhuje, že by se hloubkové přezkumy postupu při makroekonomické nerovnováze mohly pravidelně věnovat politice zaměstnanosti a sociální politice s cílem nalézt takové politiky, které zmírňují sociální problémy a zvyšují zaměstnanost; je přesvědčen, že tento posílený systém sledování by napomohl lepší koordinaci politik s cílem odhalit a včas řešit největší problémy a lépe integrovat zájmy v oblasti zaměstnanosti a sociální zájmy do celkového politického rámce;

28.  souhlasí, že opatření ECB doplňující strukturální reformy a konsolidaci veřejných financí „rozhodujícím způsobem přispěla ke stabilitě eurozóny“; uznává, že tato opatření pro některé členské státy snížila neudržitelně vysoké náklady na financování prostřednictvím programu pro trh s cennými papíry a pro trhy se státními dluhopisy zajistila likvidní pojistku prostřednictvím přímých měnových transakcí, odvrátila zhroucení bankovního odvětví a pomohla přerušit spojení mezi bankami a státním dluhem, čímž omezila spekulace se státními dluhopisy a dočasně snížila nadměrná rozpětí; domnívá se nicméně, že nedostatečný udržitelný růst a vysoká (a stále narůstající) míra soukromého i veřejného zadlužení v některých členských státech je dokladem nezbytnosti „pečlivě řízeného procesu snižování zadluženosti“; souhlasí s Komisí, že prioritou musí být nadále zlepšení stavu bankovního odvětví; vítá, že Komise jmenovala v souladu se svým závazkem vůči Parlamentu, který je obsažen v prohlášení připojeném k balíčku dvou právních aktů, skupinu na vysoké úrovni v čele s Gertrude Tumpel-Gugerellovou, aby bylo možné provést hlubší analýzu částečného nahrazení vydávání státních dluhopisů vydáváním společným prostřednictvím fondu pro umoření dluhu a evropských pokladničních poukázek, a sice při uvážení výhod i nevýhod různých možností; s nadějí očekává zprávu skupiny na vysoké úrovni;

29.  zdůrazňuje, že v okrajových částech EU nebylo dosud obnoveno financování reálné ekonomiky a zejména malých a středních podniků; poukazuje na to, že velké rozdíly týkající se možnosti získat úvěrové prostředky obvykle zveličují vnitřní rozdíly v EU a zejména v eurozóně, a tím přispívají ke vzniku nerovných podmínek hospodářské soutěže a brání fungování vnitřního trhu; opětovně uvádí, že nezbytnou podmínkou je ozdravení bankovních portfolií, a zdůrazňuje, že nepříznivé hospodářské vyhlídky mohou být jen částečným ospravedlněním takto restriktivních úvěrových omezení; požaduje důkladnější monitorování uplatňování nových obezřetnostních předpisů a způsobů, jakých se v bankovnictví používá v souvislosti s financováním reálné ekonomiky, zejména hospodářsky životaschopných malých a středních podniků; v tomto ohledu uznává, že nové inovativní finanční nástroje mohou hrát důležitou úlohu v mnoha evropských programech a politice soudržnosti při podpoře veřejných a soukromých investic, a naléhavě žádá Komisi, aby zaručila právní jednoznačnost a transparentnost včasného provádění nových finančních nástrojů před začátkem programového období 2014–2020; žádá důkladnější analýzy a větší dohled nad stínovým bankovním systémem a jeho dopadem na reálnou ekonomiku; vyzývá Komisi, aby mezi priority zařadila práci v oblasti alternativních a diverzifikovaných zdrojů financování malých a středních podniků, zejména prostřednictvím kapitálových trhů, evropských strukturálních a investičních fondů, Evropské investiční banky, Evropského investičního fondu a veřejných rozvojových bank;

30.  zdůrazňuje, že odchod různých finančních subjektů na vnitrostátní trhy naznačuje, že jsou oslabeny roztříštěností vnitřního trhu způsobenou nadměrnou koncentrací, blokováním mezibankovního trhu a ohrožením výhod vnitřního trhu, tj. diverzifikací rizik a větších možností;

31.  zdůrazňuje nutnost pokračovat s programy určenými na podporu podnikání mladých lidí vytvářením zvláštních příležitostí pro začínající podniky společně s rozšířeným přístupem k financování z evropských prostředků a obchodnímu poradenství;

32.  vítá legislativní návrh Komise na vytvoření jednotného mechanismu řešení problémů bank (jehož součástí bude i jednotný evropský orgán a jednotný evropský fond financovaný z příspěvků průmyslového odvětví), který má zásadní význam pro dokončení procesu vytváření bankovní unie; vyzývá členské státy, Komisi a Parlament, aby se bez prodlení dohodly na vytvoření jednotného mechanismu řešení problémů bank; naléhavě vyzývá Radu, aby urychleně dokončila jednání s Parlamentem ohledně směrnice o systémech pojištění vkladů a směrnice o ozdravení bankovnictví a řešení problémů bank (o nichž se bude jednat souběžně);

33.  požaduje, aby ihned poté, co bude ustaven jednotný orgán dohledu, byla v rámci evropského mechanismu stability (ESM) zavedena možnost přímé rekapitalizace bankovnictví, jak to oznámily hlavy států a vlád států eurozóny ve svém prohlášení z června 2012; vzhledem k tomu, že je naléhavě zapotřebí, aby spolu s jednotným mechanismem dohledu existoval i jednotný fond pro řešení problémů bank, podporuje okamžité vytvoření pojistného mechanismu a stanovení určité lhůty pro jejich splácení ze strany průmyslu; žádá Komisi, aby předložila návrh na začlenění ESM do acquis Společenství a stanovila zároveň komplexní demokratickou odpovědnost Evropského parlamentu;

34.  vítá akční plán Komise pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům a její doporučení přijatá dne 6. prosince 2012, z nichž jedno si klade za cíl „pobídnout všechny členské státy EU a třetí země k uplatňování minimálních standardů řádné správy v oblasti daní“ a druhé se týká „agresivního daňového plánování“; připomíná usnesení Parlamentu ze dne 21. května 2013 o boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a daňovým rájům, v němž byla uvedena další nezbytná opatření, která je třeba přijmout v oblasti daňových podvodů, daňových úniků, agresivního daňového plánování a daňových rájů; zdůrazňuje, že poctivé a spravedlivé sdílení zátěže vyžaduje posílený přístup k daňovým podvodům a únikům; žádá, aby Komise začala jednat co nejdříve a pro boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům použila komplexní strategii opírající se o konkrétní legislativní opatření a aby ji Rada jednoznačně podpořila v souvislosti se všemi zablokovanými nebo neuzavřenými případy týkajícími se zdanění;

35.  vyzývá Radu, aby uzavřela jednání o dani z finančních transakcí, co nejdříve ji zavedla v celé Evropě a mezi body své agendy, jimiž se bude přednostně zabývat, zařadila opatření vedoucí k vyrovnání daňových rozdílů, řešení otázky daňových rájů a práci na sbližování daňových systémů v rámci EU;

36.  domnívá se, že zavedení daně z finančních transakcí prostřednictvím posílené spolupráce by mělo být považováno za první krok k jejímu zavedení na celém světě;

37.  požaduje úplné a urychlené zavedení balíčku šesti právních aktů a balíčku dvou právních aktů s cílem přeměnit ad hoc systém „trojek“ v solidní právní strukturu, která bude v souladu s evropským právem a bude zárukou demokratické odpovědnosti; naléhavě žádá trojku, aby přezkoumala svou komunikační strategii, která se opakovaně ukázala jako katastrofální; zdůrazňuje, že ve střednědobém období bude vhodnější čistě evropský systém a že by Komise měla připravit návrhy, jak model „trojek“ odpovídajícím způsobem transformovat;

38.  připomíná, že předseda Evropské rady Herman Van Rompuy potvrdil ve svých poznámkách adresovaných Parlamentu dne 1. února 2012, že fungování ESM bude „předmětem kontroly Evropského parlamentu“; za tímto účelem se zájmem očekává jednání o dohodě s Euroskupinou, která mimo jiné zajistí možnost organizovat slyšení a adresovat výkonnému řediteli nebo radě guvernérů ESM písemné otázky;

39.  zdůrazňuje, že evropský semestr nesmí žádným způsobem ohrožovat výsady Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila řádnou formální účast Evropského parlamentu ve všech fázích procesu evropského semestru a posílila tak legitimitu rozhodnutí, která se dotýkají všech občanů; vyzývá Komisi, aby nalezla způsoby, jak zvýšit viditelnost procesu;

40.  zdůrazňuje, že je třeba posílit demokratickou odpovědnost Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů o nejpodstatnější součásti fungování eurozóny, jako je evropský mechanismus stability (ESM), rozhodnutí Euroskupiny a monitorování a hodnocení programů finanční pomoci; žádá v této souvislosti Evropskou komisi, aby provedla a zveřejnila následné interní hodnocení svých doporučení a účasti v trojce;

41.  naléhavě vyzývá členské státy, aby aktivně zapojily do celého procesu evropského semestru své vnitrostátní parlamenty, sociální partnery a občanskou společnost, zvláště pak do vytváření, projednávání, sledování a hodnocení programů národních reforem; naléhavě vyzývá Komisi, aby toto zapojení zajistila; zdůrazňuje, že zapojení všech zúčastněných stran do vypracovávání nezbytných reforem je klíčové, mají-li přinést výsledky a být úspěšné;

42.  zdůrazňuje, že pro docílení toho, aby proces evropského semestru byl plně funkční, a pro dosažení nezbytné míry demokratické odpovědnosti ve vztahu ke všem zúčastněným stranám je důležitý dialog mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty; zdůrazňuje užitečnost Týdne Evropského parlamentu věnovaného evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik (EPW 2013);

43.  vyjadřuje politování nad tím, že nebylo v reálném čase zveřejněno stanovisko Rady k doporučením pro jednotlivé země navrženým Komisí; vyjadřuje politování nad skutečností, že nebyly v reálném čase zveřejněny úvahy Evropské rady k postoji Rady k doporučením pro jednotlivé země;

44.  zdůrazňuje, že by měla existovat jasná hranice mezi pravomocemi EU a členských států a že Evropský parlament je centrem odpovědnosti na úrovni Unie; požaduje, aby pokaždé když jsou na úroveň Unie svěřeny nové pravomoci nebo jsou na úrovni Unie vytvořeny nebo když jsou zřízeny nové orgány Unie, byla zajištěna odpovídající demokratická kontrola a odpovědnost ze strany Evropského parlamentu;

Oborové příspěvky k evropskému semestru pro rok 2013

Politika zaměstnanosti a sociální politika

45.  považuje skutečnost, že Komise uznává potřebu snížit zdanění práce ve prospěch jiných zdrojů příjmu, za pozitivní posun, který urychlí postup fiskální konsolidace na spravedlivějším základě;

46.  uznává, že letošní doporučení pro jednotlivé země jsou obzvláště důležitá, neboť členské státy definují své investiční priority v rámci politiky soudržnosti pro příští víceletý finanční rámec (VFR); vyzývá v této souvislosti k většímu zaměření finančních prostředků EU na všechny priority strategie Evropa 2020 zejména prostřednictvím politik růstu a zaměstnanosti, včetně boje proti nezaměstnanosti mladých a dlouhodobé nezaměstnanosti a vytváření trvalých pracovních míst, která budou řádně zajištěna, přiměřeně finančně ohodnocena a jejichž povinnou součástí bude platba příspěvků na sociální zabezpečení; vyjadřuje své obavy ohledně rostoucích sociálních a hospodářských rozdílů mezi jednotlivými členskými státy;

47.  konstatuje, že několik členských států přijalo významné reformy trhu práce s cílem zlepšit odolnost trhu práce, dosáhnout větší flexibility směrem dovnitř i navenek, omezit roztříštěnost a usnadnit přechod mezi zaměstnáními; zdůrazňuje, že reformy trhu práce by se měly provádět s řádným souhlasem sociálních partnerů;

48.  žádá členské státy a Komisi, aby v rámci politických pokynů a doporučení pro jednotlivé země zajistily, aby nutná flexibilita potřebná na pracovním trhu byla vyvážena odpovídající úrovní sociální ochrany, která je charakteristická pro naše sociálně tržní hospodářství, a aby cílem reforem pracovního trhu byla podpora vysoké úrovně zaměstnanosti a kvality práce, lepší řízení sociálních rizik, dosažení pokroku při začleňování zranitelných skupin na pracovním trhu, snižování chudoby pracujících, sladění pracovního a soukromého života, podpora rovnosti žen a mužů, zdraví a bezpečnosti při práci, posilování práv zaměstnanců s netypickými smlouvami a zlepšení sociální ochrany osob samostatně výdělečně činných;

49.  bere na vědomí, že všechny členské státy obdržely doporučení ohledně míry účasti na trhu práce; vyzývá členské státy s nízkou mírou účasti na trhu práce, aby po konzultaci se sociálními partnery posílily aktivní, komplexní a začleňující opatření zaměřená na trh práce, jako jsou služby v oblasti odborné přípravy a zaměstnanosti, a aby zavedly další reformy s cílem usnadnit přístup ke kvalitnímu zaměstnání, sladění pracovního a soukromého života, zabránit předčasnému opouštění trhu práce, zlepšit konkurenceschopnost a bojovat proti segmentaci trhu práce a slaďovat dovednosti zaměstnanců s požadavky trhu práce;

50.  zdůrazňuje, že obzvláště znepokojivá je situace nezaměstnaných mladých lidí a že je naléhavě zapotřebí jednat; vyzývá k vytvoření Evropského paktu pro zaměstnanost mladých lidí, jímž by vstoupila v platnost již dlouho dohodnutá opatření a který by na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí vyčlenil nové prostředky a přinesl nová opatření, čímž by se snížil počet mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), a snížila by se chudoba mezi mladými lidmi, a to při současném zohlednění kvalitativního rozměru důstojného zaměstnání, které plně respektuje základní pracovní normy;

51.  očekává, že pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí budou předem poskytnuty prostředky, jak žádal Výbor pro zaměstnanost a sociální věci ve svých pozměňovacích návrzích k doporučením pro jednotlivé země;

52.  vítá schválení „záruky pro mladé“ Radou a vyčlenění 6 miliard eur pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí coby součást příštího VFR; vyzývá členské státy, aby urychleně provedly systémy záruk pro mladé a aby účinným způsobem využívaly dostupné zdroje a soustředily činnost zejména na osoby v nejsložitější situaci;

53.  s uspokojením konstatuje, že tyto prostředky mohou být využity během prvních dvou let příštího VFR; zdůrazňuje nicméně, že tato částka není dostatečná pro trvalý boj s nezaměstnaností mladých lidí a že by měla být pouze první částí prostředků pro boj s nezaměstnaností mladých lidí;

54.  vybízí Komisi, aby pokračovala v práci akčních týmů pro zaměstnanost mladých, a pomáhala tak členským státům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti mladých lidí upravit programování strukturálních fondů EU víceletého finančního rámce na období 2007–2013 s cílem zaměřit je na mladé lidi; vítá záměr Komise dále rozvíjet Evropský portál pracovní mobility (EURES), zintenzívnit a rozšířit jeho činnosti a především podporovat mobilitu mladých; připomíná nicméně, že mobilita musí být nadále dobrovolná a že úsilí o vytváření pracovních míst a příležitostí k odbornému vzdělávání na místě tímto nesmí být omezeno;

55.  vyzývá Komisi, aby navrhla rámec kvality pro stáže, který by mimo jiné stanovil kritéria pro řádné odměňování, výsledky učení, pracovní podmínky a bezpečnostní a zdravotní normy; vyzývá Komisi, členské státy a evropské sociální partnery k ambicióznímu provádění aliance pro učňovskou přípravu;

56.  je přesvědčen, že s ohledem na počet zaměstnanců, zejména mladých, kteří opouštějí své země původu a hledají pracovní příležitosti v jiných zemích EU, je naléhavě třeba vypracovat odpovídající opatření k revizi evropských právních předpisů s cílem zaručit přenositelnost nároků na důchod a další poskytování zaměstnaneckých výhod při hledání práce v jiném členském státě po dobu alespoň tří měsíců; vítá vylepšování Evropského portálu mobility a vyzývá, aby ve spolupráci s členskými státy byla pro daný portál navržena zvláštní strategie;

57.  vítá skutečnost, že některá doporučení pro jednotlivé země se poprvé zabývají specifickou situací členských států, pokud jde o chudobu; rozhodně odsuzuje skutečnost, že žádné z doporučení pro jednotlivé země neřeší problém pracovních trhů, z nichž jsou vyčleněny ženy, pro jejichž začlenění není naplánováno žádné opatření;

58.  zdůrazňuje, že jsou zapotřebí konkrétní kroky ke zvýšení účasti žen, starších pracovníků a pracovníků se zdravotním postižením na trhu práce prostřednictvím zajištění účinných pobídek k návratu do pracovního života a setrvání v něm; připomíná, že zásadní roli hraje kvalita a cenová i fyzická dostupnost služeb souvisejících s předškolním vzděláváním, péčí o děti a o starší osoby;

59.  zdůrazňuje, že dlouhodobě nezaměstnané osoby by měly být podporovány vytvářením pracovních míst a integrovanými přístupy aktivního začleňování včetně aktivačních pobídek, jako je personalizované poradenství, programy přechodu ze závislosti na sociálním zabezpečení na trh práce, přiměřené systémy dávek a přístup ke kvalitním službám, které by jim umožnily zapojit se znovu do trhu práce a mít přístup ke kvalitním pracovním místům;

60.  připomíná, že v mnoha odvětvích panuje nesoulad mezi potřebami a dovednostmi, existují zde překážky a v této souvislosti nejsou systémy vzdělávání a odborné přípravy schopny naplnit požadavky trhu a potřeby pracovníků; vítá reformy systémů odborného vzdělávání a odborné přípravy, které několik členských států uskutečnilo ve snaze přizpůsobit dovednosti a schopnosti – zejména mladých lidí – potřebám trhu práce a budoucím potřebám pracovníků; v této souvislosti upozorňuje na výhody duálních systémů odborné přípravy; připomíná, že téměř všechny členské státy musí podniknout další kroky a investovat v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, výzkumu, inovací a rozvoje;

61.  konstatuje, že kromě reformy odvětví vzdělávání a odborné přípravy je nutná také dlouhodobá udržitelná strategie týkající se přistěhovalectví, která by byla založena na kritériích a která by odpovídala nedostatku kvalifikované pracovní síly a demografickým změnám;

62.  konstatuje, že krize měla závažný a trvalý dopad na míru nezaměstnanosti v členských státech a na tamní sociální situaci, což vedlo k neudržitelnému nárůstu chudoby a sociálního vyloučení, včetně chudoby dětí, bezdomovectví, sociální nerovnosti, chudoby pracujících a nadměrného zadlužení domácností; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby posílily záchranné sítě a zajistily účinné fungování systémů sociálního zabezpečení, které postiženým osobám pomáhají, a aby investovaly do preventivních opatření;

Rozpočtové politiky

63.  připomíná, že jakkoli je rozpočet EU v poměru k ekonomické síle Unie příliš malý, a to v absolutních i relativních číslech, má důležitý přínos jako nástroj na podporu cílů strategie Evropa 2020 vzhledem k jeho roli katalyzátoru investic;

64.  vyjadřuje politování nad skutečností, že členské státy i nadále podceňují úlohu a přínos rozpočtu EU k posilování správy ekonomických záležitostí a rozpočtové koordinace v rámci celé Unie, naléhavě vyzývá Radu, aby v této souvislosti a s patřičným přihlédnutím ke společnému prohlášení, které podepsaly Parlament, Rada a Komise v prosinci 2012, a k usnesení Parlamentu o politické dohodě o víceletém finančním rámci (VFR) na období 2014–2020 ze dne 3. července 2013 přijala v plném rozsahu veškeré opravné rozpočty na rok 2013, které již předložila Komise a které mohou ještě být v průběhu roku zapotřebí, aby se podařilo uzavřít období současného víceletého finančního rámce s vyrovnanou bilancí;

65.  znovu opakuje, že kompromis dosažený na zasedání Evropské rady dne 8. února 2013 ve věci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 nenaplnil očekávání Parlamentu; trvá na tom, že jakákoli dohoda na tak nízké výši prostředků by byla přijatelná výhradně za podmínek formulovaných v jeho usnesení ze dne 3. července 2013;

66.  je přesvědčen, že důvěryhodný příspěvek EU k ukončení současné krize musí vycházet ze zásadní změny způsobu, jakým je rozpočet EU financován, tj. z přechodu na skutečné vlastní zdroje;

67.  naléhavě vyzývá členské státy, aby se maximálně snažily rozhodnout včas o svých národních programech využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, aby nevznikala zpoždění při využívání těchto fondů, jejichž cílem je podporovat růst a vytvářet pracovní místa;

68.  zdůrazňuje význam vědy a inovací pro strategický rozvoj konkurenceschopnosti, a tedy vytváření pracovních míst na evropské úrovni s cílem překonat hospodářskou a finanční krizi;

Vnitřní trh

69.  připomíná, že jednotný trh je hlavní hnací silou růstu a tvorby pracovních míst a má zásadní roli při dosahování cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění; konstatuje však, že tento potenciál zůstává stále ještě v mnoha ohledech nevyužit;

70.  připomíná, že se stále nevyužívá plný hospodářský potenciál odvětví služeb a jeho potenciál pracovních míst; vyzývá k úplnému a náležitému provedení směrnice EU o službách, přičemž budou zajištěny povinnosti veřejné služby, které mohou zajistit všeobecný přístup k dostupným kvalitním službám; vyzývá členské státy, aby investovaly především do kvalitních sociálních služeb; zároveň konstatuje, že musí být dodržovány sociální a mzdové normy; žádá členské státy, aby odstranily překážky v odvětví maloobchodu a nadměrná omezení pro poskytování profesionálních služeb a výkon regulovaných povolání; zároveň vyzývá k odstranění překážek volného pohybu pracovníků za účelem zlepšení jejich mobility a optimálního využití lidského kapitálu EU;

71.  vítá skutečnost, že v evropském semestru 2013 se roční analýza růstu poprvé opírala o zprávu o stavu integrace jednotného trhu;

72.  vyslovuje však politování nad tím, že doporučení pro jednotlivé země na rok 2013 i přes jasné důkazy o důležitosti jednotného trhu pro překonání krize neberou dostatečně v potaz potenciál, který má správné provádění a prosazování pravidel jednotného trhu pro růst, důvěru spotřebitelů a tvorbu pracovních míst;

73.  podporuje skutečnost, že v letošních doporučeních pro jednotlivé země je zdůrazněno, jak důležité je odstranit neopodstatněné překážky a omezení pro vstup do odvětví služeb; naléhavě žádá příslušné členské státy, aby k těmto doporučením co nejvíce přihlížely a aby odstranění těchto překážek pro růst jednotného trhu považovaly za naléhavou prioritu;

74.  vyzývá Komisi, aby při příští roční analýze růstu a v evropském semestru 2014 učinila ze správy jednotného trhu svou prioritu a aby v příštích doporučeních pro jednotlivé země vzala plně v potaz hlavní oblasti růstu, jimiž jsou odvětví služeb, energetiky, dopravy a jednotný digitální trh, a také opatření zahrnutá v Aktu o jednotném trhu I a II;

75.  vyjadřuje politování nad tím, že nedostatek vnitrostátních a evropských investic nedovolí dosáhnout prioritních cílů v klíčových oblastech energetiky, dopravy a digitálního trhu stanovených ve zprávě „Stav integrace jednotného trhu 2013 – příspěvek k roční analýze růstu na rok 2013“;

76.  naléhavě zatím žádá členské státy a Komisi, aby zvýšily úsilí o prosazování předpisů týkajících se jednotného trhu a toto prosazování sledovaly, a to například za pomoci pravidelných kontrolních akcí (tzv. EU sweeps);

77.  znovu vyzývá Komisi, aby posílila správu jednotného trhu zavedením ročního cyklu správy jednotného trhu, který bude tvořit zvláštní pilíř evropského semestru a jehož součástí bude srovnávací přehled výsledků v oblasti vnitřního trhu, výroční zpráva o integraci jednotného trhu v rámci roční analýzy růstu, pokyny Evropské rady pro členské státy, národní akční plány zaměřené na provádění obecných zásad pro jednotný trh a příslušná doporučení pro jednotlivé země;

78.  je značně znepokojen přetrvávající nejistotou soukromých investorů, jejich nedostatečnou důvěrou a neochotou investovat, které jsou zvláště důsledkem standardů produktivity, přetrvávající roztříštěnosti jednotného trhu a změn průmyslové politiky; vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku krize vyvolává ovzduší nízké důvěry jak u soukromých investorů, tak u institucí finančního sektoru silnou nechuť podstupovat rizika, a připomíná, že snahy o posílení bankovního sektoru by měly pokračovat;

Regionální politiky

79.  je hluboce znepokojen prudkým poklesem veřejných a soukromých investic do produktivního hospodářství, zvláště pak na místní a regionální úrovni; zastává názor, že jsou zapotřebí rozhodná opatření, aby bylo možné reformovat trhy zboží a práce, zavést obezřetné mzdové politiky, založit model budoucího růstu na inovaci a nasměrovat výrobu na činnosti s vysokou přidanou hodnotou; domnívá se, že udržitelná hospodářská politika vyžaduje velmi příznivé podmínky pro zakládání nových podniků; je pevně přesvědčen, že strukturální a investiční fondy mají zásadní význam pro prevenci a zmírnění jakéhokoli poklesu ve vztahu k výše uvedenému a k podpoře veřejných investic; poukazuje na příležitosti, jež by mohly být využity v členských státech na podporu veřejných investic ze strukturálních fondů prostřednictvím určité flexibility finančních postupů těchto fondů, např. zvýšením míry spolufinancování v případě států, které se zapojí do ozdravného programu a obdrží finanční pomoc EU, nebo prodloužením platnosti pravidla o zrušení závazku o jeden rok pro všechny členské státy v programovém období 2007–2013 (což se stane v programovém období 2014–2020).

80.  domnívá se, že je třeba rozšířit zapojení regionálních a místních orgánů a rovněž partnerů do plánování a provádění příslušných programů, zejména strategie Evropa 2020, a posílit tak pocit jejich odpovědnosti za plnění cílů strategie na všech úrovních a zajistit širší povědomí o jejích cílech a výsledcích;

Práva žen a rovnost pohlaví

81.  vítá doporučení pro jednotlivé země (CSR) týkající se opatření, jejichž cílem je zlepšit zařízení pro péči o děti, odstranit překážky pro druhou výdělečně činnou osobu, harmonizovat zákonem stanovený věk odchodu do důchodu pro muže a ženy, usnadnit sladění pracovního a soukromého života, zejména zlepšením přístupu k novým technologiím a školením v jejich používání, a odstranit rozdíly v důchodech mezi muži a ženami; vyjadřuje znepokojení nad tím, že mnohá z těchto doporučení byla učiněna již v roce 2012, což ukazuje na jejich nedostatečné naplňování ze strany členských států;

82.  zdůrazňuje, že členské státy by měly zvýšit míru účasti dětí a mladých dospělých ve vzdělávacím systému a měly by se více se zaměřit na problém předčasného odchodu ze vzdělávání, zejména tím, že shromáždí informace o jeho hlavních důvodech s cílem přijmout a provést opatření k jeho prevenci;

83.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v národních programech zaměstnanosti braly náležitý ohled na cíle v oblasti rovnosti pohlaví, a přitom věnovaly zvláštní pozornost ženám, které se starají o závislé seniory, svobodné matky a ženy, které mají děti se zdravotním postižením; dále žádá, aby byla věnována náležitá pozornost problému předčasného odchodu ze vzdělávání, vzhledem k prudkému nárůstu počtu dětí, které opouštějí vzdělávací systém ve věku 10 až 16 let, a ztrátě zdrojů, kterou tento problém představuje pro EU jako celek;

84.  vyzývá Komisi, aby ve své nadcházející roční analýze růstu otevřela otázku specifických hlavních směrů politik zaměřených na snižování nerovnosti žen a mužů, mimo jiné zejména hlavních směrů pro snížení rozdílů v odměňování žen a mužů – které často vedou k tomu, že se ženy v pozdějších fázích svého života ocitnou pod hranicí chudoby – a ve výši jejich důchodů, zvyšování podílu žen na trhu práce a boje proti segregaci na základě pohlaví na trhu práce, neboť budoucí prosperita EU do velké míry závisí na její schopnosti plně využít své pracovní zdroje;

85.  zdůrazňuje, že je důležité brát při sestavování rozpočtů ohled na rovnost mužů a žen s cílem přezkoumat všechny vládní programy a politiky, jejich dopady na přidělování zdrojů a jejich přínos k rovnoprávnosti žen a mužů;

o
o   o

86.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, vládám členských států, Komisi, vnitrostátním parlamentům a Evropské centrální bance.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2012)0408. (2) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12. (3) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41. (4) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8. (5) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33. (6) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25. (7) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1. (8) Úř. věst. L 140, 27.05.13, s. 1. (9) Úř. věst. L 140, 27. 5. 2013, s. 11. (10) Přijaté texty, P7_TA(2013)0052. (11) Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, Tematická sekce C.