Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 4.února 2014 o žádosti, aby byl Zbigniew Ziobro zbaven imunity (2013/2189(IMM))
Evropský parlament,
— s ohledem na žádost, aby byl Zbigniew Ziobro zbaven imunity, kterou dne 24. června 2013 předložil státní zástupce Polské republiky v souvislosti s trestním řízením probíhajícím před Obvodním soudem pro Varšavu-město, oddělení V (trestněprávní) [značka V K199/12] a která byla oznámena v plénu dne 9. září 2013,
— s ohledem na slyšení Zbigniewa Ziobra uskutečněné v souladu s čl. 7 odst. 5 jednacího řádu,
— s ohledem na články 8 a 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,
— s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010 a 6. září 2011(1),
— s ohledem na článek 105 Ústavy Polské republiky,
— s ohledem na čl. 6 odst. 1 a článek 7 jednacího řadu,
— s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0045/2014),
A. vzhledem k tomu, že státní zástupce Polské republiky požádal, aby byl poslanec Evropského parlamentu Zbigniew Ziobro zbaven poslanecké imunity v souvislosti s právními kroky prováděnými v důsledku podezření ze spáchání trestného činu;
B. vzhledem k tomu, že se tato žádost státního zástupce týká trestného činu, který je v souladu s čl. 212 odst. 1 a 2 polského trestního zákoníku předmětem soukromé žaloby;
C. vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 8 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie nemohou být členové Evropského parlamentu vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce;
D. vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie požívají členové Evropského parlamentu na území vlastního státu imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu;
E. vzhledem k tomu, že podle článku 105 Ústavy Polské republiky není poslanec odpovědný za jednání související s výkonem svého mandátu během trvání tohoto mandátu ani po jeho skončení a z takového jednání se poslanec zodpovídá pouze před Sejmem a v případě, že porušil práva třetích osob, může být postaven před soud pouze se souhlasem Sejmu;
F. vzhledem k tomu, že o tom, zda má být určitý poslanec zbaven imunity či nikoli, rozhoduje výhradně samotný Parlament; vzhledem k tomu, že Parlament může při rozhodování o zbavení imunity důvodně zohlednit postoj daného poslance či poslankyně(2);
G. vzhledem k tomu, že údajný trestný čin Zbigniewa Ziobra nemá přímou či zřejmou spojitost s výkonem mandátu poslance Evropského parlamentu a nepředstavuje ani projev či hlasování při výkonu mandátu poslance Evropského parlamentu pro účely článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie;
H. vzhledem k tomu, že trestní řízení vedené proti Zbigniewu Ziobrovi nemá žádnou spojitost s jeho funkcí poslance Evropského parlamentu;
I. vzhledem k tomu, že v uvedeném případě Parlament neshledal žádné důkazy fumus persecutionis, tj. pro dostatečně závažné a konkrétní podezření, že případ byl zahájen s úmyslem způsobit dotčenému poslanci politickou újmu;
J. vzhledem k tomu, že žádost byla podána na základě protinávrhu, a vzhledem k tomu, že v tomto případě by rozhodnutí nezbavit poslance imunity zabránilo soukromé protistraně zahájit řízení před soudem jako součást své obhajoby;
1. rozhodl, aby byl Zbigniew Ziobro zbaven imunity;
2. pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně předal příslušnému orgánu Polské republiky a Zbigniewu Ziobrovi.
Rozsudek ze dne 12. května 1964 ve věci 101/63, Wagner/Fohrmann a Krier (Recueil 1964, s. 387); rozsudek ze dne 10. července 1986 ve věci 149/85, Wybot/Faure a další (Recueil 1986, s. 2391); rozsudek ze dne 15. října 2008 ve věci T-345/05, Mote v. Parlament (Sb. rozh. 2008, s. II-2849); rozsudek ze dne 21. října 2008 ve spojených věcech C-200/07 a C-201/07, Marra v. De Gregorio a Clemente Sb. rozh. 2008, s. I-7929); rozsudek ze dne 19. března 2010 ve věci T-42/06, Gollnisch v. Parlament (Sb. rozh. 2010, s. II-1135); rozsudek ze dne 6. září 2011 ve věci C-163/10, Patriciello (Sb. rozh. 2011, s. I-7565).