Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020) (COM(2011)0809 – C7-0466/2011 – 2011/0401(COD))

P7_TA(2013)0499 A7-0427/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2011)0809),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 173 odst. 3 a čl. 182 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0466/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 28. března 2012(1),

—  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 19. července 2012(2),

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 12. září 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro rybolov, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0427/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise připojená k tomuto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a parlamentům členských států.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 21. listopadu 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1291/2013.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ KOMISE

Prohlášení k článku 19

Pokud jde o rámcový program Horizont 2020, navrhuje Evropská komise při rozhodování o financování výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk ze zdrojů EU vycházet ze stejného etického rámce jako v sedmém rámcovém programu.

Evropská komise navrhuje, aby byl tento etický rámec zachován, protože umožnil vypracovat na základě zkušeností odpovědný přístup k oblasti vědy, která je velkým příslibem, a osvědčil se v kontextu výzkumného programu, jehož se účastní výzkumní pracovníci z mnoha zemí s velice odlišnými správními a právními předpisy.

1)  Rozhodnutí o rámcovém programu Horizont 2020 výslovně vylučuje z financování ze zdrojů Společenství tři oblasti výzkumu:

–  výzkumné činnosti zaměřené na klonování lidí k reprodukčním účelům;

–  výzkumné činnosti, které jsou zaměřeny na změnu genetického dědictví lidských bytostí a které by mohly učinit tyto změny dědičnými;

–  výzkumné činnosti zaměřené na vytvoření lidských embryí výlučně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, mimo jiné prostřednictvím přenosu jádra somatické buňky.

2)  Činnost, která je zakázána ve všech členských státech, nebude financována. Činnost, která je zakázána v některém členském státě, nebude financována.

3)  Rozhodnutí o rámcovém programu Horizont 2020 a ustanovení o etickém rámci pro financování výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk ze zdrojů Společenství v žádném případě nepředstavují hodnocení regulačního či etického rámce pro tento výzkum v členských státech.

4)  Výzvami k předkládání návrhů Evropská komise výslovně nepodněcuje k používání lidských embryonálních kmenových buněk. Případné použití lidských kmenových buněk, ať už se jedná o buňky dospělých jedinců nebo o buňky embryonální, závisí na posouzení vědců s ohledem na cíle, kterých chtějí dosáhnout. V praxi je zdaleka největší část finančních prostředků Společenství určených pro výzkum lidských kmenových buněk věnována použití kmenových buněk dospělých jedinců. Není důvod, proč by se toto zaměření mělo v rámcovém programu Horizont 2020 výrazně měnit.

5)  Každý projekt předpokládající použití lidských embryonálních kmenových buněk musí být podroben vědeckému hodnocení, v jehož průběhu nezávislí vědečtí odborníci posoudí nezbytnost používání těchto kmenových buněk pro dosažení daných vědeckých cílů.

6)  Návrhy, které úspěšně projdou vědeckým hodnocením, jsou poté předmětem přísného etického přezkumu organizovaného Evropskou komisí. V rámci tohoto přezkumu se zohlední zásady uvedené v Listině základních práv Evropské unie a v příslušných mezinárodních úmluvách, jako je Úmluva Rady Evropy o lidských právech a biomedicíně podepsaná v Oviedu dne 4. dubna 1997 a její dodatkové protokoly a Všeobecná deklarace o lidském genomu a lidských právech přijatá organizací UNESCO. Etický přezkum rovněž slouží k ověření toho, že návrhy dodržují předpisy platné v zemích, v nichž bude výzkum prováděn.

7)  V určitých konkrétních případech může být etický přezkum proveden rovněž během doby trvání projektu.

8)  Každý projekt předpokládající použití lidských embryonálních kmenových buněk musí být před zahájením schválen příslušnou vnitrostátní nebo místní etickou komisí. Je třeba dodržet veškerá vnitrostátní pravidla a postupy, včetně pravidel a postupů týkajících se otázky rodičovského souhlasu, absence finančních pobídek atd. Bude prověřeno, zda projekty obsahují odkazy na licenční a kontrolní opatření, jež mají být přijata příslušnými orgány členského státu, ve kterém bude výzkum prováděn.

9)  Návrhy, které úspěšně projdou vědeckým hodnocením, vnitrostátním či místním etickým přezkumem a evropským etickým přezkumem, budou na individuálním základě předloženy ke schválení členským státům zasedajícím jako výbor jednající v souladu s přezkumným postupem. Projekty předpokládající použití lidských embryonálních kmenových buněk, který nebyl schválen členskými státy, nebude financován.

10)  Evropská komise bude i nadále usilovat o to, aby výsledky výzkumu kmenových buněk financovaného Společenstvím byly s cílem maximálního přínosu pro pacienty ve všech zemích snadno přístupné pro všechny výzkumné pracovníky.

11)  Evropská komise bude podporovat činnosti a iniciativy, které přispívají ke koordinaci a racionalizaci výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk v rámci odpovědného etického přístupu. Komise bude zejména nadále podporovat vytvoření evropského registru linií lidských embryonálních kmenových buněk. Podpora tohoto registru umožní sledovat existující lidské embryonální kmenové buňky v Evropě, přispěje k maximalizaci jejich využití ze strany vědců a může pomoci zabránit zbytečným derivacím nových linií kmenových buněk.

12)  Evropská komise bude pokračovat v současném postupu a nebude výboru jednajícímu v souladu s přezkumným postupem předkládat návrhy projektů zahrnujících výzkumné činnosti, při kterých dochází ke zničení lidských embryí, včetně zadávání zakázek v oblasti kmenových buněk. Vyloučení financování této fáze výzkumu nebude překážkou pro financování následných fází předpokládajících použití lidských embryonálních kmenových buněk ze zdrojů Společenství.

Prohlášení o energii

Komise uznává základní budoucí úlohou energetické účinnosti u koncového uživatele a obnovitelné energie, význam lepších sítí a skladování při maximalizaci jejich potenciálu a nutnost přijetí opatření pro uvádění na trh s cílem budovat kapacitu, zlepšovat řízení a překonávat tržní překážky, aby se mohla rozvíjet řešení v oblasti energetické účinnosti a obnovitelné energie.

Komise bude usilovat o to, aby nejméně 85 % rozpočtu na výzvu týkající se energetiky v Horizontu 2020 bylo vynaloženo v oblastech, které nevyužívají fosilní paliva, a v rámci těchto prostředků bylo nejméně 15 % celkového rozpočtu vyčleněného na výzvu týkající se energetiky vynaloženo na činnosti týkající se uvádění stávajících technologií v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti v programu Inteligentní energie – Evropa III. Program bude prováděn prostřednictvím zvláštní řídící struktury a bude rovněž zahrnovat podporu provádění politiky udržitelné energie, budování kapacit a mobilizace financování pro investice, jak byla prováděna až dosud.

Zbývající část bude věnována na technologie a možnosti rozvoje založené na fosilních palivech, což je považováno za nezbytné pro dosažení cílů pro rok 2050 a pro podporu přechodu na udržitelný energetický systém.

Pokrok při plnění těchto cílů bude monitorován a Komise bude pravidelně podávat zprávy o dosaženém pokroku.

Prohlášení o šíření špičkové kvality a rozšiřování účasti

Komise hodlá vypracovat a uplatnit v rámci „šíření špičkové kvality a rozšiřování účasti“ opatření, jejichž cílem bude odstranit rozdíly ve výzkumu a inovacích v Evropě. Výše financování na tato opatření nebude nižší než částka vynaložená v sedmém rámcovém programu na akce týkající se „rozšiřování účasti“.

Nové činnosti COST prováděné v kontextu „rozšiřování účasti“ by měly být podporovány z rozpočtu na „šíření špičkové kvality a rozšiřování účasti“. Ostatní činnosti COST, které by měly být stejný objem z hlediska rozpočtu, by měly být podporovány z rozpočtu na cíl „6. Evropa v měnícím se světě: inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění“.

Hlavní část činností týkajících se Nástroje na podporu politiky a nadnárodních sítí vnitrostátních kontaktních míst by měly být rovněž podporovány z rozpočtu na cíl „6. Evropa v měnícím se světě: inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění“.

Prohlášení o známce vysoké kvality

Činnost na úrovni Unie umožňuje pořádat celounijní výběrová řízení, v nichž jsou vybrány nejlepší návrhy. Tím se zvyšuje kvalita a zajišťuje viditelnost pro přední výzkum a inovace.

Komise má za to, že pozitivně vyhodnocené návrhy v rámci Evropské výzkumné rady, Marie Sklodowska-Curie, týmových akcí, nástroje pro MSP druhé fáze nebo projektů spolupráce, které nemohly být financovány z rozpočtových důvodů, přesto splňují kritérium špičkové kvality v rámci programu Horizont 2020.

Se souhlasem účastníky mohou být tyto informace poskytovány odpovědným orgánům.

Komise proto vítá veškeré iniciativy na financování těchto projektů ze státních, regionálních nebo soukromých zdrojů. V této souvislosti hraje klíčovou úlohu také politika soudržnosti prostřednictvím budování kapacit.

Prohlášení o nástroji MSP

Podpora MSP v programu Horizont 2020 má velký význam a je jeho klíčovou části z hlediska dosažení cíle podpory inovací, hospodářského růstu a vytváření pracovních příležitostí. Komise proto zajistí vysokou viditelnost MSP v programu Horizont 2020, zejména prostřednictvím nástroje pro MSP v pracovních programech, pokynech a komunikačních činnostech. Bude učiněno vše pro to, aby MSP dokázaly snadno rozpoznat příležitosti, které jim nabízí oblasti „společenské výzvy“ a „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ (LEIT).

Nástroj MSP bude prováděn prostřednictvím jediné centrální řídící struktury odpovědné za hodnocení a řízení projektů, včetně společných IT systémů a obchodních procesů.

Nástroj MSP by měl přilákat nejnáročnější inovační projekty malých a středních podniků. Měl by být prováděn primárně postupem zdola nahoru prostřednictvím průběžně probíhajícího výběrového řízení uzpůsobeného potřebám MSP dle specifického cíle „inovace v MSP“. Současně by měl zohledňovat priority a cíle oblastí „LEIT“ a „společenských výzev“ a akceptovat návrhy spadající do více oblastí v souladu s přístupem zdola nahoru. Výběrové řízení může být revidováno/obnovováno každé dva roky, aby bylo možné zohlednit půlroční strategické programy. Kromě výběrových řízení uvedených výše budou ve vhodných případech pořádána výběrová řízení týkající se specifických témat strategického výzkumu. V těchto řízeních bude využívána koncepce a postupy nástroje MSP, jediné vstupní místo pro žadatele a doprovodné poradenské a vzdělávací služby.

Prohlášení k čl. 6 odst. 5

Aniž je dotčen roční rozpočtový proces, je záměrem Komise předložit v rámci strukturovaného dialogu s Evropským parlament o roční zprávě o plnění rozpočtu přehled uvedený v příloze II nařízení o Horizontu 2020 rozdělený podle priorit a specifických cílů v rámci těchto priorit včetně uplatňování čl. 6 odst. 5.

Prohlášení k článku 12

Komise na žádost předloží příslušnému výboru Evropského parlamentu přijaté pracovní programy.

(1) Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s.111. (2) Úř. věst. C 277, 13.9.2012, s.143.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020) (COM(2011)0810 – C7-0465/2011 – 2011/0399(COD))

P7_TA(2013)0500 A7-0428/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2011)0810),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, články 173 a 183 a čl. 188 druhý pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0465/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 19. července 2012(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 28. března roku 2012(2),

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 12. září 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj a Rozpočtového výboru a (A7-0428/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise připojená k tomuto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 21. listopadu 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu "Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)" a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1290/2013.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ KOMISE

Prohlášení o přímých nákladech velkých výzkumných infrastruktur

V reakci na požadavky zúčastněných stran hodlá Komise objasnit otázku přímých nákladů velkých výzkumných infrastruktur ve smyslu tohoto prohlášení.

Pokyny pro výpočet přímých nákladů velkých výzkumných infrastruktur v programu Horizont 2020 se budou vztahovat na náklady velkých výzkumných infrastruktur o celkové hodnotě nejméně 20 milionů EUR na jednoho příjemce. Náklady se vypočítají jako součet historických hodnot aktiv jednotlivých výzkumných infrastruktur dle údajů v poslední rozvaze daného příjemce uzavřené před datem podpisu grantové dohody nebo se určí na základě nákladů na pronájem nebo leasing výzkumných infrastruktur.

Pod tímto limitem se pokyny pro výpočet přímých nákladů velkých výzkumných infrastruktur v programu Horizont 2020 nepoužijí. Jednotlivé nákladové položky mohou být deklarovány jako způsobilé přímé náklady v souladu s příslušnými ustanoveními grantové dohody.

Obecně platí, že jako přímé náklady bude možné vykazovat veškeré náklady, které splňují všeobecné podmínky způsobilosti a mají přímý vztah k provádění dané akce, takže k ní mohou být přímo přiřazeny.

U velké výzkumné infrastruktury využívané v rámci provádění projektu se bude obvykle jednat o odpisové náklady a provozní náklady.

„Odpisovými náklady“ jsou náklady na zřízení nebo obnovení velké výzkumné infrastruktury a některé náklady na konkrétní opravy a údržbové práce na velké výzkumné infrastruktuře a na náhradní díly nebo základní konstrukční části.

„Provozními náklady“ jsou náklady, které příjemci vznikají v souvislosti s provozem velké výzkumné infrastruktury.

Některé náklady naopak nemohou být obvykle deklarovány jako přímé náklady, avšak mohou být proplaceny ve formě paušální sazby na nepřímé náklady, např. pronájem, leasing nebo odpisové náklady správních budov a ústředí.

Pokud jsou náklady spojeny s činnostmi projektu pouze částečně, může být deklarována pouze část, která se přímo vztahuje k projektu.

Za tímto účelem musí být v účetním systému příjemce přesně vyčíslena aktuální skutečná hodnota nákladů projektu (tj. reálná spotřeba nebo použití pro účely projektu). Tak tomu bude, pokud budou údaje pocházet z faktury dodavatele.

Měření nákladů je obvykle spojeno s časem stráveným při provádění projektu, který musí odpovídat hodinám/dnům/měsícům, kdy byla při provádění projektu používána výzkumná infrastruktura. Celkový počet produktivních hodin/dnů/měsíců musí odpovídat plnému potenciálu (plné kapacitě) výzkumné infrastruktury. Výpočet plné kapacity bude zahrnovat veškerý čas, kdy je výzkumnou infrastrukturu možné používat, avšak není využita. Při výpočtu plné kapacity se zohlední reálná omezení, jako jsou provozní hodiny a čas nutný k opravám a údržbě (včetně kalibrace a testování).

Pokud lze určitý náklad přímo přiřadit k dané výzkumné infrastruktuře, avšak z důvodu technických omezení jej není možné přiřadit přímo k projektu, přijatelnou alternativou bude měření těchto nákladů pomocí jednotek skutečného použití vhodných pro daný projekt na základě přesných technických specifikací a aktuálních údajů a náklady budou stanoveny na základě analytického systému nákladového účetnictví příjemce.

Náklady a jejich přesné přiřazení k projektu je nutné doložit vhodnými doklady, které umožňují pozdější audit.

Příjemce může doložit existenci přímé vazby jinými důkazy, pokud jsou dostatečně přesvědčivé.

Útvary Komise budou vydávat doporučení týkající se osvědčených postupů pro přímé měření a pro příslušné doklady (např. u odpisových nákladů: účetní výkazy, k nimž jsou připojena pravidla pro odpisy, jimiž se příjemce řídí ve své běžné účetní praxi, z nichž jsou patrné výpočty potenciálního užívání a hospodářského života daného aktiva, a doklady o jeho skutečném využívání pro účely projektu; u provozních nákladů: konkrétní explicitně označené faktury týkající velké výzkumné infrastruktury, smluv, projektového času atd.).

S ohledem na dostupné zdroje a zásadu nákladové účinnosti je Komise ochotna provést na žádost příjemce s velkými výzkumnými infrastrukturami předběžné posouzení metod, které příjemce používá pro výpočet přímých nákladů, a to jednoduchou a transparentní formou. Tím bude zajištěna právní jistota. Tato předběžná posouzení budou plně zohledněna při pozdějších auditech.

Komise kromě toho ustaví skupinu tvořenou zástupci příslušných zúčastněných organizací, která vyhodnotí uplatňování pokynů.

Komise potvrzuje, že jakmile budou přijata nařízení týkající se programu Horizont 2020, rychle přijme pokyny pro přímé náklady u velkých výzkumných infrastruktur.

Prohlášení o pokynech pro kritéria uplatňování „bonusu“

Pokud je o dodatečné odměny, má Komise v úmyslu neprodleně po přijetí pravidel pro účast a šíření vydat pokyny pro kritéria jejich uplatňování.

Prohlášení o „Rychlé cestě k inovacím“

Komise má v úmyslu zajistit přiměřenou známost tohoto nástroje mezi výzkumnou a inovační komunitou prostřednictvím osvětových a komunikačních činností, které proběhnou před pilotní výzvou v roce 2015.

Komise nehodlá předem omezovat trvání činností v rámci Rychlé cesty k inovacím. Při posuzování „dopadu“ každého návrhu je třeba patřičně zohlednit faktory, jako je časová citlivost a mezinárodní konkurence, aby byla zajištěna flexibilita s ohledem na specifické rysy různých oblastí aplikovaného výzkumu.

Kromě hloubkového posouzení v rámci průběžného hodnocení programu Horizont 2020 bude tento pilotní projekt průběžně monitorován, pokud jde o praktické aspekty týkající se předkládání, hodnocení, výběru a rozpočtu návrhů v rámci výzvy, a to od prvního termínu pro podávání návrhů v roce 2015.

Aby byl pilotní projekt efektivní a mohlo být prováděno řádné hodnocení, bude možná třeba podporovat až stovku projektů.

Prohlášení k článkům 3 a 4

V zájmu nalezení vhodné rovnováhy mezi různými zájmy usiluje Komise o to, aby grantové dohody obsahovaly odkazy na vnitrostátní právo v oblasti přístupu veřejnosti k dokumentům a důvěrnosti.

Prohlášení k článku 28

(možnost 100% proplácení neziskovým subjektům v případě inovačních akcí):

Komise poukazuje na to, že i neziskové subjekty mohou provádět hospodářské činnosti, které mají úzkou vazbu na trh a jejich podpora by mohla vytvářet deformace vnitřního trhu. Komise bude proto předem posuzovat, zda mají způsobilé činnosti hospodářskou povahu, zda je účinně zamezeno křížovým dotacím hospodářských činností a zda sazba financování způsobilých hospodářských činnosti nemá negativní dopady na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, které nejsou vyváženy pozitivními účinky.

Prohlášení k článku 42

Záměrem Komise je stanovit ve vzorových grantových dohodách časové lhůty pro ochranu výsledků s ohledem na časové lhůty RP7.

(1) Úř. věst. C 318, 20.10.2012, s. 1. (2) Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 111.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT): přínos EIT pro inovativnější Evropu (COM(2011)0822 – C7-0462/2011 – 2011/0387(COD))

P7_TA(2013)0501 A7-0422/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2011)0822),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0462/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 28. března 2012(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 12. září 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie],

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro právní záležitosti (A7-0422/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 21. listopadu 2013 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2013/.../EU o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT): přínos EIT pro inovativnější Evropu

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 1312/2013/EU.)

(1) Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 122.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 294/2008, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut (COM(2011)0817 – C7-0467/2011 – 2011/0384(COD))

P7_TA(2013)0502 A7-0403/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0817),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0467/2011),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 28. března 2012(1),

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 12. září 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání, Rozpočtového výboru a Výboru pro právní záležitosti(A7-0403/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 21. listopadu 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013 o změně nařízení (ES) č. 294/2008, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1292/2013.)

(1) Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 122.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020) (COM(2011)0834 – C7-0463/2011 – 2011/0394(COD))

P7_TA(2013)0503 A7-0420/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0834),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 173 a 195 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0463/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 29. března 2012(1),

—  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 9. října 2012(2),

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 12. září 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, jakož i Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0420/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 21. listopadu 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1287/2013.)

(1) Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 125. (2) Úř. věst. C 391, 18.12.2012, s. 37.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 o návrhu rozhodnutí Rady o zřízení zvláštního programu k provedení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020) (COM(2011)0811 – C7-0509/2011 – 2011/0402(CNS))

P7_TA(2013)0504 A7-0002/2013

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2011)0811),

–  s ohledem na čl. 182 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7- 0509/2011),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro právní záležitosti (A7-0002/2013),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 21. listopadu 2013 k přijetí rozhodnutí Rady o zřízení zvláštního programu k provedení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020)

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 182 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu(1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(3),

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  V souladu s čl. 182 odst. 3 Smlouvy má být nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. [...] ze dne … o zřízení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (dále jen „Horizont 2020“)(4) provedeno prostřednictvím zvláštního programu, který stanoví specifické cíle a prováděcí pravidla, dobu trvání a prostředky považované za nezbytné.

(2)  Program Horizont 2020 sleduje tři priority, a to vytvoření vynikající vědy („vynikající věda“), zajištění vedoucího postavení v průmyslu („vedoucí postavení v průmyslu“) a řešení společenských výzev („společenské výzvy“). Tyto priority by měly být prováděny prostřednictvím zvláštního programu, který obsahuje jednu část pro každou ze tří priorit, jednu část pro specifický cíl „šíření excelence a rozšiřování účasti“, jednu část pro specifický cíl „věda se společností a pro společnost“ a jednu část pro přímé akce Společného výzkumného střediska (JRC).

(2a)  Všechny tři priority by měly zahrnovat mezinárodní rozměr. Činnosti spojené s mezinárodní spoluprací by měly být zachovány přinejmenším na úrovni sedmého rámcového programu.

(3)  Zatímco program Horizont 2020 stanoví obecný cíl rámcového programu, priority a hlavní rysy specifických cílů a činností, jež mají být prováděny, měl by zvláštní program stanovit specifické cíle a hlavní rysy činností, které se týkají jednotlivých částí. Na tento zvláštní program se plně vztahují prováděcí ustanovení obsažená v programu Horizont 2020, včetně ustanovení týkajících se etických zásad.

(4)  Každá část by měla doplňovat ostatní části zvláštního programu a být prováděna soudržně s těmito částmi.

(5)  K zabezpečení dlouhodobé konkurenceschopnosti a blaha Evropy je naprosto nezbytné posílit a rozšířit excelenci vědecké základny Unie a zajistit výzkum a talenty světové úrovně. Část I „Vynikající věda“ by měla podpořit činnosti Evropské rady pro výzkum v oblasti hraničního výzkumu, budoucí a vznikající technologie, akce „Marie Curie-Skłodowská“ a evropské výzkumné infrastruktury. Tyto činnosti by se měly zaměřit na rozvíjení schopností v dlouhodobém horizontu, důsledně se zaměřovat na novou generaci vědy, systémů a výzkumných pracovníků a poskytovat podporu objevujícím se talentům z celé Unie a z přidružených zemí. Činnosti Unie na podporu vynikající vědy by měly pomoci upevnit Evropský výzkumný prostor a zajistit větší konkurenceschopnost a přitažlivost systému vědy v Unii v celosvětovém měřítku.

(6)  Akce v oblasti výzkumu prováděné v rámci části I „Vynikající věda“ by měly být určeny podle potřeb a příležitostí vědy ▌. Výzkumný program by měl být stanoven v úzkém kontaktu s vědeckou obcí. Výzkum by měl být financován na základě excelence.

(7)  Evropská rada pro výzkum by měla nahradit Evropskou radu pro výzkum, která byla zřízena rozhodnutím Komise 2007/134/ES, a měla by být její nástupkyní(5). Měla by působit podle zavedených zásad vědecké excelence, samostatnosti, účinnosti a průhlednosti.

(8)  V zájmu zachování a zlepšení vedoucího postavení Unie v průmyslu je naléhavě nutné podněcovat investice soukromého sektoru do výzkumu, vývoje a inovací, podporovat výzkum a inovace na základě programu iniciovaného podniky a urychlit vývoj nových technologií, na nichž budou založeny budoucí podniky a hospodářský růst. Část II „Vedoucí postavení v průmyslu“ by měla podporovat investice do vynikajícího výzkumu a inovací v oblasti klíčových základních technologií a ostatních průmyslových technologií, usnadnit přístup inovativních podniků a projektů k rizikovému financování a zajistit širokou podporu Unie pro inovace v malých a středních podnicích.

(9)  Do části II „Vedoucí postavení v průmyslu“ je nutno jako soudržný prvek zařadit vesmírný výzkum a inovace, které spadají do sdílené pravomoci Unie, v zájmu zajištění co nejvyššího vědeckého, hospodářského a společenského dopadu a účinného a nákladově efektivního provádění.

(10)  Řešení významných společenských výzev určených ve strategii Evropa 2020(6) vyžaduje významné investice do výzkumu a inovací za účelem vývoje a zavádění nových a průlomových řešení, u nichž je zajištěno nezbytné množství a rozsah. Tyto výzvy představují rovněž důležité hospodářské příležitosti pro inovativní podniky, a přispívají proto ke konkurenceschopnosti Unie a zaměstnanosti.

(11)  Část III „Společenské výzvy“ by měla zvýšit účinnost výzkumu a inovací v reakci na hlavní společenské výzvy podporou vynikajících výzkumných a inovačních činností. Tyto činnosti by měly být prováděny s využitím přístupu zaměřeného na jednotlivé výzvy, který spojuje zdroje a znalosti z různých oblastí, technologií a disciplín. Důležitým prvkem při řešení všech výzev je výzkum v oblasti společenských a humanitních věd. Činnosti by měly zahrnovat celou škálu výzkumu a inovací, včetně činností souvisejících s inovacemi, jako jsou pilotní projekty, demonstrace, zkušební zařízení a podpora veřejných zakázek, prenormativní výzkum a normalizace a zavádění inovací na trh. Činnosti by ve vhodných případech měly přímo podporovat odpovídající pravomoci v oblasti odvětvových politik na úrovni Unie. Všechny výzvy by měly přispět k zastřešujícímu cíli, kterým je udržitelný rozvoj.

(11a)  V rámci společenských výzev a vedoucího postavení v základních a průmyslových technologiích by se mělo usilovat o náležitou rovnováhu mezi menšími a většími projekty.

(11b)  Část IIIa „Šíření excelence a rozšiřování účasti“ by měla plně využívat evropský talentový potenciál a zajistit, že přínosy inovační ekonomiky budou maximalizovány a všeobecně rozšířeny napříč Unií v souladu se zásadou excelence.

(11c)  Část IIIb „Věda se společností a pro společnost“ by měla budovat účinnou spolupráci mezi vědou a společností, podpořit získávání nových talentů pro vědu a propojit vynikající vědecké výsledky se sociálním povědomím a odpovědností.

(12)  Jako nedílná součást programu Horizont 2020 by Společné výzkumné středisko mělo i nadále poskytovat nezávislou vědeckou a technickou podporu iniciovanou zákazníky pro stanovení, tvorbu, provádění a sledování politik Unie. K naplnění svého poslání by Společné výzkumné středisko mělo provádět výzkum nejvyšší kvality. Při provádění přímých akcí v souladu se svým posláním by Společné výzkumné středisko mělo klást zvláštní důraz na oblasti, které mají pro Unii klíčový význam, a to inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, bezpečnost a občanství a globální Evropu.

(13)  Přímé akce Společného výzkumného střediska by měly být prováděny pružně, účinně a transparentně s přihlédnutím k příslušným potřebám uživatelů Společného výzkumného střediska a politik Unie a měly by dodržovat cíl spočívající v ochraně finančních zájmů Unie. Tyto akce v oblasti výzkumu by měly být případně přizpůsobeny těmto potřebám a vědecko-technickému vývoji a usilovat o dosažení vědecké excelence.

(14)  Společné výzkumné středisko by mělo i nadále vytvářet dodatečné zdroje prostřednictvím konkurenceschopných činností, včetně účasti na nepřímých akcích programu Horizont 2020, práce třetích stran a v menším rozsahu využívání duševního vlastnictví.

(15)  Zvláštní program by měl doplňovat akce uskutečňované v členských státech a rovněž další akce Unie, které jsou nezbytné pro celkové strategické úsilí při provádění strategie Evropa 2020 ▌.

(15a)  Podle rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámořských zemí a území“), ve znění pozdějších předpisů, jsou právní subjekty ze zámořských zemí a území způsobilé k účasti na programu Horizont 2020, a to za zvláštních podmínek, které jsou v něm stanoveny.

(16)  K zajištění toho, aby ▌zvláštní podmínky pro využívání finančních nástrojů odrážely tržní podmínky, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem přizpůsobení nebo dalšího rozpracování zvláštních podmínek pro využívání finančních nástrojů. Je obzvláště důležité, aby Komise během svých přípravných prací vedla náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni.

Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány včas a vhodným způsobem Radě.

(17)  V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění zvláštního programu by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání pracovních programů pro provádění zvláštního programu.

(18)  Prováděcí pravomoci týkající se pracovních programů pro části I, II, III, IIIa a IIIb, by měly být s výjimkou akcí Evropské rady pro výzkum, pokud se Komise neodchýlí od stanoviska vědecké rady, vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(7).

(19)  Ohledně vědecko-technického obsahu zvláštního programu týkajícího se přímých akcí Společného výzkumného střediska byla konzultována správní rada Společného výzkumného střediska zřízená rozhodnutím Komise 96/282/Euratom ze dne 10. dubna 1996 o reorganizaci Společného výzkumného střediska(8).

(20)  Z důvodu právní jistoty a jasnosti by mělo být zrušeno rozhodnutí Rady 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Spolupráce“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)(9), rozhodnutí Rady 2006/972/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Myšlenky“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)(10), rozhodnutí Rady 2006/973/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Lidé“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)(11), rozhodnutí Rady 2006/974/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Kapacity“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)(12), a rozhodnutí Rady 2006/975/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu prováděném Společným výzkumným střediskem prostřednictvím přímých akcí v rámci sedmého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)(13),

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

HLAVA I

ZŘÍZENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto rozhodnutím se zřizuje zvláštní program k provedení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XX/2012(14) a stanoví specifické cíle pro podporu Unie určenou na výzkumné a inovační činnosti stanovené v článku 1 uvedeného nařízení a rovněž prováděcí pravidla.

Článek 2

Zřízení zvláštního programu

1.  Na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 se zřizuje zvláštní program k provedení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020) (dále jen „zvláštní program“).

2.  V souladu s čl. 5 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. XX/2012 [Horizont 2020] se zvláštní program skládá z těchto částí:

a)  část I „Vynikající věda“;

b)  část II „Vedoucí postavení v průmyslu“;

c)  část III „Společenské výzvy“;

d)  část IV „Nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska (JRC)“.

Článek 3

Specifické cíle

1.  Část I „Vynikající věda“ posílí excelenci evropského výzkumu v souladu s prioritou „vynikající věda“ stanovenou v čl. 5 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. XX/2012 [Horizont 2020], a to sledováním těchto specifických cílů:

a)  posílení hraničního výzkumu prostřednictvím činností Evropské rady pro výzkum (ERV);

b)  posílení výzkumu v oblasti budoucích a vznikajících technologií;

c)  posílení dovedností, odborné přípravy a profesního rozvoje prostřednictvím akcí Marie Curie-Skłodowské (akce „Marie Curie-Skłodowská“);

d)  posílení evropských výzkumných infrastruktur, včetně elektronických infrastruktur.

Hlavní rysy činností souvisejících s těmito specifickými cíli jsou stanoveny v části I přílohy I.

2.  Část II „Vedoucí postavení v průmyslu“ posílí vedoucí postavení v průmyslu a konkurenceschopnost v souladu s prioritou „vedoucí postavení v průmyslu“ stanovenou v čl. 5 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. XX/2012 [Horizont 2020], a to sledováním těchto specifických cílů:

a)  podpora vedoucího postavení Evropy v průmyslu prostřednictvím výzkumu, technologického rozvoje, demonstrací a inovací v oblasti těchto základních a průmyslových technologií:

i)  informační a komunikační technologie,

ii)  nanotechnologie,

iii)  pokročilé materiály,

iv)  biotechnologie,

v)  pokročilá výroba a zpracování,

vi)  vesmír;

b)  zlepšení přístupu k rizikovému financování pro investice do výzkumu a inovací;

c)  zvýšení inovací v malých a středních podnicích.

Hlavní rysy činností souvisejících s těmito specifickými cíli jsou stanoveny v části II přílohy I. Pro využívání finančních nástrojů v rámci specifického cíle uvedeného v písmeně b) se stanoví zvláštní podmínky. Tyto podmínky jsou stanoveny v části II bodě 2 přílohy I.

Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10 ohledně změny podílu investic z kapitálového nástroje programu Horizont 2020 v rámci celkových investic EU do expanzivní a růstové fáze, pokud jde o finanční nástroje uvedené v bodě 2 části II přílohy I.

3.  Část III „Společenské výzvy“ přispěje k prioritě „společenské výzvy“ stanovené v čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. XX/2012 [Horizont 2020], a to prováděním akcí v oblasti výzkumu, technologického rozvoje, demonstrací a inovací, které přispějí k těmto specifickým cílům:

a)  zlepšení celoživotního zdraví a dobrých životních podmínek všech;

b)  zajišťování dostatečných dodávek bezpečných, zdravých a vysoce kvalitních potravin a jiných biologických výrobků prostřednictvím rozvoje produktivních a udržitelných systémů prvovýroby účinně využívajících zdroje, podpory souvisejících ekosystémových služeb a obnovy biologické rozmanitosti, a to vedle konkurenceschopných a nízkouhlíkových dodavatelských, zpracovatelských a tržních řetězců;

c)  uskutečnění přechodu na spolehlivý, finančně dostupný, všeobecně přijatý, udržitelný a konkurenceschopný energetický systém zaměřený na snížení závislosti na fosilních palivech v situaci rostoucího nedostatku zdrojů, zvyšující se energetické potřeby a změny klimatu;

d)  dosažení evropského dopravního systému, který ve prospěch všech občanů, hospodářství a společnosti účinně využívá zdroje, je šetrný ke klimatu a k životnímu prostředí, bezpečný a bez mezer;

e)  dosažení hospodářství a společnosti účinně využívajících zdroje, včetně vody, a odolných vůči změně klimatu, ochrany a udržitelného řízení přírodních zdrojů a ekosystémů a udržitelného dodávání a využívání surovin za účelem uspokojení potřeb rostoucí světové populace v rámci udržitelných mezí přírodních zdrojů a ekosystémů planety;

f)  péče o hlubší pochopení Evropy, nabídnutí řešení a podpora inovativní a přemýšlivé evropské společnosti podporující začlenění v kontextu nebývalých proměn a rostoucí celosvětové vzájemné závislosti;

g)  podpora bezpečných evropských společností v kontextu nebývalých proměn a rostoucí celosvětové vzájemné závislosti a hrozeb, při současném posilování evropské kultury svobody a spravedlnosti;

Hlavní rysy činností souvisejících s těmito specifickými cíli jsou stanoveny v části III přílohy I.

3a.  Část (IIIa) „Šíření excelence a rozšiřování účasti“ plně využije potenciálu fondu evropských talentů a zajistí, že přínosy inovačního hospodářství budou maximalizovány a všeobecně rozšířeny napříč Unií v souladu se zásadou excelence.

3b.  Část (IIIb) „Věda se společností a pro společnost“ povede k navázání účinné spolupráce mezi vědou a společností, k získání nových talentů pro vědu a k propojení vědecké excelence se sociálním povědomím a odpovědností.

4.  Část IV „Nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska“ přispěje ke všem prioritám stanoveným v čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. XX/2012 [Horizont 2020] se specifickým cílem spočívajícím v poskytování vědecké a technické podpory tvorbě evropských politik iniciované zákazníky.

Hlavní rysy tohoto specifického cíle jsou stanoveny v části IV přílohy I.

5.  Zvláštní program je posuzován ve vztahu k výsledkům a dopadům na základě výkonnostních ukazatelů ▌.

Další podrobnosti o klíčových výkonnostních ukazatelích, které odpovídají specifickým cílům stanoveným v odst. 1 až 4 tohoto článku, jsou uvedeny v příloze II.

▌

Článek 4

Rozpočet

1.  V souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. XX/2012 [Horizont 2020] činí celkové finanční prostředky přidělené na provádění zvláštního programu [86 198 milionů EUR].

2.  Částka uvedená v odstavci 1 je rozdělena mezi čtyři části uvedené v čl. 2 odst. 2 tohoto rozhodnutí v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. XX/2012 [Horizont 2020]. Orientační rozdělení rozpočtových prostředků pro jednotlivé specifické cíle uvedené v článku 3 tohoto rozhodnutí a maximální celková částka příspěvku na akce Společného výzkumného střediska jsou uvedeny v příloze II nařízení (EU) č. XX/2012 [Horizont 2020].

3.  Na správní výdaje Komise připadá nejvýše 6 % částek uvedených v čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. XX/2012 [Horizont 2020] pro části I, II a III zvláštního programu.

4.  V případě potřeby lze prostředky zanést do rozpočtu i po roce 2020 na pokrytí technických a správních výdajů s cílem umožnit řízení činností, které nebudou do 31. prosince 2020 ukončeny.

HLAVA II

PROVÁDĚNÍ

Článek 5

Pracovní programy

1.  Zvláštní program je prováděn prostřednictvím pracovních programů.

2.  Komise přijme společné nebo zvláštní pracovní programy pro provádění částí I, II a III tohoto zvláštního programu uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a), b) a c), s výjimkou provádění akcí v rámci specifického cíle „posílení ▌hraničního výzkumu prostřednictvím činností Evropské rady pro výzkum“ uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a). Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 9 odst. 2.

3.  Pracovní programy pro provádění akcí v rámci specifického cíle „posílení ▌hraničního výzkumu prostřednictvím činností Evropské rady pro výzkum“, jak jsou stanoveny vědeckou radou Evropské rady pro výzkum v čl. 7 odst. 2 písm. b) ▌, přijímá Komise prostřednictvím prováděcího aktu v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 9 odst. 2a. Komise se od pracovního programu stanoveného vědeckou radou odchýlí pouze tehdy, pokud se domnívá, že tento pracovní program není v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí. V takovém případě přijme Komise pracovní program prostřednictvím prováděcího aktu přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2. Toto opatření Komise řádně zdůvodní.

4.  Prostřednictvím prováděcího aktu přijme Komise samostatný víceletý pracovní program pro část IV zvláštního programu týkající se nejaderných přímých akcí Společného výzkumného střediska podle čl. 2 odst. 2 písm. d).

Tento pracovní program přihlíží ke stanovisku správní rady Společného výzkumného střediska uvedené v rozhodnutí 96/282/Euratom.

5.  Pracovní programy přihlížejí ke stavu vědy, techniky a inovací na úrovni jednotlivých členských států, na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni a k příslušnému vývoji politiky a trhu a společenskému vývoji. Ve vhodných případech obsahují pracovní programy informace o koordinaci s výzkumnými a inovačními činnostmi prováděnými ▌členskými státy (včetně jejich regionů), včetně v oblastech, v nichž existují iniciativy společného plánování. Podle potřeby se aktualizují.

6.  Pracovní programy pro provádění částí I, II a III uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a), b) a c) stanoví sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provádění a celkovou částku, včetně případně orientačních údajů ohledně výše výdajů souvisejících s oblastí klimatu. Pracovní programy obsahují rovněž popis akcí, které mají být financovány, údaj o částce přidělené na každou akci, orientační harmonogram provádění a víceletý přístup a strategické směry pro další roky provádění. Pracovní programy u grantů zahrnují jednotlivé priority, výběr a kritéria pro udělení grantu a relativní váhu jednotlivých hodnotících kritérií a maximální míru financování celkových způsobilých nákladů. Rovněž uvádí jakékoliv další povinnosti účastníků týkající se využití a šíření v souladu s článkem 40 nařízení (EU) č. XX/2012 [pravidla pro účast]. Podle potřeby umožňují strategické přístupy shora dolů stejně jako přístupy zdola nahoru, které se cíli zabývají inovativními způsoby.

Tyto pracovní programy mimoto obsahují oddíl, v němž jsou určeny průřezové akce podle článku 13 a oddílu týkajícího se průřezových otázek a podpůrných opatření v příloze I nařízení (EU) č. XX/2012 [Horizont 2020], a to na základě dvou či více specifických cílů v rámci téže priority i napříč dvěma či více prioritami. Tyto akce jsou prováděny integrovaným způsobem.

7.  Komise přijímá prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2 tato opatření:

a)  rozhodnutí o schválení financování nepřímých akcí, činí-li odhadovaná částka příspěvku Unie v rámci tohoto programu 2,5 milionu EUR nebo více, s výjimkou akcí podle zvláštního cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. a) a s výjimkou akcí financovaných v rámci nástroje „Rychlá cesta k inovacím“;

b)  rozhodnutí o schválení financování akcí zahrnujících použití lidských embryí a lidských embryonálních kmenových buněk a akcí podle zvláštního cíle uvedeného v čl. 3 odst. 3 písm. g);

c)  rozhodnutí o schválení financování akcí, činí-li odhadovaná částka příspěvku Unie v rámci tohoto programu na akce v rámci zvláštního cíle podle čl. 3 odst. 3 písm. f) a na akce uvedené v čl. 3 odst. 3a a čl. 3 odst. 3b 0,6 milionu EUR nebo více;

d)  vypracování kritérií pro hodnocení podle článku 26 nařízení (EU) č. XX/2012 [Horizont 2020].

Článek 6

Evropská rada pro výzkum

1.  Komise zřídí Evropskou radu pro výzkum (dále jen „ERV“), která je prostředkem k provádění akcí v rámci části I „Vynikající věda“, jež souvisejí se specifickým cílem „posílení ▌hraničního výzkumu prostřednictvím činností Evropské rady pro výzkum“. Evropská rada pro výzkum je následníkem Evropské rady pro výzkum, která byla zřízena rozhodnutím 2007/134/ES.

2.  Evropská rada pro výzkum je složena z nezávislé vědecké rady podle článku 7 a specializované prováděcí struktury uvedené v článku 8.

3.  ERV má předsedu, který je vybrán ze zkušených a mezinárodně uznávaných vědců.

Předsedu jmenuje Komise na základě transparentního přijímacího řízení za účasti nezávislého specializovaného vyhledávacího výboru, a to na funkční období omezené na čtyři roky, které může být jednou prodlouženo. Přijímací řízení a vybraný kandidát musí být schváleni vědeckou radou.

Předseda předsedá vědecké radě, zajišťuje její vedení a kontakt se specializovanou prováděcí strukturou a zastupuje ji ve světě vědy.

4.  Evropská rada pro výzkum působí podle zásad vědecké excelence, samostatnosti, účinnosti, účelnosti, průhlednosti a odpovědnosti. Zajišťuje kontinuitu s akcemi Evropské rady pro výzkum prováděnými podle rozhodnutí Rady 2006/972/ES.

5.  Činnosti Evropské rady pro výzkum podporují výzkum prováděný ve všech oblastech jednotlivými a nadnárodními týmy, které spolu soutěží na evropské úrovni. Granty Evropské rady pro výzkum v oblasti hraničního výzkumu se udělují pouze na základě kritéria excelence.

6.  Komise zaručí samostatnost a bezúhonnost Evropské rady pro výzkum a zajistí řádné plnění úkolů jí svěřených.

Komise zaručí, aby provádění akcí Evropské rady pro výzkum bylo v souladu se zásadami uvedenými v odstavci 4 tohoto článku a rovněž s celkovou strategií vědecké rady podle čl. 7 odst. 2.

Článek 7

Vědecká rada

1.  Vědecká rada je složena z nejuznávanějších vědců, inženýrů a akademických pracovníků obou pohlaví a různých věkových skupin s odpovídajícími odbornými znalostmi zajišťujícími rozmanitost výzkumných oblastí a jednajícími za svou osobu a nezávisle na cizích zájmech.

Členy vědecké rady jmenuje Komise na základě nezávislého a transparentního postupu pro jejich určení, na němž se dohodne s vědeckou radou, po konzultaci s vědeckou obcí a předložení zprávy Evropskému parlamentu a Radě.

Jejich funkční období je omezeno na čtyři roky a může být jednou prodlouženo, a to na základě rotačního systému zajišťujícího kontinuitu práce vědecké rady.

2.  Vědecká rada vypracuje:

a)  celkovou strategii pro Evropskou radu pro výzkum;

b)  pracovní program pro provádění činností Evropské rady pro výzkum;

c)  metody a postupy pro vzájemná hodnocení a hodnocení návrhů, na jejichž základě budou určeny návrhy, jež budou financovány;

d)  své stanovisko k jakékoli záležitosti, která může z vědeckého ▌hlediska rozšířit ▌úspěchy a zvýšit dopad Evropské rady pro výzkum a kvalitu prováděného výzkumu;

e)  kodex chování, který mimo jiné upraví předcházení střetu zájmů.

Komise se odchýlí od stanovisek vědecké rady podle prvního pododstavce písm. a), c), d) a e) pouze tehdy, pokud se domnívá, že nebyla dodržena ustanovení tohoto rozhodnutí. V takovém případě přijme Komise opatření s cílem zachovat kontinuitu provádění zvláštního programu a dosažení jeho cílů, objasní body, v nichž se odchyluje od stanovisek vědecké rady, a řádně je zdůvodní.

3.  Vědecká rada jedná podle mandátu uvedeného v bodě 1.1 části I přílohy I.

4.  Vědecká rada jedná výlučně v zájmu dosažení cílů části zvláštního programu týkajícího se specifického cíle „posílení ▌hraničního výzkumu prostřednictvím činností Evropské rady pro výzkum“ podle zásad stanovených v čl. 6 odst. 4. Jedná bezúhonně a poctivě a pracuje efektivně a s nejvyšší možnou transparentností.

Článek 8

Specializovaná prováděcí struktura

1.  Specializovaná prováděcí struktura odpovídá za administrativní provádění a uskutečňování programu, jak je stanoveno v části I bodě 1.2 přílohy I, a podporuje vědeckou radu při plnění všech jejích úkolů.

2.  Komise zajistí, aby se specializovaná prováděcí struktura přesně, účinně a s potřebnou pružností řídila pouze cíli a požadavky Evropské rady pro výzkum.

HLAVA III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 8a

Sledování a informace o provádění

1.  Komise každoročně sleduje provádění programu Horizont 2020 a podává o něm zprávy v souladu s článkem 25 nařízení (EU) č. XX/2012 [Horizont 2020] a přílohou III tohoto rozhodnutí.

2.  Komise pravidelně informuje výbor uvedený v článku 9 o celkovém pokroku v provádění nepřímých akcí zvláštního programu s cílem umožnit výboru, aby včas poskytoval vhodné informace o přípravě pracovních programů, zejména pokud jde o víceletý přístup a strategické směry, a včas mu poskytuje informace o všech akcích navržených nebo financovaných v rámci programu Horizont 2020, jak je upřesněno v příloze IV tohoto rozhodnutí.

Článek 9

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

1a.  Výbor se schází v různých složeních uvedených v příloze V s ohledem na otázku, která bude projednávána.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se přezkumný postup podle článku 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

2a.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se poradní postup podle článku 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.  Má-li být stanovisko výboru uvedeného v odstavcích 2 a 2a získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud tak o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

Článek 10

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle čl. 3 odst. 2 se Komisi svěřuje od data vstupu tohoto rozhodnutí v platnost a na dobu trvání programu.

3.  Rada může přenesení pravomoci podle čl. 3 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jí byl tento akt oznámen, nebo pokud Rada před uplynutím této lhůty informuje Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

6.  Evropský parlament je informován o přijetí aktů v přenesené pravomoci Komisí, o námitkách k nim vyslovených a o zrušení přenesení pravomoci Radou.

Článek 11

Zrušení a přechodná ustanovení

1.  Rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES se s účinkem ode dne 1. ledna 2014 zrušují.

2.  Akce zahájené na základě rozhodnutí uvedených v odstavci 1 a finanční povinnosti související s akcemi prováděnými na základě těchto rozhodnutí se až do doby ukončení řídí i nadále těmito rozhodnutími. V případě potřeby jsou zbývající úkoly výborů zřízených podle rozhodnutí uvedených v odstavci 1 prováděny výborem uvedeným v článku 9 tohoto rozhodnutí.

3.  Finanční prostředky přidělené zvláštnímu programu mohou zahrnovat rovněž výdaje na technickou a správní pomoc, které jsou nezbytné k zajištění přechodu mezi zvláštním programem a opatřeními, na něž se vztahují rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES.

Článek 12

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 13

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne .

Za Radu

předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA I

Hlavní rysy činností

Prvky společné nepřímým akcím

1.  PROGRAMOVÁNÍ

1.1.  Obecné informace

Nařízení (EU) č. XX/2012 (program Horizont 2020) stanoví soubor zásad v zájmu podpory programového přístupu, kdy činnosti přispívají strategickým a integrovaným způsobem k jeho cílům, a k zajištění významné doplňkovosti s ostatními souvisejícími politikami a programy v celé Unii.

Nepřímé akce programu Horizont 2020 budou prováděny prostřednictvím forem financování, které jsou stanoveny ve finančním nařízení, zejména grantů, cen, veřejných zakázek a finančních nástrojů. Všechny formy financování se budou v rámci všech obecných a specifických cílů programu Horizont 2020 používat pružně, přičemž jejich používání bude určeno na základě potřeb a zvláštností daného specifického cíle.

Zvláštní pozornost bude věnována zajištění vyváženého přístupu k výzkumu a inovacím, který není omezen pouze na vývoj nových výrobků a služeb na základě průlomových vědeckých a technologických objevů, nýbrž který zahrnuje rovněž aspekty, jako je využívání stávajících technologií v nových aplikacích, trvalé zlepšování a netechnologické a sociální inovace. Pouze ucelený přístup k inovacím může vyřešit společenské výzvy a současně vést k vzniku nových konkurenceschopných podniků a výrobních odvětví.

Zejména v případě společenských výzev a základních a průmyslových technologií se bude zvláštní důraz klást na výzkumné a inovační činnosti doplněné o činnosti, které se uskutečňují blízko konečných uživatelů a trhu, jako jsou demonstrace, pilotní projekty nebo ověření koncepce. To bude případně zahrnovat rovněž činnosti na podporu sociálních inovací a podporu přístupů na straně poptávky, jako jsou veřejné zakázky v přednormalizační nebo předkomerční fázi, pořizování inovativních řešení, normalizace a jiná opatření zaměřená na uživatele s cílem pomoci urychlit zavádění a šíření inovativních výrobků a služeb na trhu. Mimoto bude k dispozici dostatečný prostor pro přístupy zdola nahoru, pokud jde o výzvy k předkládání návrhů, a činnosti v pracovních programech budou vymezeny obecně. V rámci každé výzvy a technologie budou existovat otevřené, snadné a rychlé programy, které nejlepším evropským výzkumným pracovníkům, podnikatelům a podnikům umožní předložit průlomová řešení podle jejich výběru.

Podrobné stanovování priorit během provádění programu Horizont 2020 bude znamenat strategický přístup k programování výzkumu a využívání způsobů řízení, jež jsou úzce sladěny s politickým vývojem, přesto však překračují hranice tradičních odvětvových politik. To bude založeno na řádných důkazech, analýze a prognóze, přičemž se pokrok bude měřit na základě náležitého souboru výkonnostních ukazatelů. Tento průřezový přístup k plánování a řízení umožní účinnou koordinaci mezi všemi specifickými cíli programu Horizont 2020 a řešení průřezových výzev, jako je například udržitelnost, změna klimatu, společenské a humanitní vědy nebo námořní vědy a technologie.

Stanovování priorit bude stejně tak založeno na široké škále vstupních informací a doporučení. To bude případně zahrnovat skupiny nezávislých odborníků zřízené výhradně za účelem vydávání doporučení k provádění programu Horizont 2020 nebo jeho specifických cílů. Tyto odborné skupiny musí vykazovat náležitou úroveň odborných znalostí a vědomostí v dotyčných oblastech a musí v nich být zastoupeny různé obory, včetně zapojení akademické obce, průmyslu a občanské společnosti. Rovněž bude v případě potřeby zohledněno poradenství týkající se určení a navržení strategických priorit Výborem pro Evropský výzkumný prostor (ERAC), dalšími skupinami v oblasti EVP a Skupinou pro podnikovou politiku.

Při stanovování priorit lze vzít v úvahu rovněž strategické výzkumné programy evropských technologických platforem, iniciativy společného plánování nebo vstupy evropských inovačních partnerství. Ke stanovování priorit a k provádění případně přispějí rovněž partnerství v rámci veřejného sektoru a partnerství veřejného a soukromého sektoru podporovaná programem Horizont 2020 v souladu s ustanoveními obsaženými v programu Horizont 2020. Základem procesu stanovování priorit budou rovněž pravidelné kontakty s konečnými uživateli, občany a organizacemi občanské společnosti, a to pomocí náležitých metod, jako jsou konsenzuální konference, hodnocení technologické účasti nebo přímé zapojení do výzkumných a inovačních procesů.

Jelikož program Horizont 2020 je sedmiletým programem, mohou se hospodářské, společenské a politické souvislosti, v jejichž rámci bude působit, během doby jeho trvání podstatně změnit. Program Horizont 2020 musí být schopen se těmto změnám přizpůsobit. V rámci každého specifického cíle bude proto existovat možnost zahrnout podporu pro činnosti překračující níže uvedené popisy, je-li to opodstatněné k zohlednění důležitého vývoje, politických potřeb nebo nepředvídaných událostí.

Činnosti podporované v rámci jednotlivých částí a jejich zvláštních cílů by měly být prováděny způsobem, který mezi nimi v případě potřeby zajistí doplňkovost a soudržnost.

▌

1.2.  Přístup k rizikovému financování

Program Horizont 2020 pomůže podnikům a ostatním typům organizací získat přístup k úvěrům, zárukám a kapitálovému financování prostřednictvím dvou finančních nástrojů.

Dluhový nástroj bude poskytovat úvěry jednotlivým příjemcům určené na investice do výzkumu a inovací; záruky finančním zprostředkovatelům poskytujícím úvěry příjemcům; kombinace úvěrů a záruk a záruky nebo protizáruky v rámci vnitrostátních, regionálních a místních režimů dluhového financování. Bude zahrnovat specializovaný nástroj pro MSP zaměřený na MSP orientované na výzkum a inovace, a to částkami úvěrů, které doplňují financování pro MSP z nástroje pro úvěrové záruky v rámci Programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP (COSME).

Kapitálový nástroj poskytne rizikový a/nebo mezaninový kapitál jednotlivým podnikům v počáteční fázi (specializovaný nástroj pro počáteční fázi). Tento nástroj spolu s kapitálovým nástrojem pro růst v rámci programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP (COSME) bude mít také možnost poskytovat investice pro expanzivní a růstovou fázi, mimo jiné do fondů fondů.

Tyto nástroje budou zásadní pro specifický cíl „přístup k rizikovému kapitálu“, v případě potřeby však mohou být využity rovněž v rámci všech ostatních specifických cílů programu Horizont 2020.

Kapitálový nástroj a specializovaný nástroj pro MSP v rámci dluhového nástroje budou spolu s kapitálovým a dluhovým nástrojem v rámci programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP (COSME) zavedeny jako součást dvou finančních nástrojů EU, které poskytují kapitál a dluhové financování na podporu výzkumu a inovací MSP a růstu.

1.3.   Komunikace, využívání a šíření informací

Jednou z hlavních přidaných hodnot výzkumu a inovací financovaných na úrovni Unie je možnost šířit, využívat a sdělovat výsledky po celém kontinentu za účelem zvýšení jejich dopadů. Program Horizont 2020 bude proto v rámci všech specifických cílů zahrnovat vyhrazenou podporu pro šíření informací (mimo jiné prostřednictvím otevřeného přístupu k vědeckým publikacím) a činnosti v oblasti komunikace a dialogu, přičemž se bude velký důraz klást na sdělování výsledků konečným uživatelům, občanům, akademické obci, organizacím občanské společnosti, průmyslu a tvůrcům politik. Za tímto účelem může program Horizont 2020 využívat sítě pro předávání informací. Komunikační činnosti prováděné v rámci programu Horizont 2020 budou informovat o tom, že výsledky byly získány s podporou financování Unie a budou rovněž usilovat o zvýšení informovanosti veřejnosti o významu výzkumu a inovací, a to prostřednictvím publikací, akcí, archivů znalostí, databází, internetových stránek nebo cíleným využíváním sociálních médií.

▌

2.   DOPLŇKOVOST, PRŮŘEZOVÉ OTÁZKY A PODPŮRNÁ OPATŘENÍ

Program Horizont 2020 je strukturován okolo cílů stanovených pro jeho tři hlavní části: vytvoření vynikající vědy, zajištění vedoucího postavení v průmyslu a řešení společenských výzev. Zvláštní pozornost bude věnována zajištění náležité koordinace mezi těmito částmi a plnému využívání synergií vytvořených mezi všemi specifickými cíli s cílem zvýšit co nejvíce jejich společný dopad na politické cíle Unie na vyšší úrovni. Cílům programu Horizont 2020 bude proto věnována pozornost prostřednictvím velkého důrazu na nalezení účinných řešení významně přesahujících přístup založený pouze na tradičních vědeckých a technických oborech a hospodářských odvětvích.

Budou podporovány průřezové akce mezi částí I „Vynikající věda“, částí II „Vedoucí postavení v průmyslu“ a částí III „Společenské výzvy“ za účelem společného rozvoje nových poznatků, budoucích a vznikajících technologií, výzkumných infrastruktur a klíčových dovedností. Bude se usilovat rovněž o větší využívání výzkumných infrastruktur ve společnosti, například ve veřejných službách, při podpoře vědy, v oblasti civilní bezpečnosti a v kultuře. Stanovování priorit při provádění přímých akcí Společného výzkumného střediska a činností Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) bude náležitě koordinováno s ostatními částmi programu Horizont 2020.

V mnoha případech bude mimoto účinné přispění k cílům strategie Evropa 2020 a Unie inovací vyžadovat vypracování řešení, která jsou svou povahou interdisciplinární, a proto se týkají několika specifických cílů programu Horizont 2020. Program Horizont 2020 obsahuje zvláštní ustanovení, která mají podněcovat takovéto průřezové akce, včetně účinného spojování rozpočtů. To například zahrnuje rovněž možnost, aby společenské výzvy a základní a průmyslové technologie využívaly ustanovení týkající se finančních nástrojů a specializovaného nástroje pro malé a střední podniky.

Průřezové akce budou zásadní rovněž pro podporu interakcí mezi společenskými výzvami a základními a průmyslovými technologiemi, které jsou nezbytné k dosažení významného technologického průlomu. K příkladům, kdy lze rozvíjet takovéto interakce, patří: oblast elektronického zdravotnictví, inteligentní sítě, inteligentní dopravní systémy, začleňování otázky změny klimatu do ostatních oblastí, nanomedicína, pokročilé materiály pro lehká vozidla nebo rozvoj biotechnologických průmyslových procesů a produktů. Budou proto podporovány významné synergie mezi společenskými výzvami a rozvojem obecně použitelných základních a průmyslových technologií. To bude výslovně zohledněno při vypracovávání víceletých strategií a stanovování priorit pro každý z těchto specifických cílů. Bude to vyžadovat, aby se do provádění plně zapojily zúčastněné strany, které zastupují různá hlediska, a v mnoha případech to bude vyžadovat rovněž opatření, která spojují financování určené na dotyčné základní a průmyslové technologie a společenské výzvy.

Zvláštní pozornost bude věnována rovněž koordinaci činností financovaných v rámci programu Horizont 2020 s činnostmi, jež jsou podporovány na základě jiných programů financování Unie, jako jsou programy v rámci společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky, Life+ nebo Erasmus pro všechny: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport nebo program Zdraví pro růst a vnější a rozvojové programy financování Unie. To zahrnuje vhodné spojení s politikou soudržnosti v souvislosti s národními a regionálními strategiemi výzkumu a inovací pro inteligentní specializaci, kdy podpora na budování kapacit pro výzkum a inovace na regionální úrovni může fungovat jako „cesta k excelenci“, vytvoření regionálních center excelence může pomoci zmenšit inovační propast v Evropě nebo podpora pro rozsáhlé demonstrační a pilotní projekty může pomoci dosáhnout cíle spočívajícího v zajištění vedoucího postavení Evropy v průmyslu.

A.  Společenské a humanitní vědy

Do každého z obecných cílů programu Horizont 2020 bude plně začleněn výzkum v oblasti společenských a humanitních věd. To bude zahrnovat četné příležitosti pro podporu tohoto výzkumu prostřednictvím Evropské rady pro výzkum, akcí Marie Curie-Skłodowské nebo specifického cíle týkajícího se výzkumných infrastruktur.

Společenské a humanitní vědy proto budou systematicky začleňovány jakožto jeden ze základních prvků činností, které jsou zapotřebí k posílení vedoucího postavení v průmyslu a vyřešení každé ze společenských výzev. V této druhé oblasti to zahrnuje: pochopení faktorů ovlivňujících zdraví a optimalizaci účinnosti zdravotnických systémů, podporu pro politiky posilující postavení venkovských oblastí, výzkum a zachování evropského kulturního dědictví a bohatství, podporu informovaného rozhodování spotřebitelů, vytváření inkluzivního digitálního ekosystému založeného na znalostech a informovanosti, náležité rozhodování o energetické politice a zajištění evropské elektrické sítě, která je uživatelsky přívětivá, a přechodu na udržitelný energetický systém, podporu dopravní politiky založené na poznatcích a prognózách, podporu strategií pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, iniciativy v oblasti účinného využívání zdrojů a opatření usilující o zelenou a udržitelnou ekonomiku, kulturní a sociálně-ekonomické aspekty bezpečnosti a otázky rizik a řízení (včetně právních a lidskoprávních aspektů).

Specifický cíl „Evropa v měnícím se světě: inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění“ bude dále podporovat výzkum v oblasti společenských a humanitních věd, který se týká záležitostí horizontální povahy, jako je zajištění inteligentního a udržitelného růstu, sociální, kulturní a behaviorální změny v evropských společnostech, sociální inovace, inovace ve veřejném sektoru nebo postavení Evropy jako globálního hráče.

B.  Věda a společnost

Činnostmi v rámci programu Horizont 2020, které podporují informované zapojení občanů a občanské společnosti do otázek spojených s výzkumem a inovacemi a dialog s nimi, se prohloubí vztah a vzájemné působení mezi vědou a společností, jakož i podpora odpovědného výzkumu a inovací a vědeckého vzdělávání a komunikace a kultury v oblasti vědy a posílí se důvěra veřejnosti ve vědu a inovace.

C.  Rovnost žen a mužů

Podpora rovnosti žen a mužů v oblasti vědy a inovací je závazkem EU. V programu Horizont 2020 bude otázce rovnosti žen a mužů věnována pozornost jakožto průřezové záležitosti s cílem odstranit nerovnováhu mezi ženami a muži a začlenit genderové hledisko do plánování a obsahu výzkumu a inovací.

D.  Malé a střední podniky (MSP)

Program Horizont 2020 bude v rámci všech specifických cílů podněcovat a podporovat intenzivnější integrované zapojení malých a středních podniků.

V návaznosti na vytvoření lepších podmínek pro malé a střední podniky pro účast v programu Horizont 2020 v souladu s článkem 18 programu Horizont 2020 se ve specifickém cíli „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ a v části III „Společenské výzvy“ budou používat specializovaná opatření stanovená ve specifickém cíli „inovace v MSP“ (specializovaný nástroj pro malé a střední podniky). Tento integrovaný přístup by měl vést k tomu, že do malých a středních podniků poplyne alespoň 20 % jejich celkových společných rozpočtů.

Zvláštní pozornost je věnována odpovídajícímu zastoupení MSP v partnerstvích veřejného a soukromého sektoru.

DA.  Rychlá cesta k inovacím

Nástroj „Rychlá cesta k inovacím“ by měl výrazně zkrátit dobu, která uplyne od myšlenky k uvedení na trh, a očekává se, že zvýší účast v Horizontu 2020 v případě průmyslového odvětví a subjektů, které podávají žádost poprvé.

Nástroj „Rychlá cesta k inovacím“ v souladu s článkem 18a rámcového nařízení o programu Horizont 2020 podpoří akce určené ke komerčnímu využití, které spadají do zvláštního cíle „Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ a do oblasti společenských výzev, přičemž se použije přístup zdola nahoru na základě trvalé veřejné výzvy k předkládání návrhů a lhůta pro udělení grantu nepřekročí šest měsíců. Tento nástroj přispěje k inovacím v Evropě, čímž podpoří konkurenceschopnost Unie.

E.  Rozšíření účasti

Výzkumný a inovační potenciál členských států, navzdory jistému sbližování v poslední době, zůstává velmi rozdílný, přičemž mezi „vedoucími inovátory“ a „slabými inovátory“ existují velké rozdíly. Činnosti pomohou překonat propast v oblasti výzkumu a inovací v Evropě tím, že podpoří součinnost s evropskými strukturálními a investičními fondy a rovněž prostřednictvím zvláštních opatření, jež podpoří dosažení excelence v regionech, které v oblasti výzkumu a vývoje nedosahují dostatečných výsledků, čímž se rozšíří účast v programu Horizont 2020 a přispěje se k uskutečnění Evropského výzkumného prostoru.

F.  Mezinárodní spolupráce

Mezinárodní spolupráce s partnery ve třetích zemích je nezbytná k účinnému dosahování mnoha specifických cílů stanovených v programu Horizont 2020, zejména cílů týkajících se vnějších a rozvojových politik Unie a jejích mezinárodních závazků. Je tomu tak v případě všech společenských výzev, jimiž se program Horizont 2020 zabývá a které mají společnou povahu. Mezinárodní spolupráce je nezbytná rovněž pro hraniční a základní výzkum za účelem využití přínosů plynoucích z nově vznikajících vědecko-technických příležitostí. Pro posílení této globální spolupráce je proto klíčová podpora mobility výzkumných pracovníků a pracovníků v oblasti inovací v mezinárodním měřítku. Činnosti na mezinárodní úrovni jsou stejně tak důležité k posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu podporou zavádění nových technologií a obchodu s těmito technologiemi, například vypracováním celosvětových norem a pokynů k interoperabilitě a podporou přijímání a zavádění evropských řešení mimo Evropu. Veškeré mezinárodní činnosti je třeba podporovat prostřednictvím účinného a spravedlivého rámce pro předávání znalostí, jenž je pro inovace a růst rozhodující.

Mezinárodní spolupráce v rámci programu Horizont 2020 se bude zaměřovat na spolupráci se třemi hlavními skupinami zemí:

1)  průmyslové a rozvíjející se ekonomiky,

2)  země usilující o přistoupení a sousední země a

3)  rozvojové země.

Program Horizont 2020 bude případně podporovat spolupráci na biregionální nebo mnohostranné úrovni. Mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací je klíčovým aspektem globálních závazků Unie a musí hrát důležitou úlohu v partnerství Unie s rozvojovými zeměmi, jako je pokrok směrem k dosažení rozvojových cílů tisíciletí.

Článek 21 programu Horizont 2020 stanoví obecné zásady účasti organizací ze třetích zemí a mezinárodních organizací. Jelikož výzkum a inovace obvykle do značné míry těží z otevřenosti vůči třetím zemím, bude program Horizont 2020 i nadále uplatňovat zásadu celkové otevřenosti a současně podporovat přístup k programům třetích zemí na základě vzájemnosti. V případě potřeby a zejména s ohledem na ochranu evropských zájmů, pokud jde o duševní vlastnictví, může být přijat obezřetnější přístup.

Mimoto bude prováděna řada cílených akcí s využitím strategického přístupu k mezinárodní spolupráci na základě společných zájmů, priorit a vzájemných přínosů a na podporu koordinace a součinností s činnostmi členských států. To bude zahrnovat mechanismus pro podporu společných výzev a možnost spolufinancování programů spolu se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Usiluje se o součinnost s dalšími politikami Unie.

Bude i nadále využíváno strategické poradenství získané od Strategického fóra pro mezinárodní vědecko-technickou spolupráci (SFIC).

Aniž jsou dotčeny další možnosti spolupráce, k příkladům oblastí, v nichž lze rozvíjet takovouto strategickou mezinárodní spolupráci, patří:

a)  pokračující Partnerství mezi evropskými a rozvojovými zeměmi pro klinické zkoušky (EDCTP2) v oblasti klinických zkoušek týkajících se lékařských zásahů proti HIV, malárii, tuberkulóze a opomíjeným nemocem;

b)  podpora formou ročního příspěvku pro Program pro hraniční vědy o člověku (HFSP) s cílem umožnit členským státům Unie, které nepatří do skupiny G7, plně využívat finanční prostředky poskytnuté HFSP;

c)  mezinárodní konsorcium pro vzácné nemoci, s řadou členských států Unie a třetích zemí. Cílem této iniciativy je vypracovat do roku 2020 diagnostické testy pro většinu vzácných nemocí a 200 nových druhů léčby vzácných nemocí;

d)  podpora činností Mezinárodního fóra pro znalostní biohospodářství a pracovní skupiny EU-USA pro biotechnologický výzkum a rovněž spolupráce s příslušnými mezinárodními organizacemi a iniciativami (jako jsou globální aliance pro výzkum zemědělských skleníkových plynů a zdraví zvířat);

e)  příspěvek pro mnohostranné procesy a iniciativy, jako je Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), Mezivládní platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) a Skupina pro pozorování Země (GEO);

f)  dialogy o vesmíru mezi Unií a Spojenými státy americkými a Ruskem, dvěma hlavními kosmickými mocnostmi, jsou nesmírně cenné a jsou základem pro navázání strategické spolupráce v rámci partnerství v oblasti vesmíru;

g)  prováděcí dohoda o spolupráci mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými v oblasti vnitřní bezpečnosti / civilní bezpečnosti / výzkumu podepsaná dne 18. listopadu 2010;

h)  spolupráce s rozvojovými zeměmi, mimo jiné se zeměmi ze subsaharské Afriky, v oblasti decentralizované výroby energie s cílem snižovat chudobu;

i)  pokračování spolupráce s Brazílií na výzkumu v oblasti biopaliv nové generace a dalších způsobů využití biomasy.

Dále budou podporovány specializované horizontální činnosti s cílem zajistit soudržný a účinný rozvoj mezinárodní spolupráce v rámci celého programu Horizont 2020.

G.  Udržitelný rozvoj a změna klimatu

Program Horizont 2020 bude podněcovat a podporovat činnosti za účelem využití vedoucího postavení Evropy v úsilí vyvíjet nové procesy a technologie podporující udržitelný rozvoj v širokém smyslu a bojující se změnou klimatu. Tento horizontální přístup, který je plně začleněn do všech priorit programu Horizont 2020, pomůže EU dosáhnout prosperity v nízkouhlíkovém světě s omezenými zdroji a současně budovat z hlediska zdrojů efektivní, udržitelné a konkurenceschopné hospodářství.

H.  Nalezení způsobu uplatnění objevu na trhu

Akce pro nalezení způsobu uplatnění objevu na trhu v rámci programu Horizont 2020 se zaměřují na uplatnění objevu na trhu, které vedou k obchodnímu využití a uvedení myšlenek na trh, kdykoliv je to vhodné. Akce by měly vycházet z širokého pojetí inovace a podněcovat meziodvětvové inovace.

I.  Průřezová podpůrná opatření

Průřezové otázky jsou podporovány řadou napříč jdoucích podpůrných opatření, včetně podpory: zvýšení přitažlivosti profesí ve výzkumu, včetně obecných zásad Evropské charty pro výzkumné pracovníky; posílení znalostní základny a rozvoj a podpora EVP (včetně pěti iniciativ ERA) a Unie inovací; ocenění nejlepších příjemců grantů v programu Horizont 2020 a projektů v jednotlivých oblastech v rámci tohoto programu prostřednictvím symbolických cen; zlepšení rámcových podmínek na podporu Unie inovací, včetně zásad doporučení Komise o řízení duševního vlastnictví(15) a posouzení možnosti vytvoření evropského nástroje pro zhodnocení práv duševního vlastnictví; správy a koordinace mezinárodních sítí pro vynikající výzkumné pracovníky a inovátory (jako je program COST).

3.  PARTNERSTVÍ

K dosažení udržitelného růstu v Evropě je nutno optimalizovat příspěvek veřejných a soukromých subjektů. To je nezbytné pro upevnění Evropského výzkumného prostoru a dosažení Unie inovací, provedení Digitální agendy a ostatních stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. Odpovědný výzkum a inovace mimoto vyžadují, aby ze vzájemných vztahů mezi partnery s různými perspektivami, avšak společnými zájmy, byla odvozena nejlepší řešení.

Program Horizont 2020 stanoví oblast působnosti a jednoznačný soubor kritérií pro zakládání partnerství v rámci veřejného sektoru a partnerství veřejného a soukromého sektoru. Partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou být založena na smluvním ujednání mezi veřejnými a soukromými subjekty a v omezených případech mohou představovat institucionalizovaná partnerství veřejného a soukromého sektoru (jako jsou společné technologické iniciativy a jiné společné podniky).

Stávající partnerství v rámci veřejného sektoru a partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou obdržet podporu z programu Horizont 2020, pokud se zabývají cíli tohoto programu, přispívají k realizaci EVP a splňují kritéria stanovená v programu Horizont 2020 a pokud prokázala dosažení významného pokroku na základě sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (sedmý rámcový program).

Iniciativy podle článku 185 Smlouvy podporované na základě 6. RP a/nebo 7. RP, jimž je možno za výše uvedených podmínek poskytovat podporu i nadále, zahrnují: Partnerství mezi evropskými a rozvojovými zeměmi pro klinické zkoušky (EDCTP), Asistované žití (AAL), program výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře (BONUS), Eurostars a evropský metrologický výzkumný program. Další podporu lze poskytovat rovněž Evropské alianci pro energetický výzkum (EERA) zřízené podle strategického plánu pro energetické technologie (plán SET). Iniciativy společného plánování může program Horizont 2020 podporovat prostřednictvím nástrojů uvedených v článku 20 [rámcového nařízení], mimo jiné prostřednictvím iniciativ podle článku 185 Smlouvy.

Společné podniky založené v 7. RP podle článku 187 Smlouvy, jimž lze za výše uvedených podmínek poskytovat podporu i nadále, zahrnují: iniciativu pro inovativní léčiva (IMI), Clean Sky, výzkum ATM jednotného evropského nebe (SESAR), palivové články a vodík (FCH) a vestavěné počítačové systémy (ARTEMIS) a nanoelektroniku (ENIAC). Poslední dva společné podniky je možno sloučit do jedné iniciativy.

K dalším partnerstvím veřejného a soukromého sektoru podporovaným na základě 7. RP, jimž lze za výše uvedených podmínek poskytovat podporu i nadále, patří: továrny budoucnosti, energeticky účinné budovy, Evropská iniciativa pro ekologické automobily, Internet budoucnosti. Další podporu lze poskytovat rovněž evropským průmyslovým iniciativám (EII) zřízeným v rámci plánu SET.

Na základě programu Horizont 2020 mohou být vytvořena další partnerství v rámci veřejného sektoru a partnerství veřejného a soukromého sektoru, pokud splňují stanovená kritéria. ▌

ČÁST I

VYNIKAJÍCÍ VĚDA

1.  EVROPSKÁ RADA PRO VÝZKUM

Evropská rada pro výzkum (ERV) podporuje hraniční výzkum světové úrovně. Výzkum, který je na hranicích současného poznání a který tyto hranice překračuje, má zásadní význam pro prosperitu a dobré sociální podmínky a je ze své podstaty riskantním podnikem, jelikož probíhá v nových a nejnáročnějších oblastech výzkumu a vyznačuje se tím, že pro něj neplatí hranice mezi disciplínami.

S cílem podnítit významný pokrok na hranicích poznání bude ERV podporovat jednotlivé týmy k provádění výzkumu v libovolné oblasti základního vědeckého a technologického výzkumu spadající do oblasti působnosti programu Horizont 2020, včetně technických, společenských a humanitních věd. Podle potřeby lze zohlednit konkrétní ▌ cílové skupiny (např. začínající výzkumní pracovníci / vznikající týmy) v souladu s cíli ERV a nutností účinného provádění. Zvláštní pozornost bude věnována zejména vznikajícím a rychle rostoucím oblastem na hranicích znalostí a na rozhraní disciplín.

Za účelem provádění výzkumu v Evropě budou podporováni nezávislí výzkumní pracovníci pocházející z jakékoli země světa bez ohledu na věk a pohlaví, včetně začínajících výzkumných pracovníků, kteří se postupně etablují jako nezávislé vedoucí osobnosti výzkumu.

Zvláštní prioritou pro ERV je pomoc nejlepším začínajícím výzkumným pracovníkům s vynikajícími nápady při jejich přechodu k nezávislosti tím, že se jim poskytne náležitá podpora v kritické fázi, kdy vytvářejí nebo posilují svůj vlastní výzkumný tým nebo program. ERV bude rovněž i nadále poskytovat odpovídající úrovně podpory pro zavedené výzkumné pracovníky.

Uplatní se přístup „parametrů určovaných vědeckými pracovníky“. To znamená, že ERV podpoří projekty prováděné výzkumnými pracovníky s tématy dle jejich vlastního výběru v rámci výzev k předkládání návrhů. Návrhy budou posuzovány pouze podle kritéria excelence na základě vzájemného hodnocení, přičemž se vezme v úvahu excelence v nových skupinách, u začínajících výzkumných pracovníků i zavedených týmů a zvláštní pozornost bude věnována návrhům, jež jsou velmi průkopnické a zahrnují odpovídající vysoká vědecká rizika.

ERV bude působit jako samostatný orgán pro financování vedený vědou, jenž sestává z nezávislé vědecké rady, kterou podporuje jednoduchá a nákladově efektivní specializovaná prováděcí struktura.

Vědecká rada ERV vypracuje celkovou vědeckou strategii a bude mít plně ve své pravomoci rozhodnutí o typu výzkumu, který má být financován.

Vědecká rada stanoví pracovní program za účelem dosažení cílů ERV na základě své vědecké strategie, jak je uvedeno níže. V souladu se svou vědeckou strategií stanoví potřebné iniciativy v oblasti mezinárodní spolupráce, včetně informačních činností k zajištění většího zviditelnění ERV u nejlepších výzkumných pracovníků z ostatních částí světa.

Vědecká rada nepřetržitě sleduje fungování ERV a její postupy hodnocení a uváží, jak co nejlépe dosáhnout obecnějších cílů. Vypracuje kombinaci podpůrných opatření ERV, jak je zapotřebí k reagování na nově se objevující potřeby.

ERV usiluje o excelenci ve svých vlastních činnostech. Náklady na správu a zaměstnance ERV související s vědeckou radou a specializovanou prováděcí strukturou budou v souladu s jednoduchým a nákladově efektivním řízením. Správní výdaje budou co nejnižší při zajištění zdrojů nezbytných pro provádění na světové úrovni, aby tak byly finanční prostředky určené pro hraniční výzkum co nejvyšší.

Ceny ERV budou udělovány a granty budou spravovány podle jednoduchých a transparentních postupů, které zachovávají zaměření na excelenci, podněcují iniciativu a spojují pružnost s odpovědností. ERV bude trvale hledat další způsoby zjednodušení a zlepšení svých postupů, aby bylo zajištěno dodržování těchto zásad.

Vzhledem k jedinečné struktuře a úloze ERV jako orgánu pro financování vedeného vědou bude provádění a řízení činností ERV průběžně přezkoumáváno a hodnoceno s plným zapojením vědecké rady s cílem posoudit její výsledky a přizpůsobit a zlepšit postupy a struktury na základě zkušeností.

1.1.  Vědecká rada

Při plnění úkolů stanovených v článku 7 vědecká rada:

1)  vědecká strategie:

–  stanoví celkovou vědeckou strategii pro ERV s ohledem na vědecké příležitosti a evropské vědecké potřeby,

–  v souladu s vědeckou strategií trvale zajistí stanovení pracovního programu a potřebných změn, včetně výzev k předkládání návrhů a kritérií, a podle potřeby vymezování zvláštních ▌cílových skupin (např. začínající/vznikající týmy).

2)  vědecké řízení, sledování a kontrola kvality:

–  podle potřeby zaujímá z vědeckého hlediska postoje k provádění a řízení výzev k podávání návrhů, kritériím hodnocení, procesům vzájemného hodnocení, včetně výběru odborníků, metod vzájemného hodnocení a hodnocení návrhů a nezbytných prováděcích pravidel a pokynů, na jejichž základě bude pod dohledem vědecké rady určen návrh, který bude financován; jakož i k veškerým dalším otázkám ovlivňujícím výsledky a dopad činností ERV i kvalitu prováděného výzkumu, včetně hlavních ustanovení vzorové grantové dohody ERV;

–  sleduje kvalitu činností a vyhodnocuje provádění a výsledky a vydává doporučení pro nápravné či budoucí akce.

3)  komunikace a šíření informací:

–  zajišťuje transparentnost komunikace s vědeckou obcí, klíčovými zúčastněnými stranami a širokou veřejností, pokud jde o činnosti a výsledky ERV,

–  pravidelně Komisi informuje o své činnosti.

Vědecká rada má plně ve své pravomoci rozhodnutí o typu výzkumu, který má být financován, a ručí za kvalitu činnosti z vědeckého hlediska.

V případě potřeby vědecká rada konzultuje vědeckou, technickou a akademickou obec, regionální a národní agentury pro financování výzkumu a další zúčastněné strany.

Členové vědecké rady jsou odměňováni za úkoly, které vykonávají, prostřednictvím honoráře a případně uhrazení cestovních výdajů a stravného.

Předseda ERV po dobu svého funkčního období sídlí v Bruselu a většinu svého času(16) věnuje činnosti ERV. Je odměňován na úrovni, která odpovídá jeho vrcholové řídící funkci Komise.

Vědecká rada volí ze svých členů tři místopředsedy, kteří jsou předsedovi nápomocni při zastupování a organizaci jeho práce. Mohou mít rovněž titul místopředsedy Evropské rady pro výzkum.

Třem místopředsedům je poskytována podpora v zájmu zajištění náležité místní správní pomoci v jejich domovských institucích.

1.2.  Specializovaná prováděcí struktura

Specializovaná prováděcí struktura bude odpovídat za všechna hlediska administrativního provádění a uskutečňování programu, jak je stanoveno v pracovním programu. Bude zejména provádět hodnocení, vzájemná hodnocení a výběr podle strategie stanovené vědeckou radou a zajišťovat finanční a vědecké řízení grantů.

Specializovaná prováděcí struktura bude podporovat vědeckou radu při plnění všech jejích výše uvedených úkolů, zajišťovat přístup k potřebným dokumentům a údajům, které má k dispozici, a informovat vědeckou radu o své činnosti.

V zájmu zajištění účinného kontaktu se specializovanou prováděcí strukturou s ohledem na strategické a provozní záležitosti bude vedení vědecké rady a ředitel specializované prováděcí struktury pořádat pravidelné koordinační schůzky.

ERV budou řídit zaměstnanci přijatí k tomuto účelu, včetně úředníků z orgánů Unie, a budou plnit pouze skutečně nezbytné administrativní úkoly, aby byla zajištěna potřebná stabilita a kontinuita pro účinné řízení.

1.3.  Úloha Komise

Za účelem plnění svých povinností uvedených v článcích 6, 7 a 8 Komise:

–  zajistí kontinuitu a obměnu vědecké rady a poskytuje podporu stálému identifikačnímu výboru při určování budoucích členů vědecké rady,

–  zajistí kontinuitu specializované prováděcí struktury a přenesení úkolů a odpovědnosti na tuto strukturu s přihlédnutím k názorům vědecké rady,

–  s přihlédnutím k názorům vědecké rady jmenuje ředitele a vedoucí pracovníky specializované prováděcí struktury,

–  s přihlédnutím k názorům vědecké rady zajistí včasné přijetí pracovního programu, stanovisek týkajících se metodiky provádění a potřebných prováděcích pravidel stanovených pravidly ERV pro předkládání a vzorovou grantovou dohodou ERV,

–  pravidelně informuje a konzultuje programový výbor ohledně provádění činností ERV.

2.  BUDOUCÍ A VZNIKAJÍCÍ TECHNOLOGIE

Činnosti v oblasti budoucích a vznikajících technologií („Future and Emerging Technologies“, FET) konkretizují různou logiku zásahu od zcela otevřené po různou míru strukturování témat, komunit a financování, přičemž budou strukturovány podle tří prvků – FET Open, FET Proactive a FET Flagships.

2.1.  FET Open: podpora neotřelých nápadů

Pro úspěšné prozkoumání nových základů pro zcela nové budoucí vědecké poznatky a technologie je nezbytná podpora velkého souboru vysoce rizikových vizionářských výzkumných projektů v oblasti vědy a techniky v rané fázi, které jsou založeny na spolupráci. Díky tomu, že tato činnost není výslovně tematicky zaměřená a normativní, umožňuje nové myšlenky v co nejširším spektru témat a disciplín, jakmile se objeví a odkudkoli přijdou, a aktivně stimuluje tvůrčí nekonvenční myšlení. Podpora těchto křehkých myšlenek vyžaduje aktivní, vysoce interdisciplinární výzkumný přístup beroucí v úvahu rizika, který významně překračuje striktně technologické oblasti. Pro podporu budoucích předních subjektů v oblasti vědy a průmyslu je důležité rovněž přilákat a podněcovat k účasti na výzkumu a inovacích nové účastníky s vysokým potenciálem, jako jsou mladí výzkumní pracovníci a malé a střední podniky se špičkovými technologiemi.

2.2.  FET Proactive: podpora nově vznikajících témat a komunit

Neotřelé nápady a témata musí dozrát, a to usilováním o strukturování nově vznikajících komunit a podporou navrhování a rozvoje témat v oblasti transformativního výzkumu. Hlavními přínosy tohoto strukturujícího, avšak průzkumného přístupu jsou vznikající nové oblasti, které ještě nejsou připraveny pro zařazení do plánů průmyslového výzkumu, a vytvoření a strukturování výzkumných komunit kolem těchto oblastí. To představuje krok od spolupráce mezi malým počtem výzkumných pracovníků k seskupování projektů, z nichž se každý zabývá aspekty určitého výzkumného tématu a které si vyměňují výsledky. To bude probíhat v úzkém spojení s tématy „Společenské výzvy“ a „Vedoucí postavení v průmyslu“.

2.3.  Vzorové iniciativy FET: sledování velkých interdisciplinárních vědecko-technických výzev

Výzkumné iniciativy v této oblasti jsou vědecko-technicky zaměřené, rozsáhlé, víceoborové a založené na sjednocujícím vizionářském cíli. Zabývají se velkými vědecko-technickými výzvami, které vyžadují spolupráci mezi řadou disciplín, komunit a programů. Vědecko-technický pokrok by měl zajistit pevný a široký základ pro budoucí ▌ inovace a hospodářské využití a rovněž nové přínosy pro společnost s potenciálně velkým dopadem. Z jejich komplexní povahy a velikosti vyplývá, že jich lze dosáhnout pouze prostřednictvím společného dlouhodobého a nepřetržitého úsilí ▌.

Činnosti v rámci těchto tří prvků FET jsou doplněny ▌činnostmi v oblasti vytváření sítí a činnostmi v rámci komunit za účelem vytvoření plodné a dynamické evropské základny pro vědecky orientovaný výzkum týkající se budoucích technologií. Tyto činnosti podpoří budoucí rozvoj činností v oblasti FET, posílí diskusi o důsledcích nových technologií a urychlí dopad.

2.4.  Zvláštní aspekty provádění

Poradní výbor pro FET, včetně vědců a inženýrů, kteří jsou vysoce uznáváni a disponují odbornými znalostmi, bude zúčastněným stranám poskytovat vstupní informace o celkové vědecko-technické strategii, včetně doporučení ohledně vymezení pracovního programu.

FET se budou i nadále řídit vědou a technologiemi a budou podporovány jednoduchou a účinnou prováděcí strukturou. Budou přijaty jednoduché správní postupy s cílem zachovat zaměření na excelenci v oblasti vědecky orientovaných technologických inovací, podpořit iniciativu a spojit rychlost při rozhodování a pružnost s odpovědností. K prověření výzkumu v oblasti FET (např. ▌portfoliová analýza) a k zapojení komunit zúčastněných stran (např. ▌konzultace) budou použity nejvhodnější přístupy. Cílem bude neustálé zlepšování a hledání dalších způsobů zjednodušení a zlepšení postupů v zájmu zajištění dodržování těchto zásad. Bude se provádět posouzení účinnosti a dopadů činností v oblasti FET, které bude doplňovat hodnocení na úrovni programu.

S ohledem na své poslání posílit vědecky orientovaný výzkum týkající se budoucích technologií usilují FET o spojení účastníků z oblasti vědy, techniky a inovací, v případě potřeby včetně uživatelů, a to pokud možno jak z veřejného, tak i soukromého sektoru. FET by proto měly hrát aktivní a stimulační úlohu při podněcování nového myšlení, nových postupů a nové spolupráce.

FET-Open spojuje činnosti při vyhledávání nových slibných myšlenek zdola nahoru. Vysoké riziko každé z těchto myšlenek je vyrovnáno přezkoumáním mnoha těchto nápadů. Hlavními charakteristikami těchto činností je účinnost z hlediska času a zdrojů, nízké alternativní náklady navrhovatelů a nesporná otevřenost vůči nekonvenčním a interdisciplinárním nápadům. Jednoduché a rychlé programy s průběžným předkládáním návrhů budou hledat vysoce rizikové slibné nové nápady v oblasti výzkumu a budou zahrnovat sledování nových subjektů v oblasti inovací s vysokým potenciálem, jako jsou mladí výzkumní pracovníci a malé a střední podniky se špičkovými technologiemi. Činnosti v rámci témat „Vedoucí postavení průmyslu“ a „Společenské výzvy“ mohou v zájmu doplnění činností FET-Open podpořit zcela nové využití poznatků a technologií.

V rámci činnosti FET Proactive budou pravidelně zveřejňovány výzvy týkající se řady vysoce rizikových inovativních témat s vysokým potenciálem, jež jsou financována na takové úrovni, aby bylo možno vybrat několik projektů. Tyto projekty budou podpořeny opatřeními k vytváření komunit, jež podpoří činnosti jako společné akce, rozvoj nových studijních programů a plánů výzkumu. Výběr témat zohlední excelenci ve vědecky podloženém výzkumu týkajícím se budoucích technologií, potenciál pro vytvoření kritického množství a dopad na vědu a techniku.

S výhradou pozitivního výsledku přípravných projektů FET by bylo možné provést řadu rozsáhlých cílených iniciativ (vzorové iniciativy FET – FET Flagships). Měly by být založeny na otevřených partnerstvích, která umožní dobrovolně kombinovat příspěvky Unie, členských států a soukromých subjektů s vyváženým řízením, jež vlastníkům programu zajišťuje náležitý vliv, jakož i s velkou mírou samostatnosti a pružnosti při provádění, která umožňuje, aby stěžejní iniciativa úzce sledovala obecně podporovaný plán výzkumu. Výběr témat, která budou provedena jako stěžejní iniciativy, bude založen na vědecko-technické excelenci a zohlední sjednocující cíl, možný dopad, zapojení zúčastněných stran a zdrojů do soudržného plánu výzkumu a v případě potřeby podporu ze strany zúčastněných stran a národních/regionálních výzkumných programů. Tyto činnosti se uskuteční za využití stávajících nástrojů financování.

3.  AKCE „MARIE CURIE-SKŁODOWSKÁ“

3.1.  Podpora nových dovedností prostřednictvím vynikající počáteční odborné přípravy výzkumných pracovníků

Evropa potřebuje silnou a tvůrčí základnu lidských zdrojů, mobilní mezi jednotlivými zeměmi a odvětvími, s náležitou kombinací schopností v oblasti inovací a přeměny znalostí a nápadů na výrobky a služby v zájmu hospodářských a sociálních přínosů.

Toho bude dosaženo zejména strukturováním a zvyšováním excelence ve značné části vysoce kvalitní počáteční odborné přípravy výzkumných pracovníků na počátku profesní dráhy a doktorandů ve všech členských státech a přidružených zemích a případně i za účasti třetích zemí. Vybavení výzkumných pracovníků na počátku profesní dráhy rozmanitými dovednostmi, které jim umožní čelit stávajícím a budoucím výzvám, umožní budoucí generaci výzkumných pracovníků těžit z lepších profesních vyhlídek ve veřejném i soukromém sektoru, což zvýší rovněž přitažlivost výzkumné kariéry u mladých osob.

Akce bude prováděna s podporou programů odborné přípravy v oblasti výzkumu z celé Unie, které budou vybrány na základě soutěže a prováděny partnerstvími vysokých škol, výzkumných ústavů, výzkumných infrastruktur, podniků, včetně malých a středních podniků, a ostatních socioekonomických subjektů z různých zemí v Evropě i mimo ni. Podporovány budou rovněž jednotlivé instituce, které jsou schopny zajistit stejné obohacující prostředí. Při dosahování cílů je třeba zajistit pružnost, aby bylo možné zabývat se různými potřebami. Úspěšná partnerství budou mít zpravidla podobu sítí pro odbornou přípravu v oblasti výzkumu, které mohou nabídnout inovativní druhy odborné přípravy, jako jsou společné nebo několikanásobné doktoráty, nebo doktoráty v průmyslu, zatímco jednotlivé instituce budou obvykle zapojeny do inovativních doktorských programů. Doktoráty v průmyslu jsou důležitým prvkem pro podporu inovativního ducha mezi výzkumnými pracovníky a pro vytvoření užšího propojení mezi průmyslovými podniky a vysokými školami. V tomto rámci se předpokládá podpora pro nejlepší výzkumné pracovníky na počátku profesní dráhy pocházející z jakékoli země, aby se mohli zapojit do těchto vynikajících programů, jež může kromě jiného zahrnovat poradenství pro předávání znalostí a zkušeností.

Tyto programy pro odbornou přípravu se zaměří na rozvoj a prohlubování základních výzkumných schopností a současně výzkumné pracovníky vybaví tvůrčím myšlením, podnikatelskými dovednostmi a dovednostmi v oblasti inovací, které odpovídají budoucím potřebám trhu práce. Programy zajistí rovněž odbornou přípravu v oblasti přenositelných dovedností, jako je týmová práce, přejímání rizika, projektové řízení, normalizace, podnikavost, etika, práva k duševnímu vlastnictví, komunikace a oslovování společnosti, jež jsou zásadní pro vytváření, rozvoj, obchodní využití a šíření inovací.

3.2.  Podpora excelence prostřednictvím přeshraniční a meziodvětvové mobility

Evropa musí být přitažlivá pro nejlepší výzkumné pracovníky, a to evropské i mimoevropské. Toho bude dosaženo podporou přitažlivého profesního uplatnění zkušených výzkumných pracovníků ve veřejném i soukromém sektoru a jejich vybízením k tomu, aby se přesouvali mezi jednotlivými zeměmi, odvětvími a disciplínami, s cílem zvýšit jejich tvůrčí a inovativní potenciál.

Financování bude poskytnuto nejlepším nebo nejslibnějším zkušeným výzkumným pracovníkům bez ohledu na jejich státní příslušnost, kteří chtějí rozvíjet své dovednosti prostřednictvím nadnárodní nebo mezinárodní mobility. Lze je podporovat během všech fází jejich profesní dráhy, včetně počátečních fází ihned po získání doktorátu nebo rovnocenných zkušeností. Tito pracovníci obdrží financování pod podmínkou, že se přestěhují z jedné země do druhé s cílem rozšířit nebo prohloubit své kompetence na vysokých školách, ve výzkumných ústavech, výzkumných infrastrukturách, podnicích, malých a středních podnicích nebo u jiných socioekonomických subjektů podle vlastního výběru (např. organizací občanské společnosti), přičemž budou pracovat na projektech v oblasti výzkumu a inovací, které vyhovují jejich osobním potřebám a zájmům. Budou rovněž vybízeni, aby se přesouvali z veřejného do soukromého sektoru a naopak, a to podporou dočasného vysílání. Měla by se tím zvýšit inovativnost soukromého sektoru a podpořit meziodvětvová mobilita. Podporována bude rovněž možnost práce na částečný úvazek, která umožňuje zastávat místo ve veřejném i soukromém sektoru, s cílem zvýšit předávání poznatků mezi sektory a rovněž vybízet k zakládání nových podniků. Takovéto přizpůsobené příležitosti v oblasti výzkumu pomohou slibným výzkumným pracovníkům stát se zcela nezávislými a usnadní profesní přesuny mezi veřejným a soukromým sektorem.

V zájmu plného využití stávajícího potenciálu výzkumných pracovníků budou rovněž podporovány příležitosti pro odbornou přípravu a získání nových znalostí ve výzkumných institucích vysoké úrovně ve třetích zemích, pro návrat ke kariéře ve výzkumu po přestávce a pro (opětovnou) integraci výzkumných pracovníků na dlouhodobé pracovní místo v Evropě, včetně místa v zemi jejich původu, po získání zkušeností v rámci nadnárodní/mezinárodní mobility.

3.3.  Podněcování inovací prostřednictvím vzájemného využívání poznatků

Společenské výzvy se stávají stále více celosvětovým jevem a při jejich úspěšném řešení má zásadní význam přeshraniční a meziodvětvová spolupráce. Je proto nezbytné, aby výzkum sdílel poznatky a nápady s trhem (a naopak), čehož lze dosáhnout pouze spojováním lidí. To bude prosazováno podporou pružných výměn vysoce kvalifikovaných pracovníků v oblasti výzkumu a inovací mezi jednotlivými sektory, zeměmi a disciplínami.

Evropské financování podpoří ▌výměny pracovníků v oblasti výzkumu a inovací v rámci partnerství vysokých škol, výzkumných ústavů, výzkumných infrastruktur, podniků, malých a středních podniků a jiných socioekonomických subjektů v Evropě, jakož i mezi Evropou a třetími zeměmi s cílem posílit mezinárodní spolupráci. Bude dostupné pracovníkům v oblasti výzkumu a inovací na všech úrovních profesního rozvoje, od nejnižších (po absolvování vysokoškolského studia) po nejvyšší (vedení), včetně rovněž administrativních a technických pracovníků.

3.4.  Zvýšení strukturálního dopadu spolufinancováním činností

Podněcování regionálních, celostátních nebo mezinárodních programů na podporu excelence a šíření osvědčených postupů v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowská“ z hlediska možností celoevropské mobility při odborné přípravě, profesním rozvoji a výměně výzkumných pracovníků zvýší početní a strukturální dopad akcí „Marie Curie-Skłodowská“. Zvýší rovněž přitažlivost center excelence v celé Evropě.

Toho bude dosaženo spolufinancováním nových nebo stávajících regionálních, vnitrostátních, soukromých a mezinárodních programů za účelem zahájení a poskytování mezinárodní, meziodvětvové a interdisciplinární odborné přípravy ve výzkumu, jakož i zajištění přeshraniční a meziodvětvové mobility výzkumných pracovníků a pracovníků v oblasti inovací ve všech fázích jejich profesního rozvoje.

To umožní využít synergie mezi akcemi Unie a akcemi na regionální a vnitrostátní úrovni a bojovat proti roztříštěnosti, pokud jde o cíle, metody hodnocení a pracovní podmínky výzkumných pracovníků. V rámci činností spolufinancování bude důrazně podpořeno používání pracovních smluv.

3.5.  Zvláštní podpůrná a politická opatření

V zájmu účinného zvládnutí této výzvy bude nezbytné sledovat pokrok. Program podpoří vypracování ukazatelů a analýzu údajů týkajících se mobility, dovedností, profesní dráhy a genderové rovnosti výzkumných pracovníků s cílem určit nedostatky a překážky v akcích „Marie Curie-Skłodowská“ a posílit dopad těchto akcí. Tyto činnosti budou prováděny při usilování o součinnost a úzkou spolupráci s podpůrnými strategickými akcemi týkajícími se výzkumných pracovníků, jejich zaměstnavatelů a financujících subjektů, které jsou prováděny v rámci cíle „Evropa v měnícím se světě – inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění“. Budou financovány zvláštní akce s cílem podpořit iniciativy ke zvýšení informovanosti o významu kariéry ve výzkumu, zaměřené rovněž na aspekty návratu a opětovné integrace, a k šíření výsledků výzkumu a inovací vyplývajících z činností podpořených v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowská“.

V zájmu dalšího posilování dopadů akcí „Marie Curie-Skłodowská“ se zlepší vytváření sítí mezi výzkumnými pracovníky účastnícími se akcí „Marie Curie-Skłodowská“ (stávajícími a minulými) prostřednictvím strategie služeb pro absolventy. Ty budou sahat od podpory fóra pro kontakty a výměnu mezi výzkumnými pracovníky, poskytujícího možnosti k prozkoumání příležitostí v oblasti spolupráce a pracovních míst, po pořádání společných akcí a zapojení stipendistů do informačních činností jako propagátorů akcí „Marie Curie-Skłodowská“ a Evropského výzkumného prostoru.

3.6.  Zvláštní aspekty provádění

Akce „Marie Curie-Skłodowská“ budou otevřené pro činnosti v oblasti odborné přípravy a profesního rozvoje v rámci všech oblastí výzkumu a inovací, na které se vztahuje Smlouva, a to od základního výzkumu po převzetí trhem a inovační služby. Oblasti výzkumu a inovací a rovněž odvětví si svobodně volí sami žadatelé.

V zájmu využití celosvětové znalostní základny budou akce „Marie Curie-Skłodowská“ otevřené pro výzkumné pracovníky a pracovníky v oblasti inovací, jakož i vysoké školy, výzkumné ústavy, výzkumné infrastruktury, podniky a jiné socioekonomické subjekty ze všech zemí, včetně třetích zemí, za podmínek stanovených v nařízení (EU) XX/2012 (pravidla pro účast).

V rámci všech výše popsaných činností bude pozornost věnována podpoře významné účasti podniků, zejména malých a středních podniků, a rovněž dalších socioekonomických subjektů v zájmu úspěšného provedení a dopadu akcí „Marie Curie-Skłodowská“. Při všech akcích „Marie Curie-Skłodowská“ je podporována dlouhodobá spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými organizacemi a veřejným a soukromým sektorem s přihlédnutím k ochraně práv duševního vlastnictví.

Akce „Marie Curie-Sklodowska“ budou vypracovány v úzké součinnosti s dalšími programy podporujícími tyto strategické cíle, včetně programu Erasmus pro všechny a znalostních a inovačních společenství Evropského inovačního a technologického institutu.

V případě potřeby je zachována možnost zacílit určité činnosti na základě programu, pokud jde o konkrétní společenské výzvy, typy výzkumných a inovačních institucí nebo zeměpisné lokality, s cílem reagovat na vývoj evropských požadavků s ohledem na dovednosti, odbornou přípravu v oblasti výzkumu, profesní rozvoj a sdílení poznatků.

V zájmu otevřenosti pro všechny zdroje talentu budou zajištěna obecná opatření k odstranění případného narušení při přístupu ke grantům, například podporou rovných příležitostí pro mužské i ženské výzkumné pracovníky účastnící se všech akcí „Marie Curie-Skłodowská“ a stanovením směrných čísel pro účast žen a mužů. Akce Marie Curie-Skłodowská mimoto podpoří výzkumné pracovníky, aby mohli upevnit svůj kariérní postup a aby bylo zajištěno, že mohou dosáhnout odpovídající rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, přičemž bude zohledněna jejich rodinná situace, a s cílem přispět k snazšímu návratu k profesní dráze ve výzkumu po přestávce. Doporučuje se, aby zásady Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků, které podporují otevřený nábor a přitažlivé pracovní podmínky, byly schváleny a dodržovány všemi účastníky, jimž budou poskytnuty finanční prostředky.

K dalšímu zlepšení šíření informací a zapojení veřejnosti je možné od příjemců podpory v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowská“ vyžadovat, aby naplánovali vhodné informační činnosti určené široké veřejnosti. Tento plán bude posouzen během procesu hodnocení a rovněž během následné kontroly projektu.

4.  VÝZKUMNÉ INFRASTRUKTURY

Činnosti se zaměří na rozvoj špičkových evropských výzkumných infrastruktur do roku 2020 a v dalším období, na podporu jejich inovačního potenciálu a lidských zdrojů a na posílení evropské politiky. Bude se usilovat o koordinaci se zdroji financování soudržnosti s cílem zajistit synergie a jednotný přístup při rozvoji výzkumných infrastruktur. Budou se podporovat součinnosti s akcemi „Marie Curie-Sklodowska“.

4.1.  Rozvoj evropských výzkumných infrastruktur do roku 2020 a v dalším období

4.1.1.  Rozvoj nových výzkumných infrastruktur světové úrovně

Cílem je usnadnit a podpořit přípravu, zavedení, dlouhodobou udržitelnost a účinné fungování výzkumných infrastruktur určených Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) a ostatních výzkumných infrastruktur světové úrovně, které Evropě pomohou reagovat na velké výzvy v oblasti vědy, průmyslu a společnosti. V rámci tohoto cíle bude pozornost věnována konkrétně těm infrastrukturám, které plánují zřídit, zřizují nebo zřídily svou správu, například na základě konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) nebo jiné rovnocenné struktury na evropské nebo mezinárodní úrovni.

Financování Unie případně přispěje k:

a)  přípravné fázi budoucích infrastruktur (např. podrobné konstrukční plány, právní ujednání, víceleté plánování, zapojení průmyslu v rané fázi);

b)  fázi zavádění (např. práce v oblasti výzkumu a vývoje a technická práce uskutečňovaná společně s průmyslem a uživateli, rozvoj regionálních partnerských zařízení(17) v zájmu vyváženějšího rozvoje Evropského výzkumného prostoru); a/nebo

c)  provozní fázi (např. činnosti v oblasti přístupu, zpracování údajů, informování, odborné přípravy a mezinárodní spolupráce).

Tato činnost podpoří rovněž projektové studie týkající se nových výzkumných infrastruktur, a to prostřednictvím přístupu zdola nahoru.

4.1.2.  Integrace a otevření stávajících celostátních a regionálních výzkumných infrastruktur celoevropského významu

Cílem je v patřičných případech otevřít klíčové celostátní a regionální výzkumné infrastruktury všem evropským výzkumným pracovníkům z akademické obce i průmyslu a zajistit jejich optimální využívání a společný rozvoj.

Unie podpoří sítě a klastry, jež v evropském měřítku spojují a integrují klíčové vnitrostátní výzkumné infrastruktury. Financování bude poskytnuto zejména na podporu nadnárodního a virtuálního přístupu výzkumných pracovníků a harmonizace a zlepšení služeb, které infrastruktury poskytují. ▌

4.1.3.  Rozvoj, zavedení a provoz elektronických infrastruktur založených na IKT(18)

Cílem je dosáhnout do roku 2020 schopnosti špičkové světové úrovně ve vytváření sítí, výpočetní technice a vědeckých údajích v jednotném a otevřeném evropského prostoru pro internetový výzkum, kde výzkumní pracovníci využívají při vytváření sítí a při výpočtech přední, všudypřítomné a spolehlivé služby, a bezproblémového a otevřeného přístupu k prostředí elektronické vědy a globálním zdrojům dat.

K dosažení tohoto cíle bude podpora poskytnuta světovým výzkumným a vzdělávacím sítím poskytujícím pokročilé, standardizované a přizpůsobitelné mezidoménové služby na žádost; síťovým a cloud infrastrukturám poskytujícím prakticky neomezenou kapacitu v oblasti výpočtů a zpracovávání údajů jakož i ekosystému superpočítačových zařízení vyvíjejících se směrem k exa-kapacitě a také infrastruktuře v oblasti programového vybavení a služeb, například simulace a vizualizace a nástrojům spolupráce fungujícím v reálném čase a interoperabilní, otevřené a důvěryhodné infrastruktuře vědeckých údajů.

4.2.  Podpora inovačního potenciálu výzkumných infrastruktur a jejich lidských zdrojů

4.2.1.  Využívání inovačního potenciálu výzkumných infrastruktur

Cílem je podněcovat inovace v samotných infrastrukturách a v průmyslových odvětvích, např. v dodavatelském a uživatelském odvětví.

Za tímto účelem bude podpora poskytnuta:

a)  partnerstvím s průmyslem v oblasti výzkumu a vývoje k rozvoji kapacit Unie a průmyslovým dodávkám v oblastech špičkových technologií, jako je vědecké vybavení nebo IKT;

b)  veřejným zakázkám v předkomerční fázi zadávaným subjekty v oblasti výzkumných infrastruktur s cílem posunout kupředu inovace a působit jako první osvojitelé nebo vývojáři špičkových technologií;

c)  podpoře využívání výzkumných infrastruktur ze strany průmyslu, například pokusných zkušebních zařízení nebo znalostních center; a

d)  podněcování začleňování výzkumných infrastruktur do místních, regionálních a světových inovačních ekosystémů.

Akce Unie zvýší rovněž využívání výzkumných infrastruktur, zejména elektronických infrastruktur, pro veřejné služby, sociální inovace, kulturu a vzdělávání a odbornou přípravu.

4.2.2.  Posílení lidského kapitálu výzkumných infrastruktur

Složitost výzkumných infrastruktur a plné využívání jejich potenciálu vyžaduje u jejich správců, inženýrů a techniků a rovněž uživatelů náležité dovednosti.

Financování Unie podpoří odbornou přípravu pracovníků, kteří řídí a provozují výzkumné infrastruktury celoevropského významu, výměnu pracovníků a osvědčených postupů mezi zařízeními a přiměřené zajištění lidských zdrojů v klíčových disciplínách, včetně vzniku zvláštních vzdělávacích programů. Bude se podporovat součinnost s akcemi „Marie Curie-Sklodowska“.

4.3.  Posílení evropské politiky v oblasti výzkumných infrastruktur a mezinárodní spolupráce

4.3.1.  Posílení evropské politiky v oblasti výzkumných infrastruktur

Cílem je využít synergie mezi iniciativami jednotlivých členských států a iniciativami Unie zakládáním partnerství mezi příslušnými tvůrci politik, orgány pro financování nebo poradními skupinami (např. ESFRI, reflexní skupina pro elektronické infrastruktury (e-IRG), organizace EIROfora, vnitrostátní orgány veřejné správy), rozvíjet doplňkovost a spolupráci mezi výzkumnými infrastrukturami a činnostmi provádějícími ostatní politiky Unie (jako je regionální politika, politika soudržnosti, průmyslová, zdravotní, environmentální, zaměstnanecká nebo rozvojová politika) a zajistit koordinaci mezi různými zdroji financování Unie. Akce Unie podpoří rovněž průzkum, monitorování a hodnocení výzkumných infrastruktur na úrovni Unie a rovněž příslušné politické studie a úkoly v oblasti komunikace.

Horizont 2020 usnadní úsilí členských států o optimalizaci jejich výzkumných zařízení tím, že podpoří aktualizovanou celounijní databázi o otevřeně přístupných výzkumných infrastrukturách v Evropě.

4.3.2.  Usnadnění strategické mezinárodní spolupráce

Cílem je usnadnit rozvoj světových výzkumných infrastruktur, tj. výzkumných infrastruktur, které vyžadují financování a dohody v celosvětovém měřítku. Cílem je rovněž usnadnit spolupráci evropských výzkumných infrastruktur s mimoevropskými protějšky, zajistit jejich celosvětovou interoperabilitu a dosah a usilovat o mezinárodní dohody o vzájemném využívání, otevřenosti nebo spolufinancování infrastruktur. V tomto ohledu se bude náležitě přihlížet k doporučením „Carnegie Group“ složené z vysokých úředníků pro globální výzkumné infrastruktury. Pozornost bude věnována rovněž zajištění náležité účasti Unie na koordinaci s mezinárodními subjekty, jako je OSN nebo OECD.

4.4.  Zvláštní aspekty provádění

Během provádění budou konzultovány odborné poradní skupiny a rovněž zúčastněné strany a poradní subjekty, například ESFRI a e-IRG.

Při provádění se bude uplatňovat třístupňový přístup: zdola nahoru, není-li znám přesný obsah a partnerství projektů; cílený, jsou-li náležitě vymezeny zvláštní výzkumné infrastruktury a/nebo komunity; a konkrétní příjemci, je-li například provozovateli nebo provozovatelům infrastruktury (či jejich sdružení) poskytnut příspěvek na provozní náklady.

Cíle oblastí činnosti podle oddílů 4.2 a 4.3 budou plněny prostřednictvím specializovaných akcí, případně rovněž v rámci akcí vypracovaných podle oddílu 4.1.

ČÁST II

VEDOUCÍ POSTAVENÍ PRŮMYSLU

1.  VEDOUCÍ POSTAVENÍ V ZÁKLADNÍCH A PRŮMYSLOVÝCH TECHNOLOGIÍCH

Obecné informace

Úspěšné zvládnutí, integrace a zavedení základních technologií ze strany evropského průmyslu je klíčovým faktorem při posilování produktivity a inovační schopnosti Evropy a zajištění toho, aby Evropa měla vyspělé, udržitelné a konkurenceschopné hospodářství, globální vedoucí postavení v odvětvích aplikace vyspělých technologií a schopnost vyvíjet účinná a udržitelná řešení společenských výzev při zohlednění, kromě jiného, potřeb uživatelů. Nedílnou součástí financování bude spojení inovačních činností s výzkumem a vývojem.

Integrovaný přístup ke klíčovým základním technologiím

Důležitým prvkem „vedoucího postavení v základních a průmyslových technologiích“ jsou klíčové základní technologie, vymezené jako mikroelektronika a nanoelektronika, fotonika, nanotechnologie, biotechnologie, pokročilé materiály a pokročilé výrobní systémy▌. Mnoho inovativních výrobků zahrnuje několik těchto technologií současně, a to jako jednotlivé nebo vestavěné části. Ačkoliv každá technologie nabízí technologické inovace, celkový přínos vyplývající z mnoha interakcí klíčových základních technologií a dalších průmyslových základních technologií a z jejich kombinací může vést rovněž k technologickým skokům. Využívání průřezových klíčových základních technologií zvýší konkurenceschopnost výrobků a jejich dopad, podpoří růst a tvorbu pracovních míst a poskytne nové příležitosti pro řešení společenských výzev. Budou proto využívány četné interakce těchto technologií. Specializovaná podpora bude poskytnuta rozsáhlejším pilotním a demonstračním projektům prováděným v různém prostředí a za různých podmínek.

Zahrnuty budou klíčové základní technologie a průřezové činnosti v oblasti těchto technologií (mnohostranné klíčové základní technologie), které spojují a začleňují různé individuální technologie, což povede k ověření technologie v průmyslovém prostředí za účelem úplného a způsobilého systému, který je připraven nebo téměř připraven vstoupit na trh. Předpokladem bude významné zapojení soukromého sektoru do těchto činností a demonstrace způsobu, jímž výsledky projektů přispějí k tržní hodnotě z hlediska EU, a provádění by proto mohlo být zajištěno zejména prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru. Za tím účelem a prostřednictvím prováděcí struktury programu Horizont 2020 bude vypracován společný pracovní program pro průřezové činnosti v oblasti klíčových základních technologií. S ohledem na potřeby trhu a na požadavky společenských výzev se tento plán zaměří na poskytování obecných základních prvků v oblasti klíčových základních technologií a mnohostranných klíčových základních technologií pro různé oblasti využití, včetně společenských výzev. Kromě toho se bude případně usilovat o dosažení součinnosti mezi činnostmi klíčových základních technologií a činnostmi v rámci politiky soudržnosti v kontextu vnitrostátních a regionálních strategií výzkumu a inovací pro inteligentní specializaci, jakož i s Evropským inovačním a technologickým institutem (EIT), Evropskou investiční bankou (EIB) a případně s činnostmi prováděnými v rámci iniciativ společného plánování z podnětu členských států.

Zvláštní aspekty provádění

Inovační činnosti budou zahrnovat integraci jednotlivých technologií, prokazování schopnosti vyrábět a dodávat inovativní výrobky, systémy, postupy a služby, a uživatelské a zákaznické pilotní projekty k prokázání proveditelnosti a přidané hodnoty a rozsáhlé demonstrační projekty k snazšímu zavádění výsledků výzkumu na trh. Odpovídající pozornost bude věnována projektům malého a středního rozsahu. Díky provádění v rámci této části bude dále stimulováno zapojení malých a středně velkých výzkumných týmů, což rovněž přispěje k aktivnější účasti malých a středních podniků.

Různé individuální technologie budou integrovány, což povede k ověření technologie v průmyslovém prostředí za účelem úplného a způsobilého systému, který je připraven pro trh. Předpokladem bude významné zapojení soukromého sektoru do těchto činností, včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Technologický podnět výzkumných a inovačních iniciativ doplní opatření na straně poptávky. To zahrnuje co nejlepší využívání veřejných zakázek v oblasti inovací; vypracování odpovídajících technických norem a technické činnosti na podporu normalizace a regulace; soukromou poptávku a zapojení uživatelů do vytváření trhů, které jsou příznivější pro inovace.

Zejména v případě nanotechnologií a biotechnologií bude cílem zapojení zúčastněných stran a široké veřejnosti zvýšení informovanosti o přínosech a rizicích. Při zavádění těchto technologií se bude systematicky věnovat pozornost posouzení bezpečnosti a řízení celkových rizik. Ve vhodných případech přispějí společenské a humanitní vědy ke zohlednění potřeb a preferencí uživatelů a přijetí z jejich strany, jakož i k zajištění společenského zapojení a informovaných rozhodnutí spotřebitelů.

Činnosti podpořené v rámci této části doplní podporu pro výzkum a inovace v oblasti základních technologií, kterou mohou poskytovat vnitrostátní nebo regionální orgány na základě fondů politiky soudržnosti, v rámci strategií inteligentní specializace.

Tento program jakožto součást financování akcí rovněž podporuje činnosti v oblasti přenosu technologií (na vnitrostátní i regionální úrovni), včetně rozvoje mezinárodních a regionálních inovativních klastrů, s cílem prosazovat účinnější propojení mezi vysokými školami a podniky.

Iniciativy v oblasti strategické mezinárodní spolupráce se budou uskutečňovat v oblastech společných zájmů a přínosů s předními partnerskými zeměmi. Význam pro základní a průmyslové technologie má obzvláště (nikoli však výhradně)

–  přístup ke špičkovým světovým poznatkům v oblasti vědy a technologie,

–  vypracování celosvětových norem,

–  odstranění překážek v průmyslovém využití, ve spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje a v podmínkách pro obchod;

–  bezpečnost výrobků založených na nanotechnologiích a biotechnologiích a dlouhodobý dopad jejich používání,

–  vývoj materiálů a metod k snižování spotřeby energie a zdrojů,

–  iniciativy v oblasti mezinárodní spolupráce vedené průmyslem v rámci výrobní komunity a

–  interoperabilita systémů.

1.1.  Informační a komunikační technologie (IKT)

Řada oblastí činnosti se zaměří na výzvy související s vedoucím postavením v průmyslu a technologiích v oblasti IKT v průběhu celého hodnotového řetězce a bude zahrnovat obecné výzkumné a inovační programy týkající se IKT, do nichž patří:

1.1.1.  Nová generace součástí a systémů: navrhování vyspělých ▌ vestavěných a energeticky účinných součástí a systémů účinně využívajících zdrojů

Cílem je zachovat a posílit vedoucí postavení Evropy v oblasti technologií souvisejících s vyspělými, vestavěnými energeticky účinnými a robustními součástmi a systémy účinně využívajícími zdrojů. To zahrnuje rovněž mikro-nano-biosystémy, organickou elektroniku, rozsáhlou integraci, základní technologie pro Internet věcí(19), včetně platforem podporujících poskytování vyspělých služeb, senzory, inteligentní integrované systémy a vestavěné a distribuované systémy, systémy systémů a vytváření složitých systémů.

1.1.2.  Nová generace výpočetní techniky: vyspělé a zabezpečené počítačové systémy a technologie včetně tzv. „cloud computing“

Cílem je zvýšit evropská aktiva v oblasti architektury procesorů a systémů, technologií pro propojení a lokalizaci údajů, cloud computing, paralelních výpočtů, programů pro modelování a simulaci pro všechny segmenty trhu, včetně inženýrských aplikací (jako například výpočtu nejistoty, analýzy rizik a rozhodování v inženýrských postupech).

1.1.3.  Budoucí internet: software, hardware, infrastruktury, technologie a služby

Cílem je posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu při vývoji, osvojování a formování internetu nové generace, který postupně nahradí a překoná stávající infrastruktury pro webové, pevné a mobilní sítě a služby a umožní propojení bilionů zařízení (Internet věcí) mezi mnoha provozovateli a doménami, jež změní způsob, jakým sdělujeme, získáváme a využíváme poznatky. To zahrnuje výzkum a inovace v oblasti sítí, programového vybavení, procesů a služeb, počítačové bezpečnosti, ochrany soukromí, spolehlivosti a důvěry, bezdrátových(20) komunikačních a všech optických sítí, imerzivních interaktivních multimédií a propojeného podniku budoucnosti.

1.1.4.  Technologie obsahu a řízení informací: IKT pro digitální obsah, kulturní a tvůrčí odvětví

Cílem je posílit postavení Evropy jakožto dodavatele výrobků a služeb založených na tvořivosti jednotlivců i podniků. Dosaženo toho bude tím, že budou odborníkům i občanům poskytnuty nové nástroje pro vytváření, využívání, uchovávání a opětovné využívání všech forem digitálního obsahu v jakémkoli jazyce a pro přístup k nim a pro modelování, analyzování a vizualizaci obrovského množství údajů (velkého objemu údajů), včetně údajů propojených. To zahrnuje nové technologie pro umění, jazyky, výuku, interakce, digitální uchovávání, tvorbu internetových stránek, přístup k obsahu, analytiku a sdělovací prostředky; inteligentní a přizpůsobivé systémy řízení informací založené na vyspělých technologiích v oblasti vyhledávání informací, strojového učení, statistické analýzy a vizuálních výpočtů.

1.1.5.  Zdokonalená rozhraní a roboty: robotika a inteligentní prostory

Cílem je posílit evropské vědecké a průmyslové vedoucí postavení v oblasti průmyslové a servisní robotiky, kognitivních a komunikačních systémů, vyspělých rozhraní a inteligentních prostorů a strojů schopných vnímání, v návaznosti na vyšší výkonnost v oblasti výpočtů a vytváření sítí a pokrok s ohledem na schopnost navrhovat a vytvářet systémy, které jsou schopny se učit, samy se sestavit, přizpůsobovat se a reagovat nebo které optimalizují interakce mezi lidmi a stroji. Vyvinuté systémy a nejmodernější pokrok by ve vhodných případech měly být ověřeny v reálném prostředí.

1.1.6.  Mikroelektronika a nanoelektronika a fotonika klíčové základní technologie týkající se mikro- a nanoelektroniky a fotoniky a zahrnující také kvantové technologie.

Cílem je využít excelenci Evropy v těchto klíčových základních technologiích a podporovat a dále posilovat konkurenceschopnost a vedoucí postavení jejího průmyslu na trhu. Činnosti budou zahrnovat rovněž výzkum a inovace v oblasti návrhu, vyspělé procesy, pilotní projekty týkající se výroby, související výrobní technologie a demonstrace k ověření technologického vývoje a inovativních obchodních modelů, jakož i výchozích technologií nové generace využívajících pokroku v kvantové fyzice.

Předpokládá se, že těchto šest hlavních oblastí činnosti bude zahrnovat celé spektrum potřeb a současně zohlední konkurenceschopnost evropského průmyslu v celosvětovém měřítku. To bude zahrnovat vedoucí průmyslové postavení v oblasti obecně použitelných řešení, výrobků a služeb založených na IKT, jež jsou nezbytné k vyřešení velkých společenských výzev, a rovněž výzkumné a inovační programy v oblasti IKT založené na aplikacích, jež budou podporovány společně s příslušnou společenskou výzvou. Vzhledem ke stále rostoucímu rozvoji technologií ve všech oblastech života bude vzájemné působení mezi lidmi a technologiemi v tomto ohledu důležité a bude součástí výše uvedeného výzkumu v oblasti IKT orientovaného na aplikace. Výzkum zaměřený na uživatele přispěje k vypracování konkurenceschopných řešení.

Do každého z šesti hlavních směrů činnosti jsou zahrnuty rovněž výzkumné infrastruktury specifické pro IKT, jako jsou živé laboratoře pro ▌ experimentování a infrastruktury pro výchozí klíčové základní technologie a jejich začlenění do pokročilých výrobků a inovativních inteligentních systémů, včetně zařízení, nástrojů, podpůrných služeb, sterilních prostor a přístupu k slévárnám pro výrobu prototypů.

Mělo by to být provedeno způsobem zajišťujícím doplňkovost a soudržnost s činností spojenou s výzkumnými infrastrukturami, která je podporována v rámci pilíře „vynikající věda“.

Činnosti budou podporovat výzkum a vývoj systémů při plném dodržení základních práv a svobod fyzických osob, zejména jejich práva na soukromí.

1.2.  Nanotechnologie

1.2.1.  Vývoj nanomateriálů, nanopřístrojů a nanosystémů nové generace

Rozvoj a začleňování poznatků o jevech v nanoměřítku na křižovatkách různých vědeckých oborů se zaměřením na zcela nové výrobky a systémy, které umožňují udržitelná řešení v široké škále odvětví.

1.2.2.  Zajištění bezpečného a udržitelného rozvoje a uplatnění nanotechnologií

Rozvíjení vědeckých poznatků o jejich možném dopadu na zdraví nebo na životní prostředí pro aktivní, vědecky podložené řízení nanotechnologií a poskytování ověřených vědeckých nástrojů, metod a platforem pro posuzování nebezpečí, expozice a rizik a jejich řízení během celého životního cyklu nanomateriálů a nanosystémů, včetně otázek normalizace.

1.2.3.  Rozvoj společenského rozměru nanotechnologií

Řešení lidských a fyzických potřeb v oblasti zavádění nanotechnologie a zaměření se na řízení nanotechnologie ve prospěch společnosti a životního prostředí, včetně komunikačních strategií pro zajištění sociálního zapojení.

1.2.4.  Účinná a udržitelná syntéza a výroba nanomateriálů, součástí a systémů

Zaměření se na nové pružné, škálovatelné a opakovatelné jednotkové operace, inteligentní integraci nových a stávajících procesů, včetně sbližování technologií, jako je nanobiotechnologie, a rovněž rozšíření za účelem umožnění udržitelné vysoce přesné výroby výrobků ve velkém měřítku a víceúčelových závodů, jež zajistí účinný přenos znalostí do průmyslových inovací.

1.2.5.  Rozvoj a normalizace technik pro zvýšení kapacity, metod měření a měřícího zařízení

Zaměření se na výchozí technologie, podpora rozvoje a zavádění bezpečných složitých nanomateriálů a nanosystémů na trh, včetně nanometrologie, charakterizace a manipulace hmoty v nanoměřítku, modelování, počítačového navrhování a vyspělého inženýrství na úrovni atomů.

1.3.  Pokročilé materiály

1.3.1.  Průřezové a základní materiálové technologie

Výzkum v oblasti materiálů navržených podle určení, funkčních materiálů, multifunkčních materiálů s vyšším obsahem znalostí, novými funkcemi a vyšší výkonností, jako jsou samoopravné nebo biokompatibilní materiály, samoorganizující se materiály, nové magnetické materiály a strukturální materiály pro inovace ve všech průmyslových odvětvích, zejména pro trhy vysoké hodnoty, a včetně tvůrčích odvětví.

1.3.2.  Vývoj a přeměna materiálů

Výzkum a vývoj za účelem zajištění účinného, bezpečného a udržitelného rozvoje a rozšíření výroby tak, aby byla umožněna průmyslová výroba budoucích výrobků vyrobených podle požadavků na design s cílem dosáhnout v Evropě nakládání s materiály „bez vzniku odpadu“, např. v kovozpracujícím, chemickém nebo biotechnologickém průmyslu, a zlepšit pochopení mechanismů degradace materiálů (opotřebení, koroze, mechanická spolehlivost).

1.3.3.  Řízení materiálových složek

Výzkum a vývoj zaměřený na nové a inovativní techniky pro materiály, součásti a systémy, spojování, adheze, oddělování, sestavení, samosestavení a rozebrání, rozpadu a rozložení materiálových součástí a řízení nákladů na životní cyklus a dopadů na životní prostředí prostřednictvím nového použití technologie vyspělých materiálů.

1.3.4.  Materiály pro udržitelný průmysl s nízkými emisemi a účinným využíváním zdrojů

Vývoj nových výrobků a aplikací, obchodních modelů a odpovědného spotřebitelského chování, jež zvyšují využívání obnovitelných zdrojů pro udržitelné aplikace, snižují spotřebu po energii během celého životního cyklu výrobku a napomáhají výrobě vyznačující se nízkými emisemi, jakož i intenzifikace procesů, recyklace, odstranění znečištění a materiály pro uchovávání energie a materiály s eventuální vysokou přidanou hodnotou pocházející z odpadů a regenerace.

1.3.5.  Materiály pro tvůrčí odvětví, včetně dědictví

Uplatnění návrhů a vývoje konvergujících technologií při vytváření nových obchodních příležitostí, včetně ochrany a obnovy evropského dědictví a materiálů s historickou nebo kulturní hodnotou a materiálů nových.

1.3.6.  Metrologie, charakterizace, normalizace a kontrola jakosti

Podpora technologií, jako jsou charakterizace, nedestruktivní hodnocení, průběžné hodnocení a monitorování a prediktivní modelování výkonnosti za účelem dosažení pokroku a vlivu ve vědě o materiálech a materiálovém inženýrství.

1.3.7.  Optimalizace používání materiálů

Výzkum a vývoj za účelem zkoumání způsobů nahrazování a alternativ používání materiálů, včetně řešení problému ohledně surovin prostřednictvím materiálů uzpůsobených konkrétním potřebám nebo nahrazení vzácných, kritických nebo nebezpečných surovin, a inovativních přístupů v oblasti obchodních modelů a určování nejdůležitějších zdrojů.

1.4.  Biotechnologie

1.4.1.  Podpora špičkových biotechnologií jako hybné síly budoucích inovací

Cílem je položit základy pro to, aby evropský průmysl zůstal v popředí inovací, rovněž ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. To zahrnuje vývoj nových technologických oblastí, jako jsou syntetická biologie, bioinformatika a biologie systémů, jakož i využití sbližování s dalšími základními technologiemi, jako je nanotechnologie (např. bionanotechnologie) a IKT (např. bioelektronika) a inženýrská technologie. Tyto a další špičkové oblasti si zaslouží náležitá opatření, pokud jde o výzkum a vývoj, s cílem usnadnit účinný přenos a zavádění do nových aplikací ▌.

1.4.2.  Průmyslové výrobky a procesy založené na biotechnologii

Cíl je dvojí: na straně jedné umožnit, aby evropský průmysl (např. chemický průmysl, zdravotnický, těžební, energetický, celulózový a papírenský průmysl, výrobky z vlákna a dřevařský, textilní, škrobárenský a potravinářský průmysl) vyvíjel nové výrobky a procesy, které odpovídají potřebám průmyslu a společnosti za použití pokud možno udržitelných výrobních metod, které jsou šetrné k životnímu prostředí, a konkurenceschopné a zdokonalené alternativy založené na biotechnologiích k nahrazení zavedených výrobků a procesů; na straně druhé využít potenciál biotechnologií k odhalování, monitorování, prevenci a odstranění znečištění. To zahrnuje výzkum a inovace v oblasti nových enzymů s optimalizovanými funkcemi biokatalyzátorů, enzymatických a metabolických pochodů, návrhu biologických procesů v průmyslovém měřítku, integrace biologických procesů do procesů průmyslové výroby, lepší fermentace, předchozího a následného zpracování, pochopení dynamiky mikrobiálních společenství. Rovněž to bude zahrnovat vývoj prototypů za účelem posouzení realizovatelnosti vyvinutých výrobků a procesů z technického a ekonomického hlediska, jakož i jejich udržitelnosti.

1.4.3.  Inovativní a konkurenceschopné platformové technologie

Cílem je vyvíjet platformové technologie (jako je genomika, metagenomika, proteomika, metabolomika, molekulární nástroje, expresní systémy, fenotypizační platformy a platformy na bázi buněk) zajišťující vedoucí postavení a konkurenční výhodu v řadě ▌odvětví s hospodářským dopadem. To zahrnuje aspekty, jako je podpora vývoje biologických zdrojů s optimálními vlastnostmi a aplikací překračujících konveční alternativy, umožnění průzkumu, pochopení a udržitelného využívání suchozemské a mořské biologické rozmanitosti pro nové aplikace, biologické výrobky a procesy a podpora vývoje biotechnologických řešení v oblasti zdravotní péče (např. diagnostika, biologické materiály, biolékařské přístroje).

1.5.  Pokročilá výroba a zpracování

1.5.1.  Technologie pro továrny budoucnosti

Podpora udržitelného průmyslového růstu usnadněním strategického posunu v Evropě od výroby založené na nákladech k přístupu založenému na vytváření výrobků vysoké přidané hodnoty a inteligentní a vysoce výkonné výrobě využívající IKT v rámci integrovaného systému. To vyžaduje vyřešení problému souvisejícího s výrobou většího množství při současné nižší spotřebě materiálů, s menší spotřebou energie a při vytváření menšího množství odpadů a znečištění ve snaze o vyšší ekologickou účinnost. Pozornost se zaměří na vývoj a integraci adaptivních výrobních systémů budoucnosti, se zvláštním důrazem na potřeby evropských malých a středních podniků, v zájmu dosažení pokročilých a udržitelných výrobních systémů a procesů. Pozornost se rovněž zaměří na metodiky umožňující posílit pružnou, bezpečnou a inteligentní výrobu, ve které jsou uplatňovány odpovídající úrovně automatizace v prostředích, která jsou vstřícná vůči pracovníkům.

1.5.2.  Technologie umožňující výstavbu energeticky účinných budov a systémů s nízkým dopadem na životní prostředí

Snížení spotřeby energie a emisí CO2 vývojem a zaváděním udržitelných stavebních technologií a systémů, prováděním a reprodukcí opatření pro větší využívání energeticky účinných systémů a materiálů v nových, rekonstruovaných a dodatečně vybavených budovách. Klíčem při řešení problému spojeného s přechodem na budovy s téměř nulovou spotřebou energie v Evropě do roku 2020 a dosažením energeticky účinného dálkového vytápění zapojením široké škály zúčastněných stran jsou aspekty životního cyklu a rostoucí význam koncepcí „navrhni, postav, provozuj“.

1.5.3.  Udržitelné a nízkouhlíkové technologie účinně využívající zdroje v energeticky náročných odvětvích zpracovatelského průmyslu

Zvýšení konkurenceschopnosti zpracovatelských odvětví, jako v případě chemických látek, cementu, celulózy a papíru, skla, nerostů nebo neželezných kovů a oceli, a to výrazným zvýšením účinného využívání zdrojů a energetické účinnosti a snížením dopadu těchto průmyslových činností na životní prostředí.. Pozornost se zaměří na vývoj a ověření základních technologií pro inovativní látky, materiály a technologická řešení pro výrobky a procesy s nízkými emisemi uhlíku a méně energeticky náročné procesy a služby v celém hodnotovém řetězci, jakož i na přijetí výrobních technologií a postupů s mimořádně nízkými emisemi uhlíku k dosažení konkrétního omezení emisí skleníkových plynů.

1.5.4.  Nové, udržitelné obchodní modely

Meziodvětvová spolupráce na koncepcích a metodách pro „znalostní“ specializovanou výrobu může podpořit organizační učení, tvořivost a inovace se zaměřením na obchodní modely v přístupech upravených podle potřeb, které lze přizpůsobit požadavkům globálních hodnotových řetězců a sítí, měnícím se trhům a vznikajícím a budoucím průmyslovým odvětvím. Zahrnuje to řešení udržitelných obchodních modelů pokrytím celého životního cyklu daného výrobku a procesu.

1.6.  Vesmír

V oblasti kosmického výzkumu budou činnosti na úrovni Unie prováděny ve spojení s kosmickými výzkumnými činnostmi členských států a Evropské kosmické agentury (ESA) za účelem vytvoření doplňkovosti mezi jednotlivými aktéry.

1.6.1.  Umožnění evropské konkurenceschopnosti, nezávislosti a inovace evropského kosmického odvětví

Cílem je udržet vedoucí úlohu v oblasti vesmíru v celosvětovém měřítku zachováním a dalším rozvojem nákladově účinného a konkurenceschopného a inovativního kosmického průmyslu (včetně malých a středních podniků) a výzkumné obce a podporou inovací založených na kosmických technologiích.

1.6.1.1.  Zachování a další rozvoj konkurenceschopného, udržitelného a podnikatelského kosmického průmyslu a výzkumné obce a posílení nezávislosti Evropy v oblasti kosmických systémů

Evropa hraje přední úlohu v oblasti kosmického výzkumu a vývoje kosmických technologií a nepřetržitě vyvíjí vlastní operační kosmické infrastruktury (např. Galileo, Copernicus). Evropský průmysl se etabloval jako vývozce prvotřídních družic a jiných souvisejících kosmických technologií. Tato pozice je však ohrožena konkurencí ze strany ostatních významných kosmických mocností ▌. Cílem tohoto opatření je rozvoj výzkumné základny zajištěním kontinuity v programech pro kosmický výzkum a inovace, například sledem menších a častějších demonstračních projektů v oblasti vesmíru. To Evropě umožní rozvíjet svou průmyslovou základnu a výzkumnou obec zabývající se vesmírem, a tím přispět k dalšímu vývoji stávající situace a k její nezávislosti na dovozu kritických technologií.

V zájmu optimalizace investic a rozvoje přístupu na trh by měla být podpořena normalizace.

1.6.1.2.  Podpora inovací mezi kosmickým průmyslem a ostatními odvětvími

Řada výzev v oblasti vesmírných technologií má paralely s výzvami v oblasti pozemních technologií, například v oblastech letectví, energetiky, životního prostředí, telekomunikací a IKT, využívání přírodních zdrojů, senzorů, robotiky, vyspělých materiálů, bezpečnosti a zdraví. Tyto společné znaky nabízejí příležitosti k společnému rozvoji technologií v oblasti vesmíru a v ostatních oblastech v počátečních fázích, zejména ze strany malých a středních podniků, a to i v průmyslových odvětvích mimo oblast průmyslu, což může vést k rychlejším průlomovým inovacím, než by jich bylo možno dosáhnout později v osamostatněných. Využívání stávající evropské kosmické infrastruktury by mělo být podněcováno podporou vývoje inovativních výrobků a služeb založených na dálkovém průzkumu, geolokalizaci nebo jiných druzích údajů získávaných prostřednictvím družic. Evropa by mimoto měla v případě potřeby pomocí náležitě zacílených opatření, včetně podpory pro iniciativy v oblasti přenosu kosmických technologií, posilovat počínající rozvoj podnikání ve vesmírném odvětví.

1.6.2.  Umožnění pokroku v oblasti vesmírných technologií

Cílem je vyvíjet vyspělé a základní kosmické technologie a operační koncepce od nápadu po demonstraci ve vesmíru.

Pro budoucnost evropské společnosti je zásadní schopnost přístupu do vesmíru a rozvoje, udržování a provozování ▌ kosmických systémů na oběžné dráze Země a mimo ni. Potřebné kapacity vyžadují ▌investice do výzkumu a inovací, pokud jde o řadu vesmírných technologií, (např. pro nosné rakety a jiné nosiče, družice, roboty, nástroje a senzory) a do koncepcí provozu od nápadu po demonstrace ve vesmíru. Evropa je v současnosti jednou ze tří předních kosmických mocností, jejíž hybnou silou jsou zejména investice členských států prostřednictvím programů ESA a národních programů, avšak v porovnání s výší investic do vesmírného výzkumu a vývoje ve Spojených státech amerických (přibližně 20 % celkového rozpočtu NASA) je nutné posílit evropské zaměření na budoucí vesmírné technologie a aplikace v celém řetězci:

a)  nízká úroveň technologické připravenosti (TRL) výzkumu, který je často silně závislý na klíčových základních technologiích, s možností vytvoření průlomových technologií s pozemními aplikacemi;

b)  zdokonalení stávajících technologií, například prostřednictvím miniaturizace, vyšší energetické účinnosti a vyšší citlivosti senzorů;

c)  demonstrace a ověření nových technologií a koncepcí ve vesmíru a v analogickém pozemském prostředí;

d)  kontext mise, například analýza vesmírného prostředí, pozemní stanice, ochrana vesmírných systémů a infrastruktury před poškozením nebo zničením v důsledku střetu s odpadem nebo jinými kosmickými objekty, jakož i účinky kosmického počasí, včetně slunečních erupcí (situační orientace ve vesmíru („Space Situational Awareness“, SSA)), podpora inovativního sběru a přenosu údajů a inovativní infrastruktury pro archivování údajů a vzorků;

e)  družicová komunikace, vyspělé technologie v oblasti navigace a dálkového průzkumu zahrnující výzkum, který je nezbytný pro budoucí generace kosmických systémů Unie (např. Galileo a Copernicus).

1.6.3.  Umožnění využívání vesmírných údajů

Cílem je zajistit rozsáhlejší vyžívání vesmírných údajů ze stávajících, archivovaných a budoucích evropských misí ve vědecké, veřejné a komerční oblasti.

Vesmírné systémy vytvářejí informace, které často nelze získat jinak. Navzdory evropským misím světové úrovně údaje o zveřejnění ukazují, že údaje z evropských misí pravděpodobně nejsou využívány tak, jako údaje z misí USA. Lze dosáhnout mnohem většího využití údajů z evropských družic (vědeckého, veřejného nebo obchodního), pokud bude vyvinuto další úsilí v oblasti zpracování, archivace, validace, normalizace a udržitelné dostupnosti vesmírných údajů z evropských misí, jakož i podpory vývoje nových informačních produktů a služeb vzešlých z těchto údajů a případně v kombinaci s údaji pozemního pozorování. Inovace v oblasti získávání a zpracovávání údajů, jejich syntézy, šíření a interoperability, zejména podpora volného přístupu k vědeckým údajům a metaúdajům o Zemi a jejich výměny, s využitím rovněž inovativních forem spolupráce založených na IKT mohou zajistit vyšší návratnost investic do vesmírné infrastruktury a přispět k řešení společenských výzev. Kalibrace a validace kosmických údajů (pro jednotlivé přístroje, mezi přístroji a misemi a s ohledem na objekty na místě) jsou klíčové pro účinné využívání vesmírných údajů ve všech oblastech a je potřeba posílit standardizaci údajů získaných z vesmíru a referenčních rámců. Přístup k údajům a využití vesmírných misí představuje záležitost, která vyžaduje globální koordinaci. U údajů z pozorování Země je harmonizovaných přístupů a osvědčených postupů dosaženo částečně v koordinaci s mezivládní organizací Skupina pro dálkový průzkum Země (GEO), jejímž cílem je podporovat globální soustavu systémů pozorování Země (GEOSS), jíž se Unie účastní, a to konkrétně plným využitím programu Copernicus. Bude podpořeno rychlé zavádění těchto inovací do příslušných aplikací a rozhodovacích procesů. To rovněž zahrnuje využívání údajů pro další vědecké zkoumání.

1.6.4.  Umožnění evropského výzkumu na podporu mezinárodních partnerství v oblasti vesmíru

Cílem je podporovat přínos evropského výzkumu a inovací k dlouhodobým mezinárodním partnerstvím v oblasti vesmíru.

Ačkoliv vesmírné údaje přinášejí značné místní výhody, vesmírné podniky mají v zásadě globální charakter. To je zřejmé zejména v případě kosmických hrozeb pro Zemi a vesmírné systémy. Ztráty družic způsobené kosmickým počasím a kosmickým odpadem činí zhruba 100 milionů EUR ročně. Globální povahu má stejně tak mnoho projektů v oblasti ▌ vědy o vesmíru a průzkumu ve vesmíru. Vývoj špičkových vesmírných technologií se v rostoucí míře uskutečňuje v takovýchto mezinárodních partnerstvích, což znamená, že přístup k těmto mezinárodním projektům je pro evropské výzkumné pracovníky a průmysl důležitým faktorem úspěchu. Příspěvek Unie k tomuto celosvětovému úsilí v oblasti vesmíru je nutno vymezit v dlouhodobých strategických plánech (10 let a více), sladit jej s prioritami vesmírné politiky Unie a koordinovat s členskými státy a s interními evropskými partnery, například Evropskou kosmickou agenturou a národními kosmickými agenturami, a případně s mezinárodními partnery ▌a s kosmickými agenturami kosmických mocností ▌.

1.6.5.  Zvláštní aspekty provádění

Priority pro provádění kosmického výzkumu a inovací v rámci programu Horizont 2020 jsou v souladu s prioritami vesmírné politiky EU, jak jsou vymezeny Radou pro vesmír a ve sdělení Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům. Provádění bude případně založeno na strategických výzkumných programech vypracovaných na základě konzultací s členskými státy a národními kosmickými agenturami, ESA, zúčastněnými stranami z evropského kosmického průmyslu (včetně malých a středních podniků), akademickou obcí a technologickými instituty a Poradní skupinou pro vesmír. Pokud jde o účast v mezinárodních podnicích, výzkumný a inovační program bude stanoven ve spolupráci se zúčastněnými stranami z Evropy a s mezinárodními partnery (např. NASA, ROSCOSMOS, JAXA).

Využívání kosmických technologií musí být případně podporováno prostřednictvím příslušných společenských výzev.

2.  PŘÍSTUP K RIZIKOVÉMU FINANCOVÁNÍ

Program Horizont 2020 zřídí dva nástroje („kapitálový nástroj“ a „dluhový nástroj“) složené z různých specializovaných nástrojů. Kapitálový nástroj a specializovaný nástroj pro MSP v rámci dluhového nástroje budou zavedeny ve vzájemné provázanosti s COSME jako součást dvou finančních nástrojů EU, které poskytují kapitál a dluhové financování na podporu výzkumu a inovací a růstu MSP.

Kapitálový nástroj a dluhový nástroj mohou případně umožnit spojení finančních zdrojů s členskými státy nebo regiony ochotnými přispět částí evropských strukturálních a investičních fondů, které jim byly přiděleny, podle čl. 33 odst. 1 písm. a) nařízení Rady o evropských strukturálních a investičních fondech.

Místo poskytování úvěrů, záruk nebo prostředků na vlastní kapitál atd. přímo konečným příjemcům pověří Komise poskytováním podpory finanční instituce, zejména prostřednictvím systémů záruk se sdílením rizik a investic do vlastního a kvazivlastního kapitálu.

2.1.  Dluhový nástroj

Dluhový nástroj bude poskytovat úvěry jednotlivým příjemcům na investice do výzkumu a inovací; (proti)záruky finančním zprostředkovatelům poskytujícím úvěry příjemcům; kombinace úvěrů a (proti)záruk a záruky nebo protizáruky v rámci vnitrostátních nebo regionálních systémů dluhového financování. Dluhový nástroj bude uskutečňovat činnosti k zlepšení splatnosti a bude podporovat specializovaný nástroj pro malé a střední podniky, s výhradou výše poptávky (viz část II oddíl 3 „Inovace v MSP“ v této příloze).. Prostředky z dluhového nástroje mohou být kombinovány (případně s připojením grantů (včetně jednorázových částek)) spolu prostředky z kapitálového finančního nástroje do jednoho či více integrovaných programů. Možné jsou rovněž zvýhodněné půjčky, vyměnitelné dluhopisy, podřízené úvěry, účastnické úvěry, leasingové úvěry a sekuritizace.

Stejně jako poskytování úvěrů a záruk na tržním základě podle zásady „kdo dřív přijde, je dříve na řadě“ se dluhový nástroj v rámci řady oddílů zaměří na zvláštní politiky a odvětví. Rozpočtové příspěvky vyhrazené pro tento účel mohou případně pocházet:

a)  z ostatních částí programu Horizont 2020, zejména části III „Společenské výzvy“;

b)  z jiných rámců, programů a rozpočtových linií v rozpočtu Unie;

c)  od konkrétních regionů a členských států, které chtějí přispět zdroji, jež jsou dostupné z fondů politiky soudržnosti;

d)  od konkrétních subjektů (jako jsou společné technologické iniciativy) nebo iniciativ.

Tyto rozpočtové příspěvky lze poskytnout nebo navýšit kdykoli během doby trvání programu Horizont 2020.

Sdílení rizik a ostatní parametry se mohou v rámci oddílů pro jednotlivé politiky nebo odvětví lišit, pokud jejich hodnoty nebo stavy odpovídají společným pravidlům pro dluhové nástroje. Oddíly mohou mít mimoto zvláštní komunikační strategie v rámci celkové propagační kampaně týkající se dluhového nástroje. Lze využít rovněž specializovaných zprostředkovatelů na vnitrostátní úrovni, jsou-li k posouzení možných úvěrů v oblasti konkrétního oddílu zapotřebí zvláštní odborné znalosti.

Specializovaný nástroj pro MSP v rámci dluhového nástroje se zaměří na MSP orientované na výzkum a inovace a malé společnosti se střední kapitalizací částkami úvěrů nad 150 000 EUR, a tak doplní financování poskytované MSP nástrojem pro úvěrové záruky v rámci programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP. V případě MSP orientovaných na výzkum a inovace a malých společností se střední kapitalizací se specializovaný nástroj pro MSP v rámci dluhového nástroje bude vztahovat rovněž na úvěry nižší než 150 000 EUR.

Pákový efekt dluhového nástroje (vymezený jako celkové finanční prostředky (tj. finanční prostředky Unie plus příspěvek ostatních finančních institucí) vydělené finančním příspěvkem Unie) má být podle očekávání průměrně v rozmezí od 1,5 do 6,5 v závislosti na druhu dotyčných operací (úroveň rizika, cíloví příjemci a konkrétní prostředky dluhového finančního nástroje). Multiplikační účinek (vymezený jako celkové investice uskutečněné podporovanými příjemci vydělené finančním příspěvkem Unie) má být podle očekávání v rozmezí od 5 do 20, opět v závislosti na druhu dotyčných operací.

2.2.  Kapitálový nástroj

Kapitálový nástroj se zaměří na fondy rizikového kapitálu v počáteční fázi a veřejné a soukromé fondy fondů a bude poskytovat jednotlivým portfoliovým podnikům rizikový nebo mezaninový kapitál. Tyto podniky mohou mimoto usilovat o dluhové financování od finančních zprostředkovatelů, kteří provádějí dluhový nástroj. Kapitálový nástroj se kromě toho bude zabývat možnostmi podpory tzv. „business angels“ a dalších možných zdrojů kapitálového financování. To by mohlo zahrnovat podporu ve stádiu fáze 3 nástroje pro MSP, s výhradou výše poptávky, jakož i přenosu technologií (včetně přenosu výsledků výzkumu a vynálezů vycházejících z oblasti veřejného výzkumu do výrobního odvětví, například prostřednictvím potvrzení koncepce).

Tento nástroj bude rovněž moci spolu s kapitálovým nástrojem pro růst v rámci programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP poskytovat investice pro expanzivní a růstovou fázi (sem patří investice do finančních prostředků fondů s širokou investorskou základnou a soukromí institucionální a strategičtí investoři a rovněž vnitrostátní veřejné a poloveřejné finanční instituce). Ve druhém případě investice kapitálového nástroje programu Horizont 2020 nepřesáhnou 20 % celkových investic EU s výjimkou případů fondů, které investují ve více fázích, kdy budou finanční prostředky kapitálového nástroje pro růst a kapitálového nástroje pro výzkum, vývoj a inovace poskytovány poměrně na základě investiční politiky fondů. Stejně jako kapitálový nástroj pro růst se kapitálový nástroj vyhýbá odkupu nebo přesunu kapitálu s cílem rozdělit nabytou společnost. Komise může s ohledem na měnící se tržní podmínky rozhodnout o změně 20% limitu.

Velikost a rozsah kapitálového finančního nástroje EU pro výzkum a inovace a růst MSP uvedený v prvním pododstavci oddílu 2 by měly být odpovídající pro to, aby nástroj v rámci integrovaného přístupu podporoval inovativní společnosti od počáteční fáze až po růst a expanzi.

Investiční parametry budou stanoveny tak, aby bylo možno dosáhnout specifických politických cílů, včetně zaměření se na konkrétní skupiny možných příjemců, přičemž bude zachován tržně orientovaný přístup tohoto nástroje založený na poptávce.

Kapitálový nástroj může být podpořen rozpočtovými příspěvky z ostatních částí programu Horizont 2020; z jiných rámců, programů a rozpočtových linií v rozpočtu Unie; z konkrétních regionů a členských států a od konkrétních subjektů nebo iniciativ.

Pákový efekt kapitálového nástroje (vymezený jako celkové finanční prostředky (tj. finanční prostředky Unie plus příspěvek ostatních finančních institucí) vydělené finančním příspěvkem Unie) má podle očekávání v závislosti na zvláštnostech trhu činit přibližně 6 s očekávaným multiplikačním účinkem (vymezeným jako celkové investice uskutečněné podporovanými příjemci vydělené finančním příspěvkem Unie), který v průměru činí 18.

2.3.  Zvláštní aspekty provádění

Provádění obou nástrojů bude svěřeno Skupině Evropské investiční banky (EIB, EIF) a/nebo jiným finančním institucím, které mohou být pověřeny prováděním finančních nástrojů v souladu s finančním nařízením. Jejich návrh a provádění budou sladěny s obecnými ustanoveními o finančních nástrojích, které jsou obsaženy ve finančním nařízení, a s konkrétnějšími operativními požadavky, jež budou stanoveny v pokynech Komise. Použití finančních nástrojů musí prokázat jasnou evropskou přidanou hodnotu, mělo by přinést pákový efekt a doplňovat vnitrostátní nástroje.

Finanční zprostředkovatelé, zvolení subjekty pověřenými pro provádění finančních nástrojů podle čl. 139 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie(21) na základě otevřených, transparentních, přiměřených a nediskriminačních postupů, mohou zahrnout soukromé finanční instituce, jakož i státní či polostátní finanční instituce, národní a regionální veřejné banky a národní a regionální investiční banky.

Jejich prvky lze kombinovat (případně s připojením grantů (včetně jednorázových částek)) do jednoho nebo více integrovaných programů podporujících konkrétní kategorie příjemců nebo projekty pro zvláštní účel, jako jsou malé a střední podniky a společnosti se střední kapitalizací s růstovým potenciálem nebo rozsáhlé demonstrace inovativních technologií.

Jejich provádění bude podpořeno souborem průvodních opatření. Tato opatření mohou zahrnovat mimo jiné technickou pomoc pro finanční zprostředkovatele podílející se na posuzování způsobilosti žádostí o úvěr nebo stanovení hodnoty aktiv, jež představují znalosti; investiční připravenost programů zahrnujících inkubátory, vedení a poradenství pro malé a střední podniky a podporu jejich vztahů s možnými investory; opatření k zvýšení informovanosti společností poskytujících kapitál a tzv. „business angels“ o růstovém potenciálu inovativních malých a středních podniků účastnících se finančních programů Unie; programy pro přilákání soukromých investorů k podpoře růstu inovativních malých a středních podniků a společností se střední kapitalizací; opatření ke zlepšení přeshraničního dluhového a kapitálového financování a dluhového a kapitálového financování za účasti více zemí; programy vybízející dobročinné nadace a filantropy k podpoře výzkumu a inovací a programy pro podporu obchodního podnikání společností a činností rodinných firem a tzv. „business angels“.

Plánování a provádění těchto činností může být případně konzultováno se subjekty, jako jsou regionální orgány, sdružení malých a středních podniků, obchodní komory a příslušní finanční zprostředkovatelé.

Bude zajištěna doplňkovost s nástroji programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP (COSME)..

3.  INOVACE V MSP

3.1.  Zefektivnění podpory pro malé a střední podniky, zejména prostřednictvím specializovaného nástroje

Malé a střední podniky budou podporovány v rámci celého programu Horizont 2020. Pro tento účel jsou pro MSP vytvořeny lepší podmínky, aby se programu Horizont 2020 účastnily. Mimoto to se specializovaný nástroj pro malé a střední podniky zaměřuje na všechny typy inovativních malých a středních podniků, které vykazují velké úsilí v oblasti rozvoje, růstu a internacionalizace. Podpora bude poskytována pro všechny typy inovací, včetně netechnologických a sociálních inovací a inovací služeb, za předpokladu, že každá z těchto činností vykazuje jasnou evropskou přidanou hodnotu. Cílem je pomoci odstranit nedostatek financování pro počáteční fáze vysoce rizikového výzkumu a inovací, podněcovat průlomové inovace a zvýšit obchodní využití výsledků výzkumu ze strany soukromého sektoru.

Všechny společenské výzvy a základní a průmyslové technologie budou používat specializovaný nástroj pro malé a střední podniky a vyhradí na něj odpovídající částku, aby tak bylo dosaženo toho, že pro MSP bude k dispozici minimální cíl ve výši 20 % z celkových společných rozpočtů pro všechny zvláštní cíle v oblasti společenských výzev a pro zvláštní cíl „Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“.

O financování a podporu budou moci požádat pouze malé a střední podniky. Podle svých potřeb mohou navazovat spolupráci, včetně externího zadávání práce v oblasti výzkumu a vývoje. Projekty musí vykazovat jednoznačný význam a potenciální přínosy pro malé a střední podniky a musí mít jednoznačný evropský rozměr.

Nástroj pro malé a střední podniky bude zahrnovat všechny oblasti vědy, techniky a inovací na základě přístupu zdola nahoru v rámci dané společenské výzvy nebo základní technologie tak, aby byl ponechán dostatečný prostor pro všechny druhy slibných nápadů, zejména průřezové a interdisciplinární projekty, jež mají být financovány.

Nástroj pro malé a střední podniky bude poskytovat jednoduchou a odstupňovanou podporu. Jeho tři fáze budou zahrnovat celý inovační cyklus. Přechod z jedné fáze do druhé bude bezproblémový, pokud projekt malého nebo středního podniku během předchozí fáze prokázal, že si zaslouží další financování. Uchazeči nemají povinnost zahrnout postupně všechny tři fáze. Každá fáze bude současně otevřená všem malým a středním podnikům:

–  Fáze 1: Posouzení koncepce a proveditelnosti:

Malé a střední podniky obdrží financování na přezkoumání vědecké nebo technické proveditelnosti a možného obchodního využití nového nápadu (ověření koncepce) za účelem rozvoje inovativního projektu. Kladný výsledek tohoto posouzení, v rámci kterého je důležitou otázkou propojení mezi tématy projektů a potřebami potenciálních uživatelů/odběratelů, umožní financování v rámci následující fáze nebo fází.

–  Fáze 2: Výzkum a vývoj, demonstrace, tržní replikace:

Bude podporován výzkum a vývoj se zvláštním zaměřením na demonstrace (testování, prototyp, studie týkající se rozšíření, návrh, pilotní inovativní procesy, výrobky a služby, validace, ověření výkonnosti atd.) a tržní replikaci podporující zapojení koncových uživatelů a potenciálních klientů, přičemž bude řádná pozornost věnována koncepci inovačního voucheru. Inovační vouchery podpoří účast mladých podnikatelů.

–  Fáze 3: Obchodní využití:

Tato fáze nebude poskytovat jiné přímé financování kromě podpůrných činností, usiluje však o usnadnění přístupu k soukromému kapitálu a prostředí, které umožňuje inovace. Předpokládají se vazby s finančními nástroji (viz část II oddíl 2 „Přístup k rizikovému financování“ v této příloze), například upřednostněním malých a středních podniků, které úspěšně ukončily fázi 1 a/nebo 2, v rámci vyhrazeného objemu finančních prostředků. Malé a střední podniky budou využívat rovněž podpůrná opatření jako vytváření sítí, vzdělávání, vedení a poradenství. Tato část může být mimoto spojena s opatřeními, která podporují zadávání zakázek v předkomerční fázi a pořizování inovativních řešení.

Jednotná propagace, provádění a monitorování nástroje pro malé a střední podniky v rámci programu Horizont 2020 zajistí snadný přístup pro malé a střední podniky. K urychlení dopadu plynoucího z poskytnuté podpory bude pro přijímající malé a střední podniky zaveden systém poskytování poradenství vycházející ze stávajících podpůrných sítí malých a středních podniků, jako je Europe Enterprise Network a další poskytovatelé inovativních služeb. K zajištění účinné realizace tohoto systému poskytování poradenství budou posouzeny možnosti propojení s příslušnými vnitrostátními nebo regionálními zprostředkovateli.

Bude zřízen specializovaný subjekt složený ze zúčastněných stran a odborníků v oblasti výzkumu a inovací v malých a středních podnicích za účelem propagace a doplnění zvláštních opatření pro malé a střední podniky v rámci programu Horizont 2020.

3.2.  Zvláštní podpora

3.2.1.  Podpora pro malé a střední podniky s intenzivním výzkumem

Zvláštní akce podpoří nadnárodní tržně orientované inovace malých a středních podniků provádějících výzkum a vývoj. Zaměří se na malé a střední podniky s intenzivním výzkumem ve všech odvětvích, které musí prokázat rovněž schopnost obchodního využití výsledků projektu.

Akce se bude vztahovat na celou oblast vědy a techniky s přístupem zdola nahoru za účelem uspokojení potřeb malých a středních podniků provádějících výzkum a vývoj.

Akce bude prováděna prostřednictvím iniciativy podle článku 185 SFEU, která naváže na společný program Eurostars a přeorientuje jej na směry uvedené v jeho předběžném hodnocení.

3.2.2.  Zvýšení inovační schopnosti malých a středních podniků

Budou podporovány nadnárodní činnosti, které napomáhají provádění a doplnění zvláštních opatření pro malé a střední podniky v rámci programu Horizont 2020, zejména k zvýšení inovační schopnosti malých a středních podniků. Tyto činnosti mohou zahrnovat zvyšování informovanosti, informování a šíření informací, odbornou přípravu a mobilitu, vytváření sítí a výměnu osvědčených postupů, rozvoj vysoce kvalitních mechanismů a služeb na podporu inovací s významnou přidanou hodnotou Unie pro malé a střední podniky (např. správa práv duševního vlastnictví a řízení inovací, předávání znalostí, inovativní využívání IKT a elektronické dovednosti v malých a středních podnicích), jakož i napomáhání malým a středním podnikům při kontaktování partnerů v oblasti výzkumu a inovací v celé Unii, což jim umožní rozvíjet technologie a zlepšit inovační schopnost. Zprostředkovatelské organizace zastupující skupiny inovativních malých a středních podniků budou vyzvány k uskutečňování meziodvětvových a meziregionálních inovačních činností společně s malými a středními podniky, které mají vzájemně se posilující dovednosti, s cílem rozvíjet nové průmyslové hodnotové řetězce.

Tyto činnosti se v případě potřeby koordinují s podobnými vnitrostátními opatřeními. Předpokládá se úzká spolupráce se sítí národních kontaktních míst. Bude se usilovat o synergie s politikou Unie v oblasti soudržnosti v rámci vnitrostátních nebo regionálních inovačních strategií pro inteligentní specializaci.

Předpokládá se posílení vztahu se sítí Enterprise Europe Network (v rámci programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP) s ohledem na zajištění koordinace s národními kontaktními místy. Podpora by mohla sahat od lepších informačních a poradenských služeb prostřednictvím činností v oblasti poradenství, vedení a hledání partnerů pro malé a střední podniky, které chtějí rozvíjet přeshraniční inovativní projekty, k poskytování služeb podporujících inovace. To upevní „jednokrokový“ přístup sítě Enterprise Europe Network k podpoře malých a středních podniků spolu s významnou regionální a místní přítomností sítě.

3.2.3.  Podpora inovací iniciovaných trhem

Bude se poskytovat podpora pro nadnárodní inovace iniciované trhem za účelem zvýšení inovační schopnosti malých a středních podniků zlepšením rámcových podmínek pro inovace a rovněž odstraněním zvláštních překážek, které brání růstu inovativních ▌malých a středních podniků ▌ s potenciálem k rychlému růstu. Bude poskytována specializovaná podpora pro inovace (např. využívání duševního vlastnictví, sítě zadavatelů zakázek, podpora pro střediska předávání technologií, strategický design) a přezkumy veřejných politik ve vztahu k inovacím.

ČÁST III

SPOLEČENSKÉ VÝZVY

1.  ZDRAVÍ, DEMOGRAFICKÁ ZMĚNA A DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY

Účinná podpora zdraví podložená přesvědčivými důkazy předchází onemocnění, přispívá k dobrým životním podmínkám a k omezení nákladů. Podpora zdraví, aktivního stárnutí, dobrých životních podmínek a prevence nemocí rovněž závisí na pochopení faktorů ovlivňujících zdraví, na účinných preventivních nástrojích, jako jsou očkovací látky, na účinném zdravotním dozoru a připravenosti a na účinných preventivních programech.

Úspěšné snahy v oblasti prevence, včasného odhalování, zvládání, léčby a vyléčení nemocí, zdravotního postižení, křehkého zdraví a omezené funkčnosti jsou založeny na základním pochopení jejich příčin, procesů a dopadů a rovněž faktorů, které ovlivňují dobré zdraví a životní podmínky. Pro dosažení lepšího porozumění zdraví a nemoci bude nutné úzké propojení mezi základním, klinickým, epidemiologickým a socioekonomickým výzkumem. Nezbytné je rovněž účinné sdílení údajů a spojování těchto údajů s rozsáhlými kohortovými studiemi v reálném prostředí stejně jako převedení zjištění výzkumů do klinické praxe, zejména prováděním klinických zkoušek.

Přizpůsobení se dalším požadavkům, které jsou v důsledku stárnoucího obyvatelstva kladeny na zdravotní péči, představuje společenskou výzvu. Má-li být u všech věkových skupin zachována účinná zdravotní péče, je nezbytné úsilí o zlepšení a zrychlení rozhodování v oblasti prevence a léčby k určení a podpoře šíření osvědčených postupů v odvětví zdravotní péče a na podporu integrované péče a zvýšení povědomí o ní. . Základním předpokladem pro to, aby evropští občané zůstali zdraví a aktivní v průběhu jejich života, je lepší porozumění procesům stárnutí a prevence onemocnění spojených s věkem. Rovněž je důležité, aby došlo ke všeobecnému osvojení si technologických, organizačních a společenských inovací, které zejména starším osobám, osobám s chronickými onemocněními a osobám se zdravotním postižením umožňují, aby zůstaly aktivní a nezávislé. To přispěje k zlepšení a prodloužení doby jejich fyzické, sociální a duševní pohody.

Program by se měl zaměřit na činnosti související s těmito chronickými zdravotními potížemi a onemocněními, avšak nejen s nimi: kardiovaskulární onemocnění, rakovina, metabolická onemocnění a rizikové faktory včetně diabetu, chronická bolest, neurologické, neurodegenerativní poruchy, poruchy duševního zdraví a poruchy vyvolané užíváním návykových látek,vzácná onemocnění, nadváha a obezita, autoimunitní onemocnění, revmatické a muskuloskeletální poruchy a různá onemocnění zasahující různé orgány, jakož i akutní stavy a různá funkční omezení. Stejně tak je třeba se zabývat infekčními onemocnění, včetně HIV/AIDS, tuberkulózy a malárie, zanedbávaných onemocnění, onemocnění spojených s chudobou a zoonóz., vznikajících epidemií, jakož i hrozby narůstající antimikrobiální rezistence a nemocí z povolání a poruch spojených se zaměstnáním, avšak nejen jimi.

Měla by se rozvíjet personalizovaná medicína s cílem přizpůsobit preventivní a terapeutický přístup potřebám pacienta, přičemž tato medicína musí vycházet z včasného odhalování onemocnění.

Všechny tyto činnosti budou prováděny tak, aby byla podpora poskytována v rámci celého cyklu výzkumu a inovací a aby se posílila konkurenceschopnost evropských odvětví a rozvoj nových tržních příležitostí. Budou podporovány translační přístupy, které v rámci zdravotnického průmyslu integrují několik fází inovačního procesu.

Konkrétní činnosti jsou popsány níže.

1.1.   Chápání zdraví, dobrých životních podmínek a onemocnění

1.1.1.  Pochopení faktorů ovlivňujících zdraví, zlepšení propagace zdraví a prevence nemocí

Lepší pochopení faktorů ovlivňujících zdraví je nezbytné k poskytnutí důkazů pro účinnou podporu zdraví a prevenci nemocí a umožní rovněž na základě stávajících zdrojů údajů a systémů ukazatelů vypracovat komplexní ukazatele zdraví a dobrých životních podmínek v Unii. Prostudovány budou faktory související s životním prostředím a chováním (včetně životního stylu), psychologické, organizační, kulturní, socioekonomické, biologické a genetické faktory v nejširším smyslu. Koncepce budou zahrnovat dlouhodobou kohortovou studii a její spojení s údaji získanými z výzkumu oblastí s příponou „-omika”, ze systémové biomedicíny, včetně příslušných aplikací systémové biologie, a jinými metodami.

Lepší pochopení životního prostředí jako faktoru ovlivňujícího zdraví bude vyžadovat zejména interdisciplinární přístup začleňující kromě jiného molekulární biologické, epidemiologické a toxikologické koncepce týkající se člověka a výsledné údaje s cílem studovat mechanismy působení různých chemických látek, kombinovanou expozici znečišťujícím látkám a jiným zátěžovým faktorům souvisejícím s životním prostředím a klimatem; provádět integrované toxikologické zkoušky a hledat alternativy testování na zvířatech. Jsou zapotřebí inovativní přístupy k posuzování expozice využívající biomarkery nové generace založené na oblastech s příponou „-omika“ a epigenetice, biomonitorování člověka, posouzení osobní expozice a modelování za účelem pochopení kombinované, kumulativní a nově vznikající expozice se začleněním socioekonomických a kulturních faktorů, faktorů spojených se zaměstnáním, psychologických faktorů a faktorů souvisejících s chováním. Podporovány budou rovněž lepší vazby s environmentálními údaji s využitím zdokonalených informačních systémů.

Takto lze posoudit stávající a plánované politiky a programy a poskytnout politickou podporu. Podobně lze rozvíjet lepší behaviorální intervence, preventivní a vzdělávací programy, včetně programů týkajících se zdravotní gramotnosti v oblasti výživy, fyzické aktivity, očkování a jiných intervencí v rámci primární péče.

1.1.2.   Pochopení nemoci

Je nutné zlepšit porozumění zdraví a onemocnění v průběhu cyklu lidského života, aby bylo možno vyvinout nová a lepší preventivní opatření, diagnostiku, léčbu a rehabilitační opatření. K lepšímu pochopení všech aspektů stádií onemocnění, včetně nové klasifikace běžných odchylek a nemocí na základě molekulárních dat, a k ověření a využití výsledků výzkumu v klinických aplikacích je nezbytný interdisciplinární, základní a translační výzkum patofyziologie nemoci.

Příslušný výzkum bude zahrnovat a podporovat rozvoj a používání nových nástrojů a koncepcí pro vytvoření biolékařských údajů a bude zahrnovat systém biomedicínského zobrazování (bioimaging), oblasti s příponou „-omika“ a vysoce účinné a systémové léčebné metody. Tyto činnosti budou vyžadovat úzký vztah mezi základním a klinickým výzkumem a s dlouhodobými kohortovými studiemi (a příslušnými oblastmi výzkumu), jak bylo popsáno výše. Nezbytné budou rovněž úzké vazby s výzkumnými a zdravotnickými infrastrukturami (databáze, biobanky atd.) pro standardizaci, uchovávání a sdílení údajů a přístup k údajům, které jsou nezbytné pro co nejvyšší využitelnost údajů a pro podněcování inovativnějších a účinnějších způsobů analyzování a spojování souborů údajů.

1.1.3.  Zlepšení dozoru a připravenosti

Obyvatelstvo je ohroženo novými a nově vznikajícími nákazami, a to nákazami především zoonotického původu i nákazami vyplývajícími z odolnosti stávajících patogenů vůči lékům a z jiných přímých a nepřímých důsledků změny klimatu a z mezinárodní mobility osob. Pro modelování epidemií a účinnou reakci na pandemii jsou nezbytné nové nebo lepší metody dozoru, diagnózy, sítě včasného varování, organizace zdravotnických služeb a kampaně k zajištění připravenosti, stejně jako úsilí o zachování a zlepšení schopnosti bojovat proti infekčním onemocněním odolným vůči lékům.

1.2.   Prevence onemocnění

1.2.1.  Rozvoj účinných programů prevence a screeningových programů a zlepšení posouzení náchylnosti k onemocnění

Rozvoj programů prevence a screeningových programů závisí na určení včasných biomarkerů (včetně funkčních a behaviorálních) rizika a nástupu nemoci a při jejich navrhování by se mělo vycházet z mezinárodně přijímaných kritérií. Jejich zavedení závisí na otestování a validaci screeningových metod a programů. Je třeba získat poznatky a vyvinout metody pro určení jednotlivců a skupin obyvatel, jež jsou vystaveni klinicky relevantnímu zvýšenému riziku onemocnění. Určení jednotlivců a skupin obyvatel s vysokým rizikem onemocnění umožní vypracování individualizovaných, stratifikovaných a společných strategií pro účinnou a nákladově efektivní prevenci nemocí.

1.2.2.   Zlepšení diagnostiky a prognózy

K rozvoji nové a účinnější diagnostiky a teranostiky je zapotřebí lepšího pochopení zdraví, nemoci a jejích stádií v všech fázích životního cyklu. Budou se rozvíjet inovativní a stávající metody, technologie a nástroje s cílem významně zlepšit výsledky léčení prostřednictvím včasnějšího a přesnějšího stanovení diagnózy a prognózy a umožněním dostupné léčby, která je více přizpůsobena pacientovi.

1.2.3.  Vývoj lepších preventivních a léčebných očkovacích látek

Jsou zapotřebí účinnější preventivní a léčebné intervence a očkovací látky a programy očkování založené na důkazech pro širší škálu onemocnění, včetně onemocnění spojených s chudobou, například HIV/AIDS, tuberkulózy, malárie a zanedbaných infekčních onemocnění, a rovněž pro jiná vážná onemocnění. To závisí na lepším pochopení nemoci a jejích jednotlivých stádií a následné epidemie a na provedení klinických zkoušek a souvisejících studií.

1.3.  Léčení a kontrola nemocí

1.3.1.  Léčení nemocí, včetně rozvoje regenerativního lékařství

Je třeba podporovat zlepšení průřezových podpůrných technologií u léků, bioléčby, očkovacích látek a jiných léčebných metod, včetně transplantací, chirurgických zákroků, genové a buněčné terapie a nukleární medicíny, zvýšit úspěšnost procesu vývoje léčiv a očkovacích látek (včetně alternativních metod k nahrazení klasického testování bezpečnosti a účinnosti, například vývoj nových metod), rozvíjet regenerativní léčebné metody, včetně metod založených na kmenových buňkách, vyvíjet nová bioléčiva, včetně léčebných očkovacích látek, vyvíjet lepší lékařské a pomocné přístroje a systémy, zlepšovat paliativní léčbu, zachovat a zlepšit naši schopnost bojovat proti ▌ nemocem a provádět lékařské zásahy, které závisí na dostupnosti účinných a bezpečných léků proti mikrobům a rozvíjet komplexní přístupy k léčení průvodních nemocí u všech věkových kategorií a zamezit podávání více léků. Tato zlepšení usnadní vývoj nových, účinnějších, účelnějších, udržitelnějších a individualizovaných způsobů léčby nemocí a zvládání zdravotního postižení a křehkého zdraví, včetně moderních a buněčných postupů pro léčbu chronických chorob.

1.3.2.   Přenos znalostí do klinické praxe a přizpůsobitelná inovační opatření

Klinické zkoušky představují důležitý prostředek k přenosu biolékařských poznatků pro použití u pacientů, bude proto poskytována podpora pro tyto zkoušky stejně jako pro jejich lepší provádění. Příklady zahrnují vypracování lepších metodik, které umožňují, aby se zkoušky zaměřily na příslušné skupiny obyvatelstva, včetně osob trpících jinými průvodními onemocněními a/nebo osob, které již podstupují léčbu, určení srovnatelné účinnosti intervencí a řešení a rovněž lepší využívání databází a elektronických zdravotních záznamů jako zdrojů dat pro zkoušky a předávání znalostí. Bude podporován předklinický nebo klinický vývoj léčivých přípravků určených pro vzácná onemocnění. Podporovat se bude rovněž přenos jiných druhů intervencí, jako jsou intervence související s nezávislým životem, do reálného prostředí.

▌

1.4.  Aktivní stárnutí a vlastní péče o zdraví

1.4.1.  Aktivní stárnutí, nezávislý život a asistované žití

Je zapotřebí víceoborový vyspělý a aplikovaný výzkum a inovace v oblasti socioekonomických, behaviorálních, gerontologických, digitálních a jiných věd pro nákladově efektivní a uživatelsky vstřícná řešení pro aktivní a nezávislý každodenní život a asistované žití (doma, na pracovišti, na veřejných místech atd.) pro stárnoucí populaci a osoby se zdravotním postižením, a to při zohlednění genderových rozdílů. To se vztahuje na celou škálu prostředí a na technologie a systémy a služby, které zvyšují kvalitu života a zlepšují fungování člověka včetně mobility, inteligentních individualizovaných podpůrných technologií, servisní a sociální robotiky a podpůrného prostředí. Podporovány budou pilotní projekty v oblasti výzkumu a inovací k posouzení zavádění a širokého využívání řešení. Důraz bude kladen na zapojení konečných uživatelů, uživatelských komunit a formálních/neformálních pečovatelů.

1.4.2.  Posílení postavení jednotlivců v oblasti vlastní péče o zdraví a zvýšení jejich informovanosti

Podpora odpovědnosti jednotlivců za zlepšení jejich zdraví a péči o něj během celého života povede k nákladově efektivnějším zdravotnickým systémům, jelikož umožní zvládat chronická onemocnění mimo instituce a zlepšit zdravotní výsledky. To vyžaduje výzkum socioekonomických faktorů a kulturních hodnot, behaviorálních a sociálních modelů, ▌ postojů a cílů ve vztahu k individualizovaným zdravotnickým technologiím, mobilním nebo přenosným nástrojům, nové diagnostice, senzorům a zařízením pro monitoring a individualizovaným službám, mimo jiné včetně nástrojů opírajících se o nanomedicínu, které podporují zdravý životní styl, dobré životní podmínky, duševní zdraví, sebepéči, lepší vztahy mezi občany a zdravotnickými pracovníky, individualizované programy pro zvládání nemocí a zdravotního postižení, mimo jiné za účelem zvýšení autonomie pacienta, a rovněž podporu pro znalostní infrastruktury. Vývoj a testování řešení budou probíhat za využití otevřených inovačních platforem, jako jsou velké demonstrační projekty pro sociální inovace a inovace ve službách.

1.5.  Metody a údaje

1.5.1.  Lepší informace v oblasti zdraví a lepší využívání zdravotních údajů

Podporována bude integrace infrastruktur a informačních struktur a zdrojů (včetně těch, které jsou odvozeny z kohortových studií, protokolů, shromážděných údajů, ukazatelů, zjišťování zdravotního stavu atd.) a rovněž normalizace, interoperabilita, uchovávání a sdílení údajů a přístup k nim s cílem umožnit udržitelnost těchto údajů v dlouhodobém horizontu a jejich náležité využívání. Pozornost je třeba věnovat zpracování údajů, řízení znalostí, modelování, vizualizaci, bezpečnosti IKT a otázkám spojeným s ochranou soukromí. Zejména je nutné zlepšit dostupnost informací a údajů o negativních výsledcích a škodlivých účincích léčby.

1.5.2.  Zlepšení vědeckých nástrojů a metod na podporu tvorby politiky a potřeb regulace

Je třeba podporovat výzkum, vývoj, integraci a využití vědeckých nástrojů, metod a statistik pro rychlé, přesné a prediktivní posouzení bezpečnosti, účinnosti a kvality zdravotnických intervencí a technologií, včetně nových léčiv, biologických materiálů, moderních léčebných metod a zdravotnických prostředků. To je obzvláště důležité v případě nového vývoje v oblastech zahrnujících bioléčiva, očkovací látky, antimikrobiální látky, buněčnou/tkáňovou a genovou terapii, orgány a transplantace, specializovanou výrobu, biobanky, nové zdravotnické prostředky, kombinované přípravky, diagnostické/léčebné postupy, genetické testy, interoperabilitu a elektronické zdravotnictví, včetně aspektů ochrany soukromí. Nezbytná je rovněž podpora lepších metod posuzování rizik, rámců pro zajištění shody, koncepcí a strategií testování ve vztahu k životnímu prostředí a zdraví. Je nutná rovněž podpora rozvoje příslušných metod, které napomáhají při posuzování etických aspektů výše uvedených oblastí.

1.5.3.  Používání medicíny in silico k lepší léčbě a předvídání onemocnění

K předvídání náchylnosti k onemocnění, vývoje onemocnění a pravděpodobné úspěšnosti léčby lze použít zdravotnické systémy založené na počítačové simulaci používající konkrétní údaje a vycházející ze systémových léčebných metod a fyziologického modelování. Simulace založené na modelech lze použít na podporu klinických zkoušek, předvídatelnosti reakce na léčbu a personalizace a optimalizace léčby.

1.6.  Poskytování zdravotní péče a integrovaná péče

1.6.1.   Podpora integrované péče

Podpora léčení chronických onemocnění, včetně pacientů se zdravotním postižením, mimo instituce závisí rovněž na lepší spolupráci mezi poskytovateli zdravotní péče a sociální a neformální péče. Bude podporován výzkum a inovativní aplikace pro rozhodování na základě distribuovaných informací ,zaměřených na fyzické i duševní zdraví včetně psychosociálních hledisek, a pro poskytování důkazů pro rozsáhlé zavádění a využívání nových řešení trhem, včetně interoperabilních služeb poskytovaných na dálku v oblasti zdraví a péče. Zejména v kontextu demografické změny bude podporován rovněž výzkum a inovace k zlepšení organizace poskytování dlouhodobé péče a inovací v oblasti tvorby politik a řízení. Cílem provádění nových a integrovaných řešení v oblasti péče je podpořit jednotlivce, posílit jeho stávající schopnosti a zaměřit se na vyrovnání nedostatků.

1.6.2.  Optimalizace účinnosti a účelnosti poskytování zdravotní péče a snižování nerovností rozhodováním na základě důkazů a šířením osvědčených postupů a inovativních technologií a koncepcí

Je nutno podporovat rozvoj systémového přístupu k posuzování zdravotnických technologií a ekonomie zdraví, jakož i shromažďování důkazů a šíření osvědčených postupů a inovativních technologií a koncepcí ve zdravotnictví, včetně IKT a aplikací v oblasti elektronického zdravotnictví. Budou podporovány srovnávací analýzy reforem veřejných zdravotnických systémů v Evropě a ve třetích zemích a posouzení jejich střednědobých a dlouhodobých hospodářských a sociálních dopadů. Podporu obdrží rovněž analýzy budoucích potřeb zdravotnických pracovníků, a to jak s ohledem na počet, tak i požadované dovednosti ve vztahu k novým způsobům poskytování péče. Podporován bude výzkum týkající se vývoje nerovností v oblasti zdraví a jejich vzájemného vztahu s ostatními ekonomickými a sociálními nerovnostmi a účinnosti politik, které usilují o snížení těchto rozdílů v Evropě a mimo ni. Je rovněž nutné podporovat posuzování řešení, která jsou bezpečná pro pacienty, a systémy zajišťování kvality, včetně úlohy pacientů v oblasti bezpečnosti a kvality péče.

1.7.   Zvláštní aspekty provádění

Při provádění programu bude mimo jiné podporován přenos znalostí a technologií a další formy šíření znalostí, rozsáhlé pilotní projekty a demonstrace a normalizace. Tím dojde k urychlení zavádění produktů a služeb na trh a k ověření přizpůsobitelných řešení pro Evropu i třetí země. Tyto akce nejen podpoří průmyslovou konkurenceschopnost Evropy a zapojení inovativních malých a středních podniků, ale budou také vyžadovat aktivní zapojení všech zúčastněných stran. Bude se usilovat o součinnost s dalšími příslušnými programy a činnostmi, veřejnými i soukromými, a to na úrovni Unie, členských států i na mezinárodní úrovni. Zejména se bude usilovat o součinnost s činnostmi v rámci programu „Zdraví pro růst“.

Vědecká komise pro zdraví bude vědeckou platformou zúčastněných stran, která bude vypracovávat vstupní vědecké informace ohledně této společenské výzvy. Bude poskytovat ucelenou vědecky zaměřenou analýzu úskalí výzkumu a inovací a možností souvisejících s touto společenskou výzvou, přispívat k vymezení priorit souvisejícího výzkumu a inovací a podporovat celoevropskou vědeckou účast na jejím řešení. Aktivní spoluprací se zúčastněnými stranami bude napomáhat při budování schopností a podpoře sdílení znalostí a větší spolupráce v této oblasti v rámci celé Unie.

Zvážit lze i podporu pro příslušné iniciativy společného plánování a příslušná partnerství v rámci veřejného sektoru a partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Rovněž budou vytvořena odpovídající propojení s akcemi příslušných evropských inovačních partnerství a s příslušnými aspekty výzkumných a inovačních programů evropských technologických platforem.

2.  ZAJIŠŤOVÁNÍ POTRAVIN, UDRŽITELNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ, MOŘSKÝ A NÁMOŘNÍ VÝZKUM A VÝZKUM VNITROZEMSKÝCH VOD A BIOHOSPODÁŘSTVÍ

2.1.  Udržitelné lesnictví a zemědělství

K podpoře produktivnějších a odolnějších zemědělských a lesnických systémů šetrných k životnímu prostředí a účinně využívajících zdroje, které dodávají dostatek potravin, krmiv, biomasy a ostatních surovin a poskytují ekosystémové služby, přičemž zároveň chrání biologickou rozmanitost a podporují rozvoj prosperujících venkovských hospodářství, jsou zapotřebí náležité znalosti, nástroje, služby a inovace. Výzkum a inovace umožní začlenění zemědělských a environmentálních cílů do udržitelné produkce, tudíž: povedou ke zvýšení produktivity a účinnému využívání zdrojů v zemědělství, včetně účinného využívání vody; zvýšení bezpečnosti živočišné a rostlinné výroby; snížení emisí skleníkových plynů ze zemědělství; omezení produkce odpadu; omezení úniku živin a jiných chemických vstupů z obdělávané půdy do suchozemského a vodního prostředí; snížení závislosti na dovozu rostlinných bílkovin do Evropy; zvýšení míry rozmanitosti v systémech prvovýroby, jakož i k posílení obnovy biologické rozmanitosti.

2.1.1.  Zvýšení produktivity a vypořádání se změnou klimatu při současném zajištění udržitelnosti a odolnosti

Činnosti zvýší produktivitu a rovněž adaptabilitu rostlin, zvířat a produkčních systémů s cílem vypořádat se s rychle se měnícími podmínkami okolního prostředí / klimatickými podmínkami a zvyšujícím se nedostatkem přírodních zdrojů. Výsledné inovace napomohou přechodu k ekonomice s nízkou spotřebou energie, nízkými emisemi a malým množstvím odpadů, jakož i ke snížení poptávky po přírodních zdrojích v celém dodavatelském řetězci potravin a krmiv. Kromě přispění k zajišťování potravin budou vytvořeny nové příležitosti k používání biomasy a vedlejších produktů zemědělství ▌ v široké škále nepotravinářských užití.

Bude se usilovat o víceoborové přístupy ke zlepšení vlastností rostlin, zvířat, mikroorganismů při současném zajištění účinného využívání zdrojů (voda, půda, živiny, energie a další vstupy) a ekologické vyváženosti venkovských oblastí.. Důraz se bude klást na integrované a rozmanité produkční systémy a zemědělské postupy, včetně využívání přesných technologií a koncepcí ekologické intenzifikace ve prospěch konvenčního i ekologického zemědělství. Rovněž bude podpořena městská zeleň při současném využití nových forem zemědělství, zahradnictví a lesního hospodářství v městských a příměstských oblastech. Využití těchto nových forem se uváží s ohledem na nové požadavky na charakteristiku rostlin, pěstitelské metody, technologie, uvádění na trh a městský design, a to ve vztahu k lidskému zdraví a dobrým životním podmínkám, životnímu prostředí a změně klimatu. Genetické vylepšení adaptačních, zdravotních a produkčních vlastností rostlin a zvířat bude vyžadovat všechny odpovídající konvenční a moderní způsoby chovu a zachování a lepší využívání genetických zdrojů. Náležitá pozornost bude věnována hospodaření s půdou za účelem zvýšení úrodnosti půdy ▌. S ohledem na celkový cíl, kterým je zajištění vysoké kvality a bezpečnosti výroby potravin, bude podporováno zdraví rostlin a zvířat. Činnosti v oblasti zdraví a ochrany rostlin zlepší znalosti a podpoří vypracování strategií, produktů a nástrojů v oblasti integrované ochrany rostlin šetrné k životnímu prostředí s cílem zamezit vstupu patogenů, chránit rostliny před škůdci a nákazami a omezit ztráty u sklizně před sklizní a po ní. V oblasti zdraví zvířat budou podpořeny strategie pro eradikaci nebo účinné zvládání chorob zvířat včetně zoonóz i výzkum odolnosti vůči mikrobům. Dojde k posílení integrovaného kontrole nákaz a integrovaného boje proti chorobám, parazitům a škůdcům, počínaje lepším pochopením interakce vztahu hostitel-patogen až po sledování, diagnostiku a léčbu. Přezkoumání dopadů postupů na zdraví zvířat pomůže odstranit obavy společnosti. Výše uvedené oblasti budou více posíleny rozsáhlejším základním výzkumem s cílem zabývat se příslušnými biologickými otázkami a rovněž podpořit rozvoj a provádění politik Unie a budou podpořeny odpovídajícím posouzením jejich hospodářského a tržního potenciálu.

2.1.2.  Poskytování ekosystémových služeb a veřejných statků

Zemědělství a lesnictví jsou jedinečné systémy poskytující komerční produkty, avšak rovněž širší veřejné statky pro společnost (včetně zemědělského a rekreačního významu) a důležité ekologické služby, jako je zajištění biologické rozmanitosti v daném místě, opylování, uchovávání a regulace vodních zdrojů, funkce půdy, krajina, snižování eroze, odolnost vůči záplavám a suchu a sekvestrace uhlíku / snižování emisí skleníkových plynů. Výzkumné činnosti přispějí k lepšímu pochopení složitých interakcí mezi systémy prvovýroby a ekosystémovými službami a podpoří poskytování těchto veřejných statků a služeb zajištěním řešení v oblasti řízení, nástrojů na podporu rozhodování a k posouzení jejich tržní a netržní hodnoty. K zvláštním záležitostem, jimž bude věnována pozornost, patří určení zemědělských/lesnických systémů a charakteru krajiny na venkově a v (pří)městských oblastech, které pravděpodobně dosáhnou těchto cílů. Posuny v aktivním řízení zemědělských systémů (včetně používání technologií a změny postupů) povedou k dalšímu snižování emisí skleníkových plynů a ke zvýšení schopnosti zemědělství přizpůsobit se nepříznivým účinkům změny klimatu.

2.1.3.  Posílení postavení venkovských oblastí, podpora politik a inovace v oblasti venkova

Budou mobilizovány možnosti rozvoje venkovských komunit posílením jejich kapacity v oblasti prvovýroby a poskytování ekosystémových služeb a rovněž otevřením možností produkce nových a diverzifikovaných produktů (včetně potravin, krmiva, materiálů, energie), které uspokojují rostoucí poptávku po systémech krátkých dodavatelských řetězců s nízkými emisemi uhlíku. K zajištění soudržnosti venkovských oblastí a k zamezení hospodářské a sociální marginalizace, na podporu diverzifikace ekonomických činností (včetně odvětví služeb), k zajištění náležitých vztahů mezi venkovskými a městskými oblastmi, jakož i k usnadnění výměny poznatků, demonstrací, inovací a šíření informací a na podporu participačního hospodaření se zdroji je zapotřebí sociálně-ekonomický výzkum a vědecké a společenské studie spolu s rozvojem nových koncepcí a institucionálních inovací. Je rovněž nutné hledat možnosti přeměny veřejných statků ve venkovských oblastech na místní/regionální sociálně-ekonomické výhody. Potřeby v oblasti inovací stanovené na regionální a místní úrovni budou doplněny průřezovými výzkumnými činnostmi na mezinárodní, meziregionální a evropské úrovni. Poskytnutím potřebných analytických nástrojů, ukazatelů, integrovaných modelů a činností orientovaných do budoucnosti podpoří výzkumné projekty tvůrce politik a ostatní subjekty při provádění, monitorování a hodnocení příslušných strategií, politik a právních předpisů, nejen pro venkovské oblasti, nýbrž pro celé biohospodářství. Jsou zapotřebí rovněž nástroje a údaje, které umožní náležitě posoudit možný kompromis mezi různými druhy využívání zdrojů (půda, voda, živiny, energie a další vstupy) a produkty biohospodářství. Pozornost bude věnována sociálně-ekonomickému a srovnávacímu posouzení zemědělských/lesnických systémů a jejich udržitelnosti.

2.1.4.  Udržitelné lesní hospodářství

Cílem je udržitelná produkce biotechnologických výrobků, ekosystémů, služeb (včetně služeb spojených s vodou a se zmírňováním změny klimatu) a dostatečné biomasy, přičemž je třeba náležitě zohlednit hospodářské, ekologické a sociální aspekty lesního hospodářství i regionální rozdíly. Činnosti v odvětví lesního hospodářství budou obecně usilovat o podporu multifunkčních lesů poskytujících různé ekologické, hospodářské a sociální přínosy. Prostřednictvím zavedení multifunkčních přístupů uvádějících do souladu potřebu dosáhnout inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, a to při zohlednění změny klimatu, budou činnosti zaměřeny na další rozvoj udržitelných systémů lesního hospodářství, které mohou čelit společenským výzvám a požadavkům, včetně potřeb vlastníků lesů. Tyto udržitelné systémy lesního hospodářství plní základní úlohu při posilování odolnosti lesů a ochrany biologické rozmanitosti i z hlediska potřeby splnit zvýšenou poptávku po biomase. To bude třeba podpořit výzkumem v oblasti zdraví stromů a ochrany lesů před požáry a jejich obnovy.

2.2.  Udržitelné a konkurenceschopné zemědělsko-potravinářské odvětví pro bezpečnou a zdravou stravu

Je třeba se zabývat potřebami spotřebitelů, pokud jde o bezpečné, zdravé a cenově dostupné potraviny vysoké kvality, a současně uvážit dopady chování v oblasti spotřeby potravin a výroby potravin a krmiv na lidské zdraví, životní prostředí a celkový ekosystém. Pozornost se soustředí na bezpečnost a zajišťování potravin a krmiv, konkurenceschopnost evropského zemědělsko-potravinářského průmyslu a udržitelnost výroby, dodávek a spotřeby potravin se zahrnutím celého potravinového řetězce a souvisejících služeb, bez ohledu na to, zda se jedná o konveční nebo ekologické zemědělství, a to od prvovýroby po spotřebu. Tento přístup přispěje k a) zabezpečení a zajištění potravin pro všechny Evropany a vymýcení hladu ve světě, b) snížení zátěže spojené s nemocemi souvisejícími s potravinami a stravou, a to propagováním přechodu na zdravou a udržitelnou stravu vzděláváním spotřebitelů a inovacemi v zemědělství a potravinářském průmyslu, c) snížení spotřeby vody a energie při zpracovávání potravin, jejich přepravě a distribuci, d) snížení množství potravinového odpadu o 50 % do roku 2030 a e) poskytování široké palety zdravých, velmi kvalitních a bezpečných potravin pro všechny.

2.2.1.  Informované rozhodování spotřebitelů

Pozornost bude věnována preferencím, postojům, potřebám, chování, životnímu stylu a vzdělávání spotřebitelů, jakož i kulturní složce kvality potravin, a zlepší se komunikace mezi spotřebiteli a výzkumnou komunitou v oblasti potravinového řetězce a jeho zúčastněnými stranami s cílem zlepšit u veřejnosti všeobecné porozumění výrobě potravin a umožnit informovaná rozhodnutí, udržitelnou a zdravou spotřebu a jejich dopady na výrobu, růst podporující začlenění a kvalitu života, zejména u zranitelných skupin. Sociální inovace budou reagovat na společenské výzvy a inovativní modely a prognostické metody v oblasti spotřebitelské vědy poskytnou srovnatelné údaje a položí základ pro reakce na politické potřeby Unie.

2.2.2.  Zdravé a bezpečné potraviny a strava pro všechny

Pozornost se zaměří na výživové potřeby, vyváženou stravu a dopad potravin na fyziologické funkce, fyzickou a duševní výkonnost a rovněž na souvislosti mezi stravou, demografickými trendy (například stárnutím) a chronickými onemocněními a poruchami ▌. Budou určena řešení a inovace v oblasti stravování, které povedou k zlepšení zdraví a životních podmínek. V celém dodavatelském řetězci potravin, krmiv a pitné vody, od výroby a skladování po zpracování, balení, distribuci, zásobování a přípravu doma se bude analyzovat, posuzovat, monitorovat, kontrolovat a zpětně sledovat chemická a mikrobiální kontaminace potravin a krmiv, související rizika a expozice, jakož i alergeny. Inovace v oblasti bezpečnosti potravin, lepší nástroje k posouzení rizik a k posouzení rizik a přínosů i k informování o rizicích a lepší normy bezpečnosti potravin, jež budou provedeny v celém potravinovém řetězci, povedou k větší důvěře spotřebitelů a jejich ochraně v Evropě. Lepší normy bezpečnosti potravin v celosvětovém měřítku pomohou rovněž posílit konkurenceschopnost evropského potravinářského průmyslu.

2.2.3.  Udržitelný a konkurenceschopný zemědělsko-potravinářský průmysl

Ve všech fázích výrobního řetězce potravin a krmiv, včetně navrhování, zpracování, balení potravin, kontroly procesu, snižování odpadů, zhodnocení vedlejších produktů a bezpečného využívání nebo odstranění vedlejších produktů živočišného původu, bude pozornost věnována nutnosti zajistit, aby se potravinářský a krmivářský průmysl vypořádal se sociálními změnami, změnami životního prostředí, změnou klimatu a hospodářskými změnami od místní po celosvětovou úroveň. Budou vytvořeny inovativní a udržitelné technologie a procesy účinně využívající zdroje a diverzifikované, bezpečné, zdravé a cenově dostupné výrobky vysoké kvality, jež se budou opírat o vědecky podložené důkazy. To posílí inovační potenciál evropského dodavatelského řetězce potravin, zvýší jeho konkurenceschopnost, zajistí hospodářský růst a zaměstnanost a umožní evropskému potravinářskému průmyslu přizpůsobit se změnám. K dalším aspektům, jimiž je nutno se zabývat, patří sledovatelnost, logistika a služby, socioekonomické a kulturní faktory, dobré životní podmínky zvířat a další etické problémy, odolnost potravinového řetězce vůči rizikům souvisejícím s životním prostředím a klimatem a omezení negativních dopadů činností v rámci potravinového řetězce a měnícího se stravování a výrobních systémů na životní prostředí.

2.3.  Uvolnění potenciálu živých vodních zdrojů

Jedním z hlavních znaků živých vodních zdrojů je to, že jsou obnovitelné a jejich udržitelné využívání závisí na důkladném pochopení a vysoké míře kvality a produktivity vodních ekosystémů. Celkovým cílem je řízení živých vodních zdrojů v zájmu dosažení co nejvyšších sociálních a hospodářských přínosů/výnosů z evropských oceánů, moří a vnitrozemských vod.

To zahrnuje nutnost optimalizovat udržitelné přispívání rybolovu a akvakultury k zajišťování potravin v rámci světové ekonomiky a snížit silnou závislost Unie na dovozu mořských produktů (přibližně 60 % celkové spotřeby mořských produktů v Evropě závisí na dovozu a Unie je největším světovým dovozcem produktů rybolovu) a podporovat mořské a námořní inovace prostřednictvím biotechnologií s cílem podnítit inteligentní „modrý“ růst. V souladu se stávajícími politickými rámci, zejména s integrovanou námořní politikou a rámcovou směrnicí o strategii pro mořské prostředí, podpoří výzkumné činnosti ekosystémový přístup k řízení a využívání přírodních zdrojů, jež zároveň umožní udržitelné využívání zboží a služeb v mořské oblasti, a „ekologizaci“ dotyčných odvětví. ▌

2.3.1.  Rozvoj udržitelného rybolovu, který je šetrný k životnímu prostředí

Nová společná rybářská politika, rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí a strategie Unie v oblasti biologické rozmanitosti vyžadují, aby byl evropský rybolov udržitelnější, konkurenceschopnější a šetrnější k životnímu prostředí. Posun směrem k ekosystémovému přístupu k řízení rybolovu bude vyžadovat důkladné pochopení mořských ekosystémů. Budou se rozvíjet nové poznatky, nástroje a modely s cílem zlepšit pochopení toho, co zajišťuje zdraví a produktivitu mořských ekosystémů, a posoudit, vyhodnotit a zmírnit dopad rybolovu na mořské ekosystémy (včetně hlubinných). Budou vypracovány nové strategie a technologie rybolovu, které budou společnosti poskytovat služby a současně udržovat mořské ekosystémy zdravé. Budou změřeny sociálně-ekonomické dopady jednotlivých možností řízení. Ověřeny budou rovněž dopady environmentálních změn a přizpůsobení se těmto změnám, včetně změny klimatu, spolu s novými nástroji pro hodnocení a řízení s cílem odstranit rizika a nejistoty. Činnosti podpoří výzkum týkající se biologie, genetiky a dynamiky populací ryb, úlohy hlavních druhů v ekosystémech, rybářských činností a jejich monitorování, chování odvětví rybolovu a přizpůsobení se novým trhům (například udělování ekoznaček) a zapojení odvětví rybolovu do rozhodování. Pozornost se zaměří rovněž na společné využívání mořského prostoru spolu s ostatními činnostmi, zejména v pobřežní oblasti, a jeho sociálně-ekonomický dopad.

2.3.2.  Rozvoj konkurenceschopné akvakultury šetrné k životnímu prostředí

Udržitelná akvakultura má velký potenciál, pokud jde o vývoj zdravých, bezpečných a konkurenceschopných produktů, které jsou přizpůsobeny potřebám a preferencím spotřebitelů, a rovněž environmentální služby (biosanace, hospodaření s půdou a vodou atd.) a výrobu energie, je však nutné tento potenciál v Evropě plně využít.. Budou posíleny znalosti a technologie, pokud jde o všechny aspekty domestikace zavedených druhů a diverzifikace s ohledem na nové druhy, při současném zohlednění vzájemných vztahů mezi akvakulturou a vodními ekosystémy, aby byl omezen vliv akvakultury na životní prostředí, a dopadů změny klimatu a způsobu, jak se jim může toto odvětví přizpůsobit. Je třeba i nadále vyvíjet úsilí v oblasti výzkumu, zejména pokud jde o zdraví a nemoci chovaných vodních organismů (včetně nástrojů a metod pro prevenci a zmírňování dopadů), výživové otázky (včetně vývoje alternativních složek uzpůsobených konkrétním potřebám a krmiv pro akvakulturu) a reprodukci a chov, jež patří k hlavním překážkám udržitelného rozvoje evropské akvakultury. Budou podporovány rovněž inovace týkající se udržitelných produkčních systémů na pevnině, v pobřežní oblasti a na moři. Zohledněny budou také zvláštnosti nejvzdálenějších regionů Evropy. Důraz se bude klást rovněž na pochopení sociálního a ekonomického významu odvětví pro podporu nákladově efektivní a energeticky účinné produkce, která odpovídá požadavkům trhu a spotřebitelů, při současném zajištění konkurenceschopnosti a přitažlivých vyhlídek pro investory a producenty.

2.3.3.  Podpora inovací v mořské a námořní oblasti prostřednictvím biotechnologií

Více než 90 % biologické rozmanitosti moří zůstává neprozkoumáno, což nabízí obrovský potenciál pro objevení nových druhů a použití v oblasti mořských biotechnologií, které podle předpokladů zajistí 10 % ročního růstu tohoto odvětví. Podpora bude poskytována dalšímu přezkoumání a využití velkého potenciálu, který nabízí biologická rozmanitost v mořích a vodní biomasa, k zavedení nových inovativních a udržitelných procesů, produktů a služeb na trhy s možným použitím v ostatních odvětvích, včetně v chemickém průmyslu a odvětví materiálů, ve farmaceutickém průmyslu, v odvětví rybolovu a akvakultury, zásobování energií a v kosmetickém průmyslu.

2.4.  Udržitelná a konkurenceschopná biotechnologická odvětví a podpora rozvoje evropského biohospodářství

Celkovým cílem je urychlit přeměnu evropských výrobních odvětví založených na fosilních palivech na udržitelná odvětví účinně využívající zdroje s nízkými emisemi uhlíku. Výzkum a inovace poskytnou prostředky k snížení závislosti Unie na fosilních palivech a přispějí k dosažení cílů její politiky v oblasti energetiky a změny klimatu, které byly stanoveny pro rok 2020 (10 % paliv používaných v dopravě pocházejících z obnovitelných zdrojů a 20% snížení emisí skleníkových plynů). Odhady dospěly k závěru, že přechod na biologické suroviny a biologické metody zpracování by do roku 2030 mohl ušetřit až 2,5 miliardy tun emisí v ekvivalentech CO2 ročně a několikanásobně zvětšit trhy pro biotechnologické suroviny a nové spotřebitelské výrobky. Využití tohoto potenciálu vyžaduje vytvoření široké znalostní základny a rozvoj příslušných (bio)technologií, se zaměřením se zejména na tři hlavní prvky: a) přeměnu stávajících procesů založených na fosilních palivech na energeticky účinné procesy založené na biotechnologiích, které účinně využívají zdroje; b) vytvoření spolehlivých, udržitelných a náležitých dodavatelských řetězců pro biomasu, vedlejší produkty a toky odpadů a široké sítě biorafinerií v celé Evropě a c) podporu rozvoje trhu pro biotechnologické produkty a procesy při zohlednění souvisejících rizik a přínosů. Bude se usilovat o synergie se specifickým cílem „Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“.

2.4.1.  Podpora biohospodářství pro biotechnologická odvětví

Dosažení významného pokroku směrem k udržitelným výrobním odvětvím účinně využívajícím zdroje a produkujícím nízké emise uhlíku bude umožněno díky objevení a využívání suchozemských a vodních biologických zdrojů při současném omezení nepříznivých environmentálních dopadů a vodní stopy na nejnižší možnou míru, například vytvořením uzavřených živinových cyklů, a to i mezi městskými a venkovskými oblastmi. Je nutno přezkoumat možné kompromisy mezi různými druhy užití biomasy. Činnosti by měly být zaměřeny na biomasu neohrožující produkci potravin a měly by rovněž zohlednit otázku udržitelnosti souvisejících systémů využívání půdy. Bude se usilovat o vývoj biotechnologických produktů a biologicky aktivních látek pro výrobní odvětví a spotřebitele s novými vlastnostmi, funkcemi a větší udržitelností. Prostřednictvím nových procesů účinně využívajících zdroje, například přeměnou městského biologického odpadu na zemědělské vstupy, se co nejvíce zvýší ekonomická hodnota obnovitelných zdrojů, biologického odpadu a vedlejších produktů..

2.4.2.  Rozvoj integrovaných biorafinerií

Budou podporovány činnosti prosazující udržitelné bioprodukty, polotovary a bioenergii/biopaliva se zaměřením se především na kaskádový přístup upřednostňující výrobu produktů s vysokou přidanou hodnotou. Budou vyvinuty technologie a strategie s cílem zajistit dodávky surovin. Rozšíření druhů biomasy pro použití v biorafineriích druhé a třetí generace, včetně vedlejších produktů lesnictví, biologického odpadu a průmyslových vedlejších produktů, pomůže zamezit konfliktům mezi potravinami a palivy a podpoří hospodářský rozvoj venkovských a pobřežních oblastí v Unii šetrný k životnímu prostředí.

2.4.3.  Podpora rozvoje trhu pro biotechnologické produkty a procesy

Opatření na straně poptávky otevřou nové trhy pro biotechnologické inovace. Je zapotřebí normalizace a certifikace na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni, mimo jiné k určení biologického obsahu, funkcí produktů a biologické rozložitelnosti. Je nutno dále rozvíjet metody a přístupy pro analýzu životního cyklu a trvale je přizpůsobovat vědeckému a průmyslovému pokroku. V zájmu podpory vytváření nových trhů a využití obchodních příležitostí se pokládají za nezbytné výzkumné činnosti podporující normalizaci produktů a procesů (včetně harmonizace mezinárodních norem) a regulatorní činnosti v oblasti biotechnologií.

2.5.  Prolínání mořského a námořního výzkumu

Cílem je zvýšit dopad moří a oceánů EU na společnost a hospodářský růst prostřednictvím udržitelného využívání mořských zdrojů i různých zdrojů mořské energie a široké škály různého využití, jež moře nabízejí. Činnosti se zaměří na vědecko-technické průřezové výzvy v mořské a námořní oblasti s cílem uvolnit potenciál moří a oceánů v celé škále mořských a námořních průmyslových odvětví a zároveň chránit životní prostředí a přizpůsobit se změně klimatu. Strategický a koordinovaný přístup k mořskému a námořnímu výzkumu napříč všemi výzvami a pilíři programu Horizont 2020 současně podpoří provedení příslušných politik Unie s cílem přispět k dosažení hlavních cílů „modrého“ růstu.

Vzhledem k víceoborové povaze mořského a námořního výzkumu se bude usilovat o úzkou koordinaci a společné činnosti s dalšími částmi Horizontu 2020, především se společenskou výzvou 5.

2.5.1.  Dopad změny klimatu na mořské ekosystémy a námořní hospodářství

Budou podporovány činnosti, jež prohloubí současné chápání toho, jak fungují mořské ekosystémy, a vzájemného působení mezi oceány a atmosférou. Zlepší se tak schopnost posoudit vliv oceánů na klima a dopad změny klimatu a acidifikace oceánů na mořské ekosystémy a pobřežní oblasti.

2.5.2.  Rozvoj potenciálu mořských zdrojů prostřednictvím integrovaného přístupu

Podpora dlouhodobého a udržitelného námořního růstu a zajištění součinnosti napříč námořními sektory vyžaduje integrovaný přístup. Výzkumná činnost se zaměří na zachování mořského prostředí a dopad námořních činností a produktů na jiná odvětví. Tím se umožní pokrok v oblasti ekologických inovací, jako jsou například nové produkty, procesy a využití řídících konceptů, nástrojů a opatření k posouzení a zmírnění dopadu lidské činnosti na mořské prostředí, aby se podpořilo udržitelné řízení námořních činností.

2.5.3.  Průřezové koncepce a technologie umožňující rozvoj námořní politiky

Pokroky v průřezových technologiích (např. informační a komunikační technologie, elektronika, nanomateriály, slitiny, biotechnologie atd.) a nový vývoj a koncepce ve strojírenství budou i nadále umožňovat růst. Tyto aktivity umožní významný pokrok v oblasti mořského a námořního výzkumu a pozorování oceánů (např. hlubokomořský výzkum, pozorovací systémy, senzory, automatické systémy pro sledování činnosti a dohled, zkoumání biologické rozmanitosti v mořích, geologické hrozby v mořích, dálkově řízené dopravní prostředky atd.). Cílem je snížit dopad na mořské prostředí (např. podvodní hluk, zavlečení invazivních druhů a znečišťujících látek z moře a pevniny atd.) a omezit uhlíkovou stopu lidských činností na minimum. Technologie umožňující průřezový přístup podpoří provádění mořské a námořní politiky Unie.

2.6.   Zvláštní aspekty provádění

Kromě obecných zdrojů externího poradenství se bude usilovat o zvláštní konzultace se Stálým výborem pro zemědělský výzkum (SCAR) v oblasti řady otázek, včetně strategických aspektů, prostřednictvím jeho prognózování, a v oblasti koordinace zemědělského výzkumu mezi vnitrostátní úrovní a úrovní Unie. Rovněž budou vytvořeny vhodné spojnice s akcemia příslušných evropských inovačních partnerství a s příslušnými aspekty výzkumných a inovačních programů evropských technologických platforem.

Dopad šíření výsledků výzkumu bude aktivně podporován zvláštními akcemi v oblasti komunikace, výměny znalostí a zapojení různých aktérů ve všech fázích projektů. Provádění zkombinuje širokou řadu činností, včetně zásadních demonstračních a pilotních činností. Bude se podporovat snadný a otevřený přístup k výsledkům výzkumu a osvědčeným postupům ▌.

Zvláštní podpora pro malé a střední podniky umožní větší účast zemědělských podniků, rybářů a jiných typů malých a středních podniků na výzkumu a demonstracích. Zohledněny budou zvláštní potřeby odvětví prvovýroby s ohledem na služby na podporu inovací a informační struktury. Při provádění bude spojena široká škála činností, včetně opatření v oblasti výměny znalostí, kdy bude aktivně zajištěna účast zemědělců nebo jiných prvovýrobců a zprostředkovatelů s ohledem na shrnutí potřeb konečných uživatelů v oblasti výzkumu. Bude se podporovat snadný a otevřený přístup k výsledkům výzkumu a osvědčeným postupům.

Podpora pro normalizaci a regulační aspekty budou použity s cílem urychlit uvádění nových biotechnologických produktů a služeb na trh.

Zvážit lze i podporu pro příslušné iniciativy společného plánování a příslušná partnerství v rámci veřejného sektoru a partnerství veřejného a soukromého sektoru ▌ .

Bude se usilovat o synergie s ostatními fondy Unie týkajícími se této společenské výzvy, jako jsou fondy pro rozvoj venkova a rybářské fondy, a jejich další využití.

Ve všech odvětvích biohospodářství se uskuteční činnosti orientované do budoucnosti, včetně rozvoje databází, ukazatelů a modelů zabývajících se globálním, evropským, vnitrostátním a regionálním rozměrem. Bude vytvořeno evropské středisko pro sledování biohospodářství za účelem zmapování a monitorování výzkumných a inovačních činností, včetně posuzování technologií, na úrovni Unie a na globální úrovni, vypracování klíčových výkonnostních ukazatelů a monitorování inovačních politik v oblasti biohospodářství.

3.  BEZPEČNÁ, ČISTÁ A ÚČINNÁ ENERGIE

3.1.  Snížení spotřeby energie a uhlíkové stopy prostřednictvím inteligentního a udržitelného využívání energie

Zdroje energie a spotřební zvyklosti v evropském průmyslu, dopravních systémech, u budov , oblastí a měst jsou velkou měrou neudržitelné, což vede k značným environmentálním a klimatickým dopadům. Řízení energie v reálném čase u nových a stávajících budov s téměř nulovými emisemi a s téměř nulovou a pozitivní energetickou bilancí, u modernizovaných budov , jakož i u aktivních budov, rozvoj vysoce účinných průmyslových odvětví a hromadné zavádění energeticky účinných koncepcí ze strany podniků, jednotlivců, komunit, měst a regionů bude vyžadovat nejen technologický pokrok, nýbrž rovněž netechnologická řešení, jako jsou nové poradenské a finanční služby, služby v oblasti řízení poptávky a vstup ze strany behaviorálních a společenských věd, přičemž však současně bude třeba zohlednit otázky spojené s přijetím ze strany veřejnosti. Takto může zvýšená energetická účinnost zajistit jeden z nákladově nejefektivnějších způsobů snižování spotřeby energie, a tím zvýšit bezpečnost zásobování energií, snížit environmentální a klimatické dopady a posílit konkurenceschopnost. Pro řešení těchto problémů je důležitý další rozvoj v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a využití potenciálu energetické účinnosti.

3.1.1.  Uvádění technologií a služeb pro inteligentní a energeticky účinnou spotřebu na trh v širokém měřítku

Snížení spotřeby energie a zamezení plýtvání energií při současném zajištění služeb, které společnost a ekonomika potřebují, vyžaduje nejen zavedení většího množství účinných, nákladově konkurenceschopných, inteligentních a ekologicky šetrných zařízení, výrobků a služeb na trh v širokém měřítku, nýbrž rovněž začlenění součástí a zařízení tak, aby spolupracovaly za účelem optimalizace celkové spotřeby energie v budovách, v odvětví služeb a v průmyslu.

K zajištění úplného přijetí spotřebiteli a úplných přínosů pro spotřebitele (včetně možnosti sledovat vlastní spotřebu) je nutno přizpůsobit a optimalizovat energetickou účinnost těchto technologií a služeb podle jejich užití. To vyžaduje ▌prozkoumání, rozvoj a ověření inovativních informačních a komunikačních technologií (IKT) a monitorovacích a kontrolních technik a rovněž demonstrační projekty a činnosti v oblasti zavádění v předkomerční fázi s cílem zajistit interoperabilitu a rozšiřitelnost. Cílem těchto projektů by mělo být přispět k výraznému snížení nebo k optimalizaci celkové spotřeby energie a nákladů na energie, a to vypracováním společných postupů pro sběr, srovnání a analýzu údajů o spotřebě energie a emisích s cílem zlepšit měřitelnost, transparentnost, přijatelnost pro veřejnost, plánování a viditelnost využívání energie a jeho dopadů na životní prostředí. Při těchto procesech by pro účely ochrany monitorování a kontrolních technik měla být zaručena bezpečnost a ochrana soukromí již od návrhu. Vývoj platforem a jejich používání za účelem ověření stability těchto systémů napomůže k zajištění jejich spolehlivosti.

3.1.2.  Uvolnění potenciálu účinných a obnovitelných systémů vytápění a chlazení

Značná část energie je v Unii spotřebována k vytápění nebo chlazení a vývoj nákladově efektivních a účinných technologií, způsobů integrace systémů, například propojení sítě se standardizovanými jazyky a službami, v této oblasti bude mít významný dopad na snižování spotřeby energie. To vyžaduje výzkum a demonstrace týkající se nových způsobů navrhování a systémů a součástí pro průmyslové a komerční použití i pro použití v domácnostech, například při decentralizovaném a dálkovém zásobování teplou vodou, vytápění a chlazení. To by mělo zahrnovat různé technologie: solární tepelnou energii, geotermální energii, biomasu, tepelná čerpadla, kombinovanou výrobu tepla a energie, energii získanou využitím odpadů atd., splňovat požadavky na budovy a regiony s téměř nulovou spotřebou energie a podporovat inteligentní budovy. Je zapotřebí další průlom, zejména v oblasti ukládání tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie a na podporu rozvoje a zavádění účinných kombinací hybridních systémů vytápění a chlazení pro centralizované a decentralizované aplikace.

3.1.3.  Podpora inteligentních evropských měst a komunit

Městské oblasti patří k největším spotřebitelům energie v Unii a vypouštějí rovněž úměrně velký podíl emisí skleníkových plynů a vytvářejí značné množství látek znečišťujících ovzduší. Současně jsou městské oblasti nepříznivě ovlivněny zhoršující se kvalitou ovzduší a změnou klimatu a musí vyvíjet vlastní strategie pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně. Při přeměně na nízkouhlíkovou společnost je proto zásadní nalezení inovativních energetických řešení (např. energetická účinnost, systémy dodávky elektřiny, systémy vytápění a chlazení a začlenění obnovitelných energií do již vybudovaného prostředí), integrovaných s dopravními systémy, řešeními v oblasti inteligentní výstavby a městského plánování, hospodařením s odpady a čištěním vod, jakož i s řešeními v oblasti IKT pro městské prostředí. Je třeba plánovat cílené iniciativy na podporu konvergence průmyslových hodnotových řetězců v odvětvích energetiky, dopravy a IKT pro inteligentní městské aplikace. Zároveň je třeba vyvíjet nové technologické, organizační, plánovací a obchodní modely a ověřit je v plném rozsahu v souladu s potřebami a prostředky měst a komunit a jejich občanů. Nezbytný je rovněž výzkum, který umožní pochopit sociální, environmentální, hospodářské a kulturní otázky, jež jsou spojeny s touto přeměnou.

3.2.  Zásobování levnou elektřinou s nízkými emisemi uhlíku

Elektřina bude hrát hlavní úlohu při vytváření ekologicky udržitelné nízkouhlíkové ekonomiky. Ústředním prvkem tohoto vývoje budou obnovitelné zdroje energie. Zavádění výroby elektřiny s nízkými emisemi uhlíku je příliš pomalé kvůli vysokým nákladům, které jsou s tím spojeny. Je naléhavě nutné najít řešení, která významně sníží náklady při zvýšení energetické účinnosti, udržitelnosti a přijetí ze strany veřejnosti v zájmu rychlejšího zavádění výroby elektřiny vyznačující se nízkými náklady, spolehlivostí a nízkými emisemi uhlíku na trh. Činnosti se zaměří na výzkum, vývoj a demonstrace v plném rozsahu týkající se inovativních obnovitelných zdrojů energie, včetně malých a miniaturních energetických systémů , účinných a flexibilních elektráren na fosilní paliva s nízkými emisemi uhlíku a zachycování a ukládání uhlíku nebo technologií pro opětovné využití CO2.

3.2.1.  Plné rozvinutí potenciálu větrné energie

Cílem u větrné energie je snížit náklady na výrobu elektřiny s využitím energie větru na souši a na moři do roku 2020 přibližně o 20 % v porovnání s rokem 2010, v rostoucí míře přecházet k využívání větrné energie na moři a umožnit náležitou integraci do elektrické sítě. Pozornost bude zaměřena na vývoj, testování a demonstrace příští generace systémů pro přeměnu větrné energie ve větším měřítku (včetně inovativních systémů skladování energie), s vyšší účinností přeměny a větší dostupností jak na souši, tak na moři (včetně vzdálených oblastí a prostředí s nepříznivými povětrnostními podmínkami) a rovněž na nové procesy sériové výroby. Zohlední se aspekty rozvoje větrné energie, které jsou spojeny s životním prostředím a biologickou rozmanitostí.

3.2.2.  Rozvoj účinných, spolehlivých a nákladově konkurenceschopných solárních systémů

Náklady na solární energii, zahrnující fotovoltaiku a koncentraci solární energie, by se měly do roku 2020 snížit v porovnání s rokem 2010 na polovinu, pokud má tento druh energie výrazně zvýšit svůj podíl na trhu s elektřinou.

V případě fotovoltaiky to bude vyžadovat další výzkum týkající se mimo jiné nových koncepcí a systémů, demonstrací a testování hromadné výroby za účelem zavádění ve velkém měřítku a integrace fotovoltaiky do budov.

V případě koncentrace solární energie se pozornost soustředí na rozvoj možností zvýšení účinnosti při současném snížení nákladů a dopadů na životní prostředí, což umožní průmyslové rozšíření předvedených technologií, a to vybudováním elektráren, které budou prvními svého druhu. Budou otestována řešení, která účinně spojují výrobu elektřiny ze sluneční energie s odsolováním vody.

3.2.3.  Rozvoj konkurenceschopných a ekologicky bezpečných technologií pro zachycování, přepravu, ukládání a opětovné využití CO2

Zachycování a ukládání CO2 (CCS) je hlavní možností, kterou je nutno na celosvětové úrovni zavádět šířeji v komerčním měřítku k vyřešení problému souvisejícího s dekarbonizovanou výrobou elektřiny a průmyslem s nízkými emisemi uhlíku do roku 2050. Cílem je minimalizovat dodatečné náklady na CCS v energetickém odvětví u uhelných a plynových elektráren a u elektráren používajících jako palivo ropné břidlice v porovnání s odpovídajícími elektrárnami bez CCS a energeticky náročnými průmyslovými zařízeními.

Podpora bude poskytována zejména na demonstrace týkající se celého řetězce CCS pro reprezentativní portfolio různých technologických možností zachycování, přepravy, ukládání a opětovného využívání. To bude doprovázeno výzkumem týkajícím se dalšího rozvoje těchto technologií a zajištění konkurenceschopnějších technologií zachycování, zdokonalených součástí, integrovaných systémů a procesů, bezpečného geologického ukládání a racionálních řešení a přijetí ze strany veřejnosti, pokud jde o opětovné použití zachyceného CO2 ▌, s cílem umožnit komerční zavádění technologií CCS u elektráren na fosilní paliva a v jiných výrobních odvětvích s vysokými emisemi uhlíku zprovozněných po roce 2020. Podpořeny budou rovněž technologie čistého spalování uhlí jakožto technologie doplňující CCS.

3.2.4.  Rozvoj možností týkajících se geotermální energie, vodní energie, energie moře a jiných obnovitelných zdrojů energie

Geotermální energie, vodní energie a energie moře a rovněž jiné obnovitelné zdroje energie mohou přispět k dekarbonizaci zásobování energií v Evropě a současně zvýšit jeho pružnost s ohledem na variabilní výrobu a používání energie. Cílem je dále rozvinout a dovést nákladově efektivní a udržitelné technologie do komerční fáze, což umožní rozsáhlé zavádění v průmyslovém měřítku, včetně integrace sítí. Pokročilé geotermální systémy jsou technologií, kterou je třeba podrobit dalšímu výzkumu, vývoji a demonstracím, a to konkrétně v oblastech průzkumu, vrtání a výroby tepla. Energie z oceánů, jako je přílivová energie, energie proudění nebo vln, a osmotická energie nabízí předvídatelnou energii vyznačující se nulovými emisemi a může také přispět k rozvinutí plného potenciálu větrné energie na moři (kombinace mořských energií). Výzkumné činnosti by měly zahrnovat inovativní výzkum v laboratorním prostředí zaměřený na nízkonákladové spolehlivé součásti a materiály ve vysoce korozivním, biologicky znečišťujícím prostředí, jakož i demonstrace v různých podmínkách evropských vod.

3.3.  Alternativní paliva a mobilní zdroje energie

Splnění evropských cílů týkajících se snižování spotřeby energie a emisí CO2 vyžaduje rovněž rozvoj nových paliv a mobilních zdrojů energie. To je obzvláště důležité k vyřešení výzvy týkající se inteligentní, ekologické a integrované dopravy. Hodnotové řetězce u těchto technologií a alternativních paliv nejsou dostatečně rozvinuté a je nutno je rychleji dovést k demonstracím.

3.3.1.  Zajištění větší konkurenceschopnosti a udržitelnosti bioenergie

Cílem v případě bioenergie je dovést nejslibnější technologie do komerční fáze, umožnit rozsáhlou udržitelnou výrobu vyspělých biopaliv ▌různých hodnotových řetězců v rámci přístupu založeného na biorafinériích pro pozemní, námořní a leteckou dopravu, jakož i vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a „zeleného plynu“ z biomasy a odpadů, včetně CCS. Cílem je vyvinout a demonstrovat technologii pro různé druhy výroby bioenergie v různých měřítcích s přihlédnutím k odlišným zeměpisným a klimatickým podmínkám a logistickým omezením a zároveň minimalizovat negativní dopady spojené s využíváním půdy na životní prostředí a společnost. Dlouhodobější výzkum podpoří rozvoj udržitelného bioenergetického odvětví po roce 2020. Tyto činnosti doplní předchozí (např. výchozí suroviny, biologické zdroje) a následné (např. integrace do vozového parku) výzkumné činnosti prováděné v rámci dalších příslušných společenských výzev.

3.3.2.  Zkrácení doby potřebné pro uvedení vodíkových technologií a technologií palivových článků na trh

Palivové články a vodík mohou značně přispět k vyřešení energetických problémů, s nimiž se Evropa potýká. Zajištění tržní konkurenceschopnosti těchto technologií bude vyžadovat značné snížení nákladů. Pro ilustraci, náklady na systémy palivových článků pro dopravu bude nutno během příštích 10 let snížit desetkrát. Za tímto účelem bude poskytována podpora ▌demonstracím a zavádění v předkomerční fázi, pokud jde o přenosné, stacionární a mikrostacionární, dopravní aplikace a související služby, a rovněž dlouhodobému výzkumu a technologickému rozvoji za účelem vytvoření konkurenceschopného řetězce pro palivové články a udržitelné výroby vodíku a příslušné infrastruktury v celé Unii. Je zapotřebí značná vnitrostátní a mezinárodní spolupráce, aby byl možný průlom na trhu v dostatečném měřítku, včetně vypracování příslušných norem.

3.3.3.  Nová alternativní paliva

Existuje celá škála nových možností s dlouhodobým potenciálem, například paliva na bázi kovového prachu, paliva z fotosyntetizujících mikroorganismů (ve vodním a půdním prostředí) a z umělých fotosyntetizujících napodobenin a solární paliva. Tyto nové způsoby mohou představovat potenciál pro účinnější přeměnu energie a pro nákladově konkurenceschopnější a udržitelné technologie▌. Podpora bude poskytována zejména na dovedení těchto nových a jiných potenciálních technologií z laboratoře k demonstracím za účelem demonstrací v předkomerční fázi do roku 2020.

3.4.  Jednotná, inteligentní evropská elektrická soustava

Elektrické sítě musí reagovat na tři vzájemně související problémy, aby bylo možno dosáhnout uživatelsky přívětivé a stále více dekarbonizované elektrické soustavy: vytvoření celoevropského trhu; integrace ohromného nárůstu obnovitelných zdrojů energie a řízení vztahů mezi miliony dodavatelů a odběratelů (přičemž domácnosti budou v rostoucí míře jak dodavateli, tak odběrateli), včetně majitelů elektrických vozidel. Budoucí elektrické sítě budou hrát klíčovou úlohu při přechodu na ▌dekarbonizovaný energetickou soustavu a současně zajistí dodatečnou pružnost a přínosy pro odběratele v oblasti nákladů. Celkovým cílem do roku 2020 je vyrábět a distribuovat přibližně 35 %(22) elektřiny z rozptýlených a koncentrovaných obnovitelných zdrojů energie.

Důsledně integrované úsilí v oblasti výzkumu a demonstrací podpoří vývoj nových součástí, technologií a postupů, které budou reagovat na zvláštnosti přenosové a distribuční soustavy, jakož i pružné skladování energie.

Je nutno uvážit veškeré možnosti úspěšného zajištění rovnováhy mezi nabídkou energie a poptávkou po ní s cílem minimalizovat emise a náklady. V zájmu zlepšení přenosové kapacity a kvality i spolehlivosti sítí je třeba vyvinout nové technologie inteligentních energetických sítí, záložní a vyrovnávací technologie umožňující větší flexibilitu a účinnost, a to i v rámci tradičních elektráren, i nové součásti sítě. Je nutno zkoumat nové technologie energetické soustavy a obousměrnou digitální komunikační infrastrukturu, začlenit je do elektrické rozvodné sítě a využít je pro účely zavedení inteligentní komunikace s jinými energetickými sítěmi. To přispěje k lepšímu plánování, monitorování, kontrole a bezpečnému provozu sítí v běžných a mimořádných podmínkách a rovněž k řízení vzájemných vztahů mezi dodavateli a odběrateli a přepravě a řízení energetických toků a obchodování s nimi. Při zavádění budoucí infrastruktury musí vzít ukazatele a analýza nákladů a přínosů v úvahu aspekty týkající se celé energetické soustavy. Mimoto se co nejvíce zvýší součinnosti mezi inteligentními rozvodnými sítěmi a telekomunikačními sítěmi s cílem zamezit zdvojení investic, zvýšit bezpečnost a urychlit využívání inteligentních energetických služeb.

Nové způsoby skladování energie (včetně ▌ baterií i skladování energie ve velkém měřítku, například koncepce „energie přenesená do plynu“) a systémy vozidel zajistí potřebnou pružnost mezi výrobou a poptávkou. Zdokonalené IKT dále zvýší pružnost poptávky po elektřině tím, že odběratele (průmysl, obchod a domácnosti) vybaví potřebnými automatickými přístroji. Důležitými hledisky jsou zde také bezpečnost, spolehlivost a ochrana soukromí.

Celkovou účinnost a nákladovou efektivnost dodavatelského řetězce elektřiny a interoperabilitu infrastruktur a rovněž vznik otevřeného a konkurenčního trhu pro technologie, produkty a služby inteligentních energetických rozvodných sítí musí podporovat nová podoba plánování, trhu a regulace. K otestování a ověření řešení a k posouzení přínosů pro soustavu a jednotlivé zúčastněné strany před zavedením v celé Evropě jsou zapotřebí rozsáhlé demonstrační projekty. To by mělo být doprovázeno výzkumem, který umožní pochopit, jak odběratelé a podniky reagují na ekonomické pobídky, změny chování, informační služby a jiné inovativní příležitosti, které nabízejí inteligentní rozvodné sítě.

3.5.  Nové znalosti a technologie

V dlouhodobém horizontu budou zapotřebí nové, účinnější a nákladově konkurenceschopné a zároveň i čisté, bezpečné a udržitelné energetické technologie. Pokrok je třeba urychlit prostřednictvím víceoborového výzkumu, aby bylo dosaženo vědeckého průlomu u koncepcí souvisejících s energií a u základních technologií (např. nanovědy, materiálové vědy, fyziky pevných látek, IKT, biovědy, věd o Zemi, výpočetní techniky, vesmíru) a ve vhodných případech u průzkumu a produkce bezpečných a z hlediska životního prostředí udržitelných nekonvenčních zdrojů zemního plynu a ropy, jakož i ve vývoji inovací u budoucích a vznikajících technologií.

Pokročilý výzkum bude zapotřebí rovněž k zajištění řešení pro přizpůsobení energetických soustav měnícím se klimatickým podmínkám. Priority mohou být přizpůsobeny novým vědecko-technologickým potřebám a příležitostem nebo nově zaznamenaným jevům, které by mohly naznačovat slibný vývoj nebo rizika pro společnost a které se mohou objevit v průběhu provádění programu Horizont 2020.

3.6.  Důkladné rozhodování a zapojení veřejnosti

Energetický výzkum by měl podpořit energetickou politiku a měl by s ní být důsledně v souladu. Rozsáhlé znalosti a výzkum v oblasti zavádění a využívání energetických technologií a služeb, infrastruktury, trhů (včetně regulačních rámců) a chování spotřebitelů jsou nezbytné pro poskytnutí důkladných analýz tvůrcům politik. Podpora bude poskytována (zejména v rámci informačního systému Evropské komise pro plán SET) pro rozvoj důkladných a transparentních hypotéz, nástrojů, metod a modelů k posouzení hlavních ekonomických a sociálních záležitostí souvisejících s energetikou; vytvoření databází a scénářů pro rozšířenou Unii a posouzení dopadů energetické politiky a souvisejících politik na zabezpečení dodávek, spotřebu, životní prostředí, přírodní zdroje a změnu klimatu, společnost a konkurenceschopnost energetického průmyslu; provádění socioekonomického výzkumu, jakož i pro vědeckou činnost v rámci společenských studií.

Využití možností, které nabízejí internetové a sociální technologie, chování spotřebitelů, včetně chování zranitelných spotřebitelů, jako jsou osoby se zdravotním postižením, a změny chování budou studovány v rámci otevřených inovačních platforem, jako jsou živé laboratoře a rozsáhlé demonstrační projekty pro inovace ve službách a také prostřednictvím panelových průzkumů, přičemž bude zajištěna ochrana soukromí.

3.7.  Zavádění energetických inovací na trh ▌

Pro postupné zavádění nových energetických technologií v čase prostřednictvím nákladově efektivního provedení jsou nezbytná inovativní řešení v oblasti zavádění na trh a tržní replikace. Kromě výzkumu a demonstrací založených na technologiích to vyžaduje opatření s jednoznačnou přidanou hodnotou Unie, která usilují o rozvoj, používání, sdílení a reprodukování netechnologických inovací s vysokým pákovým efektem na udržitelných energetických trzích v Unii napříč jednotlivými disciplínami a úrovněmi správy.

Tyto inovace se zaměří na vytvoření příznivých tržních podmínek na úrovni regulace, správy a financování pro nízkouhlíkové, obnovitelné a energeticky účinné technologie a řešení. Podpora bude poskytována opatřením, která usnadňují provádění energetické politiky, připravují půdu pro postupné zavádění investic, podporují budování kapacit a usilují o přijetí ze strany veřejnosti. Pozornost bude věnována rovněž inovacím zaměřeným na inteligentní a udržitelné využívání stávajících technologií.

Výzkum a analýza opakovaně potvrdily zásadní úlohu lidského faktoru, pokud jde o úspěch či neúspěch politik v oblasti udržitelné energie. Budou se podporovat inovativní organizační struktury, šíření a výměna osvědčených postupů a zvláštní opatření v oblasti vzdělávání a budování kapacit.

3.8.  Zvláštní aspekty provádění

Stanovování priorit pro provádění činností v rámci této výzvy se řídí potřebou posílit ▌energetický výzkum a inovace na evropské úrovni. Hlavním cílem bude podpora provádění výzkumného a inovačního programu strategického plánu pro energetické technologie (plán SET)(23) k dosažení cílů politiky Unie v oblasti energetiky a změny klimatu. Cenným vstupem pro stanovení pracovních programů budou proto plány a prováděcí plány v rámci plánu SET. Jako hlavní základ pro stanovování strategických priorit a koordinaci energetického výzkumu a inovací v rámci Unie se použije struktura řízení plánu SET.

Netechnologický program se bude řídit energetickou politikou Unie a jejími právními předpisy. Je nutno podporovat prostředí umožňující hromadné zavádění předvedených technologických řešení a řešení v oblasti služeb, procesů a politických iniciativ týkajících se nízkouhlíkových technologií a energetické účinnosti v celé Unii. To může zahrnovat podporu pro technickou pomoc k rozvoji a zavádění investic do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie.

Pokud jde o přijetí na trhu, činnosti by měly rovněž vycházet ze zkušeností získaných na základě iniciativy „Inteligentní energie – Evropa“.

Pro sdílení zdrojů a společné provádění bude důležité partnerství s evropskými zúčastněnými stranami. V jednotlivých případech lze stanovit, že stávající evropské průmyslové iniciativy v rámci plánu SET budou změněny na formální partnerství veřejného a soukromého sektoru, pokud to bude považováno za vhodné, a to s cílem zvýšit úroveň a soudržnost ▌ financování a podnítit společné výzkumné a inovační činnosti mezi zúčastněnými stranami jak z veřejného, tak i soukromého sektoru. Uváženo bude poskytnutí podpory (včetně společně s členskými státy) aliancím veřejných výzkumných institucí, zejména Evropské alianci pro energetický výzkum zřízené v rámci plánu SET, za účelem spojení veřejných zdrojů určených na výzkum a výzkumných infrastruktur při zabývání se kritickými výzkumnými oblastmi evropského významu. Mezinárodní koordinační opatření podpoří priority plánu SET podle zásady proměnné geometrie a s přihlédnutím ke kapacitám a zvláštnostem jednotlivých zemí. Rovněž budou vytvořena odpovídající propojení s akcemi příslušných evropských inovačních partnerství a s příslušnými aspekty výzkumných a inovačních programů evropských technologických platforem.

Zvážit lze i podporu pro příslušné iniciativy společného plánování a příslušná partnerství v rámci veřejného sektoru a partnerství veřejného a soukromého sektoru. Činnosti se dále zaměří na rostoucí podporu a prosazování zapojení malých a středních podniků.

Za účelem vypracování (spolu se zúčastněnými stranami) klíčových výkonnostních ukazatelů ke sledování pokroku při provádění, které budou pravidelně revidovány v zájmu zohlednění nejnovějšího vývoje, bude mobilizován informační systém Evropské komise pro plán SET (SETIS). Provádění v rámci této výzvy bude usilovat o zlepšení koordinace příslušných programů, iniciativ a politik Unie, jako je politika soudržnosti, zejména prostřednictvím národních a regionálních strategií pro inteligentní specializaci a mechanismů systému pro obchodování s emisemi, pokud jde například o podporu pro demonstrační projekty.

INTELIGENTNÍ, EKOLOGICKÁ A INTEGROVANÁ DOPRAVA

4.1.  Doprava účinně využívající zdroje, která respektuje životní prostředí

Evropa si stanovila politický cíl dosáhnout do roku 2050 snížení emisí CO2 o 60 % oproti stavu v 90. letech 20. století. Do roku 2030 usiluje o snížení počtu „konvenčně poháněných“ automobilů ve městech na polovinu a o dosažení městské logistiky ve velkých městských centrech prakticky bez emisí CO2. Paliva s nízkými emisemi uhlíku používaná v letectví by do roku 2050 měla dosáhnout 40 % a emise CO2 z lodních paliv používaných v námořní dopravě by se do roku 2050(24) měly snížit o 40 % oproti stavu v roce 2005.

Je nezbytné, aby byl tento dopad na životní prostředí snížen zaváděním cílených technologických zlepšení, ovšem s přihlédnutím k tomu, že každý druh dopravy čelí jiným výzvám a vyznačuje se specifickými cykly integrace technologií.

Výzkum a inovace u všech druhů dopravy významně přispějí k rozvoji a převzetí nezbytných řešení, která výrazně sníží emise z dopravy, jež jsou škodlivé pro životní prostředí (např. CO2, NOx a SOx), sníží její závislost na fosilních palivech, a tudíž omezí dopad dopravy na biologickou rozmanitost a pomohou zachovat přírodní zdroje.

Toho bude dosaženo prostřednictvím těchto zvláštních činností:

4.1.1.  Zajištění čistších a tišších letadel, vozidel a plavidel zlepší environmentální profil a sníží vnímaný hluk a vibrace

Činnosti v této oblasti se zaměří na konečné produkty, avšak budou se zabývat rovněž jednoduchými a ekologickými procesy navrhování a výroby, s přihlédnutím k celému životnímu cyklu, přičemž do fáze navrhování je začleněna recyklovatelnost. Činnosti budou rovněž zahrnovat modernizaci stávajících produktů a služeb prostřednictvím začlenění nových technologií.

a)  Rozvoj a rychlejší zavádění čistších a tišších technologií pohonu je důležité pro snižování nebo odstranění dopadů dopravy, např. emisí CO2, hluku a znečištění, na klima a zdraví evropských občanů. Jsou nezbytná nová a inovativní řešení založená na elektrických motorech a bateriích, vodíkových a palivových článcích, motorech poháněných plynem, vyspělých architekturách a technologiích nebo na hybridním pohonu. Technologický průlom pomůže rovněž zlepšit environmentální profil tradičních a nových pohonných systémů.

b)  Přezkoumání možností týkajících se používání alternativních druhů energie s nízkými emisemi pomůže snížit spotřebu fosilních paliv. To zahrnuje používání udržitelných paliv a elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ve všech druzích dopravy včetně letectví, snížení spotřeby paliva prostřednictvím získávání energie nebo diverzifikovaných dodávek energie a jiná inovativní řešení. Úsilí bude zaměřeno na nové celostní přístupy zahrnující vozidla, infrastrukturu pro skladování a dodávky energie, pro doplňování paliva a dobíjení vozidel, včetně rozhraní mezi vozidlem a sítí, a inovativní řešení týkající se používání alternativních paliv.

c)  K nižší spotřebě paliva přispěje zvýšení celkové výkonnosti letadel, plavidel a vozidel, čehož bude dosaženo snížením jejich hmotnosti a jejich aerodynamického, hydrodynamického nebo valivého odporu, a to použitím lehčích materiálů, jednodušších konstrukcí a inovativního návrhu.

4.1.2.  Rozvoj inteligentních zařízení, infrastruktur a služeb

To pomůže optimalizovat dopravní operace a snížit spotřebu zdrojů. Pozornost se zaměří na řešení v oblasti účinného plánování, navrhování, využívání a řízení letišť, přístavů, logistických center a infrastruktur pozemní dopravy a rovněž na nezávislé a účinné systémy údržby, monitorování a kontroly. V zájmu zvýšení kapacity je třeba přijmout nové politiky, obchodní modely, koncepce, technologie a řešení v oblasti informačních technologií. Zvláštní pozornost bude věnována odolnosti zařízení a infrastruktur vůči změně klimatu, nákladově efektivním řešením vycházejícím z přístupu založeného na životním cyklu a širšímu zavádění nových materiálů a technologií, které umožňují účinnější údržbu s nižšími náklady. Pozornost se zaměří rovněž na přístupnost, uživatelskou vstřícnost a sociální začlenění.

4.1.3.  Zlepšení dopravy a mobility v městských oblastech

To přinese výhody vysokému a zvyšujícímu se podílu obyvatel, kteří žijí a pracují ve městech, nebo kteří je využívají s ohledem na služby a volný čas. Je třeba vyvinout a otestovat nové koncepce mobility, organizace dopravy, modely multimodální přístupnosti, logistiky, zajišťování inovativních vozidel a městských veřejných služeb a řešení v oblasti plánování, jež přispějí k snížení přetížení, znečištění ovzduší a hluku a ke zvýšení účinnosti městské dopravy. Jako reálnou alternativu k používání soukromých motorových vozidel, podporovanou větším využíváním inteligentních dopravních systémů a rovněž inovativním řízením dodávky a poptávky, je nutno rozvíjet veřejnou a nemotorizovanou dopravu a taktéž jiné možnosti osobní a nákladní dopravy účinně využívající zdroje. Zvláštní důraz bude kladen na vzájemné působení mezi systémem dopravy a jinými městskými systémy.

4.2.  Lepší mobilita, menší přetížení, větší bezpečnost a ochrana

Příslušné cíle evropské dopravní politiky usilují vzhledem k rostoucí potřebě mobility o optimalizaci výkonnosti a účinnosti s cílem učinit z Evropy nejbezpečnější region pro leteckou, železniční a vodní dopravu a přiblížit se cíli, kterým je nulový počet úmrtí v silniční dopravě do roku 2050 a snížení počtu zraněných při nehodách v silniční dopravě do roku 2020 o polovinu. Do roku 2030 by se 30 % silniční nákladní dopravy na vzdálenost delší než 300 kilometrů mělo přesunout na železniční a lodní dopravu. Plynulá, přístupná, cenově dostupná a účinná celoevropská přeprava osob a zboží zaměřená na uživatele, která rovněž internalizuje externí náklady, vyžaduje nový evropský systém řízení multimodální dopravy, informací a plateb, jakož i účinná rozhraní mezi sítí pro dlouhé vzdálenosti a sítí pro městskou mobilitu.

Lepší evropský dopravní systém přispěje k účinnějšímu využívání dopravy, zvýší kvalitu života občanů a podpoří zdravější životní prostředí.

Výzkum a inovace k těmto ambiciózním politickým cílům významně přispějí prostřednictvím těchto zvláštních činností:

4.2.1.  Významné snížení přetížení dopravy

Toho lze dosáhnout zavedením inteligentního multimodálního a plně intermodálního „přímého“ dopravního systému a zamezením zbytečnému používání dopravy. To znamená prosazování větší integrace mezi jednotlivými druhy dopravy, optimalizaci dopravních řetězců a lepší integrované dopravní operace a služby. Tato inovativní řešení usnadní rovněž přístupnost a volby cestujících, a to i pro stárnoucí obyvatelstvo a zranitelné uživatele, a prostřednictvím lepšího zvládání nehod a vytvoření programů pro omezení dopravy poskytnou příležitosti k optimalizaci dopravy.

4.2.2.  Podstatné zlepšení mobility osob a nákladu

Toho lze dosáhnout rozvojem, prostřednictvím demonstrace a širokým využíváním inteligentních dopravních aplikací a systémů řízení. To znamená: plánování analýzy a řízení poptávky, informační a platební systémy, které jsou interoperabilní v celoevropském měřítku a úplnou integraci informačních toků, řídicích systémů, infrastrukturních sítí a služeb v oblasti mobility do nového společného multimodálního rámce založeného na otevřených platformách. To zajistí rovněž pružnost a rychlou reakci na krizové události a mimořádné povětrnostní podmínky změnou způsobu cestování a přepravy napříč jednotlivými druhy dopravy. Dosažení tohoto cíle napomohou nové aplikace v oblasti lokalizace, navigace a časování, jež jsou umožněny díky družicovým navigačním systémům Galileo a EGNOS.

a)  Inovativní technologie v oblasti uspořádání letového provozu přispějí ke skokové změně v oblasti bezpečnosti a účinnosti s rychle rostoucí poptávkou k dosažení větší přesnosti, zkrácení doby strávené při postupech souvisejících s cestováním na letištích a k dosažení odolnosti v systému letecké dopravy. Zavedení a další rozvoj „jednotného evropského nebe“ budou podpořeny výzkumnými a inovačními činnostmi poskytujícími řešení pro vyšší automatizaci a nezávislost při uspořádání letového provozu a operacích a kontrole letadel, lepší integrací vzdušných a pozemních složek a novými řešeními pro účinné a plynulé odbavení cestujících a nákladu v rámci celého dopravního systému.

b)  U lodní dopravy přispějí lepší a integrované technologie plánování a řízení k vzniku „modrého pásu“ na mořích kolem Evropy, zlepšení přístavních operací a k udržitelnému rámci pro vnitrozemské vodní cesty.

c)  U železniční a silniční dopravy zlepší optimalizace řízení a interoperability sítí účinné využívání infrastruktury a usnadní přeshraniční operace. Budou vyvinuty komplexní systémy řízení silniční dopravy a informační systémy, které vzájemně spolupracují a které využívají komunikaci mezi vozidly a mezi vozidlem a infrastrukturou.

4.2.3.  Rozvoj ▌nových koncepcí nákladní dopravy a logistiky

To může snížit tlak na dopravní systém a životní prostředí a zvýšit bezpečnost a kapacitu nákladní dopravy. Tyto koncepce mohou například spojovat vysoce výkonná vozidla s nízkým dopadem na životní prostředí s inteligentními, bezpečnými palubními a na infrastruktuře založenými systémy ▌. Přitom by se mělo vycházet z přístupu integrované logistiky v oblasti dopravy. Činnosti podpoří rovněž rozvoj vize e-Freight týkající se bezpapírové nákladní dopravy, kdy jsou v rámci všech druhů dopravy informační toky, služby a platby spojeny s fyzickými dopravními toky.

4.2.4.  Snížení nehodovosti, úmrtí a zranění a zvýšení bezpečnosti

Toho bude dosaženo řešením aspektů, které souvisí s organizací, řízením a sledováním výkonnosti a rizik dopravních systémů, a zaměřením se na návrh, výrobu a provoz letadel, vozidel a plavidel, infrastruktur a terminálů. Pozornost se zaměří na pasivní a aktivní bezpečnost, preventivní bezpečnost a zdokonalené automatické a vzdělávací procesy k snížení rizik a dopadu lidského selhání. Budou navrženy speciální nástroje a techniky za účelem lepšího předjímání, posuzování a zmírňování dopadu počasí, přírodních rizik a jiných krizových situací. Činnosti se zaměří rovněž na začlenění bezpečnostních aspektů do plánování a řízení toků cestujících a nákladu, na koncepci letadel, vozidel a plavidel, na řízení dopravy a systémů a na návrh dopravních infrastruktur a terminálů pro nákladní a osobní dopravu. Užitečné nástroje pro zesílenou bezpečnost mohou poskytnout také aplikace v rámci inteligentní dopravy a propojení. Činnosti budou zaměřeny také na zvýšení bezpečnosti všech účastníků provozu na pozemních komunikacích, zejména těch, kteří jsou vystavení většímu riziku, a především v městských oblastech.

4.3.  Globální vedoucí postavení evropského odvětví dopravy

Udržením se na čele v oblasti technologického rozvoje a zvýšením konkurenceschopnosti stávajících výrobních procesů přispějí výzkum a inovace k růstu a vysoce kvalifikovaným pracovním místům v evropském odvětví dopravy, a to navzdory rostoucí hospodářské soutěži. V sázce je další rozvoj konkurenceschopnosti tohoto důležitého hospodářského odvětví, které přímo představuje 6,3 % HDP Unie a v Evropě zaměstnává téměř 13 milionů osob. Ke specifickým cílům patří rozvoj nové generace inovativních prostředků letecké, lodní a pozemní dopravy, šetrných k životnímu prostředí, zajištění udržitelné výroby inovativních systémů a zařízení a příprava základu budoucích dopravních prostředků, a to prací na nových technologiích, koncepcích a návrzích, inteligentních kontrolních systémech, účinných procesech vývoje a výroby, inovativních službách a postupech certifikace. Evropa usiluje o to, aby zaujala celosvětové vedoucí postavení, pokud jde o účinnost, environmentální profil a bezpečnost všech druhů dopravy a aby posílila své vedoucí postavení na celosvětových trzích, pokud jde o konečné produkty i subsystémy.

Výzkum a inovace se zaměří na tyto zvláštní činnosti:

4.3.1.  Vývoj nové generace dopravních prostředků jako způsobu, jak si v budoucnu zajistit podíl na trhu

To pomůže zlepšit vedoucí postavení Evropy v oblasti letadel, vysokorychlostních vlaků, konvenční a (pří)městské železniční dopravy, silničních vozidel, elektromobility, výletních lodí, trajektů a speciálních plavidel se špičkovou technologií a námořních platforem. Povzbudí rovněž konkurenceschopnost evropských výrobních odvětví v oblasti nových technologií a systémů a podpoří jejich diverzifikaci směrem k novým trhům, včetně v jiných odvětvích, než je doprava. To zahrnuje vývoj inovativních bezpečných letadel, vozidel a plavidel šetrných k životnímu prostředí, jež se vyznačují zabudovanými účinnými pohonnými systémy, vysoce výkonnými a inteligentními operačními a kontrolními systémy.

4.3.2.  Inteligentní palubní kontrolní systémy

Tyto systémy jsou zapotřebí k dosažení vyšších úrovní výkonnosti a systémové integrace v dopravě. Za účelem stanovení společných provozních norem budou vyvinuta vhodná rozhraní pro komunikaci mezi letadly, vozidly, plavidly a infrastrukturami ve všech příslušných kombinacích, přičemž se zohlední dopady elektromagnetických polí. Mohou zahrnovat doručování informací o řízení dopravy a uživatelích přímo do zařízení zabudovaných ve vozidlech, jež bude podpořeno spolehlivými údaji o dopravě v reálném čase týkajícími se silničních podmínek a přetížení dopravy a získávanými prostřednictvím téhož zařízení.

4.3.3.  Pokročilé výrobní procesy

Umožní úpravy podle požadavků zákazníků, nižší náklady na životní cyklus a zkrácení doby vývoje a usnadní normalizaci a certifikaci letadel, vozidel a plavidel i jejich součástí, vybavení a související infrastruktury. Činnosti v této oblasti povedou k vývoji rychlých a nákladově efektivních technik navrhování a výroby, včetně montáže, konstrukce, údržby a recyklace, prostřednictvím digitálních nástrojů a automatizace a schopnosti integrovat složité systémy. To podpoří konkurenceschopné dodavatelské řetězce, které jsou schopné dodávat na trh v krátkém čase a s nižšími náklady, aniž by byla narušena provozní bezpečnost a ochrana. Prioritou je rovněž využití inovativních materiálů v dopravě, a to jak z hlediska environmentálních cílů, tak i z hlediska cílů konkurenceschopnosti, a v zájmu zvýšené bezpečnosti a ochrany.

4.3.4.  Přezkoumání zcela nových dopravních koncepcí

To pomůže zlepšit konkurenční výhodu Evropy v dlouhodobějším horizontu. Činnosti v oblasti strategického víceoborového výzkumu a ověřování koncepce se budou zabývat řešeními, pokud jde o inovativní dopravní systémy. To bude zahrnovat plně automatizovaná letadla, vozidla a plavidla a jiné nové typy těchto dopravních prostředků, jež se budou vyznačovat dlouhodobým potenciálem, vysokým environmentálním profilem i novými službami.

4.4.  Sociálně-ekonomický a behavioriální výzkum a činnosti pro tvorbu politik zaměřené na budoucí vývoj

Opatření na podporu analýzy a vypracování politiky zahrnující shromáždění důkazů s cílem porozumět chování v oblasti vesmírných, socioekonomických a širších společenských aspektů dopravy jsou nezbytná na podporu inovací i vytvoření důkazní základny k vypořádání se s problémy, které doprava vyvolává. Činnosti se zaměří na rozvoj a provádění evropských výzkumných a inovačních politik v oblasti dopravy a mobility, na výhledové studie a technologické prognózy a na posílení Evropského výzkumného prostoru.

Pro vývoj evropského dopravního systému je nanejvýš důležité pochopení místních a regionálních specifik, chování a vnímání uživatelů, společenské přijetí, dopad politických opatření, mobilita, měnící se potřeby a vzorce chování, vývoj budoucích potřeb, obchodní modely a jejich důsledky. Bude vypracován scénář zohledňující společenské trendy, důkazy o kauzalitě, strategické cíle a technologické prognózy v horizontu do roku 2050. Za účelem lepšího pochopení vazeb mezi územním rozvojem, sociální soudržností a evropským dopravním systémem jsou zapotřebí důkladné modely, na jejichž základě lze přijmout náležitá strategická rozhodnutí.

Výzkum se zaměří na to, jak omezit společenské a územní nerovnosti v přístupu k mobilitě a jak zlepšit postavení zranitelných uživatelů dopravy. Je nutno se zabývat rovněž ekonomickými otázkami se zaměřením se na způsoby internalizace externalit z dopravy v rámci všech druhů dopravy a rovněž modely zdanění a cenotvorby. Je zapotřebí budoucí výzkum k posouzení budoucích požadavků na dovednosti a pracovní místa, vývoj v oblasti výzkumu a vývoje a zavádění, jakož i nadnárodní spolupráce.

4.5.  Zvláštní aspekty provádění

Činnosti budou organizovány tak, aby odpovídajícím způsobem umožňovaly přistupovat k dopravě integrovaným způsobem a současně s ohledem na specifika každého druhu dopravy. Bude nezbytné zajistit víceletou viditelnost a kontinuitu činností s cílem zohlednit specifika každého druhu dopravy a komplexní povahu výzev, jakož i příslušné aspekty strategických programů výzkumu a inovací evropských technologických platforem.

Uvážit lze podporu pro příslušné iniciativy společného plánování a příslušná partnerství v rámci veřejného sektoru a partnerství veřejného a soukromého sektoru. Rovněž budou vytvořena odpovídající propojení s akcemi příslušného evropského inovačního partnerství. Činnosti se dále zaměří na rostoucí podporu a prosazování zapojení malých a středních podniků.

5.  OBLAST KLIMATU, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ÚČINNÉ VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ A SUROVINY

5.1.  Boj proti změně klimatu a přizpůsobení se této změně

Stávající koncentrace CO2 v atmosféře jsou téměř o 40 % vyšší, než tomu bylo na počátku průmyslové revoluce a na nejvyšší úrovni za poslední 2 miliony let. Ke změně klimatu přispívají i jiné skleníkové plyny než CO2, které hrají stále důležitější úlohu. Bez rozhodných opatření by změna klimatu mohla svět stát nejméně 5 % HDP ročně a podle některých scénářů by mohla dosáhnout až 20 %. Naopak v případě včasných a účinných opatření by se náklady mohly snížit na přibližně 1 % HDP ročně. Dosažení cíle týkajícího se udržení oteplování pod 2 °C a zamezení nejhorším dopadům změny klimatu bude vyžadovat, aby vyspělé země snížily do roku 2050 emise skleníkových plynů o 80–95 % v porovnání s úrovněmi z roku 1990.

Cílem této činnosti je proto vypracovat a posoudit inovativní, nákladově efektivní a udržitelná opatření a strategie pro přizpůsobení se změně klimatu a zmírňování této změny se zaměřením se jak na emise CO2, tak i jiné skleníkové plyny než CO2 a aerosoly, a se zdůrazněním technologických i netechnologických zelených řešení, a to opatřením důkazů pro informovaná, včasná a účinná opatření a vytvářením sítí s potřebnými pravomocemi.

K dosažení tohoto cíle se výzkum a inovace zaměří na:

5.1.1.  Lepší pochopení změny klimatu a poskytnutí spolehlivých klimatických odhadů

Lepší pochopení příčin a vývoje změny klimatu a přesnější klimatické odhady jsou pro společnost zásadní, aby bylo možno chránit životy, statky a infrastruktury a zajistit účinné rozhodování a odpovídající možnosti zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně. Je nezbytné dále zlepšit vědecké poznatky o klimatických faktorech, procesech, mechanismech, zpětné vazbě a mezních hodnotách v souvislosti s fungováním ▌suchozemských, mořských a polárních ekosystémů a atmosféry. Lepší pochopení rovněž umožní přesněji zjišťovat změnu klimatu a přiřazovat přírodní nebo antropogenní příčinné faktory. Lepší spolehlivost klimatických odhadů a předpovědí v příslušném časovém a prostorovém měřítku budou podpořeny zlepšením měření a vypracováním přesnějších scénářů a modelů, včetně plně spojených modelů zemského systému, při zohlednění paleoklimatické historie.

5.1.2.  Posouzení dopadů a zranitelnosti a vypracování inovativních a nákladově efektivních opatření pro přizpůsobení se a předcházení rizikům a pro jejich řízení

Poznatky o schopnosti společnosti, ekonomiky a ekosystémů přizpůsobit se změně klimatu jsou neúplné. Účinná, spravedlivá a společensky přijatelná opatření usilující o dosažení prostředí, hospodářství a společnosti odolných vůči klimatu vyžadují integrovanou analýzu stávajících a budoucích dopadů, zranitelnosti, expozice obyvatel, rizik a jejich řízení, druhotných dopadů, jako je migrace a konflikty, nákladů a příležitostí spojených se změnou klimatu a jeho proměnlivostí s přihlédnutím k mimořádným událostem a souvisejícím rizikům vyvolaným klimatem a jejich opakovanému výskytu. Tato analýza bude vypracována rovněž s ohledem na nepříznivé dopady změny klimatu na biologickou rozmanitost, ekosystémy a ekosystémové služby, vodní zdroje, infrastruktury a hospodářské a přírodní zdroje. Důraz se bude klást na nejcennější přírodní ekosystémy a zastavěná prostředí a rovněž na hlavní společenská, kulturní a hospodářská odvětví v Evropě. Akce se budou zabývat dopady a rostoucími riziky pro lidské zdraví vyplývajícími ze změny klimatu, rizik vyvolaných klimatem a vyšších koncentrací skleníkových plynů v atmosféře. Výzkum vyhodnotí inovativní, spravedlivě rozdělené a nákladově účinné reakce k přizpůsobení se změně klimatu, včetně ochrany a přizpůsobení přírodních zdrojů a ekosystémů a souvisejících dopadů, za účelem informování a podpory jejich rozvoje a provádění na všech úrovních a ve všech měřítcích. To bude zahrnovat rovněž možné dopady, náklady, rizika a přínosy geoinženýrských možností. Budou posouzeny složité vzájemné vztahy, střety a synergie politických rozhodnutí týkajících se přizpůsobení a předcházení rizikům s ostatními klimatickými a odvětvovými politikami, včetně dopadů na zaměstnanost a životní úroveň zranitelných skupin.

5.1.3.  Podpora politik v oblasti zmírňování změny klimatu, včetně studií zaměřených na dopady vyplývající z jiných odvětvových politik

Přechod Unie na konkurenceschopnou ekonomiku a společnost, která účinně využívá zdroje a je odolná vůči změně klimatu, do roku 2050 vyžaduje návrh účinných, dlouhodobých strategií s nízkými emisemi a značný pokrok, pokud jde o naše inovační schopnosti. Výzkum posoudí environmentální a sociálně-ekonomická rizika, příležitosti a dopady možností zmírňování změny klimatu. Rovněž posoudí dopad z dalších odvětvových politik. Výzkum podpoří rozvoj a validaci nových modelů zahrnujících klima, energetiku a hospodářství s přihlédnutím k ekonomickým nástrojům a příslušným externalitám za účelem otestování možností politiky v oblasti zmírňování změny klimatu a vývoje nízkouhlíkových technologií v různých měřítcích a pro hlavní hospodářská odvětví a oblasti společnosti na úrovni Unie a na celosvětové úrovni. Akce usnadní technologické, institucionální a sociálně-ekonomické inovace zlepšením vazeb mezi výzkumem a použitím a mezi podnikateli, konečnými uživateli, výzkumnými pracovníky, tvůrci politik a znalostními institucemi.

5.2.  Ochrana životního prostředí, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, vodou, biologickou rozmanitostí a ekosystémy

Společnosti se potýkají s velkým problémem, který souvisí s nastolením udržitelné rovnováhy mezi lidskými potřebami a životním prostředím. Environmentální zdroje, včetně vody, ovzduší, biomasy, úrodné půdy, biologické rozmanitosti, ekosystémů a služeb, které poskytují, jsou základem fungování evropské a světové ekonomiky a kvality života. Globální obchodní příležitosti spojené s přírodními zdroji budou podle očekávání do roku 2050 činit více než 2 biliony EUR(25). Navzdory tomu jsou ekosystémy v Evropě a na celém světě poškozovány nad rámec schopnosti přírody je obnovovat a environmentální zdroje jsou nadměrně využívány nebo dokonce ničeny. Unie například každoročně přijde o 1 000 km² nejúrodnější půdy a cenných ekosystémů a vyplýtvána je čtvrtina sladké vody. Zachování těchto vzorců není možné. Výzkum musí přispět ke zvrácení tendencí poškozujících životní prostředí a zajistit, aby ekosystémy i nadále poskytovaly zdroje, statky a služby, které jsou nezbytné pro dobré životní podmínky, hospodářskou prosperitu a udržitelný rozvoj.

Cílem této činnosti je proto poskytnout poznatky a nástroje pro řízení a ochranu přírodních zdrojů, což zajistí udržitelnou rovnováhu mezi omezenými zdroji a současnými a budoucími potřebami společnosti a ekonomiky.

K dosažení tohoto cíle se výzkum a inovace zaměří na:

5.2.1.  Prohlubování našeho porozumění biologické rozmanitosti a fungování ekosystémů, jejich vzájemného působení se sociálními systémy a jejich roli v podpoře hospodářství a dobrých životních podmínek lidí

Činnosti společnosti vyvolávají rizika spuštění změn v životním prostředí, které jsou nevratné a které mění charakter ekosystémů a jejich biologickou rozmanitost. Je zásadní tato rizika předjímat, a to posouzením, monitorováním a odhadováním dopadů lidských činností na životní prostředí, včetně změny ve využívání půdy, a environmentálních změn na dobré životní podmínky lidí. Výzkum mořských (od pobřežních po hlubinné, včetně udržitelnosti mořských zdrojů), polárních, sladkovodních, suchozemských a městských ekosystémů, včetně ekosystémů závislých na podzemní vodě, zlepší naše pochopení složitých vztahů mezi přírodními zdroji a sociálními, ekonomickými a ekologickými systémy, včetně přirozených kritických mezníků a odolnosti nebo zranitelnosti lidských a biologických systémů. Bude přezkoumáno fungování biologické rozmanitosti a ekosystémů a jejich reakce na antropogenní vlivy, možnosti jejich obnovení a to, jak to ovlivní ekonomiky a dobré životní podmínky lidí. Ověřena budou rovněž řešení, která se zabývají problémy souvisejícími se zdroji v evropském a mezinárodním kontextu. To přispěje k politikám a postupům, které zajišťují, aby společenské a ekonomické činnosti probíhaly v mezích udržitelnosti a přizpůsobivosti ekosystémů a biologické rozmanitosti.

5.2.2.  Rozvíjení integrovaných přístupů k řešení výzev v oblasti vody a přechod k udržitelnému řízení a využívání vodních zdrojů a služeb

Dostupnost sladké vody a její kvalita se stala celosvětovým problémem s dalekosáhlými hospodářskými a sociálními důsledky. V důsledku stále rostoucí poptávky po různých a často protichůdných využitích (např. zemědělství, průmysl, rekreace, veřejné služby, ekosystémy a údržba krajiny, obnova a zlepšení životního prostředí), vyšší míry zranitelnosti zdrojů zhoršené změnou klimatu a celosvětovými změnami, urbanizace, znečištění a nadměrného využívání zdrojů sladké vody, se zachování a zlepšení kvality vody a její dostupnosti a zmírnění dopadu lidské činnosti na ekosystémy sladkých vod stalo pro uživatele vody v různých odvětvích a pro vodní ekosystémy výzvou zásadního významu.

Výzkum a inovace se budou těmito naléhavými otázkami zabývat a poskytnou integrované strategie, nástroje, technologie a inovativní řešení s cílem reagovat na současné a budoucí potřeby. Cílem bude vypracovat vhodné strategie pro vodní hospodářství, zlepšit kvalitu vody, řešit nerovnováhou mezi poptávkou po vodě a dostupností či dodávkou vody na různých úrovních a v různém rozsahu, uzavřít koloběh vody, podporovat udržitelné chování koncových uživatelů a řešit nebezpečí související s vodou při zachování integrity, struktury a fungování vodních ekosystémů, a to v souladu s běžně uplatňovanými politikami EU.

5.2.3.  Poskytování poznatků a nástrojů pro účinné rozhodování a zapojení veřejnosti

Společenské a hospodářské systémy a systémy správy se musí nadále zabývat jak vyčerpáním přírodních zdrojů, tak poškozováním ekosystémů. Výzkum a inovace budou základem pro politická rozhodnutí, která jsou zapotřebí k hospodaření s přírodními zdroji a k řízení ekosystémů způsobem, který zamezuje ničivé změně klimatu a životního prostředí nebo který umožňuje se přizpůsobit takovéto změně, a k prosazování institucionálních a hospodářských změn, změn chování a technologických změn, které zajišťují udržitelnost. Výzkum tak bude základem rozvoje systémů pro ocenění biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, včetně pochopení významu přírodního kapitálu a toku ekosystémových služeb. Důraz se bude klást na kritické, politicky důležité ekosystémy a ekosystémové služby, jako je sladká voda, moře a oceány (včetně pobřežních oblastí), lesy, polární regiony, kvalita ovzduší, biologická rozmanitost, využívání půdy a půda. Odolnost společností a ekosystémů vůči znečišťujícím látkám a patogenům, katastrofickým událostem, včetně přírodních rizik (například seismických otřesů a vulkanické činnosti, povodní a období sucha) a lesních požárů bude podpořena lepšími schopnostmi v oblasti předvídání, včasného varování a posouzení zranitelnosti a dopadů, včetně zahrnutí více rizik. Výzkum a inovace tudíž poskytnou podporu pro politiky zabývající se ochranou životního prostředí a účinným využíváním zdrojů a možnosti účinné správy na základě důkazů v rámci bezpečných mezí působení. Budou vyvinuty inovativní možnosti zvyšování soudržnosti politik, vyřešení kompromisů a zvládnutí protichůdných zájmů a zvýšení informovanosti veřejnosti o výsledcích výzkumu a zapojení občanů do rozhodování.

5.3.  Zajištění udržitelných dodávek neenergetických a nezemědělských surovin

Odvětví jako stavebnictví, chemický, automobilový, kosmický a strojírenský průmysl, která mají společnou přidanou hodnotu přesahující 1 000 miliard EUR a zaměstnávají přibližně 30 milionů osob, závisí na přístupu k surovinám. Unie je soběstačná, pokud jde o stavební nerostné suroviny. Ačkoliv je Unie jedním z největších světových producentů některých průmyslových nerostných surovin, je i nadále čistým dovozcem většiny z nich. Unie je mimoto velmi závislá na dovozu kovových nerostů a zcela závislá na dovozu některých kritických surovin.

Nejnovější tendence ukazují, že poptávka po surovinách bude ovlivněna vývojem rozvíjejících se ekonomik a rychlým šířením klíčových základních technologií. Evropa musí zajistit udržitelné hospodaření se surovinami a pro všechna odvětví, která jsou závislá na přístupu k surovinám, zabezpečit udržitelné dodávky surovin pocházející z Unie i ze třetích zemí. Politické cíle týkající se kritických surovin jsou stanoveny v iniciativě Komise v oblasti surovin(26).

Cílem této činnosti je proto zlepšit znalostní základnu o surovinách a rozvíjet inovativní řešení pro nákladově efektivní a ekologicky šetrný průzkum, těžbu, zpracování, opětovné využití, recyklaci a využití surovin a pro jejich nahrazení ekonomicky výhodnými a ekologicky udržitelnými alternativami s menšími dopady na životní prostředí.

K dosažení tohoto cíle se výzkum a inovace zaměří na:

5.3.1.  Zlepšení poznatků o dostupnosti surovin

Zlepší se posouzení dlouhodobé dostupnosti světových zdrojů a zdrojů Unie, včetně přístupu k městským zdrojům (skládky odpadu a odpady z těžebního průmyslu) a pobřežním i hlubinným mořským zdrojům (např. těžba minerálů vzácných zemin z mořského dna), a souvisejících nejistot. Tyto poznatky společnosti pomohou dosáhnout účinnějšího využívání, recyklace a opětovného využití vzácných surovin nebo surovin škodlivých pro životní prostředí. Budou rovněž vypracována globální pravidla, postupy a normy upravující ekonomicky životaschopný, ekologicky šetrný a společenský přijatelný průzkum, těžbu a zpracování zdrojů, včetně postupů při využívání půdy a územní plánování námořních prostor na základě ekosystémového přístupu.

5.3.2.  Podporu udržitelných dodávek a využívání surovin, včetně nerostných zdrojů, z pevniny i moře, zahrnující průzkum, těžbu, zpracování, opětovné využití, recyklaci a využití

V zájmu zajištění cenově dostupných, spolehlivých a udržitelných dodávek surovin a nakládání se surovinami, které jsou nezbytné pro evropská výrobní odvětví, je zapotřebí výzkum a inovace zahrnující celý životní cyklus materiálů. Účinné využívání zdrojů podpoří rozvoj a zavádění technologií pro ekonomicky životaschopný, společensky odpovědný a ekologicky šetrný průzkum, těžbu a zpracování. To bude zahrnovat nerostné zdroje, z pevniny i z moře, a využije se rovněž potenciál městských zdrojů. Ke snížení závislosti Unie na dodávkách primárních surovin přispějí rovněž nové a ekonomicky životaschopné technologie, obchodní modely a procesy pro účinnou recyklaci zdrojů a využití materiálů, včetně procesů a systémů v uzavřeném okruhu. To bude zahrnovat nutnost delšího používání, vysoce kvalitní recyklace a využití a nutnost výrazného omezení plýtvání zdroji. Bude přijat přístup založený na celém životním cyklu, od dodávky dostupných surovin po skončení doby životnosti, s minimálními požadavky na energii a zdroje.

5.3.3.  Nalezení alternativ kritických surovin

V očekávání možné omezené celosvětové dostupnosti určitých materiálů například kvůli obchodním omezením budou ověřeny a vyvinuty náhrady a alternativy kritických surovin s podobnou funkčností. To sníží závislost Unie na primárních surovinách a zlepší dopady na životní prostředí.

5.3.4.  Zlepšení informovanosti společnosti a dovedností v oblasti surovin

Nezbytný přechod k soběstačnější ekonomice účinně využívající zdroje bude vyžadovat kulturní změny, změny chování, sociálně-ekonomické, systémové a institucionální změny. K vyřešení rostoucího problému nedostatečných dovedností v odvětví surovin v Unii (včetně evropského těžebního průmyslu) se budou podporovat účinnější partnerství mezi vysokými školami, geologickým průzkumem, průmyslem a dalšími zúčastněnými stranami. Nezbytné bude podporovat rovněž rozvoj inovativních zelených dovedností. Informovanost veřejnosti o významu domácích surovin pro evropské hospodářství je dosud omezená. K usnadnění potřebných strukturálních změn budou výzkum a inovace usilovat o posílení postavení občanů, tvůrců politik, odborníků z praxe a institucí.

5.4.  Umožnění přechodu na zelenou ekonomiku a společnost prostřednictvím ekologických inovací

Unie nemůže prosperovat ve světě neustále rostoucí spotřeby zdrojů, zhoršování životního prostředí a úbytku biologické rozmanitosti. Oddělení růstu od využívání přírodních zdrojů vyžaduje strukturální změny ve způsobu, jakým jsou tyto zdroje používány, opětovně používány a jak se s nimi hospodaří, při současné ochraně našeho životního prostředí. Ekologické inovace nám umožní snížit tlak na životní prostředí, zlepšit účinné využívání zdrojů a přivést Unii na cestu k ekonomice účinně využívající zdroje a energii. Ekologické inovace vytvářejí rovněž důležité příležitosti pro růst a zaměstnanost a zvyšují konkurenceschopnost Evropy na světovém trhu, který podle odhadů po roce 2015 vzroste na bilion EUR(27). Určitý typ ekologických inovací již zavedlo 45 % podniků. Odhaduje se, že přibližně 4 % ekologických inovací vedla k více než 40% snížení spotřeby materiálu na jednotku výstupu(28), což vyzdvihuje obrovský budoucí potenciál. Není však neobvyklé, že se velmi slibné a technicky pokročilé ekoinovační technologie, postupy, služby a produkty nedostanou na trh v důsledku potíží před svým uvedením na trh a že neuplatní svůj plný ekologický a ekonomický potenciál, neboť jejich výroba a uvedení na trh jsou ze strany soukromých investorů pociťovány jako příliš riskantní.

Cílem této činnosti je proto podporovat veškeré formy ekologických inovací, které umožní přechod na zelenou ekonomiku.

K dosažení tohoto cíle se výzkum a inovace zaměří na:

5.4.1.  Posílení ekologicky inovativních technologií, procesů, služeb a výrobků, včetně hledání způsobů, jak snížit množství surovin při výrobě a spotřebě a jak v této souvislosti překonat překážky a podpořit jejich zavádění na trh ▌

Podporovány budou veškeré formy ekologických inovací, jak přírůstkové, tak radikální, které spojují technologické, organizační, společenské, behaviorální, podnikové a politické inovace a posilují účast občanské společnosti. To bude základem cykličtějšího hospodářství při současném snížení environmentálních dopadů, zvýšení environmentální odolnosti a zohlednění zpětných účinků na životní prostředí a potenciálně i na jiná odvětví. To bude zahrnovat inovace vycházející z potřeb uživatelů, obchodní modely, průmyslovou symbiózu, systémy služeb spojených s výrobky, návrh výrobků, celý životní cyklus a přístupy „od kolébky ke kolébce“, jakož i hledání způsobů, jak snížit množství surovin při výrobě a spotřebě a jak v této souvislosti překonat překážky. Bude řešena otázka možnosti dosáhnout udržitelnějších spotřebitelských zvyklostí. Cílem bude zlepšit účinné využívání zdrojů snížením vstupů, odpadů a uvolněných škodlivých látek v absolutním vyjádření (např. látek označených v nařízení REACH(29) a dalších) v celém hodnotovém řetězci a podporovat opětovné využití, recyklaci a nahrazování zdrojů. Důraz se bude klást na usnadnění přechodu z výzkumu na trh se zapojením průmyslu, a zejména nově založených a inovativních malých a středních podniků, organizací občanské společnosti a konečných uživatelů, od vývoje prototypů a demonstrací technického, sociálního a environmentálního profilu, až po první uplatnění ▌a tržní replikaci ekoinovačních technik, produktů, služeb nebo postupů s významem pro Unii. Činnosti přispějí k odstranění překážek rozvoje a k širokému uplatnění ekoinovací, přičemž dojde k vytvoření nebo rozšíření trhů pro dotyčná řešení a zlepšení konkurenceschopnosti podniků v Unii, zejména malých a středních podniků, na světových trzích. Vytváření sítí mezi inovátory v ekologické oblasti bude usilovat rovněž o lepší šíření a využívání znalostí a lepší spojení nabídky s poptávkou.

5.4.2.  Podporu inovativních politik a společenských změn

Jsou zapotřebí strukturální a institucionální změny, které umožní přechod na zelenou ekonomiku a společnost. Výzkum a inovace se budou s přispěním společenských a humanitních věd zabývat hlavními překážkami společenských a tržních změn a budou usilovat o posílení postavení spotřebitelů, vedoucích pracovníků v podnicích a tvůrců politik při osvojování inovativního a udržitelného chování. Budou vyvinuty důkladné a transparentní nástroje, metody a modely k posouzení a umožnění hlavních ekonomických, společenských, kulturních a institucionálních změn, které jsou nezbytné k dosažení změny paradigmatu směrem k zelené ekonomice a společnosti. Výzkum přezkoumá možnosti prosazování udržitelných stylů života a spotřebních zvyklostí se zahrnutím sociálně-ekonomického výzkumu, behaviorálních věd, účasti uživatelů a přijetí inovací ze strany veřejnosti a rovněž činností k zlepšení komunikace a informovanosti veřejnosti. Budou se plně využívat demonstrace.

5.4.3.  Měření a hodnocení pokroku na cestě k zelené ekonomice

Je nezbytné ve všech vhodných prostorových měřítcích vyvinout náležité ukazatele, které doplňují HDP, metody a systémy pro podporu a posouzení přechodu na zelenou ekonomiku a účinnosti příslušných možností politiky. Výzkum a inovace vycházející z přístupu založeného na životním cyklu zlepší kvalitu a dostupnost údajů, měřicích metod a systémů, které jsou důležité pro účinné využívání zdrojů a ekologické inovace a usnadňují rozvoj inovativních kompenzačních systémů. Sociálně-ekonomický výzkum zajistí lepší pochopení základních příčin chování výrobců a spotřebitelů, a přispěje tudíž k navržení účinnějších politických nástrojů k usnadnění přechodu na ekonomiku, která účinněji využívá zdroje a je odolná vůči změně klimatu. Mimoto budou vyvinuty metody posuzování technologií a integrované modelování na podporu politik v oblasti účinného využívání zdrojů a ekologických inovací na všech úrovních při současném zvýšení soudržnosti politik a vyřešení kompromisů. Výsledky umožní sledovat, vyhodnocovat a snižovat toky materiálů a energie spojené s výrobou a spotřebou a tvůrcům politik a podnikům umožní začlenit do jejich činností a rozhodnutí environmentální náklady a externality.

5.4.4.  Podporu účinného využívání zdrojů pomocí digitálních systémů

Hlavní nástroj pro podporu účinného využívání zdrojů mohou představovat inovace v oblasti informačních a komunikačních technologií. V zájmu dosažení tohoto cíle přispějí moderní a inovativní IKT k významnému zvýšení produktivity, zejména prostřednictvím automatických procesů, systémů monitorování v reálném čase a systémů na podporu rozhodování. Využití IKT bude směřovat k urychlení postupné dematerializace ekonomiky větším přechodem k digitálním službám a usnadněním změn spotřebních zvyklostí a obchodních modelů využíváním IKT budoucnosti.

5.5.  Rozvoj komplexních a trvalých globálních environmentálních pozorovacích a informačních systémů

Komplexní environmentální pozorovací a informační systémy jsou nezbytné pro poskytování dlouhodobých údajů a informací, jež jsou zapotřebí k vyřešení této výzvy. Tyto systémy se budou používat k monitorování, hodnocení a předpovídání podmínek, stavu a tendencí v oblasti klimatu, přírodních zdrojů včetně surovin, suchozemských a mořských ekosystémů (od pobřežních po hlubinné) a ekosystémových služeb a rovněž k posuzování politik týkajících se nízkouhlíkových technologií a zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně a příslušných možností ve všech hospodářských odvětvích. Informace a poznatky získané z těchto systémů budou použity k podněcování inteligentního využívání strategických zdrojů; na podporu vypracování politik na základě důkazů; k posílení nových environmentálních a klimatických služeb a k rozvoji nových příležitostí na světových trzích.

Kapacity, technologie a datové infrastruktury pro dálkový průzkum a monitorování Země musí navazovat na pokrok v oblasti IKT, vesmírných technologií a sítí, dálkového pozorování, nových in situ čidel, mobilních služeb, komunikačních sítí, participačních internetových nástrojů a na zdokonalenou výpočetní a modelovací infrastrukturu v zájmu nepřetržitého poskytování včasných a přesných informací, prognóz a odhadů. Bude se podporovat volný, otevřený a neomezený přístup k interoperabilním údajům a informacím a rovněž účinné a v případě potřeby bezpečné uchovávání, řízení a šíření výsledků výzkumu. Činnosti přispějí k vymezení budoucích provozních činností Evropského programu monitorování Země (Copernicus) a k intenzivnějšímu využívání údajů získaných z programu Copernicus pro činnosti ve výzkumu.

5.6.   Kulturní dědictví

Statky kulturního dědictví jsou jedinečné a nenahraditelné ve své hmotné podobě, jakož i ve své nehmotné hodnotě a ve svém kulturním významu a obsahu. Jsou významným zdrojem sociální soudržnosti, identity a dobrých životních podmínek a rovněž významně přispívají k udržitelnému růstu a tvorbě pracovních míst. Avšak v případě evropského kulturního dědictví dochází ke zhoršování stavu a poškozování, k němuž přispívá rostoucí vystavení působení lidské činnosti (např. cestovní ruch) a mimořádným povětrnostním podmínkám způsobeným změnou klimatu a jiným přírodním rizikům a pohromám.

Cílem této činnosti je poskytnout znalosti a inovativní řešení prostřednictvím strategií pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, metod, technologií, výrobků a služeb pro zachování a správu hmotného kulturního dědictví v Evropě vystavenému riziku změny klimatu.

K dosažení tohoto cíle se víceoborový výzkum a inovace zaměří na:

5.6.1.  Určení úrovní odolnosti prostřednictvím sledování, monitoringu a modelování

Budou vyvíjeny nové a lepší techniky posuzování, monitoringu a modelování škod s cílem zlepšit vědeckou znalostní základnu dopadu změny klimatu a jiných rizikových faktorů životního prostředí a činnosti člověka na kulturní dědictví. Znalosti a pochopení získané za pomoci scénářů, modelů a nástrojů, včetně analýzy vnímání hodnot, pomohou poskytnout pevný vědecký základ pro rozvoj strategií, politik a norem na podporu odolnosti, a to na základě soudržného rámce pro posouzení a řízení rizik statků kulturního dědictví.

5.6.2  Lepší pochopení toho, jak společenství vnímají změnu klimatu a nebezpečí seismických otřesů a vulkanické činnosti a jak na ně reagují

Výzkum a inovace rozvinou prostřednictvím integrovaných přístupů účinná řešení pro předcházení změně klimatu, přizpůsobení se jí a její zmírnění, zahrnující inovativní metody, technologie, výrobky a služby pro zachování statků kulturního dědictví, kulturních krajin a historických lidských sídel.

5.7.  Zvláštní aspekty provádění

Činnosti zvýší zapojení Unie do mnohostranných procesů a iniciativ a její finanční příspěvek pro tyto procesy a iniciativy, jako je například Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), Mezivládní platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) a Skupina pro dálkový průzkum Země (GEO). Spolupráce s dalšími významnými poskytovateli financování pro výzkum z veřejného a soukromého sektoru a s významnými výzkumnými sítěmi zlepší účinnost světového a evropského výzkumu a přispěje k celosvětovému řízení výzkumu.

Vědecko-technická spolupráce přispěje ke globálnímu mechanismu pro technologie na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a usnadní rozvoj technologií, technologické inovace a přenos technologií na podporu přizpůsobení se změně klimatu a k snížení emisí skleníkových plynů.

V návaznosti na výsledky konference OSN Rio+20 bude ověřen mechanismus pro systematický sběr, srovnávání a analýzu vědeckých a technických poznatků o hlavních otázkách udržitelného rozvoje a zelené ekonomiky, který bude zahrnovat rámec pro měření pokroku. Doplní stávající vědecké panely a subjekty a bude usilovat o synergie s nimi.

Akce v oblasti výzkumu v rámci této výzvy přispějí k operačním službám Evropského programu monitorování Země (Copernicus) tím, že zajistí rozvoj znalostní základny pro Copernicus.

Uvážit lze podporu pro příslušné iniciativy společného plánování a příslušná partnerství v rámci veřejného sektoru a partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Rovněž budou vytvořena odpovídající propojení s akcemi příslušných evropských inovačních partnerství a s příslušnými aspekty výzkumných a inovačních programů evropských technologických platforem.

Zvláštní opatření zajistí, aby výsledky výzkumu a inovací Unie v oblasti klimatu, účinného využívání zdrojů a surovin byly využívány ostatními programy Unie, jako je program LIFE+, evropské strukturální a investiční fondy a programy vnější spolupráce.

Činnosti budou mimo jiné navazovat na činnosti prováděné v rámci programu ekologických inovací.

Akce rovněž zajistí: nepřetržitou analýzu vědecko-technického pokroku v Unii a v zemích a regionech jejích hlavních partnerů; časný průzkum tržních příležitostí pro nové environmentální technologie a postupy; prognózy pro výzkum a inovace a související politiku.

6.  EVROPA V MĚNÍCÍM SE SVĚTĚ – INOVATIVNÍ A PŘEMÝŠLIVÉ SPOLEČNOSTI PODPORUJÍCÍ ZAČLENĚNÍ

Tento oddíl zahrnuje činnosti výzkumu a inovací, jež přispívají k tomu, aby byly společnosti více inovativní a přemýšlivé a podporovaly začlenění, a dále konkrétní opatření především na podporu průřezových otázek uvedených v rámci této společenské výzvy(30).

6.1.  Společnosti podporující začlenění

Současné tendence v evropských společnostech s sebou přinášejí příležitost k vytvoření jednotnější Evropy, ale rovněž rizika a výzvy. Tyto příležitosti, rizika a výzvy je třeba pochopit a předjímat, aby se Evropa mohla vyvíjet s náležitou solidaritou a spoluprací v sociální, hospodářské, politické, vzdělávací a kulturní rovině s přihlédnutím ke stále propojenějšímu a vzájemně provázanějšímu světu.

V této souvislosti je cílem pochopit, analyzovat a rozvíjet sociální, hospodářské a politické začlenění, jakož i trhy práce podporující začlenění, bojovat proti chudobě a marginalizaci, posílit lidská práva, digitální začlenění, rovnost, solidaritu a mezikulturní dynamiku podporou špičkové vědy, interdisciplinárního výzkumu, rozvíjením ukazatelů, technologického pokroku, organizačních inovací, rozvíjením regionálních inovačních klastrů a nových forem spolupráce a společné tvorby. Výzkum a ostatní činností podpoří provádění strategie Evropa 2020 a rovněž ostatních příslušných ▌ politik Unie. V této souvislosti musí hrát hlavní roli společenské a humanitní vědy. Upřesnění, monitorování a posouzení cílů evropských strategií a politik a zaměření se na ně bude vyžadovat cílený výzkum, ▌který tvůrcům politik umožní analyzovat a posoudit dopady a účinnost plánovaných opatření, zejména ve prospěch sociálního začlenění. Za tímto účelem musí úplné sociální začlenění a účast zahrnout všechny oblasti života a všechny věkové kategorie.

Pro pochopení, posílení nebo provedení budou sledovány následující specifické cíle:

6.1.1.  Mechanismy na podporu inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění

Evropa vytvořila zvláštní a poměrně jedinečnou kombinaci hospodářského pokroku, sociálních politik zaměřených na dosažení vysoké úrovně sociální soudržnosti, sdílených humanistických kulturních hodnot, mezi něž patří demokracie a dodržování obyčejového práva, lidská práva, respektování a zachovávání rozmanitosti, a podpory vzdělávání a vědy, umění a humanitních věd jako hlavních hnacích prvků společenského a hospodářského pokroku a dobrých životních podmínek. Trvalé úsilí o hospodářský růst přináší řadu významných lidských, sociálních, environmentálních a hospodářských nákladů. Inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění v Evropě znamená významné změny ve způsobu stanovení, měření (včetně měření pokroku nad rámec společně používaného ukazatele HDP), vytváření a udržování růstu a dobrých životních podmínek ve společnosti v průběhu času.

Výzkum bude analyzovat vývoj zapojení občanů, udržitelného životního stylu, kulturního chápání a socioekonomického chování a hodnot a jejich souvislost s paradigmaty, politikami a fungováním institucí, společenství, trhů, podniků, správy a s náboženskými a myšlenkovými systémy v Evropě a jejich vztah k dalším regionům a ekonomikám. Vyvine nástroje pro lepší posouzení kontextových a vzájemných dopadů tohoto vývoje, srovná veřejné politiky vzhledem k celé škále úloh napříč Evropou a analyzuje možnosti politiky a mechanismy rozhodování v oblastech, jako je zaměstnanost, zdanění, nerovnost, chudoba, sociální začlenění, vzdělávání a dovednosti, rozvoj komunit, konkurenceschopnost a vnitřní trh s cílem porozumět novým podmínkám a příležitostem k větší evropské integraci a úloze jejích sociálních, kulturních, vědeckých a ekonomických složek a součinností jako zdrojů komparativních výhod Unie na světové úrovni.

Budou analyzovány důsledky demografické změny způsobené stárnutím společnosti a migračními pohyby pro růst, pracovní trh a dobré životní podmínky. V této souvislosti je k tomu, aby bylo možno řešit výzvy budoucího růstu, důležité zohlednit různé složky znalostí, se zaměřením na výzkum v otázkách učení se, vzdělávání a odborné přípravy nebo na úlohu a místo mladých lidí ve společnosti. Výzkum rovněž vyvine lepší nástroje pro posouzení dopadů různých hospodářských politik z hlediska udržitelnosti. Bude analyzovat rovněž vývoj národních ekonomik a to, které formy správy na evropské a mezinárodní úrovni by mohly pomoci zabránit makroekonomickým nerovnováhám, měnovým problémům, daňové soutěži, problémům souvisejícím s nezaměstnaností a zaměstnáním a jiným formám sociálního, hospodářského a finančního narušení. Vezme v úvahu rostoucí vzájemnou závislost mezi Unií a globálními ekonomikami, trhy a finančními systémy a z toho vyplývající výzvy pro institucionální rozvoj a veřejnou správu. S ohledem na evropskou krizi veřejného dluhu bude důraz rovněž kladen na výzkum, jehož cílem je stanovit rámcové podmínky pro stabilní evropské finanční a hospodářské systémy.

6.1.2.  Důvěryhodné organizace, postupy, služby a politiky, jež jsou nezbytné pro vybudování odolných, participativních, otevřených a tvořivých společností podporujících začlenění v Evropě, zejména s přihlédnutím k migraci, integraci a demografické změně

Pochopení sociální, kulturní a politické transformace v Evropě vyžaduje analýzu měnících se demokratických postupů a očekávání a rovněž historického vývoje identit, rozmanitosti, území, náboženství, kultur, jazyků a hodnot. To zahrnuje náležité pochopení historie evropské integrace. ▌Cílem výzkumu bude určit způsoby přizpůsobení a zlepšení evropských sociálních systémů, veřejných služeb a širšího rozměru politik v oblasti sociálního zabezpečení s cílem dosáhnout soudržnosti, rovnosti žen a mužů a posílit participativní, otevřené a tvořivé společnosti a podporovat větší sociální a ekonomickou rovnost a mezigenerační solidaritu. Výzkum bude analyzovat, jak se společnosti a politiky mohou stát evropštějšími v širokém slova smyslu vývojem identit, kultur a hodnot, oběhem znalostí, myšlenek a přesvědčení a kombinací zásad a postupů vzájemnosti, shodnosti a rovnosti, přičemž zvláštní pozornost se věnuje migraci, začlenění a demografické změně. Výzkum bude analyzovat, jak se mohou zranitelné skupiny obyvatel (např. Romové) plně zapojit do vzdělávání, společnosti a demokratického života, zejména osvojením si různých dovedností a ochranou lidských práv. Zásadní bude proto analýza, jak politické systémy reagují či nereagují na takovýto společenský vývoj a jak se samy vyvíjejí. Výzkum se bude zabývat rovněž vývojem klíčových systémů, které zajišťují základní formy lidských a sociálních vazeb, jako je rodina, práce, vzdělávání a zaměstnání, a pomáhají bojovat proti sociálním nerovnostem, vyloučení a chudobě. Sociální soudržnost a nestranná a spolehlivá spravedlnost, vzdělávání, demokracie, tolerance a rozmanitost jsou faktory, které je zapotřebí důkladně zvážit s cílem nalézt evropské komparativní výhody na celosvětové úrovni a lépe je využívat a poskytovat na základě vědeckých poznatků lepší podporu politikám. Výzkum vezme při vypracovávání budoucích evropských politik v úvahu význam mobility a migrace, včetně vnitroevropských toků, a demografického vývoje.

Mimoto je důležité pochopit tlaky a příležitosti vyplývající ze zavádění IKT, a to na individuální i kolektivní úrovni, aby bylo možno otevřít nové cesty inovacím podporujícím začlenění. Vzhledem k rostoucímu socioekonomickému významu digitálního začlenění podpoří výzkum a ▌inovační činnosti řešení v oblasti IKT, která podporují začlenění, a účinné osvojování digitálních dovedností vedoucí k posílení postavení občanů a ke konkurenceschopným pracovním silám. Důraz se bude klást na nový technologický pokrok, který umožní výrazné zlepšení personalizace, uživatelské přívětivosti a dostupnosti lepším pochopením chování občanů, spotřebitelů a uživatelů a jejich hodnot, včetně osob se zdravotním postižením. To bude vyžadovat přístup k výzkumu a inovacím, který je založen na „začlenění již od návrhu“.

6.1.3.  ▌Úloha Evropy jako globálního hráče, zejména pokud jde o lidská práva a globální spravedlnost

Odlišný historický, politický, sociální a kulturní systém Evropy čelí v rostoucí míře dopadu globálních změn. V zájmu dalšího rozvoje své vnější činnosti v sousedství i mimo ně a své úlohy coby globálního hráče musí Evropa zlepšit své schopnosti, pokud jde o stanovení, upřednostnění, vysvětlení, posouzení a prosazování jejích politických cílů v interakci s ostatními regiony a společnostmi na světě za účelem další spolupráce nebo předcházení konfliktům či jejich řešení. V tomto ohledu musí zlepšit rovněž svou schopnost předjímat vývoj a dopady globalizace a reagovat na ně. To vyžaduje lepší pochopení historie, kultur a politicko-ekonomických systémů v dalších regionech světa, jakož i úlohy a vlivu nadnárodních aktérů, a poučení se z nich. Evropa musí rovněž účinně přispět ke globálnímu řízení a ke globální spravedlnosti v klíčových oblastech, jako je obchod, rozvoj, práce, hospodářská spolupráce, životní prostředí, vzdělávání, rovnost žen a mužů a lidská práva, obrana a bezpečnost. To představuje potenciál k rozvoji nových kapacit, ať už s ohledem na nástroje, služby, systémy a prostředky analýzy, nebo s ohledem na diplomacii na oficiální a neoficiální mezinárodní scéně s vládními a nevládními subjekty.

6.1.4.  Prosazování udržitelného životního prostředí podporujícího začlenění prostřednictvím inovativního územního a městského plánování a designu

80 % občanů EU dnes žije ve městech a v jejich okolí a nevhodné městské plánování a design tak může mít pro jejich život neblahé důsledky. Porozumění způsobu jejich fungování pro všechny občany, jejich koncepci, tomu, jak se v nich žije a jak jsou atraktivní například pro investice a dovednosti, má kritický význam pro úspěch Evropy při vytváření růstu, pracovních míst a udržitelné budoucnosti.

Evropský výzkum a inovace by měly poskytnout nástroje a metody pro udržitelnější, otevřené a inovativní plánování a design podporující začlenění ve městech a v příměstských oblastech; lepší pochopení dynamiky městských společností a společenských změn a souvislosti mezi energetikou, životním prostředím, dopravou a využitím půdy, včetně jejich vzájemného vztahu s okolními venkovskými oblastmi; lepší pochopení navrhování a využívání veřejného prostoru ve městech rovněž v souvislosti s migrací s cílem zlepšit sociální začlenění a rozvoj a omezit městská rizika a trestnou činnost; nové způsoby snižování tlaku na přírodní zdroje a podněcovat udržitelný hospodářský růst a současně zlepšovat kvalitu života občanů žijících v evropských městech; vize orientované do budoucnosti týkající se socioekologického přechodu na nový model rozvoje měst posilující úlohu měst EU jakožto středisek inovace a center tvorby pracovních míst a sociální soudržnosti.

6.2.  Inovativní společnosti

▌Podíl Unie na celosvětovém vytváření poznatků je stále značný, avšak je třeba maximalizovat jeho socioekonomický dopad. Bude vyvinuto úsilí o zvýšení účinnosti politik v oblasti výzkumu a inovací a jejich součinností a soudržnosti v nadnárodním měřítku. Pozornost bude věnována inovacím v širokém smyslu, včetně rozsáhlých inovací vycházejících z potřeb politiky, společnosti, uživatelů a trhu. Bude zohledněna zkušenost a inovativní síla tvůrčího a kulturního odvětví. Tyto činnosti podpoří dosažení a fungování Evropského výzkumného prostoru, a zejména stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 týkajících se „Unie inovací“ a „Digitální agendy pro Evropu“.

Sledovány budou tyto specifické cíle:

6.2.1.  Posílení znalostní základny a podpora Unie inovací a Evropského výzkumného prostoru

K posouzení a stanovení priorit investic a k posílení Unie inovací a Evropského výzkumného prostoru bude podpořena analýza výzkumných, vzdělávacích a inovačních politik, systémů a subjektů v Evropě a ve třetích zemích a rovněž rozvoj ukazatelů, datových a informačních infrastruktur. Zapotřebí budou rovněž činnosti orientované do budoucnosti a pilotní iniciativy, ekonomická a genderová analýza, sledování politik, vzájemné učení, koordinační nástroje a činnosti a vypracování metod pro posuzování dopadů a jejich vyhodnocení, s využitím přímé zpětné vazby od zúčastněných stran, podniků, orgánů veřejné správy, organizací občanské společnosti a občanů. Tyto analýzy by měly být prováděny v souladu se studiemi o vysokoškolských systémech v Evropě a ve třetích zemích v rámci programu „Erasmus pro všechny“.

K zajištění jednotného trhu pro výzkum a inovace budou provedena opatření, která podnítí jednání slučitelné s EVP. Budou podporovány činnosti, na nichž jsou založeny politiky související s kvalitou odborné přípravy v oblasti výzkumu, s mobilitou a profesním rozvojem výzkumných pracovníků, včetně iniciativ týkajících se poskytování služeb v oblasti mobility, otevřeného náboru, účasti žen ve vědách, práv výzkumných pracovníků a vztahů s globálními společenstvími výzkumných pracovníků. Při provádění těchto činností se bude usilovat o synergie a úzkou koordinaci s akcemi „Marie Curie-Skłodowská“ v rámci výzvy „Vynikající věda“. Podporovány budou instituce předkládající inovativní koncepce pro rychlé provedení zásad EVP, včetně Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků, doporučení Komise o řízení duševního vlastnictví při činnostech předávání znalostí a o kodexu správné praxe pro univerzity a jiné veřejné výzkumné organizace(31).

Pokud jde o koordinaci politik, bude vytvořen nástroj pro politická doporučení s cílem zpřístupnit vnitrostátním orgánům odborná politická doporučení při stanovování národních programů reforem a výzkumných a inovačních strategií.

Za účelem provedení iniciativy Unie inovací je nutno rovněž podporovat ▌inovace vycházející z potřeb trhu, otevřené inovace, inovace veřejného sektoru a sociální inovace s cílem zvýšit inovační kapacitu podniků a posílit konkurenceschopnost Evropy. To bude vyžadovat zlepšení celkových rámcových podmínek pro inovace a rovněž odstranění zvláštních překážek, které brání růstu inovativních podniků. Podporován bude účinný mechanismus podpory inovací (např. lepší řízení klastrů, partnerství veřejného a soukromého sektoru a spolupráce sítí), vysoce specializované služby na podporu inovací (např. správa a využívání duševního vlastnictví, vzájemné působení mezi vlastníky a uživateli práv duševního vlastnictví, řízení inovací, podnikatelské dovednosti, sítě zadavatelů zakázek) a přezkum veřejných politik ve vztahu k inovacím. Záležitosti, které se týkají konkrétně malých a středních podniků, budou podporovány v rámci specifického cíle „inovace v MSP“.

6.2.2.  Průzkum nových forem inovací se zvláštním důrazem na sociální inovace a tvořivost a na pochopení toho, jak se všechny formy inovací vyvíjejí, jsou úspěšné či neúspěšné

Sociální inovace vytvářejí nové výrobky, služby, procesy a modely, které uspokojují společenské potřeby a vytvářejí nové sociální vztahy. Vzhledem k tomu, že prostředky inovace se neustále mění, je třeba dále zkoumat vývoj všech forem inovace a způsob, kterým inovace naplňují potřeby společnosti. Je důležité porozumět tomu, jak mohou sociální inovace a tvořivost vést ke změně stávajících struktur, postupů a politik a jak mohou být podporovány a rozšiřovány. Je důležité posoudit dopad internetových ▌platforem spojujících občany ▌. Podpora bude poskytnuta rovněž na využití navrhování ve společnostech, vytváření sítí a experimentování s využitím IKT ke zlepšení procesů učení a rovněž pro sítě sociálních inovátorů a sociálních podnikatelů. Výzkum se rovněž zaměří na proces inovací a toho, jak se rozvíjejí, jsou úspěšné nebo neúspěšné (včetně podstupování rizika a úlohy odlišných regulačních prostředí).

V zájmu posílení účinných a otevřených služeb zaměřených na občany (např. elektronická veřejná správa) bude nezbytné podporovat inovace. To bude vyžadovat víceoborový výzkum nových technologií a rozsáhlé inovace související zejména s ochranou digitálního soukromí, interoperabilitou, individualizovanou elektronickou identifikací, otevřenými údaji, dynamickými uživatelskými rozhraními celoživotního učení a platforem elektronického učení, distribuovaných systémů učení, konfigurací a integrací veřejných služeb zaměřených na občany a inovace vycházející z potřeb uživatelů, rovněž v oblasti společenských a humanitních věd. Tyto akce se budou zabývat rovněž dynamikou sociálních sítí a crowd-sourcingem a smart-sourcingem pro společné vytváření řešení zabývajících se sociálními problémy např. na základě souboru otevřených dat. Tyto akce pomohou zvládnout složité rozhodování, zejména zpracování a analýzu obrovského množství údajů pro společné modelování politik, simulaci rozhodování, vizualizační techniky, modelování procesů a participační systémy, a rovněž analyzovat měnící se vztahy mezi občany a veřejným sektorem.

Budou vypracována zvláštní opatření pro zapojení veřejného sektoru jakožto činitele v oblasti inovací a změn, a to na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, zejména prostřednictvím podpory politiky a přeshraničních inovačních opatření v co nejširším zeměpisném měřítku umožňujících inteligentní využívání IKT ve státní správě i státní správou s cílem dosáhnout hladkého poskytování služeb občanům a podnikům.

6.2.3.   Využití potenciálu všech generací v oblasti inovací, tvořivosti a výroby

Činnosti přispějí k průzkumu možností Evropy provádět inovace, pokud jde o nové výrobky a technologie, lepší služby a nové podniky a sociální modely upravené podle měnící se demografické struktury společnosti. Činnosti zlepší možnosti využití potenciálu všech generací posílením rozvoje inteligentních politik s cílem uskutečnit myšlenku aktivního stárnutí v rozvíjejícím se mezinárodním kontextu a podporou začlenění generací mladých Evropanů do všech oblastí sociálního, politického, kulturního a hospodářského života, přičemž mimo jiné zohlední to, jak mladí lidé vnímají možnosti inovací v kontextu vysoké nezaměstnanosti v mnoha regionech EU.

6.2.4.  Podpora soudržné a účinné spolupráce se třetími zeměmi

Horizontální činnosti zajistí strategický rozvoj mezinárodní spolupráce v rámci programu Horizont 2020 a budou se zabývat průřezovými politickými cíli. Činnosti na podporu dvoustranných, mnohostranných a meziregionálních politických dialogů v oblasti výzkumu a inovací se třetími zeměmi, regiony, mezinárodními fóry a organizacemi usnadní výměnu, vzájemné učení a stanovování priorit v oblasti politik, podpoří vzájemný přístup k programům a sledování dopadu spolupráce. Činnosti v oblasti vytváření sítí a partnerství usnadní vytváření optimálních partnerství mezi subjekty působícími v oblasti výzkumu a inovací na obou stranách a v méně vyspělých třetích zemích zvýší způsobilost a schopnost spolupracovat. Činnosti podpoří koordinaci politik a programů spolupráce na úrovni Unie a jednotlivých zemí a rovněž společné akce členských států a přidružených zemí se třetími zeměmi za účelem zvýšení jejich celkového dopadu. „Přítomnost“ evropského výzkumu a inovací ve třetích zemích bude upevněna a posílena zejména prověřením možnosti zakládání evropských virtuálních „domů vědy a inovací“, vytvářením služeb pro evropské organizace, které rozšiřují své činnosti do třetích zemí, a otevíráním výzkumných středisek, která byla založena společně se třetími zeměmi, organizacím nebo výzkumným pracovníkům z ostatních členských států a přidružených zemí.

6.3.  Přemýšlivé společnosti – kulturní dědictví a evropská identita

Záměrem je přispět k pochopení intelektuálního základu Evropy, její historie a mnoha evropských i jiných vlivů jakožto inspirace pro náš dnešní život. Pro Evropu je charakteristická určitá rozmanitost obyvatelstva (včetně menšin a původních obyvatel), tradic a regionálních a národních identit, ale i rozdílnými úrovněmi hospodářského a společenského vývoje. Širokou škálu názorů a životních stylů dále rozvíjejí migrace a mobilita, média, průmysl a doprava. Tuto rozmanitost a její možnosti je třeba uznat a zohlednit.

Evropské sbírky nacházející se v knihovnách, a to i v digitálních, archivech, muzeích, galeriích a dalších veřejných institucích, nabízí obrovské množství obsáhlé a dosud nevyužité dokumentace a předmětů pro studium. Tyto archivní zdroje představují společně s nehmotným dědictvím historii jednotlivých členských států, ale i kolektivní dědictví Evropské unie vytvořené v průběhu času. Tyto materiály by měly být zpřístupněny výzkumným pracovníkům a občanům, a to i využitím nových technologií, s cílem umožnit pohled do budoucnosti skrze archiv minulosti. Dostupnost a zachování kulturního dědictví v těchto podobách jsou nyní nutné pro životaschopné zapojení v rámci evropských kultur i napříč těmito kulturami a přispívají k udržitelnému hospodářskému růstu.

Činnosti se zaměří na:

6.3.1.  Studium dědictví, paměti, identity a integrace Evropy a vzájemného působení evropských kultur a jejich prolínání, včetně toho, jak jsou zastoupeny v kulturních a vědeckých sbírkách, archivech a muzeích, s cílem lépe informovat současnost bohatším výkladem minulosti a zajistit její lepší pochopení

Činnosti přispějí ke kritické analýze toho, jak se evropské hmotné i nehmotné dědictví, včetně jazyka, pamětí, postupů, institucí a identit, v průběhu času rozvinulo. Budou zahrnovat studie výkladů a postupů vzájemného působení kultur, kulturní integrace a vyloučení.

Rostoucí intenzita procesu evropské integrace svědčí o tom, že existuje širší evropská identita, která doplňuje další typy identit v Evropě. Široké spektrum důkazů a svědectví o oblastech evropské identity je možno nalézt v evropských i mimoevropských vědeckých sbírkách, archivech a muzeích, knihovnách a na místech kulturního dědictví. Nabízejí materiály a dokumenty umožňující lepší pochopení procesu budování identity, což umožňuje úvahy o sociálních, kulturních a rovněž o ekonomických procesech, jež přispívají k podobám evropské identity v minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Cílem je rozvíjet inovace a využívat a analyzovat objekty nebo dokumentaci v kulturních a vědeckých sbírkách, archivech a muzeích, a zlepšit tak naše pochopení toho, jakým způsobem je možné evropskou identitu zmapovat a dále, budovat nebo jak o ní lze diskutovat.

Bude zkoumána otázka mnohojazyčnosti, předávání a oběhu myšlenek v rámci Evropy, mimo její hranice i směrem do ní, a způsobu, jak se myšlenky stávají součástí společného evropského intelektuálního dědictví.

6.3.2.  Výzkum v oblasti historie, literatury, umění, filozofie a náboženství evropských zemí a regionů a jejich příspěvku k formování současné evropské rozmanitosti

Kulturní rozmanitost je jeden z významných rysů Evropy, který tvoří základ její jedinečnosti a je zdrojem výrazné dynamiky a tvořivosti. Činnosti se budou zabývat současnou evropskou rozmanitostí a tím, jak byla tato rozmanitost formována dějinami, a rovněž pomohou analyzovat, jak je tato rozmanitost rozhodující pro další mezikulturní vývoj nebo i napětí a konflikty. Umění, média, krajiny, literatura, jazyky, filozofie a náboženství v souvislosti s touto rozmanitostí budou hrát ústřední roli, protože nabízejí různé výklady sociálních, politických a kulturních skutečností a ovlivňují vize a postupy jednotlivců a sociálních aktérů.

6.3.3.  Výzkum úlohy, kterou Evropa sehrává ve světě, vzájemných vlivů a vztahů mezi jednotlivými regiony světa a vnějšího pohledu na evropské kultury

Činnosti se budou zabývat složitostí socioekonomických a kulturních propojení mezi Evropou a dalšími regiony světa a posoudí možnosti lepších mezikulturních výměn a dialogů při zohlednění širšího sociálního, politického a hospodářského vývoje. Pomohou analyzovat vývoj různých postojů v Evropě k dalším regionům světa a naopak.

6.4.  Zvláštní aspekty provádění

S cílem podpořit co nejlepší kombinace přístupů se vytvoří spolupráce mezi touto sociální výzvou a pilířem nazvaným „vedoucí postavení průmyslu“ v podobě průřezových akcí zaměřených na oblast vzájemného působení mezi lidmi a technologiemi. Technologické inovace založené na IKT budou hrát důležitou úlohu při zvyšování produktivity a zapojování tvořivosti občanů všech generací do inovativní společnosti.

Provádění v rámci této výzvy bude rovněž podporováno ze strany správy a koordinace mezinárodních sítí pro vynikající výzkumné pracovníky a inovátory, jako je COST a EURAXESS, a tím rovněž přispívá k Evropskému výzkumnému prostoru.

Uvážit lze podporu pro příslušné iniciativy společného plánování a příslušná partnerství v rámci veřejného sektoru a partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Rovněž budou vytvořena odpovídající propojení s akcemi příslušných evropských inovačních partnerství a s příslušnými aspekty výzkumných a inovačních programů evropských technologických platforem.

Akce v oblasti výzkumu a inovací v rámci této výzvy přispějí k provádění činností spolupráce v oblasti mezinárodního výzkumu a inovací Unie, a to strategičtějším zapojením do spolupráce v oblasti vědy, technologií a inovací s hlavními partnery ze třetích zemí. V tomto ohledu bude strategické fórum pro vědecko-technickou spolupráci (SFIC) i nadále poskytovat strategické poradenství Radě a Komisi ohledně mezinárodního rozměru Evropského výzkumného prostoru.

7.   BEZPEČNÉ SPOLEČNOSTI - OCHRANA SVOBODY A BEZPEČNOST EVROPY A JEJÍCH OBČANŮ

Evropská unie, její občané a její mezinárodní partneři čelí řadě bezpečnostních hrozeb a výzev, jako je trestná činnost, terorismus a rozsáhlé mimořádné situace v důsledku člověkem způsobených nebo přírodních pohrom. Tyto problémy mohou přesahovat hranice jednotlivých států a zaměřují se na fyzické cíle nebo kyberprostor. Například útoky na kritické infrastruktury, sítě a internetové stránky orgánů veřejné správy a soukromých subjektů nejenže narušují důvěru občanů, nýbrž mohou rovněž velmi nepříznivě zasáhnout taková zásadní odvětví, jako je energetika, doprava, zdravotnictví, finance nebo telekomunikace.

Za účelem předjímání hrozeb, jejich předcházení a zvládání je nezbytné rozvíjet a uplatňovat inovativní technologie, řešení, prognostické nástroje a poznatky, podněcovat spolupráci mezi poskytovateli a uživateli, nalézat řešení v oblasti civilní bezpečnosti, zvyšovat konkurenceschopnost evropského odvětví bezpečnosti, průmyslu a služeb, včetně IKT, a předcházet zneužívání soukromí a porušování lidských práv na internetu i jinde a bojovat proti nim, a současně zajistit individuální práva a svobody evropských občanů.

Koordinace a zlepšení oblasti bezpečnostního výzkumu a inovací bude proto představovat základní prvek a pomůže zmapovat stávající výzkumné úsilí včetně prognóz a zlepšit příslušné právní podmínky a postupy pro koordinaci, včetně prenormativních činností.

Činnosti v rámci této výzvy se zaměří výlučně na civilní aplikace a budou sledovat přístup zaměřený na poslání, podporovat účinnou spolupráci konečných uživatelů, odvětví a výzkumných pracovníků a začleňovat příslušné společenské aspekty, při současném dodržení etických zásad. Podpoří politiky Unie v oblasti vnitřní a vnější bezpečnosti, včetně společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a společné bezpečnostní a obranné politiky, ▌ a zlepší kybernetickou bezpečnost, důvěru a ochranu soukromí na digitálním jednotném trhu. Součástí činností bude zaměření na výzkum a vývoj nové generace inovativních řešení, a to prostřednictvím práce na nových koncepcích a návrzích, a interoperabilních norem. Toho se dosáhne vývojem inovativních technologií a řešení, které se zaměřují na bezpečnostní nedostatky a vedou k omezení rizika vyplývajícího z bezpečnostních hrozeb.

Sledovány budou tyto specifické cíle:

7.1.   Boj proti trestné činnosti, nedovolenému obchodu a terorismu, zahrnující pochopení teroristických myšlenek a přesvědčení a jejich potírání

Cílem je jak zamezit incidentu, tak zmírnit jeho možné následky. To vyžaduje nové technologie a schopnosti pro boj s trestnou činností (včetně kyberkriminality), nedovoleným obchodem a terorismem (včetně kybernetického terorismu) a pro předcházení těmto činnostem, zahrnující pochopení příčin a dopadů radikalizace a násilného extremismu, a potírání teroristických myšlenek a přesvědčení, mimo jiné s cílem zabránit hrozbám souvisejícím s leteckou dopravou.

7.2.  Ochrana kritických infrastruktur, zásobovacích řetězců a druhů dopravy a zlepšení jejich odolnosti

Nové technologie, procesy, metody a specializované schopnosti pomohou chránit kritické infrastruktury (a to i v městských oblastech), systémy a služby, které mají zásadní význam pro dobré fungování společnosti a ekonomiky (včetně komunikací, dopravy, financí, zdravotnictví, potravin, vody, energie, logistického a dodavatelského řetězce a životního prostředí). To bude zahrnovat analýzu a zabezpečení veřejných a soukromých kritických propojených infrastruktur a služeb proti jakýmkoli hrozbám, včetně hrozeb spojených s letectvím. Rovněž bude zahrnovat ochranu námořních dopravních tras.

7.3.   Posílení bezpečnosti prostřednictvím správy hranic

Technologie a schopnosti jsou zapotřebí rovněž za účelem zdokonalení systémů, zařízení, nástrojů, procesů a metod pro rychlou identifikaci pro zajištění větší bezpečnosti pozemních, mořských a pobřežních hranic a jejich lepší správy, včetně otázek kontroly a dohledu, při současném plném využití potenciálu projektu EUROSUR. Tyto budou vyvíjeny a otestovány s ohledem na jejich účinnost, dodržování právních a etických zásad, přiměřenost, společenskou přijatelnost a dodržování základních práv. Výzkum podpoří rovněž zlepšení integrované správy evropských hranic, včetně větší spolupráce s kandidátskými a možnými kandidátskými zeměmi a zeměmi, jichž se týká evropská politika sousedství.

▌

7.4.  Zvýšení kybernetické bezpečnosti

Kybernetická bezpečnost je předpokladem pro to, aby lidé, podniky a veřejné služby mohly využívat příležitosti, které nabízí internet nebo další sítě s údaji a komunikační infrastruktury. To vyžaduje zajištění vyšší bezpečnosti systémů, sítí, přístupových zařízení a programového vybavení a služeb, včetně tzv. „cloud computing“, při současném zohlednění interoperability několika technologií. Podporovány budou výzkum a inovace s cílem pomoci zabránit počítačovým útokům v řadě různých oblastí a jurisdikcí, odhalit a zvládnout tyto útoky v reálném čase a ochránit kritické infrastruktury IKT. Digitální společnost se plně rozvíjí s neustále se měnícím užitím a zneužíváním internetu, novými způsoby sociální interakce, novými mobilními a lokalizačními službami a vznikem Internetu věcí. To vyžaduje nový druh výzkumu, který by měl být iniciován vznikajícími aplikacemi, užitím a společenskými tendencemi. Uskuteční se rychlé výzkumné iniciativy, včetně aktivního výzkumu a vývoje k rychlé reakci na nový vývoj v oblasti důvěry a bezpečnosti. Zvláštní pozornost by měla být věnována ochraně dětí, které jsou mimořádně zranitelné vůči nově vznikajícím formám kyberkriminality a zneužití.

Činnost by měla být v této oblasti vykonávána v úzké spolupráci s podoblastí IKT pilíře nazvaného „vedoucí postavení průmyslu“.

7.5.  Zvýšení odolnosti Evropy vůči krizím a pohromám

To vyžaduje rozvoj specializovaných technologií a schopností na podporu různých druhů operací k zvládání mimořádných situací během krizí a při katastrofách (např. civilní ochrana, hašení požárů, kontaminace životního prostředí, znečištění moří, ▌civilní obrana, ▌rozvoj zdravotnických informačních infrastruktur, záchranné činnosti, postupy obnovy po pohromách a rovněž vymáhání práva). Výzkum bude zahrnovat celý řetězec zvládání krizí a odolnost společnosti a podpoří vytvoření evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace.

7.6.  Zajištění ochrany soukromí a svobody, a to i na internetu a zlepšení společenského, právního a etického porozumění všem oblastem bezpečnosti, rizika a správy

Ochrana lidského práva na ochranu soukromí, a to i v digitální společnosti, bude vyžadovat rozvoj rámců a technologií založených na ochraně soukromí již od návrhu, s cílem podpořit nové výrobky a služby. Budou vyvinuty technologie, které uživatelům umožní kontrolovat jejich osobní údaje a jejich použití třetími osobami, jakož i nástroje k odhalení a zablokování nedovoleného obsahu a narušení bezpečnosti osobních údajů a pro ochranu lidských práv na internetu tím, že se zamezí tomu, aby bylo chování lidí jednotlivě nebo ve skupinách omezeno protiprávním vyhledáváním údajů a vytvářením profilů.

Jakékoli nové řešení a technologie v oblasti bezpečnosti musí být přijatelné pro společnost, být v souladu s právem Unie a mezinárodním právem a být účinné a přiměřené při identifikaci bezpečnostních hrozeb a jejich odstraňování. Nezbytné je proto lepší pochopení sociálně-ekonomických, kulturních a antropologických aspektů bezpečnosti, příčin nejistoty, úlohy médií a komunikace a vnímání občanů. Pozornost bude věnována etickým a právním problémům a ochraně lidských hodnot a základních práv, jakož i otázkám rizika a správy.

7.7.  Zlepšení normalizace a interoperability systémů, mimo jiné pro nouzové účely

Budou podporovány prenormativní a normalizační činnosti ve všech oblastech úkolů. Pozornost bude věnována zjištěným nedostatkům v oblasti normalizace a příští generaci nástrojů a technologií. Činnosti v rámci všech oblastí úkolů se budou zabývat rovněž integrací a interoperabilitou systémů a služeb, včetně aspektů jako komunikace, distribuovaná architektura a lidské faktory, mimo jiné pro nouzové účely.

7.7a. Podpora vnějších bezpečnostních politik Unie včetně předcházení konfliktům a budování míru

Jsou zapotřebí nové technologie, schopnosti a řešení na podporu vnějších bezpečnostních politik Unie v oblasti civilních úkolů, od civilní ochrany po humanitární pomoc, správu hranic nebo udržování míru a stabilizaci po krizi, včetně předcházení konfliktům a budování a zprostředkování míru. To bude vyžadovat výzkum zaměřený na řešení konfliktů a obnovení míru a spravedlnosti, včasnou identifikaci faktorů vedoucích ke konfliktu a na dopad restorativních soudních řízení.

To rovněž vyžaduje podporu interoperability mezi civilními a vojenskými schopnostmi při civilních úkolech sahajících od civilní ochrany po humanitární pomoc, správu hranic nebo udržování míru. To bude zahrnovat technologický rozvoj v citlivé oblasti technologií dvojího užití k zaručení interoperability mezi silami civilní ochrany a vojenskými silami a mezi silami v oblasti civilní ochrany působícími po celém světě, jakož i spolehlivost, organizační, právní a etické aspekty, obchodní záležitosti, ochranu důvěrných údajů a integrity informací a sledovatelnost všech operací a zpracování. [text přesunutý z předchozího oddílu 7.5]

7.8.   Zvláštní aspekty provádění

Zatímco se činnosti výzkumu a inovací zaměří výhradně na civilní použití, bude se aktivně usilovat o koordinaci s činnostmi Evropské obranné agentury (EDA) s cílem posílit spolupráci s EDA, zejména prostřednictvím již vytvořeného evropského rámce spolupráce, přičemž se uznává, že existují oblasti technologií dvojího užití ▌. Dále budou posíleny rovněž mechanismy koordinace s příslušnými agenturami Unie, jako je ▌ FRONTEX, EMSA, ENISA a Europol, s cílem zlepšit koordinaci programů a politik Unie v oblasti vnitřní i vnější bezpečnosti a jiných iniciativ Unie.

S ohledem na specifický charakter bezpečnosti bude zaveden zvláštní režim, pokud jde o programování a správu, včetně režimu výboru uvedeného v článku 9 tohoto rozhodnutí. Budou chráněny utajované či jiné citlivé informace související s bezpečností a v pracovních programech mohou být upřesněny zejména požadavky a kritéria pro mezinárodní spolupráci. To se bude odrážet rovněž v programování a režimech správy v oblasti bezpečných společností (včetně aspektů projednávání ve výborech).

ČÁST IIIa

ŠÍŘENÍ EXCELENCE A ROZŠIŘOVÁNÍ ÚČASTI

[celý tento oddíl byl upraven v souladu s rámcovým nařízením]

V Evropě existují značné rozdíly ve výkonnosti v oblasti výzkumu a inovací, jež je nutno odstranit prostřednictvím konkrétních opatření. Tato opatření se zaměří na uvolnění excelence a inovací a budou se odlišovat od politik a opatření v rámci evropských strukturálních a investičních fondů, případně je budou doplňovat a usilovat s těmito politikami a opatřeními o součinnost. Tato opatření zahrnují:

–  Spolupráci vynikajících výzkumných institucí a z hlediska výzkumu, rozvoje a inovací málo výkonných regionů: cílem spolupráce je vytváření nových (nebo výrazná modernizace stávajících) center excelence v členských státech a regionech vyznačujících se nízkou výkonností z hlediska výzkumu, rozvoje a inovací. Zaměří se na přípravnou fázi pro zřízení nebo modernizaci takovéto instituce, čemuž bude napomáhat spolupráce v týmu za účasti protějšků v Evropě, které zaujímají vedoucí postavení, včetně podpory při vypracování obchodního plánu. Očekává se závazek ze strany přijímajícího regionu nebo členského státu (například podpora prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů). Komise může v závislosti na kvalitě obchodního plánu poskytnout další počáteční finanční podporu pro první kroky při realizaci daného centra. Bude uváženo propojování s inovativními klastry a uznání excelence v členských státech a regionech, které jsou z hlediska výzkumu, rozvoje a inovací málo výkonné, a to i prostřednictvím vzájemného hodnocení a udělování značek vynikající kvality těm institucím, které splňují mezinárodní normy.

–  Twinning výzkumných institucí: cílem twinningu je výrazně posílit vymezenou oblast výzkumu ve vznikající instituci, a to za pomoci propojení s alespoň dvěma institucemi, které v dané oblasti zastávají vedoucí postavení v mezinárodním měřítku. Podpora by byla poskytována komplexnímu souboru opatření na podporu tohoto propojení (například výměny pracovníků, návštěvy odborníků, krátkodobá odborná příprava na místě nebo virtuální odborná příprava, semináře; účast na konferencích; organizace společných činností typu letních škol; činností v oblasti šíření informací).

–  „Pracovní místa EVP“: Vytvoření „pracovních míst EVP“ k přilákání vynikajících akademických pracovníků do institucí s jednoznačným potenciálem k excelenci ve výzkumu s cílem pomoci těmto institucím plně uvolnit tento potenciál, a tak vytvořit rovné podmínky pro výzkum a inovace v Evropském výzkumném prostoru. To bude zahrnovat institucionální podporu na vytváření konkurenceschopného výzkumného prostředí a rámcových podmínek, jež jsou nezbytné pro přilákání, udržení a rozvoj špičkových výzkumných talentů v těchto institucích. Je třeba prozkoumat možnosti případných součinností s opatřeními v rámci ERV.

–  Nástroj na podporu politiky: jeho cílem bude zlepšit návrhy, provádění a vyhodnocování vnitrostátních/regionálních politik v oblasti výzkumu a inovací. V jeho rámci bude veřejným orgánům na vnitrostátní nebo regionální úrovni nabídnuto na dobrovolném základě poradenství ze strany odborníků, které bude zahrnovat potřebu získat přístup k příslušnému souboru znalostí, využívat poznatky mezinárodních odborníků, používat nejnovější metody a nástroje a získat poradenství podle vlastních potřeb.

–  Podpora přístupu vynikajících výzkumných pracovníků a inovátorů s nedostatečným zapojením do evropských a mezinárodních sítí k mezinárodním sítím. To bude zahrnovat podporu prostřednictvím programu COST.

—  Posílení správní a provozní kapacity nadnárodních sítí národních kontaktních míst, mimo jiné prostřednictvím odborné přípravy a finanční a technické podpory, při současném vylepšení rámce pro provoz národních kontaktních míst a tok informací mezi nimi a subjekty provádějícími Horizont 2020 s cílem zajistit lepší poskytování podpory potenciálním účastníkům ze strany národních kontaktních míst.

ČÁST IIIb

VĚDA SE SPOLEČNOSTÍ A PRO SPOLEČNOST

[celý tento oddíl byl upraven v souladu s rámcovým nařízením]

Cílem je vybudovat efektivní spolupráci mezi vědou a společností, získat pro vědu nové talenty a propojit vynikající vědecké výsledky se sociálním povědomím a odpovědností.

Síla evropského vědeckého a technologického systému závisí na jeho schopnosti využít nových talentů a myšlenek, bez ohledu na to, odkud pocházejí. Toho lze dosáhnout, pouze pokud mezi vědou a společností bude rozvíjen plodný a bohatý dialog a aktivní spolupráce. Ty zajistí, že věda bude odpovědnější, a umožní rozvoj politik, které mají pro veřejnost větší význam. Rychlý pokrok současného vědeckého výzkumu a inovací vyvolává řadu důležitých etických, právních a sociálních otázek, které se dotýkají vztahů mezi vědou a společností.

Zlepšování spolupráce mezi vědou a společností, aby se dosáhlo širší společenské a politické podpory vědy a technologií ve všech členských státech, je stále více vnímáno jako zásadní problém, který současná hospodářská krize ještě více umocnila. Financování vědy z veřejných zdrojů vyžaduje širokou společenskou a politickou základnu, která sdílí vědecké hodnoty, je obeznámena s vědeckými postupy a je do nich zapojena a je schopna rozpoznat přínos vědy pro poznání, společnost a hospodářský pokrok.

Činnosti se zaměří na:

a)  zvýšení přitažlivosti vědeckých a technologických profesí pro mladé studenty a posílení udržitelné spolupráce mezi školami, výzkumnými institucemi, průmyslovými organizacemi a organizacemi občanské společnosti;

b)  prosazování rovnosti žen a mužů, zejména podporou strukturálních změn v organizaci výzkumných institucí a v obsahu a návrhu výzkumných činností;

c)  zapojení společnosti do problematiky, politik a činností vědy a inovací s cílem zohlednit občanské zájmy a hodnoty a zvýšit kvalitu, význam, sociální přijatelnost a udržitelnost výsledků výzkumu a inovací v různých oblastech činnosti od sociální inovace až po oblasti jako je biotechnologie a nanotechnologie;

d)  rozvoj dostupnosti a využívání výsledků výzkumu financovaného z veřejných prostředků;

e)  rozvíjení řádné správy věcí veřejných, která bude citlivá vůči společenským potřebám a požadavkům, pro pokrok odpovědného výzkumu a inovací všemi zúčastněnými stranami (výzkumnými pracovníky, veřejnými orgány, průmyslovými subjekty i organizacemi občanské společnosti); podporu etického rámce pro výzkum a inovace;

f)  patřičná a přiměřená opatření v rámci výzkumných a inovačních činností prostřednictvím předvídání a posuzování potenciálních dopadů na životní prostředí, zdraví a bezpečnost;

g)  zlepšení úrovně poznatků o zprostředkovávání informací o vědě, s cílem zvýšit kvalitu a efektivnost vzájemného působení mezi vědci, hromadnými sdělovacími prostředky a veřejností.

ČÁST IV

NEJADERNÉ PŘÍMÉ AKCE SPOLEČNÉHO VÝZKUMNÉHO STŘEDISKA (JRC)

Společné výzkumné středisko přispěje k obecnému cíli a prioritám uvedeným v programu Horizont 2020 poskytováním vědecké a technické podpory pro politiky Unie, případně ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami podílejícími se na výzkumu na vnitrostátní a regionální úrovni. Činnosti JRC budou prováděny s ohledem na příslušné iniciativy na úrovni regionů, členských států nebo EU a v rámci perspektivy utváření Evropského výzkumného prostoru.

1.  VYNIKAJÍCÍ VĚDA

JRC bude provádět výzkum za účelem posílení vědecké důkazní základny pro tvorbu politik ▌a posuzování vznikajících oblastí vědy a techniky, mimo jiné prostřednictvím programu předběžného výzkumu.

2.  VEDOUCÍ POSTAVENÍ V PRŮMYSLU

JRC přispěje k inovacím a konkurenceschopnosti:

a)  dalším přispěním ke strategickému zaměření a vědeckému programu příslušných nástrojů nepřímého výzkumu, jako jsou evropská inovační partnerství, jakož i partnerství veřejného a soukromého sektoru a partnerství v rámci soukromého sektoru;

b)  podporou předávání znalostí a přenosu technologií stanovením náležitých rámců práv duševního vlastnictví pro různé nástroje v oblasti výzkumu a inovací a podporou spolupráce při předávání znalostí a přenosu technologií mezi velkými veřejnými výzkumnými organizacemi;

c)  přispěním k snazšímu využívání, standardizaci a validaci vesmírných technologií a údajů, zejména při řešení společenských výzev.

3.  SPOLEČENSKÉ VÝZVY

3.1.  Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky

JRC přispěje k harmonizaci metod, norem a postupů na podporu právních předpisů Unie zaměřujících se na zdraví a ochranu spotřebitele, a to prostřednictvím těchto opatření:

a)  posuzování rizik a příležitostí nových technologií a chemických látek, včetně nanomateriálů, v potravinách, krmivech a spotřebních výrobcích; rozvoj a validace harmonizovaných metod měření, identifikace a kvantifikace, integrovaných zkušebních strategií a moderních nástrojů pro posouzení toxikologického rizika, včetně alternativních metod testování na zvířatech; posuzování vlivů znečištěného životního prostředí na zdraví;

b)  rozvoj a zajištění kvality zdravotních testů a preventivních vyšetření, včetně genetických testů a preventivního vyšetření rakoviny.

3.2.  Zajišťování potravin, udržitelné zemědělství a lesní hospodářství, mořský a námořní výzkum a výzkum vnitrozemských vod a biohospodářství

JRC bude podporovat vypracování, provádění a sledování evropské zemědělské a rybářské politiky, včetně zajišťování potravin a rozvoje biohospodářství, prostřednictvím těchto opatření:

a)  vytvoření globálního systému a nástrojů pro odhad úrody a sledování produktivity plodin; podpora k zlepšení krátkodobých až střednědobých výhledů týkajících se zemědělských komodit, včetně odhadovaných dopadů změny klimatu;

b)  přispění k biotechnologickým inovacím a lepšímu využívání zdrojů za účelem produkce většího množství s nižší spotřebou zdrojů prostřednictvím technicko-ekonomických analýz a modelů;

c)  vypracování scénářů pro rozhodování o zemědělských politikách a analýzy politického dopadu na makroúrovni, regionální úrovni a mikroúrovni; analýza dopadů „budoucnosti SZP po roce 2020“ na rozvojové země / rozvíjející se ekonomiky;

d)  další rozvoj metod pro kontrolu rybolovu a sledovatelnost ryb a rybích produktů; rozvoj náležitých ukazatelů zdraví ekosystémů a bio-ekonomického modelování k lepšímu pochopení přímých účinků (např. rybolov) a nepřímých účinků (změna klimatu) lidské činnosti na dynamiku rybích populací a mořské prostředí a jejich sociálně-ekonomických dopadů.

3.3.  Bezpečná, čistá a účinná energie

JRC se zaměří na cíle „20-20-20“ v oblasti klimatu a energetiky a na přechod Unie ke konkurenceschopné nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050 s výzkumem týkajícím se těchto technologických a sociálně-ekonomických aspektů:

a)  zabezpečení dodávek energie, zejména pokud jde o vazby a vzájemnou závislost s ohledem na mimoevropské dodávky energie a přenosové soustavy; zmapování domácích primárních a externích zdrojů energie a infrastruktur, na nichž je Evropa závislá;

b)  energetické/elektrické přenosové soustavy, zejména modelování a simulace transevropských energetických sítí, analýza technologií inteligentních sítí a supersítí a simulace energetických soustav v reálném čase;

c)  energetická účinnost, zejména metody monitorování a hodnocení výsledků politických nástrojů v oblasti energetické účinnosti, technicko-ekonomická analýza používání energeticky účinných technologií a přístrojů a inteligentních sítí;

d)  nízkouhlíkové technologie (včetně bezpečnosti jaderné energie v rámci programu Euratomu), zejména posouzení výkonnosti a prenormativní výzkum budoucích nízkouhlíkových technologií; analýza a modelování hybných sil a překážek jejich vývoje a zavádění; posuzování obnovitelných zdrojů a problémů, jako jsou kritické suroviny, v dodavatelském řetězci nízkouhlíkových technologií; průběžný rozvoj informačního systému pro strategický plán pro energetické technologie (SETIS) a související činnosti.

3.4.  Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava

JRC podpoří cíle týkající se konkurenceschopného, inteligentního a integrovaného dopravního systému účinně využívajícího zdroje, jehož má být dosaženo do roku 2050, pro bezpečnou a zabezpečenou přepravu osob a nákladu prostřednictvím laboratorních studií, metod modelování a monitorování, pokud jde o:

a)  strategické nízkouhlíkové dopravní technologie pro všechny druhy dopravy, včetně elektrifikace silniční dopravy a letadel/vozidel/plavidel používajících alternativní paliva, a další rozvoj interního informačního systému Komise pro sběr a šíření informací o příslušných technologiích; dostupnost a náklady nefosilních paliv a zdrojů energie, včetně dopadů elektrifikované silniční dopravy na elektrické sítě a výrobu elektřiny;

b)  čistá a účinná vozidla, zejména stanovení harmonizovaných zkušebních postupů a posuzování inovativních technologií, co se týká emisí, účinnosti a bezpečnosti konvenčních a alternativních paliv; rozvoj lepších metod pro měření emisí a výpočty environmentálních tlaků; koordinaci a harmonizaci činnosti v oblasti inventarizace a monitorování emisí na evropské úrovni;

c)  systémy inteligentní mobility k dosažení bezpečné, inteligentní a integrované mobility, včetně technicko-ekonomického posouzení nových dopravních systémů a součástí, aplikací pro lepší řízení dopravy a přispění k návrhu integrovaného přístupu k poptávce po dopravě a jejímu řízení;

d)  integrovanou dopravní bezpečnost, zejména poskytnutí nástrojů a služeb pro sběr, sdílení a analýzu informací o incidentech a nehodách v letecké, námořní a pozemní dopravě; zlepšení prevence dopravních nehod prostřednictvím analýzy a vyvození poznatků v oblasti bezpečnosti různých druhů dopravy při současném přispění k úspoře nákladů a vyšší efektivitě.

3.5.  Opatření v oblasti klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů a suroviny

JRC přispěje k ekologizaci Evropy, zabezpečení dodávek zdrojů a globálnímu udržitelnému hospodaření s přírodními zdroji prostřednictvím těchto opatření:

a)  umožnění přístupu k interoperabilním environmentálním údajům a informacím dalším rozvojem norem a ujednání v oblasti interoperability, geoprostorových nástrojů a inovativních infrastruktur informačních a komunikačních technologií, jako je infrastruktura pro prostorové informace v Evropské unii (INSPIRE) a další iniciativy Unie a globální iniciativy;

b)  měření a monitorování klíčových environmentálních proměnných a posuzování stavu a změny přírodních zdrojů dalším rozvojem ukazatelů a informačních systémů přispívajících k environmentálním infrastrukturám. Posuzování ekosystémových služeb včetně jejich ocenění a dopadů změny klimatu;

c)  rozvoj integrovaného modelovacího rámce pro posouzení udržitelnosti na základě tematických modelů, jako je půda, využívání půdy, voda, kvalita ovzduší, emise skleníkových plynů, lesnictví, zemědělství, energetika a doprava, rovněž se zohledněním dopadů změny klimatu a reakcí na tuto změnu;

d)  podpora cílů rozvojové politiky Unie podporou přenosu technologií, monitorování základních zdrojů (jako jsou lesy, půda, dodávky potravin) a výzkumu k omezení dopadů změny klimatu a environmentálních dopadů využívání zdrojů a k vyřešení kompromisů v soutěži o půdu používanou k výrobě potravin nebo energie s půdou určenou například pro zachování biologické rozmanitosti;

e)  integrované posuzování související s politikami v oblasti udržitelné výroby a spotřeby, včetně zabezpečení dodávek strategických surovin, účinného využívání zdrojů, nízkouhlíkových a čistých výrobních procesů a technologií, rozvoje výrobků a služeb, spotřebních zvyklostí a obchodu. Další rozvoj a začlenění posuzování životního cyklu do analýz politik;

f)  integrovaná analýza dopadů jednotlivých možností zmírnění změny klimatu a/nebo přizpůsobení se této změně na základě vývoje kvantitativního souboru modelů v regionálním a globálním měřítku, sahajících od odvětvové úrovně po makroekonomickou úroveň.

3.6.  Evropa v měnícím se světě – inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění

JRC přispěje k cílům „Unie inovací“ ▌a „Globální Evropa“ prostřednictvím těchto činností:

a)  komplexní analýzy hybných sil a překážek výzkumu a inovací a vývoj modelovací platformy pro posouzení jejich mikro- a makroekonomických dopadů;

b)  přispění ke sledování provádění Unie inovací prostřednictvím srovnávacích přehledů, vypracování ukazatelů atd. a fungování veřejného informačního a zpravodajského systému pro hostování důležitých údajů a informací;

c)  fungování veřejné informační a zpravodajské platformy, která má vnitrostátním a regionálním orgánům pomoci při inteligentní specializaci; kvantitativní ekonomická analýza prostorového uspořádání ekonomické činnosti, zejména odstranění ekonomických, sociálních a územních rozdílů a zabývání se změnami ve způsobu reakce na technologický rozvoj;

d)  ekonometrie a makroekonomická analýza reformy finančního systému s cílem přispět k zachování účinného rámce Unie pro zvládání finanční krize; další poskytování metodické podpory při sledování stavu veřejných financí v členských státech ve vztahu k Paktu o stabilitě a růstu;

e)  sledování fungování Evropského výzkumného prostoru (EVP) a analýza hybných sil a překážek některých jeho klíčových prvků (jako je mobilita výzkumných pracovníků, otevření národních výzkumných programů) a navržení příslušných možností politiky; zachování významné úlohy v EVP vytvářením sítí, odbornou přípravou, otevíráním zařízení a databází uživatelům v členských státech a v kandidátských a přidružených zemích;

f)  rozvoj kvantitativní ekonomické analýzy digitální ekonomiky; provádění výzkumu týkajícího se dopadů informačních a komunikačních technologií na cíle digitální společnosti; přezkoumání dopadů citlivých bezpečnostních otázek na život jednotlivců (digitální život);

3.7.  Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnost Evropy a jejích občanů

JRC přispěje k cílům „Bezpečnost a občanství“ prostřednictvím těchto činností:

a)  zaměření se na určení a posouzení zranitelnosti kritických infrastruktur (včetně globálních navigačních systémů, finančních trhů); zdokonalení nástrojů pro boj proti podvodům týkajícím se rozpočtu Unie a pro námořní dohled; jakož i posouzení výkonnosti technologií pro osobní identitu nebo ovlivňujících osobní identitu (digitální identita);

b)  zlepšení schopnosti Unie snižovat rizika pohrom a zvládat přírodní a člověkem způsobené pohromy, zejména rozvojem globálních informačních systémů včasného varování a řízení rizik vztahujících se na více nebezpečí s využitím technologií dálkového průzkumu Země;

c)  další poskytování nástrojů pro posuzování a zvládání globálních bezpečnostních hrozeb, jako je terorismus a nešíření zbraní (chemických, biologických, radiologických a jaderných (v rámci programu Euratomu)), hrozeb vyplývajících ze sociálně-politické nestability a nakažlivých nemocí. K novým oblastem, jimž bude věnována pozornost, patří zranitelnost a odolnost vůči novým nebo hybridním hrozbám, jako je dostupnost surovin, pirátství, nedostatek zdrojů / soutěž o zdroje a dopady změny klimatu na výskyt přírodních pohrom.

4.  ZVLÁŠTNÍ ASPEKTY PROVÁDĚNÍ

V souladu s prioritami Globální Evropy posílí JRC vědeckou spolupráci s hlavními mezinárodními organizacemi a se třetími zeměmi (např. orgány OSN, OECD, Spojené státy americké, Japonsko, Rusko, Čína, Brazílie, Indie) v oblastech, které mají silný globální rozměr, jako je změna klimatu, zabezpečení potravin nebo nanotechnologie. Tato spolupráce bude úzce koordinována s činnostmi Unie a členských států v oblasti mezinárodní spolupráce.

V zájmu poskytování lepších služeb pro tvorbu politik bude JRC dále rozvíjet své schopnosti v oblasti analýzy a zajišťování průřezových politických možností a provádění souvisejících posouzení dopadů. Tyto schopnosti budou podpořeny zejména posílením:

a)  modelování v klíčových oblastech (např. energetika a doprava, zemědělství, klima, životní prostředí, ekonomie). Pozornost se zaměří na odvětvové i integrované modely (k posouzení udržitelnosti) a na zahrnutí vědecko-technických i ekonomických aspektů;

b)  výhledových studií, které poskytnou analýzy tendencí a událostí ve vědě, technice a společnosti a toho, jak se tyto tendence a události mohou dotknout veřejných politik, ovlivnit inovace, posílit konkurenceschopnost a udržitelný růst. To JRC umožní upozornit na záležitosti, jež mohou vyžadovat budoucí politické zásahy, a předjímat potřeby zákazníků.

JRC posílí svou podporu pro proces normalizace a normy jako horizontální součást podpory evropské konkurenceschopnosti. Činnosti budou zahrnovat prenormativní výzkum, vypracování referenčních materiálů a měření a harmonizaci metod. Bylo určeno pět hlavních oblastí (energetika, doprava, Digitální agenda, bezpečnost a ochrana (včetně jaderné bezpečnosti v rámci programu Euratomu), ochrana spotřebitele). JRC bude mimoto nadále podporovat šíření svých výsledků a poskytovat podporu pro správu práv duševního vlastnictví orgánů a institucí Unie.

JRC vytvoří kapacity v oblasti behaviorálních věd na podporu rozvoje účinnější regulace, doplňující činnosti JRC ve vybraných oblastech, jako je výživa, energetická účinnost a výrobkové politiky.

Součástí činností v příslušných oblastech, jako je Digitální agenda, udržitelná výroba a spotřeba nebo veřejné zdraví, bude sociálně-ekonomický výzkum.

K naplnění svého poslání jakožto referenčního střediska pro Unii, k dalšímu plnění své zásadní úlohy v EVP a pro vstup do nových oblastí výzkumu je nezbytné, aby JRC mělo k dispozici moderní infrastrukturu. JRC bude pokračovat ve svém programu rekonstrukce a modernizace k zajištění dodržování platných předpisů v oblasti životního prostředí a bezpečnosti a bude investovat do vědecké infrastruktury, včetně vývoje modelovacích platforem, zařízení pro nové oblasti, jako jsou genetické testy atd. Tyto investice se uskuteční v úzké koordinaci s plánem Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), přičemž se vezmou v úvahu stávající zařízení v členských státech.

PŘÍLOHA II

Výkonnostní ukazatele

V níže uvedené tabulce je pro specifické cíle programu Horizont 2020 stanoven jistý počet klíčových ukazatelů pro posuzování výsledků a dopadů, jež mohou být v průběhu provádění programu upřesněny.

1.  ČÁST I. PRIORITA „VYNIKAJÍCÍ VĚDA“

Ukazatele pro specifické cíle:

Evropská rada pro výzkum

–  podíl publikací z projektů financovaných ERV, které patří do 1 % nejčastěji citovaných publikací v jednotlivých vědeckých oblastech

Budoucí a vznikající technologie

–  Publikace ve vzájemně hodnocených vysoce vlivných časopisech

–  patentové přihlášky a patenty udělené v oblasti budoucích a vznikajících technologií.

Akce „Marie Curie-Skłodowská“ týkající se dovedností, odborné přípravy a profesního rozvoje

–  Meziodvětvový a přeshraniční pohyb výzkumných pracovníků včetně doktorandů

Evropské výzkumné infrastruktury (včetně elektronických infrastruktur)

–  řada výzkumných pracovníků s přístupem k výzkumným infrastrukturám ▌prostřednictvím podpory Unie.

2.  ČÁST II. PRIORITA „VEDOUCÍ POSTAVENÍ V PRŮMYSLU“

Ukazatele pro specifické cíle:

Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích (IKT, nanotechnologie, vyspělé materiály, biotechnologie, vyspělá výroba a vesmír)

–  počet patentových přihlášek a patentů udělených v oblasti různých základních a průmyslových technologií

–  podíl účastnických podniků zavádějících inovace, které jsou nové pro daný podnik nebo pro trh (v období projektu plus tři roky)

–  počet publikací ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru.

Přístup k rizikovému financování

–  Celkové investice mobilizované prostřednictvím dluhového financování a investic rizikového kapitálu

–  počet organizací, kterým jsou poskytovány finanční prostředky, a částka soukromých finančních prostředků využívajících pákového efektu.

Inovace v MSP

–  Podíl účastnických MSP zavádějících inovace, které jsou nové pro danou společnost nebo pro trh (v období projektu plus tři roky)

–  růst a tvorba pracovních míst v zúčastněných MSP.

3.  ČÁST III. PRIORITA „SPOLEČENSKÉ VÝZVY“

Ukazatele pro specifické cíle: ▌

Pro všechny společenské výzvy:

–   Publikace ve vzájemně hodnocených vysoce vlivných odborných časopisech v oblasti jednotlivých společenských výzev

–   patentové přihlášky a patenty udělené v oblasti jednotlivých společenských výzev

–   počet prototypů a činností testování ▌

–  počet publikací ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru.

U každé výzvy se mimoto bude pokrok posuzovat na základě přispění k níže uvedeným specifickým cílům, které jsou podrobně rozvedeny v příloze I nařízení (EU) č. XX/2012 [Horizont 2020].

4.  ČÁST IV. NEJADERNÉ PŘÍMÉ AKCE SPOLEČNÉHO VÝZKUMNÉHO STŘEDISKA

Ukazatele pro specifické cíle: ▌

–   Počet patrných konkrétních dopadů na evropské politiky vyplývajících z technické a vědecké podpory poskytované Společným výzkumným střediskem

–   Počet vzájemně hodnocených publikací ve vysoce vlivných časopisech.

PŘÍLOHA III

Monitorování

Komise bude monitorovat provádění programu Horizont 2020, a to zejména tyto oblasti:

1.  Příspěvek k uskutečňování Evropského výzkumného prostoru

2.  Rozšíření účasti

3.  Účast malých a středních podniků

4.  Společenské a humanitní vědy

5.  Věda a společnost

6.  Rovnost žen a mužů

7.  Mezinárodní spolupráce

8.  Udržitelný rozvoj a změna klimatu, včetně informací o výdajích spojených se změnou klimatu

9.  Nalezení způsobu uplatnění objevu na trhu

10.  Digitální agenda

11.  Účast soukromého sektoru

12.  Financování partnerství v rámci veřejného sektoru a partnerství veřejného a soukromého sektoru

13.  Komunikace a šíření informací

14.  Vzorce účasti nezávislých odborníků

PŘÍLOHA IV

Informace, které má Komise poskytnout v souladu s čl. 8a odst. 2

1.  Informace o jednotlivých projektech umožňující sledovat celý životní cyklus jednotlivých návrhů, a zejména:

–  předložené návrhy,

–  výsledky hodnocení pro každý návrh,

–   grantové dohody,

–  dokončené projekty.

2.  Informace o výsledku každé výzvy k předkládání projektů a jejich provádění, zejména:

–  výsledky každé výzvy,

–  výsledek jednání o grantových dohodách,

–  provádění projektů, včetně údajů o platbách a výsledků projektů.

3.  Informace o provádění programu, včetně příslušných informací na úrovni rámcového programu, zvláštních programů a každého z témat a JRC, jakož i součinnost s dalšími příslušnými programy Unie.

4.  Informace o plnění rozpočtu pro Horizont 2020, včetně informací o závazcích a platbách v případě iniciativ podle článků 185 a 187.

PŘÍLOHA V

Složení programového výboru

Seznam složení(32) výboru pro program Horizont 2020 v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. a):

1.  Strategické složení: Strategický přehled provádění celého programu, soudržnost mezi jeho jednotlivými částmi a průřezové otázky, včetně cílů „šíření excelence a rozšiřování účasti“ a „věda se společností a pro společnost“.

část I „Vynikající věda“:

2.  Evropská rada pro výzkum (ERV), Činnosti v oblasti budoucích a vznikajících technologií (FET) a akce „Marie Curie-Skłodowská“(MSCA)

3.  Výzkumné infrastruktury

část II „Vedoucí postavení v průmyslu“:

4.  Informační a komunikační technologie (IKT)

5.  Nanotechnologie, vyspělé materiály, biotechnologie, vyspělá výroba a zpracování

6.  Vesmír

7.  Malé a střední podniky a přístup k rizikovému financování

část III „Společenské výzvy“:

8.  Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky

9.  Zajišťování potravin, udržitelné zemědělství a lesní hospodářství, mořský a námořní výzkum a výzkum vnitrozemských vod a biohospodářství

10.  Bezpečná, čistá a účinná energie

11.  Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava

12.  Opatření v oblasti klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů a suroviny

13.  Evropa v měnícím se světě – inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění

14.  Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013. (2) Úř. věst. C , , s. (3) Úř. věst. C , , s. (4) Úř. věst. , , s. (5) Úř. věst. L 57, 24.2.2007, s. 14. (6) COM(2010)2020 (7) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. (8) Úř. věst. L 107, 30.4.1996, s. 12. (9) Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 86. (10) Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 243. (11) Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 272. (12) Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 299. (13) Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 368. (14) Úř. věst. L [], [], s. []. (15) Doporučení Komise o řízení duševního vlastnictví při činnostech předávání znalostí a o kodexu správné praxe pro univerzity a jiné veřejné výzkumné organizace (C(2008) 1329 ze dne 10. dubna 2008). (16) V zásadě nejméně 80 %. (17) Regionální partnerské zařízení je výzkumná infrastruktura celonárodního nebo regionálního významu z hlediska socioekonomické návratnosti, odborné přípravy a přilákání výzkumných a technických pracovníků, která je uznána jakožto partner celoevropského ESFRI nebo jiné výzkumné infrastruktury světové úrovně. Kvalita regionálního partnerského zařízení zahrnující úroveň jeho odborné služby, vedení a politiku přístupu musí splňovat stejné normy, jaké jsou vyžadovány u celoevropských výzkumných infrastruktur. (18) Jelikož se veškerý výzkum stává náročným na výpočty a údaje, je pro všechny výzkumné pracovníky zásadní přístup k nejnovějším elektronickým infrastrukturám. GÉANT například spojuje 40 milionů uživatelů ve více než 8 000 institucích ve 40 zemích, zatímco evropská síťová infrastruktura je celosvětově největší distribuovanou počítačovou infrastrukturou s více než 290 lokalitami v 50 zemích. Neustálý pokrok v oblasti IKT a rostoucí potřeby vědy v oblasti výpočtů a zpracování ohromného množství dat představují při zajišťování bezproblémových služeb pro výzkumné pracovníky významné finanční a organizační problémy. (19) Internet věcí bude koordinován jako průřezová záležitost. (20) Včetně sítí založených na vesmírných technologiích. (21) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1. (22) Pracovní dokument útvarů Komise SEC(2009)1295 připojený ke sdělení Komise s názvem „Investování do vývoje nízkouhlíkových technologií (plán SET)“ COM(2009)0519 v konečném znění. (23) COM(2007)0723. (24) Bílá kniha Komise: „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ COM(2011)0144 v konečném znění. (25) Odhady vypracované společností PriceWaterhouseCoopers pro „udržitelné globální obchodní příležitosti v oblasti přírodních zdrojů (včetně energetiky, lesnictví, potravinářství a zemědělství, vody a kovů)“ a WBCSD (2010) Vision 2050: The New Agenda for Business, World Business Council for Sustainable Development: Ženeva, URL: http://www.wbcsd.org/web/projects/BZrole/Vision2050-FullReport_Final.pdf. (26) COM(2008)0699. (27) Evropský parlament „Policy Department Economic and Scientific Policy, Eco-innovation - putting the EU on the path to a resource and energy efficient economy, Study and briefing notes“, březen 2009. (28) Observatoř ekologických inovací „The Eco-Innovation Challenge - Pathways to a resource-efficient Europe - Annual Report 2010“, květen 2011. (29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006. (30) Aniž je dotčen rozpočet přidělený této společenské výzvě. (31) KOM(2008) 1329 v konečném znění, 10.4.2008. (32) Za účelem usnadnění provádění programu uhradí Komise pro každé zasedání programového výboru stanovené v pořadu jednání v souladu s platnými pokyny výdaje na jednoho zástupce pro každý členský stát a rovněž jednoho odborníka/poradce pro každý členský stát u těch bodů pořadu jednání, kde členský stát požaduje zvláštní odborné znalosti.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 223/2009 o evropské statistice (COM(2012)0167 – C7-0101/2012 – 2012/0084(COD))

P7_TA(2013)0505 A7-0436/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2012)0167),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0101/2012),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality španělskou Poslaneckou sněmovnou a španělským Senátem a rakouskou Spolkovou radou, v nichž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

—  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 6. listopadu 2012(1),

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0436/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 21. listopadu 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 223/2009 o evropské statistice

(Text s významem pro EHP a Švýcarsko)

[pozm. návrh 43]

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Evropský statistický systém (dále jen „ESS“) jako partnerství celkově úspěšně zkonsolidoval své činnosti, aby zajistil vývoj, vypracovávání a šíření vysoce kvalitní, regulované a spolehlivé evropské statistiky, mj. zlepšením správy a řízení systému.

(2)  ▌ Byly však zjištěny nedostatky, zejména pokud jde o rámec řízení kvality statistiky. Tyto nedostatky posloužily ke zdůraznění nutnosti zajistit nezávislost statistických údajů na možných politických tlacích na vnitrostátní a unijní úrovni.

(3)  Komise navrhla opatření k řešení těchto nedostatků a k posílení správy a řízení ESS ve svém sdělení ze dne 15. dubna 2011 „Robustnější řízení kvality evropské statistiky“. Zejména navrhla konkrétní změnu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009(4).

(4)  Rada ve svých závěrech ze dne 20. června 2011 tuto iniciativu Komise přivítala a vyzdvihla, jak je důležité neustále zlepšovat správu a efektivitu ESS.

(5)  Kromě toho by měl být zohledněn vývoj situace v poslední době v souvislosti s rámcem pro správu ekonomických záležitostí v Unii, zejména aspekty týkající se statistické nezávislosti jako transparentní postup přijímání a propouštění pracovníků, přidělování prostředků z rozpočtu a oznamování termínů zveřejnění statistických údajů s předstihem, které jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011(5), jakož i aspekty týkající se požadavku na funkční autonomii subjektů odpovědných za sledování provádění vnitrostátních fiskálních pravidel stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013(6).

(6)  Tyto aspekty, které se týkají statistické nezávislosti, jako je transparentní postup přijímání a propouštění pracovníků, přidělování prostředků z rozpočtu a oznamování termínů zveřejnění statistických údajů, by se neměly vztahovat pouze na statistiky vypracovávané pro účely systému fiskálního dohledu a postupu při nadměrném schodku, ale měly by se týkat všech evropských statistik, které vyvíjí, vypracovává a šíří ESS.

(6a)  Kvalita evropské statistiky a její relevantnost pro řádně podložené rozhodování by měly být neustále přezkoumávány, mj. posuzováním jejich přidané hodnoty pro dosahování cílů strategie Evropa 2020 vytyčených ve sdělení Komise ze dne 3. března 2010 s názvem „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“, včetně cílů týkajících se růstu, zaměstnanosti a sociální ekonomiky. Kde je to vhodné, měl by být upraven záběr evropské statistiky.

(7)  Nezbytnou podmínkou pro zajištění profesionální nezávislosti statistických úřadů a vysoké kvality statistických údajů je navíc přiměřenost zdrojů, které jsou přiřazovány na ročním či víceletém základě a k dispozici na pokrytí statistických potřeb.

(8)  Za tímto účelem by měla být posílena profesionální nezávislost statistických úřadů a měly by být zajištěny minimální standardy platné v celé Unii a měly by být poskytnuty určité záruky předsedům národních statistických úřadů (dále jen „NSÚ“) ohledně plnění statistických úkolů, organizačního řízení a přidělování zdrojů. Postupy jmenování předsedů NSÚ by měly být transparentní a měly by vycházet z odborných kritérií, pouze s patřičným přihlédnutím k rovným příležitostem a zejména k vyváženosti zastoupení žen a mužů. Za tímto účelem by měly plnohodnotnou roli hrát také vnitrostátní parlamenty a měly by v případě potřeby a v souladu s vnitrostátním právem usilovat o nezávislost subjektů vypracovávajících statistiky a zvýšit demokratickou odpovědnost statistické politiky.

(8a)  Důvěryhodná evropská statistika sice vyžaduje profesionální nezávislost statistiků, evropská statistika by ovšem měla reagovat na potřeby politiky a měla by poskytovat statistickou podporu novým politickým iniciativám na vnitrostátní a unijní úrovni.

(8b)  Je nutné, aby byla upevněna nezávislost Eurostatu a aby byla zaručena účinným parlamentním dohledem a kontrolou.

(9)  Kromě toho by měl být vyjasněn rozsah koordinační role, která již byla NSÚ přidělena, pokud jde o statistiky vypracovávané prostřednictvím ESS, aby byla na vnitrostátní úrovni zajištěna efektivnější koordinace statistických činností v rámci ESS, přičemž je nutno vzít náležitě v potaz statistické úkoly, které plní Evropský systém centrálních bank (ESCB). Neustálá koordinace a spolupráce mezi NSÚ a Eurostatem je také důležitou součástí efektivní koordinace statistických činností v rámci ESS. Institucionální oddělení ESCB a nezávislost centrálních bank by měly být respektovány v rámci vývoje, vypracovávání a šíření evropské statistiky v rámci specifické struktury řízení a programů statistické činnosti ESS a ESCB.

(10)  V zájmu snížení zátěže statistických úřadů a respondentů by NSÚ a jiné vnitrostátní orgány měly mít možnost rychlého a bezplatného přístupu k administrativním záznamům, včetně záznamů ukládaných elektronicky, a měly by mít možnost tyto záznamy využívat a integrovat je do statistik.

(10a)  Evropská statistika by měla být snadno srovnatelná a přístupná a měla by být rychle a pravidelně aktualizována, aby bylo zajištěno, že politiky Unie a iniciativy financování budou plně zohledňovat vývoj situace v Unii, zvláště důsledky hospodářské krize.

(11)  NSÚ by dále měly být v rané fázi konzultovány ohledně návrhu podoby nových administrativních záznamů, které by mohly poskytovat údaje pro statistické účely, a ohledně plánovaných změn stávajících zdrojů administrativních údajů či jejich zrušení. Měly by rovněž získávat příslušná metadata od vlastníků administrativních údajů a koordinovat standardizační činnosti týkající se administrativních záznamů, které jsou důležité pro vypracovávání statistických údajů.

(12)  Důvěrnost údajů získaných z administrativních záznamů by měla být chráněna podle společných zásad a pokynů, jež se uplatňují pro všechny důvěrné údaje, které jsou využívány pro vypracovávání evropské statistiky. Měly by rovněž být stanoveny a zveřejněny rámce pro posuzování kvality a transparentnosti těchto údajů.

(12a)  Všichni uživatelé by měli mít přístup ke stejným údajům ve stejnou dobu a měly by být důsledně dodržovány zákazy poskytovat údaje. NSÚ by měly stanovit termíny zveřejňování pravidelně zjišťovaných údajů.

(13)  Kvalita evropské statistiky a důvěra uživatelů by mohla být posílena tím, že národní vlády ponesou odpovědnost za důsledné uplatňování Kodexu evropské statistiky. Za tímto účelem by v každém členském státě měl být stanoven závazek o důvěryhodnosti statistiky (dále jen "závazek“), a to s přihlédnutím ke specifikům každého státu, a měl by zahrnovat konkrétní činnosti dané vlády týkající se uplatňování statistických zásad obsažených v kodexu. Tento závazek by mohl zahrnovat národní rámce zabezpečování vysoké kvality, včetně hodnocení vlastní činnosti, nápravných opatření a monitorovacích mechanismů.

(13a)  Internetové stránky Komise (Eurostatu) by měly umožňovat snadný přístup k úplným a uživatelsky vstřícným řadám údajů. Měly by být, pokud to bude možné, pravidelně aktualizovány, aby poskytovaly informace o všech členských státech v ročních a měsíčních srovnáních.

(14)  Aby byla zajištěna vysoká úroveň nezávislosti, musí vypracovávání evropské statistiky vycházet z dlouhodobého provozního a finančního plánování, a proto by měl evropský statistický program pokrývat stejné období jako víceletý finanční rámec.

(15)  Nařízení (ES) č. 223/2009 svěřuje Komisi pravomoci k provádění některých ustanovení uvedeného nařízení v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES(7). V důsledku vstupu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(8), kterým se zrušuje rozhodnutí 1999/468/ES, v platnost je třeba uvést pravomoci svěřené na základě uvedeného nařízení Komisi do souladu s tímto novým rámcem a tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Komise by měla zajistit, aby tyto prováděcí akty nepředstavovaly významnou dodatečnou administrativní zátěž pro členské státy nebo respondenty.

▌

(19)  Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(20)  Návrh byl konzultován s Výborem pro Evropský statistický systém.

(20a)  Nařízení (ES) č. 223/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pozměňovací návrhy k nařízení (ES) č. 223/2009

Nařízení (ES) č. 223/2009 se mění takto:

(1)  V čl. 2 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:"

„a) „profesionální nezávislostí“, kterou se rozumí, že se statistika musí vyvíjet, vypracovávat a šířit nezávisle, zejména pokud jde o výběr používaných technik, definic, metodik a zdrojů a o načasování a obsah všech forem šíření, a že plnění těchto úkolů musí probíhat bez jakýchkoliv tlaků politických či zájmových skupin nebo orgánů Unie či vnitrostátních orgánů;“

(2)  V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

„1. Národní statistické úřady NSÚ určené jednotlivými členskými státy jako subjekty, které odpovídají za koordinaci všech činností ▌pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky na vnitrostátní úrovni podle tohoto nařízení (NSÚ), působí v tomto ohledu jako jediné kontaktní místo pro Komisi (Eurostat) v otázkách statistiky.

Koordinační odpovědnost NSÚ zahrnuje všechny ostatní vnitrostátní orgány odpovědné za vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky vypracovávané podle tohoto nařízení všemi ostatními vnitrostátními orgány zapojenými v ESS. NSÚ je na vnitrostátní úrovni odpovědný zejména za koordinaci plánování statistických programů, předkládání zpráv, sledování kvality, jasnou metodiky, předávání údajů a komunikace týkající se statistické činnosti ESS. NSÚ a příslušná národní centrální banka (NCB) jako člen ESCB provádějící programy statistické činnosti ESCB spolupracují v záležitostech týkajících se evropské statistiky, které jsou společné ESS a ESCB, s cílem zajistit vypracovávání úplné a koherentní evropské statistiky prostřednictvím ESS a ESCB v oblasti působnosti každého z nich.“;

(3)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 5a

Předsedové NSÚ a vedoucí statistických útvarů jiných vnitrostátních orgánů

1.  V rámci svého vnitrostátní statistického systému členské státy zajistí profesionální nezávislost osob odpovědných za plnění úkolů stanovených v tomto nařízení. ▌

2.  Za tímto účelem předsedové NSÚ:

3.  Členské státy zajistí, aby jiné vnitrostátní orgány odpovědné za vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky plnily takové úkoly v souladu s národními pokyny vypracovanými předsedou NSÚ.

4.  Postupy jmenování, přeložení a odvolání předsedů a NSÚ a popřípadě také vedoucích statistických útvarů jiných vnitrostátních orgánů, které vypracovávají evropské statistiky, musí být transparentní a musí vycházet z profesionálních kritérií, nikoli z politických důvodů. Musí být zajištěno respektování zásady rovných příležitostí, zejména pokud jde o zastoupení mužů a žen. Pro odvolání předsedy NSÚ je třeba uvést podrobné důvody. Tyto postupy musí být zveřejněny.

4a.  Členské státy mohou zřídit vnitrostátní subjekt, který bude zajišťovat profesionální nezávislost subjektů, které v daném členském státě vypracovávají evropské statistiky. Předsedové NSÚ a popřípadě vedoucí statistických útvarů ostatních vnitrostátních orgánů, které vypracovávají evropské statistiky, mohou využívat rad od těchto subjektů. Postupy jmenování, přeložení a odvolání členů těchto subjektů musí být transparentní a musí vycházet z profesionálních kritérií, nikoli z politických důvodů.“;

(4)  V článku 6 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:"

„2. Na úrovni Unie jedná Komise (Eurostat) nezávisle při zajišťování vypracovávání evropské statistiky podle zavedených pravidel a statistických zásad, přičemž spolupracuje s NSÚ a koordinuje s ním svou činnost. ▌

3.  Aniž je dotčen článek 5 Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank (dále jen „statut ESCB“) a Evropské centrální banky, Komise (Eurostat) koordinuje statistické činnosti orgánů a institucí Společenství, zejména s cílem zajistit konzistentnost a kvalitu údajů minimalizovat zátěž spojenou s jejich předáváním. V tomto smyslu může Komise (Eurostat) vyzvat jakýkoli orgán nebo instituci Společenství ke konzultaci nebo spolupráci za účelem vývoje metod a systémů pro statistické účely v příslušné oblasti pravomocí. Takový orgán či instituce, kteří nabízí, že budou vypracovávat statistiky, musí tuto věc konzultovat s Komisí (Eurostatem) a zohlednit veškerá doporučení, které mohou v tomto směru obdržet.“;

(4a)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 6a

Generální ředitel Komise (Eurostat)

1.  Statistický úřad Komise (Eurostat) vede generální ředitel. Generálního ředitele jmenuje Komise na sedmileté funkční období v souladu s postupem uvedeným v odstavci 2, přičemž žádný uchazeč nemůže být jmenován opakovaně.

2.  Komise zveřejní výzvu k podání kandidatur v Úředním věstníku Evropské unie nejpozději šest měsíců před koncem funkčního období úřadujícího generálního ředitele. Postup jmenování, přeložení a odvolání generálního ředitele musí zajistit respektování rovných příležitostí, zejména pokud jde o zastoupení mužů a žen, a musí být transparentní a musí vycházet z profesionálních kritérií, nikoli z politických důvodů. Komise jmenuje generálního ředitele po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou.

3.  Generální ředitel nese výlučnou odpovědnost za rozhodování o procesech, statistických metodách, a postupech a o obsahu všech zveřejňovaných statistik vypracovaných Komisí (Eurostatem) a jejich zveřejnění. Generální ředitel má pravomoc rozhodovat o veškerých záležitostech týkajících se vnitřního řízení statistického úřadu Komise (Eurostatu). Při plnění těchto úkolů jedná generální ředitel nezávisle a nežádá vládu ani jiné orgány, úřady, subjekty či agentury o pokyny, ani je od nich nepřijímá. Pokud se generální ředitel domnívá, že Komise přijala opatření, které zpochybňuje jeho nezávislost, okamžitě o této skutečnosti uvědomí Evropský parlament.

4.  Generální ředitel odpovídá za statistickou činnost a plnění rozpočtu statistického úřadu Komise (Eurostatu). Vystupuje v rámci dialogu o otázkách statistiky každý rok před příslušným výborem Evropského parlamentu, kde projednává otázky týkající se statistické správy, metodologie a inovací v oblasti statistiky a vyjadřuje své připomínky k záležitostem týkajícím se prostředků, které jsou na statistickou činnost statistického úřadu Komise (Eurostatu) přidělovány z rozpočtu.

5.  Před uložením jakékoli disciplinární sankce generálnímu řediteli konzultuje Komise záležitost s Evropským parlamentem. Uložení jakékoli disciplinární sankce musí mít formu odůvodněného rozhodnutí, které je pro informaci předloženo Evropskému parlamentu, Radě a Evropské poradní komisi pro dohled nad statistikou.“;

(5)  v článku 11 se doplňují následující odstavce:"

„3. Členské státy a Komise přijmou všechna nezbytná opatření k uplatňování statistických zásad uvedených v čl. 2 odst. 1, aby zachovaly důvěru v evropské statistiky. Podrobnosti těchto zásad jsou uvedeny v kodexu.

3a.  „Závazek o důvěryhodnosti statistiky“ má za cíl zajistit důvěru veřejnosti v evropskou statistiku a pokrok při uplatňování statistických zásad obsažených v kodexu tím, že zapojí členské státy a Komisi do toho, aby byly odpovídajícími prostředky vytvořeny a na jejich internetových stránkách zveřejněny specifické politické závazky směřující celkové důvěře ve statistiku, a to včetně shrnutí pro občany.

3b.  Komise plnění těchto závazků pravidelně sleduje na základě výročních zpráv zasílaných členskými státy.

Pokud není závazek zveřejněn do ...(9), příslušný členský stát předloží Komisi a zveřejní zprávu o pokroku při provádění kodexu, a popřípadě i o krocích, které učinil ve snaze o vytvoření tohoto závazku.

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o zveřejněných závazcích a popřípadě zprávy o pokroku do ....(10)*.

3c.  Závazek Komise (Eurostatu) pravidelně monitoruje Evropská poradní komise pro dohled nad statistikou (ESGAB) na základě roční zprávy předkládané Komisí. Komise ESGAB předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o plnění těchto závazků do … (11).“;

(6)  Článek 12 se mění takto:

a)  odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:"

„2. Konkrétní požadavky na kvalitu, například cílové hodnoty a minimální standardy pro vypracovávání statistik, mohou stanovit také odvětvové právní předpisy.

S cílem zajistit jednotné uplatňování kritérií kvality stanovených v odstavci 1 tohoto článku na údaje, na které se vztahují odvětvové právní předpisy ve specifických oblastech statistiky, přijme Komise prováděcí akty, které stanoví způsob sestavování, strukturu a periodičnost zpráv o kvalitě stanovených v odvětvových právních předpisech. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2.

3.  Členské státy předloží Komisi (Eurostatu) zprávy o kvalitě předávaných údajů a vyjádří v nich veškeré případné pochybnosti o správnosti těchto údajů. Komise kvalitu předávaných údajů posoudí na základě odpovídající analýzy a připraví a zveřejní zprávy a sdělení o kvalitě evropské statistiky.“;

b)  doplňují se nové odstavce, které znějí:"

„3a. V zájmu transparentnosti Komise (Eurostat) v případě potřeby zveřejní své posouzení kvality příspěvků členských států k evropské statistice.

3b.  Pokud odvětvové právní předpisy stanoví možnost uložit členským státům pokuty v případě předání zkreslených statistických údajů, může Komise v souladu se Smlouvami a specifickými odvětvovými právními předpisy, podnítit a vést šetření, jak je zapotřebí, včetně případných inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda členský stát podává úmyslně nebo z hrubé nedbalosti v závažné míře zkreslené statistické údaje. Komise může požádat členský stát, v jehož případě probíhá šetření, o poskytnutí relevantních informací.

3c.  Pokud má Komise za to, že členský stát nesplnil své povinnosti podle tohoto nařízení nebo podle příslušných odvětvových právních předpisů, pokud jde o předkládání statistických údajů, postupuje v souladu s článkem 258 Smlouvy“;

(7)  V článku 13 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

„1. Evropský statistický program poskytuje rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky, který stanoví hlavní oblasti a cíle akcí plánovaných na dobu odpovídající období víceletého finančního rámce. Přijímají jej Evropský parlament a Rada. Jeho dopad a efektivita nákladů se posuzuje za přispění nezávislých odborníků.“;

(7a)  V článku 14 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 27 odst. 2.“;

(7b)  Článek 17 se nahrazuje tímto:"

„Článek 17

Roční pracovní program

Komise vždy do 30. dubna předloží výboru pro ESS svůj roční pracovní program na následující rok.

(8)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 17a

Přístup k administrativním záznamům, jejich využívání a integrace

1.  Aby se snížilo zatížení respondentů, mají NSÚ, jiné vnitrostátní orgány podle článku 4 a Komise (Eurostat) právo na rychlý a bezplatný přístup ke všem administrativním záznamům a právo tyto záznamy využívat a integrovat je do statistik, a to v míře nezbytné pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky vypracovávané v rámci tohoto nařízení.

2.  NSÚ a Komise (Eurostat) jsou konzultovány a zapojeny ve fázi prvotního návrhu podoby, dalšího vývoje a zrušení administrativních záznamů sestavených a udržovaných jinými subjekty, což usnadní další použití těchto záznamů pro účely vypracovávání evropské statistiky. Musí být přizvány k účasti na normalizačních činnostech týkajících se administrativních záznamů, které jsou důležité pro vypracovávání evropských statistik.

3.  Aniž je dotčen statut ESCB a nezávislost centrálních bank, přístup NSÚ, jiných vnitrostátních orgánů a Komise (Eurostatu) a jejich zapojení podle odstavců 1 a 2 se omezuje na správní záznamy v rámci jejich příslušného systému veřejné správy.

4.  K administrativním záznamům, které dávají jejich vlastníci k dispozici NSÚ, jiným vnitrostátním orgánům a Komisi (Eurostatu) k využití pro vypracovávání evropských statistik, musí být připojena příslušná metadata.

5.  NSÚ a vlastníci administrativních záznamů zavedou potřebné mechanismy spolupráce.“;

(8a)  V čl. 20 odst. 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

„NSÚ, jiné vnitrostátní orgány a Komise (Eurostat) učiní všechna nezbytná opatření, aby zajistily harmonizaci zásad a pokynů týkajících se fyzické a logické ochrany důvěrných údajů. Komise zajistí tuto harmonizaci prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2.“;

(9)  V článku 23 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

„Opatření, pravidla a podmínky pro přístup na úrovni Unie se stanoví v souladu s přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2.“;

(10)  Článek 24 se zrušuje.

(10a)  Článek 26 se nahrazuje tímto:"

„Článek 26

Porušení statistické důvěrnosti

Členské státy a Komise přijmou vhodná opatření k zabránění jakémukoliv porušení statistické důvěrnosti a k uložení sankcí za takováto porušení. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.“;

▌

(12)  Článek 27 se nahrazuje tímto:"

„Článek 27

Výbor

1.  Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský statistický systém. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011* .

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

____________________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.“.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 374, 4.12.2012, s. 2. (2) Úř. věst. C 374, 4.12.2012, s. 2. (3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013. (4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164). (5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř.věst. L 306, 23.11.2011, s. 12). (6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně (Úř.věst. L 140, 27.5.2013, s. 11). (7) Rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23). (8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13). (9) Tři roky po vstupu nařízení (2012/0084(COD)) v platnost. (10) * Tři roky a šest měsíců po vstupu nařízení (2012/0084(COD)) v platnost. (11) Tři roky po vstupu nařízení (2012/0084(COD)) v platnost. (12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Evropské unie pro sociální změny a inovace (COM(2011)0609 – C7-0318/2011 – 2011/0270(COD))

P7_TA(2013)0506 A7-0241/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0609),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 46 písm.d), článek 149, čl. 153 odst. 2 písm. a) a čl. 175 třetí pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0318/2011),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na odůvodněné stanovisko švédského parlamentu v rámci protokolu č. 2 o dodržování zásad subsidiarity a proporcionality, v němž je uvedeno, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. února 2012(1),

—  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 3. května 2012(2),

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 10. července 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanovisko Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro regionální rozvoj, jakož i Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0241/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 21. listopadu 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU , kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1296/2013.)

(1) Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 88. (2) Úř. věst. C 225, 27.7.2012, s. 167.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) (COM(2011)0874 – C7-0498/2011 – 2011/0428(COD))

P7_TA(2013)0507 A7-0294/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2011)0874),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 192 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0498/2011),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. dubna 2012(1),

—  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 19. července 2012(2),

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 17. července 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0294/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise připojená k tomuto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 21. listopadu 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1293/2013.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ KOMISE

Maximální částka, kterou může obdržet jediný integrovaný projekt

Komise přikládá velký význam tomu, aby se zajistilo vyrovnané rozdělení prostředků mezi integrované projekty s cílem financovat co možná nejvíce těchto projektů a zajistit vyvážené rozdělení integrovaných projektů mezi všechny členské státy. V této souvislosti Komise navrhne v průběhu diskuze o návrhu pracovního programu se členy výboru LIFE maximální částku, kterou může získat jediný integrovaný projekt. Tento návrh bude předložen jako součást metodiky pro výběr projektů, která má být přijata v rámci víceletého pracovního programu.

Stav financování biologické rozmanitosti v zámořských zemích a územích

Komise považuje ochranu životního prostředí a biologické rozmanitosti v zámořských zemích a územích za velmi důležitou. Svědčí o tom návrh rozhodnutí o přidružení zámoří, ve kterém jsou tato dvě odvětví zahrnuta do oblasti spolupráce mezi Evropskou unií a zámořskými zeměmi a územími a který uvádí různá opatření, jež by v této souvislosti mohla být způsobilá pro financování Evropskou unií.

Přípravné opatření BEST byla úspěšná iniciativa, kterou převzaly zámořské země a území a která biologické rozmanitosti a ekosystémovým službám prospěla konkrétními výsledky. Jelikož iniciativa BEST končí, zvažuje Komise její pokračování v rámci jednoho z nových nástrojů, konkrétně programu pro globální veřejné statky a výzvy, jenž je součástí nástroje pro rozvojovou spolupráci.

Tuto zvláštní možnost financování biologické rozmanitosti v zámořských zemích a územích doplní možnosti financování podle článku 6 programu LIFE na období 2014–2020.

(1) Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 111. (2) Úř. věst. C 277, 13.9.2012, s. 61.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 o pozměněném návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví akční program pro oblast daní v Evropské unii na období let 2014–2020 (Fiscalis 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1482/2007/ES (COM(2012)0465 – C7-0242/2012 – 2011/0341B(COD))

P7_TA(2013)0508 A7-0399/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na pozměněný návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0465),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 114, 197 a 212 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0242/2012),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 28. května 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. února 2012(1),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Rozpočtového výboru,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 21. listopadu 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013, kterým se zavádí akční program ke zlepšení fungování systémů zdanění v Evropské unii na období 2014-2020 (Fiscalis 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1482/2007/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1286/2013.)

(1) Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s.48.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 o pozměněném návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí akční program pro oblast cel v Evropské unii na období let 2014–2020 (Clo 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 624/2007/ES (COM(2012)0464 – C7-0241/2012 – 2011/0341A(COD))

P7_TA(2013)0509 A7-0026/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0706) a na pozměněný návrh (COM(2012)0464),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 33 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0241/2012),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 17. července 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanovisko Rozpočtového výboru (A7-0026/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje své prohlášení přiložené k tomuto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 21. listopadu 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013, kterým se zavádí akční program pro oblast cel v Evropské unii na období let 2014–2020 (Clo 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 624/2007/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1294/2013.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Účinné, účelné, moderní a harmonizované přístupy k celním kontrolám na vnějších hranicích Unie jsou nezbytné pro:

–  ochranu finančních zájmů Unie a jejích členských států,

–  potírání nezákonného obchodu při současném umožnění snazšího vyvíjení dovolené obchodní činnosti,

–  zajištění bezpečnosti Unie a jejích obyvatel a ochranu životního prostředí,

—  ochranu práv duševního vlastnictví a

—  zajištění souladu se společnou obchodní politikou.

K provádění těchto kontrol je nezbytné, aby celní orgány měly přístup k vhodným nástrojům, jako jsou detekční zařízení a technologie. Nezbytnost těchto nástrojů je názorně doložena mimo jiné ve zprávě o posouzení hrozeb organizované trestné činnosti, kterou zveřejnil Europol v roce 2011 a v níž se uvádí, že hospodářský dopad pašování cigaret představuje pro rozpočty členských států a Unie ztrátu v odhadované výši okolo 10 miliard eur ročně.

Jednotlivé nástroje víceletého finančního rámce, které umožňují pořizování těchto nástrojů spolufinancovat, nejsou v současnosti využívány v maximální možné míře. V zájmu účinného přidělování finančních prostředků Evropský parlament vyzývá Komisi, aby nejpozději do poloviny roku 2018 předložila zprávu o poskytování nezbytných finančních prostředků na nákup vhodných nástrojů pro účely celních kontrol v oblasti uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, která by se zabývala rovněž možností přidělovat tyto prostředky prostřednictvím jediného fondu.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), pokud jde o lhůtu pro její provedení, datum použitelnosti a datum zrušení některých směrnic (COM(2013)0680 – C7-0315/2013 – 2013/0327(COD))

P7_TA(2013)0510 A7-0352/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0680),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 53 odst. 1 a článek 62 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0315/2013),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 55 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7‑0352/2013),

A.  vzhledem k tomu, že z důvodu naléhavosti lze přikročit k hlasování před uplynutím lhůty osmi týdnů stanovené v článku 6 Protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 21. listopadu 2013 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013, kterou se mění směrnice 2009/138/ES (Solventnost II), pokud jde o den jejího provedení, den její použitelnosti a den zrušení některých směrnic (Solventnost I)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2013/58/EU.)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 o aktuální situaci, pokud jde o rozvojový program z Dohá a přípravy na deváté zasedání Konference ministrů Světové obchodní organizace (2013/2740(RSP))

P7_TA(2013)0511 B7-0494/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na prohlášení Konference ministrů Světové obchodní organizace (WTO), které bylo přijato dne 14. listopadu 2001 v Dohá,

—  s ohledem na prohlášení Konference ministrů WTO, které bylo přijato dne 18. prosince 2005 v Hongkongu,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2006 o hodnocení jednacího kola z Dohá po konání zasedání Konference ministrů WTO v Hongkongu(1),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 24. dubna 2008 o reformě Světové obchodní organizace(2),

—  s ohledem na svá předchozí usnesení o rozvojovém programu z Dohá, zejména na usnesení ze dne 9. října 2008(3), 16. prosince 2009(4) a ze dne 14. září 2011(5),

—  s ohledem na prohlášení přijaté dne 29. května 2013 na 28. zasedání řídícího výboru Parlamentní konference o WTO,

—  s ohledem na prohlášení vydaná na neformálních setkáních Výboru pro obchodní jednání dne 11. dubna a 3. června 2013 a na formálním setkání Výboru pro obchodní jednání dne 22. července 2013,

—  s ohledem na rozvojové cíle tisíciletí Organizace spojených národů,

—  s ohledem na čtvrté celkové hodnocení pomoci na podporu obchodu (Aid for Trade), které se konalo ve dnech 8. až 10. července 2013,

—  s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že jednací kolo z Dohá bylo zahájeno v roce 2001 s cílem vytvořit nové obchodní příležitosti, upevnit pravidla mnohostranného obchodu a vyřešit stávající problémy v oblasti nerovnováhy obchodního systému v rámci jednání, jejichž ústředním bodem budou potřeby a zájmy rozvojových zemí, zejména těch nejméně rozvinutých; vzhledem k tomu, že tyto cíle vyplývají z přesvědčení, že mnohostranný systém založený na spravedlivějších a objektivnějších pravidlech může přispět ke spravedlivému a volnému obchodu v zájmu hospodářského rozvoje všech kontinentů a zmírňování chudoby;

B.  vzhledem k tomu, že EU soustavně podporuje přístup založený na mnohostranných pravidlech k obchodu, přičemž uznává, že doplňkové přístupy, jako jsou dvoustranné, regionální a vícestranné dohody, mohou rovněž podporovat otevření obchodu, především umožněním liberalizace a posílením pravidel a disciplíny v politických oblastech, na které se WTO tolik nezaměřuje, a posilovat vícestranný systém, pokud jsou takovéto dohody v souladu s WTO;

C.  vzhledem k tomu, že WTO a pravidla zakotvená v dohodách spadajících pod WTO slouží k tomu, aby se zabránilo neomezenému a rozšířenému protekcionismu jakožto reakce na nejzávažnější finanční a hospodářskou krizi od 30. let 20. století;

D.  vzhledem k tomu, že otevřený a spravedlivý mnohostranný obchod více než obchodní cla, která jsou ve velké míře s postupem globalizace odstraňována, ztěžují různé necelní překážky;

E.  vzhledem k tomu, že jednání WTO na ministerské úrovni o uzavření jednacího kola z Dohá byla na konci července 2008 pozastavena,

F.  vzhledem k tomu, že se v posledních letech objevily různé pokusy a iniciativy zaměřené na vytvoření potřebného podnětu k oživení rozvojového programu z Dohá;

G.  vzhledem k tomu, že ve dnech 3. až 6. prosince 2013 proběhne v Indonésii deváté zasedání Konference ministrů WTO;

1.  znovu opakuje, že plně podporuje trvalou hodnotu mnohostrannosti, ale zasazuje se o strukturální reformu WTO, která je zapotřebí pro zaručení otevřeného, spravedlivého a nediskriminačního obchodního systému založeného na společných pravidlech, který ve větší míře zohlední úlohu a zájmy malých a středních podniků;

2.  zdůrazňuje systémový význam, který má dosažení ambiciózního a vyváženého výsledku devátého zasedání Konference ministrů , který by byl přijatelný pro všechny členy WTO a pomohl by připravit půdu pro další mnohostranná jednání;

3.  vyzývá k přijetí programu obchodu založeného na volném a spravedlivém obchodu ku prospěchu všech, jehož ústředním bodem bude rozvoj; zdůrazňuje význam toho, aby v rámci jednání byly plně zohledněny zvláštní potřeby a zájmy rozvojových zemí s nízkým příjmem a nejméně rozvinutých zemí; opětovně připomíná, že je naprosto nutné zajistit, aby zásada zvláštního a diferencovaného zacházení tvořila nedílnou součást všech úrovní jednání a aby byly současně zohledněny různé úrovně hospodářského rozvoje členských zemí WTO, jak stanoví bod 44 prohlášení z Konference ministrů v Dohá; domnívá se, že smysluplná ustanovení týkající se zvláštního a diferenciovaného zacházení by měla být upřesněna a lépe cílena, přičemž by měla být předmětem pravidelného přezkumu;

4.  je přesvědčen, že liberalizace obchodu je důležitým nástrojem pro zajištění udržitelného hospodářského růstu a rozvoje, ovšem že sama o sobě není dostačující a musí být doplněna dalšími vhodnými politikami zahrnujícími makro a mikroekonomické zásahy, které se budou týkat mimo jiné rozpočtové transparentnosti, fiskální politiky a rovného zdanění, zjednodušení správy, vzdělávání a odborné přípravy, institucionálních reforem a sociální politiky, a sice s cílem maximalizovat a lépe rozložit přínosy obchodních reforem a účinně kompenzovat jakékoli negativní dopady;

5.  zdůrazňuje, že členové WTO uznali, že vzhledem k tomu, že stále existují země, které nemají k dispozici personální, institucionální a infrastrukturní kapacitu umožňující, aby se účinně zapojily do mezinárodního obchodu, je nutné, aby vícestranný systém doprovázela zlepšení obchodní kapacity, což je základní dodatek rozvojového programu z Dohá; nicméně se rovněž domnívá, že pomoc zemím usilujícím o přistoupení k WTO by měla i nadále zůstat prioritou;

6.  v této souvislosti zdůrazňuje užitečnou úlohu, kterou hraje iniciativa Aid for Trade; vyjadřuje politování nad skutečností, že poprvé od jejího zahájení v roce 2005 byla v roce 2011 snížena částka prostředků na závazky v důsledku finanční krize, což vedlo k menší podpoře rozsáhlých projektů v oblasti hospodářské infrastruktury, neboť byly sníženy prostředky na závazky v oblasti dopravy a energetiky; konstatuje, že technická pomoc v oblasti obchodních a mnohostranných iniciativ, jako je preferenční sazební zacházení poskytované v rámci WTO, může pomoci toto snížení závazků vyrovnat; vyzývá členy WTO, zejména rozvinuté země a rozvíjející se ekonomiky, aby této možnosti více využívaly;

7.  trvá na tom, že systém WTO je třeba obnovit s přihlédnutím k požadavkům malých a středních podniků v oblasti mezinárodního obchodu a k potřebě zjednodušit pravidla jak z hlediska usnadňování obchodu, tak i z hlediska systémů mezinárodních rozhodčích soudů, aby se předešlo obtížím, které přinášejí spory s celními nebo obchodními orgány v některých členských zemích WTO;

8.  upozorňuje na konferenci týkající se čtvrtého celkového hodnocení pomoci v oblasti obchodu (Aid for Trade), která se konala v červenci 2013 v Ženevě a která zviditelnila přínosy, jež mají globální hodnotové řetězce pro rozvojové země; zdůrazňuje však, že podle účastníků brání firmám z rozvojových zemí v napojení na hodnotové řetězce či v posílení vlastního postavení v jejich rámci různá omezení související s obchodem, jako jsou nedostatečná infrastruktura, vysoké náklady na dopravu a přepravu, nedostatečný přístup k financování obchodu, nemožnost přilákat přímé zahraniční investice, nedostatek komparativních výhod a vysoké náklady na vstup na trh;

9.  uznává význam zemědělského sektoru; je přesvědčen, že EU by měla podporovat opatření, která reagují na skutečné obavy rozvojových zemí o zajištění potravin; připomíná, že EU by měla v této souvislosti zajistit soudržnost různých politik EU v oblasti vnější činnosti stanovených především v článcích 205 až 208 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 21 Smlouvy o Evropské unii, konkrétně rozvojové politiky a společné obchodní politiky, přičemž by měly být zohledněny potřeby a zájmy jak členských států EU, tak rozvojových zemí;

10.  vyzývá vyspělé země a rozvíjející se ekonomiky, aby následovaly příklad iniciativy EU „Vše kromě zbraní“, která nejméně rozvinutým zemím nabízí 100% bezcelní a bezkvótový přístup na trh, a aby zajistily uplatňování pravidla o tom, že služby poskytovatelů z nejméně rozvinutých zemí mají být osvobozeny od poplatků;

11.  domnívá se, že právně závazná dohoda o usnadnění obchodu by měla značné přínosy pro všechny členy WTO, zejména pro rozvojové země a příslušné hospodářské subjekty, a to díky posílení transparentnosti a právní jistoty, snížení správních nákladů a zkrácení celních postupů, což by jim pak umožnilo plně využívat příležitostí, které vznikají v důsledku rozmachu regionálních a globálních dodavatelských řetězců, a malým a středním podnikům využívat větší propojení s trhem; zdůrazňuje, že rozvojové země by i nadále měly mít přístup k budování kapacit a k technické pomoci, aby mohly rozšířit svou výrobní kapacitu a těžit z většího podílu přidané hodnoty v rámci globálního hodnotového řetězce;

12.  připomíná, že nedávná studie dopadů rozvojového programu z Dohá, kterou si nechala vypracovat EU, naznačuje, že zjednodušení obchodu by po hospodářské stránce mělo stejnou hodnotu jako příjmy z liberalizace v oblasti zboží a služeb dohromady; připomíná, že samotné zlepšení celních režimů by potenciálně mohlo zvýšit světový HDP o 68 miliard EUR ročně a že pro mnohé rozvojové země by zjednodušení obchodu bylo hlavním zdrojem příjmů;

13.  domnívá se, že přednostně by se na úrovni WTO měly řešit překážky v oblasti obchodu a investic, jimž čelí odvětví služeb včetně informačních a komunikačních technologií a telekomunikace, profesních a podnikatelských služeb, finančních služeb, elektronického obchodu, stavebnictví, maloobchodu a distribuce; tato necelní opatření, k nimž patří vnitrostátní předpisy, omezení vlastnictví a různá krizová opatření (včetně diskriminačních ustanovení v oblasti zadávání veřejných zakázek), jsou velmi důležitá s ohledem na vyšší přidanou hodnotu obchodu se službami a na to, že EU je největším vývozcem služeb;

14.  vítá tudíž zahájení jednání o vícestranné dohodě o obchodu se službami (TiSA), což je v souladu s cílem 8. ministerské konference, kterým je posouzení nových možností, jak by mohli členové WTO dále liberalizovat obchod se službami; zdůrazňuje závazek EU k podpoře práce v této oblasti a k úsilí o „multilateralizaci“ dohody o obchodu se službami zajištěním toho, aby byly převzaty definice, pravidla a zásady, které tvoří jádro Všeobecné dohody o obchodu se službami (GATS); zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby všechny dohody byly ambiciózní, zvětšovaly rozsah ustanovení a prohlubovaly pravidla týkající se liberalizace obchodu se službami, přičemž by se nedotýkaly cílů vnitrostátní politiky členů WTO a jejich práv na regulaci služeb obecného zájmu a na přijímání dvoustranných a mnohostranných závazků, a aby daný výsledek byl pevně zakotven v rámci struktury WTO;

15.  domnívá se, že přenos technologií může podněcovat hospodářský růst a podporovat obchod; vyjadřuje politování nad rozhodnutím o zastavení jednání o rozšíření dohody o informačních technologiích, rozšířila jak škálu produktů, tak počet zemí, na něž se vztahuje; jednoznačně vybízí veškeré účastníky jednání, aby se pokusili překonat své rozdílné postoje a obnovili jednání;

16.  vítá revizi mnohostranné dohody WTO o veřejných zakázkách (GPA), která byla dohodnuta v březnu 2012, a je si vědom toho, že má-li tato revidovaná podoba GPA vstoupit v platnost do roku 2014, je důležité, aby ji EU schválila před devátým zasedáním Konference ministrů; je přesvědčen, že jasnější a přísnější pravidla pro udělování zakázek posílí transparentnost v této oblasti a že i rozšířením škály zahrnutého zboží, služeb a subjektů se signatářům otevřou větší možnosti; vyzývá členy WTO, především rozvojové země a země, které mají ve vztahu k dohodě GPA status pozorovatelů, aby o přistoupení k této dohodě uvažovali, aby mohli využít nových ustanovení zvyšujících flexibilitu rozvojových zemí a těžit z jejích přínosů;

17.  vyjadřuje potěšení nad pozitivním rozhodnutím, které bylo přijato v červnu 2013 a týkalo se prodloužení výjimky z dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví pro nejméně rozvinuté země o dalších 8 let do 1. července 2021, což je dalším ze způsobů, jak zajistit, aby světový systém obchodu neuplatňoval nediferenciovaný přístup, ale aby naopak zohledňoval specifika každé rozvojové země;

18.  vybízí členy WTO, aby proaktivně podporovali úsilí o vytvoření účinných pracovních vazeb a prohloubení spolupráce WTO s dalšími mezinárodními organizacemi, jejichž činnosti se dotýkají jednání o světovém obchodu, zejména s Mezinárodní organizací práce, Světovou zdravotnickou organizací a OSN a jejími agenturami a subjekty, jako je například Konference OSN o obchodu a rozvoji, Organizace pro výživu a zemědělství, Program OSN pro životní prostředí, Rozvojový program OSN a Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, a s MMF, Světovou bankou a OECD, s cílem zajistit vzájemnou podporu a synergie mezi obchodními a neobchodními zájmy; vyjadřuje podporu snahám o přijetí mezinárodních norem a o spolupráci v regulační oblasti;

19.  žádá, aby byla řádně projednána otázka, jak lépe přistupovat k neobchodním otázkám v rámci pravidel WTO, aby mohli členové této organizace plnit legitimní strategické cíle, aniž by byl narušen přístup k trhu; v této souvislosti zdůrazňuje, že by mělo být důrazně podporováno úsilí o přijetí a účinné uplatňování mezinárodních sociálních, pracovních, ekologických a lidskoprávních norem a že je nutné poskytnout rozvojovým zemím potřebnou pomoc, aby byly schopny těmto normám vyhovět;

20.  je přesvědčen, že nedostatečné rozlišování mezi rozvojovými zeměmi, navzdory značně rozmanité úrovni jejich hospodářského rozvoje a individuálních potřeb, by mohlo představovat překážku pro přijetí účinných opatření ve prospěch těchto zemí v souladu s deklarovanými cíli jednacího kola z Dohá a znevýhodňuje ty rozvojové země, které potřebují pomoc nejvíce; naléhavě žádá vyspělejší rozvojové země, aby přijaly svůj díl odpovědnosti již v průběhu stávajícího kola jednání a přizpůsobily příspěvky své úrovni rozvoje a konkurenceschopnosti v jednotlivých odvětvích;

21.  zastává názor, že je třeba se vážně zabývat otázkou rozdělení rozvojových zemí, ale i všech ostatních členů WTO do kategorií nebo podkategorií na základě objektivních kritérií, která nebudou založena pouze na hrubém národním produktu, aby mohly být současné i teprve vyjednávané dohody případně uplatňovány odlišně;

22.  je přesvědčen, že je naprosto nezbytné uzavřít dlouhotrvající kolo jednání z Dohá naplněním jeho mandátu v oblasti rozvoje; naléhavě proto vyzývá všechny členy WTO, aby posoudili veškeré možnosti se zřetelem na tento cíl v zájmu dosažení vyváženého výsledku;

23.  trvá na tom, že by EU měla nadále hrát vedoucí úlohu, pokud jde o podporu hmatatelného pokroku stávajících jednání WTO s cílem úplně uzavřít rozvojové kolo z Dohá v dohledné budoucnosti a o umožnění plné účasti nejméně rozvinutých zemí v celosvětovém obchodu tím, že překlene rozdíly mezi odlišnými postoji členů WTO;

24.  zdůrazňuje zásadní význam WTO v oblasti provádění a prosazování závazných povinností a řešení obchodních sporů;

25.  domnívá se nicméně, že by členové WTO měli nicméně posílit své úsilí v ostatních oblastech, které byly označeny v prohlášení ministerské konference z Dohá, jako je obchod s ekologickým zbožím a službami, který by mohl významně přispět k udržitelnému rozvoji a boji proti změně klimatu; vyzývá členy WTO, aby vzali na vědomí seznam ekologického zboží vypracovaný organizací APEC; naléhavě vyzývá EU, aby i nadále prosazovala zahájení práce na dohodě o ekologických technologiích, která by snížila celní sazby pro produkty vyrobené těmito technologiemi, a aby objasnila právní vztah mezi pravidly WTO a mnohostrannými dohodami v oblasti životního prostředí;

26.  žádá Komisi a Radu, aby zajistily, aby byl Parlament i nadále úzce zapojen do příprav devátého zasedání Konference ministrů, které se bude konat ve dnech 3.–6. prosince 2013 na Bali, a aby byl o průběhu tohoto zasedání bezprostředně informován a, bude-li to třeba, i konzultován; vyzývá Komisi, aby i nadále upozorňovala ostatní členy WTO na rostoucí význam parlamentního rozměru WTO;

27.  vyzývá členy WTO, aby posílením parlamentního rozměru WTO zajistili demokratickou legitimitu této organizace; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby měli poslanci lepší přístup k obchodním jednáním a byli zapojeni do vytváření a provádění rozhodnutí WTO a aby byly obchodní politiky podrobeny řádnému dohledu v zájmu občanů; žádá proto o ustavení stálé delegace Evropského parlamentu ve WTO;

28.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a generálnímu řediteli WTO.

(1) Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 155. (2) Úř. věst. C 259 E, 29.10.2009, s. 77. (3) Úř. věst. C 9 E, 15.1.2010, s. 31. (4) Úř. věst. C 286 E, 22.10.2010, s. 1. (5) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 84.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 k akčnímu plánu Podnikání 2020 – opětovné probuzení podnikatelského ducha v Evropě (2013/2532(RSP))

P7_TA(2013)0512 B7-0466/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na otázku týkající se akčního Podnikání 2020 – opětovného probuzení podnikatelského ducha v Evropě položenou Komisi (O-000110/2013 – B7‑0520/2013),

—  s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

I.Podnikatelský duch a vzdělávání a odborná příprava podnikatelů

1.  očekává, že všechna navrhovaná opatření na podporu podnikání na vnitrostátní a evropské úrovni se budou týkat všech forem podnikání, jako jsou svobodná povolání, družstva, řemeslné podniky a sociální podniky;

2.  zdůrazňuje, že obchodní a podnikatelské schopnosti a dovednosti představují klíčové kompetence v rámci celoživotního učení a že z důvodu nízkého hospodářského růstu a vysoké nezaměstnanosti jsou zapotřebí rozhodnější krátkodobá a střednědobá opatření na podporu a pro zjednodušení podnikání, zejména mladých lidí;

3.  uznává, že za vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti obchodu a podnikání a v sociální oblasti zodpovídají členské státy a že vzdělávací programy jsou často lépe zacílené a hospodárnější, jsou-li sestavovány na místní a státní úrovni; zastává názor, že iniciativy EU mohou a mají smysluplným způsobem doplňovat opatření členských států v této oblasti, zejména prostřednictvím spolupráce a výměny osvědčených postupů;

4.  zdůrazňuje, že je nutno poskytovat pobídky zaměstnavatelům, kteří nabízejí odbornou přípravu a příležitost získat praktické zkušenosti přímo na pracovišti lidem s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace (včetně Romů);

5.  je znepokojen tím, že v současném klimatu hospodářské nejistoty klesá počet občanů EU, kteří zvažují samostatně výdělečnou činnost; domnívá se, že EU a členské státy by měly zvýšit koordinované úsilí o zlepšení podnikatelské kultury v Evropě a zvážit možnost přijetí konkrétních opatření a cílů, aby navrátily podnikání atraktivitu, mimo jiné ve vztahu ke kvalifikovaným pracovníkům s odbornými zkušenostmi, a to zejména v oborech, které mají pro Unii strategický význam; je například přesvědčen, že by měla být vytvořena úzká vazba mezi těmito iniciativami a činností Komise v oblasti průmyslové politiky; zastává názor, že tato opatření by měla zahrnovat kroky zaměřené na usnadnění zakládání podniků;

6.  bere na vědomí opatření a iniciativy v oblasti vzdělávání a odborné přípravy pro podnikání navržené Komisí a vyzývá členské státy k jejich rychlému provedení v souladu se zásadou subsidiarity; v této souvislosti upozorňuje na iniciativu EU „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“; vítá výzvu členským státům, aby vzdělávání a odbornou přípravu pro podnikání učinily klíčovou součástí vnitrostátních programů;

7.  domnívá se, že mají-li noví potenciální podnikatelé získat podnikatelské dovednosti, které jim umožní zvyšovat přínos pro společnost a minimalizovat negativní dopad na lidi a životní prostředí, měly by být učiněny kroky, které zajistí, že ve vzdělávání pro podnikatelskou činnost bude přítomen silný prvek udržitelnosti a společenské odpovědnosti;

8.  domnívá se, že síť zástupců malých a středních podniků je potenciální zásadní platformou pro výměnu osvědčených postupů a hodnocení pokroku při provádění opatření;

9.  podporuje ambici, o níž se opírá plánované zavedení záruky pro mladé lidi, a ochotu vyčlenit na ni dostatečné finanční prostředky, neboť se jedná o důležité opatření, které má podpořit členské státy v jejich úsilí o zmírnění účinků vysoké nezaměstnanosti mladých lidí, zejména v zemích těžce zasažených krizí; zdůrazňuje význam plánovaných opatření na podporu podnikání a vzdělávání a odborné přípravy pro podnikatelskou činnost, neboť tato opatření se zaměřují na zajištění udržitelné zaměstnanosti a prakticky nehrozí riziko, že by příjemci získávali pobídky tam, kde by danou činnost prováděli i bez pobídek; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily další opatření, například daňové úlevy, s cílem motivovat malé a střední podniky k zaměstnávání mladých lidí;

10.  žádá Komisi, aby ve spolupráci se zprostředkujícími organizacemi dále rozvíjela asistenci, poradenství a podporu pro podniky, zejména menší podniky, a vytvořila programy na podporu poradenství a pomoci ze strany starších podnikatelů, kteří jsou za využití svých odborných znalostí a zkušeností ochotni zaučit či vést mladé podnikatele plánující založit podnik nebo vyvést podniky z krize;

11.  vyzývá Komisi, aby podporovala vytváření klastrů, tedy sítí a sdružení podniků, jež přispívají k tomu, aby podniky získaly konkurenční výhodu, měly prospěch ze společného řízení lidských zdrojů a posílily svou konkurenceschopnost;

12.  poukazuje na to, že malé a střední podniky, které využívají informační a komunikační technologie, rostou dvakrát až třikrát rychleji; vyzývá proto Komisi, aby zjednodušila opatření, která umožní podnikatelům využívat všechny příležitosti digitálního jednotného trhu;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby dále rozvíjely program Erasmus pro mladé podnikatele a aby zvýšily počet vnitrostátních kontaktních míst, tam kde jsou ještě zapotřebí; navrhuje, aby byly více využívány stávající struktury Enterprise Europe Networks; domnívá se, že by měl být stanoven cíl deseti tisíc výměn za rok a nejméně 10% roční nárůst, dokud nebude tohoto cíle dosaženo;

14.  vidí velký potenciál v dalším rozvoji výměnného programu Leonardo pro účastníky odborného vzdělávání a přípravy a zdůrazňuje, že jsou zapotřebí takzvané zprostředkovatelské organizace, které malým a středním podnikům pomohou s organizačními záležitostmi (např. hledáním vhodných partnerů v zahraničí, hledáním provozoven atd.); vyzdvihuje podnikatelský potenciál absolventů duálního vzdělávání (učňovského vzdělávání);

15.  navrhuje, aby členské státy mohly žádat o dodatečné prostředky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci a Evropského sociálního fondu, použijí-li je na financování krátkodobých opatření, jako je například podpora a poradenství při zakládání a převodech podniků, namísto toho, aby omlouvaly další delokalizaci podniků;

16.  navrhuje, aby byly stávající a budoucí nástroje na podporu podnikání více vzájemně koordinovány s cílem vytvářet pobídky a součinnost na státní, regionální a místní úrovni;

17.  očekává, že příští Komise učiní v rámci své působnosti podporu podnikání a vzdělávání a odborné přípravy pro podnikání jedním z klíčových témat a že vytvoří evropské partnerství, v němž bude možné hodnotit výsledky jednotlivých členských států mimo jiné na základě těchto kritérií:

18.  vybízí členské státy, aby neprodleně přijaly celostátní, regionální a místní strategie pro začlenění vzdělávání a odborné přípravy pro podnikání do učebních osnov (v rámci základního, středního, odborného a vysokého školství a vzdělávání dospělých); očekává, že tyto strategie budou zahrnovat všechny formy podnikání a rovněž jeho sociální a environmentální dopady; zdůrazňuje, že je důležité, aby vzdělávání a odborná příprava v sociální, obchodní a podnikatelské oblasti obsahovaly praktické a interaktivní prvky;

19.  domnívá se, že odborné vzdělávání a příprava mohou poskytnout dovednosti, znalosti a schopnosti potřebné na pracovním trhu, zvláště ve vztahu k nezaměstnaným a v oblasti individualizované pomoci při hledání zaměstnání; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily poskytování odborného vzdělávání a přípravy v celé Evropě s cílem zlepšit transparentnost, uznávání a kvalitu dovedností a kvalifikací, což usnadní mobilitu studentů a pracovníků;

20.  zdůrazňuje, že pro náležité vedení podniku jsou nezbytné znalosti o způsobu fungování trhů, hospodářství a finančních systémů, a proto by měla být tato témata zahrnuta ve vnitrostátních základních vzdělávacích systémech i ve vzdělávacích programech na úrovni EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby do svých vzdělávacích programů neprodleně zařadily finanční vzdělávání;

21.  zdůrazňuje význam učňovského vzdělávání pro mladé lidi v hospodářských odvětvích s dobrými vyhlídkami, jelikož představuje cenný krok při přechodu od vzdělávání k profesnímu životu;

22.  vítá koncept znalostních a inovačních společenství, která jsou díky svému zaměření na podnikání při zapojení prvků znalostního trojúhelníku – výzkumu, vyššího vzdělávání a inovací – důležitým faktorem inovací, pokud jde o hlavní společenské výzvy, a tedy důležitým nástrojem pro vytváření bohatství a pracovních míst v Evropě; zdůrazňuje tudíž, že podnikání by mělo být zakotveno ve struktuře a v přístupu k výzkumu, inovacím a odborné přípravě všech znalostních a inovačních společenství; trvá na tom, že znalostní a inovační společenství by měla využívat a sdílet osvědčené postupy v oblasti uplatňování inovativních koncepcí a technologií vzdělávání a odborné přípravy; dále doporučuje, aby bylo dlouhodoběji zváženo vytvoření znalostního a inovačního společenství věnovaného dalšímu rozvoji těchto inovativních koncepcí vzdělávání a odborné přípravy se zvláštním důrazem na vzdělávání pro podnikatelskou činnost;

II.Podnikatelské prostředí a rámcové podmínky

23.  žádá, aby Komise a skupina EIB zintenzívnily úsilí v oblasti poskytování informací a ve spolupráci se sdruženími malých a středních podniků zajistily širší povědomí těchto podniků o možnostech financování;

24.  zdůrazňuje, že pro zakládání nových podniků má zásadní význam vytvoření alternativních způsobů financování s vysokou flexibilitou; zdůrazňuje, že musí být odstraněno rozlišování mezi vlastním a cizím kapitálem pro daňové účely a že je třeba zavést daňové zvýhodnění investic; zdůrazňuje, že jednu z nejdůležitějších forem financování pro malé a střední podniky představují bankovní úvěry, že je nutné dbát na spolehlivé získávání úvěrů a že je rovněž nezbytné usilovat o větší míru financování vlastním kapitálem prostřednictvím lepších podmínek pro soukromý a rizikový kapitál včetně podpory fondů pro malé a střední podniky a kolektivního financování (crowdfunding) bez drahých prospektů; žádá, aby byl zaveden daňový odpočet podílů soukromých investorů;

25.  připomíná, že jednou z největších překážek pro založení podniku nebo pokračování v podnikání je přetrvávající administrativní zátěž; trvá na tom, že odstranění zbytečných administrativních překážek je nadále jedním z hlavních bodů politické agendy, a očekává od příští Komise konkrétní návrhy politik a opatření na období do roku 2020 v rámci priorit iniciativy Small Business Act, jež mohou zahrnovat konkrétní, kvantitativní cíle (např. snížení administrativní zátěže prostřednictvím předpisů EU o 25 % do roku 2020);

26.  vítá opatření, která pro tento pilíř navrhuje Komise, a připomíná příslušné body, které Parlament zařadil do svého usnesení ze dne 23. října 2012 o malých a středních podnicích: konkurenceschopnost a obchodní příležitosti(1) a ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování(2);

27.  vítá, že Komise opětovně vyzvala členské státy, aby snížily dobu a náklady potřebné k založení podniku; poukazuje na omezený pokrok, jehož bylo dosaženo od zahájení iniciativy Small Business Act, a naléhá na členské státy, aby zvýšily své úsilí v tomto směru;

28.  zdůrazňuje, že při vytváření prostředí příznivého pro podnikání pomocí vhodných služeb na podporu podnikání by měly být zohledněny různé formy podnikání, jako např. rodinné podniky, družstevní podniky a jiné;

29.  poukazuje na to, že opatření na podporu malých a středních podniků ze strany EU jsou stále nevyvážená a že řada členských států při vypracovávání právních předpisů stále ještě nezohledňuje zvláštní charakteristiky malých podniků;

30.  zdůrazňuje, že přístup k finančním prostředkům je nadále jednou z hlavních překážek pro rozvoj malých a středních podniků; vyzývá Komisi, aby důkladně posoudila, zda nástroje financování zaměřené na malé a střední podniky, jako je například nástroj mikrofinancování PROGRESS, skutečně usnadňují přístup těchto podniků k finančním prostředkům, zejména s ohledem na to, že finanční instituce některých členských států stanovují pro poskytování úvěrů malým a středním podnikům příliš přísné podmínky;

31.  vítá úsilí Komise napomoci členským státům zlepšit jejich daňová a administrativní opatření pro převody podniků; považuje za nezbytné, aby se zdokonalil daňový režim pro inovativní formy financování, jako je skupinové financování, poskytování rizikového kapitálu nebo tzv. podnikatelští andělé; vyzývá členské státy, aby ve větší míře podporovaly převody podniků pomocí finančních nástrojů na vnitrostátní úrovni prostřednictvím úvěrových záruk, ale i jinými formami financování, jako je skupinové financování nebo tzv. podnikatelští andělé, a vítá, že Komise klade důraz na platformy kolektivního financování (crowdfunding); je přesvědčen, že převody podniků by rovněž měly být usnadněny prostřednictvím vhodných iniciativ odborného vzdělávání v oblasti manažerských dovedností, jako v případech převodu podniků na zaměstnance;

32.  konstatuje, že komplikovaná pravidla týkající se DPH jsou pro podnikatele již dlouho jednou z největších překážek ve využívání potenciálu jednotného trhu; vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila plánované návrhy na sjednocení pravidel a snížení nákladů spojených s dodržováním předpisů o DPH pomocí jednotného přiznání, aby je bylo možné přijmout v současném volebním období;

33.  považuje navrhovaná opatření ke snížení administrativní zátěže (např. zbytečné a nepřiměřené zátěže v důsledku regulace) a byrokratické zátěže za doplněk zásad iniciativy Small Business Act; vyjadřuje politováním nad skutečností, že v akčním plánu nejsou zmíněny některé důležité iniciativy, jako jsou například opatření zaměřená na provádění testů dopadů na malé a střední podniky na vnitrostátní úrovni, budoucí úloha skupiny na vysoké úrovni pro snížení administrativní zátěže nebo zavedení ročního hodnocení regulační zátěže v EU a členských státech; požaduje, aby Komise pod vedením svého zmocněnce pro malé a střední podniky vypracovala včasný plán pro přezkum a revizi deseti největších legislativních překážek EU za účelem omezení zbytečné a nadměrné zátěže; trvá na tom, že takové omezení v žádném případě nesmí narušit základní sociální a environmentální normy;

34.  vyzývá členské státy, aby zavedly pro nově založené podniky ochrannou lhůtu, pokud jde o příspěvky na sociální zabezpečení, a pokud jde o veškeré daně „z účetních příjmů“, aby tak podniky v prvních letech platily daně pouze ze skutečně vytvořených zisků; trvá na tom, že tento systém musí být zcela transparentní, aby nemohl být zneužíván;

35.  zdůrazňuje, že předávání znalostí mezi znalostními centry, jako jsou výzkumné ústavy a špičková střediska, a malými a středními podniky je důležité pro jejich úspěch; zdůrazňuje, že je nutné jasně definovat postup uvádění znalostí do praxe a jeho přínos pro úspěch podnikatelských seskupení;

36.  podporuje záměr Komise dávat v případě čestných úpadců druhou šanci a snížit tíživou administrativní zátěž podnikatelů;

37.  zdůrazňuje význam svobodných povolání pro podnikání v Evropě; vítá prohlášení Komise, že bude vytvořena pracovní skupina, která bude zkoumat zvláštnosti a potřeby svobodných povolání; vyzývá Komisi, aby při provádění hodnocení dopadu legislativních návrhů a při sledování opatření spojených s iniciativou Small Business Act zohlednila závěry této pracovní skupiny; navrhuje, aby tato činnost vedla k vytvoření evropské charty svobodných povolání;

38.  zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet inovační dovednosti obecně a rovněž podporovat inovace ze strany zaměstnanců v nových i již existujících podnicích; rovněž poukazuje na to, že nejúspěšnější nově založené podniky často vznikají osamostatněním od existujících podniků, kde mají pracovníci možnost dovést svůj nápad v bezpečném a materiálně zajištěném rámci do zdárného konce; dále zdůrazňuje, že mezi zakladateli podniků jsou jak odborní pracovníci, tak i nekvalifikovaní pracovníci, takže podnikatelská činnost není pouze pro absolventy vysokých škol; poukazuje na to, že důležitou roli při prosazování podnikání a inovací hraje i praktická odborná příprava;

39.  zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet pobídky pro zaměstnance, aby zakládali své vlastní podniky na částečný úvazek;

40.  požaduje uplatňování ustanovení o pružnosti podle víceletého finančního rámce (VFR) na program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), a zejména na jeho finanční nástroje; požaduje, aby bylo ve VFR zajištěno pokračování programů mikrofinancování, jako jsou evropský nástroj mikrofinancování Progress a iniciativa JASMINE (společná akce na podporu mikrofinančních institucí);

41.  zdůrazňuje, že pro zakládání nových podniků a malých a středních podniků má zásadní význam vytvoření alternativních způsobů financování s vysokou mírou flexibility s cílem usnadnit jim přístup k financování; uznává, že pro různé obchodní modely mohou být vhodné různé podíly dluhového, rizikového a hybridního kapitálu, a vyzývá členské státy, aby přestaly rozlišovat mezi vlastním a cizím kapitálem pro daňové účely a zvážily zavedení daňového zvýhodnění investic do reálné ekonomiky s cílem povzbudit udržitelný růst a vytváření pracovních míst; vyzývá Komisi, aby zhodnotila přínos sekuritizace mikroúvěrů;

42.  vybízí členské státy, aby podpořily rozdělování veřejných zakázek na více částí s cílem usnadnit účast malých a středních podniků na veřejných soutěžích, například tím, že do svých vnitrostátních právních předpisů o veřejných zakázkách začlení zásadu „dodržuj nebo vysvětli“;

43.  vyjadřuje politování nad tím, že v některých členských státech se na založení podniku stále vztahují náročné požadavky; vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy zkrátí lhůtu pro vydání povolení a oprávnění potřebných k zahájení podnikatelské činnosti na jeden měsíc;

44.  zdůrazňuje, že je důležité, aby absolventi, kteří se v průběhu svého vzdělávání zúčastnili speciálních kurzů pro začínající podnikatele, dostali zvláštní podporu pro založení podniku;

45.  vyzývá členské státy, aby vytvořily jednotná kontaktní místa, v nichž budou soustředěny veškeré služby na podporu podnikání, mimo jiné v oblasti přístupu k finančním prostředkům z různých zdrojů, poradenství při zakládání podniků a informování o obchodních příležitostech v rámci EU i mimo ni;

46.  vyzývá členské státy, aby ve svých vnitrostátních právních předpisech zajistily vyvážený přístup ohledně lhůty pro splnění závazků a vypořádání dluhů tak, aby čestní úpadci dostali „druhou šanci“ a aby byla minimalizována rizika pro věřitele;

III.Podnikatel jako vzor, zapojení specifických cílových skupin

47.  podporuje zavedení celoevropského dne podnikání s cílem zdůraznit příklady podnikatelských úspěchů a především na ně upoutat pozornost sdělovacích prostředků; domnívá se, že zvláštní důraz by měl být kladen na příklady podnikatelů, kteří jsou schopni zajistit hospodářský přínos a dodržovat přitom hlavní zásady EU v oblasti udržitelnosti a sociální zodpovědnosti; doufá, že se tohoto projektu zúčastní školy a vzdělávací zařízení prostřednictvím setkání s podnikateli a návštěv v podnicích;

48.  zdůrazňuje velký potenciál žen mezi podnikateli a vyzývá Komisi, aby předložila spolehlivé údaje, na jejichž základě by bylo možné lépe vyhodnotit současné právní předpisy a efektivněji odstranit potenciální překážky, kterým ženy jako podnikatelky čelí;

49.  zdůrazňuje potenciál družstev a sociálních podniků jako nástrojů k vytváření pracovních míst, zejména pro mladé lidi, neboť mají velký význam pro udržitelný místní rozvoj nejen z hospodářského, ale i ze sociálního hlediska a z hlediska zaměstnanosti;

50.  zdůrazňuje, že rozhodující význam pro podnikání mají informační a komunikační technologie, a vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily a podporovaly programy pro zvyšování odbornosti v této oblasti, zejména pro mladé lidi a ženy;

51.  pokládá za nezbytné věnovat zvláštní pozornost skupinám, které jsou v podnikání nedostatečně zastoupeny, jako jsou mladí lidé, starší lidé, lidé se zdravotním postižením a imigranti;

52.  domnívá se, že demografické problémy vyžadují širší strategii, která spojí vytváření pracovních míst a naplňování nových a vznikajících potřeb na evropském trhu práce; je přesvědčen, že v tomto ohledu je třeba učinit další pokrok zlepšením mobility pracovníků v EU, včetně výzkumných pracovníků a dalších odborníků, s cílem dosáhnout v rámci vnitřního trhu EU Evropy bez bariér;

53.  zdůrazňuje, že zásadním problémem, se kterým se při zakládání podniků setkávají imigranti, je neuznávání zahraničních diplomů a výučních listů; požaduje proto, aby bylo rychle dosaženo dohody o směrnici o uznávání odborných kvalifikací;

o
o   o

54.  ověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2012)0387. (2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0036.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky (na základě výroční zprávy Rady určené Evropskému parlamentu o společné zahraniční a bezpečnostní politice) (14605/1/2012 – 2013/2105(INI))

P7_TA(2013)0513 A7-0360/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na výroční zprávu Rady Evropskému parlamentu o společné zahraniční a bezpečnostní politice, a zejména na její části, které se týkají společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) (14605/1/2012),

—  s ohledem na články 2, 3, 21, 24 a 36 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

—  s ohledem na hlavu V SEU a na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

—  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 14. prosince 2012,

—  s ohledem na závěry meziparlamentní konference o společné zahraniční a bezpečnostní politice a na závěry o společné bezpečnostní a obranné politice ze dne 6. září 2013,

—  s ohledem na evropskou bezpečnostní strategii nazvanou „Bezpečná Evropa v lepším světě“, kterou přijala Evropská rada dne 12. prosince 2003, a na zprávu o jejím provádění nazvanou „Zajišťování bezpečnosti v měnícím se světě“, schválenou Evropskou radou ve dnech 11.–12. prosince 2008,

—  s ohledem na závěry zasedání Rady ze dne 1. prosince 2011 a ze dne 23. července 2012 o společné bezpečnostní a obranné politice, jakož i s ohledem na závěry Rady ze dne 23. března 2012 o sdružování a sdílení vojenských schopností,

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 26. dubna 2010 o strategii námořní bezpečnosti,

—  s ohledem na závěry Rady o ochraně kritické informační infrastruktury ze dne 27. května 2011 a na závěry předešlého zasedání Rady o kybernetické bezpečnosti,

—  s ohledem na kodex chování týkající se sdružování a sdílení vojenských schopností, který přijali ministři obrany členských států EU dne 19. listopadu 2012,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. července 2013 s názvem „Směrem ke konkurenceschopnějšímu a účinnějšímu odvětví obrany a bezpečnosti“ (COM(2013)0542),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství(1),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES(2),

—  s ohledem na svá usnesení ze dne 12. září 2013 o námořním rozměru společné bezpečnostní a obranné politiky(3) a o vojenských strukturách EU: aktuální stav a budoucí výhledy(4), a usnesení ze dne 22. listopadu 2012 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky(5), o doložkách EU o vzájemné obraně a solidaritě: politický a operační rozměr(6), o úloze společné bezpečnostní a obranné politiky v případě krizí souvisejících s klimatem a přírodních katastrof(7) a o kybernetické bezpečnosti a ochraně(8), jakož i s ohledem na svá usnesení ze dne 14. prosince 2011 o dopadu finanční krize na odvětví obrany v členských státech EU(9), ze dne 11 května 2011 o rozvoji společné bezpečnostní a obranné politiky po vstupu Lisabonské smlouvy(10) v platnost a ze dne 23. listopadu 2010 o civilně-vojenské spolupráci a rozvoji civilně-vojenských kapacit(11);

—  s ohledem na své doporučení vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyni Komise, Radě a Komisi ze dne 13. června 2013 ohledně přezkumu organizace a fungování ESVČ (12)v roce 2013 a na přezkum ESVČ za rok 2013, který v červenci 2013(13) předložila vysoká představitelka,

—  s ohledem na průběžnou zprávu ze dne 15. října 2013 vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise o společné bezpečnostní a obranné politice EU,

—  s ohledem na zprávu ESVČ o revizi postupů krizového řízení SBOP přijatou Politickým a bezpečnostním výborem ze dne 18. června 2013,

—  s ohledem na Chartu OSN,

—  s ohledem na čl. 119 odst. 1 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A7–0360/2013),

Evropská bezpečnost a obrana v měnícím se světě

1.  poukazuje na významné a stále probíhající změny geopolitického prostředí, pro které jsou typické asymetrické hrozby mající mnoho rozměrů, nadnárodní terorismus, vzestup nových mocností a strategický přesun pozornosti Spojených států k Tichomoří, chudoba, hlad a nestabilita jižního sousedství EU, rostoucí výzvy v oblasti námořní bezpečnosti, šíření zbraní hromadného ničení a častější nezákonné obchodování s malými a lehkými zbraněmi a vážná, výzvy v oblasti energetické bezpečnosti, velká systémová finanční selhání a dlouhotrvající finanční a hospodářská krize, která má významný dopad na HDP mnoha členských států EU a v důsledku toho i na státní rozpočty vyčleněné na obranu na obou stranách Atlantiku;

2.  je přesvědčen, že přehodnocení a posílení úlohy Evropy ve světě představuje jednu z hlavních výzev 21. století a že nadešel čas k tomu, aby členské státy Unie projevily politickou vůli nezbytnou k tomu, aby se EU stala významným a opravdovým strategicky autonomním aktérem světového dění schopným zajišťovat bezpečnost; domnívá se, že má-li dojít k upevnění evropského přístupu ke cílené a účinné bezpečnosti a obraně, je nezbytná změna dosavadního způsobu uvažování na straně členských států;

3.  vítá proto rozhodnutí Rady uspořádat v rámci schůzky na vrcholné úrovni, která se má konat v prosinci 2013, diskusi věnovanou otázkám bezpečnosti a obrany; domnívá se, že tím bude poskytnuta vhodná příležitost k tomu, aby bylo na nejvyšší politické úrovni zdůrazněno a sděleno rovněž evropské veřejnosti, že otázky bezpečnosti a obrany mají stále velký význam a že evropský rozměr má ještě větší význam než dříve; je pevně přesvědčen, že EU musí být schopna zajistit svým občanům bezpečnost, podporovat a chránit její základní hodnoty, vzít na sebe svůj díl odpovědnosti za světový mír a hrát účinnou roli v rámci předcházení regionálním krizím ve svém sousedství a jejich řízení, přispívat k jejich řešení a chránit se před negativními účinky těchto krizí;

4.  vítá rovněž zprávu vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise o SBOP, která přesně určuje několik překážek, jimž tato politika čelí; s politováním však konstatuje skutečnost, že zpráva nenavrhuje více opatření zaměřených konkrétně na nápravu nedostatků SBOP;

5.  napjatě očekává, že na vrcholné schůzce v prosinci budou přijata věcná rozhodnutí, a předkládá v této zprávě svá vlastní doporučení, v nichž vychází z postojů, které v těchto věcech Evropský parlament v nedávné minulosti zaujal, a soustředí se na probíhající diskusi o třech hlavních tématech (okruzích problémů), které vymezila Evropská rada v prosinci 2012;

Uvolnění potenciálu obsaženého ve Smlouvách

6.  konstatuje, že Lisabonská smlouva zavedla několik nových nástrojů v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), které dosud nejsou využívány;

7.  zdůrazňuje v tomto ohledu možnost, aby mezi členskými státy byla navázána trvalá strukturovaná spolupráce (PESCO, čl. 46 odst. 6 SEU), aby zejména tato skupina členských států byla pověřena prováděním nástrojů a vojenského plánování (čl. 42 odst. 5 a čl. 44 odst. 1 SEU) a aby byl vytvořen počáteční fond pro činnosti související s přípravou misí, které nejsou financovány z rozpočtu Unie (čl. 41 odst. 3 SEU) a nejsou začleněny do mechanismu ATHENA; proto vyzývá předsedu Evropské rady a vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby zabezpečili počáteční finanční prostředky; podtrhuje v tomto ohledu důležitost využívání možností zefektivnění otázek SBOP v těch politikách EU, které mají mnohostranný dopad na bezpečnost a obranu nebo přispívají ke SBOP, jako jsou například politiky týkající se rozvoje a lidských práv, průmyslového výzkumu a inovací, vnitřního trhu, mezinárodního obchodu a vesmíru a dalších, s cílem podpořit členské státy, které se podílejí na dalším posilování SBOP;

8.  zdůrazňuje význam těchto společně dohodnutých ustanovení pro rozvoj SBOP a vyzývá Evropskou radu, aby vedla vážné jednání o možnostech soudržného způsobu jejich provádění; vyzývá předsedu Evropské rady, předsedu Komise a vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby v tomto procesu hráli aktivní úlohu;

První okruh: zvýšení účinnosti, viditelnosti a dopadu SBOP

9.  poukazuje na to, že podle Smluv je cílem EU podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel (článek 3 SEU) a že na mezinárodní scéně se EU snaží upevňovat a podporovat demokracii, právní stát a lidská práva a předcházet konfliktům a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu s cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů, jakož i v souladu se zásadami helsinského Závěrečného aktu a s cíli Pařížské charty, včetně těch, které se týkají vnějších hranic (článek 21 SEU); zdůrazňuje, že SBOP těmto cílům slouží, a podtrhuje potřebu jejího posílení;

10.  zdůrazňuje, že hlavní výhoda Evropské unie spočívá v tom, že může využívat různých politických opatření a nástrojů v rámci komplexního přístupu, a že při lepší integraci SBOP do rámce tohoto přístupu je možné dosáhnout lepších výsledků na všech úrovních; vítá v této souvislosti přezkum organizace a fungování ESVČ, který vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise uveřejnila v červenci 2013 a který uznává problémy v oblasti koordinace a v souvislosti s rychlostí a účinností rozhodování na poli SBOP; očekává, že na prosincové vrcholné schůzce budou přijata konkrétní rozhodnutí a že v nadcházejícím společném sdělení vysoké představitelky / místopředsedkyně Komise a Komise o uplatňování komplexního přístupu budou možnosti další integrace SBOP podrobeny důkladné analýze;

11.  znovu zdůrazňuje své přesvědčení o tom, že jakkoli si prvky obsažené v evropské bezpečnostní strategii z roku 2003, která byla provedena v roce 2008, ponechávají svou platnost, je nutné, aby EU tuto strategii přezkoumala a doplnila tak, že vezme v úvahu vývoj v posledních letech a celou novou škálu bezpečnostních výzev a rizik se zvláštním důrazem na ochranu svých občanů, obranu kritických infrastruktur a své sousedství a že sladí jednotlivé regionální a tematické dílčí strategie; domnívá se, že takový postup povede k vytvoření jasnějšího strategického rámce pro vnější činnost EU, k větší soudržnosti a současně i k lepšímu způsobu informování občanů, pokud jde o výzvy a rizika, před které je budoucnost postaví; požaduje proto, aby Evropská rada zahájila diskusi o vhodném strategickém rámci pro Unii, aby pověřila vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise předložením příslušných návrhů do konce roku 2014 a aby zajistila udržitelné provádění následných opatření, předmětem pravidelných aktualizací, jak je stanoveno zejména v souvislosti s evropskou bezpečnostní strategií;

12.  požaduje revizi strategického rámce EU, který má být základem bílé knihy o společné bezpečnostní a obranné politice EU, a navrhuje, že by Evropská rada mohla tento potřebný proces zahájit; naléhavě také vyzývá členské státy EU, aby se vážně zabývaly evropským rozměrem vlastních strategií národní bezpečnosti, bílých knih a politiky a rozhodování v oblasti obrany; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby vypracovala obecný vzor pro vytváření souběžných vnitrostátních přehledů;

13.  upozorňuje, že je třeba zajistit, aby EU mohla prostřednictvím operací krizového řízení přispívat k předcházení konfliktům, ke stabilizaci a k jejich řešení;

14.  domnívá se, že Smlouvy zavedením doložky o vzájemné obraně a doložky o solidaritě (čl. 42 odst. 7 SEU a článek 222 SFEU) posilují mezi evropskými občany pocit sdílení společného osudu; připomíná členským státům, že pouze v duchu odhodlání, vzájemného porozumění a skutečné solidarity bude Unie moci splnit svou globální úlohu, čímž posílí bezpečnost Evropy a jejích občanů; chválí proto Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) za společný návrh o způsobu provádění doložky solidarity Unií a vyzývá hlavy států a předsedy vlád, aby svůj závazek vzájemné solidarity znovu potvrdili a urychleně tento návrh schválili;

15.  se znepokojením konstatuje, že s ohledem na stále méně bezpečné a nestabilní sousedství EU mise a operace SBOP svým počtem i včasností svého uskutečňování nesplňují reálné požadavky, což platí pro rozvoj civilních, zejména však vojenských prostředků a kapacit SBOP; vyjadřuje své politování obzvláště nad celkově omezeným rozsahem misí SBOP v souvislosti s krizemi v Libyi a Mali a s politováním konstatuje nedostatečnou flexibilitu rozhodovacích procesů Unie, jejímž důsledkem je opoždění efektivních reakcí v krizových scénářích, jak o tom svědčí tyto dva příklady; vyzývá k dalšímu monitorování situace a k pokračování operací ve východní Evropě a na jižním Kavkaze, které měly kladný výsledek; požaduje ambicióznější přístup a vážnější úsilí, které v rámci procesu analýzy získaných zkušeností povedou ke zlepšení plánu budoucích misí a operací SBOP a k vytvoření vhodných výstupních strategií; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby řídila tento proces a vítá v tomto ohledu její zprávu, která byla zveřejněna dne 15. října 2013 jako důležitý krok k tomu, jak učinit SBOP účinnější a proaktivnější;

16.  upozorňuje na potřebu zvýšit viditelnost evropského krizového řízení a spojit všechny snahy v rámci SBOP, přičemž lze ve vhodných případech využít ustanovení článku 44 SEU, podle něhož může Rada přijmout rozhodnutí, jímž pověří prováděním určitého úkolu skupinu členských států, které jsou ochotny tento úkol plnit a které mají k jeho plnění nezbytné schopnosti;

17.  na základě své zkušenosti z nedávné minulosti vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že komplexní přístup ke krizovému řízení dosud nevyužil veškerý potenciál; domnívá se, že mise a operace jsou smysluplnější jako součást regionální strategie, čehož pozitivním příkladem je Africký roh; bere na vědomí „Návrhy týkající se postupů krizového řízení pro operace SBOP v rámci krizového řízení“, které členské státy schválily dne 18. června 2013;

18.  žádá, aby funkční problémy civilních misí SBOP, zejména co se týče rychlosti jejich uskutečňování a personálního zajištění, byly vyřešeny přezkoumáním jejich právního a finančního rámce, který často komplikuje proces rozhodování a způsobuje zpoždění; žádá, aby se zvýšil počet kvalifikovaných a politicky nezávislých strategických plánovačů, který je ve srovnání s počtem misí příliš nízký; žádá, aby se zvýšil počet plánovačů, který je ve srovnání s počtem misí příliš nízký; dále členské státy žádá, aby vytvářely „civilní záložní vojsko“, které by bylo možné v případě potřeby rychle nasadit; vítá v tomto ohledu zřízení trvalého velkoskladu SBOP;

19.  připomíná své usnesení z roku 2001, v němž vyzýval k vytvoření evropských civilních mírových sborů; vítá nedávné úsilí o vytvoření dobrovolnického sboru humanitární pomoci v rámci Komise a spolupráci odborníků v oblasti mediace, dialogu a usmiřování v rámci Evropské služby pro vnější činnost; vítá rovněž existenci partnerství mezi Evropskou službou pro vnější činnost a příslušnými subjekty občanské společnosti pro budování míru a další rozvíjení tohoto partnerství;

20.  zdůrazňuje významnou úlohu zprostředkování a dialogu při předcházení konfliktům a při jejich mírovém řešení; vyzdvihuje pokrok, který ESVČ učinila při posilování svých zprostředkovatelských schopností a opakovaně zdůrazňuje, že podporuje další posilování evropských kapacit v této oblasti; je přesvědčen, že úspěšné zapojení Parlamentu do mediačních procesů, ukázalo, jak významnou úlohu mohou poslanci hrát při podpoře mediačních procesů a dialogu, a má v úmyslu dále zvýšit úsilí v této oblasti;

21.  navrhuje, aby poradci pro lidská práva a rovnost pohlaví byli součástí všech misí SBOP, a podporuje výměnu osvědčených zkušeností mezi misemi SBOP, aby byla plně zohledněna problematika lidských práv a aby při řešení konfliktů a v době po skončení konfliktů byly plně chráněny a začleněny ženy; vyzývá Radu a ESVČ, aby učinily další kroky, pokud jde o začleňování hledisek rovnosti žen a mužů při plánování a provádění operací SBOP;

22.  zdůrazňuje, že úspěšné vojenské operace vyžadují jasně stanovené velicí a kontrolní funkce; znovu proto připomíná svou výzvu, aby bylo zřízeno stálé vojenské operační velitelství; s politováním poukazuje na nedostatečný pokrok v této záležitosti a silný odpor ze strany některých členských států; zdůrazňuje dále, že účinná SBOP musí mít také náležitou oporu v systému včasného varování a zpravodajské služby; domnívá se proto, že součástí tohoto velitelství by měla být i oddělení pro shromažďování zpravodajských informací a včasné varování / informovanost o situaci;

23.  opětovně vyjadřuje svou podporu hledání určitého přechodného řešení a upozorňuje na svůj návrh na posílení statusu operačního střediska, které v současnosti působí v oblasti Afrického rohu, a na pomoc s vojenským plánováním a koordinací sil operujících na místě; žádá vysokou představitelku a místopředsedkyni Komisi, aby takovou možnost v rámci omezení daných jeho současnou velikostí a infrastrukturou dále rozvinula s cílem dosáhnout optimálního využití stávajících zdrojů a aby zvážila, zda je proveditelné rozšíření zeměpisné oblasti, v níž probíhají operace tak, aby zahrnovala další důležité regiony; domnívá se, že tento orgán by měl být způsobilý k právním úkonům a měla by mu být svěřena úloha zajišťování koordinace zadávání zakázek mezi Bruselem a jednotlivými velitelstvími misí, při nichž by se v zájmu minimalizace nákladů využívalo úspor z rozsahu;

24.  bere na vědomí skutečnost, že bojové skupiny EU zatím nebyly nikdy nasazeny, a domnívá se, že časem bude obtížné odůvodnit jejich existenci; zdůrazňuje, že tyto skupiny představují důležitý nástroj pro včasné zajištění bojové síly a pro výcvik a rychlou reakci; vítá rozhodnutí, aby se tato otázka stala předmětem jednání na prosincové vrcholné schůzce; je přesvědčen, že by EU měla disponovat stálými silami rychlého nasazení v boji, které by měly zahrnovat pozemní, vzdušné, námořní, kybernetické a zvláštní jednotky a které by měly mít vysoké ambice; zdůrazňuje skutečnost, že by bojové skupiny EU měly být použitelné v případě všech druhů krizí včetně humanitárních krizí způsobených klimatem; staví se na podporu pružnějšího a zacíleného přístupu, který umožní zvýšit schopnost reagovat a přizpůsobovat se různým krizovým situacím a zlepšit modularitu, tak aby bylo možné odstranit mezery v úvodních fázích zahajování operací SBOP, aniž by ovšem došlo ke snížení operační kapacity bojové skupiny jako celku;

25.  zdůrazňuje skutečnosti, že by mělo být vynaloženo větší úsilí na integraci takových iniciativ na úrovni EU, jako je Eurocorps a evropská letecká skupina;

26.  potvrzuje, že stávající finanční systém „náklady hradí každá strana za sebe“ představuje pro SBOP závažný problém, který bývá příčinou zpožďování rozhodovacího procesu či jeho úplného zablokování, zejména v případech, kdy se rozhoduje o rychlém nasazení bojových skupin; doporučuje členským státům, aby se dohodly na evropském mechanismu financování založeném na sdílení břemene, který by byl využíván pro nasazení bojových skupin pod vlajkou EU a který by jim tak zajišťoval realistickou budoucnost; v zájmu důslednosti a účinnosti vyzývá, aby ESVČ měla kontrolu nad finančními nástroji spojenými s opatřeními v oblasti krizového řízení, která plánuje a provádí; očekává, že vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise a zainteresované členské státy předloží v této věci konkrétní návrhy;

27.  vyjadřuje dále své znepokojení nad tím, že hospodářská a dluhová krize může mít nepříznivý dopad na ochotu členských států EU přispívat na mise a operace SBOP, zvláště pokud by měly vojenské a obranné důsledky; žádá proto, aby byla v zájmu zajištění rychlého financování naléhavých úkolů rozšířena působnost mechanismu ATHENA a využití fondu pro zahájení operací (čl. 41 odst. 3 SEU); zdůrazňuje však, že i když SBOP potřebuje dodat novou energii, mělo by to být provedeno v souladu s rozpočtovými omezeními;

28.  vyzývá členské státy, aby se zabývaly možnostmi, které nabízí trvalá strukturovaná spolupráce (PESCO), a aby v zájmu překonání převládající „únavy SBOP“ a prohloubení vojenské spolupráce a integrace přistoupily k provedení tohoto ustanovení Smlouvy; vyzývá Evropskou radu, aby vydala jasné pokyny pro jeho provedení, a vybízí členské státy, které o jeho provedení nemají zájem, ke konstruktivnímu jednání; zdůrazňuje, že by měla zůstat otevřená možnost jejich přistoupení v pozdější fázi, aby byla zajištěna flexibilita a nevytvářela se dvourychlostní Evropa;

29.  poukazuje na to, že EU má zásadní zájem na existenci bezpečného a otevřeného námořního prostředí, které umožňuje volný pohyb obchodu a mírové, legální a udržitelné používání bohatství oceánů; zdůrazňuje potřebu rozvíjet zahraniční námořní politiku EU, jejímž cílem je ochrana a zachování kritických infrastruktur, volných námořních tras a přírodních zdrojů a která klade důraz na mírové řešení konfliktů v kontextu mezinárodního práva a v souladu s ustanoveními Úmluvy OSN o mořském právu; očekává přijetí námořní bezpečnostní strategie EU plánované na prosinec, která by byla v souladu se závěry zasedání Rady z dubna 2010, a aby vypracovala konkrétní plán jejího provádění; poukazuje na to, že integrovaný námořní dohled přesahující hranice jednotlivých odvětví i území je již nyní průřezovým nástroje integrované námořní politiky EU; podtrhuje důležitost co nejrychlejší realizace projektu společného prostředí pro sdílení informací a vytvořením pojítka mezi integrovanou námořní politikou a společnou bezpečnostní a obrannou politikou, které by zlepšilo vzájemné sdílení informací;

30.  podtrhuje potřebu předcházet militarizaci takových oblastí, jako je Arktida, a zdůrazňuje potřebu používat mírové prostředky řešení konfliktů, včetně obchodních nástrojů;

31.  žádá, aby Evropská rada potvrdila důležitost oblasti vesmíru, která je nezbytným předpokladem strategické autonomie EU a jejích členských států a možnosti zajistit si vývojem nosných raket a družic autonomní přístup do kosmického prostoru; opětovně připomíná význam shromažďování přesných zpravodajských informací pro civilní i vojenské mise SBOP; zdůrazňuje zejména významnou úlohu zařízení rozmístěných v kosmickém prostoru pro předcházení konfliktům a řízení krizí v době před jejich vypuknutím, v době jejich trvání i po jejich skončení; vybízí Komisi, aby vytvořila konkrétní politiku na podporu rozvoje víceúčelových kosmických zařízení;

32.  opakovaně zdůrazňuje rostoucí význam řešení hrozeb v oblasti kybernetické bezpečnosti; vybízí Evropskou radu, aby vypracovala pokyny, jimiž by se řídilo provádění strategie Evropské unie v oblasti kybernetické bezpečnosti, a aby přijala konkrétní opatření týkající se ochrany kybernetické infrastruktury a investování do posilování celoevropské spolupráce v oblasti postupů krizového řízení, kybernetických cvičení a odborné přípravy a vzdělávání v této oblasti; vyzývá Komisi a vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby zabezpečily začlenění politiky kybernetické bezpečnosti ve všech odvětvích, aby bylo zajištěno odpovídající propojení mezi politikou vnitřní a vnější bezpečnosti EU, a všechny členské státy, aby rozvíjely nebo dokončily rozvoj svých příslušných vnitrostátních strategií kybernetické bezpečnosti a aby se snažily o vyšší stupeň synchronizace na úrovni Unie;

33.  žádá Evropskou radu, aby potvrdila důležitost dodávek energie pro Evropu a diverzifikovaného a udržitelného zajištění přístupu k energetickým zdrojům; podotýká, že některé členské státy nemohou diverzifikovat své dodávky energie, a jsou proto stále zranitelnější; v této souvislosti důrazně podporuje úsilí o spolupráci mezi členskými státy v krizových situacích; zdůrazňuje, že ochrana kriticky významné evropské infrastruktury by měla vést k uplatnění doložky o vzájemné obraně nebo solidaritě; konstatuje rovněž, že účelu zajištění energetické bezpečnosti slouží již nyní operace ATALANTA, zaměřená na boj proti pirátům, kteří od roku 2008 unesli již řadu ropných tankerů; je proto přesvědčen, že tato hlediska musí být součástí nezbytného strategického přístupu; zdůrazňuje v této souvislosti, že dodávky energie představují zásadní faktor pro zajištění úspěšnosti misí a operací SBOP;

34.  zdůrazňuje význam energetické účinnosti v oblasti obrany a podtrhuje zejména potřebu posoudit dopad spotřeby energie na rozpočty na obranu a vojenskou efektivitu a rozvíjet komplexní strategii energetické účinnosti pro ozbrojené síly;

35.  zdůrazňuje, že pro EU má velký význam další rozvoj partnerství a prohlubování dialogu v oblasti bezpečnosti s OSN, regionálními organizacemi a příslušnými aktéry, včetně zemí východního a jižního partnerství;

36.  poukazuje na to, že EU by se měla ještě více podílet na činnosti OSN, Africké unie, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) za účelem společného využívání analýz a spolupráce při řešení problémů spojených s environmentální politikou a se změnou klimatu včetně jejích bezpečnostních důsledků; podtrhuje potřebu preventivního postupu a naléhavě vyzývá EU, aby rozvíjela a zdokonalovala své kapacity v oblasti včasného varování;

37.  žádá, aby byla prohloubena spolupráce mezi strukturami EU a NATO na základě komplementárního přístupu a užší spolupráce s cílem vyvarovat se zdvojování mezi oběma partnery a účinnému řešení nových hrozeb; je přesvědčen, že posílení SBOP nepoškozuje, nýbrž naopak posiluje kolektivní bezpečnost a transatlantické vazby; zastává názor, že rozvoj obranných kapacit v rámci EU je přínosný i pro NATO; bere na vědomí konstruktivní spolupráci ohledně iniciativy EU v oblasti sdílení a iniciativy NATO v oblasti inteligentní obrany; vítá záměr Kyperské republiky připojit se k programu NATO Partnerství pro mír, který může danou situaci změnit, a naléhavě vyzývá Turecko, aby zaujalo stejně konstruktivní postoj; naléhavě vyzývá k vybudování komplexního rámce spolupráce mezi EU a NATO a k prohlubování politického dialogu při plném respektování rozhodování obou stran;

38.  zastává názor, že v situacích, kdy je to vhodné a nezbytné, musí být EU schopna jednat autonomně, zejména ve svém vlastním sousedství, vždy ovšem ve shodě s ustanoveními Charty OSN a za bezvýhradného dodržování mezinárodního humanitárního práva;

Druhý okruh: posílení rozvoje obranných schopností

39.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že v důsledku dalších škrtů v národních rozpočtech na obranu nebude již možné zachovat kriticky významné vojenské schopnosti, a dojde tak k nevratné ztrátě know-how a technologií; konstatuje, že během operací v Libyi a Mali se ukázaly nedostatečné schopnosti členských států a že hospodářská krize stávající strukturální problémy ještě vyostřila; opakuje nicméně svůj názor, že problém je spíše politické než rozpočtové povahy;

40.  bere na vědomí návrhy předložené vysokou představitelkou, místopředsedkyní Komise ve zprávě o SBOP z října 2013, zejména návrhy, na jejichž základě mají vzniknout pobídky, včetně daňových pobídek, ke spolupráci v oblasti obranných kapacit; zdůrazňuje, že členské státy mají příležitost plně využívat v zájmu vytvoření vojenské účinnosti výhod užší spolupráce a rozhodovat o optimalizaci tak, aby omezené zdroje byly vynakládány lepším a rozumnějším způsobem, vytváření součinností, díky koordinovanému omezování zbytečného zdvojování a nadbytečných a zastaralých kapacit;

41.  vítá probíhající revizi plánu rozvoje schopností jako základu společné dlouhodobé transformační koncepce oblasti budování kapacit; domnívá se, že tato transformační by se měla stát předmětem pravidelných diskusí a její provádění by mělo být urychleno a případně přezkoumáno;

42.  upozorňuje na misi Evropské obranné agentury ustanovené na základě čl. 42 odst. 3 a článku 45 SEU, které agentuře svěřují důležité úkoly v oblasti trvalé strukturované spolupráce, definování evropských schopností a politiky vyzbrojování, rozvoje vojenských schopností členských států a posilování průmyslové a technologické základny odvětví obrany, avšak bez finančního dopadu na rozpočet EU;

43.  je toho názoru, že sdružování a sdílení vojenských schopností, třebaže je nelze považovat za řešení všech problémů, představuje důležitou odpověď na nedostatky evropských schopností; vítá usnadňující úlohu Evropské obranné agentury a pokrok, jehož bylo doposud dosaženo; je přesvědčen, že sdružování a sdílení vojenských schopností by nemělo být chápáno jen ve smyslu společného zajišťování zdrojů, ale také ve smyslu integrace a jeho součástí by mělo být společné udržování a využívání kapacit;

44.  požaduje, aby Evropská obranná agentura (EDA) hrála větší úlohu při koordinaci kapacit s cílem vyhnout se zdvojování a existence souběžných programů v členských státech, což představuje nadměrnou zátěž pro daňové poplatníky;

45.  vybízí členské státy, aby zlepšily způsob sdílení informací o obranném plánování a aby v souladu s kodexem chování týkajícím se sdružování a sdílení vojenských schopností zapracovaly řešení využívající sdružování a sdílení vojenských schopností do vnitrostátních cyklů obranného plánování a rozhodovacích procesů;

46.  zdůrazňuje, že vzájemná důvěra, transparentnost a spolehlivost jsou klíčové faktory úspěšnosti jakéhokoli společného usilování v oblasti bezpečnosti a obrany; je přesvědčen, že rozvíjení obranných schopností se musí stát součástí strategického přístupu, který určuje, jaká má být skladba vojenských schopností a jaké jsou cíle, jejichž plnění by tyto schopnosti měly sloužit;

47.  s ohledem na výše uvedené očekává, že nadcházející vrcholná schůzka:

Třetí okruh: posílení evropského obranného průmyslu

48.  vítá sdělení Komise nazvané „Směrem ke konkurenceschopnějšímu a účinnějšímu odvětví obrany a bezpečnosti“, které přináší některé nové myšlenky a návrhy; vyslovuje svou plnou podporu úsilí Komise o prohloubení vnitřního trhu v oblasti obrany a bezpečnosti a rozvíjení obranné průmyslové politiky, která by v souladu se strategií Evropa 2020 patřičným způsobem podporovala malé a střední podniky, které hrají klíčovou roli v oblasti inovací, výzkumu a vývoje i z hlediska tvorby pracovních míst a hospodářského růstu;

49.  zdůrazňuje, že posilování technologické a průmyslové základny odvětví obrany je cílem Unie, který je zakotven v čl. 42 odst. 3 a článku 45 SEU; zdůrazňuje, že pro účinnou evropskou obranu je rozhodující solidní evropská technologická a průmyslová základna obrany, která je schopna udržovat SBOP, dále posilovat evropské vojenské schopnosti a zachovávat strategickou nezávislost EU; zdůrazňuje propojení mezi výzkumem, průmyslem a rozvojem vojenských schopností, což jsou prvky nezbytné k hospodářskému růstu, tvorbě pracovních míst a konkurenceschopnosti, jakož i silnější SBOP;

50.  znovu poukazuje na potřebu silného a méně rozděleného evropského obranného průmyslu schopného sloužit jako opora SBOP a zvyšovat strategickou nezávislost EU; podtrhuje význam certifikace a normalizace pro zvyšování interoperability ozbrojených sil; vyzývá Evropskou radu, aby pověřila Evropskou obrannou agenturu sestavením plánu rozvoje norem v oblasti obranného průmyslu, a vyzývá členské státy, aby zjednodušily postupy udělování evropských certifikátů, jejichž součástí je vzájemné uznávání těchto certifikátů, a aby své certifikační postupy harmonizovaly;

51.  zdůrazňuje, že předvídání a řízení změn a restrukturalizace jsou nedílnou součástí každé průmyslové politiky; domnívá se proto, že další integrace trhu v odvětví obrany musí být doprovázena aktivním sociálním dialogem a zmírňováním jejích negativních dopadů na regionální a místní ekonomiky, přičemž je třeba v plné míře využívat finančních nástrojů EU, jako je Evropský sociální fond a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci;

52.  vyzývá Evropskou radu, aby v těchto oblastech podnikla příslušné kroky a rozumně financovala výzkum a vývoj, a to i na úrovni Unie; podporuje rozvoj účelné a nákladově účinné spolupráce v rámci činností týkajících se civilní bezpečnosti a vojenského výzkumu; podtrhuje nicméně stálou potřebu účinně fungujícího režimu pro vývoz zboží dvojího užití;

53.  zdůrazňuje potřebu zajistit nové zdroje financování výzkumu a inovací v oblasti obrany, např. prostřednictvím programu Horizont 2020,

Závěrečné připomínky

54.  vyslovuje svou plnou podporu rozhodnutí, aby na prosincové vrcholné schůzce věnované otázkám obran zdůrazňuje, že všechny mají stejnou důležitost, a podtrhuje jejich vzájemnou provázanost, která je daná vnitřní logikou, že slouží týmž strategickým cílům;

55.  vyzývá Evropskou radu i politické subjekty odpovědné za tvorbu politik na všech úrovní v členských státech Unie, aby projevily větší míru ambicí a odvahy a zahájily veřejnou diskusi, v dobách úsporných ekonomických opatření o to důležitější; zdůrazňuje, že je třeba více investovat a zintenzívnit spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany a vysvětlovat příčinnou souvislost mezi bezpečností a obranou na jedné straně a svobodou, demokracií, právním státem a prosperitou na straně druhé;

56.  zdůrazňuje, že mezi vnitřní a vnější bezpečností je nerozdělitelné pouto a že mírové, bezpečné a stabilní prostředí je nezbytným předpokladem zachování politického, hospodářského a sociálního modelu v Evropě;

57.  vyjadřuje pevnou naději, že toto zasedání Evropské rady nebude ojedinělou událostí, nýbrž východiskem trvalého procesu, v jehož rámci se otázky bezpečnosti a obrany stanou na úrovni Evropské rady pravidelným tématem jednání; vyjadřuje svou podporu tomu, aby v návaznosti na zasedání Evropské rady byl vytvořen plán dalšího postupu, který stanoví konkrétní srovnávací kritéria a časové osy a mechanismus podávání zpráv; hájí myšlenku, aby ve střednědobém výhledu došlo ke zřízení Rady ministrů obrany a záležitostem bezpečnosti a obrany byla přisouzena váha, kterou zasluhují;

58.  přijímá rozhodnutí prostřednictvím pravidelných setkání udržovat a posilovat užší vazby s vnitrostátními parlamenty členských států s cílem podporovat dialog a výměnu názorů na problematiku bezpečnosti a obrany;

59.  je přesvědčen, že SBOP je základním pilířem evropského procesu integrace;

o
o   o

60.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal předsedovi Evropské rady, vysoké představitelce a místopředsedkyni Komise, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států EU, generálnímu tajemníkovi NATO, předsedovi Parlamentního shromáždění NATO, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, úřadujícímu předsedovi OBSE, předsedovi Parlamentního shromáždění OBSE, předsedovi Parlamentního shromáždění Africké unie a generálnímu tajemníkovi Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN).

(1) Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1. (2) Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76. (3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0380. (4) Přijaté texty, P7_TA(2013)0381. (5) Přijaté texty, P7_TA(2012)0455. (6) Přijaté texty, P7_TA(2012)0456. (7) Přijaté texty, P7_TA(2012)0458. (8) Přijaté texty, P7_TA(2012)0457. (9) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 9. (10) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 51. (11) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 7. (12) Přijaté texty, P7_TA(2013)0278. (13) http://eeas.europa.eu/library/publications/2013/3/2013_eeas_review_en.pdf

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 o evropské technologické a průmyslové základně obrany (2013/2125(INI))

P7_TA(2013)0514 A7-0358/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii (Smlouvy o EU) a zejména na její články 21, 42, 45 a 46, a dále na články 173, 179–190 a 352 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a protokol č. 10 této smlouvy,

—  s ohledem na závěry Evropské rady ze dnů 13. a 14. prosince 2012 a na postup, který vyústil v přípravu zasedání Evropské rady věnovanému otázkám obrany, které je plánováno na 19. a 20. prosince 2013,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. července 2013 s názvem „Směrem ke konkurenceschopnějšímu a účinnějšímu odvětví obrany a bezpečnosti“ (COM(2013)0542),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. prosince 2007 s názvem „Strategie pro silnější a konkurenceschopnější evropský obranný průmysl“ (COM(2007)0764),

—  s ohledem na evropskou bezpečnostní strategii, kterou přijala Evropská rada dne 12. prosince 2003, a na zprávu o jejím provádění schválenou na zasedání Evropské rady konaném ve dnech 11. a 12. prosince 2008,

—  s ohledem na prohlášení o posílení evropské bezpečnostní a obranné politiky, které Evropská rada přijala dne 12. prosince 2008, a na prohlášení o posílení kapacit, které Rada přijala dne 11. prosince 2008,

—  s ohledem na strategii pro evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany, kterou přijal řídící výbor Evropské obranné agentury dne 14. května 2007,

—  s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/411/SZBP ze dne 12. července 2011, kterým se vymezuje statut, sídlo a provozní řád Evropské obranné agentury a kterým se zrušuje společná akce 2004/551/SZBP(1),

—  s ohledem na směrnici 2009/81/ES o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti(2),

—  s ohledem na svá usnesení ze dne 22. listopadu 2012 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky(3) a ze dne 14. prosince 2011 o dopadu finanční krize na odvětví obrany v členských státech EU(4),

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční záležitosti a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0358/2013),

Pro akceschopnou společnou bezpečnostní a obrannou politiku je nutná silná evropská technologická a průmyslová základna obrany

1.  připomíná, že pro akceschopnou společnou bezpečnostní a obrannou politiku je nutné mít k dispozici silnou evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany, která je klíčovým prvkem schopnosti Evropy zajistit bezpečnost svých občanů a chránit své hodnoty a zájmy; poukazuje na to, že odvětví obrany je významným zdrojem růstu a inovací, což jsou klíčové prvky stability a bezpečnosti; domnívá se, že vytvoření a rozvoj konkurenceschopné evropské technologické a průmyslové základny by mělo patřit ke strategickým prioritám EU;

2.  připomíná rozsah operačních ambicí, o němž se hovoří v prohlášení Rady ze dne 11. prosince 2008 o posílení schopností, a civilní a vojenské úkoly vymezené v čl. 43 odst. 1 Smlouvy o EU; připomíná závazek členských států, že budou své vojenské schopnosti zdokonalovat; vyzývá Evropskou radu, aby za tímto účelem zahájila rozvoj evropské politiky schopností a vyzbrojování, jak je uvedeno v článku 42 odst. 3 SEU;

3.  konstatuje, že zatímco některé třetí země, jako je Čína, Indie, Brazílie a Rusko, výdaje na obranu zvyšují, EU svůj rozpočet v této oblasti snižuje; upozorňuje na měnící se světové strategické prostředí, snižování rozpočtů na obranu, především v důsledku hospodářské a finanční krize, na stále rychlejší tempo technologických inovací a na skutečnost, že evropské podniky působící v oblasti obrany se s touto situací vyrovnávají tím, že kladou důraz na vývoz do třetích zemí, což s sebou přináší předávání citlivých technologií a práv k duševnímu vlastnictví a přesun výroby mimo EU;

4.  je znepokojen snížením investic v oblasti obrany a vyzývá členské státy, Evropskou obrannou agenturu a Komisi, aby přijaly protiopatření v reakci na skutečnost, že evropská technologická a průmyslová základna obrany bude stále více vystavována riziku kontroly a omezování ve svých činnostech ze strany třetích stran s odlišnými strategickými zájmy; naléhavě vyzývá členské státy, aby posílily evropskou průmyslovou spolupráci s cílem zajistit strategickou nezávislost v nejvyšší možné míře tím, že vyvinou a vyprodukují účinné vojenské a bezpečnostní schopnosti za použití těch nejvyspělejších technologií;

5.  zdůrazňuje, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost se působnost politiky EU v oblasti průmyslu, vesmíru a výzkumu rozšířila i na záležitosti obrany; poukazuje na to, že programy Unie v dalších oblastech, jako je vnitřní bezpečnost, bezpečnost hranic, zvládání katastrof a rozvoj, přináší značné naděje na společný rozvoj kapacit souvisejících s těmito politikami a na provádění misí SBOP;

6.  připomíná, že je nutné pokročit v konsolidaci evropské technologické a průmyslové základny obrany, a upozorňuje na to, že s ohledem na zvyšující se komplexnost a ceny technologií, rostoucí mezinárodní konkurenci, snižování rozpočtů na obranu a omezování objemu výroby existuje v oblasti obrany rozsáhlý prostor pro mnohonárodní projekty, přičemž v žádném členském státě již nelze zaručit udržitelnost obranného průmyslu pouze na vnitrostátním základě; vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli v evropském kosmickém průmyslu bylo dosaženo jisté úrovně koncentrace, pokud jde o námořní a pozemní vybavení, tam panuje stále v naprosté většině roztříštěnost na vnitrostátní bázi;

7.  zdůrazňuje, že budování evropského obranného průmyslu by mělo ve všech členských státech probíhat udržitelně a na základě stávající průmyslové infrastruktury a pevně stanovených norem evropských průmyslových politik uvedených v článku 173 SFEU, a nikoli pouze podle zásady volné hospodářské soutěže;

8.  připomíná členským státům EU, vysoké představitelce, místopředsedkyni Komise, Evropské komisi a Evropské obranné agentuře, že více než dvacet let po studené válce a poté, co byly k dispozici relativně vysoké vnitrostátní rozpočty na obranu, nebyly členské státy EU schopny splnit helsinské základní cíle ani jiné cíle týkající se rozvoje společného vojenského potenciálu;

9.  připomíná, že chce-li si Evropa udržet spolehlivý bezpečnostní a obranný průmysl, musí její členské státy koordinovat své rozpočty na obranu, čímž se předejde zdvojování činností a posílí se společné výzkumné programy;

10.  poznamenává, že navzdory krizi a rozpočtovým škrtům evropští občané nadále požadují koordinaci a spolupráci v oblasti evropské obrany a průmyslu, které vnímají jako faktor zajišťující bezpečnost, efektivitu a úspory;

11.  poukazuje na sdělení Komise ze dne 24. července 2013 a na zprávu vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise ze dne 15. října 2013 o společné bezpečnostní a obranné politice; za politováníhodnou pokládá skutečnost, že Komise a Evropské služba pro vnější činnost nevydaly společné evropské prohlášení v rámci příprav na vrcholnou schůzku Evropské rady věnovanou otázkám obrany, která se bude konat v prosinci tohoto roku; očekává konkrétní legislativní návrhy Komise ohledně toho, jak mají být využívány evropské strukturální investiční fondy, evropská síť „Enterprise Europe Network“, Evropský sociální fond a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, aby se zajistilo, že se bude obranný průmysl rozvíjet ve všech částech Evropské unie rovnoměrně;

12.  připomíná, že Komise a ministři obrany EU již v roce 2007 zdůraznili nutnost přijmout v této oblasti neprodleně opatření, což podložili sdělením Komise a strategií Evropské obranné agentury pro evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany; s politováním pohlíží na promarněné příležitosti po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pravidelně předkládat zprávy o provádění a aktualizovat strategie; považuje za politováníhodné, že nové sdělení nezohledňuje dosavadní strategie; vyzývá Komisi a Evropskou obrannou agenturu, aby na základě předchozích zkušeností vytvořily v budoucnu společnou strategii pro evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany;

13.  na základě vlastního všeobecného hodnocení se domnívá, že obě strategie byly provedeny nedostatečně, jelikož evropská technologická a průmyslová základna obrany není jednotně chápána, což je způsobeno rozdílnými zájmy jednotlivých států a průmyslových odvětví a přetrváváním zavedených zvyklostí jednotlivých států ve zbrojním odvětví; bere na vědomí, že některé členské státy nemají vlastní vnitrostátní obranný průmysl ani vysoce specializovaná odvětví usilující o získání celosvětově ekonomicky nejvýhodnější nabídky, že méně konkurenční obranný průmysl jiných členských států dává přednost vnitrostátním dodavatelským řetězcům a že jiné státy mají silnější vnitrostátní obranný průmysl schopný obstát ve tvrdé celosvětové konkurenci;

14.  vítá rozhodnutí Evropské rady zařadit posílení obrany Evropy na pořad jednání prosincové vrcholné schůzky; vyzývá Evropskou Radu, aby poskytla nový ambiciózní impuls, kterého je tolik třeba, a aby stanovila pokyny, hlavní politické priority a harmonogramy pro podporu skutečně evropské technologické a průmyslové základny obrany, jež bude doprovázena vhodnými opatřeními pro budování integrity a důvěry, jejímž hlavním aspektem bude budování kapacit, jež bude podporovat synergii, zajistí účinné využívání omezených zdrojů, zamezí zdvojování činností a bude integrovaným a konkurenceschopných subjektem na celosvětovém trhu;

Sladění požadavků a konsolidace poptávky

15.  považuje za politováníhodné, že v minulosti vynaložené úsilí na konsolidaci poptávky nezlepšilo situaci, pokud jde o roztříštěnost poptávky v EU, kde je v oblasti obrany 28 zákazníků a ještě větší počet zákazníků se zájmem o výrobky pro civilní a vojenské účely; vyjadřuje politování nad tím, že plán rozvoje kapacit Evropské obranné agentury přinesl jen omezené výsledky; vyzývá proto Evropskou radu, aby zahájila přezkum evropské obrany a zajistila faktickou koordinaci vnitrostátního plánování v oblasti obrany na úrovni EU; na základě tohoto posouzení vyzývá vysokou představitelku pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, aby zahájila rozsáhlý proces, jehož cílem bude vypracovat bílou knihu o evropské bezpečnosti a obraně, která zajistí větší efektivitu, pokud jde o strategické ambice a rozvoj kapacit v EU;

16.  vyzývá členské státy, aby se více zabývaly možností sladění a společného plánování dlouhodobého řízení svých obranných kapacit ve spolupráci s Evropskou obrannou agenturou; domnívá se, že vysoká míra synergie vedoucí ke společné evropské politice schopností a vyzbrojování, jak je uvedeno v článku 42 SEU, je předpokladem pro to, aby harmonizace vojenských požadavků vedla k harmonizaci nákupu vybavení mezi členskými státy EU, což vytvoří podmínky, které umožní úspěšnou nadnárodní restrukturalizaci obranného průmyslu v Evropě na základě poptávky;

17.  bere na vědomí proces plánování obrany Severoatlantické aliance, v jehož rámci členové aliance, k nimž patří 26 evropských spojenců, ve vhodných případech koordinují svou činnost tak, aby zajistili náležitý rozvoj a zachování obranných schopností s cílem řešit budoucí výzvy; konstatuje, že Severoatlantická aliance již dlouho uznává nutnost úzké spolupráce s průmyslem, mimo jiné kvůli rozšiřování požadavků na vojenské schopnosti, především co se týče o normalizace a interoperability, a rovněž v zájmu podpory technologické a průmyslové spolupráce v oblasti obrany na transatlantické úrovni;

Průmyslová politika

18.  domnívá se, že cílem evropské průmyslové politiky v oblasti obrany by mělo být optimalizovat potenciál členských států pomocí koordinace rozvoje, využívání a udržování řady schopností, zařízení, vybavení a služeb za účelem provádění celé škály úkolů, včetně těch nejnáročnějších, a pomocí posílení evropského obranného průmyslu, podpory spolupráce v oblasti výzkumu a technologií a rozvoje programů spolupráce zaměřených na vybavení;

19.  uznává význam evropského obranného průmyslu pro inovaci a růst, jež přímo nebo nepřímo vytvářejí přibližně 400 000 pracovních míst v Unii; zdůrazňuje, že v době, kdy evropská obrana čelí po ekonomické stránce několika problémům, je zapotřebí nový přístup, který předejde zdvojování činností a povede k větším úsporám z rozsahu a větší odvětvové konkurenci;

20.  domnívá se, že nadešel čas podporovat dobrovolný přístup k řešení roztříštěnosti evropského průmyslového trhu v oblasti obrany a napomáhání jeho konsolidaci (a zahájení jeho harmonizace), pokud jde o nabídku a poptávku, pravidla a normy, a že je rovněž čas investovat do integrované a udržitelné průmyslové politiky založené na výzkumu, inovaci, rostoucí účinnosti využívání zdrojů, strategii v oblasti surovin, posilování malých a středních podniků a rozvoji regionálních sítí; plně podporuje úsilí Komise týkající se posílení vnitřního trhu v oblasti obrany a bezpečnosti na základě vhodné pomoci malým a středním podnikům, které hrají důležitou úlohu, pokud jde o inovaci, rozvoj specializovaných kapacit a o nejmodernější technologie a vytváření pracovních míst v rámci strategie „Evropa 2020“;

21.  domnívá se, že je důležité, aby členské státy zintenzívnily spolupráci, a vypořádaly se tak s výzvami v oblasti průmyslu, a poznamenává, že v důsledku rozpočtových omezení a rostoucí celosvětové konkurence jsou pro EU nezbytná vnitřní partnerství a jiná uskupení, jakož i sdílení úkolů; podporuje Evropskou obrannou agenturu v jejím úsilí o podporu regionálních uskupení;

22.  domnívá se, že trhy v oblasti obrany by měly být uznány specifickými vzhledem ke kontrolám vývozu a povinnostem souvisejícím s nešířením zbraní a vzhledem k tomu, že se na ně vztahují požadavky na přísnou důvěrnost, k omezenému počtu společností dodávajících zboží na tyto trhy a ke skutečnosti, že poptávky přicházejí téměř výhradně od vlád;

23.  domnívá se, že odvětví obranného průmyslu je velmi specifické vzhledem k tomu, že vývoj výrobku v této oblasti trvá dlouho, že systémy je nutné zachovat v provozu i několik desetiletí, vzhledem k vysokým a rostoucím nákladům na programy a konečně ke skutečnosti, že uvádění výrobků na trh je silně závislé na vládách členských států;

24.  podporuje potenciál a dvojího užití výrobků bezpečnostního a obranného průmyslu, a to zejména v oblasti vesmíru, námořnictva, letectví a telekomunikací; zdůrazňuje, že obranný průmysl je důležitou hnací silou vyspělých technologií, které budou později využity pro komerční účely;

25.  naléhavě žádá Evropskou radu, aby evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany podporovala všemi možnými prostředky, a za tímto účelem především jasněji vymezila její rozsah, zejména pokud jde o zúčastněné strany, a to tím, že jim udělí zvláštní status evropského hospodářského subjektu působícího v odvětví obrany;

26.  požaduje, aby evropské hospodářské subjekty působící v odvětví obrany získávaly tento status v závislosti na přidané hodnotě, kterou Evropě skutečně přinášejí, jak z technologického, tak ze socioekonomického hlediska; domnívá se proto, že pouze tyto subjekty by měly mít prospěch z evropských programů;

27.  domnívá se, že koncepce evropských hospodářských subjektů působících v odvětví obrany by měla být uznána a že v zájmu jejich ochrany by měla být splněna racionální kritéria týkající se zaměstnanosti, vědecké a technologické odbornosti, rozhodování a výroby v rámci EU;

28.  vyzývá členské státy, aby své technologické a průmyslové základny v oblasti obrany a svá střediska excelence rozvíjely v rámci klíčových technologií a aby jim poskytly účinné mechanismy společné správy v rámci Evropské unie, a prohloubily tak vzájemné propojení těchto zařízení;

29.  naléhavě žádá členské státy, aby podněcovaly spolupráci mezi předními společnostmi v odvětví obrany a univerzitami; zdůrazňuje, že prostřednictvím této spolupráce lze rozšířit univerzitní znalostní základnu;

30.  vyzývá členské státy a Komisi, aby minimalizovaly nadbytečné regulační překážky, zlepšily dialog mezi podniky činnými v odvětví obrany a podpořily jejich racionalizaci s cílem umožnit jim získat vybavení, které nejlépe odpovídá jejich požadavkům na výkonnost a náklady; vyzývá k bezodkladné restrukturalizaci evropských společností, která umožní překonat vnitrostátní překážky a získat globální perspektivu;

31.  domnívá se, že malé a střední podniky, které navrhují a vyrábí řadu inovativních produktů, mají pro zachování a upevnění evropské technologické a průmyslové základny obrany velký význam; konstatuje, že roztříštěnost evropského trhu v oblasti obrany omezuje schopnost malých a středních podniků prodávat své výrobky; vyzývá členské státy, Evropskou obrannou agenturu a Komisi, aby společně rozvíjely způsoby a prostředky, jimiž lze udržitelným způsobem posílit malé a střední podniky a usnadnit jejich přístup k zakázkám v oblasti obrany; zdůrazňuje, že společný systém normalizace a certifikace by byl přínosem pro evropské podniky, včetně těch malých a středních, jelikož by jim usnadnil přístup na evropské a mezinárodní trhy, vytvořil pracovní příležitosti a rozšířil přístup k finančním prostředkům EU;

Nutnost společného přístupu k normalizaci a certifikaci

32.  připomíná, že normalizace obranného vybavení má zásadní význam pro vytvoření konkurenceschopného jednotného evropského trhu v odvětví obrany a stejně tak pro zajištění interoperability, usnadnění spolupráce v rámci zbrojních programů, sdružování a sdílení projektů a pro udržitelnou interoperabilitu sil členských států, což jsou cíle, na jejichž základě se sníží i náklady na údržbu a provoz a zajistí optimální využití obranných schopností jednotlivých členských států při společných operacích;

33.  připomíná, že narůstá počet nejednotných průmyslových norem pro produkty využívané k civilním a vojenským účelům; vyjadřuje politování nad malou úspěšností provádění dohod Severoatlantické aliance o normalizaci (STANAG) a jejích doporučení (STANREC); vyzývá Komisi a Evropskou obrannou agenturu, aby podporovaly používání uceleného souboru společných norem v oblasti obrany a zaváděly „hybridní normy“ v oblastech dvojího využití; vyzývá členské státy, aby jejich budoucí kroky směřující k nastavení norem v oblasti obrany vycházely z civilních návrhů Komise a evropských normalizačních organizací;

34.  vybízí členské státy, aby prozkoumaly možnosti, které skýtá Evropská obranná agentura, pokud jde o vypracování evropských norem pro vojenské produkty a aplikace, například co se týče stavby nemocničních plavidel nebo dálkově ovládaných vzdušných systémů;

35.  vítá normalizační návrhy Evropské komise a vyzývá Evropskou radu, aby je vzala na vědomí a předložila v této oblasti konkrétní návrhy;

36.  vyzývá členské státy, aby zjednodušily evropské certifikační postupy, jejichž součástí je vzájemné uznávání certifikací a rozvoj společných civilních a vojenských evropských certifikačních postupů;

Zajištění bezpečnosti dodávek

37.  v souvislosti s restrukturalizací tohoto odvětví zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby nebyla ohrožena bezpečnost dodávek; vyzývá členské státy, Evropskou obrannou agenturu a Komisi, aby urychleně vyvinuly ucelený a ambiciózní režim zajištění bezpečnosti dodávek, který by se uplatňoval v celé EU, a to především v případě strategických materiálů a kriticky významných technologií, který by byl založen na systému vzájemných záruk a analýze rizik a potřeb a který by mohl být případně vybudován na právním základě stálé strukturované spolupráce;

38.  naléhavě vyzývá členské státy, aby jako první krok k dosažení tohoto cíle plně využily potenciál obecných a souhrnných licencí podle směrnice 2009/43/ES o transferech produktů pro obranné účely v rámci EU a urychlily práce na realizaci rámcové dohody z roku 2006 o zabezpečení dodávek v případě naléhavých operačních potřeb;

39.  vyzývá Evropskou obrannou agenturu a Komisi, aby předložily společnou strategii nezávislosti v oblasti kriticky významných technologií, především co se týče neomezeného přístupu k produktům sloužícím pro civilní a vojenské účely (zboží dvojího využití) a jejich dostupnosti, nových a klíčových základních technologií, jako je špičková mikroelektronika, nanoelektronika, umělá inteligence a fotonika, jejichž význam je nutno považovat za kritický pro mise SBOP; vyzývá členské státy, aby využily evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany pro posílení soběstačnosti EU v těchto klíčových oblastech;

Nový impuls pro spolupráci v oblasti vyzbrojování

40.  vyzývá členské státy, aby řešily nadměrnost průmyslových kapacit, která je důsledkem klesající poptávky, zahájením nových společných projektů a aby se ve větší míře obracely na Evropskou obrannou agenturu, která není dostatečně využívána a financována, a aby se poučily z posledních společných operací, při nichž byly odhaleny určité nedostatky, např. v oblasti strategické a taktické vzdušné přepravy nebo vzdušného a vesmírného pozorování; doporučuje zejména, aby se rozvíjely klíčové základní technologie pro civilně-vojenské využití, kterých je ve většině členských států zoufalý nedostatek, např. pokud jde o některé dálkově pilotované letecké systémy (RPAS), a aby se současně podporoval rozvoj špičkových technologií a uchovávání klíčových kompetencí v rámci Evropy; vybízí k tomu, aby se EU podílela na společných projektech pronájmem nebo zakoupením kapacit dvojího užití a případně získáním prototypů na základě veřejných zakázek;

41.  s ohledem na předchozí zkušenosti se domnívá, že při sdílení činností souvisejících s vývojem a výrobou v rámci společných zbrojních programů je třeba přísně dodržovat zásadu účinnosti průmyslu a výkonnosti hospodářství, aby se zamezilo zdvojování úsilí a prudkému nárůstu nákladů;

42.  vyzývá členské státy, aby při posuzování možností rozsáhlých akvizic technologií v oblasti obrany upřednostňovaly projekty v rámci EU a společné programy nebo nové technologie se základem v Evropě, které mohou podpořit evropský obchod, užší spolupráci i hospodářskou soutěž co do kvality a cen na světovém trhu v odvětví obrany;

43.  naléhavě vyzývá Evropskou radu, aby pomocí stávajícího správního ujednání mezi Evropskou obrannou agenturou a Organizací pro vzájemnou spolupráci v oblasti vyzbrojování zajistila úspěšnou realizaci společných projektů a podpořila pevnější vazby mezi těmito dvěma organizacemi;

44.  vyzývá Evropskou radu, aby Evropské obranné agentuře poskytla nutné prostředky k tomu, aby mohla v plné míře převzít svou institucionální úlohu v souladu s ustanoveními čl. 42 odst. 3 a článku 45 Smlouvy o EU; připomíná, že členské státy musí Evropské obranné agentuře naléhavě zajistit dostatečné financování, aby mohla plnit své poslání a úkoly v plném rozsahu; zastává názor, že nejvhodnější by bylo financovat personální a provozní náklady této agentury z rozpočtu Unie, a to počínaje nadcházejícím víceletým finančním rámcem;

Evropský výzkum a vývoj podpoří mise SBOP

45.  konstatuje, že v důsledku hospodářské a finanční krize a škrtů v rozpočtech na obranu ve většině členských států hrozí riziko, že budou významným způsobem omezeny, zredukovány nebo opožděny programy téměř všech členských států zaměřené na výzkum a technologickou inovaci, což bude pravděpodobně nadále ovlivňovat evropský obranný průmysl a vědecký pokrok Unie v této oblasti; zdůrazňuje, že v této situaci hrozí, že dojde ke střednědobému a dlouhodobému úbytku pracovních míst a ke ztrátě průmyslových kapacit a know-how;

46.  zdůrazňuje význam výzkumu a inovace v odvětví bezpečnosti a obrany a význam výzkumného programu Horizont 2020, zejména sedmé společenské výzvy věnované tématu „Bezpečné společnosti: ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů“; zdůrazňuje, že je v této oblasti důležité podporovat mnohonárodní spolupráci mezi členskými státy a jejich příslušnými agenturami; domnívá se, že vzhledem k vysokému stupni důvěrnosti neodmyslitelně spjaté s výzkumem týkajícím se inovací pro obranný průmysl je nezbytné výzkum financovat s ohledem na skutečné potřeby; v této souvislosti se domnívá, že by měla být zvážena možnost vytvořit v rámci Společného výzkumného střediska institut evropské obrany a bezpečnosti;

47.  vítá záměr Komise zahájit přípravy na provádění výzkumu financovaného z prostředků EU, který bude podporovat mise SBOP, a vyzývá Komisi, aby na začátku nadcházejícího víceletého finančního rámce předložila konkrétní návrh, který bude těmto programům předcházet;

48.  domnívá se, že výzkum a inovace související s evropskou technologickou a průmyslovou základnou obrany tvoří i nadále platný etický základ; podotýká, že jedna celá kapitola Lisabonské smlouvy se věnuje společné bezpečnostní a obranné politice, k čemuž patří výzkum obranných technologií a vypracování rámce společné obranné politiky; vyzývá členské státy a Evropskou obrannou agenturu, aby výrazně zvýšily kvantitu i kvalitu společných projektů v oblasti výzkumu a vývoje;

49.  připomíná, že článek 179 SFEU ukládá Unii podporovat všechny výzkumné činnosti, které jsou z hlediska Smluv pokládány za nezbytné;

50.  připomíná, že se evropští ministři obrany v listopadu 2007 dohodli na společných kritériích, na jejichž základě by byly výdaje na výzkum a technologie v oblasti obrany zvýšeny na 2 % všech výdajů na obranu a výdaje na výzkum a technologie v oblasti společné evropské obrany by se dostaly na úroveň 20 %;

51.  podporuje pracovní skupinu pro obranný průmysl, která zahrnuje Evropskou komisi, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a Evropskou obrannou agenturu (EDA), v jejím úsilí zajistit, aby výsledky výzkumu získané v rámci programu Horizont 2020 byly přínosem rovněž pro výzkum související s inovacemi v oblasti obrany, a optimalizovat součinnost mezi civilním a vojenským využitím; vyzývá rovněž k tomu, aby byly zváženy způsoby využití veřejného a soukromého financování prostřednictvím vytváření společných podniků v ​​souladu s článkem 187 SFEU;

52.  vybízí Evropskou obrannou agenturu, aby navázala na své dosavadní výsledky úspěšných společných investičních programů a aby spolupracovala s Komisí na zahájení programů v oblasti výzkumu a vývoje v souladu s článkem 185 Smlouvy o fungování EU;

53.  zdůrazňuje význam součinnosti mezi civilním a vojenským výzkumem v oblastech s vysokou přidanou hodnotou; zdůrazňuje, že by mohla být prozkoumána možnost účinnějšího dvojího užití, a to s cílem sdílet náklady, neboť se jedná o odvětví, která přispívají k růstu a vytvářejí pracovní místa, přičemž bere v potaz skutečnost, že určité projekty jsou zaměřeny hlavně na civilní užití a jiné jsou samostatnými záležitostmi; zdůrazňuje dále, že by se tato součinnost mohla projevit také upevněním dodávek ze soukromých evropských zdrojů na odbytový trh;

54.  vyzývá členské státy, aby vytvořily vhodnou platformu pro uvedení výzkumu v oblasti obrany do civilní sféry, a to se zaměřením na špičkové technologické aplikace; vyzývá členské státy, aby výzkum v oblasti obranných technologií zaměřily také na zvládání přírodních katastrof (za posledních 40 let se počet přírodních katastrof v Evropě zčtyřnásobil);

55.  domnívá se, že by si obranný průmysl EU měl udržet vysokou míru inovace z vojenského i z civilního hlediska, a reagovat tak na všechny hrozby a problémy, kterým EU a členské státy budou muset čelit v příštích letech, a opírat se přitom o nejslibnější technologické pokroky, ať už specificky vyvinuté pro oblast obrany nebo pro civilní účely;

56.  zdůrazňuje nutnost zajistit, aby byly výsledky výzkumu řádně chráněny společnou politikou duševního vlastnictví, a domnívá se, že úloha Evropské obranné agentury v této oblasti by se měla dále posílit s cílem umožnit v budoucnosti, již v rané fázi, technologickou a průmyslovou spolupráci mezi partnery EU;

Vesmír

57.  je přesvědčen, že vesmírné odvětví přispívá ke strategické nezávislosti EU a že možnost členských států získat nezávislý přístup hraje v odvětví obrany a bezpečnosti zásadní roli; zdůrazňuje, že je důležité zachovat excelenci tohoto technologicky inovativního a výkonného průmyslu, aby byla zajištěna technologická nezávislost Evropské unie;

58.  vítá vytvoření a rozvoj evropského satelitního systému (Galileo, Copernicus a EGNOS); zdůrazňuje, že vývoj takového systému bude znamenat významný podnět nejen pro kosmický průmysl, ale také pro nezávislost Evropy a poskytuje příležitost rozvinout zásadní součást průmyslové a technologické základny evropské obrany;

59.  upozorňuje na to, že je nezbytné chránit evropskou kosmickou infrastrukturu vytvářením evropské kapacity pro pozorování a sledování vesmíru;

Informační a komunikační technologie a zabezpečení údajů

60.  poukazuje na to, že digitální éra s sebou přináší nárůst problémů v oblasti bezpečnosti a zabezpečení infrastruktur a technologií, a proto zdůrazňuje, že je třeba zlepšit spolupráci a výměnu know-how jednak mezi členskými státy navzájem, jednak mezi Evropskou unií a jejími klíčovými partnery;

61.  poukazuje na skutečnost, že je důležité vypracovat evropské normy v oblasti informačních a komunikačních technologií a kybernetické bezpečnosti a začlenit je do mezinárodních norem;

62.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vzájemně spolupracovaly s cílem zajistit, aby kybernetická bezpečnost byla klíčovým prvkem, který by proto měl být obzvlášť podporován prostřednictvím výzkumu a inovací v odvětví bezpečnosti a obrany a měl by být součástí krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé strategie;

63.  žádá Komisi a členské státy, aby automaticky zohledňovaly otázky kybernetické bezpečnosti ve stávajících i budoucích evropských civilních či vojenských programech (Galileo, Copernicus, jednotné evropské nebe/SESAR atd.);

Posílení vnitřního trhu s obranným vybavením

64.  připomíná, že členské státy musí urychleně posílit transparentnost a otevřenost svých trhů v oblasti obrany, a zdůrazňuje, že zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany má specifickou povahu, jelikož se dotýká klíčových zájmů vnitrostátní bezpečnosti, a že jej tudíž nelze klást na stejnou úroveň jako ostatní odvětví; vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že směrnice z roku 2009 o zadávání zakázek v oblasti obrany a o převodech budou řádně a uceleně prováděny, především co se týče případných výjimek z pravidel EU podle článku 346 SFEU, s cílem posílit jednotný trh díky zjednodušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek v odvětví obrany tam, kde je to vhodné;

65.  naléhavě žádá Komisi, aby zintenzívnila své úsilí o zavedení rovných podmínek na trhu v odvětví obrany a omezila používání postupů narušujících trh jen na úplné minimum, které budou tvořit řádně odůvodněné výjimky; zdůrazňuje zejména nutnost posílit kontrolu státní podpory a naléhavě vyzývá členské státy, aby zvýšily míru transparentnosti při poskytování státních podpor a v rámci zadávání veřejných zakázek v odvětví obrany, a to jak vůči evropským orgánům a agenturám, tak vůči široké veřejnosti;

66.  je znepokojen skutečností, že řada členských států hodlá koupit použité stíhací letouny F-16, aniž by evropským společnostem umožnila spravedlivou šanci uspět v hospodářské soutěži; domnívá se, že tato praxe je v rozporu s cílem Evropské rady posílit evropskou průmyslovou základnu obrany; připomíná těmto členským státům, že zásady nediskriminace a transparentnosti stanovené v Lisabonské smlouvě je třeba uplatňovat rovněž na prodej mezi vládami;

67.  vyzývá členské státy, Evropskou obrannou agenturu a Komisi, aby spolupracovaly na postupném odbourávání požadavků na kompenzace a současně podporovaly včlenění průmyslu menších členských států do evropské technologické a průmyslové základny v oblasti obrany na jiném základě, než jsou kompenzace; vybízí členské státy, aby k dosažení tohoto cíle především v plné míře využily ustanovení směrnic o subdodávkách a obecných licencích;

68.  zdůrazňuje, že by se při zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany mělo podporovat větší využívání inovativních způsobů provádění zadávacích řízení – k nimž patří zejména elektronické zadávání veřejných zakázek, zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a nastavení pobídek k výzkumu a vývoji –, neboť tyto inovativní postupy mohou být pro tuto oblast obzvláště vhodné a mohou hrát zásadní úlohu při omezování administrativní zátěže a snižování nákladů spojených se zadávacími řízeními; je přesvědčen, že je současně třeba zajistit ochranu práv duševního vlastnictví a know-how; naléhavě vyzývá členské státy, aby zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany využívaly strategicky a aby zavedly inovativní zásady přidělování zakázek založené na konceptu ekonomicky nejvýhodnější nabídky;

69.  domnívá se, že veřejní a jiní zadavatelé v oblastech obrany a bezpečnosti by měli mít možnost využívat zvláštní postup zadávání veřejných zakázek, co se týče smluv, pokud je zapotřebí vyvinout inovativní výrobek či službu nebo provést inovativní práce a následně nakoupit výsledný materiál, služby či práce, které nelze zajistit pomocí řešení již dostupných na trhu;

70.  zastává názor, že tento postup by zlepšil fungování vnitřního trhu, napomohl by rozvoji evropského trhu s obranným vybavením a evropské technologické a průmyslové základny obrany a podnítil by růst inovativních malých a středních podniků; zdůrazňuje, že tento postup byl již dohodnut v revidovaných směrnicích o zadávání veřejných zakázek a o zadávání zakázek na veřejné služby, což veřejným zadavatelům umožnilo zakládat dlouhodobá inovační partnerství za účelem vývoje a následného nákupu nových, inovativních výrobků, služeb či prací, vytvořilo nezbytnou tržní poptávku a podnítilo rozvoj inovativních řešení, aniž by došlo k zamezení přístupu na trh;

71.  vyzývá proto Komisi, aby tento vývoj zohlednila ve své zprávě o provádění, kterou má v souladu se směrnicí o zadávání zakázek v oblasti obrany (směrnice 2009/81/ES) předložit do 21. srpna 2016 Evropskému parlamentu a Radě, a aby tuto zprávu doplnila legislativním návrhem na změnu směrnice 2009/81/ES, jímž by byl pro dotčené smlouvy zaveden postup inovačních partnerství;

72.  naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly také opatření k odstranění zdvojování a nadbytečné kapacity v tomto odvětví, a to prostřednictvím posílení spolupráce na vnitřním trhu; zdůrazňuje možné přínosy společného zadávání veřejných zakázek v podobě úspor z rozsahu a interoperability; poukazuje na to, že sdílením projektů se sníží náklady a umožní dlouhodobé investice;

73.  připomíná, že zakázky zadávané v oblasti obrany a bezpečnosti jsou často z technického hlediska složité; zdůrazňuje, že v zájmu usnadnění přeshraničních nabídkových řízení je ve vhodných případech třeba přehodnotit zbytečné, neslučitelné nebo nepřiměřené technické požadavky, aby byly minimalizovány a pokud možno odstraněny překážky na jednotném trhu;

Evropská technologická a průmyslová základna v širších souvislostech

74.  podotýká, že rozvoj životaschopné evropské technologické a průmyslové základny nutno chápat jako součást celosvětového trhu, a vybízí Komisi a Evropskou radu, aby k tomuto tématu přistupovaly s ohledem na celosvětové měřítko; domnívá se, že protekcionistická opatření by byla v rozporu s cílem zvýšit konkurenceschopnost evropského obranného průmyslu;

75.  vyjadřuje politování nad tím, že podmínky vzájemného přístupu na trh mezi USA a Evropou jsou stále nevyvážené, což v obranném průmyslu způsobuje nerovnováhu; žádá, aby bylo na obou stranách Atlantiku vynaloženo úsilí o skutečně reciproční přístup k veřejným zakázkám v oblasti obrany;

76.  naléhavě vyzývá členské státy, aby přísně dodržovaly povinnosti stanovené ve společném postoji Rady 2008/944/SZBP, který vymezuje společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vybavení, a aby zaručily, že všechny žádosti o licence budou přísně posuzovány z hlediska všech osmi požadovaných kritérií; naléhavě vyzývá členské státy a EU, aby na mezinárodních fórech podnikly kroky, jimiž by podpořily větší transparentnost mezinárodních trhů s veřejnými zakázkami v oblasti obrany, s cílem posílit možnosti, jak kontrolovat globální toky obchodu se zbrojním vybavením, a to především na základě podpory Smlouvy o obchodu se zbraněmi; vyzývá členské státy, aby tuto smlouvu urychleně ratifikovaly, aby poté, co Parlament vysloví svůj souhlas, mohla vstoupit v platnost;

o
o   o

77.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Evropské rady, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, parlamentům členských států, předsedovi Parlamentního shromáždění NATO a generálnímu tajemníkovi NATO.

(1) Úř. věst. L 183, 13.7.2011, s. 16. (2) Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76. (3) Přijaté texty, P7_TA(2012)0455. (4) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 9.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 ke sdělení Komise nazvanému „Posílení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie (HMU)“ (2013/2841(RSP))

P7_TA(2013)0515 B7-0496/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. října 2013 nazvané „Posílení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie“ (COM(2013)0690),

—  s ohledem na zprávu předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye pro Evropskou radu ze dne 26. června 2012 nazvanou „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“(1),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. listopadu 2012 nazvané „Návrh prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie: zahájení evropské diskuse“ (COM(2012)0777),

—  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 14. prosince 2012 o plánu pro dokončení hospodářské a měnové unie(2),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. března 2013 nazvané „Směrem k prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unii: Zavedení nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost“ (COM(2013)0165),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. března 2013 nazvané „Na cestě k opravdové a hluboké hospodářské a měnové unie: Koordinace ex ante týkající se plánů zásadních reforem hospodářské politiky“ (COM(2013)0166),

—  s ohledem na závěry zasedání Evropské rady konaných ve dnech 14. března 2013(3), 28. června 2013(4) a 25. října 2013(5),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2012 nazvané „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“(6),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20.února 2013 nazvané „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ (COM(2013)0083) a své usnesení k němu ze dne 12. června 2013(7),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky: provádění priorit na rok 2013(8),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. října 2009 nazvané „Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovností v oblasti zdraví v EU“ (COM(2009)0567),

—  s ohledem na veřejné slyšení, které uspořádal Výbor pro zaměstnanost a sociální věci dne 9. července 2013 na téma „Sociální rozměr hospodářské a měnové unie (HMU) – evropský systém dávek v nezaměstnanosti“,

—  s ohledem na dokument pracovní skupiny Komise – GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění o automatických stabilizátorech ze dne 4. října 2013,

—  s ohledem na dokument Centra pro evropskou politiku (EPC) ze dne 13. září 2013 nazvaný „Rozvíjení sociálního rozměru prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie“,

—  s ohledem na studii odborné skupiny Notre Europe nazvanou „Plán pojištění proti cyklickým šokům v eurozóně“ ze září 2013,

—  s ohledem na diskusní dokument Mezinárodního měnového fondu nazvaný „Směrem k fiskální unii v eurozóně“ ze září 2013(9),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2013 nazvané „Dopad krize na přístup zranitelných skupin k péči“(10),

—  s ohledem na Čtvrtletní přehled Komise o zaměstnanosti a sociální situaci v EU z října 2013,

—  s ohledem na otázku Komisi týkající se sociálního rozměru hospodářské a měnové unie (O-000122/2013 – B7-0524/2013),

—  s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti v EU dosáhla alarmující úrovně 26,6 milionu osob(11);

B.  vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí dosáhla nebývalé úrovně a v celé EU činila v průměru 23 %;

C.  vzhledem k tomu, že se ve většině členských států zvýšila dlouhodobá nezaměstnanost a v EU jako celku dosáhla historicky nejvyšší úrovně;

D.  vzhledem k tomu, že roste strukturální nezaměstnanost a nesoulad mezi nabídkou práce a poptávkou po ní;

E.  vzhledem k tomu, že od roku 2007 míra chudoby v EU roste, zatímco příjmy domácností klesají, což vede k tomu, že 24,2 % populace EU je v současné době ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením;

F.  vzhledem k tomu, že od počátku krize se neustále zvyšuje chudoba pracujících;

G.  vzhledem k tomu, že zvyšování míry chudoby pracujících a počtu domácností nezaměstnaných vede k růstu chudoby dětí;

H.  vzhledem k tomu, že se zvyšují nerovnosti v členských státech i mezi nimi, zejména v eurozóně;

I.  vzhledem k tomu, že přetrvávají rozdíly mezi členskými státy, které vedou k rychlé polarizaci míry nezaměstnanosti, a vzhledem k tomu, že se tyto rozdíly v některých zemích zvětšují rovněž mezi jednotlivými regiony a sociálními skupinami;

J.  vzhledem k tomu, že sociální nerovnováha roste rychleji v eurozóně než v EU jako celku;

K.  vzhledem k tomu, že v rámci monitoru výsledků v oblasti sociální ochrany byly stanoveny klíčové sociální trendy, jež mají být sledovány;

L.  vzhledem k tomu, že v roce 2012 dosáhla míra nezaměstnanosti na okraji eurozóny v průměru 17,3 % ve srovnání s 7,1 % v jádru eurozóny;

M.  vzhledem k tomu, že v roce 2012 dosáhla míra mladých lidí, kteří nejsou v zaměstnání, vzdělávání ani v profesní přípravě (NEET), na okraji eurozóny v průměru 22,4 % ve srovnání s 11,4 % v jádru eurozóny;

N.  vzhledem k tomu, že míra chudoby ve dvou třetinách členských států vzrostla, ale ve zbývající třetině se stabilizovala;

O.  vzhledem k tomu, že byly učiněny významné kroky k posílení správy ekonomických záležitostí EU; vzhledem k tomu, že naděje na dosažení cílů strategie Evropa 2020 je však nyní v ohrožení;

P.  vzhledem k tomu, že diskuse o sociální nerovnováze by měla mít stejnou váhu jako diskuse o makroekonomické nerovnováze;

Q.  vzhledem k tomu, že Výbor pro zaměstnanost a sociální věci uspořádal dne 9. července 2013 veřejné slyšení na téma „Sociální rozměr hospodářské a měnové unie – Evropský systém dávek v nezaměstnanosti“, na němž se diskutovalo o myšlence automatických stabilizátorů na úrovni eurozóny a zabývalo se možnými způsoby jejich zavádění;

R.  vzhledem k tomu, že trojka potvrdila, že vysoce kvalitní účast sociálních partnerů a silný sociální dialog, a to i na vnitrostátní úrovni, jsou nezbytné a mohou přispět k úspěchu jakýchkoli reforem, zejména reforem hospodářské a měnové unie;

S.  vzhledem k tomu, že hospodářská situace v některých členských státech ohrožuje kvalitu pracovních míst a sociální ochrany a zdravotních a bezpečnostních norem;

1.  vítá sdělení Komise nazvané „Sociální rozměr hospodářské a měnové unie (HMU)“ a považuje to za první krok k dosažení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie;

2.  výslovně uznává, že uplatňování sociálního rozměru hospodářské a měnové unie podléhá zásadě subsidiarity a lze ho nejlépe dosáhnout prostřednictvím metody osvědčených postupů a metody vzájemného hodnocení na úrovni EU;

3.  je nicméně přesvědčen, že je zapotřebí konkrétnějších návrhů pro zajištění toho, aby byl při správě ekonomických záležitostí respektován sociální rozměr;

4.  požaduje, aby se sociální aspekty staly jádrem evropské integrace a aby byly začleněny do všech politik a iniciativ EU;

5.  je toho názoru, že sociální rozměr by měl být kompromisním prvkem, pokud jde o „benchlearning“;

6.  konstatuje, že účelem sociálního rozměru HMU je zajištění sociálního zabezpečení a dostačující životní úrovně současným a budoucím generacím; považuje proto za důležité, aby občané EU vnímali, že jejich Unie je schopna sociální pokrok prosadit;

7.  domnívá se, že rozvoj sociální Evropy s cílem dosáhnout „sociální unie“ je důsledkem evropské integrace;

8.  podporuje navrhované vytvoření srovnávacího přehledu klíčových ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů, které mají být doplňkem postupu při makroekonomické nerovnováze s cílem dosáhnout na základě předběžného a následného hodnocení dopadů a monitorování větší transparentnosti sociálních dopadů hospodářských a jiných politik a které by mohly být použity pro vypracování společné zprávy Komise o zaměstnanosti;

9.  odmítá jakoukoli harmonizaci nebo vyrovnání, které by vedlo k snížení sociální standardů v členských státech;

10.  konstatuje, že navrhované ukazatele jsou jedním z možných způsobů, jak zajistit komplexní posouzení zaměstnanosti a sociální situace v členských státech;

11.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny příslušné ukazatele budou zohledňovat genderové hledisko;

12.  požaduje, aby navrhovaný ukazatel míry nezaměstnanosti mladých lidí zahrnoval mladé lidi ve věku do 30 let na základě dobrovolnosti, jak je to stanoveno v záruce pro mladé lidi;

13.  žádá, aby srovnávací přehled zahrnoval ukazatele týkající se míry dětské chudoby, přístupu ke zdravotní péči, bezdomovectví a index důstojné práce s cílem umožnit řádné posouzení sociální situace v EU;

14.  vyzývá Radu a Komisi, aby přijaly konkrétní opatření pro větší transparentnost sociálních dopadů politik a reforem prostřednictvím předběžného i následného hodnocení dopadů a monitorování reforem politiky;

15.  vyzývá Radu, aby definovala konkrétní referenční hodnoty pro ukazatele zaměstnanosti a sociální ukazatele ve formě minimální úrovně sociální ochrany EU s cílem podpořit vzestupnou sociální konvergenci a sociální pokrok;

16.  vyzývá Komisi a členské státy, aby Parlamentu a sociálním partnerům umožnily zapojit se do postupu vymezování ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů;

17.  zdůrazňuje, že je potřeba podporovat velký potenciál sociálního podnikání s ohledem na veškeré aspekty sociální inovace na evropské úrovni s cílem posílit vnitrostátní sociální systémy a podpořit růst a vytváření nových pracovních míst v bílé a zelené ekonomice, zejména pro mladé lidi, a to ve všech členských státech a regionech;

18.  zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby sledování vývoje zaměstnanosti a sociální situace přispělo ke zvýšení povědomí a bylo zaměřeno na snížení sociálních rozdílů mezi členskými státy a předcházení sociálnímu dumpingu;

19.  vyzývá Komisi, aby sledovala, zda jsou zprávy všech členských států v souladu s cíli strategie EU 2020, zejména pokud jde o snížení chudoby a zaměstnanost, a aby pečlivě dohlížela na vzájemné propojení jednotlivých politik a jejich vzájemnou provázanost;

20.  vyjadřuje politování nad skutečností, že výše zmíněné sdělení Komise ze dne 2. října 2013 se nezabývalo úlohou a modalitami stabilizátorů;

21.  vítá navrhované zapojení sociálních partnerů do procesu evropského semestru, mimo jiné v rámci výboru pro sociální dialog, před každoročním přijetím roční analýzy růstu;

22.  vítá výzvu k co nejlepšímu využití rozpočtu EU s cílem rozvíjet sociální rozměr hospodářské a měnové unie a dále podporovat dobrovolnou mobilitu pracovníků v zájmu maximálního využití potenciálu EU, pokud jde o zaměstnanost;

23.  vyzývá sociální partnery, aby v rámci evropského semestru hrály aktivnější úlohu; považuje za politováníhodné, že makroekonomický dialog má příliš formální charakter;

24.  vyzývá Komisi, aby do vypracovávání roční analýzy růstu na rok 2014 lépe začlenila usnesení Parlamentu ze dne 23. října 2013, výše zmíněné sdělení Komise ze dne 2. října 2013 a s ním související toto usnesení;

25.  připomíná, že dobrá správa hospodářské a měnové unie a její vliv mohou být účinné pouze, pokud budou zapojeny všechny zúčastněné strany, včetně sociální partnerů; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zapojení všech zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů, do správy ekonomických záležitostí, zejména v rámci evropského semestru;

26.  vyzývá Evropskou radu, aby na zasedání v prosinci 2013 stanovila konkrétní kroky k posílení sociálního aspektu HMU;

27.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a Evropské radě.

(1) Dokument EUCO 00120/2012. (2) Dokument EUCO 00205/2012. (3) Dokument EUCO 00023/2013. (4) Dokument EUCO 00104/2/2013. (5) Dokument EUCO 00169/2013. (6) Přijaté texty, P7_TA(2012)0430. (7) Přijaté texty, P7_TA(2013)0266. (8) Přijaté texty, P7_TA(2013)0447. (9) Dokument SDN/13/09 (10) Přijaté texty, P7_TA(2013)0328. (11) Čtvrtletní přehled o zaměstnanosti a sociální situaci v EU, říjen 2013.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 o Bangladéši: lidská práva a blížící se volby (2013/2951(RSP))

P7_TA(2013)0516 RC-B7-0497/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na svá předchozí usnesení o Bangladéši, zejména na usnesení ze dne 23. května 2013(1), 14. března 2013(2), 17. ledna 2013(3), 10. července 2008(4) a 6. září 2007(5),

—  s ohledem na dopis vedoucích zastoupení Evropské unie u příležitosti Evropského dne boje proti trestu smrti ze dne 10. října 2013,

—  s ohledem na prohlášení delegace EU v Bangladéši dne 12. srpna 2013 k zatčení Adilura Rahmana Khana,

—  s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillayové ze dne 6. listopadu 2013 k odsouzení 152 vojáků v Bangladéši k smrti za účast na krvavé vzpouře v roce 2009,

—  s ohledem na prohlášení OSN o obráncích lidských práv, které přijalo Valné shromáždění OSN dne 9. prosince 1998,

—  s ohledem na všeobecný pravidelný přezkum týkající se Bangladéše z roku 2013,

—  s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že EU má s Bangladéšem dobré, dlouhodobé vztahy, založené mimo jiné i na dohodě o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje;

B.  vzhledem k tomu, že parlamentní volby se mají v Bangladéši konat do 25. ledna 2014, po pěti letech, kdy zemi vládla civilní vláda vzešlá z řádných voleb; vzhledem k tomu, že svobodné, spravedlivé a transparentní volby jsou základním předpokladem pro posílení relativně stabilního demokratického zřízení, které se v zemi vyvinulo během posledních pěti let;

C.  vzhledem k tomu, že při politicky motivovaných násilnostech během generálních stávek (tzv. hartal), k nimž vyzvala Bangladéšská národní strana (BNP), kterou vede bývalá předsedkyně vlády Begum Khaleda Zia, bylo dosud usmrceno asi 30 Bangladéšanů a stovky byly zraněny, přičemž s BNP spřízněná strana Jamaat-e-Islami žádá, aby na průběh nadcházejících voleb dohlédla nestranická úřednická vláda, a požaduje, aby odstoupila předsedkyně vlády Sheikh Hasina;

D.  vzhledem k tomu, že v důsledku těchto stávek bylo od pátku 8. listopadu 2013 na pokyn vlády zatčeno pět vysokých představitelů opozice a podle zdrojů BNP také na 1 000 příznivců strany BNP ve venkovských oblastech;

E.  vzhledem k tomu, že současní ministři odstoupili a předsedkyně vlády za stranu Awami League paní Hasina navrhla vytvoření vlády za účasti všech stran, hlavní opoziční strana však zatím na tento návrh nepřistoupila;

F.  vzhledem k tomu, že v průběhu let zastávaly jak BNP, tak Awami League protichůdné a často se měnící názory na prospěšnost případné úřednické vlády, přičemž nejvyšší soud v květnu 2011 rozhodl, že 15 let staré ustanovení ústavy, které ukládá řádně zvolené vládě povinnost předat na konci svého funkčního období moc jmenované nestranické úřednické vládě, aby dohlédla na řádný průběh nových parlamentních voleb, je protiprávní; vzhledem k tomu, že nejvyšší soud nicméně stanovil, že takto zneplatněný systém může být v praxi uplatňován ještě po dvě další volební období v zájmu „bezpečnosti státu a jeho obyvatel“; vzhledem k tomu, že tento systém byl zdiskreditován posledním případem, kdy moc převzala na přelomu let 2007–08 armádou podporovaná úřednická vláda, která skoro dva roky odmítala vypsat volby a uvrhla vůdkyně dvou hlavních stran, Sheikh Hasinu a Begum Khaledu Ziu (i s jejím synem Tarikem) do vězení;

G.  vzhledem k tomu, že po vyhlášení tohoto rozsudku Awami League předložila 15. návrh na změnu ústavy a zrušila systém jmenování úřednických vlád i přesto, že opoziční BNP odmítla na této reformě spolupracovat;

H.  vzhledem k tomu, že od nástupu Sheikh Hasiny do funkce předsedkyně vlády se v Bangladéši konalo pět regionálních voleb, v nichž Awami League prohrála a v nichž nebyly vzneseny žádné stížnosti na prohřešky proti jejich řádnému průběhu;

I.  vzhledem k tomu, že v chudobě žijící část bangladéšského obyvatelstva, která je při svém živobytí závislá na každodenní výplatě, je těmito stávkami těžce postižena a že křehká bangladéšská ekonomika, které se teprve pomalu vzpamatovává z nedávných tragických neštěstí v továrnách na výrobu oděvů, tím pravděpodobně utrpí ještě více;

J.  vzhledem k tomu, že se ozývají hlasy, že strana Jammat-e-Islami údajně prosazuje stávky jako způsob, jak znemožnit konání řízení v případech válečných zločinů, v nichž mají být souzeni její vedoucí představitelé;

K.  vzhledem k tomu, že dne 5. listopadu 2013 si 152 vojáků vyslechlo od zvláštního tribunálu rozsudek k trestu smrti při jednom z nejrozsáhlejších soudních řízení v dějinách, ve kterém měli být stíháni viníci zločinů spáchaných během vzpoury v roce 2009, při níž bylo brutálně zavražděno 74 lidí, mezi nimi 57 armádních důstojníků; vzhledem k tomu, že vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová vyslovila své zděšení nad těmito rozsudky smrti, a to v souvislosti se zprávami, že obžalovaní byli mučeni a že při těchto hromadných soudních procesech nebyly dodrženy standardy lidských práv;

L.  vzhledem k tomu, že aktivisté z nevládních organizací, právníci, novináři a odboráři, kteří vystupují na obranu lidských práv, jsou i nadále pod tlakem a že orgány nezahájily řádné vyšetřování případů svévolného zabití, mučení a zmizení osob – jedním z nich byl případ dělnického předáka a obránce lidských práv Aminula Islama;

1.  vyjadřuje vážné znepokojení nad přetrvávajícím stavem, kdy je každodenní život v Bangladéši paralyzován v důsledku generálních stávek organizovaných opozičními BNP a Jamaat e-Islami, a nad konfrontací mezi oběma politickými tábory - stranou Awami League a opozicí - před parlamentními volbami;

2.  lituje toho, že bangladéšský parlament nedokázal dosáhnout dohody všech stran na tom, že výkonem moci bude i v předvolebním období pověřena vláda, se zřetelem k tomu, že většina demokracií prochází touto fází bez potřeby úřednické vlády, a naléhavě vyzývá bangladéšskou vládu i opozici, aby jim šlo v první řadě o blaho Bangladéše jako země a nalezly kompromis, který by dal Bangladéšanům možnost vyjádřit svou demokratickou vůli;

3.  je si vědom pověsti Bangladéše jako tolerantní a multikonfesní společnosti a v této souvislosti odsuzuje skupiny a frakce, které se pokoušejí rozdmýchat napětí mezi komunitami a sledují tím své vlastní cíle; vyzývá všechny skupiny i jednotlivce, aby projevili toleranci a zdrženlivost, zejména v době před volbami, v jejich průběhu a po nich;

4.  vyzývá všechny strany, aby volby nebojkotovaly, neboť by tím připravily občany o možnost vybrat si své politické zástupce a poškodily by sociální a ekonomickou stabilitu Bangladéše a obdivuhodný pokrok, kterého dosáhl na poli rozvoje, zejména pokud jde o rozvojové cíle tisíciletí, zvládání katastrof, práva pracujících a posilování postavení žen;

5.  vyzývá bangladéšskou volební komisi, aby uspořádala příští všeobecné volby a dohlížela na jejich průběh plně transparentním způsobem; podporuje připuštění nových politických stran, které se chtějí těchto příštích všeobecných veleb účastnit a které splňují rozumná kritéria pro účast na politickém životě a zastupování;

6.  vyzývá všechny politické strany, aby se v předvolební kampani i během voleb držely jakéhokoli násilí nebo podněcování k násilí a aby zabránily politicky motivovaným násilným střetům, ke kterým došlo v první půli roku 2013; vyjadřuje v tomto ohledu vážné znepokojení nad nedávným vzplanutím politicky motivovaného násilí, při kterém koncem října 2013 přišlo o život několik desítek lidí;

7.  uznává potřebu usmíření obyvatelstva, spravedlnosti a určení odpovědnosti za zločiny spáchané během války za nezávislost v roce 1971; zdůrazňuje a podporuje důležitou roli, kterou v tomto směru hraje Mezinárodní trestní tribunál;

8.  vyjadřuje však politování nad tím, že v Bangladéši je stále více lidí, kteří čekají na trest smrti, a nad hromadnými rozsudky smrti při soudních procesech s účastníky vzpoury mezi jednotkami pohraniční stráže v roce 2009; trvá na uplatňování národních a mezinárodních standardů spravedlivého soudního řízení a zákonného procesu;

9.  opakuje, že je důrazně proti ukládání trestu smrti ve všech případech a za jakýchkoli okolností, a žádá příslušné orgány v Bangladéši, aby zavedly oficiální moratorium na výkon poprav jakožto první krok na cestě k úplnému zrušení trestu smrti;

10.  vyzývá bangladéšskou vládu, aby obnovila podmínky příznivé pro organizace občanské společnosti – včetně obránců lidských práv –, které velice přispěly k rozvoji Bangladéše, aby mohly svobodně vyvíjet svou činnost;

11.  naléhavě vyzývá, aby bylo provedeno urychlené, nezávislé a transparentní vyšetřování případů porušení práv obránců lidských práv, mj. případů výhrůžek, útoků, zabití, mučení a špatného zacházení, a osoby odpovědné za takové jednání byly odhaleny a postaveny před soud; zejména zdůrazňuje případ dělnického vůdce Aminula Islama a novinářů Sagara Sarowara a Meherun Runiové;

12.  vítá společnou iniciativu vlády Bangladéše a Mezinárodní organizace práce (MOP), která chce ve spolupráci se zástupci státní správy, zaměstnavatelů a pracovníků „zlepšit pracovní podmínky v odvětví výroby textilní konfekce“; naléhavě vyzývá evropské a další mezinárodní značky výrobců oděvů, aby naplnily sliby a přísliby, které daly poté, co se zřítila budova továrního komplexu Rana Plaza, mj. v rámci dohody o požární bezpečnosti a bezpečnosti budov v Bangladéši;

13.  vyzývá bangladéšskou vládu, aby zrušila požadavek 30% „míry zastupování“ pro registraci odborových svazů, aby rozšířila působnost zákona o podmínkách pracovního poměru i na kategorie pracovníků, které jsou z jeho působnosti v současné době vyňaty, aby přijala zákaz zasahování zaměstnavatelů do vnitřních záležitostí odborových svazů, aby rozšířila působnost zákona o podmínkách pracovního poměru tak, aby se vztahoval i na zóny vyrábějící pro export a aby přiznala práva na kolektivní vyjednávání i organizacím Workers’ Welfare Associations (WWA) a současně těmto organizacím usnadnila možnost registrovat se;

14.  očekává, že Bangladéš bude plně spolupracovat s orgány zřízenými smlouvami OSN a vydá trvalé pozvání pro zvláštní postupy Rady OSN pro lidská práva;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě OSN pro lidská práva a vládě a parlamentu Bangladéše.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0230. (2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0100. (3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0027. (4) Úř. věst. C 294 E, 3.12.2009, s. 77. (5) Úř. věst. C 187 E, 24.7.2008, s. 240.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 na téma Katar: situace migrujících pracovníků (2013/2952(RSP))

P7_TA(2013)0517 RC-B7-0498/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2011 o vztazích Evropské unie s Radou pro spolupráci v Perském zálivu(1),

—  s ohledem na zasedání Smíšené rady EU – Rada pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) a zasedání ministrů konané v Manámě (Bahrajn) dne 30. června 2013,

—  s ohledem na Úmluvu OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin ze dne 18. prosince 1990,

—  s ohledem na prohlášení Mezinárodní fotbalové federace (FIFA) ze dne 2. prosince 2010 týkající se rozhodnutí o tom, že se mistrovství světa ve fotbale v roce 2022 bude konat v Kataru,

—  s ohledem na skutečnost, že Katar dne 12. března 1998 ratifikoval úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) týkající se nucené či povinné práce (C029),

—  s ohledem na rozhodnutí katarského ministra pro státní službu a bydlení týkající se uplatňování pracovního zákona č. 14/2004 o úpravě podmínek a postupů pro vydávání povolení katarským státním příslušníkům hodlajícím zaměstnávat zahraniční pracovníky ze dne 22. srpna 2005 a na katarský zákon o ručitelství č. 4 z roku 2009,

—  s ohledem na zprávu z mise zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva migrantů Françoise Crépeaua ze dne 10. listopadu 2013,

—  s ohledem na zprávy organizací Human Rights Watch (HRW) a Amnesty International (AI) o situaci pracovníků ve stavebnictví v Kataru před mistrovstvím světa a na nedávnou návštěvu generálního tajemníka AI v této zemi,

—  s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že se odhaduje, že v Kataru žije přibližně 1,35 milionu cizích státních příslušníků, kteří tvoří téměř 90 % pracovní síly země; vzhledem k tomu, že migranti jsou z velké části zaměstnáni v odvětvích stavebnictví, služeb a prací v domácnosti; vzhledem k tomu, že s ohledem na toto číslo vykazuje Katar nejvyšší poměr migrujících pracovníků vůči domácí populaci na světě; vzhledem k tomu, že se očekává příchod nejméně 500 000 dodatečných migrujících pracovníků do Kataru s cílem urychlit výstavbu v rámci příprav země na mistrovství světa ve fotbale, které se bude konat v roce 2022; vzhledem k tomu, že většina migrujících pracovníků pochází z Indie a Nepálu, ale také z Bangladéše, Pákistánu, Filipín a Srí Lanky;

B.  vzhledem k tomu, že podle čísel, která získala Mezinárodní konfederace odborových svazů (ITUC) od velvyslanectví Indie a Nepálu v Kataru, zahyne v Kataru každoročně v průměru 200 pracovníků z každé z těchto zemí, což je situace, která se může dále zhoršit v průběhu přípravy na mistrovství světa v roce 2022;

C.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní organizace práce (MOP) varuje, že Katar doposud plně neprovedl mezinárodní úmluvu zakazující využívání nucené či povinné práce, již ratifikoval v roce 1998; vzhledem k tomu, že MOP ustavila třístrannou komisi, jejímž úkolem je přezkoumat věcný stav a předložit vládě Kataru doporučení ohledně toho, jak dodržet své mezinárodní závazky;

D.  vzhledem k tomu, že předseda katarské Národní komise pro lidská práva uznal, že „se vyskytly určité problémy“, a uvedl, že on sám i vláda vynakládají maximální možné úsilí, aby je napravili; vzhledem k tomu, že katarské úřady ohlásily, že pracovněprávní předpisy budou revidovány a buduje se ubytování pro pracovníky;

E.  vzhledem k tomu, že pravidla pro ručení za žádosti o vízum – tzv. „systém kafála“ – způsobují, že pracovníci nemohou změnit zaměstnání bez povolení zaměstnavatele a nemohou opustit zemi, aniž by jejich zaměstnavatel podepsal povolení vycestovat; vzhledem k tomu, že „systém kafála“ je často zneužíván tím, že zaměstnavatelé zabaví pracovníkům cestovní pas a zadržují jim mzdu, a také tím, že jsou pracovníkům účtovány poplatky za vízum ve výši až 3 500 US dolarů, které musí být uhrazeny „kafílovi“ (ručiteli), čímž pro migrující pracovníky vznikne velmi vysoký dluh;

F.  vzhledem k tomu, že organizace ITUC podala v březnu 2013 stížnost u katarského ministerstva práce na některé katarské společnosti; vzhledem k tomu, že oddělení pro pracovní vztahy katarského ministerstva práce obdrželo v roce 2012 6000 stížností pocházejících od pracovníků; vzhledem k tomu, že organizace ITUC a Mezinárodní organizace pracovníků ve stavebnictví a dřevostavbě (Building and Wood Workers’ International, BWI) tuto situaci odsoudily a společně u MOP podaly stížnosti týkající se pracovních podmínek a svobody sdružování v Kataru;

1.  vyslovuje politování nad úmrtími z řad migrujících pracovníků v Kataru a vyjadřuje soustrast jejich rodinám;

2.  je znepokojen situací migrujících pracovníků v Kataru, včetně: dlouhé pracovní doby, nebezpečných pracovních podmínek, nevyplácení mzdy po měsíce, zabavování cestovních pasů, nutnosti žít v přelidněných táborech, upírání práva na sdružování v odborech a neposkytování přístupu k pitné vodě v podmínkách extrémního horka;

3.  uznává výzvy, jimž čelí katarské úřady při správě vnitrostátní pracovní síly tvořené téměř z 90 % migrujícími pracovníky, i praktické obtíže spojené s prosazováním zákonů v této oblasti;

4.  vítá oznámení katarské vlády, že vypracuje černou listinu společností, které zneužívají migrující pracovníky; vítá úsilí vlády a obzvláště katarské Národní komise pro lidská práva o posílení informovanosti migrujících pracovníků ohledně jejich práv a povinností vyplývajících z mezinárodního práva; vítá v této souvislosti rozhodnutí uvedené komise, na jehož základě bude vytvořeno nové středisko, jehož posláním bude přijímat stížnosti migrujících pracovníků a řešit je;

5.  vyzývá katarské úřady, aby účinně uplatňovaly stávající právní předpisy v této oblasti, včetně prosazování zákazu zabavování cestovních pasů, stíhaly jejich porušování a ukládaly skutečné sankce společnostem či osobám, které porušují zákony, jejichž účelem je chránit práva migrantů; vítá závazek katarských úřadů, že přijmou právní předpisy o pracovnících v domácnostech, které budou zahrnovat účinnou ochranu pracovních práv a efektivní mechanismy zajišťování souladu; v této souvislosti vyzývá k urychlenému přijetí návrhu zákona o pracovnících v domácnostech, který je v současnosti přezkoumáván Nejvyšší radou pro otázky rodiny; konstatuje, že většinu pracovníků v domácnostech tvoří ženy;

6.  vítá návrh příslušných vládních úřadů uvádějící, že vyšetří veškerá obvinění, a slib katarských úřadů, že zvýší počet inspektorů práce, kteří budou pověřeni dohledem nad řádným uplatňováním pracovněprávních předpisů; očekává, že inspektoři práce budou vyškoleni ve věci lidskoprávních standardů, a doufá, že jim při jejich práci budou nápomocni tlumočníci;

7.  je znepokojen zadržováním osob pouze na základě toho, že „utekli“ od svého zaměstnavatele, a vyzývá katarské úřady, aby tyto praktiky ukončily; naléhavě také žádá, aby bylo všem migrantům, kteří byli zbaveni svobody, umožněno kontaktovat svou rodinu a konzulární zastoupení, aby měli přístup k právnímu zástupci a k tlumočníkovi a bylo jim umožněno rychle napadnout své zadržování;

8.  vítá, že údajně došlo k pokroku ve věci vyřešení problémů francouzských hráčů fotbalu Zahira Belounise a Stéphana Morella, kteří se stali obětí systému ručitelství, a bylo jim proto zabráněno vycestovat ze země, a vyzývá katarské úřady a organizaci FIFA, aby zajistily, že se takováto situace nebude opakovat;

9.  vyzývá Katar, aby ratifikoval Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech;

10.  vyzývá Katar, aby ratifikoval úmluvy MOP, včetně úmluv o migrujících pracovnících, svobodě sdružování, právu organizovat se a kolektivně vyjednávat, pracovnících v domácnosti a soukromých pracovních agenturách, a aby zvážil, zda by nebylo vhodné požádat MOP o technickou podporu s cílem zajistit, aby katarské právní předpisy a praxe byly v souladu s těmito úmluvami;

11.  vyzývá k vybudování dalších ubytoven pro migrující pracovníky, se zvláštním důrazem na ubytovny pro ženy a děti, které by odpovídaly jejich potřebám; vítá oznámení ze dne 9. listopadu 2013 ohledně vybudování ubytovacích prostor pro 60 000 pracovníků, které mají být otevřeny v prosinci 2013;

12.  opakuje, že ratifikace a plné provedení Mezinárodní úmluvy o ochraně a právech migrujících pracovníků a členů jejich rodiny ze strany členských států Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC), včetně Kataru, by měly hrát klíčovou úlohu ve vztazích mezi EU a GCC;

13.  apeluje na smysl pro odpovědnost velkých evropských společností, které v Kataru budují stadiony nebo jiné projekty v oblasti infrastruktury a které by měly zaručovat pracovní podmínky odpovídající mezinárodním lidskoprávním standardům, a vybízí členské státy EU, aby přijaly opatření s cílem zajistit, aby jejich projektantské, stavební a konzultantské firmy dodržovaly pokyny OECD a tzv. „Ruggieho zásady“;

14.  vyzývá katarské úřady, aby úzce spolupracovaly s příslušnými orgány zemí původu migrujících pracovníků, které by měly monitorovat úlohu náborových agentur, které Kataru dodávají migrující pracovníky; vyzývá ESVČ, aby podpořila vlády vysílajících zemí, především v Asii, v jejich úsilí lépe zacházet s migrující pracovní silou;

15.  vítá výzvu mezinárodního odborového svazu hráčů fotbalu FIFPro, aby FIFA a MOP jmenovaly nezávislé odborníky na podmínky na pracovišti, kterým by byl umožněn přístup na všechna dotčená staveniště a svěřena pravomoc předkládat závazná doporučení s cílem zaručit, aby byly v Kataru dodržovány mezinárodní pracovněprávní standardy;

16.  připomíná organizaci FIFA, že její odpovědnost jde nad rámec rozvoje fotbalu a organizování sportovních soutěží, a vyzývá tuto organizaci, aby za aktivní podpory svých evropských členů vyslala jasný a silný signál Kataru, že je nezbytné zabránit tomu, aby byly přípravy na mistrovství světa ve fotbale v roce 2022 zastíněny obviněními, že v zemi dochází k nucené práci;

17.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Kataru, vládám a parlamentům členských států Rady pro spolupráci v Perském zálivu, Mezinárodní fotbalové federaci (FIFA), Unii evropských fotbalových svazů (UEFA), Mezinárodní organizaci práce a vysokému komisaři OSN pro lidská práva.

(1) Úř. věst. C 247 E, 17.8.2012, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 o spravedlnosti justice v Bolívii a zejména o případech Előda Tóásóa a Maria Tadiće (2013/2953(RSP))

P7_TA(2013)0518 RC-B7-0499/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, zejména na články 9 a 10 této deklarace,

—  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jenž byl podepsán a ratifikován Bolívií, a zejména na články 9, 10, 14, 15 a 16 tohoto paktu,

—  s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, jež byla podepsána a ratifikována Bolívií,

—  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, zejména na články 1, 2, 3, 5, 6 a 7 této úmluvy,

—  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 47 a 48 této listiny,

—  s ohledem na Americkou úmluvu o lidských právech, jež byla podepsána a ratifikována Bolívií,

—  s ohledem na Meziamerickou úmluvu o předcházení mučení a jeho trestání, jež byla podepsána a ratifikována Bolívií,

—  s ohledem na bolivijskou ústavu a na bolivijský občanský soudní řád,

—  s ohledem na prohlášení výboru pro lidská práva, menšiny a občanské a náboženské záležitosti a výboru pro zahraniční věci maďarského Národního shromáždění ze dne 23. května 2012, s ohledem na prohlášení přijaté dne 12. června 2012 bolivijskou poslaneckou sněmovnou v návaznosti na maďarské prohlášení,

—  s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci v Bolívii,

—  s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 16. dubna 2009 bolivijské speciální jednotky zadržely v bolivijském městě Santa Cruz de la Sierra maďarského občana Előda Tóásóa a chorvatského občana Maria Tadiće; vzhledem k tomu, že další tři osoby, jmenovitě rumunský občan Árpád Magyarosi, irský občan Michael Martin Dwyer a maďarský občan Eduardo Rózsa-Flores, zemřely během přestřelky;

B.  vzhledem k tomu, že od uvedeného dne se Előd Tóásó a Mario Tadić nacházejí ve vyšetřovací vazbě, aniž proti nim bylo vzneseno obvinění, což je v rozporu s bolivijským právem, podle něhož je možné držet osoby ve vyšetřovací vazbě maximálně po dobu 36 měsíců; vzhledem k tomu, že tato lhůta vypršela dne 16. dubna 2012;

C.  vzhledem k tomu, že při zatýkání a během trestního řízení byla údajně porušována základní lidská práva Előda Tóásóa a Maria Tadiće;

D.  vzhledem k tomu, že dne 18. května 2010, tj. když se již Előd Tóásó a Mario Tadić nacházeli ve vazbě, byl novelizován článek 239 bolivijského občanského soudního řádu upravující délku vyšetřovací vazby tak, že maximální délka této vazby byla prodloužena ze 12 na 36 měsíců se zpětnou platností;

E.  vzhledem k tomu, že dne 17. prosince 2010 byla veřejně vznesena obvinění z terorismu;

F.  vzhledem k tomu, že pracovní skupina OSN pro nezákonné zadržování ve stanovisku č. 63/2011 (o Bolivijském mnohonárodnostním státu) uvádí, že Bolívie v několika bodech porušila Všeobecnou deklaraci lidských práv, a potvrzuje, že Előd Tóásó byl zatčen bez soudního příkazu a že je vězněn nezákonně; vzhledem k tomu, že pracovní skupina OSN proto bolivijskou vládu vyzvala k okamžitému propuštění Előda Tóásóa;

1.  vyzývá bolivijské orgány, aby Elődu Tóásóvi a Mariovi Tadićovi zajistily spravedlivý a nezávislý proces;

2.  bere na vědomí zprávu přijatou a následně hojně šířenou bolivijským parlamentem, která vychází z jeho vlastního politického vyšetřování případu;

3.  žádá nezávislé vyšetření smrti Árpáda Magyarosiho, Michaela Martina Dwyera a Eduarda Rózsa-Florese, na němž by spolupracovali mezinárodní odborníci;

4.  vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, aby tomuto případu věnovala vysokou pozornost v rámci svých vztahů s bolivijskou vládou, a aby v této věci přijala konkrétní opatření;

5.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisí, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, vládě a Mnohonárodnímu legislativnímu shromáždění Bolivijského mnohonárodnostního státu, generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a Radě OSN pro lidská práva.