(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2011)0809),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 173 odst. 3 a čl. 182 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0466/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 28. března 2012(1),

—  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 19. července 2012(2),

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 12. září 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro rybolov, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0427/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise připojená k tomuto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s.111. (2) Úř. věst. C 277, 13.9.2012, s.143.

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1291/2013.)

PROHLÁŠENÍ KOMISE

Prohlášení k článku 19

Pokud jde o rámcový program Horizont 2020, navrhuje Evropská komise při rozhodování o financování výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk ze zdrojů EU vycházet ze stejného etického rámce jako v sedmém rámcovém programu.

Evropská komise navrhuje, aby byl tento etický rámec zachován, protože umožnil vypracovat na základě zkušeností odpovědný přístup k oblasti vědy, která je velkým příslibem, a osvědčil se v kontextu výzkumného programu, jehož se účastní výzkumní pracovníci z mnoha zemí s velice odlišnými správními a právními předpisy.

1)  Rozhodnutí o rámcovém programu Horizont 2020 výslovně vylučuje z financování ze zdrojů Společenství tři oblasti výzkumu:

–  výzkumné činnosti zaměřené na klonování lidí k reprodukčním účelům;

–  výzkumné činnosti, které jsou zaměřeny na změnu genetického dědictví lidských bytostí a které by mohly učinit tyto změny dědičnými;

–  výzkumné činnosti zaměřené na vytvoření lidských embryí výlučně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, mimo jiné prostřednictvím přenosu jádra somatické buňky.

2)  Činnost, která je zakázána ve všech členských státech, nebude financována. Činnost, která je zakázána v některém členském státě, nebude financována.

3)  Rozhodnutí o rámcovém programu Horizont 2020 a ustanovení o etickém rámci pro financování výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk ze zdrojů Společenství v žádném případě nepředstavují hodnocení regulačního či etického rámce pro tento výzkum v členských státech.

4)  Výzvami k předkládání návrhů Evropská komise výslovně nepodněcuje k používání lidských embryonálních kmenových buněk. Případné použití lidských kmenových buněk, ať už se jedná o buňky dospělých jedinců nebo o buňky embryonální, závisí na posouzení vědců s ohledem na cíle, kterých chtějí dosáhnout. V praxi je zdaleka největší část finančních prostředků Společenství určených pro výzkum lidských kmenových buněk věnována použití kmenových buněk dospělých jedinců. Není důvod, proč by se toto zaměření mělo v rámcovém programu Horizont 2020 výrazně měnit.

5)  Každý projekt předpokládající použití lidských embryonálních kmenových buněk musí být podroben vědeckému hodnocení, v jehož průběhu nezávislí vědečtí odborníci posoudí nezbytnost používání těchto kmenových buněk pro dosažení daných vědeckých cílů.

6)  Návrhy, které úspěšně projdou vědeckým hodnocením, jsou poté předmětem přísného etického přezkumu organizovaného Evropskou komisí. V rámci tohoto přezkumu se zohlední zásady uvedené v Listině základních práv Evropské unie a v příslušných mezinárodních úmluvách, jako je Úmluva Rady Evropy o lidských právech a biomedicíně podepsaná v Oviedu dne 4. dubna 1997 a její dodatkové protokoly a Všeobecná deklarace o lidském genomu a lidských právech přijatá organizací UNESCO. Etický přezkum rovněž slouží k ověření toho, že návrhy dodržují předpisy platné v zemích, v nichž bude výzkum prováděn.

7)  V určitých konkrétních případech může být etický přezkum proveden rovněž během doby trvání projektu.

8)  Každý projekt předpokládající použití lidských embryonálních kmenových buněk musí být před zahájením schválen příslušnou vnitrostátní nebo místní etickou komisí. Je třeba dodržet veškerá vnitrostátní pravidla a postupy, včetně pravidel a postupů týkajících se otázky rodičovského souhlasu, absence finančních pobídek atd. Bude prověřeno, zda projekty obsahují odkazy na licenční a kontrolní opatření, jež mají být přijata příslušnými orgány členského státu, ve kterém bude výzkum prováděn.

9)  Návrhy, které úspěšně projdou vědeckým hodnocením, vnitrostátním či místním etickým přezkumem a evropským etickým přezkumem, budou na individuálním základě předloženy ke schválení členským státům zasedajícím jako výbor jednající v souladu s přezkumným postupem. Projekty předpokládající použití lidských embryonálních kmenových buněk, který nebyl schválen členskými státy, nebude financován.

10)  Evropská komise bude i nadále usilovat o to, aby výsledky výzkumu kmenových buněk financovaného Společenstvím byly s cílem maximálního přínosu pro pacienty ve všech zemích snadno přístupné pro všechny výzkumné pracovníky.

11)  Evropská komise bude podporovat činnosti a iniciativy, které přispívají ke koordinaci a racionalizaci výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk v rámci odpovědného etického přístupu. Komise bude zejména nadále podporovat vytvoření evropského registru linií lidských embryonálních kmenových buněk. Podpora tohoto registru umožní sledovat existující lidské embryonální kmenové buňky v Evropě, přispěje k maximalizaci jejich využití ze strany vědců a může pomoci zabránit zbytečným derivacím nových linií kmenových buněk.

12)  Evropská komise bude pokračovat v současném postupu a nebude výboru jednajícímu v souladu s přezkumným postupem předkládat návrhy projektů zahrnujících výzkumné činnosti, při kterých dochází ke zničení lidských embryí, včetně zadávání zakázek v oblasti kmenových buněk. Vyloučení financování této fáze výzkumu nebude překážkou pro financování následných fází předpokládajících použití lidských embryonálních kmenových buněk ze zdrojů Společenství.

Prohlášení o energii

Komise uznává základní budoucí úlohou energetické účinnosti u koncového uživatele a obnovitelné energie, význam lepších sítí a skladování při maximalizaci jejich potenciálu a nutnost přijetí opatření pro uvádění na trh s cílem budovat kapacitu, zlepšovat řízení a překonávat tržní překážky, aby se mohla rozvíjet řešení v oblasti energetické účinnosti a obnovitelné energie.

Komise bude usilovat o to, aby nejméně 85 % rozpočtu na výzvu týkající se energetiky v Horizontu 2020 bylo vynaloženo v oblastech, které nevyužívají fosilní paliva, a v rámci těchto prostředků bylo nejméně 15 % celkového rozpočtu vyčleněného na výzvu týkající se energetiky vynaloženo na činnosti týkající se uvádění stávajících technologií v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti v programu Inteligentní energie – Evropa III. Program bude prováděn prostřednictvím zvláštní řídící struktury a bude rovněž zahrnovat podporu provádění politiky udržitelné energie, budování kapacit a mobilizace financování pro investice, jak byla prováděna až dosud.

Zbývající část bude věnována na technologie a možnosti rozvoje založené na fosilních palivech, což je považováno za nezbytné pro dosažení cílů pro rok 2050 a pro podporu přechodu na udržitelný energetický systém.

Pokrok při plnění těchto cílů bude monitorován a Komise bude pravidelně podávat zprávy o dosaženém pokroku.

Prohlášení o šíření špičkové kvality a rozšiřování účasti

Komise hodlá vypracovat a uplatnit v rámci „šíření špičkové kvality a rozšiřování účasti“ opatření, jejichž cílem bude odstranit rozdíly ve výzkumu a inovacích v Evropě. Výše financování na tato opatření nebude nižší než částka vynaložená v sedmém rámcovém programu na akce týkající se „rozšiřování účasti“.

Nové činnosti COST prováděné v kontextu „rozšiřování účasti“ by měly být podporovány z rozpočtu na „šíření špičkové kvality a rozšiřování účasti“. Ostatní činnosti COST, které by měly být stejný objem z hlediska rozpočtu, by měly být podporovány z rozpočtu na cíl „6. Evropa v měnícím se světě: inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění“.

Hlavní část činností týkajících se Nástroje na podporu politiky a nadnárodních sítí vnitrostátních kontaktních míst by měly být rovněž podporovány z rozpočtu na cíl „6. Evropa v měnícím se světě: inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění“.

Prohlášení o známce vysoké kvality

Činnost na úrovni Unie umožňuje pořádat celounijní výběrová řízení, v nichž jsou vybrány nejlepší návrhy. Tím se zvyšuje kvalita a zajišťuje viditelnost pro přední výzkum a inovace.

Komise má za to, že pozitivně vyhodnocené návrhy v rámci Evropské výzkumné rady, Marie Sklodowska-Curie, týmových akcí, nástroje pro MSP druhé fáze nebo projektů spolupráce, které nemohly být financovány z rozpočtových důvodů, přesto splňují kritérium špičkové kvality v rámci programu Horizont 2020.

Se souhlasem účastníky mohou být tyto informace poskytovány odpovědným orgánům.

Komise proto vítá veškeré iniciativy na financování těchto projektů ze státních, regionálních nebo soukromých zdrojů. V této souvislosti hraje klíčovou úlohu také politika soudržnosti prostřednictvím budování kapacit.

Prohlášení o nástroji MSP

Podpora MSP v programu Horizont 2020 má velký význam a je jeho klíčovou části z hlediska dosažení cíle podpory inovací, hospodářského růstu a vytváření pracovních příležitostí. Komise proto zajistí vysokou viditelnost MSP v programu Horizont 2020, zejména prostřednictvím nástroje pro MSP v pracovních programech, pokynech a komunikačních činnostech. Bude učiněno vše pro to, aby MSP dokázaly snadno rozpoznat příležitosti, které jim nabízí oblasti „společenské výzvy“ a „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ (LEIT).

Nástroj MSP bude prováděn prostřednictvím jediné centrální řídící struktury odpovědné za hodnocení a řízení projektů, včetně společných IT systémů a obchodních procesů.

Nástroj MSP by měl přilákat nejnáročnější inovační projekty malých a středních podniků. Měl by být prováděn primárně postupem zdola nahoru prostřednictvím průběžně probíhajícího výběrového řízení uzpůsobeného potřebám MSP dle specifického cíle „inovace v MSP“. Současně by měl zohledňovat priority a cíle oblastí „LEIT“ a „společenských výzev“ a akceptovat návrhy spadající do více oblastí v souladu s přístupem zdola nahoru. Výběrové řízení může být revidováno/obnovováno každé dva roky, aby bylo možné zohlednit půlroční strategické programy. Kromě výběrových řízení uvedených výše budou ve vhodných případech pořádána výběrová řízení týkající se specifických témat strategického výzkumu. V těchto řízeních bude využívána koncepce a postupy nástroje MSP, jediné vstupní místo pro žadatele a doprovodné poradenské a vzdělávací služby.

Prohlášení k čl. 6 odst. 5

Aniž je dotčen roční rozpočtový proces, je záměrem Komise předložit v rámci strukturovaného dialogu s Evropským parlament o roční zprávě o plnění rozpočtu přehled uvedený v příloze II nařízení o Horizontu 2020 rozdělený podle priorit a specifických cílů v rámci těchto priorit včetně uplatňování čl. 6 odst. 5.

Prohlášení k článku 12

Komise na žádost předloží příslušnému výboru Evropského parlamentu přijaté pracovní programy.