Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se na období 2014 až 2020 zavádí program Spravedlnost (COM(2011)0759 – C7-0439/2011 – 2011/0369(COD))

P7_TA(2013)0519 A7-0396/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0759),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 81 odstavce 1 a 2, čl. 82 odst. 1 a článek 84 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0439/2011),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2012(1),

—  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 18. července 2012(2),

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 6. listopadu 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na společná jednání Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci podle článku 51 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0396/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. prosince 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013, kterým se zavádí program Spravedlnost na období 2014 až 2020

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1382/2013.)

(1) Úř. věst. C 299, 4.10.2012, s. 103. (2) Úř. věst. C 277, 13.9.2012, s. 43.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosinec 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se na období 2014 až 2020 zavádí program Práva a občanství (COM(2011)0758 – C7–0438/2011 – 2011/0344(COD))

P7_TA(2013)0520 A7-0397/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2011)0758),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 19 odst. 2, 21 odst. 2, 114, 168, 169 a 197 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0438/2011),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. dubna 2012(1),

—  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 18. července 2012(2),

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 6. listopadu 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a Petičního výboru a zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0397/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. prosince 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1381/2013.)

(1) Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 108. (2) Úř. věst. C 277, 13.9.2012, s. 43.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 55/2008 o zavedení autonomních obchodních preferencí pro Moldavskou republiku (COM(2013)0678 – C7-0305/2013 – 2013/0325(COD))

P7_TA(2013)0521 A7-0422/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0678),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0305/2013),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 5. prosince 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0422/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. prosince 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 55/2008 o zavedení autonomních obchodních preferencí pro Moldavskou republiku

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1384/2013.)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu, jménem Evropské unie (14165/2013 – C7-0415/2013 – 2013/0315(NLE))

P7_TA(2013)0522 A7-0417/2013

(Souhlas)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (14165/2013),

—  s ohledem na návrh Protokolu mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu (14162/2013),

—  s ohledem na žádost o udělení souhlasu předloženou Radou na základě čl. 43 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhého pododstavce písm. a) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0415/2013),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2011 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu(1),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2011 o budoucím Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu(2),

—  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

—  s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov a stanoviska Výboru pro rozvoj a Rozpočtového výboru (A7-0417/2013),

1.  souhlasí s uzavřením protokolu;

2.  připomíná právo příslušející Evropskému parlamentu být včas a v plné míře informován o uplatňování protokolu a jeho výsledcích, a proto znovu opakuje, že zástupci Evropského parlamentu by měli mít právo účastnit se jako pozorovatelé schůzí smíšeného výboru ustanoveného podle článku 10 dohody o rybolovu; dále požaduje, aby měl k dispozici dokumentaci hlavních směrů, cílů a ukazatelů týkajících se kapitoly o podpoře rybářského odvětví v Maroku, veškeré informace potřebné k vykonávání náležitého dohledu nad aspekty uvedenými v článku 6 protokolu a závěrečnou zprávu o provádění programu podpory daného odvětví, kterou má Maroko předložit; rovněž Komisi připomíná svou žádost, aby Evropskému parlamentu předložila před zahájením jednání o novém protokolu úplnou zprávu o výsledcích a fungování platného protokolu;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Marockého království.

(1) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 155. (2) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 8.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Evropské unie ratifikovaly Úmluvu Mezinárodní organizace práce o bezpečnosti při používání chemických látek při práci z roku 1990 (úmluva č. 170) (11463/2013 – C7-0236/2013 – 2012/0320(NLE))

P7_TA(2013)0523 A7-0400/2013

(Souhlas)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (11463/2013),

—  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 114 ve spojení s čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 8 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0236/2013),

—  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

—  s ohledem na doporučení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0400/2013),

1.  uděluje svůj souhlas s návrhem rozhodnutí Rady;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie Protokolu proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (12324/2013 – C7-0379/2013 – 2013/0083(NLE))

P7_TA(2013)0524 A7-0359/2013

(Souhlas)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12324/2013),

—  s ohledem na Protokol proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu,

—  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 114 odst. 1, článkem 207 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0379/2013),

—  s ohledem na Stockholmský program a akční plán jeho provádění(1),

—  s ohledem na usnesení ze dne 12. září 2013 o druhé zprávě o provádění strategie vnitřní bezpečnosti EU(2),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní špinavých peněz: doporučené kroky a iniciativy (konečná zpráva zvláštního výboru pro organizovanou trestnou činnost, korupci a praní peněz)(3),

—  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

—  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0359/2013),

1.  uděluje svůj souhlas k uzavření protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Europolu a Eurojustu.

(1) COM(2010)0171. (2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0384. (3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0444.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Čínskou lidovou republikou podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změnách koncesí v listinách Bulharské republiky a Rumunska v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii (16112/2012 – C7-0285/2013 – 2012/0304(NLE))

P7_TA(2013)0525 A7-0332/2013

(Souhlas)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (16112/2012),

—  s ohledem na návrh Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Čínskou lidovou republikou podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změnách koncesí v listinách Bulharské republiky a Rumunska v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii (16118/2012),

—  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 prvním pododstavcem a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0285/2013),

—  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

—  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod a na stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A7-0332/2013),

1.  uděluje svůj souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Čínské lidové republiky.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření revidovaného znění Memoranda o porozumění se Spojenými státy americkými ohledně dovozu hovězího masa ze zvířat, jimž se nepodávaly určité růstové hormony, a ohledně vyšších cel, která Spojené státy uplatňují na některé produkty Evropské unie (14374/2013 – C7-0377/2013 – 2013/0324(NLE))

P7_TA(2013)0526 A7-0427/2013

(Souhlas)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (14374/2013),

—  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o uzavření revidovaného znění Memoranda o porozumění se Spojenými státy americkými ohledně dovozu hovězího masa ze zvířat, jimž se nepodávaly určité růstové hormony, a ohledně vyšších cel, která Spojené státy uplatňují na některé produkty Evropské unie (14375/2013),

—  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 207 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0377/2013),

—  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

—  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7-0427/2013),

1.  uděluje svůj souhlas s revidovaným zněním Memoranda o porozumění;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Spojených států amerických.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle dohody mezi Evropskou unií a Republikou Pobřeží slonoviny (2013–2018) (08701/2013 – C7-0216/2013 – 2013/0102(NLE))

P7_TA(2013)0527 A7-0416/2013

(Souhlas)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (08701/2013),

—  s ohledem na návrh protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle dohody mezi Evropskou unií a Republikou Pobřeží slonoviny (2013–2018) (08699/2013),

—  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 43 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0216/2013),

—  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 7 svého jednacího řádu,

—  s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov a stanoviska Výboru pro rozvoj a Rozpočtového výboru (A7-0416/2013),

1.  uděluje svůj souhlas s uzavřením protokolu;

2.  vyzývá Komisi, aby poskytla Evropskému parlamentu relevantní informace o schůzích smíšeného výboru, jak stanoví článek 9 této dohody, zejména příslušné zápisy a závěry, a to společně s výroční zprávou o výsledcích praktického provádění víceletého odvětvového programu podpory uvedeného v článku 3 zmíněného protokolu; dále vyzývá Komisi, aby v průběhu posledního roku platnosti protokolu a před zahájením jednání o jeho prodloužení předložila Evropskému parlamentu a Radě zprávu o posouzení ex-post obsahující analýzu nákladů a přínosů v souvislosti s prováděním protokolu;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Republiky Pobřeží Slonoviny.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 o návrhu nařízení Rady o otevření a správě autonomních celních kvót Unie pro dovoz některých produktů rybolovu na Kanárské ostrovy na období 2014–2020 (COM(2013)0552 – C7-0262/2013 – 2013/0266(CNS))

P7_TA(2013)0528 A7-0415/2013

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2013)0552),

—  s ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7‑0262/2013),

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A7-0415/2013),

1.  schvaluje návrh Komise;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2013/001 FI/Nokia, Finsko) (COM(2013)0707 – C7-0359/2013 – 2013/2264(BUD))

P7_TA(2013)0529 A7-0411/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0707 – C7-0359/2013),

—  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (IIA ze dne 17. května 2006), a zejména na bod 28 této dohody,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(2) (dále jen „nařízení o EFG“),

—  s ohledem na postup třístranných rozhovorů podle bodu 28 IIA ze dne 17. května 2006,

—  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

—  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0411/2013),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje s cílem poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by, v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IIA ze dne 17. května 2006 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen "EFG"), měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji;

C.  vzhledem k tomu, že Finsko předložilo žádost EGF/2013/001 FI/Nokia o finanční příspěvek z EFG v návaznosti na propuštění 4 509 pracovníků ze společnosti Nokia, přičemž opatření spolufinancovaná z EFG jsou určena 3 719 pracovníkům propuštěným během referenčního období od 1. srpna 2012 do 30. listopadu 2012;

D.  vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG;

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 2 písm. a) nařízení o EFG jsou splněny, a Finsko má proto podle tohoto nařízení nárok na finanční příspěvek;

2.  bere na vědomí, že finské orgány podaly svou žádost o finanční příspěvek z fondu EFG dne 1. února 2013 a její posouzení Komise zpřístupnila dne 16. října 2013; vyjadřuje politování nad zdlouhavým posuzováním žádosti a táže se, proč hodnocení této žádosti trvalo osm měsíců, když předchozí žádost týkající se Nokia Salo z roku 2012 byla posouzena za necelé tři měsíce;

3.  domnívá se, že propouštění z Nokia plc, Nokia Siemens Networks a z 30 dodavatelů a subdodavatelů působících v odvětví mobilních telefonů souvisí s velkými změnami ve struktuře světového obchodu v důsledku globalizace, zejména pokud kde o přesun funkcí v daném odvětví do třetích zemí mimo Evropu a pokles podílu Nokie na trhu se základními modely mobilních telefonů a tzv. chytrými telefony;

4.  konstatuje, že ve společnosti Nokia Finland (oblast Salo) již došlo k hromadným propouštěním v roce 2012 (EGF/2012/006 FI/Nokia Salo), přičemž nová vlna propouštění postihla více než 6 000 zaměstnanců společnosti Nokia, což pro zasažené oblasti a celé finské hospodářství představuje velký problém;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že propouštění ve firmě Nokia je důsledkem rozhodnutí společnosti přemístit své výrobní závody a také designéry a vývojáře do Asie a je součástí plánu společnosti Nokia Corporation snížit do konce roku 2013 celkový počet pracovníků o 17 000; konstatuje, že na základě tohoto rozhodnutí byly třikrát uvolněny prostředky z EFG pro 6 138 pracovníků firmy Nokia;

6.  připomíná, že EFG již podpořil 1 337 pracovníků propuštěných v důsledku přemístění společnosti Nokia z Německa do Rumunska v roce 2008; poznamenává, že dnes, o pět let později, jsou prostředky z EFG uvolňovány v souvislosti s propouštěním ve společnosti Nokia počtvrté;

7.  vítá skutečnost, že finské orgány zahájily uplatňování koordinovaného souboru individualizovaných služeb 1. srpna 2012, kdy propouštění začalo, aby pomohly pracovníkům, ještě než jim skončí u Nokie pracovní poměr;

8.  konstatuje, že součástí koordinovaného balíku opatření individualizovaných služeb, které mají být spolufinancovány, jsou i opatření k začlenění 3 719 propuštěných pracovníků na trh práce, např. opatření pro vedení (koučování) pracovníků a další přípravná opatření, odborná příprava a rekvalifikace, podpora podnikání a služby pro nové podnikatele, podpora při zahájení samostatné podnikatelské činnosti, pomoc při mobilitě, služby zaměstnanosti poskytované místem služeb, dotace na mzdy a program získávání údajů od podniků;

9.  vítá skutečnost, že součástí tohoto souboru jsou inovační opatření, jako je např. služba Protomo, která pomáhá začínajícím podnikatelům při vyhledávání nových podnikatelských příležitostí;

10.  podotýká, že finanční příspěvky vyplácené z EFG jsou omezené a většina podpory bude určena na rekvalifikaci a podnikatelské dovednosti;

11.  vítá, že během koncipování žádosti o příspěvek z EFG byla vedena konzultace se sociálními partnery, tj. Radou finských průmyslových svazů (např. Obchodní unie Pro, Finská unie kovodělníků), a že v průběhu jednotlivých etap uplatňování EFG a v přístupu k němu bude uplatňována politika rovnosti žen a mužů, jakož i zásada nediskriminace;

12.  vítá skutečnost, že otázkou propouštění a přípravou koordinovaného souboru personalizovaných služeb se zabývá zvláštní pracovní skupina zahrnující sociální partnery (včetně představitelů společnosti Nokia) a regionální orgány;

13.  připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost všech pracovníků vhodnou odbornou přípravou a uznáním dovedností a schopností získaných během jejich profesní dráhy; očekává, že odborná příprava, která tvoří součást koordinovaného souboru opatření, bude přizpůsobena nejen potřebám propuštěných pracovníků, ale také skutečnému podnikatelskému prostředí;

14.  konstatuje, že poskytnuté informace o koordinovaném souboru individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují opatření financovaná ze strukturálních fondů; zdůrazňuje, že finské orgány potvrdily, že na způsobilá opatření není čerpána podpora z jiných finančních nástrojů Unie; znovu žádá Komisi, aby do svých výročních zpráv zařazovala srovnávací hodnocení těchto údajů, aby se zajistilo plné dodržování stávajících předpisů a aby nedocházelo ke zdvojování služeb financovaných z prostředků Unie;

15.  žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí na zlepšení postupů s cílem urychlit uvolňování prostředků z EFG; oceňuje, že Komise v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování prostředků zavedla zdokonalený postup, jehož cílem je předkládat rozpočtovému orgánu spolu s návrhem na uvolnění prostředků z EFG rovněž posouzení Komise ohledně způsobilosti žádosti o pomoc z EFG; doufá, že další zdokonalení postupu budou začleněna do nového nařízení o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a že bude dosaženo vyšší účinnosti, transparentnosti a viditelnosti EFG;

16.  zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení o EFG má být zajištěno, aby EFG podporoval najímání jednotlivých propuštěných pracovníků do stabilního zaměstnání; dále zdůrazňuje, že pomoc z EFG může spolufinancovat pouze aktivní opatření na pracovním trhu, která vedou k trvalému a dlouhodobému zaměstnání; opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat ani opatření, za něž jsou podle vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

17.  vítá dohodu, jíž bylo v Radě dosaženo ohledně opětovného zavedení tzv. kritéria krize v nařízení o EFG na období 2014–2020, jež umožňuje poskytovat finanční pomoc jak pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku současné finanční a hospodářské krize, tak pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání kvůli velkým změnám ve struktuře světového obchodu;

18.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

19.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

20.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2013/001 FI/Nokia, Finsko)

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí 2013/788/EU.)

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (2) Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2013/003 DE/First Solar, Německo) (COM(2013)0706 – C7-0358/2013 – 2013/2263(BUD))

P7_TA(2013)0530 A7-0408/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0706 – C7‑0358/2013),

—  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (IIA ze dne 17. května 2006), a zejména na bod 28 této dohody,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(2) (dále jen „nařízení o EFG“),

—  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 28 IIA ze dne 17. května 2006,

—  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

—  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0408/2013),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje s cílem poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých strukturálních změn světového obchodu, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce,

B.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IIA ze dne 17. května 2006 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG),

C.  vzhledem k tomu, že Německo předložilo žádost EGF/2013/003 DE/First Solar o finanční příspěvek z EFG v návaznosti na propuštění 959 pracovníků z podniku First Solar Manufacturing GmbH, přičemž opatření spolufinancovaná z EFG jsou určena 875 pracovníkům propuštěným během referenčního období od 15. listopadu 2012 do 15. března 2013,

D.  vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 2 písm. a) nařízení o EFG jsou splněny, a Německo má proto podle tohoto nařízení nárok na finanční příspěvek;

2.  bere na vědomí, že německé orgány předložily žádost o finanční příspěvek z EFG dne 12. dubna 2013 a že posouzení této žádosti Komise zpřístupnila dne 16. října 2013; vítá krátké období posuzování žádosti v délce 6 měsíců;

3.  konstatuje, že v důsledku propouštění z podniku First Solar Manufacturing GmbH došlo k okamžitému zvýšení míry nezaměstnanosti o 4 procentní body, přičemž dotčená oblast (spolková země Braniborsko) se již nyní potýká s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti (11,3 % v porovnání s celostátním průměrem ve výši 7,4 % v únoru 2013);

4.  domnívá se, že propouštění z podniku First Solar Manufacturing GmbH působícího v oblasti výroby solární energie souvisí s velkými strukturálními změnami světového obchodu v důsledku nadměrné kapacity výroby solárních modulů v Číně doprovázené celosvětovým poklesem poptávky, což ve srovnání s předchozím rokem vedlo k propadu cen o přibližně 40 %, jenž je příčinou uzavření obou elektráren v roce 2013;

5.  konstatuje, že dotčené propouštění pracovníků je součástí rozsáhlého plánu restrukturalizace, v rámci něhož byl globálně snížen počet zaměstnanců podniku First Solar Manufacturing GmbH o 30 % s ohledem na prudké snížení globální výrobní kapacity podniku, což vedlo k uzavření obou provozů umístěných na území Německa; zdůrazňuje, že přidaná hodnota EFG spočívá v reakci na propouštění způsobené nečekanými změnami na trzích, které souvisí s globalizací;

6.  vítá rozhodnutí německých orgánů, že dne 1. ledna 2013 – tedy se značným předstihem před konečným rozhodnutím o poskytnutí finanční podpory z EFG na navržený koordinovaný balík opatření – zahájí realizaci individualizovaných služeb, aby pracovníkům rychle poskytly pomoc; poznamenává, že se propuštěným pracovníkům před účastí na opatřeních financovaných z EFG dostalo také podpory z ESF; vítá, že německé orgány potvrdily, že byla zavedena opatření nezbytná k tomu, aby se zabránilo dvojímu financování z fondů Unie;

7.  konstatuje, že součástí koordinovaného balíku opatření individualizovaných služeb, které mají být spolufinancovány, jsou i opatření k začlenění 875 propuštěných pracovníků na trh práce, např. školicí kurzy zaměřené na získání kvalifikace, řízení odborné přípravy, semináře a profesní skupiny, podpůrné služby a hledání zaměstnání v mezinárodním měřítku, hloubkové poradenství na téma zakládání podniků, hledání zaměstnání, aktivační granty, následné akce a následná péče a denní příspěvky;

8.  konstatuje, že více než polovina podpory z EFG bude vynaložena na příspěvky a náhrady – 875 pracovníků má po dobu, kdy budou aktivně zapojeni do opatření, pobírat denní příspěvky (odhadované náklady na jednoho pracovníka po dobu 9 měsíců činí 2 714 EUR); dále konstatuje, že tato žádost zahrnuje paušální částku 1 869 EUR, která je aktivačním příplatkem pro 200 pracovníků, kteří si po skončení opatření rychle najdou zaměstnání bez další pomoci;

9.  připomíná, že podpora EFG by měla být v první řadě určena na hledání práce a programy odborné přípravy, a nikoli na to, aby se z ní přímo pokrývaly finanční příspěvky; konstatuje že, pokud budou finanční příspěvky do balíčku zahrnuty, měly by doplňovat, a nikoli nahrazovat příspěvky, za které podle vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv nesou odpovědnost členské státy nebo podniky; v této souvislosti zdůrazňuje, že nové nařízení o EFG pro období 2014–2020 omezí zahrnování finančních příspěvků do balíčku na maximální výši 35 % nákladů na opatření a že se tudíž neúměrný podíl příspěvků nebude podle nového nařízení opakovat;

10.  vítá skutečnost, že sociální partneři přijali sociální plán pro pracovníky propuštěné z podniku First Solar Manufacturing GmbH a že koordinovaný soubor individualizovaných služeb bude koncipovat a řídit přechodová společnost; konstatuje, že jeho fungování bude v prvních šesti měsících platit First Solar Manufacturing GmbH a ESF prostřednictvím svého federálního programu a že služby přechodové společnosti se budou vztahovat i na opatření financovaná z EFG; poznamenává, že v průběhu jednotlivých etap uplatňování EFG a v přístupu k němu bude uplatňována politika rovnosti žen a mužů, jakož i zásada nediskriminace;

11.  připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost všech pracovníků vhodnou odbornou přípravou a uznáním dovedností a schopností získaných během jejich profesní dráhy; očekává, že odborná příprava, která tvoří součást koordinovaného balíku opatření, bude přizpůsobena nejen potřebám propuštěných pracovníků, ale také skutečnému podnikatelskému prostředí;

12.  konstatuje, že informace o koordinovaném balíku individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují opatření financovaná z evropských strukturálních fondů; zdůrazňuje, že německé orgány potvrdily, že na způsobilá opatření není čerpána podpora z jiných finančních nástrojů Unie; znovu žádá Komisi, aby do svých výročních zpráv zařazovala také srovnávací hodnocení těchto údajů, aby se zajistilo plné dodržování stávajících předpisů a bylo zaručeno, že nedojde ke zdvojování služeb financovaných z prostředků Unie;

13.  žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí ke zlepšení procedurálních postupů s cílem urychlit uvolňování prostředků z EFG; oceňuje, že Komise v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování grantů zavedla zdokonalený postup, jehož cílem je předkládat rozpočtovému orgánu spolu s návrhem na uvolnění prostředků z EFG rovněž posouzení Komise ohledně způsobilosti žádosti o pomoc z EFG; doufá, že do nového nařízení o EFG (2014–2020) budou začleněna další zlepšení postupu a dosáhne se vyšší účinnosti, lepší transparentnosti, viditelnosti a monitorování EFG;

14.  zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení o EFG má být zajištěno, aby EFG podporoval začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků do stabilního zaměstnání; dále zdůrazňuje, že pomoc z EFG může spolufinancovat pouze aktivní opatření na pracovním trhu, která vedou k trvalému a dlouhodobému zaměstnání; opětovně poukazuje na to, že podpora ze strany EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

15.  vítá dohodu, jíž bylo v Radě dosaženo ohledně opětovného zavedení tzv. kritéria krize v nařízení o EFG na období 2014–2020, jež umožňuje poskytovat finanční pomoc jak pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku současné finanční a hospodářské krize, tak pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání kvůli velkým změnám ve struktuře světového obchodu;

16.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

17.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2013/003 DE/First Solar, Německo)

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí 2013/789/EU.)

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (2) Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2012/011 DK/Vestas, Dánsko) (COM(2013)0703 – C7-0357/2013 – 2013/2262(BUD))

P7_TA(2013)0531 A7-0410/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2013)0703 – C7‑0357/2013),

—  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (IIA ze dne 17. května 2006), a zejména na bod 28 této dohody,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(2) (dále jen „nařízení o EFG“),

—  s ohledem na postup třístranných rozhovorů podle bodu 28 IIA ze dne 17. května 2006,

—  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

—  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0410/2013),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje s cílem poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by, v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IIA ze dne 17. května 2006 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji,

C.  vzhledem k tomu, že Dánsko předložilo žádost EGF/2012/011 DK/Vestas o finanční příspěvek z EFG v návaznosti na propuštění 611 pracovníků ze společnosti Vestas Group, přičemž opatření spolufinancovaná z EFG jsou určena 611 pracovníkům propuštěným během referenčního období od 18. září 2012 do 18. prosince 2012;

D.  vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 2 písm. a) nařízení o EFG jsou splněny, a Dánsko má proto podle tohoto nařízení nárok na finanční příspěvek;

2.  bere na vědomí, že dánské orgány podaly svou žádost o finanční příspěvek z fondu EFG dne 21. prosince 2012 a že posouzení této žádosti Evropská komise zpřístupnila dne 16. října 2013; konstatuje, že hodnocení této žádosti trvalo mnohem déle ve srovnání s předchozím případem, který se týkal společnosti Vestas, předloženým Dánskem v květnu 2012;

3.  domnívá se, že propouštění ve společnosti Vestas Group působící v odvětví výroby větrných turbín souvisí s velkými změnami ve struktuře světového obchodu v důsledku globalizace, a poukazuje na stagnaci poptávky po montáži větrných turbín v Unii a růst asijského trhu, pronikání čínských výrobců větrných turbín na trh Unie za konkurenceschopnější ceny a významný pokles podílu Unie na celkové kapacitě z 66 % v roce 2006 na 27,5 % v roce 2012(3);

4.  je toho názoru, že trh Unie s větrnou energií určitě dále poroste a bude vytvářet poptávku zajišťující odbyt výrobcům větrných turbín v Unii a na ně napojeným odvětvím, neboť na úrovni Unie bude trvale prosazována energie z obnovitelných zdrojů; odkazuje v této souvislosti na povinné vnitrostátní cíle týkající se využívání obnovitelné energie do roku 2020; vyjadřuje proto znepokojení nad touto konkrétní relokací a poukazuje na riziko, že na trh Unie budou dováženy větrné turbíny vyrobené v Asii;

5.  poznamenává, že uvedené propouštění pracovníků je přímým důsledkem strategického rozhodnutí společnosti Vestas Group z listopadu 2011 reorganizovat svou strukturu a přiblížit se svým zákazníkům na regionálních trzích, zejména v Číně; konstatuje, že postižená oblast Ringkøbing-Skjern investovala značné částky do infrastruktury s cílem přilákat inovativní podnik, jako je Vestas Group, a rozhodnutí společnosti Vestas staví regiony do obtížné situace;

6.  konstatuje, že ve společnosti Vestas Group již došlo k hromadným propouštěním v letech 2009–2010, přičemž nová vlna propouštění od začátku roku 2012 zvýšila počet postižených zaměstnanců společnosti Vestas na přibližně 2000, což pro zasažené obce, které se již potýkají s rychlým nárůstem nezaměstnanosti, představuje velký problém(4);

7.  konstatuje, že se jedná již o třetí případ intervence EFG týkající se společnosti Vestas Group a čtvrtý případ využití EFG v odvětví větrných turbín (EGF/2010/003 DK/Vestas(5), EGF/2010/022 DK/LM Glasfiber(6), EGF/2010/017 DK/Midtjylland Machinery(7));

8.  vítá rozhodnutí dánských orgánů, že dne 1. března 2013 – tedy se značným předstihem před konečným rozhodnutím o poskytnutí finanční podpory z EFG na navržený koordinovaný balík opatření – zahájí realizaci individualizovaných služeb, aby pracovníkům rychle poskytly pomoc;

9.  konstatuje, že součástí koordinovaného balíku opatření individualizovaných služeb, které mají být spolufinancovány, jsou i opatření k začlenění 611 propuštěných pracovníků na trh práce, např. instruktáže a koučování, individualizované cílené vzdělávací balíčky (mezikulturní vzdělávací kurzy, jazykové kurzy, odborná příprava na podnikání, předem připravené kurzy a vzdělávací programy), podnikatelské granty, opatření pro osoby ve věku 55 let a více – zvláštní instruktáže a pomoc při hledání zaměstnání, příspěvky na živobytí;

10.  vítá skutečnost, že se pracovníci zúčastní v rámci individualizovaného cíleného vzdělávacího balíčku školení, která budou vyhovovat jejich potřebám a budou upřesněna ve fázi poskytování poradenských služeb a koučování;

11.  vítá skutečnost, že koordinovaný balíček zajišťuje opatření se zvláštní instruktáží a pomocí při hledání jiného zaměstnání pro pracovníky ve věku 55 let a starší, kteří budou mít pravděpodobně více potíží při hledání nového zaměstnání z důvodu jejich věku;

12.  konstatuje, že balíček obsahuje značné finanční pobídky pro zakládání vlastních podniků (až do výše 25 000 EUR), které budou striktně vázány na účast v kurzech podnikání a na sledování na konci projektu EFG;

13.  vyjadřuje nicméně politování nad tím, že více než polovina podpory z EFG bude vynaložena na různé finanční příspěvky – uvádí se, že všichni pracovníci budou pobírat příspěvky na živobytí, jejichž výše se odhaduje na 10 400 EUR na pracovníka;

14.  připomíná, že podpora EFG by měla být v první řadě určena na hledání práce a programy odborné přípravy, místo toho, aby se z ní přímo pokrývaly finanční příspěvky; konstatuje, že pokud budou finanční příspěvky do balíčku zahrnuty, tyto příspěvky by měly doplňovat a nikoli nahrazovat příspěvky, za které podle vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv nesou odpovědnost členské státy nebo podniky; zdůrazňuje v této souvislosti, že nové nařízení o EFG na období 2014–2020 zavede limit na finanční příspěvky, které nesmí v balíčku představovat více než 35 % nákladů, a že se tudíž neúměrný podíl příspěvků nebude podle nového nařízení opakovat;

15.  vítá, že během koncipování žádosti o příspěvek z EFG byla vedena konzultace se sociálními partnery, včetně odborových svazů, a že v průběhu jednotlivých etap uplatňování EFG a v přístupu k němu bude uplatňována politika rovnosti žen a mužů, jakož i zásada nediskriminace;

16.  připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost všech pracovníků vhodnou odbornou přípravou a uznáním dovedností a schopností získaných během jejich profesní dráhy; očekává, že odborná příprava, která tvoří součást koordinovaného souboru opatření, bude přizpůsobena nejen potřebám propuštěných pracovníků, ale také skutečnému podnikatelskému prostředí;

17.  konstatuje, že poskytnuté informace o koordinovaném souboru individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují opatření financovaná ze strukturálních fondů; zdůrazňuje, že dánské orgány potvrdily, že na způsobilá opatření není čerpána podpora z jiných finančních nástrojů Unie; znovu žádá Komisi, aby do svých výročních zpráv zařazovala srovnávací hodnocení těchto údajů, aby se zajistilo plné dodržování stávajících předpisů a aby nedocházelo ke zdvojování služeb financovaných z prostředků Unie;

18.  žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí na zlepšení postupů s cílem urychlit uvolňování prostředků z EFG; oceňuje, že Komise v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování prostředků zavedla zdokonalený postup, jehož cílem je předkládat rozpočtovému orgánu spolu s návrhem na uvolnění prostředků z EFG rovněž posouzení Komise ohledně způsobilosti žádosti o pomoc z EFG; doufá, že další zlepšení postupu budou začleněna do nového nařízení o EFG na období 2014–2020 a že bude dosaženo vyšší účinnosti, transparentnosti a většího zviditelnění EFG;

19.  zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení o EFG má být zajištěno, aby EFG podporoval najímání jednotlivých propuštěných pracovníků do stálého zaměstnání; dále zdůrazňuje, že pomoc z EFG může spolufinancovat pouze aktivní opatření na pracovním trhu, která vedou k trvalému a dlouhodobému zaměstnání; opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou podle vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

20.  vítá dohodu, jíž bylo v Radě dosaženo ohledně opětovného zavedení tzv. kritéria krize v nařízení o EFG na období 2014–2020, jež umožňuje poskytovat finanční pomoc jak pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku současné finanční a hospodářské krize, tak pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání kvůli velkým změnám ve struktuře světového obchodu;

21.  schvaluje rozhodnutí připojené k tomuto usnesení;

22.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady toto rozhodnutí podepsal a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s přílohou Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2012/011 DK/Vestas, Dánsko)

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí 2013/787/EU.)

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (2) Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1. (3) World Wind Energy Association (Světová asociace pro větrnou energii). The World Wind Energy Association 2012 Annual Report (Výroční zpráva Světové asociace pro větrnou energii za rok 2012), Bonn, květen 2013. http://www.wwindea.org/webimages/WorldWindEnergyReport2012_final.pdf (4) www.dst.dk (5) COM(2012)0502 – Rozhodnutí 2012/731/EU (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 19). (6) COM(2011)0258 – Rozhodnutí 2011/469/EU (Úř. věst. L 195, 27.7.2011, s. 53). (7) COM(2011)0421 – Rozhodnutí 2011/725/EU (Úř. věst. L 289, 8.11.2011, s. 31).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 obsahující doporučení Evropského parlamentu, Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost k jednání o dohodě o strategickém partnerství mezi EU a Kanadou (2013/2133(INI))

P7_TA(2013)0532 A7-0407/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na probíhající jednání mezi EU a Kanadou o dohodě o strategickém partnerství,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2006 o doložce o lidských právech a demokracii v dohodách Evropské unie(1),

—  s ohledem na svá předchozí usnesení o vztazích s Kanadou, zejména na usnesení ze dne 5. května 2010 o vrcholné schůzce EU-Kanada(2), usnesení ze dne 8. června 2011 o obchodních vztazích mezi EU a Kanadou(3) a usnesení ze dne 13. června 2013 o úloze EU při prosazování širšího transatlantického partnerství(4);

—  s ohledem na rámcovou dohodu o obchodní a hospodářské spolupráci mezi Evropským hospodářským společenstvím a Kanadou z roku 1976(5);

—  s ohledem na prohlášení o transatlantických vztazích mezi Evropským společenstvím a Kanadou přijaté v roce 1990,

—  s ohledem na společné politické prohlášení a na společný akční plán z roku 1996,

—  s ohledem na sdělení Komise o vztazích mezi EU a Kanadou (COM(2003)0266),

—  s ohledem na program partnerství mezi EU a Kanadou přijatý v roce 2004,

—  s ohledem na zprávu Smíšenému výboru pro spolupráci EU-Kanada z roku 2011,

—  s ohledem na závěry meziparlamentního setkání mezi EU a Kanadou z dubna 2013,

—  s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii,

—  s ohledem na čl. 90 odst. 4 a článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A7-0407/2013),

A.  vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a Kanadou mají dlouhou historii, jsou pevné a zakládají se na společných zájmech a hodnotách; vzhledem k tomu, že sdílené hodnoty demokracie a ochrany základních práv by měly být stěžejní součástí jakékoli dohody mezi dvěma smluvními stranami, jejímž cílem je poskytnout pro tento vztah rámec;

B.  vzhledem k tomu, že EU a Kanada mají dlouhou společnou minulost, která se odráží v rozsáhlé politické a hospodářské spolupráci zahájené v roce 1976, kdy EU s Kanadou jako první členskou zemí OECD podepsala rámcovou dohodu; vzhledem k tomu, že tato dohoda představovala po dlouhou dobu vhodný rámec pro prohlubování vztahů, posilování politického svazku a další spolupráce;

C.  vzhledem k tomu, že Kanada je státem se stabilní parlamentní demokracií; vzhledem k tomu, že Kanada sdílí s EU podobné demokratické hodnoty a zásady;

D.  vzhledem k tomu, že dohoda o strategickém partnerství, o níž se v současnosti jedná, by modernizovala a oživila vztahy mezi EU a Kanadou a výrazně přispěla k prohloubení politických, hospodářských a kulturních vztahů a ke zlepšení naší spolupráce v mnoha oblastech; vzhledem k tomu, že tato dohoda také kodifikuje status EU a Kanady jakožto strategických partnerů;

E.  vzhledem k tomu, že dohoda o strategickém partnerství by ve spojení s komplexní dohodou o hospodářské a obchodní spolupráci kromě zlepšení institucionální struktury vztahů poskytla evropským a kanadským občanům hmatatelné výhody a příležitosti, jestliže do procesu budou zapojeny všechny zúčastněné strany; vzhledem k tomu, že se očekává, že otevírání trhů a spolupráce v oblasti právních předpisů přinesou značné ekonomické zisky a budou mít pozitivní dopad na zaměstnanost v Kanadě i EU; vzhledem k tomu, že rozšiřování transatlantického partnerství při stávajícím rámci Severoamerické zóny volného obchodu může vést k otevření transatlantického trhu, z něhož by měly prospěch všechny zúčastněné strany, pokud se nesníží úroveň stávajících sociálních norem a norem v oblasti životního prostředí;

F.  vzhledem k tomu, že z výhod a možností, které by přineslo zintenzívnění vztahů mezi EU a Kanadou, by měli rovnoměrně těžit všichni evropští i kanadští obyvatelé v závislosti na svých životních podmínkách a potřebách; vzhledem k tomu, že by měla být uznána různost hospodářských a průmyslových podmínek EU a Kanady, a vzhledem k tomu, že je třeba zaručit dodržování udržitelného a odpovědného využívání zdrojů;

G.  vzhledem k tomu, že dne 18. října 2013 uzavřeli předseda Komise a kanadský ministerský předseda politickou dohodu ohledně klíčových prvků komplexní dohody o hospodářské a obchodní spolupráci, zatímco jednání o dohodě o strategickém partnerství stále pokračují; vzhledem k tomu, že komplexní dohoda o hospodářské a obchodní spolupráci a dohoda o strategickém partnerství se navzájem v posilování vztahů mezi EU a Kanadou doplňují;

H.  vzhledem k tomu, že souběžně s jednáními o dohodě o strategickém partnerství byla vyjednána dohoda mezi EU a Kanadou o sdílení osobních údajů o cestujících (PNR), která by měla prohloubit vzájemné vazby také v oblasti boje proti terorismu a poskytnout řádná ochranná opatření proti nepřiměřeným postupům profilování založených na uchovávání osobních údajů cestujících z EU;

I.  vzhledem k tomu, že Kanada v roce 2011 oficiálně odstoupila od Kjótského protokolu; vzhledem k tomu, že EU opakovaně vyzvala Kanadu, aby v souladu se svými mezinárodními závazky snížila emise skleníkových plynů;

J.  vzhledem k tomu, že má-li se zajistit, aby všechny osoby a podniky ze všech členských států EU, včetně Rumunska a Bulharska, měly rovné příležitosti pro spolupráci s kanadskými partnery, je třeba co nejdříve vyřešit otázku plně bezvízového styku;

K.  vzhledem k tomu, že strategické partnerství mezi EU a Kanadou by mělo být řádně zohledněno v mezinárodních fórech a organizacích; vzhledem k tomu, že rozhodnutí ohledně statusu pozorovatele EU, které přijala Arktická rada a které Kanada podpořila, je v této souvislosti politováníhodné; vzhledem k tomu, že se EU zavázala spolupracovat s kanadskými orgány s cílem tuto záležitost vyřešit;

1.  předkládá Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost tato doporučení. Je třeba:

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení obsahující doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost, členským státům a vládě a parlamentu Kanady.

(1) Úř. věst. C 290 E, 29.11.2006, s. 107. (2) Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 64. (3) Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 20. (4) Přijaté texty, P7_TA(2013)0280. (5) Úř. věst. L 260, 24.9.1976, s. 2.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 o rámci pro ozdravné postupy a řešení problémů nebankovních institucí (2013/2047(INI))

P7_TA(2013)0533 A7-0343/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na posudkovou zprávu Výboru pro platební a vypořádací systémy Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (CPSS-IOSCO) z července 2012 o ozdravných postupech a řešení problémů infrastruktur finančního trhu,

—  s ohledem na posudkovou zprávu výboru CPSS-IOSCO ze srpna 2013 o ozdravení infrastruktur finančního trhu,

—  s ohledem na zprávu Mezinárodního sdružení orgánů dohledu v pojišťovnictví (IAIS) nazvanou „Globální systémově významní pojistitelé: výchozí metoda posuzování rizik“ a na zprávu nazvanou „Globální systémově významní pojistitelé: opatření politiky“,

—  s ohledem na zprávu Rady pro finanční stabilitu ze dne 18. července 2013 nazvanou „Globální systémově významní pojistitelé a politická opatření, jež se na ně budou vztahovat“(1),

—  s ohledem na posudkovou zprávu Rady pro finanční stabilitu ze srpna 2013 nazvanou „Použití klíčových atributů účinných režimů řešení problémů v případě nebankovních finančních institucí“,

—  s ohledem na konzultaci útvarů Komise ohledně případného rámce pro ozdravné postupy a řešení problémů nebankovních finančních institucí,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (EMIR)(2),

—  s ohledem na Komisí předložený návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnice 98/26/ES (nařízení o centrálních depozitářích),

—  s ohledem na Komisí předložený návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení problémů úvěrových institucí a investičních podniků (COM(2012)0280), a na příslušnou zprávu Hospodářského a měnového výboru(3),

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0343/2013),

A.  vzhledem k tomu, že programy MMF a Světové banky pro hodnocení finančního sektoru nyní zahrnují posouzení infrastruktury finančních trhů;

B.  vzhledem k tomu, že pro celosvětové zvýšení stability nebankovního finančního sektoru mají zásadní význam účinné ozdravné plány a nástroje k řešení problémů;

C.  vzhledem k tomu, že infrastruktura finančních trhů se vyznačuje velkou organizační rozmanitostí; vzhledem k tomu, že má-li se usnadnit příprava vhodných plánů ozdravných postupů a především vhodného řešení problémů, je nezbytné tyto infrastruktury rozlišovat podle složitosti organizačního modelu, zeměpisné působnosti a obchodního modelu;

D.  vzhledem k tomu, že nařízení EMIR a nařízení o centrálním depozitáři cenných papírů sice usilují o zmírnění systémových rizik pomocí vhodně regulované tržní infrastruktury, avšak tato snaha může mít nezamýšlené důsledky;

E.  vzhledem k tomu, že povinné centrální zúčtování sice žádoucím způsobem přispívá ke snižování celkového systémového rizika na finančních trzích, nicméně v jeho důsledku se rovněž zvýšila koncentrace systémových rizik v ústředních protistranách, a vzhledem k tomu, že všechny ústřední protistrany jsou systémově velmi důležité na svých vlastních trzích;

F.  vzhledem k tomu, že největší členové clearingového systému se obvykle účastní více než jedné ústřední protistrany, takže pokud jedna z nich selže, začnou se s problémy pravděpodobně potýkat i další protistrany;

G.  vzhledem k tomu, že vícečetná selhání členů ústředních protistran budou mít ničivé důsledky nejen pro subjekty na finančních trzích, ale i pro celou společnost;

H.  vzhledem k tomu, že používání systému ústředních protistran se zdůvodňuje snížením rizika selhání protistrany tím, že před nabídnutím produktů k centrálnímu zúčtování je správně stanovena jejich marže, takže selhání jedné z protistran neovlivní zbytek trhu;

I.  vzhledem k tomu, že postupy řízení rizik ukazují, že centrální protistrany snižují riziko a nejistotu protistran a předchází šíření problémů;

J.  vzhledem k tomu, že nařízení EMIR plně nezohledňuje rizika plynoucí z toho, když ústřední protistrana nesprávně vyhodnotí maržové požadavky pro celou třídu produktů

K.  vzhledem k tomu, že ústřední protistrany mají pobídky k používání nižších marží, zejména při zavádění nových produktů nebo nových tříd aktiv, s cílem přilákat klientelu; vzhledem k tomu, že je nutné posoudit, zda je rozdělení fondů pro riziko selhání podle třídy produktů nebo aktiv účinné;

L.  vzhledem k tomu, že zatím nebyla otestována rizika spojená s křížovým stanovením marží produktů (stanovení marží ve vztahu k portfoliu) pomocí oddělení aktiv v rámci fondu ústřední protistrany vytvořeném pro riziko selhání, a tak ačkoli snížení požadavků na kolaterál může krátkodobě snížit náklady, křížové stanovování marží by nemělo ohrozit schopnost ústřední protistrany správně řídit rizika a mělo by dodržovat omezení vyplývající z analýz hodnoty v riziku;

M.  vzhledem k tomu, že jeden z klíčových přínosů člena clearingového systému spočívá v tom, že klientům poskytuje ochranu před rizikem selhání protistrany jak ve vztahu k ústřední protistraně, tak k ostatním členům clearingového sytému;

N.  vzhledem k tomu, že mezinárodní centrální depozitáře cenných papírů EU jsou jakožto zprostředkovatelé na trhu s eurobondy významné instituce z hlediska celosvětového systému a že v současné době působí na základě bankovních licencí;

O.  vzhledem k tomu, že centrální zúčtování klade větší požadavky na řízení kolaterálu a souvisejících služeb, které nyní poskytují depozitáře cenných papírů (dále jen „DCP“) a depozitní banky;

P.  vzhledem k tomu, že kvůli připravovanému zavedení systému Target2Securities zvažují DCP nové služby;

Q.  vzhledem k tomu, že standardní úpadkové režimy neposkytnou úplný rámec pro nakládání s aktivy klientů, pokud DCP selže, aniž by uplatňoval právní předpisy v oblasti cenných papírů;

R.  vzhledem k tomu, že IAIS v červenci 2013 vydalo zprávu o globálních systémově významných pojistitelích, v níž došlo k závěru, že zatímco se potvrdilo, že tradiční obchodní model pojišťoven je mnohem odolnější během finančních krizí než obchodní model bank, mohou velké, úzce propojené přeshraniční pojišťovny, zejména pojišťovny s rozsáhlými činnostmi nad rámec tradičních forem pojištění, jako je poskytování úvěrových a investičních záruk, představovat významné systémové riziko; vzhledem k tomu, že Rada pro finanční stabilitu na základě metody posuzování rizik vypracované IAIS určila devět velkých systémově významných pojišťoven, z nichž pět má sídlo v Unii;

S.  vzhledem k tomu, že systémové riziko v důsledku selhání správce aktiv sice není tak vážné jako v případě selhání klíčové tržní infrastruktury, avšak jak se obchodní modely správců aktiv vyvíjejí, může jejich význam z hlediska systému růst, čemuž se věnuje Rada pro finanční stabilitu ve své práci o stínovém bankovnictví;

1.  vyzývá Komisi, aby upřednostnila ozdravení a řešení problémů ústředních protistran a těch DCP, které jsou vystaveny úvěrovému riziku, a aby v případě, že dojde k závěru, že je vhodné vypracovat podobné právní předpisy pro jiné finanční instituce, náležitě rozlišovala jednotlivé typy institucí a zaměřila se na ty z nich, jež by mohly pro hospodářství představovat systémová rizika;

2.  zdůrazňuje, že je důležité, aby právní předpisy EU zohledňovaly mezinárodně dohodnuté zásady ve výboru CPSS-IOSCO, Radě pro finanční stabilitu a IAIS;

3.  zdůrazňuje, že je důležité, aby všechna ozdravná opatření pro nebankovní finanční instituce jasně odstupňovala pořadí zásahů, v jejichž rámci příslušné orgány sledují vhodně stanovené ukazatele finančního zdraví a mají pravomoc včasně zasáhnout v případě finančních potíží daného subjektu a vyzvat jej k přijetí nápravných opatření podle předem schváleného ozdravného plánu, aby nebylo nutné přistoupit k potenciálně rušivému krajnímu opatření, jímž je zahájení postupu pro řešení problémů daného subjektu;

4.  domnívá se, že nebankovní finanční instituce by měly vypracovat vlastní komplexní a robustní ozdravné plány, v nichž určí kriticky významné operace a služby, a zavést strategie a opatření, jež jsou zapotřebí k zajištění kontinuálního poskytování kriticky významných operací a služeb, a že tyto ozdravné plány by měl přezkoumat příslušný orgán dohledu; domnívá se, že orgán dohledu by měl být oprávněn požádat o provedení změn v ozdravném plánu a měl by konzultovat s orgánem příslušným k řešení krizí, jenž by v případě, že by zastával jiný názor, mohl vydat doporučení orgánu dohledu;

5.  zastává názor, že orgány dohledu by měly mít právo zasáhnout v zájmu finanční stability a požadovat provedení těch částí ozdravných plánů, které ještě nebyly zahájeny, nebo v nutných případech přijímat opatření; orgány dohledu by si však také měly být vědomy toho, že již tak v zátěžových situacích mohou trh uvrhnout do nejistoty;

6.  domnívá se, že orgány příslušné k řešení krizí a orgány dohledu by v každé zemi měly usilovat o spolupráci a vzájemně se o svých krocích informovat;

7.  shledává, že v případě skupin, jejichž subjekty se nacházejí v různých jurisdikcích, by plán skupiny pro řešení problémů měl být schválen různými orgány příslušnými k řešení krizí; tyto plány by měly vycházet z předpokladu, že orgány z různých jurisdikcí navzájem spolupracují;

8.  domnívá se, že opatření na řešení problémů by měla rozlišovat mezi různými službami a činnostmi, které je dotčená instituce v rámci infrastruktury finančního trhu oprávněna poskytovat či provádět;

9.  zdůrazňuje že je nutné zabránit rozporům mezi plány na ozdravení a řešení problémů a platnými právními předpisy, zejména se směrnicí o dohodách o finančním zajištění a s nařízením o infrastruktuře evropských trhů (EMIR), neboť by mohly snížit kapacity ústředních protistran a DCP k ozdravení a vyřešení problémů nebo bránit jejich účinnému fungování;

10.  zdůrazňuje, že v rámci posuzování toho, jak jsou konkrétní režimy řešení problémů relevantní pro tržní infrastrukturu, finanční instituce a stínové bankovní subjekty, je naprosto nezbytné vytvořit nástroje účinného monitorování aktuálního stavu a toku finančních rizik v rámci společností, sektoru, členských států v Unii a jimi napříč, jakož i mezi Unií a jinými světovými regiony; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby Evropský výbor pro systémová rizika, evropské orgány dohledu a jiné příslušné orgány k těmto účelům účinně využívaly relevantní údaje poskytované podle právních předpisů o bankovnictví, pojišťovnách a tržní infrastruktuře;

Ústřední protistrany

11.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby ústřední protistrany měly pro všechny produkty zúčtované ústřední protistranou vypracovanou strategii pro řízení selhání, jež bude součástí širšího ozdravného plánu schváleného orgánem dohledu; tato strategie se zaměří zejména na produkty určené k centrálnímu zúčtování, protože v jejich případě roste pravděpodobnost koncentrace rizik;

12.  zdůrazňuje význam sledování rizik, jež ústředním protistranám vznikají v důsledku koncentrace členů clearingového systému, a vyzývá orgány dohledu, aby Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) informovaly o 10 největších členech clearingového systému každé ústřední protistrany, aby tato rizika, jako např. vzájemné propojení, šíření problémů a úpadek hrozící současně více ústředním protistranám, mohla být centrálně monitorována a posuzována;

13.  vyzývá Komisi, aby vypracovala nástroje pro měření vnitrodenního rizika ústředních protistran s cílem zajistit, aby vnitrodenní zůstatky ústředních protistran u obchodních bank určené na správu účtu a platební služby nepřekročily předem stanovené limity, což by mohlo ohrozit fungování ústředních protistran;

14.  je přesvědčen o tom, že mají-li být zachovány pobídky pro řádnou správu ústředních protistran, je nutné dodržovat kaskádovitou ochranu proti selhání podle nařízení EMIR spočívající v tom, že předtím, než se přikročí k čerpání příspěvků odvedených do fondu pro riziko selhání členy, kteří neselhali, použijí se předfinancované vlastní finanční zdroje ústřední protistrany;

15.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby ústřední protistrany jednaly v obecném veřejném zájmu a odpovídajícím způsobem tomu přizpůsobily své obchodní strategie, aby tak významně snížily pravděpodobnost, že bude nutné zahájit postupy ozdravení a řešení problémů;

16.  vyzývá Komisi, aby uznala, že zatímco oddělení tříd aktiv (tzv. ring-fencing) ve fondu zřízeném ústřední protistranou pro riziko selhání má omezit šíření problémů, není jasné, zda toto opatření bude v praxi postačovat vzhledem ke skutečnosti, že obchodní pobídky spojené s křížovým stanovením marží produktů by mohly zvyšovat riziko v systému; vyzývá Komisi, aby navrhla další opatření na minimalizaci tohoto rizika nákazy;

17.  vyzývá Komisi, aby zajistila stanovení solidních zásad pro smluvní ujednání mezi ústřední protistranou a členy jejího clearingového systému a pro to, jakým způsobem tito členové přenášejí ztráty na své klienty, což by mělo probíhat tak, že před přesunutím jakýchkoli ztrát člena clearingového systému, který selhal, na klienta v rámci transparentního postupu rozdělení ztrát bude nutné vyčerpat jeho fond pro riziko selhání;

18.  domnívá se, že veškerá smluvní ujednání mezi ústřední protistranou a členy jejího clearingového systému by měla rozlišovat mezi ztrátami plynoucími z úpadku některého člena a ztrátami, jež vnikly z jiných důvodů, např. v důsledku špatných investičních rozhodnutí ústřední protistrany; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl výbor ústřední protistrany pro řízení rizik plně informován o investicích ústřední protistrany, aby si o nich udržel náležitý přehled; domnívá se, že za nejvhodnější ozdravné nástroje by za těchto okolností měly být považovány pozastavení výplaty dividend a pohyblivých složek odměn nebo dobrovolná restrukturalizace závazků pomocí kapitalizace pohledávky;

19.  domnívá se, že všechny ústřední protistrany by měly mít vypracovány komplexní ozdravné postupy, jež zajistí ochranu finančních prostředků a zdrojů v souladu s požadavky nařízení EMIR; tyto ozdravné plány by měly chránit před všemi předvídatelnými situacemi a měly by být zahrnuty do pravidel ústřední protistrany a společně zveřejněny;

20.  je pevně přesvědčen o tom, že v případě ústředních protistran je dělící čárou mezi ozdravným postupem a řešením problémů situace, kdy jsou vyčerpány prostředky kaskádovité ochrany proti selhání a kapacita ústřední protistrany pro absorpci ztrát; zastává názor, že v tomto okamžiku by měl orgán dohledu vážně posoudit možnost odvolání správní rady ústřední protistrany, převedení kriticky významných služeb nebo předání dohledu nad provozem ústřední protistrany jinému poskytovateli; domnívá se, že orgány příslušné k řešení problémů by měly mít k dispozici nezbytné pravomoci při posuzování situace a určitý manévrovací prostor, aby mohly svá rozhodnutí zdůvodnit;

21.  domnívá se, že orgány příslušné k řešení problémů by měly při výkonu takových pravomocí používat následující, velmi přesně vymezená kritéria:

22.  zdůrazňuje, že zajištění „kontinuálního poskytování služeb“ je třeba chápat za klíčový cíl plánu řešení problémů;

23.  zdůrazňuje, že účast členů clearingového systému na rozdělení ztrát před odvoláním správního orgánu ústřední protistrany by neměla zahrnovat peníze nebo majetek přímých či nepřímých klientů, pokud orgán příslušný k řešení může – jakmile je na něj přenesena odpovědnost – použít nástroje pro rozdělení ztráty, jako je snížení variační marže nebo vložení nových příspěvků do fondu pro riziko selhání členy clearingového systému, kteří neselhali, přičemž postupuje co nejvíce v souladu s plánem pro řešení problémů;

24.  je přesvědčen o tom, že pokud by měl orgán příslušný k řešení možnost pozastavit právo na předčasné vypovězení smluv, jež by pozastavilo zúčtovací povinnost ústřední protistrany po dobu nejvýše dvou dnů, měl by trh možnost správně stanovit nové smluvní podmínky, a tak lépe rozložit rizika; zavedení a výkon takové pravomoci je nutné pečlivě zvážit a měla by být podmíněna alespoň tím, že orgán příslušný k řešení určí, že pozastavení daného práva je nezbytné v zájmu finanční stability, s ohledem na cíle řešení problémů, interakci s příslušnými bankovními nebo jinými režimy řešení problémů, které se vztahují na členy clearingového systému, dále s ohledem na řízení selhání a rizik dané ústřední protistrany a dopad na všechny její trhy, účastníky zúčtování a finanční trhy obecně; tato pravomoc by musela být spojena s pravomocí zrušit zúčtovací povinnost, což by bylo krajním řešením poté, co bylo minimálně prozkoumáno, zda zúčtování nemůže krátkodobě provádět jiná ústřední protistrana;

25.  bere na vědomí, že členové clearingových systémů ústředních protistran pocházejí z velkého počtu zemí; domnívá se tedy, že rámec ústřední protistrany pro řešení problémů bude účinný jen tehdy, bude-li platný ve všech zúčastněných jurisdikcích; z tohoto důvodu je přesvědčen, že je nutné aktualizovat vnitrostátní insolvenční režimy, aby odpovídaly novému evropskému režimu řešení problémů;

26.  domnívá se, že ústřední protistrany s bankovní licencí by měly podléhat zvláštnímu režimu pro ústřední protistrany, a ne navrhovanému režimu ozdravných postupů a řešení problémů bank v rámci směrnice o ozdravných postupech a řešení problémů bank; v tomto ohledu vzbuzuje obavy zejména skutečnost, že navrhovaný režim pro banky by vyžadoval, aby měly v držení celkovou výši dluhu, který lze odepsat; je přesvědčen o tom, že taková pravomoc by byla pro ústřední protistrany s bankovní licencí nevhodná, protože takové dluhové nástroje obvykle nevydávají;

Depozitáře cenných papírů

27.  konstatuje, že depozitář cenných papírů (dále jen „DCP“) je povinen zajistit, aby jasným cílem jeho ozdravného plánu bylo zachování provozní kontinuity v rozumném krizovém scénáři tak, aby dotčený DCP mohl nadále vykonávat svou nejdůležitější funkci vypořádání i ostatní klíčové služby nebo aby je vykonávala existující třetí strana oprávněná podle nařízení o centrálním depozitáři cenných papírů i v případě, že byly zrušeny jeho ostatní obchodní činnosti;

28.  žádá, aby v případě, že v dohledné době nebude předložen samostatný legislativní návrh, bylo do nařízení o centrálním depozitáři zahrnuto ustanovení, že příslušné vnitrostátní orgány jsou povinny zajistit vypracování vhodných plánů na ozdravení a řešení problémů v souladu s mezinárodními normami, které Rada pro finanční stabilitu a výboru CPSS-IOSCO vypracovaly pro všechny DCP, včetně odkazů na články směrnice o ozdravných postupech a řešení problémů úvěrových institucí a investičních podniků, jež by se měly vztahovat na DCP s bankovní licencí;

29.  vyzývá členské státy, aby vzhledem k neexistenci právní úpravy cenných papírů propracovaly a koordinovaly své stávající zvláštní režimy správy DCP s cílem posílit jistotu ohledně toho, jak bude během krize zachována provozní kontinuita, zejména zajištěním přístupu orgánu příslušného k řešení do registrů, záznamů nebo účtů DCP tak, aby tento orgán nebo příslušný vnitrostátní orgán mohly snadno identifikovat majitele aktiv;

30.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby návrh rámce pro ozdravné postupy a řešení problémů DCP zajišťoval – v maximální možné míře – kontinuitu DCP během ozdravného procesu a řešení problémů;

31.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby návrh rámce pro ozdravné postupy a řešení problémů DCP zajišťoval kontinuitu legislativního prostředí DCP, zejména tím, že bude dodržovat směrnici o neodvolatelnosti zúčtování, ujednání o dodání proti zaplacení, fungování všech propojení DCP s jinými depozitáři a smlouvy s poskytovateli klíčových služeb během ozdravného procesu a řešení problémů;

Pojišťovny

32.  konstatuje, že v EU již dlouho existuje obezřetnostní regulace pojišťovnictví; zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy v rozumné lhůtě důsledně a jednotně uplatňovaly směrnici Solventnost II, jak je stanoveno v nařízení „Omnibus II“; požaduje ukončení jednání o nařízení „Omnibus II“, aby bylo možno včas dokončit druhou a třetí úroveň směrnice Solventnost II, a tak omezit na minimum pravděpodobnost zásahu ze strany orgánů příslušných k řešení problémů;

33.  vyzývá Komisi, aby pečlivě zohlednila práci IAIS na ozdravných postupech a řešení problémů pojišťoven a aby je zvážila v kontextu druhé úrovně směrnice Solventnost II, právních předpisů o finančních konglomerátech a směrnice o zprostředkování pojištění; dále ji vyzývá, aby spolupracovala s mezinárodními partnery na dodržení harmonogramu, který stanovila Rada pro finanční stabilitu pro provedení politických doporučení, jež zahrnují požadavek, aby systémově významné pojišťovny zajistily vypracování plánů ozdravných postupů a řešení problémů a posouzení řešitelnosti daného problému, posílily dozor nad skupinami a stanovily požadavky na lepší pokrytí ztrát; shledává, že dlouhodobý charakter pojistných závazků, odlišné lhůty, dlouhá období likvidace pojistných událostí (tzv. run-off) a obchodní povaha pojišťovnictví ve srovnání s bankovnictvím samy o sobě zajišťují – spolu s nástroji, které mají k dispozici regulační orgány – účinné postupy řešení problémů; domnívá se tedy, že by se pozornost měla soustředit na ozdravení;

34.  vyjadřuje politování nad tím, že IAIS a Rada pro finanční stabilitu odložily zveřejnění pokynů pro posuzování systémového statusu pojistitelů a pro ně určených strategických doporučení na červenec 2014; vyzývá Komisi, aby pečlivě zvážila systémové riziko zajišťoven, zejména s ohledem na jejich ústřední roli v řízení pojistného rizika, jejich vysokého stupně propojení a obtížné nahraditelnosti;

Správa aktiv

35.  vyzývá Komisi, aby uvážlivě posoudila, zda by měli být někteří správci aktiv označeni jako důležití z hlediska systému s ohledem na rozsah jejich činnosti a na základě komplexního souboru ukazatelů, jako je jejich velikost, obchodní model, zeměpisná působnost, rizikový profil, úvěruschopnost a to, zda obchodují na vlastní účet či zda pro ně platí požadavky na oddělení aktiv jejich klientů, a jiných relevantních faktorů;

36.  poukazuje na to, že aktiva klientů jsou oddělená a jsou držena depozitáři, a tudíž možnost převést tato aktiva na jiného správce aktiv představuje důležité ochranné opatření;

37.  je přesvědčen o tom, že účinná právní úprava cenných papírů by mohla zmírnit mnohé problémy v případě úpadku velkého přeshraničního správce aktiv;

Platební systémy

38.  vyzývá Komisi, aby navázala spolupráci s příslušnými mezinárodními orgány finančního dohledu, aby společně určily slabiny v celosvětově významných platebních systémech a stávající opatření k zajištění kontinuálního poskytování služeb v případě selhání;

39.  domnívá se, že vzhledem k tomu, že platební systémy jsou základem všech převodů hotovosti, je zjevné, že narušení trhu v takovém systému by mělo značné důsledky pro ostatní subjekty na finančním trhu; konstatuje, že již směrnice o neodvolatelnosti zúčtování z roku 1998 usiluje o zmírnění možných rizik v platebních systémech, ale domnívá se, že se tato směrnice dostatečně nezabývá ozdravením a řešením problémů, a že je proto třeba přijmout zvláštní ustanovení, která platebním systémům umožní reagovat odpovídajícím způsobem na nepříznivé okolnosti;

o
o   o

40.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) http://www.financialstabilityboard.org/publications/r_130718.pdf. (2) Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1. (3) A7-0196/2013.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 o kosmické průmyslové politice EU – uvolnění potenciálu pro hospodářský růst v kosmickém odvětví (2013/2092(INI))

P7_TA(2013)0534 A7-0338/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na znění hlavy XIX článku 189 Smlouvy o fungování Evropské unie, který se týká výzkumu a technologického rozvoje a politiky pro oblast vesmíru a který zmiňuje zejména vypracování evropské politiky pro oblast vesmíru k podpoře vědeckého a technického pokroku, průmyslové konkurenceschopnosti a provádění politik Unie,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. února 2013 nazvané „Kosmická průmyslová politika EU“ (COM(2013)0108),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2010 nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“ (COM(2010)0614),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (COM(2012)0582),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. dubna 2011 nazvané „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“ (COM(2011)0152),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. listopadu 2012 nazvané „Navazování účelných vztahů mezi EU a Evropskou kosmickou agenturou“ (COM(2012)0671),

—  s ohledem na rozhodnutí Rady 2004/578/ES ze dne 29. dubna 2004 o uzavření rámcové dohody mezi Evropským společenstvím a Evropskou kosmickou agenturou(1),

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 11. října 2010, 31. května 2011, 2. prosince 2011 a 30. května 2013,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2012 o kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům(2),

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A7-0338/2013),

A.  vzhledem k tomu, že článek 189 SFEU výslovně svěřuje Evropské unii úlohu vypracovat politiku pro oblast vesmíru za účelem podpory vědeckého a technického pokroku, průmyslové konkurenceschopnosti a provádění jejích politik;

B.  vzhledem k narůstající konkurenci ze strany nově se rozvíjejících vesmírných velmocí, jako jsou Čína a Indie, již politický význam jednotlivých členských států nestačí k tomu, aby bylo možné vypořádat se s budoucími výzvami tohoto odvětví;

C.  vzhledem k tomu, že politika pro oblast vesmíru je klíčovou součástí strategie Evropa 2020;

D.  vzhledem k tomu, že bezpočet služeb, jichž občané využívají ve svém každodenním životě, například televize, vysokorychlostní internet, navigační systémy nebo celoevropský automatický systém tísňového volání eCall, přímo nebo nepřímo závisí na fungování kosmického průmyslu;

E.  vzhledem k tomu, že evropský kosmický průmysl vytváří konsolidovaný roční obrat ve výši 6,5 miliardy EUR a zaměstnává v přepočtu na plné úvazky více než 34 500 vysoce kvalifikovaných pracovníků a že v současné době hospodářských obtíží by měl být vyzdvižen význam tohoto průmyslu jako odvětví, které se vyznačuje silným potenciálem pro růst a inovace a vytváří pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou;

F.  vzhledem k tomu, že stále ještě nefunguje dostatečná koordinace opatření, která v oblasti politiky pro oblast vesmíru přijímají EU, členské státy a ESA, a že proto dochází ke zdvojování struktur a k tomu, že nemohou být využívány synergické účinky; zdůrazňuje, že zavedení jasného rámce řízení vesmírného odvětví by přineslo větší účinnost úspor;

G.  vzhledem k tomu, že ESA coby mezivládní organizace nemá k Evropskému parlamentu žádný formální vztah, a chybí jí tudíž zpětná vazba na občany, která je jinak přítomná ve všech ostatních oblastech politiky Unie;

H.  vzhledem k tomu, že kosmický průmysl je investičně náročné odvětví s mimořádně dlouhými vývojovými cykly, a že jistota plánování pro něj tudíž má rozhodující úlohu; vzhledem k tomu, že z toho plyne viditelnost, které velkou měrou prospěje existence stabilního regulační rámce a jasného rámce řízení;

I.  vzhledem k tomu, že provozování evropského systému nosných raket může přispět k zajištění samostatného přístupu do vesmíru;

J.  vzhledem k tomu, že v současné době je EU závislá na mimoevropském vojenském systému GNSS, zatímco systém Galileo byl navržen a vyvinut civilním odvětvím a zůstane pod civilní kontrolou;

K.  vzhledem k tomu, že pro evropský kosmický průmysl má oproti jeho hlavním mezinárodním konkurentům podstatně větší význam komerční prodej;

L.  vzhledem k tomu, že služby využívající družicové systémy plní významnou úlohu v souvislosti s poskytováním informací pro rostoucí odvětví digitální společnosti a přispívají ke splnění cílů digitální agendy EU;

M.  vzhledem k tomu, že podle odhadů odborníků by trh se službami družicové navigace a pozorování Země mohl během deseti let dosáhnout objemu 300 miliard USD a že v západních členských státech EU závisí již dnes 6 % až 7 % HDP na družicové navigaci;

N.  vzhledem k tomu, že stále důležitější je mezinárodní harmonizace využívání vlnového spektra z důvodu rostoucí poptávky po možnostech bezdrátové komunikace a fyzikálních vlastností šíření vln, a tedy i s ohledem na zvyšující se nedostatek radiového spektra, která s tím souvisí;

Evropské směřování politiky pro oblast vesmíru

1.  vítá sdělení Komise o kosmické průmyslové politice EU; je toho názoru, že má-li dosáhnout skutečného uvolnění růstového potenciálu kosmického průmyslu, měla by se Komise zaměřit na několik málo opatření na podporu kosmické průmyslové politiky, která v tomto sdělení zmiňuje;

2.  zdůrazňuje, že všechny subjekty, které se podílí se na řízení budoucí politiky EU pro oblast vesmíru včetně Komise, Agentury pro evropský GNSS, agentury ESA, vnitrostátních agentur a specializovaných agentur, jako je např. Evropská organizace pro využívání meteorologických satelitů (EUMETSAT), musí být propojeny a musí fungovat na dlouhodobém základě;

3.  domnívá se, že v tomto směru mohou vnitrostátní agentury předkládat konkrétní návrhy, aby se Komise mohla zaměřit pouze na vstupní informace od členských států a stanovit vizi EU;

4.  zdůrazňuje, že Komise musí co nejdříve předložit jednoznačný plán pro program GMES/Copernicus a pro rozvoj a zavádění různých družic Sentinel a rovněž právní a operační rámec tohoto složitého systému;

5.  podporuje Komisi v jejím záměru přijmout opatření, která povedou k vytvoření soudržného evropského regulačního rámce pro oblast vesmíru; vyslovuje se ve prospěch vytvoření skutečného vnitřního trhu EU s produkty kosmického průmyslu a se službami v oblasti vesmíru; domnívá se, že je důležité, aby politika byla formulována a rozvíjena tak, aby její provádění nemělo negativní dopad nebo nenarušilo podmínky na obchodním trhu; konstatuje, že základem vývoje evropské politiky v oblasti vesmíru je jak soutěžní neutralita, tak transparentnost;

6.  konstatuje, že Komise dosud nevypracovala žádný horizontální přístup, který by umožňoval začlenit politiku v oblasti vesmíru do různých oblastí politiky Unie; vyzývá Komisi, aby tak učinila a v budoucnu zohlednila politiku v oblasti vesmíru v odvětvích, jako jsou telekomunikace, doprava, životní prostředí, zemědělství, bezpečnost nebo kultura;

7.  vítá prohlášení Komise o tom, že telekomunikace, navigace a pozorování Země z vesmíru poskytuje EU strategicky významné poznatky, o něž se opírají vnější vztahy Unie v oblasti rozvojové a humanitární pomoci;

8.  vyzývá Komisi, aby mezi své priority zařadila následující tematické oblasti: institucionální otázky, projekty Galileo a Copernicus, kosmický průmysl jako hnací síla růstu a nástroj zaměstnanosti, posouzení dopadů činností ve vesmírném odvětví, nezávislý přístup do vesmíru, úloha výzkumu a vývoje, družicová komunikace, pozorování a sledování vesmíru a kosmický odpad;

9.  podporuje názor Komise, že mnoho komponentů kosmických systémů má dvojí užití nebo je vojenské povahy, a tudíž podléhá směrnici 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství(3) ve znění směrnice 2012/47/EU ze dne 14. prosince 2012, pokud jde o seznam produktů pro obranné účely, nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití(4), nebo společnému postoji k vývozu zbraní; vítá návrh obsažený ve sdělení, aby byla Parlamentu do konce roku 2013 předložena formální zprávu o systému kontroly vývozu zboží dvojího užití; vyzývá Komisi, členské státy a pracovní skupinu Rady EU pro vývoz konvenčních zbraní (CORAM), aby ujasnily, který regulační rámec se má vztahovat na kterou kategorii výrobků a technologií;

Institucionální otázky

10.  oceňuje úspěchy, jichž agentura ESA v předchozích desetiletích dosáhla na úrovni Evropy v oblasti vesmírných misí, a vyzývá členské státy, které dosud nejsou členy agentury ESA, aby přistoupení a rozšířenou spolupráci zvážily; konstatuje nicméně, že efektivnějšího fungování a politické koordinace a odpovědnosti lze v dlouhodobém výhledu dosáhnout navázáním užší spolupráce mezi agenturou ESA a EU, mimo jiné s cílem vyhnout se zdvojování úsilí a překrývání činností; vyzývá Komisi, aby se co nejdůkladněji zabývala například otázkou, zda by se agentura ESA do budoucna mohla stát jako mezistátní organizace součástí správní struktury Unie, aniž by to bylo pociťováno jako proces vedoucí k přeměně agentury ESA na evropskou agenturu;

11.  domnívá se, že EU by se do té doby měla v těsné spolupráci s agenturou ESA zasazovat větší měrou o koordinaci politiky v oblasti vesmíru a programů členských států s cílem dospět ke skutečně evropskému přístupu a zároveň zajistit respektování zájmů agentury ESA a jejích členských států; konstatuje, že jedině na základě takového evropského přístupu lze uvést kosmický průmysl do stavu, kdy bude konkurenceschopný a kdy si svou konkurenceschopnost také uchová;

12.  vyzývá Komisi, členské státy a agenturu ESA, aby zřídily určitou koordinační skupinu, jejíž členové se budou na pravidelných setkáních snažit o vzájemné slaďování svých strategií a opatření v oblasti vesmíru, aby nedocházelo k vytváření duplicitních struktur, a aby vypracovaly společný přístup k mezinárodním otázkám a fórům;

13.  poznamenává, že žádný nárůst využívání kosmických kapacit pro vojenské účely nesmí snížit nebo omezit jejich civilní využití a jejich případné budoucí civilní uplatnění; vyzývá členské státy a vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby daly podnět k přezkumu nyní již zastaralé Smlouvy o využívání kosmického prostoru z roku 1967 nebo k vytvoření nového regulačního rámce, který by zohlednil technický pokrok od šedesátých let 20. století;

Galileo a Copernicus (GMES)

14.  zdůrazňuje, že zprovoznění systému Galileo a další pokračování projektu Copernicus jako vlajkových lodí evropské vesmírné politiky musí mít nejvyšší prioritu, tak aby první služby systému Galileo bylo možné fakticky zpřístupnit v roce 2014 také občanům;

15.  zdůrazňuje skutečnost, že systém EGNOS je prvním evropským programem využívajícím GNSS; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly systém EGNOS a využívaly jej v různých oblastech, jako je doprava;

16.  vyjadřuje své politování nad tím, že v minulosti došlo při uskutečňování evropského programu družicové navigace Galileo ke zpožděním; vítá skutečnost, že mezitím byly na oběžnou dráhu Země vyneseny 4 družice; zdůrazňuje, že zvláště co se týče programu Galileo, ale i evropského kosmického průmyslu obecně, je třeba dbát na to, aby o jejich výhodách a užitku byla lépe informována společnost, a vyzývá Komisi, aby u příležitosti vypuštění družic Galileo v budoucnu uspořádala v hlavních městech EU akce, které přitáhnou pozornost veřejnosti a podpoří systém Galileo a jeho potenciální aplikace;

17.  zdůrazňuje, že EU musí své občany informovat, získávat budoucí inženýry, šířit informace o družicové navigaci EU a všem uživatelům nabídnout různé pobídky k využívání technologií systému Galileo a EGNOS;

18.  je přesvědčen, že dosažení plné operační schopnosti vyžadující rozmístění 27 družic, přiměřený počet náhradních družic a odpovídající pozemní infrastrukturu je základní podmínkou pro dosažení přidané hodnoty programu Galileo, a to zejména z hlediska jeho vysoké přesnosti a nepřetržitého fungování, a tedy i mnohých hospodářských a společenských přínosů;

19.  vyjadřuje politování nad tím, že nynější pokrytí systémem EGNOS nezahrnuje celou EU, a žádá, aby byl tento systém rozšířen na jižní, východní a jihovýchodní Evropu, což umožní využití systému v celé Evropě;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby informovaly Parlament o plánech na využívání programu Copernicus a veřejných regulovaných služeb v rámci programu Galileo na podporu misí a operací SBOP;

Kosmický průmysl jako hnací síla růstu a nástroj zaměstnanosti

21.  konstatuje, že především malé a střední podniky, ale nejen ony, potřebují určité počáteční financování z veřejného sektoru, které by jim zajistilo dostatečné finanční prostředky na dlouhodobé investice do výzkumu a vývoje; je přesvědčen, že prostřednictvím financování z veřejných zdrojů a poptávky po produktech a službách kosmického průmyslu ze strany subjektů veřejné sféry lze dosáhnout toho, že budou vznikat inovace, které pak s sebou přinesou i růst a vytvoří nová pracovní místa;

22.  opakuje, že EU nesmí promeškat příležitost rozvinout navazující trh s družicovou navigací a zdůrazňuje význam akčního plánu pro Agenturu pro evropský GNSS s cílem rozšířit trh systému GNSS, který bude mít klíčový význam pro budoucnost hospodářství EU;

23.  připomíná, že nové aplikace družicové navigace mohou zvýšit bezpečnost, účinnost a spolehlivost činností v leteckém, námořním, silničním a zemědělském odvětví, v oblasti bezpečnosti silničního provozu, výběru poplatků, dopravy a organizace parkování, řízení loďstva, tísňových volání, sledování a dohledávání zboží, rezervace on-line, bezpečnosti přepravy, digitálních tachografů, přepravy zvířat a udržitelného hospodaření s půdou;

24.  bere na vědomí skutečnost zmíněnou v uvedeném sdělení, že 60 % elektroniky na evropských satelitech je v současné době dováženo ze Spojených států; volá po iniciativě týkající se ochrany citlivých nebo osobních údajů v této souvislosti a také používání současných postupů zadávání veřejných zakázek, aby bylo pokud možno zaručeno, že se nákupy kosmické infrastruktury od členských států budou používat jako další motor růstu v tomto odvětví;

25.  naléhavě vyzývá Komisi, agenturu ESA, agenturu EDA a členské státy, aby v kontextu společného úsilí o nezávislost evropského kosmického průmyslu určily rozhodující technologie a vypracovaly alternativy, které by byly méně závislé na třetích zemích; připomíná nebezpečí, že Spojené státy mohou v případě sporu zrušit nebo zablokovat evropskou kosmickou infrastrukturu;

26.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pro evropský průmysl vytvářely pobídky, které by jej motivovaly k vyvíjení konstrukčních dílů pro kosmonautiku na evropské úrovni, a snižovaly tak závislost na dovozu ze třetích zemí;

27.  konstatuje, že z výsledků kosmického výzkumu mohou mít v podobě různých produktů užitek i podniky z jiných průmyslových odvětví, než je vesmírné odvětví; vyzývá proto všechny zúčastněné strany, aby rozvíjely spolupráci mezi subjekty působícími v oblasti kosmického průmyslu a subjekty z jiných průmyslových odvětví a aby se v rámci partnerství společně podílely na technologickém vývoji, který umožní vznik průkopnických, společensky prospěšných inovací; zdůrazňuje, že je důležité veřejnost lépe informovat o hmatatelných výhodách, které kosmický průmysl může vnést do každodenního života Evropanů;

28.  zdůrazňuje, že zejména hospodářské odvětví služeb v oblasti vesmíru a robotiky otevírá z hlediska trhu četné tržních příležitostí, především pro malé a střední podniky;

29.  zdůrazňuje, že autonomní a inteligentní robotické systémy představují oblast technologií, které mají klíčový význam pro další zkoumání vesmíru; znovu v této souvislosti upozorňuje na potřebu účinného využití evropských finančních prostředků z programu Horizont 2020, především na činnosti, které mají tržní význam;

30.  zdůrazňuje, že odpovídající množství vysoce kvalifikovaných pracovníků je klíčovým předpokladem pro konkurenceschopnost evropského kosmického průmyslu; vyzývá proto všechny zúčastněné strany, aby prohloubily spolupráci mezi univerzitami a průmyslem a podporovaly mladé talenty, a zejména ženy, aby se věnovaly tomuto průmyslovému odvětví, např. zavedením vysokoškolských studijních programů a vzdělávacích programů na úrovni členských států a vytvořením soutěží pro evropské a mimoevropské výzkumné pracovníky; poukazuje také na nezbytnost získávání talentů ze třetích zemí (včetně získávání evropských talentů zpět);

Přístup do vesmíru

31.  podtrhuje, že je důležité, aby všechny členské státy měly přístup do vesmíru, a význam komerčního prodeje pro evropský kosmický průmysl; poukazuje současně na to, že evropský průmysl má i nadále na institucionální trhy třetích zemí částečně uzavřený přístup; podtrhuje význam rovných podmínek pro evropský průmysl na mezinárodní úrovni; vyzývá z tohoto důvodu Komisi, aby v rámci obchodních dohod, např. transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP), podporovala vzájemnost a zajistila rovné příležitosti a spravedlivé podmínky hospodářské soutěže;

32.  zdůrazňuje význam rozvíjení a provozování evropských nosných raket pro nezávislý přístup do vesmíru; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby spolu s ESA dlouhodobě usilovaly o zachování a rozvoj evropského systému nosných raket i služeb zajišťujících jejich start;

33.  je toho názoru, že evropský kosmický průmysl by měl využívat stávající evropské kosmické infrastruktury, která byla částečně financována z veřejných evropských prostředků;

Úloha výzkumu a vývoje

34.  dodatečně vítá skutečnost, že i v novém rámcovém programu pro výzkum (Horizont 2020) je na investice do kosmického výzkumu a inovací vyčleněna částka 1,5 miliardy EUR; dále vyzývá Komisi, aby v rámci programu Horizont 2020 zpřístupnila část rozpočtu na výzkum a vývoj aplikací v oblasti družicové komunikace;

35.  je toho názoru, že zejména v oblasti výzkumné činnosti je nutno posílit koordinaci mezi EU, ESA a členskými státy; vyzývá tyto tři strany k tomu, aby s ohledem na zajištění jistoty plánování pro zúčastněné subjekty, zejména subjekty hospodářské, vypracovaly společný „plán výzkumu“ pro období do roku 2020 a aby stanovily priority a cíle vesmírné politiky, jichž mají společně dosáhnout; zdůrazňuje význam spolupráce se třetími zeměmi v oblasti výzkumu;

36.  zdůrazňuje, že rozvoj aplikací a služeb GNSS je nezbytným předpokladem toho, aby byla plně využita investice do infrastruktury, kterou představuje systém Galileo, a aby byla bezezbytku zužitkována kapacita tohoto systému; zdůrazňuje, že je nutné zajistit odpovídající prostředky na výzkum a vývoj související se systémem GNSS a s jeho prováděním; vyjadřuje politování nad skutečností, že kvůli snížení finančních prostředků přidělených na výzkum a inovace aplikací, které jsou založeny na systému EGNOS a Galileo, se výrazně zpomaluje technologický pokrok a růst průmyslové kapacity v EU i environmentálně účinné provádění, a proto naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla opatření, která umožní malým a středním podnikům získat k financování snadnější přístup;

37.  konstatuje, že vlivem nejrůznějších překážek je v Evropě brzděn rozvoj inovativních aplikací; Komisi v této souvislosti připomíná, že existuje dosud nerozvinutý trh pro komerční využití údajů získaných prostřednictvím kosmické techniky v rámci družicových programů a programů pozorování Země; vyzývá Komisi, aby provedla studii s cílem identifikovat tyto překážky (jako jsou např. odpovědnost za škody způsobené kosmickými objekty / kosmickým odpadem, nejistota ohledně použitelnosti služeb, pochybnosti týkající se bezpečnosti a ochrany údajů, nedostatečné povědomí o jejich potenciálu a nedostatečná interoperabilita) a předložit návrhy možných způsobů, jak docílit rozvinutí tohoto trhu;

Družicová komunikace

38.  zdůrazňuje, že družicová komunikace zaujímá v rámci evropského kosmického průmyslu významnou úlohu, protože zakázky z tohoto odvětví zajišťují neustálé vytížení kosmických lodí a nosných raket a přispívají tak k dosažení cíle, jímž je nezávislý přístup EU do kosmického prostoru; poukazuje v této souvislosti rovněž na význam nezávislých kapacit užitečného nákladu (tzv. „hosted payloads“), které při startu komerčních družic vznikají a které lze využít k vesmírnému testování nových produktů a technologií, a přispět tak ke snížení nákladů a ke zkrácení doby nezbytné pro nabídku nových služeb;

39.  zdůrazňuje, že družicová komunikace představuje účinnou možnost, jak zajistit fungování multimediálních služeb využívaných hospodářstvím a společností, jejichž zajištění za pomoci pozemních technologií nebylo dosud možné;

40.  konstatuje, že družicové sítě umožňující úplné pokrytí EU širokopásmovým internetovým připojením, zejména v odlehlých oblastech, přispívají k plnění cílů digitální agendy EU; vyzývá proto Komisi, aby ohledem na technologickou neutralitu zajistila, že družicové připojení k internetu bude řádně zohledněno v souboru technologií určených k rozšíření širokopásmového připojení, například v rámci politiky soudržnosti EU;

41.  konstatuje, že družicová komunikace plní stále důležitější logistickou funkci v krizových situacích, jako jsou například přírodní katastrofy, či v souvislosti se zajišťováním vnitřní bezpečnosti, protože v situacích, kdy veškerá pozemní infrastruktura chybí nebo byla zničena, je družicové datové a komunikační spojení zcela nepostradatelné;

42.  vyzývá proto Komisi, aby provedla analýzu nynější dostupnosti radiových frekvencí pro družicovou komunikaci a jejich budoucí potřeby a aby se na příští Světové radiokomunikační konferenci zasadila o to, aby zájmy EU a zájmy odvětví družicové komunikace, pokud jde o přidělení celosvětových i regionálních radiových frekvencí, byly patřičným způsobem hájeny;

43.  domnívá se, že potenciál pro inovace v oblasti družicové komunikace dosud nebyl zcela využit; upozorňuje, že potenciál nejnovějších technologií, jako jsou terminály pro laserovou komunikaci (Laser Communication Terminals) a vysoce výkonné družice (High Throughput Satellites), uspokojí potřebu stále rostoucí rychlosti přenosu čím dál většího objemu údajů;

44.  zdůrazňuje, že Evropa si svůj technologický náskok v družicové komunikaci může udržet pouze tehdy, bude-li její výzkum v této oblasti pokračovat se stejným úsilím i na evropské úrovni;

Kosmický odpad

45.  poukazuje na to, že pokud by tyto infrastruktury přestaly fungovat, například v důsledku srážky družice a jiných kosmických objektů nebo odpadu, mohla by tím být narušena bezpečnost hospodářských subjektů i občanů; zdůrazňuje, že kosmické infrastruktury jsou páteří nejrůznějších služeb, které ke svému každodennímu životu potřebuje hospodářství i společnost;

46.  konstatuje, že kosmický odpad je čím dál větším problémem; vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly na vytvoření celosvětové správy vesmíru; zároveň vyzývá Komisi i členské státy, aby pomocí veškerých diplomatických prostředků uspíšily podepsání „kodexu chování ve vesmíru“, který vypracovala EU, třetími zeměmi;

47.  vyzývá Komisi, aby na evropské úrovni podporovala co nejrychlejší zavedení programu na podporu pozorování a sledování vesmíru, který byl navržen začátkem tohoto roku, a zajistila tak větší nezávislost na institucích v USA, které vydávají varování před možnými srážkami;

o
o   o

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 63. (2) Úř. věst. C 227 E, 6.8.2013, s. 16. (3) Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1. (4) Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 o uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě (2013/2063(INI))

P7_TA(2013)0535 A7-0353/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. září 2012 nazvané „Uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě“ (COM(2012)0529) a na doprovodný pracovní dokument,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. května 2010 nazvané „Digitální agenda pro Evropu“ (COM(2010)0245),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o nové digitální agendě pro Evropu:2015.eu(1),

—  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra,

—  s ohledem na návrh Komise týkající se nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. ledna 2012 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně údajů) (COM(2012)0011),

—  s ohledem na návrh Komise týkající se nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. října 2011, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy (COM(2011)0665),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody,

—  s ohledem na činnost, kterou vyvíjí Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI) v souvislosti s mapováním norem v oblasti cloudu;

—  s ohledem na směrnici Parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Parlamentu a Rady 97/7/ES,

—  s ohledem na směrnici Parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží(2),

—  s ohledem na směrnici Parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(3),

—  s ohledem na směrnici Parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu(4),

—  s ohledem na směrnici Parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti(5),

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0353/2013),

A.  vzhledem k tomu, že počítačové služby „na dálku“ v různých formách, nyní známé pod názvem cloud computing, nejsou žádnou novinkou, avšak svým rozsahem, výkonností a obsahem přispívají k významnému pokroku informačních a komunikačních technologií;

B.  vzhledem k tomu, že cloud computing nicméně v posledních letech přitahoval pozornost, a to v důsledku rozvoje nových a inovativních obchodních modelů velkého rozsahu, dravého přístupu prodejců těchto služeb, technologických inovací a zvýšení schopností počítačů, nižších cen a vysokorychlostní komunikace, ale i s ohledem na případné hospodářské přínosy a přínosy v oblasti účinnosti, včetně spotřeby energie, které služby cloud computingu nabízejí různým typům uživatelů;

C.  vzhledem k tomu, že zavádění a rozvoj služeb cloud computingu v řídce obydlených a vzdálených oblastech může přispět k menší izolovanosti těchto oblastí a současně působit obzvláště velké problémy v důsledku nedostatku nezbytné infrastruktury;

D.  vzhledem k tomu, že přínosy služeb cloud computingu spočívají pro prodejce v např. v poplatcích za služby, zpeněžení nevyužitých a přebytečných výpočetních zdrojů, úsporách z rozsahu a v možnosti nedobrovolné spotřebitelské základny (tzv. efekt uzamčení) a sekundárním využití informací o uživatelích, například pro účely reklamy, přičemž je třeba náležitě zohledňovat požadavky spojené se zachováváním soukromé povahy osobních údajů a s jejich ochranou; vzhledem k tomu, že s efektem uzamčení může být spojeno znevýhodnění v hospodářské soutěži, které však lze řešit přijetím přiměřených opatření pro standardizaci a zajištěním lepší transparentnosti, pokud jde o licenční smlouvy upravující duševní vlastnictví;

E.  vzhledem k tomu, že přínosy služeb v oblasti cloud computingu spočívají pro spotřebitele v potencionálně nižších nákladech, přístupnosti z libovolného místa, užitečnosti, spolehlivosti, škálovatelnosti a bezpečnosti;

F.  vzhledem k tomu, že s cloud computingem jsou spojena také rizika pro uživatele, zejména pokud jde o citlivé údaje, a uživatelé si musí být těchto rizik vědomi; vzhledem k tomu, že pokud ke zpracování prostřednictvím cloud computingu dochází v konkrétní zemi, orgány této země mohou mít k údajům přístup; vzhledem k tomu, že Komisi by k této skutečnosti měla při předkládání návrhů a vydávání doporučení ohledně cloud computingu přihlížet;

G.  vzhledem k tomu, že v rámci služeb cloud computingu jsou uživatelé nuceni předávat údaje poskytovatelům služeb ukládání dat, tedy třetí straně, což přináší otázky související s trvalou kontrolu nad údaji jednotlivých uživatelů a s přístupem k těmto údajům a ochranou těchto uživatelů před samotným poskytovatelem, jinými uživateli stejné služby a dalšími stranami; vzhledem k tomu, že některé aspekty zmíněných problémů by mohla vyřešit podpora služeb koncipovaných tak, že klíč k uloženým informacím budou mít výhradně daní uživatelé, kdežto samotní poskytovatelé služeb ukládání dat v cloudu přístup k těmto informacím mít nebudou;

H.  vzhledem k tomu, že zvýšené používání služeb cloud computingu omezeným počtem velkých poskytovatelů znamená zvýšení objemů údajů, které jsou soustředěny v rukou těchto poskytovatelů, což zvyšuje účinnost, ale také rizika katastrofálních ztrát údajů, centralizovaných kritických míst, jež by mohla ohrozit stabilitu internetu, a přístupu k údajům třetími stranami;

I.  vzhledem k tomu, že by měly být vyjasněny povinnosti a závazky všech zainteresovaných subjektů zapojených do služeb cloud computingu, a to zejména vztahují-li se na bezpečnost a dodržování požadavků na ochranu údajů;

J.  vzhledem k tomu, že se zdá, že se trh v oblasti služeb cloud computingu rozdvojuje na část určenou pro spotřebitele a část určenou pro podniky;

K.  vzhledem k tomu, že pro uživatele z řad podniků mohou standardizované služby cloud computingu, pokud splní jisté uživatelské standardy, představovat atraktivní způsob, jak proměnit investiční náklady na provozní výdaje a umožnit rychlý přístup k dodatečné kapacitě pro ukládání a zpracování a její škálování;

L.  vzhledem k tomu, že pro spotřebitele skutečnost, že poskytovatelé provozující systémy především pro různé typy spotřebitelských nástrojů v rostoucí míře spotřebitele podněcují (díky různým automatických nastavením atd.) k tomu, aby využívali patentované služby cloud computingu, znamená, že tito poskytovatelé vytváří nedobrovolnou zákaznickou základnu a shromažďují údaje o svých uživatelích;

M.  vzhledem k tomu, že použití externích služeb cloud computingu ve veřejném sektoru musí být pečlivě zváženo v souvislosti s veškerými zvýšenými riziky týkajícími se údajů o občanech a s otázkou zajištění fungování veřejných služeb;

N.  vzhledem k tomu, že z hlediska bezpečnosti zavádění služeb cloud computingu znamená, že odpovědnost za ochranu bezpečnosti údajů každého jednotlivého uživatele je přenášena z jednotlivého uživatele na poskytovatele, z čehož vyplývá potřeba zajistit, aby poskytovatelé služby byli oprávněni poskytovat bezpečná a spolehlivá řešení pro komunikaci;

O.  vzhledem k tomu, že rozvoj služeb cloud computingu zvýší množství přenášených dat a požadavky na šířku pásma, vyšší rychlost odesílání dat a větší dostupnost vysokorychlostního širokopásmového připojení;

P.  vzhledem k tomu, že dosažení cílů evropské digitální agendy, především cíle spočívajícího v zajištění širokopásmového připojení pro všechny a v přeshraničních veřejných službách a cílů v oblasti výzkumu a inovací, je nezbytné, má-li EU plně využít přínosů, které nabízí služby cloud computingu;

Q.  vzhledem k poslednímu vývoji v oblasti porušování bezpečnosti, zejména pokud jde o skandál týkající se sledování elektronické komunikace v rámci projektu PRISM;

R.  vzhledem k tomu, že na území Evropy není dostatek serverových farem;

S.  vzhledem k tomu, že jedním z klíčových faktorů pro dosažení cílů strategie Evropa 2020 je vytvoření digitálního vnitřního trhu, jež by poskytl výrazný impuls pro naplňování cílů Aktu o jednotném trhu a byl reakcí na hospodářskou a finanční krizi, která postihla EU;

T.  vzhledem k tomu, že základní podmínkou rozvoje evropského systému cloud computingu je celoplošné pokrytí EU širokopásmovými sítěmi, všeobecný a rovný přístup k internetovým službám pro všechny občany a záruka neutrality sítě;

U.  vzhledem k tomu, že účelem nástroje pro propojení Evropy je mimo jiné rozšíření širokopásmového připojení v Evropě;

V.  vzhledem k tomu, že cloud computing by měl podněcovat začleňování malých a středních podniků, a to omezením překážek bránících vstupu na trh (např. snížením nákladů na infrastrukturu IT);

W.  vzhledem k tomu, že pro evropský systém cloud computingu je zásadní, aby byly zaručeny právní normy EU týkající se ochrany údajů;

X.  vzhledem k tomu, že rozvoj cloud computingu by měl přispět k podpoře kreativity ve prospěch držitelů práv i uživatelů; vzhledem k tomu, že by se v tomto procesu mělo zabránit narušování jednotného trhu a měla by se prohloubit důvěra spotřebitelů a podniků v cloud computing;

Obecné informace

1.  vítá sdělení Komise o uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě a schvaluje úmysl Komise vytvořit ucelený přístup ke službám cloud computingu, ale domnívá se, že pro dosažení ambiciozních cílů stanovených v rámci této strategie by z určitých hledisek byl vhodnější legislativní nástroj;

2.  zdůrazňuje, že politiky umožňující vysokokapacitní a bezpečnou komunikační infrastrukturu představují zásadní prvek všech služeb, které závisí na komunikaci, včetně služeb cloud computingu, avšak upozorňuje na to, že v důsledku omezeného rozpočtu nástroje pro propojení Evropy musí být podpora poskytovaná na zavádění širokopásmového připojení doplněna o podporu poskytovanou v rámci programů a iniciativ Unie, včetně evropských strukturálních a investičních fondů;

3.  zdůrazňuje, že služby cloud computingu musí zajišťovat bezpečnost a spolehlivost přiměřené zvýšenému riziku, které vyplývá z koncentrace údajů a informací v rukou omezeného počtu poskytovatelů;

4.  zdůrazňuje, že právní předpisy Unie by měly být neutrální a v případě, že neexistují důvody vyššího veřejného zájmu, neměly by být měněny tak, aby ulehčovaly jakýkoli zákonný model podnikání či služby, ani aby jim bránily;

5.  zdůrazňuje, že strategie v oblasti cloud computingu by měla zahrnovat vedlejší aspekty, jako je spotřeba energie v datových centrech a související otázky životního prostředí;

6.  zdůrazňuje obrovské možnosti, jež skýtá přístup k datům z jakéhokoli zařízení připojeného k internetu;

7.  zdůrazňuje, že pro EU je nezbytně důležité, aby bylo na jejím území více serverových farem, a to ze dvou hledisek: pokud jde o průmyslovou politiku, umožnilo by to dosáhnout více synergií s cíli týkajícími se přístupové sítě nové generace, jež byly stanoveny v digitální agendě, a pokud jde o systém Unie pro ochranu údajů, zajištění toho, že by EU sama dohlížela na servery, by upevnilo důvěru;

8.  zdůrazňuje význam digitální gramotnosti všech občanů a naléhavě vyzývá členské státy, aby vyvinuly koncepce týkající se způsobu, jak prosazovat bezpečné používání internetových služeb, včetně cloud computingu;

Cloud computing jako nástroj pro růst a zaměstnanost

9.  zdůrazňuje, že s ohledem na hospodářský potenciál cloud computingu, pokud jde o zvýšení konkurenceschopnosti, se cloud computing může stát vlivným nástrojem v oblasti růstu a zaměstnanosti;

10.  zdůrazňuje proto, že v dojde-li k rozvoji služeb cloud computingu bez toho, aniž by byla k dispozici širokopásmová infrastruktura nebo aniž by byla zjištěna její dostatečná dostupnost, může se digitální propast mezi městskými a venkovskými oblastmi ještě prohloubit, a dosažení územní soudržnosti a regionálního hospodářského růstu tak bude stále obtížnější;

11.  zdůrazňuje, že pokud jde o růst HDP, čelí Unie řadě souběžných tlaků v době, kdy jsou možnosti podporovat růst z veřejných prostředků omezené v důsledku vysoké míry zadlužení a vysokých schodků, a vyzývá evropské orgány a instituce a členské státy, aby uvolnily veškeré možné nástroje pro podporu růstu; poznamenává, že cloud computing může být hybnou silou změn a rozvoje ve všech odvětvích hospodářství, především pak v oblastech, jako je zdravotní péče, energetika, veřejné služby a vzdělávání;

12.  zdůrazňuje, že nezaměstnanost, včetně nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti, dosáhla v Evropě nepřijatelně vysoké úrovně a pravděpodobně na této vysoké úrovni zůstane i v blízké budoucnosti a že je nutné přijmout rázná a bezodkladná opatření na všech politických úrovních; zdůrazňuje, že opatření v oblasti elektronických dovedností a digitální vzdělanosti v oblasti cloud computingu mohou mít tudíž výjimečný význam při boji proti rostoucí nezaměstnanosti, především pak mezi mladými lidmi;

13.  zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit lepší dovednosti uživatelů v oblasti elektronické komunikace a školení, která by ukázala, jaký užitek může cloud computing nabídnout; připomíná, že je třeba vytvořit více systémů kvalifikace pro odborné manažery služeb cloud computingu;

14.  zdůrazňuje, že malé a střední podniky jsou ústředním prvkem hospodářství EU a že je třeba přijmout další opatření na podporu globální konkurenceschopnosti malých a středních podniků z EU a vytvořit co nejlepší podmínky pro rozvoj slibných technologických novinek, jako je cloud computing, které mohou mít velký vliv na konkurenceschopnost podniků z EU;

15.  zastává názor, že služby cloud computingu jsou pro malé a střední podniky (zejména ty, které sídlí v odlehlých či nejvzdálenějších oblastech nebo čelí hospodářským problémům) přínosné, neboť nabízejí možnost pronájmu výpočetní kapacity a úložišť, čímž přispívají ke snížení fixních nákladů, a vyzývá Komisi, aby zvážila vypracování vhodného rámce, který malým a středním podnikům umožní zvýšit růst a produktivitu, neboť malé a střední podniky mohou využít snížených počátečních nákladů a lepšího přístupu k analytickým nástrojům;

16.  vybízí Komisi a členské státy, aby o hospodářském potenciálu cloud computingu informovaly především malé a střední podniky;

17.  poukazuje na to, že EU musí využít skutečnosti, že se tato technologie nalézá v poměrně raném stadiu, a pracovat na jejím rozvoji, aby tak mohla těžit z úspor z rozsahu, které by tato technologie měla podle předpokladů přinést, a tím oživit svoje hospodářství, především v odvětví IKT;

Trh EU a cloud computing

18.  Zdůrazňuje, že vnitřní trh by měl zůstat otevřen veškerým poskytovatelům, kteří dodržují právní předpisy Unie, neboť volný pohyb služeb a informací zvyšuje konkurenceschopnost a příležitosti průmyslu Unie a je přínosem pro občany Unie;

19.  vyjadřuje politování nad tím, že existují náznaky o tom, že veřejné orgány mají masivní, všeobecně rozšířený a nahodilý přístup k informacím týkajícím se uživatelů z Unie, které jsou uloženy v cloudech ve třetích zemích, a vyzývá poskytovatele služeb cloud computingu, aby transparentně poskytovali informace ohledně způsobu, jakým nakládají s informacemi, které jim spotřebitelé předají v rámci využívání služeb cloud computingu;

20.  zastává názor, že má-li se zabránit tomu, aby cizí vlády měly přímo či nepřímo přístup k informacím v případech, kdy to neumožňují právní předpisy Unie, musí Komise:

21.  vítá záměr Komise zřídit celounijní certifikační systém, který by se stal pobídkou pro vývojáře a poskytovatele služeb cloud computingu k tomu, aby investovali do lepší ochrany soukromí;

22.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s průmyslem Unie a dalšími zúčastněnými stranami určila oblasti, v nichž by mohl být specifický přístup Unii přínosný v celosvětovém měřítku;

23.  zdůrazňuje význam zajištění konkurenceschopného a transparentního trhu Unie, aby bylo možné všem uživatelům z Unie poskytovat bezpečné, udržitelné, cenově dostupné a spolehlivé služby; vyzývá k zavedení jednoduché a transparentní metody, pomocí níž budou zjišťovány bezpečnostní problémy, a to tak, aby poskytovatelé služby na evropském trhu měli dostatečný a náležitý podnět tyto problémy řešit;

24.  zdůrazňuje, že všichni poskytovatelé služeb cloud computingu provozující činnost v Unii musí mít stejné podmínky a na všechny se musí vztahovat stejné předpisy;

Veřejné zakázky, nákup inovativních řešení a cloud computing

25.  zdůrazňuje, že pokud budou služby cloud computingu využívány ve veřejném prostoru, mohlo by to přinést snížení nákladů na veřejnou správu a zajistit účinnější služby občanům, přičemž by digitální pákový efekt pro všechna odvětví hospodářství byl neobyčejně přínosný; poukazuje na skutečost, že využívat služby cloud computingu pro nákup inovativních řešení může také soukromý sektor;

26.  vyzývá veřejnou správu, aby při veřejných zakázkách v oblasti IT zvážila využití bezpečných, spolehlivých a chráněných služeb cloud computingu, přičemž současně zdůrazňuje jejich výslovnou odpovědnost, pokud jde o ochranu informací týkajících se občanů, dostupnost a plynulé poskytování služeb;

27.  vyzývá především Komisi, aby tam, kde je to možné, zvážila využívání služeb cloud computingu, a sloužila tak jako vzor pro ostatní;

28.  vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily činnost Evropského partnerství pro cloud computing;

29.  vyzývá Komisi a členské státy, aby z cloud computingu učinily jednu z prioritních oblastí svých programů výzkumu a vývoje a aby jej podporovaly jednak coby inovativní možnost obecně prospěšného zájmu pro tzv. e-správu v rámci veřejné administrativy, jednak coby inovativní nástroj pro rozvoj podnikání v rámci soukromého sektoru;

30.  zdůrazňuje, že využívání služeb cloud computingu veřejnými orgány, včetně donucovacích orgánů a orgánů EU, vyžaduje zvláštní pozornost a koordinaci mezi členskými státy; připomíná, že je nezbytné zaručit integritu a bezpečnost údajů a zabránit neoprávněnému přístupu k těmto údajům, a to i ze strany zahraničních vlád a jejich zpravodajských služeb, pokud se jejich jednání neopírá o právní základ podle právních předpisů Unie nebo jednoho z členských států; zdůrazňuje, že totéž platí pro určité činnosti týkající se zpracovávání údajů některými klíčovými nevládními institucemi, zejména zpracování určitých kategorií osobních údajů, jimiž disponují např. banky, pojišťovny, penzijní fondy, školy a nemocnice; zdůrazňuje dále, že všechny výše uvedené skutečnosti jsou zvláště důležité tehdy, pokud jsou údaje předávány (mimo Evropskou unii mezi různými jurisdikcemi); je proto toho názoru, že veřejné orgány i nevládní poskytovatelé služeb spolu se soukromým sektorem by při zpracovávání citlivých údajů a informací měli co nejvíce spoléhat na poskytovatele cloud computingu z EU, a to až do doby, než budou zavedeny uspokojivé celosvětové předpisy na ochranu údajů, s cílem zajistit bezpečnost citlivých údajů a databází veřejných subjektů;

Normy a cloud

31.  vyzývá Komisi, aby se postavila do čela úsilí vedoucího k prosazení norem a specifikací, jež podpoří spolehlivé, vysoce interoperabilní, zajištěné a energeticky účinné služby cloud computingu, které nebudou představovat ohrožení soukromí, jako nedílnou součást budoucí průmyslové politiky Unie; zdůrazňuje, že spolehlivost, bezpečnost a ochrana údajů jsou nezbytné k zajištění důvěry spotřebitelů a konkurenceschopnosti;

32.  zdůrazňuje, že normy bývají založeny na příkladech osvědčených postupů;

33.  zastává názor, že normy by měly umožnit snadnou a úplnou přenositelnost údajů a služeb a vysoký stupeň interoperability mezi službami cloud computingu, aby konkurenceschopnost zvyšovaly, a nikoli snižovaly;

34.  vítá skutečnost, že ústavu ETSI byl svěřen úkol vypracovat přehled norem, a zdůrazňuje, že je důležité, aby tento proces i nadále probíhal otevřeným a transparentním způsobem;

Spotřebitelé a cloud

35.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby spotřebitelská zařízení nevyužívala služeb cloud computingu na základě automatického nastavení nebo nebyla omezena na jakéhokoli konkrétního poskytovatele služeb cloud computingu;

36.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že jakékoli obchodní dohody mezi telekomunikačními operátory a poskytovateli technologie cloud computingu budou plně v souladu s právními předpisy EU týkajícími se hospodářské soutěže a umožní spotřebitelům plný přístup k veškerým službám cloud computingu za využití přístupu k internetu poskytovaného jakýmkoli telekomunikačním operátorem;

37.  připomíná Komisi, že dosud nevyužila svého práva, které ji dává směrnice 1999/5/ES (směrnice R&TTE), a sice požadovat, aby zařízení bylo vybaveno bezpečnostními prvky, které budou chránit údaje uživatelů;

38.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření na zvýšení informovanosti spotřebitelů, pokud jde o veškerá rizika vyplývající z vyžívání služeb cloud computingu;

39.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby spotřebitelé obdrželi informace nezbytné k zasvěcenému rozhodnutí, jestliže jsou podněcováni k přijetí služby cloud computingu nebo je jim tato služba jinak nabízena, obzvláště pokud jde o jurisdikci, která se vztahuje na údaje uložené v rámci těchto služeb;

40.  zdůrazňuje, že na základě takto poskytnutých informací by mělo být možné zjistit mj. to, kdo je konečný poskytovatel dané služby a jak je tato služba financována; dále upozorňuje na to, že pokud je služba financována využíváním údajů uživatelů k cílené reklamě nebo umožňuje takto činit jiným subjektům, měl by uživatel být s touto skutečností obeznámen;

41.  zdůrazňuje, že tyto informace by měly být uváděny v standardizované, přenositelné a snadno srozumitelné podobě umožňující srovnávání;

42.  vyzývá Komisi, aby zvážila možnosti, pokud jde o přijetí náležitých opatření, na jejichž základě by byla stanovena minimální možná úroveň ochrany práv spotřebitelů v rámci služeb cloud computingu, která by zahrnovala takové otázky jako soukromí, ukládání údajů ve třetích zemích, odpovědnost v případě ztráty údajů a další záležitosti zásadního významu pro spotřebitele;

43.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly konkrétní opatření týkající se využívání a podpory cloud computingu ve vztahu k otevřenému přístupu a otevřeným zdrojům pro vzdělávání;

Duševní vlastnictví, občanské právo a cloud computing

44.  naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala opatření k další harmonizaci právních předpisů členských států s cílem zamezit zmatku kolem soudní příslušnosti a její roztříštěnosti a zajistit transparentnost na jednotném digitálním trhu;

45.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala další právní předpisy EU za účelem odstranění nedostatků týkajících se cloud computingu; vyzývá zejména k vyjasnění režimu práv duševního vlastnictví a k přezkumu směrnice o nekalých obchodních praktikách, směrnice o nepřiměřených smluvních podmínkách a směrnice o elektronickém obchodu, které jsou pro oblast cloud computingu nejdůležitějšími právními předpisy EU;

46.  vyzývá Komisi, aby v souvislosti s obsahem chráněným autorským právem v cloud computingu vytvořila jednoznačný právní rámec, zejména pokud jde o právní úpravu udělování licencí;

47.  uznává, že nástup ukládání děl chráněných autorským právem v rámci služeb cloud computingu by neměl ohrozit právo evropských držitelů práv na spravedlivou odměnu za užití jejich díla, klade si však otázku, zda lze tyto služby považovat za srovnatelné se službami tradičními a s digitálními záznamy a paměťovými médii a zařízeními;

48.  vyzývá Komisi, aby se zabývala různými typy služeb cloud computingu a prozkoumala, jak ukládání děl chráněných autorským právem v rámci cloud computingu ovlivňuje systémy vybírání autorských poplatků, obzvláště způsoby ukládání poplatků za soukromé kopírování, které jsou důležité pro jisté typy služeb cloud computingu;

49.  vyzývá Komisi, aby společně se zúčastněnými stranami podporovala rozvoj decentralizovaných služeb využívajících svobodný software s otevřeným zdrojovým kódem, který by usnadnil harmonizaci postupů týkajících se poskytovatelů služeb cloud computingu a umožnil by občanům EU získat kontrolu nad svými osobními údaji a komunikací, například pomocí šifrování PPE (point-to-point encryption);

50.  zdůrazňuje, že v důsledku nejasností ohledně platných právních předpisů a soudní příslušnosti jsou smlouvy hlavním nástrojem pro zakládání vztahů mezi poskytovateli cloud computingu a jejich zákazníky, a proto je zjevně zapotřebí vypracovat společné pokyny EU pro tuto oblast;

51.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala pro smlouvy modely osvědčených postupů EU neboli „vzorové smlouvy“, které budou obsahovat veškeré podmínky ve velmi srozumitelném formátu, čímž zajistí maximální transparentnost;

52.  vyzývá Komisi, aby společně se zúčastněnými stranami vypracovala dobrovolné systémy certifikace bezpečnostních systémů poskytovatelů, což by přispělo ke sjednocení postupů poskytovatelů cloud computingu a rozšířilo povědomí klientů o tom, co by měli od poskytovatelů služeb cloud computingu očekávat;

53.  zdůrazňuje, že vzhledem k problémům se soudní příslušností je nepravděpodobné, že by spotřebitelé z EU skutečně mohli od poskytovatelů služeb cloud computingu z jiných jurisdikcí požadovat nápravu; vyzývá proto Komisi, aby zajistila vhodné prostředky pro zjednání nápravy v oblasti služeb pro spotřebitele, neboť práva spotřebitelů a poskytovatelů cloud computingu jsou značně nevyvážená;

54.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že bude rychle zaveden systém alternativního řešení sporů a online řešení sporů a spotřebitelé budou mít pro případ narušení bezpečnosti a soukromí a ochrany před nezákonnými smluvními ustanoveními o službách cloud computingu k dispozici vhodné prostředky kolektivní právní ochrany;

55.  vyjadřuje politování nad tím, že v současné době nejsou stanoveny účinné opravné prostředky v případě nedodržení smluv;

56.  vyzývá k tomu, aby byli spotřebitelé v rámci návrhu smlouvy systematicky informováni o činnostech souvisejících se zpracováváním osobních údajů a aby ke změně podmínek smlouvy byl nezbytný souhlas uživatele;

57.  vyzývá Komisi, aby v rámci diskusí své skupiny odborníků stanovila pro poskytovatele služeb cloud computingu povinnost začlenit do smluv určitá klíčová ustanovení zaručující kvalitu těchto služeb, jako je například povinnost v případě potřeby aktualizovat software a modernizovat hardware, a aby přesně určila, co nastane, jestliže se data ztratí, jak dlouho by trvalo vyřešit určitý problém nebo jak rychle by služba cloud computingu dokázala stáhnout problematické materiály, jestliže by o to uživatel cloud computingu požádal;

58.  připomíná, že pokud poskytovatel cloud computingu využije údaje pro jiné účely, než bylo dohodnuto v dohodě o službách, nebo je poskytne či využije způsobem, který je v rozporu s podmínkami smlouvy, měl by být považován za správce údajů a nést odpovědnost za příslušná nedodržení podmínek a narušení bezpečnosti těchto údajů;

59.  zdůrazňuje, že v dohodách o službách cloud computingu musí být jasným a transparentním způsobem vymezeny povinnosti a práva stran týkající se činností v oblasti zpracování údajů poskytovateli těchto služeb; zdůrazňuje, že smluvní ustanovení nesmí obsahovat výjimku z bezpečnostních záruk, práv a ochrany poskytovaných právními předpisy Unie na ochranu údajů; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na obnovu rovnováhy mezi poskytovateli služeb cloud computingu a jejich zákazníky, co se týče podmínek využívaných službami cloud computingu, včetně ustanovení:

60.  zdůrazňuje, že úloha poskytovatele služeb cloud computingu podle stávajících právních předpisů Unie musí být stanovena případ od případu, neboť poskytovatelé mohou být jak zpracovatelé údajů, tak správci údajů; vyzývá ke zlepšení podmínek pro všechny uživatele, a to prostřednictvím vypracování vzorů smluv v souladu s mezinárodními osvědčenými postupy, a vyjasněním toho, kde poskytovatel služeb uchovává údaje a kterou oblastí právních předpisů se přitom v rámci EU řídí;

61.  zdůrazňuje, že zvláštní pozornost musí být věnována situacím, kdy nerovnováha v rámci smluvní situace mezi zákazníkem a poskytovatelem cloud computingu vede zákazníka k tomu, že uzavře smluvní ujednání, na jehož základě musí podepsat standardní služby a smlouvu, ve které poskytovatel definuje účely, podmínky a způsoby zpracování(6); zdůrazňuje, že za těchto okolností by měl být poskytovatel cloud computingu považován za správce údajů a být odpovědný spolu se zákazníkem;

Ochrana údajů, základní práva, prosazování práva a cloud computing

62.  je toho názoru, že přístup k bezpečnému internetu je základním právem každého občana a že cloud computing bude v tomto ohledu i nadále hrát důležitou úlohu; opakuje proto svou výzvu Komisi a Radě, aby jednoznačně uznaly digitální svobody za základní práva a nezbytný předpoklad požívání všeobecných lidských práv;

63.  opakuje, že úroveň ochrany údajů v prostředí cloud computingu nesmí být obecně nižší, než je úroveň ochrany požadovaná v jakémkoli jiném kontextu zpracování údajů;

64.  zdůrazňuje, že právní předpisy Unie o ochraně údajů se již dnes plně vztahují na služby cloud computingu provozované v EU, neboť jsou z technologického hlediska neutrální, a musí být proto bez výhrady dodržovány; zdůrazňuje, že by mělo být zohledněno stanovisko pracovní skupiny zřízené podle článku 29 ke cloud computingu(7), neboť poskytuje jasné pokyny pro uplatňování zásad a pravidel obsažených v právních předpisech Unie na ochranu údajů na služby v oblasti cloud computingu, jako jsou např. pojmy správce/zpracovatele, omezení účelu a proporcionalita, integrita a ochrana údajů, využívání subdodavatelů, rozdělení odpovědnosti, narušení bezpečnosti údajů a mezinárodní převody údajů; zdůrazňuje, že je zapotřebí odstranit v rámci pokračujícího přezkumu právního rámce Unie na ochranu údajů veškeré nedostatky v oblasti ochrany údajů v souvislosti s cloud computingem, a to na základě dalších pokynů evropského inspektora ochrany údajů a pracovní skupiny zřízené podle článku 29;

65.  připomíná své vážné znepokojení nad nedávnými odhaleními v souvislosti s programy dohledu Národní bezpečnostní agentury USA a podobných programů provozovaných zpravodajskými agenturami v různých členských státech, neboť budou-li informace, které jsou dosud k dispozici, potvrzeny, představují tyto programy závažné porušení základního práva občanů a rezidentů EU na soukromí a ochranu údajů, stejně jako práva na soukromý a rodinný život, zachování důvěrného charakteru komunikací, presumpce neviny, svobody projevu, svobody informací a svobody podnikání;

66.  připomíná své važné znepokojení nad povinným přímým poskytováním osobních údajů a informací z EU zpracovaných podle dohod o cloud computingu orgánům třetích zemí ze strany poskytovatelů cloud computingu, kteří podléhají právním předpisům třetí země nebo využívají datové servery nacházející se ve třetích zemích, a nad přímým vzdáleným přístupem k osobním údajům a informacím zpracovávaným donucovacími orgány a zpravodajskými službami třetích zemí;

67.  vyjadřuje politování nad skutečností, že tento přístup je obvykle uskutečňován na základě přímého uplatňování vlastních právních předpisů ze strany orgánů třetích zemí, aniž by byly využívány mezinárodní nástroje vytvořené za účelem právní spolupráce, jako jsou dohody o vzájemné právní pomoci nebo jiné formy soudní spolupráce;

68.  zdůrazňuje, že tyto postupy vyvolávají otázky ohledně důvěry v poskytovatele služeb cloud computingu a on-line služeb, kteří nejsou z EU, stejně jako důvěry ve třetí země, které nevyužívají mezinárodní nástroje právní a soudní spolupráce;

69.  očekává, že Komise a Rada přijmou taková opatření, jež budou nutná k vyřešení této situace a k zajištění dodržování základních práv občanů EU;

70.  připomíná, že veškeré společnosti poskytující služby v EU musí bez výjimky dodržovat právní předpisy EU a nesou odpovědnost za jakékoli jejich porušení;

71.  zdůrazňuje, že služby cloud computingu, které spadají do jurisdikce třetí země, by měly uživatelům nacházejícím se v EU poskytnout jasné a rozeznatelné upozornění, že jejich osobní údaje mohou být sledovány zpravodajskou službou nebo donucovacími orgány třetí země na základě tajných nařízení nebo soudních příkazů, k němuž by měla být případně připojena žádost o výslovný souhlas subjektu údajů se zpracováním jeho osobních údajů;

72.  naléhavě vyzývá Komisi, aby při sjednávání mezinárodních dohod, jež zahrnují zpracování osobních údajů, věnovala zvláštní pozornost rizikům a výzvám spojeným s cloud computingem v souvislosti se základními právy, a zejména, nikoli však výlučně, s právem na soukromý život a na ochranu osobních údajů, jak stanoví články 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby vzala na vědomí vnitrostátní pravidla vyjednávacího partnera, jež upravují přístup donucovacích orgánů a zpravodajských služeb k osobním údajům zpracovaným prostřednictvím služeb cloud computingu, a zejména aby požadovala, že donucovacím orgánům a zpravodajským službám může být přístup umožněn pouze na základě plného dodržení řádného právního postupu a jednoznačného právního základu, a dále, aby byly stanoveny přesné podmínky přístupu, účel získání tohoto přístupu, bezpečnostní opatření přijatá při předávání údajů a práva jednotlivců, stejně jako pravidla týkající se dohledu a efektivní nápravný mechanismus;

73.  zdůrazňuje své vážné obavy ohledně práce Výboru Úmluvy o kyberkriminalitě fungujícího v rámci Rady Evropy, jehož cílem je vytvořit dodatkový protokol zabývající se výkladem článku 32 Úmluvy o kyberkriminalitě ze dne 23. listopadu 2001, jenž se týká „přeshraničního přístupu k uloženým počítačovým údajům, s jejichž použitím existuje souhlas nebo které jsou veřejně dostupné“(8), s cílem „usnadnit jejich efektivní využívání a uplatňování s ohledem na právní, politický a technologický vývoj“; vyzývá Komisi a členské státy, aby s ohledem na nadcházející jednání Výboru ministrů Rady Evropy zajistily soulad ustanovení článku 32 Úmluvy o kyberkriminalitě a jeho výkladu v členských státech se základními právy, včetně ochrany údajů, a zejména s ustanoveními o přeshraničních tocích osobních údajů, jak jsou zakotvena v Listině základních práv EU, v acquis EU v oblasti ochrany údajů, v Evropské úmluvě o lidských právech a v Úmluvě Rady Evropy o ochraně osob s ohledem na automatizované zpracování osobních údajů (Úmluva č. 108), jež jsou pro členské státy právně závazné; vyzývá Komisi a členské státy, aby rozhodně zamítly veškerá opatření, která by požívání těchto práv ohrozila; je hluboce znepokojen skutečností, že pokud by tento dodatkový protokol byl schválen, mohlo by jeho uplatňování vést k neomezenému vzdálenému přístupu donucovacích orgánů k serverům a počítačovým systémům, které se nacházejí v jiných jurisdikcích, aniž by existovala možnost obrátit se na dohody o vzájemné právní pomoci a na jiné nástroje soudní spolupráce, jež byly zavedeny s cílem zaručit základní práva jednotlivce, včetně práva na ochranu údajů a řádný proces;

74.  zdůrazňuje, že je nutné věnovat zvláštní pozornost malým a středním podnikům, které na technologii cloud comuptingu stále více spoléhají při zpracovávání osobních údajů a které vždy nemusí mít k dispozici zdroje či odborné znalosti, jež by jim umožňovaly zabývat se odpovídajícím způsobem problémy s bezpečností;

75.  zdůrazňuje, že kvalifikace správce údajů či zpracovatele údajů se musí odpovídajícím způsobem odrážet ve skutečné úrovni kontroly, kterou mají nad prostředky zpracování, aby bylo možné jasně rozdělit odpovědnost za ochranu osobních údajů při využívání cloud computingu;

76.  zdůrazňuje, že při zpracovávání osobních údajů ze strany poskytovatelů služeb cloud computingu musí být plně zohledněny všechny zásady stanovené v právních předpisech EU na ochranu údajů, jako jsou poctivost a zákonnost, omezení účelu, proporcionalita, přesnost a omezená doba uchovávání údajů;

77.  zdůrazňuje, že je důležité mít k dispozici efektivní, přiměřené a odrazující správní sankce, jež mohou být uvaleny na služby cloud computingu, které nesplňují normy EU na ochranu údajů;

78.  zdůrazňuje, že dopad každé služby cloud computingu na ochranu údajů musí být posuzován ad hoc, aby bylo možné stanovit nejvhodnější ochranná opatření, jež mají být zavedena;

79.  zdůrazňuje, že evropský poskytovatel služeb cloud computingu by měl vždy jednat v souladu s právními předpisy EU na ochranu údajů, i když je takové jednání v rozporu se zadáním klienta nebo správce údajů usazených ve třetí zemi, nebo jsou dotčené subjekty údajů (výhradně) rezidenty třetích zemí;

80.  zdůrazňuje, že je třeba zabývat se výzvami, které cloud computing představuje, na mezinárodní úrovni, zejména co se týče sledování vládními zpravodajskými službami a nezbytných ochranných opatření;

81.  zdůrazňuje, že občané EU, kteří jsou sledováni zpravodajskými službami třetích zemí, by měli mít přinejmenším k dispozici stejné záruky a nápravné prostředky jako občané dotčené třetí země;

82.  vyjadřuje politování nad přístupem Komise vyjádřeným v jejím sdělení, neboť se nezmiňuje o rizicích a výzvách spojených s cloud computingem, a naléhavě žádá Komisi, aby pokračovala ve své práci o cloud computingu a vypracovala ucelenější sdělení na toto téma, v němž zohlední zájmy všech zúčastněných stran a které bude kromě standardního odkazu na ochranu základních práv a dodržování požadavků na ochranu údajů obsahovat alespoň:

83.  vyzývá Komisi, aby posoudila, nakolik by byl přiměřený přezkum dohody mezi EU a USA o bezpečném ukládání údajů s cílem přizpůsobit ji technologickému vývoji, zejména aspektům souvisejícím s cloud computingem;

o
o   o

84.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 45. (2) Úř. věst. L 171, 7.7.1999, s. 12. (3) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. (4) Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1. (5) Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10. (6) Zejména v případech, kdy služby cloud computingu využívají spotřebitelé a MSP. (7) Stanovisko 5/2012, WP 196, k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/justice/data-protection/article-29/documentation/opinion-recommendation/index_en.htm#h2-1 (8) http://www.coe.int/t/dghl/cooperation/economiccrime/Source/Cybercrime/TCY/TCY%202013/T CY(2013)14transb_elements_protocol_V2.pdf http://www.coe.int/t/DGHL/cooperation/economiccrime/cybercrime/default_en.asp (9) Nařízení Rady (ES) č. 2271/96 ze dne 22. listopadu 1996 o ochraně proti účinkům právních předpisů přijatých určitou třetí zemí uplatňovaných mimo její území, jakož i proti účinkům opatření na nich založených nebo z nich vyplývajících (Úř. věst. L 309, 29.11.1996, s. 1).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 obsahující stanovisko k hodnotící zprávě o sdružení BEREC a Úřadu BEREC (SWD(2013)0152 – 2013/2053(INI)

P7_TA(2013)0536 A7-0378/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 23. dubna 2013 o hodnotící zprávě o Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu BEREC (SWD(2013)0152),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. května 2010 nazvané „Digitální agenda pro Evropu“ (COM(2010)0245),

—  s ohledem na článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o nové digitální agendě pro Evropu: 2015.eu’(1),

—  s ohledem na rámec pro elektronické komunikace,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu(2),

—  s ohledem na čl. 119 odst. 1 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Rozpočtového výboru (A7-0378/2013),

A.  vzhledem k tomu, že sdružení BEREC (Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací) bylo zřízeno, aby přispělo k utváření technické a politické orientace za účelem dotvoření vnitřního trhu, přičemž byly stanoveny dva cíle: poskytnout regulačním orgánům co největší nezávislost a zajistit, aby provádění regulačního rámce z jejich strany bylo v celé EU jednotnější;

B.  vzhledem k tomu, že hodnotící zpráva oceňuje a uznává význam sdružení BEREC a Úřadu BEREC, zejména s ohledem na postupy podle článků 7 a 7a a v oblasti neutrality sítě a mezinárodního roamingu;

C.  vzhledem k tomu, že od zřízení sdružení BEREC a Úřadu BEREC uplynula jen krátká doba;

D.  vzhledem k tomu, že dokončení vnitřního trhu představuje neustálý proces, k němuž nejlépe přispívá zlepšování regulace jednotlivých národních trhů, a vzhledem k tomu, že nejspolehlivější a nejtrvalejší způsob, jak toho dosáhnout (a zajistit tak, aby byla regulační rozhodnutí vnímána na národních trzích jako legitimní), je přístup „zdola nahoru“, který v současnosti představuje sdružení BEREC;

E.  vzhledem k tomu, že sdružení BEREC může být účinné, pouze pokud bude zaručena jeho nezávislost vůči členským státům a orgánům a institucím EU;

F.  vzhledem k tomu, že zohledňování vnitrostátních podmínek může komplikovat definování společných postojů, což ztěžuje dosahování shody;

G.  vzhledem k tomu, že sdružení BEREC plní základní úlohu při posilování důsledného uplatňování regulačního rámce EU ve všech členských státech, což je zásadní pro úspěšné rozvíjení vnitřního trhu v oblasti sítí a služeb elektronické komunikace;

H.  vzhledem k tomu, že nedávné iniciativy přijímané na vnitrostátní úrovni a týkající se zejména  postupů přezkumu výdajů by mohly ovlivnit provádění zásady nezávislosti;

I.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní regulační orgány nejsou homogenní, protože někdy mají ve svých domovských zemích velmi rozdílné pravomoci, přičemž některé se zabývají pouze regulací trhu, zatímco jiné se kromě regulace trhu zabývají také takovými otázkami, jako je bezpečnost sítí, ochrana soukromí, registrace domén, digitální spektrum a služby pro uživatele;

J.  vzhledem k tomu, že využití Úřadu BEREC v současnosti možná není optimální;

K.  vzhledem k tomu, že některé agentury Unie, které mají sídlo v jiných zemích, mají také pobočky v Bruselu;

L.  vzhledem k tomu, že většina schůzí odborné pracovní skupiny se konala v Bruselu nebo je pořádal některý vnitrostátní regulační orgán, a vzhledem k tomu, že je vhodné více využívat videokonferencí;

M.  vzhledem k tomu, že přínos pro spotřebitele je jedním z hlavních cílů vnitřního trhu elektronických komunikací;

N.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí přijatá sdružením BEREC na evropské úrovni mají vytvářet evropskou přidanou hodnotu;

1.  domnívá se, že hodnotící zpráva je vcelku relevantní a objektivní;

2.  domnívá se, že nezbytná spolupráce, koordinace a neformální aspekty související s řízením potřebují čas, aby se jejich účinky plně projevily;

3.  domnívá se, že v rámci fungování sdružení BEREC a Úřadu BEREC ještě existuje prostor pro zlepšení, avšak uznává, že finanční zdroje jsou nadále omezené; zdůrazňuje nicméně, že uplatňování nového postupu podle článků 7 a 7a směrnice 2009/140/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací se ukázalo být účinným, a prokázalo tak správnost dvouúrovňové struktury;

4.  zdůrazňuje, že sdružení BEREC je nejmenší agenturou EU s příspěvkem z rozpočtu EU pouze ve výši 3 768 696 EU a se 16 schválenými pracovními místy v rámci rozpočtu EU na rok 2013 a že tento úřad poskytuje zejména administrativní podporu struktuře BEREC, která se skládá z vnitrostátních regulačních orgánů;

5.  připomíná stanovisko Rozpočtového výboru ze dne 29. května 2008 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací (COM(2007)0699 – C6-0428/2007 – 2007/0249(COD)), v němž bylo zřízení nové agentury zamítnuto;

6.  domnívá se, že vnitrostátní regulační orgány hrají důležitou roli v rámci regulačního systému, protože mezi vnitrostátními trhy existují pevně dané rozdíly, které se týkají topologie sítě, a také se liší s ohledem na strukturu preferencí spotřebitelů, demografii atd.; zdůrazňuje, že s cílem zajistit strukturovanou spolupráci v rámci EU, a tudíž zajistit řádné fungování jednotného trhu, je existence nezávislých regulačních orgánů specializovaných podle jednotlivých odvětví a majících k dispozici odpovídající finanční zdroje zásadní;

7.  domnívá se, že sdružení BEREC hraje zásadní roli v rámci regulačního systému jako subjekt, který má za úkol uvádět do souladu rozdíly, které mezi jednotlivými členskými státy existují po právní i skutkové stránce, za účelem dotvoření vnitřního trhu elektronických komunikací;

8.  doporučuje, aby byla úloha sdružení BEREC, zejména ve vztahu k vnitrostátním regulačním orgánům, lépe vymezena a aby byla posílena tím, že se rozšíří jeho pravomoci, čímž se usnadní definování společných postojů v zájmu posílení přístupu založeného na vnitřním trhu, a to i prostřednictvím hodnocení efektivnosti stávající spolupráce s vnitrostátními regulačními orgány a Komisí v rámci postupu podle článků 7 a 7a;

9.  domnívá se, že k lepšímu fungování sdružení BEREC a k lepší předvídatelnosti pro účastníky trhu by mohla pomoci větší harmonizace úkolů vykonávaných vnitrostátními regulačními orgány mezi členskými státy, díky níž by těmto orgánům byly dány pravomoci ve všech relevantních aspektech, které jsou přímo spjaty se zabezpečením a odolností vnitřního trhu elektronických komunikací;

10.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů bude na vnitrostátní i evropské úrovni posílena, nikoliv oslabena, vzhledem k tomu, že se jedná o jediný způsob, jak zajistit celkovou nezávislost sdružení BEREC;

11.  domnívá se, že úlohy a struktura sdružení BEREC a Úřadu BEREC by měly být upraveny podle stupně dotvoření vnitřního trhu elektronických komunikací;

12.  vyzývá Komisi, aby v budoucích návrzích týkajících se dosahu a úlohy sdružení BEREC zaručila nezávislost sdružení BEREC na evropských orgánech a institucích;

13.  domnívá se, že sdružení BEREC by mělo jednat v zájmu evropských občanů, a že by proto měl být posílen mechanismus jeho odpovědnost vůči Evropskému parlamentu, neboť Parlament je jediným orgánem voleným přímým hlasováním, aby zastupoval zájmy evropských občanů;

14.  doporučuje, aby sdružení BEREC posílilo svou vnitřní odpovědnost tím, že jasně stanoví své cíle ve svém ročním pracovním programu a že bude ve své výroční zprávě prezentovat své výsledky a vývoj na základě těchto cílů;

15.  považuje za nanejvýše důležité pro soudržnost a soulad činností sdružení BEREC, aby byla zajištěna lepší hierarchizace jeho úkolů a podpořena komunikace se všemi zúčastněnými stranami ve fázi vývoje ročního pracovního programu;

16.  domnívá se, že sdružení BEREC by mělo mít více prostoru pro přijímání strategických rozhodnutí, což znamená mimo jiné to, že sdružení BEREC by mělo provádět vlastní analýzy a samostatné studie, které mu umožní takováto rozhodnutí přijímat, a změnit tak rozhodovací proces více směrem k procesu seshora dolů a zajistit jeho větší nezávislost;

17.  zdůrazňuje, že konzultační úloha sdružení BEREC by měla být systematizována před vypracováním legislativních návrhů týkajících se odvětví elektronických komunikací;

18.  domnívá se, že by měla být vyjasněna a zlepšena vnější komunikace sdružení BEREC s cílem podpořit zapojení zúčastněných stran na všech úrovních vytváření politiky;

19.  doporučuje, aby byla formalizována úloha Skupiny nezávislých regulačních orgánů v Bruselu s tím, že bude zajištěno, aby neprováděla úkoly svěřené Úřadu;

20.  doporučuje, aby byla více využívána práce z domova, videokonference a další techniky práce na dálku, které umožňují elektronické komunikace, s cílem snížit výdaje a uhlíkovou stopu;

21.  doporučuje Komisi a členským státům, aby zajistily odpovídající financování sdružení BEREC a vnitrostátních regulačních orgánů;

22.  domnívá se, že umístění Úřadu BEREC není překážkou pro sledování každodenní práce institucí EU týkající se elektronické komunikace, což je pro sdružení BEREC oblastí prioritního zájmu, a že toto umístění nebrání účinnému využívání Úřadu BEREC s výhradou intenzivnějšího využívání elektronických komunikačních strategií;

23.  domnívá se, že poslání Úřadu BEREC by se mělo přehodnotit, posílit a přesněji vymezit zvláště s přihlédnutím k budoucím výsledkům auditu sdružení BEREC v této věci;

24.  doporučuje, aby byly udělány nutné změny a zváženy nezbytné zdroje, které umožní Úřadu BEREC účinněji a účelněji podporovat sdružení BEREC v tom, co činí podstatu jeho práce, místo pouhého poskytování administrativní podpory;

25.  domnívá se, že veškeré úvahy týkající se umístění Úřadu BEREC by se měly vést v zájmu posílení jeho nezávislosti vůči orgánům a institucím EU a členským státům a při dodržování zásady spravedlivého zeměpisného rozmístění sídel orgánů, institucí, agentur a jiných subjektů EU;

26.  domnívá se, že je potřeba větší posílení, aby mohli provozovatelé plněji využívat úspor z rozsahu, a že sdružení BEREC by v tomto procesu mělo hrát zásadní roli;

27.  domnívá se, že jasný a stabilní legislativní rámec je nutný, má-li být dosaženo lepšího vnitřního trhu, který zvýší konkurenci a zlepší služby poskytované spotřebitelům;

28.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 45. (2) Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 1.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (12007/3/2013 – C7-0375/2013 – 2011/0195(COD))

P7_TA(2013)0537 A7-0409/2013

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (12007/3/2013 – C7‑0375/2013),

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 28. března 2012(1),

—  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 4. března 2012(2),

—  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(3) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0425),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 72 jednacího řádu,

—  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro rybolov (A7-0409/2013),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  schvaluje společné prohlášení Parlamentu a Rady a společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise, která jsou připojena k tomuto usnesení;

3.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

4.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

5.  pověřuje generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Evropského parlamentu a Rady o shromažďování údajů

Evropský parlament a Rada žádají Komisi o urychlené přijetí návrhu na změnu nařízení Rady (ES) č. 199/2008, aby zásady a cíle shromažďování údajů, které jsou nezbytné pro podporu reformované společné rybářské politiky a které jsou stanoveny v novém nařízení o SRP, mohly co nejdříve přinášet praktické účinky.

Prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o víceletých plánech

Evropský parlament, Rada a Komise se zavazují, že budou spolupracovat v zájmu řešení interinstitucionálních otázek a dosažení dohody o dalším postupu, který respektuje právní postavení jak Parlamentu, tak Rady, s cílem usnadnit vypracování a zavádění víceletých plánů prioritně podle podmínek společné rybářské politiky.

Evropský parlament, Rada a Komise zřídily interinstitucionální pracovní skupinu tvořenou zástupci tří orgánů, která bude přispívat k hledání praktických řešení a nejvhodnější cesty vpřed.

(1) Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 183. (2) Úř. věst. C 225, 27.7.2012, s. 20. (3) Přijaté texty z 6.2.2013, P7_TA(2013)0040.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (12005/2/2013 – C7-0376/2013 – 2011/0194(COD))

P7_TA(2013)0538 A7-0413/2013

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (12005/2/2013 – C7‑0376/2013),

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 28. března 2012(1),

—  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 4. května 2012(2),

—  s ohledem na své stanovisko v prvním čtení(3) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (COM (2011)0416),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 72 jednacího řádu,

—  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro rybolov (A7-0413/2013),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  schvaluje společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

4.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

5.  pověřuje generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Evropského parlamentu a Rady o kontrolních pravidlech v oblasti sledovatelnosti produktů a informací pro spotřebitele

V návaznosti na reformu nařízení o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury Evropský parlament a Rada vyzývají Evropskou komisi, aby jim předložila návrh zaměřený na změnu kontrolního nařízení (nařízení (ES) č. 1224/2009). Tato změna by měla zohlednit nutnost úpravy ustanovení týkajícího se informací o druhu lovného zařízení, pokud jde o produkty získané z rybolovu volně žijících druhů.

Evropský parlament a Rada rovněž vyzývají Komisi, aby v přiměřeném čase přijala nutné změny prováděcího nařízení Komise (EU) č. 404/2011, pokud jde o povinné informace pro spotřebitele, s cílem zohlednit ustanovení tohoto nařízení, kontrolního nařízení v pozměněném znění a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

(1) Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 183. (2) Úř. věst. C 225, 27.7.2012, s. 20. (3) Texty přijaté dne 12.9.2012, P7_TA(2012)0333.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví zvláštní podmínky rybolovu hlubinných populací v severovýchodním Atlantiku a ustanovení pro rybolov v mezinárodních vodách severovýchodního Atlantiku a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 2347/2002 (COM(2012)0371 – C7-0196/2012 – 2012/0179(COD))

P7_TA(2013)0539 A7-0395/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2012)0371),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0196/2012),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 13. února 2013(1),

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na kodex chování pro odpovědný rybolov přijatý Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) a kodex Evropské komise pro udržitelné a odpovědné rybolovné činnosti

—  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0395/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. prosince 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2014, kterým se stanoví zvláštní podmínky rybolovu hlubinných populací v severovýchodním Atlantiku a ustanovení pro rybolov v mezinárodních vodách severovýchodního Atlantiku a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2347/2002

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předání návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002(4) vyžaduje, aby byla přijata opatření Společenství, jimiž se řídí přístup do vod a ke zdrojům a udržitelné provozování rybolovných činností a která jsou nutná k zajištění racionálního a odpovědného využívání zdrojů na udržitelném základě. Článek 2 uvedeného nařízení požaduje uplatňování ekosystémových a preventivních přístupů při přijímání opatření k minimalizaci dopadu rybolovných činností na mořské ekosystémy.

(1a)  Článek 11 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že požadavky na ochranu životního prostředí mají být zahrnuty do vymezení a provádění politik a činností Unie, včetně ochrany hlubinného rybolovu, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje. [pozm. návrh 1]

(2)  Evropská unie se zavazuje realizovat usnesení přijatá Valným shromážděním Organizace spojených národů, zejména rezoluce 61/105 a 64/72, které vyzývají státy a regionální organizace pro řízení rybolovu k zajištění ochrany citlivých hlubinných mořských ekosystémů před ničivými dopady lovných zařízení pro rybolov při dně a rovněž udržitelného využívání populací hlubinných ryb. Doporučení s opatřeními, která vytvořila a přijala Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) s cílem chránit citlivé hlubinné mořské ekosystémy před nepříznivými účinky používání lovných zařízení pro rybolov při dně v souladu s bodem 83 písm. a) rezoluce 61/105 a bodem 119 písm. a) a bodem 120 rezoluce 64/72, by měla být v úplnosti formálně začleněna do práva Unie. [pozm. návrh 2]

(2a)  Kromě toho by se Unie měla na mezinárodních fórech ujmout vůdčí úlohy při zavádění a uplatňování opatření pro řádnou správu zajišťujících udržitelné řízení hlubinného rybolovu v souladu s rezolucemi přijatými Valným shromážděním OSN a Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) a zohledněnými v tomto nařízení. [pozm. návrh 3]

(3)  Komise zhodnotila nařízení Rady (ES) č. 2347/2002(5). Komise zjistila zejména to, že rozsah příslušného loďstva byl příliš velký, že vedení v určených přístavech a v oblasti programů odběru vzorků bylo nedostatečné a že kvalita podávání zpráv členských států o úrovni intenzity byla příliš nestálá.

(3a)  Kapacita plavidel majících povolení k hlubinnému rybolovu je od roku 2002 omezena na souhrnnou kapacitu všech plavidel, která odlovila více než 10 tun různých hlubinných druhů v letech 1998, 1999 nebo 2000. Komise ve svém hodnocení dospěla k závěru, že toto omezení kapacity nemělo žádný podstatný příznivý dopad. Vzhledem k dřívějším zkušenostem a k nedostatku přesných údajů o mnoha oblastech rybolovu hlubinných druhů není vhodné tento druh rybolovu řídit pouze omezováním jeho intenzity. [pozm. návrh 4]

(4)  V zájmu zachování potřebného snížení rybolovné kapacity, kterého bylo v oblasti hlubinného rybolovu až dosud dosaženo, je vhodné stanovit, že rybolov hlubinných druhů podléhá oprávnění k rybolovu, které omezuje kapacitu plavidel oprávněných vykládat na pevninu hlubinné druhy. Oprávnění k rybolovu by měla být vydávána podle cílových druhů nebo vedlejších úlovků v souladu s cílem zaměřit se na opatření pro řízení té části loďstva, která má největší podíl na hlubinném rybolovu. Měla by však být zohledněna povinnost vykládky všech úlovků stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013(6), aby plavidla, která loví malé množství hlubinných druhů a v současné době nemusí mít povolení k hlubinnému rybolovu, nebyla zbavena možnosti i nadále provozovat své tradiční rybolovné činnosti. [pozm. návrh 5]

(5)  Držitelé oprávnění k rybolovu umožňující lov hlubinných druhů by měli spolupracovat na činnostech vědeckého výzkumu vedoucích ke zlepšení hodnocení populací hlubinných ryb a výzkumu hlubinných ekosystémů. [pozm. návrh 6]

(6)  Při zaměřování se na jiné druhy v oblastech kontinentálního svahu, kde je rovněž povolen hlubinný rybolov, by měli majitelé plavidel i nadále mít oprávnění k rybolovu umožňující vedlejší úlovky hlubinných ryb.

(7)  Hlubinný rybolov pomocí vlečných sítí pro lov při dně s sebou nese ze všech používaných lovných zařízení největší riziko pro zranitelné mořské ekosystémya vykazuje nejvyšší výskyt nechtěných úlovků hlubinných druhů. Užívání vlečných sítí pro lov při dně by proto mělo být u cílových hlubinných druhů ryb trvale zakázáno. [pozm. návrh 7]

(8)  Na dně nastražené tenatové sítě jsou v současné době pro hlubinný rybolov omezeny podle nařízení Rady (ES) č. 1288/2009, kterým se stanoví přechodná technická opatření od 1. ledna 2010 do 30. června 2011(7). Vzhledem k vysoké míře nechtěných úlovků při jejich trvale neudržitelném umísťování v hlubokých vodách a s ohledem na ekologický dopad ztracených a opuštěných lovných zařízení by měl být rovněž vydán trvalý zákaz užívání těchto lovných zařízení při zaměřování se na hlubinné druhy. [pozm. návrh 8]

(9)  Aby však byl rybářům poskytnut Rybáři potřebují dostatek času na přizpůsobení se novým požadavkům, měla by a stávající oprávnění k rybolovu pomocí vlečných sítí pro lov při dně a na dně nastražených tenatových sítí by měla zůstat ještě po určitou dobu v platnosti, aby se minimalizovaly negativní důsledky pro loďstva provozující tuto rybolovnou činnost. [pozm. návrh 9

(10)  Kromě toho by plavidla, která musí chtějí provést změnu lovných zařízení, aby mohla pokračovat v daném rybolovu, měla být způsobilá pro získání finanční podpory z Evropského rybářského fondu za předpokladu, že nové lovné zařízení snižuje dopad rybolovu nekomerčních druhů a rovněž za předpokladu, že národní operační program umožňuje na tato opatření přispívat. [pozm. návrh 10

(11)  Plavidla lovící hlubinné druhy pomocí jiných zařízení pro rybolov při dně by neměla rozšiřovat rozsah svého působení podle svého oprávnění k rybolovu ve vodách Unie s výjimkou případů, kdy lze stanovit je na základě posouzení provedeného v souladu s mezinárodními pokyny FAO pro řízení lovu hlubinných druhů na volném moři z roku 2008 prokazatelné, že toto rozšíření s sebou nenese značné riziko negativních dopadů na citlivé mořské ekosystémy. [pozm. návrh 11]

(12)  Vědecké poznatky o určitých populacích ryb žijících v hlubokých vodách ukazují, že tyto populace jsou zvláště citlivé na vyčerpání. a že rybolovRybolov těchto populací by měl být v rámci preventivních opatření omezen nebo snížen a měl by se snažit dosáhnout úrovní nad úrovně schopné vést k maximálnímu udržitelnému výnosu. Rybolovná práva na populace hlubinných druhů ryb by neměla přesáhnout rámec těchto úrovní, které jsou vědecky doporučovány jako preventivní. V případě, že takové doporučení není vydáno pro nedostatek informací o populacích nebo druzích, nebudou přidělena žádná rybolovná práva. Je však třeba mít na zřeteli, že některé populace hlubinných druhů, o něž je značný obchodní zájem, jako např. hlavoun tuponosý (Coryphaenoides rupestris), mník modrý (Molva dypterigia) a tkaničnice tmavá (Aphanopus carbo), se podle ICES za poslední tři roky stabilizovaly. [pozm. návrh 12]

(13)  Z vědeckých poznatků dále vyplývá, že omezení intenzity rybolovu jsou vhodným nástrojem pro stanovení rybolovných práv v oblastech hlubinného rybolovu. Vzhledem k široké škále lovných zařízení a zákonitostí lovu v oblastech hlubinného rybolovu a k potřebě vypracovat doprovodná opatření, která budou individuálně řešit slabá místa v oblasti rybolovu z hlediska životního prostředí, by měla omezení intenzity rybolovu nahradit omezení odlovu pouze v případech, kdy lze zajistit jejich přizpůsobení konkrétním rybolovným oblastem.Nedostatek přesných údajů o většině oblastí hlubinného rybolovu a smíšená povaha většiny z nich vyžaduje provedení doplňujících opatření pro řízení. Omezení odlovu by měla být tam, kde je to vhodné, kombinována s omezeními intenzity rybolovu. Obě by měla být stanovena na úrovních, které minimalizují a zabrání dopadům na necílové druhy a citlivé mořské ekosystémy. [pozm. návrh 13]

(14)  S cílem zajistit řízení přizpůsobené konkrétním rybolovným oblastem by členské státy měly být oprávněny přijímat doprovodná opatření pro zachování zdrojů a každoročně vyhodnocovat soulad úrovně intenzity s vědeckými poznatky v oblasti udržitelného využívání. Regionálně přizpůsobená omezení intenzity rybolovu by rovněž měla nahradit stávající globální omezení intenzity rybolovu dohodnuté v NEAFC.

(15)  Vzhledem k tomu, že biologické informace se nejlépe shromažďují prostřednictvím harmonizovaných norem shromažďování údajů, je vhodné integrovat shromažďování údajů o métier hlubinného rybolovu do obecného rámce vědeckého sběru dat při současném zajištění doplňujících informací nezbytných k pochopení dynamiky rybolovu. Za účelem zjednodušení by měla být zrušena hlášení o intenzitě rybolovu podle druhů a měla by být nahrazena analýzou opakujících se výzev členským státům k předložení vědeckých údajů, které obsahují zvláštní kapitolu o métier hlubinného rybolovu. Členské státy by měly zajistit dodržování povinností ohledně shromažďování údajů a podávání zpráv, zejména těch, které se týkají ochrany citlivých mořských ekosystémů. [pozm. návrh 14]

(15a)  V oblastech hlubinného rybolovu je loveno velké množství druhů, včetně ohrožených hlubinných druhů žraloků. Je nezbytné zajistit, aby povinnost vyložit veškerý úlovek z hlubinného rybolovu platila pro druhy, na něž se nevztahují omezení odlovu a aby se na tento rybolov nevztahovala ustanovení de minimis. V plné míře dodržovaná povinnost vykládky by mohla velmi významně pomoci doplnit dosud chybějící údaje o těchto způsobů rybolovu a přispět k lepšímu pochopení dopadu těchto způsobů na širokou škálu lovených druhů. [pozm. návrh 15]

(16)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009(8) stanoví požadavky na kontrolu a vynucování víceletých plánů. Hlubinným druhům, které jsou ze své podstaty rybolovem ohroženy, by se mělo z hlediska kontroly dostat stejné pozornosti jako ostatním chráněným druhům, pro které byl dohodnut víceletý plán řízení.

(17)  Držitelé oprávnění k rybolovu umožňujícího lov hlubinných druhů by měli o toto oprávnění ve vztahu k lovu hlubinných druhů přijít v případě, že nejednají v souladu s příslušným opatřením pro zachování populací.

(18)  Úmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku byla schválena rozhodnutím Rady 81/608/EHS(9) a vstoupila v platnost dne 17. března 1982. Uvedená úmluva stanoví vhodný rámec pro multilaterální spolupráci na racionálním zachování a řízení rybolovných zdrojů v mezinárodních vodách severovýchodního Atlantiku. Opatření pro řízení přijatá NEAFC zahrnují technická opatření pro zachování a řízení populací druhů regulovaných v rámci NEAFC a pro ochranu ohrožených mořských stanovišť, včetně preventivních opatření.

(19)  Komise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU s cílem specifikovat doprovodná opatření ročních omezení intenzity rybolovu, pokud je nepřijmou členské státy nebo pokud jimi přijatá opatření nejsou shledána jako slučitelná s cíli tohoto nařízení nebo jako dostatečná s ohledem na cíle uvedené v tomto nařízení.

(20)  Komise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, které mohou být nezbytné pro změnu nebo doplnění jiných než podstatných prvků tohoto nařízení v případě neexistence nebo nedostatečnosti doprovodných opatření přijatých členskými státy a spjatých s ročními omezeními intenzity, pokud nahrazují omezení odlovu.

(21)  Je proto nezbytné zavést nová pravidla pro regulaci rybolovu hlubinných populací v severovýchodním Atlantiku a zrušit nařízení (ES) č. 2347/2002.

(22)  Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Cíle

Cíle tohoto nařízení jsou následující:

a)  zajistit udržitelné řízení a využívání hlubinných druhů při minimalizaci dopadů hlubinných rybolovných činností na mořské prostředí; [pozm. návrh 16]

aa)  zabránit významným nepříznivým vlivům na citlivé mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobé zachování populací hlubinných ryb; [pozm. návrh 17]

b)  zlepšit vědecké poznatky o hlubinných druzích a jejich stanovištích pro účely uvedené v písmenu a);

ba)  minimalizovat vedlejší úlovky a pokud možno jim zabránit; [pozm. návrh 18]

c)  zavést technická opatření pro řízení rybolovu doporučená Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC);

ca)  uplatňovat při řízení rybolovu přístup předběžné opatrnosti a ekosystémový přístup a zajistit, aby byla opatření Unie pro udržitelné řízení hlubinných populací ryb v souladu s rezolucemi přijatými Valným shromážděním Organizace spojených národů, zejména s rezolucemi 61/105 a 64/72. [pozm. návrh 19]

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na rybolovnou činnost nebo zamýšlenou rybolovnou činnost v těchto vodách:

a)  vody Unie podoblastí Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) II až XI a oblasti Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (CECAF) 34.1.1, 34.1.2 a 34.2, včetně rybolovné činnosti nebo zamýšlené rybolovné činnosti rybářských plavidel, která plují pod vlajkou třetích zemí nebo jež jsou v těchto zemích registrována; [pozm. návrh 20]

b)  mezinárodní vody oblastí CECAF 34.1.1, 34.1.2 a 34.2 a

c)  oblast upravená předpisy NEAFC.

Článek 3

Definice

1.  Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 3 4 nařízení (ES) č. 2371/2002 .../2013 [o společné rybářské politice] a článku 2 nařízení Rady (ES) č. 734/2008(10). [pozm. návrh 21]

2.  Kromě toho se použijí tyto definice:

a)  „oblastmi, podoblastmi, divizemi a subdivizemi ICES“ se rozumí oblasti vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009(11); [pozm. návrh 22]

b)  „oblastmi, podoblastmi a divizemi CECAF“ se rozumí oblasti vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009(12); [pozm. návrh 23]

c)  „oblastí upravenou předpisy komise NEAFC“ se rozumějí vody, na něž se vztahuje Úmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku a které leží mimo vody v rybářské jurisdikci smluvních stran uvedené úmluvy;

d)  „hlubinnými druhy“ se rozumí druhy uvedené v příloze I;

e)  „nejvíce ohroženými druhy“ se rozumí hlubinné druhy, které jsou uvedeny ve třetím sloupci tabulky v příloze I s názvem „nejvíce ohrožené (x)“;

f)  pojmem „métier“ se rozumí rybolovné činnosti zaměřené na lov určitých druhů pomocí určitého lovného zařízení v určité oblasti;

g)  „hlubinným métier“ se rozumí métier, které se zaměřuje na hlubinné druhy podle údajů stanovených v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení;

h)  „střediskem pro sledování rybolovu“ se rozumí operační středisko zřízené členským státem vlajky a vybavené počítačovým hardwarem a softwarem umožňujícím automatický příjem, zpracování a elektronický přenos údajů;

i)  „vědeckým poradním orgánem“ se rozumí mezinárodní rybolovný vědecký orgán, který splňuje mezinárodní normy pro vědecké doporučení na základě výzkumu;

ia)  „udržitelným využíváním“ se rozumí využívání populace či skupiny rybích populací způsobem, který obnovuje a udržuje rybí populace nad úrovněmi, které jsou schopny vytvářet maximální udržitelný výnos, a nemá negativní dopad na mořské ekosystémy; [pozm. návrh 24]

j)  „maximálním udržitelným výnosem“ se rozumí maximální odlov, který je možné odebírat z populace ryb bez omezení. [pozm. návrh 25]

Článek 3a

Transparentnost, účast veřejnosti a přístup k právní ochraně

1.  Při provádění tohoto nařízení se použijí ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES(13) a nařízení Evropského parlamentu a Rady 1049/2001/ES(14) a 1367/2006/ES(15) o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí.

2.  Komise a členské státy zajistí, že veškeré nakládání s údaji a veškerá rozhodnutí podle tohoto nařízení budou v plném souladu s Úmluvou Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí („Aarhuská úmluva“), která byla schválena jménem Unie rozhodnutím Rady 2005/370/ES(16). [pozm. návrh 26]

Článek 3b

Určení hlubinných a nejzranitelnějších druhů

1.  Komise do …(17) a následně každé dva roky přezkoumá seznam hlubinných druhů v příloze I, včetně určení nejvíce ohrožených druhů.

2.  Komise je zmocněna, aby v souladu s článkem 20 přijala akty v přenesené pravomoci, kterými upraví seznam hlubinných druhů v příloze 1, včetně stanovení nejzranitelnějších druhů, s cílem zohlednit nové vědecké informace získané od členských států, vědeckého poradního orgánu a dalších relevantních zdrojů informací, včetně hodnocení červeného seznamu IUCN. Při přijímání těchto aktů v přenesené pravomoci Komise zohlední zejména kritéria červeného seznamu IUCN, vzácnost druhu, jeho zranitelnost vůči využívání a skutečnost, zda vědecký poradní výbor nedoporučil nulový odlov. [pozm. návrh 27]

KAPITOLA II

OPRÁVNĚNÍ K RYBOLOVU

Článek 4

Druhy oprávnění k rybolovu

1.  Na rybolovné činnosti zaměřené na hlubinné druhy a prováděné rybářským plavidlem Unie se vztahuje oprávnění k rybolovu, které vydává členský stát vlajky a v němž jsou hlubinné druhy uvedeny jako cílové druhy. [pozm. návrh 28]

2.  Pro účely odstavce 1 se má za to, že rybolovné činnosti se zaměřují na hlubinné druhy, pokud:

a)  hlubinné druhy jsou označeny jako cílové v rybolovném kalendáři daného plavidla nebo

b)  na palubě plavidla se nacházejí zařízení používaná pouze k lovu hlubinných druhů, případně jsou taková zařízení rozmístěna v oblasti rybolovu nebo

c)  velitel plavidla zaznamená do lodního deníku procento populace hlubinných druhů uvedených v příloze I, které je uloveno ve vodách v působnosti tohoto nařízení a které je rovno jedné z níže uvedených prahových hodnot nebo je vyšší:

–  15 % celkové hmotnosti úlovků v daný den rybolovu nebo je vyšší, nebo

–  8 % celkové hmotnosti úlovků při daném rybářském výjezdu,

přičemž volba prahové hodnoty je na libovůli velitele plavidla, nebo [pozm. návrh 29]

ca)  plavidlo používá zařízení pro rybolov při dně v hloubce 600 m a níže. [pozm. návrh 30]

2a.  Pro účely výpočtu procentní hodnoty uvedené v odst. 2 písm. c) budou druhy uvedené v příloze I, na něž se vztahuje odložené uplatňování tohoto písmene, jak je stanoveno ve čtvrtém sloupci této přílohy, brány v úvahu až od ...(18), [pozm. návrh 31]

3.  Na rybolovné činnosti prováděné rybářským plavidlem Unie, které nejsou zaměřeny na hlubinné druhy, avšak při nichž jsou tyto hlubinné druhy uloveny jako vedlejší úlovek, se vztahuje oprávnění k rybolovu, které uvede hlubinné druhy jako vedlejší úlovek. [pozm. návrh 32]

4.  Tyto dva typy oprávnění k rybolovu uvedené v odstavcích 1 a 3 musí být jasně odlišitelné v elektronické databázi uvedené v článku 116 nařízení (ES) č. 1224/2009.

5.  Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 3, mohou rybářská plavidla bez oprávnění k rybolovu lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat jakékoli množství hlubinných druhů, pokud je toto množství nižší než prahová hodnota stanovená na 100 kg různých hlubinných druhů na jeden rybářský výjezd. Podrobnosti o všech těchto úlovcích, ať byly uchovány na palubě či hozeny zpět do moře, včetně druhového složení, hmotnosti a velikosti, se zaznamenají v lodním deníku a oznámí příslušným orgánům. [pozm. návrh 33]

Článek 5

Řízení kapacity

1.  Souhrnná rybolovná kapacita všech rybářských plavidel, kterým některý z členských států vydal oprávnění, měřená v hrubé prostornosti a v kilowattech a umožňující odlov hlubinných druhů buď jako cílových druhů, nebo jako vedlejších úlovků, nesmí nikdy převýšit celkovou rybolovnou kapacitu plavidel tohoto členského státu, která provedla vykládku 10 nebo více tun hlubinných druhů ve kterémkoli ze dvou kalendářních let před vstupem tohoto nařízení v platnost v období let 2009–2011, podle toho, ve kterém roce bylo toto číslo vyšší. [pozm. návrh 34]

1a.  V zájmu dosažení cíle uvedeného v odstavci 1 provedou členské státy každoroční posouzení kapacity v souladu s článkem 22 nařízení (EU) č. .../2013 [o společné rybářské politice]. Výsledná zpráva podle odstavce 2 výše uvedeného článku má zjistit, kde je v jednotlivých segmentech strukturálně nadměrná kapacita, a odhadnout dlouhodobou rentabilitu u jednotlivých segmentů. Tyto zprávy jsou dány veřejně k dispozici. [pozm. návrh 35]

1b.  Pokud z posouzení kapacity uvedených v odstavci 1a vyplyne, že úmrtnost populací hlubinných ryb způsobená rybolovem přesahuje doporučené úrovně, dotyčný členský stát vypracuje a do zprávy zařadí akční plán pro příslušnou část loďstva, čímž zajistí, aby úmrtnost dotčených populací způsobená rybolovem odpovídala cílům článku 10. [pozm. návrh 36]

1c.  Posouzení kapacity a akční plány podle tohoto článku jsou dány veřejně k dispozici. [pozm. návrh 37]

1d.  Pokud si členské státy vzájemně vymění rybolovná práva pro hlubinné druhy, rybolovná kapacita odpovídající takto vyměněným právům je pro účely stanovení souhrnné rybolovné kapacity podle odstavce 1 přičtena tomu členskému státu, od nějž tato práva pocházejí. [pozm. návrh 38]

1e.  Bez ohledu na odstavec 1 je regionálnímu loďstvu v nejvzdálenějších regionech, kde není kontinentální šelf a kde v podstatě neexistují žádné alternativy k hlubinným zdrojům, povolena souhrnná rybolovná kapacita pro hlubinné druhy, která nikdy nepřevýší celkovou rybolovnou kapacitu stávajícího loďstva v každém nejvzdálenějším regionu. [pozm. návrh 39]

Článek 6

Obecné požadavky na žádosti o oprávnění k rybolovu

1.  Ke každé žádosti o oprávnění k rybolovu umožňující odlov hlubinných druhů ať už jako cílových druhů, nebo jako vedlejších úlovků, a o jeho každoroční obnovení se připojí popis oblasti, v níž se plánuje provádět rybolovné činnosti, a označení veškerých dotčených podoblastí, divizí a subdivizí ICES a CECAF, popis typu a počet lovných zařízení, rozmezí hloubky, ve kterém budou činnosti probíhat, a jednotlivých cílových druhů a rovněž plánovanou frekvenci a trvání rybářské činnosti. Tyto informace jsou dány veřejně k dispozici. [pozm. návrh 40]

1a.  Ke každé žádosti o oprávnění k rybolovu je připojen záznam o dotčených úlovcích hlubinných druhů rybářskými plavidly v oblasti, pro níž je žádost určena, za období 2009–2011. [pozm. návrh 41]

Článek 6a

Specifické požadavky na ochranu citlivých mořských ekosystémů

1.  Členské státy používají nejlepší dostupné vědecké a technické informace, včetně biogeografických informací, pro určení, ve kterých oblastech se vyskytují či pravděpodobně vyskytují citlivé mořské ekosystémy. Vědecký poradní orgán kromě toho každý rok provede posouzení, ve kterých oblastech je známo, že se vyskytují, či pravděpodobně se vyskytnou citlivé mořské ekosystémy.

2.  Pokud byly na základě informací uvedených v odstavci 1 určeny oblasti, v nichž se, jak je známo, vyskytují či pravděpodobně se vyskytnou citlivé mořské ekosystémy, uvědomí členské státy a vědecký poradní výbor včas Komisi.

3.  Na základě nejlepších dostupných vědeckých a technických informací a na základě posouzení a určení provedených členskými státy a vědeckým poradním orgánem vytvoří Komise do ...(19) seznam oblastí, v nichž se vyskytují či pravděpodobně vyskytují citlivé mořské ekosystémy. Komise každoročně přezkoumá tento seznam na základě doporučení vědeckého poradního výboru.

4.  Rybolov pomocí zařízení pro rybolov při dně je v oblastech určených v souladu s odstavcem 3 zakázán.

5.  Uzavření podle odstavce 4 se vztahují na veškerá plavidla Unie, dojde-li k uzavření ve vodách Unie nebo na volném moři, a na veškerá plavidla, dojde-li k uzavření ve vodách Unie.

6.  Odchylně od odstavce 4 platí, že pokud Komise na základě posouzení dopadů a po konzultaci s vědeckým poradním výborem stanoví, že je dostatečně prokázáno, že se citlivé mořské ekosystémy v dané oblasti uvedené na seznamu podle odstavce 3 nenacházejí nebo že byla přijata náležitá opatření pro ochranu a řízení, jež zajistí, že se zabrání závažným nepříznivým dopadům na citlivé mořské ekosystémy v této oblasti, může tuto oblast znovu otevřít pro rybolov pomocí zařízení pro lov při dně.

7.  V případě, že rybářské plavidlo narazí v průběhu rybolovných činností na skutečnosti svědčící o citlivých mořských ekosystémech, zastaví okamžitě v této oblasti rybolovnou činnost. Svou činnost znovu zahájí až poté, co se přemístí do jiné oblasti v minimální vzdálenosti 5 námořních mil od oblasti, v níž na citlivý ekosystém narazilo.

8.  Rybářské plavidlo neprodleně ohlásí všechny případy, kdy narazilo na citlivé mořské ekosystémy, příslušným vnitrostátním orgánům, které o tom neprodleně uvědomí Komisi.

9.  Oblasti uvedené v odstavcích 4 a 7 zůstanou pro rybolov při dně uzavřeny, dokud vědecký poradní orgán neprovede posouzení dané oblasti a nedospěje k závěru, že v ní nejsou přítomny žádné citlivé mořské ekosystémy, nebo že byla přijata náležitá opatření pro ochranu a řízení, jež zajistí, že se zabrání závažným nepříznivým dopadům na citlivé mořské ekosystémy v této oblasti, a poté může Komise tuto oblast znovu otevřít pro rybolov. [pozm. návrh 42]

Článek 7

Konkrétní požadavky na podávání žádostí o oprávnění k rybolovu a vydávání oprávnění k rybolovu umožňujících využívání lovných zařízení pro rybolov při dně při rybolovných činnostech zaměřených na hlubinné druhy

1.  Kromě požadavků uvedených v článku 6 musí být ke každé žádosti o oprávnění k rybolovu týkajícího se cíleného rybolovu hlubinných druhů podle čl. 4 odst. 1vydané v souladu s článkem 4, které umožňuje používání lovných zařízení pro rybolov při dně ve vodách Unie, jak je uvedeno v čl. 2 písm. a), nebo v mezinárodních vodách, jak je uvedeno v čl. 2 písm. b) a c), přiložen podrobný plán rybolovu, který je dán veřejně k dispozici a uvádí zejména: [pozm. návrh 43]

a)  místa zamýšlených rybolovných aktivit zaměřených na hlubinné druhy, které v hlubinném métier. Toto místo (místa) se definuje (definují) souřadnicemi v souladu se Světovým geodetickým systémem z roku 1984 a současně se použije označení veškerých dotčených podoblastí, divizí a subdivizí ICES a CECAF; [pozm. návrh 44]

b)  případná místa nebo činnosti činností v hlubinném métier za poslední tři úplné kalendářní roky. Toto místo (místa) období 2009–2011, která se definuje (definují) souřadnicemi v souladu se Světovým geodetickým systémem z roku 1984, které co nejtěsněji vymezují oblast rybolovných činností a zahrnují označení veškerých dotčených podoblastí, divizí a subdivizí ICES a CECAF; [pozm. návrh 45]

ba)   druh lovného zařízení a hloubku, v níž se bude nacházet, seznam druhů, na které se činnost zaměří, a technická opatření, která mají být provedena, v souladu s technickými opatřeními doporučenými NEAFC a opatřeními podle nařízení (ES) č. 734/2008, a strukturu hloubkového profilu mořského dna v místě zamýšleného rybolovu, pokud příslušné orgány dotyčného státu vlajky již tyto informace nemají k dispozici. [pozm. návrh 46]

1a.  Před vydáním oprávnění členské státy na základě údajů zaznamenaných systémem sledování těchto plavidel ověří, zda jsou informace o dotyčných plavidlech předloženy v souladu s odst. 1 písm. b) přesné. Pokud informace poskytnuté v souladu s odst. 1 písm. b) s údaji zaznamenanými systémem sledování plavidel nesouhlasí, oprávnění není vydáno. [pozm. návrh 47]

1b.  Povolené rybolovné činnosti jsou omezeny na stávající rybolovné oblasti určené podle odst. 1 písm. b). [pozm. návrh 48]

1c.  Jakoukoli změnu v plánu rybolovu musí posoudit členský stát vlajky. Členský stát vlajky přijme změněný plán rybolovu, pouze pokud neumožňuje rybolovné činnosti v oblastech, v nichž se vyskytují nebo se pravděpodobně vyskytnou citlivé mořské ekosystémy. [pozm. návrh 49]

1d.  V případě nedodržení plánu rybolovu odejme členský stát dotyčnému rybářskému plavidlu oprávnění k rybolovu. [pozm. návrh 50]

1e.  Plavidla pro drobný rybolov, která vzhledem k technickým faktorům, jako je druh používaného lovného zařízení nebo kapacita plavidla, nemají kapacitu k odlovu více než 100 kg hlubinných druhů při jednom rybářském výjezdu, jsou osvobozena od povinnosti předkládat plán rybolovu. [pozm. návrh 51]

1f.  Žádosti o obnovení oprávnění k rybolovu hlubinných druhů jsou osvobozeny od požadavku předložit podrobný plán rybolovu, pokud se neplánují změny rybolovných činností daného plavidla; v takovém případě musí být předložen revidovaný plán rybolovu. [pozm. návrh 52]

2.  Každé oprávnění k rybolovu vydané na základě žádosti podané v souladu s odstavcem 1 uvede zařízení pro rybolov při dně, kterého bude použito, a omezí povolené rybolovné činnosti na oblast, v níž se zamýšlená rybolovná činnost podle odst. 1 písm. a) a stávající rybolovná činnost podle odst. 1 písm. b) překrývají. Oblast, v níž se zamýšlí rybolovná činnost, však může být rozšířena za hranice oblasti, kde se provádí současná rybolovná činnost, pokud členský stát na základě vědeckých poznatků posoudí a zdokumentuje, že takové rozšíření nebude mít významný nepříznivý dopad na citlivé mořské ekosystémy.Aniž je dotčen odstavec 1, rybolov pomocí zařízení pro rybolov při dně, který má probíhat ve vodách, v nichž neprobíhal hlubinný rybolov v období 2009-2011, jak je uvedeno v odst. 1 písm. b), vyžaduje oprávnění k rybolovu podle článku 4. Nesmí být vydáno žádné oprávnění k rybolovu, pokud členský stát na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků a posudků neposoudí a nezdokumentuje, že dané rybolovné činnosti nebudou mít významný nepříznivý dopad na mořský ekosystém. Toto posouzení bude provedeno v souladu s tímto nařízením a s mezinárodními pokyny FAO pro řízení lovu hlubinných druhů na volném moři z roku 2008 a je dáno veřejně k dispozici. Komise po konzultaci s dotyčným členským státem a vědeckým poradním orgánem toto posouzení přezkoumá s cílem zajistit, aby byly určeny všechny oblasti, v nichž se, jak je známo, vyskytují či se pravděpodobně vyskytnou citlivé mořské ekosystémy, a aby navrhovaná opatření pro zmírnění a řízení byla dostatečná na prevenci významných nepříznivých dopadů na citlivé mořské ekosystémy. [pozm. návrh 53]

2a.  Před …(20) nebude vydáno ani obnoveno žádné oprávnění k rybolovu zaměřenému na hlubinné druhy, ani v oblastech vymezených v odst. 1 písm. b), pokud členský stát na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků neposoudí a nedoloží, že by rybolovné činnosti neměly závažný nepříznivý dopad na mořské ekosystémy. Toto posouzení bude provedeno v souladu s mezinárodními pokyny FAO pro řízení lovu hlubinných druhů na volném moři z roku 2008 a přílohou IIa a bude dáno veřejně k dispozici. [pozm. návrh 54]

2b.  Členské státy při provádění posouzení dopadů zachovávají přístup založený na předběžné opatrnosti. V oblastech, v nichž nebylo provedeno posouzení dopadu nebo bylo provedeno, ovšem nikoli v souladu s pokyny FAO z roku 2008, je používání zařízení pro rybolov při dně zakázáno. [pozm. návrh 55]

2c.  Žádné oprávnění k rybolovu podle článku 4 nebude vydáno pro oblasti, v nichž dochází či pravděpodobně dojde k ohrožení mořských ekosystémů, pokud Komise po konzultaci s vědeckým poradním výborem nerozhodne, že je dostatečně průkazné, že byla přijata náležitá opatření pro ochranu a řízení, jež zajistí, že se zabrání závažným nepříznivým dopadům na zranitelné mořské ekosystémy. [pozm. návrh 56]

2d.  Nová posouzení dopadu jsou nutná, pokud dojde k významným změnám v postupech či v používané technologii stávajícího rybolovu při dně nebo když se objeví nové vědecké poznatky o přítomnosti citlivých mořských ekosystémů v dané oblasti. [pozm. návrh 57]

2e.  Kromě požadavků v článku 6 musí být nahlášeny veškeré úlovky hlubinných druhů, ať byly uchovány na palubě či hozeny zpět do moře, včetně druhového složení, hmotnosti a velikosti. [pozm. návrh 58]

Článek 8

Účast plavidel na shromažďování údajů o hlubinné rybolovné činnosti

Členské státy provedou opatření, aby zajistily, že veškerá plavidla, která loví hlubinné druhy, bez ohledu na to, zda podle oprávnění k rybolovu na základě článku 4, nebo nikoli, zaznamenávají veškeré úlovky těchto druhů a informují o nich příslušné orgány. [pozm. návrh 59]

Členské státy zahrnou do všech oprávnění k rybolovu vydaných v souladu s článkem 4 podmínky nezbytné k zajištění účasti dotčeného plavidla ve spolupráci s příslušným vědeckým ústavem na všech režimech shromažďování údajů zahrnujících rybolovné činnosti, pro které jsou oprávnění vydána.

Členské státy zavedou systémy nutné pro zajištění toho, aby byly shromážděné údaje, kdykoli je to možné, předány příslušným orgánům, a to jakmile byly zaznamenány, aby se snížilo riziko pro citlivé mořské ekosystémy, minimalizovaly vedlejší úlovky a umožnilo lepší řízení rybolovu prostřednictvím „monitorování v reálném čase“. [pozm. návrh 60]

Příslušné údaje, které mají být zaznamenávány a oznamovány v souladu s tímto článkem, zahrnují minimálně hmotnost a druhové složení všech hlubinných úlovků. [pozm. návrh 61]

Článek 9

Zánik oprávnění k rybolovu pro plavidla používající vlečné sítě pro lov při dně nebo tenatové sítě, která se zaměřují na hlubinné druhy

Oprávnění k rybolovu podle čl. 4 odst. 1 pro plavidla používající vlečné sítě pro lov při dně nebo tenatové sítě zaniknou nejpozději dva roky od vstupu tohoto nařízení v platnost. Po tomto datu nebudou oprávnění k rybolovu zaměřenému na hlubinné druhy pomocí těchto lovných zařízení vydávána ani obnovována. Do ...(21) Komise v souladu s článkem 21 vyhodnotí jeho provádění. Využívání všech typů lovných zařízení pro lov hlubinných druhů bude vyhodnoceno se zvláštním důrazem na dopad na nejvíce ohrožené druhy a na citlivé mořské ekosystémy. Pokud toto hodnocení ukáže, že hlubinné rybolovné zdroje uvedené v příloze I, s výjimkou druhů uvedených v této příloze, na něž se vztahuje odložené uplatňování čl. 4 odst. 2 písm. c), nejsou využívány v míře odpovídající maximálnímu udržitelnému výnosu umožňujícímu obnovu a zachování populací hlubinných rybolovných zdrojů nad úrovněmi, které zaručují maximální udržitelný výnos, a že citlivé mořské ekosystémy nejsou chráněny před významnými negativními dopady, předloží Komise do ...(22)+ návrh na změnu tohto nařízení. Tento návrh zajistí, aby oprávnění k rybolovu vydaná podle článku 4 pro plavidla lovící hlubinné druhy pomocí vlečných sítí pro lov při dně a na dně nastražených tenatových sítí vypršela a nebyla obnovována a aby byla zavedena veškerá nezbytná opatření týkající se vlečných sítí pro lov při dně, včetně dlouhých vlasců s návazci, k zajištění ochrany nejvíce ohrožených druhů. [pozm. návrh 62]

KAPITOLA III

RYBOLOVNÁ PRÁVA A DOPROVODNÁ OPATŘENÍ

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 10

Zásady

1.  Rybolovná práva se stanoví podle takové míry využívání příslušných hlubinných druhů, kteráje v souladu s maximálním udržitelným výnosem zajistí, aby se populace hlubinných druhů postupně obnovily a byly zachovány nad úrovní biomasy umožňující maximální udržitelný výnos. Tato míra využívání přispěje k dosažení a zachování dobrého ekologického stavu mořského prostředí Unie do roku 2020 a vychází z nejlepších dostupných vědeckých poznatků. [pozm. návrh 63]

2.  Pokud na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků není možné určit míru využívání v souladu s maximálním udržitelným výnosem odstavcem 1, stanoví se rybolovná práva takto: [pozm. návrh 64]

a)  v případě, že nejlepší dostupné vědecké poznatky určují míru využívání, která odpovídá přístupu založenému na předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, nesmí být pro příslušné období řízení rybolovu stanovena vyšší rybolovná práva než tato míra;

b)  v případě, že nejlepší dostupné vědecké poznatky vzhledem k nedostatku údajů týkajících se určitých populací nebo druhů neurčují míru využívání, která odpovídá přístupu založenému na předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, nebudou pro příslušné období řízení rybolovu stanovena , nesmí být pro dotčená loviště přidělena žádná rybolovná práva vyšší než míry stanovené v rámci přístupu rady ICES k populacím, pro něž neexistuje dostatek údajů. [pozm. návrh 65]

2a.  Pokud nemohla rada ICES stanovit míry využívání podle odst. 2 písm. a) nebo b), např. pro populace nebo druhy, pro něž neexistuje dostatek údajů, nebudou pro dotčená loviště přidělena žádná rybolovná práva. [pozm. návrh 66]

2b.  Rybolovná práva pro hlubinné druhy zohlední pravděpodobné složení úlovku v těchto lovištích a zajistí dlouhodobou udržitelnost všech lovených druhů. [pozm. návrh 67]

2c.  Při přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici, dodržují členské státy kritéria stanovená v článku 17 nařízení (EU) č. .../2013 [o společné rybářské politice]. [pozm. návrh 68]

2d.  Budou navržena a přijata řídící opatření, včetně stanovení rybolovných práv pro cílové druhy a vedlejší úlovky v lovištích se smíšenými druhy, oblastí zákazu rybolovu nebo sezónních zákazů a používání selektivních lovných zařízení, aby se snížily a vyloučily vedlejší úlovky hlubinných druhů a zajistila se dlouhodobá udržitelnost všech druhů, na něž má rybolov negativní dopad. [pozm. návrh 69]

Článek 10a

Opatření pro zachování zdrojů

1.  Členské státy uplatňují preventivní a ekosystémové přístupy k řízení rybolovu a přijmou opatření pro zajištění dlouhodobého zachování a udržitelného řízení hlubinných rybolovných zdrojů a necílených druhů. Cílem těchto opatření je obnova vyčerpaných populací, minimalizace, prevence, a pokud možno vyloučení vedlejších úlovků, ochrana tření a zajištění přiměřené ochrany a prevence závažných nepříznivých dopadů na citlivé mořské ekosystémy. Tato opatření mohou zahrnovat sezónní či trvalý zákaz některých rybolovných činností či lovných zařízení v některých oblastech.

2.  Toto nařízení přispívá k provedení směrnice Rady 92/43/EHS(23) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES(24) a k dosažení a zachování dobrého ekologického stavu nejpozději do roku 2020, jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES(25), a to zejména k dosažení toho, aby veškeré populace lovených druhů vykazovaly takové rozložení populace co do věku a velikosti, které svědčí o zdravé populaci, a ke splnění ukazatelů 1, 2, 3, 4, 6, 9, a 10. [pozm. návrh 70]

Článek 10b

Povinnost vykládky všech úlovků

1.  Odchylně od článku 15 nařízení (EU) č.  .../2013 [o společné rybářské politice] jsou veškeré úlovky ryb i ostatních druhů, bez ohledu na to, zda se na ně vztahují omezení odlovu, či nikoli, získané rybářským plavidlem, jemuž bylo vydáno oprávnění k lovu hlubinných druhů v souladu s čl. 4 odst. 1 nebo čl. 4 dost. 3 tohoto nařízení, vyloveny a ponechány na palubě, zaznamenány do lodního deníku a následně vyloženy. Na tato plavidla se nevztahují ustanovení de minimis. [pozm. návrh 71]

Oddíl 2

Řízení podle omezení intenzity rybolovu A DOPROVODNÁ OPATŘENÍ [pozm. návrh 72]

Článek 11

Rybolovná práva řízená pouze prostřednictvím omezení intenzity rybolovu Stanovení rybolovných práv [pozm. návrh 73]

1.  Rada jednající v souladu se Smlouvou může rozhodnout o přechodu od stanovování ročních rybolovných práv Rybolovná práva pro hlubinné druhy podle omezení intenzity rybolovu i omezení odlovu k stanovování pouze podle omezení intenzity rybolovu pro konkrétní loviště se stanoví jako celkové přípustné odlovy (TAC). [pozm. návrh 74]

1a.  Kromě TAC mohou být stanovena omezení intenzity rybolovu. [pozm. návrh 75]

1b.  Stanovení rybolovných práv podle odstavců 1 a 1a musí být v souladu s cíli stanovenými v čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. .../2013 [o společné rybářské politice]. [pozm. návrh 76]

2.  Pro účely odstavce 1 1a jsou posuzovanými úrovněmi intenzity rybolovu úrovně intenzity rybolovu pro jednotlivá hlubinná métier, které jsou použity jako základní hodnoty pro veškeré změny požadované za účelem dodržení zásad uvedených v článku 10 na základě vědeckých informací, které jsou v souladu s úlovky v příslušných hlubinných métier v předchozích dvou kalendářních letech.období 2009–2011.

Pro posouzení úrovní intenzity rybolovu uvedené v prvním pododstavci budou druhy uvedené v příloze I, na něž se vztahuje odložené uplatňování čl. 4 odst. 2 písm. c), jak je stanoveno ve čtvrtém sloupci této přílohy, brány v úvahu od ....(26). [pozm. návrh 77]

2a.  Omezení intenzity rybolovu hlubinných druhů zohlední pravděpodobné složení úlovku v těchto lovištích a bude stanoveno tak, aby zaručovalo dlouhodobou udržitelnost všech lovených druhů. [pozm. návrh 78]

3.  V omezeních intenzity rybolovu stanovených v souladu s odstavci 1 a 2, se uvede:

a)  konkrétní hlubinné métier, na které se dané omezení intenzity rybolovu vztahuje, v závislosti na regulovaném lovném druhu a počtu lovných zařízení, cílových druzích a konkrétních populacích, na hloubce a oblastech ICES nebo CECAF, ve kterých může být povolená intenzita uskutečněna, a [pozm. návrh 79]

b)  jednotka intenzity rybolovu, která bude při řízení používána, nebo kombinace těchto jednotek, a  [pozm. návrh 80]

ba)  metody a protokoly ke sledování a hlášení intenzity rybolovu během období řízení rybolovu. [pozm. návrh 81]

Článek 12

Doprovodná opatření

1.  V případech, kdy roční omezení intenzity rybolovu nahradila v souladu s čl. 11 odst. 1 omezení odlovu, jsou Členské státy jsou povinny ponechat nebo zavést následující doprovodná opatření ve vztahu k plavidlům plujícím pod jejich vlajkou: [pozm. návrh 82]

a)  opatření, jejichž cílem je zabránit zvýšení celkové předcházet nadměrnému rybolovu a překračování rybolovné kapacity plavidel dotčených omezením intenzity nebo je vyloučit; [pozm. návrh 83]

b)  opatření, jejichž cílem je zabránit nárůstu předcházet vedlejším úlovkům a snížit je, zejména v případě vedlejších úlovků nejvíce ohrožených druhů, a [pozm. návrh 84]

c)  podmínky pro efektivní prevenci výmětů. Tyto podmínky se zaměří především na předcházení úlovkům nežádoucích druhů a budou vyžadovat provedení vykládky všech ryb, které byly naloženy na palubu, pokud to není v rozporu s pravidly platnými v rámci společné rybářské politiky nebo pokud tyto druhy prokazatelně dlouhodobě vykazují vysokou míru přežití po výmětu. [pozm. návrh 85]

ca)  opatření pro prevenci, odrazení a vyloučení nelegálního, neregulovaného a nenahlášeného rybolovu v hlubinných métier. [pozm. návrh 86]

2.  Opatření zůstanou v platnosti po dobu nezbytnou k tomu, aby se předešlo rizikům uvedeným v odst. 1 písm. a), b) a c) odstavci 1 nebo aby se tato rizika zmírnila. [pozm. návrh 87]

2a.  Členské státy bezodkladně oznámí Komisi opatření přijatá v souladu s odstavcem 1. [pozm. návrh 88]

3.  Komise posoudí účinnost doprovodných opatření přijatých členskými státy při jejich přijetí a poté každoročně. [pozm. návrh 89]

Článek 13

Opatření Komise v případě neexistence nebo nedostatečnosti doprovodných opatření přijatých členskými státy

1.  Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci s cílem specifikovat opatření doprovázející roční omezení intenzity rybolovu podle čl. 12 odst. 1 písm. a), b) nebo c) a v souladu s článkem 20:

a)  pokud dotyčný členský stát nevyrozumí Komisi o opatřeních přijatých na základě článku 12 do ...(27) omezení intenzity rybolovu ; [pozm. návrh 90]

b)  pokud opatřením přijatým podle článku 12 uplynula platnost, ačkoli přetrvává potřeba předejít rizikům uvedeným v čl. 12 odst. 1 písm. a), b) a c) nebo je zmírnit.

2.  Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 s cílem specifikovat opatření doprovázející roční omezení intenzity rybolovu podle čl. 12 písm. a), b) nebo c), pokud na základě posouzení provedeného podle čl. 12 odst. 3:

a)  jsou opatření členských států shledána jako neslučitelná s cíli tohoto nařízení nebo

b)  jsou opatření členského státu považována za nedostatečná, pokud jde o cíle uvedené v čl. 12 odst. 1 písm. a), b) nebo c).

3.  Komise přijímá doprovodná opatření s cílem zajistit splnění cílů a záměrů stanovených v tomto nařízení. Jakmile Komise přijme akt v přenesené pravomoci, opatření přijatá členskými státy pozbývají platnosti.

Článek 13a

Zvláštní opatření Unie

S cílem předcházet vedlejším úlovkům a snížit je, zejména pokud jde o vedlejší úlovky nejvíce ohrožených druhů, může být rozhodnuto o úpravách lovných zařízení nebo uzavření oblastí s vysokým podílem vedlejších úlovků v reálném čase. [pozm. návrh 91]

KAPITOLA IV

KONTROLA

Článek 14

Uplatnění ustanovení o kontrole u víceletých plánů

1.  Toto nařízení se považuje za „víceletý plán“ pro účely nařízení (ES) č. 1224/2009 (EU) č. .../2013 [o společné rybářské politice]. [pozm. návrh 92]

2.  Hlubinné druhy se považují za „druhy, na které se vztahuje víceletý plán“ a „populace, na které se vztahuje víceletý plán“ pro účely nařízení (ES) č. 1224/2009 (EU) č. .../2013 [o společné rybářské politice]. [pozm. návrh 93]

Článek 15

Určené přístavy

1.  Členské státy určí přístavy, v nichž bude probíhat vykládka nebo překládka hlubinných druhů v množství přesahujícím 100 kg. Členské státy předají Komisi seznam těchto přístavů do …(28). [pozm. návrh 94]

2.  Mimo přístavy určené k vykládce hlubinných mořských druhů členskými státy podle odstavce 1 nesmí být vyloženo žádné množství různých hlubinných druhů přesahující 100 kg. [pozm. návrh 95]

3.  V zájmu zlepšení soudržnosti a koordinace v rámci Unie Komise stanoví opatření pro plavidla, určené přístavy a relevantní příslušné orgány, pokud jde o nezbytné postupy pro kontrolu a dohled týkající se vykládky či překládky hlubinných druhů a zaznamenávání a oznamování údajů o vykládce nebo překládce, které zahrnují minimálně hmotnost a druhové složení. [pozm. návrh 96]

4.  Plavidla, která provádějí vykládku či překládku hlubinných druhů, musí splňovat podmínky pro zaznamenávání a oznamování údajů o hmotnosti a druhovém složení hlubinných druhů, jejichž vykládka či překládka se provádí, a podstoupit veškeré postupy pro kontrolu a dohled, jež se týkají vykládky či překládky těchto druhů. [pozm. návrh 97]

Článek 16

Předchozí oznámení

Odchylně od článku 17 nařízení (ES) č. 1224/2009 se od velitelů Velitelé všech rybářských plavidel Evropské unie bez ohledu na jejich délku, která hodlají vyložit nebo přeložit 100 nebo více kg hlubinných druhů, bez ohledu na jejich délku, požaduje, aby oznámili oznámí tento záměr příslušnému orgánu členského státu své vlajky a státnímu přístavnímu orgánu. Velitel nebo jakákoli jiná osoba odpovědná za provoz plavidla o délce 12 metrů nebo větší oznamují příslušným orgánům nejméně čtyři hodiny před odhadovaným časem vplutí do přístavu informace v souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 1224/2009. Nicméně malá rybářská plavidla bez elektronického rybářského lodního deníku a plavidla pro drobný rybolov jsou od této oznamovací povinnosti osvobozena. [pozm. návrh 98]

Článek 17

Zápisy v lodním deníku v hlubokých vodách

Aniž jsou dotčeny články 14 a 15 nařízení (ES) č. 1224/2009, jsou velitelé rybářských plavidel, jimž bylo vydáno oprávnění v souladu s čl. 4 odst. 1 nebo 3 tohoto nařízení, pokud působí v hlubinném métier nebo se účastní rybolovu v hloubce pod 400 m, povinni:

a)  po každém výlovu založit nový řádek v lodním deníku v tištěné podobě nebo

b)  po každém výlovu provést samostatný záznam v případě, že mají zaveden elektronický záznamový systém a systém podávání zpráv.

Článek 18

Odnětí oprávnění k rybolovu

1.  Aniž je dotčen čl. 7 odst. 4 nařízení (ES) č. 1224/2009, jsou oprávnění k rybolovu uvedená v čl. 4 odst. 1 a 3 tohoto nařízení odňata na dobu nejméně jednoho roku v každém z těchto případech případů: [pozm. návrh 99]

a)  nedodržení podmínek stanovených v oprávnění k rybolovu, které se týkají omezení použití lovných zařízení, povolených oblastí operací nebo popřípadě i omezení odlovu nebo intenzity u druhu, na který je povoleno se zaměřit, nebo [pozm. návrh 100]

b)  nedodržení povinnosti nalodit vědeckého pozorovatele nebo povolit odběr vzorků z úlovků pro vědecké účely, jak je uvedeno v článku 19;

ba)  nedodržení povinností týkajících se shromažďování, zaznamenávání a oznamování údajů v souladu s článkem 8; [pozm. návrh 101]

bb)  nesplnění požadavků společné rybářské politiky; [pozm. návrh 102]

bc)  kterýkoli z případů uvedených v nařízení Rady (ES) č. 1005/2008(29), zejména podle ustanovení kapitol VII-IX. [pozm. návrh 103]

2.  Odstavec 1 se nepoužije, pokud nedodržení pravidel v něm uvedených bylo způsobeno vyšší mocí. [pozm. návrh 104]

KAPITOLA V

SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ A SOULAD [pozm. návrh 105]

Článek 19

Pravidla shromažďování údajů a podávání zpráv

1.  Členské státy shromažďují údaje o jednotlivých hlubinných métier v souladu s pravidly pro shromažďování údajů a úrovněmi přesnosti stanovenými ve víceletém programu Společenství pro shromažďování, správu a využívání biologických, technických, environmentálních, hospodářských a sociálních údajů přijatém v souladu s nařízením Rady (ES) č. 199/2008(30) a ostatními opatřeními přijatými podle uvedeného nařízení. Členské státy zajistí zavedení nezbytných systémů pro usnadnění oznamování druhů ulovených jako cílený či vedlejší úlovek a podávání svědectví o setkáních plavidel s citlivými mořskými ekosystémy. Tyto skutečnosti se oznamují pokud možno v reálném čase. [pozm. návrh 106]

1a.  Členské státy zavedou program pro účast pozorovatelů s cílem zajistit shromažďování spolehlivých, včasných a přesných údajů o úlovcích a vedlejších úlovcích hlubinných druhů, o setkáních plavidel s citlivými mořskými ekosystémy, a dalších informací důležitých pro účinné provádění tohoto nařízení. Na plavidlech, která používají vlečné sítě pro lov při dně nebo tenatové sítě a mají oprávnění k rybolovu hlubinných druhů, je vyžadována 100% přítomnost pozorovatelů. Na všechna ostatní plavidla s oprávněním k rybolovu hlubinných druhů se vztahuje podmínka 10% přítomnosti pozorovatelů. [pozm. návrh 107]

2.  Velitel plavidla nebo jiné osoby odpovědné za provoz plavidla mají povinnost přijmout na palubu vědeckého pozorovatele, kterého členský stát jejich plavidlu přidělil, s výjimkou případů, kdy to není z bezpečnostních důvodů možné.v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 4. Velitel usnadní pozorovateli plnění vědeckých úkolů. [pozm. návrh 108]

3.  Vědečtí pozorovatelé:

a)  provádějí své opakující se úkoly týkající se shromažďování údajů podle odstavce 1; mají kvalifikaci pro plnění svých povinností a úkolů vědeckých pozorovatelů, včetně způsobilosti identifikovat druhy nalezené v hlubinných ekosystémech; [pozm. návrh 109]

aa)  zaznamenávají nezávisle a ve stejné formě jako v lodním deníku informace o odlovu stanovené v nařízení (ES) č. 1224/2009; [pozm. návrh 110]

ab)  zaznamenávají všechny případy změny plánu rybolovu uvedeného v článku 7; [pozm. návrh 111]

ac)  dokládají všechna nepředvídaná setkání plavidla s citlivými mořskými ekosystémy a shromažďují informace, které mohou být využity v souvislosti s ochranou dané oblasti; [pozm. návrh 112]

ad)  zaznamenávají hloubky, v nichž se nachází lovné zařízení; [pozm. návrh 113]

ae)  předkládají příslušným orgánům dotčeného členského státu, který je státem vlajky, do 20 dnů po ukončení pozorovacího období zprávu, jejíž kopii zasílají tyto orgány Komisi do 30 dnů po obdržení písemné žádosti Komise; [pozm. návrh 114]

b)  určují a zaznamenávají hmotnost všech útesotvorných korálů, měkkých korálů, hub nebo dalších organismů, které patří do stejného ekosystému a které byly vytaženy na palubu pomocí lovného zařízení plavidla.

3a.  Vědecký pozorovatel nesmí být:

i)  v příbuzenském vztahu k veliteli plavidla nebo k jinému důstojníkovi sloužícímu na plavidle, k němuž byl přidělen;

ii)  zaměstnancem velitele plavidla, k němuž byl přidělen;

iii)  zaměstnancem zástupce velitele;

iv)  zaměstnancem společnosti řízené velitelem nebo jeho zástupcem;

v)  v příbuzenském vztahu k zástupci velitele. [pozm. návrh 115]

4.  Kromě povinností uvedených v odstavci 1 se na členské státy vztahují zvláštní požadavky na shromažďování údajů a podávání zpráv ohledně daného hlubinného métier, které jsou uvedeny v příloze II.

4a.  Shromažďování údajů může umožnit vytváření partnerství mezi vědeckými pracovníky a rybáři a být přínosem pro oblast výzkumu týkající se mořského prostředí, biotechnologie a potravinářských věd, zpracování potravin a ekonomiky. [pozm. návrh 116]

5.  S údaji shromážděnými v souvislosti s daným hlubinným métier, včetně všech údajů shromážděných v souladu přílohou II, musí být zacházeno v souladu s procesem zpracování údajů, který je stanoven v kapitole III nařízení (ES) č. 199/2008.

6.  Na žádost Komise podávají členské státy Komisi každý měsíc zprávu o vynaložené intenzitě a/nebo o úlovcích podle jednotlivých métier. Tyto zprávy se zveřejní. [pozm. návrh 117]

KAPITOLA Va

FINANČNÍ PODPORA [pozm. návrh 118]

Článek 19a

Finanční podpora pro výměnu lovného zařízení

1.  Rybářská plavidla používající vlečné sítě pro lov při dně nebo tenatové sítě v hlubinných métier jsou způsobilá pro získání finanční podpory z Evropského námořního a rybářského fondu na výměnu lovného zařízení a související úpravy plavidla, jakož i na nezbytné know-how a odbornou přípravu, pokud má nové lovné zařízení prokazatelně vyšší velikostní nebo druhovou selektivitu a menší a omezený dopad na mořské prostředí a citlivé mořské ekosystémy a pokud nezvyšuje rybolovnou kapacitu plavidla, a to na základě posouzení Komise a po konzultaci s vhodným nezávislým vědeckým orgánem.

2.  Rybářská plavidla jsou způsobilá pro získání finanční podpory z Evropského námořního a rybářského fondu pro účely snížení a pokud možno vyloučení nežádoucích úlovků hlubinných druhů, zejména nejvíce ohrožených druhů.

3.  Podpora může být pro stejné rybářské plavidlo Unie poskytnuta pouze jednou.

4.  Přístup k finanční podpoře z Evropského námořního a rybářského fondu je podmíněn plným souladem s tímto nařízením, společnou rybářskou politikou a právem Unie v oblasti ochrany životního prostředí. [pozm. návrh 119]

KAPITOLA VI

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

Článek 20

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.  Pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3b odst. 2 a v článku 13 jsou svěřeny Komisi na dobu neurčitou. tří let ode ...(31) . Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tříletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 120]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 3b odst. 2 a v článku 13 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3b odst. 2 a článku 13 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament a Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky, nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

KAPITOLA VII

HODNOCENÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 21

Hodnocení

1.  Do šesti let od vstupu tohoto nařízení v platnost . Do …(32) Komise na základě zpráv členských států a vědeckého poradenství, které si k tomuto účelu vyžádá, vyhodnotí dopad opatření stanovených v tomto nařízení a určí, do jaké míry bylo dosaženo cílů uvedených v čl. 1 písm. a) a b) článku 1. [pozm. návrh 121]

2.  Toto hodnocení se zaměří na vývoj v následujících oblastech:

a)  plavidla, která přešla na lovná zařízení s omezeným dopadem na mořské dno, a na vývoj úrovně jejich výmětů pokrok v oblasti prevence, snížení a pokud možno vyloučení nežádoucích úlovků; [pozm. návrh 122]

b)  rozsah provozu plavidel působících v rámci jednotlivých hlubinných métier;

c)  úplnost a důvěryhodnost údajů, které členské státy poskytují vědeckým institucím pro účely posuzování populací nebo Komisi v případě konkrétních výzev k předložení údajů;

d)  populace hlubinných druhů ryb, u nichž došlo ke zkvalitnění vědeckého poradenství;

e)  rybolovné oblasti, které jsou spravovány pouze podle omezení intenzity rybolovu, a účinnost doprovodných opatření k eliminaci výmětů a snížení úlovků nejvíce ohrožených druhů. [pozm. návrh 123]

ea)  kvalita posouzení dopadů provedených podle článku 7; [pozm. návrh 124]

eb)  počet plavidel a přístavů v EU, na něž má provádění tohoto nařízení přímý vliv; [pozm. návrh 125]

ec)  účinnost opatření přijatých pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti hlubinných rybolovných zdrojů a pro předcházení vedlejším úlovkům necílových druhů, zejména vedlejším úlovkům nejvíce ohrožených druhů; [pozm. návrh 126]

ed)  rozsah, v němž byly citlivé mořské ekosystémy účinně chráněny prostřednictvím omezení povolené rybolovné činnosti na stávající oblasti rybolovu hlubinných druhů, uzavření oblastí, pravidel přemístění nebo prostřednictvím dalších opatření; [pozm. návrh 127]

ee)  uplatňování omezení hloubky na 600 metrů. [pozm. návrh 128]

2a.  Na základě hodnocení uvedeného v odstavcích 1 a 2 Komise předloží do (33) případné návrhy na změnu tohoto nařízení. [pozm. návrh 129]

Článek 22

Přechodná ustanovení

Zvláštní oprávnění k rybolovu vydaná v souladu s nařízením (ES) č. 2347/2002 zůstávají v platnosti až do jejich nahrazení oprávněními k rybolovu umožňujícími úlovek hlubinných druhů vydanými v souladu s tímto nařízením, v každém případě však pozbývají platnosti po 30. září 2012. ...(34). [pozm. návrh 130]

Článek 23

Zrušení

1.  Nařízení (ES) č. 2347/2002 se zrušuje.

2.  Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze III.

Článek 24

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

[…] […]

PŘÍLOHA I

Oddíl 1 Hlubinné druhy

Oddíl 2 Druhy, které jsou upraveny rovněž v rámci komise NEAFC

[pozm. návrh 131]

Příloha II

Zvláštní požadavky na shromažďování údajů a podávání zpráv podle čl. 18 odst. 4

1.  Členské státy zajistí, aby údaje shromážděné pro oblast, která zahrnuje jak vody Unie, tak mezinárodní vody, byly dále členěny tak, aby se týkaly samostatně buď vod Unie, nebo mezinárodních vod.

2.  V případě, že se činnost v rámci jednoho hlubinného métier překrývá s činností jiného métier ve stejné oblasti, uskutečňuje se shromažďování údajů ohledně první činnosti odděleně od shromažďování údajů o druhé činnosti.

3.  U všech hlubinných métier musí být odebírány vzorky výmětů. Strategie odběru vzorků u vykládek a výmětů se vztahuje na všechny druhy uvedené v příloze I, jakož i na druhy náležející do ekosystému mořského dna, jako jsou hlubinné korály, houby a další organismy, které patří do stejného ekosystému.

4.  V případě, že příslušný víceletý plán shromažďování údajů vyžaduje shromažďování údajů o intenzitě rybolovu vyjádřených v hodinách rybolovu vlečnými sítěmi a u pasivních zařízení v době ponoření, členský stát společně s těmito údaji o intenzitě rybolovu shromažďuje a je připraven předložit tyto dodatečné údaje:

a)  zeměpisnou polohu rybolovných činností při každém vytažení sítě na základě údajů systému sledování plavidel, které předává plavidlo středisku sledování rybolovu;

b)  hloubky rybolovu, v nichž jsou rozmístěna lovná zařízení v případě, že dané plavidlo podléhá povinnosti vést elektronický lodní deník. Velitel plavidla oznámí hloubku rybolovu v souladu se standardizovaným formátem pro podávání zpráv.

4a.  Komise zajistí, aby údaje byly shromažďovány včas a způsobem harmonizovaným ve všech členských státech a aby byly přesné, spolehlivé a úplné. [pozm. návrh 132]

4b.  Komise zajistí bezpečné uchovávání shromážděných údajů a jejich zveřejnění, kromě výjimečných okolností, kdy je nezbytná odpovídající ochrana a důvěrnost a tato omezení jsou řádně odůvodněna. [pozm. návrh 133]

Příloha IIa

Posouzení dopadů podle čl. 7 odst. 2

Posouzení dopadů za účelem určení hlubinných rybolovných činností uvedených v čl. 7 odst. 2 se týkají mimo jiné:

1.  druhu (druhů) prováděné rybolovné činnosti, včetně plavidel a typů lovných zařízení, rybolovných oblastí a rozmezí hloubky, ve kterém budou činnosti probíhat, jednotlivých cílových druhů a potenciálních vedlejších úlovků, úrovní intenzity rybolovu a trvání rybolovné činnosti;

2.  nejlepších dostupných vědeckých poznatků o současném stavu rybolovných zdrojů a základních informací o ekosystémech a stanovištích v rybolovné oblasti, které budou sloužit jako základ pro porovnání změn v budoucnosti;

3.  identifikace, popisu a mapování citlivých mořských ekosystémů, o nichž je známo či je pravděpodobné, že se vyskytují v dané rybolovné oblasti;

4.  údajů a metod používaných k identifikaci, popisu a posouzení dopadů činnosti, identifikace mezer ve znalostech a posouzení nejistot spojených s informacemi obsaženými v posouzení;

5.  identifikace, popisu a posouzení výskytu, rozsahu a trvání pravděpodobného dopadu rybolovných činností, včetně kumulativního dopadu rybolovných činností, zejména pokud jde o citlivé mořské ekosystémy a na rybolovné zdroje s nízkou produktivitou v dané rybolovné oblasti;

6.  navrhovaných opatření pro zmírnění dopadů a řízení rybolovu, která mají zabránit významnému nepříznivému dopadu na citlivé mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou ochranu a udržitelné řízení rybolovných zdrojů s nízkou produktivitou, a opatření, která budou použita ke sledování dopadu rybolovných činností. [pozm. návrh 134]

(1) Úř. věst. C 133, 9.5.2013, s. 41. (2) Úř. věst. C 133, 9.5.2013, s. 41. (3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013. (4) Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59). (5) Nařízení Rady (ES) č. 2347/2002, kterým se stanoví zvláštní podmínky přístupu k rybolovu hlubinných populací a s tím spojené požadavky (Úř. věst. L 351, 28.12.2002, s. 6). (6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013 ze dne ... o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L…). (7) Úř. věst. L 347, 24.12.2009, s. 6. (8) Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1). (9) Rozhodnutí Rady ze dne 13. července 1981 o uzavření Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 227, 12.8.1981, s. 21). (10) Nařízení Rady (ES) č. 734/2008 ze dne 15. července 2008 o ochraně citlivých mořských ekosystémů na volném moři před nepříznivým dopadem používání lovných zařízení pro rybolov při dně (Úř. věst. L 201, 30.7.2008, s. 8). (11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3. 2009, s. 70). (12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v některých oblastech mimo severní Atlantik (Úř. věst. L 87, 31.3. 2009, s. 1). (13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26). (14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43). (15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13). (16) Rozhodnutí Rady 2005/370/ES ze dne 17. února 2005 (Úř. věst L 124, 17.5.2005, s. 1). (17) Datum vstupu tohoto nařízení v platnost. (18) Pět let od vstupu tohoto nařízení v platnost. (19) Jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost. (20) Dva roky od vstupu tohoto nařízení v platnost. (21) Čtyři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost. (22) + Pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost. (23) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7). (24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7). (25) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst L 164, 25.6.2008, s. 19). (26)  Pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost. (27) + Tři měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. (28)  60 dnů po vstupu tohoto nařízení v platnost. (29) Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1). (30) Nařízení Rady (ES) č. 199/2008 ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku (Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 1). (31) Datum po vstupu tohoto nařízení v platnost. (32) Čtyři roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. (33) Pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost. (34)  Jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o mechanismu civilní ochrany Unie (COM(2011)0934 – C7-0519/2011 – 2011/0461(COD))

P7_TA(2013)0540 A7-0003/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2011)0934),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 196 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0519/2011),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 19. července 2012(1),

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 9. října 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro zahraniční věci, Rozpočtového výboru a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0003/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise připojené k tomuto usnesení;

3.  bere na vědomí prohlášení Komise připojené k tomuto usnesení;

4.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. prosince 2013 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 1313/2013/EU.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise

Evropský parlament, Rada a Komise berou na vědomí přístup stanovený v čl. 19 odst. 4 až 6 a v příloze I, který odpovídá specifickým aspektům tohoto rozhodnutí a nepředstavuje precedent ve vztahu k jiným finančním nástrojům.

Prohlášení Komise

Aniž je dotčen roční rozpočtový proces, Komise má v úmyslu od ledna roku 2015 předkládat Evropskému parlamentu výroční zprávy o provádění tohoto rozhodnutí, včetně rozdělení rozpočtu uvedeného v příloze I. Tento přístup vychází ze specifické povahy politiky v oblasti civilní ochrany a nepředstavuje precedent ve vztahu k jiným finančním nástrojům.

(1) Úř. věst. C 277, 13.9.2012, s. 164.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o smlouvách o úvěru na bydlení (KOM(2011)0142 – C7-0085/2011 – 2011/0062(COD))

P7_TA(2013)0541 A7-0202/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2011)0142),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 114 odst.1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0085/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 18. srpna 2011(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. července 2011(2),

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisy ze dne 8. května 2013 a ze dne 27. listopadu 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro právní záležitosti (A7-0202/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. prosince 2013 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. .../2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2014/17/EU.)

(1) Úř. věst. C 240, 18.8.2011, s. 3. (2) Úř. věst. C 318, 29.10.2011, s. 133. (3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 10. září 2013 (Přijaté texty, P7_TA(2013)0341).

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 10. prosince 2013 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o dovozu rýže pocházející z Bangladéše (COM(2012)0172 – C7-0102/2012 – 2012/0085(COD))(1)

P7_TA(2013)0542 A7-0304/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Název Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o dovozu rýže pocházející z Bangladéše Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o dovozu rýže pocházející z Bangladéše a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3491/90 Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 (3)   Pro zajištění spolehlivosti a účinnosti preferenčního dovozního režimu by měla být pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy svěřena Komisi, aby se stanovila pravidla, podle nichž je zapojení do režimu podmíněno složením jistoty. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci musí Komise zajistit souběžné, včasné a řádné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. (3)   Pro zajištění spolehlivosti a účinnosti preferenčního dovozního režimu by měla být pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy svěřena Komisi, aby se stanovila pravidla, podle nichž je zapojení do režimu podmíněno složením jistoty v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1964/2006 ze dne 22. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro otevření a správu celní kvóty pro dovoz rýže pocházející z Bangladéše podle nařízení Rady (EHS) č. 3491/901. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci musí Komise zajistit souběžné, včasné a řádné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. ______________ 1 Úř. věst. L 408, 30.12.2006, s. 19. Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 (4)   V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Není-li výslovně uvedeno jinak, měly by být tyto pravomoci vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí. Bude-li ovšem zapotřebí preferenční dovozní režim pozastavit, mělo by být Komisi povoleno, aby prováděcí akty přijala bez použití nařízení (EU) č. 182/2011. (4)   V zájmu zajištění jednotných podmínek přijímaní některých opatření pro provádění tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Není-li výslovně uvedeno jinak, měly by být tyto pravomoci vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí. Bude-li ovšem zapotřebí preferenční dovozní režim pozastavit, měla by Komise přijmout prováděcí akt bez použití nařízení (EU) č. 182/2011. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 (7)   Aby se zajistilo, že se výhody preferenčního dovozního režimu omezí pouze na rýži pocházející z Bangladéše, měla by vyvážející země vydat osvědčení o původu a vybrat vývozní dávku, která odpovídá částce snížení dovozního cla, (7)   Aby se zajistilo, že se výhody preferenčního dovozního režimu omezí pouze na rýži pocházející z Bangladéše, měla by vyvážející země vydat osvědčení o původu. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 a (nový) (7a)  Toto nařízení je součástí společné obchodní politiky Unie, jež musí být v souladu s cíli politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce stanovené v článku 208 Smlouvy, zejména pokud jde o vymýcení chudoby a podporu udržitelného rozvoje a řádné správy věcí veřejných v rozvojových zemích. Mělo by tedy splňovat požadavky Světové obchodní organizace (WTO), zejména rozhodnutí o rozdílném a výhodnějším zacházení, vzájemnosti a plnější účasti rozvojových zemí (dále jen „zmocňovací ustanovení“) přijatého v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu (dále jen „GATT“) v roce 1979, podle kterého mohou členové WTO vůči rozvojovým zemím zvolit diferencovaný a zvýhodňující přístup. Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 b (nový) (7b)  Toto nařízení je rovněž založeno na uznání toho, že právo drobných zemědělců a venkovských pracovníků na slušný příjem a bezpečné a zdravé pracovní prostředí je základní podmínkou, pokud jde o dosažení obecných cílů udělování obchodních preferencí rozvojovým zemím, a zejména pak zemím nejméně rozvinutým. Unie usiluje o vymezení a provádění společných politik a činností, aby podpořila udržitelný hospodářský a sociální rozvoj a rozvoj v oblasti životního prostředí v rozvojových zemích, přičemž hlavním cílem je vymýcení chudoby. V této souvislosti je nezbytné ratifikovat a účinně provádět hlavní mezinárodní úmluvy o lidských a pracovních právech, ochraně životního prostředí a řádné správě věcí veřejných, což je vyjádřeno ve zvláštním pobídkovém režimu stanovujícím dodatečné celní preference podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí1. _______________ 1 Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1. Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 c (nový) (7c)  Aby bylo zajištěno, že toto nařízení bude v souladu s obecnými ustanoveními stanovenými v článku 208 SFEU, mělo by se vztahovat pouze na rýži, která je produkována, sklízena a zpracovávána v souladu s úmluvami Mezinárodní organizace práce uvedenými v příloze VIII nařízení (EU) č. 978/2012, zejména s Úmluvou o nucené práci (č. 29), Úmluvou o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat (č. 87), Úmluvou o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat (č. 98), Úmluvou o stejném odměňování (č. 100), Úmluvou o odstranění nucené práce (č. 105), Úmluvou o diskriminaci (zaměstnání a povolání) (č. 111) a Úmluvou o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce (č. 182). Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 a (nový) 1a.  Toto nařízení uznává právo drobných zemědělců a venkovských pracovníků na slušný příjem a na bezpečné a zdravé pracovní prostředí a dodržování tohoto práva považuje za základní podmínku dosažení obecných cílů udělování obchodních preferencí rozvojovým zemím, a zejména pak zemím nejméně rozvinutým. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 3 3.   Prováděcím aktem přijatým bez přispění výboru podle čl. 323 odst. 1 nařízení č. XXXX/XXXX Komise pozastaví uplatňování preferenčního dovozního režimu stanoveného v odstavci 1 tohoto článku, jakmile zjistí, že dovoz, na nějž se vztahuje uvedený režim, dosáhl v probíhajícím roce množství uvedeného v odstavci 2. 3.   Komise přijme prováděcí akt, kterým pozastaví uplatňování preferenčního dovozního režimu stanoveného v odstavci 1 tohoto článku, jakmile zjistí, že dovoz, na nějž se vztahuje uvedený režim, dosáhl v probíhajícím roce množství uvedeného v odstavci 2 tohoto článku. Tento prováděcí akt se přijímá bez použití postupu uvedeného v čl. 5a odst. 2. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – písm. a a)  doloží se, že Bangladéš vybral vývozní dávku, která odpovídá snížení podle odstavce 1; vypouští se Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od vstupu tohoto nařízení v platnost. 2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne ...*. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. ___________ * Datum vstupu tohoto nařízení v platnost. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 5 5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. 5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o čtyři měsíce. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Článek 5 a (nový) Článek 5a Postup projednávání ve výborech 1.  Komisi je nápomocen Výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů, zřízený podle čl. [323 odst. 1] nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. [xxxx/yyyy] ze dne …, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (nařízení o jednotné společné organizaci trhů)1. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. 2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. 3.  Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá většina členů výboru. _______________ 1 COD 2010/0385.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru k opětovnému projednání podle čl. 57 odst.2) druhého pododstavce (A7-0304/2013).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o změně směrnice 2003/87/ES za účelem vyjasnění ustanovení o harmonogramu dražeb povolenek na emise skleníkových plynů (COM(2012)0416 – C7-0203/2012 – 2012/0202(COD))

P7_TA(2013)0543 A7-0046/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0416),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0203/2012),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. listopadu 2012(1),

—  s ohledem na konzultaci s Výborem regionů,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2012 k plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050(2),

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. listopadu 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0046/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. prosince 2013 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013 o změně směrnice 2003/87/ES za účelem vyjasnění ustanovení o harmonogramu dražeb povolenek na emise skleníkových plynů

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 1359/2013/EU.)

(1) Úř. věst. C 11, 15.1.2013, s. 87. (2) Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 75. (3) Tento postoj odpovídá pozměňovacímu návrhu přijatému dne 3. července 2013 (Přijaté texty, P7_TA(2013)0310).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 o návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy sběrový papír přestává být odpadem ve smyslu čl. 6 odst. 1 směrnice 2008/98/ES o odpadech (D021155/01 – 2012/2742(RPS))

P7_TA(2013)0544 B7-0553/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy sběrový papír přestává být odpadem ve smyslu čl. 6 odst. 1 směrnice 2008/98/ES o odpadech (COM(2013)0502),

—  s ohledem na vědecko-technickou zprávu Společného výzkumného střediska nazvanou „Okamžik, kdy sběrový papír přestává být odpadem: technické návrhy“ zveřejněnou v březnu 2011,

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic(1), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů(2), a zejména na článek 49 uvedeného nařízení,

—  s ohledem na rozhodnutí Komise č. 2011/753/EU, kterým se zavádí pravidla a metody výpočtu pro ověření dodržování cílů stanovených v čl. 11 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES(3), a zejména na čl. 2 odst. 2 tohoto rozhodnutí,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. ledna 2011 nazvané „Evropa účinněji využívající zdroje – stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020“ (COM(2011)0021),

—  s ohledem na stanovisko přijaté dne 9. července 2012 výborem uvedeným v článku 39 směrnice 2008/98/ES,

—  s ohledem na čl. 5a odst. 4 písm. e) rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(4),

—  s ohledem na čl. 88 odst. 2 a 3 a odst. 4 písm. c) svého jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že vymezení kritérií, která stanovují, kdy odpad přestává být odpadem v souladu se směrnicí 2008/98/ES, může být důležitým nástrojem na podporu recyklace a trhu druhotných surovin, a může tak zvýšit efektivitu využívání zdrojů;

B.  vzhledem k tomu, že navrhované nařízení Rady stanoví, že odpadní papír obsahující nepapírové materiály v množství stejném nebo menším než 1,5 % na vzduchu sušené hmotnosti, který je určen k přípravě papírových vláken pro výrobu papíru, přestává být odpadem, jsou-li splněna určitá dodatečná kritéria;

C.  vzhledem k tomu, že papír z více materiálů, který obsahuje nepapírové materiály v množství větším než 30 % na vzduchu sušené hmotnosti, se jakožto celek považuje za nepapírovou složku; vzhledem k tomu, že typický papírový obal z více materiálů obsahuje přesně 30 % nebo méně nepapírových složek (24 % polyethylenu, 6 % hliníku), a nepočítal by se tak mezi nepapírové materiály; vzhledem k tomu, že by tudíž tok odpadního papíru mohl obsahovat jakékoli množství papírových obalů z více materiálů (s jejich vysokým obsahem nepapírových složek a nikoli zanedbatelným zbytkovým obsahem tekutin, potravin a jiného organického materiálu, který na obalech ulpěl) a přestal by být považován za odpad, ale stal by se naopak produktem;

D.  vzhledem k tomu, že podle čl. 3 bodu 17 směrnice 2008/98/ES se „recyklací“ rozumí „jakýkoli způsob využití, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely“;

E.  vzhledem k tomu, že návrh nařízení definuje bod, kdy papír přestává být odpadem, jako okamžik, kdy je sběrový papír určen k využití k přípravě papírových vláken pro výrobu papíru, čímž tento bod stanoví do doby předcházející skutečnému znovuzpracování v papírně; vzhledem k tomu, že tato skutečnost je v rozporu se stávající definicí „recyklace“, která vyžaduje znovuzpracování odpadních materiálů;

F.  vzhledem k tomu, že takový odpadní materiál získaný po sběru a roztřídění byl pouze předzpracován (a nikoli znovuzpracován) a nemůže být využit předtím, než dojde k dalšímu znovuzpracování;

G.  vzhledem k tomu, že vymezit okamžik, kdy příslušný materiál přestává být odpadem, na dobu předcházející recyklování by způsobilo problémy ve vztahu k již existující rozsáhlé legislativě Společenství upravující např. ekoznačky, veřejné zakázky, ekodesign a chemické látky (REACH), v níž se „recyklací“ rozumí proces, jehož výsledkem je přímo použitelný recyklovaný produkt, přičemž tato definice je navíc v rozporu s čl. 2 odst. 2 rozhodnutí Komise 2011/753/EU, v němž je jednoznačně rozlišováno „předzpracování“ od „konečné recyklace“;

H.  vzhledem k tomu, že podle čl. 6 odst. 1 směrnice 2008/98/ES některé zvláštní druhy odpadu přestávají být odpadem, pokud byly předmětem některého způsobu využití, včetně recyklace, a splňují zvláštní kritéria, která mají být vypracována v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku; vzhledem k tomu, že mezi těmito podmínkami se nacházejí mj. tyto: a) látka nebo předmět vyhovují stávajícím právním předpisům a normám použitelným na výrobky (čl. 6 odst. 1 písm. c)) a b) využití látky nebo předmětu nepovede k celkovým nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví (čl. 6 odst. 1 písm.d));

I.  vzhledem k tomu, že prahová hodnota pro nepapírovou složku ve výši 1,5 % vychází z evropské normy EN 643; vzhledem k tomu, že podle studie Společného výzkumného střediska je tato norma „klíčovým prvkem obchodu s odpadním papírem“ a „obsahuje seznam evropských standardních stupňů odpadu“; vzhledem k tomu, že spoléhat se na tuto normu při stanovování kritérií pro okamžik, kdy odpad přestává být odpadem, jednoznačně porušuje čl. 6 odst. 1 písm. c) směrnice 2008/98/ES, která výslovně odkazuje na „normy použitelné na výrobky“ a nikoli na normy použitelné na odpad;

J.  vzhledem k tomu, že relevantní normy pro papírové produkty, jako jsou např. ISO 1762 pro anorganické nečistoty, ISO 5350/1 a 5350/2 pro viditelné nečistoty a ISO 624 pro extrakty (nízkomolekulární sacharidy), vyžadují úroveň čistoty 1 ppm, což je 15 000krát méně než navrhovaná úroveň;

K.  vzhledem k tomu, že začlenění papíru z více materiálů je v nesouladu s výslovným doporučením studie Společného výzkumného střediska, která vícevrstvý odpadní papír vyloučila z působnosti kritéria pro určení okamžiku, kdy odpad přestává být odpadem, z důvodu dodatečného environmentálního rizika, které vzniká v případě, že je tento materiál předmětem vývozu, zejména mimo EU;

L.  vzhledem k tomu, že jak uvádí čl. 49 odst. 2 nařízení (ES) č. 1013/2006, v případě vývozu mimo EU bude příslušný orgán pro odesílání v Unii požadovat, aby byl veškerý vyvezený odpad spravován ve třetí zemi, do níž směřuje, environmentálně vhodným způsobem, a podnikne nezbytné kroky, aby to zajistil, a to mj. tím, že bude schopen prokázat, že zařízení, které odpad přijímá, funguje v souladu s lidským zdravím a standardy ochrany životního prostředí, které přibližně odpovídají standardům stanoveným právními předpisy EU;

M.  vzhledem k tomu, že tím, že se papíru – včetně odpadního papíru složeného z více materiálů – udělí status produktu, který již není odpadem, předtím, než byl řádně recyklován, je s tímto materiálem možné volně obchodovat na světových trzích a záruky obsažené v nařízení o přepravě odpadů týkající se environmentálně šetrného nakládání s odpady se již nebudou uplatňovat; vzhledem k tomu, že zavést výjimku pro toky odpadu s vysokou úrovní obsahu nepapírových materiálů – která navíc může výrazně překročit prahovou úroveň ve výši 1,5 % z důvodu vyloučení stávajícího papíru z více materiálů – z uplatňování požadavků nařízení o přepravě odpadů jednoznačně může vést k riziku, že dojde k porušení čl. 6 odst. 1 písm. d) směrnice 2008/98/ES, podle nějž využívání dané látky nesmí vést k celkovým negativním dopadům na životní prostředí;

N.  vzhledem k tomu, že navržený systém nakládání, který by měl prokázat soulad s kritérii uvedenými v článku 3 návrhu nařízení Rady a zejména s ustanovením, že nepapírové materiály v přepravě papíru z více materiálů jsou určeny k dalšímu využití, bude pravděpodobně téměř nemožné uplatnit na odpad, který přestal být odpadem a tudíž se s ním volně obchoduje, přičemž pravděpodobně prošel mnoha rukama, a v žádném případě již nevyžaduje řádné zpracování dotčeného materiálu šetrné k životnímu prostředí;

O.  vzhledem k tomu, že podpora zvýšení objemu celosvětového obchodu s tímto údajně již nikoli odpadním papírem by obcházením norem na ochranu životního prostředí a zdraví vedla nejen k dodatečného negativnímu dopadu na životní prostředí v průběhu přepravy, ale mohla by rovněž zapříčinit snížení podílu recyklace papíru v Evropě z důvodu snížené dostupnosti odpadního papíru, která by způsobila, že by výrobci papíru mohli být nuceni přinejmenším částečně nahradit vzniklý výpadek zvýšením evropské produkce nového papíru z vláken, která si vyžaduje větší množství energie, a zvyšuje tedy i emise CO2, což je opět v rozporu s kritériem spočívajícím v tom, aby se zabránilo celkovým negativním environmentálním dopadům;

P.  vzhledem k tomu, že sdělení Komise nazvané „Evropa účinněji využívající zdroje“ obsahuje strategii, jak z EU učinit „oběhové hospodářství“ založené na recyklační společnosti s cílem omezit tvorbu odpadu a využívat odpad jakožto zdroj; vzhledem k tomu, že další zvýšení míry recyklace v EU by mohlo být navrhovanými kritérii určujícími, kdy odpad přestává být odpadem, vážně ohroženo, a stávající návrh by tedy nebyl v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. d) směrnice 2008/98/ES;

1.  staví se proti přijetí nařízení Rady, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy sběrový papír přestává být odpadem ve smyslu čl. 6 odst. 1 směrnice 2008/98/ES o odpadech;

2.  je přesvědčen, že návrh nařízení Rady se neslučuje s cílem a obsahem základního aktu;

3.  je přesvědčen, že návrh nařízení Rady překračuje prováděcí pravomoci svěřené Komisi základním aktem;

4.  je přesvědčen, že Komise řádně nevyhodnotila dopady návrhu nařízení na recyklaci papíru, na hodnotový řetězec odpadního papíru, na přepravu odpadního papíru a na celkové účinky návrhu nařízení na životní prostředí; vybízí Komisi, aby s ohledem na námitky vznesené v tomto usnesení přehodnotila návrh nařízení a zlepšila navržená kritéria stanovující, kdy odpad přestává být odpadem;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3. (2) Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1. (3) Úř. věst. L 310, 25.11.2011, s. 11. (4) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 o genderových aspektech evropského rámce pro národní strategie na začlenění Romů (2013/2066(INI))

P7_TA(2013)0545 A7-0349/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na Listinu základních práv, zejména na články 1, 14, 15, 21, 23, 24, 25, 34 a 35,

—  s ohledem na mezinárodní právní předpisy na ochranu lidských práv, zejména na Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace, Deklaraci OSN o právech příslušníků národnostních, etnických, náboženských a jazykových menšin z roku 1992, Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen a Úmluvu Organizace spojených národů o právech dítěte,

—  s ohledem na evropské úmluvy na ochranu lidských práv a základních svobod, zejména Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (ECHR), Evropskou sociální chartu a související doporučení Evropského výboru pro sociální práva, Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu,

—  s ohledem na články 2, 3 a 6 Smlouvy o Evropské unii a články 8, 9 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na sdělení Komise nazvané Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 (COM(2011)0173) a závěry Evropské rady ze dne 24. června 2011,

—  s ohledem na sdělení Komise nazvané Vnitrostátní strategie integrace Romů: první krok při provádění rámce EU (COM(2012)0226),

—  s ohledem na návrh doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech (COM(2013)0460),

—  s ohledem na sdělení Komise nazvané Další kroky v provádění vnitrostátních strategií integrace Romů (COM(2013)0454),

—  s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES(1) ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ,

—  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES(2) ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání,

—  s ohledem na návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, který předložila Komise (COM(2008)0426),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o situaci romských žen v Evropské unii(3),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o evropské strategii pro začleňování Romů(4),

—  s ohledem na výsledky průzkumu zaměřeného na Romy a na jejich analýzu podle příslušnosti k pohlaví, kterou na základě žádosti podle článku 126 vypracovala Agentura EU pro základní práva,

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0349/2013),

A.  vzhledem k tomu, že v souladu se strategií pro rovnost žen a mužů 2010–2015 musí Komise „podporovat rovnost žen a mužů při uplatňování všech aspektů […] strategie Evropa 2020“, a vzhledem k tomu, že Rada ve svých závěrech k rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů konstatuje, že je nutné „ve všech politikách a opatřeních na dosažení pokroku v začleňování Romů uplatňovat perspektivu rovnosti žen a mužů“;

B.  vzhledem k tomu, že romské ženy se často potýkají s vícenásobnou diskriminací z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a to na základě pohlaví a etnického původu, která je silnější než diskriminace romských mužů a neromských žen, a mají omezený přístup k zaměstnání, vzdělání, zdravotní péči, sociálním službám a rozhodování; vzhledem k tomu, že romské ženy se často stávají oběťmi rasismu, předsudků a stereotypů, které mají negativní dopad na jejich skutečné začlenění;

C.  vzhledem k tomu, že romské ženy jsou vystaveny patriarchálním a sexistickým tradicím, které jim brání v uplatňování svobodné volby v základních životních otázkách, jako je vzdělání, práce, sexuální a reprodukční zdraví, a dokonce i sňatek; vzhledem k tomu, že diskriminaci romských žen nelze ospravedlňovat tradicí, ale že je třeba ji řešit a zároveň brát ohled na tradici a rozmanitost;

D.  vzhledem k tomu, že romské ženy jsou chudobou ohroženy více než romští muži, a vzhledem k tomu, že romské rodiny se čtyřmi či více dětmi jsou v EU chudobou ohroženy nejvíce;

E.  vzhledem k tomu, že běžně používané ukazatele obvykle opomíjejí takové problémy, jako jsou chudoba pracujících, energetická chudoba, násilí páchané na ženách a dívkách, chudoba početných rodin a rodičů samoživitelů, dětská chudoba a sociální vyloučení žen;

F.  vzhledem k tomu, že starší romské ženy jsou více ohroženy chudobou, neboť většina z nich pracovala v neformální ekonomice, aniž by pobíraly plat a měly sociální zabezpečení;

G.  vzhledem k tomu, že převážnou většinu Romů, kteří spadají do kategorie „neaktivních“ osob, tvoří ženy a počet romských žen v aktivním věku, které mají placené zaměstnání, dosahuje částečně kvůli tradičnímu rozdělení práce mezi ženy a muže a kvůli rasismu a sexismu, který panuje na evropských trzích práce, pouze asi poloviny počtu romských mužů s placeným zaměstnáním, přičemž u osob samostatně výdělečně činných je jejich podíl obdobný;

H.  vzhledem k tomu, že údaje ze všech zemí ukazují, že romské ženy čelí závažnému vyloučení v oblasti zaměstnanosti a diskriminaci na pracovišti, hledají-li zaměstnání a jsou-li zaměstnány; vzhledem k tomu, že romské ženy jsou také nadále vyloučeny z oficiálního hospodářství a že se potýkají s omezenými možnostmi vzdělávání, nevhodným bydlením, nedostatečnou zdravotní péčí, tradičními genderovými rolemi a všeobecnou marginalizací a diskriminací ze strany většinové společnosti; vzhledem k tomu, že vnitrostátní zprávy o uplatňování rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů nezohledňují dostatečně aspekt rovnosti žen a mužů;

I.  vzhledem k tomu, že pro matky s více dětmi nebo matky samoživitelky ve znevýhodněných venkovských oblastech je podstatně složitější dojíždět za prací na velké vzdálenosti;

J.  vzhledem k tomu, že míra gramotnosti a studijní výsledky romských žen zdaleka nedosahují míry gramotnosti ani studijních výsledků romských mužů či jiných žen, a vzhledem k tomu, že většina romských dívek předčasně ukončuje školní docházku a významný podíl těchto dívek do školy ani nikdy nechodil;

K.  vzhledem k tomu, že hospodářská krize má negativní dopad na zdraví a dobré životní podmínky romských žen a zhoršila jejich dlouhodobě nepřijatelnou situaci, přičemž zdravotní problémy omezují více než čtvrtinu všech romských žen v jejich každodenních činnostech;

L.  vzhledem k tomu, že nedodržování komplexních sexuálních a reprodukčních práv, včetně přístupu k antikoncepci, brání posílení práv romských žen a jejich zrovnoprávnění s muži a vede k neplánovaným těhotenstvím, a to i u dospívajících, což omezuje příležitosti žen a dívek ke vzdělávání i jejich pracovní příležitosti; vzhledem k tomu, že brzké mateřství je z velké části důsledkem nedostatečného přístupu k sociálním službám a vhodné zdravotnické infrastruktuře, jež by řešily potřeby romských žen;

M.  vzhledem k tomu, že romské ženy kvůli svému nízkému socioekonomickému postavení a diskriminaci, s níž se setkávají v oblasti poskytování zdravotní péče, neznají většinu svých práv a využívají zdravotnických služeb mnohem méně než většina obyvatelstva;

N.  vzhledem k nepřiměřenému výskytu některých nemocí, včetně HIV/AIDS, u romských žen a dívek a vzhledem k tomu, že programy prevence určené pro tyto ženy a dívky obvykle nepatří mezi priority a jsou často podfinancovány a že vyšetření je pro ně stále málo dostupné;

O.  vzhledem k tomu, že v důsledku extrémní chudoby, nerovného postavení žen a mužů a vnitřní diskriminace jsou romské ženy více ohroženy obchodováním s lidmi, prostitucí, domácím násilím a vykořisťováním a že zároveň čelí dodatečným překážkám v přístupu k ochraně;

P.  vzhledem k tomu, že vysoký počet romských žen se stává oběťmi domácího násilí ze strany svých manželů, jejich příbuzných a dalších rodinných příslušníků; vzhledem k tomu, že výrazná většina případů násilí páchaného na romských ženách a porušování jejich lidských práv zůstává nenahlášena, neboť násilí páchané na ženách je v patriarchálních společnostech stále přijímáno jako legální nástroj moci, avšak také proto, že pachatelé násilí na ženách jsou jen zřídka za své činy pohnáni k odpovědnosti, což ženy odrazuje od vyhledání právní pomoci;

Q.  vzhledem k tomu, že úřady všech členských států EU se často dopouštějí násilí na romských ženách, jež má podobu výrazné diskriminace a jasného porušování Evropské úmluvy o lidských právech a může se projevovat různými způsoby, např. shromažďováním a uchováváním údajů o Romech a romských dětech, a to pouze na základě etnického původu, nebo vystěhováním stovek osob, aniž by jim bylo nabídnuto přiměřené alternativní bydlení či podpora, což je ostudný a bezohledný čin, který zcela opomíjí veškeré mezinárodní závazky členských států v oblasti lidských práv;

R.  vzhledem k tomu, že všechny orgány EU a členské státy nesou odpovědnost za vymýcení násilí páchaného na ženách a dívkách a za ukončení stavu beztrestnosti, a to tím způsobem, že zajistí, aby pachatelé zločinů z nenávisti, nenávistných verbálních projevů, diskriminace a násilí páchaného na romských ženách a dívkách byli postaveni před soud;

S.  vzhledem k tomu, že směrnice Rady 2000/43/ES zakazuje diskriminaci na základě rasy a etnického původu; vzhledem k tomu, že Komise zahájila přibližně 30 řízení pro nesplnění povinnosti vůči členským státům, které směrnici o rasové rovnosti neprovedly odpovídajícím způsobem do vnitrostátního práva;

1.  zdůrazňuje, že vnitrostátní strategie integrace Romů se musí zaměřit na posílení postavení romských žen, aby mohly převzít kontrolu nad vlastními životy tím, že se stanou viditelnými hybateli změn v rámci svých společenství a že pozvednou svůj hlas s cílem vykonávat vliv na politiky a programy, které se jich týkají, a rovněž se musí zaměřit na posílení socioekonomické odolnosti romských žen, tj. jejich schopnosti přizpůsobit se rychle se měnícímu hospodářskému prostředí, a to vytvářením úspor a zamezením devastace majetku;

2.  vítá zprávu Komise o pokroku z roku 2012(5) a návrh doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech ze dne 26. června 2013(6) se zvláštním zaměřením na přístup k zaměstnání, bydlení, vzdělávání a zdravotní péči, který vyzývá členské státy, aby zavedly pozitivní opatření a strategie integrace Romů do svého boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení;

3.  vyzývá ty členské státy, které navíc dostaly doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru o otázkách týkajících se Romů, aby tato doporučení rychle provedly a aby bojovaly proti diskriminaci, včetně diskriminace na pracovišti, aby do rozhodování zapojily občanskou společnost – včetně romských organizací – a aby vyčlenily finanční prostředky nejen ze zdrojů EU, ale taktéž vnitrostátní a další prostředky za účelem dodržení závazků svých vnitrostátních strategií integrace Romů;

4.  vyjadřuje politování nad tím, že i přesto, že v roce 2006 přijal své usnesení o situaci romských žen a že Rada přijala deset společných základních zásad pro integraci Romů, z nichž jedna se týká povědomí o problematice rovnosti žen a mužů a zranitelné situace romských a kočujících žen, ve skutečnosti tato situace nadále není evropskými ani vnitrostátními tvůrci politik řešena;

5.  zdůrazňuje, že účinnost rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů by se mohla značně zvýšit v případě výraznějšího zapojení Komise, která může zlepšit kvalitu právních předpisů a jiných nástrojů, posílit politickou soudržnost a podpořit zastřešující cíle tohoto rámce;

6.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly národní akční plány pro čtyři klíčové prioritní oblasti: zdraví, bydlení, zaměstnanost a vzdělávání, a to se specifickými cíli, financováním, ukazateli a časovými rámci, a aby vyhodnocovaly pokrok posuzováním výsledků při provádění;

7.  vyzývá vlády a místní orgány členských států, aby do přípravy, provádění, vyhodnocování a sledování vnitrostátních strategií integrace Romů zapojily romské ženy, a to prostřednictvím ženských organizací, romských nevládních organizací a příslušných zúčastněných stran, a aby vytvořily vazby mezi orgány pro rovnost žen a mužů, organizacemi hájícími práva žen a strategiemi pro sociální začlenění; dále Komisi vyzývá, aby se soustavně během celého procesu provádění strategie EU 2020 a vnitrostátních programů reforem zabývala otázkou rovnosti žen a mužů;

8.  vyzývá Komisi, aby předložila vývojový diagram integrace Romů v EU, v němž budou zaneseny úspěchy, cíle, zvláštní opatření pro dosažení těchto cílů, aktuální stav prováděcích opatření a další kroky;

9.  vyzývá členské státy, aby bojovaly proti územní segregaci, nucenému vystěhovávání a bezdomovectví, kterým čelí romští muži a ženy, a aby zavedly účinné a transparentní politiky bydlení;

10.  vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby byla dodržována základní práva romských žen a dětí a rovněž aby si romské ženy a dívky, mj. prostřednictvím osvětových kampaní, byly vědomy svých práv, která jim zaručují stávající vnitrostátní předpisy o rovném postavení žen a mužů a zákazu diskriminace, a k dalšímu boji proti patriarchálním a sexistickým tradicím;

11.  vyzývá Komisi, aby konkretizovala institucionální rozdělení úkolů a odpovědností mezi zapojené organizace, fóra a orgány a aby jasně vymezila úlohu těchto zúčastněných stran, jako jsou pracovní skupina Evropské komise pro integraci Romů, síť národních kontaktních míst, evropská romská platforma nebo Agentura EU pro základní práva a její ad hoc pracovní skupina pro začleňování Romů, při dohledu, kontrole a koordinaci rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů;

12.  vyzývá Komisi, aby podporovala vnitrostátní strategie integrace Romů tím, že bude hledat společné, srovnatelné a spolehlivé ukazatele a vytvářet přehled ukazatelů o začleňování Romů v EU, a to s cílem předložit jasné výstupy, vůči nimž by mohl být poměřován pokrok, a splnit požadavky na účinné sledování;

13.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že se úsporná opatření nedotknou nepřiměřeně romských či kočovných žen a že při rozpočtových rozhodnutích budou dodržovány zásady týkající se lidských práv;

14.  vyzývá Komisi, aby po členských státech naléhavě požadovala předložení ukazatelů pro posuzování výstupů, hodnot a hlavních číselných cílů, které jsou v jejich národních strategiích stanoveny pro hlavní prioritní oblasti a vůči nimž lze posuzovat pokrok;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily shromažďování údajů rozčleněných podle příslušnosti k pohlaví a etnické příslušnosti všemi správními orgány a jejich využití pro utváření politiky; zdůrazňuje, že shromažďování údajů musí probíhat v souladu s příslušnými zásadami v oblasti lidských práv;

16.  vyzývá členské státy, aby dostály svým vnitrostátním politickým závazkům a vyčlenily patřičné finanční zdroje na provedení vnitrostátních strategií integrace Romů a aby své strategie integrace zohlednily ve svých vnitrostátních rozpočtových politikách;

17.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily odpovídající rámec pro konzultace, vzájemné učení a sdílení zkušeností tvůrců politik a romských organizací a aby zahájily strukturovaný dialog pro zapojení romských a nevládních organizací do plánování, provádění, sledování a vyhodnocování evropských, národních a místních strategií integrace Romů;

18.  vyzývá členské státy, aby zajistily rovnost v oblasti občanských práv a rovný přístup ke zdravotní péči, vzdělávání, zaměstnání a bydlení, v jejichž rámci budou respektována lidská práva a zásada nediskriminace a jež budou případně slučitelné s kočovným způsobem života;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby do svých smluv o partnerství začlenily nástroje integrovaných územních investic a místního rozvoje se zapojením místních komunit, aby tyto nástroje využily u nedostatečně rozvinutých mikroregionů a znevýhodněných území a aby začlenily místní rozvoj se zapojením místních komunit do souboru operačních programů, jež mají být vytvořeny;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily přijetí a provedení zvláštních a komplexních právních předpisů proti diskriminaci, jež budou ve všech členských státech v souladu s mezinárodními a evropskými normami, a zabezpečily, aby antidiskriminační orgány byly vybaveny tak, že budou schopné podporovat rovné zacházení a budou mít k dispozici mechanismy pro podávání stížností dostupné pro romské ženy a dívky;

21.  vyzývá členské státy, aby v rámci svých národních strategií kladly větší důraz na územní hlediska sociálního začlenění a aby se prostřednictvím komplexních, integrovaných rozvojových programů zaměřily na nejvíce znevýhodněné mikroregiony;

22.  vyzývá členské státy, aby se zaměřily také na městský rozměr politiky soudržnosti a braly zvláštní ohled na města, jež jsou neúměrně postižena sociálními nerovnostmi, jako je nezaměstnanost, sociální vyloučení a polarizace, a aby těmto městům pomohly při rozvoji infrastruktury umožňující využít jejich potenciálu pro větší hospodářský růst a posílit vazby mezi městskými a venkovskými oblastmi v zájmu prosazování rozvoje podporujícího začlenění;

23.  vyzývá členské státy, aby při provádění svých vnitrostátních strategií integrace Romů více zohledňovaly hledisko rovnosti a žen, a to tak, že budou uplatňovat hledisko rovnosti žen a mužů ve všech politikách a postupech týkajících se romských žen, a aby toto provádění provázaly se stávajícími strategiemi pro rovnost žen a mužů, zejména tím, že si jako výslovný cíl stanoví odstranění rozdílů v odměňování a důchodech žen a mužů z romských komunit a vymýcení násilí páchaného na ženách a dívkách a že pro dosažení tohoto cíle vyvinou skutečné úsilí;

24.  vyzývá Radu, Komisi a členské státy k zajištění toho, aby do vnitrostátních strategií integrace Romů byla začleněna zvláštní opatření týkající se ženských práv a zohledňování rovnosti žen a mužů, dále je vyzývá, aby zohlednily hledisko rovnosti žen a mužů a situaci, kdy romské ženy čelí vícenásobné diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, zejména pokud jde o zaměstnání, zdravotní péči, bydlení a vzdělání, a aby při hodnocení a každoročním sledování prováděném Komisí, a zejména Agenturou pro základní práva byla v rámci každé části vnitrostátní strategie integrace Romů brána v úvahu práva žen a hledisko rovnosti žen a mužů; žádá, aby tato zjištění byla předkládána Evropskému parlamentu;

25.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že vnitrostátní strategie integrace Romů zohlední zvláštní práva a potřeby romských žen, a vypracovaly konkrétní ukazatele pro jejich uplatňování, sledování a kontrolu, například na základě indexu rovnosti postavení žen a mužů (GDI) zavedeného v rámci Rozvojového programu OSN, který zohledňuje aspekty, jako jsou dlouhý a zdravý život, znalosti a důstojná životní úroveň, a na základě ukazatele GEM (Gender Empowerment Measure), který zohledňuje účast na politickém životě a rozhodování, účast na hospodářském životě a rozhodování a ovládání hospodářských zdrojů; vyzývá Komisi a členské státy, aby jakožto jeden z nástrojů začleňování hlediska rovnosti žen a mužů využívaly sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost žen a mužů;

26.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly národní rámec pro sledování a posuzování vnitrostátních strategií integrace Romů, který zohlední různá hlediska, jako je sledování rozpočtu a další formy kontroly ze strany občanské společnosti (vykonávané prostřednictvím vnitrostátních nevládních organizací, sítí nevládních organizací či zastřešujících organizací), odborné posuzování (prováděné nezávislými odborníky s prokazatelnými odbornými znalostmi v této oblasti) a správní sledování;

27.  vyzývá Komisi a členské státy, aby při vypracovávání zvláštních opatření v rámci svých vnitrostátních strategií integrace Romů prováděly posouzení jejich dopadů na rovnost žen a mužů;

28.  vyzývá Komisi, aby zavedla účinnější nástroje k hodnocení skutečné socioekonomické situace romských žen, a to například tím, že do svého projektu „Překročit HDP“ začlení kvantifikaci „ekonomiky života“ a uznání neformální ekonomiky; dále vyzývá Komisi, aby pro vnitrostátní strategie integrace Romů a politiky sociálního začleňování vypracovala a sledovala konkrétní ukazatele pro obě pohlaví;

29.  vyzývá nevládní organizace působící v této oblasti v členských státech, aby vypracovaly individuální akční plány na pomoc ženám a mladým lidem při hledání pracovního místa, aby zajistily psychologické poradenství, jež podnítí Romy k účasti na vzdělávacích a rekvalifikačních kurzech a k poznání jejich osobních dovedností a schopností pro lepší sociální začlenění na trh práce; dále tyto nevládní organizace vyzývá, aby vystupovaly jako zprostředkovatelé mezi poskytovateli vzdělávacích/rekvalifikačních kurzů a zaměstnavateli na jedné straně a romskými ženami/romskými občany na straně druhé a aby podpořily vzdělávání romských žen a dívek prostřednictvím dávek a stipendií a zároveň respektovaly zásadu rovných příležitostí s ohledem na skutečnost, že dívky vstupují do manželství v mladším věku než chlapci;

30.  vyzývá členské státy, aby svá opatření využily tak, že je výslovně zaměří na romské ženy v extrémní socioekonomické tísni, a současně věnovaly svou pozornost ohroženým skupinám, a to tak, že budou předcházet chudobě a řešit ji;

31.  vyzývá členské státy, aby zvýšily počet a viditelnost programů pro Romy a kočující osoby i příjemců z těchto programů, a to včetně zvláštní podpory pro organizace kočujících osob a Romů usilující o podporu posílení postavení žen a přístup nevládních organizací ke strukturálním fondům;

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily mechanismy pro financování podpory sledování politiky sociálního začlenění a iniciativ a projektů týkajících se romských a kočovných žen ze strany občanské společnosti a příslušných komunit;

33.  vyzývá Komisi a členské státy, aby mezi cíle evropského procesu začleňování Romů zahrnuly i snižování dětské chudoby, v rámci opatření v oblasti sociálního začlenění zohledňovaly práva dětí, sledovaly pokrok z hlediska dětské chudoby a stanovily a rozvíjely prioritní opatření v této oblasti;

34.  zdůrazňuje, že prevence marginalizace musí začínat v dětství; domnívá se, že je zásadní zavést přístup, který se zaměří na různé generace žen, aby skončilo předávání chudoby z generace na generaci;

35.  vyzývá členské státy, aby do svých individuálních programů vnitrostátních strategií integrace Romů zahrnuly aktivní zapojení romských žen na trhu práce prostřednictvím zajištění přístupu ke kvalitním vzdělávacím programům pro romské ženy a dívky a zajištění dostupnosti celoživotního vzdělávání, aby tyto ženy mohly získat dovednosti, které lze na trhu práce uplatnit; vyzývá členské státy, aby mezi horizontální cíle ve všech prioritních oblastech vnitrostátních strategií integrace Romů zahrnuly budování kapacit a posilování postavení romských žen a aby prostřednictvím podpory aktivní účasti romských žen na místní, vnitrostátní a evropské úrovni podporovaly politiku účasti na politickém životě;

36.  vyzývá členské státy, aby zavedly opatření pozitivní akce s cílem usnadnit přístup romských žen a mužů k pracovním místům ve veřejné správě;

37.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly zvláštní opatření zaměřená na početné rodiny (se čtyřmi a více dětmi) a domácnosti rodičů samoživitelů, která by jim usnadnila vstup na trh práce, a to tím, že zváží přizpůsobené formy sociálního zabezpečení, rozšíření zařízení péče o děti a v zájmu boje proti sociálnímu vyloučení a vytváření ghett zajistí začlenění romských dětí do místních škol a zařízení péče o děti a úplný a rovný přístup všech dětí k povinné školní docházce;

38.  vyzývá členské státy, aby romským dětem zajistily přístup ke kvalitní a cenově dosažitelné péči o děti a vzdělávání dětí v raném věku, ke službám pro rozvoj dětí a vzdělávání založenému na partnerství s rodiči, aby znovu zavedly barcelonské cíle týkající se péče o děti a rozvíjely dostupné, cenově přijatelné a kvalitní služby péče pro celý život;

39.  vyzývá členské státy, aby přijaly všechna nezbytná opatření, jež zamezí propouštění těhotných zaměstnankyň či zaměstnankyň na mateřské dovolené, a období výchovy dětí případně uznaly za dobu započitatelnou do nároků na důchod;

40.  vyzývá členské státy, aby přezkoumaly překážky bránící samotné výdělečné činnosti romských žen, umožnily dostupnou, rychlou a levnou registraci pro romské podnikatelky a aby rozvinuly systémy mikroúvěrů zaměřené na malé začínající podniky a podnikatele vyznačující se jednoduchými administrativními postupy podporujícími podnikání, včetně technické pomoci a podpůrných opatření a zvláštních licencí pro uznávání řady sezónních a dočasných zaměstnání jako „placené práce“, z níž vyplývají platby záloh na sociální pojištění; dále vyzývá členské státy a místní orgány, aby využívaly evropského nástroje mikrofinancování ke zvyšování zaměstnanosti a k sociálnímu začleňování;

41.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly cílená opatření zaměřená na začlenění v oblasti podpory v nezaměstnanosti (rekvalifikace, vytváření pracovních míst a umísťování pracovníků s využitím podpory mezd, sociálních programů nebo daňových úlev atd.) namísto stávajícího, téměř výlučného zaměření na programy veřejných prací;

42.  vyzývá k podpoře a propagaci začlenění romské populace na trhu práce; připomíná, že k tomu, aby se služby a opatření v oblasti správy zaměstnanosti specializovaly a aby byly vytvořeny poradenské procesy, je zapotřebí podpůrný personál a poradci romského původu;

43.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily specifický zaučovací a podpůrný vzdělávací systém pro romskou mládež pomocí vzdělávání v komunitách a sociálních služeb od raného dětství po vysoké školy se zvláštní pozorností věnovanou otázkám rovnosti žen a mužů;

44.  vyzývá členské státy, aby plně využívaly možností, které jim poskytují strukturální fondy, a zejména Evropský sociální fond, ke zlepšení příležitostí ke vzdělávání i k zaměstnávání Romů, tak aby Romové měli skutečnou naději na sociální začlenění a unikli přetrvávající vysoké míře chudoby; naléhavě vyzývá členské státy, aby pravidelně sledovaly pokrok, zejména s ohledem na vzdělávání a odbornou přípravu mladých Romů, a zejména romských žen;

45.  vyzývá členské státy, aby bojovaly proti stereotypům, a zabránily tak zostuzování této etnické skupiny, které odrazuje zaměstnavatele od zaměstnávání Romů, vede k diskriminaci ve veřejné správě a ve školách a má negativní dopady na vztahy s úřady a při hledání pracovních míst;

46.  opakuje, že nedostatky ve vzdělávání Romů mají závažný rozměr, pokud jde o rozdíly mezi muži a ženami, neboť gramotnost romských žen dosahuje v průměru 68 %, zatímco mezi romskými muži je gramotných 81 %, a počet romských dívek zapsaných do základních škol dosahuje pouze 64 %, přičemž tento rozdíl je patrný i u počtu studentů odborného vzdělávání; všímá si však, že tyto statistické údaje se mezi členskými státy velmi liší;

47.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly zvláštní programy, které zajistí, aby romské dívky a mladé ženy pokračovaly v základním, středoškolském a vysokoškolském vzdělávání, a aby přijaly také zvláštní opatření pro nezletilé matky a dívky, které předčasně ukončily školní docházku, jejichž cílem bude zejména podpora nepřerušeného vzdělávání, dotace na vstup na trh práce a zajištění odborné přípravy na pracovišti; dále vyzývá členské státy a Komisi, aby tato opatření zohlednily při koordinování a hodnocení vnitrostátních strategií integrace Romů;

48.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly antidiskriminační strategie s cílem předcházet rasistickým reakcím v oblasti veřejných služeb, a zejména na trhu práce, a toto chování odsoudit, a zajistit tak důsledné dodržování práv romských žen a mužů na trhu práce;

49.  vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly prostředky do motivování „netypických studujících“ k pokračování ve vzdělávání a aby podporovaly nevládní organizace a programy, jejichž cílem je zvýšit zapojení netypických studujících do vzdělávání a programů vzdělávání dospělých;

50.  vyzývá členské státy, aby podporovaly sítě romských studentů, podněcovaly solidaritu mezi nimi, zvyšovaly viditelnost úspěšných případů a řešily osamělost romských studentů;

51.  vyzývá členské státy, aby podporovaly zapojení romských rodin do školních aktivit, aby posuzovaly školy, v nichž romské děti a mládež studují, a provedly veškeré změny nezbytné k zajištění jejich integrace do vzdělávacího systému a k tomu, aby všichni vzdělání dokončili; zdůrazňuje, že by měla být přijata zvláštní opatření na podporu romských dívek, a to na základě úspěšných případů potvrzených akademickou obcí;

52.  žádá, aby Komise a členské státy vyčlenily finanční prostředky na výstavbu škol, mateřských škol a jeslí s větší kapacitou, aby tak romské děti mohly navštěvovat třídy s ostatními neromskými dětmi, aniž by byly diskriminovány a ponechány mimo vzdělávací proces či odmítnuty učiteli z důvodu svého etnického původu;

53.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly systematické školicí programy pro sociální služby a poskytovatele zdravotnických služeb týkající se vnímavosti vůči genderovým otázkám a kulturním odlišnostem;

54.  zdůrazňuje, že vzdělávání romských dívek přispívá různými způsoby ke zlepšení života Romů, neboť je mimo jiné zásadní podmínkou pro zvýšení zaměstnatelnosti romských žen, usnadnění jejich přístupu na trh práce a zajištění určitého stabilního příjmu a je nezbytné pro překonání chudoby a sociálního vyloučení; připomíná dále, že zlepšování znalostí učitelů o romské kultuře přispívá k omezení vyloučení; vyzývá proto členské státy, aby bojovaly proti segregaci, zaručily přístupnější vzdělání, které více podporuje začlenění, a výukové metody zohledňující různé kultury a zapojující školní asistenty romského původu a rodiče do života školy, a zároveň považovaly za svou prioritu zlepšení odborných dovedností, které odpovídají poptávce na trhu práce;

55.  vyzývá Komisi a členské státy, aby romské ženy považovaly za explicitní cílovou skupinu svých iniciativ v oblasti zdraví, zejména pokud jde o onemocnění, jež úzce souvisejí s hormonálním systémem žen nebo chudobou, jako jsou osteoporóz, potíže pohybového ústrojí a onemocnění centrálního nervového systému; dále naléhavě žádá, aby Komise a členské státy zpřístupnily screeningové vyšetření a prevence rakoviny prsu a děložního čípku všem ženám, včetně očkování proti lidským papilomavirům, a aby usilovaly o zajištění zdravotní péče pro těhotné ženy již během prvního trimestru těhotenství;

56.  vyzývá členské státy, aby zajistily přístup ke zdravotní péči, zejména prostřednictvím zapojení nevládních organizací, které se věnují romským ženám, do vypracovávání, zavádění a posuzování zdravotních programů, a dále, aby romské ženy a dívky měly možnost vlastní volby, pokud jde o jejich sexualitu, zdraví a mateřství, a to tak, že členské státy budou podporovat plánování rodičovství, přístup k plné škále zdravotnických služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, chránit děti a dospívající před sexuálním zneužíváním a uzavíráním sňatků v raném věku, omezovat úmrtnost dětí a matek a předcházet fenoménu nucené sterilizace;

57.  vyzývá členské státy, aby usnadnily a podpořily genderově vyváženou účast romských komunit při přípravě, provádění, sledování a hodnocení programů prevence onemocnění, léčby, péče a podpůrných programů, jakož i při odstraňování stigmatizace a diskriminace ve zdravotnickém systému;

58.  vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby vypracovaly a zavedly politiky zajišťující přístup všech romských žen, včetně těch, jež pocházejí z nejvíce vyloučených komunit, ke službám základní, pohotovostní a preventivní zdravotní péče a aby organizovaly odbornou přípravu zdravotnických pracovníků za účelem odstranění jejich předsudků vůči Romům;

59.  vyzývá členské státy, aby vyšetřovaly, zakázaly a stíhaly přímou i nepřímou diskriminaci romských žen při výkonu jejich základních práv a v přístupu k veřejným službám a rovněž předcházely jakékoli jiné diskriminaci; zdůrazňuje význam vedení informačních kampaní pro boj proti diskriminaci a pro odstranění rasistických stereotypů vůči Romům, a zejména romským ženám;

60.  vyzývá Komisi a členské státy, aby Romy, a zejména romské ženy v příštím programovém období začlenily jakožto zvláštní cílovou skupinu do operačních programů a programů pro rozvoj venkova;

61.  vyzývá Komisi, aby zveřejnila hodnotící zprávu o provádění směrnice Rady 2000/43/ES v každém státě; stejně tak vyzývá Komisi, aby pro každý členský stát vypracovala konkrétní doporučení s cílem začlenit do směrnice také genderový rozměr;

62.  vyzývá Radu, aby dosáhla dohody v souvislosti se směrnicí o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci s cílem zajistit, aby všechny důvody diskriminace i vícenásobné diskriminace ve všech oblastech života byly postaveny mimo zákon; obdobně vyzývá orgány EU k zajištění toho, aby do této směrnice byla zahrnuta diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám;

63.  vyzývá členské státy, aby se zabývaly všemi formami násilí páchaného na ženách, jako je domácí násilí, sexuální vykořisťování a obchodování s ženami, zvláště pokud jde o romské ženy, a podporovaly oběti tím, že do vnitrostátních strategií integrace Romů zahrnou zvláštní cíle pro boj proti obchodování s romskými ženami a že pro příslušné veřejné služby zajistí náležité zdroje a pomoc poskytnou rovněž prostřednictvím základních služeb, jako je zdravotnictví, zaměstnání a vzdělávání; dále naléhavě žádá Komisi, aby podpořila iniciativy vlád i občanské společnosti pro řešení těchto problémů a zaručila základní práva obětí;

64.  vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s romskými ženami a vytvořily strategie pro posilování jejich postavení, jež budou uznávat jejich identitu založenou na příslušnosti ke dvěma skupinám, a podporovat činnosti potírající genderové stereotypy vůči ženám, mužům, dívkám i chlapcům;

65.  zdůrazňuje, že domluvené sňatky, sňatky dětí a nucené sňatky jsou stále rozšířeny jakožto „tradiční postupy“; zdůrazňuje, že tyto postupy jsou porušením lidských práv, jež mají nejen značný dopad na zdravotní stav romských dívek, neboť u nich zvyšují riziko komplikací během těhotenství a porodu, ale také vystavují dívky sexuálnímu zneužívání a vykořisťování a brání jim ve využití vzdělávacích a pracovních příležitostí;

66.  vyzývá členské státy, aby ratifikovaly a provedly Úmluvu Rady Evropy o opatření proti obchodování s lidmi a aby plně provedly ustanovení směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí(7), zejména lepším rozpoznáváním obětí, zlepšením jejich ochrany a pomoci jim, a to se zvláštním důrazem na děti;

67.  požaduje od členských států a Komise evropské řešení problémů Romů, a to s ohledem na jejich právo na volný pohyb jakožto evropských občanů a na nutnost spolupráce mezi členskými státy při řešení problémů, s nimiž se potýká tato etnická skupina;

68.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výměnu informací a osvědčených postupů v oblasti začleňování romských žen do všech oblastí společnosti;

69.  doporučuje, aby členské státy přijaly opatření nezbytná k ukončení praxe, kdy jsou mladé romské ženy nuceny uzavírat domluvené sňatky, což je urážkou jejich důstojnosti;

70.  vyzývá členské státy, aby naléhavě řešily potřeby starších romských žen, neboť tyto ženy tvoří jednu z nejzranitelnějších skupin, nemají přiměřený příjem a potřebují přístup ke zdravotní péči a k dlouhodobé péči v souvislosti se stárnutím;

71.  naléhavě žádá Komisi, aby zavedla komplexní strategii pro boj proti násilí páchanému na ženách, jak Parlament požadoval v několika usneseních; vyzývá Komisi, aby zajistila příslušné právní nástroje včetně evropské směrnice pro boj proti genderově motivovanému násilí;

72.  vyzývá k tomu, aby byl podporován a rozvíjen romský jazyk a kultura, aby byly vytvořeny správní struktury, které se budou zabývat romskou otázkou, aby byla intenzivněji podporována romská politika a její uskutečňování a aby se zvýšila účast na mezinárodní spolupráci týkající se romských otázek;

73.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22. (2) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16. (3) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 283. (4) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 112. (5) COM(2012)0226. (6) COM(2013)0460. (7) Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 o úsilí mezinárodního společenství v oblasti rozvoje a posilování státu v Jižním Súdánu (2013/2090(INI))

P7_TA(2013)0546 A7-0380/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2012 o situaci v Súdánu a v Jižním Súdánu(1),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2011 o budoucnosti rozpočtové podpory EU ve prospěch rozvojových zemí(2),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o čtvrtém fóru na vysoké úrovni o účinnosti pomoci(3),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2008 o rozvojových perspektivách upevňování míru a budování státu v situacích po ukončení konfliktu(4),

—  s ohledem na vyšetřovací misi Výboru pro rozvoj vyslanou v červenci 2011 do Jižního Súdánu,

—  s ohledem na závěrečnou zprávu volební pozorovatelské mise, kterou Evropská unie vyslala do Jižního Súdánu u příležitosti konání referenda ve dnech 9.–15. ledna 2011(5),

—  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000(6), poprvé pozměněnou v Lucemburku dne 25. června 2005(7) a nově revidovanou v Ouagadougou dne 22. června 2010(8),

—  s ohledem na prohlášení spolupředsedů Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU o situaci v Súdánu a Jižním Súdánu vydané v Horsens (Dánsko) v květnu 2012(9),

—  s ohledem na prohlášení EU a jejích členských států ze dne 9. července 2011 o nezávislosti Jihosúdánské republiky(10),

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 22. července 2013 o Súdánu a Jižním Súdánu(11),

—  s ohledem na prohlášení komisařky Georgievové ze dne 5. července 2012 o Súdánu a Jižním Súdánu(12),

—  s ohledem na plán generálního ředitelství pro humanitární pomoc týkající se provádění humanitární pomoci pro Súdán a Jižní Súdán na rok 2013 a na jeho revidované znění(13),

—  s ohledem na prohlášení mluvčího vysoké představitelky Catherine Ashtonové ze dne 18. června 2013 o vražedném útoku na člena prozatímních bezpečnostních sil OSN pro oblast Abyei (UNISFA) v Jižním Kordofánu(14), ze dne 1. května 2013 o konfliktu v súdánských státech Jižní Kordofán a Modrý Nil(15) a ze dne 8. ledna 2013 o nedávném ukončení činnosti organizací občanské společnosti v Súdánu(16),

—  s ohledem na prohlášení ze dne 25. července 2013, které na místě vydala delegace EU poté, co prezident rozpustil celou vládu Jihosúdánské republiky(17),

—  s ohledem na prohlášení z Dillí ze dne 10. dubna 2010 nazvané „Nová vize budování míru a státu“(18),

—  s ohledem na Dohodu o angažovanosti v nestabilních zemích, která byla představena na čtvrtém fóru na vysoké úrovni o účinnosti pomoci v prosinci 2011 v Pusanu(19),

—  s ohledem na zprávu OECD za rok 2011 o mezinárodní angažovanosti v nestabilních státech – Jihosúdánské republice(20),

—  s ohledem na zprávu o světovém vývoji v roce 2011 nazvanou „Konflikt, bezpečnost a rozvoj“(21),

—  s ohledem na zprávu prováděcího panelu Africké unie na vysoké úrovni pro Súdán a Jižní Súdán zveřejněnou dne 31. července 2013(22),

—  s ohledem na prohlášení mluvčího generálního tajemníka OSN ze dne 8. března 2013 o zřízení bezpečné demilitarizované pohraniční zóny mezi Súdánem a Jižním Súdánem a o zahájení činnosti společného mechanismu pro ověřování a kontrolu hranic(23),

—  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 27. června 2013 na téma technická pomoc a budování kapacit pro Jižní Súdán v oblasti lidských práv (A/HRC/21/L.7/Rev.1),

—  s ohledem na rámcovou dohodu o politických a bezpečnostních opatřeních ve státech Modrý Nil a Kordofán, která byla podepsána dne 28. června 2011(24),

—  s ohledem na závěry zpráv vysoké komisařky OSN pro lidská práva, jež byly předloženy Radě pro lidská práva na jejím 21. a 23. zasedání(25),

—  s ohledem na dohody uzavřené dne 27. září 2012 v Addis Abebě mezi Súdánskou republikou a Jihosúdánskou republikou(26),

—  s ohledem na zprávu organizace Amnesty International z roku 2013 o situaci v oblasti lidských práv v Jižním Súdánu(27),

—  s ohledem na zprávu organizace Human Rights Watch nazvanou „Tento starý muž nás může živit, provdáš se za něj“(28),

—  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0380/2013),

A.  vzhledem k tomu, že Rada bezpečnosti OSN uvítala ve své rezoluci č. 1996 (2011) zřízení Jihosúdánské republiky dne 9. července 2011, a vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN odhlasovalo dne 14. července 2011 přijetí Jižního Súdánu za členský stát (A/RES/65/308);

B.  vzhledem k tomu, že pás území od Sahelu po Africký roh se vyznačuje nedostatkem bezpečnosti, nízkou úrovní rozvoje a špatnou správou věcí veřejných, což lze řešit pouze uceleným přístupem;

C.  vzhledem k tomu, že nový stát Jižní Súdán patří mezi nejchudší země na světě, v němž 50 % obyvatel žije pod hranicí chudoby, a vzhledem k tomu, že existuje nebezpečí, že se tento nový stát, který povstal z válečné situace a který se nachází v nestabilním regionu, dostane do problémů, pokud se mezinárodní společenství a místní aktéři nedomluví na zavedení společné strategie, jež by vedla k vytvoření demokratického a inkluzivního státu;

D.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s reformou bezpečnostního sektoru byla přijata určitá opatření, jako je vytvoření jihosúdánské národní policejní služby (SSNPS), Rady pro národní bezpečnost a odzbrojení (NSDC) a Rady pro demobilizaci a opětovné začlenění (DRC);

E.  vzhledem k tomu, že prosperita a životaschopnost nového státu Jižní Súdán záleží do značné míry na konstruktivních a mírových vztazích se všemi sousedními zeměmi, zejména se Súdánskou republikou, a na schopnosti těchto dvou zemí vyřešit své rozpory a dohodnout se na schůdných řešeních a následně je provádět, zejména v souvislosti se spory o hranice, s výnosy z ropy, konečným statusem oblasti Abyei, veřejným dluhem a občanstvím;

F.  vzhledem k tomu, že budování státu a překonání nestability si žádají dlouhodobou perspektivu a spolehlivé, předvídatelné a stabilní zapojení mezinárodního společenství;

G.  vzhledem k tomu, že ačkoliv Jižní Súdán čelí celé řadě vážných problémů, dosáhl tento nový stát poté, co byla v roce 2005 schválena souhrnná mírová dohoda, výrazného pokroku ve vztahu ke klíčovým ukazatelům rozvoje, mj. se šestinásobně zvýšil počet dětí navštěvujících základní školu, o 25 % poklesla úmrtnost dětí a na federální a celostátní úrovni byly zřízeny klíčové státní instituce;

H.  vzhledem k tomu, že děti jsou prvními oběťmi nejistoty a konfliktů, jimž je vystaven Jižní Súdán; vzhledem k sexuálnímu násilí páchanému na dětech a na ženách a k najímání dětí ozbrojenými skupinami;

I.  vzhledem k tomu, že rozsah demokratické obnovy se rozšíří, pokud bude více žen zapojeno do postupů pro řešení konfliktů a do politického rozhodování;

J.  vzhledem k tomu, že Jižní Súdán je do značné míry závislý na produkci ropy, jež představuje přibližně 88 % vnitrostátních příjmů, a že pokud jde o vývoz ropy, je v současnosti plně závislý na Súdánské republice; vzhledem k tomu, že tato přehnaná závislost nejen ohrožuje hospodářství v zemi, ale slouží i jako nástroj, pomocí něhož je na nový stát vyvíjen tlak, a že zvyšuje napětí a způsobuje dokonce konflikty, zejména se Súdánem, či etnické konflikty, jak tomu bylo v uplynulých dvou letech; vzhledem k tomu, že Jižní Súdán uzavřel dohody se sousedními státy – Keňou, Etiopií a Džibutskem – s cílem zjistit, zda by bylo možné vybudovat dva nové ropovody, jež by propojily jeho ropná pole s Adenským zálivem a Indickým oceánem;

K.  vzhledem k tomu, že více než roční přerušení těžby ropy jihosúdánskou vládou i uzavření ropovodů v Súdánu, které připravily Jižní Súdán o jeden ze základních zdrojů příjmu a uvrhly zemi do hluboké finanční krize následované obdobím tvrdých úsporných opatření, jež dosud neskončilo;

L.  vzhledem k tomu, že index správy zdrojů za rok 2013 sice uznává „ambiciózní právní rámec určený na podporu transparentní správy ropného odvětví“, zároveň však řadí Jižní Súdán na 50. pozici z 58 zemí, a to z toho důvodu, že orgány nezveřejňují informace o tomto odvětví ani nezavedly mechanismy řádného sledování a auditu;

M.  vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství podpořilo velkou měrou nezávislost, životaschopnost a hospodářský a sociální rozvoj Jižního Súdánu po politické i materiální stránce a že EU sehrála v této souvislosti velmi pozitivní úlohu; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy přislíbily u příležitosti vyhlášení nezávislosti Jižního Súdánu, že s Jihosúdánskou republikou a jejími občany naváží úzké a trvalé partnerství;

N.  vzhledem k tomu, že dne 23. května 2011 schválila Rada pro Jižní Súdán balíček finanční pomoci ve výši 200 milionů EUR, aby tak zajistila financování příspěvku EU ke společnému strategickému dokumentu (strategii reakce) pro Jižní Súdán na období 2011–2013;

O.  vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství a mezinárodní humanitární organizace pozitivně zareagovaly na nutnost zmírnit utrpení obyvatel tohoto regionu, přestože přístup do některých regionů je jim znemožňován povstaleckými skupinami a súdánskou vládou, a vzhledem k tomu, že EU poskytla a nadále poskytuje výraznou humanitární pomoc, z čehož 110 milionů EUR pouze v roce 2012;

P.  vzhledem k tomu, že vyhlídky na dlouhodobější rozvoj a na posilování státu v Jižním Súdánu nelze oddělit od regionální vzájemné závislosti oblasti Afrického rohu, v neposlední řadě co se týče řešení bezpečnostních otázek ve vztahu se sousedním Súdánem (včetně regionů Dárfúr, Kordofán a Modrý Nil) a investic do hospodářské integrace s dalšími regionálními partnery;

Q.  vzhledem k tomu, že Jižní Súdán je jednou z prvních zemí, ve kterých Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), Komise a členské státy EU uvedly v souladu s rozvojovým plánem pro Jižní Súdán do praxe společné plánování, a to v podobě jednotného strategického dokumentu EU pro tuto zemi dojednaného v prosinci 2011, jehož součástí je rozvojová pomoc v celkové výši 830 milionů EUR;

R.  vzhledem k tomu, že Jižní Súdán dosud nepřistoupil k dohodě z Cotonou a že vláda Jižního Súdánu vyjadřuje své obavy ohledně možných dopadů, které by tento krok měl na vztahy se Súdánskou republikou; vzhledem k tomu, že přistoupení k dohodě z Cotonou by Jižní Súdán nezavazovalo k bezprostřednímu přistoupení k Římskému statutu; vzhledem k tomu, že tato neochota přistoupit k dohodě z Cotonou vede k problémům s plánováním pomoci EU na období po roce 2014 v rámci 11. Evropského rozvojového fondu, díky čemuž by Jižní Súdán mohl přijít nejen o prostředky přidělované jednotlivým státům, ale rovněž o prostředky z regionálních fondů a značné zdroje poskytované Evropskou investiční bankou (EIB), které by mohly být použity na zlepšení infrastruktury a regionální hospodářské integrace; vzhledem k tomu, že ratifikací dohody z Cotonou by Jižní Súdán mohl rovněž zvýšit své šance na přilákání investic evropského soukromého sektoru; vzhledem k tomu, že další finanční nástroje, které by mohl Jižní Súdán využívat po přistoupení k dohodě z Cotonou, by mohly rovněž pomoci s prováděním dohody z Addis Abeby;

S.  vzhledem k tomu, že Rada v srpnu 2010 jmenovala Rosalind Marsdenovou zvláštní zástupkyní Evropské unie pro Súdán a následně rozšířila a prodloužila její mandát, v červnu 2013 však souhlasila pouze se čtyřměsíčním prodloužením mandátu do 31. října 2013 s cílem začlenit její mandát do mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro oblast Afrického rohu, a to navzdory tomu, že Rosalind Marsdenová odvedla vynikají práci a sehrála důležitou úlohu při uplatňování rozmanitých nástrojů EU a vlivu na rozvoj v regionu; vzhledem k tomu, že bez jmenovaného zvláštního zástupce EU pro Súdán / Jižní Súdán zůstane EU stranou mezinárodních jednání a snah;

T.  vzhledem k podpoře, kterou Evropská unie poskytla panelu Africké unie na vysoké úrovni, jemuž předsedá bývalý jihoafrický prezident Thabo Mbeki, a k podpoře, kterou Unie poskytla misím Organizace spojených národů, tj. misi OSN v Súdánu (UNMIS), misi OSN v Jižním Súdánu (UNMISS), společné misi OSN a Africké unie v Dárfúru (UNAMID) a prozatímním bezpečnostním silám OSN v oblasti Abyei (UNISFA);

U.  vzhledem k tomu, že skupinou států G7+ (zahrnující Jižní Súdán) a v rámci mezinárodního dialogu o budování míru a státu byla formulována Nová dohoda o angažovanosti v nestabilních zemích, která byla následně schválena EU a dalšími 36 zeměmi na čtvrtém fóru na vysoké úrovni o účinnosti pomoci, jež se konalo v prosinci 2011 v Pusanu;

V.  vzhledem k tomu, že v dubnu 2013 se ve Washingtonu konalo fórum hospodářského partnerství, na němž bylo oznámeno, že by měla být vypracována „úmluva o nové dohodě“, která stanoví rámcové podmínky pro nové závazky mezinárodního společenství v oblasti rozvojové pomoci pro Jižní Súdán;

W.  vzhledem k tomu, že úsilí v oblasti vnějších vztahů v souvislosti s budováním a rozvojem státu může být úspěšné pouze v případě, že vrcholní představitelé Jižního Súdánu budou odhodláni a schopni vybudovat odpovědnou, vstřícnou a inkluzivní správu a přenést se přes krátkodobé či klientelistické zájmy; vzhledem k tomu, že většina ukazatelů řádné správy dosud nezachycuje situaci Jižního Súdán a že dosud existuje jen velmi málo dostupných kvantitativních údajů o rozsahu korupce v zemi; vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství, soukromé i veřejné, netoleruje korupci, a proto musí zajistit, aby poskytování pomoci či investic nevedlo ke škodlivým praktikám či tyto praktiky nepodněcovalo;

X.  vzhledem k tomu, že chybí síť sociálního zabezpečení a přístup ke službám, jako jsou zdravotní péče, elektřina a voda, zůstává velmi omezený; vzhledem k tomu, že podle některých odhadů má pouze třetina populace přístup k čisté vodě a že otázky související s přístupem k vodě vyostřily místní konflikty;

Y.  vzhledem k tomu, že jihosúdánské ženy a dívky čelí nejvyšší míře mateřské úmrtnosti na světě a každá sedmá žena v Jižním Súdánu zemře během porodu či po něm(29); vzhledem k tomu, že mezi hlavní příčiny mateřské úmrtnosti patří infekce a krvácení a že se Jižní Súdán potýká s vážným nedostatkem základního lékařského vybavení a kvalifikovaných zdravotních sester a porodních asistentek;

Z.  vzhledem k tomu, že podle odhadů je v Jižním Súdánu 48 % dívek ve věku od 15 do 19 let nuceno uzavřít manželství, a vzhledem k tomu, že k sňatku jsou údajně nuceny dvanáctileté dívky, což má přímé dopady na jejich školní docházku, takže dívky tvoří pouze 39 % žáků na základních školách a 30 % na středních školách;

AA.  vzhledem k tomu, že názor, že ženy jsou majetkem svých otců či manželů, je v Jižním Súdánu pevně zakotven v existujícím systému placení věna;

AB.  vzhledem k tomu, že domácí násilí je považováno za sociální normu, která je silně zakořeněna v celém Jižním Súdánu, a že 82 % žen a 81 % mužů se domnívá, že by ženy měly domácí násilí snášet a problémy řešit výhradně v kruhu rodiny(30);

AC.  vzhledem k tomu, že podle odhadů dosahuje míra negramotnosti více než 80 % (nejvyšší míra negramotnosti žen na světě) a dívky tvoří pouze 25 % školáků, což představuje nejnižší míru školní docházky dívek na světě; vzhledem k nedostatku učitelů v zemi;

AD.  vzhledem k nedostatku učitelů a k naléhavé potřebě absolventů odborných škol, stejně jako k potřebě vzdělávacích a školicích institucí nezbytných k zajišťování kvalifikovaných pracovních sil;

AE.  vzhledem k tomu, že zemědělské odvětví v Jižním Súdánu má s ohledem na rozlehlé plochy orné půdy slibný potenciál, nejen pokud jde o výnosné obchodní vyhlídky a pracovní příležitosti v zemi, ale mohlo by rovněž přispět k uspokojení potřeb v oblasti výživy samotného Jižního Súdánu a v dlouhodobém horizontu i sousedních zemí;

AF.  vzhledem k tomu, že ženy hrají zásadní úlohu, pokud jde o omezení problémů se zajišťováním potravin a výživy, a že mohou pomoci zvýšit produktivitu zemědělství;

AG.  vzhledem k tomu, že v Jižním Súdánu téměř neexistují stálé infrastruktury silniční, železniční a lodní dopravy; vzhledem k tomu, že vybudování těchto infrastruktur je nezbytné pro hospodářský rozvoj země a pro její obchod, přístup na trhy a tvorbu pracovních míst;

AH.  vzhledem k tomu, že množství protipěchotních min a nevybuchlé munice, které jsou pozůstatkem občanské války v Jižní Súdánu, se stále odhaduje na několik milionů;

AI.  vzhledem k tomu, že vnitřní bezpečnost zůstává jedním z hlavních problémů Jižního Súdánu, kdy několik doutnajících konfliktů vyvolává vážnou humanitární situaci; vzhledem k tomu, že jihosúdánské bezpečnostní síly se údajně opakovaně dopouštěly hrubého násilí, včetně poprav bez řádného soudu, znásilňování a mučení při kampaních zaměřených na odzbrojení civilního obyvatelstva; vzhledem k tomu, že úsilí, jež mělo být vyvíjeno v období po roce 2005 v oblasti demobilizace, odzbrojení a znovuzačlenění do společnosti, bylo pozastaveno a že neexistuje přijatelný důchodový systém pro veterány;

AJ.  vzhledem k tomu, že obyvatelstvo je vystaveno vážnému riziku nedostatečného zajištění potravin, jímž bylo v tomto roce postiženo 4,1 milionu obyvatel Jižního Súdánu; vzhledem k velmi omezenému přístupu ke zdravotnickým službám, velkému nedostatku zdravotnického personálu a materiálu a humanitárním potřebám obyvatel vysídlených z důvodu konfliktů; vzhledem k tomu, že úmrtnost dětí ve věku do 5 let a úmrtnost matek je nejvyšší na světě;

AK.  vzhledem k tomu, že Jižní Súdán poklesl v roce 2013 o 12 míst v Indexu světové svobody tisku (World Press Freedom Index), který vypracovává organizace Reportéři bez hranic, na 124. místo ze 180 hodnocených zemí;

AL.  vzhledem k tomu, že dlouhodobě udržitelné stability v oblasti Afrického rohu může být dosaženo pouze prostřednictvím silných institucí, odpovídající úlohy a postavení občanské společnosti, právního státu a dodržování lidských práv, především svobody projevu a silné hospodářské budoucnosti pro celou společnost; vzhledem k tomu, že oddělení Súdánu a Jižního Súdánu údajně vedlo k náboženskému konfliktu; vzhledem k tomu, že mnoho uprchlíků ze Súdánu se uchýlilo do převážně křesťanského Jižního Súdánu; vzhledem k tomu, že počet uprchlíků ze Súdánu do Jižního Súdánu se v červnu 2013 odhadoval na 263 000(31);

AM.  vzhledem k tomu, že dochází k častému zastrašování, zatýkání a zadržování novinářů, aniž by bylo vzneseno jakékoli obvinění; vzhledem k tomu, že bezpečnostní síly údajně obtěžovaly a nelegálně zadržovaly novináře; vzhledem k tomu, že jihosúdánské úřady neprovedly spěšné, účinné a nestranné vyšetřování útoků na novináře ani případů, jako bylo zavraždění novináře s kritickým postojem vůči vládě Isaiaha Abrahama;

AN.  vzhledem k tomu, že nedostatky soudního systému vedou k vážným případům porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že existuje zřejmá potřeba zvláštní odborné přípravy právníků v oblasti lidských práv; vzhledem k tomu, že má-li být řešena beztrestnost, je potřeba prohloubit znalosti základních nástrojů v oblasti lidských práv, což přispěje k jejich uplatňování; vzhledem k tomu, že v systému trestního soudnictví téměř neexistuje právní pomoc;

AO.  vzhledem k tomu, že úředním jazykem Jižního Súdánu je angličtina, avšak většina obyvatelstva Jižního Súdánu je negramotná a anglicky nehovoří; vzhledem k tomu, že tento jazyk převažuje v oblasti veřejných služeb, v soudnictví, v soukromých podnicích a v největších jihosúdánských sdělovacích prostředcích; vzhledem k tomu, že v Jižním Súdánu hovoří různé etnické skupiny celkem více než 60 jazyky a dialekty; vzhledem k tomu, že jazyk je základním činitelem národní soudržnosti, a proto je vhodná jazyková politika důležitá;

AP.  vzhledem k tomu, že Jižní Súdán bude pokračovat ve výkonu trestu smrti, dokud nebude odpovídajícím způsobem změněna ústava;

AQ.  vzhledem k tomu, že častý výskyt sňatků dětí, kdy se téměř polovina všech dívek v Jižním Súdánu vdává ve věku 15 až 19 let, vytváří prostředí, jež zvyšuje jejich zranitelnost vůči tělesnému, sexuálnímu, duševnímu a hospodářskému zneužívání;

AR.  vzhledem k tomu, že spravedlivá účast žen ve veřejné sféře je ústavním právem, jež podporuje stanovená 25% kvóta; vzhledem k tomu, že navzdory příslibu vlády Jižního Súdánu, že zvýší účast žen ve veřejném sektoru, je pokrok v tomto bodě jen omezený; vzhledem k tomu, že účinné zapojení jihosúdánských žen do mírového procesu, správy a hospodářského rozvoje může napomoci upevnění míru a bezpečnosti v této zemi;

1.  vítá nejnovější známky snižujícího se napětí mezi vládami Jižního Súdánu a Súdánské republiky, jež byly zaznamenány během návštěvy jihosúdánského prezidenta v Súdánské republice na začátku září 2013, a rovněž vítá projevy dobré vůle na obou stranách, jež zazněly při této příležitosti; zdůrazňuje, že hospodářský a sociální rozvoj obou zemí záleží do značné míry na mírových vztazích mezi těmito zeměmi založených na spolupráci;

2.  vyzývá vlády obou zemí a mezinárodní společenství, aby i nadále vyvíjely a zintenzivnily své úsilí o vyřešení přetrvávajících problémů, které zůstaly nedořešené po vypršení souhrnné mírové dohody z roku 2005 a vyhlášení nezávislosti Jižního Súdánu v červenci 2011 a které stále představují překážky na cestě k dobrým sousedským vztahům, a dále je vyzývá, aby zcela upustily od používání výhrůžek a vojenské síly a přestaly podporovat nelegální vojenské síly v regionu;

3.  naléhavě žádá jihosúdánské orgány, aby plnily rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2109, dodržovaly zásady právního státu, dostály své odpovědnosti a chránily civilní obyvatelstvo a dodržovaly základní práva svých občanů; vyzývá také jihosúdánské orgány, aby zvýšily své úsilí s cílem řešit rozšířené a násilné krádeže dobytka, k nimž tradičně dochází ve venkovských oblastech země;

4.  lituje, že doporučení Africké unie určené vládám v Chartúmu a v Jubě, aby se referendum o sporném regionu Abyei konalo v říjnu 2013, nebylo následováno žádnými činnými kroky; vyzývá jihosúdánské orgány k zajištění toho, aby se referenda mohli zúčastnit nomádi kmene Misseriya, jinak bude Chartúm proti jeho konání; vítá prohlášení orgánů Jižního Súdánu, v němž zdůraznily, že příslušníci kmene Misseriya měli vždy volný přístup k vodě a pastvinám v oblasti Abyei a že toto právo budou moci nadále využívat;

5.  vládám Súdánu a Jižního Súdánu navrhuje obrátit se na Mezinárodní soudní dvůr jako na poslední instanci s cílem vyřešit právní a mírovou cestou poslední problémy na hranicích mezi Súdánem a Jižním Súdánem;

6.  naléhavě žádá Súdánskou republiku a Jihosúdánskou republiku, aby plně dodržovaly dohody uzavřené v Addis Abebě v září 2012;

7.  opět vyjadřuje svou podporu regionálnímu zapojení Evropské unie na základě strategického rámce EU pro oblast Afrického rohu a rovněž uceleného přístupu k Súdánu a k Jižnímu Súdánu; dále zdůrazňuje geografickou provázanost oblasti Sahelu a propojení její politické, hospodářské a sociální problematiky; vyzývá proto Evropskou unii, aby efektivněji koordinovala svou strategii v širším regionu, konkrétně propojením cílů a rozsahu strategického rámce EU pro oblast Afrického rohu s cíli strategie EU na podporu bezpečnosti a rozvoje v oblasti Sahelu; vybízí v rámci obou strategií k úzce provázanému přezkumu dodržování lidských práv; vyzývá dále Evropskou unii ke spolupráci se zvláštními zástupci Evropské unie pro oblast Sahelu a lidská práva i pro Africký roh při řešení přetrvávajících problémů v této oblasti a k tomu, aby se zavázala k řádnému dialogu s regionálními partnery pro účely zlepšení spolupráce i rozvoje;

8.  uznává a plně podporuje působení zvláštní zástupkyně EU pro Súdán a Jižní Súdán i dalších partnerů EU; žádá všechny orgány a členské státy EU, aby s oběma zeměmi navázaly či vedly konstruktivní dialog a rovněž aby přispěly ke skutečnému procesu komplexního vnitrostátního dialogu pro budoucnost obyvatel Súdánu a Jižního Súdánu;

9.  naléhavě vyzývá orgány Súdánu a Jižního Súdánu, aby plně prováděly souhrnnou mírovou dohodu, která oba státy vyzývá, aby řešily problematiku sdílení pravomocí, občanství, výnosů z ropy a společné dluhové odpovědnosti; zdůrazňuje, že navzdory významným rozdílům mezi vládami v Chartúmu a v Jubě, zejména pokud jde o kontroverzní referendum o oblasti Abyei, které se mělo konat v říjnu 2013, existují pozitivní známky spolupráce mezi oběma vládami, jako je iniciativa směřující k povolení přeshraničního pohybu jako přípravný krok k zavedení obchodních dohod mezi oběma zeměmi; oceňuje pokrok, jehož dosáhla Africká unie, když zajistila jednání prezidentů Súdánu a Jižního Súdánu s cílem podpořit provádění dohod o spolupráci; vyzývá Súdán a Jižní Súdán, aby obnovily jednání o dodávkách ropy na sever;

10.  vyzývá Jižní Súdán a Súdán, aby co nejlépe využily bohatství a potenciálu, jež pro obě země představují zdroje ropy v regionu, a aby dosáhly dohody o nevyřešených přechodných hospodářských ujednáních mezi oběma zeměmi;

11.  zdůrazňuje význam dohody o spolupráci včetně odvětvových dohod, které byly mezi Súdánem a Jižním Súdánem uzavřeny dne 27. září 2012 v Addis Abebě; zdůrazňuje však své znepokojení nad jednostranným prohlášením súdánské vlády ohledně ukončení vývozu ropy z Jižního Súdánu a pozastavení platnosti všech odvětvových dohod, což je opatření, které poškodí hospodářství obou zemí a vystupňuje napětí v regionu; žádá obě vlády, aby společně s výkonným panelem Africké unie na vysoké úrovni usilovaly o návrat k dohodě o spolupráci, ukončily podporu ozbrojených skupin povstalců, v plné míře dodržovaly dohodu o bezpečné demilitarizované pohraniční zóně, kterou monitorují rozšířené prozatímní bezpečnostní síly OSN v oblasti Abyei, a aby se připravily na referendum o budoucím statusu oblasti Abyei;

12.  vyzývá všechny skupiny a strany v Jižním Súdánu, aby pro svou zemi vypracovaly společnou vizi a dosáhly jejího mírového, úspěšného a spravedlivého rozvoje; navrhuje vládě Jižního Súdánu, aby zvážila zahájení vnitrostátní diskuse podporující začlenění s cílem ukončit etnické konflikty a podnítit mírové vztahy;

13.  zdůrazňuje, že je důležité obyvatelstvu Jižního Súdánu ukázat hodnotu a účinnost jejich nového demokratického státu spočívající mimo jiné ve zřízení stabilní vlády, která funguje jinak než pomocí svévolných prezidentských dekretů a zajišťuje oddělení výkonné, zákonodárné a soudní moci i dodržování lidských práv a svobodu sdělovacích prostředků, předchází korupci a bojuje proti ní a zajišťuje veřejné služby a infrastrukturu, a to i ve venkovských oblastech mimo hlavní město Juba; vyjadřuje politování nad dopadem korupce na tento nový stát a vyzývá mezinárodní společenství dárců, Evropskou unii nevyjímaje, aby pečlivě zvážilo schopnost Jižního Súdánu tuto otázku řešit; vyzývá dále Jižní Súdán, aby zvýšil úsilí s cílem vypořádat se s korupcí, včetně iniciativ prezidenta Kiira zaměřeným proti vyšším úředníkům, a aby současně podporoval vládu v dalším provádění jejího rozvojového plánu, včetně diverzifikace hospodářství a vymanění se ze závislosti na vývozu ropy;

14.  naléhavě žádá Jižní Súdán, aby ratifikoval dohodu z Cotonou uzavřenou mezi EU a státy AKT, aby tak EU mohla přijmout dlouhodobý závazek přispívat k rozvoji Jižního Súdánu, a zdůrazňuje, že přistoupení Jižního Súdánu k této dohodě by nemělo žádným způsobem ovlivnit usmíření a konstruktivní vztahy se Súdánskou republikou, která má ve skutečnosti dlouhodobý zájem o úspěšný rozvoj všech svých sousedů;

15.  vyzývá Jižní Súdán, aby co nejrychleji ratifikoval mezinárodní úmluvy na ochranu lidských práv;

16.  vyzývá klíčové mezinárodní partnery, zejména členské státy EU, Komisi a ESVČ, aby dostáli svému závazku podpořit rozvoj, budování státu a lidskou bezpečnost všech občanů Jižního Súdánu; zdůrazňuje nutnost spojit budování míru, včetně vypořádání se s minulostí, s úsilím o budování státu, a zajistit tak udržitelné budování státu; podporuje skutečnost, že EU se na základě úmluvy o budování státu zapojila jako klíčový partner do provádění Nové dohody;

17.  vyzývá klíčové mezinárodní partnery, zejména členské státy EU, Komisi a ESVČ, aby dostáli svému závazku podpořit rozvoj, budování státu a lidskou bezpečnost všech občanů Jižního Súdánu; podporuje skutečnost, že EU se na základě úmluvy o budování státu zapojila jako klíčový partner do provádění Nové dohody;

18.  zdůrazňuje význam působení Evropské unie ve spolupráci s multilaterálními partnery a dárci při podpoře Jižního Súdánu na jeho cestě k demokracii; vítá v této souvislosti příspěvek Evropské unie (ve výši 4,9 milionu USD) poskytnutý Mezinárodní organizaci pro migraci, který usnadní dialog a komunikaci mezi různými kmeny a klany o otázce, jak rozdělovat omezené zdroje (vodu, pastviny) v situaci rostoucího násilí mezi jednotlivými komunitami; vítá činnost Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (Unesco) při ochraně historických archivů jakožto významného nástroje v procesu tvorby jihosúdánského národa; naléhavě žádá vládu Jižního Súdánu, aby vzhledem ke zvyšující se citlivosti mezinárodního společenství vůči chemickým zbraním co nejdříve podepsala a ratifikovala Úmluvu o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení i další smlouvy o kontrole zbraní a odzbrojení včetně smluv, které mají řešit nelegální a nekontrolovaný tok ručních palných a lehkých zbraní;

19.  připomíná, že všechny formy rozpočtové podpory rozvojových zemí si žádají řádné nástroje pro řízení rizik, měly by doplňovat jiné druhy pomoci a musí se opírat o odpovídající kontrolu vnitrostátního rozpočtu, jež v zemi přijímající pomoc zabezpečuje parlament, jakož i o jiné formy odpovědnosti a o účast občanů, a že je třeba, aby všechna tato opatření zajistila a podpořila vnitrostátní vláda a příslušní dárci pomoci;

20.  pobízí ESVČ, zvláštní zástupkyni EU pro Súdán a Jižní Súdán a Komisi, aby zvýšily povědomí a informovanost o velmi pozitivním přínosu EU pro přechod k míru a demokracii a pro hospodářský a sociální rozvoj Jižního Súdánu; vyjadřuje obavy ohledně toho, že zrušení mandátu zvláštní zástupkyně EU pro Súdán a Jižní Súdán v okamžiku, kdy ještě nebyla splněna řada závazků obsažených v souhrnné mírové dohodě z roku 2005 a v dohodě z Addis Abeby ze září 2012, by mohlo dále snížit viditelnost tohoto mandátu a omezit vliv EU a jejích členských států; místo plánu na přidání Súdánu k již tak přetíženému mandátu zvláštního zástupce pro oblast Afrického rohu žádá o rozšíření mandátu zvláštní zástupkyně;

21.  vyzývá k pravidelnému přezkumu strategického rámce EU pro oblast Afrického rohu a uceleného přístupu k Súdánu a k Jižnímu Súdánu s cílem zajistit, aby politické nástroje a zdroje byly přizpůsobeny situaci tak, aby podpořily mírový proces a posilování demokracie, včetně příprav na volby v roce 2015; poznamenává, že v budoucnu by mandáty zvláštních zástupců EU v této oblasti, a to i rozhodnutí o slučování pozic, měly být zvažovány v souvislosti s tímto přezkumem politiky a v reakci na aktuální politické dění v zemi;

22.  vítá skutečnost, že od roku 2011, kdy Jižní Súdán získal nezávislost, vyčlenila EU na rozvojovou pomoc pro tuto zemi kromě humanitární pomoci a pomoci členských států dalších 285 milionů EUR;

23.  vyzývá stát, aby nebránil nevládním a humanitárním organizacím v přístupu k obyvatelstvu, které se nachází v oblastech konfliktů; připomíná, že tato překážka kladená nevládním a humanitárním organizacím je porušením mezinárodního humanitárního práva;

24.  podporuje skutečnost, že pomoc EU pro Jižní Súdán se zaměřuje na zemědělství, demokratickou správu a právní stát, školství a zdravotnictví; konstatuje, že i když existují právní předpisy a nařízení, jejich provádění zaostává; vítá snahy Komise poskytovat pomoc při budování kapacit jihosúdánského právního systému, zejména poskytovat technickou pomoc soudnictví a nejvyššímu soudu; vítá podporu, kterou EU poskytuje národnímu zákonodárnému shromáždění Jižního Súdánu;

25.  naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a orgány Jižního Súdánu, aby spolupracovaly se sdruženími a ženskými organizacemi s cílem zajišťovat a podporovat přístup ke vzdělání, sexuální a reprodukční práva žen a zdravotní péči pro dívky a ženy, včetně přístupu k antikoncepci a k testování a léčbě HIV/AIDS;

26.  vyzývá k tomu, aby projekty financované EU byly sledovány a pravidelně hodnoceny, a to i pokud jde o pokrok v otázkách rovnosti pohlaví, a aby byl Parlament o výsledcích informován;

27.  vyzývá k tomu, aby byla zohledněna stanoviska místních společenství, zejména žen, tak aby bylo možné stanovit jasnější cíle pro projekty a přizpůsobit vytyčené cíle situaci a také vývoji v zemi;

28.  vyzývá mezinárodní společenství, zejména EU a její členské státy, aby v souvislosti s jejich vnější činností a ve spolupráci s místními partnery a nevládními organizacemi zdůraznily význam přístupu dívek k základnímu vzdělání a úsilí zaměřeného na boj proti negramotnosti dospělých, která Jižní Súdán připravuje o cenný lidský kapitál nezbytný pro rozvoj této země a pro její posílení jakožto demokratického státu;

29.  doporučuje co nejrychleji zavést vzdělávací systém, z něhož vzejdou kvalifikovaní odborníci schopní vybudovat a udržovat jihosúdánskou infrastrukturu, tedy silnice, bydlení, systém čištění vody, čističky, sítě elektrické energie, informační a telefonní sítě atd.;

30.  vítá podporu, kterou EU poskytuje prováděcímu panelu Africké unie na vysoké úrovni pro Súdán a Jižní Súdán, zároveň však vyzývá k přezkumu panelu za účelem posouzení jeho efektivity; vyjadřuje politování nad tím, že podpora EU není vždy zcela zřejmá;

31.  zdůrazňuje, že je třeba podpořit mechanismy, které umožní řádné a transparentní rozdělování a spravování příjmů z ropy; vyzývá jihosúdánské orgány a národní zákonodárné shromáždění a dále mezinárodní partnery a společnosti působící v Jižním Súdánu, aby přispěli k větší transparentnosti při vytváření a využívání těchto příjmů; vítá skutečnost, že národní zákonodárné shromáždění před nedávnem schválilo zákon o správě příjmů z ropy; vyzývá prezidenta, aby byl akt rychle přijat a všechny jeho postupy provedeny do právního řádu;

32.  zdůrazňuje, že je nutné provést dlouhodobé větší investice do infrastruktury, do zajišťování základních služeb a do rozvoje zemědělství v Jižním Súdánu; trvá na tom, že hlavním cílem rozvoje zemědělství by mělo být zajištění dostupnosti potravin pro obyvatelstvo a rozrůznění hospodářství této země, což však mohou ohrozit ústupky ve prospěch soukromých zahraničních společností, kterým je umožňováno využívat úrodnou půdu k produkci a vývozu velkých množství komodit; v této souvislosti zdůrazňuje, že význam držby půdy byl v Jižním Súdánu do značné míry zanedbáván, což vedlo ke sporům o půdu, které jsou jednou z hlavních příčin konfliktu v zemi; vyzývá EU, aby podpořila úsilí o řádnou správu půdy a o posílení bezpečnosti držby v zemi a zároveň zohlednila místní neformální ujednání o řešení sporů a o uznávání obyčejové držby;

33.  vybízí vládu Jižního Súdánu, aby posílila hospodářskou diverzifikaci a snížila závislost na uhlovodících; vybízí Jižní Súdán, aby zvýšil místní výrobu potravin, podpořil odvětví zaměřená na vývoz a zajistil rozvoj dopravní infrastruktury s cílem usnadnit přístup na trhy;

34.  upozorňuje na přínos, který by ženy mohly mít pro rozvoj zemědělství a venkovského hospodářství; vybízí Jižní Súdán, aby přijal opatření na podporu zapojení žen do těchto hospodářských činností;

35.  zdůrazňuje význam rozvoje a zlepšování infrastruktury umožňujících obyvatelstvu přístup k pitné a upravené vodě po celé zemi; doporučuje zlepšit plánování investic v oblasti vodní energie;

36.  zdůrazňuje, že zajištění lidské bezpečnosti pro všechny občany Jižního Súdánu vyžaduje, aby vláda Jižního Súdánu a její mezinárodní partneři opětovně vyvinuli úsilí a dokončili odzbrojení, demobilizaci a znovuzačlenění ozbrojených skupin do společnosti a provedli rozsáhlou reformu bezpečnostního sektoru, jež povede k redukci stálého vojska, jeho profesionalizaci, jednoznačnému uznání civilní kontroly a řetězce velení a rovněž k lepšímu dodržování lidských práv ze strany ozbrojených sil; zdůrazňuje potřebu konstruktivního a častého zapojení jihosúdánské občanské společnosti a ženských organizací s cílem řešit problém nejistoty a podporovat dodržování lidských práv, včetně práv žen;

37.  je hluboce znepokojen skutečností, že ženy a děti představují v ozbrojených konfliktech v Jižním Súdánu převážnou většinu vnitřně vysídlených osob a uprchlíků; vyzývá k účinnému monitorování lidských práv, včetně jakéhokoli sexuálního násilí a násilí na základě pohlaví nebo násilí a zneužívání páchaného na dětech; vyzývá všechny válčící strany, aby skoncovaly s beztrestností pachatelů;

38.  naléhavě žádá jihosúdánskou vládu, aby zajistila rovnost žen a mužů a zaručila, aby ženy mohly využívat svá práva a svobody bez jakékoli diskriminace, ať už na základě pohlaví, rasy, náboženského či kulturního přesvědčení, národnosti nebo sociálního původu;

39.  vyzývá jihosúdánské orgány, aby zavedly právní předpisy v oblasti rodinného práva, jimiž stanoví minimální věk pro uzavření sňatku a podmínky svěření dětí do výchovy, a také právní předpisy, které budou řešit otázky násilí na základě pohlaví, zejména tím, že postaví škodlivé tradiční zvyklosti, jako je např. mrzačení ženských pohlavních orgánů, mimo zákon;

40.  naléhavě žádá vládu Jižního Súdánu, aby ratifikovala Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen a Úmluvu OSN o právech dítěte;

41.  vyzývá vládu Jižního Súdánu, aby i nadále plně spolupracovala s misí OSN v Jihosúdánské republice (UNMISS) a aby OSN byla nápomocna při plnění jejího mandátu, zejména pokud jde o ochranu civilistů; naléhavě žádá členské státy OSN, aby dodržely svůj závazek vůči UNMISS a zároveň v případě potřeby realisticky upravily její mandát, a zohlednily tak zlepšující se schopnost jihosúdánských orgánů zajišťovat v následujících letech lidskou bezpečnost;

42.  je překvapen, že OSN neudělila EU vzhledem k jejím příspěvkům do rozpočtu OSN privilegované postavení v rámci volebních misí, které by zajistilo ochranu pozorovatelů a umožnilo jim řádně plnit své úkoly (tj. zajištění bezpečného ubytování a přístupu ke zdravotnickým službám);

43.  zdůrazňuje, že je důležité nahradit prozatímní ústavu ústavou definitivní, která bude vycházet z konzultací s veřejností a z její podpory; je znepokojen nedostatkem politické vůle na straně jihosúdánské vlády; důrazně připomíná vládě její závazky vyplývající z prezidentského dekretu, podle nichž má provést revizi ústavy, a vyzývá vládu, aby tak učinila před volbami v roce 2015; vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby doprovodily a podpořily postup vypracování ústavy, který budou provádět místní orgány a ponesou za něj odpovědnost a do kterého musí být zapojeny všechny skupiny společnosti, včetně žen a osob žijících v okrajových regionech; žádá delegaci Evropské unie v Jubě, aby před prezidentskými volbami v roce 2015 dohlédla na provedení opatření uvedených ve zprávě pozorovatelské volební mise vyslané Evropskou unií v roce 2011;

44.  vítá závazek prezidenta Jižního Súdánu dosáhnout vytyčeného cíle, jímž je alespoň 25% zastoupení žen ve vládě, a vybízí jej, aby posílil účast žen v probíhajícím ústavním procesu; připomíná, že při urovnávání konfliktů, budování míru a stabilního státu hrají ženy klíčovou úlohu; v této souvislosti vyzývá jihosúdánské orgány k tomu, aby zajistily plné zapojení žen do uskutečňování mírového procesu se Súdánem; vyzývá mezinárodní společenství, aby i nadále podporovalo účast žen na všech úrovních veřejného života;

45.  naléhavě žádá jihosúdánskou vládu, aby zvýšila své úsilí o vytvoření plánu na zachování procesu přechodu až do okamžiku, kdy bude v celé zemi na základě konání demokratických, svobodných, spravedlivých a transparentních voleb v roce 2015 znovu plně nastolen ústavní pořádek a právní stát; vyzývá EU a mezinárodní partnery, aby ve zvýšené míře podpořili nadcházející volební proces;

46.  konstatuje, že po uzavření souhrnné mírové dohody v roce 2005 bylo vyvinuto úsilí o zintenzivnění boje proti korupci, protikorupční rámec Jižního Súdánu se však stále nachází v počáteční fázi; konstatuje rovněž, že navzdory skutečnosti, že existují některé legislativní nástroje, může nedostatek kapacit, zdrojů a politické vůle bránit jejich provádění; vyzývá Jižní Súdán, aby ratifikoval mezinárodní úmluvy proti korupci, a vyzývá jihosúdánské orgány, aby vypracovaly a prováděly integrovanou protikorupční strategii; zdůrazňuje, že mezinárodní společenství a EU by měly být nápomocny Jižnímu Súdánu v jeho úsilí v této oblasti zejména tím, že zvýší podporu budování kapacit;

47.  naléhavě žádá vládu Jižního Súdánu, aby schválila zákony o sdělovacích prostředcích, chránila tak svobodu sdělovacích prostředků a poskytovala jim ochranu při jejich zpravodajské činnosti;

48.  vyzývá jihosúdánskou národní bezpečnostní službu, aby ukončila obtěžování aktivistů a novinářů hájících lidská práva a nezákonné zadržování a cenzuru novinářů, tedy aktivity, které jsou v rozporu s ústavou Jižního Súdánu, podle níž je vláda povinna zaručit svobodu tisku;

49.  naléhavě žádá orgány Jižního Súdánu, aby neprodleně zahájily účinné a nestranné vyšetřování všech údajných výhrůžek a útoků zaměřených proti aktivistům a novinářům hájícím lidská práva a aby v souladu s mezinárodními standardy pohnaly jejich pachatele k odpovědnosti; vítá opatření, která orgány před nedávnem přijaly a která směřují k vyšetření případů zabití civilistů a údajného porušování lidských práv ozbrojenými silami;

50.  naléhavě žádá vládu Jižního Súdánu, aby učinila vše, co je v jejích silách, aby ukončila provádění poprav bez řádného soudního procesu a aby postavila před soud důstojníky bezpečnostních složek obviněné ze zabití novináře Isaiaha Abrahama;

51.  naléhavě žádá orgány Jižního Súdánu, aby posílily boj proti beztrestnosti tím, že zaměstnance soudních a donucovacích orgánů vybaví nástroji určenými k předcházení násilí páchanému na ženách a k jeho potlačování, a zajistily tak úspěšné usvědčení pachatelů;

52.  doporučuje Radě pro lidská práva, aby zřídila účelný mechanismus sledování situace v oblasti lidských práv v Jižním Súdánu, např. v podobě nezávislého odborníka;

53.  rozhodně se staví za všech okolností proti trestu smrti a vyzývá Jižní Súdán, aby učinil konkrétní kroky k jeho zrušení;

54.  zdůrazňuje, že ženy jsou v Jižním Súdánu vystaveny různým formám diskriminace a porušování základních práv, včetně značně rozšířených sňatků v raném věku a nucených sňatků, neexistence rodinného práva, omezené politické účasti žen na všech úrovních správy a sexuálního a domácího násilí; vyzývá jihosúdánskou vládu, aby odstranila všechny druhy diskriminace žen a bojovala proti negramotnosti prostřednictvím lepšího přístupu žen ke vzdělávání, a tím zlepšila jejich úlohu ve společnosti a při budování nového státu; vyzývá jihosúdánskou vládu, aby vypracovala národní akční plán na ukončení sňatků dětí, a to mj. podporou přístupu dětí ke vzdělávání; s ohledem na to, že tradiční zvyklosti hrají ve společnosti Jižního Súdánu významnou úlohu, jihosúdánskou vládu v této souvislosti naléhavě žádá, aby ukončila veškeré tradiční zvyklosti diskriminující ženy tím, že bude spolupracovat s nevládními organizacemi například při vzdělávání soudců v oblasti lidských práv;

55.  vítá zřízení první vzdělávací instituce pro zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky ve fakultní nemocnici v Jubě, konstatuje nicméně, že je třeba více kvalifikovaných zdravotních sester, ošetřovatelů a porodních asistentek, aby se zajistilo výraznější zlepšení zdraví matek a dětí a aby se otevřely cesty a v celé zemi bylo zřízeno více zdravotnických středisek založených na tomto modelu;

56.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, vládě Jižního Súdánu, vládě Súdánu, jihosúdánskému komisaři pro lidská práva, národnímu zákonodárnému shromáždění Jižního Súdánu, národnímu shromáždění Súdánu, Africké unii a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

(1) Úř. věst. C 332 E, 15.11.2013, s. 49. (2) Úř. věst. C 33 E, 5.2.2013, s. 38. (3) Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 80.. (4) Úř. věst. C 45 E, 23.2.2010, s. 74. (5) http://eeas.europa.eu/eueom/pdf/missions/final-report-eueom-referendum-south-sudan-2011_en.pdf. (6) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3. (7) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 27. (8) Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3. (9) http://www.europarl.europa.eu/intcoop/acp/2012_horsens/pdf/soudan_en.pdf. (10) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_Data/docs/pressdata/EN/foraff/123591.pdf. (11) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/138254.pdf. (12) http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-12-524_en.htm. (13) http://ec.europa.eu/echo/files/funding/decisions/2013/HIPs/Sudan-SouthSudan_en.pdf. (14) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_Data/docs/pressdata/EN/foraff/137507.pdf. (15) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/136969.pdf. (16) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/134590.pdf. (17) http://eeas.europa.eu/statements/local/local_statement_south_sudan_24072013_en.pdf. (18) http://timor-leste.gov.tl/wp-content/uploads/2010/04/Dili_Declaration_FINAL_12.04.20101.pdf. (19) http://www.oecd.org/dac/effectiveness/Final%20file.pdf, strana 39. (20) http://www.oecd.org/countries/southsudan/48697972.pdf. (21) http://wdronline.worldbank.org/worldbank/a/c.html/world_development_report_2011/abstract/WB.978-0-8213-8439-8.abstract. (22) http://appablog.wordpress.com/2013/07/31/report-of-the-african-union-high-level-implementation-panel-for-sudan-and-south-sudan/. (23) http://www.un.org/sg/statements/index.asp?nid=6644. (24) http://www.sudantribune.com/IMG/pdf/Two_Areas_Agreement.pdf. (25) http://www.ohchr.org/Documents/HRBodies/HRCouncil/RegularSession/Session21/A-HRC-21-34_en.pdf.http://www.ohchr.org/Documents/HRBodies/HRCouncil/RegularSession/Session21/A.HRC.21.62_en.pdf.http://www.ohchr.org/Documents/HRBodies/HRCouncil/RegularSession/Session23/A-HRC-23-31_en.pdf. (26) http://www.rssnegotiationteam.org/historic-september-27-peace-agreements.html. (27) http://www.amnesty.org/en/region/south-sudan/report-2013. (28) http://www.hrw.org/reports/2013/03/07/old-man-can-feed-us-you-will-marry-him-0. (29) Zprávy a analýzy humanitární činnosti, Zpráva na téma „Bezpečnost žen v Jižním Súdánu“ z roku 2012. (30) Konflikt a zdraví, březen 2013. (31) Agentura OSN pro uprchlíky „Souhrnná mírová dohoda pro Jižní Súdán, přezkum v pololetí 2013“.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 o CARS 2020: vstříc konkurenceschopnému a udržitelnému automobilovému průmyslu v Evropě 2013/2062(INI)

P7_TA(2013)0547 A7-0391/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na článek 173 hlavy XVII Smlouvy o fungování Evropské unie (bývalý článek 157 Smlouvy o založení Evropského společenství), který se vztahuje na průmyslovou politiku a odvolává se mimo jiné na konkurenceschopnost průmyslu Unie,

—  s ohledem na sdělení Komise pod názvem „CARS 2020: Akční plán pro konkurenceschopný a udržitelný automobilový průmysl v Evropě“ (COM(2012)0636),

—  s ohledem na zprávy skupiny na vysoké úrovni CARS 21 „o konkurenceschopnosti a udržitelném růstu automobilového průmyslu v Evropské unii“ (2012)(1) a „Rámec právní úpravy pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu ve 21. století“(2006)(2),

—  s ohledem na sdělení Komise „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (COM (2012)0582),

—  s ohledem na závěry zasedání Rady pro konkurenceschopnost konaného ve dnech 10. a 11. prosince 2012 o situaci evropského průmyslu a o konkrétní situaci automobilového průmyslu;

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0391/2013),

A.  vzhledem k tomu, že automobilový průmysl je silným článkem průmyslového výrobního řetězce a současně faktorem konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti, který je pro Evropu zásadní;

B.  vzhledem k tomu, že evropský automobilový průmysl hraje i přes bezprecedentní hospodářskou a finanční krizi významnou úlohu při zachování určitých dovedností a průmyslové výroby v Evropě, a to vyžaduje koordinovaná opatření v rámci EU;

C.  vzhledem k tomu, že současná hospodářská situace není jedinou příčinou této krize a přivádí nás k tomu, abychom nově přemýšleli o našem přístupu k mobilitě ve XXI. století, neboť mobilita je hlavním faktorem posilování hospodářského růstu;

D.  vzhledem k tomu, že automobilový průmysl je ovlivněn revolucí probíhající ve světě, s upadající nebo stagnující poptávkou v Evropě, vzhledem k tomu, že poptávka i výroba se přesouvá do rozvíjejících se zemí, vzhledem k tomu, že se postupně, avšak citelně mění využívané zdroje energie a vzhledem k tomu, že dochází k digitalizaci dílů a funkcí, což vede k rostoucí úrovni produktivity, která naopak přináší významné změny v hodnotovém řetězci;

E.  vzhledem k tomu, že evropský automobilový průmysl je stále v popředí výzkumu a inovací na celém světě a že tudíž potřebuje obnovit konkurenceschopnost a udržitelnou výrobu v celém výrobním a hodnotovém řetězci;

F.  vzhledem k tomu, že jedním z řešení problému nadbytečných kapacit výroby je zajistit přeměnu kapacity pro použití v jiných průmyslových odvětvích, jako je veřejná doprava a obnovitelné energie, a investovat do udržitelné infrastruktury;

Politické řízení

1.  schvaluje novou strategii Komise týkající se zahájení nové evropské průmyslové politiky, zejména pro udržitelný automobilový průmysl, který je jádrem evropského hospodářství;

2.  očekává, že Evropská komise bude účinněji koordinovat své vlastní úsilí, aby doporučení učiněná v rámci „CARS 2020“ vstoupila do funkční fáze a aby je monitorovala skupina na vysoké úrovni tak, aby se neopakoval neúspěch první fáze procesu „CARS 21“ (prosinec 2005), jehož závěry nevedly k očekávané realizaci; vyzývá proto Komisi, aby vytvořila jasný program urychlených opatření a v rámci svých pravomocí využila své právo iniciativy, zejména tím, že vydá zvláštní zásady, s cílem koordinovat působení členských států a podniků a vycházet z něj s cílem zajistit důstojné životní standardy pro občany EU a konsolidovat průmysl EU se zaměřením na hospodářský růst a zaměstnanost a na obnovu trhu;

3.  vyzývá Komisi, aby vypracovala průřezové plány zahrnující vývoj v energetickém odvětví, odvětví dopravy a odvětví informačních a komunikačních technologií.

4.  domnívá se, že působení Komise v této oblasti trpí různými omezeními a nedostatkem mechanismů pro koordinaci politik; vyzývá Komisi, aby vypracovala studii, v níž bude vysvětlen rozdíl mezi ambicemi a prostředky, jimiž disponuje, jakožto základ pro diskusi v Radě a v Evropském parlamentu;

5.  domnívá se, že Komise by měla při budoucí tvorbě politik v tomto odvětví brát v úvahu celé automobilové odvětví, zejména subdodavatele, maloobchodníky a podniky na poprodejním trhu;

6.  vítá závěry zasedání Evropské rady pro konkurenceschopnost z prosince 2012 týkající se průmyslové politiky; naléhavě vyzývá členské státy, aby nadále sledovaly svůj cíl podrobně přezkoumat politiku automobilového průmyslu a upevnily novou spolupráci v rámci automobilového odvětví na evropské úrovni; připomíná, že tato posílená spolupráce v oblasti průmyslové politiky pro automobilové odvětví může probíhat jak na úrovni Unie, tak dobrovolně nebo mezi několika státy;

7.  vyzývá členské státy, aby řádně prováděly koordinované a strukturální reformy zaměřené na posílení konkurenceschopnosti, jako je podpora výzkumu a inovací, budování kompetencí, rekvalifikace zaměstnanců, snížení nepřímých nákladů, zlepšení pracovní flexibility založené na sociálním dialogu, omezení byrokracie a zkrácení platebních lhůt;

8.  domnívá se, že aby byla obnovena důvěra v EU, je pro Unii nezbytné zlepšit provádění jejího akčního plánu a způsobu, jak jsou o akčním plánu informováni občané, investoři a podniky;

Automobilový průmysl a výroba v EU

9.  považuje za nezbytné v EU zachovat a dále rozvíjet konzistentní a dynamické řetězce výzkumu, výroby, produkce, hodnoty a inovací se zaměřením na výrobu udržitelných vozidel; domnívá se, že automobilový průmysl bude pro zachování budoucí konkurenceschopnosti v Evropě záviset na pozitivním vývoji, který podpoří inovace, zaměstnanost, konkurenceschopnost, zdraví, životní prostředí a mobilitu;

10.  poukazuje na to, že podíl mzdových nákladů v automobilovém průmyslu činí pouze 13 až 20 % přidané hodnoty; poukazuje dále na to, že globální konkurenceschopnost lze zaručit pouze prostřednictvím inovací v celém výrobním řetězci a pomocí flexibility výrobních procesů, což musí být odpovídajícím způsobem projednáno s pracovníky;

11.  zdůrazňuje důležitost udržení a posílení výrobní základny v Evropě, a to jak pro zajištění důstojné životní úrovně pro své občany, tak pro posílení evropského průmyslu s cílem dosáhnout hospodářského růstu a oživení;

12.  bere na vědomí, že evropský trh, včetně automobilového odvětví, prochází úpadkem a krizí; vyjadřuje však politování nad tím, že Komise pomíjí analýzu základních důvodů tohoto úpadku, jako je diferenciace situace (firmy, segmenty a typy trhů, výrobky, odvětví) a četné strukturální změny na straně poptávky (demografické, sociologické, změny chování, hospodářské a technické změny); je proto přesvědčen, že vedle průřezových opatření v celé Evropě je zapotřebí reagovat konkrétně na konkrétní podmínky na vnitrostátní i evropské úrovni s cílem stimulovat poptávku;

13.  domnívá se, že silné nástroje posilující konkurenceschopnost evropského automobilového odvětví představují nové postoje související s mobilitou, jako jsou veřejné a multimodální dopravní sítě, řízení provozu, inteligentní města, spolujízdy a společné vlastnictví automobilů;

14.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise nikterak nepřikládá váhu nadměrné kapacitě výroby, která přitom je ústředním problémem celého odvětví a která se nevyhnutelně projevuje v krátkodobém a střednědobém horizontu (řetězec, pracovní místa, regionální hospodářství); žádá proto Evropskou komisi, aby urychleně předložila:

15.  v oblasti restrukturací:

16.  upozorňuje členské státy a podniky, že faktorem konkurenceschopnosti ve vztahu ke stále vyhrocenější konkurenci mimo EU je sbližování mezi podniky (nákupní skupiny, dohody o spolupráci, konsorcia, fúze);

17.  žádá Komisi a členské státy, aby posilovaly konkrétní opatření s cílem zlepšit přístup malých a středních podniků (MSP) a středně velkých společností na kapitálové trhy, zejména vytvořením jednotných územních kontaktních míst; domnívá se, že MSP a středně velké společnosti jsou nejvíce postiženy krizí, zejména v oblasti subdodávek, distribuce, maloobchodu a poprodejních služeb; poukazuje zároveň na to, že tyto podniky představují silný prvek, neboť jim jejich velikost a dostatečná schopnost reakce umožňuje reagovat na změny a jsou často iniciátory technologického pokroku; domnívá se, že diverzifikace nových obchodních příležitostí (internacionalizace, účast na nových projektech) malých a středních podniků a středně velkých společností představují způsob rozvoje, který je nutné využít;

18.  znovu připomíná, jak je důležité dodržovat při volbě standardů zásadu technologické neutrality, aby byly chráněny investice těch, kdo s nimi přišli jako první, a aby tak byly podporovány inovace v tomto odvětví;

Lidské zdroje

19.  je přesvědčen, že znalosti a dovednosti pracovníků v automobilovém průmyslu jsou silnou stránkou Evropy; vítá zřízení evropské rady pro dovednosti v evropském automobilovém průmyslu v roce 2013 a věří, že rada urychleně určí účinnou politiku v této oblasti;

20.  vítá prohlášení Komise o zdokonalování dovedností a rozvíjení schopností jako základu trvalé konkurenční výhody;

21.  domnívá se, že v současné době existuje rozdíl mezi pracovním trhem a potřebami v tomto odvětví (velká poptávka po kvalifikovaných pracovnících); domnívá se, že je nezbytné přizpůsobit nejen veřejné strategie odborného vzdělávání (podpora vědy, technologií, inženýrství a kurzů matematiky a odborného vzdělávání), ale také vzdělávací strategie podniků (především rozšířením systémů dvojí odborné přípravy) s cílem zachovat a přilákat vysoce kvalifikované pracovníky;

22.  vyzývá členské státy, aby přizpůsobily své právní předpisy tak, aby byl sociální dialog a pracovní vztahy týkající se organizace práce otevřenější a konstruktivnější (např. dohody mezi odvětvími, zapojení pracovníků); vyzývá členské státy, aby rozvíjely a dodržovaly osvědčené postupy;

23.  doporučuje členským státům a podnikům, aby zlepšily další odborné vzdělávání pracovníků s cílem předvídat zítřejší potřeby a zajistit, aby v případě ztráty zaměstnání v daném odvětví mohly být dovednosti propuštěných pracovníků využity v rozrůstajících se odvětvích;

Inovace a technologie

24.  je přesvědčen, že technologická inovace je zásadním faktorem pro konkurenceschopnost tohoto průmyslu; vyzývá k technologicky neutrálnímu přístupu; znovu potvrzuje svou vůli dosáhnout cílů strategie „Evropa 2020“ a zajistit ekonomické a udržitelné dopravní prostředky a nové způsoby výroby;

25.  zdůrazňuje, že integrované inovační projekty pokrývající celý hodnotový řetězec mají zásadní význam pro posílení konkurenceschopnosti;

26.  zastává názor, že znalosti a inovace mohou být základem trvalé konkurenční výhody pro evropský automobilový průmysl, pokud tempo, kterým se zavádí inovativní řešení, vyloučí možnost jejich napodobování, a pokud prostředky použité na ochranu inovací a boje proti průmyslové špionáži zajistí, že bude možné realizovat návratnost investic bez poškozování spotřebitele; domnívá se, že oblasti, ve kterých se na evropském trhu inovativní výhoda využije, budou souviset s životním prostředím a bezpečností;

27.  tvrdí, že v evropském automobilovém průmyslu existují dvě efektivní strategie konkurenceschopnosti: strategie prvenství z hlediska nákladů a strategie diferenciace; domnívá se, že použití kombinace obou strategií by přineslo problémy a bylo by méně účinné, protože by vyžadovalo širší inovační výzkum;

28.  konstatuje, že evropský automobilový průmysl dosáhl prostřednictvím strategie prvenství z hlediska nákladů mnoha úspěchů, a to díky oblíbeným, nízkonákladovým modelům na evropském trhu (např. výrobci, jako jsou Škoda, Dacia a Nissan);

29.  vítá návrhy Komise týkající se technologického pokroku, ale připomíná podmíněnost jejích záměrů, pokud jde o vytváření přidané hodnoty, obchodní příležitosti a zaměstnanost;

30.  považuje za zásadní podporu výzkumu a vývoje zaměřeného na nízkouhlíkové a udržitelné technologie, v nichž má Evropa vedoucí pozici, aby se tak snížila závislost Evropy na dovážené energii; poukazuje na to, že to zahrnuje elektrická a hybridní vozidla, alternativní paliva, mobilní skladování energie a fungování nezbytných distribučních sítí a infrastruktur, vyjadřuje však politování nad tím, že takové technologie nebyly dosud uvedeny na trh; očekává, že budou přijata opatření s cílem:

31.  zastává názor, že podmínkou konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu je jeho ziskovost plynoucí z podpory rozvoje spolupracujících odvětví dodávajících v rámci Evropy levné vstupní suroviny a výrobky jako například; ocel, odlitky, výkovky, čalounění, pneumatiky a elektronické součástky;

32.  domnívá se, že úsilí EU by mělo vycházet z diferenciační strategie založené na určitém počtu priorit za účelem posílení technologických výhod Evropy, včetně následujících:

33.  vyzývá členské státy a Komisi, aby stimulovaly vznik nadnárodních seskupení a konkurenčních středisek a veřejno-soukromých sítí spolupráce zaměřených na oblast budoucí mobility a vytvářejících permanentní inovace (prototypy);

34.  připomíná, že výzkum a vývoj vyžaduje značné finanční úsilí (vědecké riziko, dlouhý investiční cyklus); vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že Unie dosud nedosáhla cíle poskytovat 3 % HDP na oblast výzkumu a vývoje; považuje za škodlivé škrty plánované členskými státy v rozpočtu na programy COSME a Horizont 2020, které postihnou zejména rozpočtové položky určené na dopravu;

35.  konstatuje, že automobilový průmysl je zdrojem podstatných soukromých investic do výzkumu a inovací; zdůrazňuje však, že dokud evropský trh nadále postihuje recese, financování z programů EU, jako jsou Horizont 2020 a COSME, může stimulovat soukromé investice do tohoto odvětví; zdůrazňuje, že je zapotřebí zachovat ambiciózní financování jasných priorit: iniciativy „green car“ (zelený vůz) a rozvoje MSP; zdůrazňuje, že regionální a místní orgány mají podle svých pravomocí různé nástroje umožňující aktivní podporu automobilového průmyslu;

36.  zdůrazňuje potřebu zajistit odpovídající finanční prostředky poskytované v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 pro restrukturalizaci odvětví a zdokonalení a modernizaci mikropodniků, malých a středních podniků, pro vyšší produktivitu a podporu tuzemského zboží v odvětví;

Nařízení

37.  zdůrazňuje, že je zapotřebí uplatňovat zásadu „inteligentní regulace“ jakožto konzistentní přístup, pokud jde o právní předpisy, které mají dopad na automobilový průmysl, aby byly co nejrychleji prováděny; připomíná, že se jednalo o jedno z doporučení první skupiny „CARS 21“ (2005), které dosud zůstalo bez odezvy; zdůrazňuje, že inteligentní regulace je životně důležitá s cílem podpořit investice do automobilového průmyslu;

38.  domnívá se, že návrh Komise uvalit moratorium na veškeré nové právní předpisy, které by mohly mít negativní dopad na hospodářskou situaci v průmyslu, přispívá k dosažení dlouhodobé konkurenceschopnosti a napomáhá zajištění odpovídajících reakcí na výzvy v oblasti životního prostředí;

39.  zdůrazňuje význam přiměřených dodacích lhůt, které průmyslu umožní přizpůsobit výrobní zařízení a investovat do průmyslového systému;

40.  žádá, aby byly přezkoumány některé záměry a již přijatá rozhodnutí, které by mohly narušit udržitelnou transformaci automobilového odvětví; vyzývá Komisi, aby zavedla ex-post posouzení přijatých právních předpisů a nedostatečného či špatného provádění přijatých právních předpisů;

41.  vyzývá evropské výrobce, aby prosazovali a posilovali stávající právní předpisy EU o zákonných zárukách;

42.  zastává názor, že obchodní záruky na evropské automobilové výrobky jsou příliš krátkodobé a jsou neadekvátní jejich vysoké úrovni spolehlivosti, což je staví do výrazné konkurenční nevýhody oproti obchodním zárukám, které nabízejí výrobci ze třetích zemí (např. Japonsko a Jižní Korea);

43.  domnívá se, že je nezbytné harmonizovat technické předpisy v celé Evropě s cílem bránit jakémukoli umělému narušení hospodářské soutěže; zdůrazňuje potřebu harmonizace a zlepšování zkušebních postupů, které v současné době vedou u některých výrobců ke značným rozporům, pokud jde o údaje o spotřebě; žádá Komisi, aby reagovala na problém uvádění spotřebitelů v omyl na základě nereprezentativních informací o spotřebě paliva a environmentální výkonnosti vozidla; podporuje plánované vytvoření nového cyklu přesných zkoušek v provozu a zkušebních postupů, které budou odrážet skutečné podmínky při řízení, a požaduje, aby byly neprodleně zavedeny;

44.  vybízí evropské podniky zabývající se výrobou automobilových produktů, aby posílily svou spolupráci v rámci jednotného trhu pomocí evropské normalizace, certifikace, sjednocení a využití, a také prostřednictvím dobrovolné segmentace trhu;

45.  je přesvědčen, že je zapotřebí významně zvýšit bezpečnost silničního provozu v EU, a to přijetím opatření týkajících se vozidel, infrastruktury a chování řidičů; vítá návrh systému „eCall“ předložený Komisí, který automobilům umožní v případě vážné nehody automaticky kontaktovat tísňové služby;

46.  žádá Komisi a členské státy, aby posílily ochranu práv duševního vlastnictví na mezinárodní úrovni a aby zavedly strategii ochrany obchodního tajemství na úrovni EU, a to s cílem bojovat proti padělání a průmyslové špionáži; připomíná, že technologický rozvoj je citlivým a zranitelným odvětvím;

Finanční prostředky

47.  žádá Evropu a členské státy, aby harmonizovaly, optimalizovaly a posilovaly využívání dostupných finančních prostředků s cílem stimulovat investice do udržitelné mobility nad rámec veřejných dotací, a to pomocí daňových pobídek pro MSP (daňové úlevy na výzkum, ekologický bonus/malus týkající se CO2, šrotovné) a soukromých finančních nástrojů (fond rizikového kapitálu, investice soukromých investorů) i veřejných finančních nástrojů (Evropská investiční banka);

48.  vyzývá Komisi, aby provedla hloubkovou srovnávací studii daňového systému jednotlivých zemí uplatňovaného v automobilovém průmyslu v EU, s cílem zjednodušit a racionalizovat současné daňové zatížení výroby a obchodu se službami spojenými s motorovými vozidly a omezit byrokracii;

49.  považuje za nezbytné zachovat doplňkovost dostupných finančních prostředků na restrukturalizaci na straně jedné a na výzkum a vývoj na straně druhé; žádá z tohoto důvodu, aby byly na stávající úrovni zachovány prostředky přidělované Evropskému sociálnímu fondu a Fondu pro přizpůsobení se globalizaci;

50.  považuje za zásadní, aby byla posílena politika hospodářské soutěže (pravidla týkající se státní pomoci) s cílem podpořit vyšší konkurenceschopnost, růst a zaměstnanost, podobně jako je tomu u našich konkurentů mimo EU;

51.  žádá, aby byla zavedena podmiňovací doložka požadující po automobilkách, které získaly investiční podporu pro určité místo, aby po dobu umořování podpory zachovaly činnost na daném místě a uhradily částky poskytnuté Evropskou unií v případě přemístění;

Vnitřní trh

52.  připomíná, že silný vnitřní trh je nezbytným předpokladem, aby automobilová výroba opět dosáhla konkurenceschopnosti a udržitelnosti;

53.  domnívá se, že evropské sbližování je nezbytné v oblastech, v nichž převládající podmínky působí proti rovným podmínkám pro všechny:

54.  zdůrazňuje, že posílit potřebují především dodavatelé a že právě v této oblasti lze nalézt inovační potenciál (Car2car, car2infrastructure) a pracovní příležitosti;

55.  vyjadřuje politování nad tím, že na poprodejním trhu existuje v současnosti roztříštěnost právních předpisů na úkor motoristů a zdravé a korektní hospodářské soutěže mezi členskými státy; vyzývá ke sbližování právních předpisů s cílem zvýšit zaměstnanost a kupní sílu motoristů a zachovat a rozvíjet evropské výrobní linky a průmysl související s poprodejním servisem, a to zejména v oblasti náhradních dílů a poskytování informací pro motoristy, pokud jde o jejich nároky na opravy vozidla; vyzývá Komisi, aby toto sbližování podpořila důkladnou srovnávací studií o dopadech právní roztříštěnosti na vnitřní trh, evropský výrobní sektor a kupní sílu motoristů;

56.  vyzývá ke koordinaci na úrovni EU za účelem zvýšení úsilí v boji proti dovozu padělaných náhradních dílů;

57.  konstatuje, že je zapotřebí, aby členské státy zajistily větší transparentnost a dodržování zásad dobré víry v obchodních vztazích mezi výrobci a prodejci; zastává názor, že zavedení kodexu chování pro výrobce a prodejce by byl spolehlivý způsob, jak toho dosáhnout; domnívá se, že tento kodex by měl obsahovat alespoň ustanovení týkající se přemístění činnosti prodejců, obchodování s více značkami a kompenzačních nároků za neoprávněné ukončení smlouvy ze strany výrobce v souladu s doplňujícími pokyny uvedenými ve sdělení Komise 2010/C 138/05;

58.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy přijala opatření zajišťující vysokou míru ochrany spotřebitelů, transparentnost a bezpečnost na trhu s ojetými automobily a aby usilovala o postupné vyřazení znečišťujících a méně bezpečných vozidel; vyjadřuje uznání Komisi za její doporučení týkající se nařízení o technických prohlídkách vozidel, v němž požaduje kontrolovat při každé prohlídce údaj o počtu ujetých kilometrů; domnívá se, že iniciativy, jako je systém průkazů vozidla („Car Pass“) uplatňovaný v Belgii, by mohly být podpořeny evropskou normou; konstatuje, že postupy související s opětovnou registrací u převodů vozidel musí rovněž odrazovat od přeshraničních podvodů se záznamy počtu ujetých kilometrů;

59.  opětovně upozorňuje na hospodářský prospěch, který může Evropa získat z vytváření velkých nových průmyslových projektů, podobně jako v oblasti leteckého a kosmického průmyslu, za účelem dosažení nezbytné kritické velikosti, která umožní čelit světové hospodářské soutěži; zdůrazňuje, že tyto projekty mohou probíhat na úrovni Unie nebo na základě dobrovolnosti mezi členskými státy;

60.  zdůrazňuje význam strategií inteligentní specializace, které v EU vytvářejí rámec pro hospodářskou soutěž ve stejných oblastech činnosti s cílem umožnit doplňkové regionální specializace, díky nimž je EU konkurenceschopnější vůči třetím zemím;

61.  upozorňuje:

62.  vyjadřuje politování nad tím, že se akční plán CARS 2020 zaměřuje primárně na evropské výrobce automobilů a ignoruje význam celého poprodejního trhu, jeho subjektů a potřeb; domnívá se, že evropská automobilová politika musí být expanzivnější a musí být založena na holistickém přístupu; tvrdí, že hlavním cílem by mělo být zajistit rovné podmínky pro všechny účastníky řetězce; domnívá se proto, že by evropská politika automobilového průmyslu měla také zahrnovat ustanovení přizpůsobená všem subjektům, od velkých výrobců po malé a střední podniky, v řetězci distribuce a oprav;

Zahraniční trhy a obchodní vztahy

63.  domnívá se, že automobilový průmysl poskytuje významný pozitivní příspěvek k obchodní bilanci EU, že vývoz na rozvíjející se trhy je nespornou nutností pro maximální zvýšení našeho dlouhodobého úspěchu a že spojení s fondy a podniky mimo EU má klíčový význam pro budoucnost našich podniků, stejně jako zřizování areálů podniků v zemích mimo EU (včetně výroby vozidel pro místní trhy) jako prostředek vytváření růstu, a dovoz vozidel s cílem uspokojit poptávku;

64.  vítá oznámení Komise, že bylo dosaženo průlomu v jednání o zóně volného obchodu s USA a Japonskem a o rovném přístupu na globální trhy, což znamená, že všichni účastníci na světovém automobilovém trhu budou povinni striktně dodržovat stejná pravidla; zastává názor, že se tím zvyšuje pravděpodobnost, že se udržitelný rozvoj a zlepšení bezpečnosti silničního provozu stanou základem pro dosažení konkurenční výhody po celém světě;

65.  uznává, že jednotný mezinárodní certifikační systém, který umožní kontrolu vozidel a dílů pro automobilový průmysl v rámci jednotného evropského trhu a který se opírá o ekologické a bezpečnostní normy EU, by mohl hrát klíčovou roli při odstraňování nekalé soutěže;

66.  uznává, že poptávka na rozvíjejících se trzích poroste nejen v kategorii luxusních produktů, ale také v nižších segmentech, a že evropský průmysl bude v těchto segmentech konkurenceschopnější;

67.  poukazuje na to, že konkurenceschopnost značné části našich automobilek se zhoršuje vzhledem ke zvýšené a někdy nekalé konkurenci podniků ze zemí mimo EU; zdůrazňuje, že mnohé z nich mají potenciál uspět, pokud jim bude povoleno uspokojit rostoucí poptávku na nových exportních trzích; naléhavě žádá, aby Komise reorganizovala svou obchodní politiku tak, aby byla schopna:

68.  žádá Komisi, aby své hodnocení dopadu budoucích obchodních dohod prováděné ex ante rozšířila o pojem konkurenceschopnosti v automobilovém odvětví, aby po vstupu těchto dohod v platnost vypracovala nové studie a aby na základě konkrétních definovaných kritérií, zahrnujících způsob zapojení zúčastněných stran, pravidelně posuzovala kumulativní dopad dohod, které jsou v současné době platné i o kterých jsou ještě vedena jednání;

69.  rozhodl se, že si zajistí prostředky nezbytné k tomu, aby sám posoudil dopad každé dohody o volném obchodu;

o
o   o

70.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/automotive/files/cars-21-final-report-2012_en.pdf (2) http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/automotive/files/pagesbackground/competitiveness/cars21finalreport_en.pdf

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 o sexuálním a reprodukčním zdraví a souvisejících právech (2013/2040(INI))

P7_TA(2013)0548 A7-0426/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na čl. 168 Smlouvy o fungování Evropské unie o veřejném zdraví a zejména na odst. 7 tohoto článku, který stanoví, že při činnosti Unie je uznávána odpovědnost členských států za stanovení jejich zdravotní politiky a za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče,

—  s ohledem na akční program Mezinárodní konference o populaci a rozvoji (ICPD) v Káhiře konané v roce 1994 a na akční program světové konference o ženách v Pekingu konané v roce 1995,

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro rozvoj (A7-0426/2013),

A.  vzhledem k tomu, že akční program ICPD konané v Káhiře definuje sexuální a reprodukční zdraví a práva;

1.  bere na vědomí, že formulování a provádění politik v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práva a sexuální výchovy ve školách je v pravomoci členských států;

2.  poukazuje na to, že i když je formulování a provádění politik v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a výchovy v pravomoci členských států, může EU přispět k prosazování osvědčených postupů v členských státech;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a vnitrostátním parlamentům členských států, Agentuře EU pro základní práva a generálnímu tajemníkovi OSN.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 o dobrovolnictví a dobrovolné činnosti v Evropě (2013/2064(INI))

P7_TA(2013)0549 A7-0348/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

—  s ohledem na články 165, 166 a 214 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na definici dobrovolné činnosti, kterou navrhla Mezinárodní organizace práce (MOP) ve své příručce pro měření dobrovolné činnosti (2011),

—  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES ze dne 15. prosince 2004 o jednotném rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass),

—  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1719/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí program Mládež v akci na období 2007 až 2013(1),

—  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení(2),

—  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1904/2006/ES ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí program Evropa pro občany na podporu aktivního evropského občanství na období 2007–2013(3),

—  s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/37/ES ze dne 27. listopadu 2009 o Evropském roku dobrovolných činností na podporu aktivního občanství (2011)(4),

—  s ohledem na usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 24. dubna 2006 o uznávání významu neformálního a informálního učení v oblasti evropské mládeže(5),

—  s ohledem na usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2007 o dobrovolné činnosti mladých lidí (14427/1/2007),

—  s ohledem na usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 16. května 2007 o provádění společných cílů v oblasti dobrovolné činnosti mladých lidí(6),

—  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. listopadu 2008 o mobilitě mladých dobrovolníků v rámci Evropské unie(7),

—  s ohledem na doporučení 2006/961/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o nadnárodní mobilitě uvnitř Společenství pro účely všeobecného a odborného vzdělávání: Evropská charta kvality mobility(8),

—  s ohledem na své písemné prohlášení ze dne 10. března 2011 o vytvoření evropských stanov pro vzájemné pojišťovny, sdružení a nadace(9),

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 3. října 2011 o úloze dobrovolných činností v sociální politice (14552/2011),

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 29. listopadu 2011 o úloze dobrovolných činností ve sportu při podpoře aktivního občanství(10),

—  s ohledem na zprávu Komise za rok 2010 o občanství Unie nazvanou „Odstranit překážky pro výkon práv občanů EU“ ze dne 27. října 2010 (COM(2010)0603),

—  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 5. září 2007 nazvané „Podpora plnohodnotné účasti mladých lidí na vzdělávání, zaměstnanosti a ve společnosti“ (COM(2007)0498),

—  s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 27. dubna 2009 nazvané „Strategie EU pro mládež – Investování do mládeže a posílení jejího postavení – Obnovená otevřená metoda koordinace přístupu k problémům a příležitostem mládeže“ (COM(2009)0200),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 15. září 2010 nazvané „Mládež v pohybu, iniciativa zaměřená na rozvinutí potenciálu mladých lidí, aby mohla Evropa růst rozumným a udržitelným způsobem, ze kterého budou mít prospěch všichni“ (COM(2010)0477),

—  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 20. září 2011 o politikách EU a dobrovolnictví: uznání a propagace přeshraničních dobrovolných činností v EU (COM(2011)0568),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2011 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí „ERASMUS PRO VŠECHNY“ – program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (COM(2011)0788),

—  s ohledem na zprávu Komise ze dne 19. prosince 2012 určenou Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení Evropského roku dobrovolnictví 2011 (COM(2012)0781),

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tomuto sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 28. března 2012 nazvané „Sdělení o politikách EU a dobrovolnictví: uznání a propagace přeshraničních dobrovolných činností v EU“(11),

—  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. června 2012 o uznání a propagaci přeshraničních dobrovolných činností v EU(12),

—  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení,

—  vzhledem ke zprávě Komise o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení Evropského roku dobrovolnictví 2011;

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0348/2013),

A.  vzhledem k úspěchu Evropského roku dobrovolnictví 2011, jeho cílům a vlivu, pokud jde o komunikační kampaň;

B.  vzhledem k tomu, že vytváření prostředí, které je pro dobrovolnictví příznivé a v němž je dobrovolnictví přístupné pro všechny, je dlouhodobý proces, na němž se musí podílet všechny zainteresované strany;

C.  vzhledem k tomu, že dobrovolnictví je důležitým aspektem aktivního občanství, demokracie a osobního rozvoje, že se do něj konkrétně promítají takové evropské hodnoty, jako je solidarita a nediskriminace, a že dobrovolnictví mimo jiné přispívá k rozvoji participativní demokracie a k prosazování lidských práv uvnitř i vně EU;

D.  vzhledem k významu, který se dobrovolnictví přikládá v diskusích o veřejné politice;

E.  vzhledem k tomu, že účast na dobrovolné činnosti může být důležitým způsobem, jak získat dovednosti potřebné na pracovním trhu, jakož i prostředkem, jak si v rámci společenství vybudovat přední postavení;

F.  vzhledem k tomu, že sportovní odvětví fungují do velké míry díky dobrovolníkům;

G.  vzhledem k tomu, že dobrovolnictví je klíčovým faktorem individuální a kolektivní emancipace, solidarity a sociální soudržnosti;

H.  vzhledem k tomu, že dobrovolnictví přispívá ke strategii Evropa 2020 zaměřené na růst, neboť funguje jako důležitý faktor při tvorbě sociálního kapitálu a podpoře hospodářské a sociální soudržnosti;

I.  vzhledem k tomu, že závěry ze zasedání Rady z října 2011 týkající se úlohy dobrovolné činnosti v sociální politice zdůraznily význam této činnosti pro řešení nerovností mezi muži a ženami;

J.  vzhledem k tomu, že přetrvávající byrokratické povinnosti na vnitrostátní úrovni omezují možnosti dobrovolnictví, které právní řády mnoha zemí zatím neuznávají dostatečně;

K.  vzhledem k tomu, že z důvodu řady různých tradic a kultur, které se mezi sebou velmi liší, existují mezi jednotlivými členskými státy podstatné rozdíly, pokud jde o právní předpisy pro dobrovolnictví, práva dobrovolníků a způsoby organizace dobrovolnictví;

L.  vzhledem k tomu, že závažná hospodářská krize, úsporná opatření a daňová zatížení ohrožují stabilitu mnohých nevládních organizací, sportovních organizací a dobrovolnických sdružení, jež pokračují ve své práci i v současné tíživé době s cílem posílit začleňování do společnosti a sociální blahobyt;

M.  vzhledem k tomu, že má-li se navázat na odkaz Evropského roku dobrovolnictví 2011, je zapotřebí rozvíjet na úrovni EU strukturovaný a koordinovaný postoj k evropské politice dobrovolnictví, jež je nyní roztříštěná a rozčleněná na celou řadu služeb;

1.  bere v potaz výstupy Evropského roku dobrovolnictví 2011, pokud jde o komunikační kampaně, které byly vyjádřeny v číslech a jsou uvedeny v příloze ke sdělení, a lituje skutečnosti, že v důsledku omezených finančních zdrojů bylo dosaženo skromných výsledků;

2.  uznává a respektuje různé formy dobrovolnictví, které v členských státech udržují vnitrostátní organizace a sítě sdružení fungující na místní úrovni; v této souvislosti a v zájmu stimulace společného evropského přístupu vyzývá členské státy k multikulturnímu postoji a žádá Komisi o hloubkovou analýzu vnitrostátních postupů a tradic v oblasti dobrovolnictví;

3.  konstatuje, že další upevnění společného evropského přístupu k dobrovolnictví vytvoří více možností pro mobilitu mladých lidí a jejich zaměstnatelnost, neboť tak získají příležitost k získání cenných dovedností;

4.  vítá fakt, že ostatní členské státy přijaly či obměnily předpisy v této oblasti, aby vytvořily příznivé podmínky pro dobrovolnictví; ostatním členským státům doporučuje, aby učinily totéž, a to s důrazem na posílení práv dobrovolníků na základě Evropské charty práv a povinností dobrovolníků

5.  vybízí členské státy k tomu, aby zejména vytvořením právního rámce, pokud dosud neexistuje, i nadále vytvářely prostředí příznivé pro dobrovolnictví;

6.  poznamenává, že některé členské státy zavedly používání příručky pro měření dobrovolné činnosti vydané organizací MOP, a vybízí ostatní země, aby učinily totéž, a získaly tak srovnatelné údaje o dobrovolnictví, jež by poskytly jasný obrázek o jeho významném přínosu;

7.  požaduje, aby byl v zájmu právního a institucionálního uznání dobrovolnických sdružení přijat evropský status těchto sdružení;

8.  zdůrazňuje, že je nutné podporovat dobrovolnictví, zejména mezi dětmi školního věku, studenty a ostatními mladými lidmi, a rozšiřovat tak hranice solidarity a její podpory;

9.  poznamenává, že zvýšený počet evropských znalostních pasů, které byly v posledních měsících vytvořeny pomocí internetu, dokazuje, že „elektronické portfolio“ je úspěšným a užitečným nástrojem pro získání kompletní představy o schopnostech, a to včetně schopností získaných prostřednictvím dobrovolné činnosti, a pro jejich oficiální uznávání za účelem výkonu profese či výcviku;

10.  zdůrazňuje, že dovednosti a schopnosti nabyté při dobrovolnictví jsou přínosné, jak z hlediska záznamu do životopisu, tak i z hlediska profesního života, a je třeba je brát na vědomí coby zkušenosti s neformální a informální výukou i pracovní zkušenosti;

11.  domnívá se, že dokument navrhovaný pod názvem „zkušenosti v Europassu“ by dobrovolníkům umožnil popsat a zaznamenat dovednosti osvojené při dobrovolné práci, na jejichž základě nelze získat žádné osvědčení, a vybízí Komisi, aby v kontextu doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení zveřejnila tento dokument co nejdříve;

12.  zdůrazňuje, že výše uvedené dovednosti a schopnosti jsou důležité pro motivaci mladých lidí k dobrovolnictví, k vytváření sociálního kapitálu a ke stimulaci společenského rozvoje;

13.  navrhuje věnovat pozornost otázce stejnoměrného zastoupení žen a mužů v oblasti dobrovolnictví a zejména výraznému nepoměru, který panuje mezi vedoucími představiteli dobrovolníků, mezi nimiž na řídících pozicích převažují muži;

14.  domnívá se, že u mladých lidí by tyto dovednosti získané při dobrovolnictví měly být začleněny do evropského znalostního pasu a Europassu tak, aby se na formální a neformální učení pohlíželo stejným způsobem;

15.  zdůrazňuje, že dobrovolnictví nabízí mladým lidem, kteří zanechali studia, inkluzivní prostředí i činnost;

16.  potvrzuje svou podporu vyjádřenou inciativě Komise vytvořit „evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci“, který by posílil rychlé a koordinované reakce Unie na humanitární krize a vážné přírodní katastrofy prostřednictvím podpory školení, zapojení a řízení dobrovolníků s cílem zaručit náležitou humanitární pomoc EU;

17.  zdůrazňuje, že dobrovolnictví, které se šíří čím dál více mezi mladými i staršími občany, podporuje mezikulturní vzdělávání, smysl pro evropskou identitu a solidaritu mezi generacemi a přispívá k aktivnímu stárnutí a k občanské angažovanosti ve všech životních etapách;

18.  poukazuje na to, že dobrovolnictví poskytuje mladým lidem i starším občanům možnost být pro společnost přínosem a oplátkou získat uznání a úctu, čímž se zlepší kvalita jejich života, jejich pocit pohody a všeobecný zdravotní stav;

19.  podotýká, že má-li se dobrovolnictví prosazovat mezi všemi věkovými skupinami, je nanejvýš důležitá existence široké škály dobrovolných činností a snadný přístup k těmto činnostem, pokud jde o náklady, dostupnost informací a infrastruktury a poskytování pojištění občanskoprávní odpovědnosti a úrazového pojištění;

20.  domnívá se, že dobrovolnictví – coby aktivní způsob budování občanské společnosti – může přispívat k rozvoji mezikulturního dialogu a hrát podstatnou úlohu v boji proti předsudkům a rasismu;

21.  poznamenává, že dobrovolnictví plní významnou úlohu při vytváření lidského a sociálního kapitálu a podpoře sociálního začlenění; vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly značný přínos dobrovolnictví ve sportu a obzvláště v amatérském sportu, neboť celá řada sportovních organizací by bez pomoci dobrovolníků nebyla schopna fungovat;

22.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly značný přínos dobrovolnictví v současném období vážné hospodářské krize;

23.  podtrhuje skutečnost, že je nutné neustále usilovat o zajištění rovnoprávného přístupu žen k dobrovolným činnostem;

24.  upozorňuje na skutečnost, že v zájmu začlenění aspektu dobrovolnictví coby významného projevu aktivního občanského zapojení je nutná kontinuita mezi rokem 2011 a následnými evropskými roky, a v tomto ohledu vybízí Komisi, aby dobrovolnictví vnímala v průběhu Evropského roku občanů jako jeden z podstatných přínosů k aktivnímu občanství;

25.  vyzývá členské státy, aby zajistily udržení výsledků, jichž bylo v průběhu Evropského roku dobrovolnictví 2011 dosaženo na vnitrostátních úrovních;

26.  vyzývá Komisi, aby formulovala a rozvinula politiku dobrovolnictví a za účelem usnadnění dialogu a spolupráce mezi příslušnými aktéry v různých členských státech využívala otevřenou metodu koordinace;

27.  naléhavě vyzývá členské státy, aby v souladu s právními předpisy svého pracovního práva přijaly náležité kroky k institucionalizaci dobrovolnictví;

28.  žádá členské státy a Komisi, aby vytvořily jednotné kontaktní místo, které by sloužilo jako stálé centrum pověřené prováděním politiky dobrovolnictví a koordinací jednotlivých služeb a činností různých institucí;

29.  zdůrazňuje, že za účelem lepší koordinace je zapotřebí vytvořit zejména ve spolupráci s evropskými dobrovolnickými organizacemi, sdruženími a sítěmi centralizovaný evropský portál EU, který by sloužil jako panevropská platforma a zahrnoval by databanku postupů, které se v dobrovolnictví nejvíce osvědčily, a oddíl věnovaný přeshraničnímu dobrovolnictví a poskytoval by i informace o nabízených programech, o cenách a podmínkách účasti, čímž by přispíval k výměně informací;

30.  vybízí členské státy, aby zřídily vnitrostátní koordinační internetové stránky a vyhledávače, které jednotlivcům umožní snadný a náležitě strukturovaný přístup k možnostem v oblasti dobrovolnictví a organizacím k případné spolupráci;

31.  vybízí členské státy ke krokům, kterými by stabilním a udržitelným způsobem podporovaly rámec pro dobrovolnictví mimo jiné i na přeshraniční úrovni, o který se budou moci opírat jak dobrovolníci, tak i dobrovolnické organizace; doporučuje členským státům, aby zachovaly vnitrostátní koordinační orgán, jenž byl vytvořen pro účely Evropského roku dobrovolnictví 2011;

32.  vyzývá členské státy, aby uplatňovaly ustanovení směrnice 2004/114/ES(13) o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby a aby zjednodušily postupy udělování víz osobám, které chtějí vykonávat dobrovolnou činnost zejména v souvislosti s evropskou politikou sousedství, nebo tato víza zrušily;

33.  žádá státní, regionální a místní orgány, aby poskytly dostatek finančních prostředků, zjednodušily administrativní postupy a vytvořily daňové pobídky pro dobrovolnické organizace a sítě, zejména pro malé organizace a asociace s omezenými prostředky; v této souvislosti žádá o objasnění koncepce dotací pro sdružení tak, aby se financování dobrovolného sektoru nezaměňovalo se státní podporou, což by mohlo být na překážku hospodářské soutěži v ziskových odvětvích;

34.  žádá Komisi, aby zvážila, zda by z ekonomického hlediska nemohla být dobrovolná činnost chápána jako část spolufinancování evropských projektů;

35.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat dobrovolnictví i v rámci strategie zaměřené na sociální odpovědnost podniků v souladu s mezinárodní dobrovolnou normou ISO 26000:2010 o pokynech k sociální odpovědnosti podniků;

36.  vyzývá Komisi, aby dohlédla na to, že členské státy zavedou povinnost zajistit pro dobrovolníky pojištění, zdravotní péči a bezpečnost při práci;

37.  vyzývá členské státy, které tak ještě neučinily, aby přijaly právní předpisy týkající se dobrovolnictví a aby dobrovolnickou činnost usnadňovaly mimo jiné pomocí formální, informální a neformální výuky, díky níž by dobrovolníci získávali stále vyšší kvalifikaci a nesli větší odpovědnost za svou činnost;

38.  vyzývá členské státy, aby dobrovolnickou činnost usnadňovaly mimo jiné pomocí formální, informální a neformální výuky, díky níž by dobrovolníci získávali stále vyšší kvalifikaci a nesli větší odpovědnost za svou činnost, přičemž jejich angažovanost by měla být především altruistického a nezištného charakteru; vybízí tyto státy, aby do vzdělávacích institucí zavedly volitelné kurzy dobrovolnictví;

39.  vyzývá Komisi a členské státy, aby Evropskou dobrovolnou službu více prosazovaly na univerzitách a jiných vysokoškolských institucích;

40.  domnívá se, že dobrovolná práce – coby způsob informálního učení – pomáhá rozvíjet dovednosti a odborné kvalifikace, které dobrovolníkům usnadní vstup či návrat na pracovní trh;

41.  doporučuje Komisi, aby udržovala kontakty s nástupcem Aliance pro Evropský rok dobrovolnictví 2011 a jinými organizacemi založenými na dobrovolnictví a aby brala v potaz doporučení uvedená v politické agendě dobrovolnictví v Evropě jakožto návrh akčního plánu pro budoucí postupy;

42.  vyzývá Komisi, aby vyčlenila odpovídající prostředky na vytvoření Evropského rozvojového fondu pro dobrovolnictví, a zaručila tak vybudování podpůrné infrastruktury;

43.  zdůrazňuje, že je nutné zjednodušit přístup nevládních organizací k evropským fondům na vnitrostátní i evropské úrovni, zejména k ESF;

44.  vyzývá členské státy, aby uplatňovaly doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení a před cílovým rokem 2018 zajistily uplatňování formálních struktur uznávání znalostí, dovedností a kompetencí získaných při dobrovolnictví a vedoucích ke kvalifikaci uznávané institucemi, zaměstnavateli i ostatními subjekty;

45.  vyzývá Komisi, aby u všech evropských grantů uznávala čas věnovaný dobrovolné činnosti jako skutečné spolufinancování formou nepeněžitého vkladu a aby spolupracovala s organizacemi dobrovolníků na přípravě systému k zaznamenávání a zdokumentování času věnovaného dobrovolné činnosti pomocí řady dostupných nástrojů a modelů;

46.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 30. (2) Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 45. (3) Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 32. (4) Úř. věst. L 17, 22.1.2010, s. 43. (5) Úř. věst C 168, 20.7.2006, s. 1. (6) Úř. věst C 241, 20.9.2008, s. 1. (7) Úř. věst C 319, 13.12.2008, s. 8. (8) Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 5. (9) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 187. (10) Úř. věst C 372, 20.12.2011, s. 24. (11) CESE 824/2012. (12) Úř. věst. C 332 E, 15.11.2013, s. 14. (13) Úř. věst. L 375, 23.12.2004, s. 12.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 týkající se zpráv o zjišťovacích misích za účelem prošetření petic (výklad čl. 202 odst. 5 jednacího řádu) (2013/2258(REG)

Evropský parlament,

—  s ohledem na dopis předsedy Výboru pro ústavní záležitosti ze dne 26. listopadu 2013,

—  s ohledem na článek 211 jednacího řádu,

1.  rozhodl, že výklad čl. 202 odst. 5 jednacího řádu zní:

„Cílem zjišťovacích misí a zpráv o těchto misích je výhradně poskytnout výboru nezbytné informace, aby mohl dále posoudit petici. Tyto zprávy se vypracovávají na výlučnou odpovědnost účastníků misí, kteří usilují o dosažení konsensu. Nedojde-li k dosažení konsensu, ve zprávě se uvedou rozdílná faktická zjištění nebo hodnocení. Zpráva se předloží výboru ke schválení jediným hlasováním, pokud předseda výboru v oprávněných případech neumožní předkládání pozměňovacích návrhů k některým částem této zprávy. Článek 52 se na tyto zprávy nepoužije ani přímo ani obdobně. Nebudou-li zprávy schváleny příslušným výborem, nezašlou se předsedovi Parlamentu“.

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí pro informaci Radě a Komisi.