Evropský parlament,

—  s ohledem na posudkovou zprávu Výboru pro platební a vypořádací systémy Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (CPSS-IOSCO) z července 2012 o ozdravných postupech a řešení problémů infrastruktur finančního trhu,

—  s ohledem na posudkovou zprávu výboru CPSS-IOSCO ze srpna 2013 o ozdravení infrastruktur finančního trhu,

—  s ohledem na zprávu Mezinárodního sdružení orgánů dohledu v pojišťovnictví (IAIS) nazvanou „Globální systémově významní pojistitelé: výchozí metoda posuzování rizik“ a na zprávu nazvanou „Globální systémově významní pojistitelé: opatření politiky“,

—  s ohledem na zprávu Rady pro finanční stabilitu ze dne 18. července 2013 nazvanou „Globální systémově významní pojistitelé a politická opatření, jež se na ně budou vztahovat“(1),

—  s ohledem na posudkovou zprávu Rady pro finanční stabilitu ze srpna 2013 nazvanou „Použití klíčových atributů účinných režimů řešení problémů v případě nebankovních finančních institucí“,

—  s ohledem na konzultaci útvarů Komise ohledně případného rámce pro ozdravné postupy a řešení problémů nebankovních finančních institucí,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (EMIR)(2),

—  s ohledem na Komisí předložený návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnice 98/26/ES (nařízení o centrálních depozitářích),

—  s ohledem na Komisí předložený návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení problémů úvěrových institucí a investičních podniků (COM(2012)0280), a na příslušnou zprávu Hospodářského a měnového výboru(3),

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0343/2013),

A.  vzhledem k tomu, že programy MMF a Světové banky pro hodnocení finančního sektoru nyní zahrnují posouzení infrastruktury finančních trhů;

B.  vzhledem k tomu, že pro celosvětové zvýšení stability nebankovního finančního sektoru mají zásadní význam účinné ozdravné plány a nástroje k řešení problémů;

C.  vzhledem k tomu, že infrastruktura finančních trhů se vyznačuje velkou organizační rozmanitostí; vzhledem k tomu, že má-li se usnadnit příprava vhodných plánů ozdravných postupů a především vhodného řešení problémů, je nezbytné tyto infrastruktury rozlišovat podle složitosti organizačního modelu, zeměpisné působnosti a obchodního modelu;

D.  vzhledem k tomu, že nařízení EMIR a nařízení o centrálním depozitáři cenných papírů sice usilují o zmírnění systémových rizik pomocí vhodně regulované tržní infrastruktury, avšak tato snaha může mít nezamýšlené důsledky;

E.  vzhledem k tomu, že povinné centrální zúčtování sice žádoucím způsobem přispívá ke snižování celkového systémového rizika na finančních trzích, nicméně v jeho důsledku se rovněž zvýšila koncentrace systémových rizik v ústředních protistranách, a vzhledem k tomu, že všechny ústřední protistrany jsou systémově velmi důležité na svých vlastních trzích;

F.  vzhledem k tomu, že největší členové clearingového systému se obvykle účastní více než jedné ústřední protistrany, takže pokud jedna z nich selže, začnou se s problémy pravděpodobně potýkat i další protistrany;

G.  vzhledem k tomu, že vícečetná selhání členů ústředních protistran budou mít ničivé důsledky nejen pro subjekty na finančních trzích, ale i pro celou společnost;

H.  vzhledem k tomu, že používání systému ústředních protistran se zdůvodňuje snížením rizika selhání protistrany tím, že před nabídnutím produktů k centrálnímu zúčtování je správně stanovena jejich marže, takže selhání jedné z protistran neovlivní zbytek trhu;

I.  vzhledem k tomu, že postupy řízení rizik ukazují, že centrální protistrany snižují riziko a nejistotu protistran a předchází šíření problémů;

J.  vzhledem k tomu, že nařízení EMIR plně nezohledňuje rizika plynoucí z toho, když ústřední protistrana nesprávně vyhodnotí maržové požadavky pro celou třídu produktů

K.  vzhledem k tomu, že ústřední protistrany mají pobídky k používání nižších marží, zejména při zavádění nových produktů nebo nových tříd aktiv, s cílem přilákat klientelu; vzhledem k tomu, že je nutné posoudit, zda je rozdělení fondů pro riziko selhání podle třídy produktů nebo aktiv účinné;

L.  vzhledem k tomu, že zatím nebyla otestována rizika spojená s křížovým stanovením marží produktů (stanovení marží ve vztahu k portfoliu) pomocí oddělení aktiv v rámci fondu ústřední protistrany vytvořeném pro riziko selhání, a tak ačkoli snížení požadavků na kolaterál může krátkodobě snížit náklady, křížové stanovování marží by nemělo ohrozit schopnost ústřední protistrany správně řídit rizika a mělo by dodržovat omezení vyplývající z analýz hodnoty v riziku;

M.  vzhledem k tomu, že jeden z klíčových přínosů člena clearingového systému spočívá v tom, že klientům poskytuje ochranu před rizikem selhání protistrany jak ve vztahu k ústřední protistraně, tak k ostatním členům clearingového sytému;

N.  vzhledem k tomu, že mezinárodní centrální depozitáře cenných papírů EU jsou jakožto zprostředkovatelé na trhu s eurobondy významné instituce z hlediska celosvětového systému a že v současné době působí na základě bankovních licencí;

O.  vzhledem k tomu, že centrální zúčtování klade větší požadavky na řízení kolaterálu a souvisejících služeb, které nyní poskytují depozitáře cenných papírů (dále jen „DCP“) a depozitní banky;

P.  vzhledem k tomu, že kvůli připravovanému zavedení systému Target2Securities zvažují DCP nové služby;

Q.  vzhledem k tomu, že standardní úpadkové režimy neposkytnou úplný rámec pro nakládání s aktivy klientů, pokud DCP selže, aniž by uplatňoval právní předpisy v oblasti cenných papírů;

R.  vzhledem k tomu, že IAIS v červenci 2013 vydalo zprávu o globálních systémově významných pojistitelích, v níž došlo k závěru, že zatímco se potvrdilo, že tradiční obchodní model pojišťoven je mnohem odolnější během finančních krizí než obchodní model bank, mohou velké, úzce propojené přeshraniční pojišťovny, zejména pojišťovny s rozsáhlými činnostmi nad rámec tradičních forem pojištění, jako je poskytování úvěrových a investičních záruk, představovat významné systémové riziko; vzhledem k tomu, že Rada pro finanční stabilitu na základě metody posuzování rizik vypracované IAIS určila devět velkých systémově významných pojišťoven, z nichž pět má sídlo v Unii;

S.  vzhledem k tomu, že systémové riziko v důsledku selhání správce aktiv sice není tak vážné jako v případě selhání klíčové tržní infrastruktury, avšak jak se obchodní modely správců aktiv vyvíjejí, může jejich význam z hlediska systému růst, čemuž se věnuje Rada pro finanční stabilitu ve své práci o stínovém bankovnictví;

1.  vyzývá Komisi, aby upřednostnila ozdravení a řešení problémů ústředních protistran a těch DCP, které jsou vystaveny úvěrovému riziku, a aby v případě, že dojde k závěru, že je vhodné vypracovat podobné právní předpisy pro jiné finanční instituce, náležitě rozlišovala jednotlivé typy institucí a zaměřila se na ty z nich, jež by mohly pro hospodářství představovat systémová rizika;

2.  zdůrazňuje, že je důležité, aby právní předpisy EU zohledňovaly mezinárodně dohodnuté zásady ve výboru CPSS-IOSCO, Radě pro finanční stabilitu a IAIS;

3.  zdůrazňuje, že je důležité, aby všechna ozdravná opatření pro nebankovní finanční instituce jasně odstupňovala pořadí zásahů, v jejichž rámci příslušné orgány sledují vhodně stanovené ukazatele finančního zdraví a mají pravomoc včasně zasáhnout v případě finančních potíží daného subjektu a vyzvat jej k přijetí nápravných opatření podle předem schváleného ozdravného plánu, aby nebylo nutné přistoupit k potenciálně rušivému krajnímu opatření, jímž je zahájení postupu pro řešení problémů daného subjektu;

4.  domnívá se, že nebankovní finanční instituce by měly vypracovat vlastní komplexní a robustní ozdravné plány, v nichž určí kriticky významné operace a služby, a zavést strategie a opatření, jež jsou zapotřebí k zajištění kontinuálního poskytování kriticky významných operací a služeb, a že tyto ozdravné plány by měl přezkoumat příslušný orgán dohledu; domnívá se, že orgán dohledu by měl být oprávněn požádat o provedení změn v ozdravném plánu a měl by konzultovat s orgánem příslušným k řešení krizí, jenž by v případě, že by zastával jiný názor, mohl vydat doporučení orgánu dohledu;

5.  zastává názor, že orgány dohledu by měly mít právo zasáhnout v zájmu finanční stability a požadovat provedení těch částí ozdravných plánů, které ještě nebyly zahájeny, nebo v nutných případech přijímat opatření; orgány dohledu by si však také měly být vědomy toho, že již tak v zátěžových situacích mohou trh uvrhnout do nejistoty;

6.  domnívá se, že orgány příslušné k řešení krizí a orgány dohledu by v každé zemi měly usilovat o spolupráci a vzájemně se o svých krocích informovat;

7.  shledává, že v případě skupin, jejichž subjekty se nacházejí v různých jurisdikcích, by plán skupiny pro řešení problémů měl být schválen různými orgány příslušnými k řešení krizí; tyto plány by měly vycházet z předpokladu, že orgány z různých jurisdikcí navzájem spolupracují;

8.  domnívá se, že opatření na řešení problémů by měla rozlišovat mezi různými službami a činnostmi, které je dotčená instituce v rámci infrastruktury finančního trhu oprávněna poskytovat či provádět;

9.  zdůrazňuje že je nutné zabránit rozporům mezi plány na ozdravení a řešení problémů a platnými právními předpisy, zejména se směrnicí o dohodách o finančním zajištění a s nařízením o infrastruktuře evropských trhů (EMIR), neboť by mohly snížit kapacity ústředních protistran a DCP k ozdravení a vyřešení problémů nebo bránit jejich účinnému fungování;

10.  zdůrazňuje, že v rámci posuzování toho, jak jsou konkrétní režimy řešení problémů relevantní pro tržní infrastrukturu, finanční instituce a stínové bankovní subjekty, je naprosto nezbytné vytvořit nástroje účinného monitorování aktuálního stavu a toku finančních rizik v rámci společností, sektoru, členských států v Unii a jimi napříč, jakož i mezi Unií a jinými světovými regiony; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby Evropský výbor pro systémová rizika, evropské orgány dohledu a jiné příslušné orgány k těmto účelům účinně využívaly relevantní údaje poskytované podle právních předpisů o bankovnictví, pojišťovnách a tržní infrastruktuře;

Ústřední protistrany

11.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby ústřední protistrany měly pro všechny produkty zúčtované ústřední protistranou vypracovanou strategii pro řízení selhání, jež bude součástí širšího ozdravného plánu schváleného orgánem dohledu; tato strategie se zaměří zejména na produkty určené k centrálnímu zúčtování, protože v jejich případě roste pravděpodobnost koncentrace rizik;

12.  zdůrazňuje význam sledování rizik, jež ústředním protistranám vznikají v důsledku koncentrace členů clearingového systému, a vyzývá orgány dohledu, aby Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) informovaly o 10 největších členech clearingového systému každé ústřední protistrany, aby tato rizika, jako např. vzájemné propojení, šíření problémů a úpadek hrozící současně více ústředním protistranám, mohla být centrálně monitorována a posuzována;

13.  vyzývá Komisi, aby vypracovala nástroje pro měření vnitrodenního rizika ústředních protistran s cílem zajistit, aby vnitrodenní zůstatky ústředních protistran u obchodních bank určené na správu účtu a platební služby nepřekročily předem stanovené limity, což by mohlo ohrozit fungování ústředních protistran;

14.  je přesvědčen o tom, že mají-li být zachovány pobídky pro řádnou správu ústředních protistran, je nutné dodržovat kaskádovitou ochranu proti selhání podle nařízení EMIR spočívající v tom, že předtím, než se přikročí k čerpání příspěvků odvedených do fondu pro riziko selhání členy, kteří neselhali, použijí se předfinancované vlastní finanční zdroje ústřední protistrany;

15.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby ústřední protistrany jednaly v obecném veřejném zájmu a odpovídajícím způsobem tomu přizpůsobily své obchodní strategie, aby tak významně snížily pravděpodobnost, že bude nutné zahájit postupy ozdravení a řešení problémů;

16.  vyzývá Komisi, aby uznala, že zatímco oddělení tříd aktiv (tzv. ring-fencing) ve fondu zřízeném ústřední protistranou pro riziko selhání má omezit šíření problémů, není jasné, zda toto opatření bude v praxi postačovat vzhledem ke skutečnosti, že obchodní pobídky spojené s křížovým stanovením marží produktů by mohly zvyšovat riziko v systému; vyzývá Komisi, aby navrhla další opatření na minimalizaci tohoto rizika nákazy;

17.  vyzývá Komisi, aby zajistila stanovení solidních zásad pro smluvní ujednání mezi ústřední protistranou a členy jejího clearingového systému a pro to, jakým způsobem tito členové přenášejí ztráty na své klienty, což by mělo probíhat tak, že před přesunutím jakýchkoli ztrát člena clearingového systému, který selhal, na klienta v rámci transparentního postupu rozdělení ztrát bude nutné vyčerpat jeho fond pro riziko selhání;

18.  domnívá se, že veškerá smluvní ujednání mezi ústřední protistranou a členy jejího clearingového systému by měla rozlišovat mezi ztrátami plynoucími z úpadku některého člena a ztrátami, jež vnikly z jiných důvodů, např. v důsledku špatných investičních rozhodnutí ústřední protistrany; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl výbor ústřední protistrany pro řízení rizik plně informován o investicích ústřední protistrany, aby si o nich udržel náležitý přehled; domnívá se, že za nejvhodnější ozdravné nástroje by za těchto okolností měly být považovány pozastavení výplaty dividend a pohyblivých složek odměn nebo dobrovolná restrukturalizace závazků pomocí kapitalizace pohledávky;

19.  domnívá se, že všechny ústřední protistrany by měly mít vypracovány komplexní ozdravné postupy, jež zajistí ochranu finančních prostředků a zdrojů v souladu s požadavky nařízení EMIR; tyto ozdravné plány by měly chránit před všemi předvídatelnými situacemi a měly by být zahrnuty do pravidel ústřední protistrany a společně zveřejněny;

20.  je pevně přesvědčen o tom, že v případě ústředních protistran je dělící čárou mezi ozdravným postupem a řešením problémů situace, kdy jsou vyčerpány prostředky kaskádovité ochrany proti selhání a kapacita ústřední protistrany pro absorpci ztrát; zastává názor, že v tomto okamžiku by měl orgán dohledu vážně posoudit možnost odvolání správní rady ústřední protistrany, převedení kriticky významných služeb nebo předání dohledu nad provozem ústřední protistrany jinému poskytovateli; domnívá se, že orgány příslušné k řešení problémů by měly mít k dispozici nezbytné pravomoci při posuzování situace a určitý manévrovací prostor, aby mohly svá rozhodnutí zdůvodnit;

21.  domnívá se, že orgány příslušné k řešení problémů by měly při výkonu takových pravomocí používat následující, velmi přesně vymezená kritéria:

22.  zdůrazňuje, že zajištění „kontinuálního poskytování služeb“ je třeba chápat za klíčový cíl plánu řešení problémů;

23.  zdůrazňuje, že účast členů clearingového systému na rozdělení ztrát před odvoláním správního orgánu ústřední protistrany by neměla zahrnovat peníze nebo majetek přímých či nepřímých klientů, pokud orgán příslušný k řešení může – jakmile je na něj přenesena odpovědnost – použít nástroje pro rozdělení ztráty, jako je snížení variační marže nebo vložení nových příspěvků do fondu pro riziko selhání členy clearingového systému, kteří neselhali, přičemž postupuje co nejvíce v souladu s plánem pro řešení problémů;

24.  je přesvědčen o tom, že pokud by měl orgán příslušný k řešení možnost pozastavit právo na předčasné vypovězení smluv, jež by pozastavilo zúčtovací povinnost ústřední protistrany po dobu nejvýše dvou dnů, měl by trh možnost správně stanovit nové smluvní podmínky, a tak lépe rozložit rizika; zavedení a výkon takové pravomoci je nutné pečlivě zvážit a měla by být podmíněna alespoň tím, že orgán příslušný k řešení určí, že pozastavení daného práva je nezbytné v zájmu finanční stability, s ohledem na cíle řešení problémů, interakci s příslušnými bankovními nebo jinými režimy řešení problémů, které se vztahují na členy clearingového systému, dále s ohledem na řízení selhání a rizik dané ústřední protistrany a dopad na všechny její trhy, účastníky zúčtování a finanční trhy obecně; tato pravomoc by musela být spojena s pravomocí zrušit zúčtovací povinnost, což by bylo krajním řešením poté, co bylo minimálně prozkoumáno, zda zúčtování nemůže krátkodobě provádět jiná ústřední protistrana;

25.  bere na vědomí, že členové clearingových systémů ústředních protistran pocházejí z velkého počtu zemí; domnívá se tedy, že rámec ústřední protistrany pro řešení problémů bude účinný jen tehdy, bude-li platný ve všech zúčastněných jurisdikcích; z tohoto důvodu je přesvědčen, že je nutné aktualizovat vnitrostátní insolvenční režimy, aby odpovídaly novému evropskému režimu řešení problémů;

26.  domnívá se, že ústřední protistrany s bankovní licencí by měly podléhat zvláštnímu režimu pro ústřední protistrany, a ne navrhovanému režimu ozdravných postupů a řešení problémů bank v rámci směrnice o ozdravných postupech a řešení problémů bank; v tomto ohledu vzbuzuje obavy zejména skutečnost, že navrhovaný režim pro banky by vyžadoval, aby měly v držení celkovou výši dluhu, který lze odepsat; je přesvědčen o tom, že taková pravomoc by byla pro ústřední protistrany s bankovní licencí nevhodná, protože takové dluhové nástroje obvykle nevydávají;

Depozitáře cenných papírů

27.  konstatuje, že depozitář cenných papírů (dále jen „DCP“) je povinen zajistit, aby jasným cílem jeho ozdravného plánu bylo zachování provozní kontinuity v rozumném krizovém scénáři tak, aby dotčený DCP mohl nadále vykonávat svou nejdůležitější funkci vypořádání i ostatní klíčové služby nebo aby je vykonávala existující třetí strana oprávněná podle nařízení o centrálním depozitáři cenných papírů i v případě, že byly zrušeny jeho ostatní obchodní činnosti;

28.  žádá, aby v případě, že v dohledné době nebude předložen samostatný legislativní návrh, bylo do nařízení o centrálním depozitáři zahrnuto ustanovení, že příslušné vnitrostátní orgány jsou povinny zajistit vypracování vhodných plánů na ozdravení a řešení problémů v souladu s mezinárodními normami, které Rada pro finanční stabilitu a výboru CPSS-IOSCO vypracovaly pro všechny DCP, včetně odkazů na články směrnice o ozdravných postupech a řešení problémů úvěrových institucí a investičních podniků, jež by se měly vztahovat na DCP s bankovní licencí;

29.  vyzývá členské státy, aby vzhledem k neexistenci právní úpravy cenných papírů propracovaly a koordinovaly své stávající zvláštní režimy správy DCP s cílem posílit jistotu ohledně toho, jak bude během krize zachována provozní kontinuita, zejména zajištěním přístupu orgánu příslušného k řešení do registrů, záznamů nebo účtů DCP tak, aby tento orgán nebo příslušný vnitrostátní orgán mohly snadno identifikovat majitele aktiv;

30.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby návrh rámce pro ozdravné postupy a řešení problémů DCP zajišťoval – v maximální možné míře – kontinuitu DCP během ozdravného procesu a řešení problémů;

31.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby návrh rámce pro ozdravné postupy a řešení problémů DCP zajišťoval kontinuitu legislativního prostředí DCP, zejména tím, že bude dodržovat směrnici o neodvolatelnosti zúčtování, ujednání o dodání proti zaplacení, fungování všech propojení DCP s jinými depozitáři a smlouvy s poskytovateli klíčových služeb během ozdravného procesu a řešení problémů;

Pojišťovny

32.  konstatuje, že v EU již dlouho existuje obezřetnostní regulace pojišťovnictví; zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy v rozumné lhůtě důsledně a jednotně uplatňovaly směrnici Solventnost II, jak je stanoveno v nařízení „Omnibus II“; požaduje ukončení jednání o nařízení „Omnibus II“, aby bylo možno včas dokončit druhou a třetí úroveň směrnice Solventnost II, a tak omezit na minimum pravděpodobnost zásahu ze strany orgánů příslušných k řešení problémů;

33.  vyzývá Komisi, aby pečlivě zohlednila práci IAIS na ozdravných postupech a řešení problémů pojišťoven a aby je zvážila v kontextu druhé úrovně směrnice Solventnost II, právních předpisů o finančních konglomerátech a směrnice o zprostředkování pojištění; dále ji vyzývá, aby spolupracovala s mezinárodními partnery na dodržení harmonogramu, který stanovila Rada pro finanční stabilitu pro provedení politických doporučení, jež zahrnují požadavek, aby systémově významné pojišťovny zajistily vypracování plánů ozdravných postupů a řešení problémů a posouzení řešitelnosti daného problému, posílily dozor nad skupinami a stanovily požadavky na lepší pokrytí ztrát; shledává, že dlouhodobý charakter pojistných závazků, odlišné lhůty, dlouhá období likvidace pojistných událostí (tzv. run-off) a obchodní povaha pojišťovnictví ve srovnání s bankovnictvím samy o sobě zajišťují – spolu s nástroji, které mají k dispozici regulační orgány – účinné postupy řešení problémů; domnívá se tedy, že by se pozornost měla soustředit na ozdravení;

34.  vyjadřuje politování nad tím, že IAIS a Rada pro finanční stabilitu odložily zveřejnění pokynů pro posuzování systémového statusu pojistitelů a pro ně určených strategických doporučení na červenec 2014; vyzývá Komisi, aby pečlivě zvážila systémové riziko zajišťoven, zejména s ohledem na jejich ústřední roli v řízení pojistného rizika, jejich vysokého stupně propojení a obtížné nahraditelnosti;

Správa aktiv

35.  vyzývá Komisi, aby uvážlivě posoudila, zda by měli být někteří správci aktiv označeni jako důležití z hlediska systému s ohledem na rozsah jejich činnosti a na základě komplexního souboru ukazatelů, jako je jejich velikost, obchodní model, zeměpisná působnost, rizikový profil, úvěruschopnost a to, zda obchodují na vlastní účet či zda pro ně platí požadavky na oddělení aktiv jejich klientů, a jiných relevantních faktorů;

36.  poukazuje na to, že aktiva klientů jsou oddělená a jsou držena depozitáři, a tudíž možnost převést tato aktiva na jiného správce aktiv představuje důležité ochranné opatření;

37.  je přesvědčen o tom, že účinná právní úprava cenných papírů by mohla zmírnit mnohé problémy v případě úpadku velkého přeshraničního správce aktiv;

Platební systémy

38.  vyzývá Komisi, aby navázala spolupráci s příslušnými mezinárodními orgány finančního dohledu, aby společně určily slabiny v celosvětově významných platebních systémech a stávající opatření k zajištění kontinuálního poskytování služeb v případě selhání;

39.  domnívá se, že vzhledem k tomu, že platební systémy jsou základem všech převodů hotovosti, je zjevné, že narušení trhu v takovém systému by mělo značné důsledky pro ostatní subjekty na finančním trhu; konstatuje, že již směrnice o neodvolatelnosti zúčtování z roku 1998 usiluje o zmírnění možných rizik v platebních systémech, ale domnívá se, že se tato směrnice dostatečně nezabývá ozdravením a řešením problémů, a že je proto třeba přijmout zvláštní ustanovení, která platebním systémům umožní reagovat odpovídajícím způsobem na nepříznivé okolnosti;

o
o   o

40.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) http://www.financialstabilityboard.org/publications/r_130718.pdf. (2) Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1. (3) A7-0196/2013.