Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 22. května 2013 k návrhu nařízení Rady, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (COM(2012)0511 – C7-0314/2012 – 2012/0242(CNS))(1)

P7_TA(2013)0213 A7-0392/2012

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

[pozměňovací návrh 2]

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(2)

P7_TA(2013)0213 A7-0392/2012

k návrhu Komise

P7_TA(2013)0213 A7-0392/2012

NAŘÍZENÍ
RADY (EU) č. .../2013,
kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu(3),

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(4),

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  V minulých desetiletích učinila Unie významný pokrok ve vytváření vnitřního trhu pro bankovní služby. V důsledku toho drží v mnoha státech významný tržní podíl bankovní skupiny, jež mají ústředí v jiném členském státě, a úvěrové instituce rozložily svou obchodní činnost na různé zeměpisné oblasti, a to ▌ jak uvnitř eurozóny, tak mimo ni.

(1a)  Aktuální finanční a hospodářská krize ukázala, že by roztříštěnost finančního sektoru mohla ohrozit integritu jednotné měny a jednotného trhu. Je proto nezbytné prohloubit integraci bankovního dohledu s cílem posílit Evropskou unii, obnovit finanční stabilitu a vytvořit základ pro hospodářské oživení.

(2)  Zachování a prohloubení vnitřního trhu bankovních služeb je zásadní pro podporu hospodářského růstu v Unii a přiměřeného financování reálné ekonomiky. Nicméně se ukazuje být čím dál víc problematické. Je prokázáno, že integrace bankovních trhů v Unii se pomalu zastavuje.

(3)  Mimo přijetí posíleného regulačního rámce EU musí orgány dohledu současně posílit svůj kontrolní dohled, aby se v něm odrazily zkušenosti z finanční krize minulých let, a musí být schopny dohlížet na velmi složité a propojené trhy a instituce.

(4)  Dohled nad jednotlivými bankami nadále spadá z velké části do působnosti vnitrostátních orgánů. Koordinace mezi orgány dohledu je velmi důležitá, krize však ukázala, že samotná koordinace, zejména v kontextu jednotné měny, nestačí. K zachování finanční stability v Unii a posílení pozitivních účinků integrace trhů na růst a blahobyt je třeba více integrovat povinnosti dohledu. To má význam zvláště pro zajištění uceleného a řádného přehledu o celé skupině bank a jejím celkovém zdraví a omezilo by to riziko rozdílných výkladů a vzájemně si odporujících rozhodnutí na úrovni jednotlivých subjektů.

(5)  Odolnost úvěrových institucí je v mnoha případech stále úzce napojena na členský stát, v němž jsou usazeny. Pochybnosti o udržitelnosti veřejného dluhu, vyhlídkách na ekonomický růst a životaschopnosti úvěrových institucí vytvářejí negativní, vzájemně se posilující tržní trendy. To může být rizikové pro životaschopnost některých úvěrových institucí, jakož i pro stabilitu finančního systému v eurozóně i v Unii jako celku a může to znamenat výraznou zátěž pro již tak napjaté veřejné finance dotčených členských států. ▌

(6)  Evropský orgán pro bankovnictví, zřízený v roce 2011 nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví)(5), a Evropský systém dohledu nad finančním trhem, zřízený článkem 2 uvedeného nařízení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění)(6) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy)(7), značně zlepšily spolupráci mezi orgány bankovního dohledu v Unii. Evropský orgán pro bankovnictví významným způsobem přispívá k rozvoji souboru jednotných pravidel pro finanční služby v Unii a sehrál zásadní úlohu v jednotném provádění rekapitalizace velkých úvěrových institucí Unie, na které se dohodla Evropská rada v říjnu 2011, v souladu s pokyny a podmínkami pro státní podporu přijatými Komisí.

(7)  Evropský parlament požadoval při různých příležitostech, aby byl některý evropský orgán přímo příslušný pro jisté úkoly týkající se dohledu nad finančními institucemi, nejprve se tak vyjádřil ve svém usnesení ze dne 13. dubna 2000 o sdělení Komise o provádění rámce pro finanční trhy: akční plán(8) a poté v usnesení ze dne 21. listopadu 2002 o pravidlech obezřetnostního dohledu v Evropské unii(9).

(8)  V závěrech Evropské rady ze dne 29. června 2012 byl předseda Evropské rady vyzván, aby připravil harmonogram pro dosažení skutečné hospodářské a měnové unie. Téhož dne poukázaly hlavy států a předsedové vlád eurozóny na svém summitu na to, že jakmile bude účinný jednotný mechanismus dohledu se zapojením Evropské centrální banky vytvořen, mohl by mít ESM v návaznosti na řádné rozhodnutí možnost rekapitalizovat banky v eurozóně přímo a tato rekapitalizace by se opírala o příslušné podmínky, včetně nutnosti souladu s pravidly pro státní podporu.

(8a)  Evropská rada dne 19. října 2012 dospěla k závěru, že by se proces zaměřený na prohloubení hospodářské a měnové unie měl opírat o institucionální a právní rámec EU a měl by se vyznačovat otevřeností a transparentností vůči členským státům, které nepoužívají jednotnou měnu, a dodržováním integrity jednotného trhu. Součástí jednotného finančního rámce bude jednotný mechanismus dohledu, který bude co nejvíce otevřen všem členským státům, které se jej rozhodnou zúčastnit.

(9)  Měla by proto být vytvořena evropská bankovní unie, která bude podložena rozsáhlým a podrobným jednotným souborem pravidel pro finanční služby na celém jednotném trhu a bude se skládat z jednotného mechanismu dohledu a nových rámců pro pojištění vkladů a restrukturalizaci. Vzhledem k úzkému propojení a k interakci mezi členskými státy, které sdílejí jednotnou měnu, by bankovní unie měla zahrnovat alespoň všechny členské státy eurozóny. V zájmu zachování a prohloubení vnitřního trhu by v rozsahu, v němž to bude institucionálně možné, měla být bankovní unie otevřena též účasti dalších členských států.

(10)  Jednotný mechanismus dohledu je prvním krokem k vytvoření bankovní unie a měl by zajistit, aby politika Unie týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi byla zavedena soudržně a efektivně, aby jednotný soubor pravidel pro finanční služby byl používán rovnocenným způsobem na úvěrové instituce ve všech dotčených členských státech a aby tyto úvěrové instituce podléhaly dohledu nejvyšší kvality, jenž nebude omezován úvahami jiné než obezřetnostní povahy. Jednotný mechanismus dohledu by měl být v souladu zejména s fungováním vnitřního trhu v oblasti finančních služeb a s volným pohybem kapitálu. Jednotný mechanismus dohledu je základem pro další kroky směřující k bankovní unii. To odráží zásadu, podle níž bude mít ESM po zavedení jednotného mechanismu dohledu možnost na základě běžného rozhodnutí přímo rekapitalizovat banky. Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání konaného ve dnech 13. a 14. prosince 2012 uvedla, že „V situaci, kdy se bankovní dohled fakticky přesune na jednotný mechanismus dohledu, bude nezbytný jednotný mechanismus pro řešení problémů bank, který by měl potřebné pravomoci k zajištění toho, aby bylo možné vhodnými nástroji řešit problémy jakékoli banky ve zúčastněných členských státech“ a že by [jednotný mechanismus pro řešení problémů bank] měl „být založen na příspěvcích samotného finančního sektoru a jeho součástí by měly být vhodné a účinné mechanismy jištění (backstop).“

(11)  Evropská centrální banka jako centrální banka eurozóny s rozsáhlými odbornými znalostmi o makroekonomických záležitostech a záležitostech finanční stability má dobré předpoklady k plnění jasně vymezených úkolů v oblasti dohledu se zaměřením na ochranu stability evropského finančního systému. Pro bankovní dohled jsou centrální banky příslušné již v mnoha členských státech. Evropské centrální bance by proto měly být svěřeny zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k dohledu nad úvěrovými institucemi ve zúčastněných členských státech.

(11a)  Evropská centrální banka a příslušné vnitrostátní orgány nezúčastněných členských států uzavřou memorandum o porozumění, ve kterém bude obecným způsobem uvedeno, jak spolu budou spolupracovat při výkonu svých úkolů dohledu podle právních předpisů Unie, co se týče finančních institucí definovaných v tomto nařízení. V memorandu o porozumění by mohl být mimo jiné upřesněn proces konzultací týkající se rozhodnutí Evropské centrální banky, která mají vliv na dceřiné společnosti nebo pobočky zřízené v nezúčastněném členském státě, jejichž mateřský podnik je usazen v zúčastněném členském státě, a dále postup spolupráce v mimořádných situacích, včetně mechanismů včasného varování v souladu s postupy stanovenými v příslušných právních předpisech Unie. Memorandum by mělo být pravidelně revidováno.

(12)  Evropské centrální bance by měly být svěřeny zvláštní úkoly týkající se dohledu, jež jsou zásadní pro zajištění soudržného a účinného provádění politiky Unie týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi, ostatní úkoly by však měly zůstat v pravomoci vnitrostátních orgánů. Evropská centrální banka by měla mít mimo jiné za úkol přijímat opatření k udržování makroobezřetnostní stability, s výhradou konkrétních ujednání zohledňujících úlohu vnitrostátních orgánů.

(13)  K zajištění stability finančního systému je nezbytná bezpečnost a odolnost velkých bank. Nicméně nedávné zkušenosti dokládají, že hrozbu pro finanční stabilitu mohou představovat i menší banky. Evropská centrální banka by proto měla mít možnost vykonávat dohled nad všemi úvěrovými institucemi povolenými a pobočkami usazenými v zúčastněných členských státech.

(13a)  Při plnění úkolů, které jí byly svěřeny, a aniž je dotčen cíl zajistit bezpečnost a zdraví úvěrových institucí, by Evropská centrální banka měla plně zohlednit rozmanitost úvěrových institucí a jejich velikost a obchodní modely, jakož i systémový přínos rozmanitosti v evropském bankovnictví.

(13b)  Plnění úkolů Evropské centrální banky by mělo přispívat zejména k zajištění toho, aby úvěrové instituce nesly veškeré náklady spojené se svou činností, čímž bude zamezeno morálnímu hazardu a nadměrným rizikům, která z něj plynou. Při plnění těchto úkolů by měly být plně zohledněny relevantní makroekonomické podmínky ve členských státech, zejména stabilita úvěrové nabídky a podpora výrobních činností pro hospodářství jako celek.

(13c)  Žádná část tohoto nařízení by neměla být vykládána jako změna účetního rámce platného na základě jiných aktů práva Unie a členských států.

(14)  Předchozí povolení k přístupu k činnosti úvěrových institucí je klíčovou obezřetnostní technikou k zajištění toho, že tyto činnosti vykonávají pouze provozovatelé se zdravou ekonomickou základnou, organizace schopné vyrovnat se se specifickými riziky plynoucími z přijímání vkladů a poskytování úvěrů a vhodné vedoucí osoby. Evropská centrální banka by proto měla být pověřena povolení úvěrovým institucím vydávat a měla by být rovněž příslušná pro jejich odnětí, s výhradou konkrétních ujednání zohledňujících úlohu vnitrostátních orgánů.

(15)  Vedle podmínek pro udělení povolení úvěrovým institucím stanovených v právu Unie a případů, v nichž se povolení odnímají, mohou členské státy v současné době stanovit další podmínky pro udělení povolení a případy, v nichž se povolení odnímají. Evropská centrální banka by tedy měla úvěrovým institucím vydávat povolení a odnímat povolení v případě nedodržení vnitrostátních právních předpisů na návrh relevantního příslušného vnitrostátního orgánu, který posoudí splnění odpovídajících podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy.

(16)  K zajištění neustálé přiměřenosti a dobrého finančního stavu vlastníků úvěrové instituce je nezbytně potřeba posoudit vhodnost nového vlastníka před tím, než významný podíl na úvěrové instituci zakoupí. Evropská centrální banka jako orgán Unie má dobré předpoklady k provádění takového posouzení, aniž by vytvářela nepřiměřená omezení vnitřního trhu. Evropská centrální banka by měla mít za úkol posuzovat nabytí a zcizení významných účastí v úvěrových institucích, s výjimkou případů v souvislosti s řešením problémů bank.

(17)  Předpokladem pro obezřetnost úvěrových institucí je dodržování pravidel Unie, která od úvěrových institucí požadují, aby držely jistou úroveň kapitálu jako zajištění vůči rizikům plynoucím z obchodní činnosti úvěrových institucí, aby omezily velikost expozic vůči jednotlivým protistranám, aby zveřejnily informace o finanční situaci úvěrových institucí, aby disponovaly dostatkem likvidních aktiv k překonání napjatých situací na trhu a aby omezily využití pákového efektu. Evropská centrální banka by měla mít za úkol zajistit dodržování těchto pravidel, a to zejména prostřednictvím schvalování a udělování povolení, odchylek nebo výjimek stanovených pro účely uvedených pravidel.

(18)  Dodatečné kapitálové polštáře, zahrnující bezpečnostní kapitálový polštář, proticyklický kapitálový polštář, který zajišťuje, že úvěrové instituce nahromadí během období hospodářského růstu dostatečnou kapitálovou základnu, aby mohly pokrýt ztráty v nepříznivých obdobích, globální a jiné rezervy systémových institucí a další opatření zaměřená na řešení systémových nebo makroobezřetnostních rizik jsou klíčovými obezřetnostními nástroji. ▌ V zájmu zajištění plné koordinace je nezbytné, aby byla taková opatření řádně oznámena Evropské centrální bance, pokud je vnitrostátní orgány uloží. Dále by měla být Evropská centrální banka schopna uplatnit v případě nutnosti přísnější požadavky a opatření, a to s výhradou úzké spolupráce s vnitrostátními orgány. Ustanoveními tohoto nařízení o opatřeních zaměřených na řešení systémových nebo makroobezřetnostních rizik nejsou dotčeny koordinační postupy stanovené v jiných aktech práva Unie. Příslušné nebo pověřené vnitrostátní orgány a Evropská centrální banka dodržují po uplatnění postupů stanovených tímto nařízením veškeré koordinační postupy stanovené ve výše uvedených aktech.

(19)  Bezpečnost a odolnost úvěrové instituce závisí také na tom, zda je přidělen přiměřený vnitřně stanovený kapitál, zohledňující rizika, kterým může být instituce vystavena, a zda jsou zavedeny odpovídající vnitřní organizační struktury a uspořádání správy a řízení společnosti. Evropská centrální banka by proto měla mít za úkol stanovit požadavky, kterými zajistí, aby úvěrové instituce zavedly spolehlivé řídicí systémy, postupy a mechanismy, včetně strategií a procesů k posouzení a udržení přiměřeného vnitřně stanoveného kapitálu. V případě nedostatků by měla rovněž mít za úkol uložit vhodná opatření, včetně zvláštních dodatečných kapitálových požadavků, zvláštních požadavků na zveřejnění informací a na likviditu.

(20)  Rizika pro bezpečnost a odolnost úvěrové instituce mohou vznikat jak na úrovni jednotlivé úvěrové instituce, tak na úrovni bankovní skupiny nebo finančního konglomerátu. K zajištění bezpečnosti a odolnosti úvěrových institucí jsou důležitá zvláštní ujednání v oblasti dohledu, jež by tato rizika zmírnila. Kromě dohledu nad jednotlivými úvěrovými institucemi by úkoly Evropské centrální banky měly zahrnovat dohled na konsolidované úrovni, doplňkový dozor, dohled nad finančními holdingovými společnostmi a dohled nad smíšenými finančními holdingovými společnostmi, s výjimkou dozoru nad pojišťovnami.

(21)  K zachování finanční stability musí být zhoršení finanční a ekonomické situace každé instituce napraveno v počáteční fázi. Evropská centrální banka by měla mít za úkol přijímat opatření včasné intervence, která jsou vymezena v příslušných právních předpisech Unie. Měla by však svá včasná intervenční opatření koordinovat s relevantními orgány příslušnými pro restrukturalizaci. Pokud vnitrostátní orgány zůstávají příslušné pro řešení problémů úvěrových institucí, měla by navíc Evropská centrální banka odpovídajícím způsobem spolupracovat s dotčenými vnitrostátními orgány, aby se zajistilo společné chápání jednotlivých povinností těchto subjektů v případě krize, zejména v souvislosti se skupinami pro řešení přeshraničních krizí a budoucími kolegii pro restrukturalizaci vytvořenými za tímto účelem.

(22)  Úkoly týkající se dohledu, jež nejsou svěřeny Evropské centrální bance, by měly zůstat v pravomoci vnitrostátních orgánů. Patří k nim zejména pravomoc přijímat oznámení od úvěrových institucí ve věci svobody usazování a volného pohybu služeb, dohlížet na subjekty, které nejsou zahrnuty do definice úvěrové instituce podle práva Unie, ale je nad nimi vykonáván dohled jako nad úvěrovými institucemi podle vnitrostátního práva, dohlížet na úvěrové instituce ze třetích zemí, jež založily pobočku nebo poskytují přeshraniční služby v Unii, dohlížet na platební služby, denně provádět ověřování úvěrových institucí, vykonávat funkci příslušného orgánu pro úvěrové instituce, pokud jde o trhy s finančními nástroji, předcházení tomu, aby byl finanční systém využíván pro účely praní peněz a financování terorismu, a ochranu spotřebitele.

(22a)  Evropská centrální banka by případně měla své kroky koordinovat s vnitrostátními orgány, jejichž úkolem je zajišťovat vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a bojovat proti praní peněz.

(23)  Evropská centrální banka by měla plnit svěřené úkoly s cílem zajistit bezpečnost a odolnost úvěrových institucí, stabilitu finančního systému Unie, jakož i jednotlivých zúčastněných členských států, a jednotu a integritu vnitřního trhu, čímž bude rovněž zajištěna ochrana vkladatelů a zlepší se fungování vnitřního trhu v souladu s jednotným souborem pravidel pro finanční služby v Unii. Evropská centrální banka by zejména měla řádně zohledňovat zásady rovnosti a nediskriminace.

(24)  Pověření Evropské centrální banky vykonávat dohled ▌by mělo být v souladu s rámcem Evropského systému dohledu nad finančním trhem zřízeného v roce 2010 a s jeho základním cílem vypracovat jednotný soubor pravidel a více sblížit postupy dohledu v celé Unii. Spolupráce mezi orgány bankovního dohledu a orgány dohledu nad pojistnými trhy a trhy s cennými papíry je důležitá k řešení záležitostí společného zájmu a k zajištění řádného dohledu nad úvěrovými institucemi, které jsou rovněž aktivní v odvětví pojišťovnictví a cenných papírů. Od Evropské centrální banky by se proto mělo vyžadovat, aby v rámci Evropského systému dohledu nad finančním trhem úzce spolupracovala s Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. Evropská centrální banka by své úkoly měla plnit v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, aniž jsou dotčeny pravomoci a úkoly jiných zúčastněných stran Evropského systému dohledu nad finančním trhem. Dále by se od ní měla vyžadovat spolupráce s příslušnými orgány pro řešení problémů a nástroji financujícími přímou či nepřímou veřejnou finanční pomoc.

▌

(26)  Evropská centrální banka by měla při plnění svých úkolů podléhat příslušným předpisům práva Unie včetně veškerého primárního a sekundárního práva Unie, rozhodnutí Komise v oblasti státních podpor, pravidel hospodářské soutěže a kontroly spojování podniků a jednotnému souboru pravidel platnému pro všechny členské státy a plnit své úkoly v souladu s nimi. Evropskému orgánu pro bankovnictví bylo svěřeno vypracování návrhů technických norem a obecných pokynů a doporučení, které zajistí sbližování dohledu a soudržnost výsledků dohledu v rámci Unie. Evropská centrální banka by neměla nahrazovat plnění těchto úkolů Evropským orgánem pro bankovnictví, a měla by tudíž vykonávat pravomoci přijímat nařízení podle článku 132 SFEU a v souladu s akty Unie přijatými Evropskou komisí na základě návrhů vypracovaných Evropským orgánem pro bankovnictví a podle článku 16 nařízení (EU) č. 1093/2010.

(26a)  V nezbytných případech by Evropská centrální banka měla uzavírat memoranda o porozumění s příslušnými orgány odpovědnými za trhy s finančními nástroji, v nichž bude obecným způsobem popsáno, jak spolu budou spolupracovat při výkonu svých úkolů dohledu podle právních předpisů Unie, pokud jde o finanční instituce definované v článku 2. Tato memoranda by měla být poskytnuta Evropskému parlamentu, Radě a příslušným orgánům všech členských států.

(26b)  Evropská centrální banka by pro vykonávání svých úkolů a pravomocí dohledu měla uplatňovat hmotná pravidla týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi. Tato pravidla se skládají z příslušných právních předpisů Unie, zejména přímo použitelných nařízení nebo směrnic, jako jsou ty, které se týkají kapitálových požadavků na banky a finančních konglomerátů. Jsou-li hmotněprávní pravidla pro obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi stanovena ve směrnicích, měla by Evropská centrální banka uplatňovat vnitrostátní právní předpisy, jimiž se tyto směrnice provádějí. Pokud jsou příslušné právní předpisy Unie tvořeny nařízeními a v oblastech, v nichž tato nařízení ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost členským státům výslovně umožňují různé varianty, Evropská centrální banka by měla uplatňovat také vnitrostátní právní předpisy, jimiž se tyto varianty provádějí. Uvedené varianty by měly být vykládány tak, že se vzájemně vylučují, a být dostupné pouze příslušným nebo pověřeným orgánům. Tím není dotčena zásada přednosti práva Unie. Z toho vyplývá, že Evropská centrální banka by měla při přijímání obecných pokynů, doporučení či rozhodnutí vycházet z příslušného závazného práva Unie a jednat v souladu s ním.

(26c)  V oblasti, jíž se týkají úkoly svěřené Evropské centrální bance, svěřují vnitrostátní předpisy příslušným vnitrostátním orgánům určité pravomoci, které v současné době nejsou právními předpisy Unie požadovány, včetně některých pravomocí včasného zásahu a preventivních pravomocí. Evropská centrální banka by měla být schopna požadovat po vnitrostátních orgánech, aby tyto pravomoci využívaly, v zájmu zajištění výkonu plného a účinného dohledu v rámci jednotného mechanismu dohledu.

(27)  Aby bylo zajištěno, že úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti pravidla a rozhodnutí v oblasti dohledu provádějí, měly by být v případě jejich nedodržení uloženy účinné, přiměřené a odrazující sankce. V souladu s čl. 132 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie a nařízením Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce(10) je Evropská centrální banka zmocněna ukládat podnikům pokuty či penále za neplnění povinností vyplývajících z jejích nařízení a rozhodnutí. Aby mohla Evropská centrální banka účinně plnit své úkoly týkající se vynucování pravidel dohledu stanovených v přímo použitelném právu Unie, měla by mít navíc pravomoc ukládat úvěrovým institucím, finančním holdingovým společnostem a smíšeným finančním holdingovým společnostem za nedodržení těchto pravidel peněžité sankce. Vnitrostátní orgány by měly i nadále mít pravomoc ukládat sankce v případě nesplnění povinností plynoucích z vnitrostátního práva, kterým se provádí směrnice Unie. Pokud Evropská centrální banka považuje pro plnění svých úkolů za vhodné, aby byla za taková porušení povinností uložena sankce, měla by mít v tomto ohledu možnost předat záležitost vnitrostátním orgánům.

(28)  Vnitrostátní orgány dohledu mají důležité a léty ověřené odborné znalosti v oblasti dohledu nad úvěrovými institucemi na svém území a znají jejich ekonomické, organizační a kulturní zvláštnosti. Pro tyto účely vytvořily širokou základnu specializovaných a vysoce kvalifikovaných zaměstnanců. K zajištění vysoké úrovně evropského dohledu by tedy vnitrostátní orgány dohledu měly odpovídat za pomoc Evropské centrální bance při vypracování a provádění aktů souvisejících s výkonem úkolů Evropské centrální banky týkajících se dohledu. Součástí těchto úkolů by mělo být zejména průběžně denně posuzovat situaci banky a provádět související kontroly na místě.

(28a)  Kritéria stanovená v čl. 5 odst. 4b pro určení institucí, které jsou méně významné, by měla být uplatňována na základě konsolidovaných údajů na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci zúčastněných členských států. Pokud Evropská centrální banka vykonává úkoly, které jsou jí tímto nařízením svěřeny, ve vztahu ke skupině úvěrových institucí, která není na základě konsolidace méně významná, měla by tyto úkoly vykonávat na konsolidovaném základě, pokud jde o skupinu úvěrových institucí, a na individuálním základě, pokud jde o bankovní dceřiné společnosti a pobočky dané skupiny usazené v zúčastněných členských státech.

(28b)  Kritéria stanovená v čl. 5 odst. 4b pro určení institucí, které jsou méně významné, by měla být vymezena pomocí rámce přijatého a zveřejněného Evropskou centrální bankou po konzultaci s vnitrostátními příslušnými orgány. Evropská centrální banka by na tomto základě měla být zodpovědná za uplatňování uvedených kritérií a za to, že si pomocí vlastních výpočtů ověří, zda jsou kritéria splněna. Žádost o informace ze strany Evropské centrální banky za účelem provedení výpočtů by neměla vést k tomu, že instituce budou nuceny používat jiné účetní rámce, než se na ně vztahují podle jiných aktů práva Unie a vnitrostátního práva.

(28c)  Byla-li banka označena za významnou nebo méně významnou, nemělo by toto hodnocení v zásadě být měněno častěji než jednou za 12 měsíců, ledaže v bankovních uskupeních došlo ke strukturálním změnám, jako jsou fúze nebo odprodeje.

(28d)  Při rozhodování na základě oznámení vnitrostátního příslušného orgánu, zda má určitá instituce podstatný význam pro domácí ekonomiku, a měla by proto podléhat dohledu Evropské centrální banky, by Evropská centrální banka měla zohlednit všechny významné okolnosti včetně otázky rovných podmínek.

(29)  Pokud jde o dohled nad přeshraničními bankami, které provádějí svou obchodní činnost v eurozóně i mimo ni, měla by Evropská centrální banka úzce spolupracovat s příslušnými orgány nezúčastněných členských států. Evropská centrální banka by v tomto případě měla jako příslušný orgán podléhat odpovídajícím povinnostem spolupráce a výměny informací podle práva Unie a měla by se plně účastnit kolegií orgánů dohledu. Plní-li úkoly týkající se dohledu evropský orgán, přináší to zjevné výhody, pokud jde o finanční stabilitu a udržitelnou integraci trhů, z tohoto důvodu by měly mít možnost se nového mechanismu účastnit též členské státy, které se nepodílejí na jednotné měně. Nezbytným předpokladem pro efektivní plnění úkolů týkajících se dohledu je však to, že rozhodnutí týkající se dohledu budou prováděna zcela a neprodleně. Členské státy, které si přejí účastnit se nového mechanismu, by se proto měly zavázat, že zajistí, že jejich příslušné vnitrostátní orgány budou respektovat a přijmou vůči úvěrovým institucím veškerá opatření, o něž Evropská centrální banka požádá. Evropská centrální banka by měla mít možnost navázat úzkou spolupráci s příslušnými orgány členského státu, který se neúčastní společné měny. Měla by být povinna tuto spolupráci navázat, jestliže jsou splněny podmínky stanovené tímto nařízením. ▌

(29a)  S ohledem na skutečnost, že zúčastněné členské státy mimo eurozónu až do přijetí eura v souladu se Smlouvou nejsou zastoupeny v Radě guvernérů a nemohou ani plně využívat dalších mechanismů vytvořených pro členské státy eurozóny, jsou v tomto nařízení v rámci rozhodovacího procesu stanovena doplňující ochranná opatření. Tato ochranná opatření, zejména pak ustanovení čl. 6 odst. 5d, by však měla být uplatňována pouze v řádně odůvodněných, mimořádných případech. Používat by se měla pouze po dobu trvání těchto zvláštních okolností. Ochranná opatření vycházejí ze zvláštních okolností, v nichž se v rámci tohoto nařízení nacházejí zúčastněné členské státy mimo eurozónu, neboť nejsou zastoupeny v Radě guvernérů a nemohou plně využívat dalších mechanismů vytvořených pro členské státy eurozóny. Ochranná opatření proto nemohou a neměla by být vykládána jako precedens pro jiné oblasti politiky EU.

(29b)  Žádné ustanovení tohoto nařízení by nemělo nijak měnit stávající rámec, kterým se řídí změna právní formy dceřiných společností či poboček, a uplatňování tohoto rámce, ani by nemělo být vykládáno nebo uplatňováno jako motivace k takové změně. V této souvislosti by měla být plně respektována odpovědnost příslušných orgánů členských států, které se jednotného mechanismu dohledu neúčastní, tak aby tyto orgány nadále měly dostatečné nástroje dohledu a pravomoci dohledu nad úvěrovými institucemi působícími na jejich území, a byly tak schopny plnit tyto úkoly a účinně chránit finanční stabilitu a veřejné zájmy. S cílem usnadnit příslušným orgánům plnění jejich úkolů by navíc měly být vkladatelům a příslušným orgánům poskytovány včasné informace o změně právní formy dceřiných společností nebo poboček.

(30)  K plnění svých úkolů by Evropská centrální banka měla mít odpovídající pravomoci dohledu. Právo Unie o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi stanoví, že se jisté pravomoci svěřují příslušným orgánům jmenovaným pro tyto účely členskými státy. Do té míry, do jaké tyto pravomoci spadají do rozsahu úkolů týkajících se dohledu svěřených Evropské centrální bance, by Evropská centrální banka měla být považována za příslušný orgán pro zúčastněné členské státy a měla by mít pravomoci, které příslušným orgánům uděluje právo Unie. Patří k nim pravomoci udělené těmito akty příslušným orgánům domovských a hostitelských členských států a pravomoci svěřené pověřeným orgánům.

(30a)  Evropská centrální banka by měla mít pravomoc dohledu, jež jí umožní odvolat člena řídícího orgánu v souladu s tímto nařízením.

(31)  Aby mohla Evropská centrální banka účinně plnit své úkoly, měla by mít možnost vyžádat si veškeré potřebné informace a provádět šetření a kontroly na místě, a to případně ve spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány. Evropská centrální banka a vnitrostátní orgány dohledu by měly mít přístup k týmž informacím, aniž by na úvěrové instituce byly kladeny požadavky na dvojí podávání zpráv.

(31a)  Výsada právnické profese je základní zásadou práva Unie, která chrání důvěrnost komunikace mezi fyzickými a právnickými osobami a jejich poradci, a to v souladu s podmínkami stanovenými v judikatuře Evropského soudního dvora.

(31b)  Pokud si musí Evropská centrální banka vyžádat informace od osoby usazené v nezúčastněném členském státě, která však patří k úvěrové instituci, finanční holdingové společnosti či smíšené finanční holdingové společnosti usazené ve zúčastněném členském státě nebo na kterou taková úvěrová instituce, finanční holdingová společnost či smíšená finanční holdingová společnost převedla provozní funkce nebo činnosti v rámci outsourcingu, a pokud se takové požadavky v daném nezúčastněném členském státě nepoužijí a nebudou vymahatelné, měla by Evropská centrální banka své kroky koordinovat s příslušným vnitrostátním orgánem dotyčného nezúčastněného členského státu.

(31c)  Tímto nařízením není dotčeno uplatňování pravidel stanovených v článcích 34 a 42 protokolu o statutu Evropské centrální banky. V souladu s protokoly č. 4 a 15 by akty přijaté Evropskou centrální bankou podle tohoto nařízení neměly zakládat žádná práva ani povinnosti v nezúčastněných členských státech, s výjimkou případů, kdy jsou tyto akty v souladu s příslušnými právními předpisy Unie.

(32)  Využívají-li úvěrové instituce své právo usazování nebo poskytování služeb v jiném členském státě, nebo je-li několik subjektů stejné skupiny usazeno v různých členských státech, právo Unie stanoví zvláštní postupy a rovněž stanoví, jak se mezi dotčené členské státy rozdělí pravomoci. V rozsahu, v němž Evropská centrální banka přebírá některé úkoly týkající se dohledu ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům, by se dané postupy a rozdělení pravomocí neměly uplatnit na výkon práva usazování či poskytování služeb v jiném zúčastněném členském státě.

(32a)  Při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení a při žádosti o poskytnutí pomoci od příslušných vnitrostátních orgánů by Evropská centrální banka měla náležitě zohlednit spravedlivou rovnováhu mezi zapojením všech zapojených příslušných vnitrostátních orgánů, a to v souladu s odpovědnostmi za samostatný, subkonsolidovaný a konsolidovaný dohled stanovený v použitelných právních předpisech Unie.

(32b)  Nic v tomto nařízení by nemělo být vykládáno tak, že se Evropské centrální bance svěřuje pravomoc ukládat sankce fyzickým nebo právnickým osobám mimo úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, aniž je dotčena pravomoc Evropské centrální banky požadovat, aby vnitrostátní orgány činily opatření vedoucí k zajištění toho, že budou uloženy přiměřené sankce.

(33)  Evropská centrální banka je coby orgán zřízený Smlouvami orgánem Unie jako celku. Při svých rozhodovacích postupech by měla být vázána pravidly Unie a obecnými zásadami spravedlivého řízení a transparentnosti. Mělo by být plně respektováno právo osob, jimž je rozhodnutí Evropské banky určeno, být slyšen, jakož i jejich právo požádat o přezkum rozhodnutí Evropské centrální banky v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení.

(34)  Pověření úkoly týkajícími se dohledu pro Evropskou centrální banku též znamená, že přijímá významnou odpovědnost chránit finanční stabilitu v Unii a používat své pravomoci dohledu co nejúčinnějším a nejpřiměřenějším způsobem. Každé přenesení pravomocí dohledu z členského státu na Unii by mělo být vyváženo náležitými požadavky na transparentnost a odpovědnost. Evropská centrální banka by proto měla být za plnění svých úkolů odpovědná Evropskému parlamentu a Radě ▌ jako demokraticky legitimizovaným institucím zastupujícím evropské občany a členské státy. Součástí tohoto požadavku by mělo být pravidelné podávání zpráv a odpovědi na otázky jak ze strany Evropského parlamentu v souladu s jeho jednacím řádem, tak ze strany Euroskupiny. Veškeré povinnosti v oblasti podávání zpráv by měly podléhat příslušným požadavkům služebního tajemství.

(34a)  Evropská centrální banka by zprávy určené Evropskému parlamentu a Radě měla předávat rovněž vnitrostátním parlamentům zúčastněných členských států. Vnitrostátní parlamenty zúčastněných členských států by měly mít možnost zaslat Evropské centrální bance jakékoli připomínky nebo otázky týkající se výkonu úkolů v oblasti dohledu, na které může Evropská centrální banka odpovědět. Vnitřní pravidla těchto vnitrostátních parlamentů by měla obsahovat podrobný popis příslušných postupů a ujednání pro zasílání připomínek a otázek Evropské centrální bance. V této souvislosti by se měla věnovat zvláštní pozornost připomínkám nebo otázkám souvisejícím s odebráním povolení úvěrovým institucím, u kterých vnitrostátní orgány přijaly postupem podle čl. 13 odst. 2a nezbytná opatření k restrukturalizaci nebo k zachování finanční stability. Parlament zúčastněného členského státu by měl též mít možnost vyzvat předsedu nebo zástupce dozorčí rady, aby se zúčastnili výměny názorů týkající se dohledu nad úvěrovými institucemi v daném členském státě spolu se zástupcem příslušného vnitrostátního orgánu. Tato úloha vnitrostátních parlamentů je přiměřená vzhledem k potenciálnímu dopadu, jenž opatření v oblasti dohledu mohou mít na veřejné finance, úvěrové instituce, na jejich zákazníky a zaměstnance a na trhy v zúčastněných členských státech. Přijímají-li vnitrostátní orgány dohledu opatření podle toho nařízení, měla by se nadále uplatnit ustanovení o odpovědnosti stanovená ve vnitrostátních právních předpisech.

(34b)  Tímto nařízením není dotčena pravomoc Evropského parlamentu zřídit dočasnou vyšetřovací komisi, která by zkoumala obvinění z porušování práva Unie nebo nesprávného úředního postupu při jeho uplatňování podle článku 226 SFEU nebo výkon jeho úkolů v oblasti politické kontroly podle Smluv, a to včetně pravomoci Evropského parlamentu zaujmout postoj nebo přijmout usnesení v otázkách, u nichž to považuje za vhodné.

(34c)  Evropská centrální banka by při své činnosti měla dodržovat zásady spravedlivého řízení a transparentnosti.

(34d)  Nařízením podle čl. 15 odst. 3 SFEU by měla být stanovena podrobná pravidla umožňující přístup k dokumentům v držení Evropské centrální banky, které jsou výsledkem plnění úkolů v oblasti dohledu, v souladu se Smlouvou.

(34e)  Podle článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie má Soudní dvůr Evropské unie provádět přezkum legality aktů, mimo jiné aktů ECB, s výjimkou doporučení a stanovisek, které mají mít právní účinky vůči třetím osobám.

(34f)  V souladu s článkem 340 SFEU by měla Evropská centrální banka v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států nahradit škody způsobené jí nebo jejími zaměstnanci při výkonu funkce. Tím by neměla být dotčena odpovědnost příslušných vnitrostátních orgánů za náhradu škod způsobených jimi nebo jejich zaměstnanci při výkonu funkce v souladu s vnitrostátním právem.

(34g)  Nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství se vztahuje na Evropskou centrální banku na základě článku 342 SFEU.

(34h)  Při určování toho, zda by mělo být omezeno právo osob, kterých se to týká, nahlížet do spisu, by Evropská centrální banka měla respektovat základní práva a dodržovat zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces.

(34i)  Evropská centrální banka by měla dát fyzickým i právnickým osobám možnost požádat o přezkum rozhodnutí, která přijala v rámci pravomocí svěřených tímto nařízením a která jsou jim určena nebo která se jich přímo a konkrétně týkají. Rozsah přezkumu by měl zahrnovat procesní a věcný soulad takových rozhodnutí s tímto nařízením a zároveň respektovat prostor pro uvážení, který je ponechán Evropské centrální bance k rozhodnutí o potřebě přijetí uvedených rozhodnutí. Za tímto účelem a z důvodů procesní ekonomie by Evropská centrální banka měla zřídit správní revizní komisi, jež bude daný vnitřní přezkum provádět. Do této komise by měla Rada guvernérů Evropské centrální banky jmenovat osoby těšící se velké vážnosti v odborných kruzích. Při svém rozhodování by měla Rada guvernérů v rámci možností zajistit odpovídající geografickou rovnováhu a rovnováhu v zastoupení mužů a žen ze všech členských států. Úprava postupu přezkumu by měla stanovit, že dozorčí rada svůj předchozí návrh rozhodnutí případně opětovně zváží.

(35)  Evropská centrální banka je odpovědná za provádění měnové politiky s cílem udržovat cenovou stabilitu v souladu s čl. 127 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Plnění úkolů týkajících se dohledu má za cíl chránit bezpečnost a odolnost úvěrových institucí a stabilitu finančního systému. Měly by proto být vykonávány zcela odděleně, aby se zamezilo střetu zájmů a zajistilo, že každá funkce je vykonávána v souladu s platnými cíli. Evropská centrální banka by měla být schopna zajistit, aby Rada guvernérů při výkonu své činnosti plně rozlišovala, zda jde o funkce týkající se měnové politiky, nebo funkce v oblasti dohledu. Součástí tohoto rozlišení by měla být alespoň striktně oddělená zasedání a pořady jednání.

(35a)  Organizační rozdělení zaměstnanců by se mělo týkat všech útvarů potřebných pro účely nezávislé měnové politiky a mělo by zajišťovat, aby bylo plnění úkolů svěřených tímto nařízením plně podřízeno demokratické odpovědnosti a dohledu podle tohoto nařízení. Zaměstnanci zapojení do plnění úkolů svěřených Evropské centrální bance tímto nařízením by měli být odpovědni předsedovi dozorčí rady.

(36)  Konkrétně by měla být vytvořena dozorčí rada příslušná pro vypracování rozhodnutí v záležitostech souvisejících s dohledem, v níž by Evropská centrální banka využila specifických odborných znalostí vnitrostátních orgánů dohledu. Dozorčí radě by proto měl předsedat předseda, měla by mít místopředsedu ▌ a měli by v ní být zástupci Evropské centrální banky a vnitrostátních orgánů. Při jmenování členů dozorčí rady podle tohoto nařízení by měly být dodržovány zásady rovného zastoupení žen a mužů, zkušenosti a kvalifikace. Všichni členové dozorčí rady by měli být včas a plně informováni o bodech na pořadu jednání jejích zasedání, aby se podpořila efektivita jednání a procesu vypracovávání návrhů rozhodnutí.

(36a)  Dozorčí rada při plnění svých úkolů přihlíží ke všem významným skutečnostem a okolnostem ve zúčastněných členských státech a své povinnosti plní v zájmu Unie jako celku.

(36b)  Při plném respektování pravidel, která pro instituce a hlasování stanoví Smlouvy, by dozorčí rada měla být zásadním orgánem při plnění úkolů Evropské centrální banky v oblasti dohledu, tedy úkolů, které měly doposud na starosti příslušné vnitrostátní orgány. Radě by proto měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí rozhodnutí o jmenování předsedy a místopředsedy dozorčí Rady. Evropská centrální banka by po vyslechnutí dozorčí rady měla předložit Evropskému parlamentu ke schválení návrh na jmenování předsedy a místopředsedy. Rada by v návaznosti na schválení tohoto návrhu měla přijmout prováděcí rozhodnutí. Předseda by měl být vybrán na základě otevřeného výběrového řízení, o němž by Evropský parlament a Rada měly být řádně informovány.

(36c)  Funkční období předsedy by nemělo být delší než pět let a nemělo by být obnovitelné, aby se v této funkci umožnilo přiměřené střídání a byla zajištěna její úplná nezávislost. Aby byla zajištěna úplná koordinace s činnostmi Evropského orgánu pro bankovnictví a s obezřetnostními politikami Unie, měla by mít dozorčí rada možnost přizvat Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou komisi jako pozorovatele. Jakmile bude zřízen evropský orgán pro řešení problémů bank, měl by se jeho předseda účastnit zasedání dozorčí rady jako pozorovatel.

(36d)  Dozorčí radě by měl být nápomocen řídící výbor v omezenějším složení. Schůze dozorčí rady by měl připravovat řídící výbor, který by měl své povinnosti plnit pouze v zájmu Unie jako celku a za naprosté transparentnosti spolupracovat s dozorčí radou.

(36e)  Kdykoli Rada guvernérů Evropské centrální banky zvažuje, že k návrhu rozhodnutí dozorčí rady vznese námitku, nebo kdykoli dotčené příslušné vnitrostátní orgány informují Radu guvernérů o svém odůvodněném nesouhlasu s návrhem rozhodnutí dozorčí rady, je-li toto rozhodnutí určeno vnitrostátním orgánům v souvislosti s úvěrovými institucemi ze zúčastněných členských států, jejichž měnou není euro, měla by Rada guvernérů přizvat zástupce zúčastněných členských států, jejichž měnou není euro.

(36f)  V zájmu zajištění oddělení měnové politiky od úkolů v oblasti dohledu by Evropská centrální banka měla mít povinnost zřídit mediační komisi. Zřízení komise a zejména její složení by měly zajišťovat, že při řešení rozdílných postojů bude postupovat nestranně a v zájmu Unie jako celku.

(37)  Dozorčí rada, řídící výbor a zaměstnanci Evropské centrální banky vykonávající povinnosti dohledu by měli podléhat odpovídajícím požadavkům na zachování služebního tajemství. Podobné požadavky by se měly uplatnit na výměnu informací se zaměstnanci Evropské centrální banky, kteří nejsou zapojeni do činností dohledu. Nemělo by to Evropské centrální bance bránit ve výměně informací v mezích a za podmínek stanovených v příslušných legislativních aktech Unie, mimo jiné s Evropskou komisí pro účely úkolů vyplývajících z článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie a z právních předpisů Unie o posíleném hospodářském a rozpočtovém dohledu.

(38)  Aby Evropská centrální banka plnila své úkoly týkající se dohledu efektivně, měla by při plnění těchto úkolů jednat zcela nezávisle, zejména bez neoprávněného politického vlivu a zásahů z finančního odvětví, které by narušily její operační nezávislost.

(38a)  Užívání přechodných období, v nichž bývalí členové orgánů dohledu nemohou být opětovně zvoleni, je důležitou složkou zajišťování účinnosti a nezávislosti dohledu, který tyto orgány vykonávají. Za tímto účelem a aniž je dotčeno uplatňování přísnějších vnitrostátních pravidel, by Evropská centrální banka měla zavést a udržovat ucelené a formální postupy, včetně přiměřených přezkumných lhůt, pro předběžné posuzování a předcházení případným konfliktům s legitimními zájmy jednotného mechanismu dohledu / Evropské centrální banky v případech, kdy bývalý člen dozorčí rady začne pracovat v bankovnictví, nad kterým dříve vykonával dohled.

(39)  Aby Evropská centrální banka plnila své úkoly týkající se dohledu efektivně, měla by mít k dispozici přiměřené zdroje. Tyto zdroje by měla získat způsobem, který zajišťuje nezávislost Evropské centrální banky na neoprávněném vlivu příslušných vnitrostátních orgánů a účastníků trhu a rovněž zajišťuje oddělení měnové politiky od úkolů týkajících se dohledu. Náklady na dohled by měly ▌ nést subjekty, které dohledu podléhají. Úkoly Evropské centrální banky týkající se dohledu by proto měly být ▌ financovány z ročních poplatků účtovaných úvěrovým institucím usazeným ve zúčastněných členských státech. Evropská centrální banka by též měla mít možnost ukládat poplatky pobočkám zřízeným ve zúčastněném členském státě úvěrovou institucí usazenou v nezúčastněném členském státě, aby pokryla své náklady na výkon úkolů hostitelského dohledu nad těmito pobočkami. V případě, že je dohled nad na úvěrovou institucí či pobočkou vykonáván na konsolidovaném základě, poplatek by měl být stanoven na nejvyšší úrovni úvěrové instituce v rámci dané skupiny usazené v zúčastněném členském státě. Při výpočtu těchto poplatků budou vyloučeny veškeré dceřiné společnosti usazené v nezúčastněných členských státech.

(39a)  Je-li úvěrová instituce zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě, měl by být tento poplatek vypočítán na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci zúčastněných členských států a rozdělen mezi úvěrové instituce, které jsou usazeny v zúčastněném členském státě a zahrnuty do dohledu na konsolidovaném základě, a to na základě objektivních kritérií souvisejících s důležitostí a rizikovým profilem, včetně rizikově vážených aktiv.

(40)  Pro účinný dohled jsou nezbytní vysoce motivovaní, dobře vyškolení a nestranní zaměstnanci. K vytvoření skutečně propojeného mechanismu dohledu by se měla zavést patřičná výměna a dočasné přidělování zaměstnanců mezi Evropskou centrální bankou a všemi příslušnými vnitrostátními orgány dohledu zúčastněných členských států a mezi nimi navzájem. K zajištění průběžné vzájemné kontroly, zejména při dohledu nad velkými bankami, by Evropská centrální banka měla mít možnost požádat, aby ve vnitrostátních týmech dohledu byli také zaměstnanci příslušných orgánů jiných zúčastněných členských států, což umožní využívat týmy dohledu z různých zeměpisných oblastí se specifickými odbornými znalostmi a profily. Výměna a dočasné přidělování zaměstnanců vytvoří společnou kulturu dohledu. Evropská centrální banka bude pravidelně poskytovat informace o tom, kolik zaměstnanců příslušných vnitrostátních orgánů zúčastněných členských států je dočasně přiděleno Evropské centrální bance pro účely jednotného mechanismu dohledu.

(41)  Vzhledem ke globalizaci bankovních služeb a většímu významu mezinárodních standardů by Evropská centrální banka měla plnit své úkoly v souladu s mezinárodními standardy a navázat dialog a úzkou spolupráci s orgány dohledu mimo Unii, aniž by zdvojovala mezinárodní úlohu Evropského orgánu pro bankovnictví. V její pravomoci by mělo být navazování kontaktů a uzavírání správních dohod s orgány dohledu a správními orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi v koordinaci s Evropským orgánem pro bankovnictví a při plném respektování stávající úlohy a příslušných pravomocí orgánů členských států a orgánů Unie.

(42)  Na zpracování osobních údajů Evropskou centrální bankou pro účely tohoto nařízení se plně použijí směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(11) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů(12).▌

(43)  Na Evropskou centrální banku se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)(13). Evropská centrální banka přijala rozhodnutí ECB/2004/11 ze dne 3. června 2004(14) týkající se podmínek vyšetřování prováděného Evropským úřadem pro boj proti podvodům v Evropské centrální bance.

(44)  Aby se zajistilo, že úvěrové instituce podléhají dohledu nejvyšší kvality, jenž nebude omezován úvahami jiné než obezřetnostní povahy, a aby se efektivně a včas řešily negativní vzájemně se umocňující dopady vývoje na trhu na banky a členské státy, měla by Evropská centrální banka začít plnit své zvláštní úkoly týkající se dohledu co nejdříve. Převedení úkolů týkajících se dohledu z vnitrostátních orgánů dohledu na Evropskou centrální banku však vyžaduje jistý objem příprav. Je proto třeba stanovit odpovídající období postupného zavádění. ▌

(44a)  Evropská centrální banka by při přijímání podrobných operativních pravidel pro plnění úkolů, které jí jsou svěřeny tímto nařízením, měla stanovit přechodná pravidla zajišťující dokončení probíhajících postupů v oblasti dohledu, včetně veškerých rozhodnutí nebo opatření přijatých nebo vyšetřování zahájených před vstupem tohoto nařízení v platnost.

▌

(45a)  Ve sdělení ze dne 28. listopadu 2012 o návrhu prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie Komise uvedla, že „by bylo možné pozměnit čl. 127 odst. 6 SFEU, aby se zajistila použitelnost řádného legislativního postupu a vyloučily se některé právní překážky, které v současné době vykazuje jednotný mechanismus dohledu (např. zavést přímou a neodvolatelnou účast členských států mimo eurozónu na jednotném mechanismu dohledu, a to nad rámec modelu “úzké spolupráce„, poskytnout členským státům, které se plně účastní jednotného mechanismu dohledu, práva v rozhodovacím procesu ECB a ještě více pokročit v interním oddělení rozhodování ohledně měnové politiky a dohledu)“. Dále rovněž uvedla, že „by se také musela posílit demokratická odpovědnost za činnost ECB, pokud jedná jako orgán bankovního dohledu“. Je třeba připomenout, že Smlouva o Evropské unii stanoví, že návrhy na změnu Smluv může předkládat vláda kteréhokoliv členského státu, Evropský parlament nebo Komise, přičemž tyto návrhy se mohou týkat jakéhokoliv aspektu Smluv.

(46)  Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů, svobodu podnikání, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, a musí být prováděno v souladu s těmito právy a zásadami.

(47)  Jelikož cílů tohoto nařízení, a sice vytvoření účinného a efektivního rámce pro výkon zvláštních úkolů týkajících se dohledu vykonávaného orgánem Unie nad úvěrovými institucemi a zajištění důkladného uplatňování jednotného souboru pravidel pro úvěrové instituce, nemůže být dostatečně dosaženo na úrovni členských států, a protože struktura bankovního trhu pokrývá celé území Unie a úpadky bank mají vliv na ostatní členské státy, lze tedy těchto cílů lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení daných cílů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Předmět a definice

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Tímto nařízením se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi, s cílem přispět k bezpečnosti a dobrému stavu úvěrových institucí a stabilitě finančního systému v rámci EU a každého členského státu s plným ohledem na jednotu a integritu vnitřního trhu a řádnou péčí o tuto jednotu a integritu, a to na základě rovného zacházení s úvěrovými společnostmi s cílem předcházet regulatorní arbitráži.

Instituce uvedené v článku 2 směrnice 2006/48/ES jsou vyňaty z úkolů dohledu svěřených Evropské centrální bance v souladu s článkem 4 tohoto nařízení. Rozsah úkolů ECB v oblasti dohledu je omezen na obezřetnostní regulaci úvěrových institucí podle tohoto nařízení. Toto nařízení Evropské centrální bance nesvěřuje žádné další úkoly v oblasti dohledu, jako například úkoly související s obezřetnostním dohledem nad ústředními protistranami.

Při plnění úkolů podle tohoto nařízení, a aniž je dotčen cíl zajistit bezpečnost a odolnost úvěrových institucí, by Evropská centrální banka měla řádně zohlednit různé typy, obchodní modely a velikost úvěrových institucí.

Žádné opatření, návrh či politika Evropské centrální banky nesmí přímo ani nepřímo znevýhodňovat kterýkoli členský stát nebo skupinu členských států jako místo poskytování bankovních či finančních služeb v jakékoli měně.

Tímto nařízením nejsou dotčeny závazky a příslušné pravomoci příslušných orgánů zúčastněných členských států vykonávat úkoly dohledu, které nejsou v tomto nařízení svěřeny Evropské centrální bance.

Tímto nařízením nejsou dále dotčeny závazky a příslušné pravomoci příslušných nebo pověřených orgánů zúčastněných členských států uplatňovat makroobezřetnostní nástroje, které nejsou stanoveny v příslušných právních aktech Unie.

Článek 2

Definice

Kapitola II

Spolupráce a úkoly

Článek 3

Spolupráce

1.  Evropská centrální banka úzce spolupracuje s Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, Evropskou radou pro systémová rizika a ostatními orgány, které jsou součástí Evropského systému dohledu nad finančním trhem (ESFS) zřízeného článkem 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010, jež zajišťují přiměřenou úroveň regulace a dohledu v Unii.

Je-li to nezbytné, uzavře Evropská centrální banka s příslušnými orgány členských států zodpovědnými za trhy s finančními nástroji memoranda o porozumění. Tato memoranda jsou poskytována Evropskému parlamentu, Radě a příslušným orgánům všech členských států.

1a.  Pro účely tohoto nařízení se Evropská centrální banka účastní rady orgánů dohledu Evropského orgánu pro bankovnictví podle podmínek stanovených v článku 40 nařízení (EU) č. 1093/2010.

1b.  Evropská centrální banka své úkoly plní v souladu s tímto nařízením, aniž jsou dotčeny pravomoci a úkoly Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropské rady pro systémová rizika.

1c.  Evropská centrální banka úzce spolupracuje s orgány zmocněnými k řešení problémů úvěrových institucí, včetně přípravy plánů pro řešení problémů.

1d.  Za podmínek stanovených v článcích 1, 4 a 5 Evropská centrální banka úzce spolupracuje se všemi nástroji veřejné finanční pomoci včetně Evropského nástroje finanční stability (EFSF) a Evropského mechanismu stability (ESM), zejména pokud z takového nástroje byla nebo pravděpodobně bude poskytnuta přímá či nepřímá finanční pomoc úvěrové instituci, na niž se vztahuje článek 4 tohoto nařízení.

1e.  Evropská centrální banka a příslušné vnitrostátní orgány nezúčastněných členských států uzavřou memorandum o porozumění, ve kterém bude obecným způsobem uvedeno, jak spolu budou spolupracovat při výkonu svých úkolů dohledu podle právních předpisů Unie, co se týče finančních institucí definovaných v článku 2. Memorandum je pravidelně revidováno.

Aniž je dotčen první pododstavec, Evropská centrální banka uzavře memorandum o porozumění s příslušným vnitrostátním orgánem každého nezúčastněného členského státu, ve kterém sídlí alespoň jedna globální systémově důležitá instituce ve smyslu definice práva Unie.

Každé memorandum podléhá pravidelnému přezkumu a za náležitého zacházení s důvěrnými informacemi se zveřejňuje.

Článek 4

Úkoly svěřené Evropské centrální bance

1.  V rámci článku 5 má Evropská centrální banka v souladu s odstavcem 3 tohoto článku výlučnou pravomoc plnit ve vztahu ke všem úvěrovým institucím usazeným v zúčastněných členských státech následující úkoly pro účely obezřetnostního dohledu:

2.  Pro úvěrové instituce usazené v nezúčastněném členském státě, které zřídí pobočku nebo poskytují přeshraniční služby ve zúčastněném členském státě, plní Evropská centrální banka v rámci odstavce 1 úkoly ▌, které přísluší podle příslušných právních předpisů Unie příslušným ▌ orgánům zúčastněného členského státu.

3.  Pro účely plnění úkolů jí svěřených tímto nařízením a s cílem zajistit vysoké standardy dohledu uplatňuje Evropská centrální banka všechny příslušné právní předpisy Unie a v případě směrnic tvořících tyto právní předpisy Unie také vnitrostátní právní předpisy provádějící tyto směrnice. Pokud jsou příslušné právní předpisy Unie tvořeny nařízeními a tato nařízení aktuálně členským státům výslovně umožňují různé varianty, měla by Evropská centrální banka uplatňovat také vnitrostátní právní předpisy, jimiž se tyto varianty provádějí.

Za tímto účelem Evropská centrální banka přijímá obecné pokyny, doporučení a rozhodnutí za podmínky, že jsou dodrženy příslušné právní předpisy Unie, a zejména veškeré legislativní i nelegislativní akty, včetně aktů uvedených v článcích 290 a 291 SFEU, a v souladu s nimi. Vztahují se na ni zejména závazné regulační a prováděcí technické normy vypracované Evropským orgánem pro bankovnictví a přijaté Komisí v souladu s články 10 až 15 nařízení (EU) č. 1093/2010, článek 16 uvedeného nařízení o obecných pokynech a doporučeních a ustanovení nařízení Evropského orgánu pro bankovnictví o příručce evropského dohledu, kterou v souladu s daným nařízením vypracoval Evropský orgán pro bankovnictví. Dále může Evropská centrální banka také přijímat nařízení pouze v rozsahu nezbytném pro organizaci nebo upřesnění forem plnění těchto úkolů.

Před přijetím nařízení povede Evropská centrální banka otevřené veřejné konzultace a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu příslušných nařízení nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti, v kterémžto případě Evropská centrální banka tuto naléhavost odůvodní.

V případě potřeby Evropská centrální banka jakoukoli formou účasti přispívá k vypracování návrhu regulačních technických norem nebo prováděcích technických norem ze strany Evropského orgánu pro bankovnictví v souladu s nařízením (EU) č. 1093/2010 nebo upozorní Evropský orgán pro bankovnictví na případnou nutnost předložit Komisi návrhy norem, které by novelizovaly stávající regulační nebo prováděcí technické normy.

▌

Článek 4a

Makroobezřetnostní úkoly a nástroje

1.  Kdykoli je to vhodné nebo považováno za nezbytné a aniž je dotčen odstavec 2 níže, uplatňují příslušné nebo pověřené orgány zúčastněných členských států vůči úvěrovým institucím na příslušné úrovni v souladu s příslušnými právními předpisy Unie vedle kapitálových požadavků uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. c) také požadavky týkající se kapitálových polštářů, včetně sazeb proticyklického kapitálového polštáře, a jakákoli další opatření zaměřená na řešení systémových nebo makroobezřetnostních rizik podle směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, s výhradou postupů v nich stanovených, v případech konkrétně stanovených v příslušných právních předpisech Unie. Deset pracovních dní před přijetím takového rozhodnutí dotčený orgán řádně oznámí svůj záměr Evropské centrální bance. Pokud má Evropská centrální banka námitky, své důvody uvede písemně do pěti pracovních dní. Dotčený orgán řádně zváží důvody uvedené Evropskou centrální bankou předtím, než přikročí k rozhodnutí, jak to bude nezbytné.

2.  Evropská centrální banka může, považuje-li to za nezbytné, uplatnit namísto příslušných nebo pověřených vnitrostátních orgánů zúčastněného členského státu vůči úvěrovým institucím na příslušné úrovni v souladu s příslušnými právními předpisy Unie vedle kapitálových požadavků uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. c) vyšší požadavky na kapitálové polštáře, než jaké uplatňují příslušné nebo pověřené vnitrostátní orgány zúčastněných členských států, včetně sazeb proticyklického kapitálového polštáře, a to za podmínek stanovených v odstavcích 3 a 4, a uplatnit přísnější opatření zaměřená na řešení systémových nebo makroobezřetnostních rizik na úrovni úvěrových institucí za podmínek uvedených ve směrnicích 2006/48/ES a 2006/49/ES v případech konkrétně uvedených v příslušných předpisech práva Unie.

3.  Jakýkoli příslušný nebo pověřený vnitrostátní orgán může navrhnout, aby Evropská centrální banka jednala podle článku 2, aby bylo možné řešit specifickou situaci finančního systému a hospodářství v jeho členském státě.

4.  Jestliže má Evropská centrální banka v úmyslu postupovat podle odstavce 2, při zvažování, zda přijmout jakákoli opatření, úzce spolupracuje s pověřenými orgány v dotčených členských státech. Zejména oznámí svůj záměr dotčeným příslušným nebo pověřeným vnitrostátním orgánům deset pracovních dní před přijetím takového rozhodnutí. Pokud má kterýkoli z dotčených orgánů námitky, své důvody uvede písemně do pěti pracovních dní. Evropská centrální banka tyto důvody řádně zváží předtím, než přikročí k rozhodnutí, jak to bude nezbytné.

5.  Při plnění svých úkolů uvedených v odstavci 2 vezme Evropská centrální banka v úvahu zvláštní situaci finančního systému, ekonomickou situaci a hospodářský cyklus v jednotlivých členských státech nebo jejich částech.

Článek 5

Spolupráce v rámci jednotného mechanismu dohledu

1.  Evropská centrální banka plní své úkoly v rámci jednotného mechanismu dohledu sestávajícího z Evropské centrální banky a příslušných vnitrostátních orgánů. Evropská centrální banka odpovídá za účinné a konzistentní fungování jednotného mechanismu dohledu.

2.  Evropská centrální banka i příslušné vnitrostátní orgány mají povinnost v dobré víře spolupracovat a povinnost vyměňovat si informace.

Aniž je dotčena pravomoc Evropské centrální banky obdržet informace, které úvěrové instituce průběžně hlásí, přímo nebo mít k těmto informacím přímý přístup, poskytnou příslušné vnitrostátní orgány Evropské centrální bance zejména všechny informace, které jsou nezbytné pro plnění úkolů svěřených jí tímto nařízením.

▌

  4a Pokud je to vhodné a aniž jsou dotčeny povinnosti a odpovědnost Evropské centrální banky za úkoly jí svěřené tímto nařízením, příslušné vnitrostátní orgány mají odpovědnost za pomoc Evropské centrální bance s přípravou a prováděním veškerých aktů týkajících se úkolů uvedených v článku 4e v souvislosti se všemi úvěrovými institucemi, a to za podmínek stanovených v rámci uvedeném v odstavci 7, včetně pomoci při činnostech ověřování. Při plnění úkolů uvedených v článku 4 se řídí pokyny vydanými Evropskou centrální bankou.

4b.  Pokud jde o úkoly vymezené v článku 4 s výjimkou odst. 1 písm. a) a b) uvedeného článku, má Evropská centrální banka odpovědnost stanovenou v odstavci 4c a příslušné vnitrostátní orgány mají odpovědnost stanovenou v odstavci 4d, a to podle rámce a s výhradou postupů uvedených v článku 4e, za dohled nad těmito úvěrovými institucemi, finančními holdingovými společnostmi, smíšenými finančními holdingovými společnostmi nebo pobočkami usazenými v zúčastněných členských státech a patřícími úvěrovým institucím usazeným v nezúčastněných členských státech:

Evropská centrální banka může rovněž z vlastního podnětu určitou instituci považovat za instituci s podstatným významem, pokud tato instituce zřídila bankovní dceřiné společnosti ve více než jednom zúčastněném členském státě a její aktiva a závazky spojené s přeshraniční činností představují podstatnou část jejích celkových aktiv nebo závazků, na něž se vztahují podmínky stanovené v příslušné metodice;

ty, pro něž bylo požádáno o veřejnou finanční pomoc nebo takovou pomoc obdržely přímo z Evropského nástroje finanční stability nebo Evropského mechanismu stability, se nepovažují za méně významné.

Bez ohledu na předchozí pododstavce plní Evropská centrální banka úkoly, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, ve vztahu ke třem nejvýznamnějším úvěrovým institucím v každém zúčastněném členském státě, neodůvodňují-li zvláštní okolnosti jiný postup.

4c.  Pokud jde o úvěrové instituce uvedené v odstavci 4b a podle rámce vymezeného v odstavci 4e:

Pro účely zajištění soudržnosti výsledků dohledu v rámci jednotného mechanismu dohledu mohou tyto pokyny odkazovat na zvláštní pravomoci uvedené v čl. 13b odst. 2 pro skupiny nebo kategorie úvěrových institucí;

4d.  Aniž je dotčen odstavec 4c, vykonávají příslušné vnitrostátní orgány úkoly uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. aa), c), f), g), i) a k) a jsou odpovědné za tyto úkoly a za přijímání všech relevantních rozhodnutí v oblasti dohledu, pokud jde o úvěrové instituce uvedené v odst. 4b prvním pododstavci, a to podle rámce a s výhradou postupů uvedených v odstavci 4e.

Aniž jsou dotčeny články 9 až 12, příslušné a pověřené vnitrostátní orgány mají nadále pravomoci podle vnitrostátních právních předpisů získávat informace od úvěrových institucí, holdingových společností, smíšených holdingových společností a podniků zahrnutých do konsolidované finanční situace úvěrové instituce a provádět v těchto úvěrových institucích, holdingových společnostech, smíšených holdingových společnostech a podnicích kontroly na místě. Příslušné vnitrostátní orgány informují Evropskou centrální banku v souladu s rámcem stanoveným v odstavci 4e o opatřeních přijatých podle tohoto odstavce a tato opatření úzce koordinují s Evropskou centrální bankou.

Příslušné vnitrostátní orgány pravidelně předkládají Evropské centrální bance zprávu o výkonu činností prováděných podle tohoto článku.

4e.  Evropská centrální banka na základě konzultace s příslušnými vnitrostátními orgány zúčastněných členských států a na základě návrhu dozorčí rady přijme a zveřejní rámec pro organizaci praktických forem provádění tohoto článku. Tento rámec obsahuje alespoň:

4f.  Kdykoli jsou Evropské centrální bance nápomocny příslušné vnitrostátní orgány nebo pověřené orgány za účelem plnění úkolů jí svěřených tímto nařízením, dodržují Evropská centrální banka a příslušné vnitrostátní orgány ustanovení příslušných aktů Unie ve vztahu k rozdělení odpovědnosti a spolupráce mezi příslušnými orgány z různých členských států.

Článek 6

Úzká spolupráce s příslušnými orgány ▌ zúčastněných členských států, jejichž měnou není euro

1.  V mezích stanovených tímto článkem plní Evropská centrální banka úkoly v oblastech uvedených v čl. 4 odst. 1 a 2 a v článku 4a ve vztahu k úvěrovým institucím usazeným v členském státě, jehož měnou není euro, pokud byla v souladu s tímto článkem navázána úzká spolupráce mezi Evropskou centrální bankou a příslušným vnitrostátním orgánem takového členského státu.

Za tím účelem může Evropská centrální banka udělit pokyny ▌ příslušnému vnitrostátnímu orgánu zúčastněného členského státu, jehož měnou není euro.

2.  Úzká spolupráce mezi Evropskou centrální bankou a příslušným vnitrostátním orgánem ▌ zúčastněného členského státu, jehož měnou není euro, se navazuje rozhodnutím přijatým Evropskou centrální bankou při splnění těchto podmínek:

4.  Rozhodnutí uvedené v odstavci 2 se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Rozhodnutí se použije od čtrnáctého dne po zveřejnění.

5.  Má-li Evropská centrální banka za to, že vůči úvěrové instituci, finanční holdingové společnosti či smíšené finanční holdingové společnosti by mělo být příslušným vnitrostátním orgánem dotčeného členského státu přijato opatření týkající se úkolů uvedených v odstavci 1, obrátí se na uvedený orgán s pokyny, v nichž upřesní patřičný časový rámec.

Časový rámec nesmí být kratší než 48 hodin, pokud není nezbytné přijmout opatření dříve, aby se zamezilo nenapravitelným škodám. Příslušný orgán dotčeného členského státu přijme veškerá nezbytná opatření v souladu s povinností uvedenou v odst. 2 písm. c).

5a.  Evropská centrální banka může rozhodnout o vydání varování dotčenému členskému státu ohledně toho, že úzká spolupráce bude pozastavena nebo ukončena, nebudou-li přijata rozhodná nápravná opatření:

Pokud není 15 dní po oznámení tohoto varování provedeno žádné takové opatření, může Evropská centrální banka pozastavit nebo ukončit úzkou spolupráci s uvedeným členským státem.

Rozhodnutí se oznámí dotčenému členskému státu a zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie. V rozhodnutí se uvede datum, od něhož je použitelné, přičemž se řádně zohlední účinnost dohledu a oprávněné zájmy úvěrových institucí.

5b.  Členský stát může požádat Evropskou centrální banku o ukončení úzké spolupráce kdykoli po uplynutí tří let ode dne zveřejnění rozhodnutí Evropské centrální banky o navázání úzké spolupráce v Úředním věstníku Evropské unie. V žádosti jsou vysvětleny důvody ukončení včetně případných nežádoucích důsledků, může-li k nim dojít, pokud jde o fiskální odpovědnost daného členského státu. V tomto případě Evropská centrální banka neprodleně přijme rozhodnutí o ukončení úzké spolupráce a stanoví den, od kterého se uplatní, a to ve lhůtě nejvýše tří měsíců, přičemž se náležitě zohlední účinnost dohledu, jakož i oprávněné zájmy úvěrových institucí. Rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

5c.  Jestliže zúčastněný členský stát, jehož měnou není euro, oznámí Evropské centrální bance v souladu s čl. 19 odst. 3 svůj odůvodněný nesouhlas s námitkou Rady guvernérů k návrhu rozhodnutí dozorčí rady, předloží Rada guvernérů během období 30 dní své stanovisko k odůvodněnému nesouhlasu vyjádřenému členským státem a svou námitku potvrdí nebo ji vezme zpět, přičemž uvede své důvody.

V případě, že Rada guvernérů svou námitku potvrdí, zúčastněný členský stát, jehož měnou není euro, může informovat Evropskou centrální banku, že případným rozhodnutím týkajícím se případně pozměněného návrhu rozhodnutí dozorčí rady nebude vázán.

Evropská centrální banka poté s náležitým ohledem na účinnost dohledu zváží možné pozastavení nebo ukončení úzké spolupráce s daným členským státem a v tomto ohledu přijme rozhodnutí.

Evropská centrální banka tyto úvahy zahrne do svého rozhodnutí a sdělí je dotyčnému členskému státu.

5d.  Jestliže zúčastněný členský stát, jehož měnou není euro, nesouhlasí s návrhem rozhodnutí dozorčí rady, informuje o odůvodněném nesouhlasu do pěti pracovních dnů od obdržení návrhu rozhodnutí Radu guvernérů. Rada guvernérů o dané otázce rozhodne do pěti pracovních dnů, přičemž plně zohlední tyto důvody, a své rozhodnutí dotčenému členskému státu písemně vysvětlí. Dotčený členský stát může Evropskou centrální banku požádat o okamžité ukončení úzké spolupráce a nebude následným rozhodnutím vázán.

5e.  Členský stát, který ukončil úzkou spolupráci s Evropskou centrální bankou, nesmí navázat novou úzkou spolupráci před uplynutím tří let ode dne zveřejnění rozhodnutí Evropské centrální banky o ukončení úzké spolupráce v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 7

Mezinárodní vztahy

Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci členských států a ostatních orgánů a subjektů Unie včetně Evropského orgánu pro bankovnictví, může Evropská centrální banka v rámci úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, navazovat kontakty a uzavírat správní dohody s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí za předpokladu řádné koordinace s Evropským orgánem pro bankovnictví. Z těchto dohod nevyplývají pro Unii ani její členské státy žádné právní závazky.

Kapitola III

Pravomoci ECB

Článek 8

Pravomoci v oblasti dohledu a vyšetřování

1.  Výlučně pro účely provádění úkolů, které jsou jí svěřeny ustanoveními čl. 4 odst. 1 a 2 a čl. 4a odst. 2, se Evropská centrální banka považuje podle okolností za příslušný orgán nebo pověřený orgán v zúčastněných členských státech ▌, jak stanovily příslušné ▌ právní předpisy Unie.

Výlučně pro tytéž účely ▌má Evropská centrální banka ▌veškeré pravomoci a povinnosti stanovené v tomto nařízení. Dále má pravomoci a povinnosti, které mají podle příslušných právních předpisů Unie příslušné a pověřené orgány, pokud toto nařízení nestanoví jinak. Evropská centrální banka má zejména pravomoci uvedené v oddílech 1 a 2 této kapitoly.

V rozsahu nezbytném pro plnění úkolů jí svěřených tímto nařízením může Evropská centrální banka od uvedených vnitrostátních orgánů formou pokynů vyžadovat, aby využívaly svých pravomocí podle podmínek stanovených ve vnitrostátních právních předpisech a v souladu s nimi, pokud takové pravomoci nejsou svěřeny Evropské centrální bance tímto nařízením. Uvedené vnitrostátní orgány plně informují Evropskou centrální banku o uplatňování těchto pravomocí.

▌

2a.  Evropská centrální banka vykonává pravomoci uvedené v odstavci 1 v souladu s akty uvedenými v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci. Při výkonu svých příslušných pravomocí dohledu a vyšetřování Evropská centrální banka a příslušné vnitrostátní orgány úzce spolupracují.

2b.  Odchylně od odstavce 1 vykonává s ohledem na úvěrové instituce usazené v členských státech, které navázaly úzkou spolupráci v souladu s článkem 6, Evropská centrální banka své pravomoci v souladu s článkem 6.

ODDÍL 1

Pravomoci vyšetřování

Článek 9

Žádosti o informace

1.  Aniž jsou dotčeny pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. a) a s výhradou podmínek stanovených v příslušných právních předpisech Unie, může Evropská centrální banka ▌od níže uvedených právnických nebo fyzických osob požadovat s výhradou článku 4 poskytnutí všech informací nutných k provádění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, včetně informací, které mají být předávány v opakovaných intervalech a ve specifikovaných formátech pro účely dohledu a související statistické účely:

2.  Osoby uvedené v odstavci 1 požadované informace poskytnou. Ustanovení o zachování služebního tajemství nezakládají pro tyto osoby výjimku z povinnosti poskytnout požadované informace. Poskytnutí požadovaných informací se nepovažuje za porušení služebního tajemství.

2a.  Pokud Evropská centrální banka získává informace přímo od právnických nebo fyzických osob uvedených v odstavci 1, zpřístupní tyto informace dotyčným příslušným vnitrostátním orgánům.

Článek 10

Obecná šetření

1.  V zájmu plnění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, a s výhradou dalších podmínek stanovených v příslušných právních předpisech Unie může Evropská centrální banka provádět veškerá nezbytná šetření všech osob uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) až f) usazených nebo nacházejících se v zúčastněném členském státu.

2.  Osoby uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a) až f) podléhají šetřením zahájeným na základě rozhodnutí Evropské centrální banky.

Jestliže nějaká osoba brání provádění šetření, příslušný vnitrostátní orgán zúčastněného členského státu, ve kterém se nacházejí příslušné prostory, poskytne v souladu s vnitrostátními předpisy nezbytnou pomoc včetně (v případech uvedených v článcích 11 a 12) umožnění přístupu Evropské centrální bance do provozních prostor právnických osob uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) až f), aby mohla být výše uvedená práva vykonána.

Článek 11

Kontroly na místě

1.  V zájmu plnění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, a s výhradou dalších podmínek stanovených v příslušných právních předpisech Unie může Evropská centrální banka v souladu s článkem 12 a s výhradou předchozího oznámení dotyčnému příslušnému vnitrostátnímu orgánu provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v provozních prostorách právnických osob uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) až f) i kteréhokoli jiného podniku zahrnutého do dohledu na konsolidovaném základě, vykonává-li Evropská centrální banka dohled na konsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 písm. i). Vyžaduje-li to řádné provedení a účinnost kontroly, může Evropská centrální banka provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení uvedeným právnickým osobám.

2.  Úředníci Evropské centrální banky a další osoby pověřené Evropskou centrální bankou k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor a na pozemky právnických osob, kterých se rozhodnutí Evropské centrální banky ohledně šetření týká, a mají veškeré pravomoci stanovené v čl. 10 odst. 1.▌

3.  Právnické osoby uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a) až f) podléhají kontrolám na místě na základě rozhodnutí Evropské centrální banky.

4.  Úředníci a další doprovázející osoby pověřené nebo jmenované příslušným vnitrostátním orgánem členského státu, na jehož území má kontrola probíhat, ▌poskytují za dohledu a koordinace ze strany Evropské centrální banky aktivní pomoc jejím úředníkům a dalším osobám pověřeným Evropskou centrální bankou. Za tímto účelem mají pravomoci stanovené v odstavci 2. Úředníci příslušného vnitrostátního orgánu dotyčného zúčastněného členského státu ▌mají rovněž právo se kontrol na místě účastnit.

5.  Pokud úředníci Evropské centrální banky a další doprovázející osoby pověřené nebo jmenované Evropskou centrální bankou zjistí, že určitá osoba odmítá kontrolu nařízenou podle tohoto článku, příslušný vnitrostátní orgán dotčeného zúčastněného členského státu jim poskytne nezbytnou pomoc v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Tato pomoc zahrnuje v rozsahu nezbytném pro provedení kontroly zapečetění provozních prostor a účetních knih nebo záznamů. Nemá-li dotčený příslušný vnitrostátní orgán uvedenou pravomoc, uplatní svou pravomoc vyžádat si nezbytnou pomoc od jiných vnitrostátních orgánů.

Článek 12

Povolení justičního orgánu

1.  Jestliže kontrola na místě podle čl. 11 odst. 1 a 2 nebo poskytnutí pomoci podle čl. 11 odst. 5 vyžaduje podle vnitrostátních předpisů povolení justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno.

2.  Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 1, vnitrostátní justiční orgán kontroluje, zda je rozhodnutí Evropské centrální banky pravé a zda navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu kontroly svévolná ani nepřiměřená. Při kontrole přiměřenosti těchto donucovacích opatření může vnitrostátní justiční orgán požádat Evropskou centrální banku o podrobné vysvětlení, zejména důvodů, na jejichž základě má Evropská centrální banka podezření, že došlo k porušení ▌aktů uvedených v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci, a závažnosti tohoto podezření ohledně porušení a povahy účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost kontroly ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu Evropské centrální banky. Zákonnost rozhodnutí Evropské centrální banky přezkoumává pouze Soudní dvůr Evropské unie.

ODDÍL 2

zvláštní pravomoci dohledu

Článek 13

Povolení

1.  Každá žádost o povolení k zahájení činnosti úvěrové instituce, která má být usazena v zúčastněném členském státě, musí být podána příslušným orgánům členského státu, ve kterém má být úvěrová instituce usazena v souladu s požadavky stanovenými v příslušných vnitrostátních právních předpisech.

1a.  Jestliže žadatel splňuje všechny podmínky povolení stanovené v příslušných vnitrostátních právních předpisech uvedeného členského státu, příslušný vnitrostátní orgán přijme ve lhůtě stanovené příslušnými vnitrostátními právními předpisy návrh rozhodnutí navrhnout Evropské centrální bance, aby povolení udělila. Návrh rozhodnutí se oznámí Evropské centrální bance a žadateli o povolení. V ostatních případech příslušný vnitrostátní orgán žádost o povolení zamítne.

1b.  Návrh rozhodnutí se považuje za přijatý Evropskou centrální bankou, pokud Evropská centrální banka nevyjádří námitky v maximální lhůtě 10 pracovních dní, kterou lze v řádně odůvodněných případech jednou prodloužit o stejný počet pracovních dní. Evropská centrální banka vznese námitku vůči návrhu rozhodnutí, pouze pokud nejsou splněny podmínky pro udělení povolení stanovené v příslušných právních předpisech Unie. Důvody pro zamítnutí uvede písemně.

1c.  Rozhodnutí přijaté v souladu s odstavci 1a a 1b oznámí žadateli o povolení příslušný vnitrostátní orgán.

2.  S výhradou odstavce 2a může Evropská centrální banka povolení odebrat v případech stanovených v příslušných právních předpisech Unie z vlastního podnětu, po konzultacích s příslušným vnitrostátním orgánem zúčastněného členského státu, ve kterém je úvěrová instituce usazena, nebo na návrh příslušného vnitrostátního orgánu zúčastněného členského státu, ve kterém je úvěrová instituce usazena. Díky konzultacím se především zajistí, že před rozhodnutím o odebrání povolení poskytne Evropská centrální banka dostatečný čas, aby mohly vnitrostátní orgány přijmout rozhodnutí o nezbytných opatřeních k nápravě, mimo jiné o možných opatřeních k řešení problémů, a tato opatření zohlední.

Jestliže se příslušný vnitrostátní orgán, který v souladu s odstavcem 1 navrhl povolení, domnívá, že povolení musí být v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy odebráno, předá za tím účelem návrh Evropské centrální bance. Evropská centrální banka v uvedeném případě přijme rozhodnutí o navrhovaném odebrání povolení, přičemž plně zohlední důvody tohoto odebrání, které k němu uvedl příslušný vnitrostátní orgán.

2a.  Pokud vnitrostátní orgány zůstávají příslušné pro řešení problémů úvěrových institucí, tak v případech, kdy se budou domnívat, že odebráním povolení by bylo dotčeno odpovídající provádění restrukturalizace nebo opatření nutná pro restrukturalizaci nebo udržení finanční stability, budou tyto orgány řádně oznamovat své námitky Evropské centrální bance s podrobným vysvětlením toho, co by odebrání povolení způsobilo. V těchto případech Evropská centrální banka nepřikročí k odebrání povolení po dobu vzájemně dohodnutou s vnitrostátními orgány. Evropská centrální banka se může rozhodnout toto období prodloužit, pokud se bude domnívat, že bylo dosaženo dostatečného pokroku. Pokud však Evropská centrální banka v odůvodněném rozhodnutí určí, že řádná opatření nezbytná k udržení finanční stability vnitrostátní orgány neprovedly, neprodleně se uplatní odebrání povolení.

Článek 13a

Posuzování nabývání kvalifikovaných účastí

1.  Aniž jsou dotčeny výjimky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. b), veškerá oznámení nabytí kvalifikované účasti v úvěrové instituci usazené v zúčastněném členském státě nebo veškeré související informace se předloží příslušným vnitrostátním orgánům členského státu, v němž je úvěrová instituce usazena, v souladu s požadavky stanovenými v příslušných vnitrostátních právních předpisech, na základě aktů uvedených v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci.

2.  Příslušný vnitrostátní orgán navrhované nabytí posoudí a předloží Evropské centrální bance oznámení a návrh na rozhodnutí o souhlasu nebo nesouhlasu s daným nabytím, založený na kritériích stanovených v aktech uvedených v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci, a to nejméně deset pracovních dní před uplynutím příslušné lhůty pro posouzení, uvedené v příslušných právních předpisech Unie, a poskytne Evropské centrální bance pomoc v souladu s článkem 5.

3.  Evropská centrální banka rozhodne, zda s nabytím nesouhlasit na základě hodnotících kritérií stanovených v příslušných právních předpisech Unie a v souladu s postupem a během lhůt pro hodnocení v nich stanovených.

Článek 13b

Pravomoci týkající se dohledu

1.  Pro účely plnění úkolů svěřených jí v čl. 4 odst. 1 a aniž jsou dotčeny další pravomoci jí svěřené, má Evropská centrální banka pravomoci stanovené v odstavci 2, na jejichž základě může od jakékoli úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti v zúčastněných členských státech požadovat, aby v počáteční fázi přijala nezbytná opatření zaměřená na řešení příslušných problémů za jakékoli z níže uvedených okolností:

2.  Bez ohledu na ustanovení uvedená v čl. 8 odst. 1 má Evropská centrální banka tyto pravomoci:

Článek 14

Pravomoci hostitelských orgánů a spolupráce na konsolidovaném dohledu

1.  Postupy stanovené v příslušných právních předpisech Unie pro úvěrové instituce, které chtějí zřídit pobočku nebo využívat volného pohybu služeb vykonáváním svých činností na území jiného členského státu, a příslušné pravomoci domovských a hostitelských členských států se mezi zúčastněnými členskými státy použijí pouze pro účely úkolů, které nebyly svěřeny Evropské centrální bance na základě článku 4 tohoto nařízení.

2.  Ustanovení příslušných právních předpisů Unie v souvislosti se spoluprací mezi příslušnými orgány z různých členských států pro provádění dohledu na konsolidovaném základě se nepoužijí v případě, ▌že Evropská centrální banka je jediným dotčeným příslušným orgánem.

2a.  Při plnění úkolů podle článků 4 a 4a uplatňuje Evropská centrální banka v souladu s čl. 5 odst. 8 spravedlivý vyvážený přístup ke všem zúčastněným členským státům a ve vztahu k nezúčastněným členským státům dodržuje rovnováhu mezi domovskými a hostitelskými členskými státy stanovenou v příslušných právních předpisech Unie.

Článek 15

Správní sankce

1.  Pro účely provádění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, může Evropská centrální banka v případě, kdy úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti úmyslně nebo z nedbalosti poruší požadavek vyplývající z příslušných přímo použitelných právních předpisů Unie, a v souvislosti s nímž mají příslušné orgány podle příslušných právních předpisů Unie k dispozici správní peněžité sankce, uložit správní peněžité sankce do výše dvojnásobku zisku, který byl obdržen v důsledku porušení předpisů, nebo ztráty, které bylo v důsledku porušení předpisů zabráněno, jestliže je lze určit, nebo do výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby v předchozím hospodářském roce podle definice v příslušných právních předpisech Unie, popřípadě jiné peněžité sankce stanovené v příslušných právních předpisech Unie.

2.  V případě, že je právnická osoba dceřinou společností mateřského podniku, je příslušný celkový roční obrat uvedený v odstavci 1 celkový roční obrat vyplývající z konsolidovaného účtu nejvyššího mateřského podniku v předcházejícím hospodářském roce.

3.  Uplatňované sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Evropská centrální banka při rozhodování o uložení sankce a při stanovování vhodné sankce jedná v souladu s čl. 8 odst. 2a.

4.  Evropská centrální banka použije případně tento článek v souladu s akty uvedenými v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci, včetně postupů uvedených v nařízení Rady (ES) č. 2532/98.

5.  V případech, na které se nevztahuje odstavec 1 a kdy je to nutné za účelem plnění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, může Evropská centrální banka požadovat od příslušných vnitrostátních orgánů zahájení řízení s cílem přijmout opatření v zájmu zajištění toho, aby byly uloženy příslušné sankce v souladu s akty uvedenými v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci a s jakýmikoli příslušnými vnitrostátními právními předpisy svěřujícími zvláštní pravomoci, které v právních předpisech Unie nejsou v současnosti vyžadovány. Sankce uplatňované příslušnými vnitrostátními orgány musí být účinné, přiměřené a odrazující.

První pododstavec se použije zejména v případě peněžitých sankcí, které mají být uloženy úvěrovým institucím, finančním holdingovým společnostem nebo smíšeným finančním holdingovým společnostem za porušení vnitrostátních právních předpisů, které provádějí příslušné směrnice EU, a všech správních sankcí nebo opatření, které mají být uloženy členům správní rady úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti nebo jiným fyzickým osobám, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů odpovědné za porušení předpisů ze strany úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti.

6.  V případech stanovených v příslušných právních předpisech Unie a za podmínek v nich stanovených Evropská centrální banka zveřejní všechny sankce uvedené v odstavci 1 bez ohledu na to, zda proti nim byl podán opravný prostředek či nikoli.

7.  Aniž by byla dotčena ustanovení odstavců 1 až 6, Evropská centrální banka může za účelem plnění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, v případě porušení nařízení nebo rozhodnutí Evropské centrální banky uložit sankce v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2532/98.

Kapitola IV

Organizační zásady

Článek 16

Nezávislost

1.  Při plnění úkolů, které jsou jim svěřeny tímto nařízením, jednají Evropská centrální banka a příslušné vnitrostátní orgány, které jednají v rámci jednotného mechanismu dohledu, nezávisle. Členové dozorčí rady a řídícího výboru jednají nezávisle a objektivně v zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

2.  Orgány, instituce a jiné subjekty Unie, jakož i vlády členských států a veškeré další instituce tuto nezávislost respektují.

2a.  Poté, co dozorčí Rada přezkoumá potřebu vydání kodexu chování, Rada guvernérů vypracuje a zveřejní kodex chování pro zaměstnance a řídící pracovníky Evropské centrální banky zapojené do bankovního dohledu, a to zejména pokud jde o střet zájmů.

Článek 17

Odpovědnost a podávání zpráv

1.  Evropská centrální banka je v souladu s touto kapitolou odpovědná za provádění tohoto nařízení Evropskému parlamentu a Radě.

1a.  Evropská centrální banka každoročně předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Euroskupině zprávu o provádění úkolů, které jí byly svěřeny tímto nařízením, včetně informací o plánovaném vývoji struktury a výše poplatků za dohled, uvedených v článku 24.

1b.  Předseda dozorčí rady Evropské centrální banky předkládá tuto zprávu veřejně Evropskému parlamentu a Euroskupině za přítomnosti zástupců kteréhokoli zúčastněného členského státu, jehož měnou není euro.

1c.  Na žádost Euroskupiny může být předseda dozorčí rady Evropské centrální banky Euroskupinou vyslechnut ohledně výkonu jejích úkolů v oblasti dohledu za přítomnosti zástupců kteréhokoli zúčastněného členského státu, jehož měnou není euro.

1d.  Na žádost Evropského parlamentu se předseda dozorčí rady zúčastní slyšení ohledně výkonu jejích úkolů v oblasti dohledu před příslušnými výbory Parlamentu.

1e.  Evropská centrální banka odpoví ústně nebo písemně na otázky, které jí položí Evropský parlament , nebo které jí předloží Euroskupina v souladu s  postupy  Euroskupiny, a to za přítomnosti zástupců kteréhokoli zúčastněného členského státu, jehož měnou není euro.

1f.  Evropský účetní dvůr při svém přezkumu výkonnosti správy Evropské centrální banky podle čl. 27 odst. 2 statutu Evropské centrální banky zohlední také úkoly v oblasti dohledu svěřené Evropské centrální bance tímto nařízením.

1g.  Je-li takové jednání nezbytné pro výkon pravomocí Evropského parlamentu podle Smlouvy, vede dozorčí rada na žádost svého předsedy za zavřenými dveřmi důvěrná ústní jednání o svých úkolech v oblasti dohledu s předsedou a místopředsedy příslušného výboru Evropského parlamentu. Evropský parlament a Evropská centrální banka uzavřou dohodu o podrobných pravidlech organizace těchto jednání, a to za účelem zajištění plné důvěrnosti v souladu s požadavky na důvěrnost, které Evropské centrální bance coby příslušnému orgánu ukládají příslušné právní předpisy Unie.

1h.  Evropská centrální banka za podmínek stanovených ve Smlouvě loajálně spolupracuje při všech vyšetřováních ze strany Parlamentu. Evropská centrální banka a Parlament uzavřou vhodná ujednání o praktických podmínkách uplatňování demokratické odpovědnosti a dohledu nad výkonem úkolů, které Evropské centrální bance svěřuje toto nařízení. Tato ujednání se týkají mimo jiné přístupu k informacím, spolupráce při vyšetřování a informací o postupu při výběru předsedy.

Článek 17a

Vnitrostátní parlamenty

1.  Evropská centrální banka souběžně s předložením zprávy podle čl. 17 odst. 2 tuto zprávu předkládá také přímo vnitrostátním parlamentům zúčastněných členských států.

Vnitrostátní parlamenty se na Evropskou centrální banku mohou obrátit s odůvodněnými připomínkami k této zprávě.

2.  Vnitrostátní parlamenty zúčastněných členských států mohou Evropskou centrální banku prostřednictvím vlastních postupů požádat, aby písemně odpověděla na připomínky nebo otázky, které jí v souvislosti s funkcemi Evropské centrální banky podle tohoto nařízení předložily.

3.  Vnitrostátní parlament zúčastněného členského státu může vyzvat předsedu nebo člena dozorčí rady, aby se zúčastnili výměny názorů týkající se dohledu nad úvěrovými institucemi v daném členském státě spolu se zástupcem příslušného vnitrostátního orgánu.

4.  Toto nařízení se nedotýká odpovědnosti příslušných vnitrostátních orgánů vůči vnitrostátním parlamentům v souladu s vnitrostátním právem, pokud jde o výkon úkolů nesvěřených Evropské centrální bance tímto nařízením a pokud jde o výkon činností těmito orgány v souladu s článkem 5.

Článek 17b

Spravedlivé řízení pro přijímání rozhodnutí v oblasti dohledu

1.  Před přijetím rozhodnutí v oblasti dohledu v souladu s článkem 4 a oddílem 2 poskytne Evropská centrální banka osobám, vůči kterým je řízení vedeno, příležitost vyjádřit se. Evropská centrální banka založí svá rozhodnutí pouze na námitkách, ke kterým se mohly dotyčné strany vyjádřit.

První pododstavec se nevztahuje na situace, kdy je třeba přijmout naléhavá opatření s cílem zabránit významnému poškození finančního systému. V uvedeném případě může Evropská centrální banka přijmout prozatímní rozhodnutí s tím, že co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí musí dát dotyčným osobám příležitost k vyjádření.

2.  V příslušných případech musejí být v průběhu řízení plně respektována práva dotyčných osob na obhajobu. Ty mají právo nahlížet do spisu Evropské centrální banky s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace.

Rozhodnutí Evropské centrální banky obsahuje důvody, ze kterých vychází.

Článek 17c

Oznamování porušení pravidel

Evropská centrální banka zajistí, aby byly zavedeny účinné mechanismy oznamování porušení právních aktů uvedených v čl. 4 odst. 3 ze strany úvěrových institucí, finančních holdingových společností nebo smíšených finančních holdingových společností, zahrnující konkrétní postupy pro přijímání oznámení o porušení pravidel a následná opatření k nim. Tyto postupy jsou v souladu s příslušnými právními předpisy EU a zajišťují, aby byly uplatňovány následující zásady: přiměřená ochrana […] osob oznamujících porušení pravidel, ochrana osobních údajů a přiměřená ochrana obviněné osoby […].

Článek 17d

Správní revizní komise

1.  Evropská centrální banka ustaví správní revizní komisi pro účely provádění vnitřního správního přezkumu na základě žádosti o přezkum podané v souladu s odstavcem 5, pokud jde o rozhodnutí přijatá Evropskou centrální bankou při výkonu pravomocí, které jí jsou svěřeny tímto nařízením. Rozsah vnitřního správního přezkumu je omezen na procesní a věcný soulad příslušného rozhodnutí s tímto nařízením.

2.  Správní revizní komise je složena z pěti osob ze členských států, jež se těší vysoké vážnosti v odborných kruzích a prokázaly v oblasti bankovnictví nebo jiných finančních služeb příslušné znalosti a profesní zkušenosti na dostatečně vysoké úrovni, včetně zkušeností z oblasti dohledu, s výjimkou současných zaměstnanců Evropské centrální banky, jakož i současných zaměstnanců příslušných orgánů nebo jiných orgánů, subjektů, úřadů či agentur členských států nebo Unie, které jsou zapojeny do úkolů, které vykonává Evropská centrální banka v rámci pravomocí svěřených tímto nařízením. Správní revizní komise disponuje dostatkem zdrojů a odborných znalostí k tomu, aby mohla posuzovat výkon pravomocí Evropské centrální banky podle tohoto nařízení. Členy správní revizní komise a dva náhradníky jmenuje Evropská centrální banka na funkční období pěti let, které může být jednou prodlouženo, na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie. Členové správní revizní komise nejsou vázáni žádnými pokyny.

3.  Správní revizní komise rozhoduje na základě většiny nejméně tří z pěti členů.

4.  Členové správní revizní komise jednají nezávisle a ve veřejném zájmu. Za tímto účelem učiní veřejné prohlášení o závazcích a veřejné prohlášení o zájmech, v nichž uvedou veškeré přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, nebo uvedou, že takové zájmy neexistují.

5.  Každá fyzická nebo právnická osoba může v případech uvedených v odstavci 1 požádat o přezkum rozhodnutí Evropské centrální banky, které jí je určeno nebo které se jí přímo nebo nepřímo týká. Žádost o přezkum rozhodnutí Rady guvernérů uvedeného v odstavci 7 není přípustná.

6.  Žádost o přezkum spolu s odůvodněním se podává Evropské centrální bance písemně do jednoho měsíce od oznámení rozhodnutí osobě požadující přezkum, popřípadě není-li oznámeno, ode dne, kdy se o tomto rozhodnutí uvedená osoba dozví.

7.  Po rozhodnutí o přípustnosti přezkumu správní revizní komise vydá stanovisko, a to ve lhůtě přiměřené naléhavosti dané věci a nejpozději dva měsíce od doručení žádosti, a předá záležitost dozorčí radě za účelem přípravy nového návrhu rozhodnutí. Dozorčí rada zohlední stanovisko správní revizní komise a neprodleně předloží nový návrh rozhodnutí Radě guvernérů. Nový návrh rozhodnutí původní rozhodnutí zruší, nebo jej nahradí rozhodnutím se stejným obsahem, nebo jej nahradí rozhodnutím s pozměněným obsahem. Nový návrh rozhodnutí se pokládá za přijatý, pokud Rada guvernérů nevznese ve lhůtě nejdéle deseti pracovních dní námitku.

8.  Žádost o přezkum podle odstavce 5 nemá odkladný účinek. Rada guvernérů však může na návrh správní revizní komise pozastavit uplatňování napadnutého rozhodnutí, pokud to podle jejího názoru okolnosti vyžadují.

9.  Stanovisko vydané správní revizní komisí, nový návrh rozhodnutí předložený dozorčí radou a rozhodnutí přijaté Radou guvernérů podle tohoto článku se odůvodňují a oznamují příslušným stranám.

10.  Evropská centrální banka přijme rozhodnutí, jímž se stanoví pravidla fungování správní revizní komise.

11.  Tento článek se nedotýká práva na podání žaloby u Soudního dvora Evropské unie v souladu se Smlouvami.

Článek 18

Oddělení od funkce měnové politiky

1.  Při provádění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, sleduje Evropská centrální banka pouze cíle stanovené tímto nařízením.

2.  Evropská centrální banka provádí úkoly, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, aniž jsou dotčeny její úkoly týkající se měnové politiky a odděleně od těchto a všech ostatních úkolů. Úkoly svěřené Evropské centrální bance tímto nařízením nezasahují do jejích úkolů souvisejících s měnovou politikou ani jimi nejsou určovány. Úkoly svěřené Evropské centrální bance tímto nařízením nezasahují ani do jejích úkolů souvisejících s Evropskou radou pro systémová rizika ani do žádných jiných úkolů. Evropská centrální banka podává Evropskému parlamentu a Radě zprávy o tom, jak dodržuje toto ustanovení. Úkoly svěřené Evropské centrální bance tímto nařízením nemění probíhající sledování solventnosti protistran pro operace měnové politiky.

Zaměstnanci pověření plněním úkolů svěřených Evropské centrální bance tímto nařízením jsou organizačně odděleni od zaměstnanců plnících jiné úkoly svěřené Evropské centrální bance a vztahují se na ně oddělené hierarchické linie.

3.  Pro účely odstavců 1 a 2 přijímá a zveřejňuje Evropská centrální banka všechny nezbytné vnitřní předpisy včetně předpisů týkajících se služebního tajemství a výměny informací mezi oběma funkčními oblastmi.

3a.  Evropská centrální banka zajistí, aby Rada guvernérů při výkonu své činnosti plně rozlišovala, zda jde o funkce týkající se měnové politiky, nebo funkce v oblasti dohledu. Součástí tohoto rozlišení jsou striktně oddělená zasedání a pořady jednání.

3b.  Aby bylo zajištěno oddělení úkolů týkajících se měnové politiky od úkolů v oblasti dohledu, vytvoří Evropská centrální banka mediační komisi. Tato komise řeší rozdíly v postojích příslušných orgánů dotčených zúčastněných členských států, pokud jde o námitku Rady guvernérů k návrhu rozhodnutí dozorčí rady. Komise se skládá z jednoho člena z každého zúčastněného členského státu, kterého každý členský stát vybere z členů Rady guvernérů a dozorčí rady, a rozhoduje prostou většinou, přičemž každý člen má jeden hlas. Evropská centrální banka přijme a zveřejní nařízení, kterým zřídí tuto mediační komisi a stanoví její jednací řád.

Článek 19

Dozorčí rada

1.  Plánování a výkon úkolů svěřených Evropské centrální bance provádí interní orgán složený z předsedy a místopředsedy jmenovaných v souladu s odstavcem 1b, čtyř zástupců Evropské centrální banky jmenovaných v souladu s odstavcem 1d a jednoho zástupce vnitrostátního orgánu příslušného pro dohled nad úvěrovými institucemi v každém zúčastněném členském státě (dále jen „dozorčí rada“). Všichni členové dozorčí rady jednají v zájmu Unie jako celku.

Není-li příslušným orgánem centrální banka, může se člen dozorčí rady podle tohoto odstavce rozhodnout o spoluúčasti zástupce centrální banky členského státu. Pro účely postupu hlasování uvedeného v odstavci 1e se zástupci příslušných orgánů kteréhokoli jednoho členského státu považují dohromady za jednoho člena.

1a.  Při jmenování členů dozorčí rady podle tohoto nařízení se dodržují zásady rovného zastoupení žen a mužů, zkušenosti a kvalifikace.

1c.  Evropská centrální banka po vyslechnutí dozorčí rady předloží Evropskému parlamentu ke schválení návrh na jmenování předsedy a místopředsedy. Po schválení tohoto návrhu přijme Rada prováděcí rozhodnutí o jmenování předsedy a místopředsedy dozorčí rady. Předseda je vybrán na základě otevřeného výběrového řízení, o němž je řádně informován Evropský parlament a Rada, z řad renomovaných osobností s profesními zkušenostmi z bankovnictví a finančních záležitostí, které nejsou členy Rady guvernérů. Místopředsedu dozorčí rady vybere z členů Výkonné rady Evropské centrální banky. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou, přičemž k hlasům členů Rady, kteří nejsou zúčastněnými členskými státy, se nepřihlíží.

Jakmile je předseda jmenován, vykonává svou pracovní činnost na plný úvazek a nezastává žádné funkce u příslušných vnitrostátních orgánů. Funkční období je pětileté a opakované jmenování není možné.

Pokud předseda dozorčí rady přestane splňovat podmínky pro výkon svých povinností nebo se dopustil závažného pochybení, může Rada na návrh Evropské centrální banky schválený Parlamentem přijmout prováděcí rozhodnutí, jímž se předseda zbavuje funkce. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou, přičemž k hlasům členů Rady, kteří nejsou zúčastněnými členskými státy, se nepřihlíží.

Poté, co je v souladu se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky místopředseda dozorčí rady odvolán z funkce člena Výkonné rady, může Rada na návrh Evropské centrální banky schválený Evropským parlamentem přijmout prováděcí rozhodnutí, jímž se místopředseda zbavuje funkce v dozorčí radě. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou, přičemž k hlasům členů Rady, kteří nejsou zúčastněnými členskými státy, se nepřihlíží.

Pro tyto účely mohou Evropský parlament nebo Rada oznámit Evropské centrální bance, že považují podmínky pro zbavení předsedy nebo místopředsedy dozorčí rady jejich funkce za splněné, a Evropská centrální banka na toto oznámení reaguje.

1d.  Čtyři zástupci Evropské centrální banky jmenovaní Radou guvernérů nesmí vykonávat povinnosti bezprostředně související s měnovou funkcí Evropské centrální banky. Všichni zástupci Evropské centrální banky mají hlasovací práva.

1e.  Rozhodnutí dozorčí rady jsou přijímána prostou většinou členů. Každý člen má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

1f.  Odchylně od odstavce 1e přijímá dozorčí rada rozhodnutí o přijetí nařízení podle čl. 4 odst. 3 na základě kvalifikované většiny svých členů, jak je definována v čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a v článku 3 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, co se týče členů zastupujících orgány zúčastněných členských států. Hlas každého ze čtyř zástupců Evropské centrální banky jmenovaných Radou guvernérů je roven mediánovému hlasu ostatních členů.

1g.  Aniž jsou dotčena ustanovení článku 5, dozorčí rada bude provádět přípravné práce týkající se úkolů v oblasti dohledu svěřených Evropské centrální bance a navrhne Radě guvernérů Evropské centrální banky úplné návrhy rozhodnutí, které má Rada guvernérů přijmout, a to podle postupu, který má stanovit Evropská centrální banka. Návrhy rozhodnutí se současně předkládají příslušným vnitrostátním orgánům dotčených členských států. Návrh rozhodnutí se považuje za přijatý, pokud Rada guvernérů nevznese námitku ve lhůtě, která má být určena ve výše uvedeném postupu, ale nepřekročí maximální lhůtu deseti dnů. Jestliže však zúčastněný členský stát, jehož měnou není euro, s návrhem rozhodnutí dozorčí rady nesouhlasí, použije se postup stanovený v čl. 6 odst. 5d. V mimořádných situacích nepřekročí výše uvedená lhůta 48 hodin. Pokud Rada guvernérů vznese k návrhu rozhodnutí námitku, musí písemně uvést důvody, a zejména uvést obavy v oblasti měnové politiky. Jestliže je rozhodnutí po námitce Rady guvernérů změněno, může zúčastněný členský stát, jehož měnou není euro, oznámit Evropské centrální bance svůj odůvodněný nesouhlas s námitkou a uplatní se postup uvedený v čl. 6 odst. 5c.

1h.  Sekretariát podporuje činnosti dozorčí rady, včetně přípravy zasedání na plný úvazek.

1i.  Dozorčí rada hlasující v souladu s pravidlem stanoveným v odstavci 1e zřídí řídící výbor složený z jejích členů v omezenějším složení, který podporuje její činnosti včetně přípravy zasedání.

Řídící výbor dozorčí rady nemá žádnou rozhodovací pravomoc. Řídícímu výboru předsedá předseda dozorčí rady nebo její místopředseda, je-li předseda výjimečně nepřítomen. Složení řídícího výboru zajistí spravedlivou rovnováhu a rotaci mezi příslušnými vnitrostátními orgány. Skládá se z nejvýše deseti členů včetně předsedy, místopředsedy a jednoho dalšího zástupce Evropské centrální banky. Řídící výbor plní své přípravné úkoly v zájmu Unie jako celku a za naprosté transparentnosti spolupracuje s dozorčí radou.

▌

6.  Zástupci Evropské komise se mohou na základě pozvání zúčastnit jednání dozorčí rady jako pozorovatelé. Pozorovatelé nemají přístup k důvěrným informacím týkajícím se jednotlivých institucí.

7.  Rada guvernérů přijme vnitřní pravidla, v nichž jsou podrobně stanoveny její vztahy s dozorčí radou. Dozorčí rada přijme svůj jednací řád, přičemž hlasuje v souladu s pravidlem stanoveným v odstavci 1e. Jak vnitřní pravidla, tak jednací řád se zveřejní. Jednací řád dozorčí rady zajistí rovné zacházení se všemi zúčastněnými členskými státy.

Článek 20

Služební tajemství a výměna informací

1.  Členové dozorčí rady, zaměstnanci Evropské centrální banky a zaměstnanci vyslaní zúčastněnými členskými státy vykonávající povinnosti dohledu jsou i po ukončení svých povinností vázáni požadavky na zachovávání služebního tajemství stanovenými v článku 37 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky a v příslušných aktech práva Unie.

Evropská centrální banka zajistí, aby osoby, jež přímo či nepřímo, trvale či příležitostně poskytují jakékoli služby související s výkonem povinností v oblasti dohledu, byly vázány rovnocennými požadavky na zachovávání služebního tajemství.

2.  Pro účely provádění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, je Evropská centrální banka v rámci omezení a za podmínek stanovených v příslušných právních předpisech Unie oprávněna vyměňovat si informace s vnitrostátními nebo evropskými orgány a subjekty v případech, ve kterých příslušné právní předpisy Unie dovolují příslušným vnitrostátním orgánům sdělovat uvedeným subjektům informace nebo v případech, kdy členské státy mohou takové sdělování informací podle příslušných právních předpisů Unie poskytnout.

▌

Článek 22

Zdroje

Evropská centrální banka je povinna věnovat potřebné finanční a lidské zdroje na provádění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením.

Článek 23

Rozpočet a roční účetní závěrka

1.  Výdaje Evropské centrální banky na provádění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, jsou v rámci rozpočtu Evropské centrální banky samostatně identifikovatelné.

2.  Evropská centrální banka podá jako součást zprávy podle článku 17 podrobnou zprávu o rozpočtu pro své úkoly v oblasti dohledu. Roční účetní závěrka Evropské centrální banky sestavená a zveřejněná v souladu s článkem 26.2 statutu Evropské centrální banky a Evropského systému centrálních bank uvede příjmy a výdaje související s úkoly v oblasti dohledu.

2a.  V souladu s článkem 27.1 statutu Evropské centrální banky a Evropského systému centrálních bank podléhá oddíl roční účetní závěrky věnovaný dohledu auditu.

Článek 24

Poplatky za dohled

1.  Evropská centrální banka uloží úvěrovým institucím usazeným v zúčastněných členských státech a v zúčastněném členském státě zřízeným pobočkám úvěrových institucí usazených v nezúčastněném členském státě roční poplatek za dohled. Tyto poplatky pokrývají náklady vzniklé Evropské centrální bance v souvislosti s úkoly, které jí byly svěřeny podle článků 4 a 5 tohoto nařízení. Tyto poplatky nepřekročí náklady týkající se těchto úkolů.

2.  Výše poplatku uloženého úvěrové instituci nebo pobočce se vypočítá v souladu s postupy, které Evropská centrální banka vymezí a předem zveřejní.

Před vymezením těchto postupů vede Evropská centrální banka otevřené veřejné konzultace a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, přičemž výsledky konzultací i analýzy uveřejní.

2a.  Poplatky jsou vypočteny na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci zúčastněných členských států a musí vycházet z objektivních kritérií souvisejících s důležitostí a rizikovým profilem dotyčné úvěrové instituce, včetně jejích rizikově vážených aktiv.

Základem pro výpočet ročního poplatku za dohled v daném kalendářním roce jsou náklady na dohled nad úvěrovými institucemi a pobočkami v daném roce. Evropská centrální banka může požadovat zálohy na roční poplatek za dohled, které vycházejí z přiměřeného odhadu. Před rozhodnutím o konečné úrovni poplatku Evropská centrální banka komunikuje s příslušným vnitrostátním orgánem, aby zajistila, že dohled zůstane nákladově efektivní a přiměřený pro všechny dané úvěrové instituce a pobočky. Evropská centrální banka sdělí úvěrovým institucím a pobočkám základ pro výpočet ročního poplatku za dohled.

2b.  Evropská centrální banka podává zprávy v souladu s článkem 17.

2c.  Tento článek se nedotýká práva příslušných vnitrostátních orgánů ukládat poplatky v souladu s vnitrostátním právem a v rozsahu, v jakém úkoly v oblasti dohledu nebyly svěřeny Evropské centrální bance, nebo pokud jde o náklady na spolupráci s Evropskou centrální bankou, na pomoc Evropské centrální bance a při jednání podle pokynů Evropské centrální banky, v souladu s příslušným právem Unie a s výhradou ujednání k provedení tohoto nařízení, včetně článků 5 a 11 tohoto nařízení.

Článek 25

Zaměstnanci a výměna zaměstnanců

1.  Evropská centrální banka stanoví společně se všemi příslušnými vnitrostátními orgány režimy k zajištění přiměřené výměny a dočasného vysílání zaměstnanců s vnitrostátními orgány a mezi nimi navzájem.

2.  Evropská centrální banka může ve vhodných případech požadovat, aby v dohlížecích týmech vnitrostátních příslušných orgánů, které přijímají opatření dohledu týkající se úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti nacházející se v jednom zúčastněném členském státě v souladu s tímto nařízením byli také zaměstnanci příslušných vnitrostátních orgánů jiných zúčastněných členských států.

2a.  Evropská centrální banka zavede a zachová ucelené a formální postupy, včetně postupů etických, jakož i přiměřená období pro předběžné posuzování případných střetů zájmu a předcházení těmto střetům, k nimž by došlo v případě členů dozorčí rady a zaměstnanců Evropské centrální banky zapojených do činností v oblasti dohledu v důsledku opětovného zaměstnání v průběhu následujících dvou let, a v souladu s příslušnými pravidly ochrany údajů stanoví přiměřená pravidla uveřejňování.

Těmito postupy není dotčeno uplatňování přísnějších vnitrostátních pravidel. V případě členů dozorčí rady, kteří zastupují příslušné vnitrostátní orgány, se tyto postupy stanovují a uplatňují ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány, aniž jsou dotčeny příslušné vnitrostátní právní předpisy.

V případě zaměstnanců Evropské centrální banky zapojených do činností v oblasti dohledu tyto postupy určují kategorie pracovních míst, na něž se toto posuzování vztahuje, jakož i období přiměřená k úkolům daných zaměstnanců v rámci činností v oblasti dohledu v průběhu jejich zaměstnání v Evropské centrální bance.

2b.  Postupy uvedené v odstavci 2a stanoví, že Evropská centrální banka posuzuje existenci námitek pro to, aby členové dozorčí rady po skončení funkčního období přijali placené zaměstnání u subjektů soukromého sektoru, nad nimiž Evropská centrální banka vykonává dohled.

Postupy uvedené v odstavci 2a se v zásadě uplatní po dobu dvou let po skončení funkčního období členů dozorčí rady a na základě řádného zdůvodnění mohou být uzpůsobeny přiměřeně k úkolům plněným v průběhu tohoto funkčního období i k době, kterou člen ve funkci strávil.

2c.  Výroční zpráva Evropské centrální banky podle článku 17 obsahuje podrobné informace ohledně uplatňování postupů uvedených v odstavcích 2a a 2b včetně statistických údajů.

Kapitola V

Obecná a závěrečná ustanovení

Článek 26

Přezkum

Zpráva je předkládána Evropskému parlamentu a Radě. Komise případně přednese další návrhy.

Článek 27

Přechodná ustanovení

1.  Evropská centrální banka zveřejní rámec uvedený v čl. 5 odst. 7 do …(18).

2.  Evropská centrální banka ▌převezme úkoly, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, dne 1. března 2014 nebo 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost, podle toho, co nastane později, s výhradou prováděcích ujednání a opatření uvedených v následujících pododstavcích.

Po vstupu tohoto nařízení v platnost zveřejní Evropská centrální banka prostřednictvím nařízení a rozhodnutí podrobné operační postupy pro provádění úkolů, které jsou jí tímto nařízením svěřeny.

Od vstupu tohoto nařízení v platnost zasílá Evropská centrální banka Evropskému parlamentu, Radě a Komisi čtvrtletní zprávy o pokroku v operačním provádění tohoto nařízení.

Pokud se na základě zpráv uvedených ve třetím pododstavci a v návaznosti na projednání těchto zpráv v Radě a Evropském parlamentu ukáže, že Evropská centrální banka nebude k 1. březnu 2014 nebo 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost, podle toho, co nastane později, připravena plně vykonávat své úkoly, může Evropská centrální banka přijmout rozhodnutí ke stanovení pozdějšího termínu, než je uvedeno v prvním pododstavci, aby byla během přechodu od dohledu na vnitrostátní úrovni k jednotnému mechanismu dohledu zajištěna kontinuita a v závislosti na disponibilitě zaměstnanců byly zavedeny vhodné postupy pro podávání zpráv a ujednání týkající se spolupráce s vnitrostátními orgány dohledu podle článku 5.

▌

3a.  Bez ohledu na odstavec 2 a aniž je dotčen výkon pravomocí vyšetřování, které jsou jí tímto nařízením svěřeny, může Evropská centrální banka od [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] začít vykonávat úkoly, které jí jsou svěřeny tímto nařízením, jiné než přijímání rozhodnutí v oblasti dohledu, pokud jde o jakoukoli úvěrovou instituci, finanční holdingovou společnost či smíšenou finanční holdingovou společnost, a to v návaznosti na rozhodnutí určené dotčeným subjektům a příslušným vnitrostátním orgánům dotyčných zúčastněných členských států.

Pokud Evropský mechanismus stability jednomyslně požádá, aby Evropská centrální banka převzala přímý dohled nad určitou úvěrovou institucí, finanční holdingovou společností či smíšenou finanční holdingovou společností coby jeden z předpokladů pro její přímou rekapitalizaci, může Evropská centrální banka bez ohledu na odstavec 2 okamžitě začít vykonávat úkoly, které jí jsou svěřeny tímto nařízením, pokud jde o danou úvěrovou instituci, finanční holdingovou společnost či smíšenou finanční holdingovou společnost, a to v návaznosti na rozhodnutí určené dotčeným subjektům a příslušným vnitrostátním orgánům dotčených zúčastněných členských států.

4.  Od vstupu tohoto nařízení v platnost a vzhledem k převzetí svých úkolů [...] může Evropská centrální banka požadovat od příslušných orgánů zúčastněných členských států a osob uvedených v článku 9 poskytnutí všech relevantních informací, aby mohla provést komplexní posouzení úvěrových institucí zúčastněného členského státu, včetně posouzení rozvahy. Evropská centrální banka takové posouzení provede alespoň ve vztahu k úvěrovým institucím, na něž se nevztahuje čl. 5 odst. 4. Úvěrové instituce a příslušný orgán požadované informace poskytnou.

▌

6.  Úvěrové instituce s povolením k činnosti od zúčastněných členských států k datu uvedenému v článku 28 nebo případně k datu uvedenému v odstavcích 2 a 3 se považují za úvěrové instituce s povolením v souladu s článkem 13 a mohou pokračovat ve své činnosti. Příslušné vnitrostátní orgány oznámí Evropské centrální bance před datem použití tohoto nařízení nebo případně před daty uvedenými v odstavcích 2 a 3 totožnost těchto úvěrových institucí spolu se zprávou obsahující historii dohledu a rizikový profil dané úvěrové instituce a veškeré další informace požadované Evropskou centrální bankou. Informace musí být předány ve formátu požadovaném Evropskou centrální bankou.

6a.  Bez ohledu na čl. 19 odst. 2b se do prvního data uvedeného v článku 26 použije pro přijímání nařízení uvedených v čl. 4 odst. 3 hlasování kvalifikovanou většinou společně s hlasováním prostou většinou.

Článek 28

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost pátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne …

Za Evropský parlament

předseda

předseda

Za Radu

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru k opětovnému projednání podle čl. 57 odst.2 druhého pododstavce (A7-0392/2012). (2) * Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌. (3) Úř. věst. C …, …, s. …. (4) Úř. věst. C …, …, s. …. (5) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12. (6) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 37. (7) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84. (8) Úř. věst. C 40, 7.2.2001, s. 453. (9) Úř. věst. C 25 E, 29.1.2004, s. 394. (10) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 4. (11) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. (12) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1. (13) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1. (14) Úř. věst. L 230, 30.6.2004, s. 56. (15) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1. (16) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 277. (17) Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1. (18) * Šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. května 2013 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh (přepracované znění) (COM(2011)0764 – C7-0425/2011 – 2011/0358(COD))

P7_TA(2013)0214 A7-0375/2012

(Řádný legislativní postup – přepracování)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0764),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0425/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 28. března 2012(1),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(2),

–  s ohledem na dopis, který dne 6. listopadu 2012 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů podle čl. 87 odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na to, [že se zástupce Rady dopisem ze dne 27. března 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 87 a 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0375/2012),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. května 2013 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/.../EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání  pyrotechnických výrobků na trh (přepracované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2013/29/EU.)

(1) Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 105. (2) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. května 2013 o uplatňování směrnice o audiovizuálních mediálních službách (2012/2132(INI))

P7_TA(2013)0215 A7-0055/2013

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) ze dne 20. října 2005 o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů,

–  s ohledem na Protokol o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech připojený k Amsterodamské smlouvě pozměňující Smlouvu o Evropské Unii, smlouvy o založení Evropských společenství a některé související akty,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách)(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“)(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě)(4) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV(6),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1718/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006 o provádění programu podpory evropského audiovizuálního odvětví (MEDIA 2007)(7),

–  s ohledem na interpretační sdělení Komise o některých aspektech ustanovení směrnice o „televizi bez hranic“ týkajících se televizní reklamy(8),

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/952/ES ze dne 20. prosince 2006 o ochraně nezletilých osob a lidské důstojnosti a o právu na odpověď v souvislosti s konkurenceschopností evropského průmyslu audiovizuálních a on-line informačních služeb(9),

–  s ohledem na závěry Rady o ochraně dětí v digitálním světě(10),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Tvůrčí Evropa (COM(2011)0785), jenž předložila Komise,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. prosince 2008 nazvané „Směrem k dostupné informační společnosti“ (COM(2008)0804),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. srpna 2010 nazvané „Digitální agenda pro Evropu“ (COM(2010)0245),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2008 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o veřejnoprávním vysílání v digitální době: budoucnosti duálního systému(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2011 o evropském filmu v digitálním věku(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2012 o strategii k posílení práv zranitelných spotřebitelů(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o on-line distribuci audiovizuálních děl v Evropské unii(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2012 o ochraně dětí v digitálním prostředí(16),

–  s ohledem na doporučení Komise 2009/625/ES ze dne 20. srpna 2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí pro vyšší konkurenceschopnost audiovizuálního průmyslu a průmyslu obsahu a otevřenou znalostní společnost(17),

–  s ohledem na první zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 24. září 2012 o uplatňování článků 13, 16 a 17 směrnice 2010/13/EU v období 2009–2010 – Podpora evropských děl v programovém vysílání a audiovizuálních mediálních službách na vyžádání v EU (COM(2012)0522),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. září 2012 nazvané „Podpora kulturních a tvůrčích odvětví pro růst a zaměstnanost v EU“ (COM(2012)0537),

–  s ohledem na první zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 4. května 2012 o uplatňování směrnice 2010/13/EU o audiovizuálních mediálních službách „Audiovizuální mediální služby a zařízení připojená k internetu: pohled do minulosti a do budoucnosti“ (COM(2012)0203),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0055/2013),

A.  vzhledem k tomu, že směrnice o audiovizuálních mediálních službách (SAMS) je klíčovým prvkem právní úpravy EU v oblasti médií;

B.  vzhledem k tomu, že audiovizuální služby jsou stejně tak kulturními službami jako službami hospodářskými;

C.  vzhledem k tomu, že SAMS vychází ze zásady technologické neutrality, a proto se vztahuje na všechny služby s audiovizuálním obsahem bez ohledu na technologii používanou k poskytování tohoto obsahu a současně zajišťuje rovné podmínky pro všechny poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb;

D.  vzhledem k tomu, že SAMS jakožto nástroj vnitřního trhu zajišťuje volný pohyb audiovizuálních mediálních služeb, dodržuje právo na svobodu projevu a volný přístup k informacím a současně zaručuje ochranu cílů veřejného zájmu, včetně autorských práv, svobody sdělovacích prostředků, svobody informací a svobody projevu;

E.  vzhledem k tomu, že SAMS se rovněž snaží brát ohled na kulturní povahu audiovizuálních mediálních služeb, které mají jako nositelé identity a hodnot zvláštní význam pro společnost a demokracii, a ochránit nezávislý kulturní vývoj v členských státech, při současném zaručení kulturní rozmanitosti v Unii, zejména cestou minimální harmonizace a podporou evropských audiovizuálních děl;

F.  vzhledem k tomu, že spotřebitelé budou z důvodu konvergence technologií stále méně rozlišovat mezi lineárními a nelineárními službami;

G.  vzhledem k tomu, že je třeba usilovat o rovné podmínky, neboť rozdílné úrovně regulace lineárních a nelineárních služeb již nejsou pro spotřebitele rozpoznatelné, a může proto docházet k narušení hospodářské soutěže;

H.  vzhledem k tomu, že na trzích audiovizuálních mediálních služeb dochází k významným technologickým změnám a rovněž k vývoji obchodních postupů a modelů, což má vliv na to, jakou formou je obsah divákům poskytován a jak se k němu mohou dostat;

I.  vzhledem k tomu, že přístupnost audiovizuálních mediálních služeb je nezbytná k tomu, aby se zajistilo právo osob se zdravotním postižením a starších osob na účast a integraci do sociálního a kulturního života v EU, zejména pak prostřednictvím rozvoje nových platforem pro poskytování obsahu jako je IPTV a televize s internetem;

J.  vzhledem k tomu, že z důvodu stále rychlejšího technologického vývoje a konvergence mediálních platforem je třeba obzvláště se zaměřit na mediální gramotnost;

K.  vzhledem k tomu, že ochrana nezletilých je v důsledku současného technologického vývoje stále naléhavější a náročnější;

L.  vzhledem k tomu, že některé členské státy neprovedly SAMS včas, popř. nikoli v plném rozsahu nebo správným způsobem;

M.  vzhledem k tomu, že provedení článku 13 SAMS, který se týká podpory evropských děl prostřednictvím služeb na vyžádání, není ve většině členských států dostatečně normativní na to, aby byl splněn cíl kulturní rozmanitosti uvedený ve směrnici;

N.  vzhledem k tomu, že z těchto důvodů nelze plně posoudit provádění SAMS ani důkladně zhodnotit, zda je účinná;

O.  vzhledem k tomu, že rozšíření trhů audiovizuálních mediálních služeb a rozvoje hybridních služeb znamená nové výzvy v celé řadě oblastí, např. v oblasti hospodářské soutěže, práva duševního vlastnictví, vývoje současných a nástupu nových forem audiovizuálních obchodních sdělení a overlay reklamy, které způsobují problémy s integritou programů a zpochybňují přiměřenost a účinnost SAMS a rovněž její vztah k jiným právním nástrojům EU;

P.  vzhledem k tomu, že ustanovení článku 15 SAMS vycházejí ze spravedlivé rovnováhy zájmů všech zúčastněných stran spočívající v respektování práva veřejnosti na přístup k informacím na jedné straně a práva vlastnit majetek a svobody podnikání na straně druhé;

Aktuální stav

1.  připomíná Komisi její závazek prosazovat program inteligentní regulace a význam včasných a relevantních ex post kontrol právních předpisů EU, aby byla kvalita regulace řízena během celého cyklu tvorby politiky;

2.  zdůrazňuje v tomto ohledu, že podle článku 33 SAMS byla Komise povinna předložit zprávu o uplatňování této směrnice nejpozději do 19. prosince 2011;

3.  konstatuje, že Komise předložila svou zprávu o uplatňování směrnice dne 4. května 2012, a tedy se značným zpožděním;

4.  rovněž konstatuje, že členské státy provedly SAMS obzvlášť nejednotně;

5.  zdůrazňuje, že SAMS je i nadále vhodným nástrojem k celounijní koordinaci vnitrostátních právních předpisů upravujících všechna audiovizuální média a k zachování zásad Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů;

6.  poukazuje zejména na to, že zásada „země původu“ – je-li správně uplatňována – poskytuje vysílacím stanicím důležitou jednoznačnost a jistotu ohledně podmínek jejich fungování;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise ve své zprávě o uplatňování směrnice neposoudila, zda je s ohledem na tato zjištění nutné SAMS případně přizpůsobit, jak požaduje článek 33;

8.  vyzývá Komisi, aby podporovala jednotné a úplné provedení SAMS v členských státech a zejména aby dbala na to, aby při provádění do vnitrostátního práva byly dostatečně zohledněny konkretizující definice pojmů uvedené v bodech odůvodnění této směrnice;

9.  rozhodně se vyjadřuje pro to, aby byl s ohledem na vývoj zvyklostí televizních diváků a programové nabídky uplatňován technologicky neutrální přístup, a to s cílem umožnit spotřebitelům širší výběr; v tomto ohledu vyzývá k tomu, aby současná situace na trhu a regulační rámec byly podrobeny vyčerpávajícímu posouzení dopadu;

10.  bere na vědomí záměr Komise zveřejnit v dohledné době dokument o konvergenci týkající se televize s internetem a zařízení připojených k internetu, kterým bude zahájena veřejná konzultace o všech otázkách, které vyvstávají v souvislosti s tímto novým vývojem;

11.  pro případ revize SAMS vybízí Komisi, aby přezkoumala, do jaké míry vedly případné nejasnosti nebo nepřesnosti v definicích k problémům při provádění v členských státech tak, aby tyto nejasnosti či nepřesnosti mohly být při této revizi odstraněny;

12.   v souvislosti s poskytováním převzatého audiovizuálního obsahu je nutno vymezit termín „zúčastněné strany“, do něhož je třeba zahrnout přinejmenším veřejné a soukromé televizní společnosti, poskytovatele internetu, spotřebitele a tvůrce;

13.  vyzývá Komisi, aby se dále zasadila o to, aby audiovizuální mediální služby zůstaly z důvodu své dvojí povahy kulturních a hospodářských služeb nadále vyjmuty z působnosti jakékoli dohody o liberalizaci dosažené v rámci jednání o Všeobecné dohodě o obchodu službami (GATS);

Přístupnost

14.  zdůrazňuje, že Komise se ve své zprávě o provádění směrnice v podstatné míře nezabývala otázkou přístupnosti, jak je uvedena v článku 7 SAMS, a s politováním konstatuje, že se nevěnovala ani účinnosti prováděcích pravidel členských států týkajících se přístupnosti;

15.  konstatuje, že v řadě členských států dosud neexistuje infrastruktura pro poskytování takových služeb a že v některých členských státech bude splnění těchto požadavků ještě nějaký čas trvat; vybízí dotčené členské státy, aby se touto otázkou co nejdříve zabývaly s cílem umožnit uvedení článku 7 do praxe;

16.  vyzývá Komisi, aby tento nedostatek napravila tím, že bude pravidelně poskytovat přehled opatření přijatých členskými státy a provede posouzení jejich účinnosti s cílem zajistit, aby byla přístupnost audiovizuálních mediálních služeb průběžně zlepšována;

17.  zdůrazňuje skutečnost, že v neustále se rozšiřujícím digitálním prostředí hrají veřejnoprávní sdělovací prostředky stěžejní úlohu při zajišťování přístupu občanů k informacím on-line, a uznává v této souvislosti, že poskytování služeb veřejnými sdělovacími prostředky na internetu přímo napomáhá plnění jejich poslání;

18.  domnívá se, že koncentrace vlastnictví sdělovacích prostředků může ohrozit svobodu informací, a zejména právo na získávání informací;

19.  domnívá se tudíž, že je třeba dosáhnout skutečné rovnováhy mezi cíli této směrnice a potřebou zachovat svobodu distribuce a volný přístup k obsahu, aby nedocházelo k problémům způsobeným koncentrací a ke ztrátě rozmanitosti;

20.   oceňuje různé obchodní modely, které jsou uplatňovány pro účely financování obsahu, a zdůrazňuje, že je důležité, aby byl tento přístup finančně dostupný pro různé spotřebitele;

21.  upozorňuje na potřebu zajistit širší přístupnost programů, zejména programů poskytovaných prostřednictvím služeb na vyžádání, a to dalším rozvojem mimo jiné zvukového popisu, zvukových/mluvených titulků, využívání znakové řeči a orientace v nabídce především u elektronických programových průvodců;

22.  uznává dále, že je zapotřebí, aby členské státy podporovaly poskytovatele mediálních služeb a výrobce podpůrných zařízení, kteří podléhají jejich jurisdikci, aby zajistily lepší přístup k jejich službám, a to zejména pro seniory a osoby se zdravotním postižením, jako jsou např. osoby se sluchovým a zrakovým postižením;

23.   vítá osobní angažovanost komisaře Michela Barniera v probíhajících jednáních o smlouvě o omezení autorského práva a výjimkách pro osoby se zrakovým postižením a osoby s poruchami čtení;

24.   vyzývá Komisi, aby zajistila všeobecnou dostupnost pomůcek pro osoby s poruchami zraku, které těmto osobám zpřístupní audiovizuální produkty a služby;

25.   má za to, že článek 7 směrnice SAMS by tudíž měl být pozměněn tak, aby obsahoval důraznější a závazné formulace, a poskytovatelé mediálních služeb by tak byli povinni zajistit dostupnost svých služeb pro osoby se zdravotním postižením;

26.  zdůrazňuje však, že trh s nelineárními službami se stále ještě nachází v relativně rané fázi vývoje a že při ukládání jakýchkoli nových povinností poskytovatelům je nutné na tuto skutečnost brát ohled;

Výhradní vysílací práva a krátké zpravodajské příspěvky

27.  vyzývá Komisi, aby ve své příští zprávě o provádění SAMS posoudila, zda členské státy provedly tuto směrnici takovým způsobem, aby byla udržena nezbytná a existující rovnováha mezi zachováním zásady svobodného přístupu k informacím na jedné straně, zvláště s ohledem na události, které mají pro společnost velký význam, a ochranou vlastnictví držitelů práv na straně druhé;

28.  vítá přístup Komise a Evropského soudního dvora v souvislosti s výkladem článku 14 SAMS; vyžaduje soustavný rozšířený výklad pojmu „událostí, jimž členský stát přikládá zásadní společenský význam“ tak, aby zahrnoval sportovní i společenské události, jež jsou předmětem všeobecného zájmu, a vyzývá členské státy, aby vypracovaly seznam takových událostí;

29.  vyzývá Komisi, aby do své příští zprávy zahrnula posouzení způsobů, jimiž členské státy provedly článek 15 směrnice, a aby se přitom zaměřila obzvláště na to, jak členské státy zajišťují, aby události vysoce zajímavé pro veřejnost, jež jsou přenášeny vysílateli na základě výhradních práv v jejich jurisdikci, byly využívány pro účely krátkých zpravodajských příspěvků v rámci obecných zpravodajských pořadů;

30.  doufá, že členské státy při provádění článku 15 směrnice podporují vysokou úroveň rozmanitosti v počtu událostí vysoce zajímavých pro veřejnost, jež jsou vysílány prostřednictvím krátkých zpravodajských příspěvků v rámci obecných zpravodajských pořadů;

Podpora evropských audiovizuálních děl

31.  zdůrazňuje, že ačkoli většina členských států dodržuje pravidla upravující podporu evropských děl, stále se upřednostňují vnitrostátní díla a podíl nezávislých děl v televizním vysílání klesá;

32.  vyjadřuje politování nad tím, že poskytnuté údaje jsou nedostatečné, a proto nelze vyvodit žádné závěry o podpoře evropských děl ze strany poskytovatelů služeb na vyžádání;

33.  požaduje v této souvislosti, aby v požadovaných zprávách ohledně evropských děl byla tato díla rozdělena přinejmenším podle kategorie – kinematografická produkce, fikční nebo dokumentární televizní tvorba, show či tvorba zábavného formátu–, a podle způsobu jejich šíření, a naléhavě členské státy vybízí, aby v této oblasti předložily relevantní údaje;

34.  zdůrazňuje, že nejsou předkládány dostatečně podrobné zprávy na základě článku 13 směrnice, který vyžaduje, aby se podávaly samostatné zprávy o dvojí povinnosti, již musí splnit služby na vyžádání, a žádá Komisi, aby tento bod vyjasnila a aby zároveň vzala v potaz skutečnost, že tyto služby jsou dosud v počáteční fázi rozvoje a že lze jen obtížně vyvozovat závěry o účinnosti kritérií podpory, jež jsou vůči službám na vyžádání uplatňována;

35.  vyzývá proto Komisi a členské státy, aby urychleně konaly a zajistily účinné provedení článku 13 směrnice;

36.  vyzývá členské státy, aby přijaly účinná opatření na podporu lepší součinnosti regulačních orgánů, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb a Komise, čímž evropským filmům umožní oslovit širší publikum v EU i mimo ni, a to v oblasti lineárních i nelineárních služeb;

37.  doporučuje posílit úlohu Evropské audiovizuální observatoře, což by bylo vhodným řešením pro sběr dat týkajících se propagace evropských audiovizuálních děl;

Nezávislá tvorba

38.  klade důraz na uspokojivé provádění článku 17 směrnice, který se týká průměrného vysílacího času vyhrazeného evropské tvorbě nezávislých producentů a zdůrazňuje v tomto ohledu autonomii členských států; vybízí členské státy a subjekty televizního vysílání, aby minimální rámec ve výši 10 %, který směrnice navrhuje, překračovaly;

Ochrana nezletilých

39.  bere na vědomí samoregulační iniciativy a kodexy chování, jejichž účelem je omezit vystavování dětí a nezletilých reklamám a marketingu propagujícím potraviny, jako jsou např. iniciativy zahájené v rámci akční platformy Komise pro stravu, fyzickou aktivitu a zdraví;

40.  uznává úsilí reklamního průmyslu a členů iniciativy Závazek EU (EU Pledge), jež bylo vynaloženo s cílem reagovat na výzvu SAMS k přijetí kodexů chování pro obchodní sdělení provázející pořady pro děti nebo do nich začleněná, jež se týkají se potravin a nápojů s vysokým obsahem tuku, cukru a soli;

41.  zdůrazňuje, že iniciativy v oblasti společné regulace a samoregulace, obzvláště pokud jde o reklamy zaměřené na nezletilé, představují zejména v kontextu nové strategie Komise ohledně sociální odpovědnosti podniků, která je definována jako „odpovědnost podniků za dopad jejich činnosti na společnost“ pokrok oproti dřívější situaci, neboť lze jejich prostřednictvím rychleji reagovat na vývoj v dynamicky se měnícím světě médií;

42.  konstatuje nicméně, že takové iniciativy nemusí být vždy dostatečně účinné ve všech členských státech a že je třeba je považovat vůči ustanovením právních předpisů za doplňkové prvky při dosahování cílů SAMS, obzvláště pak v on-line prostředí;

43.   zdůrazňuje, že v tomto ohledu je nutné nalézt náležitou rovnováhu mezi dobrovolnými opatřeními a právně závaznými předpisy.

44.  zdůrazňuje tudíž, že takové iniciativy je zapotřebí pravidelně sledovat, aby bylo zajištěno, že budou uplatňovány společně s budoucími právně závaznými požadavky, jichž může být třeba k zajištění účinné ochrany nezletilých;

45.  vyzývá Komisi, aby v případě revize SAMS přiznala těmto relativně novým regulačním nástrojům větší úlohu v oblasti ochrany nezletilých v médiích a regulace reklamy, aniž by však přitom zcela ustoupila od státní regulace či dohledu;

46.  naléhavě žádá členské státy, aby i nadále vybízely poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb k vytváření kodexů chování, pokud jde o nevhodná audiovizuální obchodní sdělení v pořadech pro děti;

47.  vyzývá Komisi, aby zvážila, jakým způsobem lze základní požadavky SAMS na nelineární služby rozšířit i na jiný on-line obsah a služby, které v současnosti nespadají do oblasti působnosti této směrnice, a jaké kroky je nutné učinit pro dosažení rovných podmínek pro všechny účastníky trhu; vyzývá Komisi, aby výsledky tohoto posouzení předložila Parlamentu nejpozději 31. prosince 2013;

48.  uznává úspěchy, jichž dosáhly členské státy v oblasti ochrany před obsahem podněcujícím k nenávisti z důvodu rasy, pohlaví, národnosti a náboženství;

49.   zdůrazňuje, že je třeba vypracovat celoevropskou srovnávací studii s cílem hlouběji porozumět tomu, jak se vyvíjí chování dětí, dospívajících a dospělých, pokud jde o spotřebu mediálního obsahu; je přesvědčen, že taková studie by byla užitečná pro tvůrce politik v audiovizuálním odvětví na úrovni EU i v členských státech;

Reklama

50.  konstatuje, že v některých členských státech byl překročen hodinový limit pro reklamu v délce 12 minut;

51.  naléhavě vyzývá dotčené členské státy, aby v tomto ohledu plně, řádně a neprodleně provedly ustanovení SAMS;

52.   připomíná, že podíl televizní reklamy a teleshoppingu nesmí přesáhnout 12 minut za hodinu;

53.  je znepokojen skutečností, že toto dvanáctiminutové omezení je v některých členských státech pravidelně porušováno;

54.  naléhavě vyzývá Komisi, aby kromě dohledu nad souladem se stávajícími předpisy stanovujícími kvantitativní a kvalitativní požadavky pro reklamu přihlížela také k budoucím výzvám, jako je například televize s internetem, a měla na zřeteli konkurenceschopnost a udržitelné financování audiovizuálních mediálních služeb;

55.   zdůrazňuje, že je nezbytné monitorovat obchodní formáty, jejichž snahou je toto omezení obejít, zejména pak skrytou reklamu, která může spotřebitele zmást;

56.  žádá Komisi, aby co nejdříve předložila potřebná vysvětlení problémů, které odhalila v oblasti komerčních sdělení a které souvisejí se sponzorstvím, vlastní propagací a reklamním umisťováním produktů do pořadů;

57.  vyzývá Komisi, aby analyzovala účinnost platných regulačních opatření a monitorovala dodržování pravidel upravujících reklamu zaměřenou na děti a nezletilé;

58.  vyzývá dále k zavedení zákazu nevhodné reklamy ve smyslu ustanovení článku 9 SAMS v pořadech pro děti a mládež; doporučuje analyzovat příklady osvědčené praxe některých zemí pro tuto oblast, které by měly být základem budoucí reformy právního rámce;

59.  vyjadřuje politování nad tím, že doposud nebyla vydána potřebná aktualizovaná verze interpretačního sdělení o některých aspektech ustanovení týkajících se televizní reklamy;

60.  vítá záměr Komise aktualizovat v roce 2013 své interpretační sdělení o některých aspektech ustanovení týkajících se televizní reklamy;

Mediální gramotnost

61.  bere na vědomí zjištění Komise, pokud jde o úroveň mediální gramotnosti v členských státech;

62.  konstatuje, že přístup ke kanálům a k výběru audiovizuálních služeb se výrazně zlepšil;

63.  zdůrazňuje, že má-li být v Evropě dosaženo plnohodnotného jednotného digitálního trhu, je nezbytné vyvinout další úsilí v oblasti zvyšování mediální gramotnosti občanů, a vyzývá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím iniciativ a koordinovaných opatření podporovaly mediální gramotnost všech občanů EU, zejména však dětí a nezletilých, s cílem zlepšit schopnost kriticky posuzovat audiovizuální mediální služby a rozvíjet veřejnou diskusi a zapojení občanů a současně podporovat aktivní účast všech zainteresovaných stran, zejména mediálního průmyslu;

64.  vybízí členské státy, aby mediální gramotnost a dovednosti spojené s internetem – zejména pokud jde o digitální média – začlenily do svých školních osnov;

Budoucí výzvy

65.  lituje, že Komise splnila svůj úkol podat zprávu, což je její povinností podle článku 33 SAMS, pouze zčásti, a žádá, aby předtím, než Komise předloží svou příští zprávu o provádění směrnice, bylo provedeno průběžné hodnocení;

66.  vyzývá členské státy, aby posílily spolupráci a koordinaci v rámci kontaktního výboru vytvořeného podle článku 29 SAMS s cílem zvýšit účinnost a soudržnost provádění;

67.  vyzývá Komisi, aby důkladně sledovala vývoj hybridních služeb v EU, zejména pak televize s internetem, a aby ve své zelené knize o televizi s internetem vymezila a pomocí veřejných konzultací dále rozpracovala nejrůznější otázky spojené s těmito službami;

68.  žádá Komisi, aby při zahájení veřejných konzultací na téma televize s internetem nebo tzv. hybridní televize zvážila tyto aspekty: standardizaci, technologickou neutralitu, problematiku individualizovaných služeb (především pro osoby se zdravotním postižením), problémy spojené s multi-cloudovým zabezpečením, uživatelskou dostupnost, ochranu dětí a lidskou důstojnost.

69.  vyzývá Komisi, aby vyřešila zejména nejasnosti při používání pojmu „audiovizuální mediální služby na vyžádání“ a aby v zájmu větší jednotnosti právních předpisů EU, které mají význam pro audiovizuální služby na vyžádání, a v zájmu vývoje konvergence médií, který lze do budoucna očekávat, jednoznačněji vymezila tento pojem s cílem účinněji splnit cíle právní úpravy SAMS;

70.  je přesvědčen, že vzhledem k tržnímu chování poskytovatelů mediálních služeb a provozovatelů platforem a k pokroku v oblasti technologických možností je zapotřebí lepší a v celé EU standardizovaná úroveň ochrany údajů, v jejímž rámci bude i nadále anonymní používání audiovizuálních mediálních služeb považováno za pravidlo;

o
o   o

71.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1. (2) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21. (3) Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1. (4) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51. (5) Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 11. (6) Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1. (7) Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 12. (8) Úř. věst. C 102, 28.4.2004, s. 2. (9) Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 72. (10) Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 15. (11) Úř. věst. C 45 E, 23.2.2010, s. 9. (12) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 50. (13) Přijaté texty P7_TA(2011)0506. (14) Přijaté texty P7_TA(2012)0209. (15) Přijaté texty P7_TA(2012)0324. (16) Přijaté texty, P7_TA(2012)0428. (17) Úř. věst. L 227, 29.8.2009, s. 9.