(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2012)0407),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 167 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0198/2012),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na stanoviska Výboru regionů ze dne 15. února 2012(1) a 30. listopadu 2012(2),

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0226/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu / svou předsedkyni, aby předal / předala postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 113, 18.4.2012, s. 17. (2) Úř. věst. C 17, 19.1.2013, s. 97.

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 167 odst. 5 první odrážku této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanoviska Výboru regionů(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) má za cíl vytvářet stále užší svazek mezi národy Evropy, přičemž ukládá Unii, aby mimo jiné přispívala k rozkvětu kultur členských států a respektovala přitom jejich národní a regionální různorodost a zároveň zdůrazňovala společné kulturní dědictví. V tomto ohledu Unie v případě potřeby podporuje a doplňuje činnost členských států v oblasti zlepšování znalostí a šíření kultury a dějin evropských národů.

(2)  Sdělení Komise ▌o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě ▌, schválené usnesením Rady ze dne 16. listopadu 2007 ▌(4)a usnesením Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008(5), stanoví cíle pro budoucí činnost Unie v oblasti kultury. Tyto činnosti by měly podporovat kulturní rozmanitost a mezikulturní dialog. Rovněž by měly podporovat kulturu jako katalyzátor tvořivosti v rámci strategie pro růst a zaměstnanost a jako zásadní prvek mezinárodních vztahů Unie.

(2a)  Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů, která vstoupila v platnost dne 18. března 2007 a jejíž je Unie smluvní stranou, si klade za cíl chránit a podporovat kulturní rozmanitost, stimulovat mezikulturní interakce a zvyšovat povědomí o hodnotě kulturní rozmanitosti na místní, národní i mezinárodní úrovni.

(3)  Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1622/2006/ES(6) ▌byla zavedena akce Společenství na podporu projektu Evropské město kultury pro období 2007 až 2019.

(4)  Z hodnocení projektu „Evropské hlavní město kultury“, jakož i z veřejné konzultace o budoucnosti akce po roce 2019 vyplynulo, že se projekt postupně stal jednou z nejambicióznějších kulturních iniciativ v Evropě, která se zároveň těší velkému ohlasu ze strany evropských občanů.

(5)  Kromě původních cílů akce „Evropská hlavní města kultury“, kterými bylo vyzdvihnout bohatství, rozmanitost a společné rysy evropských kultur a podpořit větší vzájemné porozumění mezi evropskými občany, držitelé titulu postupně rovněž díky využití pákového efektu titulu přidali novou dimenzi stimulace obecnějšího rozvoje města v souladu s jejich příslušnými strategiemi a prioritami.

(6)  ▌Cíle akce „Evropské hlavní město kultury“ jsou plně v souladu se záměry programu Tvůrčí Evropa zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013(7), jejichž cílem je ochrana, rozvoj a podpora evropské kulturní a jazykové rozmanitosti, podpora evropského kulturního dědictví a posílení konkurenceschopnosti evropských kulturních a tvůrčích odvětí, zejména audiovizuálního odvětví, s cílem prosazovat inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Tyto cíle rovněž pomáhají posilovat pocit příslušnosti ke společnému kulturnímu prostoru a podněcovat mezikulturní dialog a vzájemné porozumění.

(6a)   Pro dosažení těchto cílů je důležité, aby města, která jsou držiteli titulu, usilovala o vytvoření vazeb mezi svými kulturními a tvůrčími odvětvími na jedné straně a odvětvími, jako je vzdělávání, výzkum, životní prostředí, městský rozvoj nebo kulturní cestovní ruch, na straně druhé. Minulé zkušenosti zejména ukázaly, že akce „Evropské hlavní město kultury“ má potenciál podnítit místní rozvoj a kulturní cestovní ruch, jak zdůrazňuje Komise ve svém sdělení nazvaném „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ ze dne 30. června 2010, které Rada uvítala ve svých závěrech ze dne 12. října 2010(8) a Evropský parlament podpořil ve svém usnesení ze dne 27. září 2011(9).

(6b)   Je rovněž důležité, aby města, která jsou držiteli titulu, usilovala o podporu sociálního začlenění a rovných příležitostí a učinila vše pro to, aby byly všechny složky občanské společnosti co nejšířeji zapojeny do přípravy a provádění kulturního programu se zvláštní pozorností zaměřenou na marginalizované a znevýhodněné skupiny.

(7)  Hodnocení a veřejná konzultace přesvědčivě ukázaly, že je-li projekt „Evropské hlavní město kultury“ pečlivě naplánován, má značné potenciální výhody. V prvé řadě zůstává kulturní iniciativou, nicméně může mít i významné sociální a hospodářské přínosy, zejména pokud je začleněn do strategie dlouhodobého rozvoje kultury v dotyčném městě.

(8)  Akce „Evropské hlavní město kultury“ je rovněž velkou výzvou. Připravit program kulturních činností na celý rok je náročné a některá evropská hlavní města kultury dokázala jeho potenciálu využít úspěšněji než jiná. Z toho důvodu by akce měla být posílena tak, aby pomáhala městům co nejvíce titulu využít.

(9)  Titul evropské hlavní město kultury by nadále měl být vyhrazen městům, nehledě na jejich velikost, avšak ve snaze oslovit širší veřejnost a zvýšit účinek projektu by daná města rovněž měla mít možnost zapojit do projektu i okolní oblast.

(10)  Základem pro udělení titulu evropské hlavní město kultury by i nadále měl být kulturní program, který byl vytvořen výlučně pro evropské hlavní město kultury a který by měl mít výrazný evropský rozměr. Program by měl být rovněž součástí dlouhodobé strategie s udržitelným dopadem na rozvoj místního hospodářského, kulturního a společenského prostředí .

(11)  Ukázalo se, že dvoufázové výběrové řízení založené na chronologickém seznamu členských států a zajišťované ▌porotou složenou z nezávislých odborníků (dále jen „porota“) je spravedlivé a transparentní. Městům zařazeným do užšího výběru umožnilo doplnit žádosti na základě odborných stanovisek, která obdržela od poroty, a zajistilo rovnoměrné rozložení evropských hlavních měst kultury mezi všechny členské státy. S cílem zajistit kontinuitu akce a předejít ztrátě zkušeností a know-how, k níž by došlo, pokud by všichni členové byli nahrazeni současně, by měla obměna členů poroty probíhat postupně.

(11a)  Příslušný členský stát má možnost navrhnout do poroty odpovídající za výběr a monitorování měst dva poradce, čímž by mělo být zajištěno, že zkušenosti tohoto státu budou nadále zachovány.

(12)  Kritéria pro výběr by měla být stanovena jednoznačněji, aby kandidátským městům poskytovala přesnější pokyny, pokud jde o cíle a požadavky, které musí pro získání titulu evropského hlavního města kultury splnit. Výběrová kritéria by měla být také snadněji měřitelná, aby se o ně porota ▌mohla při výběru a monitorování měst opírat. V této souvislosti by se měla pozornost zaměřit zejména na plány kandidátských měst pro následné činnosti, jež jsou součástí dlouhodobé strategie v oblasti kulturní politiky, která může mít trvale udržitelný kulturní, hospodářský a společenský dopad.

(13)  Přípravná fáze mezi jmenováním města a vlastním rokem platnosti jmenování má zásadní význam pro úspěch projektu „Evropské hlavní město kultury“. Mezi zúčastněnými stranami panuje široká shoda v tom, že doprovodná opatření zavedená rozhodnutím č. 1622/2006/ES byla pro města velmi užitečná. Na uvedených opatřeních by se mělo dále pracovat, zejména prostřednictvím častějších setkání za účelem monitorování a návštěv měst ze strany členů poroty a prostřednictvím ještě intenzivnější výměny zkušeností mezi bývalými, současnými a budoucími evropskými hlavními městy kultury i kandidátskými městy. Jmenovaná města mohou rovněž navazovat další vztahy s jinými evropskými hlavními městy kultury.

(14)  Cena Meliny Mercouriové má velkou symbolickou hodnotu, jež značně přesahuje skutečnou výši ceny, kterou Komise může udělit. Ve snaze zajistit, aby jmenovaná města plnila své závazky, by však podmínky pro vyplacení ceny měly být přísnější a jasnější.

(14a)  Kandidátská města by měla případně prozkoumat, zda je možné využít finanční podporu z programů a fondů Unie.

(15)  Je důležité, aby dotčená města ve všech svých komunikačních materiálech jasně uváděla, že projekt „Evropské hlavní město kultury“ je akcí Unie.

(16)  Hodnocení výsledků bývalých evropských hlavních měst kultury, která provedla Komise, nemohou poskytnout primární údaje o vlivu titulu a jsou založena na údajích shromážděných na místní úrovni. Klíčovou úlohu v procesu hodnocení by proto měla hrát sama města, která by měla zavést účinné mechanismy vyhodnocování.

(17)  V minulosti získané zkušenosti ▌ukázaly, že účast kandidátských zemí může těmto zemím pomoci přiblížit se Unii zdůrazněním společných aspektů evropských kultur. Projekt „Evropské hlavní město kultury“ by proto měl být pro roce 2019 opět otevřen účasti kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí.

(17a)   Z důvodu spravedlivého přístupu k městům v členských státech byvšak každé město v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích mělo mít možnost během období 2020–2033 zúčastnit se pouze jedné soutěže. Kromě toho by každá kandidátská nebo potenciální kandidátská země měla mít možnost ze stejných důvodů spravedlivého přístupu vůči členským státům stát se během období 2020–2033 zemí držitele titulu pouze jednou. Z tohoto důvodu by se městům v těch kandidátských a potenciálních kandidátských zemích, kterým již byl titul během období, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, udělen, neměla povolit účast v dalších výběrových řízeních během tohoto období.

(18)  Ve snaze zajistit jednotné podmínky pro provedení tohoto rozhodnutí, a to zejména ustanovení o jmenování evropského hlavního města kultury, by prováděcí pravomoci měly být svěřeny Komisi.

(19)  Rozhodnutí č. 1622/2006/ES by mělo být zrušeno a nahrazeno tímto rozhodnutím. Jeho ustanovení by se však měla až do roku 2019 nadále používat pro všechna evropská hlavní města kultury, která již byla jmenována nebo se o jmenování ucházejí.

(20)  Jelikož cílů tohoto rozhodnutí, konkrétně cíle zajistit a podporovat rozmanitost kultur v Evropě, zdůraznit jimi sdílené společné rysy a podpořit přínos kultury k dlouhodobému rozvoji měst, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, zejména z důvodu potřeby společných, jasných a transparentních kritérií a postupů pro výběr a monitorování evropských hlavních měst kultury a úzké spolupráce mezi členskými státy, a proto jich může být vzhledem k rozsahu a očekávaným účinkům akce lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zavedení

Pro roky 2020 až 2033 se zavádí akce Unie ▌ nazvaná „Evropské hlavní město kultury“ (dále jen „akce“).

Článek 2

Cíle

1.  Obecným cílem akce je:

a)  zabezpečit a podpořit rozmanitost ▌kultur v Evropě, vyzdvihnout jejich společné rysy a zvýšit pocit příslušnosti občanů ke společnému kulturnímu prostoru;

b)  podpořit přínos kultury k dlouhodobému rozvoji měst v souladu s jejich příslušnými strategiemi a prioritami.

2.  Mezi zvláštní cíle akce patří:

a)  zvětšit rozsah, rozmanitost a evropský rozměr kulturní nabídky ve městech, včetně prostřednictvím nadnárodní spolupráce;

b)  rozšiřovat přístup ke kultuře a účast na ní;

c)  posilovat možnosti odvětví kultury a jeho vazby na ostatní odvětví;

d)  zvýraznit mezinárodní profil měst prostřednictvím kultury.

Článek 3

Přístup k akci

-1. O jmenování evropským hlavním městem kultury se mohou ucházet pouze města, přičemž mohou zapojit své okolní oblasti.

-1a. V daném roce („rok platnosti jmenování“) je počet evropských hlavních měst kultury nejvýše tři.

Každý rok je jmenováno nejvýše jedno město v každém ze dvou členských států uvedených v časovém rozvrhu v příloze (dále jen „časový rozvrh“) a v příslušných letech jedno město v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích nebo jedno město v zemi, která přistoupí k Unii za okolností uvedených v odstavci 3a.

1.  Města v členských státech mají nárok být jmenována evropským hlavním městem kultury na dobu jednoho roku v souladu s časovým rozvrhem.

▌

▌

3.  V rámci otevřeného výběrového řízení organizovaného každé tři roky podle časového rozvrhu se města v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích, jež se ke dni zveřejnění výzvy k předložení žádostí uvedené v článku 10 účastní programu Tvůrčí Evropa nebo následných programů Unie na podporu kultury, mohou ucházet o jmenování evropským hlavním městem kultury na jeden rok.

▌Města v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích se mohou během období let 2020 až 2033 účastnit pouze jednoho výběrového řízení.

Stejně tak se každá kandidátská nebo potenciální kandidátská země může během období let 2020 až 2033 stát držitelem titulu pouze jednou.

3a.  Země, které přistoupí k Unii po přijetí tohoto rozhodnutí, avšak přede dnem 31. prosince 2026, jsou oprávněny získat titul „Evropské hlavní město kultury“ podle pravidel a postupů platných pro členské státy sedm let po přistoupení. Časový rozvrh se odpovídajícím způsobem aktualizuje. Země přistupující k Unii po 31. prosinci 2026 nemají nárok podílet se na akci „Evropská hlavní města kultury“ jako členské státy.

V letech, kdy již jsou podle časového rozvrhu stanovena tři evropská hlavní města kultury, mají města v zemích přistupujících k Unii nárok získat titul „Evropské hlavní město kultury“ v nejbližším volném roce podle časového rozvrhu, a to podle pořadí přistoupení těchto zemí.

Jestliže se některé město ze země přistupující k Unii již dříve účastnilo výběrového řízení za kandidátské a potenciální kandidátské země, nemůže se již účastnit žádného následujícího řízení za členské státy. Pokud některé město přistupující země již bylo v období let 2020 až 2033 v souladu s odstavcem 3 jmenováno evropským hlavním městem kultury, nemá tato země po svém přistoupení nárok navrhnout v rámci této akce další ze svých měst jako evropské hlavní město kultury.

Přistoupí-li k Unii ke stejnému dni více než jedna země a nejsou-li tyto země dohodnuty na pořadí účasti v akci, uspořádá Rada losování.

Článek 4

Žádosti

▌

2.  Komise vypracuje společný formulář žádosti na základě kritérií uvedených v článku 5 (dále jen „formulář žádosti“), který budou používat všechna kandidátská města. Pokud město zapojí svou okolní oblast, podává se žádost jménem města.

3.  Každá žádost musí být založena na kulturním programu výrazného evropského rozměru. Kulturní program, jehož délka trvání je jeden rok, se vytvoří výlučně pro rok platnosti jmenování evropským hlavním městem kultury v souladu s kritérii stanovenými v článku 5. ▌

Článek 5

Kritéria

Kritéria pro posuzování žádostí (dále jen „kritéria“) se dělí do šesti kategorií: „přínos k dlouhodobé strategii“, ▌„evropský rozměr“, „kulturní a umělecký obsah“, „schopnost akci uskutečnit“, „zapojení veřejnosti“ a „řízení“.

1.  V případě kategorie „přínos k dlouhodobé strategii“ se zohledňují tyto faktory:

a)  skutečnost, že dané město má v okamžiku podání žádosti vytvořenou kulturní strategii, která zahrnuje akci „Evropské hlavní město kultury“ a plány na zachování kulturních činností po uplynutí roku platnosti jmenování;

b)  plány na posilování kapacity kulturního a tvůrčího odvětví, včetně rozvoje dlouhodobých vazeb mezi kulturním, hospodářským a sociálním odvětvím v dotčeném městě;

▌

d)  předpokládané dlouhodobé kulturní, sociální a hospodářské dopady titulu na město, včetně městského rozvoje;

e)  plány pro monitorování a hodnocení vlivu titulu na město a plány pro šíření výsledků hodnocení.

▌

4.  V případě kategorie „evropský rozměr“ se posuzují tyto faktory:

a)  rozsah a kvalita činností prosazujících kulturní rozmanitost Evropy, mezikulturní dialog a větší vzájemné porozumění mezi evropskými občany;

b)  rozsah a kvalita činností zdůrazňujících společné aspekty evropských kultur, dědictví a historie, jakož i evropskou integraci a aktuální evropská témata;

c)  rozsah a kvalita činností, na nichž se evropští umělci podílejí, spolupráce s aktéry nebo městy v jednotlivých zemích, popřípadě i s dalšími evropskými hlavními městy kultury, a nadnárodní partnerství;

d)  strategie, jak přilákat zájem široké evropské a mezinárodní veřejnosti.

4a.  V případě kategorie „kulturní a umělecký obsah“ se posuzují tyto faktory:

a)  jasná a ucelená umělecká vize a strategie týkající se kulturního programu pro daný rok;

b)  zapojení místních umělců a kulturních organizací do přípravy a zajišťování kulturního programu;

c)  rozsah a rozmanitost navrhovaných činností a jejich celková umělecká kvalita;

d)  schopnost spojit místní kulturní dědictví a tradiční formy umění s novými, inovativními a experimentálními kulturními projevy.

4b.  V případě kategorie „schopnost akci uskutečnit“ kandidátská města musí prokázat, že:

a)  žádost má širokou a silnou politickou podporu a udržitelným způsobem se k ní zavázaly místní, regionální a celostátní orgány;

b)  město má nebo bude mít odpovídající a životaschopnou infrastrukturu, aby akci mohlo zorganizovat.

5.  V případě kategorie „zapojení veřejnosti“ se posuzují tyto faktory:

a)  zapojení místních obyvatel a občanské společnosti do přípravy a zajišťování projektu „Evropské hlavní město kultury“;

b)  vytváření nových a udržitelných příležitostí pro širokou škálu občanů, zejména pro mladé, dobrovolníky a marginalizované a znevýhodněné osoby včetně menšin, které těmto občanům umožní účastnit se kulturních činností nebo se do nich zapojit. Zvláštní pozornost je rovněž třeba věnovat ▌přístupnosti těchto činností pro osoby se zdravotním postižením a starší občany;

c)  celková strategie rozvoje publika, a zejména její propojení se vzděláváním a účastí škol.

6.  V případě kategorie „řízení“ se posuzují tyto faktory:

a)  proveditelnost strategie získávání finančních zdrojů a navrhovaného rozpočtu, a to včetně případného záměru požádat o finanční podporu z programů a fondů Unie. Rozpočet zahrnuje přípravnou fázi, samotný rok platnosti jmenování, hodnocení a prostředky na následné činnosti a plány pro nepředvídané události;

b)  plánovaná struktura řízení a organizační struktura pro realizaci evropského hlavního města kultury, která zahrnuje zajištění náležité spolupráce mezi místním orgánem a organizační strukturou, včetně uměleckého týmu;

c)  postupy jmenování generálního a uměleckého ředitele a činnosti spadající do jejich působnosti;

d)  marketingová a komunikační strategie, která musí být komplexní a musí zdůrazňovat skutečnost, že projekt „Evropské hlavní město kultury“ je akcí Unie;

da)  existence organizační struktury, jež má k dispozici zaměstnance s příslušnými dovednostmi a zkušenostmi pro plánování, řízení a organizaci kulturního programu pro rok platnosti jmenování.

Článek 6

Odborná porota

1.   Zřizuje se ▌porota složená z nezávislých odborníků (dále jen „▌porota“), která provádí výběr a monitorování.

1a.  Porotu tvoří 10 odborníků jmenovaných podle odstavce 2 orgány a institucemi Unie (dále jen „evropští odborníci“).

Pro výběr a monitorování příslušného města z členského státu má dotčený členský stát navíc nárok jmenovat až dva odborníky (dále jen „vnitrostátní odborníci“), a to v souladu s vlastními postupy a v konzultaci s Komisí.

2.   ▌

Poté, co je zorganizována výzva k vyjádření zájmu, navrhne Komise užší výběr možných evropských odborníků.

Evropský parlament, Rada a Komise si následně z užšího výběru zvolí každý tři odborníky a jmenují je v souladu se svými příslušnými postupy. Výbor regionů vybere z užšího výběru jednoho odborníka a tohoto odborníka jmenuje ▌v souladu se svými postupy.

Při výběru evropských odborníků usiluje každý z orgánů a institucí Unie o to, aby byla v celkovém složení poroty zajištěna doplňkovost odborností, geograficky vyvážené zastoupení a genderová vyváženost.

▌

2a.   Všichni odborníci musí být občany Unie. Musí se jednat o nezávislé odborníky s bohatými zkušenostmi a odbornou kvalifikací v kulturní oblasti, v oblasti kulturního rozvoje měst nebo v souvislosti s organizací projektu „Evropská hlavní města kultury“ nebo mezinárodní kulturní akcí podobného rozměru a rozsahu. Odborníci rovněž musí být schopni věnovat práci v porotě příslušný počet pracovních dnů v roce.

Porota určí svého předsedu.

3.  Evropští odborníci jsou jmenováni na období tří let.

Aniž je dotčen první pododstavec, Evropský parlament v případě prvního ustavení poroty jmenuje své ▌odborníky na dobu tří let, Rada na dobu jednoho roku, Komise na dobu dvou let a Výbor regionů ▌na dobu jednoho roku.

4.   Všichni odborníci v porotě ohlásí jakýkoli existující nebo možný konflikt zájmů ve vztahu ke konkrétnímu kandidátskému městu. Učiní-li odborník takové prohlášení nebo pokud se takový střet zájmů zjistí, dotčený odborník odstoupí a příslušný orgán nebo instituce Unie nebo členský stát tohoto odborníka na zbývající část funkčního období v souladu s příslušným postupem nahradí.

5.  Komise zveřejní na svých internetových stránkách veškeré zprávy ▌poroty.

Článek 7

Podávání žádostí v členských státech

1.  Každý členský stát odpovídá za organizaci výběru mezi jeho městy v souladu s časovým rozvrhem ▌.

2.  Výzvu k podávání žádostí zveřejní členské státy alespoň šest let před rokem platnosti jmenování.

Odchylně členské státy, které mají nárok nominovat evropské hlavní město kultury pro rok 2020, zveřejní tuto výzvu co nejdříve po ...(10).

Všechny výzvy k podávání žádostí určené kandidátským městům ucházejícím se o titul obsahují formulář žádosti ▌.

Lhůta pro podávání žádostí kandidátskými městy v rámci jednotlivých výzev k podávání žádostí se stanoví na nejdříve deset měsíců po jejím zveřejnění.

3.  Dotčený členský stát oznámí žádosti Komisi.

Článek 8

Předběžný výběr v členských státech

1.  Každý dotčený členský stát svolá ▌porotu na schůzi k předběžnému výběru kandidátských měst alespoň pět let před rokem platnosti jmenování.

2.  Porota se po posouzení žádostí podle stanovených kritérií dohodne na užším výběru kandidátských měst ▌a vydá o předběžném výběru zprávu o všech žádostech, v níž mimo jiné uvede doporučení pro kandidátská města zařazená do užšího výběru.

3.  Porota zprávu o předběžném výběru předloží dotčeným členským státům a Komisi. Každý dotčený členský stát formálně schválí užší výběr, který byl vytvořen na základě zprávy evropské poroty.

Článek 9

Výběr v členských státech

1.  Kandidátská města zařazená do užšího výběru doplní a přepracují své žádosti s cílem splnit stanovená kritéria a zohlednit doporučení obsažená ve zprávě o předběžném výběru, a předloží je dotčeným členským státům, které je poté předají Komisi.

2.  Nejpozději devět měsíců po schůzi k předběžnému výběru svolá každý dotčený členský stát ▌porotu a zástupce kandidátských měst zařazených do užšího výběru na schůzi ke konečnému výběru ▌.

V případě potřeby může dotčený členský stát po konzultaci s Komisí tuto lhůtu o přiměřenou dobu prodloužit.

3.  Porota posoudí doplněné a přepracované žádosti.

4.  Porota vypracuje zprávu o výběru žádostí a doporučí jmenování jednoho města v dotčeném členském státě evropským hlavním městem kultury. Pokud však žádné z kandidátských měst nesplňuje všechna stanovená kritéria, může ▌porota doporučit, aby titul pro daný rok nebyl udělen.

Zpráva o výběru rovněž obsahuje doporučení určená dotčenému městu, která uvádějí, jakého pokroku musí toto město do roku platnosti jmenování dosáhnout.

Porota zprávu o výběru předloží dotčenému členskému státu a Komisi. ▌

Článek 10

Předběžný výběr a výběr v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích

1.  Za organizaci soutěže mezi městy v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích odpovídá Komise.

2.  Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie výzvu k podávání žádostí alespoň šest let před rokem platnosti jmenování. ▌

Každá výzva k podávání žádostí určená městům ucházejícím se o titul evropského hlavního města kultury obsahuje formulář žádosti.

Lhůta pro podávání žádostí v rámci jednotlivých výzev k podávání žádostí se stanoví na nejdříve deset měsíců po jejím zveřejnění.

▌

4.  Předběžný výběr měst provádí ▌porota nejméně pět let před rokem platnosti jmenování, a to na základě formuláře žádosti ▌. V případě kandidátských měst se neorganizují žádné schůze.

Porota se po posouzení žádostí podle stanovených kritérií dohodne na užším výběru kandidátských měst ▌a vydá o předběžném výběru zprávu o všech žádostech, v níž mimo jiné uvede doporučení pro kandidátská města zařazená do užšího výběru. Porota předloží zprávu o předběžném výběru Komisi ▌.

5.  Kandidátská města zařazená do užšího výběru doplní a přepracují své žádosti s cílem splnit stanovená kritéria a zohlednit doporučení obsažená ve zprávě o předběžném výběru ▌a předloží je Komisi.

Nejpozději devět měsíců po schůzi k předběžnému výběru svolá Komise ▌porotu a zástupce kandidátských měst zařazených do užšího výběru na schůzi ke konečnému výběru ▌. V případě potřeby může Komise tuto lhůtu o přiměřenou dobu prodloužit.

Porota posoudí doplněné a přepracované žádosti ▌.

Vypracuje zprávu o výběru žádostí kandidátských měst zařazených do užšího výběru a doporučí navržení nejvýše jednoho města na evropské hlavní město kultury z jedné kandidátské země nebo potenciální kandidátské země.

Pokud však žádné z kandidátských měst nesplňuje všechna stanovená kritéria, může ▌porota doporučit, aby titul pro daný rok nebyl udělen.

Zpráva o výběru rovněž obsahuje doporučení určená dotčenému městu, která uvádějí, jakého pokroku musí toto město do roku platnosti jmenování dosáhnout ▌.

Porota předloží zprávu o výběru Komisi ▌.

Článek 11

Jmenování

Evropská hlavní města kultury oficiálně jmenuje Komise formou prováděcích aktů s ohledem na doporučení ▌poroty ▌. Komise o jmenování informuje Evropský parlament, Radu a Výbor regionů.

Článek 12

Spolupráce mezi jmenovanými městy

Města jmenovaná ▌pro tentýž rok usilují o to, aby mezi jejich kulturními programy existovaly vazby, a tuto spolupráci lze uvážit v rámci postupu monitorování podle článku 13.

Článek 13

Monitorování

1.  Porota monitoruje přípravu projektu „Evropské hlavní město kultury“ a městům od okamžiku jmenování do začátku roku platnosti jmenování poskytuje podporu a poradenství.

2.  Za tímto účelem Komise svolá ▌tři setkání poroty a jmenovaných měst: první setkání se uskuteční tři roky před rokem platnosti jmenování; druhé se uskuteční 18 měsíců před rokem platnosti jmenování a třetí se uskuteční dva měsíce před rokem platnosti jmenování. Členský stát nebo kandidátská či potenciální kandidátská země mohou pro tato setkání jmenovat pozorovatele.

Šest týdnů před každým setkáním předloží města Komisi zprávu o pokroku.

Během setkání ▌porota získá přehled o stavu příprav a poskytne městům rady, které jim pomohou vypracovat vysoce kvalitní kulturní program a účinnou strategii. Porota věnuje zvláštní pozornost doporučením uvedeným ve zprávě o výběru a v předchozích zprávách o monitorování.

3.  Po každém setkání vypracuje ▌porota zprávu o stavu příprav a o dalších potřebných krocích.

Porota předá zprávy o monitorování ▌Komisi, jakož i dotčeným městům a členským státům nebo zemím. ▌

4.  Kromě setkání za účelem monitorování může Komise podle potřeby organizovat návštěvy ▌poroty ve jmenovaných městech.

Článek 14

Cena

1.  ▌Komise může jmenovanému městu udělit ▌peněžitou cenu (dále jen „cena“ )na počest Meliny Mercouriové, s ohledem na zdroje dostupné na základě příslušného víceletého finančního rámce.

Právní a finanční aspekty této ceny jsou upraveny v rámci příslušných programů Unie podporujících kulturu.

2.  Cena je vyplacena nejpozději do konce března roku platnosti jmenování, za předpokladu, že dotčené město dodržuje závazky, jež učinilo při podání žádosti, splňuje stanovená kritéria a zohledňuje doporučení obsažená ve zprávě o výběru a ve zprávách o monitorování.

Závazky učiněné při podání žádosti se považují ze strany jmenovaného města za dodržené, pokud mezi podáním žádosti a rokem platnosti jmenování nedošlo k žádné podstatné změně v programu a ve strategii, a zejména pokud:

a)  rozpočet odpovídal výši, při níž bylo možné zorganizovat vysoce kvalitní kulturní program v souladu s žádostí a stanovenými kritérii;

b)  byla náležitým způsobem respektována nezávislost uměleckého týmu;

c)  výrazný evropský rozměr je zachován i v konečné verzi kulturního programu;

d)  z marketingové a komunikační strategie a komunikačních materiálů, jež jmenované město používá, jasně vyplývá, že projekt „Evropské hlavní město kultury“ je akcí Unie;

e)  byly přijaty plány pro monitorování a hodnocení vlivu titulu na město.

Článek 15

Praktická opatření

Komise zejména:

a)  zajistí celkovou koherenci akce;

b)  zajistí koordinaci mezi členskými státy a ▌porotou;

c)  s ohledem na cíle a kritéria stanovuje v úzké spolupráci s ▌porotou pokyny na podporu výběrových řízení a monitorování;

d)  poskytuje technickou podporu ▌porotě;

e)  zveřejňuje všechny příslušné informace a přispívá ke zviditelnění akce na evropské a mezinárodní úrovni;

f)  podporuje výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi bývalými, současnými i budoucími evropskými hlavními městy kultury a kandidátskými městy, a prosazuje další šíření hodnotících zpráv měst a získaných poznatků.

Článek 16

Hodnocení

1.  Za hodnocení výsledků jednotlivých evropských hlavních měst kultury odpovídá dotčené město.

Ve snaze zajistit jednotný přístup k hodnocení vypracuje Komise pro města na základě stanovených cílů a kritérií obecné pokyny a ukazatele ▌.

Města vypracují své hodnotící zprávy a předají je Komisi do 31. prosince roku následujícího po roce platnosti jmenování. Komise tyto hodnotící zprávy zveřejní na svých internetových stránkách.

2.  Kromě hodnocení měst Komise rovněž ▌zajišťuje pravidelné vypracovávání externího a nezávislého hodnocení výsledků akce. ▌

Externí a nezávislé hodnocení se zaměří na zasazení všech bývalých evropských hlavních měst kultury do evropského kontextu, což umožní srovnávání a budoucím evropským hlavním městům kultury i všem evropským městům poskytne užitečné poučení. Zhodnotí se v nich rovněž akce jako celek, včetně efektivity postupů používaných při jejím zajišťování, jejího vlivu a možnosti jejího zlepšení.

Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě a Výboru regionů následující zprávy na základě uvedených hodnocení a spolu s nimi případně i příslušné návrhy:

a)  první průběžnou ▌zprávu do 31. prosince 2024;

b)  druhou průběžnou ▌zprávu do 31. prosince 2029;

c)  zprávu ▌ex-post do 31. prosince 2034.

Článek 17

Zrušující a přechodná ustanovení

Rozhodnutí č. 1622/2006/ES se zrušuje. Nadále se však použije pro města, která byla jmenována nebo mají být jmenována evropskými hlavními městy kultury pro roky 2012 až 2019.

Článek 18

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V .. dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda / předsedkyně předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA

Časový rozvrh

(1) Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌. (2) Úř. věst. C 113, 18.4.2012, s. 17 a Úř. věst. C 17, 19.1.2013, s. 97. (3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2013. (4) Úř. věst. C 287, 29.11.2007, s. 1. (5) Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, s. 32. (6) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1622/2006/ES ze dne 24. října 2006 o zavedení akce Společenství na podporu projektu „Evropské hlavní město kultury“ pro roky 2007 až 2019 (Úř. věst. L 304, 3.11.2006, s. 1). (7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Tvůrčí Evropa (2014 až 2020) a zrušují nařízení č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (Úř.věst. L 347, 20.12.2013, s. 221). (8) 14944/10. (9) Úř. věst. C 56 E, 26.2.2013, s. 41. (10) Vstup tohoto rozhodnutí v platnost.