Evropský parlament,

—  s ohledem na Listinu základních práv, zejména na články 1, 14, 15, 21, 23, 24, 25, 34 a 35,

—  s ohledem na mezinárodní právní předpisy na ochranu lidských práv, zejména na Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace, Deklaraci OSN o právech příslušníků národnostních, etnických, náboženských a jazykových menšin z roku 1992, Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen a Úmluvu Organizace spojených národů o právech dítěte,

—  s ohledem na evropské úmluvy na ochranu lidských práv a základních svobod, zejména Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (ECHR), Evropskou sociální chartu a související doporučení Evropského výboru pro sociální práva, Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu,

—  s ohledem na články 2, 3 a 6 Smlouvy o Evropské unii a články 8, 9 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na sdělení Komise nazvané Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 (COM(2011)0173) a závěry Evropské rady ze dne 24. června 2011,

—  s ohledem na sdělení Komise nazvané Vnitrostátní strategie integrace Romů: první krok při provádění rámce EU (COM(2012)0226),

—  s ohledem na návrh doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech (COM(2013)0460),

—  s ohledem na sdělení Komise nazvané Další kroky v provádění vnitrostátních strategií integrace Romů (COM(2013)0454),

—  s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES(1) ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ,

—  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES(2) ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání,

—  s ohledem na návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, který předložila Komise (COM(2008)0426),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o situaci romských žen v Evropské unii(3),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o evropské strategii pro začleňování Romů(4),

—  s ohledem na výsledky průzkumu zaměřeného na Romy a na jejich analýzu podle příslušnosti k pohlaví, kterou na základě žádosti podle článku 126 vypracovala Agentura EU pro základní práva,

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0349/2013),

A.  vzhledem k tomu, že v souladu se strategií pro rovnost žen a mužů 2010–2015 musí Komise „podporovat rovnost žen a mužů při uplatňování všech aspektů […] strategie Evropa 2020“, a vzhledem k tomu, že Rada ve svých závěrech k rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů konstatuje, že je nutné „ve všech politikách a opatřeních na dosažení pokroku v začleňování Romů uplatňovat perspektivu rovnosti žen a mužů“;

B.  vzhledem k tomu, že romské ženy se často potýkají s vícenásobnou diskriminací z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a to na základě pohlaví a etnického původu, která je silnější než diskriminace romských mužů a neromských žen, a mají omezený přístup k zaměstnání, vzdělání, zdravotní péči, sociálním službám a rozhodování; vzhledem k tomu, že romské ženy se často stávají oběťmi rasismu, předsudků a stereotypů, které mají negativní dopad na jejich skutečné začlenění;

C.  vzhledem k tomu, že romské ženy jsou vystaveny patriarchálním a sexistickým tradicím, které jim brání v uplatňování svobodné volby v základních životních otázkách, jako je vzdělání, práce, sexuální a reprodukční zdraví, a dokonce i sňatek; vzhledem k tomu, že diskriminaci romských žen nelze ospravedlňovat tradicí, ale že je třeba ji řešit a zároveň brát ohled na tradici a rozmanitost;

D.  vzhledem k tomu, že romské ženy jsou chudobou ohroženy více než romští muži, a vzhledem k tomu, že romské rodiny se čtyřmi či více dětmi jsou v EU chudobou ohroženy nejvíce;

E.  vzhledem k tomu, že běžně používané ukazatele obvykle opomíjejí takové problémy, jako jsou chudoba pracujících, energetická chudoba, násilí páchané na ženách a dívkách, chudoba početných rodin a rodičů samoživitelů, dětská chudoba a sociální vyloučení žen;

F.  vzhledem k tomu, že starší romské ženy jsou více ohroženy chudobou, neboť většina z nich pracovala v neformální ekonomice, aniž by pobíraly plat a měly sociální zabezpečení;

G.  vzhledem k tomu, že převážnou většinu Romů, kteří spadají do kategorie „neaktivních“ osob, tvoří ženy a počet romských žen v aktivním věku, které mají placené zaměstnání, dosahuje částečně kvůli tradičnímu rozdělení práce mezi ženy a muže a kvůli rasismu a sexismu, který panuje na evropských trzích práce, pouze asi poloviny počtu romských mužů s placeným zaměstnáním, přičemž u osob samostatně výdělečně činných je jejich podíl obdobný;

H.  vzhledem k tomu, že údaje ze všech zemí ukazují, že romské ženy čelí závažnému vyloučení v oblasti zaměstnanosti a diskriminaci na pracovišti, hledají-li zaměstnání a jsou-li zaměstnány; vzhledem k tomu, že romské ženy jsou také nadále vyloučeny z oficiálního hospodářství a že se potýkají s omezenými možnostmi vzdělávání, nevhodným bydlením, nedostatečnou zdravotní péčí, tradičními genderovými rolemi a všeobecnou marginalizací a diskriminací ze strany většinové společnosti; vzhledem k tomu, že vnitrostátní zprávy o uplatňování rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů nezohledňují dostatečně aspekt rovnosti žen a mužů;

I.  vzhledem k tomu, že pro matky s více dětmi nebo matky samoživitelky ve znevýhodněných venkovských oblastech je podstatně složitější dojíždět za prací na velké vzdálenosti;

J.  vzhledem k tomu, že míra gramotnosti a studijní výsledky romských žen zdaleka nedosahují míry gramotnosti ani studijních výsledků romských mužů či jiných žen, a vzhledem k tomu, že většina romských dívek předčasně ukončuje školní docházku a významný podíl těchto dívek do školy ani nikdy nechodil;

K.  vzhledem k tomu, že hospodářská krize má negativní dopad na zdraví a dobré životní podmínky romských žen a zhoršila jejich dlouhodobě nepřijatelnou situaci, přičemž zdravotní problémy omezují více než čtvrtinu všech romských žen v jejich každodenních činnostech;

L.  vzhledem k tomu, že nedodržování komplexních sexuálních a reprodukčních práv, včetně přístupu k antikoncepci, brání posílení práv romských žen a jejich zrovnoprávnění s muži a vede k neplánovaným těhotenstvím, a to i u dospívajících, což omezuje příležitosti žen a dívek ke vzdělávání i jejich pracovní příležitosti; vzhledem k tomu, že brzké mateřství je z velké části důsledkem nedostatečného přístupu k sociálním službám a vhodné zdravotnické infrastruktuře, jež by řešily potřeby romských žen;

M.  vzhledem k tomu, že romské ženy kvůli svému nízkému socioekonomickému postavení a diskriminaci, s níž se setkávají v oblasti poskytování zdravotní péče, neznají většinu svých práv a využívají zdravotnických služeb mnohem méně než většina obyvatelstva;

N.  vzhledem k nepřiměřenému výskytu některých nemocí, včetně HIV/AIDS, u romských žen a dívek a vzhledem k tomu, že programy prevence určené pro tyto ženy a dívky obvykle nepatří mezi priority a jsou často podfinancovány a že vyšetření je pro ně stále málo dostupné;

O.  vzhledem k tomu, že v důsledku extrémní chudoby, nerovného postavení žen a mužů a vnitřní diskriminace jsou romské ženy více ohroženy obchodováním s lidmi, prostitucí, domácím násilím a vykořisťováním a že zároveň čelí dodatečným překážkám v přístupu k ochraně;

P.  vzhledem k tomu, že vysoký počet romských žen se stává oběťmi domácího násilí ze strany svých manželů, jejich příbuzných a dalších rodinných příslušníků; vzhledem k tomu, že výrazná většina případů násilí páchaného na romských ženách a porušování jejich lidských práv zůstává nenahlášena, neboť násilí páchané na ženách je v patriarchálních společnostech stále přijímáno jako legální nástroj moci, avšak také proto, že pachatelé násilí na ženách jsou jen zřídka za své činy pohnáni k odpovědnosti, což ženy odrazuje od vyhledání právní pomoci;

Q.  vzhledem k tomu, že úřady všech členských států EU se často dopouštějí násilí na romských ženách, jež má podobu výrazné diskriminace a jasného porušování Evropské úmluvy o lidských právech a může se projevovat různými způsoby, např. shromažďováním a uchováváním údajů o Romech a romských dětech, a to pouze na základě etnického původu, nebo vystěhováním stovek osob, aniž by jim bylo nabídnuto přiměřené alternativní bydlení či podpora, což je ostudný a bezohledný čin, který zcela opomíjí veškeré mezinárodní závazky členských států v oblasti lidských práv;

R.  vzhledem k tomu, že všechny orgány EU a členské státy nesou odpovědnost za vymýcení násilí páchaného na ženách a dívkách a za ukončení stavu beztrestnosti, a to tím způsobem, že zajistí, aby pachatelé zločinů z nenávisti, nenávistných verbálních projevů, diskriminace a násilí páchaného na romských ženách a dívkách byli postaveni před soud;

S.  vzhledem k tomu, že směrnice Rady 2000/43/ES zakazuje diskriminaci na základě rasy a etnického původu; vzhledem k tomu, že Komise zahájila přibližně 30 řízení pro nesplnění povinnosti vůči členským státům, které směrnici o rasové rovnosti neprovedly odpovídajícím způsobem do vnitrostátního práva;

1.  zdůrazňuje, že vnitrostátní strategie integrace Romů se musí zaměřit na posílení postavení romských žen, aby mohly převzít kontrolu nad vlastními životy tím, že se stanou viditelnými hybateli změn v rámci svých společenství a že pozvednou svůj hlas s cílem vykonávat vliv na politiky a programy, které se jich týkají, a rovněž se musí zaměřit na posílení socioekonomické odolnosti romských žen, tj. jejich schopnosti přizpůsobit se rychle se měnícímu hospodářskému prostředí, a to vytvářením úspor a zamezením devastace majetku;

2.  vítá zprávu Komise o pokroku z roku 2012(5) a návrh doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech ze dne 26. června 2013(6) se zvláštním zaměřením na přístup k zaměstnání, bydlení, vzdělávání a zdravotní péči, který vyzývá členské státy, aby zavedly pozitivní opatření a strategie integrace Romů do svého boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení;

3.  vyzývá ty členské státy, které navíc dostaly doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru o otázkách týkajících se Romů, aby tato doporučení rychle provedly a aby bojovaly proti diskriminaci, včetně diskriminace na pracovišti, aby do rozhodování zapojily občanskou společnost – včetně romských organizací – a aby vyčlenily finanční prostředky nejen ze zdrojů EU, ale taktéž vnitrostátní a další prostředky za účelem dodržení závazků svých vnitrostátních strategií integrace Romů;

4.  vyjadřuje politování nad tím, že i přesto, že v roce 2006 přijal své usnesení o situaci romských žen a že Rada přijala deset společných základních zásad pro integraci Romů, z nichž jedna se týká povědomí o problematice rovnosti žen a mužů a zranitelné situace romských a kočujících žen, ve skutečnosti tato situace nadále není evropskými ani vnitrostátními tvůrci politik řešena;

5.  zdůrazňuje, že účinnost rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů by se mohla značně zvýšit v případě výraznějšího zapojení Komise, která může zlepšit kvalitu právních předpisů a jiných nástrojů, posílit politickou soudržnost a podpořit zastřešující cíle tohoto rámce;

6.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly národní akční plány pro čtyři klíčové prioritní oblasti: zdraví, bydlení, zaměstnanost a vzdělávání, a to se specifickými cíli, financováním, ukazateli a časovými rámci, a aby vyhodnocovaly pokrok posuzováním výsledků při provádění;

7.  vyzývá vlády a místní orgány členských států, aby do přípravy, provádění, vyhodnocování a sledování vnitrostátních strategií integrace Romů zapojily romské ženy, a to prostřednictvím ženských organizací, romských nevládních organizací a příslušných zúčastněných stran, a aby vytvořily vazby mezi orgány pro rovnost žen a mužů, organizacemi hájícími práva žen a strategiemi pro sociální začlenění; dále Komisi vyzývá, aby se soustavně během celého procesu provádění strategie EU 2020 a vnitrostátních programů reforem zabývala otázkou rovnosti žen a mužů;

8.  vyzývá Komisi, aby předložila vývojový diagram integrace Romů v EU, v němž budou zaneseny úspěchy, cíle, zvláštní opatření pro dosažení těchto cílů, aktuální stav prováděcích opatření a další kroky;

9.  vyzývá členské státy, aby bojovaly proti územní segregaci, nucenému vystěhovávání a bezdomovectví, kterým čelí romští muži a ženy, a aby zavedly účinné a transparentní politiky bydlení;

10.  vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby byla dodržována základní práva romských žen a dětí a rovněž aby si romské ženy a dívky, mj. prostřednictvím osvětových kampaní, byly vědomy svých práv, která jim zaručují stávající vnitrostátní předpisy o rovném postavení žen a mužů a zákazu diskriminace, a k dalšímu boji proti patriarchálním a sexistickým tradicím;

11.  vyzývá Komisi, aby konkretizovala institucionální rozdělení úkolů a odpovědností mezi zapojené organizace, fóra a orgány a aby jasně vymezila úlohu těchto zúčastněných stran, jako jsou pracovní skupina Evropské komise pro integraci Romů, síť národních kontaktních míst, evropská romská platforma nebo Agentura EU pro základní práva a její ad hoc pracovní skupina pro začleňování Romů, při dohledu, kontrole a koordinaci rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů;

12.  vyzývá Komisi, aby podporovala vnitrostátní strategie integrace Romů tím, že bude hledat společné, srovnatelné a spolehlivé ukazatele a vytvářet přehled ukazatelů o začleňování Romů v EU, a to s cílem předložit jasné výstupy, vůči nimž by mohl být poměřován pokrok, a splnit požadavky na účinné sledování;

13.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že se úsporná opatření nedotknou nepřiměřeně romských či kočovných žen a že při rozpočtových rozhodnutích budou dodržovány zásady týkající se lidských práv;

14.  vyzývá Komisi, aby po členských státech naléhavě požadovala předložení ukazatelů pro posuzování výstupů, hodnot a hlavních číselných cílů, které jsou v jejich národních strategiích stanoveny pro hlavní prioritní oblasti a vůči nimž lze posuzovat pokrok;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily shromažďování údajů rozčleněných podle příslušnosti k pohlaví a etnické příslušnosti všemi správními orgány a jejich využití pro utváření politiky; zdůrazňuje, že shromažďování údajů musí probíhat v souladu s příslušnými zásadami v oblasti lidských práv;

16.  vyzývá členské státy, aby dostály svým vnitrostátním politickým závazkům a vyčlenily patřičné finanční zdroje na provedení vnitrostátních strategií integrace Romů a aby své strategie integrace zohlednily ve svých vnitrostátních rozpočtových politikách;

17.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily odpovídající rámec pro konzultace, vzájemné učení a sdílení zkušeností tvůrců politik a romských organizací a aby zahájily strukturovaný dialog pro zapojení romských a nevládních organizací do plánování, provádění, sledování a vyhodnocování evropských, národních a místních strategií integrace Romů;

18.  vyzývá členské státy, aby zajistily rovnost v oblasti občanských práv a rovný přístup ke zdravotní péči, vzdělávání, zaměstnání a bydlení, v jejichž rámci budou respektována lidská práva a zásada nediskriminace a jež budou případně slučitelné s kočovným způsobem života;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby do svých smluv o partnerství začlenily nástroje integrovaných územních investic a místního rozvoje se zapojením místních komunit, aby tyto nástroje využily u nedostatečně rozvinutých mikroregionů a znevýhodněných území a aby začlenily místní rozvoj se zapojením místních komunit do souboru operačních programů, jež mají být vytvořeny;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily přijetí a provedení zvláštních a komplexních právních předpisů proti diskriminaci, jež budou ve všech členských státech v souladu s mezinárodními a evropskými normami, a zabezpečily, aby antidiskriminační orgány byly vybaveny tak, že budou schopné podporovat rovné zacházení a budou mít k dispozici mechanismy pro podávání stížností dostupné pro romské ženy a dívky;

21.  vyzývá členské státy, aby v rámci svých národních strategií kladly větší důraz na územní hlediska sociálního začlenění a aby se prostřednictvím komplexních, integrovaných rozvojových programů zaměřily na nejvíce znevýhodněné mikroregiony;

22.  vyzývá členské státy, aby se zaměřily také na městský rozměr politiky soudržnosti a braly zvláštní ohled na města, jež jsou neúměrně postižena sociálními nerovnostmi, jako je nezaměstnanost, sociální vyloučení a polarizace, a aby těmto městům pomohly při rozvoji infrastruktury umožňující využít jejich potenciálu pro větší hospodářský růst a posílit vazby mezi městskými a venkovskými oblastmi v zájmu prosazování rozvoje podporujícího začlenění;

23.  vyzývá členské státy, aby při provádění svých vnitrostátních strategií integrace Romů více zohledňovaly hledisko rovnosti a žen, a to tak, že budou uplatňovat hledisko rovnosti žen a mužů ve všech politikách a postupech týkajících se romských žen, a aby toto provádění provázaly se stávajícími strategiemi pro rovnost žen a mužů, zejména tím, že si jako výslovný cíl stanoví odstranění rozdílů v odměňování a důchodech žen a mužů z romských komunit a vymýcení násilí páchaného na ženách a dívkách a že pro dosažení tohoto cíle vyvinou skutečné úsilí;

24.  vyzývá Radu, Komisi a členské státy k zajištění toho, aby do vnitrostátních strategií integrace Romů byla začleněna zvláštní opatření týkající se ženských práv a zohledňování rovnosti žen a mužů, dále je vyzývá, aby zohlednily hledisko rovnosti žen a mužů a situaci, kdy romské ženy čelí vícenásobné diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, zejména pokud jde o zaměstnání, zdravotní péči, bydlení a vzdělání, a aby při hodnocení a každoročním sledování prováděném Komisí, a zejména Agenturou pro základní práva byla v rámci každé části vnitrostátní strategie integrace Romů brána v úvahu práva žen a hledisko rovnosti žen a mužů; žádá, aby tato zjištění byla předkládána Evropskému parlamentu;

25.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že vnitrostátní strategie integrace Romů zohlední zvláštní práva a potřeby romských žen, a vypracovaly konkrétní ukazatele pro jejich uplatňování, sledování a kontrolu, například na základě indexu rovnosti postavení žen a mužů (GDI) zavedeného v rámci Rozvojového programu OSN, který zohledňuje aspekty, jako jsou dlouhý a zdravý život, znalosti a důstojná životní úroveň, a na základě ukazatele GEM (Gender Empowerment Measure), který zohledňuje účast na politickém životě a rozhodování, účast na hospodářském životě a rozhodování a ovládání hospodářských zdrojů; vyzývá Komisi a členské státy, aby jakožto jeden z nástrojů začleňování hlediska rovnosti žen a mužů využívaly sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost žen a mužů;

26.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly národní rámec pro sledování a posuzování vnitrostátních strategií integrace Romů, který zohlední různá hlediska, jako je sledování rozpočtu a další formy kontroly ze strany občanské společnosti (vykonávané prostřednictvím vnitrostátních nevládních organizací, sítí nevládních organizací či zastřešujících organizací), odborné posuzování (prováděné nezávislými odborníky s prokazatelnými odbornými znalostmi v této oblasti) a správní sledování;

27.  vyzývá Komisi a členské státy, aby při vypracovávání zvláštních opatření v rámci svých vnitrostátních strategií integrace Romů prováděly posouzení jejich dopadů na rovnost žen a mužů;

28.  vyzývá Komisi, aby zavedla účinnější nástroje k hodnocení skutečné socioekonomické situace romských žen, a to například tím, že do svého projektu „Překročit HDP“ začlení kvantifikaci „ekonomiky života“ a uznání neformální ekonomiky; dále vyzývá Komisi, aby pro vnitrostátní strategie integrace Romů a politiky sociálního začleňování vypracovala a sledovala konkrétní ukazatele pro obě pohlaví;

29.  vyzývá nevládní organizace působící v této oblasti v členských státech, aby vypracovaly individuální akční plány na pomoc ženám a mladým lidem při hledání pracovního místa, aby zajistily psychologické poradenství, jež podnítí Romy k účasti na vzdělávacích a rekvalifikačních kurzech a k poznání jejich osobních dovedností a schopností pro lepší sociální začlenění na trh práce; dále tyto nevládní organizace vyzývá, aby vystupovaly jako zprostředkovatelé mezi poskytovateli vzdělávacích/rekvalifikačních kurzů a zaměstnavateli na jedné straně a romskými ženami/romskými občany na straně druhé a aby podpořily vzdělávání romských žen a dívek prostřednictvím dávek a stipendií a zároveň respektovaly zásadu rovných příležitostí s ohledem na skutečnost, že dívky vstupují do manželství v mladším věku než chlapci;

30.  vyzývá členské státy, aby svá opatření využily tak, že je výslovně zaměří na romské ženy v extrémní socioekonomické tísni, a současně věnovaly svou pozornost ohroženým skupinám, a to tak, že budou předcházet chudobě a řešit ji;

31.  vyzývá členské státy, aby zvýšily počet a viditelnost programů pro Romy a kočující osoby i příjemců z těchto programů, a to včetně zvláštní podpory pro organizace kočujících osob a Romů usilující o podporu posílení postavení žen a přístup nevládních organizací ke strukturálním fondům;

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily mechanismy pro financování podpory sledování politiky sociálního začlenění a iniciativ a projektů týkajících se romských a kočovných žen ze strany občanské společnosti a příslušných komunit;

33.  vyzývá Komisi a členské státy, aby mezi cíle evropského procesu začleňování Romů zahrnuly i snižování dětské chudoby, v rámci opatření v oblasti sociálního začlenění zohledňovaly práva dětí, sledovaly pokrok z hlediska dětské chudoby a stanovily a rozvíjely prioritní opatření v této oblasti;

34.  zdůrazňuje, že prevence marginalizace musí začínat v dětství; domnívá se, že je zásadní zavést přístup, který se zaměří na různé generace žen, aby skončilo předávání chudoby z generace na generaci;

35.  vyzývá členské státy, aby do svých individuálních programů vnitrostátních strategií integrace Romů zahrnuly aktivní zapojení romských žen na trhu práce prostřednictvím zajištění přístupu ke kvalitním vzdělávacím programům pro romské ženy a dívky a zajištění dostupnosti celoživotního vzdělávání, aby tyto ženy mohly získat dovednosti, které lze na trhu práce uplatnit; vyzývá členské státy, aby mezi horizontální cíle ve všech prioritních oblastech vnitrostátních strategií integrace Romů zahrnuly budování kapacit a posilování postavení romských žen a aby prostřednictvím podpory aktivní účasti romských žen na místní, vnitrostátní a evropské úrovni podporovaly politiku účasti na politickém životě;

36.  vyzývá členské státy, aby zavedly opatření pozitivní akce s cílem usnadnit přístup romských žen a mužů k pracovním místům ve veřejné správě;

37.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly zvláštní opatření zaměřená na početné rodiny (se čtyřmi a více dětmi) a domácnosti rodičů samoživitelů, která by jim usnadnila vstup na trh práce, a to tím, že zváží přizpůsobené formy sociálního zabezpečení, rozšíření zařízení péče o děti a v zájmu boje proti sociálnímu vyloučení a vytváření ghett zajistí začlenění romských dětí do místních škol a zařízení péče o děti a úplný a rovný přístup všech dětí k povinné školní docházce;

38.  vyzývá členské státy, aby romským dětem zajistily přístup ke kvalitní a cenově dosažitelné péči o děti a vzdělávání dětí v raném věku, ke službám pro rozvoj dětí a vzdělávání založenému na partnerství s rodiči, aby znovu zavedly barcelonské cíle týkající se péče o děti a rozvíjely dostupné, cenově přijatelné a kvalitní služby péče pro celý život;

39.  vyzývá členské státy, aby přijaly všechna nezbytná opatření, jež zamezí propouštění těhotných zaměstnankyň či zaměstnankyň na mateřské dovolené, a období výchovy dětí případně uznaly za dobu započitatelnou do nároků na důchod;

40.  vyzývá členské státy, aby přezkoumaly překážky bránící samotné výdělečné činnosti romských žen, umožnily dostupnou, rychlou a levnou registraci pro romské podnikatelky a aby rozvinuly systémy mikroúvěrů zaměřené na malé začínající podniky a podnikatele vyznačující se jednoduchými administrativními postupy podporujícími podnikání, včetně technické pomoci a podpůrných opatření a zvláštních licencí pro uznávání řady sezónních a dočasných zaměstnání jako „placené práce“, z níž vyplývají platby záloh na sociální pojištění; dále vyzývá členské státy a místní orgány, aby využívaly evropského nástroje mikrofinancování ke zvyšování zaměstnanosti a k sociálnímu začleňování;

41.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly cílená opatření zaměřená na začlenění v oblasti podpory v nezaměstnanosti (rekvalifikace, vytváření pracovních míst a umísťování pracovníků s využitím podpory mezd, sociálních programů nebo daňových úlev atd.) namísto stávajícího, téměř výlučného zaměření na programy veřejných prací;

42.  vyzývá k podpoře a propagaci začlenění romské populace na trhu práce; připomíná, že k tomu, aby se služby a opatření v oblasti správy zaměstnanosti specializovaly a aby byly vytvořeny poradenské procesy, je zapotřebí podpůrný personál a poradci romského původu;

43.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily specifický zaučovací a podpůrný vzdělávací systém pro romskou mládež pomocí vzdělávání v komunitách a sociálních služeb od raného dětství po vysoké školy se zvláštní pozorností věnovanou otázkám rovnosti žen a mužů;

44.  vyzývá členské státy, aby plně využívaly možností, které jim poskytují strukturální fondy, a zejména Evropský sociální fond, ke zlepšení příležitostí ke vzdělávání i k zaměstnávání Romů, tak aby Romové měli skutečnou naději na sociální začlenění a unikli přetrvávající vysoké míře chudoby; naléhavě vyzývá členské státy, aby pravidelně sledovaly pokrok, zejména s ohledem na vzdělávání a odbornou přípravu mladých Romů, a zejména romských žen;

45.  vyzývá členské státy, aby bojovaly proti stereotypům, a zabránily tak zostuzování této etnické skupiny, které odrazuje zaměstnavatele od zaměstnávání Romů, vede k diskriminaci ve veřejné správě a ve školách a má negativní dopady na vztahy s úřady a při hledání pracovních míst;

46.  opakuje, že nedostatky ve vzdělávání Romů mají závažný rozměr, pokud jde o rozdíly mezi muži a ženami, neboť gramotnost romských žen dosahuje v průměru 68 %, zatímco mezi romskými muži je gramotných 81 %, a počet romských dívek zapsaných do základních škol dosahuje pouze 64 %, přičemž tento rozdíl je patrný i u počtu studentů odborného vzdělávání; všímá si však, že tyto statistické údaje se mezi členskými státy velmi liší;

47.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly zvláštní programy, které zajistí, aby romské dívky a mladé ženy pokračovaly v základním, středoškolském a vysokoškolském vzdělávání, a aby přijaly také zvláštní opatření pro nezletilé matky a dívky, které předčasně ukončily školní docházku, jejichž cílem bude zejména podpora nepřerušeného vzdělávání, dotace na vstup na trh práce a zajištění odborné přípravy na pracovišti; dále vyzývá členské státy a Komisi, aby tato opatření zohlednily při koordinování a hodnocení vnitrostátních strategií integrace Romů;

48.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly antidiskriminační strategie s cílem předcházet rasistickým reakcím v oblasti veřejných služeb, a zejména na trhu práce, a toto chování odsoudit, a zajistit tak důsledné dodržování práv romských žen a mužů na trhu práce;

49.  vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly prostředky do motivování „netypických studujících“ k pokračování ve vzdělávání a aby podporovaly nevládní organizace a programy, jejichž cílem je zvýšit zapojení netypických studujících do vzdělávání a programů vzdělávání dospělých;

50.  vyzývá členské státy, aby podporovaly sítě romských studentů, podněcovaly solidaritu mezi nimi, zvyšovaly viditelnost úspěšných případů a řešily osamělost romských studentů;

51.  vyzývá členské státy, aby podporovaly zapojení romských rodin do školních aktivit, aby posuzovaly školy, v nichž romské děti a mládež studují, a provedly veškeré změny nezbytné k zajištění jejich integrace do vzdělávacího systému a k tomu, aby všichni vzdělání dokončili; zdůrazňuje, že by měla být přijata zvláštní opatření na podporu romských dívek, a to na základě úspěšných případů potvrzených akademickou obcí;

52.  žádá, aby Komise a členské státy vyčlenily finanční prostředky na výstavbu škol, mateřských škol a jeslí s větší kapacitou, aby tak romské děti mohly navštěvovat třídy s ostatními neromskými dětmi, aniž by byly diskriminovány a ponechány mimo vzdělávací proces či odmítnuty učiteli z důvodu svého etnického původu;

53.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly systematické školicí programy pro sociální služby a poskytovatele zdravotnických služeb týkající se vnímavosti vůči genderovým otázkám a kulturním odlišnostem;

54.  zdůrazňuje, že vzdělávání romských dívek přispívá různými způsoby ke zlepšení života Romů, neboť je mimo jiné zásadní podmínkou pro zvýšení zaměstnatelnosti romských žen, usnadnění jejich přístupu na trh práce a zajištění určitého stabilního příjmu a je nezbytné pro překonání chudoby a sociálního vyloučení; připomíná dále, že zlepšování znalostí učitelů o romské kultuře přispívá k omezení vyloučení; vyzývá proto členské státy, aby bojovaly proti segregaci, zaručily přístupnější vzdělání, které více podporuje začlenění, a výukové metody zohledňující různé kultury a zapojující školní asistenty romského původu a rodiče do života školy, a zároveň považovaly za svou prioritu zlepšení odborných dovedností, které odpovídají poptávce na trhu práce;

55.  vyzývá Komisi a členské státy, aby romské ženy považovaly za explicitní cílovou skupinu svých iniciativ v oblasti zdraví, zejména pokud jde o onemocnění, jež úzce souvisejí s hormonálním systémem žen nebo chudobou, jako jsou osteoporóz, potíže pohybového ústrojí a onemocnění centrálního nervového systému; dále naléhavě žádá, aby Komise a členské státy zpřístupnily screeningové vyšetření a prevence rakoviny prsu a děložního čípku všem ženám, včetně očkování proti lidským papilomavirům, a aby usilovaly o zajištění zdravotní péče pro těhotné ženy již během prvního trimestru těhotenství;

56.  vyzývá členské státy, aby zajistily přístup ke zdravotní péči, zejména prostřednictvím zapojení nevládních organizací, které se věnují romským ženám, do vypracovávání, zavádění a posuzování zdravotních programů, a dále, aby romské ženy a dívky měly možnost vlastní volby, pokud jde o jejich sexualitu, zdraví a mateřství, a to tak, že členské státy budou podporovat plánování rodičovství, přístup k plné škále zdravotnických služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, chránit děti a dospívající před sexuálním zneužíváním a uzavíráním sňatků v raném věku, omezovat úmrtnost dětí a matek a předcházet fenoménu nucené sterilizace;

57.  vyzývá členské státy, aby usnadnily a podpořily genderově vyváženou účast romských komunit při přípravě, provádění, sledování a hodnocení programů prevence onemocnění, léčby, péče a podpůrných programů, jakož i při odstraňování stigmatizace a diskriminace ve zdravotnickém systému;

58.  vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby vypracovaly a zavedly politiky zajišťující přístup všech romských žen, včetně těch, jež pocházejí z nejvíce vyloučených komunit, ke službám základní, pohotovostní a preventivní zdravotní péče a aby organizovaly odbornou přípravu zdravotnických pracovníků za účelem odstranění jejich předsudků vůči Romům;

59.  vyzývá členské státy, aby vyšetřovaly, zakázaly a stíhaly přímou i nepřímou diskriminaci romských žen při výkonu jejich základních práv a v přístupu k veřejným službám a rovněž předcházely jakékoli jiné diskriminaci; zdůrazňuje význam vedení informačních kampaní pro boj proti diskriminaci a pro odstranění rasistických stereotypů vůči Romům, a zejména romským ženám;

60.  vyzývá Komisi a členské státy, aby Romy, a zejména romské ženy v příštím programovém období začlenily jakožto zvláštní cílovou skupinu do operačních programů a programů pro rozvoj venkova;

61.  vyzývá Komisi, aby zveřejnila hodnotící zprávu o provádění směrnice Rady 2000/43/ES v každém státě; stejně tak vyzývá Komisi, aby pro každý členský stát vypracovala konkrétní doporučení s cílem začlenit do směrnice také genderový rozměr;

62.  vyzývá Radu, aby dosáhla dohody v souvislosti se směrnicí o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci s cílem zajistit, aby všechny důvody diskriminace i vícenásobné diskriminace ve všech oblastech života byly postaveny mimo zákon; obdobně vyzývá orgány EU k zajištění toho, aby do této směrnice byla zahrnuta diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám;

63.  vyzývá členské státy, aby se zabývaly všemi formami násilí páchaného na ženách, jako je domácí násilí, sexuální vykořisťování a obchodování s ženami, zvláště pokud jde o romské ženy, a podporovaly oběti tím, že do vnitrostátních strategií integrace Romů zahrnou zvláštní cíle pro boj proti obchodování s romskými ženami a že pro příslušné veřejné služby zajistí náležité zdroje a pomoc poskytnou rovněž prostřednictvím základních služeb, jako je zdravotnictví, zaměstnání a vzdělávání; dále naléhavě žádá Komisi, aby podpořila iniciativy vlád i občanské společnosti pro řešení těchto problémů a zaručila základní práva obětí;

64.  vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s romskými ženami a vytvořily strategie pro posilování jejich postavení, jež budou uznávat jejich identitu založenou na příslušnosti ke dvěma skupinám, a podporovat činnosti potírající genderové stereotypy vůči ženám, mužům, dívkám i chlapcům;

65.  zdůrazňuje, že domluvené sňatky, sňatky dětí a nucené sňatky jsou stále rozšířeny jakožto „tradiční postupy“; zdůrazňuje, že tyto postupy jsou porušením lidských práv, jež mají nejen značný dopad na zdravotní stav romských dívek, neboť u nich zvyšují riziko komplikací během těhotenství a porodu, ale také vystavují dívky sexuálnímu zneužívání a vykořisťování a brání jim ve využití vzdělávacích a pracovních příležitostí;

66.  vyzývá členské státy, aby ratifikovaly a provedly Úmluvu Rady Evropy o opatření proti obchodování s lidmi a aby plně provedly ustanovení směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí(7), zejména lepším rozpoznáváním obětí, zlepšením jejich ochrany a pomoci jim, a to se zvláštním důrazem na děti;

67.  požaduje od členských států a Komise evropské řešení problémů Romů, a to s ohledem na jejich právo na volný pohyb jakožto evropských občanů a na nutnost spolupráce mezi členskými státy při řešení problémů, s nimiž se potýká tato etnická skupina;

68.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výměnu informací a osvědčených postupů v oblasti začleňování romských žen do všech oblastí společnosti;

69.  doporučuje, aby členské státy přijaly opatření nezbytná k ukončení praxe, kdy jsou mladé romské ženy nuceny uzavírat domluvené sňatky, což je urážkou jejich důstojnosti;

70.  vyzývá členské státy, aby naléhavě řešily potřeby starších romských žen, neboť tyto ženy tvoří jednu z nejzranitelnějších skupin, nemají přiměřený příjem a potřebují přístup ke zdravotní péči a k dlouhodobé péči v souvislosti se stárnutím;

71.  naléhavě žádá Komisi, aby zavedla komplexní strategii pro boj proti násilí páchanému na ženách, jak Parlament požadoval v několika usneseních; vyzývá Komisi, aby zajistila příslušné právní nástroje včetně evropské směrnice pro boj proti genderově motivovanému násilí;

72.  vyzývá k tomu, aby byl podporován a rozvíjen romský jazyk a kultura, aby byly vytvořeny správní struktury, které se budou zabývat romskou otázkou, aby byla intenzivněji podporována romská politika a její uskutečňování a aby se zvýšila účast na mezinárodní spolupráci týkající se romských otázek;

73.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22. (2) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16. (3) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 283. (4) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 112. (5) COM(2012)0226. (6) COM(2013)0460. (7) Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.