Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2013 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a Jordánským hášimovským královstvím o obecných zásadách účasti Jordánského hášimovského království na programech Unie (12138/2012 – C7-0008/2013 – 2012/0108(NLE))

P7_TA(2013)0415 A7-0305/2013

(Souhlas)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12138/2012),

—  s ohledem na návrh Protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a Jordánským hášimovským královstvím o obecných zásadách účasti Jordánského hášimovského království na programech Unie (12135/2012),

—  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 8 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C7–0008/2013),

—  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

—  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A7-0305/2013),

1.  uděluje svůj souhlas s uzavřením dohody;

2.  zdůrazňuje, že je důležité i nadále prosazovat úzkou spolupráci a vedení dialogu s Jordánským hášimovským královstvím v rámci evropské politiky sousedství a napomáhat rozvoji politického a hospodářského dialogu mezi Unií a Jordánském;

3.  připomíná, že podle odhadů jordánských úřadů se do Jordánska již uchýlilo více než 500 000 syrských uprchlíků a že krize v Sýrii má značný dopad na jordánské hospodářství a rozpočet, neboť je nutné vyčlenit finanční zdroje na poskytování humanitární pomoci uprchlíkům; vyjadřuje však politování nad tím, že palestinským uprchlíkům ze Sýrie jsou jordánské hranice uzavřeny od srpna 2012;

4.  zdůrazňuje tudíž důležitost poskytování přiměřené finanční, technické a humanitární podpory Jordánsku;

5.  velmi si cení odhodlání Jeho Veličenstva jordánského krále Abdulláha II. při prosazování procesu značně rozsáhlých reforem, které přinesou prospěch Jordánsku i jeho občanům; zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo prostřednictvím těchto reforem dosaženo udržitelných výsledků, zejména pokud jde o sociální spravedlnost;

6.  kromě toho vítá a podporuje aktivní a konstruktivní úlohu Jordánska jakožto prostředníka v rámci úsilí o nalezení dlouhodobých řešení různých konfliktů na Blízkém východě;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Jordánského hášimovského království.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR) (COM(2011)0873 – C7-0506/2011 – 2011/0427(COD))

P7_TA(2013)0416 A7-0232/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0873),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 77 odst. 2 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0506/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality tvrdící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 14. června 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie]

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A7-0232/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje své prohlášení, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. října 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013, kterým se zřizuje Evropský systém ostrahy hranic (Eurosur)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1052/2013.)

Příloha k legislativníMU USNESENÍ

Prohlášení Evropského parlamentu

Evropský parlament zdůrazňuje, že orgány a instituce EU by se měly snažit ve svých legislativních textech týkajících se otázek příslušníků třetích zemí, jejichž přítomnost na území členských států nebyla orgány členských států povolena nebo již není povolena, používat vhodnou a neutrální terminologii. V takových případech by se měly orgány a instituce EU pokud možno vyvarovat používání slova „nelegální“ a volit alternativní vyjádření; jedná-li se o osoby, je třeba ve všech situacích používat výraz „migrant bez dokladů“.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2013 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech, pokud jde o uvádění na trh přenosných baterií a akumulátorů obsahujících kadmium, které jsou určené do bezšňůrových elektrických nástrojů (COM(2012)0136 – C7-0087/2012 – 2012/0066(COD))

P7_TA(2013)0417 A7-0131/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2012)0136),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 192 odst. 1 a čl. 114 odst.1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0087/2012),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k používání aktů v přenesené pravomoci a k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 a článek 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 24. května 2012(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 14. června 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 55 a 37a jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0131/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. října 2013 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/.../EU, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech, pokud jde o uvádění na trh přenosných baterií a akumulátorů obsahujících kadmium, které jsou určené do bezšňůrových elektrických nástrojů, a knoflíkových článků s nízkým obsahem rtuti, a kterou se zrušuje rozhodnutí Komise 2009/603/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2013/56/EU.)

(1) Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 140.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2013 o údajném převozu a nezákonném zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích (2013/2702(RSP))

P7_TA(2013)0418 RC-B7-0378/2013

Evropský parlament,

–  s ohledem na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ze dne 13. prosince 2012, kterým se odsuzuje Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM) za mimořádně závažné porušení Evropské úmluvy o lidských právech (články 3, 5, 8 a 13) v případě mimořádného vydání Cháleda El-Masrího,

–  s ohledem na tyto případy projednávané před ESLP: an-Našírí v. Polsko, Abú Zubajda v. Litva, Abú Zubajda v. Polsko a Nasr a Ghálí v. Itálie; s ohledem na stížnost, kterou v srpnu 2012 podal an-Našírí na Rumunsko, a na stížnost, kterou v prosinci 2012 podaly Institut pro monitorování lidských práv (HRMI) a Právní iniciativa Institutu otevřené společnosti na Litvu, a to v souvislosti s porušením práva na informace a práva na účinnou právní ochranu,

–  s ohledem na rozhodnutí italského Nejvyššího soudu ze září 2012, které potvrdilo tresty pro 23 státních příslušníků USA v souvislosti s únosem Abú Omara v roce 2003, a to včetně bývalého velitele milánské pobočky CIA Roberta Seldona Ladyho, který byl odsouzen k devíti letům odnětí svobody,

–  s ohledem na rozhodnutí milánského odvolacího soudu z února 2013 uložit trest odnětí svobody v délce šest až sedm let dalším třem agentům CIA(1), kteří byli původně považováni za osoby chráněné diplomatickou imunitou; s ohledem na rozhodnutí téhož soudu uložit tresty odnětí svobody rovněž bývalému šéfovi italské vojenské informační a bezpečnostní služby (SISMI) Nicolòvi Pollarimu, a to v délce 10 let, bývalému zástupci šéfa SISMI Marcovi Mancinimu v délce 9 let a třem agentům SISMI v délce 6 let,

–  s ohledem na rozhodnutí italského prezidenta ze dne 5. dubna 2013 udělit milost americkému plukovníkovi Josephu Romanovi, který byl v Itálii shledán zodpovědným za únos Abú Omara, k němuž došlo v této zemi,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o údajném převozu a nezákonném zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích: navazující zpráva výboru Evropského parlamentu TDIP(2),

–  s ohledem na dokumenty, které zpravodajovi přeposlala Komise, včetně dopisů, jež nebyly adresovány jednotlivým zemím a jež byly v březnu 2013 zaslány všem členským státům, přičemž pouze několik z nich (Finsko, Maďarsko, Španělsko a Litva) na tyto dopisy odpovědělo,

–  s ohledem na svá usnesení o Guantánamu, z nichž poslední ze dne 23. května 2013 o Guantánamu – hladovka vězňů(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2012 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v letech 2010–2011)(4),

–  s ohledem na letové údaje získané od Evropské organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol) do září 2012,

–  s ohledem na žádost o spolupráci při zpřístupnění letových údajů, kterou zaslal zpravodaj v dubnu 2013 Agentuře pro bezpečnost letového provozu v Africe a na Madagaskaru (ASECNA), a na kladnou odpověď, kterou obdržel v červnu 2013,

–  s ohledem na závěry Rady ohledně základních práv a právního státu a na zprávu Komise z roku 2012 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie (Lucemburk, 6.–7. června 2013),

–  s ohledem na dokument „Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je (2010–2014)“,

–  s ohledem na četné zprávy sdělovacích prostředků a zjištění investigativních novinářů, zejména investigativní zpravodajství odvysílané na rumunské televizní stanici Antena 1 v dubnu 2013,

–  s ohledem na pátrání a vyšetřování, kterým se zabývají zejména mezinárodní centrum Interights či organizace Redress a Reprieve, a na zprávy vypracované po přijetí výše uvedeného usnesení ze dne 11. září 2012 nezávislými výzkumnými pracovníky, organizacemi občanské společnosti a vnitrostátními a mezinárodními nevládními organizacemi, zejména na zprávu Právní iniciativy Institutu otevřené společnosti z února 2013 nazvanou „Globalizace mučení: tajné zadržování a mimořádné vydávání prováděné CIA“, dále pak na nezávislou, ze dvou pohledů vypracovanou studii, již v dubnu 2013 vydala v USA pracovní skupina pro otázky zacházení se zadržovanými osobami působící v rámci neziskové organizace Constitution Project, na databázi letů za účelem mimořádného vydávání zveřejněnou na britských webových stránkách v květnu 2013 v rámci programu nazvaného Rendition Project iniciovaného na akademické půdě, na zprávu organizace Amnesty International z června 2013 nazvanou „Odhalit pravdu: účast Polska na tajném zadržování prováděném CIA“ a na dopis, který litevským orgánům zaslala v červnu 2013 organizace Human Rights Watch,

–  s ohledem na otázky, které položil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výbor pro zahraniční věci (O-000079/2013 – B7–0215/2013 a O-000080/2013 – B7–0216/2013),

–  s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dodržování základních práv je zásadním prvkem úspěšné politiky boje proti terorismu;

B.  vzhledem k tomu, že Parlament odsoudil americké programy pro vydávání a tajné zadržování osob prováděné CIA, v rámci nichž dochází k četnému porušování lidských práv, včetně nezákonného a svévolného zadržování osob, mučení a jiných způsobů špatného zacházení, porušování zásady nenavracení a násilných zmizení, a při jejichž realizaci CIA využívá evropské území a vzdušný prostor; vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval k úplnému prošetření, pokud jde o spolupráci vlád jednotlivých členských států a agentur v rámci těchto programů CIA;

C.  vzhledem k tomu, že se Parlament zavázal, že bude i nadále plnit mandát, jenž mu byl svěřen Dočasným výborem, a to v souladu s články 2, 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii, a že vydal svým příslušným výborům pokyn, aby rok po přijetí výše uvedeného usnesení ze dne 11. září 2012 v dané záležitosti vystoupily na plenárním zasedání Parlamentu, neboť má za to, že je nezbytně nutné posoudit, do jaké míry byla provedena doporučení, která Parlament přijal;

D.  vzhledem k tomu, že pro účinnou ochranu a prosazování lidských práv v rámci vnitřní i vnější politiky EU a pro zajištění legitimních a účinných politik v oblasti bezpečnosti založených na právním státu má zásadní význam přijetí odpovědnosti za vydávání osob; vzhledem k tomu, že se orgány a instituce EU nedávno zapojily do diskuse o tom, jak může EU lépe chránit a prosazovat základní práva a právní stát;

E.  vzhledem k tomu, že Rada ani Komise zásadním způsobem nereagovaly na doporučení Parlamentu;

F.  vzhledem k tomu, že litevské orgány potvrdily své odhodlání opětovně zahájit trestní vyšetřování, pokud jde o zapojení této země do programu CIA, jestliže se objeví nové skutečnosti, avšak dosud tak neučinily; vzhledem k tomu, že při projednávání případu Abú Zubajdy před ESLP vyšly na základě stanoviska litevských orgánů najevo vážné nedostatky ve způsobu, jakým tyto orgány vedly vyšetřování, a nepochopení z jejich strany, pokud jde o to, co jsou „nové skutečnosti“; vzhledem k tomu, že ve druhé polovině roku 2013 Litva předsedá Radě Evropské unie; vzhledem k tomu, že dne 13. září 2013 bylo na litevském nejvyšším státním zastupitelství podáno trestní oznámení požadující vyšetření všech obvinění, podle nichž byl Mustafa al-Hawsáwí, se kterým v současnosti probíhá řízení před vojenským soudem v zátoce Guantánamo, v rámci programu vedeného CIA nezákonně převezen do Litvy, kde byl tajně zadržován a mučen;

G.  vzhledem k tomu, že pořad seznamující s důkladnou investigativní činností odvysílaný rumunskou televizní stanicí Antena 1 v dubnu 2013 poskytl další informace, z nichž lze usuzovat na ústřední úlohu Rumunska, pokud jde o síť vězení; vzhledem k tomu, že bývalý bezpečnostní poradce Ioan Talpeş uvedl, že Rumunsko poskytlo CIA logistickou podporu; vzhledem k tomu, že bývalý rumunský senátor připustil omezený charakter předchozího parlamentního vyšetřování a vyzval státní zástupce k zahájení soudního řízení;

H.  vzhledem k tomu, že dne 11. června 2013 byla na polském státním zastupitelství podána žádost, aby třetí muž, Jemenec Walíd Muhammad bin Attáš, byl oficiálně uznán obětí, neboť byl v roce 2003 nelegálně zatčen v Pákistánu, poté v období od června do září 2003 držen v tajném vězení v Polsku a následně převezen na základnu Guantánamo, kde zůstává dodnes; vzhledem k tomu, že polské státní zastupitelství prodloužilo probíhající trestní vyšetřování do října 2013;

I.  vzhledem k tomu, že britské orgány kladou procesní překážky v případě žaloby v občanskoprávní řízení, již ve Spojeném království podal Libyjec Abd al-Hakím Belhádž, kterého údajně CIA za pomoci Britů vydala do Libye, kde byl mučen, a že prohlašují, že budou usilovat o to, aby podávání svědeckých výpovědí proběhlo formou neveřejného jednání;

J.  vzhledem k tomu, že Itálie vydala v prosinci 2012 mezinárodní zatykač na Roberta Seldona Ladyho, který byl poté v červenci 2013 zatčen v Panamě; vzhledem k tomu, že žádost o vydání, kterou Itálie následně podala, Panama neuznala a Robert Seldon Lady byl v červenci 2013 navrácen do Spojených států; vzhledem k tomu, že italský prezident se dne 5. dubna 2013 rozhodl omilostnit amerického plukovníka Josepha Romana, který byl italským soudem uznán vinným z únosu Abú Omara, k němuž došlo v Itálii;

K.  vzhledem k tomu, že finský parlamentní veřejný ochránce práv zahájil v listopadu 2012 vyšetřování zaměřené na to, zda bylo v rámci programu CIA pro vydávání osob využito finské území, vzdušný prostor a systémy letových záznamů, a poslal podrobné písemné žádosti o informace 15 vládním agenturám a požádal litevské orgány o konkrétní informace týkající se souvisejících letů;

L.  vzhledem k tomu, že šetření prováděné Dánskem až do května 2012 nepředstavovalo nezávislé, nestranné, důkladné a účinné vyšetřování, jak to vyžaduje mezinárodní právo a normy v oblasti lidských práv, protože nemělo dostatečné pravomoci a mělo omezený rozsah;

M.  vzhledem k tomu, že pouze dva členské státy (Německo a Spojené království) odpověděly na následné dopisy zaslané zvláštními postupy OSN osmi členským státům (Francii, Německu, Itálii, Litvě, Polsku, Rumunsku, Švédsku a Spojenému království), jež obsahovaly žádost o dodatečné informace v návaznosti na společnou studii OSN o globálních praktikách týkajících se tajného zadržování v souvislosti s bojem proti terorismu(5);

N.  vzhledem k tomu, že americký prezident Obama ve svém prohlášení učiněném dne 23. května 2013 zopakoval svůj záměr uzavřít Guantánamo, znovu začít s propouštěním zadržovaných osob a odvolat moratorium na propuštění jemenských vězňů, jejichž přemístění zpátky do Jemenu bylo již shledáno jako bezpečné, a to navzdory odporu v americkém Kongresu; vzhledem k tomu, že americké orgány musí dostát svým mezinárodním závazkům tím, že budou soudně stíhat Roberta Seldona Ladyho;

O.  vzhledem k tomu, že vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová citovala ve svém úvodním proslovu, kterým zahájila 23. zasedání Výboru pro lidská práva konané v květnu 2013 v Ženevě, výše uvedené usnesení Parlamentu ze dne 11. září 2012, přičemž vznesla požadavek na „důvěryhodné a nezávislé prošetření“, které představuje „zásadní první krok směrem k odpovědnosti“, a „[vyzvala] státy, aby z něj učinily prioritu“;

P.  vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN pro otázky podpory a ochrany lidských práv a základních svobod v boji proti terorismu Ben Emmerson se ve své výroční zprávě za rok 2013(6) zmiňuje o činnosti Parlamentu a schvaluje některá doporučení obsažená ve výše uvedeném usnesení ze dne 11. září 2012;

1.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že zejména Rada, Komise, vlády členských, kandidátských a přidružených států, NATO a orgány Spojených států amerických neprovedly doporučení obsažená ve výše zmíněném usnesení ze dne 11. září 2012, zejména s ohledem na závažné porušení základních práv, jemuž byly oběti programů CIA vystaveny;

2.  domnívá se, že atmosféra beztrestnosti v souvislosti s programy CIA umožnila, aby se v rámci protiteroristických politik EU a USA pokračovalo v porušování základních práv, jak dále odhalily masové programy sledování prováděné Národní bezpečnostní agenturou USA a sledovacími orgány v různých členských státech, které v současnosti vyšetřuje Parlament;

Postup přijetí odpovědnosti členskými státy

3.  opakuje svoji výzvu těm členským státům, které nesplnily svou pozitivní povinnost, aby provedly nezávislá a účinná vyšetřování týkající se porušování lidských práv a aby přitom zohlednily všechny nové důkazy, které vyšly najevo, a aby zveřejnily všechny nezbytné informace o všech podezřelých letadlech spojených se CIA a s jejich územím; vyzývá členské státy, aby především prošetřily, zda se uskutečnily operace, při nichž byly osoby v rámci programu CIA drženy v tajných zařízeních na jejich území; vyzývá dotčené členské státy (Francii, Itálii, Litvu, Polsko, Rumunsko a Švédsko), aby odpověděly na dopisy zaslané zvláštními zpravodaji OSN;

4.  naléhavě vyzývá Litvu, aby znovu otevřela své trestní vyšetřování zařízení, která CIA používala k tajnému zadržování osob, a aby tuto věc důkladné vyšetřila při zohlednění veškerých věcných důkazů, jež byly odhaleny, obzvláště co se týče případu Abú Zubajda v. Litva, kterým se zabýval ESLP; vyzývá Litvu, aby vyšetřovatelům povolila provést komplexní šetření zaměřené na síť letů spojených s vydáváním a kontaktní osoby, o kterých je veřejně známo, že dotčené lety organizovaly nebo že se na nich podílely; vyzývá litevské orgány, aby provedly soudní ohledání věznice a rozbor záznamů telefonních hovorů; naléhavě je vyzývá, aby ve věci Abú Zubajda v. Litva a HRMI v. Litva plně spolupracovaly s ESLP; vyzývá Litvu, aby v souvislosti s opětovným zahájením trestního vyšetřování zvážila žádosti jiných potenciálních obětí o získání statusu obětí nebo o účast ve vyšetřování; naléhavě vyzývá Litvu, aby plně reagovala na žádosti o informace ze strany jiných členských států EU, zejména na žádost finského veřejného ochránce práv o informace týkající se letu či letů, které by mohly spojovat Finsko a Litvu s možnou trasou vydávání osob; naléhavě vybízí litevského nejvyššího státního zástupce, aby vyšetřil trestní oznámení podané Mustafou al-Hawsawim;

5.  naléhavě vyzývá rumunské orgány, aby urychleně zahájily nezávislé, nestranné, důkladné a účinné vyšetřování s cílem vypátrat veškeré chybějící dokumenty související s parlamentním vyšetřováním a aby plně spolupracovaly s ESLP ve věci al-Našírí v. Rumunsko; vyzývá Rumunsko, aby v plném rozsahu dodržovalo své povinnosti v oblasti základních práv;

6.  žádá Polsko, aby pokračovalo ve svém vyšetřování na základě větší transparentnosti, zejména tím, že poskytne důkazy konkrétních kroků, které byly učiněny, umožní zástupcům obětí, aby smysluplně zastupovali své klienty, umožní jim přístup k veškerým relevantním utajovaným materiálům a povolí jim použít shromážděné materiály; vyzývá polské orgány, aby zahájily trestní stíhání proti všem státním činitelům, kteří jsou do případu zapleteni; naléhavě vyzývá polského nejvyššího státního zástupce, aby bezodkladně přezkoumal žádost Walída bin Attáše a přijal rozhodnutí; vyzývá Polsko, aby plně spolupracovalo s ESLP, pokud jde o věci al-Našírí v. Polsko a Abú Zubajda v. Polsko;

7.  vyzývá britské orgány, aby plně spolupracovaly, pokud jde o probíhající trestní vyšetřování, a aby umožnily plně transparentní projednání žalob v občanskoprávním řízení, aby mohlo být dokončeno vyšetřování týkající se vydávání cizích státních příslušníků do zámoří a aby mohly být uzavřeny případy s tím související; žádá britské orgány, aby podnikly šetření zaměřené na dodržování lidských práv a týkající se vydávání, mučení a týrání zadržených osob v zahraničí;

8.  vybízí italské orgány, aby pokračovaly ve svém úsilí o dosažení spravedlnosti v případech porušování lidských práv ze strany CIA na italském území tím, že budou trvat na vydání stíhaného Roberta Seldona Ladyho a žádat o vydání dalších 22 stíhaných občanů USA, kteří byli v Itálii odsouzeni;

9.  vybízí finského veřejného ochránce práv, aby dokončil své vyšetřování na základě transparentnosti a odpovědnosti, a za tímto účelem naléhavě vyzývá všechny vnitrostátní orgány, aby plně spolupracovaly; vyzývá Finsko, aby sledovalo veškerá vodítka, která poukazují na účast finských státních činitelů v programu vydávání osob;

Reakce orgánů EU

10.  je nanejvýš zklamán tím, že Komise v zásadě odmítla reagovat na doporučení Parlamentu, a domnívá se, že dopisy, jež Komise zaslala členským státům, jsou pro dosažení odpovědnosti nedostatečné z důvodu jejich obecné povahy;

11.  opakuje svá konkrétní doporučení Komisi:

12.  naléhavě vyzývá litevské orgány, aby se chopily příležitosti, kterou jim nabízí skutečnost, že jejich země předsedá Radě EU, a zajistily plné provedení doporučení obsažených ve zprávě Parlamentu, a aby tudíž zařadily tuto otázku na pořad jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci před koncem litevského předsednictví;

13.  opakuje svá konkrétní doporučení Radě:

14.  vyzývá Radu a Komisi, aby do svých příslušných víceletých programů následujících po Stockholmském programu zahrnuly zvláštní opatření k zajištění právního státu a odpovědnosti za porušování základních práv, a to zejména ze strany zpravodajských služeb a donucovacích orgánů; vyzývá Komisi, aby otázku odpovědnosti zařadila na pořad jednání zasedání „Assises de la Justice“, které se bude konat v listopadu 2013;

15.  připomíná, že v zájmu zajištění důvěryhodnosti Parlamentu je nezbytné podstatně posílit jeho vyšetřovací pravomoci, pokud jde o vyšetřování porušování základních práv v EU, přičemž by toto posílení mělo zahrnovat i plnou pravomoc vyslechnout pod přísahou zúčastněné osoby, včetně vládních ministrů(7);

16.  žádá organizaci Eurocontrol, aby stejně jako americký federální orgán pro letectví (American Federal Aviation Authority) uznala, že údaje týkající se letových tras by v žádném případě neměly být považovány za důvěrné, a aby odtajnila potřebné údaje v zájmu dosažení účinnosti vyšetřování;

17.  očekává, že šetření Parlamentu týkající se programu sledování prováděného Národní bezpečnostní agenturou USA a sledovacích orgánů v různých členských státech povede k navržení opatření zaměřených na účinnou demokratickou parlamentní kontrolu těchto orgánů zpravodajských služeb vzhledem k tomu, že demokratická kontrola těchto orgánů a jejich činností prostřednictvím vhodného dohledu prováděného interně, nezávislými soudy a parlamenty je zásadní;

18.  vyjadřuje politování nad tím, že členské státy EU nijak nepokročily, pokud jde o přistoupení k Mezinárodní úmluvě OSN o ochraně všech osob před nuceným zmizením, s výjimkou Litvy, která ji ratifikovala v srpnu 2013; vyzývá 21 členských států, které musí ještě tuto úmluvu ratifikovat, aby tak bezodkladně učinily;

19.  vyzývá Belgii, Finsko, Řecko, Irsko, Lotyšsko, Litvu a Slovensko, aby přednostně ratifikovaly Opční protokol k Úmluvě OSN proti mučení (OPCAT); vyslovuje politování nad velmi omezenou podporou, která je poskytována zvláštnímu fondu k opčnímu protokolu k Úmluvě proti mučení (OPCAT) spravovanému OSN, a vyzývá členské státy EU a Komisi, aby podpořily činnost tohoto zvláštního fondu prostřednictvím výrazných dobrovolných příspěvků; naléhavě žádá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a Komisi, aby zintenzivnily své úsilí o usnadnění zřízení a fungování národních mechanismů prevence v rámci OPCAT ve třetích zemích;

20.  žádá EU, aby pečlivě přezkoumala pokrok Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, co se týče provádění rozhodnutí ESLP ve věci El-Masrí v. Bývalá jugoslávská republika Makedonie, které teď na základě rozhodnutí Výboru ministrů podléhá posílenému postupu v souvislosti se snahami Bývalé jugoslávské republiky Makedonie o přistoupení; naléhavě žádá orgány FYROM, aby zahájily trestní vyšetřování týkající se spoluviny státních činitelů v případu El-Masrího a aby pohnaly tyto osoby k zodpovědnosti;

21.  vyzývá vládu USA ke spolupráci ohledně všech žádostí členských států EU o informace nebo vydání osob v souvislosti s programem CIA; naléhavě vyzývá vládu USA k ukončení používání drakonických ochranných nařízení, která brání právním zástupcům vězňů ze zátoky Guantánamo, aby zveřejnili informace týkající se jakýchkoli podrobností ohledně tajného zadržování těchto osob v Evropě; vybízí vládu USA, aby dokončila svůj plán a okamžitě věznici Guantánamo uzavřela;

22.  naléhavě žádá členské státy EU, aby zintenzivnily úsilí o přesídlení mimoevropských vězňů propuštěných z Guantánama, kteří nemohou být navráceni do svých vlastí, jelikož jim hrozí smrt, mučení nebo kruté a nelidské zacházení(8); žádá EU, aby oživila společné iniciativy z roku 2009 tím, že poskytne rámec pro přesídlení vězňů z Guantánama do členských států EU, a aby s novým americkým zvláštním vyslancem pro přemístění vězňů z Guantánama Cliffordem Sloanem zahájila dialog o konkrétních plánech spolupráce;

23.  vyzývá Agenturu pro bezpečnost letového provozu v Africe a na Madagaskaru, aby začala urychleně spolupracovat s Parlamentem a poskytla požadované informace o letových údajích;

24.  vyzývá příští Parlament (2014–2019), aby nadále plnil a prováděl mandát, který mu svěřil Dočasný výbor, a aby tak zajistil, aby v návaznosti na jeho doporučení byla podniknuta opatření, a dále aby prozkoumal nové skutečnosti, které se mohou objevit, a aby plně využil a rozvinul své vyšetřovací pravomoci;

o
o   o

25.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Včetně Jeffreye W. Castelliho, bývalého velitele pobočky CIA v Římě. (2) Přijaté texty, P7_TA(2012)0309. (3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0231. (4) Přijaté texty, P7_TA(2012)0500. (5) A/HRC/13/42. (6) Rámcové zásady pro zajištění zodpovědnosti veřejných činitelů za hrubé či systematické porušování lidských práv v rámci státních iniciativ pro boj proti terorismu (Framework Principles for securing the accountability of public officials for gross or systematic human rights violations committed in the context of State counter-terrorism initiatives), A/HRC/22/52, 1. března 2013. (7) Viz: návrh nařízení Evropského parlamentu o podrobných pravidlech pro výkon vyšetřovacího práva Evropského parlamentu, a o zrušení rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO, (Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 41). (8) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2012 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti, včetně dopadů na strategickou politiku EU týkající se lidských práv, (Úř. věst. C 258 E, 7.9.2013, s. 8).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2013 o posílení přeshraniční spolupráce při prosazování práva v EU: provádění „prümského rozhodnutí“ a evropského modelu pro výměnu informací (2013/2586(RSP))

P7_TA(2013)0419 B7-0433/2013

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. prosince 2012 nazvané „Posílení spolupráce při prosazování práva v EU: Evropský model pro výměnu informací (EIXM)“ (COM(2012)0735),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 7. prosince 2012 o provádění rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti („prümské rozhodnutí“) (COM(2012)0732),

–  s ohledem na Stockholmský program, strategii vnitřní bezpečnosti Evropské unie a strategii pro správu informací pro vnitřní bezpečnost EU,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2012 o strategii vnitřní bezpečnosti Evropské unie(1),

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 87 této smlouvy,

–  s ohledem na otázku položenou Komisi ohledně posílení přeshraniční spolupráce při prosazování práva v EU: provádění „prümského rozhodnutí“ a evropského modelu pro výměnu informací (EIXM) (O-000067/2013 – B7–0501/2013),

–  s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Stockholmský program uznal, že je v zájmu posílení bezpečnosti občanů EU třeba dosáhnout větší soudržnosti a konsolidovat rozsáhlý balíček opatření pro sběr, zpracovávání a sdílení informací mezi donucovacími orgány v EU;

B.  vzhledem k tomu, že strategie vnitřní bezpečnosti vyzvala k vypracování komplexního modelu výměny informací;

C.  vzhledem k tomu, že přeshraniční výměna informací je základem spolupráce při prosazování práva v EU a že je obzvlášť relevantní u oblasti bez vnitřních pohraničních kontrol; vzhledem k tomu, že přeshraniční kriminalita v EU vzrůstá, takže je čím dál tím důležitější zajistit účinnou a bezpečnou výměnu informací v oblasti prosazování práva, která bude dodržovat zásady ochrany osobních údajů a základní práva;

1.  konstatuje, že sdělení podrobně přezkoumávají jednotlivé stávající přeshraniční nástroje a kanály výměny informací v oblasti prosazování práva v EU; je přesvědčen, že současná konfigurace různých nástrojů a mechanismů je příliš komplikovaná a roztříštěná, což vede k neefektivnímu využívání těchto nástrojů, k nedostatečnému demokratickému dohledu na úrovni EU a v některých případech k nedostatečné funkčnosti a přístupu;

2.  vyzývá Komisi, aby zmapovala právní předpisy EU a členských států (včetně mezinárodních dohod, a to i dohod dvoustranných) upravující přeshraniční výměnu informací pro účely prosazování práva; souhlasí s Komisí, že je nezbytné získat smysluplnější statistiky s cílem změřit skutečný přínos příslušných nástrojů, a vyzývá k provedení nezávislého externího vyhodnocení stávajících nástrojů Unie v oblasti výměny informací pro účely prosazování práva s cílem posoudit jejich měřitelný dopad;

3.  podporuje doporučení Komise, aby byly stávající nástroje a kanály zracionalizovány (např. standardní využívání kanálu Europolu a vytvoření vnitrostátních jednotných kontaktních míst) a byla zdokonalena odborná příprava a zvýšeno povědomí o přeshraniční výměně informací; vyjadřuje však své zklamání nad skutečností, že Komise nepředložila ctižádostivější vizi, která by byla více zaměřena na budoucnost, jak ji k tomu vyzýval Stockholmský program a strategie vnitřní bezpečnosti, neboť taková vize by mohla vést k zahájení politické diskuse o tom, jak pozměnit a optimalizovat sdílení údajů pro účely prosazování práva v EU při současném zajištění vysoké úrovně ochrany osobních údajů a soukromí; rozhodně Komisi vybízí k tomu, aby takovou vizi předložila a navrhla propracovaný rámec pro výměnu údajů pro účely prosazování práva založený na zásadách, jako je nezbytnost, kvalita, proporcionalita, účinnost a odpovědnost, a zahrnující řádné posouzení ve světle zásady dostupnosti a koncepce křížové kontroly;

4.  vyzývá Komisi k tomu, aby vyhodnotila možnosti automatizace manuálních procesů při provádění stávajících nástrojů s cílem zajistit vyšší účinnost podle studie, kterou provedlo několik členských států v rámci Pracovní skupiny pro ochranu údajů a výměnu informací (DAPIX), a zvážila vytvoření univerzálního formátu pro výměnu informací s cílem urychlit kladné vyřizování žádostí;

5.  upozorňuje na skutečnost, že rozmanitost nástrojů přeshraniční výměny informací pro účely prosazování práva, včetně poskytování přeshraničního přístupu do vnitrostátních databází, vede k roztříštěnému a nejasnému režimu ochrany údajů, který je často založen na nejnižším společném jmenovateli a je nesystematický; v tomto ohledu opakuje svůj postoj, že je třeba co nejdříve přijmout návrh směrnice o ochraně údajů;

6.  vyzývá Komisi, aby s cílem posílit a zlepšit systém výměny informací prosazovala opatření zaměřená na posílení účinného systému, který zároveň zajistí ochranu dat, jak je uvedeno ve stanovisku Evropského inspektora ochrany údajů, a sice na základě návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Europolu a o zrušení rozhodnutí č. 2009/371/SVV;

7.  konstatuje, že pro rostoucí počet členských států se prümské rozhodnutí stalo rutinním nástrojem v přeshraniční policejní spolupráci a vyšetřování trestné činnosti; vyjadřuje politování nad značným zpožděním, které doprovází provádění prümského rozhodnutí v některých členských státech; souhlasí s Komisí, že další rozvoj tohoto nástroje by měl být zvažován až poté, co bude dosaženo jeho plného provedení; vyzývá dotčené členské státy, aby plně a řádně provedly prümské rozhodnutí, tak aby mohlo být využíváno v maximální možné míře;

8.  upozorňuje na skutečnost, že prümské rozhodnutí bylo přijato v rámci tehdejšího třetího pilíře a že nad jeho prováděním není vykonáván dostatečný demokratický dohled a kontrola ze strany Parlamentu; vyzývá Komisi, aby urychleně předložila návrhy s cílem převést nástroje stávající přeshraniční policejní spolupráce, které byly přijaty v rámci tehdejšího třetího pilíře (jako je např. prümské rozhodnutí či tzv. švédská iniciativa), do právního rámce Lisabonské smlouvy;

9.  připomíná, že evropský policejní výcvik přispívá k posílení vzájemné důvěry mezi policejními složkami, čímž podporuje kvalitnější výměnu informací a přeshraniční spolupráci, a proto je třeba jej udržovat a nadále rozvíjet;

10.  pověřuje svého předsedu , aby předal toto usnesení Komisi a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2013 o diskriminaci na základě příslušnosti ke kastě (2013/2676(RSP))

P7_TA(2013)0420 B7-0434/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na svá usnesení ze dne 13. prosince 2012 o diskriminaci na základě příslušnosti ke kastě v Indii(1), ze dne 17. ledna 2013 o násilí páchaném na ženách v Indii(2), ze dne 1. února 2007 o situaci týkající se lidských práv Dalitů v Indii(3) a ze dne 18. dubna 2012 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti, včetně dopadů na strategickou politiku EU týkající se lidských práv(4),

—  s ohledem na mezinárodní úmluvy o lidských právech, včetně Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace a obecného doporučení XXIX výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace,

—  s ohledem na návrh zásad a pokynů OSN pro účinné odstranění diskriminace založené na práci a původu(5) vypracovaný Radou OSN pro lidská práva,

—  s ohledem na vážné obavy, připomínky a doporučení vysoké komisařky OSN pro lidská práva týkající se problému diskriminace na základě příslušnosti ke kastě,

—  o ohledem na nedávná doporučení orgánů ustavených smlouvami OSN a osob zmocněných OSN ke zvláštním postupům týkající se tématu diskriminace na základě příslušnosti ke kastě,

—  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje ze dne 24. května 2011 o současných podobách rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a souvisejících projevů nesnášenlivosti(6) a s ohledem na zprávy všeobecného pravidelného přezkumu týkající se zemí, v nichž existuje kastovní systém,

—  s ohledem na studii Parlamentu nazvanou „Přehled situace v oblasti lidských práv a chudoby: opatření EU k řešení diskriminace na základě příslušnosti ke kastě“,

—  s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení předloženou Komisi o diskriminaci na základě příslušnosti ke kastě (O-000091/2013 – B7 0507/2013),

—  s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že kasta vypovídá o společenských a náboženských souvislostech, jelikož v Asii jsou osoby vně kastovního systému považovány za přirozeně „nečisté“ a „nedotknutelné“ , ale v širších souvislostech představuje kasta rovněž systém rigidní společenské stratifikace na hierarchizované skupiny, jež jsou definovány na základě původu a zaměstnání; vzhledem k tomu, že diskriminace na základě práce a původu jako všezahrnující pojem upřednostňovaný OSN je druhem diskriminace zakázané mezinárodním právem v oblasti lidských práv, jak uvádí Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace, Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen, Úmluva o právech dítěte a úmluva Mezinárodní organizace práce č. 111;

B.  vzhledem k tomu, že v červnu 2011 zvláštní zpravodaj OSN pro současné podoby rasismu Githu Muigai zdůraznil, že je nezbytné zabránit vytváření jakékoli hierarchie mezi různými projevy diskriminace, i když se mohou lišit svou povahou a stupněm na základě historického, zeměpisného a kulturního pozadí, včetně pokud jde o „romskou komunitu v Evropě a oběti kastovního systému v Africe, Asii a na Blízkém východě“;

C.  vzhledem k tomu, že i přes vládní opatření v některých zemích, v nichž existuje kastovní systém, která mají zajistit ústavní a právní ochranu a zavést zvláštní opatření proti diskriminaci na základě kasty a nedotknutelnosti, zůstává diskriminace na základě kasty i nadále značně rozšířená a přetrvává, přičemž se odhadem celosvětově týká 260 miliónů lidí;

D.  vzhledem k tomu, že diskriminace na základě kasty existuje v mnoha zemích po celém světě, přičemž nejvyšší počet jejích obětí je v jižní Asii; vzhledem k tomu, že vysoká koncentrace obětí existuje i v dalších oblastech, včetně Afriky, Blízkého východu a v diaspoře;

E.  vzhledem k tomu, že hlavními překážkami, které brání odstranění diskriminace na základě kasty, je neprovádění právních předpisů a politik a neexistence účinných řešení a skutečnost, že státní orgány, včetně soudnictví a policie, nefungují účinně;

F.  vzhledem k tomu, že v mnoha zemích, v nichž existuje kastovní systém, se stále neřeší potřeba rozčleněných údajů a zvláštních právních předpisů a opatření na ochranu před diskriminací na základě kasty;

G.  vzhledem k tomu, že i přes úsilí vlád a v rostoucí míře i některých mezinárodních agentur trpí kasty i nadále závažnými formami sociálního vyloučení, chudobou, násilím, segregací, fyzickými a slovními útoky spojenými s předsudky a názory ohledně jejich čistoty a poskvrněnosti;

H.  vzhledem k tomu, že praktiky nedotknutelnosti zůstávají široce rozšířené a berou na sebe moderní podoby; vzhledem k tomu, že dotčená společenství jsou omezována v účasti na politickém životě a čelí závažné diskriminaci na trhu práce;

I.  vzhledem k tomu, že i když v několika zemích, jako je Indie, přispěla povinná pozitivní diskriminace do jisté míry k začlenění Dalitů do veřejného sektoru, přispívá nedostatek ochranných opatření, jež by bránila diskriminaci v tržní a soukromé sféře, k vyloučení a prohlubujícím se nerovnostem;

J.  vzhledem k tomu, že MOP odhaduje, že naprostá většina obětí otrocké práce v jižní Asii pochází z nejnižších kast a nejníže postavených kmenů; vzhledem k tomu, že nucená a otrocká práce je rozšířená především v zemědělství, důlním a oděvním průmyslu, které dodávají produkty mnoha nadnárodním a evropským společnostem;

K.  vzhledem k tomu, že nediskriminace v zaměstnání je jedním ze čtyř základních pracovních práv a je obsažena v mezinárodních zásadách a rámcích pro podnikání, jako jsou například obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, zásady OECD a pokyny ISO 26000 o sociální odpovědnosti, které konkrétně uvádějí diskriminaci na základě kasty jako závažnou formu diskriminace;

L.  vzhledem k tomu, že vlády a orgány zemí, v nichž existuje kastovní systém, jsou naléhavě vyzývány, aby vzaly na vědomí návrh zásad a pokynů OSN pro účinné odstranění diskriminace na základě práce a původu, aby podnikly všechny potřebné kroky pro odstranění a předcházení diskriminaci na základě kasty, aby vyřešily nedostatky v provádění na federální, vnitrostátní, regionální a místní úrovni a aby provedly, pozměnily či zavedly speciální právní předpisy a politická opatření na ochranu a podporu práv Dalitů a dalších skupin, jichž se týká diskriminace na základě kasty;

1.  odsuzuje soustavné porušování lidských práv osob, které jsou vystaveny diskriminaci na základě kasty a kastovní hierarchie, včetně odpírání rovnosti a přístupu k právnímu systému a zaměstnání, přetrvávající segregace a udržování kastovních překážek bránících v dosažení základních lidských práv a rozvoje;

2.  domnívá se, že na průkazech totožnosti by neměly být uvedeny žádné skutečnosti poukazující na kastu, jelikož je to v rozporu se zásadami rovnosti a sociální mobility;

3.  vítá zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro současné podoby rasismu Githua Muigaie a zdůrazňuje, že všem obětem diskriminace na základě kasty na celém světě by se mělo dostat stejné pozornosti i ochrany; v širších souvislostech zdůrazňuje, že všechny formy rasismu a diskriminace by se měly řešit se stejným důrazem a odhodláním, a to i v Evropě;

4.  vyslovuje vážné znepokojení nad skutečností, že sociální vyloučení Dalitů a dalších komunit postižených kastovní diskriminací zapříčiňuje vysokou míru chudoby uvnitř postižených skupin obyvatelstva a znemožňuje jim přístup k rozvojovým procesům či snižuje užitek, který by tyto procesy mohly daným skupinám přinášet; dále zdůrazňuje, že je jim odepřena možnost zapojit se do rozhodování a řízení a smysluplná účast na veřejném a občanském životě;

5.  je nadále mimořádně znepokojen přetrvávajícím vysokým počtem ohlášených i neohlášených případů krutostí a praktik nedotknutelnosti v zemích, v nichž existuje kastovní systém, včetně Indie, a široce rozšířenou beztrestností pachatelů trestných činů vůči Dalitům a dalším obětem porušování lidských práv na základě příslušnosti ke kastě; připomíná, že v určitých zemích osoby, které se takové diskriminace dopouštějí, zastávají vysoké vládní funkce;

6.  znovu vyjadřuje vážné znepokojení nad násilím páchaným na dalitských ženách a dalších ženách z podobně postižených komunit v kastovních společnostech, které často takové násilí nehlásí ze strachu z ohrožení vlastní bezpečnosti nebo ze strachu ze sociálního vyloučení, a nad mnohonásobnými a vzájemně se protínajícími druhy diskriminace na základě kasty, pohlaví a náboženství týkající se dalitských žen a žen z menšinových komunit, které vedou k nucené konverzi, únosům, nucené prostituci a sexuálnímu zneužívání členy vyšších kast;

7.  zdůrazňuje, že je nutné podporovat vstřícné prostředí pro občanskou společnost a obránce lidských práv, kteří pracují s lidmi postiženými diskriminací na základě kasty, aby byla zajištěna jejich bezpečnost a aby nemuseli čelit překážkám, stigmatizaci či omezením své práce; zdůrazňuje, že takové prostředí by mělo zahrnovat přístup k finančním prostředkům, spolupráci s orgány OSN pro lidská práva a akreditaci Hospodářské a sociální rady OSN (Ecosoc);

8.  vyzývá EU, aby podpořila návrh zásad a pokynů OSN pro účinné odstranění diskriminace založené na práci a původu jako řídícího rámce pro odstranění diskriminace na základě kasty a aby usilovala o jejich zaštítění Radou OSN pro lidská práva;

9.  vyzývá Komisi, aby uznala, že v rámci úsilí EU bojovat se všemi druhy diskriminace je nutné uznat rozdělení do kast jako jednu z forem diskriminace vyplývající ze společenského a náboženského základu, která musí být odstraněna spolu s dalšími jejími příčinami, k nimž patří etnická příslušnost, rasa, původ, náboženství, pohlaví nebo sexuální orientace; vyzývá EU, aby ve svých politikách a programech považovala lidi, jichž se týká diskriminace na základě kasty, za jasně vymezenou skupinu;

10.  naléhavě vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby plně začlenily boj s diskriminací na základě kasty do právních předpisů, politik a programových dokumentů EU a aby přijaly pracovní pokyny pro jejich provádění; vyzývá ESVČ, aby posílila monitorovací a hodnotící mechanismy pro účinné posuzování dopadu činnosti EU na situaci lidí, jichž se tento druh diskriminace týká;

11.  doporučuje, aby EU prováděla systematické posuzování dopadu obchodních nebo investičních dohod na skupiny postižené diskriminací na základě kasty a aby řešila tyto otázky s představiteli průmyslu, vládními orgány a příslušnými organizacemi občanské společnosti;

12.  vyzývá k zařazení diskriminace na základě kasty jako tématu lidských práv do budoucích politik, strategií a akčních plánů EU týkajících se lidských práv;

13.  vyzývá Komisi, aby poskytla větší podporu rozvojovým projektům, které bojují s diskriminací na základě kasty jako se závažným druhem porušování lidských práv, který zvyšuje chudobu, a aby vzala tento druh diskriminace v úvahu ve všech svých projektech se zaměřením na vzdělání, ženy, přístup ke spravedlnosti, politický život nebo práci v příslušných zemích;

14.  vyzývá Komisi, aby v době humanitární krize vyvinula a využívala přístupy, které budou citlivě reagovat na kastovní systém a které zajistí, aby humanitární pomoc byla poskytována všem okrajovým skupinám, a to včetně lidí, kteří trpí diskriminací na základě kasty;

15.  naléhavě vyzývá EU, aby při dvoustranných vrcholných schůzkách a dalších mezinárodních setkáních vznášela otázku diskriminace na základě kasty na nejvyšší úrovni a jednala o ní s vládami;

16.  vybízí ESVČ, aby zintenzivnila svůj politický dialog a dialog týkající se lidských práv a podpořila společné iniciativy pro odstranění diskriminace na základě kasty ve spolupráci s vládami zemí jako je Indie, Nepál, Pákistán, Bangladéš či Srí Lanka, v nichž jsou komunity postižené kastovním systémem vystaveny tzv. „praktikám nedotknutelnosti“, a obecněji aby bojovala proti diskriminaci na základě práce a původu, ke které dochází v mnoha zemích včetně Jemenu, Mauretánie, Nigérie, Senegalu a Somálska; připomíná, že diskriminace na základě kasty nebyla dosud v dohodách s mnoha z těchto zemí zmíněna;

17.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby v relevantních případech zařazovaly do všech obchodních dohod a dohod o přidružení klauzuli o diskriminaci na základě kasty;

18.  doporučuje, aby EU propagovala nediskriminační a začleňující politiku i postupy při obchodním styku se zeměmi, v nichž existuje kastovní systém, včetně pozitivní diskriminace na trhu práce i v soukromém sektoru v případě Dalitů a lidí s podobným osudem;

19.  vyzývá EU, aby podporovala pravidelné a zevrubné konzultace s občanskou společností o diskriminaci na základě kasty a aby organizacím občanské společnosti přidělila odpovídající prostředky pro boj proti diskriminaci na základě kasty;

20.  vyzývá EU, aby podporovala rozvojový program citlivě reagující na kastovní systém na období po roce 2015, jehož hlavním a měřitelným cílem bude snižování nerovností, které jsou založeny na příslušnosti ke kastě nebo se kvůli ní zhoršují, a zajistila tak výslovné řešení diskriminace na základě kasty jako hlavního strukturálního a skrytého důvodu chudoby a jako hlavního důvodu strukturálních nerovností;

21.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a Radě OSN pro lidská práva.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2012)0512. (2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0031. (3) Úř. věst. C 250 E, 25.10.2007, s. 87. (4) Úř. věst. C 258 E, 7.9.2013, s. 8. (5) A/HRC/11/CRP.3. (6) A/HRC/17/40.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2013 o činnosti Petičního výboru v roce 2012 (2013/2013(INI))

P7_TA(2013)0421 A7-0299/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na předchozí usnesení o jednáních Petičního výboru,

—  s ohledem na články 10 a 11 Smlouvy o Evropské unii,

—  s ohledem na články 24, 227, 228, 258 a 260 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—  s ohledem na článek 48 a čl. 202 odst. 8 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Petičního výboru (A7-0299/2013),

A.  vzhledem k tomu, že podle protokolu 30 připojeného k Lisabonské smlouvě se Listina základních práv Evropské unie stala právně závaznou se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost; vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva také zavádí právní základ pro přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech a pro evropskou občanskou iniciativu;

B.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor má povinnost neustále vyhodnocovat a pokud možno zlepšovat svou úlohu, zejména s ohledem na rozvoj demokratických zásad, jako je vyšší účast občanů na rozhodovacím procesu EU a posílení transparentnosti a odpovědnosti; vzhledem k tomu, že Výbor při své běžné činnosti úzce spolupracuje s členskými státy, Komisí, evropským veřejným ochráncem práv a dalšími orgány s cílem zajistit, aby byla plně dodržována litera i duch práva EU;

C.  vzhledem k tomu, že v roce 2012 Petiční výbor zaregistroval 1 986 peticí, které se většinou týkaly základních práv, životního prostředí, vnitřního trhu a hospodářské a sociální krize; vzhledem k tomu, že 1 406 petic bylo prohlášeno za přípustné, přičemž 853 z nich bylo postoupeno Komisi k dalšímu šetření v souladu s články 258 a 260 Smlouvy a 580 bylo prohlášeno za nepřípustné; vzhledem k tomu, že předměty minimálně pěti petic podaných v roce 2012 byly v souladu s články 258 a 260 Smlouvy předloženy Soudnímu dvoru Evropské unie; vzhledem k tomu, že rozsudek ve věci T308/07 ze dne 14. září 2011 jasně stanovil, že procedurální rozhodnutí vydaná Parlamentem v případech týkajících se petic také podléhají soudnímu přezkoumání; vzhledem k tomu, že podle statistické analýzy, která je součástí této zprávy, se největší počet petic týká EU jako celku (27,3 %), dále Španělska (15,0 %), Německa (12,5 %) a Itálie (8,6 %);

D.  vzhledem k tomu, že v oblasti základních práv výbor v roce 2012 věnoval značnou pozornost právům osob se zdravotním postižením, právům dětí, právům spotřebitelů, vlastnickým právům, právu na volný pohyb bez jakékoli formy diskriminace, ochraně svobody projevu a soukromí, právu na přístup k dokumentům a informacím a právům na svobodu sdružování v politických organizacích a na členství v odborové organizaci; vzhledem k tomu, že situace hospodářské krize podnítila množství petic týkajících se sociálních problémů, například bydlení, zaměstnání a nekalých praktik bankovního sektoru vůči střadatelům;

E.  vzhledem k tomu, že petice předložené občany poskytují důkazy o tom, že přetrvává diskriminace občanů v důsledku zdravotního postižení, příslušnosti k menšině nebo určité etnické skupině, pohlaví, věku nebo sexuální orientace;

F.  vzhledem k tomu, že iniciativy EU v oblasti boje proti diskriminaci, jako například Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů z roku 2011, musí být urychleně začleněny do vnitrostátních strategií a průběžně přezkoumávány a sledovány s ohledem na vývoj hospodářské a sociální situace;

G.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s ochranou životního prostředí nelze podceňovat hrozbu, kterou představuje znečištění a poškozování životního prostředí, jelikož z ní vyplývají rizika pro biologickou rozmanitost a ekosystémy a rizika pro veřejné zdraví, jež jsou všechna dlouhodobá a často ohrožují občany na životě; vzhledem k tomu, že v souvislosti s biologickou rozmanitostí některé členské státy ještě neurčily minimální počet chráněných lokalit sítě NATURA 2000 ani plně nezavedly jejich účinnou ochranu; vzhledem k tomu, že by měly být náležitě zohledněny cíle týkající se boje proti znečišťování a změně klimatu; vzhledem k tomu, že výbor v roce 2012 věnoval značnou pozornost provádění právních předpisů v oblasti odpadu a vody, jakož i posuzování dopadů projektů a činností na životní prostředí a veřejné zdraví;

H.  vzhledem k tomu, že musíme chránit své přírodní zdroje, pokud chceme zajistit budoucnost Země; vzhledem k tomu, že v případě technologických inovací, jako jsou geneticky modifikované organismy či nanotechnologie, musí být uplatňována zásada předběžné opatrnosti;

I.  vzhledem k tomu, že informační a studijní návštěva Itálie zabývající se problematikou nakládání s odpady upozornila, že zúčastněné italské orgány musí nutně nalézt trvalé řešení pro nakládání s odpady v provincii Řím a zajistit, aby byl brán ohled na zdraví a důstojnost občanů; vzhledem k tomu, že ačkoli již skončil nouzový stav ve městě Neapol, region Kampánie čelí i nadále mnoha problémům spojeným s komplexním přístupem k nakládání s odpady, pokud jde o hierarchii odpadů stanovenou ve směrnici 2008/98/ES (rámcová směrnice o odpadech) a o rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z března roku 2010;

J.  vzhledem k tomu, že ačkoli Komise může ověřit dodržování právních předpisů EU v plné míře teprve poté, co vnitrostátní orgány vydají konečné rozhodnutí, je důležité, a to zejména v otázkách týkajících se životního prostředí, již v rané fázi prověřit, zda místní, regionální a vnitrostátní orgány správně dodržují veškeré relevantní procesní požadavky stanovené právními předpisy EU, včetně provádění zásady předběžné opatrnosti;

K.  vzhledem k tomu, že činnost výboru vedla k tomu, že voda byla Parlamentem prohlášena za veřejný statek, se kterým se musí nakládat v obecném zájmu; vzhledem k tomu, že evropská občanská iniciativa „Právo na vodu“ byla první iniciativou, která dosáhla hranici jednoho milionu podpisů od evropských občanů;

L.  vzhledem k tomu, že se musí zabránit dalšímu nenávratnému úbytku biologické rozmanitosti, zejména v oblastech zahrnutých do sítě Natura 2000; vzhledem k tomu, že se členské státy zavázaly zajistit ochranu zvláštních oblastí ochrany na základě směrnice 92/43/EHS (směrnice o ochraně přírodních stanovišť) a směrnice 79/409/EHS (směrnice o ptácích);

M.  vzhledem k tomu, že na základě předložené petice(1) Parlament ve svém usnesení o novém udržitelném a konkurenceschopném ocelářském průmyslu ze dne 13. prosince 2012 obhajoval zásadu „znečišťovatel platí“;

N.  vzhledem k tomu, že navzdory interinstitucionální dohodě mezi Parlamentem a Komisí se Komise zdá být zdrženlivá, pokud jde o okamžité poskytování informací o povaze svých projednávání a rozhodnutí v řízeních o nesplnění povinnosti, jež souvisejí s peticemi a  týkají se provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí; vzhledem k tomu, že z důvodu nevratného poškození a zničení, jež by mohly být způsobeny našim ekosystémům a zdraví, vyvolává tato situace velké obavy; vzhledem k tomu, že evropské orgány by měly občanům EU poskytovat více informací a být ve vztahu k nim transparentnější;

O.  vzhledem k tomu, že rok 2013 byl vyhlášen Evropským rokem občanů a že jsou to právě občané a obyvatelé EU, kteří, ať už jednotlivě nebo ve sdružení s dalšími, mohou dobře posoudit, zda jsou evropské právní předpisy v podobě, v níž jsou uplatňovány, účinné, a také upozornit na možné mezery, které narušují řádné provádění právních předpisů a plný výkon práv; vzhledem k tomu, že by měla být věnována náležitá pozornost obsahu „Evropského programu pro spotřebitele na zvýšení důvěry a podporu růstu“; vzhledem k tomu, že důležitým předpokladem pro to je zajištění praktického přístupu občanů k informacím o evropských právních předpisech;

P.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor věnoval v roce 2012 velké množství času a úsilí diskusím o významu evropského občanství, které je úzce spojeno s právem zcela volného pohybu a pobytu v rámci EU, jak stanovuje část III SFEU, ale které zároveň zahrnuje mnoho jiných práv a je výhodné pro občany, kteří neopustí svou domovskou zemi; vzhledem k tomu, že petice dokazují, že občané Unie a osoby pobývající na jejím území stále čelí všeobecně rozšířeným a hmatatelným překážkám zejména při uplatňování svých přeshraničních práv, což je situace, která má každodenně přímý dopad na životy a životní podmínky tisíců domácností;

Q.  vzhledem k tomu, že petiční postup může doplňovat ostatní evropské nástroje, které mají občané k dispozici, například možnost podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv nebo Evropské komisi; vzhledem k tomu, že Petiční výbor úzce spolupracuje s evropským veřejným ochráncem práv, s ostatními výbory Parlamentu, s evropskými orgány, zástupci a sítěmi a s členskými státy;

R.  vzhledem k tomu, že postup předkládání peticí může a měl by zůstat doplňkem k dalším opravným mechanismům, jež mají občané k dispozici, například podávání stížností Evropské komisi a evropskému veřejnému ochránci práv; vzhledem k tomu, že zejména síť SOLVIT je důležitým nástrojem, který občané EU mohou použít k nalezení rychlých řešení problémů, které způsobilo nesprávné uplatnění zákonů v oblasti vnitřního trhu ze strany veřejných orgánů; vzhledem k tomu, že musí být proto učiněn pokrok ve společném řešení právních případů předložených spotřebiteli a jejich svazy; vzhledem k tomu, že jednotný internetový portál nazvaný „Uplatňování vašich práv“ obsahuje důležité informace pro občany, kteří by rádi podali stížnost ohledně spravedlivého uplatňování právních předpisů EU;

S.  vzhledem k tomu, že oblast činnosti a způsob provádění petičního práva, které je na základě Smlouvy přiznáno všem občanům a obyvatelům Evropské unie, se liší od ostatních možností nápravy, jichž mohou občané využít, například podání stížnosti Komisi nebo veřejnému ochránci práv;

T.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zvýšit zapojení občanů do rozhodovacího procesu EU s cílem posílit jeho legitimitu a odpovědnost;

U.  vzhledem k tomu, že nový nástroj participativní demokracie, evropská občanská iniciativa, vstoupil v platnost 1. dubna 2012 a během roku zaznamenal celkem šestnáct iniciativ; vzhledem k tomu, že různí iniciátoři z evropských občanských iniciativ vyjadřují vážné obavy z technických překážek, které se objevují při sběru podpisů; vzhledem k tomu, že Petiční výbor bude hrát klíčovou úlohu v organizaci veřejných slyšení uspořádaných k úspěšným iniciativám;

V.  vzhledem k tomu, že zůstává zřejmé, že chybí jak jasně strukturované a všeobecně šířené informace, tak povědomí mezi občany EU o jejich právech; vzhledem k tomu, že tyto skutečnosti představují rozhodující překážky pro výkon aktivního občanství EU; vzhledem k tomu, že tyto skutečnosti představují rozhodující překážky pro výkon aktivního občanství EU; vzhledem k tomu, že by členské státy měly v této souvislosti ve větší míře plnit své závazky k poskytování informací a zlepšování povědomí;

W.  vzhledem k tomu, že evropští občané a obyvatelé jsou odůvodněně oprávněni očekávat, že problémy, které předloží Petičnímu výboru, lze bez zbytečných prodlev vyřešit v právním rámci Evropské unie, a zejména že členové výboru budou chránit jejich životní prostředí, zdraví, právo volného pohybu, důstojnost a základní práva a svobody; vzhledem k tomu, že účinnost práce výboru je z velké části výsledkem rychlosti práce a důkladnosti jeho sekretariátu, kterou lze ale ještě zlepšit, a to zejména optimalizací času potřebného pro vyřízení petic a systematizací postupů jejich vyhodnocování; vzhledem k tomu, že je tomuto účelu třeba věnovat více prostředků a více času na schůzích výboru, neboť počet obdržených petic se každým rokem neustále zvyšuje; vzhledem k tomu, že je třeba zajistit, aby vyřizování petic pokračovalo i po ukončení volebních období a personálních změnách, které jsou s ním spojeny; vzhledem k tomu, že mnoho petic bylo podáno oběťmi frankismu a že se jich několik týkalo unesených dětí ve Španělsku;

X.  vzhledem k tomu, že určité petice jsou projednávány Komisí, Parlamentem, Evropským soudním dvorem a vnitrostátními orgány, aniž by bylo nalezeno řešení, a jejich předkladatelé tedy dále čelí nejistotě bez vyhlídek na brzké uzavření projednávaného problému;

Y.  vzhledem k tomu, že došlo ke značnému nárůstu počtu petic týkajících se porušování zásad základních demokratických práv a právního státu chráněných Smlouvou o Evropské unii v členských státech, což ukazuje, že evropští občané mají stále větší důvěru v orgány Společenství a jejich schopnost dohlížet na dodržování základních práv občanů;

Z.  vzhledem k tomu, že fyzické osoby, místní komunity, dobrovolnické organizace a podniky mají dobré předpoklady pro to posoudit, jak jsou evropské právní předpisy ve vztahu k nim účinné, a poukázat na možné mezery, které je třeba analyzovat, aby se zajistilo lepší, jednotnější a vzájemně porovnatelné provádění právních předpisů EU ve všech členských státech;

1.  bere na vědomí, že petice předložené v roce 2012 občany a obyvateli Evropské unie se soustředily na případy údajného porušení právních předpisů EU v oblasti základních práv, životního prostředí, vnitřního trhu a vlastnických práv; domnívá se, že petice dokazují, že stále existují časté a všeobecně rozšířené případy neúplného provedení nebo nesprávného uplatnění právních předpisů EU;

2.  konstatuje, že základní práva zůstávají hlavním předmětem předkládaných peticí a upozorňují zejména na problémy spojené s právy osob se zdravotním postižením, právy dětí, vlastnickými právy, právem na volný pohyb, včetně nároku na přenositelnost dávek sociálního zabezpečení, bez nutnosti překonávat jakoukoli formu diskriminace z jakéhokoliv důvodu, ochranou svobody projevu a soukromí, svobodou sdružování a právem na přístup k dokumentům a informacím; vyzývá členské státy, aby správně uplatňovaly a dodržovaly tato práva tak, jak jsou stanovena ve Smlouvě, a žádá Evropskou komisi, aby podnikla nezbytná opatření a uložila členským státům, jež je nedodržují, povinnost odstranit rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy a základními právy občanů EU; domnívá se, že zvláštní pozornost je třeba věnovat právu na historickou paměť a právu na pravdu, spravedlnost a odškodnění rodin, které trpěly v období Frankovy diktatury, jakož i právu dětí unesených ve Španělsku znát totožnost svých biologických rodičů;

3.  domnívá se, že interaktivní průvodce, kterého na internet umístí Evropský parlament, by spolu s tím, co na webové stránky umístil veřejný ochránce práv, mohl snížit počet podaných petic týkajících se předmětu, který nespadá do oblasti působnosti EU;

4.  potvrzuje, že Petiční výbor hraje klíčovou úlohu při identifikaci opravných prostředků mimosoudní povahy pro občany, a tím ověřuje, jak je Evropská unie ve skutečnosti svými občany vnímána, což umožňuje zjistit, zda evropské právní předpisy podle občanů skutečně přinášejí očekávané výsledky a zda odpovídají tomu, co lidé od Unie očekávají;

5.  vyzývá Petiční výbor, aby posoudil účinky judikatury Soudního dvora Evropské unie ve věci Equal Rights Trust na přípustnost petic, která i v případě čistě vnitrostátního práva poskytuje občanům Unie vyšší úroveň ochrany, pokud má vnitrostátní rozhodnutí dopad na výkon jejich práv jako občanů EU; vyzývá k přezkoumání překážek, s nimiž se občané Unie skutečně setkávají, když chtějí prostřednictvím žádostí o předběžné rozhodnutí podaných Soudnímu dvoru získat spolehlivý výklad evropských právních předpisů ve věcech probíhajících u vnitrostátních soudů;

6.  požaduje, aby byl v rámci zlepšování práce výboru zaveden postup zahrnující informační a studijní mise, který zaručí jednak uplatnění práva každého z členů informační a studijní mise na předložení vlastního postoje ke skutečnostem a jednak zapojení všech členů výboru do rozhodování o závěrech, které má Petiční výbor učinit;

7.  je odhodlán zajistit, aby byl petiční postup účinnější, transparentnější a nestrannější a aby zohledňoval práva členů Petičního výboru na účast, tak aby i celý postup vyřizování petic mohl ve všech svých stádiích vyhovět požadavkům soudního přezkumu;

8.  upozorňuje na přetrvávající diskriminaci občanů na základě jejich náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, příslušnosti k menšině, věku nebo sexuální orientace; varuje, že zejména romské obyvatelstvo po celé EU nadále čelí překážkám bránícím začlenění; vyzývá proto Komisi, aby usnadnila mezivládní spolupráci v této oblasti, poskytla dostatečné finanční prostředky na provádění vnitrostátních strategií začlenění Romů a aktivně sledovala, zda jsou tyto strategie v členských státech účinně prováděny;

9.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh právního předpisu, který by s konečnou platností vyřešil problém týkající se vzájemného uznávání dokladů osvědčujících osobní stav a jejich účinků mezi členskými státy a který by zároveň respektoval tradice jednotlivých členských států v oblasti sociální politiky v souladu se zásadou subsidiarity;

10.  opakuje své dřívější výzvy členským státům, aby zajistily svobodu pohybu všem občanům EU a jejich rodinám, bez diskriminace na základě jejich sexuální orientace nebo státní příslušnosti; opakuje svou výzvu členským státům, aby v plném rozsahu uplatňovaly práva přiznávaná na základě článků 2 a 3 směrnice 2004/38/ES nejen manželům opačného pohlaví, ale také registrovaným partnerům, členům domácností a partnerům, s nimiž má občan EU řádně ověřený a stabilní vztah, včetně párů stejného pohlaví, a to na základě zásad vzájemného uznávání, rovnosti, nediskriminace, důstojnosti a respektování soukromého a rodinného života; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zajistila důsledné uplatňování směrnice a v případě potřeby i její konečné přezkoumání za tímto účelem a aby zajistila, bude-li to nutné, zahájení řízení o nesplnění povinnosti proti členským státům, které směrnici neuplatňují;

11.  shledává, že dalším z hlavních předmětů peticí zůstává životní prostředí, což dokládá, že orgánům veřejné moci v členských státech se opakovaně nedaří zajistit zachování biologické rozmanitosti, přírodních zdrojů a ekosystémů a zaručit nejvyšší normy v oblasti veřejného zdraví; poukazuje zejména na četné petice týkající se nakládání s odpady, vody, možných rizik spojených s jadernou energií a genetickým inženýrstvím, chráněných druhů a posuzování dopadů projektů a činností, například těžby břidlicového plynu hydraulickým štěpením, na životní prostředí a veřejné zdraví; vyzývá Komisi, aby posílila environmentální právní rámec v oblasti životního prostředí a boje proti změně klimatu a obzvláště jeho správné provádění; lituje, že některým členským státům se navzdory jejich snahám nepodařilo najít udržitelná řešení problémů souvisejících s nakládáním s odpady;

12.  vyzývá Komisi, aby podnikla kroky s cílem zajistit, aby členské státy pochopily, že je voda veřejný statek; zastává názor, že musí být důsledně dodržována zásada předběžné opatrnosti v souvislosti s užíváním biotechnologie a nanotechnologie ve výrobcích, které by mohly vážně poškodit zdraví spotřebitelů;

13.  očekává, že přezkoumaná směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí, která reviduje směrnici 2011/92/EU, bude nejen posílena stanovením jasnějších parametrů, ale že ji budou členské státy především náležitě provádět;

14.  zastává názor, že pro naléhavé petice musí být vymyšlen postup, který umožní podniknout informační a studijní mise i během dlouhého období, kdy probíhají evropské volby a nekonají se žádná zasedání, a také během letního období bez probíhajících zasedání, pokud to bude povaha petice vyžadovat (příkladem může být Damüls, kde bylo možné podniknout informační a studijní misi pouze v letních měsících);

15.  vítá konec nouzového stavu v Neapoli i nové iniciativy týkající se nakládání s odpady a očekává, že přetrvávající problémy v Kampánii budou náležitě řešeny, konkrétně pomocí komplexního regionálního plánu pro nakládání s odpady v souladu s hierarchií rámcové směrnice EU o odpadech a s rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie z roku 2010; stále má vážné obavy týkající se přístupu k nakládání s odpady v oblasti Lazia, zejména pokud jde důsledky zrušení skládky v Malagrottě;

16.  konstatuje navíc, že občané Evropské unie nadále čelí překážkám v rámci vnitřního trhu, zejména při uplatňování práva volného pohybu jako jednotlivci, poskytovatelé a uživatelé zboží a služeb nebo pracovníci, což je mimo jiné případ rumunských a bulharských pracovníků, kteří i nadále čelí omezením na trhu práce v některých členských státech; naznačuje obzvláště, že přeshraniční soudní spolupráce a účinnost zůstávají oblastí primárního zájmu; vyvozuje celkový závěr, že posílená přeshraniční spolupráce a harmonizace přinášejí zřetelný přínos pro ochranu práv občanů a hospodářské oživení;

17.  naléhavě vyzývá Komisi, aby učinila kroky k usnadnění přístupu spotřebitelů k informačním a komunikačním technologiím a zároveň zaručila poskytnutí bezpečnostních záruk a záruk transparentnosti a  aby především zajistila přístupnost internetových stránek subjektů veřejného sektoru;

18.  poukazuje na snahy výboru tlumočit žádost mnoha občanů o zajištění právního rámce EU, který by nabízel důkladnější ochranu a zlepšení v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, včetně zvířat v zájmovém chovu a toulavých zvířat;

19.  zdůrazňuje význam vytvoření skupiny pro španělský zákon na ochranu pobřeží, která by mohla připravit půdu dalším takovým iniciativám a která pečlivě prozkoumává související petice a úpravy zákona; znovu připomíná význam přímého kontaktu se španělskými vnitrostátními orgány v tomto ohledu a zdůrazňuje naléhavou potřebu další intenzivnější spolupráce za účelem nalezení lepší rovnováhy mezi vlastnickými právy a jejich sociální funkcí a lepšího řešení, když hlavní cíl, kterým je ochrana životního prostředí, vyžaduje vyvlastnění; vyjadřuje znepokojení nad tím, že se v novém zákoně na ochranu pobřeží, který schválil španělský parlament, nepodařilo vyřešit obavy předkladatelů petice a ani v něm nejsou žádné plány na další ochranu životního prostředí pobřežních oblastí Španělska;

20.  zdůrazňuje, že je třeba účinně regulovat ochranu pobřeží, zároveň ale upozorňuje, že zákon na ochranu pobřeží není v souladu s požadovanými cíli, neboť se negativně dotýká obyvatelů pobřežních vesnic, kteří dlouhodobě koexistovali s mořem a jeho ekosystémy, čímž narušuje historické dědictví a tradiční komunity;

21.  vítá závěry výboru z informační a studijní mise do Berlína týkající se otázek životních podmínek mládeže a rodin, zejména případů přeshraniční péče o svěřenou osobu; konstatuje však, že na základě pokračujícího přílivu peticí tohoto charakteru je zřejmé, že problém týkající se případů přeshraniční péče o svěřenou osobu přetrvává, a že na podobné případy byl výbor upozorněn i z jiných členských států, zejména z Dánska; dále upozorňuje, že některé dánské případy se týkaly cizích státních příslušníků žijících v Dánsku a že existují důkazy, že zde docházelo k únosům dětí (a to i pryč z Dánska);

22.  domnívá se, že lepší řízení a účinnější nápravné mechanismy přímo souvisí s transparentností a přístupem k informacím v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001;

23.  domnívá se, že je důležité rozšířit vzájemnou spolupráci s parlamenty a vládami členských států a v případě potřeby vybídnout orgány členských států, aby zcela transparentně provedly právní předpisy EU do vnitrostátního práva a uplatňovaly je; poukazuje na význam spolupráce mezi Komisí a členskými státy a lituje nedbalosti ze strany některých členských států, pokud jde o provedení a uplatňování evropských právních předpisů v oblasti životního prostředí;

24.  upozorňuje v tomto ohledu na průzkum veřejného mínění Eurobarometr, který ukazuje, že pouze 36 % občanů EU se domnívá, že jsou dobře informováni o svých právech, a pouze 24 % má pocit, že jsou dobře informováni o tom, co mohou udělat, pokud jejich práva nejsou dodržována; zdůrazňuje proto, že je nezbytně nutné zlepšit přístup k informacím a jasněji rozlišovat mezi úlohami různých vnitrostátních a evropských institucí, aby petice a stížnosti mohly být adresovány správným orgánům;

25.  vyzývá konkrétně Komisi, aby učinila internetový portál „Uplatňování vašich práv“ uživatelsky přívětivější a zvýšila mezi občany EU povědomí o jeho existenci;

26.  je odhodlán zavést do konce roku 2013 praktičtější a viditelnější internetový portál věnovaný peticím, aby usnadnil přístup k jejich předkládání a poskytl užitečné informace o peticích, zajistil jejich veřejné šíření a interaktivní přístup k předkládání petic a rovněž aby poskytl informace o nápravných mechanismech; žádá, aby petiční právo bylo více zviditelněno na domovské internetové stránce Parlamentu;

27.  zdůrazňuje, že Petiční výbor spolu s dalšími orgány, institucemi a nástroji, k nimž patří evropská občanská iniciativa, evropský veřejný ochránce práv, Komise a vyšetřovací výbory, mají nezávislou a jasně vymezenou úlohu kontaktního místa, na které se může obrátit kterýkoli občan; dále zdůrazňuje, že Petiční výbor musí zůstat referenčním bodem pro občany, jejichž práva jsou údajně porušována;

28.  vítá konstruktivní spolupráci mezi výborem a evropským veřejným ochráncem práv, například na zvláštní zprávě veřejného ochránce práv o vídeňském letišti týkající se náležitého uplatňování směrnice o posuzování vlivu na životní prostředí; podporuje činnost veřejného ochránce práv týkající se případů nesprávného úředního postupu při činnostech orgánů, institucí a jiných subjektů EU; očekává, že tato činnost bude pokračovat za plné nezávislosti, jako tomu bylo dosud;

29.  upozorňuje, že ne všichni občané EU mají státního veřejného ochránce práv s rozsáhlými pravomocemi, což znamená, že ne všichni občané EU mají stejný přístup k nápravě; domnívá se, že pokud by měl každý členský stát státního veřejného ochránce práv, byla by evropská síť veřejných ochránců práv značnou oporou evropskému veřejnému ochránci práv;

30.  vítá pokračující spolupráci s Komisí s ohledem na prověřování petic v oblasti uplatňování právních předpisů EU členskými státy; zdůrazňuje nicméně, že výbor očekává, že bude dobře a neprodleně informován o vývoji v oblasti řízení o nesplnění povinnosti; žádá Komisi, aby stejnou pozornost věnovala peticím a stížnostem týkajícím se fungování řízení o nesplnění povinnosti; kromě toho žádá Komisi, aby výboru poskytla rovněž podrobnosti o všech stížnostech, které prošetřuje, a jejich statistickou analýzu; zdůrazňuje, že pro plné dodržování petičního práva je zásadní důkladná analýza a odpověď od Komise, pokud o to bude požádána, jejíž součástí bude posudek týkající se jak formálních a procedurálních záležitostí, tak klíčového obsahu dané záležitosti;

31.  zdůrazňuje, že přístup k informacím orgánů EU, jak stanovuje nařízení (ES) č. 1049/2001, je prvotním zájmem občanů, kteří chtějí lépe porozumět rozhodovacímu procesu, zejména pokud jde o projekty s dopadem na životní prostředí; domnívá se, že by Komise mohla poskytnout lepší přístup k informacím o šetření a stížnostech pro porušení práva, aniž by tím byl dotčen účel šetření, a že přístup k těmto informacím by mohl být dostatečně ospravedlněn na základě prvořadého veřejného zájmu, a to zejména v případech, kdy mohou být ohrožena základní práva, lidské zdraví, zdraví zvířat a ochrana životního prostředí před nevratnými škodami, nebo kdy již probíhá řízení ve věci diskriminace menšiny či útoku na lidskou důstojnost, a to za předpokladu, že je zajištěna ochrana obchodního tajemství a citlivých informací týkajících se soudních případů, hospodářské soutěže a osobních spisů;

32.  požaduje, aby Komise zvolila přístup předběžné opatrnosti zaměřený na prevenci při posuzování projektů s možným negativním dopadem na životní prostředí či lidské zdraví, a to za včasné spolupráce s dotčenými členskými státy; uvědomuje si, že v průběhu jednání mohou být zavedena soudní opatření v případech, kde lze očekávat nenávratné poškození;

33.  bere na vědomí zejména důležitý přínos sítě SOLVIT při odhalování a řešení problémů týkajících se provádění právních předpisů v oblasti vnitřního trhu; vybízí k posílení tohoto nástroje EU zajištěním toho, aby členské státy poskytly národním centrům sítě SOLVIT odpovídající lidské zdroje; dodává, že je třeba přijmout kolektivní opatření vedoucí k vyřešení sporů přednesených spotřebiteli či jejich svazy;

34.  zdůrazňuje, že, jak potvrdila právní služba ve svém stanovisku ze dne 29. února 2012, oblasti činnosti orgánů Evropské unie v podobě obsažené ve Smlouvě překračují pouhou sumu pravomocí vykonávaných Unií; vyzývá Evropskou komisi, aby vykládala petice s ohledem na tuto základní skutečnost; bere na vědomí stanovisko právní služby Parlamentu, že je Parlament oprávněn přijímat vnitřní administrativní rozhodnutí, jejichž cílem je stanovit postup pro zpracovávání peticí podaných občany; vyjadřuje v této souvislosti politování nad neschopností příslušné služby Parlamentu držet se usnesení Parlamentu ze dne 21. listopadu 2012 o činnosti Petičního výboru v roce 2011(2); na závěr bere na vědomí soudní rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie (věc T-280/09), které upřesňuje, že petice musí být napsána dostatečně jasným a přesným způsobem, aby jí bylo možné náležitě porozumět, a to na základě podmínek stanovených v článku 227 SFEU;.

35.  naléhavě proto vyzývá členské státy, aby prováděly a uplatňovaly právní předpisy EU plně transparentním způsobem, a vzhledem k tomuto cíli považuje za nezbytné zlepšit včasnou spolupráci Komise s parlamenty a vládami členských států na recipročním základě;

36.  odsuzuje, že jsou evropským občanským iniciativám kladeny byrokratické překážky způsobené nedostatečnou IT podporou; vyjadřuje politování nad tím, že takový nástroj pro občany je v důsledku různých provozních postupů v členských státech využíván různými správami velmi nesourodě;

37.  vítá vyhlášení roku 2013 Evropským rokem občanů; vyzývá všechny orgány a instituce Evropské unie i členských států, aby během tohoto roku zlepšily a více propagovaly své služby poskytované evropským občanům a obyvatelům na základě zásad obsažených ve Smlouvách a skutečností uvedených v této zprávě;

38.  konstatuje, že petiční mechanismus není jen pouhou službou, ale právem všech evropských občanů a obyvatel; zavazuje se k zajištění toho, aby byl petiční postup účinnější, transparentnější a nestranný a aby zohledňoval práva členů Petičního výboru na účast, tak aby i celý postup vyřizování petic mohl ve všech svých stádiích vyhovět požadavkům soudního přezkumu;

39.  zdůrazňuje nepostradatelnou úlohu informačních a studijních misí v postupu předkládání peticí, nejen jako práva parlamentní účasti, ale také coby povinnosti vůči předkladatelům peticí; znovu potvrzuje, jak již bylo uvedeno v předchozí zprávě výboru, že je třeba vypracovat přesnější procesní pravidla v písemné podobě v souvislosti s přípravou, prováděním a vyhodnocováním misí, a zajistit tak, aby všichni účastníci informační a studijní mise měli právo představit fakta ze svého úhlu pohledu a zároveň byla všem členům výboru zaručena příležitost podílet se na rozhodování ohledně závěrů a doporučení, jež má Petiční výbor vypracovat;

40.  žádá Konferenci předsedů Parlamentu, aby posílila tuto vyšetřovací úlohu výboru;

41.  domnívá se, že organizace veřejných slyšení je užitečný způsob, jak důkladně prozkoumat otázky vznesené předkladateli; rád by upozornil například na veřejné slyšení uspořádané na téma průzkumu a těžby nekonvenčních zdrojů energie, které vzalo na vědomí obavy vznesené v tomto ohledu občany EU prostřednictvím peticí; uznává právo členských států zvolit si vlastní skladbu zdrojů energie a nutnost lepší koordinace v celé EU při uskutečňování všech tří cílů energetické politiky EU jako celku, tedy konkurenceschopnosti, udržitelnosti a bezpečnosti dodávek;

42.  se zájmem očekává uspořádání veřejných slyšení k úspěšným evropským občanským iniciativám spolu s odpovědným legislativním výborem v souladu s článkem 197A jednacího řádu Evropského parlamentu; potvrzuje své přesvědčení, že tento nový nástroj posílí demokratické instituce Unie a dodá význam pojmu evropského občanství;

43.  vyjadřuje nicméně obavy nad byrokratickou zátěží a technickými překážkami, které se objevily během prvních měsíců praktického uplatňování evropské občanské iniciativy; žádá proto Komisi, aby patřičně zvážila předsunutí kontroly, kterou předepisuje článek 22 nařízení (EU) č. 211/2011;

44.  zdůrazňuje, že je třeba pravidelně kontrolovat aktuální stav evropských občanských iniciativ s cílem vylepšit postup a umožnit co nejrychlejší nalezení účinných řešení jakýchkoli překážek v každé fázi postupu;

45.  je přesvědčen, že úloha a úkoly Petičního výboru by byly prováděny nejlepším možným způsobem a jeho viditelnost, účinnost, odpovědnost a transparentnost nejvíce posíleny, pokud by mohl otázky podstatné pro evropské občany snáze předkládat plenárnímu zasedání a pokud by byly rozšířeny jeho možnosti pořádat slyšení s dotčenými osobami, provádět šetření a organizovat slyšení;

46.  rozhodl se přezkoumat, v jakém rozsahu by bylo vhodné provést revizi jednacího řádu za účelem uplatnění výše zmíněných formálních požadavků týkajících se informačních a studijních misí a usnesení z plenárního zasedání podle článku 202 jednacího řádu Parlamentu;

47.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a zprávu Petičního výboru Radě, Komisi, evropskému veřejnému ochránci práv, vládám a parlamentům členských států, jejich petičním výborům a jejich veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2012)0510. (2) Přijaté texty, P7_TA(2012)0445.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2013 o nedávných projevech násilí vůči křesťanům a jejich pronásledování, zejména v Maalúle (Sýrie) a Pešáváru (Pákistán), a o případu pastora Saída Ábedíního (Írán) (2013/2872(RSP))

P7_TA(2013)0422 RC-B7-0449/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2007 o vážných událostech, které ohrožují existenci křesťanských a jiných náboženských komunit(1), usnesení ze dne 21. ledna 2010 o nedávných útocích na křesťanské komunity(2), usnesení ze dne 6. května 2010 o masových zvěrstvech v nigerijském městě Džos(3), usnesení ze dne 20. května 2010 o náboženské svobodě v Pákistánu(4) a usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o Iráku: trest smrti (především případ Tárika Azíze) a útoky proti křesťanským komunitám(5), usnesení ze dne 20. ledna 2011 o situaci křesťanů v souvislosti se svobodou náboženského vyznání(6), usnesení ze dne 27. října 2011 o situaci v Egyptě a Sýrii, zejména s ohledem na křesťanská společenství(7) a na usnesení ze dne 13. prosince 2012 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2011 a politice Evropské unie v této oblasti(8),

—  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 13. června 2013 o návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení(9),

—  s ohledem na pokyny EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení,

—  s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise Catherine Ashtonové ze dne 23. září 2013, v němž odsoudila útoky na křesťanské společenství v pákistánském Pešáváru,

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 21. února 2011 o nesnášenlivosti, diskriminaci a násilí na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení a na závěry Rady ze dne 16. listopadu 2009, v nichž se zdůrazňuje strategický význam svobody náboženství nebo vyznání a boje proti náboženské nesnášenlivosti,

—  s ohledem na článek 18 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948,

—  s ohledem na článek 18 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z roku 1966,

—  s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře z roku 1981,

—  s ohledem na zprávy zvláštního zpravodaje OSN o svobodě náboženství či vyznání,

—  s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že se Evropská unie opakovaně zavázala k tomu, že bude chránit svobodu náboženského vyznání, svobodu svědomí a svobodu myšlení a zdůraznila, že vlády na celém světě jsou povinny tyto svobody zaručit; vzhledem k tomu, že političtí a náboženští vůdci na všech úrovních mají bojovat proti extremismu a podporovat vzájemnou úctu mezi jednotlivci i náboženskými společenstvími; vzhledem k tomu, že posilování lidských práv, demokracie a občanských svobod je společným základem, na němž Evropská unie buduje své vztahy s třetími zeměmi a jenž je stanoven v doložce o demokracii, která je součástí dohod mezi EU a třetími zeměmi;

B.  vzhledem k tomu, že podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv a zejména podle článku 18 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech má každý člověk právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání; vzhledem k tomu, že toto právo zahrnuje svobodu změnit náboženství nebo vyznání a svobodu projevovat své náboženství nebo vyznání individuálně nebo skupinově, ať veřejně nebo v soukromí, prováděním náboženských úkonů, bohoslužbou, zachováváním obřadů a vyučováním; vzhledem k tomu, že podle Rady OSN pro lidská práva se svoboda náboženství nebo vyznání vztahuje na ochranu jakéhokoli přesvědčení, včetně teistických a neteistických náboženství a ateismu;

C.  vzhledem k tomu, že několik rezolucí UNHRC vyzývá „všechny státy, aby do své vnitrostátní právní úpravy začlenily v souladu s mezinárodními lidskoprávními nástroji veškerá vhodná opatření s cílem bojovat proti nenávisti, diskriminaci, nesnášenlivosti a násilným, zastrašujícím a nátlakovým činům motivovaným náboženskou nesnášenlivostí, včetně útoků na místa, která mají náboženský význam, a aby podporovaly pochopení, toleranci a úctu v otázkách souvisejících se svobodou náboženství či vyznání“;

D.  vzhledem k tomu, že podle různých zpráv v některých oblastech, zejména v Pákistánu, zemích Arabského jara a některých afrických regionech, nabývají na intenzitě represivní opatření přijímaná vládami a společenské projevy nesnášenlivosti vůči osobám a skupinám různého náboženství či vyznání; vzhledem k tomu, že v některých případech se křesťanské komunity dostávají do situací, které ohrožují jejich budoucí existenci, a pokud by tyto komunity zmizely, znamenalo by to významnou ztrátu náboženského dědictví dotčených zemí;

Maalúla, Sýrie

E.  vzhledem k tomu, že dne 4. září 2013 zaútočila vojenská skupina Džabhat an-Nusra, jež má vazby na Al-Káidu, na syrskou obec Maalúlu;

F.  vzhledem k tomu, že Maalúla symbolizuje přítomnost křesťanů v Sýrii a po staletí byla pokojným domovem různých náboženských společenství; vzhledem k tomu, že každoročně sem v září přicházejí Syřané všech náboženských vyznání, aby se zúčastnili svátku Povýšení sv. Kříže; vzhledem k tomu, že Maalúla je jedním ze tří měst a obcí v Sýrii, v nichž místní obyvatelstvo stále hovoří aramejsky;

G.  vzhledem k tomu, že v případě násilných střetů v Maalúle se od vypuknutí krvavé krize v Sýrii jedná o první útoky namířené konkrétně proti významné křesťanské komunitě; vzhledem k tomu, že během střetů zemřeli minimálně čtyři lidé – Michael Taalab, Antoine Taalab, Sarkis Zakem a Zaki Džabra – a další osoby – Šadí Taalab, Džihád Taalab, Músá Šannis, Ghassán Šannis, Dáwúd Milaneh, Átif Kallúmeh – byly uneseny nebo jsou pohřešovány; vzhledem k tomu, že po vypuknutí bojů ve městě uprchla většina z 5 000 obyvatel do sousedních vesnic nebo do Damašku; vzhledem k tomu, že události v Maalúle dokládají, že syrský konflikt stále více nabývá náboženského charakteru;

H.  vzhledem k tomu, že klášter Sv. Tekly (Mar Takla) byl odnepaměti domovem řádových sester a křesťanských i muslimských sirotků; vzhledem k tomu, že navzdory prudkým bojům v Maalúle zůstalo v klášteře asi 40 řádových sester a sirotků, kteří jsou nyní uvězněni v klášteře a jejich situace se kvůli nedostatku vody a dalších zásob zhoršuje;

Pešávár, Pákistán

I.  vzhledem k tomu, že dne 22. září 2013 zahynulo při dvojitém sebevražedném bombovém útoku na kostel Všech svatých, který se nachází na pešávárském předměstí Kohati Gate, minimálně 82 osob a více než 120 osob bylo zraněno;

J.  vzhledem k tomu, že k útoku se přihlásila islamistická skupina Džundulláh napojená na skupinu Tehrík-i-Tálibán Pákistán, která oznámila, že v útocích na křesťany a nemuslimy bude pokračovat, protože jsou nepřáteli islámu, a že neustane, dokud USA v Pákistánu nezastaví útoky bezpilotních letounů; vzhledem k tomu, že skupina Tehrík-i-Tálibán Pákistán jakoukoli účast na bombových útocích popřela, stejně jako jakékoli vazby na Džundulláh;

K.  vzhledem k tomu, že pákistánský premiér Naváz Šaríf útok odsoudil s tím, že útoky na nevinné lidi odporují učení islámu;

L.  vzhledem k tomu, že křesťané tvoří asi 1,6 % populace Pákistánské islámské republiky a čelí předsudkům a občasným výbuchům davového násilí;

M.  vzhledem k tomu, že většina pákistánských křesťanů vede nejistou existenci a často se musí obávat obvinění z rouhačství, které může vést k výbuchům veřejného násilí;

N.  vzhledem k tomu, že dne 9. března 2013 muslimové v Láhauru zapálili více než křesťanských 150 domů a dva kostely v reakci na vznesená obvinění z rouhačství;

O.  vzhledem k tomu, že kvůli pákistánským zákonům o rouhačství je pro náboženské menšiny nebezpečné svobodně se projevovat nebo se otevřeně účastnit náboženských úkonů;

Případ pastora Saída Ábedíního, Írán

P.  vzhledem k tomu, že Saíd Ábedíní, íránsko-americký pastor, který je v Íránu vězněn od 26. září 2012, byl odsouzen dne 27. ledna 2013 revolučním soudem v Íránu k osmiletému vězení na základě obvinění z narušení národní bezpečnosti tím, že vytvořil síť křesťanských církví v soukromých domech; vzhledem k tomu, že je doloženo, že se Saídem Ábedíním bylo ve vězení fyzicky i psychicky špatně nakládáno;

Q.  vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice tvrdí, že křesťané by neměli být vystaveni sankcím za projevení a vyznávání své víry, a proto vyjadřuje stálé znepokojení nad tím, že křesťané jsou údajně zatýkáni a soudně stíháni za to, že vyznávají svou víru, na základě vágně formulovaných trestných činů proti národní bezpečnosti;

1.  rozhodně odsuzuje nedávné útoky na křesťany a vyjadřuje svou solidaritu s rodinami obětí; vyjadřuje znovu vážné znepokojení nad tím, že stále častěji dochází k případům netolerance, represí a násilí, jejichž terčem jsou křesťanské komunity, zejména v afrických a asijských zemích a zemích Blízkého východu; vyzývá vlády těchto zemí, aby učinily vše pro to, aby pachatelé těchto trestných činů a všichni, kteří jsou odpovědni za útoky i za jiné násilné činy namířené proti křesťanům či jiným náboženským menšinám, byli předáni spravedlnosti a souzeni v řádném soudním řízení;

2.  důrazně odsuzuje veškeré formy diskriminace a nesnášenlivosti založené na náboženském vyznání a víře a projevy násilí vůči všem náboženským komunitám; opětovně zdůrazňuje, že právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání je základním lidským právem;

3.  znovu opakuje, že je znepokojen exodem křesťanů z různých zemí, zejména ze zemí Blízkého východu, k němuž v posledních letech dochází;

Maalúla, Sýrie

4.  je velmi znepokojen situací, v níž se v současné době nacházejí křesťané v Sýrii; odsuzuje akce skupiny Džabhat an-Nusra a s ní spojených ozbrojených skupin v Maalúle a jejím okolí; konstatuje, že až dosud křesťané i muslimové žili v této obci vedle sebe v míru , a to i během konfliktu, a dohodli se, že město musí zůstat místem, kde vládne mír; je si vědom toho, že útok na Maalúlu je pouze jedním z rysů občanské války v Sýrii;

5.  zdůrazňuje, že kláštery v Maalúle musí být chráněny, aby v nich byl zachován život, náboženské činnosti a architektonické poklady a aby mohli křesťané i muslimové žít společně v míru;

6.  vyzývá k poskytnutí okamžité podpory a humanitární pomoci řádovým sestrám a sirotkům, kteří jsou v pasti v klášteře Sv. Tekly (Mar Takla); vyzývá všechny strany zapojené do konfliktu, aby umožnily humanitárním skupinám přístup do kláštera;

7.  je znepokojen důsledky těchto útoků a možných hrozeb pro křesťanskou komunitu; je si vědom toho, že se křesťanské a jiné komunity ocitly v křížové palbě a jsou nuceny postavit se ve válce, v níž se stále více rozvíjí sektářství, na něčí stranu;

8.  zdůrazňuje, že všechny zúčastněné strany mají povinnost chránit všechny různé menšiny, které žijí v Sýrii, včetně šíitů, alávitů, Kurdů, drúzů a křesťanů;

Pešávár, Pákistán

9.  ostře odsuzuje útok na kostel Všech svatých v Pešáváru a další nedávné teroristické útoky;

10.  vítá všeobecné odsouzení těchto útoků ze strany politických aktérů a částí občanské společnosti v Pákistánu;

11.  naléhavě žádá pákistánskou vládu, aby učinila vše, co je v jejích silách pro to, aby byli pachatelé útoku na kostel Všech svatých v Pešáváru pohnáni před spravedlnost;vyzývá k posílení opatření zajišťujících ochranu všech pákistánských občanů – bez ohledu na jejich víru nebo náboženské vyznání – a k tomu, aby byli postaveny před soud všechny skupiny i jednotlivci odpovědní za podněcování k teroristickým akcím a za jejich provádění;

12.  vyzývá pákistánskou vládu, aby přijala opatření na ochranu obětí nábožensky motivovaného davového násilí, aby společenští aktéři aktivně řešili situace, v nichž se projevuje náboženská nenávist, s cílem bojovat proti náboženské nesnášenlivosti, případům násilí a zastrašování a přijmout opatření proti pocitu beztrestnosti;

13.  je hluboce znepokojen rostoucím nebezpečím, jemuž jsou vystaveni křesťané v Pákistánu, a to vzhledem k nedávnému nárůstu útoků na tuto menšinu, např. pronásledování stovek křesťanů islámskými fanatiky v březnu v Láhauru na základě neopodstatněných obvinění z rouhání proti islámu;

14.  je hluboce znepokojen všeobecnou situací, v níž se nacházejí náboženské menšiny v Pákistánu, a zejména křesťanské církve, jimž byly adresovány hrozby ze strany Tálibánu a dalších extremistických skupin;

15.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že kontroverzní zákony o rouhání mohou být snadno zneužity, což se může v Pákistánu dotýkat lidí všech vyznání; vyjadřuje zvláštní znepokojení nad tím, že uplatňování zákonů o rouhání, proti kterým se veřejně postavil bývalý ministr Šahbaz Bhátí a bývalý guvernér Salmán Tásír, je v současné době na vzestupu a zaměřuje se na křesťany v Pákistánu;

16.  vyzývá pákistánskou vládu, aby důkladně přezkoumala zákony o rouhání a jejich uplatňování v současné době, zejména odstavce 295 B a C trestního zákoníku, které stanoví povinný trest doživotí (295 B a C) nebo dokonce trest smrti (295 C) za údajné činy rouhání;

17.  připomíná, že pákistánská ústava zaručuje svobodu náboženského vyznání a práva menšin; vybízí všechny Pákistánce, aby spolupracovali na podpoře a zajišťování tolerance a vzájemného porozumění;

18.  vítá opatření přijatá v zájmu náboženských menšin, která pákistánská vláda přijala v období od listopadu 2008, k nimž patří zavedení 5% kvóty pro zastoupení menšin na federálních pracovištích, uznání nemuslimských svátků a vyhlášení Národního dne menšin;

Případ pastora Saída Ábedíního, Írán

19.  je hluboce znepokojen osudem pastora Saída Ábedíního, jenž byl déle než rok zadržován a byl v Íránu odsouzen k osmi letům vězení na základě obvinění souvisejících s jeho náboženským vyznáním;

20.  vyzývá íránskou vládu, aby Saída Ábedíního a všechny ostatní osoby zadržené nebo obviněné na základě jejich náboženského vyznání zprostila viny a ihned propustila z vězení;

21.  opětovně vyzývá Írán, aby přijal opatření, která by zajistila, že bude plně dodržováno právo na svobodu víry či náboženského vyznání, mj. tím, že bude zajištěna plná shoda právních předpisů a postupů s článkem 18 Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech; upozorňuje, že to také vyžaduje, aby bylo bezpodmínečně a plně zaručeno právo každého člověka změnit svou víru, pokud se k tomu rozhodne;

22.  vítá umírněný tón a náboženskou toleranci, které zaznívají od nového prezidenta Íránu Hasana Rúháního; domnívá se, že EU by se měla s Íránem zapojit do dialogu o lidských právech;

23.  znovu vyzývá Radu, Komisi a místopředsedkyni Evropské komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby otázce svobody náboženství či vyznání a situaci náboženských komunit, včetně křesťanů, věnovaly zvýšenou pozornost jak při uzavírání dohod a opatření zaměřených na spolupráci se třetími zeměmi, tak ve zprávách o lidských právech;

24.  vítá skutečnost, že Rada přijala dne 24. června 2013 pokyny EU týkající se podpory a ochrany svobody víry nebo náboženského vyznání; naléhavě žádá Komisi, ESVČ a členské státy, aby tyto pokyny plně provedly a plně využívaly všechny nástroje a návrhy, které jsou v nich uvedeny;

25.  podporuje veškeré iniciativy zaměřené na podporu dialogu a vzájemného respektu mezi komunitami; vyzývá všechny náboženské autority, aby podporovaly toleranci a podnikly kroky proti nenávisti, násilné radikalizaci a extremismu;

o
o   o

26.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Evropské komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, Radě OSN pro lidská práva, agentuře UN Women, vládě Sýrie, Syrské národní radě, vládě a parlamentu Pákistánu a vládě a parlamentu Íránu.

(1) Úř. věst. C 282 E, 6.11.2008, s. 474. (2) Úř. věst. C 305 E, 11.11.2010, s. 7. (3) Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 143. (4) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 147. (5) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 115. (6) Úř. věst. C 136 E, 11.5.2012, s. 53. (7) Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 108. (8) Přijaté texty, P7_TA(2012)0503. (9) Přijaté texty, P7_TA(2013)0279.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2013 o střetech v Súdánu a následné cenzuře sdělovacích prostředků (2013/2873(RSP))

P7_TA(2013)0423 RC-B7-0444/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na svá předchozí usnesení o Súdánu Jižním Súdánu,

—  s ohledem na prohlášení mluvčího místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 30. září 2013 o násilí při současných protestech v Súdánu,

—  s ohledem na prohlášení mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 27. září 2013, v němž v souvislosti s rostoucím počtem mrtvých při protestech v Súdánu ohledně pozastavení dotací na paliva naléhavě vyzývá k umírněnosti,

—  s ohledem na zprávu nezávislého odborníka Rady OSN pro lidská práva ze dne 18. září 2013 o situaci v oblasti lidských práv v Súdánu,

—  s ohledem na prohlášení mluvčího místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 6. září 2013 o summitu prezidentů Súdánu a Jižního Súdánu v Chartúmu v Súdánu,

—  s ohledem na schválený závěr schůze tripartitního koordinačního mechanismu vlády Súdánu, Africké unie a OSN, která se konala dne 28. září 2013 a týkala se společné operace AU a OSN v Dárfúru (UNAMID),

—  s ohledem na plán pro Súdán a Jižní Súdán uvedený v prohlášení vydaném Radou Africké unie pro mír a bezpečnost dne 24. dubna 2012, který EU plně podporuje,

—  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

—  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

—  s ohledem na základní zásady OSN pro použití síly a střelných zbraní příslušníky donucovacích orgánů,

—  s ohledem na johannesburské zásady národní bezpečnosti, svobody slova a přístupu k informacím – UN Doc. E/CN.4/1996/39 (1996),

—  s ohledem na súdánskou souhrnnou mírovou dohodu z roku 2005,

—  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,

—  s ohledem na dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000 a následně revidovanou v letech 2005 a 2010,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 ke strategii digitální svobody v zahraniční politice EU(1),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2013 o svobodě tisku a sdělovacích prostředků ve světě(2),

—  s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Súdán zažívá vlny protestů veřejnosti a politická situace v zemi je nestabilní;

B.  vzhledem k tomu, že dne 23. září 2013 vypukly v celém Súdánu demonstrace a protesty, poté co president Umar al-Bašír oznámil omezení dotací na paliva ve snaze reformovat hospodářství, což mělo za následek 75% nárůst ceny benzínu a plynu;

C.  vzhledem k tomu, že demonstranti na protest vyšli do ulic měst v celé zemi, včetně Wad Madaní, Chartúmu, Umdurmánu, Port Súdán, Atbary, Kadárifu, Nyaly, Kustí, Sannáru, neboť úsporná opatření zavedená vládou spolu s faktickým zdvojnásobením cen paliv postihla nejvíce na chudé;

D.  vzhledem k tomu, že hospodářská situace v Súdánu je nadále krajně složitá a vyznačuje se rostoucí inflací, slábnoucí měnou a vážným nedostatkem dolarů k placení za dovoz od té doby, co Jižní Súdán získal před dvěma lety nezávislost a připadlo mu 75 % z těžby ropy celé země před rozdělením;

E.  vzhledem k tomu, že skutečnost, že mezi Súdánem a Jižním Súdánem neexistuje dohoda o přechodných hospodářských ustanoveních, a to ani dohoda o využívání ropy, byla používána oběma stranami jako hrozba, což podstatně přispělo k současné krizi; vzhledem k tomu, že jedním z nevyřešených problémů je nedůvěra panující mezi těmito sousedními zeměmi ohledně rozdělení národního dluhu a toho, kolik by vnitrozemský Jižní Súdán měl platit za přepravu své ropy přes území Súdánu;

F.  vzhledem k tomu, že podle zpráv bylo při probíhajících demonstracích zatčeno nejméně 800 aktivistů, včetně členů opozičních stran a novinářů, a že při těchto demonstracích bezpečnostní síly údajně zabily až 100 lidí, což je číslo, které přimělo Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva vyzvat příslušníky donucovacích orgánu k „maximální umírněnosti“; vzhledem k tomu, že podle zpráv byla většina usmrcených osob ve věku mezi 15 a 25 lety, ale že bezpečnostní síly zastřelily i děti ve věku pouhých 10 až 12 let;

G.  vzhledem k tomu, že ministerstvo školství prohlásilo, že školy zůstanou zavřené do 20. října 2013;

H.  vzhledem k tomu, že násilný zásah súdánské vlády zahrnuje použití ostré munice proti pokojným demonstrantům a rozsáhlé zatýkání; vzhledem k tomu, že mnoho aktivistů, členů opoziční strany a vedoucích představitelů občanské společnosti, včetně učitelů, a studentů bylo zatčeno nebo drženo v izolaci a jejich domovy byly prohledány agenty národní bezpečnostní zpravodajské služby; vzhledem k okamžitým soudním procesům, jako např. po zatčení Madždí Salíma, známého obránce lidských práv, a vzhledem k tomu, že od konce září panuje v zemi informační embargo v důsledku vysoké míry cenzury tištěných sdělovacích prostředků a odpojení internetu;

I.  vzhledem k tomu, že Súdán je hodnocen jako jedna z nejhorších zemí na světě, pokud jde o dodržování svobody informací; vzhledem k tomu, že dne 25. září 2013 národní bezpečnostní zpravodajská služba posunula tuto situaci na zcela jinou úroveň, když redaktorům hlavních novin zakázala zveřejňovat jakékoliv informace o protestech, které nepocházejí z vládních zdrojů;

J.  vzhledem k tomu, že došlo k četným porušením svobody tisku, jako je např. odpojení od internetu, zabavení novin, pronásledování novinářů a cenzura zpravodajských internetových stránek; vzhledem k tomu, že byly zavřeny kanceláře televizních stanic Al-Arabíja a Sky News Arabic Service; vzhledem k tomu, že dne 19. září 2013 bylo zakázáno vydávání deníků, jako jsou např. As-Súdání, Al-Madžhar, Al-Džarída, Al-Mašhad al-Án, As-Sijásí a provládní Al-Intibáha, a že výtisky tří deníků, včetně deníku Al-Intibáha, byly po vytištění zabaveny;

K.  vzhledem k tomu, že necenzurovaný přístup k otevřenému internetu, mobilním telefonům a informačním technologiím má pozitivní dopad na lidská práva a základní svobody, protože rozšiřuje prostor pro svobodu slova, přístup k informacím a svobodu shromažďování po celém světě; vzhledem k tomu, že digitální shromažďování a šíření důkazů o porušování lidských práv může přispět k celosvětovému boji proti beztrestnosti;

L.  vzhledem k tomu, že přístup k internetu je základním právem, které je rovnocenné jiným základním lidským právům, uznáno Radou OSN pro lidská práva a které by mělo být náležitě bráněno a zachováno;

M.  vzhledem k tomu, že státní regulační orgán zřídil zvláštní oddělení pro monitorování a provádění filtrování a že súdánské orgány otevřeně přiznávají, že filtrují obsah, který porušuje veřejnou mravnost a morálku nebo představuje hrozbu pro pořádek;

N.  vzhledem k tomu, že dne 25. září 2013 orgány v celé zemi odpojily internet na více než 24 hodin, což bylo odstavení v měřítku nevídaném od povstání v Egyptě v roce 2011; vzhledem k tomu, že během série protestů v červnu 2012 byl internet drasticky zpomalen;

O.  vzhledem k tomu, že ve zprávě organizace Freedom House nazvané „Svoboda na internetu v roce 2013“ („2013 Freedom on the Net“) vydané dne 3. října 2013 byl Súdán označen jako „nesvobodný“ a umístil se na 63. místě ze 100 zemí; vzhledem k tomu, že Súdánu patří 170. příčka ze 179 zemí podle indexu svobody tisku v roce 2013 vypracovaného Reportéry bez hranic; vzhledem k tomu, že Reportéři bez hranic odsoudili opatření přijatá vládou;

P.  vzhledem k tomu, že většina aktivistů využívá internet ke vzájemné komunikaci, k šíření informací ze země a k vyjádření svých názorů a obav; vzhledem k tomu, že podle informací občanů bylo současně s odpojením internetu narušeno i doručování textových zpráv;

Q.  vzhledem k tomu, že ve všeobecných volbách v dubnu 2010, což byly první volby v Súdánu s účastí několika politických stran od roku 1986, byl prezidentem této zemně znovuzvolen Umar al-Bašír; vzhledem k tomu, že podle prohlášení volební pozorovatelské mise EU, která v průběhu voleb odhalila řadu nesrovnalostí a nedostatků, tyto volby neodpovídaly mezinárodním normám;

R.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní trestní soud vydal na prezidenta al-Bašíra dva zatykače, a to v roce 2009 a 2010, v nichž ho obvinil z odpovědnosti za válečné trestné činy, zločiny proti lidskosti a genocidu, a vzhledem k tomu, že ačkoliv Súdán není smluvní stranou Římského statutu, podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1593 (2005) musí s Mezinárodním trestním soudem spolupracovat a tedy respektovat zatykače vydané tímto soudem;

S.  vzhledem k tomu, že podle odhadů OSN má 50 % obyvatelstva Súdánu (celkem 34 milionů obyvatel) méně než 15 let a přibližně 46 % obyvatel žije pod hranicí chudoby;

T.  vzhledem k tomu, že konflikt v přechodových oblastech Súdánu má dopad na více než 900 000 lidí, včetně více než 220 000 osob, které uprchly do Etiopie a Jižního Súdánu, a vzhledem k tomu, že od prvních měsíců roku 2013 bylo vysídleno dalších zhruba 300 000 lidí v důsledku střetů mezi kmeny v Dárfúru;

U.  vzhledem k tomu, že v období let 2012–2013 vyčlenila EU na humanitární pomoc Súdánu více než 76 milionů EUR (údaj z 20. srpna 2013); vzhledem k tomu, že Súdán neratifikoval revidovanou dohodu z Cotonou z roku 2005 a nemůže tedy být finančně podporován z 10. Evropského rozvojového fondu;

1.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad zhoršující se politickou, hospodářskou a sociální situací v Súdánu, kterou při nedávné vlně protestů rozšířených po celé zemi poznamenalo násilí a zabíjení účastníků těchto protestů;

2.  odsuzuje toto vraždění, násilí namířené proti demonstrantům, cenzuru sdělovacích prostředků, politické zastrašování, pronásledování a svévolné zatýkání bojovníků za lidská práva, politických aktivistů a novinářů;

3.  vyzývá súdánskou vládu, aby ukončila toto zastrašování a okamžitě propustila všechny účastníky pokojných demonstrací, politické aktivisty, členy opozice, obhájce lidských práv, veškerý zdravotnický personál, všechny blogery a novináře, kteří byli zatčeni, protože uplatňovali své právo na svobodu projevu a shromažďování; zdůrazňuje, že všem zadrženým musí být umožněno spravedlivé soudní řízení, které proběhne na základě důvěryhodného vyšetřování, dále musí mít právo na právního zástupce a na presumpci neviny; podtrhuje rovněž, že vláda musí zadrženým zajistit styk s rodinou a přístup k lékařské péči;

4.  odsuzuje fakt, že proti protestujícím byla použita ostrá munice, což vedlo k nezákonnému zabíjení; mimoto odsuzuje použití nepřiměřené síly a údajné záměrné vraždění protestujících bezpečnostními složkami; naléhavě vyzývá súdánskou vládu, aby násilné zásahy okamžitě ukončila a aby skoncovala s beztrestností, jíž se těší členové národní bezpečnostní zpravodajské služby; vyzývá ke zrušení mimořádně přísného zákona o národní bezpečnosti z roku 2010;

5.  vyzývá súdánské bezpečnostní síly, aby dodržovaly základní zásady OSN pro použití síly a střelných zbraní příslušníky donucovacích orgánů, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých je legitimní použít násilí, aniž by byla porušena lidská práva, včetně práva na život;

6.  vyzývá súdánské orgány, aby obnovily uplatňování lidských práv a základních svobod na základě mezinárodních právních předpisů a tato práva a svobody respektovaly, včetně svobody projevu – i na internetu, svobody shromažďování, svobody náboženského vyznání, práv žen a rovnosti žen a mužů, a aby okamžitě odstranily veškerá omezení přístupu k informačním a komunikačním technologiím;

7.  naléhavě vyzývá súdánskou vládu, aby zastavila veškeré formy represí vůči lidem, kteří uplatňují své právo na svobodu projevu, a to jak na internetu i mimo něj, a aby chránila novináře; zdůrazňuje úlohu, kterou plní sdělovací prostředky při poskytování informací občanům, kterým rovněž slouží jako platforma pro legitimní vyjádření jejich obav, a proto jednoznačně odsuzuje odpojení internetu, k němuž došlo dne 22. září 2013, a zastrašování ze strany národní bezpečnostní zpravodajské služby;

8.  naléhavě vyzývá vládu Súdánu, aby za všech okolností umožnila obyvatelům své země přístup k internetu; zdůrazňuje, že přístup k internetu je základním právem uznávaným Radou OSN pro lidská práva, které je třeba dodržovat a bránit stejně jako veškerá ostatní lidská práva;

9.  vyzývá súdánskou vládu, aby pokračovala v nezbytných politických reformách, které zajistí řešení chronických problémů této země souvisejících se špatným řízením hospodářství, chudobou, rostoucí úrovní korupce a špatnou bezpečnostní situací na jihu a západě země, a doporučuje, aby súdánské orgány a veškeří regionální a mezinárodní partneři prováděli programy zaměřené na mladé lidi s cílem podporovat vzdělávání, odbornou přípravu a zaměstnanost;

10.  vyzývá súdánské orgány, aby se zapojily do skutečného procesu celonárodního dialogu s opozicí, především v Dárfúru; naléhavě vyzývá vlády Súdánu a Jižního Súdánu, aby dosáhly dohody o nevyřešeném přechodném hospodářském ujednání mezi těmito zeměmi, včetně využití ropy, neboť tento problém přispěl k současným rostoucím nepokojům v Súdánu;

11.  připomíná závěry Rady pro obecné záležitosti a vnější vztahy z června 2008, které se zabývaly přetrvávající neochotou vlády Súdánu spolupracovat s Mezinárodním trestním soudem (ICC) a poukázaly na to, že vláda Súdánu má povinnost spolupracovat (a má k tomu i kapacitu) a že jakékoli zatykače vydané Mezinárodním trestním soudem je třeba respektovat; naléhavě vyzývá Umara al-Bašíra, aby se podřídil mezinárodnímu právu a předstoupil před Mezinárodní trestní soud kvůli válečným zločinům, zločinům proti lidskosti a genocidě;

12.  vyzývá vládu Súdánu, aby revidovala svůj zákon o národní bezpečnosti, který umožňuje zadržování podezřelých osob po dobu čtyř a půl měsíce bez jakéhokoli soudního přezkumu, a vyzývá súdánskou vládu, aby provedla reformu svého právního systému v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv;

13.  vyzývá súdánskou vládu, aby zrušila dosud platný trest smrti a nahradila ho odpovídajícími alternativními tresty;

14.  vítá rozhodnutí orgánů vytvořit vyšetřovací výbor s cílem postavit před soud osoby zodpovědné za zabíjení a současně je vyzývá, aby pokračovaly v komplexním a nezávislém vyšetřování všech nahlášených zabití;

15.  vyzývá Africkou unii, aby v pečlivé koordinaci se zvláštními postupy Rady OSN pro lidská práva bezodkladně vyslala vyšetřovací komisi, která by prošetřila veškeré případy nadměrného a záměrného použití smrtících zbraní ze strany súdánských orgánů, k nimž údajně došlo, a okolnosti vedoucí ke smrti demonstrantů, včetně ochránců lidských práv;

16.  vyzývá Komisi, aby bezodkladně právní cestou omezila vývoz technologií hromadného sledování z EU do zemí, v nichž by tyto technologie byly pravděpodobně využity k porušování digitálních svobod a dalších lidských práv;

17.  vyjadřuje politování nad tím, že vysoká představitelka EU rozhodla o ukončení mandátu zvláštního zástupce EU pro Súdán/Jižní Súdán, a to s ohledem na hlubokou politickou nestabilitu v Súdánu a na ozbrojené konflikty, během nichž súdánské ozbrojené síly a militantní skupiny financované vládou nadále beztrestně páchají válečné zločiny; domnívá se, že bez pověřeného zvláštního zástupce EU pro Súdán/Jižní Súdán se EU ocitne na okraji mezinárodních jednání a úsilí, zejména s ohledem na to, že USA, Rusko i Čína jmenovaly pro Súdán své zvláštní vyslance; vyzývá proto vysokou představitelku, aby toto rozhodnutí změnila a prodloužila mandát zvláštního zástupce pro Súdán/Jižní Súdán;

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládě Súdánu, Africké unii, generálnímu tajemníkovi OSN, spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT–EU a Panafrickému parlamentu (PAP).

(1) Přijaté texty, P7_TA(2012)0470. (2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0274.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2013 o nedávných násilnostech v Iráku (2013/2874(RSP))

P7_TA(2013)0424 RC-B7-0446/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na svá předchozí usnesení o Iráku, především na usnesení ze dne 14. března 2013 s názvem „Irák: tíživá situace menšin, včetně iráckých Turkmenů“(1),

—  s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Iráckou republikou na straně druhé a na své usnesení ze dne 17. ledna 2013 o dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Irákem(2),

—  s ohledem na společný strategický dokument Komise o Iráku (2011–2013),

—  s ohledem na zprávu o lidských právech v Iráku v období ledna až června 2012, kterou dne 19. prosince 2012 společně předložila mise Organizace spojených národů na pomoc Iráku (UNAMI) a Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva,

—  s ohledem na zprávu o Blízkém východě č. 144 mezinárodní krizové skupiny ze dne 14. srpna 2013 s názvem „Budovat nebo ničit: iráčtí sunnité a stát“,

—  s ohledem na počty obětí za září, které OSN zveřejnila dne 1. října 2013,

—  s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna ze dne 29. července 2013, v němž naléhá na vedoucí představitele, aby vyvedli Irák „z pokraje katastrofy“,

—  s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna ze dne 1. září 2013 o tragických událostech v táboře Ašraf, při nichž bylo zabito 52 osob,

—  s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře z roku 1981,

—  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, jehož je Irák smluvní stranou;

—  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové o nedávných násilnostech v Iráku ze dne 5. září 2013,

—  s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Irák stále čelí závažným politickým, bezpečnostním a socio-ekonomickým problémům, a vzhledem k tomu, že politická scéna v této zemi je extrémně roztříštěná a zasažena násilím a sektářskou politikou, což vážně brání splnění legitimní touhy iráckého lidu po míru, prosperitě a skutečném přechodu k demokracii;

B.  vzhledem k tomu, že podle počtu obětí, které zveřejnila mise OSN na pomoc Iráku, došlo při teroristických útocích a násilnostech v září 2013 k úmrtí 979 Iráčanů a ke zranění dalších 2 133 osob; vzhledem k tomu, aby nejhůře zasaženou provincií byl v září 2013 Bagdád, kde došlo k 1 429 civilním obětem (418 osob bylo zabito a 1011 zraněno), po němž následují provincie Ninewa, Dijála, Salah ad-Dín a al-Anbar; vzhledem k tomu, že oběti byli hlášeny i v provinciích Kirkúk, Arbíl, Babylon, Wásit, Dhíkár a Basra;

C.  vzhledem k tomu, že násilí má i nadále znepokojivě vysoký dopad na civilní obyvatelstvo, který dále narůstá, s tím, že od začátku trku 2013 bylo zabito až 5 000 civilistů a zraněno až 10 000 osob, což je nejvyšší počet v posledních pěti letech;

D.  vzhledem k tomu, že značná část obyvatelstva je i nadále sužována vážnými sociálními a ekonomickými problémy – všudypřítomnou chudobou, vysokou nezaměstnaností, stagnací hospodářství, ničením životního prostředí a nedostatkem základních služeb; vzhledem k tomu, že výsledkem množství poklidných demonstrací požadujících větší sociální, hospodářská a politická práva stále je velmi systematická represe ze strany bezpečnostních složek, k níž dochází beztrestně;

E.  vzhledem k tomu, že irácká ústava zaručuje pro všechny občany rovnost před zákonem spolu se „správními, politickými, kulturními a vzdělávacími právy různých národností“;

F.  vzhledem k tomu, že se v dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Irákem a především v její doložce o lidských právech zdůrazňuje, že by se politický dialog mezi EU a Irákem měl zaměřovat na lidská práva a posilování demokratických institucí;

1.  ostře odsuzuje nedávné teroristické útoky a vystupňované sektářské násilí, které s sebou nese nebezpečí, že se země opět dostane do sektářského konfliktu, a vede k obavám, že se tento konflikt rozšíří do celého regionu; poukazuje na to, že ačkoli k násilnostem dochází podle příslušnosti k různým náboženským skupinám, jejich příčiny jsou spíše než náboženského politického charakteru;

2.  vyjadřuje svou soustrast všem rodinám a přátelům zesnulých a zraněných osob;

3.  odsuzuje nedávné útoky ze dne 3. září 2013, při nichž bylo především v šíitských čtvrtích Bagdádu zabito nejméně 60 osob, ze dne 15. září 2013, kdy bylo při pumových útocích po celém Iráku, které se zaměřovaly především na šíitské oblasti, zabito více než 40 osob, ze dne 21. září 2013, kdy bylo během pohřbu v bagdádské čtvrti Sadrovo město zabito nejméně 60 osob, ze dne 30. září 2013, kdy bylo v převážně šíitských čtvrtích Bagdádu zabito při výbuchu bomby uložené ve vozidle nejméně 54 osob, ze dne 5. října 2013, kdy bylo při sebevražedném útoku zaměřeném na šíitské poutníky ve čtvrti al-Adhamíja zabito nejméně 51 osob a více než 70 jich bylo zraněno, zatímco nejméně 12 lidí bylo zabito a nejméně 25 zraněno při dalším sebevražedném útoku na kavárnu ve městě Balad severně od Bagdádu, k němuž došlo ve stejný den, ze dne 6. října 2013, kdy sebevražedný atentátník zabil nejméně 12 dětí ve věku mezi 6 a 12 lety a mnoho dalších zranil, když zaútočil v blízkosti základní školy v šíitské turkmenské vesnici Qabak, ze dne 7 října 2013, kdy nejnovější vlna výbuchů zabila v Bagdádu nejméně 22 osob, a ze dne 8. října 2013, kdy bylo při výbuchu bomby nastražené v autě a při útoku na bezpečnostní síly na severu země zabito nejméně 9 osob;

4.  ostře odsuzuje útok na tábor Ašraf, který provedly irácké síly dne 1. září 2013 a při němž bylo zabito 52 iráckých uprchlíků a uneseno 7 obyvatel tábora (včetně 6 žen), kteří jsou podle všeho, jak uvedla místopředsedkyně, vysoká představitelka Catherine Ashtonová, zadržováni v Bagdádu, a vyzývá k jejich okamžitému a bezpodmínečnému propuštění; vyjadřuje svou podporu činnosti mise OSN na pomoc Iráku, která se snaží navrátit přibližně 3 000 státních příslušníků Iráku pobývajících v cizině zpět do země;

5.  vyjadřuje vážné obavy nad novou vlnou nestability a vyzývá všechny irácké politické činitele ze všech etnických a náboženských skupin, aby spolupracovali na ukončení sektářského násilí a nedůvěry a aby spojili irácký lid;

6.  vyzývá jak vládu Iráku, tak regionální vlády, aby odsoudily útoky a aby neodkladně usnadnily důsledné nezávislé mezinárodní vyšetřování nedávných teroristických útoků v tomto regionu, a vyzývá iráckou vládu, aby v rámci tohoto vyšetřování plně spolupracovala s cílem postavit osoby zodpovědné za tyto činy před soud;

7.  je znepokojen přeléváním násilí, k němuž dochází v rámci konfliktu v Sýrii, do Iráku, kde džihádističtí rebelové napojení na Islámský irácký stát, což je sunnitská zastřešující skupina, do níž spadá al-Káida, nabyli na důležitosti;

8.  naléhavě vyzývá politické, náboženské a občanské činitele a bezpečnostní síly, aby zahájili spolupráci na ukončení krveprolévání a zajistili, aby se všichni iráčtí občané cítili stejně chráněni;

9.  vyzývá iráckou vládu a všechny politické vůdce, aby přijali nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany všech občanů Iráků, a zejména příslušníků ohrožených menšin; vyzývá iráckou vládu, aby zajistila, aby bezpečnostní síly dodržovaly zákony a mezinárodní normy;

10.  vyzývá mezinárodní společenství a EU, aby podpořily iráckou vládu na základě propagace iniciativ zaměřených na zahájení národního dialogu, upevnění právního státu a poskytování základních služeb s cílem vybudovat bezpečný, stabilní, jednotný, prosperující a demokratický Irák, kde by byla chráněna lidská a politická práva všech osob;

11.  vzhledem k tomu, že v důsledku bezpečnostní situace došlo k prohloubení problémů ohroženějších skupin, jako jsou ženy, mládež a aktivisté v oblasti lidských práv, včetně odborářů, vyzývá irácké orgány, aby urychleně přijaly opatření, která by nasměrovala vyšší zdroje na programy zaměřené na zlepšení této situace;

12.  podporuje náboženský dialog mezi sunnitskými a šíitskými duchovními jakožto nezbytný nástroj pro řešení konfliktů; domnívá se, že nedávné rozhovory mezi USA a Iránem budou pro Irák příležitostí, aby fungoval jako most, jelikož se jedná o jednu z mála zemí s pevnými vztahy mezi oběma stranami; vyzývá iránské vedoucí činitele, aby se zapojili do konstruktivní práce na stabilizaci tohoto regionu;

13.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, vládě a zákonodárnému sboru Iráku, regionální vládě Kurdistánu, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a Radě OSN pro lidská práva.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0101. (2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0022.