Seznam 
Přijaté texty
Čtvrtek, 23. května 2013 - ŠtrasburkKonečné znění
Rozhodnutí nevyjádřit svůj nesouhlas s prováděcím opatřením: tranzit určitých vedlejších produktů živočišného původu z Bosny a Hercegoviny
 Celní kodex Společenství, pokud jde o datum jeho použitelnosti ***I
 Obnovení přístupu Myanmaru/Barmy k všeobecným celním preferencím ***I
 Finanční odpovědnost v souvislosti se soudy pro urovnávání sporů mezi investorem a státem zřízenými mezinárodními dohodami, jichž je EU smluvní stranou ***I
 Neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu ***I
 Veterinární předpisy pro obchod se psy, kočkami a fretkami ***I
 Budoucí legislativní návrhy týkající se hospodářské a měnové unie
 Situace syrských uprchlíků v sousedních zemích
 Navracení majetku zemím arabského jara, které procházejí procesem transformace
 Zpráva o pokroku Bosny a Hercegoviny za rok 2012
 Zpráva o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2012
 Jednání o dohodě o obchodu a investicích mezi EU a USA
 Přístup Myanmaru/Barmy k všeobecným celním preferencím
 Makroregionální strategie pro Alpy
 Pracovní podmínky a zdravotní a bezpečnostní normy v souvislosti s nedávnými požáry závodů a zhroucením budovy v Bangladéši
 Guantánamo: hladovka vězňů
 Indie: poprava Mohammada Afzala Gurua a její dopady
 Rwanda: případ Victoire Ingabireové

Rozhodnutí nevyjádřit svůj nesouhlas s prováděcím opatřením: tranzit určitých vedlejších produktů živočišného původu z Bosny a Hercegoviny
PDF 198kWORD 21k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku proti návrhu nařízení Komise, kterým se mění nařízení (EU) č. 142/2011, pokud jde o tranzit určitých vedlejších produktů živočišného původu z Bosny a Hercegoviny (D025828/03 – 2013/2598(RPS))
P7_TA(2013)0216B7-0251/2013

Evropský parlament,

  s ohledem na návrh nařízení Komise (D025828/03),

  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě(1), a zejména na čl. 41 odst. 3 a čl. 42 odst. 2 tohoto nařízení,

  s ohledem na stanovisko výboru uvedeného v článku 52 nařízení (ES) č. 1069/2009 ze dne 5. března 2013,

  s ohledem na dopis Komise ze dne 16. května 2013, kterým Komise žádá Evropský parlament, aby uvedl, že nevysloví námitku k návrhu nařízení,

  s ohledem na dopis Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 21. května 2013,

  s ohledem na článek 5a rozhodnutí 1999/468/ES Rady ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(2),

  s ohledem na čl. 88 odst. 4 písm. d) a čl. 87a odst. 6 jednacího řádu,

  s ohledem na to, že ve lhůtě uvedené v čl. 87a odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 22. května 2013, nevyslovil námitku

1.  prohlašuje, že nevysloví námitku k návrhu nařízení Komise;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Komisi a pro informaci Radě.

(1) Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1.
(2) Úř. věst. L 184 17.7.1999, s. 23.


Celní kodex Společenství, pokud jde o datum jeho použitelnosti ***I
PDF 312kWORD 21k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. května 2013 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 450/2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex), pokud jde o datum jeho použitelnosti (COM(2013)0193 – C7-0096/2013 – 2013/0104(COD))
P7_TA(2013)0217A7-0170/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0193),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 33, 114 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0096/2013),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. května 2013(1),

–  s ohledem na závazek daný zástupcem Rady v dopise ze dne 26. dubna 2013 ohledně schválení postoje Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0170/2013),

A.  vzhledem k tomu, že z důvodu naléhavosti je třeba přistoupit ke hlasování před uplynutím lhůty osmi týdnů stanovených v článku 6 protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. května 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 450/2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex), pokud jde o datum jeho použitelnosti

P7_TC1-COD(2013)0104


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 528/2013.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.


Obnovení přístupu Myanmaru/Barmy k všeobecným celním preferencím ***I
PDF 283kWORD 21k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. května 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zrušení nařízení Rady (ES) č. 552/97, kterým se Myanmaru/Barmě dočasně ruší přístup k všeobecným celním preferencím. (COM(2012)0524 – C7-0297/2012 – 2012/0251(COD))
P7_TA(2013)0218A7-0122/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0524),

  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0297/2012),

  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 27. března 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0122/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. května 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013 o zrušení nařízení Rady (ES) č. 552/97, kterým se Myanmaru/Barmě dočasně ruší přístup k všeobecným celním preferencím

P7_TC1-COD(2012)0251


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 607/2013.)


Finanční odpovědnost v souvislosti se soudy pro urovnávání sporů mezi investorem a státem zřízenými mezinárodními dohodami, jichž je EU smluvní stranou ***I
PDF 475kWORD 43k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 23. května 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro řešení finanční odpovědnosti v souvislosti se soudy pro urovnávání sporů mezi investorem a státem zřízenými mezinárodními dohodami, jichž je Evropská unie smluvní stranou (COM(2012)0335 – C7-0155/2012 – 2012/0163(COD))(1)
P7_TA(2013)0219A7-0124/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Název
Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro řešení finanční odpovědnosti v souvislosti se soudy pro urovnávání sporů mezi investorem a státem zřízenými mezinárodními dohodami, jichž je Evropská unie smluvní stranou

(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost získala Unie výlučnou pravomoc v oblasti uzavírání mezinárodních dohod o ochraně investic. Unie již je smluvní stranou Smlouvy o energetické chartě, která zajišťuje ochranu investic.
(1)  Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost získala Unie výlučnou pravomoc v oblasti uzavírání mezinárodních dohod o ochraně investic. Unie i členské státy jsou již smluvními stranami Smlouvy o energetické chartě, která zajišťuje ochranu investic.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Dohody zajišťující ochranu investic obvykle zahrnují mechanismus pro urovnávání sporů mezi investorem a státem, který umožňuje, aby investor ze třetí země podal žalobu na stát, v němž uskutečnil investici. Řízení o urovnání sporu mezi investorem a státem může vést k přiznání peněžní náhrady. V takových případech nevyhnutelně vzniknou značné náklady spojené s vedením rozhodčího řízení a rovněž náklady spojené s obhajobou v dané věci.
(2)  V odůvodněných případech mohou dohody o ochraně investic, které Unie v budoucnu uzavře, zahrnovat mechanismus pro urovnávání sporů mezi investorem a státem, který umožňuje, aby investor ze třetí země podal žalobu na stát, v němž uskutečnil investici. Řízení o urovnání sporu mezi investorem a státem může vést k přiznání peněžní náhrady. V takových případech nevyhnutelně vzniknou značné náklady spojené s vedením rozhodčího řízení a rovněž náklady spojené s obhajobou v dané věci.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a)  K řádnému řešení finanční odpovědnosti nelze dospět v situaci, kdy by měla být úroveň ochrany poskytované v investičních dohodách významně vyšší než hranice odpovědnosti, jaké uznává Unie a většina členských států. Dohody, které Unie v budoucnu uzavře, by proto měly zahraničním investorům poskytovat úroveň ochrany, která bude stejně vysoká, a nikoli vyšší než úroveň ochrany, jakou právní předpisy Unie a obecné zásady, které jsou společné zákonům členských států, poskytují investorům z Unie.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 b (nový)
(3b)  Vymezení horních hranic finanční odpovědnosti provedené na základě tohoto nařízení souvisí také s ochranou zákonodárných pravomocí, které Unie vykonává v rámci kompetencí definovaných Smlouvami a jejichž zákonnost kontroluje Soudní dvůr, neboť není možné, aby tyto pravomoci byly neoprávněným způsobem omezovány možnou odpovědností stanovenou mimo rámec vyváženého systému, který vytvářejí Smlouvy. Soudní dvůr v souladu s tím jednoznačně potvrdil, že odpovědnost Unie za legislativní akty, a to zejména ve vztahu k mezinárodnímu právu, musí být přesně vymezena a může být přijímána pouze za předpokladu jasně stanoveného pochybení.1 Investiční dohody, které Unie v budoucnu uzavře, by měly tyto záruky zákonodárných pravomocí Unie respektovat a neměly by zavádět přísnější normy odpovědnosti, které by umožňovaly obcházení norem definovaných Soudním dvorem.
1Rozsudek Soudního dvora ze dne 9. září 2008 ve spojených věcech C-120/06 P a C-121/06 P, FIAMM a Fedon v. Rada a Komise Sb. rozh. 2008, s. I-6513.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Má-li Unie mezinárodní odpovědnost za poskytnuté zacházení, podle mezinárodního práva veřejného se očekává, že uhradí případnou částku přiznanou v rozhodčím nálezu a ponese náklady sporu. Rozhodčí nález však může vyplývat ze zacházení poskytnutého samotnou Unií, nebo ze zacházení poskytnutého členským státem. V důsledku toho by nebylo spravedlivé, pokud by v případě, že zacházení poskytl určitý členský stát, byly přiznané částky a náklady rozhodčího řízení hrazeny z rozpočtu Unie. Je proto nezbytné, aby byla podle práva Unie, a aniž by byla dotčena mezinárodní odpovědnost Unie, finanční odpovědnost rozdělena mezi Unii a členský stát odpovědný za poskytnuté zacházení, a to na základě kritérií stanovených v tomto nařízení.
(4)  Má-li Unie jako právní subjekt mezinárodní odpovědnost za poskytnuté zacházení, podle mezinárodního práva veřejného se očekává, že uhradí případnou částku přiznanou v rozhodčím nálezu a ponese náklady sporu. Rozhodčí nález však může vyplývat ze zacházení poskytnutého samotnou Unií, nebo ze zacházení poskytnutého členským státem. V důsledku toho by nebylo spravedlivé, pokud by v případě, že zacházení poskytl určitý členský stát, byly přiznané částky a náklady rozhodčího řízení hrazeny z rozpočtu Evropské unie (rozpočtu Unie). Je proto nezbytné, aby byla podle práva Unie, a aniž by byla dotčena mezinárodní odpovědnost Unie, finanční odpovědnost rozdělena mezi samotnou Unii a členský stát odpovědný za poskytnuté zacházení, a to na základě kritérií stanovených v tomto nařízení.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Finanční odpovědnost by měla připadnout subjektu odpovědnému za zacházení, u kterého byl zjištěn nesoulad s příslušnými ustanoveními dohody. To znamená, že by Unie měla nést finanční odpovědnost v případě, poskytla-li dotyčné zacházení instituce, orgán nebo agentura Unie. Dotčený členský stát by měl nést finanční odpovědnost v případě, že zacházení poskytl tento členský stát. Pokud však členský stát jedná způsobem, který vyžaduje právo Unie, například provedením směrnice přijaté Unií do vnitrostátního práva, měla by finanční odpovědnost, je-li dotyčné zacházení vyžadováno právem Unie, nést Unie. Nařízení musí předpokládat rovněž možnost, že se jednotlivý případ může týkat zacházení poskytnutého určitým členským státem i zacházení požadovaného právem Unie. Nařízení se bude vztahovat na veškerá opatření přijatá členskými státy a Evropskou unií.
(6)  Finanční odpovědnost by měla připadnout subjektu odpovědnému za zacházení, u kterého byl zjištěn nesoulad s příslušnými ustanoveními dohody. To znamená, že by samotná Unie měla nést finanční odpovědnost v případě, poskytla-li dotyčné zacházení jakákoli instituce, orgán, agentura nebo jiný právní subjekt Unie. Dotčený členský stát by měl nést finanční odpovědnost v případě, že zacházení poskytl tento členský stát. Pokud však členský stát jedná způsobem, který vyžaduje právo Unie, například provedením směrnice přijaté Unií do vnitrostátního práva, měla by finanční odpovědnost, je-li dotyčné zacházení vyžadováno právem Unie, nést samotná Unie. Nařízení musí předpokládat rovněž možnost, že se jednotlivý případ může týkat zacházení poskytnutého určitým členským státem i zacházení požadovaného právem Unie. Nařízení se bude vztahovat na veškerá opatření přijatá členskými státy a Unií. V těchto případech by měly mít členské státy a Unie finanční odpovědnost za konkrétní zacházení poskytnuté z jejich strany.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  Pokud členský stát jedná způsobem, který se neslučuje s tím, co požaduje právo Unie, například pokud neprovede určitou směrnici, již Unie přijala, nebo při provádění určité směrnice, již Unie přijala, do vnitrostátního práva nedodrží podmínky této směrnice, měl by tento členský stát nést v důsledku tohoto svého jednání za dotyčné zacházení finanční odpovědnost.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Pokud na druhou stranu ponese možnou finanční odpovědnost vyplývající ze sporu členský stát, je v zásadě vhodné, aby tento členský stát mohl vystupovat jako žalovaný, aby mohl hájit zacházení, které investorovi poskytl. Opatření stanovená v tomto nařízení to umožňují. To představuje důležitou výhodu spočívající v tom, že rozpočet Unie ani zdroje Unie nebudou zatíženy (a to ani dočasně) náklady na soudní spor, nebo případným rozhodčím nálezem vydaným proti dotčenému členskému státu.
(8)  Pokud na druhou stranu ponese možnou finanční odpovědnost vyplývající ze sporu členský stát, je v zásadě spravedlivé a vhodné, aby tento členský stát mohl vystupovat jako žalovaný, aby mohl hájit zacházení, které investorovi poskytl. Opatření stanovená v tomto nařízení to umožňují. To představuje důležitou výhodu spočívající v tom, že rozpočet Unie ani nefinanční zdroje Unie nebudou zatíženy (a to ani dočasně) náklady na soudní spor, nebo případným rozhodčím nálezem vydaným proti dotčenému členskému státu.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Za určitých okolností je k zajištění náležité ochrany zájmů Unie nezbytné, aby samotná Unie vystupovala jako žalovaný ve sporech týkajících se zacházení, které poskytl určitý členský stát. Tak tomu může být zejména v případě, že se spor týká rovněž zacházení, které poskytla Unie, pokud se zdá, že zacházení poskytnuté členským státem vyžaduje právo Unie, je-li pravděpodobné, že podobné žaloby mohou být podány na ostatní členské státy, nebo pokud se případ týká nevyřešených právních otázek, jejichž vyřešení může mít dopad na případné budoucí žaloby na ostatní členské státy nebo Unii. Pokud se spor částečně týká zacházení poskytnutého Unií nebo vyžadovaného právem Unie, měla by Unie vystupovat jako žalovaný, ledaže jsou žaloby týkající se tohoto zacházení ohledem na možnou finanční odpovědnost a předložené právní otázky méně důležité ve vztahu k žalobám týkajícím se zacházení, které poskytl členský stát.
(10)  Za určitých okolností je k zajištění náležité ochrany zájmů Unie nezbytné, aby samotná Unie mohla vystupovat jako žalovaný ve sporech týkajících se zacházení, které poskytl určitý členský stát. Tak tomu může být zejména v případě, že se spor týká rovněž zacházení, které poskytla Unie, pokud se zdá, že zacházení poskytnuté členským státem vyžaduje právo Unie, pokud podobné žaloby byly podány na ostatní členské státy nebo pokud se případ týká právních otázek, jejichž vyřešení může mít dopad na stávající nebo případné budoucí žaloby na ostatní členské státy nebo Unii. Pokud se spor částečně týká zacházení poskytnutého Unií nebo vyžadovaného právem Unie, měla by Unie vystupovat jako žalovaný, ledaže jsou žaloby týkající se tohoto zacházení ohledem na možnou finanční odpovědnost a předložené právní otázky méně důležité ve vztahu k žalobám týkajícím se zacházení, které poskytl členský stát.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)   Je vhodné, aby Komise na základě rámce stanoveného v tomto nařízení rozhodla, zda by žalovaným měla být Unie, nebo zda by jako žalovaný měl vystupovat určitý členský stát.
(12)   V zájmu vytvoření funkčního systému by Komise měla na základě rámce stanoveného v tomto nařízení rozhodnout, zda by žalovaným měla být Unie, nebo zda by jako žalovaný měl vystupovat určitý členský stát, a měla by informovat o každém takovém rozhodnutí ve své každoroční zprávě o provádění tohoto nařízení Evropský parlament a Radu.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Stejně tak je v případě, vystupuje-li jako žalovaný určitý členský stát, vhodné, aby byla Komise informována o vývoji v dané věci a aby mohla případně požadovat, aby členský stát vystupující jako žalovaný zaujal určité stanovisko k záležitostem, které jsou pro EU významné.
(14)  Stejně tak je v případě, vystupuje-li jako žalovaný určitý členský stát, vhodné, aby byla Komise informována o vývoji v dané věci a aby mohla případně požadovat, aby členský stát vystupující jako žalovaný zaujal určité stanoviskozáležitostem, které mají vliv na převažující zájmy Unie.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Za předpokladu, že má být vyplacena náhrada, může členský stát finanční odpovědnost přijmout kdykoliv. V tomto případě mohou členský stát a Komise uzavřít ujednání o pravidelných úhradách nákladů a o vyplacení případné náhrady. Toto přijetí odpovědnosti neznamená, že členský stát uznává opodstatněnost nároku, který je předmětem sporu. Komise by měla mít možnost přijmout rozhodnutí, kterým členskému státu nařídí, aby tyto náklady uhradil. Pokud soud přizná náhradu nákladů Unii, měla by Komise zajistit, aby byla dotčenému členskému státu neprodleně vrácena záloha na náklady.
(15)  Za předpokladu, že má být vyplacena náhrada, může členský stát, aniž by tím byl dotčen výsledek rozhodčích řízení, finanční odpovědnost přijmout kdykoliv. V tomto případě mohou členský stát a Komise uzavřít ujednání o pravidelných úhradách nákladů a o vyplacení případné náhrady. Toto přijetí odpovědnosti v žádném právním smyslu neznamená, že členský stát uznává opodstatněnost nároku, který je předmětem sporu. Komise může v takovém případě přijmout rozhodnutí, kterým členskému státu nařídí, aby tyto náklady uhradil. Pokud soud přizná náhradu nákladů Unii, měla by Komise zajistit, aby byla dotčenému členskému státu neprodleně vrácena záloha na náklady.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  V některých případech může být vhodné dosáhnout dohody o vyrovnání, aby se zamezilo nákladnému a zbytečnému rozhodčímu řízení. Je nezbytné stanovit postup pro uzavírání těchto dohod o vyrovnání. Tento postup by měl Komisi umožnit, aby je-li to v zájmu Unie, v souladu s přezkumným postupem daný spor urovnala. Pokud se daná věc týká zacházení, které poskytl členský stát, je vhodné, aby mezi Komisí a dotčeným členským státem existovala úzká spolupráce a probíhaly konzultace. Členský stát by měl mít možnost kdykoli spor urovnat, pokud přijme plnou finanční odpovědnost a pokud je tato dohoda o vyrovnání v souladu s právem Unie a není v rozporu se zájmy Unie.
(16)  V některých případech může být vhodné dosáhnout dohody o vyrovnání, aby se zamezilo nákladnému a zbytečnému rozhodčímu řízení. Je nezbytné stanovit účinný a rychlý postup pro uzavírání těchto dohod o vyrovnání. Tento postup by měl Komisi umožnit, aby je-li to v zájmu Unie, v souladu s přezkumným postupem daný spor urovnala. Pokud se daná věc týká zacházení, které poskytl členský stát, je vhodné, aby mezi Komisí a dotčeným členským státem existovala úzká spolupráce a probíhaly konzultace, a to i ohledně průběhu procesu vyrovnání a výše peněžní náhrady. Členský stát by měl mít možnost kdykoli spor urovnat, pokud přijme plnou finanční odpovědnost a pokud je tato dohoda o vyrovnání v souladu s právem Unie a není v rozporu se zájmy Unie jako celku.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  Komise by měla vést s dotčeným členským státem podrobné konzultace za účelem dosažení dohody o rozdělení finanční odpovědnosti. Pokud Komise rozhodne, že odpovědnost ponese členský stát, a členský stát toto rozhodnutí neuzná, měla by Komise uhradit přiznanou částku, měla by však vydat rozhodnutí určené dotčenému členskému státu, v němž se požaduje, aby tento členský stát zaplatil do rozpočtu Evropské unie příslušné částky společně s odpovídajícími úroky. Splatné úroky by měly být stanoveny podle [čl. 71 odst. 4 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, v platném znění]. Pokud se členský stát domnívá, že rozhodnutí nevyhovuje kritériím stanovenýmtomto nařízení, použije se článek 263 Smlouvy.
(18)  Komise by měla vést s dotčeným členským státem podrobné konzultace za účelem dosažení dohody o rozdělení finanční odpovědnosti. Pokud Komise rozhodne, že odpovědnost ponese členský stát, a členský stát toto rozhodnutí neuzná, měla by Komise uhradit přiznanou částku, měla by však vydat rozhodnutí určené dotčenému členskému státu, v němž se požaduje, aby tento členský stát zaplatil do rozpočtu Unie příslušné částky společně s odpovídajícími úroky. Splatné úroky by měly být stanoveny podle čl. 78 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie1. Pokud se členský stát domnívá, že rozhodnutí nevyhovuje kritériím stanovenýmtomto nařízení, použije se článek 263 Smlouvy o fungování Evropské unie.
–––––––––––––––––
1 Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)  Rozpočet Unie by měl umožňovat krytí výdajů vyplývajících z dohod uzavřených podle článku 218 Smlouvy, které umožňují urovnávání sporů mezi investorem a státem. Mají-li členské státy v souladu s tímto nařízením finanční odpovědnost, Unie by měla být schopna buď získat příspěvky dotčeného členského státu ještě před realizací příslušného výdaje, nebo tento výdaj nejdříve realizovat a poté jej od dotčeného členského státu získat. Mělo by být možné použít oba tyto mechanismy rozpočtového nakládání, podle toho, co je proveditelné především z hlediska časových možností. U obou mechanismů by s příspěvky nebo náhradami členských států mělo být zacházeno jako s vnitřními účelově vázanými příjmy rozpočtu Unie. Prostředky plynoucí z těchto vnitřních účelově vázaných příjmů by neměly pokrývat pouze příslušné výdaje, ale jejich prostřednictvím by rovněž měly být doplněny jiné části rozpočtu Unie, ze kterých byly původně poskytnuty prostředky na realizaci výdajů v případě druhého mechanismu.
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. b
b) „náklady vyplývajícími z rozhodčího řízení“ poplatky a výdaje související s rozhodčím soudem a náklady na zastupování a náhrada výdajů přiznaná rozhodčím soudem žalobci;
b) „náklady vyplývajícími z rozhodčího řízení“ poplatky a výdaje související s rozhodčím soudem, rozhodčím orgánem a náklady na zastupování a náhrada výdajů přiznaná rozhodčím soudem žalobci;
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. c
c) „sporem“ žaloba podaná na základě dohody žalobcem na Unii, o níž rozhodne rozhodčí soud;
c) „sporem“ žaloba podaná na základě dohody žalobcem na Unii nebo členský stát, o níž rozhodne rozhodčí soud;
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. j a (nové)
ja) „převažujícími zájmy Unie“ kteroukoli z následujících situací:
i) je vážným způsobem ohroženo soudržné či jednotné uplatňování nebo provádění investičních ustanovení dohody, na niž se vztahuje urovnávání sporů mezi investorem a státem a jejíž je Unie smluvní stranou,
ii) určité opatření členského státu může být v rozporu s budoucím vývojem investiční politiky Unie,
iii) spor může mít významný finanční dopad na rozpočet Unie stanovený pro daný rok nebo jako součást víceletého finančního rámce.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2
2.  Je-li tak stanoveno v tomto nařízení, přijme Komise rozhodnutí, které stanoví finanční odpovědnost dotčeného členského státu v souladu s kritérii stanovenými v odstavci 1.
2.  Je-li tak stanoveno v tomto nařízení, přijme Komise rozhodnutí, které stanoví finanční odpovědnost dotčeného členského státu v souladu s kritérii stanovenými v odstavci 1. O tomto rozhodnutí jsou informovány Evropský parlament a Rada.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1
Jakmile Komise obdrží oznámení, kterým žalobce oznamuje svůj úmysl zahájit v souladu s ustanoveními dohody rozhodčí řízení, vyrozumí o tom dotčený členský stát.

Jakmile Komise obdrží oznámení, kterým žalobce oznamuje svůj úmysl zahájit rozhodčí řízení, nebo jakmile je Komise informována o žádosti o konzultace nebo žalobě proti určitému členskému státu, vyrozumí o tom dotčený členský stát a informuje Evropský parlament a Radu o jakékoli předchozí žádosti žalobce o konzultace, o oznámení, kterým žalobce oznamuje svůj úmysl zahájit rozhodčí řízení proti Unii nebo určitému členskému státu, do 15 pracovních dnů od obdržení oznámení, včetně jména žalobce, ustanoveních dohody, k jejichž porušení údajně došlo, dotčeném hospodářském odvětví, zacházení, jímž byla dohoda údajně porušena, a požadované výši odškodnění.

Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 – písm. c
c) je pravděpodobné, že na základě téže dohody budou podobné žaloby podány na zacházení, které poskytly ostatní členské státy, a Komise může nejlépe zajistit účinnou a jednotnou obhajobu; nebo
c) na základě téže dohody byly předloženy podobné žaloby na zacházení nebo žádosti o konzultace týkající se podobných žalob, které poskytly ostatní členské státy, a Komise může nejlépe zajistit účinnou a jednotnou obhajobu; nebo
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 – písm. d
d) spor vyvolává právní otázky, které dosud nejsou vyřešeny a které se mohou na základě téže dohody Unie či jiných dohod Unie znovu vyskytnout v jiných sporech týkajících se zacházení poskytnutého Unií nebo ostatními členskými státy.
d) spor vyvolává citlivé právní otázky, jejichž řešení může ovlivnit budoucí výklad dotyčné dohody či jiných dohod.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 a (nový)
2a.  Pokud Unie přistoupí na to, že bude vystupovat jako žalovaná strana na základě rozhodnutí Komise podle odstavce 2 nebo podle základního pravidla stanoveného v odstavci 1, bude tímto rozhodnutím status žalované strany závazný pro žalobce i rozhodčí soud.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 4
4.  Komise informuje o sporu, v němž se použije tento článek, a o způsobu jeho použití ostatní členské státy a Evropský parlament.
4.  Komise informuje o sporu, v němž se použije tento článek, a o způsobu jeho použití Evropský parlament a Radu.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1 – písm. b
b) informuje Komisi o všech důležitých procesních úkonech a provádí pravidelné konzultace a zároveň vždy, když o to požádá Komise; a
b) informuje Komisi neprodleně o všech důležitých procesních úkonech a provádí pravidelné konzultace a zároveň vždy, když o to požádá Komise; a
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2
2.  Komise může dotčený členský stát kdykoli požádat, aby zaujal určité stanovisko, pokud jde o jakoukoli právní otázku vyvolanou sporem či jakýkoli jiný prvek, který je pro Unii významný.
2.  Vyžaduje-li to převažující zájem Unie, Komise může kdykoli po konzultacích s dotčeným členským státem tento stát požádat, aby zaujal určité stanovisko, pokud jde o jakoukoli právní otázku vyvolanou sporem či jakoukoli jinou právní otázku, jejíž řešení může ovlivnit budoucí výklad dotyčné dohody či jiných dohod.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 a (nový)
2a.  Je-li členský stát toho názoru, že požadavek Komise neoprávněně oslabuje účinnost jeho obhajoby, zahájí konzultace s cílem najít přijatelné řešení. Pokud se nepodaří přijatelné řešení nalézt, Komise může přijmout rozhodnutí, jímž dotčenému členskému státu uloží, aby zaujal určité právní stanovisko.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 3
3.  Pokud dohoda nebo pravidla, která dohoda stanoví, umožňují zrušení, podání opravného prostředku nebo přezkum právní otázky obsažené v rozhodčím nálezu, může Komise v případě, že se domnívá, že to odůvodňuje jednotnost nebo správnost výkladu dohody, vyžadovat, aby členský stát požádal o toto zrušení, opravný prostředek nebo přezkum. V těchto případech jsou zástupci Komise součástí delegace a mohou vyjadřovat stanoviska Unie k dotyčné právní otázce.
3.  Pokud dohoda nebo pravidla, která dohoda stanoví, umožňují zrušení, podání opravného prostředku nebo přezkum právní otázky obsažené v rozhodčím nálezu, může Komise v případě, že se domnívá, že to odůvodňuje jednotnost nebo správnost výkladu dohody, po konzultacích s dotčeným členským státem vyžadovat, aby tento členský stát požádal o toto zrušení, opravný prostředek nebo přezkum. V těchto případech jsou zástupci Komise součástí delegace a mohou vyjadřovat stanoviska Unie k dotyčné právní otázce.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 3 a (nový)
3a.  Pokud dotčený členský stát odmítne požádat o zrušení, opravný prostředek nebo přezkum, informuje o tom do 30 dnů Komisi. Komise v tomto případě může přijmout rozhodnutí, jímž dotčenému členskému státu uloží, aby o zrušení, opravný prostředek nebo přezkum požádal.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 10 – písm. c
c)  Komise poskytne členskému státu veškeré dokumenty týkající se řízení s cílem zajistit co nejúčinnější obhajobu; a
c)  Komise poskytne členskému státu veškeré dokumenty týkající se řízení, průběžně tento členský stát informuje o všech důležitých procesních úkonech a provádí s ním konzultace vždy, když o to dotčený členský stát požádá, s cílem zajistit co nejúčinnější obhajobu; a
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 a (nový)
Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o vývoji rozhodčího řízení uvedeného v prvním odstavci.

Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1
1.  Je-li ve sporu týkajícím se zacházení, které poskytl zcela nebo částečně určitý členský stát, žalovaným Unie a pokud se Komise domnívá, že by dohoda o vyrovnání byla v zájmu Unie, nejprve konzultuje dotčený členský stát. Tyto konzultace s Komisí může rovněž zahájit členský stát.
1.  Je-li ve sporu týkajícím se zacházení, které poskytl zcela nebo částečně určitý členský stát, žalovaným Unie a pokud se Komise domnívá, že by dohoda o vyrovnání byla v zájmu Unie, nejprve konzultuje dotčený členský stát. Tyto konzultace s Komisí může rovněž zahájit členský stát. Členský stát a Komise zajistí oboustranné pochopení právního stavu a možných důsledků a s ohledem na urovnání dotyčné věci zamezí jakýmkoli neshodám.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 3
3.  Pokud členský stát s dohodou o vyrovnání nesouhlasí, může Komise spor prostřednictvím dohody o vyrovnání urovnat, vyžaduje-li to převažující zájem Unie.
3.  Pokud členský stát s dohodou o vyrovnání nesouhlasí, může Komise spor prostřednictvím dohody o vyrovnání urovnat, vyžaduje-li to převažující zájem Unie. Komise poskytne Evropskému parlamentu a Radě všechny relevantní informace o rozhodnutí Komise spor urovnat, zejména jeho odůvodnění.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 3 a (nový)
3a.  Je-li určitý členský stát žalovaným ve sporu týkajícím se výlučně zacházení, které poskytly orgány tohoto státu, a rozhodne se tento spor urovnat, vyrozumí o návrhu způsobu jeho urovnání Komisi, kterou rovněž informuje o projednávání a provádění tohoto řešení.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1
1.  Vystupuje-li podle článku 8 jako žalovaný Unie a pokud se Komise domnívá, že by přiznaná částka nebo částka vyrovnání měla být na základě kritérií stanovených v čl. 3 odst. 1 uhrazena v plné výši nebo částečně dotčeným členským státem, použije se postup uvedený v odstavcích 2 až 5.
1.  Vystupuje-li podle článku 8 jako žalovaný Unie a pokud se Komise domnívá, že by přiznaná částka nebo částka vyrovnání měla být na základě kritérií stanovených v čl. 3 odst. 1 uhrazena v plné výši nebo částečně dotčeným členským státem, použije se postup uvedený v odstavcích 2 až 5 tohoto článku. Tento postup se použije i v případě, že Unie, která vystupuje jako žalovaný podle článku 8, je úspěšná v rozhodčím řízení, ale je povinna nést veškeré náklady vyplývající z daného rozhodčího řízení.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3
3.  Do tří měsíců od obdržení žádosti o vyplacení částky přiznané v konečném rozhodčím nálezu nebo částky vyrovnání přijme Komise rozhodnutí určené dotčenému členskému státu, v němž je stanovena částka, kterou má tento členský stát uhradit.
3.  Do tří měsíců od obdržení žádosti o vyplacení částky přiznané v konečném rozhodčím nálezu nebo částky vyrovnání přijme Komise rozhodnutí určené dotčenému členskému státu, v němž je stanovena částka, kterou má tento členský stát uhradit. Komise o tomto rozhodnutí a jeho finančním zdůvodnění informuje Evropský parlament a Radu.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 4
4.  Pokud dotčený členský stát nevznese do jednoho měsíce vůči rozhodnutí Komise námitku, poskytne dotčený členský stát rozpočtu Unie náhradu za vyplacení přiznané částky nebo částky vyrovnání, a to nejpozději do tří měsíců ode dne vydání rozhodnutí Komise. Dotčený členský stát odpovídá za případné splatné úroky podle sazby vztahující se na ostatní peněžní částky dlužné rozpočtu Unie.
4.  Pokud dotčený členský stát nevznese do jednoho měsíce vůči rozhodnutí Komise námitku, poskytne dotčený členský stát rozpočtu Unie jako náhradu za vyplacení přiznané částky nebo částky vyrovnání částku ve stejné výši, a to nejpozději do tří měsíců ode dne vydání rozhodnutí Komise. Dotčený členský stát odpovídá za případné splatné úroky podle sazby vztahující se na ostatní peněžní částky dlužné rozpočtu Unie.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 1
1.  Komise může přijmout rozhodnutí,němž se požaduje, aby dotčený členský stát poskytl do rozpočtu Unie finanční příspěvky pokrývající náklady vyplývající z rozhodčího řízení, pokud se domnívá, že podle kritérií stanovených v článku 3 bude za vyplacení přiznané částky odpovídat členský stát.
1.   Vystupuje-li Unie jako žalovaný podle článku 8 a nebylo-li uzavřeno ujednání podle článku 11, Komise může přijmout rozhodnutí, v němž se požaduje, aby dotčený členský stát poskytl do rozpočtu Unie zálohu na finanční příspěvky pokrývající předvídatelné nebo vynaložené náklady vyplývající z rozhodčího řízení. Takové rozhodnutí o finančních příspěvcích musí být přiměřené s ohledem na kritéria stanovená v článku 3.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Článek 19
Náhrady nebo platby členského státu do rozpočtu Unie za vyplacení přiznaných částek nebo částek vyrovnání nebo jakýchkoli nákladů jsou považovány za vnitřní účelově vázané příjmy ve smyslu [článku 18 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství]. Mohou být použity na úhradu výdajů vyplývajících z dohod uzavřených podle článku 218 Smlouvy, které umožňují urovnávání sporů mezi investorem a státem, nebo na doplnění prostředků, které byly původně určeny na výplatu přiznaných částek nebo částek vyrovnání či jakýchkoli nákladů.

Náhrady nebo platby členského státu do rozpočtu Unie za vyplacení přiznaných částek nebo částek vyrovnání nebo jakýchkoli nákladů, včetně náhrad nebo plateb podle čl. 18 odst. 1 tohoto nařízení, jsou považovány za vnitřní účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Mohou být použity na úhradu výdajů vyplývajících z dohod uzavřených podle článku 218 Smlouvy, které umožňují urovnávání sporů mezi investorem a státem, nebo na doplnění prostředků, které byly původně určeny na výplatu přiznaných částek nebo částek vyrovnání či jakýchkoli nákladů.

Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 1
1.  Komisi je nápomocen [Výbor pro dohody o investicích zřízený nařízením [2010/197 COD]]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
1.  Komisi je nápomocen Výbor pro dohody o investicích zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1219/2012 ze dne 12. prosince 2012, kterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi1. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
–––––––––––––––––
1Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 40.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 1
1.  Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě v pravidelných intervalech zprávy o uplatňování tohoto nařízení. První zpráva musí být předložena nejpozději do tří let od data vstupu tohoto nařízení v platnost. Další zprávy jsou poté podávány každé tři roky.
1.  Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě v pravidelných intervalech podrobné zprávy o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva obsahuje všechny příslušné informace včetně seznamu žalob podaných na Unii nebo členské státy, souvisejících řízení, rozsudků a finančního dopadu na příslušné rozpočty. První zpráva musí být předložena nejpozději do pěti let od data vstupu tohoto nařízení v platnost. Nerozhodne-li rozpočtový orgán, tvořený Evropským parlamentem a Radou, jinak, jsou další zprávy poté podávány každé tři roky.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 1 a (nový)
1a.  Komise každoročně předkládá Evropskému parlamentu a Radě seznam žádostí o konzultace ze strany žalobců, žalob a rozhodčích nálezů.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru k opětovnému projednání podle čl. 57 odst. 2 druhého pododstavce (A7-0124/2013).


Neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu ***I
PDF 351kWORD 30k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. května 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu (COM(2012)0089 – C7-0060/2012 – 2012/0039(COD))
P7_TA(2013)0220A7-0371/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0089),

  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 43 odst. 2 a čl. 168 odst. 4 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0060/2012),

  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. května 2012(1),

  po konzultaci s Výborem regionů,

  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 13. března 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0371/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise připojené k tomuto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby tento postoj předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu úpřijatý v prvním čtení dne 23. května 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003

P7_TC1-COD(2012)0039


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 576/2013.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIOVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Komise

V rámci strategie Evropské unie pro ochranu a dobré životní podmínky zvířat(2) bude Komise zkoumat životní podmínky psů a koček, jichž se týkají obchodní praktiky.

Pokud výsledky průzkumu ukáží, že z těchto obchodních praktik vyplývají zdravotní rizika, Komise zváží vhodné možnosti k ochraně zdraví lidí a zvířat, včetně toho, že Evropskému parlamentu a Radě navrhne vhodné úpravy platných právních předpisů Unie týkajících se obchodu se psy a kočkami, např. zavedení vzájemně kompatibilních systémů pro jejich registraci, jež by byly dostupné ve všech členských státech.

Na základě výše uvedených skutečností Komise posoudí proveditelnost a vhodnost rozšíření takových registračních systémů na psy a kočky označené a identifikované v souladu s právními předpisy Unie pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu.

(1) Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 119.
(2) COM(2012)0006 - Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o strategii Evropské unie v oblasti ochrany a dobrých životních podmínek zvířat pro období 2012–2015.


Veterinární předpisy pro obchod se psy, kočkami a fretkami ***I
PDF 283kWORD 21k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. května 2013 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/65/EHS, pokud jde o veterinární předpisy pro obchod se psy, kočkami a fretkami uvnitř Unie a jejich dovoz do Unie (COM(2012)0090 – C7-0061/2012 – 2012/0040(COD))
P7_TA(2013)0221A7-0366/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2012)0090),

  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0061/2012),

  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. května 2012(1),

  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 13. března 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0366/2012),

1.  přijímá uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. května 2013 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/.../EU, kterou se mění směrnice Rady 92/65/EHS, pokud jde o veterinární předpisy pro obchod se psy, kočkami a fretkami uvnitř Unie a jejich dovoz do Unie

P7_TC1-COD(2012)0040


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2013/31/EU.)

(1) Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 119.


Budoucí legislativní návrhy týkající se hospodářské a měnové unie
PDF 339kWORD 29k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. května 2013 o budoucích legislativních návrzích týkajících se hospodářské a měnové unie: reakce na sdělení Komise (2013/2609(RSP))
P7_TA(2013)0222B7-0250/2013

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Koordinace ex ante týkající se plánů zásadních reforem hospodářské politiky“ (COM(2013)0166) a na sdělení nazvané „Zavedení nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost“ (COM(2013)0165),

–  s ohledem na otázku pro Komisi týkající se budoucích legislativních návrhů k vytvoření hospodářské a měnové unie (O-000060/2013 – B7-0204/2013),

–  s ohledem na Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii ze dne 2. března 2012, dále jen „rozpočtový pakt“,

–  s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se uskutečnilo ve dnech 13. a 14. prosince 2012,

–  s ohledem na návrh skutečné prohloubené hospodářské a měnové Unie ze dne 28. listopadu 2012, který předložila Komise,

–  s ohledem na zprávu předsedy Evropské rady nazvanou „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“ ze dne 5. prosince 2012,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2012 obsahující doporučení Komisi ohledně zprávy předsedy Evropské rady, předsedy Evropské komise, prezidenta Evropské centrální banky a prezidenta euroskupiny „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“(1), dále jen „Thyssenova zpráva“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2010 obsahující doporučení Komisi ohledně zlepšení rámce správy ekonomických záležitostí a stability v Unii, zejména v eurozóně(2), dále jen „Feiova zpráva“,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 a (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, dále jen „balíček šesti právních předpisů“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2011 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně a s ohledem na nařízení (EU) č. …/2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi, dále jen „balíček dvou předpisů“;

–  s ohledem na společné prohlášení předsedy Barrosa a místopředsedy Rehna při příležitosti dohody o balíčku dvou právních předpisů o správě ekonomických záležitostí v eurozóně ze dne 20. února 2013, kterého bylo dosaženo v rámci trialogu (reference MEMO/13/126),

–  s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že se signatářské členské státy v článku 11 fiskálního paktu dohodly, že „zajistí, aby všechny významné reformy hospodářských politik, jež hodlají provádět, byly předem projednány, a popřípadě mezi sebou koordinovány“ a navíc že „do této koordinace jsou v souladu s právem Evropské unie zapojeny orgány Evropské unie“;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 15 fiskálního paktu je nutné, aby byla smlouva začleněna do práva EU „na základě posouzení zkušeností s jejím prováděním“ nejpozději do pěti let, a vzhledem k tomu, že sdělení Komise COM(2013)0165COM(2013)0166 a legislativní návrhy, které jsou v návaznosti na ně očekávány, lze považovat za kroky správným směrem;

C.  vzhledem k tomu, že ve Feiově zprávě z roku 2010 Parlament již vydal doporučení, podle něhož je nutné „stanovit přesné postupy a zavést pro členské státy, zejména pro státy v eurozóně, povinnost informovat ostatní členské státy a Komisi předtím, než přijmou rozhodnutí v oblasti hospodářské politiky, u nichž se očekává, že způsobí značné efekty “přelévání„, které mohou ohrozit hladké fungování vnitřního trhu a Hospodářské a měnové unie (HMU)“;

D.  vzhledem k tomu, že prohlášení přiložené k balíčku uvedených dvou předpisů vyzývá k vytvoření rámce pro výrazně posílený hospodářský a rozpočtový dohled a kontrolu a k dalšímu rozšiřování evropské fiskální kapacity pro včasné zavedení udržitelných strukturálních reforem zaměřených na podporu růstu, které by podpořily zásadu, že opatření zaměřená na zvýšení odpovědnosti a hospodářské kázně by měla být spojena s větší solidaritou a také s hlubší integrací rozhodovacích procesů v politických oblastech, jako je zdanění a trhy práce, jakožto významný nástroj solidarity; vzhledem k tomu, že se v tomto prohlášení zdůrazňuje zásada, podle níž musejí jít opatření zaměřená na posílení hospodářské politiky ruku v ruce s větší solidaritou;

E.  vzhledem k tomu, že se v odstavci 11 Thyssenovy zprávy zdůrazňuje, že „skutečnou hospodářskou a měnovou Unii“ nelze omezovat na systém pravidel, ale že vyžaduje větší rozpočtové možnosti založené na konkrétních vlastních zdrojích;

F.  vzhledem k tomu, že se v Thyssenově zprávě uvádí, že kvalitní a spolehlivé evropské statistické údaje hrají zásadní úlohu v rámci nového řízení ekonomických záležitostí a při jeho významných rozhodovacích procesech, že jakožto základní podmínku je nutné zajistit skutečně nezávislý evropský statistický systém jak na úrovni členských států, tak i na evropské úrovni a že standardizovaný přechod na evropské účetní standardy pro veřejný sektor ve všech členských státech bude zásadním doplněním větší prosazovací pravomoci Komise při ověřování kvality zdrojů členských států používaných při stanovování číselných hodnot týkajících se dluhu a rozpočtového schodku v již zavedené fiskální unii;

Obecné posouzení obou sdělení Komise

1.  uznává snahu Komise o dosažení dalšího pokroku v oblasti makroekonomického řízení v Unii, která se opírá o uvedené balíčky šesti a dvou předpisů; zdůrazňuje však, že neomezené uplatňování nového rámce musí mít přednost před jakýmikoli novými návrhy;

2.  poukazuje na to, že vytvoření systému založeného na pobídkách a zaměřeného na zvýšení solidarity, soudržnosti a konkurenceschopnosti musejí doprovázet další opatření zaměřená na koordinaci hospodářské politiky, jak je uvedeno v prohlášení Komise, které je přiloženo k uvedenému balíčku dvou předpisů, s cílem dodržet zásadu, že „kroky k větší odpovědnosti a hospodářské kázni se mají kombinovat s větší solidaritou“;

3.  zdůrazňuje, že jakékoli další návrhy musejí být jasným přínosem, pokud jde o stávající nástroje, jako jsou nástroje používané v rámci politiky soudržnosti;

4.  zdůrazňuje, že snaha o koordinaci nesmí vést k nejasnostem ohledně příslušných úkolů na různé úrovni rozhodovacího procesu;

5.  znovu potvrzuje, že řádná správa v EU nesmí vést k omezování výsad Evropského parlamentu a parlamentů členských států, zejména pokud je v plánu převod suverenity; zdůrazňuje, že skutečná legitimita a odpovědnost vyžaduje demokratická rozhodnutí a musí být na úrovni členských států i EU zajištěna parlamenty členských států, resp. Evropským parlamentem; připomíná zásadu uvedenou v závěrech Evropské rady z prosince 2012, že „obecným cílem v průběhu celého procesu zůstává zajištění demokratické legitimity a odpovědnosti na úrovni, na níž se přijímají a provádějí rozhodnutí“; klade důraz na to, že způsoby koordinace ex ante a nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost by se měly vztahovat na všechny členské státy, které přijaly jako svou měnu euro, s možností, aby se k ní jiné členské státy trvale připojily; vyzývá Komisi, aby zajistila toto povinné ověřování budoucích legislativních návrhů ze strany parlamentů členských států a aby zajistila větší zapojení obou stran průmyslu do hospodářské koordinace;

6.  domnívá se, že načasování obou sdělení není optimální; vyzývá Komisi, aby v rámci semestru EU předložila návrh na schválení konvergenčního kodexu, který by byl založen na strategii EU 2020 a který by zahrnoval solidní sociální pilíř;

7.  znovu opakuje, že Komise musí bez výjimky přihlížet k úloze Parlamentu coby spolutvůrci právních předpisů; je rozčarován tím, že nedávná sdělení o hospodářské a měnové unii neodrážejí postoj Evropského parlamentu, pokud jde o prohloubení jednání o vzniku této unie, a na základě navrhovaného dialogu umožňují pouze velmi omezenou kontrolu ze strany Parlamentu; zdůrazňuje, že Parlament je legislativním a rozpočtovým orgánem, který má stejné postavení jako Rada;

8.  je rozčarován tím, že politické oblasti, na něž se obě sdělení vztahují, se zaměřují především na cenovou konkurenceschopnost a neobsahují problematiku vyhýbání se daním a sociální rozměr a rozměr zaměstnanosti;

9.  zdůrazňuje, že legislativní návrhy, které se vztahují k oběma sdělením, by se měla řídit řádným legislativním postupem;

Koordinace ex ante týkající se plánů zásadních reforem hospodářské politiky

10.  domnívá se, že formální koordinace ex ante týkající se reforem hospodářské politiky na úrovni EU je důležitá a měla by být na základě metody Společenství posílena a že by se měla vztahovat na hlavní hospodářské reformy členských států, které jsou obsaženy v národních programech reforem s prokazatelným potenciálním vlivem na ostatní členské státy; domnívá se, že tato koordinace ex ante by měla odpovídat nástrojům semestru EU pro koordinaci hospodářské politiky uvedeným v článku 2a nařízení (EU) č. 1175/2011, případně by měla být koncipována v souladu s novými nástroji založenými na pobídkách, které se zaměřují na prohloubení solidarity;

11.  zastává názor, že důkladná integrace koordinace ex ante a rozhodování v politických oblastech na úrovni Unie musejí mít pevné základy ve formě úředních statistických údajů a že zejména další rozpočtová koordinace v rámci Unie požaduje konsolidované údaje o veřejných účtech Unie, členských států a místních i regionálních orgánů; domnívá se proto, že Komise by měla zahrnout vytváření takovýchto konsolidovaných údajů do budoucích návrhů právních předpisů;

12.  s politováním konstatuje, že definice některých navrhovaných filtrů pro hlavní reformy hospodářské politiky, jako jsou „politickoekonomické faktory“ jsou neurčité a zbytečně široké; požaduje přidání nových konkrétních filtrů, které by byly založeny na nástrojích semestru EU a strategie EU 2020, aby bylo možné s přihlédnutím ke specifickým otázkám členských států a při dodržování zásady subsidiarity zjistit, které reformy jsou klíčové;

13.  zdůrazňuje, že mechanizmy, které je nutné zavést pro účely koordinace ex ante, by se měly vztahovat na všechny členské státy eurozóny a měly by být pro všechny členské státy Unie otevřené, zatímco by přihlížely k větší vzájemné závislosti členských států eurozóny; domnívá se, že by se členským státům měla umožnit dobrovolná účast na tomto programu;

14.  vyzývá k tomu, aby byla zajištěna transparentnost programů reforem, aby tyto programy nikoho nevylučovaly a aby byly zveřejněny; vyzývá navíc k tomu, aby sociální dialog, jehož by se zúčastnily zainteresované strany v rámci společnosti, hrál hlavní a jasnou úlohu v diskuzích o koordinaci ex ante;

15.  vyzývá k pečlivému naplánování tohoto procesu, aby o něm byla Komise informována a aby byla schopna se k plánovaným reformám vyjádřit ještě předtím, než budou definitivně schváleny;

16.  požaduje, aby byl nový koordinační nástroj začleněn do procesu evropského semestru a aby při zajišťování demokratické odpovědnosti hrál svou i úlohu Evropský parlament;

17.  zdůrazňuje, že cílem koordinace ex ante by nemělo být potlačit reformy v členských státech, nýbrž zajistit, aby nedocházelo k jejich zpožďování, ledaže by byl vliv na ostatní členské státy, který by tyto reformy vyvolaly, natolik závažný, že by si vyžádal jejich přehodnocení;

Zavedení nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost

18.  domnívá se, že každý nový navrhovaný nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost by měl být podmíněn splněním určitých podmínek a měl by se zakládat na solidaritě a konvergenci; zastává názor, že k zavedení takového nástroje by mělo dojít pouze v případě, že byla zjištěna sociální nerovnováha a nutnost zásadních dlouhodobých a udržitelných strukturálních reforem zaměřených na zvyšování růstu, a to na základě vyhodnocení konzistentnosti mezi konvergenčním kodexem a prováděcími plány členských států, s řádným formálním zapojením Evropského parlamentu, Rady a parlamentů členských států;

19.  zdůrazňuje, že nové nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost by se měly vztahovat na všechny členské státy eurozóny a měly by být pro všechny členské státy Unie otevřené, zatímco by přihlížely k větší vzájemné závislosti členských států eurozóny; domnívá se, že by se členským státům měla umožnit dobrovolná účast na tomto programu;

20.  domnívá se, že je velmi důležité zajistit, aby byl tento nový nástroj schválen v souladu s řádným legislativním postupem, aby byl založen na metodě Společenství a umožnil řádný dohled ze strany Evropského parlamentu tím, že by umožňoval samostatné schvalování jednotlivých přiměřených finančních dotací z rozpočtu;

21.  zdůrazňuje, že každoroční podávání zpráv o provádění národního plánu reforem a sledování jeho uplatňování by se mělo zakládat na posíleném evropském semestru, aniž by se to dotklo rozpočtové kontroly EU;

22.  domnívá se, že nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost by měly být hnací silou větších rozpočtových možností a měly by fungovat na základě podmíněné podpory strukturálních reforem s cílem zvýšit konkurenceschopnost, růst a sociální soudržnost, zajistit větší koordinaci hospodářské politiky a trvalé sbližování hospodářských výsledků členských států a vyřešit otázku nerovnováhy a strukturálních rozdílů; domnívá se, že tyto nástroje jsou stavebními články k dosažení skutečné fiskální kapacity;

23.  zdůrazňuje, že tyto rozpočtové možnosti by měly moci využívat pouze členské státy, které k nim přispívají;

24.  je rozčarován tím, že obě sdělení, tím, že předpokládají možnost uzavírání smluv mezi EU a členskými státy, nedodržují jednotný evropský právní řád; domnívá se, že výraz „smluvní podmínky“ není vhodný, jelikož mechanizmus uvedený ve sděleních není ve skutečnosti řečeno „smlouvou“, která by se řídila veřejným nebo soukromým právem, ale mechanizmus založený na pobídkách, jehož cílem je prosadit koordinaci hospodářské politiky;

25.  zdůrazňuje, že reformní plány musejí vypracovat členské státy s řádným zapojením vlastního parlamentu, v souladu s jejich ústavním pořádkem a ve spolupráci s Komisí, zatímco by byla plně dodržována zásada subsidiarity a nutnost zachovat politický prostor pro uplatňování těchto plánů i demokratické procesy v rámci každého členského státu;

26.  poukazuje na to, že je možné zmírnit možné krátkodobé účinky provádění strukturálních reforem, zejména sociální a politické problémy, a občané by je lépe přijímali, kdyby existoval mechanizmus na podporu reforem, který by byl založen na pobídkách; prohlašuje dále, že tento mechanizmus by měl být financován pomocí nového nástroje, který by vznikl a byl spravován na základě metody Společenství a který by byl nedílnou součástí rozpočtu EU, avšak mimo stropy víceletého finančního rámce, aby byla zajištěna plná účast Evropského parlamentu coby legislativního a rozpočtového orgánu;

27.  prohlašuje, že přijatá opatření by neměla mít negativní vliv na sociální začleňování, práva pracovníků, zdravotnictví a další sociální otázky, a to ani v krátkodobém výhledu;

28.  zdůrazňuje, že tento nástroj by se měl vyhnout problémům spojeným s morálním hazardem; domnívá se, že Komise by měla za tímto účelem zajistit, aby nedocházelo k odkládání reforem do doby, než by měly nárok na finanční podporu, a aby se v rámci tohoto nástroje neposkytovaly pobídky pro reformy, které by byly provedeny i bez podpory ze strany Unie;

29.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit, aby se tento nástroj nepřekrýval s politikou soudržnosti;

o
o   o

30.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2012)0430.
(2) Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 41.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2011)0542.


Situace syrských uprchlíků v sousedních zemích
PDF 273kWORD 32k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. května 2013 o situaci syrských uprchlíků v sousedních zemích (2013/2611(RSP))
P7_TA(2013)0223RC-B7-0199/2013

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Sýrii, zejména na usnesení ze dne 16. února 2012(1) a 13. září 2012(2), a na usnesení o uprchlících, kteří prchají před ozbrojeným střetem,

–  s ohledem na závěry zasedání Rady pro zahraniční věci týkající se Sýrie ze dnů 23. března, 23. dubna, 14. května, 25. června, 23. července, 15. října, 19. listopadu a 10. prosince 2012 a ze dnů 23. ledna, 18. února, 11. března a 22. dubna 2013; s ohledem na zasedání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci konané v říjnu 2012, na němž byl schválen regionální program ochrany vypracovaný Komisí; s ohledem na závěry zasedání Evropské rady týkající se Sýrie ze dnů 2. března, 29. června a 14. prosince 2012 a ze dne 8. února 2013,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka“) Catherine Ashtonové ohledně syrských uprchlíků, zejména na její vystoupení během rozpravy na plenárním zasedání ve Štrasburku dne 13. března 2013 a na její prohlášení ze dne 8. května 2013; s ohledem na prohlášení komisařky pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí Kristaliny Georgievové ohledně syrských uprchlíků a reakce EU, zejména na její prohlášení ze dne 12. května 2013, a na situační zprávy a informační přehledy GŘ ECHO (humanitární pomoc a civilní ochrana) o Sýrii,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2059 ze dne 20. července 2012, č. 2043 ze dne 21. dubna 2012 a č. 2042 ze dne 14. dubna 2012 a na aktualizovanou zprávu nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise OSN ze dne 11. března 2013; s ohledem na informační prohlášení Rady bezpečnosti o Sýrii vydávaná náměstkyní generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti a koordinátorkou nouzové pomoci Valerií Amosovou, zejména na prohlášení ze dne 18. dubna 2013,

–  s ohledem na vystoupení generálního tajemníka OSN a na prohlášení vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Antónia Guterrese na půdě Rady bezpečnosti, zejména na prohlášení ze dne 18. dubna 2013; s ohledem na rezoluce Rady OSN pro lidská práva o Syrské arabské republice ze dnů 2. prosince 2011 a 22. března 2013,

–  s ohledem na zasedání Skupiny přátel syrského lidu konané v Marrákeši a na mezinárodní konferenci konanou v Paříži dne 28. ledna 2013,

–  s ohledem na aktuální regionální plán reakce pro Sýrii vysokého komisaře OSN pro uprchlíky na období od ledna do června 2013 a na všechny předchozí regionální plány reakce, které vydal od března 2012,

–  s ohledem na plán reakce v oblasti humanitární pomoci Sýrii (SHARP) pro rok 2013 ze dne 19. prosince 2012, který připravila vláda Syrské arabské republiky ve spolupráci se strukturami OSN,

–  s ohledem na syrské humanitární fórum, které bylo založeno na jaře roku 2012 a na jeho poslední zasedání konané dne 19. února 2013,

–  s ohledem na humanitární věstníky k Sýrii vydávané úřadem OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA),

–  s ohledem na rezoluce Generálního shromáždění OSN o Sýrii, zejména na rezoluci č. 46/182 nazvanou „Posílení koordinace humanitární nouzové pomoci OSN“ a na obecné zásady, které jsou její přílohou, a na rezoluci č. 67/183 o stavu lidských práv v Sýrii,

–  s ohledem na shrnující zprávu mezinárodní humanitární dárcovské konference na vysoké úrovni pro Sýrii, která se konala v Kuvajtu dne 30. ledna 2013,

–  s ohledem na závěrečné komuniké akční skupiny pro Sýrii („ženevské komuniké“) ze dne 30. června 2012,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Ženevské úmluvy z roku 1949 a na jejich dodatkové protokoly,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Úmluvu o právech dítěte a její opční protokol o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů a na Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidy, jichž je Sýrie smluvní stranou,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že do 16. května 2013 zaregistroval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) celkem 1 523 626 syrských uprchlíků v sousedních zemích a v severní Africe; vzhledem k tomu, že podle odhadů je celkový počet uprchlíků, včetně neregistrovaných, mnohem vyšší; vzhledem k tomu, že podle UNHCR je 7 milionů Syřanů odkázáno na pomoc, z toho 3,1 milionu dětí, a že k 6. květnu 2013 bylo vnitřně vysídleno 4,25 milionu osob; vzhledem k tomu, že podle téhož zdroje je počet uprchlíků (včetně osob čekajících na registraci) v přijímajících zemích k 16. květnu 2013 následující: Turecko – 347 815, Libanon – 474 461, Jordánsko – 474 405, Irák – 148 028, Egypt – 68 865, Maroko, Alžírsko a Libye – 10 052 (registrovaných); vzhledem k tomu, že každodenně prchají tisíce Syřanů do sousedních zemí a že UNHCR očekává do konce roku 2013 celkem 3,5 milionů syrských uprchlíků;

B.  vzhledem k tomu, že počet syrských uprchlíků a lidí v nouzi se dramaticky zvyšuje, protože politická a humanitární situace se zhoršuje s každým dalším dnem pokračujícího ozbrojeného konfliktu; vzhledem k tomu, že do sousedních zemí i dalších zemí prchlo nejen civilní obyvatelstvo, ale i několik bývalých politických a vojenských vůdců režimu, jakož i velvyslanců; vzhledem k tomu, že ozbrojený konflikt v Sýrii představuje vážnou hrozbu pro křehkou bezpečnost a stabilitu celého regionu; vzhledem k nebezpečí, že důsledky ozbrojeného konfliktu přestanou být pociťovány v okolních státech ojediněle, ale že se stanou strukturálním problémem; vzhledem k tomu, že EU a mezinárodní společenství si nemůže dovolit další katastrofu; vzhledem k tomu, že celoregionální politická, bezpečnostní a humanitární katastrofa by přesáhla možnosti reakce mezinárodního společenství;

C.  vzhledem k tomu, že mezi tisíci osobami, které uprchly ze Sýrie, jsou dezertéři z ozbrojených sil, kteří nechtěli páchat válečné zločiny nebo zločiny proti lidskosti, nebo osoby, které se z podobných důvodů vyhýbají vojenské službě;

D.  vzhledem k tomu, že OSN zveřejnila v květnu 2013 odhady, podle nichž v důsledku násilí v Sýrii zahynulo minimálně 80 000 lidí, většinou civilistů;

E.  vzhledem k tomu, že většinu Syřanů postihly důsledky zničení základní infrastruktury včetně škol a nemocnic, devalvace měny, rostoucí ceny potravin, výpadky v zásobování palivem a elektřinou a nedostatek vody, potravin a léků; vzhledem k tomu, že fyzický přístup k lidem potřebujícím humanitární pomoc je v Sýrii nadále výrazně omezen a závisí na spolupráci Assadovy vlády;

F.  vzhledem k tomu, že podle zpráv agentur OSN bylo dosaženo pokroku při organizování konvojů s pomocí, na nichž se podílí vícero agentur, přes linie konfliktu do oblastí kontrolovaných vládou nebo opozicí i do oblastí bojů; vzhledem k tomu, že byrokratické překážky a kontrolní stanoviště v celé zemi (v oblastech kontrolovaných jak vládou tak opozicí) brání účinné humanitární pomoci ve všech částech Sýrie;

G.  vzhledem k tomu, že registrace je stále nejdůležitějším způsobem, jak lze osoby v nouzi identifikovat, chránit a pomáhat jim, a to zejména v případě nově příchozích, kteří mají zvláštní potřeby, včetně tělesně postižených osob, starších osob, mladistvých bez doprovodu a dětí odloučených od rodin, s cílem poskytnout jim přednostní pomoc;

H.  vzhledem k tomu, že přijímací země během ozbrojeného konfliktu ponechaly otevřené hranice, ale zvolily různé způsoby přijímání utečenců; vzhledem k tomu, že jejich kapacity k přijímání rostoucího přílivu utečenců a možnosti zajistit jim útočiště se dostaly na hranici únosnosti, protože podél hranic začíná pravidelně docházet k „incidentům“; vzhledem k tomu, že se Libanon rozhodl pro politiku „bez táborů“ a ve velké míře absorboval utečence do místních komunit; vzhledem k tomu, že přibližně tři čtvrtiny syrských uprchlíků v sousedních zemích žije mimo tábory v městských oblastech; vzhledem k tomu, že přibližně 350 000 Syřanů zůstává ve 23 uprchlických táborech v Turecku, Jordánsku a Iráku;

I.  vzhledem k tomu, že humanitární organizace se v současné době zabývají situací syrských uprchlíků v Jordánsku, Libanonu a Iráku a zaměřují se hlavně na ženy a děti, které mají zvláštní potřeby, ale v městských uprchlických komunitách se jim často nedostává potřebné pomoci; vzhledem k tomu, že rozmístění uprchlíků po celé zemi vyžaduje komplexní program registrace v obcích;

J.  vzhledem k tomu, že země, jež přijímají uprchlíky, samy čelí obrovským vnitrostátním problémům, včetně hospodářské nestability, inflace a nezaměstnanosti, přičemž Libanon a Jordánsko jsou obzvlášť zranitelné;

K.  vzhledem k tomu, že pro mnoho syrských uprchlíků je stále těžší platit nájemné, jelikož vzrůstá přeplněnost ubytovacích kapacit a poptávka po ubytování a jeho ceny se zvyšují; vzhledem k tomu, že uprchlíci se potýkají se značnými problémy souvisejícími s tím, že mají vyšší výdaje než příjmy a omezené pracovní možnosti, jejich úspory jsou vyčerpány a roste jejich zadluženost; vzhledem k tomu, že konkurence na pracovním trhu a rostoucí ceny potravin jsou faktory, které zhoršují napětí mezi místním obyvatelstvem a uprchlíky, zejména v Libanonu a Jordánsku, které dohromady poskytly útočiště více než 1 milionu uprchlíků;

L.  vzhledem k tomu, že je nezbytné pokračovat v úsilí o zvýšení podpory pro hostitelské komunity, aby i nadále mohly nechat své hranice otevřené, pomáhat uprchlíkům a zajišťovat požadovanou infrastrukturu a aby se uvolnilo napětí a snížila zátěž těchto komunit;

M.  vzhledem k tomu, že omezené finanční prostředky stále brání včasnému a účinnému poskytování základní humanitární pomoci; vzhledem k tomu, že SHARP požaduje finanční prostředky v celkové výši 563 milionů USD, aby bylo možné řešit potřeby lidí v Sýrii; vzhledem k tomu, že k 6. květnu 2013 bylo k dispozici pouze 61 % prostředků pro plán reakce;

N.  vzhledem k tomu, že nynější regionální plán reakce OSN (č. 4) se přepracovává na období do prosince 2013; vzhledem k tomu, že dne 7. června 2013 zahájí OSN novou výzvu k financování, která bude zohledňovat rostoucí počet uprchlíků ze Sýrie a jejich trvalé potřeby, stejně jako výzvu k větší podpoře hostitelských vlád a komunit, pro což jsou pravděpodobně zapotřebí 3 miliardy USD;

O.  vzhledem k tomu, že podle zpráv humanitárních organizací bylo skutečně poskytnuto pouze 30 až 40 % celkových finančních prostředků dosud slíbených mezinárodním společenstvím;

P.  vzhledem k tomu, že hrozí, že míru humanitární pomoci nebude možné udržet; vzhledem k tomu, že všechny zúčastněné humanitární subjekty potřebují finanční podporu ve výši, která přesahuje rámec obvyklých rozpočtů humanitární pomoci tradičních dárců; vzhledem k tomu, že pro uspokojení základních potřeb v souvislosti se syrskou krizí se musí vytvořit mimořádné mechanismy financování;

Q.  vzhledem k tomu, že EU je největším dárcem; vzhledem k tomu, že 22. dubna 2013 činila částka vyčleněná na humanitární pomoc ze strany EU v reakci na syrskou krizi téměř 473 milionů EUR, včetně 200 milionů EUR od samotné EU a přibližně 273 milionů EUR od členských států; vzhledem k tomu, že dne 12. května 2013 Komise oznámila dodatečné finanční zdroje vy výši 65 milionů EUR;

R.  vzhledem k tomu, že 400 000 palestinských uprchlíků bylo postiženo konfliktem přímo v Sýrii; vzhledem k tomu, že Palestinci ve velké míře zachovali v tomto konfliktu neutralitu; vzhledem k tomu, že Agentura OSN pro pomoc a práci registruje téměř 50 000 Palestinců v Libanonu a téměř 5 000 v Jordánsku; vzhledem k tomu, že Jordánsko uzavřelo své hranice Palestincům utíkajícím před konfliktem v Sýrii, a vzhledem k tomu, že je jim ve velké míře bráněno pracovat v Libanonu; vzhledem k tomu, že rovněž iráčtí, afghánští, somálští a súdánští uprchlíci v Sýrii stojí před novým vysídlením;

S.  vzhledem k tomu, že se bezpečnostní situace v jordánském táboře Zaatarí zhoršila a že v něm dochází ke krádežím a požárům; vzhledem k tomu, že tábor Zaatarí s více než 170 000 obyvatel se stal čtvrtým největším městem Jordánska; vzhledem k tomu, že nepokoje a násilné protesty v uprchlických táborech jsou vyvolány špatnými podmínkami a prodlením při dodávkách pomoci; vzhledem k tomu, že celkový nedostatek bezpečnosti nadále ohrožuje životy v táborech a má negativní dopad i na humanitární pracovníky; vzhledem k tomu, že humanitární pracovníci byli napadeni, hospitalizováni a dokonce zabiti při rozdělování pomoci a že novináři byli zbiti;

T.  vzhledem k tomu, že podle mezinárodních organizací jsou ženy a dívky v uprchlických táborech oběťmi sexuálního násilí a znásilnění, které se používají také jako válečná zbraň; vzhledem k tomu, že pro syrské uprchlíky, kteří přežili sexuální násilí, není k dispozici odpovídající lékařská pomoc; vzhledem k tomu, že nepřiměřený počet mladých dívek a žen se v uprchlických táborech vdává; vzhledem k tomu, že podle vícera zdrojů dochází v uprchlických táborech k islámským dočasným manželstvím se syrskými uprchlíky (tzv. manželství pro potěšení nebo manželství mut´ah);

U.  vzhledem k tomu, že v březnu 2013 zahájila OSN nezávislé vyšetřování tvrzení o možném použití chemických zbraní v Sýrii; vzhledem k tomu, že tato tvrzení mohla přispět k masovému odchodu obyvatel; vzhledem k tomu, že syrský režim odmítl vstup vyšetřovacímu týmu OSN do země;

1.  vyjadřuje vážné znepokojení nad probíhající humanitární krizí v Sýrii a nad jejími důsledky pro sousední země; vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že by se počet uprchlíků prchajících ze Sýrií mohl i nadále zvyšovat; připomíná, že primární odpovědnost za péči o blaho svého lidu má vláda prezidenta Assada;

2.  znovu co nejostřeji odsuzuje brutalitu syrského režimu a zvěrstev, kterých se dopustil na vlastním obyvatelstvu; vyjadřuje nejhlubší politování nad závažným, rozšířeným a systematickým porušováním lidských práv a eventuálními zločiny proti lidskosti, které schvalují nebo jichž se dopouštějí syrské orgány, syrská armáda, bezpečnostní síly a přidružené milice; odsuzuje mimosoudní hromadné popravy a veškeré další porušování lidských práv, jehož se dopouštějí skupiny a ozbrojené síly bojující proti režimu prezidenta Assada; znovu vyzývá prezidenta Bašára Assada a jeho režim k okamžitému odstoupení, které umožní, aby v Sýrii došlo k mírové, inkluzivní a demokratické transformaci v syrské režii;

3.  vyzývá veškeré ozbrojené zúčastněné strany, aby násilí v Sýrii okamžitě ukončily; znovu klade důraz na to, že všichni aktéři zapojení v této krizi musí dodržovat mezinárodní humanitární právo, jehož cílem je chránit civilní obyvatelstvo; znovu zdůrazňuje, že osoby zodpovědné za rozsáhlá, systematická a hrubá porušování lidských práv spáchaná v Sýrii během posledních 24 měsíců musí být pohnány k odpovědnosti a předvedeny před soud; v této souvislosti silně podporuje výzvy vysoké komisařky OSN pro lidská práva, aby situace v Sýrii byla řešena u Mezinárodního trestního soudu;

4.  vyjadřuje soustrast rodinám obětí; oceňuje jeho odvahu syrského lidu a znovu mu vyslovuje svou solidaritu v boji za svobodu, důstojnost a demokracii;

5.  je přesvědčen, že řešení konfliktu spočívá v politických mechanismech umožňujících politický proces pod vedením Sýrie, který podpoří rychlé, spolehlivé a účinné politické řešení, na němž se budou podílet všichni, kteří skutečně usilují o změnu, a při němž se zajistí dodržování univerzálních hodnot demokracie, právního státu, lidských práv a základních svobod, a to se zvláštním ohledem na práva etnických, kulturních a náboženských menšin a žen; znovu potvrzuje, že je otázkou prvořadé důležitosti, aby se humanitární a politické záležitosti oddělily, a usnadnil se tak přístup k lidem v nouzi; vyzývá EU a Evropskou službu pro vnější činnost, aby vypracovaly plán politické správy v osvobozených oblastech, včetně možnosti odstranění hospodářských sankcí;

6.  bere na vědomí, že všichni dezertéři ze Sýrie mají nárok na další ochranu vzhledem k tomu, že jim hrozí riziko z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v odstavci 26 pokynů UNHCR, tedy „vysoké nebo nepřiměřeně tvrdé“ tresty, možná i mučení, nelidské nebo ponižující zacházení či dokonce svévolné popravy;

7.  vyzývá členy Rady bezpečnosti OSN, především Rusko a Čínu, aby dostáli své odpovědnosti ukončit násilí a represe vůči syrskému lidu, mimo jiné tím, že podpoří přijetí rezolucí Rady bezpečnosti OSN vycházející z tiskových prohlášení Rady bezpečnosti OSN ze dne 18. dubna 2013 a mandát dodávek humanitární pomoci ve všech oblastech Sýrie; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby vyvinula veškeré úsilí potřebné k zajištění přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN a aby v tomto směru vyvinula účinný diplomatický tlak na Rusko i Čínu; vyzývá EU, aby i nadále společně s Radou bezpečnosti OSN a v úzké spolupráci s USA, Tureckem a Ligou arabských státù zjišťovala všechny možnosti, jež se nabízí v rámci koncepce „odpovědnost chránit“, aby pomohla syrskému lidu a zastavila krveprolití; rozhodně podporuje činnost nezávislé vyšetřovací komise zabývající se situací v Sýrii a vítá její aktualizovanou zprávu;

8.  podporuje společnou výzvu ministra zahraničních věcí USA Johna Kerryho a ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova týkající se svolání mezinárodní konference o Sýrii, která by se měla uskutečnit co nejdříve v návaznosti na konferenci v Ženevě v červnu 2012;

9.  vyjadřuje znepokojení nad sílící militarizací konfliktu a nábožensky motivovaným násilím; bere na vědomí úlohu různých regionálních aktérů, včetně dodávek zbraní, a vyjadřuje znepokojení nad přeshraničním dosahem syrského konfliktu v sousedních zemích, pokud se jedná o humanitární krizi, bezpečnost a stabilitu; rozhodně odsuzuje bombové útoky na automobily ze dne 11. května 2013, při nichž bylo zabity a zraněny desítky osob poblíž základny syrských uprchlíků v městě Reyhanli v provincii Hatay v jihovýchodním Turecku, jakož i případy, kdy syrské ozbrojené síly střílely z děl nebo ručních zbraní do sousedních zemí; podporuje skutečnost, že místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku odsoudila všechny druhy teroristických útoků;

10.  zdůrazňuje, že EU má zvláštní odpovědnost za stabilitu a bezpečnost ve svém sousedství, a vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a komisaře pro rozšíření a evropskou politiku sousedství, aby zajistili vedoucí úlohu EU, pokud bude třeba zabránit tomu, aby se ozbrojený konflikt v Sýrii přelil do sousedních zemí;

11.  vyjadřuje uznání hostitelským společenstvím a zemím sousedícím se Sýrií, zejména Jordánsku, Libanonu, Turecku a Iráku, za jejich mimořádnou vynalézavost při poskytování přístřeší a humanitární pomoci rodinám prchajícím před válkou v Sýrii, je však vážně znepokojen nebezpečnou úrovní přesycení, k němuž se tyto státy blíží vzhledem k přílivu syrských uprchlíků, což by mohlo vést k bezprecedentní regionální nestabilitě;

12.  podporuje a vítá významný přínos Komise a členských států k mezinárodním programům humanitární pomoci a politické vůdcovství, které prokázala komisařka pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí; vítá diverzifikaci humanitárních partnerů v Sýrii ze strany Komise za účelem poskytování účinnější a rozšířenější pomoci, zejména v regionech mimo vládní kontrolu; vyzývá činitele EU a členské státy, aby lepším způsobem koordinovaly svá opatření a pomoc v Sýrii i mimo ni;

13.  naléhavě žádá Komisi, aby s cílem řešit humanitární krizi v Sýrii a sousedních zemích předložila komplexní balíček opatření podpory, jenž může sloužit jako příklad pro další významné dárce a opírá se o tři pilíře: I. zvýšenou humanitární pomoc (přes ECHO), ii) podporu hostitelským zemím při posilování místních komunit a zvyšování kapacity a infrastruktury (přes DEVCO) a iii) rychlé zavedení souboru opatření makrofinanční pomoci pro Libanon a Jordánsko;

14.  zdůrazňuje, že je důležité ponechat mezinárodní hranice otevřené, a vyzývá mezinárodní společenství, aby velkoryse podpořilo Libanon a Jordánsko při zvládání rostoucího přívalu uprchlíků; naléhavě vyzývá všechny regionální hostitelské vlády a další aktéry, aby dodržovaly zásady nenavracení a rovného zacházení s uprchlíky;

15.  vyzývá EU, aby přijala vhodná zodpovědná opatření vzhledem k možnému přílivu uprchlíků do svých členských států;

16.  vyzývá členské státy, aby okamžitě přestaly používat praxi prodlužování doby zadržení a praxi navracení uprchlíků, jelikož se jedná o přímé porušení mezinárodního práva a práva EU;

17.  žádá, aby byla poskytnuta okamžitá humanitární pomoc všem potřebným v Sýrii, zejména zraněným, uprchlíkům, vnitřně vysídleným osobám a ženám a dětem; v této souvislosti oceňuje úsilí Mezinárodního výboru červeného kříže a Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA); žádá Assadovu vládu, aby umožnila humanitárním organizacím neomezený vstup do země; zdůrazňuje, že je zapotřebí prohloubit spolupráci mnoha subjektů, které v místě působí, konkrétně místních orgánů, mezinárodních a nevládních organizací, a rovněž spolupráci na hranici; domnívá se, v tomto ohledu by byly přínosem protokoly o poskytování pomoci a monitorování situace na hranici;

18.  vyzývá EU, aby podpořila zřízení bezpečných útočišť podél syrsko-tureckých hranic i na syrském území a aby mezinárodní společenství vytvořilo humanitární koridory;

19.  vítá obrovské akce humanitární pomoci, na nichž se podílejí mezinárodní i místní organizace pod záštitou OCHA a UNHCR, a vzdává hold všem mezinárodním i místním humanitárním a zdravotnickým pracovníkům za jejich odvahu a vytrvalost; vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby posílily ochranu civilistů včetně humanitárních pracovníků a zdravotnických pracovníků; naléhavě žádá mezinárodní společenství, aby našlo řešení současné nejistoty a problémů v oblasti práva a pořádku v uprchlických táborech mimo jiné vytvořením nové bezpečnostní iniciativy v táborech; naléhavě vyzývá všechny strany konfliktu, aby dodržovaly mezinárodní humanitární právo a ulehčily přístup k humanitární pomoci, čímž umožní humanitárním pracovníkům v tomto státě i mimo něj vyrovnat se s rostoucími potřebami;

20.  vyzývá všechny země, a zejména členské státy EU, aby urychleně splnily závazky, které přijaly na dárcovské konferenci v Kuvajtu dne 30.ledna 2013; vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby vytvořily mechanismy odpovědnosti s cílem zajistit, aby se všechny přislíbené prostředky dostaly k určeným příjemcům;

21.  odsuzuje používání sexuálního násilí v syrském ozbrojeném konfliktu, které slouží rovněž jako válečná zbraň a proto je válečným zločinem; naléhavě vyzývá EU a mezinárodní společenství k vyčlenění zvláštních prostředků na ukončení sexuálního násilí a vyzývá hostitelské komunity, aby zajistily náležitou lékařskou péči těm, kteří se stali obětí sexuálního násilí;

22.  vyzývá dárce, aby s ohledem na rostoucí potřeby palestinských uprchlíků v Sýrii a v sousedních zemích vhodným způsobem finančně podpořili agenturu UNRWA a vyzývá agenturu UNRWA, aby velkoryse podpořila pokračující úsilí o posílení odolnosti těchto uprchlíků a minimalizaci jejich utrpení a vysídlení;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, parlamentům a vládám členských států, generálnímu tajemníkovi OSN a všem stranám zapojeným do konfliktu v Sýrii

(1) Přijaté texty, P7_TA(2012)0057.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2012)0351.


Navracení majetku zemím arabského jara, které procházejí procesem transformace
PDF 232kWORD 28k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. května 2013 o navracení majetku do zemí arabského jara procházejících procesem transformace (2013/2612(RSP))
P7_TA(2013)0224RC-B7-0188/2013

Evropský parlament,

  s ohledem na svá předchozí usnesení o zemích arabského jara a o Unii pro Středomoří, zejména na své usnesení ze dne 14. března 2013 o situaci v Egyptě(1) a na své usnesení ze dne 10. května 2012 o strategii Obchodem za změnu: obchodní a investiční strategie EU pro jižní Středomoří v návaznosti na jarní revoluce v arabském světě(2),

  s ohledem na doporučení výboru pro politické záležitosti, bezpečnost a lidská práva Parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří ze dne 12. dubna 2013,

  s ohledem na nové nařízení Rady ze dne 26. listopadu 2012 o přijetí nového legislativního rámce, který usnadní navracení majetku v Egyptě a Tunisku;

  s ohledem na závěry spolupředsedů pracovních skupin EU-Tunisko a EU-Egypt ze dnů 28.–29. září 2011 a 14. listopadu 2012, a především jejich oddílů týkajících se navracení majetku,

  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 101/2011 ze dne 4. února 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Tunisku a na nařízení Rady (EU) č. 1100/2012, kterým se mění uvedené nařízení,

  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 270/2011 ze dne 21. března 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě a na nařízení Rady (EU) č. 1099/2012, kterým se toto nařízení mění,

  s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/137/SZBP ze dne 28. února 2011 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi a na rozhodnutí Rady 2011/625/SZBP a 2011/178/SZBP, kterými se toto rozhodnutí mění, na nařízení Rady (EU) č. 204/2011 ze dne 2. března 2011 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi a nařízení Rady (EU) č. 965/2011, kterým se toto nařízení mění, a na prováděcí nařízení Rady (EU) č. 364/2013 a (EU) č. 50/2013, kterými se provádí čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 204/2011 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi,

  s ohledem na stávající právní nástroje EU, které si kladou za cíl zdokonalit postupy zabavování a navracení majetku na základě rozhodnutí Rady 2001/500/SVV, 2003/577/SVV, 2005/212/SVV, 2006/783/SVV a 2007/845/SVV, a na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zmrazování a konfiskaci výnosů z trestné činnosti v Evropské unii ze dne 12. března 2012 (COM(2012)0085 v konečném znění),

  s ohledem na Úmluvu OSN proti korupci (UNCAC) z roku 2005, a především její článek 43 týkající se mezinárodní spolupráce a kapitolu V o navracení majetku, jejímiž stranami jsou také Egypt, Libye a Tunisko a která byla jménem Evropské unie schválena rozhodnutím Rady 2008/801/ES ze dne 25. září 2008,

  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Palermská úmluva) z roku 2000,

  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva č. 19/38 ze dne 19. dubna 2012 o negativním dopadu nenavracení finančních prostředků nelegálního původu do zemí původu na uplatňování lidských práv a s ohledem na význam zlepšení mezinárodní spolupráce,

  s ohledem na iniciativu generálního tajemníka OSN týkající se navracení odcizeného majetku ze dne 17. září 2007,

  s ohledem na společnou iniciativu Světové banky a úřadu OSN pro drogy a kriminalitu zaměřenou na vyhledávání odcizeného majetku (StAR),

  s ohledem na akční plán deauvillského partnerství skupiny G8 s arabskými zeměmi procházejícími transformací pro navracení majetku ze dne 21. května 2012, na němž se EU podílí,

  s ohledem na závěrečnou zprávu Arabského fóra o navracení majetku ze dne 13. září 2012,

  s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že zmrazování majetku sice spadá do oblasti působnosti EU, avšak jeho získávání a navracení je v působnosti členských států a musí být prováděno v souladu s vnitrostátními právními předpisy; vzhledem k tomu, že orgány EU sehrávají velmi důležitou úlohu v podněcování a usnadňování tohoto procesu;

B.  vzhledem k tomu, že navracení majetku do zemí arabského jara procházejících transformací je morální a právní povinností a vysoce politickou otázkou ve vztazích EU se zeměmi jejího jižního sousedství; vzhledem k tomu, že pro dotyčné jižní sousedy to představuje také důležitou hospodářskou otázku, neboť tento majetek, bude-li navrácen a použit transparentním a účinným způsobem, může přispět k jejich hospodářské obnově; vzhledem k tomu, že navracení majetku vysílá jasný signál proti beztrestnosti osob zapojených do korupce a praní špinavých peněz,

C.  vzhledem k tomu, že pro tuto oblast existuje komplexní mezinárodní právní rámec se zvláštním ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů proti korupci (UNCAC) z roku 2003, která ukládá smluvním stranám jasné povinnosti; vzhledem k tomu, že článek 51 Úmluvy OSN o boji proti korupci stanoví, že navracení majetku je základním principem této úmluvy a že smluvní strany spolu musí v tomto co možná nejúžeji spolupracovat a poskytovat si vzájemnou pomoc;

D.  vzhledem k tomu, že soudní proces týkající se navrácení majetku je složitý a zdlouhavý; vzhledem k tomu, že příslušné právní požadavky dožádaných států nelze obcházet a oprávněné třetí strany nemohou být v rámci tohoto procesu zbaveny svých zákonných práv; vzhledem k tomu, že nedostatek odpovídajících odborných právních znalostí a omezené institucionální kapacity v dožadujících státech jsou další překážkou úspěšných iniciativ v této oblasti; vzhledem k tomu, že neexistuje účinná spolupráce mezi dožadujícími a dožádanými státy;

E.  vzhledem k tomu, že poté, co v Egyptě a Tunisku proběhly revoluce arabského jara, EU urychleně zmrazila majetek bývalých diktátorů, jejich rodin a několika dalších osob spojených s jejich režimy; vzhledem k tomu, že v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1970 (2011) přijala EU obdobné rozhodnutí i v případě Libye;

F.  vzhledem k tomu, že nový legislativní rámec, který Rada přijala dne 26. listopadu 2012, umožňuje členským státům EU vydávat zmrazený majetek egyptským a tuniským orgánům na základě soudních rozhodnutí uznaných v členských státech EU a usnadňuje výměnu informací mezi členskými státy a příslušnými orgány;

G.  vzhledem k tomu, že pracovní skupiny EU-Egypt a EU-Tunisko zdůraznily význam navracení nezákonně získaného majetku, který je v současnosti zmrazen v řadě třetích zemí; vzhledem k tomu, že se tyto pracovní skupiny dohodly, že dokončí plán, který by mohl obsahovat vytvoření skupiny pro navracení majetku pro každou zemi, což by bylo koordinováno Evropskou službou pro vnější činnost;

H.  vzhledem k tomu, že skupina G8 podporuje země arabského světa, které v současnosti procházejí transformací, v jejich snaze vytvořit „svobodné, demokratické a tolerantní společnosti“ prostřednictvím deauvillského partnerství z května 2011; vzhledem k tomu, že akční plán, který byl vydán dne 21. května 2012, uznává, že navracení majetku se v důsledku arabského jara stalo v tomto regionu a v mezinárodním společenství palčivější otázkou;

I.  vzhledem k tomu, že Egypt, Libye a Tunisko vynaložily značné úsilí k zajištění toho, aby zpronevěřený majetek, rozkradený bývalými diktátory a jejich režimy byl do těchto zemí navrácen, přičemž součástí tohoto úsilí je i zřizování zvláštních vnitrostátních vyšetřovacích komisí pověřených nalezením, identifikaci a navrácením tohoto majetku a zahajováním soudních řízení v jednotlivých členských státech EU; vzhledem k tomu, že klíčoví mezinárodní aktéři – včetně EU, skupiny G8 a Švýcarska – na toto úsilí pozitivně reagovali; avšak vzhledem k tomu, že dosud bylo v této souvislosti dosaženo pouze několika konkrétních výsledků; vzhledem k tomu, že to způsobilo rostoucí frustraci mezi vládami a občanskou společností dožadujících zemí;

J.  vzhledem k tomu, že při snahách o navracení majetku má klíčovou úlohu komunikace, neboť je třeba šířit osvědčené postupy a motivovat k dalším snahám zveřejňováním úspěšných případů; vzhledem k tomu, že by to zabránilo zavádějícím prohlášení o množství majetku, které má být vráceno;

K.  vzhledem k tomu, že navrácení majetku lze dosáhnout prostřednictvím mechanismů bilaterální a multilaterální soudní spolupráce; vzhledem k tomu, že operace navracení majetku by měly být zahájeny jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni;

L.  vzhledem k tomu, že v dubnu 2013 libanonské orgány vrátily svým tuniským protějškům téměř 30 milionů USD nezákonně uložených na účtech bývalých tuniských vládních představitelů;

1.  zdůrazňuje, že kromě ekonomického významu je navrácení zpronevěřeného majetku, který ukradli bývalí diktátoři zemí arabského jara procházejících transformací a jejich režimy, i morální a právní povinností a mimořádně citlivou politickou otázkou, a to vzhledem k jeho důsledkům pro znovunastolení spravedlnosti a odpovědnosti v zájmu demokracie a právního státu a pro politický závazek a důvěryhodnost EU, a představuje tak klíčový rozměr partnerství Unie s jejími jižními sousedy, zejména s Egyptem, Libyí a Tuniskem;

2.  uznává, že pro země arabského jara má navrácení odcizeného majetku také hospodářský a sociální význam, protože jsou tyto prostředky potřebné pro stabilizaci jejich ekonomik a vytváření pracovních míst v těchto zemích, které čelí závažným hospodářským problémům;

3.  upozorňuje na to, že navzdory výraznému úsilí egyptských, libyjských a tuniských orgánů a silné politické vůli všech stran se příslušným odborníkům podařilo při navracení zpronevěřeného majetku dosáhnout jen velmi omezeného pokroku, a to zejména kvůli různorodosti a složitosti příslušných předpisů a postupů používaných v jednotlivých vnitrostátních právních systémech, nepružnosti právních systémů, nedostatku odbornosti na straně zemí arabského jara s ohledem na právní, finanční a správní postupy v evropských a jiných jurisdikcích a kvůli nedostatku prostředků;

4.  důrazně vyzývá EU a její členské státy, aby se dále významně zasazovaly o usnadnění navracení zpronevěřeného majetku, který bývalé režimy ukradly lidu zemí arabského jara, v přiměřené lhůtě; vybízí vnitrostátní orgány příslušné pro navracení majetku ve všech členských státech, aby úzce spolupracovaly a rozvíjely také své vztahy s příslušnými orgány zemí arabského jara s cílem pomáhat jim se zvládáním složitých právních postupů, které v této oblasti existují; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, aby se ujala vedoucí role, zejména tím, že bude koordinovat úsilí členských států a podporovat budování kapacit a spolupráci mezi všemi dotčenými státy;

5.  zdůrazňuje, že vymáhání majetku je zásadním prvkem politiky, kterou Unie tyto země podporuje při jejich demokratické transformaci a hospodářské obnově, a může posílit vzájemnou důvěru mezi oběma stranami v duchu společenského partnerství, které je základem revidované evropské politiky sousedství;

6.  vítá v této souvislosti iniciativu Kanady, Francie, Německa, Itálie, Spojeného království, Japonska, Švýcarska a Spojených států vydat příručku, která komplexně popíše fungování jejich právních řádů v souvislosti s navracením majetku, s cílem umožnit zemím žádajícím o navracení majetku lépe pochopit, co je právně možné, jaké informace jsou dostupné, jaký typ vyšetřování je třeba provést a jak postupovat, přejí-li si dosáhnout navrácení majetku prostřednictvím vzájemné právní spolupráce; vybízí všechny členské státy, aby tak rovněž učinily a vytvořily společný soubor zásad EU v této otázce;

7.  vítá iniciativu G8 nazvanou Akční plán deauvillského partnerství pro navracení majetku, která vymezuje konkrétní opatření na podporu spolupráce a pomoci v daných případech, budování kapacit a technické podpory, a navrhuje, aby byla vytvořena iniciativa regionální spolupráce v podobě arabského fóra pro navracení majetku, umožňující diskusi a spolupráci při pokračujícím úsilí v této oblasti;

8.  vítá nový legislativní rámec přijatý Radou dne 26. listopadu 2012, který usnadňuje navracení zpronevěřených prostředků Egyptu a Tunisku tím, že povoluje členským státům uvolnit zmrazený majetek na základě uznávání soudních rozhodnutí a podporuje výměnu informací mezi příslušnými orgány členských států i orgánů Egypta a Tuniska; zdůrazňuje však, že je třeba dosáhnout konkrétních výsledků a plně do tohoto procesu začlenit Libyi;

9.  vítá úzkou spolupráci mezi orgány EU a ostatními mezinárodními klíčovými subjekty pro navracení majetku do Egypta, Libye a Tuniska, se zvláštním ohledem na iniciativu Světové banky a Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu pro vyhledávání zcizeného majetku; zdůrazňuje, že souběžně s přijímáním nových nezbytných právních předpisů či úpravou stávajících předpisů vnitrostátních právních systémů je třeba plně využít stávajících mechanismů, a to jak na vnitrostátní, tak i mezinárodní úrovni;

10.  vyzývá Parlamentní shromáždění Unie pro Středomoří, aby otázku navrácení majetku projednalo s vnitrostátními parlamenty, aby bylo možné poslance z obou břehů Středozemního moře přesvědčit, že je třeba aktivně podporovat právní opatření zajišťující užší spolupráci mezi dotčenými policejními a justičními orgány;

11.  vyzývá k okamžitému zavedení mechanismu EU složeného z týmu národních a mezinárodních vyšetřovatelů, státních zástupců, právníků a dalších odborníků, kteří by poskytovali právní a technické poradenství a pomoc zemím arabského jara v procesu navracení majetku; žádá, aby byly na tento mechanismus poskytnuty dostatečné prostředky z příslušného finančního nástroje v oblasti vnějších vztahů Unie; zdůrazňuje, že složité, citlivé a zdlouhavé soudní procesy vyžadují, aby byl tento mechanismus EU udržitelný; vyzývá orgány EU, aby se z těchto zkušeností poučily a stavěly na nich; poukazuje rovněž na možnost dodatečného financování tohoto mechanismu na základě dohod o spolufinancování s dožadujícími státy;

12.  naléhavě vyzývá Arabskou ligu, aby definovala, přijala a rychle provedla mechanismy spolupráce při navracení majetku, a vyzývá zejména země Perského zálivu, aby posílily vzájemnou spolupráci a nabídly právní pomoc zemím arabského jara při řešení otázky navracení majetku;

13.  akceptuje a plně podporuje skutečnost, že při navracení majetku sehrávají velkou úlohu organizace občanské společnosti, a to jak v dožadujících, tak v dožádaných státech, a to především tím, že poskytují informace příslušným orgánům, podporují spolupráci mezi klíčovými vnitrostátními a mezinárodními subjekty, dohlížejí na navracení majetku a zajišťují, že vrácený majetek je v dožadujících státech využíván transparentním a účinným způsobem;

14.  znovu potvrzuje svůj závazek k podpoře přechodu k demokracii v zemích arabského jara a slibuje, že bude podporovat země arabského jara a pomáhat jim při vytváření silných a stabilních demokracií, v nichž jsou dodržovány zásady právního státu, respektována lidská práva a základní svobody, včetně práv žen a svobody projevu, a volby probíhají v souladu s mezinárodními normami; zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité, aby EU projevila své pevné a skutečné odhodlání k podpoře tohoto procesu;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku / místopředsedkyni Komise, parlamentům a vládám členských států, parlamentu a vládě Švýcarska, Kongresu a prezidentovi Spojených států, Parlamentnímu shromáždění Unie pro Středomoří a parlamentům a vládám Egypta, Libye a Tuniska.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0095.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2012)0201.


Zpráva o pokroku Bosny a Hercegoviny za rok 2012
PDF 323kWORD 33k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. května 2013 o zprávě o pokroku Bosny a Hercegoviny za rok 2012 (2012/2865(RSP))
P7_TA(2013)0225B7-0161/2013

Evropský parlament,

  s ohledem na závěry Evropské rady z 19. a 20. června 2003 týkající se západního Balkánu a jejich přílohu nazvanou „Soluňská agenda pro západní Balkán: směrem k evropské integraci“,

  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé podepsanou dne 16. června 2008 a ratifikovanou všemi členskými státy EU a Bosnou a Hercegovinou,

  s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/211/ES ze dne 18. února 2008 o zásadách, prioritách a podmínkách evropského partnerství s Bosnou a Hercegovinou a o zrušení rozhodnutí 2006/55/ES(1),

  s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/426/SZBP ze dne 18. července 2011(2) a na závěry Rady o Bosně a Hercegovině z 21. března 2011, 10. října 2011, 5. prosince 2011, 25. června 2012 a 11. prosince 2012,

  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Strategie rozšíření a hlavní výzvy v letech 2012–2013“ (COM(2012)0600) a na zprávu o pokroku Bosny a Hercegoviny za rok 2012 přijatou dne 10. října 2012 (SWD(2012)0335),

  s ohledem na společné prohlášení ze 14. meziparlamentní schůze Evropského parlamentu a Parlamentního shromáždění Bosny a Hercegoviny, která se konala v Sarajevu ve dnech 29. a 30. října 2012,

  s ohledem na svá předchozí usnesení, zejména na usnesení ze dne 14. března 2012 o zprávě o pokroku Bosny a Hercegoviny(3) a na usnesení ze dne 22. listopadu 2012 o rozšiřování EU: politiky, kritéria a strategické zájmy(4),

  s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

A.  vzhledem k tomu, že EU opakovaně potvrdila svůj závazek přijmout za své členy země západního Balkánu, včetně Bosny a Hercegoviny; vzhledem k tomu, že EU pokračuje ve své jednoznačné podpoře svrchované a jednotné Bosny a Hercegoviny, která má vyhlídky na členství v EU, a vzhledem k tomu, že tyto vyhlídky jsou jedním z faktorů, které nejvíce sjednocují obyvatele této země;

B.  vzhledem k tomu, že v zájmu urychlení postupu země směrem k členství v EU a dosažení hmatatelných výsledků, které jsou ku prospěchu všech občanů, jsou zapotřebí funkční orgány a jasné mechanismy koordinace na všech úrovních i pevné a důsledné odhodlání politických vůdců země;

C.  vzhledem k tomu, že reforma ústavy stále zůstává klíčovou reformou pro přeměnu Bosny a Hercegoviny v efektivní a plně funkční demokracii; vzhledem k tomu, že je zapotřebí hmatatelný pokrok v klíčových oblastech budování státu včetně správy věcí veřejných, soudnictví a uplatňování zásad právního státu a také v oblastech boje proti korupci a přibližování se standardům EU;

D.  vzhledem k tomu, že je naléhavě zapotřebí vytvořit účinné mechanismy koordinace za účelem lepšího zapojení se do spolupráce s EU;

E.  vzhledem k tomu, že nedostatečné vyhlídky na zaměstnání, zejména pro mladé lidi, nadále vážně postihují socioekonomický a politický rozvoj země;

F.  vzhledem k tomu, že korupce i nadále vážně brání socioekonomickému a politickému rozvoji v zemi;

G.  vzhledem k tomu, že regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy jsou klíčovými prvky procesu stabilizace a přidružení a že hrají rozhodující úlohu v procesu přeměny západního Balkánu v oblast dlouhodobé stability a udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že spolupráce s ostatními zeměmi v regionu v dobrém sousedském duchu je základním předpokladem mírového soužití a usmíření v rámci Bosny a Hercegoviny a západního Balkánu;

H.  vzhledem k tomu, že jako jednu z hlavních zásad svého procesu rozšiřování stanovila EU právní stát;

Obecné informace

1.  důrazně opakuje, že podporuje, aby evropská integrace Bosny a Hercegoviny byla ku prospěchu všech občanů této země;

2.  je znepokojen tím, že mezi politickými elitami nadále chybí společná vize celkového směřování země, a tudíž hrozí, že se Bosna a Hercegovina bude dále propadat a že bude ještě více zaostávat za ostatními zeměmi této oblasti;

3.  oceňuje mírovou, svobodnou a spravedlivou organizaci místních voleb; bere na vědomí spory v důsledku voleb v Srebrenici, vítá rozhodnutí ústřední volební komise Bosny a Hercegoviny v této věci; je znepokojen skutečností, že Mostar je jediným městem, ve kterém se nekonaly komunální volby; naléhavě vyzývá dotčené strany, aby se dohodly na změnách statutu města Mostar v souladu s příslušným rozhodnutím ústavního soudu v Bosně a Hercegovině;

4.  vítá pozastavení mezinárodního dohledu v oblasti Brčko; vyzývá orgány, aby splnily dosud nedosažené cíle a podmínky, které umožní uzavření Úřadu vysokého představitele, a umožnily tak větší samostatnost a odpovědnost na místní úrovni;

5.  Zdůrazňuje, že je důležité, aby pokud jde o proces začlenění do EU, Bosna a Hercegovina mluvila jedním hlasem; naléhavě vyzývá politické vůdce a zvolené úředníky, aby pracovali společně a soustředili se na provádění plánu postupu v rámci dialogu na vysoké úrovni s Komisí, aby tak umožnili splnění požadavků pro to, aby Dohoda o stabilizaci a přidružení vstoupila konečně v platnost, a aby tak umožnili předložení důvěryhodné žádosti o členství; vyzývá politické vůdce a všechny orgány, aby pokud jde o proces přistoupení, úzce spolupracovali se zvláštním zástupcem EU;

6.  připomíná Komisi, že rozšíření EU obnáší více než pouhé přenesení acquis EU a musí být založeno na opravdovém a úplném přijetí evropských hodnot; poznamenává s určitým znepokojením, že „jemná síla“ EU týkající se přeměny byla možná oslabena nedávnou hospodářskou a finanční krizí; vybízí však Komisi, členské státy a další země západního Balkánu, aby zvážily inovativní způsoby podpory kultury a atmosféry smíření v Bosně a Hercegovině a v celé oblasti;

7.  vyjadřuje politování nad zrušením třetí schůzky dialogu na vysoké úrovni mezi EU a Bosnou a Hercegovinou ohledně procesu přistoupení, která se měla konat dne 11. dubna 2013 a která byla zrušena v důsledku nedostatečného pokroku ve věci Sejdić a Finci;

8.  bere na vědomí významný přínos policejní mise EU, která byla ukončena dne 30. června 2012, a vítá posílení přítomnosti EU v oblasti právního státu; vítá obnovení mandátu mnohonárodní stabilizační síly Evropské unie (EUFOR Althea) a její nové zaměření na budování kapacit a výcvik;

Politické podmínky

9.  připomíná význam fungování orgánů na všech úrovních pro pokrok země v rámci procesu evropské integrace; vítá návrat k dialogu a volbu nových ministrů do Rady ministrů v listopadu 2012 po rozpadu koalice a patové situaci trvající pět měsíců; je znepokojen obstrukcemi pramenícími z nejistoty ohledně přerozdělení funkcí ve vládě Federace Bosny a Hercegoviny; vítá však pokrok dosažený v oblasti jmenování kandidátů na volná místa v rámci ústavního soudu Federace;

10.  vyzývá všechny příslušné orgány, aby vypracovaly strategii/program začlenění do EU, která by zajistila koordinovanou a harmonizovanou transpozici, provádění a vymáhání právních předpisů a norem EU v celé zemi, a ukázala tak společnou vizi celkového směřování země a vůli zajistit celkovou prosperitu jejích občanů;

11.  požaduje změny v jednacím řádu obou komor parlamentu s cílem zavést urychlený mechanismus, pokud jde o právní předpisy EU;

12.  vítá pokrok dosažený v první polovině roku 2012 a od října, zejména přijetí důležitých zákonů o sčítání lidu a státní pomoci, přijetí státního rozpočtu na roky 2011, 2012 a 2013 a přijetí souboru fytosanitárních opatření, a dále pak pokrok týkající se Rady pro státní podporu a Protikorupční kanceláře i dosažení politické dohody o státním majetku a majetku obranných sil; žádá účinné provedení těchto opatření a naléhavě vyzývá Komisi společně se zvláštním zástupcem EU, aby toto provádění bedlivě sledovali a přitom plně zohlednili rozhodnutí ústavního soudu Bosny a Hercegoviny ze dne 13. července 2012; vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby budovaly a posilovaly kapacity příslušných útvarů, jako jsou Rada pro státní podporu a Protikorupční kancelář, zejména pokud jde o dostatečný počet pracovníků;

13.  je znepokojen zdržením v provádění sčítání lidu; zdůrazňuje význam provedení sčítání obyvatel v říjnu 2013 a vítá snahy zajistit, aby se odehrálo v říjnu v souladu s mezinárodními standardy; naléhavě žádá všechny příslušné orgány, aby odstranily překážky a aby sčítání lidu nepolitizovaly, protože jeho účelem je poskytnout objektivní socioekonomické údaje; vyzývá k tomu, aby v tomto ohledu byla dodržována práva menšin;

14.  vyzývá státní orgány Bosny a Hercegoviny, aby splnily výnos ústavního soudu o potřebě změnit právní předpisy týkající se čísel dokladů totožnosti občanů; konstatuje, že po 12.únoru 2013 v důsledku několikaměsíční nečinnosti nemohly novorozenci obdržet čísla dokladů totožnosti a v důsledku toho ani základní doklady, jako jsou cestovní pasy nebo karty zdravotního pojištění; vyzývá, aby byla neodkladně přijata opatření na vyřešení této situace;

15.  naléhavě žádá orgány, aby vykonaly rozsudek ve věci Sejdić a Finci jakožto první krok ke komplexní reformě ústavy, která je nezbytná k tomu, aby se země posunula dále směrem k funkční demokracii, ve které jsou odstraněny všechny formy diskriminace a všichni občan bez ohledu na etnickou příslušnost se těší stejným právům a svobodám; vítá skutečnost, že shromáždění kantonu Sarajevo, jako první v Bosně a Hercegovině, již jednomyslně upravilo svoji ústavu tak, aby etnicky nezařazeným osobám a etnickým menšinám dávala možnost vytvořit vlastní frakci v rámci shromáždění v souladu s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva ve věci Sejdić a Finci;

16.  bere na vědomí rozhodnutí komisaře pro rozšíření a politiku sousedství nepořádat plánovanou třetí schůzi dialogu EU– Bosna a Hercegovina na vysoké úrovni o procesu rozšíření s ohledem na nedostatek politické shody ohledně provádění rozsudku ve věci Sejdić-Finci; vyjadřuje znepokojení nad tím, že nedosažené dohody může mít negativné vliv na celý proces přistoupení a vyzývá politické představitele, aby našli řešení tohoto problému;

17.  vybízí zvláštního zástupce EU a vedoucího delegace, aby se ještě více snažil napomoci dohodě o provádění rozhodnutí ve věci Sejdić a Finci;

18.  poznamenává, že jsou naléhavě zapotřebí podstatné reformy ústavy na úrovni státu i samosprávních celků za účelem zlepšení výkonnosti, funkčnosti a transparentnosti všech úrovní institucionálních struktur; znovu opakuje, že je třeba zjednodušit strukturu Federace Bosny a Hercegoviny; vyzývá ESVČ a Komisi, aby zahájily rozsáhlé a otevřené konzultace i veřejné diskuse o změnách ústavy se všemi zúčastněnými subjekty v zemi; zdůrazňuje, že všechny strany a společenství musí být do tohoto procesu plně zapojeny, což by mělo přinést konkrétní výsledky;

19.  vyzývá všechny příslušné orgány, aby zajistily zřízení nezávislého, nestranného a účinného soudního systému podpořeného nestrannou a nezávislou policií a aby účinně prováděly strategii reformy soudnictví a národní strategii pro vyšetřování válečných zločinů; naléhavě požaduje harmonizaci judikatury v záležitostech trestního a občanského práva v rámci různých soudních systémů a systémů trestního stíhání i provádění všech doporučení strukturovaného dialogu mezi EU a Bosnou a Hercegovinou o soudnictví;

20.  vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby pokročily s reformou veřejné správy a posílily správní kapacity na všech vládních úrovních, které se zabývají záležitostmi spojenými s EU; je znepokojen finanční udržitelností veřejné správy a nedostatkem politické podpory pro její reformu; zdůrazňuje, že je třeba soustředit se na vytvoření účinného mechanismu koordinace za pomoci EU a na zvýšení kvalifikace a schopností státní správy coby důležitého prvku zajištění účinné a produktivní spolupráce s EU;

21.  vyjadřuje znepokojení nad vysokou mírou korupce v zemi, její provázaností s politickými stranami a přítomností korupce ve všech vrstvách veřejného života; vybízí příslušné orgány na všech úrovních, aby navrhly a provedly protikorupční strategie a plány; vyzývá odpovědné orgány, aby ukázaly politickou vůli, pokud jde o řešení tohoto problému a aby poskytly Protikorupční kanceláři prostředky na to, aby se stala plně provozuschopnou, dále aby vytvořily souhrn dosavadních výsledků v oblasti vyšetřování a usvědčení, a vybízí orgány Bosny a Hercegoviny, aby přizpůsobily příslušné právní předpisy týkající se korupce doporučením Skupiny států proti korupci; podtrhuje nutnost účinného boje proti obchodu s lidmi prostřednictvím stíhání pachatelů a poskytování ochrany a odškodnění obětem;

22.  vyzývá příslušné orgány, aby uspíšily své snahy o provedení harmonogramu operativní dohody s Europolem, zejména pokud jde o přizpůsobení příslušných právních předpisů a postupů v oblasti ochrany údajů;

23.  naléhavě vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby podporovaly rozvoj nezávislých a různorodých sdělovacích prostředků, které budou oproštěny od politického vměšování se, etnické roztříštěnosti a polarizace; zdůrazňuje zvláštní úlohu, kterou hrají veřejnoprávní sdělovací prostředky při upevňování demokracie a sociální soudržnosti, a vyzývá orgány, aby zajistily jejich finanční udržitelnost, nezávislost a soulad s evropskými normami; vyjadřuje politování nad přetrvávajícím politickým tlakem, kterému čelí novináři, a nad hrozbami namířenými proti nim; vyjadřuje znepokojení nad pokusy oslabit nezávislost regulační agentury pro komunikaci a veřejnoprávních stanic; připomíná, že svobodné sdělovací prostředky představují zásadní složkou stabilní demokracie;

24.  vyzývá všechny politické strany, aby aktivně pracovaly na vytvoření tolerantní společnosti podporující začlenění; vyzývá příslušné orgány, aby provedly protidiskriminační zákony a politiky a aby se zabývaly stávajícími nedostatky v právních předpisech a postupech včetně těch, které se týkají lidí s postižením; je znepokojen nenávistnou rétorikou, hrozbami a obtěžováním, které jsou namířeny proti LGBT osobám; vyzývá orgány, aby plně provedly akční plán pro romskou menšinu, aktivně podporovaly účinné začlenění Romů a všech dalších menšin, aby veřejně odsoudily incidenty vyvolané nenávistí a aby zajistily řádné policejní vyšetřování a soudní stíhání; vybízí orgány, aby aktivně podporovaly iniciativy občanské společnosti v této oblasti, a to prostřednictvím finanční a praktické pomoci i politickým příslibem;

25.  podporuje práci ochránců lidských a občanských práv v Bosně a Hercegovině a vyzývá Komisi, aby vytvořila finanční mechanismus, který umožní rovněž organizacím přímo zapojeným na místní úrovni těžit z finančních prostředků nástroje předvstupní pomoci;

26.  vyzývá k posílení postavení žen založeném na podpoře, ochraně a posílení jejich práv, zlepšení jejich sociální a hospodářské situace, zvýšení jejich účasti na pracovním trhu, zajištění spravedlivého zastoupení žen v postupech politického a hospodářského rozhodování a podpoře jejich podnikatelských činností; poznamenává, že ženy jsou v parlamentech, vládách a ve veřejné správě i nadále nedostatečně zastoupeny a že jejich práva na zaměstnání jsou často ignorována; vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby přizpůsobily práva v oblasti sociálního zabezpečení osob na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené v celé zemi vysokým normám, a vytvořily tak jednotnou situaci pro všechny občany a zabránily diskriminaci;

27.  vyjadřuje znepokojení nad vysokou mírou domácího násilí, nad tím, že není ohlašováno a že je nedostatečně stíháno; vyzývá orgány, aby přijaly a provedly opatření, kterými by se dosáhlo skutečné ochrany žen; zdůrazňuje potřebu posílení donucovacích orgánů za účelem úspěšného řešení otázek, jako jsou například násilí založené na pohlaví, domácí násilí, nucená prostituce a obchod se ženami; podtrhuje význam ochrany dětí před násilím, obchodem s lidmi a dalšími druhy zneužívání; vybízí Komisi, aby posoudila způsoby podpory boje proti domácímu násilí;

28.  vítá návrh programu pro oběti znásilnění, sexuálního zneužívání a mučení během války v Bosně a Hercegovině; naléhavě požaduje zajištění dostatečných prostředků na systematickou rehabilitaci obětí sexuálního násilí souvisejícího s konfliktem, a to včetně odškodnění bez ohledu na společenský status, a dále na zajištění lékařské a psychologické péče a náležitých sociálních služeb; vyzývá všechny příslušné orgány, aby šířily osvětu ohledně statusu obětí;

29.  vyzývá Federaci, aby v trestním zákoníku zavedla nařízení o zločinech z nenávisti, podobně jak se tomu již stalo v Republice srbské a v oblasti Brčko;

30.  poukazuje na to, že ještě na konci roku 2011 bylo v Bosně a Hercegovině 113 000 vnitřně vysídlených osob, včetně asi 8 000 osob žijících ve sběrných střediscích a 7 000 uprchlíků; naléhavě žádá všechny příslušné orgány na všech úrovních, aby napomohly udržitelnému návratu uprchlíků a vnitřně vysídlených osob tím, že jim zajistí přístup k bydlení, vzdělání, sociální ochraně a zaměstnání také na základě závazku mezinárodního společenství dárců, který byl obnoven na mezinárodní dárcovské konferenci v Sarajevu v dubnu roku 2012; naléhavě je vyzývá také k tomu, aby tomuto procesu napomohly tím, že poskytnou spravedlivou a přiměřenou finanční pomoc všem vracejícím se uprchlíkům, včetně chorvatských uprchlíků vracejících se do Posáví;

31.  se znepokojením bere na vědomí vysoký počet lidí v Bosně a Hercegovině, kteří v důsledku války trpí posttraumatickou stresovou poruchou; vyzývá orgány, aby řešily nedostatek sociální a psychologické péče v případě osob trpících syndromem posttraumatické stresové poruchy;

32.  požaduje úplné provedení strategie proti minám i přijetí zákona o opatřeních zaměřených na odstranění min s cílem předejít dalším obětem nehod spojených s nášlapnými minami;

33.  rozhodně odsuzuje veškeré pokusy, a to ať v Bosně a Hercegovině nebo kdekoliv jinde, zlehčovat nebo popírat genocidu, ke které došlo v Srebrenici;

Socioekonomické záležitosti

34.  naléhavě vyzývá vlády na všech úrovních, aby zachovaly řádné fiskální politiky; je znepokojen mírou neformální ekonomiky a vysokou nezaměstnaností, zejména v případě žen a mladých lidí; vyjadřuje znepokojení nad dopadem politické nestability a slabého právního státu na růst a investice i na obchodní prostředí celkově; vyzývá vládu, aby v rámci země vytvořila jednotný hospodářský prostor, aby zavedla příznivé podmínky pro rozšiřování podnikatelských činností, zvláště pro malé a střední podniky, aby posílila domácí zdroje růstu a zároveň omezila své dominantní postavení, pokud jde o hospodářství a podíl v monopolech, aby prosazovala výdaje zaměřené na růst a zvýšila konkurenceschopnost;

35.  vítá rozhodnutí EU poskytnout Bosně a Hercegovině makrofinanční pomoc ve výši 100 milionů EUR jako jasný důkaz jejího závazku vůči evropským vyhlídkám země a blahobytu jejího lidu;

36.  vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, zvláště pak orgány v těch samosprávních celcích, ve kterých je zaregistrováno nejvíce společností v Bosně a Hercegovině, aby přezkoumaly a zmodernizovaly stávající pracovněprávní předpisy a posílily sociální dialog a kontrolu v oblasti práce;

37.  vítá podpis dohody mezi Bosnou a Hercegovinou a EU o přistoupení Bosny a Hercegoviny k Světové obchodní organizaci (WTO); vybízí orgány Bosny a Hercegoviny, aby zintenzivnily svá jednání s dalšími partnery s cílem stát se členem WTO v blízké budoucnosti;

38.  bere na vědomí, že došlo k určitému pokroku ve zdokonalení obecného vzdělávacího rámce, ale opakovaně vyzývá Radu ministrů, aby mimo jiné zlepšila koordinaci mezi 12 ministerstvy pověřenými školstvím a úřadem pro vzdělávání v oblasti Brčko a aby snížila roztříštěnost vzdělávacího systému;

39.  zdůrazňuje, že je nezbytné zlepšit celkovou kvalitu vzdělávání, aby odpovídalo potřebám vnitrostátního i zahraničního pracovního trhu; vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby se zabývaly nedostatky odborné přípravy s cílem získat přímé zahraniční investice a zajistit, mimo jiné z důvodu hospodářské nezbytnosti, aby se rozběhla akreditace vzdělávacích institucí a aby činnost agentur zabývajících se uznáváním dosaženého vzdělání a diplomů probíhala v plné míře; vítá opatření podniknutá s cílem rozvinout a podporovat kurzy odborné přípravy a programy pro mladé lidi, které jim pomohou zapojit se na pracovní trh, a požaduje více takovýchto iniciativ ;

40.  naléhavě vyzývá všechny příslušné orgány, aby ukončily etnickou segregaci dětí („dvě školy pod jednou střechou“), která stále existuje v některých kantonech Federace Bosny a Hercegoviny; požaduje navíc podporu účinného začleňování především romských dětí do systému vzdělávání, mimo jiné pomocí programů připravujících na školní docházku; vyzývá orgány, aby spolupracovaly s příslušnými nevládními organizacemi s cílem pobízet romské rodiny, aby podporovaly přístup svých dětí ke vzdělání; vyzývá orgány, aby zharmonizovaly nařízení v rámci Bosny a Hercegoviny s cílem zajistit, aby se se všemi dětmi jednalo stejně; obecně vyzývá k tomu, aby se intenzivně usilovalo o předcházení rozpadu rodin a k silnější podpoře služeb pro ohrožené rodiny; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by cílená pomoc ze strany EU mohla pomoci při odstraňování segregace ve vzdělávacím systému;

41.  vítá plány Komise požadovat setkání na vysoké úrovni týkající se školství, které bude zaměřeno na podporu dialogu o několika tématech včetně etnické segregace dětí ve školách a na to, aby umožnilo setkání zástupců příslušných mezinárodních organizací a orgánů Bosny a Hercegoviny zodpovědných za školství;

42.  vyzývá orgány, aby přiblížily své právní předpisy acquis o uznávání profesních kvalifikací EU;

43.  naléhavě vyzývá orgány, aby podnikly všechna nezbytná opatření pro zachování národního dědictví a aby se zabývaly příslušným právním rámcem; dále vyzývá všechny příslušné orgány na všech úrovních, aby zajistily jasné postupy financování kulturních institucí s cílem předejít jejich uzavření;

44.  naléhavě vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby zavedly patřičná opatření s cílem zabránit dalšímu zneužívání bezvízového režimu cestování a účinně řešit organizované zneužívání postupů azylového řízení v členských státech EU;

Regionální spolupráce a dvoustranné záležitosti

45.  oceňuje konstruktivní úlohu Bosny a Hercegoviny v oblasti regionální spolupráce a vyzývá tuto zemi, aby pracovala na vymezení hranic ve spolupráci se všemi svými sousedními zeměmi;

46.  naléhavě vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby zintenzivnily přípravy na přistoupení Chorvatska k EU tím, že přizpůsobí příslušné vnitrostátní právní předpisy o bezpečnosti potravin acquis EU; je znepokojen nečinností orgánů Bosny a Hercegoviny a možností, že tato nečinnost může vést ke ztrátám na vývozních trzích Bosny a Hercegoviny; vítá pokrok, kterého bylo dosud dosaženo, a naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby rychle vybudovaly nezbytnou infrastrukturu na budoucích stanovištích hraniční kontroly EU na hranicích s Chorvatskem; vítá iniciativu Komise zaměřenou na nalezení řešení posledních dosud nedořešených otázek ohledně správy hranic v souvislosti s přistoupením Chorvatska k EU, včetně provedení dohody Neum/Ploče, v rámci svých třístranných rozhovorů s Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou; požaduje v tomto směru další konstruktivní snahy, které zohlední více stanovišť hraniční kontroly EU, bude-li to nutné; chválí Bosnu a Hercegovinu za její přispění k pokroku při řešení dosud neuzavřených otázek, včetně dokončení dohody o malém pohraničním styku, která má zjednodušit pohyb občanů v příhraničních oblastech; domnívá se, že je nezbytné najít řešení, které zachová stávající režim průkazů totožnosti mezi těmito zeměmi po červenci 2013, aby občané Bosny a Hercegoviny mohli nadále cestovat do Chorvatska;

47.  opakovaně žádá, aby byl občanům Kosova povolen vstup do země, neboť Bosna a Hercegovina zůstává jedinou zemí v této oblasti, která je na své území nevpouští; naléhavě proto žádá orgány Bosny a Hercegoviny, aby uznávaly základní cestovní doklady občanů Kosova a aby jim na základě těchto dokumentů umožnily vstup do země, stejně jako to činí Srbsko a další země;

48.  znovu opakuje, že je třeba nadále přísně uplatňovat veškerá nezbytná kritéria a opatření ohledně bezvízového cestování do zemí schengenského prostoru, provádět dlouhodobé strategie a regulovat politiku týkající se menšin; považuje za nezbytné řádně informovat občany o omezeních bezvízového režimu, aby nedocházelo ke zneužívání svobody cestování a politiky uvolnění vízového režimu; bere na vědomí trvale nízký počet žadatelů o azyl v členských státech EU, kteří pocházejí z Bosny a Hercegoviny; zdůrazňuje význam bezvízového cestování pro občany Bosny a Hercegoviny;

o
o   o

49.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, Radě, Komisi, předsednictví Bosny a Hercegoviny, Radě ministrů Bosny a Hercegoviny, Parlamentnímu shromáždění Bosny a Hercegoviny a vládám a parlamentům Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské.

(1) Úř. věst. L 80, 19.3.2008, s. 18.
(2) Úř. věst. L 188, 19.7.2011, s. 30.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2012)0085.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2012)0453.


Zpráva o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2012
PDF 339kWORD 36k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. května 2013 ke zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 20122 (2013/2866(RSP))
P7_TA(2013)0226B7-0186/2013

Evropský parlament,

  s ohledem na rozhodnutí Evropské rady ze dne 16. prosince 2005 o udělení statusu kandidátské země pro členství v EU a na závěry předsednictví přijaté po zasedáních Evropské rady konaných ve dnech 15.–16. června 2006 a 14.–15. prosince 2006,

  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 13. prosince 2012,

  s ohledem na společné prohlášení vedoucích zastoupení EU a USA ze dne 11. ledna 2013,

  s ohledem na zprávu Komise o pokroku za rok 2012 (SWD(2012)0332) a na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Strategie rozšíření a hlavní výzvy na období 2012–2013“ (COM(2012)0600),

  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 845 (1993) a č. 817 (1993), na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 47/225 (1993) a na prozatímní dohodu z roku 1995,

  s ohledem na rozsudek Mezinárodního soudního dvora o uplatňování prozatímní dohody ze dne 13. září 1995,

  s ohledem na doporučení kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy č. 329 z roku 2012 týkající se místní demokracie v zemi,

  s ohledem na svá předchozí usnesení, včetně své usnesení ze dne 22. listopadu 2012 o rozšíření: Politiky, kritéria a strategické zájmy EU v oblasti rozšiřování(1),

  s ohledem na 10. schůzi Smíšeného parlamentního výboru ze dne 7. června 2012,

  s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že všechny kandidátské a potenciální kandidátské země by měly být v procesu integrace posuzovány podle vlastních zásluh;

B.  vzhledem k tomu, že dialog na vysoké úrovni ohledně přistoupení vnesl do reformních procesů v této zemi novou dynamiku;

C.  vzhledem k tomu, že přistoupení k EU má zásadní význam pro dlouhodobou stabilitu země a dobré vztahy mezi různými etniky;

D.  vzhledem k tomu, že Evropská rada rozhodla už čtvrtý rok po sobě o tom, že nezahájí přístupová jednání s touto zemí, a to i přes kladné doporučení Komise v této věci; vzhledem k tomu, že tento další odklad jen zvyšuje frustraci makedonského veřejného mínění z patové situace v procesu integrace EU a že existuje nebezpečí, že se ještě víc vyhrotí domácí problémy a vnitřní napětí; vzhledem k tomu, že bilaterální otázky by neměly představovat překážku bránící oficiálnímu zahájení přístupových jednání, ačkoli by měly být vyřešeny ještě před koncem procesu přistoupení;

E.  vzhledem k tomu, že země je na zahájení přístupových jednání s EU připravena;

F.  vzhledem k tomu, že regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy jsou i nadále důležitými součástmi procesu rozšíření;

G.  vzhledem k tomu, že bilaterální otázky by měly být řešeny v konstruktivním duchu s přihlédnutím k obecným zájmům a hodnotám EU;

Obecné informace

1.  opětovně vyzývá Radu, aby bezodkladně stanovila datum zahájení přístupových jednání;

2.  vyjadřuje politování nad tím, že Rada rozhodla už čtvrtý rok po sobě o tom, že se na svém posledním zasedání dne 11. prosince 2012 nebude řídit doporučením Komise a nezahájí přístupová jednání; je nicméně přesvědčen, že závěry Evropské rady, které byly jednoznačně podpořeny časově omezeným rozhodnutím založeným na další zprávě Komise, jsou skutečným krokem vpřed, zároveň uznává význam dostatečného pokroku v klíčových oblastech, jak bylo navrženo v závěrech Evropské rady 2012; blahopřeje komisaři odpovědnému za rozšiřování EU k jeho iniciativám a vyzývá ho k tomu, aby ve své následující zprávě uvedl, jaký finanční dopad by mělo případné nerozšíření Unie, včetně odhadu největších rizik pro zemi v případě, že se prodlouží současný stav; vítá jarní zprávu Evropské komise ze dne 16. dubna 2013 a vyzývá irské předsednictví, aby vedlo intenzivní diplomatické rozhovory k dosažení uspokojivého výsledku, na jehož základě by Rada přijala rozhodnutí zahájit jednání do konce června 2013;

3.  zdůrazňuje, že dobré sousedské vztahy jsou základním pilířem procesu přistoupení EU; vítá celkově konstruktivní úlohu země ve vztazích s ostatními kandidátskými zeměmi; vybízí k pokračování diplomatických výměn, které se konaly mezi Aténami, Sofií a Skopje a zdůrazňuje, že je důležité, aby všechny strany prokázaly skutečnou snahu o dosažení „dobrých sousedských vztahů“ založených zejména na vzájemném přátelství a respektu, konstruktivním dialogu a skutečném úsilí o vyřešení konfliktů a překonání projevů nepřátelství; vyzývá k upuštění od gest, prohlášení a kroků, které by mohly mít negativní dopad na dobré sousedské vztahy; vítá v této souvislosti první setkání, které se nedávno uskutečnilo mezi zástupci vlád ze Skopje a Sofie a jehož cílem bylo zvážit možnost podpisu dohody mezi oběma zeměmi; naléhavě žádá komisaře odpovědného za rozšiřování EU, aby ve své zprávě věnoval zvláštní pozornost problematice „dobrých sousedských vztahů“; vyzývá rovněž k těsnější spolupráci v sociální a kulturní oblasti s cílem posílit vztahy mezi národy v tomto regionu;

4.  znovu opakuje svůj postoj, že bilaterální otázky by měly být v procesu přistoupení řešeny co nejdříve, v konstruktivním a sousedském duchu a pokud možno před zahájením přístupových jednání; znovu opakuje svůj postoj, že by se bilaterální otázky neměly používat k tomu, aby brzdily proces přistoupení k EU;

5.  trvá na tom, že všechny kandidátské a potenciální kandidátské země by měly být v procesu integrace posuzovány podle vlastních zásluh;

6.  je pevně přesvědčen, že samotné zahájení jednání o přistoupení by mohlo fungovat jako „pozitivní impulz pro změnu“ a účinný nástroj pro další reformy, mohlo by zlepšit domácí situaci, usnadnit dialog mezi jednotlivými etnickými skupinami a podpořit dobré sousedské vztahy;

7.  domnívá se, že dialog na vysoké úrovni ve věci přistoupení je důležitým nástrojem k překonání stávající patové situace, který má procesu přistoupení k EU dodat novou dynamiku; vítá pokrok, kterého bylo dosaženo ve více než 75 % stanovených politických oblastí; opakuje význam plného a nezvratného provádění; zdůrazňuje, že uvedený dialog nemůže sloužit jako náhrada přístupových jednání; žádá Radu, aby vyzvala Komisi k co nejrychlejšímu zahájení procesu prověřování s cílem umožnit další pokrok;

8.  vítá a plně podporuje nedávnou dohodu, která vedla k vyřešení patové situace v domácím politickém vývoji v zemi a domnívá se, že současná dohoda umožní další pokrok směrem k přistoupení k EU ještě před zahájením jednáními Evropské rady; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby pokračovaly v politickém dialogu, a zdůrazňuje, že je nutná široká podpora napříč politickým spektrem a zapojení do agendy EU; zdůrazňuje skutečnost, že vnitrostátní parlament je klíčovým demokratickým orgánem pro projednání a vyjasnění politických odlišností, a vyzývá všechny politické síly v zemi, aby jednaly v tomto duchu a dodržovaly přitom postupy a demokratické hodnoty, na nichž byl tento parlament založen; podporuje iniciativy, které vedou ke zlepšení fungování parlamentu, včetně návrhu vyšetřovací komise s cílem zajistit převzetí odpovědnosti za události ze dne 24. prosince 2012, vypracovat další doporučení pro komplexní reformu parlamentních postupů založenou na skutečné politické pluralitě, zvýšit pravomoci, nezávislost a legitimnost parlamentu a předcházet jakémukoli opakování takových případů; vyzývá úřady, aby neprodleně ustavily vyšetřovací komisi, tak aby mohla zahájit svou důležitou práci s cílem obnovit normální politický proces v zemi; vyjadřuje politování nad tím, že novináři byli rovněž vypovězeni z parlamentu a vyzývá k obnovení dialogu mezi vládou a svazem novinářů a k vytvoření takových podmínek, které by novinářům zajistily důvěru a jistotu;

9.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad napětím ve vztazích mezi jednotlivými etniky, které vzniklo v průběhu roku; domnívá se, že prohloubený politický dialog je velmi důležitý z hlediska pokračování procesu směrem k mírové, mnohonárodnostní, multikulturní a nábožensky pluralitní společnosti a z hlediska snižování rizika polarizace společnosti podle etnické příslušnosti; vyjadřuje hluboké politování nad všemi případy a náznaky netolerance na základě etnického původu;

10.  vítá zprávu vlády o uplatňování Rámcové dohody z Ochridu a očekává, že zpráva bude předložena veřejnosti za účelem zajištění široké sociální a politické podpory pro mnohonárodnostní budoucnost země; vybízí vládu, aby se urychleně přesunula do další fáze hodnocení;

11.  vítá decentralizační program na období 2011–2014 a vyzývá k řádnému uplatňování zákona o regionálním rozvoji; doporučuje vládě, aby pokračovala ve fiskální decentralizaci, jejímž střednědobým cílem by bylo, aby místní a regionální orgány rozhodly o výdajích ve výši 9 % HDP; vyzdvihuje práci rozvojového programu OSN a širšího společenství dárců, kteří ve spolupráci s vládou rozšiřují možnosti místní samosprávy s cílem zajistit řádnou veřejnou správu a rovný přístup pro všechny občany;

12.  vítá snahu orgánů, pokud jde o rozchod s komunistickou minulostí, zveřejnění jmen agentů, kteří spolupracovali s někdejší jugoslávskou tajnou službou, a o prodloužení lhůty platnosti lustračního zákona až do přijetí zákona o svobodném přístupu k veřejným informacím; současně vybízí orgány, aby ze Srbska získaly zpět archivy jugoslávské tajné služby a zahrnuly je do lustračního procesu pracovníků zpravodajských a kontrašpionážních služeb; vybízí k posílení mandátu komise pro ověřování údajů tím, že se všechny potřebné dokumenty ze zpravodajských a kontrašpionážních služeb natrvalo přemístí do prostor komise; zdůrazňuje potřebu reformy bezpečnostního sektoru a posílení parlamentního dohledu nad zpravodajskými a kontrašpionážními službami;

13.  domnívá se, že nejlepší způsob, jak vybudovat mnohonárodnostní společnost, spočívá v posíleném politickém dialogu, ve vedoucích činitelích, kteří slouží jako vzor a kteří prokazují vstřícnost a toleranci vůči jiným etnickým skupinám, a ve vzdělávacím systému, který žákům vštěpuje hodnoty mnohonárodnostní společnosti; vítá proto mnohonárodnostní vzdělávací program vlády a vyzývá všechny školy, aby si vzaly příklad z průkopníků, např. osob v Kumanovu, kteří se snaží ukončit oddělené vzdělávání různých národnostních skupin;

14.  naléhavě vybízí orgány a občanskou společnost, aby přijaly příslušná opatření pro historické smíření s cílem překonat rozdíly mezi různými etnickými a národnostními skupinami i v rámci nich, včetně občanů bulharské národnosti; opakuje svou výzvu, aby byly učiněn pokrok v oblasti sdílených oslav společných svátků a osob, jež jsou společné se sousedními členskými zeměmi EU; vyzývá k tomu, aby bylo vynaloženo úsilí o vytvoření společných výborů odborníků v oblasti historie a vzdělávání s cílem přispět k objektivnímu výkladu historie založenému na faktech, k posílení akademické spolupráce a podpoře pozitivních postojů mladých lidí k sousedním zemím; naléhavě žádá orgány, aby byly zavedeny vzdělávací materiály oproštěné od ideologických výkladů dějin, které by byly zaměřené na zlepšení vzájemného porozumění; s obavami poukazuje na fenomén „antikvizace“; je přesvědčen, že kultura a umění by měly být využívány spíše ke sbližování občanů než k jejich rozdělování; naléhavě žádá vládu, aby veřejnosti a sdělovacím prostředkům vyslala jasný signál, že diskriminace na základě národní identity není v zemi tolerována, a to ani v souvislosti se soudním systémem, sdělovacími prostředky, zaměstnáním a sociálními příležitostmi; zdůrazňuje význam těchto kroků pro integraci různých etnických komunit a pro stabilitu a evropskou integraci země;

15.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při posilování normativního rámce v oblasti spravedlnosti pro děti, včetně změn právních předpisů týkajících se mladistvých, zavedení monitorovacího systému a vypracování národní strategie pro prevenci trestné činnosti mládeže; se znepokojením konstatuje přetrvávající mezery v ochraně dětských obětí trestných činů, zejména obětí zneužívání, kvůli nedostatku zdrojů, omezené kapacitě odborného personálu a neexistenci účinného systému reakce v případě dětských obětí; vyzývá ke zlepšení finančních a lidských zdrojů pro centra sociální práce a k vytvoření víceoborových týmů, které by mohly dětským obětem poskytovat péči při zotavování, rehabilitaci a reintegrační služby;

Dobré sousedské vztahy a problematika názvu

16.  i nadále lituje toho, že neschopnost vyřešit spor ohledně názvu této země představuje překážku na cestě k dosažení jejího členství v EU; souhlasí s Evropskou radou, že otázku názvu je nutné s definitivní platností uzavřít, aniž by tuto záležitost obě strany protahovaly, a že rozhodnutí Haagského tribunálu, které je součástí mezinárodního práva, musí vstoupit v platnost; energicky podporuje úsilí zvláštního vyslance OSN o dosažení vzájemně přijatelného řešení; vítá návrh předložený komisařem pro rozšíření ohledně třístranné schůzky mezi Skopjem, Aténami a Bruselem; zastává názor, že tato iniciativa by mohla napomoci oživit jednání vedená OSN; vítá podnět, který vzešel z memoranda o porozumění, a nedávné kontakty se zprostředkovatelem OSN; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby využily každou příležitost k zajištění úspěchu těchto kroků, zahájily konstruktivní dialog směřující k nalezení řešení a uvolnění situace; zastává názor, že by vedoucí činitelé této země a Evropská unie měli veřejnosti vysvětlovat výhody dohodnutého řešení, a to předtím, než bude o této otázce uspořádáno referendum;

17.  opětovně vyzývá Komisi a Radu, aby v souladu se smlouvami EU zahájily vypracování obecně použitelného mechanismu řešení sporů, který by se zaměřoval na řešení bilaterálních otázek mezi zeměmi ucházejícími se o vstup do EU a členskými státy;

18.  vítá používání pojmu „makedonský“ ve zprávě o pokroku za rok 2012 a zároveň respektuje různé jazyky a různou identitu a kulturu v rámci země a v sousedních členských státech EU;

Politická kritéria

19.  sdílí názor Komise, že tato země pokračuje v plnění politických kritérií;

20.  vyzývá k posílení dozorčí úlohy parlamentu vůči vládě a ke zlepšení volebního zákona a ke zvýšení transparentnosti financování politických stran; v této souvislosti zdůrazňuje, že doporučení vydaná OBSE/ODIHR po parlamentních volbách v roce 2011 byla provedena pouze částečně, a vyzývá v této souvislosti vládu, aby plně provedla doporučení zavedením změn v právních předpisech, včetně revize a aktualizace seznamu voličů;

21.  vítá pokračující úsilí o dosažení pokroku, pokud jde o legislativní rámec pro státní a veřejnou správu a obecné správní postupy, především s ohledem na zákon o státní službě a zákon o obecných správních postupech; vyzývá k další snaze, která by zajistila transparentnost, nestrannost a profesionalitu veřejné správy, nábor pracovníků na základě dosahovaných výsledků a posílení finanční kontroly, strategického plánování a řízení lidských zdrojů;

22.  vyzývá k dalšímu úsilí, které by zajistilo nezávislost a nestrannost justice; domnívá se, že je důležité stanovit jasné požadavky na odvolávání soudců, aby došlo k eliminaci rizik ohrožujících nezávislost soudnictví; vítá pokrok, kterého bylo dosaženo při omezování počtu neukončených soudních případů, naléhavě však vyzývá k tomu, aby byla přijata opatření, která by se zabývala nevyřízenými případy u Nejvyššího a správního soudu; naléhavě požaduje, aby došlo k postupné racionalizaci sítě soudů a aby byla nadále podporována Akademie pro vzdělávání soudců a státních zástupců, neboť hraje klíčovou úlohu při zajišťování jejich soustavné odborné přípravy, profesního rozvoje a jmenování na základě dosažených výsledků;

23.  vítá úsilí o zvýšení účinnosti a transparentnosti soudnictví, zejména zveřejňování rozsudků soudy všech stupňů na jejich příslušných internetových stránkách; zdůrazňuje, že je třeba vést záznamy o výkonu trestních stíhání a rozsudků, na jejichž základě by se měřil dosažený pokrok; vyzývá ke sjednocení judikatury za účelem zajištění předvídatelného justičního systému a důvěry veřejnosti;

24.  podporuje zvláštní vyšetřovací komisi v rámci mise EULEX a vybízí tuto zemi, aby plně s touto komisí spolupracovala a pomáhala jí v její práci;

25.  vítá posilování protikorupčního právního rámce, včetně změn provedených v zákoně o střetu zájmů, obává se však, že korupce je v širším měřítku stále přítomna jak v této zemi, tak obecně v celém regionu; vyzývá k vynaložení většího úsilí, pokud jde o provádění platných právních předpisů, a naléhavě žádá, aby se i nadále usilovalo o dosažení výsledků, pokud jde o rozsudky v případech zasahujících do nejvyšších míst; vítá protikorupční program OBSE, projekt PrijaviKorupcija.org, který umožňuje hlásit případy úplatkářství pomocí zpráv SMS, a prohlášení deseti starostů o tom, že ve svých obcích nebudou korupci v žádném případě tolerovat;

26.  konstatuje, že zatímco tresty za korupční trestné činy jsou přísnější, příkazy k zajištění a zabavení majetku zůstávají výjimečné; zastává názor, že zajišťování a zabavování majetku je klíčovým nástrojem v boji proti korupci a organizovanému zločinu; vyzývá příslušné makedonské orgány, aby důsledně prosazovaly ustanovení trestního zákoníku o rozšířeném zabavování majetku, nezákonném obohacování a trestní odpovědnosti právnických osob;

27.  vítá novelu zákona o financování politických stran; všímá si zejména vedoucí úlohy Státního kontrolního úřadu v rámci dohledu nad financováním politické činnosti; vyzývá příslušné makedonské orgány, aby Státnímu kontrolnímu úřadu poskytly dostatečné prostředky k provádění proaktivní a důkladné kontroly financování politických stran a kampaní a aby výrazně zvýšily transparentnost veřejných výdajů a financování politických stran;

28.  bere na vědomí, že jsou prováděny kroky k vytvoření národní zpravodajské databáze; vybízí příslušné orgány, aby co nejdříve dokončily zadávací řízení a rozhodly o tom, kdo národní zpravodajskou databázi vytvoří, aby tato databáze mohla plně sloužit v boji proti organizovanému zločinu, korupci, podvodům, praní peněz a dalším závažným trestným činům včetně přeshraničních;

29.  vítá, že pomluva už ze zákona není trestným činem a že došlo k prohloubení dialogu mezi vládou a novináři ohledně záležitostí vztahujících se ke svobodě projevu; vyzývá příslušné orgány, aby nadále posilovaly a prosazovaly svobodu informací a pluralitu sdělovacích prostředků, které musí být prosty jakéhokoli politického či finančního vlivu, a aby tuto svobodu důsledně uplatňovaly; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že tato země klesla na indexu svobody, který vydává organizace „Reportéři bez hranic“, a vyzývá k další snaze o zpřísnění profesionálních norem v oblasti žurnalistiky, investigativní žurnalistiky, o propagaci plurality sdělovacích prostředků, o zajištění nezávislosti veřejnoprávní vysílací společnosti, o posílení zaměstnaneckých práv pracovníků sdělovacích prostředků, zajištění transparentnosti ve věci vlastnictví sdělovacích prostředků, udržitelnosti a souladu s evropskými standardy; se znepokojením sleduje skutečnost, že je mezi novináři značně rozšířena autocenzura a že neexistuje žádná samoregulační organizace sdělovacích prostředků; vyjadřuje znepokojení nad tím, že většina reklamy financované ze státních prostředků je zadávána ve sdělovacích prostředcích nakloněných vládě; podporuje aktivisty na sociálních sítích, kteří lobovali za zrušení cenzury na internetu;

30.  je znepokojen skutečností, že v období před volbami do místních zastupitelstev v březnu 2013 ve sdělovacích prostředcích chybělo analytické a objektivní zpravodajství týkající se činnosti opozice, která se ve státních i v soukromých sdělovacích prostředcích prakticky vůbec neobjevila; zdůrazňuje, že ostražité a profesionální sdělovací prostředky jsou základním předpokladem pro další rozvoj demokratické kultury institucí v celé zemi a pro splnění politických kritérií;

31.  bere na vědomí rozsudek, který dne 13. prosince 2012 vynesl velký senát Evropského soudu pro lidská práva v případu El-Masrího, v němž bylo konstatováno mnohočetné porušení Evropské úmluvy o lidských právech v souvislosti s únosem, mimořádným vydáním a mučením německého občana Cháleda El-Masrího dne 31. prosince 2003 a s jeho 23denním zadržováním v hotelu ve Skopje, než byl z letiště ve Skopje převezen do Afghánistánu; vyzývá vládu, aby neprodleně splnila všechny požadavky, které Evropský soud pro lidská práva uvedl ve svém rozsudku, včetně oficiální omluvy panu El-Masrímu, zaplacení odškodnění nařízeného soudem a přijetí opatření za účelem vytvoření mezinárodní vyšetřovací komise;

32.  vítá nový zákon o rovných příležitostech, první pětiletou strategii týkající se přidělování finančních prostředků podle pohlaví vytvořenou v rámci partnerství se orgánem OSN pro rovnost žen a mužů UN Women, financování vyčleněné na akční plán v oblasti začleňování Romů do společnosti a projekt, který má Romům pomoci s legalizací svých domovů; vítá otevření nového podpůrného úřadu pro společenství lesbických, homosexuálních, bisexuálních a transsexuálních osob, je však znepokojen vandalským činem proti tomuto úřadu; vybízí vládu, aby pokračovala ve svém úsilí o posílení antidiskriminační politiky, zejména pokud jde o diskriminaci na základě etnického původu či národní identity;

33.  vyzývá ministry a státní úředníky, aby veřejně odsuzovali diskriminaci lesbických, homosexuálních, bisexuálních a transsexuálních osob, zajistili, aby plánovaný pochod hrdosti či jiné aktivity společenství lesbických, homosexuálních, bisexuálních a transsexuálních osob mohly bezpečně a úspěšně proběhnout, a aby se zavázali k zamezení veškerých forem diskriminace uvedených ve Smlouvě o EU; vyzývá sdělovací prostředky, aby se zdržely rétoriky nepřátelské k lesbickým, homosexuálním, bisexuálním a transsexuálním osobám, včetně nenávistných výroků a podněcování k nenávisti;

34.  je znepokojen případy špatného zacházení ze strany policie; vyzývá k soustavné odborné přípravě, profesionalizaci a depolitizaci příslušníků policejních složek; je přesvědčen, že je třeba vytvořit mechanismus nezávislého dohledu nad orgány pro vymáhání práva s cílem bojovat proti beztrestnosti a zajistit demokratické a odpovědné policejní služby;

35.  zdůrazňuje, že bezvízový režim, který byl poskytnut občanům této země a všech zemí západního Balkánu, je velmi významným přínosem v procesu integrace do EU a velmi silnou pobídkou k urychlení reforem v oblasti soudního systému a vnitřních věcí;

36.  vyzývá makedonské orgány, aby přijaly opatření a spolupracovaly s členskými státy EU s cílem zamezit podávání neopodstatněných žádostí o azyl v EU makedonskými občany, a aby zaručily právo na cestování bez vízové povinnosti pro všechny občany a zabránily jakékoli diskriminaci či stigmatizaci Romů a příslušníků etnických menšin; vyzývá vlády členských států EU, aby bezvízové cestování makedonských občanů nezpochybňovaly ani nemařily, naléhavě však žádá příslušné makedonské orgány, aby uplatňovaly politiku, která zajistí všem občanům důstojnou budoucnost v jejich zemi;

37.  vítá vysoký počet poslankyň ve srovnání s některými členskými státy EU, je však i nadále znepokojen nízkým zapojením žen na trhu práce; vyzývá orgány, aby rozšířily možnosti zařízení péče o děti s postiženími, děti z ulice, děti užívající drogy a děti, které se staly oběťmi domácího násilí, sexuálního zneužívání nebo obchodování s lidmi;

38.  vítá pokrok, jehož dosahuje Výbor na ochranu proti diskriminaci; vyzývá k jeho řádnému personálnímu zajištění a domnívá se, že to, že byl přijat do Evropské sítě subjektů zabývajících se problematikou rovnosti, slouží jiným agenturám a organizacím jako příklad pro prosazování přistoupení k EU tím, že se samy začlení do příslušných evropských sítí;

Občanská společnost

39.  je přesvědčen o tom, že z hlediska dalšího demokratického pokroku v této zemi má zásadní význam rozvíjení politické kultury založené na nezávislé, pluralitní, mnohoetnické, mnohokulturní a nestranné civilní společnosti a že poznatky občanské společnosti mohou obohatit možnosti provádění politiky na základě důkazů; zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti musí získat silnější postavení a nezávislost na politických zájmech a zintenzivnit společné projekty s organizacemi občanské společnosti v sousedních zemích a obecněji v celé EU, které by jim byly ku vzájemnému prospěchu;

40.  vítá konzultace, které se uskutečnily s organizacemi občanské společnosti v otázce změn zákonů o právní pomoci a nadacích; vyzývá k vedení řádných a včasných konzultací s občanskou společností ohledně všech příslušných politických iniciativ, včetně dialogu o přistoupení na vysoké úrovni, a k tomu, aby byly do všech příslušných vládních pracovních skupin zařazeni transparentně vybraní pozorovatelé z řad občanské společnosti;

41.  zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti se mohou zásadním způsobem zasloužit o to, aby byl proces začleňování do EU transparentnější, odpovědnější a inkluzivnější;

42.  domnívá se, že parlamentní studie týkající se nástroje předvstupní pomoci (IPA) ukázala, že je nutné, aby se vláda zasadila o dosažení cíle, kterým je navázání „partnerství“ s občanskou společností, a vytvořila národní fond, který by spolufinancoval organizace občanské společnosti, aby se mohly neomezeně účastnit programů financovaných ze strany EU; vyzývá organizace občanské společnosti, aby se plně zapojily do rozhodování o programech v rámci příštího nástroje předvstupní pomoci;

Hospodářská témata

43.  vyslovuje zemi uznání za udržení makroekonomické stability; poukazuje však na zvýšení dluhu veřejného sektoru, zhoršení kvality fiskálního řízení a na negativní dopad globální hospodářské recese na zahraniční přímé investice plynoucí do této země;

44.  vítá legislativní opatření, která mají posílit podnikatelské prostředí, a soustavné úsilí o vytvoření spolehlivých střednědobých makrofiskálních strategií; vybízí politické síly, aby navázaly transparentní politický dialog o fiskální situaci a úvěrových závazcích země;

45.  se znepokojením konstatuje, že nezaměstnanost je i nadále velmi vysoká, přičemž nezaměstnanost mládeže je jedna z nejvyšších na světě a zaměstnanost žen zůstává na velmi nízké úrovni; vítá akční plán týkající se nezaměstnanosti mládeže, který byl vypracován ve spolupráci s programem „Za důstojnou práci“ Mezinárodní organizací práce; vyzývá vládu, aby v zájmu rozšiřování schopností sociálních partnerů zapojit se do účinného sociálního dialogu zlepšila koordinaci mezi subjekty příslušnými k vymáhání dodržování pracovněprávních předpisů a navázala na společná školení, která organizuje Evropská konfederace odborových svazů; zastává názor, že jsou nutné další investice na podporu výzkumu, technického rozvoje a inovační kapacity, které přispějí k budování znalostní ekonomiky;

46.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při modernizaci dopravních, energetických a telekomunikačních sítí, a zejména úsilí o dokončení koridoru X(2); s ohledem na význam železničního spojení v rámci udržitelného dopravního systému vítá záměr vlády modernizovat nebo vybudovat železniční spojení ze Skopje do hlavních měst sousedních zemí a vyzývá k většímu pokroku v dané věci, včetně nalezení konečné podoby, pokud jde o financování železničního spojení v rámci koridoru VIII(3);

47.  zdůrazňuje, že je důležité vytvořit mechanismus konzultací mezi vládou a soukromými podniky při přijímání rozhodnutí v rámci boje proti hospodářské krizi; mimoto konstatuje, že takový mechanismus by mohl být řešením v otázce přizpůsobení vzdělávacího systému potřebám trhu, které by mohlo vést ke snížení nezaměstnanosti mladých lidí;

48.  bere na vědomí úsilí vlády o přebudování místní silniční infrastruktury v zemi s cílem zlepšit alternativní cestovní ruch a život občanů; vybízí tedy tuto zemi k dynamičtějšímu přístupu k projektům regionálního rozvoje v rámci nástroje předvstupní pomoci, které zvýší spolupráci a spojení mezi zeměmi tohoto regionu;

49.  upozorňuje na to, že je nutné vyvinout značné úsilí v oblasti životního prostředí, a zejména v oblasti kvality vody, ochrany přírody a omezování znečištění a řízení rizik v průmyslu; podtrhuje, že výraznějšího pokroku nelze dosáhnout bez odpovídajícího posílení administrativní kapacity; vyzývá makedonskou vládu, aby přijala nezbytná opatření v tomto směru;

50.  znovu poukazuje na potenciál energie z obnovitelných zdrojů pro tuto zemi a oceňuje, že se tento obor postupně rozvíjí, neboť bylo uděleno již 21 nových povolení pro malé vodní elektrárny, jedna vodní elektrárna již byla uvedena do provozu a buduje se větrný park; vyzývá vládu, aby zvýšila úroveň veřejné debaty o dopadech změny klimatu a aby věnovala větší úsilí sjednocení vnitrostátních právních předpisů s acquis EU v této oblasti a uplatňování vnitrostátních právních předpisů, zejména o vodním hospodářství, omezování znečištění, ochraně přírody a změně klimatu, v praxi; zdůrazňuje, že je nutné posílit administrativní kapacitu na ústřední i místní úrovni;

51.  vybízí příslušné orgány, aby zvýšily úsilí o zavedení e-správy v rámci reforem veřejné správy s cílem zajistit účinné, dostupné a transparentní služby občanům a podnikům;

Regionální a mezinárodní spolupráce

52.  vítá skutečnost, že země v současné době předsedá evropskému procesu spolupráce v jihovýchodní Evropě a přispívá k němu, a doufá, že tato činnost posílí ambiciózní evropskou agendu, dobré sousedské vztahy a proces začleňování; zdůrazňuje význam regionální spolupráce v souladu s evropskou agendou a evropskými hodnotami a vyzývá k dalšímu pokroku v tomto směru; znovu zdůrazňuje, že je důležité, aby se EU snažila dosáhnout přistoupení všech zemí z této oblasti bez výjimky;

53.  domnívá se, že tomuto úsilí může napomoci změna myšlení od „západního Balkánu“ k „jihovýchodní Evropě“;

54.  vítá účast země v misi Althea v rámci EUFOR a dohodu, podle níž se má tato země zúčastnit operací při řešení krize v rámci společné evropské bezpečnostní a obranné politiky; vyzývá tuto zemi, aby své postoje, pokud jde o Mezinárodní trestní soud, sladila s postojem EU;

55.  vyzývá vládu a všechny příslušné organizace, aby usilovaly o splnění nezbytných kritérií a podmínek pro bezvízový režim v schengenském prostoru; zdůrazňuje, že je nutné, aby byla veřejnost plně informována o omezeních bezvízového styku a aby nedocházelo ke zneužívání bezvízového styku nebo uvolněné vízové politiky; zdůrazňuje, že pozastavení bezvízového režimu by se neobešlo bez nepříznivých ekonomických a sociálních dopadů;

o
o   o

56.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a také vládě a parlamentu této země.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2012)0453.
(2) Koridor X je jedním z deseti celoevropských dopravních koridorů a vede ze Salzburku (Rakousko) do Soluně (Řecko). Jeho část D vede po trase Veles - Prilep - Bitola - Florina - Igoumenitsa (Via Egnatia).
(3) Koridor VIII je jedním z deseti celoevropských dopravních koridorů a vede z města Drač (Albánie) do Varny (Bulharsko). Vede rovněž přes Skopje.


Jednání o dohodě o obchodu a investicích mezi EU a USA
PDF 334kWORD 28k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. května 2013 o jednáních o obchodu a investicích mezi EU a Spojenými státy americkými (2013/2558(RSP))
P7_TA(2013)0227B7-0187/2013

Evropský parlament,

–  s ohledem na společné prohlášení ze summitu EU-USA vydané dne 28. listopadu 2011 a na společné prohlášení Transatlantické hospodářské rady EU-USA vydané dne 29. listopadu 2011,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu pracovní skupiny na vysoké úrovni pro zaměstnanost a růst ze dne 11. února 2013(1),

–  s ohledem na společné prohlášení prezidenta Spojených států amerických Baracka Obamy, předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa a předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye(2) ze dne 13. února 2013,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dnů 7.–8. února 2013(3),

–  s ohledem na svá dřívější usnesení, zejména usnesení ze dne 23. října 2012 o obchodních a hospodářských vztazích se Spojenými státy americkými(4),

–  s ohledem na společné prohlášení ze 73. meziparlamentního setkání transatlantického dialogu zákonodárců, které se konalo ve Washingtonu ve dnech 30. listopadu až 1. prosince 2012,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu k projektu Centra pro výzkum hospodářských politik (Londýn) z března 2013 nazvanou „Odstraňování transatlantických překážek pro obchod a investice: ekonomická analýza“(5),

–  s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že EU a USA jsou dva největší globální obchodníci a investoři na světě a dohromady představují téměř polovinu světového HDP a třetinu světového obchodu;

B.  vzhledem k tomu, že trhy EU a USA jsou silně propojeny, přičemž vzájemný obchod se zbožím a službami v průměrné hodnotě téměř 2 mld. EUR denně zajišťuje v obou ekonomikách miliony pracovních míst, a vzhledem k tomu, že investice EU a USA jsou skutečnou hybnou silou transatlantických vztahů, přičemž celkový objem dvoustranných investic dosáhl v roce 2011 více než 2,394 bilionu EUR;

C.  vzhledem k tomu, že podle zprávy o posouzení dopadů vypracované Komisí na základě zprávy Centra pro výzkum hospodářských politik by plné provádění ambiciózní a komplexní dohody o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic mohlo celkově přinést významný hospodářský zisk pro EU (119,2 miliard EUR ročně) i USA (94,9 miliard EUR ročně); vzhledem k tomu, že vývoz EU do USA by se tak mohl zvýšit o 28 % a celkový vývoz z EU o 6 %, z čehož by těžili vývozci zboží a služeb i spotřebitelé z EU;

D.  vzhledem k tomu, že EU a USA sdílí společné hodnoty, mají srovnatelné právní systémy a vysoké i když rozdílné standardy v oblasti pracovně-právní ochrany, ochrany spotřebitelů a ochrany životního prostředí;

E.  vzhledem k tomu, že globální ekonomika čelí výzvám a vstupu nových aktérů a EU i USA musí plně využívat potenciál, který skýtá užší hospodářské spolupráce, aby se výhody z mezinárodního obchodu využily k překonání hospodářské krize a k dosažení udržitelného hospodářského oživení v globálním měřítku;

F.  vzhledem k tomu, že po summitu EU a USA konaném v listopadu 2011 dostala pracovní skupina na vysoké úrovni pro zaměstnanost a růst za úkol nalézt možnosti, jak zvýšit objem obchodu a investic s cílem podpořit vzájemně přínosné vytváření pracovních míst, hospodářský růst a konkurenceschopnost;

G.  vzhledem k tomu, že pracovní skupina na vysoké úrovni pro zaměstnanost a růst společně analyzovala širokou škálu potenciálních možností pro rozšíření transatlantického obchodu a investic a ve své závěrečné zprávě dospěla k závěru, že komplexní obchodní a investiční dohoda by byla pro obě ekonomiky nejpřínosnější;

H.  vzhledem k tomu, že je EU přesvědčena, že hlavním cílem je vytvoření a posílení vícestranného systému; avšak vzhledem k tomu, že tento přístup nevylučuje bilaterální dohody jdoucí nad rámec závazků vůči WTO a doplňující mnohostranná pravidla, neboť jak regionální dohody, tak dohody o volném obchodu přinášejí rostoucí harmonizací standardů a širší liberalizaci příznivou pro vícestranný obchodní systém;

I.  vzhledem k tomu, že dne 12. března 2013 Komise navrhla schválit zahájení jednání a předložit Radě ke zvážení návrh pokynů pro jednání;

Strategické, politické a hospodářské souvislosti

1.  je přesvědčen, že by strategický význam hospodářských vztahů mezi EU a USA měl být potvrzen a prohlouben a že EU a USA by měly vytvořit společné přístupy v oblasti globálního obchodu, investic a otázek spojených s obchodem, jako jsou standardy, normy a předpisy, aby se vytvořila širší transantlatická vize a společný soubor strategických cílů;

2.  domnívá se, že má naprosto zásadní význam, aby EU a USA naplnily nevyužitý potenciál skutečně integrovaného transatlantického trhu, má-li se vytvořit co největší počet kvalitních pracovních míst a podnítit inteligentní, silný, udržitelný a vyvážený růst; domnívá se, že s ohledem na probíhající hospodářskou krizi, situaci na finančních trzích a podmínky v oblasti financování , vysokou míru veřejných dluhů, vysokou nezaměstnanost a na prognózu mírného růstu na obou stranách Atlantiku a vzhledem k přínosům, které skýtá opravdu koordinovaná odezva na tyto společné problémy, nyní pro využití tohoto potenciálu nastala ta pravá chvíle;

3.  domnívá se, že by EU měla čerpat ze svých obrovských zkušeností získaných při projednávání obsáhlých a komplexních dvoustranných obchodních dohod s cílem dosáhnout ještě ambicióznějších výsledků s USA;

Závěrečná zpráva pracovní skupiny na vysoké úrovni pro zaměstnanost a růst

4.  vítá předložení závěrečné zprávy pracovní skupiny na vysoké úrovni pro zaměstnanost a růst a plně schvaluje doporučení zahájit jednání o komplexní dohodě o obchodu a investicích;

5.  vítá důraz, který je v závěrečné zprávě kladen na: i) ambiciózní zlepšení recipročního přístupu na trhy se zbožím, službami, investicemi a veřejnými zakázkami na všech úrovních státní správy, ii) snížení počtu necelních překážek a zvýšení slučitelnosti regulačních režimů a ii) vytvoření společných pravidel pro řešení společných globálních obchodních výzev a příležitostí;

6.  podporuje názor, že vzhledem k již existujícím nízkým průměrným clům lze plně využít potenciál transatlantického partnerství, pokud dokážeme odstranit necelní překážky, které tvoří převážně celní režimy, technické standardy a přeshraniční regulační omezení; podporuje cíl navržený pracovní skupinou na vysoké úrovni, kterým je snaha postupně dosáhnout ještě větší integrace transatlantického trhu;

7.  vítá doporučení, aby se prozkoumaly nové prostředky ke snížení zbytečných nákladů a administrativních průtahů vyplývajících z regulace při současném dosažení úrovně ochrany zdraví, bezpečnosti a ochrany životního prostředí, kterou každá strana považuje za přiměřenou nebo která jinak splňuje legitimní cíle v oblasti regulace;

Mandát k jednání

8.  znovu vyjadřuje svou podporu uzavření rozsáhlé a komplexní dohody o obchodu a investicích s USA, která by podpořila vytváření vysoce kvalitních pracovních míst pro evropské pracovníky, přinášela přímý prospěch evropským spotřebitelům, otevřela nové příležitosti pro podniky z EU, zejména pro malé a střední podniky (MSP), které by mohly prodávat zboží a poskytovat služby v USA, a která by zajistila neomezený přístup na trh veřejných zakázek v USA a zlepšila příležitosti investorů z EU v USA;

9.  vyzývá Radu, aby v návaznosti na doporučení obsažená v závěrečné zprávě pracovní skupiny na vysoké úrovni pověřila Komisi zahájením jednání o uzavření dohody o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic s USA;

10.  zdůrazňuje, že tato dohoda o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic musí být ambiciózní a závazná na všech úrovních státní správy na obou stranách Atlantiku, včetně regulačních a jiných příslušných orgánů; zdůrazňuje, že dohoda by měla přinést skutečnou reciproční otevřenost trhu a snazší obchodování v praxi a že by měla věnovat zvláštní pozornost strukturálním způsobům dosažení většího transatlantického sbližování právních předpisů; domnívá se, že dohoda by neměla ohrozit kulturní a jazykovou rozmanitost Unie, včetně audiovizuálního sektoru a sektoru služeb v oblasti kultury;

11.  domnívá se, že je důležité, aby si EU a její členské státy měly nadále možnost zachovat a rozvíjet svou kulturní a audiovizuální politiku, a to v rámci svých stávajících zákonů, norem a dohod; žádá proto, aby byly z mandátu k jednání jasně vyloučeny kulturní a audiovizuální služby, včetně těch, které jsou poskytovány prostřednictvím internetu;

12.  zdůrazňuje, že duševní vlastnictví je jednou z hlavních hybných sil inovací a tvůrčích činností a pilířem hospodářství založeného na znalostech a že by dohoda měla zajišťovat silnou ochranu přesně a jednoznačně definovaných oblastí práv duševního vlastnictví, včetně uvádění zeměpisného původu, a měla by být v souladu se stávajícími mezinárodními dohodami; je přesvědčen o tom, že ostatní sporné otázky v oblasti práv duševního vlastnictví by měly být vyřešeny v souladu s mezinárodními normami ochrany;

13.  domnívá se, že dohoda by měl zaručit plné dodržování standardů EU v oblasti základních práv; znovu připomíná svou podporu vysoké úrovni ochrany osobních údajů, z níž by měli těžit spotřebitelé na obou stranách Atlantiku; domnívá se, že by dohoda měla zohlednit ustanovení Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS) týkající se ochrany osobních údajů;

14.  připomíná význam odvětví dopravy pro růst a tvorbu pracovních míst, zejména v oblasti letectví, kde trh EU a USA představuje v celosvětovém měřítku 60 % letecké dopravy; zdůrazňuje, že jednání by měla smysluplně řešit stávající omezení v oblasti služeb v námořní a letecké dopravě pro podniky evropských vlastníků, a to i ve vztahu k  zahraničními vlastníkům leteckých společností a reciprocitě kabotáže, jakož i kontroly nákladu dopravovaného po moři;

15.  zdůrazňuje význam, který má sdílení hodnocení rizik a informací mezi oběma stranami v oblasti tržního dohledu a odhalování padělaných výrobků;

16.  vítá zejména doporučení pracovní skupiny na vysoké úrovni, aby EU a USA řešily environmentální a pracovněprávní aspekty obchodu a udržitelného rozvoje; domnívá se, že by měly být zohledněny zkušenosti s předchozími obchodními dohodami EU a dlouhodobými závazky mezi EU a USA s cílem posílit rozvoj a vymáhání právních předpisů a politik v oblasti práce a životního prostředí a prosazovat základní normy a referenční hodnoty Mezinárodní organizace práce (MOP), důstojnou práci a udržitelný rozvoj; podporuje harmonizaci norem v oblasti sociální odpovědnosti podniků; uznává, že dosažení společných standardů bude pravděpodobně z technického i politického hlediska složité, a zdůrazňuje, že společným cílem by mělo být to, aby nedošlo k oslabení ambicí v oblasti životního prostředí;

17.  zdůrazňuje citlivý charakter některých oblastí, které budou předmětem jednání, jako je zemědělský sektor, kde mezi USA a EU panuje odlišné vnímání otázek spojených s geneticky modifikovanými organismy, klonováním a zdravím spotřebitelů; vidí jako příležitost posílenou spolupráci v oblasti obchodu se zemědělskými produkty a zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout na tomto poli ambiciózního a vyváženého výsledku; zdůrazňuje, že dohoda nesmí oslabit základní hodnoty každé ze stran, například zásadu obezřetnosti v EU; vyzývá USA, aby zrušily svůj zákazu dovozu výrobků z hovězího masa z EU, což by posílilo vzájemnou důvěru;

18.  zdůrazňuje, že součást jednání o dohodě o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic musí být finanční služby, a vyzývá v této souvislosti k tomu, aby byla věnována zvláštní pozornost rovnocennosti, vzájemnému uznávání, sbližování a exteritorialitě, neboť se jedná o otázky, které mají ústřední význam na obou stranách; zdůrazňuje, že sbližování směrem ke společnému finančnímu regulačnímu rámci mezi USA a EU by bylo prospěšné; zdůrazňuje, že i když přístup na trh je třeba vnímat jako pozitivní krok, mají pro skutečné sblížení zásadní význam postupy v oblasti obezřetnostního dohledu; zdůrazňuje, že negativní dopad exteritoriality musí být snížen na minimum a neměl by oslabovat konsistentní přístup k regulaci finančních služeb;

19.  potvrzuje svou podporu odstranění zbytečných regulačních překážek a vyzývá Komisi a vládu USA, aby do dohody zahrnuly mechanismy (včetně spolupráce na vysoké úrovni v oblasti regulace v počáteční fázi), jejichž cílem je vyhnout se překážkám, které by mohly v budoucnosti vzniknout; pomnívá se, že lepší regulace a snížení regulační a administrativní zátěže jsou otázky, které musí mít hlavní místo v rámci jednání o dohodě o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic, a že větší transatlantické sbližování právních předpisů by mělo přinést zjednodušené právní předpisy, které budou srozumitelné a snadno proveditelné, zejména pro MSP;

20.  znovu opakuje své přesvědčení, že komplexní dohoda mezi EU a USA o obchodu a investicích může vést k situaci, která by byla jednoznačným přínosem pro obě ekonomiky, a že vyšší stupeň integrace by výrazně znásobil příjmy oběma ekonomikám; je přesvědčen, že sladění regulačních technických standardů EU a USA v případech, kdy je to možné, zajistí, aby EU i USA nadále vytvářely globální standardy, a připraví podmínky pro mezinárodní standardy; je pevně přesvědčen, že je nutné pečlivě zvážit a formulovat přínosy této dohody z hlediska mezinárodního obchodu a standardizace;

21.  připomíná, že je třeba aktivní přístup a trvalé a transparentní zapojení Komise a širokého spektra zainteresovaných stran, včetně zástupců z oblasti podnikání, životního prostředí, zemědělství a zástupců spotřebitelů, pracovníků a dalších v celém průběhu jednání, aby se díky tomu, že budou zohledněny otázky a problémy zainteresovaných stran, zajistila diskuse založená na faktech, vybudovala důvěra v tato jednání, získal vyvážený vstup různých stran a získala podpora veřejnosti; vyzývá veškeré zúčastněné strany, aby se aktivně zapojily a předložily iniciativy a informace relevantní pro jednání;

22.  upozorňuje, že kvalita je důležitější než čas, a věří, že vyjednavači nebudou spěchat a neuzavřou dohodu, která by nepřinesla našim podnikům, pracovníkům a občanům hmatatelné a výrazné výhody;

Role Parlamentu

23.  s potěšením očekává zahájení jednání s USA, bude je pozorně sledovat a těší se, že se bude podílet na jejich úspěšném výsledku; připomíná Komisi její povinnost okamžitě a plně informovat Parlament ve všech fázích jednání (před jednotlivými koly jednání a po nich); je odhodlán řešit legislativní a regulační otázky, které se mohou v kontextu jednání a budoucí dohody objevit; opakuje, že má základní odpovědnost zastupovat občany EU, a těší se, že v průběhu jednání usnadní inkluzivní a otevřené diskuse; je odhodlán hrát proaktivní úlohu a spolupracovat při zavádění nových právních předpisů se svými americkými protějšky;

24.  je připraven úzce spolupracovat s Radou, Komisí, Kongresem USA, vládou USA a zúčastněnými stranami s cílem dosáhnout plného ekonomického, sociálního a environmentálního potenciálu transatlantického hospodářského partnerství a posílit vedoucí postavení EU a USA v liberalizaci a regulaci obchodu a zahraničních investic; je odhodlán podporovat hlubší dvoustrannou spolupráci mezi EU a USA s cílem potvrdit jejich vedoucí úlohu v oblasti mezinárodního obchodu a investic;

25.  připomíná, že Evropský parlament bude požádán, aby udělil svůj souhlas s budoucí komplexní obchodní a investiční dohodou mezi EU a USA, jak je stanoveno ve Smlouvě o fungování Evropské unie, a proto by jeho stanovisko mělo být ve všech fázích náležitě zohledněno;

26.  připomíná, že Parlament se bude snažit sledovat provádění budoucí dohody;

o
o   o

27.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a Kongresu USA.

(1) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2013/february/tradoc_150519.pdf
(2) http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-13-94_en.htm
(3) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ec/135324.pdf
(4) Přijaté texty, P7_TA(2012)0388.
(5) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2013/march/tradoc_150737.pdf


Přístup Myanmaru/Barmy k všeobecným celním preferencím
PDF 274kWORD 35k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. května 2013 o obnovení přístupu Myanmaru/Barmy k všeobecnému systému celních preferencí (2012/2929(RSP))
P7_TA(2013)0228B7-0198/2013

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Myanmaru/Barmě, zejména na usnesení ze dne 20. dubna 2012(1) a ze dne 22. listopadu 2012(2) a na usnesení ze dne 13. září 2012 o perzekuci muslimů etnické skupiny Rohingya v Myanmaru/Barmě(3),

–  s ohledem na závěry Rady EU pro zahraniční věci ze dne 23. dubna 2012 týkající se Myanmaru/Barmy,

–  s ohledem na společné prohlášení vysoké představitelky EU Catherine Ashtonové a komisaře pro obchod Karla De Guchta ze dne 15. června 2012, v němž vyzvali k obnovení přístupu Myanmaru/Barmy k systému obchodních preferencí, a na prohlášení mluvčího vysoké představitelky ze dne 6. února 2013, v němž bylo ohlášeno možné vytvoření pracovní skupiny Myanmar-EU s cílem posílit hospodářskou spolupráci,

–  s ohledem na návrh Komise týkající se nařízení Evropského parlamentu a Rady o zrušení nařízení Rady (ES) č. 552/97, kterým se Myanmaru/Barmě dočasně ruší přístup k všeobecným celním preferencím (COM(2012)0524),

–  s ohledem na nařízení (ES) č. 732/2008 ze dne 22. července 2008(4) týkající se uplatňování stávajícího všeobecného systému celních preferencí (GSP),

–  s ohledem na usnesení týkající se opatření v otázce Myanmaru přijatých podle článku 33 stanov Mezinárodní organizace práce (MOP), které dne 13. června 2012 přijala Mezinárodní konference práce,

–  s ohledem na společnou strategii Myanmaru a MOP pro vymýcení nucené práce do 31. prosince 2015, jak ji dne 5. července 2012 schválily orgány Myanmaru/Barmy,

–  s ohledem na dokument vydaný vládou USA dne 11. července 2012 o požadavcích na podávání zpráv o odpovědném investování v Barmě(5),

–  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN o situaci v oblasti lidských práv v Myanmaru/Barmě ze dne 6. března 2013,

–  s ohledem na deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o zásadách a základních právech při práci, která byla přijata v roce 1998, a na úmluvy MOP stanovující univerzální základní pracovní normy, pokud jde o odstranění nucené práce (č. 29 (1930) a č. 105 (1957)), svobodu sdružování a právo kolektivně vyjednávat (č. 87 (1948) a č. 98 (1949)), odstranění dětské práce (č. 138 (1973) a č. 182 (1999)) a nediskriminaci v zaměstnání (č. 100 (1951) a č. 111 (1958)),

–  s ohledem na akční plán pro zamezení náboru a využívání dětí ozbrojenými silami Myanmaru, který podepsaly vláda Myanmaru/Barmy a OSN dne 27. června 2012,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte, a zejména na článek 38 této úmluvy,

–  s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv(6) a na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 8. prosince 2009(7),

–  s ohledem na pokyny OECD pro nadnárodní podniky aktualizované v květnu 2011,

–  s ohledem na globální iniciativu pro podávání zpráv a její pokyny pro podávání zpráv o udržitelnosti(8),

–  s ohledem na zásady OSN pro odpovědné investování (UNPRI),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Balíček “Odpovědné podniky„ “ (COM(2011)0685),

–  s ohledem na probíhající jednání ohledně návrhu Komise COM(2011)0683 týkajícího se směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2004/109/ES („směrnice o transparentnosti“), a na návrh Komise COM(2011)0684 týkající se směrnice Evropského parlamentu a Rady o ročních finančních výkazech, konsolidovaných finančních výkazech a souvisejících zprávách některých forem podniků, kterou se mění směrnice 2003/51/ES („směrnice o účetnictví“),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o sociální odpovědnosti podniků v mezinárodních obchodních dohodách(9),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 6. února 2013 o sociální odpovědnosti podniků: podpora zájmů společnosti a cesta k udržitelné obnově(10) a o sociální odpovědnosti podniků: řádné, transparentní a odpovědné chování a udržitelný růst(11),

–  s ohledem na první meziparlamentní schůzi EP – Myanmar konanou ve dnech 26. února až 2. března 2012 a na zprávu z této schůze(12),

–  s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

A.  vzhledem k tomu, že situace v oblasti lidských práv je v Myanmaru/Barmě i nadále velmi nestabilní, a to i navzdory opatřením, která přijal prezident Thein Sein;

B.  vzhledem k tomu, že Myanmar/Barma leží ze zeměpisného hlediska v oblasti důležitého strategického a geopolitického zájmu EU, Spojených států amerických, Číny, Indie a zejména Austrálie;

C.  vzhledem k tomu, že probíhající změny nabízejí výbornou příležitost k vytvoření mnohem lepších vztahů mezi EU a Myanmarem/Barmou, neboť přispívají k reformnímu procesu a k hospodářskému, politickému a sociálnímu rozvoji;

D.  vzhledem k tomu, že Komise navrhla, aby byl vzhledem k posouzení ze strany MOP, podle něhož porušování Úmluvy MOP o nucené práci již není vážné a systematické, obnoven Myanmaru/Barmě přístup k všeobecnému systému celních preferencí;

E.  vzhledem k tomu, že dle odhadů MOP je v Myanmaru/Barmě stále okolo 5 000 dětských vojáků;

F.  vzhledem k tomu, že je třeba postupovat obezřetně, neboť podle zprávy zvláštního zpravodaje OSN týkající se lidských práv v Myanmaru zde i nadále přetrvávají závažné problémy z hlediska lidských práv, včetně svévolného zadržování, nuceného vysídlování, zabavování půdy, využívání dětských vojáků, agresivního jednání vůči etnickým menšinám a slabého soudnictví;

G.  vzhledem k tomu, že v minulosti byla mnohá odvětví hospodářské činnosti v Myanmaru/Barmě, jako jsou hornictví, těžba dřeva, ropy a zemního plynu a výstavba přehrad, přímo spojena se závažnými případy porušování lidských práv a ničení životního prostředí, přičemž tato odvětví byla současně hlavními armádními zdroji vládních příjmů;

H.  vzhledem k tomu, že podniky působící v nestabilních státech a oblastech se slabou správou, jako je Myanmar/Barma, čelí zvýšenému riziku, že se stanou příčinou porušování lidských práv nebo k němu přispějí, vzhledem k tomu, že je proto třeba přijmout zvláštní opatření, která by tomuto riziku předcházela, což je uznáno v požadavcích pro podávání zpráv, které stanovila vláda USA pro odpovědné investování v Myanmaru/Barmě;

I.  vzhledem k tomu, že evropské podniky a jejich dceřiné společnosti a subdodavatelé mohou plnit klíčovou úlohu při prosazování a šíření sociálních a pracovních norem po celém světě;

J.  vzhledem k tomu, že by každý podnik, který působí v Myanmaru/Barmě, měl mít povinnost plnit své závazky týkající se dodržování mezinárodním norem v oblasti lidských práv, a tudíž:

   a) dodržovat své vnitrostátní a mezinárodní právní závazky v oblasti lidských práv, sociálních a pracovních norem a předpisů v oblasti životního prostředí;
   b) prokázat skutečný závazek, pokud jde o práva, ochranu a dobré životní podmínky svých pracovníků a občanů obecně;
   c) podporovat svobodu sdružování a právo na kolektivní vyjednávání;
   d) zdržet se zabírání půdy a nuceného vysídlování místních obyvatel;
   e) rychle a účinně řešit případy jakéhokoli porušení práv a předpisů;

1.  oceňuje významná opatření přijatá prezidentem Theinem Seinem a dalšími reformátory v Myanmaru/Barmě při zavádění demokratických reforem v minulém roce, v jejichž důsledku Komise navrhla, aby se obnovil přístup Myanmaru/Barmy k všeobecnému systému celních preferencí; vyzývá barmského prezidenta a barmské reformátory, aby v tomto naléhavě nutném procesu pokračovali, a zajistili tak stabilitu a nezvratnost plné demokratizace, upevnění právního státu a dodržování všech lidských práv a základních svobod;

2.  vyzývá k dalším mírovým rozhovorům s etnickými skupinami, zejména s Kačjiny, a naléhavě žádá orgány Myanmaru/Barmy, aby vytvořily akční plán pro ukončení represí Rohingyů a dalších utlačovaných menšin, mimo jiné přiznáním občanských práv, bojem proti zakořeněným předsudkům a diskriminačním postojům založeným na etnickém původu nebo náboženském vyznání a vypracováním politiky začleňování a dlouhodobého usmíření vysídlených komunit;

3.  vyzývá vládu Myanmaru/Barmy, aby se řídila zásadami řádné správy a aby okamžitě a bezpodmínečně propustila všechny zbývající politické vězně; dále vládu Myanmaru/Barmy vyzývá, aby zaručila svobodu myšlení a projevu, shromažďování a sdružování a aby pokračovala v úzké spolupráci s organizacemi, jako je MOP, s cílem vymýtit nucenou práci a zajistit, aby provádění právních předpisů týkajících se odborových organizací a pokojných demonstrací a shromáždění bylo v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv;

4.  naléhavě vyzývá vládu Myanmaru/Barmy, aby ratifikovala Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a opční protokol k této úmluvě, umožnila Mezinárodnímu výboru Červeného kříže a národním monitorovacím skupinám plný přístup do věznic a aby přijala bezprostřední účinná opatření, která zabrání mučení a špatnému zacházení;

5.  naléhavě vyzývá vládu Myanmaru/Barmy, aby uspíšila úsilí o přezkum a reformu legislativy a právních předpisů, které jsou v rozporu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv, a stanovila jasné termíny dokončení každého přezkumu; poznamenává, že tyto reformy musí probíhat za neomezené účasti skupin občanské společnosti a pomoci mezinárodních struktur v oblasti ochrany lidských práv, jako je Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR); vyzývá vládu, aby zajistila účinné provádění nových a revidovaných zákonů, mimo jiné prostřednictvím odborné přípravy a budování kapacit institucí, které jsou k jejich provádění příslušné, právníků, příslušníků donucovacích orgánů a soudců;

6.  vyjadřuje politování nad tím, že navzdory opakovaným slibům prezidenta Theina Seina nemohl Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva dosud zřídit v této zemi stálé zastoupení;

7.  zdůrazňuje, že je třeba nezávisle řešit všechny hlášené případy porušování lidských práv v oblastech zasažených konfliktem a umožnit pracovníkům OSN a jiným pracovníkům zajišťujícím humanitární činnost a pomoc přístup ke všem, kteří humanitární pomoc potřebují, a to v oblastech kontrolovaných vládou i v oblastech, které vláda nekontroluje;

8.  vyzývá vládu Myanmaru/Barmy, aby úplně provedla svůj společný akční plán s MOP o vymýcení nucené práce do 31. prosince 2015 a aby pokračovala v úzké spolupráci s organizacemi, jako je MOP, s cílem vymýtit tuto praktiku a zajistit, aby provádění právních předpisů týkajících se odborových organizací a pokojných demonstrací a shromáždění bylo v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv;

9.  bere na vědomí, že v listopadu 2012 vešel v platnost zákon o zahraničních investicích, kterým se má provádět dohled nad bezprecedentně liberalizovaným hospodářstvím; zdůrazňuje význam memoranda o porozumění MOP, které podepsal barmský ministr práce a které zemi zavazuje k tomu, že ukončí praxi nucené práce do roku 2015; poukazuje rovněž na důležitost provedení plánu na přijetí protikorupčních a daňových zákonů;

10.  uznává, že kvůli dlouhému období vojenské vlády, která prostoupila a strukturovala všechny vrstvy barmské společnosti, a navzdory důležitým a iniciativám zaměřeným na demokratizaci, jsou změny pomalé a vyžadují mezinárodní pomoc a podporu;

11.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad zprávami uvádějícími, že nucený nábor dětí do oddílů Tatmadaw Kyi (armáda Myanmaru) a pohraniční stráže nebyl zastaven, a žádá proto vládu Myanmaru/Barmy, aby okamžitě provedla všechny body akčního plánu pro řešení problematiky dětských vojáků, který podepsala spolu s OSN, a aby ochranu dětí považovala za hlavní prioritu svého reformního programu;

12.  vyzývá vládu Myanmaru/Barmy, aby v souladu s mezinárodními normami zajistila ochranu zemědělců a jednotlivých komunit před konfiskací půdy a nuceným vystěhováním; vyjadřuje své obavy z ustanovení obsažených v ústavě, v zákoně o zemědělské půdě a v zákoně o správě volných, neobdělávaných a dosud zemědělsky nevyužívaných pozemcích, která vládě umožňují zabavit půdu pro jakýkoli projekt, který bude prohlášen za projekt v národním zájmu, a využívat veškeré „volné“ pozemky, na nichž v některých případech žijí komunity, kterým tato půda poskytuje obživu; dále poukazuje na to, že obchodníci s dobrými konexemi se snaží právní cestou registrovat tuto půdu pod svým jménem;

13.  vyzdvihuje význam programu Komise pro krátkodobou pomoc v oblasti obchodu, který má být zahájen v roce 2013; vybízí vládu Myanmaru/Barmy, aby posílila své obchodní instituce a politiky s ohledem na jejich pozitivní účinky na hospodářství země a aby podnikla všechny nezbytné kroky k maximalizaci přínosu pomoci EU týkající se obchodu a přínosu vyplývajícího z obnovení preferencí v rámci iniciativy „Vše kromě zbraní“;

14.  vyzývá k tomu, aby se ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020 navýšil objem bilaterální rozvojové pomoci poskytované Myanmaru/Barmě ze strany EU; vyzývá vládu Myanmaru/Barmy, aby podporovala opatření v hlavních oblastech, na něž se vztahuje evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR), tj. v oblasti upevňování demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod; v této souvislosti si všímá práce myanmarského mírového střediska, která je dotována z prostředků EU; očekává, že vláda Myanmaru/Barmy akceptuje a usnadní otevření regionální kanceláře vysoké komisařky OSN pro lidská práva, která by měla plný mandát, jelikož tato země nepotřebuje pouze technickou pomoc, ale také mechanismy pro pečlivou kontrolu nad dodržováním lidských práv;

15.  bere na vědomí rozhodnutí Sdružení národů jihovýchodní Asie akceptovat kandidaturu Myanmaru/Barmy na předsednictví této organizace v roce 2014, a prokázat tak obnovenou důvěru v tuto zemi;

16.  zdůrazňuje, že je třeba, aby vláda Myanmaru/Barmy posílila své obchodní instituce a politiky, sestavila plán pro posílení protikorupčních a daňových zákonů a ustanovila rámec pro podnikání v souladu s mezinárodními standardy pro sociální a ekologickou odpovědnost podniků;

17.  oceňuje závazek vlády Myanmaru/Barmy připojit se k iniciativě v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu (EITI), v důsledku čehož bude tato země povinna zveřejnit své příjmy z těžebního průmyslu a hospodářských činností; dále vládu Myanmaru/Barmy vyzývá k tomu, aby za plné účasti občanské společnosti v tomto procesu splnila příslušné požadavky, a co nejdříve tak dosáhla plné shody s ustanoveními EITI;

18.  uznává, že odpovědný a udržitelný obchod a investice, včetně investic z Unie a obchodu s ní, mohou podpořit úsilí, které Myanmar/Barma vyvíjí v boji proti chudobě, a že je třeba zajistit, aby opatření byla ku prospěchu širším vrstvám obyvatelstva; konstatuje nicméně, že se toho musí dosáhnout na základě provádění nejvyšších standardů integrity a sociální odpovědnosti podniků, jak je stanoví pokyny OECD pro nadnárodní podniky, obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a strategie EU týkající se sociální odpovědnosti podniků na období 2011–2014 (COM(2011)0681);

19.  domnívá se, že hlavní silou motivující podniky k sociální odpovědnosti je zveřejňování údajů pro investory a spotřebitele, které se musí zakládat na snadno použitelných a měřitelných sociálních a environmentálních zásadách; zdůrazňuje, že tato otázka je rovněž důležitá v souvislosti s ochranou dlouhodobé hodnoty evropských investic; požaduje, aby se zveřejňování těchto informací pevně zakládalo na podpoře zásad OSN týkajících se odpovědných investic a zásady integrovaného podávání zpráv;

20.  všímá si pozitivních kroků v rámci stávající revize směrnice o transparentnosti a směrnice o účetnictví, pokud jde o řešení otázky sociální odpovědnosti podniků při současném úsilí o legitimní hledání rovnováhy mezi transparentností a odpovědností na straně jedné a zátěží, kterou pro podniky představuje podávání zpráv, na straně druhé; plně podporuje legislativní návrh týkající se podávání zpráv podle jednotlivých zemí na základě norem EITI a vykazování prodeje a zisku, daní a příjmů, jehož smyslem bude odrazovat od korupčního jednání a předcházet daňovým únikům; zdůrazňuje, že podávání zpráv podle zemí by se mělo vztahovat na odvětví, jako jsou hornictví, těžba dřeva, ropy a zemního plynu, která jsou v Myanmaru/Barmě přímo spojena se závažnými případy porušování lidských práv a ničení životního prostředí;

21.  vyzývá evropské společnosti, které s Myanmarem/Barmou obchodují, aby doložily své strategie a postupy náležité péče, pokud jde o dodržování lidských práv, práv pracujících a ochranu životního prostředí, jakož i jejich uplatňování;

22.  vyzývá Komisi, aby monitorovala dodržování závazků, které přijaly podniky EU s ohledem na mezinárodně uznávané zásady a pokyny týkající se sociální odpovědnosti podniků, v souladu s jejím sdělením o strategii EU v této oblasti, a aby sledovala i veškerá opatření přijatá jednostranně a dobrovolně podniky EU a vypracovala pokyny pro odvětví těžby ropy a zemního plynu zaměřené na dodržování lidských práv;

23.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v monitorování vývoje v Myanmaru/Barmě, pokud jde o nucenou práci a jakékoli další systematické porušování lidských práv, a aby reagovala na tyto jevy v souladu se stanovenými postupy a mechanismy, a to případně i formou nového návrhu na odejmutí obchodních preferencí;

24.  očekává, že ESVČ bude konzultovat s Parlamentem a informovat jej o procesu vytváření lidskoprávního dialogu s Myanmarem/Barmou;

25.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, parlamentům a vládám členských států a parlamentu a vládě Myanmaru/Barmy.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2012)0142.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2012)0464.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2012)0355.
(4) Úř. věst. L 211, 6.8.2008, s. 1.
(5) http://www.humanrights.gov/wp-content/uploads/2012/07/Burma-Responsible-Investment-Reporting-Reqs.pdf
(6) „Obecné zásady v oblasti podnikání a lidských práv, Provádění rámce OSN “chránit, respektovat a napravovat„ ze dne 16. června 2011, které podpořila Rada OSN pro lidská práva:http://www.business-humanrights.org/media/documents/ruggie/ruggie-guiding-principles-21-mar-2011.pdf
(7) http://www.business-humanrights.org/SpecialRepPortal/Home/Protect Respect-Remedy-Framework and http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/111819.pdf
(8) Verze: 3.1, březen 2011:https://www.globalreporting.org/resourcelibrary/G3.1-Sustainability-Reporting-Guidelines.pdf
(9) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 101.
(10) Přijaté texty, P7_TA(2013)0050.
(11) Přijaté texty, P7_TA(2013)0049.
(12) http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2009_2014/documents/dase/cr/897/897838/897838en.pdf


Makroregionální strategie pro Alpy
PDF 210kWORD 24k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. května 2013 o makroregionální strategii pro Alpy (2013/2549(RSP))
P7_TA(2013)0229RC-B7-0190/2013

Evropský parlament,

  s ohledem na článek 192, čl. 265 odst. 5 a článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

  s ohledem na strategii EU pro region Baltského moře (COM(2009)0248),

  s ohledem na Alpskou úmluvu ze dne 7. listopadu 1991,

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. prosince 2010 o strategii Evropské unie pro Podunají (COM(2010)0715) a na orientační akční plán, který strategii doprovází (SEC(2009)0712),

  s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2011 o uplatňování strategie Unie pro Podunají(1),

  s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady pořádaného dne 24. června 2011, v nichž Evropská rada vyzvala členské státy, aby „ve spolupráci s Komisí pokračovaly v práci na případných budoucích makroregionálních strategiích“,

  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady předložený Komisí dne 6. října 2011 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (COM(2011)0611),

  s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že cílem makroregionálních strategií je lepší využívání stávajících zdrojů při řešení problémů územního rozvoje a současně hledání společných odpovědí na společné výzvy, zlepšení prostorové integrace, posílení účinnosti různých forem politiky podporovaných EU a partnerství mezi orgány veřejné správy, místními orgány i dalšími institucemi a organizacemi občanské společnosti;

B.  vzhledem k tomu, že Komise navrhuje, aby byl posílen nadnárodní rozměr politiky územní spolupráce a aby byly jakékoli nové makroregionální strategie zahájeny na dobrovolném základě, avšak s využitím stávajících zkušeností a osvědčených postupů;

C.  vzhledem k tomu, že území, jež tvoří alpský region, mají mnohé společné rysy, jako např. geografickou jedinečnost vysokohorských oblastí a úzké propojení s většími městy ve středohorském pásu Alp;

D.  vzhledem k tomu, že makroregionální strategie pro Alpy, jež by měla být srovnatelná se strategiemi, které EU přijala pro pobaltský a podunajský region, přinese příležitost dát Alpám nový rozměr a větší význam v kontextu EU, pokud jde o lepší přístup k financování;

E.  vzhledem k tomu, že alpský region se rozkládá na území několika členských států EU i států, jež nejsou členy Unie, a tvoří vzájemně propojený makroregion s různorodými hospodářskými kapacitami a narůstajícími obavami ohledně problémů týkajících se životního prostředí, demografických změn, dopravní infrastruktury, cestovního ruchu a energetických otázek, a vzhledem k tomu, že koordinace vnitřních a vnějších politik všech zúčastněných stran by mohla přinést lepší výsledky a přidanou hodnotu;

F.  vzhledem k tomu, že Alpy jsou hory evropského a mezinárodního zájmu s citlivými ekosystémy, velkým počtem ledovců, na něž má závažný dopad změna klimatu, a rovněž s velkým množstvím chráněných krajinných oblastí a rozličných chráněných endemických druhů flóry a fauny;

G.  vzhledem k tomu, že cílem politiky soudržnosti je dosáhnout hospodářské, sociální a územní soudržnosti v EU;

1.  domnívá se, že rozvoj dalekosáhlých strategií, jako jsou regionální strategie, by měl přispět k posílení úlohy místní a regionální úrovně při provádění politiky EU a že zásada víceúrovňového řízení by měla být ústřední zásadou při plánování a provádění strategie pro Alpy;

2.  připomíná, že zkušenosti získané při provádění strategie pro region Baltského moře a strategie pro Podunají přinesly výsledky, pokud jde o transparentnost rozhodovacího procesu a přidělování prostředků EU; vyzývá Komisi, aby pro tuto oblast bezodkladně předložila konkrétní akční plán zaměřený na překonání strukturálních znevýhodnění horských oblastí a vytváření náležitých podmínek pro hospodářský růst a účinnou sociální a územní soudržnost v tomto regionu,

3.  zdůrazňuje pozitivní úlohu právních nástrojů EU, jako je evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), ve vztahu k makroregionům, neboť přinášejí strukturální podporu pro konkrétní aspekty spolupráce a výměny osvědčených postupů i pro navrhování a provádění strategií územního rozvoje umožňujících spolupráci příslušných orgánů na různých úrovních;

4.  vítá současný vývoj v regionech v alpském prostoru a jejich výrazný přístup vycházející zdola, neboť tyto regiony opakovaně vyjádřily potřebu alpské strategie, díky níž by mohly účinně řešit společné problémy celé alpské oblasti, konzistentněji využít svůj značný potenciál a řešit potřebu lepší mobility, zabezpečení dodávek energie, ochrany životního prostředí, sociálního a ekonomického rozvoje, kulturních výměn a civilní ochrany v alpském regionu;

5.  s ohledem na vysoký počet ledovců ovlivňovaných změnou klimatu považuje udržitelný rozvoj Alp za jeden z hlavních cílů makroregionální strategie;

6.  domnívá se, že tato strategie by měla rovněž stimulovat a snažit se usnadnit spolupráci při vymezování evropských chráněných krajinných oblastí, jejímž příkladem je nedávná společná iniciativa národního parku Mercantour (Parc national du Mercantour, Francie) a národního parku Alpi Marittime (Parco Naturale delle Alpi Marittime, Itálie);

7.  zdůrazňuje, že je důležité přizpůsobit obsah strategie pro Alpy Alpské úmluvě a následným protokolům této úmluvy a zároveň zohlednit stávající spolupráci a budování sítí na nadnárodní úrovni v této oblasti;

8.  zdůrazňuje, že makroregionální strategie pro Alpy by měla zohledňovat zachování podob tradičního, převážně zemědělského, využívání půdy, a podporovat tak biologickou rozmanitost a zachování stávajících chráněných území;

9.  požaduje, aby makroregionální strategie pro Alpy byla předmětem komplexního hodnocení vypracovaného Komisí na základě objektivních kritérií a měřitelných ukazatelů;

10.  vyzývá Komisi, aby řádně prováděla článek 174 SFEU prostřednictvím strategického plánu zaměřeného na překonání strukturálních znevýhodnění horských oblastí a na vytvoření vhodných podmínek pro hospodářský růst a účinnou sociální a územní soudržnost alpského regionu;

11.  domnívá se, že územní rozměr strategie povede ke konkrétnímu rozvoji myšlenky územní soudržnosti;

12.  zdůrazňuje, že makroregionální strategie pro Alpy představuje účinný nástroj pro posílení evropské územní spolupráce v dotyčném regionu uplatněním přístupu zdola nahoru a rozšířením spolupráce prostřednictvím lepšího využívání dostupných zdrojů, a tedy i nástroj pro usnadnění koordinace meziodvětvových politik;

13.  zdůrazňuje, že makroregionální strategie pro Alpy by zajistila vzájemnou doplňkovost různých iniciativ EU týkajících se alpského regionu a vysokohorských oblastí a byla by pro konkrétní projekty skutečným přínosem;

14.  domnívá se, že makroregionální strategie pro Alpy musí koordinovat stávající fondy EU, zejména v oblasti politiky soudržnosti, s cílem provádět projekty zaměřené na řešení společných výzev v oblastech, jako je ochrana životního prostředí, investice do konkurenceschopnosti a inovací, zemědělství a lesnictví, vodohospodářství, energetika, otázky životního prostředí a klimatu a doprava;

15.  zdůrazňuje, že možná makroregionální strategie pro Alpy by měla být v souladu s cíli strategie Evropa 2020, a měla by tak zajišťovat dodržení závazku EU k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění;

16.  zdůrazňuje, že je důležité pomocí této strategie zvýšit schopnost inovace v alpském regionu, a to využíváním dovedností jeho pracovní síly, vytvářením partnerství a navazováním spolupráce mezi klíčovými zúčastněnými stranami (strany působící na trhu práce, ve vzdělávání, odborné přípravě, výzkumu a zaměstnavatelé), udržením aktivních mladých lidí v této oblasti, podporou tvořivosti a zvyšováním kapacity jednotlivých regionů v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu;

17.  zdůrazňuje skutečnost, že nový „makroregionální“ rámec spolupráce musí zajistit, aby se přirozená znevýhodnění okrajových regionů, jako jsou vysokohorské oblasti, přeměnila v přednosti a příležitosti a aby byl vývoj těchto regionů stimulován;

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů a dalším příslušným institucím.

(1) Úř. věst. C 188 E, 28.6.2012, s. 30.


Pracovní podmínky a zdravotní a bezpečnostní normy v souvislosti s nedávnými požáry závodů a zhroucením budovy v Bangladéši
PDF 227kWORD 27k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. května 2013 o pracovních podmínkách a zdravotních a bezpečnostních normách s ohledem na nedávné požáry v továrnách a na zřícení budovy v Bangladéši (2013/2638(RSP))
P7_TA(2013)0230RC-B7-0223/2013

Evropský parlament,

  s ohledem na svá předchozí usnesení o Bangladéši, zejména na usnesení ze dne ze dne 17. ledna 2013 o nedávných obětech požárů v textilních továrnách, zejména v Bangladéši(1) a ze dne 14. března 2013 o situaci v Bangladéši(2) a o udržitelnosti celosvětového hodnotového řetězce bavlny(3),

  s ohledem na společné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Catherine Ashtonové a komisaře EU pro obchod Karla de Guchta ze dne 30. dubna 2013, které přijali poté, co v Bangladéši krátce předtím došlo ke zřícení budovy,

  s ohledem na dohodu týkající se požární ochrany a bezpečnosti budov v Bangladéši,

  s ohledem na deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o základních zásadách a právech při práci, iniciativu OSN Global Compact a na směrnici OECD pro nadnárodní podniky,

  s ohledem na svá usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech a sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách(4) a o sociální odpovědnosti podniků v mezinárodních obchodních dohodách(5),

  s ohledem na Dohodu o spolupráci mezi Evropským společenstvím a Bangladéšskou lidovou republikou o partnerství a rozvoji(6),

  s ohledem na Úmluvu MOP o podpůrném rámci pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (2006, C-187) a na Úmluvu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (1981, C-155), které Bangladéš neratifikoval, a na jejich příslušná doporučení (R-197); s ohledem na Úmluvu o inspekci práce (1947, C-081), jíž je Bangladéš smluvní stranou, a na její doporučení (R-164),

  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“ (COM(2011)0681),

  s ohledem na svá usnesení ze dne 6. února 2013 o sociální odpovědnosti podniků: řádné, transparentní a odpovědné obchodní chování a udržitelný růst(7) a o sociální odpovědnosti podniků: podpora zájmů společnosti a cesta k udržitelné obnově podporující začlenění(8),

  s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, které pro vlády i společnosti stanovují rámec pro ochranu a dodržování lidských práv a které v červnu 2011 schválila Rada OSN pro lidská práva,

  s ohledem na kampaň Clean Clothes,

  s ohledem na závěry mise MOP na vysoké úrovni do Bangladéše, která proběhla ve dnech 1. až 4. května 2013,

  s ohledem na čl. 110 odst. 2 a odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 24. dubna 2013 zemřelo po zřícení textilní továrny v budově Rana Plaza v bangladéšské Dháce více než 1 100 osob a bylo zraněno přibližně 2 500 osob a jedná se tak o největší tragédii, k níž kdy došlo v odvětví výroby oděvů na celém světě,

B.  vzhledem k tomu, že při požáru továrny společnosti Tazreen v Ašulii (předměstí Dháky) dne 24. listopadu 2012 zahynulo nejméně 112 osob; vzhledem k tomu, že při požáru továrny v Dháce dne 8. května 2013 zahynulo 8 osob; a vzhledem k tomu, že od roku 2005 do tragédie v Rana Plaza zemřelo jen v Bangladéši při požárech v továrnách přibližně 600 pracovníků v oděvním průmyslu;

C.  vzhledem k tomu, že došlo k zatčení majitele budovy Rana Plaza a dalších osmi osob, přičemž proti nim bylo vzneseno trestné obvinění na základě toho, že budova byla postavena nelegálně a projevily se v ní rozsáhlé strukturální problémy, avšak dělníci byli nuceni pokračovat v práci navzdory obavám o svou bezpečnost;

D.  vzhledem k tomu, že pracovní podmínky v textilních továrnách jsou často špatné a pracovní práva, jako jsou práva uznávaná hlavními úmluvami MOP, jsou respektována jen minimálně a dodržování bezpečnosti je často nedostatečné nebo nulové; vzhledem k tomu, že v mnoha případech majitelé takovýchto továren unikli trestu a učinili proto jen málo pro zlepšení pracovních podmínek;

E.  vzhledem k tomu, že ačkoli v případě továrny Tazreen vládní vyšetřovací komise tvořená ze zástupců ministerstva vnitra a  stálého parlamentního výboru pro otázky související s ministerstvem práce došla k závěru, že proti majiteli této továrny by mělo být zahájeno trestní stíhání pro hrubou nedbalost, nedošlo doposud k jeho zatčení;

F.  vzhledem k tomu, že evropský trh je největším dovozcem oděvů a textilních výrobků z Bangladéše, přičemž přední západní podniky přiznávají, že měly smluvně zajištěny dodávky oděvů z továren v budově Rana Plaza;

G.  vzhledem k tomu, že Bangladéš je po Číně druhým největším vývozcem konfekčních oděvů na světě, a vzhledem k tomu, že v Bangladéši existuje více než 5 000 textilních továren, které zaměstnávají přibližně 4 miliony osob, a vzhledem k tomu, že v současnosti oděvy představují 75 % veškerého vývozu této země;

H.  vzhledem k tomu, že textilní průmysl je považován za jedno z nejvíce znečišťujících odvětví; vzhledem k tomu, že spřádání, tkaní a výroba průmyslových vláken mohou zhoršovat kvalitu ovzduší a vypouštět do prostředí bezpočet těkavých látek, které jsou obzvláště škodlivé pro pracovníky, spotřebitele a životní prostředí;

I.  vzhledem k tomu, že mzda osob pracujících v Rana Plaza údajně činila pouze 29 EUR měsíčně; vzhledem k tomu, že podle kampaně Clean Clothes tvoří náklady na zaměstnance pouze 1 až 3 % konečné ceny výrobků, a vzhledem k tomu, že tlak v oblasti stanovování cen se zvyšuje;

J.  vzhledem k tomu, že několik předních západních firem nedávno podepsalo právně závaznou dohodu s místními organizacemi práce, jejímž cílem je zajistit základní normy bezpečnosti na pracovišti v oděvních továrnách v Bangladéši, a to v reakci na rozsáhlou kritiku, jíž byly vystaveny mezinárodní podniky spolupracující s místními výrobci oděvů;

1.  vyjadřuje svůj zármutek nad tragickou ztrátou životů více než 1 100 osob a nad zraněními dalších tisíců lidí, k nimž došlo v důsledku zřícení budovy Rana Plaza v Dháce, kterému se dalo předejít; vyjadřuje svou soustrast rodinám obětí a zraněným a veřejně odsuzuje osoby odpovědné za to, že ani v tomto případě nebylo možno zabránit takovýmto rozsáhlým ztrátám na životech;

2.  zdůrazňuje, že podobné nehody tragicky upozorňují na nedostatečné bezpečnostní normy ve výrobních podnicích a prokazují, že je třeba naléhavě učinit opatření k lepšímu uplatňování klíčových pracovních norem MOP a přimět nadnárodní maloobchodní textilní společnosti k dodržování zásad sociální odpovědnosti podniků;

3.  obhajuje právo bangladéšských pracovníků na vytváření a registraci nezávislých odborových svazů a na členství v těchto svazech, aniž by se museli obávat pronásledování; domnívá se, že demokratické struktury odborových svazů jsou zásadním nástrojem prosazování lepších zdravotních a bezpečnostních norem, lepších pracovních podmínek a vyšších platů; vyzývá bangladéšskou vládu, aby tato základní práva zaručila;

4.  vítá bangladéšskou dohodu týkající se požární ochrany a bezpečnosti budov, která byla uzavřena mezi odbory, nevládními organizacemi a asi 40 nadnárodními maloobchodními prodejci textilu dne 15. května 2013, jejímž cílem je zlepšit bezpečnostní normy v místě výroby (a která zahrnuje rovněž ujednání o úhradě těchto opatření), zejména vytvořením nezávislého systému inspekcí, včetně veřejných zpráv a povinných oprav a renovací, a aktivní podporou zřizování „výborů pro bezpečnost a ochranu zdraví“, mezi jejichž členy by patřili zástupci pracovníků v každém závodě; vyzývá všechny ostatní příslušné oděvní značky, aby toto úsilí podpořily, včetně maloobchodních prodejců oděvů, jako je Walmart, Gap, Metro, NKD a Ernstings, kteří i nadále odmítají jakoukoli závaznou dohodu;

5.  vítá akční plán, který dne 4. května 2013 přijala vláda, zaměstnavatelé, pracovníci a MOP, který zúčastněné strany zavazuje, aby se zapojily zejména do reformy pracovního práva, aby se pracovníkům umožnilo zakládání odborových svazů bez předchozího souhlasu majitelů továren a kolektivní vyjednávání, aby do konce roku 2013 posoudily bezpečnost veškerých funkčních továren konfekčních oděvů určených na vývoz, které se v Bangladéši nacházejí, a aby nebezpečné továrny přemístily a přijaly stovky dalších inspektorů;

6.  vyjadřuje naději, že dohoda a  akční plán budou provedeny včas a v plném rozsahu; v této souvislosti vítá, že vláda Bangladéše dne 13. května 2013 schválila změnu bangladéšského zákoníku práce, která obsahuje ustanovení o skupinovém pojištění a zdravotnických službách v továrnách; naléhavě vyzývá parlament Bangladéše, aby tuto změnu neprodleně přijal na svém nadcházejícím zasedání; vítá rovněž rozhodnutí bangladéšské vlády zvýšit v nejbližších týdnech minimální mzdu a naléhavě žádá bangladéšskou vládu, aby stíhala společnosti, které tuto mzdu nedodržují;

7.  připomíná, že Bangladéš má v současnosti prostřednictvím všeobecného systému preferencí bezcelní a bezkvótový přístup na trh EU v rámci režimu „vše kromě zbraní“ a že tyto preference by mohly být v souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení o uplatňování systému všeobecných celních preferencí odňaty, pokud by příslušné monitorovací subjekty došly k závěru, že dochází k závažnému  a systematickému porušování zásad stanovených v úmluvách uvedených v části A přílohy III;

8.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala, zda Bangladéš tyto úmluvy dodržuje, a očekává, že zjistí-li se, že v Bangladéši dochází k vážnému a systematickému porušování zásad stanovených v těchto úmluvách, bude zváženo zahájení šetření podle článku 18 nařízení o uplatňování systému všeobecných celních preferencí;

9.  považuje za nanejvýš politováníhodné, že bangladéšská vláda neprosazuje celostátní předpisy týkající se budov; vyzývá vládu a příslušné soudní orgány, aby vyšetřily obvinění z toho, že tyto předpisy nebyly uplatňovány na základě tajné dohody mezi zkorumpovanými úředníky a majiteli, kteří se snaží snižovat náklady;

10.  očekává, že osoby odpovědné za zločinnou nedbalost či jinak trestně odpovědné v souvislosti se zřícením budovy Rana Plaza, požárem továrny společnosti Tazreen a se všemi ostatními požáry budou postaveny před soud; očekává, že místní úřady a vedení továren budou spolupracovat, aby všem obětem zajistily neomezený přístup k soudnímu systému, což by jim umožnilo žádat o odškodnění; očekává, že se nadnárodní maloobchodní prodejci textilu, který byl v těchto továrnách vyráběn, budou podílet na vytváření finančního plánu odškodnění; vítá kroky, které učinila bangladéšská vláda na podporu obětí a jejich rodin;

11.  vyzývá všechny firmy, zejména oděvní značky, jejímiž dodavateli nebo subdodavateli jsou továrny v Bangladéši a dalších zemích, aby důsledně uplatňovaly mezinárodně uznávané postupy v oblasti sociální odpovědnosti podniků, především nedávno aktualizovanou směrnici OECD pro nadnárodní společnosti, deset zásad sociální odpovědnosti podniků iniciativy OSN Global Compact, normu ISO 26000 poskytující pokyny pro oblast společenské odpovědnosti, tripartitní deklarace Mezinárodní organizace práce (MOP) o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku a obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, a aby kriticky prověřovaly své dodavatelské řetězce s cílem zajistit, aby se jejich zboží vyrábělo výhradně v továrnách, které beze zbytku dodržují bezpečnostní normy a pracovní práva;

12.  vyzývá Komisi, aby mezi společnostmi z EU podnikajícími v zahraničí aktivně propagovala odpovědné podnikatelské chování se zvláštním důrazem na zajištění přísného dodržování všech jejich zákonem stanovených povinností, především mezinárodních norem a předpisů v oblasti lidských práv, pracovních podmínek a životního prostředí;

13.  vyzývá maloobchodní firmy, nevládní organizace a všechny zúčastněné subjekty, případně i Komisi, ke spolupráci na vytvoření normy pro dobrovolné označování výrobků, které by potvrzovalo, že v rámci celého dodavatelského řetězce daného výrobku byly dodrženy  základní pracovní normy MOP; vyzývá společnosti, které využívající sociální odpovědnost podniků jako marketingový nástroj, aby přijaly opatření, která zaručí, že veškerá jejich tvrzení jsou pravdivá;

14.  vítá podporu, kterou Komise poskytuje ministerstvu práce a zaměstnanosti Bangladéše a asociaci bangladéšských výrobců a vývozců oděvů; vyzývá k prohloubení a rozšíření této spolupráce, tak aby případně zahrnovala i další země v tomto regionu;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě OSN pro lidská práva, vládě a parlamentu Bangladéše a generálnímu řediteli Mezinárodní organizace práce.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0027.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0100.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0099.
(4) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 31.
(5) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 101.
(6) Úř. věst. L 118, 27.4.2001, s. 48
(7) Přijaté texty, P7_TA(2013)0049.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2013)0050.


Guantánamo: hladovka vězňů
PDF 206kWORD 25k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. května 2013 2013 o Guantánamu – hladovka vězňů (2013/2654(RSP))
P7_TA(2013)0231B7-0221/2013

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Guantánamu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. dubna 2012 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti, včetně dopadů na strategickou politiku EU týkající se lidských práv(1),

–  s ohledem na mezinárodní, evropské a vnitrostátní nástroje týkající se lidských práv a základních svobod a uplatňování zákazu svévolného zadržování, násilného zmizení a mučení, k nimž patří Mezinárodní pakt o občanských a politických právech uzavřený dne 16. prosince 1966 a Úmluva OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání ze dne 10. prosince 1984 a její příslušné protokoly,

–  s ohledem na Společné prohlášení Evropské unie a jejích členských států a Spojených států amerických ze dne 15. června 2009 o uzavření vazebního zařízení v zátoce Guantánamo a o budoucí spolupráci v boji proti terorismu založené na sdílených hodnotách, mezinárodním právu a dodržování zásad právního státu a lidských práv,

–  s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillayové ze dne 5. dubna 2013 o režimu zadržování v Guantánamu, ve kterém uvedla, že „přetrvávající věznění řady zadržovaných po neurčitou dobu je svévolným zadržováním osob a představuje jasné porušení mezinárodního práva“,

–  s ohledem na zásady Charty Organizace spojených národů a na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na článek 122 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že mnozí ze 166 zbývajících vězňů v zátoce Guantánamo zahájili hladovku na protest proti současným podmínkám ve vazebním zařízení;

B.  vzhledem k tomu, že 86 ze zbývajících vězňů bylo prohlášeno za způsobilé k propuštění, ale jsou dosud vězněni na dobu neurčitou;

C.  vzhledem k tomu, že Evropská unie a Spojené státy sdílejí základní hodnoty, k nimž náleží svoboda, demokracie a dodržování mezinárodního práva, zásad právního státu a lidských práv;

D.  vzhledem k tomu, že alespoň 10 zadržovaných, kteří drží hladovku, je nuceno k příjmu potravy, aby zůstali při životě; vzhledem k tomu, že na základě mezinárodních dohod lékařů je třeba respektovat informované a dobrovolné rozhodnutí jednotlivce zahájit hladovku;

E.  vzhledem k tomu, že Evropská unie a Spojené státy americké sdílejí společnou hodnotu, kterou je svoboda náboženského vyznání; vzhledem k tomu, že byly zaznamenány četné případy, kdy americký vojenský personál během prohledávání cel nedůstojně zacházel s Korány, který patřily zadržovaným;

F.  vzhledem k tomu, že ve společném prohlášení EU-USA ze dne 15. června 2009 vzaly obě strany na vědomí závazek prezidenta Obamy nařídit uzavření vazebního zařízení v zátoce Guantánamo do 22. ledna 2010 a uvítaly „další přijatá opatření, včetně důkladného přezkumu politik v oblasti zadržování, přemísťování, soudních řízení a vyslýchání uplatňovaných v boji proti terorismu a větší transparentnosti ohledně postupů dříve používaných v rámci těchto politik“;

G.  vzhledem k tomu, že USA ruší jediný provozovaný civilní let do zátoky Guantánamo, což znamená, že jediným dostupným letem je let vojenským letounem, k jehož použití potřebují jednotlivci povolení z Pentagonu, čímž se omezí přístup zástupců tisku, právníků a pracovníků z oblasti lidských práv;

1.  poukazuje na úzké transatlantické vztahy založené na sdílených klíčových hodnotách a dodržování základních, všeobecných a nezadatelných lidských práv, jako je právo na spravedlivý soudní proces a zákaz svévolného zadržování; vítá rozsáhlou transatlantickou spolupráci v široké škále mezinárodních otázek v oblasti lidských práv;

2.  vyzývá orgány USA, aby náležitě respektovaly přirozenou důstojnost zadržovaných a dodržovaly jejich lidská práva a základní svobody;

3.  vyjadřuje znepokojení nad zajištěním duševní a tělesné pohody zadržovaných zapojených do hladovky a vězňů nucených k příjmu potravy a vyzývá USA, aby respektovaly jejich práva a rozhodnutí;

4.  naléhavě vyzývá USA, aby přehodnotily rozhodnutí zrušit jediný civilní let do zátoky Guantánamo, které povede k omezení přístupu zástupců tisku a občanské společnosti;

5.  naléhavě vyzývá USA, aby při provádění povinných prohlídek důstojně zacházely s náboženskými texty a aby je náležitě respektovaly;

6.  zdůrazňuje, že nadále zadržovaní vězni by měli mít nárok na pravidelný přezkum zákonnosti svého zadržení v souladu s článkem 9 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, který uvádí, že „každý, kdo je zatčen nebo se nalézá ve vazbě, má právo na řízení před soudem tak, aby soud mohl rozhodnout bez prodlení o právoplatnosti jeho zadržení a nařídit jeho propuštění, jestliže vazba není zákonná“;

7.  znovu připomíná své rozhořčení a pobouření nad všemi akty masového terorismu a svou solidaritu s oběťmi takových útoků a soucítění s bolestí a utrpením jejich rodin, přátel a příbuzných; připomíná však, že boj proti terorismu nemůže být veden na úkor etablovaných sdílených základních hodnot, jako je dodržování lidských práv a právního státu;

8.  vyjadřuje politování nad skutečností, že závazek prezidenta USA uzavřít Guantánamo do ledna 2010 nebyl dosud splněn; připomíná svou výzvu orgánům USA, aby revidovaly systém vojenských soudů s cílem zajistit spravedlivá soudní řízení, uzavřít Guantánamo a za všech okolností zakázat mučení, špatné zacházení a zadržování na dobu neurčitou bez soudního řízení;

9.  pohlíží s politováním na rozhodnutí prezidenta USA ze dne 7. března 2011 podepsat příkaz k zadržování a odvolání zákazu vojenských tribunálů; je přesvědčen, že běžná trestní řízení, která spadají pod civilní soudnictví, jsou nejlepším způsobem, jak vyřešit status zadržovaných z Guantánama; trvá na tom, že zadržovaní ve vazbě USA by měli být ihned obviněni a souzeni v souladu s mezinárodními normami a právního státu nebo by měli být propuštěni; v této souvislosti zdůrazňuje, že by pro všechny bez diskriminace měly platit stejné normy týkající se spravedlivých soudních řízení;

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení svolávacímu orgánu pro vojenské soudy (Convening Authority for Military Commissions), ministru zahraničí USA, prezidentovi USA, Kongresu a Senátu USA, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států EU, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi Valného shromáždění OSN a vládám členských států OSN.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2012)0126.


Indie: poprava Mohammada Afzala Gurua a její dopady
PDF 206kWORD 22k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. května 2013 o Indii: poprava Mohammada Afzala Gurua a její důsledky (2013/2640(RSP))
P7_TA(2013)0232RC-B7-0237/2013

Evropský parlament,

  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 62/149 ze dne 18. prosince 2007, která vyzývá k uvalení moratoria na uplatňování trestu smrti, a na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 63/168 ze dne 18. prosince 2008, která vyzývá k uplatňování rezoluce Valného shromáždění č. 62/149,

  s ohledem na závěrečné prohlášení 4. světového kongresu proti trestu smrti konaného ve dnech 24. až 26. února 2010 v Ženevě, které obsahuje výzvu ke všeobecnému zrušení trestu smrti,

  s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 11. srpna 2010 o moratoriích na používání trestu smrti,

  s ohledem na svá předchozí usnesení o zrušení trestu smrti, zejména na usnesení ze dne 26. dubna 2007 o iniciativě pro všeobecné moratorium na trest smrti(1),

  s ohledem na podání předložené v červenci 2012 14 bývalými soudci indického nejvyššího soudu a vrchního soudu prezidentovi Indie, v němž ho vyzývají ke zmírnění trestů smrti vynesených nad 13 vězni z toho důvodu, že tyto tresty byly v průběhu předcházejících devíti let nejvyšším soudem potvrzeny chybně,

  s ohledem na Světový den boje proti trestu smrti a na Evropský den boje proti trestu smrti, který se každoročně slaví dne 10. října,

  s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Mohammad Afzal Guru byl v roce 2002 odsouzen k smrti poté, co byl shledán vinným ze spiknutí v souvislosti s útokem na parlament Indie, k němuž došlo v prosinci 2001, a dne 9. února 2013 byl indickými orgány popraven;

B.  vzhledem k tomu, že trest smrti je tím nejkrajnějším druhem krutého, nelidského a pokořujícího trestu, jaký lze uložit, a porušuje právo na život zakotvené ve Všeobecné deklaraci lidských práv;

C.  vzhledem k tomu, že 154 zemí světa již de jure nebo de facto trest smrti zrušilo; vzhledem k tomu, že se Indie při podání kandidatury na členství v Radě OSN pro lidská práva před volbami dne 20. května 2011 zavázala, že bude udržovat nejvyšší úroveň prosazování a ochrany lidských práv;

D.  vzhledem k tomu, že Indie ukončila své osmileté neoficiální moratorium na vykonávání poprav v listopadu 2012, když popravila Ajmala Kasaba, jenž byl shledán vinným za roli, kterou hrál při útocích v Bombaji v roce 2008;

E.  vzhledem k tomu, že národní i mezinárodní organizace pro lidská práva vznesly ohledně spravedlivosti soudu s Afzalem Guruem závažné otázky;

F.  vzhledem k tomu, že více než 1 455 vězňů v Indii čeká v současné době na vykonání trestu smrti;

G.  vzhledem k tomu, že navzdory zákazu vycházení vyhlášenému v rozsáhlých částech Indií spravovaného Kašmíru následovaly po smrti Afzala Gurua protesty;

1.  opakuje, že je dlouhodobým odpůrcem trestu smrti za všech okolností, a znovu požaduje okamžité moratorium na popravy v těch zemích, kde je trest smrti stále uplatňován;

2.  odsuzuje tajnou popravu Afzala Gurua vykonanou vládou Indie v tiharské věznici v Dillí dne 9. února 2013 v rozporu s celosvětovým trendem směřujícím ke zrušení trestu smrti a vyjadřuje politování nad tím, že manželka Afzala Gurua a další rodinní příslušníci nebyli o blížící se popravě a pohřbu informováni;

3.  žádá vládu Indie, aby navrátila tělo Afzala Gurua jeho rodině;

4.  naléhavě žádá indické orgány, aby při všech soudních řízeních dodržovaly nejvyšší národní a mezinárodní justiční normy a aby všem vězňům a osobám stojícím před soudem poskytovaly nezbytnou právní pomoc;

5.  lituje smrti tří mladých Kašmířanů po protestech proti popravě Afzala Gurua; vyzývá bezpečnostní síly, aby při používání síly proti pokojným demonstrantům jednaly zdrženlivě; vyjadřuje znepokojení nad možnými negativními důsledky pro kašmírský mírový proces;

6.  žádá vládu Indie, aby se vší naléhavostí neschvalovala v budoucnu žádné rozkazy k vykonání popravy;

7.  vyzývá vládu a parlament Indie k přijetí právních předpisů, které by zavedly trvalé moratorium na vykonávání poprav s cílem trest smrti v blízké budoucnosti zrušit;

8.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce, Radě, Komisi, vládám a parlamentů členských států, generálnímu tajemníkovi Britského společenství národů, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi Valného shromáždění OSN, vysoké komisařce OSN pro lidská práva a prezidentovi, vládě a parlamentu Indie.

(1) Úř. věst. C 74 E, 20.3.2008, s. 775.


Rwanda: případ Victoire Ingabireové
PDF 227kWORD 26k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. května 2013 o Rwandě: případ Victoire Ingabireové (2013/2641(RSP))
P7_TA(2013)0233RC-B7-0243/2013

Evropský parlament,

  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o občanských a politických právech, kterou Rwanda ratifikovala v roce 1975,

  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů (ACHPR),

  s ohledem na Africkou chartu pro demokracii, volby a správu věcí veřejných,

  s ohledem na nástroje Organizace spojených národů a Africké komise pro lidská práva a práva národů, zejména na zásady a pokyny týkající se práva na spravedlivý proces a právní pomoc v Africe,

  s hledem na odpověď místopředsedkyně, vysoké představitelky Ashtonové na písemnou otázku ohledně Victoire Ingabireové E-010366/2012 ze dne 4. února 2013,

  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy afrických, karibských a tichomořských států (AKT) na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, která byla podepsána dne 23. června 2000 v Cotonou, a zejména na její přílohu VII, která vyzývá k propagaci lidských práv, k demokracii založené na právním státě a k transparentnímu a odpovědnému vládnutí,

  s ohledem na Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,

  s ohledem na zprávu organizace Amnesty International „Spravedlnost v ohrožení: soudní řízení Victoire Ingabireové u soudu první instance“ roku 2013,

  s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v roce 2010, po 16 letech života v nizozemském exilu, se předsedkyně Spojených demokratických sil (UDF(1)) – koalice rwandských opozičních stran – Victoire Ingabireová vrátila do Rwandy, aby se zúčastnila prezidentských voleb;

B.  vzhledem k tomu, že Victoire Ingabireová, které bylo nakonec zabráněno v účasti v těchto volbách, byla dne 14. října 2010 zatčena; vzhledem k tomu, že v prezidentských volbách zvítězil ziskem 93 % hlasů končící prezident Paul Kagame, lídr Rwandské vlastenecké fronty (RPF); vzhledem k tomu, že Spojené demokratické síly neměly možnost se před volbami v roce 2010 zaregistrovat jako politická strana; vzhledem k tomu, že podobného zacházení se dostalo i dalším opozičním stranám;

C.  vzhledem k tomu, že politická činnost paní Ingabireové se mj. zaměřila na právní stát, svobodu politického sdružování a na posílení postavení žen ve Rwandě;

D.  vzhledem k tomu, že pod vedením prezidenta Kagameho, který řídí veřejný život na základě systému jedné strany, kdy jsou kritici rwandských orgánů diskriminováni, zastrašováni a vězněni, je Rwandská vlastenecká fronta i nadále dominantní politickou stranou ve Rwandě;

E.  vzhledem k tomu, že dne 30. října 2012 byla Victoire Ingabireová odsouzena k osmi letům odnětí svobody; vzhledem k tomu, že byla odsouzena na základě dvou aktualizovaných bodů obvinění, zatímco ve čtyřech dalších bodech byla osvobozena; vzhledem k tomu, že na základě svých předpokládaných vztahů s Demokratickými silami za osvobození Rwandy (FDLR) – hutuskou skupinou rebelů – byla uznána vinnou ze spiknutí za pomoci terorizmu ke škodě vládních orgánů a z toho, že bagatelizovala genocidu z roku 1994; vzhledem k tomu, že veřejný žalobce pro ni požadoval trest doživotního vězení;

F.  vzhledem k tomu, že dne 25. března 2013 Victoire Ingabireová vystoupila v rámci svého odvolacího procesu jako svědek a požádala o přehodnocení důkazů;

G.  vzhledem k tomu, že obvinění Victoire Ingabireové z „ideologie genocidy“ a „rozdělování společnosti“ poukazuje na nedostatek tolerance politického pluralizmu ze strany rwandské vlády;

H.  vzhledem k tomu, že v dubnu 2013 byla v průběhu svého odvolacího procesu k Nejvyššímu soudu, kdy byla zproštěna viny v šesti bodech obvinění vznesených státním žalobcem, odsouzena v důsledku nových obvinění, která nebyla podložena právními dokumenty a která nebyla podle jejího obhájce v průběhu soudního řízení předložena; vzhledem k tomu, že se v případě těchto dvou nových obvinění jedná o popírání skutečného stavu / revizionizmus a vlastizradu;

I.  vzhledem k tomu, že v květnu 2013 uvedli před Nejvyšším soudem čtyři svědci obžaloby a spoluobvinění poté, co u Vrchního soudu svědčili v roce 2012 proti Victoire Ingabireové, že došlo ke zfalšování jejich svědectví; vzhledem k tomu, že významná organizace na ochranu lidských práv vyjádřila znepokojení nad jejich „prodlužovaným zadržováním v izolaci“ a nad „používáním mučení k vynucení přiznání“;

J.  vzhledem k tomu, že soudní proces, který začal v roce 2011, považuje řada pozorovatelů za politicky motivovaný; vzhledem k tomu, že právní předpisy Rwandy a soudní moc porušují mezinárodní úmluvy, jichž je Rwanda smluvní stranou, zejména Mezinárodní úmluvu o občanských a politických právech, které rwandská vláda podepsala dne 16. července 1997, konkrétně její ustanovení o svobodě vyjadřování a svobodě myšlení;

K.  vzhledem k tomu, že paní Ingabireová od 16. dubna 2012 bojkotuje svůj proces na protest proti zastrašování a protiprávním vyšetřovacím postupům, které byly použity proti některým jejím spoluobviněným, zejména proti bývalým členům Demokratických sil za osvobození Rwandy podplukovníkovi Tharcisseovi Nditurendemu, podplukovníkovi Noëli Habiyaremyemu, kapitánu Jean Marie Vianney Karutovi a majorovi Vitalu Uwumuremyiovi a také na protest proti rozhodnutí soudu zkrátit vyslýchání svědkyně obhajoby pana Michela Habimany, která obviňuje rwandské orgány z vykonstruovaných důkazů; vzhledem k tomu, že tyto okolnosti rwandské orgány nepotvrdily;

L.  vzhledem k tomu, že zakladatel Socialistické strany Inberakuri Bernard Ntaganda byl odsouzen ke čtyřem letům vězení z důvodu ohrožení národní bezpečnosti, „snahy o rozdělení společnosti“ a pokusu o organizování demonstrací bez povolení;

M.  vzhledem k tomu, že dne 13. září 2012 byla Victoire Ingabireová spolu s dalšími dvěma politickými činiteli Bernardem Ntagandou a Deogratiem Mushyayidiem, kteří jsou v současnosti oba ve vězení, nominována na Sacharovovu cenu pro svobodu myšlení, kterou uděluje Evropský parlament;

N.  vzhledem k tomu, že Rwanda je signatářskou zemí Dohody z Cotonou, v níž je stanoveno, že dodržování lidských práv je základním prvkem spolupráce mezi EU a zeměmi AKT;

O.  vzhledem k tomu, že ve Rwandě dochází k významnému omezování dodržování základních lidských práv, včetně politického pluralizmu a svobody vyjadřování a sdružování, což opozičním stranám ztěžuje fungování a novinářům brání ve vyjadřování kritických názorů;

P.  vzhledem k tomu, že je velmi důležité upevňovat demokracii, mj. zajišťovat nezávislost soudnictví a účast opozičních stran, zejména s ohledem na parlamentní volby v roce 2013 a prezidentské volby, které se mají konat v roce 2017;

Q.  vzhledem k tomu, že genocida a občanská válka, k nimž došlo ve Rwandě v roce 1994, mají stále negativní vliv na stabilitu v regionu;

1.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad původním soudním řízením s Victoire Ingabireovou, které neodpovídá mezinárodním normám, v neposlední řadě pokud jde o její právo na presumpci neviny, a které bylo založeno na vykonstruovaných důkazech a přiznání spoluobviněných, kteří byli zadržováni ve vojenské vazební věznici na vojenské základně Camp Kami, kde se údajně k vynucení jejich doznání používalo mučení;

2.  rozhodně odsuzuje politicky motivovanou povahu soudního řízení, pronásledování politických protivníků a předjímání výsledku soudního procesu; vyzývá rwandské soudnictví, aby v případě paní Victoire Ingabireové urychleně zajistilo odvolací řízení, které by splňovalo normy stanovené rwandskými a mezinárodními právními předpisy;

3.  vyzývá k dodržování zásady rovnosti na základě opatření, která by zajistila, že se oběma stranám – obžalobě i obhajobě – dostane stejných procesních možností a prostředků k tomu, aby zjistily, jaké věcné důkazy jsou v průběhu řízení k dispozici, a aby měly stejnou možnost předložit své argumenty; vybízí k lepšímu hodnocení důkazů, včetně toho, aby bylo zajištěno, že tyto důkazy nebyly získány na základě mučení;

4.  vyzývá EU k vyslání pozorovatelů, kteří by sledovali odvolací proces Victoire Ingabireové;

5.  zdůrazňuje, že respektuje nezávislost soudnictví ve Rwandě, připomíná však rwandským orgánům, že EU vyjádřila v rámci oficiálního politického dialogu s Rwandou probíhajícího v souladu s článkem 8 Dohody z Cotonou své obavy, pokud jde o dodržování lidských práv a práva na spravedlivý proces;

6.  připomíná, že svoboda shromažďování, sdružování a projevu jsou základní součástí každé demokracie, a domnívá se, že tyto zásady jsou ve Rwandě předmětem výrazného omezování;

7.  odsuzuje veškeré formy represí, zastrašování a zadržování politických aktivistů, novinářů a ochránců lidských práv; naléhavě žádá rwandské orgány, aby okamžitě propustily všechny osoby a další aktivisty, kteří jsou zadržováni či odsouzeni pouze za uplatňování svého práva na svobodu projevu, sdružování a pokojného shromažďování; naléhavě v této souvislosti rwandské orgány žádá, aby upravily rwandské právní předpisy, tak aby zajišťovaly svobodu projevu;

8.  požaduje, aby rwandská vláda dodržovala mezinárodní právo a Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní úmluvu o občanských a politických právech z roku 1966 a Africkou chartu lidských práv a práv národů;

9.  připomíná, že prohlášení získaná za použití mučení nebo jiných forem špatného zacházení jsou v jakémkoli soudním řízení nepřípustná;

10.  vyzývá rwandské soudní orgány, aby důkladně vyšetřily údajné mučení a další případy porušování lidských práv a aby postavily osoby odpovědné za tyto trestné činy před soud, protože beztrestnost není možné tolerovat;

11.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že 19 let poté, co se Rwandská vlastenecká fronta dostala k moci, a dva roky po znovuzvolení prezidenta Kagameho Rwanda stále ještě nemá fungující opoziční politické strany;

12.  vyzývá rwandské orgány, aby zajistily oddělení správní, legislativní a soudní moci, a zejména nezávislost soudnictví, a aby podporovaly účast opozičních stran na politickém životě, a to v kontextu vzájemného respektování a inkluzivního dialogu, které jsou součástí demokratického procesu;

13.  domnívá se, že zákon o ideologii genocidy z roku 2008, který byl použit k obvinění Victoire Ingabireové, slouží jako politický nástroj k umlčení kritiků vlády;

14.  vyzývá vládu Rwandy, aby přehodnotila zákon o „ideologii genocidy“, tak aby tento zákon odpovídal rwandským závazkům podle mezinárodního práva, a aby změnila zákon, který zavádí trest za trestné činy diskriminace a sektářství, tak aby tento zákon odpovídal rwandským závazkům podle mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv;

15.  zdůrazňuje, že trestní řízení vedené proti Victoire Ingabireové, jedno z nejdelších v dějinách Rwandy, je důležité z politického i právního hlediska jakožto zkouška schopnosti rwandského soudnictví zabývat se ostře sledovanými politickými kauzami spravedlivě a nezávisle;

16.  připomíná rwandským orgánům, že demokracie je založena na pluralitní vládě, fungující opozici, nezávislých sdělovacích prostředcích a soudnictví, na dodržování lidských práv a svobody projevu a shromažďování; v této souvislosti vyzývá Rwandu, aby tyto normy dodržovala a zlepšila svou pověst v oblasti dodržování lidských práv;

17.  zdůrazňuje, že v kontextu mezinárodní rozvojové pomoci poskytované Rwandě je nutné mnohem více se zabývat problematikou lidských práv, právního státu a transparentní a vstřícné státní správy; vyzývá EU, aby ve spolupráci s dalšími mezinárodními dárci i nadále vyvíjela nátlak na to, aby ve Rwandě došlo k reformě lidských práv;

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, orgánům Africké unie, Východoafrickému společenství, Společnému parlamentnímu shromáždění AKT-EU, vládám a parlamentům členských států, obhájcům Victoire Ingabireové a prezidentovi Rwandy.

(1) Francouzsky: Forces Démocratiques Unifiées (FDU-Inkingi).

Právní upozornění - Ochrana soukromí