Evropský parlament,

—  s ohledem na hlavu III Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se zejména zemědělství,

—  s ohledem na čl. 174 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se zejména horských regionů a na článek 349 týkající se nejvzdálenějších regionů,

—  s ohledem na nařízení (ES) č. 247/2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie(1),

—  s ohledem na nařízení (EU) č. 261/2012(2) o smluvních vztazích v odvětví mléka a mléčných výrobků,

—  s ohledem na nařízení (ES) č. 1234/2007(3),

—  s ohledem na prováděcí protokol k Alpské úmluvě z roku 1991 v oblasti zemědělství v horských oblastech (Protokol o zemědělství v horských oblastech), který byl zveřejněn dne 30. září 2006 v Úředním věstníku Evropské unie(4),

—  s ohledem na stanovisko Výboru regionů NAT-V-028 ze dne 30. května 2013 o vývoji situace na trhu a následných podmínkách pro hladké postupné ukončení režimu mléčných kvót – druhé zprávě o „hladkém průběhu“,

—  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvanou „Vývoj situace na trhu a následné podmínky pro hladké postupné ukončení režimu mléčných kvót - druhá zpráva o „hladkém průběhu“ (COM(2012)0741),

—  s ohledem na studii nazvanou „Klasifikace zemědělských a potravinářských produktů zemědělství v horských oblastech“, kterou nechalo vypracovat generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (správní ujednání AGRI-2011-0460 / JRC-IPTS č. 32349-2011-10),

—  s ohledem na studii nazvanou „Ekonomický dopad zrušení režimu kvót na mléko – regionální analýza produkce mléka v EU“, kterou vypracovala Komise v únoru roku 2009,

—  s ohledem na studii nazvanou „Budoucnost kvóty na mléko – různé scénáře“, kterou vypracovala tematická sekce B (Strukturální politika a politika soudržnosti) v lednu roku 2008,

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7-0383/2013),

A.  vzhledem k tomu, že vypršení kvót na mléko bude mít dopad na celý evropský trh s mlékem a mléčnými výrobky a že postihne především producenty mléka v horských a odlehlých oblastech, neboť v důsledku přírodně podmíněných a trvalých znevýhodnění těchto regionů zde nelze využívat příležitostí k růstu, které se díky liberalizaci objevují;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 32 nařízení (EU) č. 1305/2013 se oblasti severně od 62. rovnoběžky a určité přilehlé oblasti považují za horské oblasti; a vzhledem k tomu, že definice a status nejvzdálenějších regionů jsou stanoveny v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie;

C.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí mladých zemědělců v těchto oblastech o své budoucnosti bude záviset na velikosti podniků a jejich finanční rezervě, s přihlédnutím ke skutečnosti, že podniky, které nedávno investovaly do systému kvót, budou po vypršení kvót čelit akutnější krizi likvidity a větší finanční zátěži;

D.  vzhledem k tomu, že polohou podmíněná produkce mléka v horských oblastech a nejvzdálenějších regionech je z hlediska nákladů výrazně znevýhodněna a že po vypršení mléčných kvót musí být zemědělcům, vzhledem k dalším nákladům a zejména omezení využití půdy, zaručena hospodářsky udržitelná a zisk přinášející práce;

E.  vzhledem k tomu, že vypršení kvót může rovněž způsobit částem jiných znevýhodněných oblastí znevýhodnění v rámci hospodářské soutěže, ohrozit udržitelnost produkce v těchto oblastech, a to částečně i proto, že hustota produkce je tak nízká, že sběrné a zpracovatelské podniky by mohly odejít, aby se usadily v konkurenceschopnějších oblastech, kde jsou zejména náklady na svoz mléka nebo na přepravu produktů na trh nižší;

F.  vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů nové SZP je zachovat produktivní zemědělství v horských a znevýhodněných oblastech či v nejvzdálenějších regionech;

G.  vzhledem k tomu, že náklady na produkci a svoz mléka a dopravu mléka a mléčných výrobků na trh mimo produkční oblast jsou v těchto oblastech výrazně vyšší než v příznivějších polohách;

H.  vzhledem k tomu, že vznik sdružení výrobců může pomoci snížit výrobní náklady a dát chovatelům mléčného skotu větší vyjednávací sílu, zejména pokud jde o stanovení cen mléka;

I.  vzhledem k tomu, že stávající rámcové podmínky znamenají, že mléčné výrobky často nemohou být zpracovány v blízkosti místa, kde jsou produkovány; konstatuje, že je třeba brát v úvahu infrastrukturu a povolit použití specifických označení jako „produkce z horských oblastí“ pro výrobky, které jsou zpracovány do určité vzdálenosti od horské oblasti; považuje za nezbytné uplatňovat toto pravidlo na všechny výrobky vyrobené z mléka z horských oblastí;

J.  vzhledem k tomu, že produkce mléka je v mnoha z těchto oblastí nejdůležitějším a nejrozšířenějším zemědělským výrobním odvětvím a je klíčovou pro produkci velmi kvalitních mléčných výrobků s označeními uznávanými v EU; vzhledem k tomu, že je důležité zachovat základní produkci na celém území Unie, aby bylo možné uskutečňovat v každém spotřebním regionu dodávky, aniž by vznikaly nepřiměřené náklady na dopravu a škoda na životním prostředí;

K.  vzhledem k tomu, že v mnohých členských státech a regionech je produkce mléka důležitým pilířem regionálního hospodářství a klíčovým faktorem přispívajícím k tvorbě přidané hodnoty v zemědělství;

L.  vzhledem k tomu, že vývoj a prosazování vysoce kvalitních mléčných výrobků je jednou z možností, jak řešit problémy, které vznikají v důsledku zvyšující se produkce mléka;

M.  vzhledem k tomu, že v mnohých regionech se produkcí mléka obecně zabývají zejména malé a střední rodinné zemědělské podniky;

N.  vzhledem k tomu, že 59 % zemědělské půdy v horských oblastech tvoří trvalé travní porosty či pastviny využívané ve spojitosti s mlékárenským odvětvím, přičemž žádné jiné zemědělské využití půdy není možné či smysluplné, a vzhledem k tomu, že 9,5 % mléka pochází z horských oblastí, a že charakter krajiny a podnebí velmi omezují zemědělské možnosti a zemědělskou rozmanitost;

O.  vzhledem k tomu, že v některých nejvzdálenějších regionech neexistuje žádná náhrada za produkci mléka jako jednoho z hlavních motorů hospodářství, sociální stability a kvality ochrany životního prostředí a využívání půdy; vzhledem k tomu, že v těchto regionech představují programy POSEI nejlepší nástroje pro získání větší podpory pro udržování úrovně produkce;

P.  vzhledem k tomu, že chov zvířat v těchto oblastech není pouze hospodářskou činností a způsobem obživy jejich obyvatel, ale také klíčovou součástí jejich tradičních kultur a společenských struktur úzce spjatých se životem a tradicemi místního obyvatelstva;

Q.  vzhledem k tomu, že v horských oblastech, odlehlých oblastech a v částech jiných znevýhodněných oblastí vede ukončení chovu zvířat a s tím spojeného mlékárenského odvětví často k ukončení zemědělské činnosti, zanedbání dobrých zemědělských polí a v důsledku toho i k odlivu obyvatelstva a migraci z venkovských oblastí do měst;

R.  vzhledem k tomu, že zemědělství v těchto oblastech často přispívá k zachování kulturní krajiny, biologické rozmanitosti i k omezení přírodních rizik a že je základním předpokladem pro úspěšný regionální rozvoj, bez kterého by se nemohla rozvíjet jiná odvětví, jako např. cestovní ruch; vzhledem k tomu, že ukončení zemědělské činnosti v těchto oblastech by pravděpodobně mělo vážný dopad na tato odvětví;

S.  vzhledem k tomu, že v mnoha znevýhodněných oblastech zajišťuje produkce mléka hospodářskou a sociální soudržnost, jež nesmí být vypršením kvót ohrožena; vzhledem k tomu, že je třeba chránit a podporovat zachování zemědělské krajiny, odvětví cestovního ruchu a místního propojení produkce, zpracování a uvedení na trh, pracovních míst a dlouhodobé perspektivy pro mladé lidi;

T.  vzhledem k tomu, že zrušení mléčných kvót povede k celoevropské soutěži mezi produkčními regiony; vzhledem k tomu, že pro zachování přístupu na trh pro horské oblasti a pro nejvzdálenější regiony, které produkují mléko nebo mléčné výrobky, je velmi důležitá diferenciace produktů;

1.  konstatuje, že se přímé platby z prvního pilíře zemědělské politiky zakládají v mnoha členských státech na historických referenčních částkách, a to i při zohlednění současné reformy SZP, což může v těchto oblastech značně znevýhodňovat louky a pastviny a v důsledku toho i produkci mléka; vyzývá proto členské státy, které se v takové situaci nacházejí, aby v souvislosti s prováděním zemědělské reformy na vnitrostátní úrovni zavedly plynulý přechod k modelu, který vykompenzuje znevýhodnění těchto regionů;

2.  připomíná, že okolo 10 % mléka v EU-27 představuje horské mléko, ale v Rakousku, Slovinsku a Finsku představuje 2/3 mléka, které vyrábí 3/4 chovatelů, a že tato čísla zůstávají velmi významná i v přibližně desítce dalších zemí; rovněž konstatuje, že ve většině těchto hornatých regionů s vlhkým klimatem, ale také v nejvzdálenějších regionech, je mléčný skot hlavním uživatelem travních porostů, a umožňuje tak zachovat otevřenou a obydlenou krajinu, která je příznivá pro cestovní ruch, biologickou rozmanitost i životní prostředí;

3.  zastává názor, že s trvalými travními porosty a pastvinami, které se v těchto oblastech většinou nedají využívat k jinému účelu než k chovu hovězího dobytka, ovcí a koz, nesmí být při výpočtu přímých plateb 1. pilíře nakládáno jako s druhy zemědělské půdy, které jsou méněcenné ve srovnání s jinými zemědělskými půdami;

4.  pokládá za nezbytné, aby se v nejvzdálenějších regionech stanovila v rámci 1. pilíře SZP a v rámci programu POSEI prémie spojená s chovem hospodářských zvířat krmených objemovými krmivy; odmítá jakékoli nové požadavky týkající se krmení přežvýkavců, které by mohly vést ke kolapsu stávající zemědělské praxe;

5.  zdůrazňuje významnou úlohu vázaných plateb v rámci prvního pilíře zemědělské politiky; poukazuje na to, že by členským státům v těchto oblastech měly být poskytnuty další možnosti vázaných plateb, financovaných vnitrostátně či z EU, jak bylo dohodnuto v rámci současné reformy SZP;

6.  zdůrazňuje, že se při dalším rozvoji SZP musí věnovat obzvláště pozornost malým podnikům v těchto oblastech, neboť vykazují vyšší strukturální intenzitu práce, musí platit vyšší ceny za vstupy a mají zásadní význam pro zachování pracovních míst a pro rozvoj venkova;

7.  konstatuje, že vypršení mléčných kvót v horských oblastech a v nejvzdálenějších regionech je třeba hodnotit samostatně v důsledku zvláštních daností těchto oblastí, pokud mají být formulována cílená opatření na podporu a udržení produkce;

8.  vzhledem k nenahraditelnosti produkce mléka v některých nejvzdálenějších regionech by Komise a členské státy měly v těchto regionech využít programy POSEI, aby posílily podporu v oblasti přímých plateb a tržních opatření a programy rozvoje venkova s cílem posílit podporu v rámci druhého pilíře SZP;

9.  žádá, aby jako součást rozvoje společného strategického rámce, s účastí programu regionálního rozvoje, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti byla učiněna další opatření; domnívá se, že cílem společného strategického rámce by měla být podpora regionálních rozvojových koncepcí a programů pro zachování struktury zaměřených na ochranu zemědělství a posílení hodnotových řetězců v obou směrech;

10.  vyzývá členské státy a regiony, aby v rámci rozvoje venkova případně vypracovaly specifický program pro produkci mléka v těchto oblastech;

11.  v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba podpořit konsolidaci nebo vypracování projektů, které vytvoří přidanou hodnotu, rozliší produkty podle území a nabídnou nové strategie pro pozvednutí horských oblastí a nejvzdálenějších regionů; vyzývá Komisi, aby navrhla rozsáhlá opatření na podporu zakládání a realizace těchto projektů a souvisejících kolektivních investic;

12.  vyzývá členské státy, aby přijaly opatření proti mizení pastvin a zohlednily tento problém v právních předpisech o územním plánování;

13.  zdůrazňuje, že opatření 2. pilíře, například vyrovnávací příspěvky, agroenvironmentální prémie, individuální či kolektivní investiční podpory produkce, zpracovávání – aniž by se v případě nejvzdálenějších regionů (na něž se vztahuje systém POSEI) zapomínalo na možnost začlenění produktů považovaných za klíčové pro transformování regionální zemědělské produkce do zvláštního režimu zásobování s cílem zachovat konkurenceschopnost – a uvádění na trh, podpora pro zahájení činnosti mladých zemědělců, podpora pro zajištění kvality, diverzifikaci, inovaci a spolupráci (včetně spolupráce s místními orgány) mají obrovský význam pro trvale udržitelnou produkci mléka v těchto oblastech; žádá proto, aby byl členským státům a regionům poskytnut potřebný právní rámec, úroveň financování a prostor pro udělení dostačujícího a jasně diferencovaného vyrovnávacího příspěvku a aby byl nadále v zemědělství podporován ekodesign a trvale udržitelné a ekologické zemědělství; žádá, aby byly v rámci 2. pilíře SZP adekvátně vyrovnány zvýšené investiční náklady na produkci mléka, které vznikají kvůli zvláštnímu charakteru horských oblastí a nejvzdálenějších regionů, odlehlosti těchto regionů, extrémní roztříštěnosti pozemků a geografické nesourodosti ostrovů;

14.  kromě toho vyzývá k cílené investiční pomoci, jako např. v souvislosti s odpisy a úroky, které by producentům mléka s růstovým potenciálem zpřístupnily zemědělské budovy a technologie s cílem snížit výrobní náklady a zvýšit konkurenceschopnost zemědělských podniků;

15.  vyzývá členské státy, aby v rámci opatření 2. pilíře podporovaly obzvláště projekty, mezi které patří například spolupráce vedoucí ke smysluplnému využití strojů či budov z podnikově hospodářského hlediska;

16.  vyzývá Komisi, aby znovu definovala program soudržného rozvoje venkova a mléčné výroby v horských oblastech, nejvzdálenějších regionech a  ve znevýhodněných oblastech produkce mléka a v členských státech, v nichž většina mléka pochází z velmi malých zemědělských podniků;

17.  poukazuje na to, že kvůli z hlediska logistiky velmi složité dopravní situaci a často malému množství mléka produkovaného jednotlivými podniky jsou pořizovací náklady a náklady na dopravu hotových produktů v horských a odlehlých oblastech obzvláště vysoké, což vede ke značným nevýhodám spojeným s lokalitou a ke znevýhodnění v hospodářské soutěži; vyzývá k podpoře zpracovatelských závodů, zvláště těch v družstevním vlastnictví, která by vyrovnala vyšší pořizovací a produkční náklady, včetně surovin, i dopravu hotových produktů v těchto oblastech ve srovnání s podniky v příznivějších polohách;

18.  zdůrazňuje, že je třeba zavést nástroj pro monitorování trhu v oblasti produkce mléka (observatoř pro mléko) s cílem sbírat a šířit údaje a informace o jeho produkci a dodávkách, zajistit včasné varování v případě nerovnováhy trhu s přihlédnutím k rozmanitosti mléčných produktů, a provádět krátkodobé výhledové analýzy v souvislosti se změnami cen, která umožní přesnější úpravu množství mléka podle poptávky na trhu;

19.  poukazuje na to, že zpracování a prodej mléka na statku či na horských pastvinách představuje pro malé a nejmenší podniky v hornatých regionech, nejvzdálenějších regionech a dalších znevýhodněných oblastech možnost, jak dosáhnout vyšší přidané hodnoty, a mimo to tím přispívají k turistické atraktivitě horských regionů; zdůrazňuje, že by takové iniciativy měly být v rámci 2. pilíře SZP podporovány;

20.  zdůrazňuje, že značná vzdálenost mezi nejvzdálenějšími regiony a spotřebitelskými trhy vytváří potřebu dvojího uchovávání v souladu s moderní logistickou organizací; naléhavě proto žádá Komisi, aby v rámci nařízení ohledně investic v těchto regionech uznala za způsobilé skladové prostory umístěné mimo území nejvzdálenějších regionů;

21.  domnívá se, že oblasti s horskými pastvinami a oblasti v nejvzdálenějších regionech, které produkují mléko, zvláště potřebují investice a konkrétní opatření k zachování nebo vytvoření vhodného prostředí pro výrobu, zpracování a prodej mléka;

22.  zdůrazňuje, že by tato opatření měla být zavedena tak, aby umožnila řemeslnou výrobu tradičních výrobků;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby při tvorbě veškerých právních předpisů zohlednily, že by byrokratické povinnosti a požadavky v oblasti hygieny či označování výrobků a požadavky týkající se informační povinnosti měly být přiměřené, aby je mohly zvládat i drobní producenti a zpracovatelé;

24.  zdůrazňuje, že by drobní zemědělci v horských a znevýhodněných oblastech, například v nejvzdálenějších regionech, které produkují mléko nebo mléčné výrobky, měli být podporováni v zakládání organizací producentů, které posílí jejich vyjednávací postavení, jelikož je třeba, aby drobní zemědělci v těchto oblastech zachovávali a rozvíjeli více regionálně orientované místní trhy;

25.  zdůrazňuje, že hygienické předpisy a předpisy pro uvádění produktů na trh musí odpovídat konkrétní velikosti trhů a jejich poptávce a hygienické normy by tudíž měly být odpovídající a uplatnitelné pro zemědělce a zpracovatele mléka hospodařící v horách, znevýhodněných oblastech a nejvzdálenějších regionech;

26.  poukazuje na to, že šlechtění, které je pro efektivní produkci mléka nezbytné, je pro malé podniky obzvláště nákladné; vyzývá proto k podpoře šlechtění, což umožní podnikům zaměřeným na chov mléčného skotu mít i přes uvedenou nákladnost v těchto oblastech vlastní a vysoce kvalitní odchov;

27.  zastává názor, že by mělo být podporováno slučování producentů mléka do organizací, což by malým podnikům v těchto oblastech umožnilo získat potřebný přístup na trh a vytvořila by se tak partnerství na podporu ekologického cestovního ruchu a agroturistiky;

28.  zdůrazňuje, že by organizacím producentů mělo být podle vzoru společné organizace trhu s ovocem a zeleninou umožněno zavádět operační programy spolufinancované z rozpočtu EU; organizace producentů měly mít v rámci těchto programů možnost podporovat opatření týkající se zpřístupnění nových trhů, tržního rozvoje, kontroly kvality, inovace produktů a reklamy, především co se týče nově zavedeného označení „horský produkt“, chráněných označení původu nebo dalších nepovinných vyhrazených pojmů, které mohou být schváleny, chráněných označení původu a dalších známek kvality, i opatření pro zvyšování kvalifikace a opatření pro řešení krizí;

29.  vyzývá Komisi a členské státy, aby začlenily téma luk, pastvin a produkce mléka v horských oblastech, nejvzdálenějších regionech a dalších znevýhodněných oblastech do společných výzkumných programů a aby toto téma v jejich rámci zvláště zohlednily se zřetelem na inovativní řešení pro tyto oblasti, a aby zároveň zohlednily i potřebu čelit problémům v souvislosti s produktivitou a změnou klimatu; je toho názoru, že tento výzkum by měl být veden rovněž s cílem definovat přínosy pro zdraví spotřebitelů;

30.  vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala vývoj produkce mléka v těchto oblastech a aby posoudila hospodářské dopady vypršení kvót na mléko na mléčné farmy v těchto oblastech; žádá Komisi, aby předložila Evropskému parlamentu a Radě v této souvislosti zprávu do roku 2017 a aby případně předložila legislativní návrh, pokud by produkce mléka v těchto oblastech výrazně klesla;

31.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s producenty, sdruženími producentů a obchodníky vytvářela programy vycházející například z modelu získávání finančních prostředků, a to s cílem zmírnit dopad předpokládaného rychlého propadu cen mléka;

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily efektivitu programu Unie „Mléko do škol“ a aby především umožnily subjektům vybrat si při zadávacích řízeních přímo mléko z horských oblastí s označením „horský produkt“; vyzývá rovněž členské státy, aby využívaly krátké dodavatelské řetězce s cílem stimulovat místní produkci mléka a omezit emise uhlíku při dopravě;

33.  vyzývá Komisi, aby při navrhování a provádění předpisů pro označení „horský produkt“ náležitě zohlednila zvláštnosti produktů s chráněným označením původu, které podléhají specifickým pravidlům ohledně původu, a to tak, že zváží možnost zavést pružný postup pro horské oblasti, které by vzhledem ke svému specifickému znevýhodnění, například co se týče produkce píce, mohly být vyloučeny z režimů upravených v nařízení (EU) 1151/2012, což by bylo proti vlastním cílům tohoto nařízení;

34.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly a podporovaly začlenění opuštěných pastvin do výrobního cyklu, zvýšení produkce travních porostů a jejich racionální využití;

35.  upozorňuje na význam opatření, jejichž cílem je pomoci mladým zemědělcům při zahájení činnosti v horských oblastech a nejvzdálenějších regionech, vzhledem k nadprůměrnému stárnutí populace v těchto oblastech;

36.  vyzývá členské státy, aby vytvořily potřebný rámec, s cílem umožnit producentům a zpracovatelům v horských a znevýhodněných oblastech přístup ke vzdělávacím kurzům a úvěrům;

37.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 42, 14.2.2006, s. 1. (2) Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 38. (3) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1. (4) Úř. věst. L 271, 30.9.2006, s. 63.