Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2013/2117(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0442/2013

Předložené texty :

A7-0442/2013

Rozpravy :

PV 03/02/2014 - 19
CRE 03/02/2014 - 19

Hlasování :

PV 04/02/2014 - 8.3
CRE 04/02/2014 - 8.3
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0064

Přijaté texty
PDF 239kWORD 48k
Úterý, 4. února 2014 - Štrasburk
Srovnávací přehled EU o soudnictví
P7_TA(2014)0064A7-0442/2013

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. února 2014 o srovnávacím přehledu EU o soudnictví – civilním a správním soudnictví v členských státech (2013/2117(INI))

Evropský parlament,

—  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 27. března 2013 s názvem „Srovnávací přehled EU o soudnictví – Nástroj podpory efektivního soudnictví a růstu“ (COM(2013)0160),

—  s ohledem na hodnoticí zprávy o evropských systémech soudnictví, které každé dva roky vypracovává Komise Rady Evropy pro efektivnost soudnictví (CEPEJ);

—  s ohledem na článek 48 a čl. 119 odst. 2 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0442/2013),

A.  vzhledem k tomu, že Komise vydala srovnávací přehled EU o soudnictví, což je nezávazný srovnávací nástroj, jehož cílem je hodnotit účinnost vnitrostátních systémů soudnictví za účelem lepšího stanovení politiky v oblasti soudnictví, který je zaměřen na parametry soudních systémů přispívající ke zlepšení podnikatelského a investičního prostředí v Unii;

B.  vzhledem k tomu, že srovnávací přehled EU o soudnictví srovnává vnitrostátní soudní systémy, přičemž využívá konkrétních ukazatelů, ale nepředkládá celkový žebříček vnitrostátních soudních systémů;

C.  vzhledem k tomu, že se srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2013 zaměřuje výlučně na občanské, obchodní a správní soudnictví;

D.  vzhledem k tomu, že výhodou nezávazného srovnávacího přehledu je, že odhalí zlepšení a zhoršení i snahu o výměnu osvědčených postupů v rámci Unie, a zároveň ponechá nedotčenu nezávislost vnitrostátních právních systémů a systémů soudnictví;

1.  bere srovnávací přehled EU o soudnictví s velkým zájmem na vědomí; vyzývá Komisi, aby byl tento přehled v souladu se Smlouvami a v konzultaci s členskými státy dále rozpracováván a aby Komise zároveň zohlednila, že je zapotřebí zabránit zbytečnému zdvojování činnosti s dalšími orgány;

2.  podporuje záměr vyměňovat si osvědčené postupy s cílem zajistit účinné a nezávislé soudnictví, které může přispět k hospodářskému růstu v Evropě a podpořit konkurenceschopnost; zdůrazňuje, že nezávislý a důvěryhodný systém soudnictví je pro podniky pobídkou k rozvoji a investicím na vnitrostátní a přeshraniční úrovni;

3.  konstatuje, že referenční hodnoty v soudnictví mají význam pro vzájemnou přeshraniční důvěru, pro účinnou spolupráci mezi soudními orgány a pro vytváření společného soudního prostoru a evropské soudní kultury;

4.  je přesvědčen, že jakékoli srovnávání vnitrostátních systémů soudnictví, zejména ve vztahu k jejich dřívější situaci, se musí opírat o objektivní kritéria a důkazy, které jsou shromažďovány, porovnávány a analyzovány objektivním způsobem; poukazuje na význam hodnocení fungování soudních systémů jako celku, aniž by došlo k jejich odtržení od sociální, historické a ekonomické situace členských států nebo od ústavních tradic, z nichž tyto systémy vycházejí; zdůrazňuje význam nestranného přístupu k členským státům, čímž se zajistí rovné zacházení se všemi členskými státy při hodnocení jejich soudnictví;

5.  vyzývá Komisi, aby navrhovanou metodu včas a transparentním postupem projednala za účasti členských států;

6.  poukazuje na to, že před shromažďováním informací o vnitrostátních systémech soudnictví musí být stanoveny referenční hodnoty s cílem vytvořit společné chápání metodiky a ukazatelů;

7.  chválí úsilí Komise o zajištění měřitelných údajů; poukazuje však na to, že některé cíle, jako je kvalita a nestrannost soudnictví, lze velmi obtížně objektivně měřit;

8.  konstatuje, že účinnost systému soudnictví nelze měřit pouze s využitím statisticky kvantifikovatelných parametrů, ale že by měly být také zohledněny strukturální zvláštnosti a odlišné společenské tradice v členských státech; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby v budoucnu při shromažďování údajů a stanovování referenčních hodnot více zohlednila rozdíly mezi vnitrostátními systémy soudnictví;

9.  vyzývá Komisi, aby v oblasti práva společností rovnoprávně zohlednila monistický a dualistický systém;

10.  vyzývá členské státy, aby pečlivě přezkoumaly výsledky srovnávacího přehledu o soudnictví za rok 2013 a určily, zda je třeba z nich vyvodit důsledky pro organizaci a pokrok příslušných systémů občanského, obchodního a správního soudnictví;

11.  vybízí členské státy, aby shromáždily příslušné údaje o problémech, jako je nákladnost řízení, věci řešené prostřednictvím mediace a postupy vymáhání; vyjadřuje politování, že některé členské státy neposkytly žádné údaje, pokud jde o určité kategorie uvedené ve srovnávacím přehledu o soudnictví; je však přesvědčen, že Komise by měla rozlišovat mezi instancemi, u nichž údaje nebyly k dispozici, a instancemi, kde ukazatele nebyly relevantní nebo použitelné pro jednotlivé členské státy;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vzájemné porozumění a spolupráci mezi vnitrostátními systémy soudnictví, a to i prostřednictvím sítě kontaktních soudců;

13.  žádá, aby byl větší význam přikládán programům odborného vzdělávání soudců, soudního personálu a dalších pracovníků v oblasti práva, zejména v oblastech evropského a srovnávacího práva; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se nezbytnou složkou studia práv stalo jazykové vzdělávání;

14.  vyjadřuje svůj zájem o získávání údajů o přeshraničních případech, které jsou často mnohem složitější než věci čistě vnitrostátní a které názorně ukazují, jaké jsou překážky, jimž občané EU čelí při výkonu svých práv vyplývajících z jednotného trhu EU, zvláště při uplatňování právních předpisů EU;

15.  poukazuje na význam alternativního řešení sporů, pokud jde o snížení zátěže, jíž jsou systémy soudnictví vystaveny, a úsporu peněz všech zúčastněných stran;

16.  žádá Komisi, aby v příštím srovnávacím přehledu tohoto typu vzala v úvahu i přeshraniční mediační postupy; vybízí členské státy, aby aktivně podporovaly mediační postupy se zvláštním zřetelem k obchodním a rodinným záležitostem, které jsou regulovány na úrovni EU (například nařízením Řím III nebo Brusel II);

17.  zdůrazňuje, že existují značné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o rozvíjení systémů informačních a komunikačních technologií (IKT); poukazuje na skutečnost, že využívání nových technologií může účinně přispívat ke snížení nákladů a urychlení soudních řízení, zejména používáním počítačových aplikací, nástrojů pro řízení případů a komunikačních nástrojů;

18.  poukazuje na to, že řízení o drobných nárocích a nesporné nároky mohou být za použití nástrojů IKT řešeny rychleji;

19.  zdůrazňuje úlohu CEPEJ při shromažďování a poskytování příslušných údajů jak na vnitrostátní, tak na regionální úrovni; domnívá se, že orgány a instituce EU by se měly snažit s CEPEJ spolupracovat vzhledem k tomu, že tato komise poskytuje vynikajicí základ pro výměnu osvědčených postupů a že je zapotřebí zabránit zdvojování;

20.  připomíná vedoucí úlohu Evropské justiční sítě v občanských a obchodních záležitostech a také úlohu evropského justičního portálu při usnadňování přístupu občanů EU k informacím o evropských a vnitrostátních právních předpisech;

21.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

Právní upozornění - Ochrana soukromí