Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2013/2177(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0028/2014

Předložené texty :

A7-0028/2014

Rozpravy :

Hlasování :

PV 04/02/2014 - 8.8
CRE 04/02/2014 - 8.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0069

Přijaté texty
PDF 450kWORD 129k
Úterý, 4. února 2014 - Štrasburk Konečné znění
Ocelářství v Evropě
P7_TA(2014)0069A7-0028/2014

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. února 2014 o akčním plánu pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě (2013/2177(INI))

Evropský parlament,

—  s ohledem na článek 173 hlavy XVII Smlouvy o fungování Evropské unie (bývalý článek 157 Smlouvy o založení Evropského společenství), který se vztahuje na průmyslovou politiku EU a zmiňuje se mimo jiné o konkurenceschopnosti průmyslu Unie,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. června 2013 o akčním plánu pro ocelářství nazvaném „Akční plán pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě“ (COM(2013)0407),

—  s ohledem na zprávu ze dne 10. června 2013 nazvanou „Posouzení dopadů kumulativních nákladů na ocelářství“, kterou zadala Komise Centru pro evropská politická studia(1),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2013 o regionálních strategiích pro průmyslové oblasti v Evropské unii(2),

—  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 27. března 2013 nazvanou „Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030“ (COM(2013)0169),

—  s ohledem na doporučení ze dne 12. února 2013 vzešlá z jednání u kulatého stolu na vysoké úrovni o budoucnosti evropského ocelářství(3),

—  s ohledem na svou rozpravu ze dne 4. února 2013 o obnově evropského průmyslu s ohledem na současné obtíže (2013/2538(RSP)), která navazovala na prohlášení Komise,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2012 o ocelářském průmyslu EU(4),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu: Aktualizace sdělení o průmyslové politice“ (COM(2012)0582),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2012 o „Aktu o jednotném trhu: další kroky k růstu“(5),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. května 2012 nazvané „Akce pro stabilitu, růst a zaměstnanost“ (COM(2012)0299),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2011 nazvané „Průmyslová politika: posilování konkurenceschopnosti“ (COM(2011)0642),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o průmyslové politice pro éru globalizace(6),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2010 o investování do vývoje nízkouhlíkových technologií (plán SET)(7),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. února 2012 nazvané „Zajištění surovin pro budoucí prosperitu Evropy: Návrh evropského inovačního partnerství v oblasti surovin“ (COM(2012)0082),

—  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 13. prosince 2011 nazvaný „Plán pro materiály umožňující rozvoj technologií pro nízkouhlíkové energie“ (SEC(2011)1609),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2011 s názvem „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ (COM(2011)0112),

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. prosince 2013(8),

—  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 28. listopadu 2013(9),

—  s ohledem na studii organizace Eurofound o organizacích sociálních partnerů se zaměřením na ocelářský průmysl,

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0028/2014),

A.  vzhledem k tomu, že od skončení platnosti Smlouvy o ESUO se evropský uhelný a ocelářský průmysl řídí ustanoveními Smlouvy o EU;

B.  vzhledem k tomu, že odvětví uhlí a oceli sehrálo v procesu evropské integrace zásadní historickou roli a představuje základ pro vytváření evropské přidané hodnoty v průmyslu;

C.  vzhledem k tomu, že evropský ocelářský průmysl je druhým největším výrobcem oceli na světě a má strategický význam pro některá klíčová evropská odvětví, např. pro pozemní a námořní dopravu, stavebnictví, strojírenství, výrobu domácích elektrospotřebičů, energetiku a obranu;

D.  vzhledem k tomu, že podíl EU na celosvětové výrobě oceli v posledních deseti letech klesl o polovinu a Čína nyní vyrábí téměř 50 % světové oceli;

E.  vzhledem k tomu, že celosvětová poptávka po oceli podle předpokladů v dlouhodobém výhledu poroste a že ocel zůstane v evropských průmyslových hodnotových řetězcích klíčovým materiálem, a je proto v zájmu Evropské unie zachovat její domácí výrobu;

F.  vzhledem k tomu, že Evropská unie by měla podporovat politiku rozvoje průmyslové výroby ve všech členských státech s cílem zachovat pracovní místa v EU a zajistit, aby stávající podíl dosahující 15,2 % HDP vzrostl do roku 2020 alespoň na 20 %;

G.  vzhledem k tomu, že ocelářský průmysl EU je důležitým zaměstnavatelem, který poskytuje 350 000 přímých pracovních míst a několik dalších milionů pracovních míst v souvisejících odvětvích, včetně recyklačního dodavatelského řetězce; vzhledem k tomu, že restrukturalizace v jakékoli podobě má zásadní dopad na dotčenou zeměpisnou oblast;

H.  vzhledem k tomu, že pracovněprávní vztahy jsou v ocelářském průmyslu ve srovnání s ostatními odvětvími výrazně organizované; vzhledem k tomu, že tuto povahu dokládá vysoký stupeň odborářské aktivity, výrazná přítomnost a velká hustota zaměstnaneckých organizací a vysoká míra pokrytí kolektivního vyjednávání; vzhledem k tomu, že se to odráží i na evropské úrovni, kde je ocelářský průmysl v čele, pokud jde o rozvoj vztahů mezi sociálními partnery(10);

I.  vzhledem k tomu, že celosvětová konkurenceschopnost evropského ocelářství je navzdory úsilí, které vynakládá v oblasti výzkumu a vývoje, a jeho investicím do snižování environmentálních dopadů a optimalizace účinného využívání zdrojů ohrožena v důsledku několika faktorů:

   poptávka po oceli kvůli finanční a hospodářské krizi a strukturálním změnám v některých odvětvích využívajících ocel podstatně klesla;
   jeho provozní náklady jsou výrazně vyšší než náklady jeho konkurentů;
   panuje nelítostná hospodářská soutěž ze strany třetích zemí, v nichž podniky fungují v prostředí, které se nevyznačuje stejným typem přísných norem, které platí v EU;

J.  vzhledem k tomu, že výsledky posouzení kumulativních nákladů ocelářství ukazují, že dodržování předpisů EU ovlivňuje podstatný podíl ziskového rozpětí výrobců oceli z EU;

K.  vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti životního prostředí a energetiky vytváří pro železářský a ocelářský průmysl náročné podnikatelské prostředí, neboť dochází k nárůstu cen energie a ke ztrátě konkurenceschopnosti výroby EU na světovém trhu;

L.  vzhledem k tomu, že náklady na energii tvoří až 40 % celkových provozních nákladů a že ceny elektřiny pro průmyslové konečné spotřebitele v EU oslabují konkurenceschopnost evropských společností na globalizovaném trhu;

M.  vzhledem k tomu, že ocelářský průmysl, zejména speciálních ocelí, má plně globální charakter a že Evropa čelí těžké konkurenci ze třetích zemí, zatímco výrobní náklady v EU jsou vzhledem k jednostrannému břemenu nákladů uvnitř EU způsobenému zejména politikami EU v oblasti energie a klimatu vyšší, což vede k situaci, kdy ceny plynu v EU jsou ve srovnání s USA trojnásobné až čtyřnásobné a ceny elektřiny dvojnásobné;

N.  vzhledem k tomu, že vývoz ocelového šrotu z EU převyšuje jeho dovoz, a EU proto přichází o významný objem cenné druhotné suroviny, často ve prospěch výrobců oceli v zemích, kde právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí zaostávají za unijními; vzhledem k tomu, že ocelářský průmysl EU je závislý na dovozu surovin, přičemž u 40 % globálních průmyslových surovin jsou uplatňována vývozní omezení, a že Evropa vyváží velké množství ocelového šrotu v situaci, kdy řada zemí jeho vývoz omezuje;

O.  vzhledem k tomu, že budoucnost zaměstnanosti v ocelářství vzbuzuje vážné obavy, neboť v několika posledních letech zaniklo v Evropě kvůli snižování kapacity nebo uzavírání oceláren více než 65 000 pracovních míst;

P.  vzhledem k tomu, že stávající krize má obrovské sociální dopady na postižené pracovníky a regiony a že společnosti, v nichž probíhá restrukturalizace, by měly jednat sociálně odpovědným způsobem, neboť zkušenosti ukázaly, že úspěšné restrukturalizace nebývá dosaženo bez dostatečného sociálního dialogu;

Q.  vzhledem k tomu, že stávající krize vedla k celosvětové nadprodukci oceli; vzhledem k tomu, že se však očekává, že v roce 2050 bude míra využití oceli a dalších základních kovů dvakrát až třikrát vyšší než v současnosti, a že evropský ocelářský průmysl potřebuje v nadcházejících několika letech překlenout toto „údolí smrti“, realizovat investice a zlepšit svou konkurenceschopnost;

R.  vzhledem k tomu, že má-li být restrukturalizace ekonomicky úspěšná a sociálně odpovědná, je nutné ji začlenit do dlouhodobé strategie zaměřené na zajištění a posílení dlouhodobé udržitelnosti a konkurenceschopnosti dané společnosti;

1.  vítá akční plán Komise pro ocelářství v Evropě, neboť je důležitým prvkem, který pomůže zabránit dalšímu přemisťování výroby oceli za hranice Evropy;

2.  vítá přístup Komise, jenž spočívá v pokračování dialogu orgánů EU, vedoucích představitelů společností z odvětví a odborových svazů v podobě stálého kulatého stolu na vysoké úrovni pro ocelářství a evropských výborů pro odvětvový sociální dialog;

3.  vítá vytvoření skupiny na vysoké úrovni pro ocelářství, současně však vyjadřuje politování nad tím, že se schází pouze jednou ročně; považuje za zásadní, aby regionální a místní orgány byly úzce zapojeny a usnadňovaly a podporovaly účast evropských regionů, v nichž jsou ocelářské podniky usazeny, na práci této skupiny na vysoké úrovni pro ocelářství, aby se tak podporovala spolupráce a výměna informací a osvědčených postupů mezi hlavními zainteresovanými stranami v členských státech;

4.  zdůrazňuje, že stávající evropské právo v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory zajišťuje pro ocelářství stabilní podmínky; vyzývá Komisi, aby porušování hospodářské soutěže i nadále důsledně vyšetřovala a postihovala;

I.Zlepšení rámcových podmínek

I.1. Zvýšení poptávky

5.  zdůrazňuje, že udržitelný růst je závislý na silném evropském průmyslu, a proto naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly strategický rozvoj nových klíčových odvětví využívajících oceli, zlepšovaly podmínky pro investice, včetně oblastí oblasti výzkumu a inovací a rozvoje dovedností, zaváděly pobídky pro účinné a spravedlivé procesy výroby (např. prostřednictvím standardizace a veřejných zakázek) a ve spolupráci se všemi relevantními aktéry posilovaly vnitřní trh a rozvíjely projekty na rozvoj evropské infrastruktury;

6.  domnívá se, že stavební průmysl je klíčovým odvětvím, pokud jde o poptávku po oceli, z čehož vyplývá potřeba hloubkové studie na úrovni EU o způsobech jeho podpory prostřednictvím posílení veřejných zakázek, a to nejen pro účely rozvoje dopravní a komunikační infrastruktury, ale také odvětví, jako jsou vzdělávání, kultura a veřejná správa, jakož i pro udržitelnou výstavbu budov a energetickou účinnost;

7.  zdůrazňuje význam a vhodnost uzavření transatlantického partnerství v oblasti obchodu a investic pro posílení obchodu a poptávky po oceli v klíčových odvětvích, a zdůrazňuje tudíž, že je nutné vést tato jednání, aniž by byla ohrožena konkurenceschopnost průmyslu EU v kterémkoli z těchto odvětví;

8.  žádá Komisi, aby vytvořila nástroj hloubkové analýzy trhu s ocelí, který by mohl poskytovat přesné údaje o evropské a celosvětové rovnováze mezi nabídkou a poptávkou v oblasti oceli a recyklovaných surovin, které budou rozlišovat mezi strukturálními a cyklickými složkami rozvoje tohoto trhu; domnívá se, že sledování trhu s ocelí by mohlo významně přispět k transparentnosti trhů s ocelí a šrotem a zajistit cenné vstupy pro přijetí nápravných a proaktivních opatření, která jsou z důvodu cyklické povahy ocelářství nevyhnutelná;

9.  žádá Komisi, aby tento nástroj analýzy trhu použila k předvídání rizik a ke zjištění toho, jak uzavření závodů ovlivňuje obnovu odvětví;

I.2. Zaměstnanost

10.  je přesvědčen, že Komise, členské státy, ocelářský průmysl a odborové svazy by měly společně usilovat o udržení a přilákání kvalifikovaných pracovníků a talentovaných, vysoce kvalifikovaných vědců a manažerů do ocelářství a také talentovaných mladých lidí prostřednictvím učňovských programů, a zajistit tak dynamickou a inovativní pracovní sílu; připomíná význam regionálních univerzit a průmyslových výzkumných ústavů, jejichž špičková úroveň významně přispívá k vytváření regionálních předpokladů pro konkurenceschopný ocelářský průmysl; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly okamžitá opatření, jež zamezí ztrátě odborných znalostí a omezí ztrátu pracovních míst na minimum; vyzývá ke zlepšení plánování a řízení změny prostřednictvím podpory odborného vzdělávání, zlepšování dovedností a rekvalifikace; vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem systematických řešení pro generační změnu a nad budoucím nedostatkem dovedností a ztrátou know-how a konkurenceschopnosti a zdůrazňuje potřebu udržet a dále rozvíjet pracovní sílu a dovednosti životně důležité pro budoucí konkurenceschopnost odvětví; naléhavě žádá Komisi, aby prostřednictvím programu Erasmus pro všechny a Erasmus pro podnikatele podporovala odvětvové aliance pro dovednosti, které se na základě údajů o požadavcích na dovednosti a jejich vývoji budou zabývat vývojem a realizací programů odborné přípravy a společné metodiky, včetně učení se prací; vyzývá k tomu, aby byly učiněny kroky směřující k posílení nástrojů na podporu zaměstnanců a odborné přípravy, aby se tak usnadnily a podpořily přesuny zaměstnanců v odvětví v rámci korporátní restrukturalizace;

11.  domnívá se, že neexistence vhodné průmyslové politiky vede k tomu, že evropský průmysl v důsledku mimořádně vysokých nákladů na energii ztrácí svou dlouhodobou konkurenceschopnost; připomíná, že vysoké náklady na energii a suroviny jsou důsledkem nejen nutnosti dovážet tyto produkty ze třetích zemí, ale také vnitřních faktorů; souhlasí s Komisí, že současná restrukturalizace ocelářství zapříčinila sociální problémy v důsledku snížení počtu pracovních míst;

12.  požaduje, aby byl v nové evropské strategii pro zdraví a bezpečnost při práci a ve strategických dokumentech týkajících se důchodového zabezpečení a dalších sociálních výdobytků brán zřetel na obtížnost výkonu povolání a pracovní stres zaměstnanců a subdodavatelů v ocelářském průmyslu, jež se odvíjejí od výrobního procesu(11); zdůrazňuje, že pracovníci v ocelářství jsou více ohroženi pracovní zátěží, neboť jsou v důsledku své pracovní činnosti více vystaveni fyzickým rizikům a zdravotním problémům než průměrný pracovník v EU28;

13.  vítá probíhající sociální dialog se zástupci zaměstnanců a existenci doplňkových (formálních a neformálních) struktur pro sociální dialog, jako jsou pracovní skupiny, řídicí výbory atd., jež usnadňují intenzivnější komunikaci mezi zaměstnanci a zaměstnavateli;

14.  zdůrazňuje, že v zájmu další podpory sociálního dialogu v evropském ocelářském průmyslu je nutné zohlednit jeho specifické charakteristiky, jako je náročná povaha práce při výrobě oceli, povaha pracovní síly, otázky týkající se životního prostředí, šíření technologických inovací a probíhající zásadní restrukturalizace evropského ocelářství;

15.  zdůrazňuje, že provádění akčního plánu by se mělo rovněž zaměřit na krátkodobý dopad hospodářské krize na pracovní sílu a konkurenceschopnost v tomto odvětví, a vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala snižování kapacity a uzavírání oceláren v Evropě; je toho názoru, že finanční prostředky EU by neměly být používány na udržení obchodní činnosti některých zařízení, neboť by to narušilo hospodářskou soutěž mezi výrobci oceli v EU, nýbrž pouze ke zmírnění dopadu uzavírání závodů nebo omezování výroby na postižené pracovníky a na podporu zaměstnanosti mladých lidí v tomto odvětví;

16.  zdůrazňuje, že snižování poptávky nesmí vést k nekalé soutěži o pracovní místa mezi členskými státy EU; požaduje v této souvislosti celoevropské řešení;

17.  vyzývá Komisi, aby podporovala opatření zaměřená na udržení výroby oceli v Evropě, jež zajistí zachování přiměřené úrovně zaměstnanosti, a aby podporovala opatření, která zabrání uzavírání závodů v Evropě;

18.  žádá Komisi, aby neprodleně a v plném rozsahu využila financování ze strany EU s cílem omezit sociální dopad restrukturalizace ocelářství; vyzývá především k tomu, aby byl plně využíván Evropský sociální fond (ESF) a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF);

19.  je přesvědčen, že nejlepší zárukou hospodářského úspěchu je zapojení zaměstnanců do inovačních a restrukturalizačních opatření;

20.  zdůrazňuje, že ke zvládnutí přechodu k udržitelnějším výrobním postupům a produktům je zapotřebí kvalifikovaných zaměstnanců disponujících potřebnými dovednostmi, a vyzývá k přijetí evropské strategie pro odbornou přípravu a vzdělávání; vítá projekt ekologizace technického odborného vzdělávání a odborné přípravy (Greening Technical Vocational Education and Training) v odvětví oceli(12), v jehož rámci by ocelářské podniky, výzkumné ústavy a sociální partneři společně zkoumali dovedností potřebné k zajištění environmentální udržitelnosti; vyzývá Komisi, aby dále podporovala zavádění jeho výsledků;

21.  vyzývá Komisi, aby vypracovala plán restrukturalizace, který ochrání a vytvoří kvalitní pracovní místa a průmyslovou činnost v evropských regionech;

II.Opatření ke zlepšení konkurenceschopnosti evropského ocelářství

II.1. Zajištění dodávek energie za přijatelné ceny

22.  konstatuje, že protože je Evropa světadílem s omezenými zdroji, ceny energií v EU v předchozích letech prudce vzrostly, což vedlo k výraznému oslabení konkurenceschopnosti průmyslu z EU v celosvětovém měřítku; uznává, že ceny energií jsou pro ocelářský průmysl a další energeticky náročná průmyslová odvětví nejdůležitějším nákladovým faktorem; domnívá se, že nezbytným předpokladem pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek energií za přijatelné ceny pro ocelářský průmysl je účinné fungování jednotného trhu s energiemi založené zejména na cenové transparentnosti; zdůrazňuje, že je zapotřebí dokončit chybějící přeshraniční spojení a plně provést stávající právní úpravu, aby bylo možné využívat přínosů jednotného evropského trhu s energiemi; podporuje slib Komise, že posílí své snahy o snížení cen energií a zaplnění nákladové „propasti“, která existuje mezi průmyslem z EU a jeho hlavními konkurenty, přičemž zohlední strategie jednotlivých členských států a umožní jim splnit jejich specifické vnitrostátní požadavky; domnívá se, že by Komise měla do 12 měsíců předložit za tímto účelem konkrétní návrhy;

23.  zdůrazňuje, že by se Komise měla konkrétněji a podrobněji zabývat otázkou úniku uhlíku a že cíle politiky v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 musí být pro podniky z EU technicky a hospodářsky proveditelné, přičemž nejúspěšnější z nich by neměly nést žádné přímé či nepřímé dodatečné náklady plynoucí z politik v oblasti klimatu; zdůrazňuje, že ustanovení týkající se úniku uhlíku by měla zajistit zcela bezplatné přidělení technicky dosažitelných referenčních hodnot bez jakéhokoli koeficientu snížení pro odvětví s únikem uhlíku;

24.  vybízí Komisi, aby vypracovala strategie pro zavádění nízkouhlíkové energetiky s cílem podpořit rychlé začlenění takovéto energie na trh s elektřinou;

25.  je přesvědčen, že by měly být podporovány investice do technologií, které maximalizují využití energetických vstupů a získávání odpadní energie, například formou optimalizace využití procesních a odpadních plynů pro výrobu páry a elektřiny;

26.  považuje za nezbytné se více zaměřovat na dlouhodobé smlouvy mezi dodavateli elektřiny a průmyslovými spotřebiteli, snižovat náklady na energii a zdokonalovat mezinárodní dodavatelské sítě, neboť to je klíčové pro okrajové regiony EU a přispěje k odrazení od přemisťování výroby do třetích zemí a jiných členských států; zdůrazňuje, že uzavírání dlouhodobých energetických smluv může zmírnit riziko nestabilních cen energií a přispět ke snížení cen za elektřinu pro průmyslové subjekty; vyzývá Komisi, aby poskytla pokyny ohledně aspektů týkajících se hospodářské soutěže u dlouhodobých dohod o dodávkách energií;

27.  vybízí Komisi, aby vypracovala strategie pro hospodárné využívání nízkouhlíkové energie a postupné rušení dotací s cílem podpořit urychlené začlenění těchto forem energie na trh s elektřinou; domnívá se, že v mezičase by mělo být možné kompenzovat energeticky náročným odvětvím náklady na celkové příplatky k ceně elektřiny, pokud tyto náklady nemusejí nést konkurenti mimo EU;

28.  zdůrazňuje, že důležitým předpokladem je pro ocelářství zabezpečení dodávek energie; vyzývá členské státy, aby plně provedly třetí energetický balíček; vyzývá členské státy, aby prováděly nezbytné projekty energetické infrastruktury s cílem zabezpečit dodávky energií a aby investorům poskytovaly vhodné pobídky ke snižování závislosti na dovážených fosilních palivech; vybízí Komisi, aby podporovala diverzifikaci zdrojů a zásobovacích tras zemního plynu a aby převzala vůdčí úlohu při koordinaci a podpoře opatření k zajištění bezpečnosti zásobovacích tras zkapalněného zemního plynu; žádá Komisi, aby komplexně posoudila, zda je výroba elektřiny dostatečná, a poskytla pokyny ohledně způsobů, jak zajistit flexibilitu elektrických sítí;

29.  žádá Komisi, aby vypracovala zprávu o monitorování vývoje v zařízeních, jejichž integrita je ohrožena, jak k tomu vyzývá Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 13. prosince 2012 o ocelářském průmyslu EU;

II.2. Ochrana klimatu, účinné využívání zdrojů a dopad na životní prostředí

30.  připomíná, že evropské ocelářství snížilo od roku 1990 své celkové emise o přibližně 25 %; konstatuje, že ocel je zcela recyklovatelná a neztrácí přitom svou kvalitu; uznává, že výrobky z oceli hrají důležitou úlohu, neboť umožňují přechod ke znalostnímu, nízkouhlíkovému hospodářství účinně využívajícímu zdroje; zdůrazňuje význam úsilí o další snižování celkových emisí z ocelářského průmyslu;

31.  domnívá se, že evropská výroba oceli by měla být zachována na základě udržitelného modelu výroby oceli; naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala a prosazovala evropské normy udržitelnosti, jako je například značka SustSteel (Steel Construction Products Mark);

32.  zdůrazňuje význam výdajů na logistiku, zejména pro odvětví námořní dopravy, a rovněž význam dodávek surovin, bezpečnosti dodávek a hospodářského růstu spojeného s rozvojem přístavů;

33.  má za to, že EU musí diverzifikovat místa vstupu a distribuce surovin, neboť pro evropský ocelářský průmysl je zásadní zabránit závislosti na jediném přístavu, do kterého jsou suroviny přiváženy; domnívá se, že by mělo proto být vytvořeno centrum pro distribuci nerostných surovin do jižní a východní Evropy;

34.  uznává důležitou úlohu primární výroby oceli v EU s ohledem na rostoucí výrobu oceli ve světě a na význam této výroby pro dosažení úrovně kvality potřebné v některých evropských hodnotových řetězcích; zdůrazňuje, že výrobou oceli z ocelového šrotu se snižuje spotřeba energie o přibližně 75 % a ušetří se 80 % vstupních surovin; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zajistila účinné fungování evropského trhu s ocelovým šrotem, a to tím, že zlepší fungování trhů s druhotnými kovy, zabrání nelegálním vývozům šrotu, při nichž dochází k plýtvání cennými surovinami, jež evropské hospodářství potřebuje, a zvýší schopnost členských států provádět inspekce vývozu odpadu v souladu s příslušnou právní úpravou; podporuje další rozvoj recyklace šrotu prostřednictvím maximalizace sběru a zlepšování kvality šrotu, neboť se jedná o způsob, jak zajistit přístup k surovinám, omezit energetickou závislost, snížit emise a usilovat o cirkulární hospodářství; podporuje iniciativu Komise, jež spočívá v provádění inspekcí a kontrol přepravovaného odpadu s cílem zamezit nezákonnému vývozu šrotu, často do zemí, jejichž právní úprava v oblasti životního prostředí není srovnatelná s právní úpravou EU;

35.  naléhá na Komisi, aby zaujala holistický přístup ke změně klimatu, životnímu prostředí, energetice a konkurenceschopnosti, a brala přitom ohled na zvláštní rysy jednotlivých odvětví; domnívá se, že ve své regulační činnosti by měla Komise usilovat o vytváření součinností, které umožní dosahovat cílů v oblasti změny klimatu a energetiky a současně podporovat cíle konkurenceschopnosti a zaměstnanosti a minimalizovat riziko úniku uhlíku a přemisťování podniků;

36.  vyzývá Komisi, aby příští přezkum seznamu odvětví, u nichž se předpokládá únik uhlíku, provedla otevřeným a transparentním způsobem a zohlednila přitom mitigační úlohu, kterou ocel vyrobená v Evropě může hrát, a nepřímé dopady cen elektřiny na hospodářskou soutěž; naléhavě vyzývá Komisi, aby ponechala ocelářský průmysl na tomto seznamu, čímž zajistí, aby ustanovení o úniku uhlíku byla nadále účinná;

37.  zdůrazňuje, že rámec pro oblast klimatu do roku 2030 by měl zohledňovat odvětvové rozdíly, technickou proveditelnost a ekonomickou životaschopnost a měl by se držet základní zásady, že účinnějším průmyslovým závodům nebudou vznikat dodatečné náklady;

38.  je znepokojen dopady, které může mít na odvětví výroby oceli nedávné rozhodnutí Komise o vnitrostátních opatřeních členských států pro třetí období obchodování s emisemi v důsledku uplatnění jednotného opravného koeficientu pro všechna období, což znamená, že ocelářský průmysl nebude moci dosáhnout tohoto cíle ani s nejlepšími technologiemi, které jsou v současné době v Evropě k dispozici, a dokonce i nejúčinnější zařízení v Evropě tak mohou nést dodatečné náklady;

39.  zdůrazňuje význam účinné a spolehlivé infrastruktury pro rozvoj ocelářského průmyslu a připomíná, že 65 % světové produkce oceli je stále založeno na rudě, takže investice do vhodné infrastruktury pokrývající celý řetězec – od těžby přes ocelárny až po vývozní trhy – mají velký vliv na konkurenceschopnost, zejména u řídce osídlených zemí;

II.3. Rovné podmínky na mezinárodní úrovni

40.  domnívá se, že by účelem obchodních jednání měla být podpora hospodářských a strategických zájmů Unie a jejích členských států, a že by se tudíž měl uplatňovat reciproční přístup, v jehož rámci jsou zohledněna hlediska jako přístup na nové trhy, přístup k surovinám, riziko úniku uhlíku, rovné podmínky a únik know-how; uplatňované strategie by měly odrážet rozdíly mezi vyspělými ekonomikami, předními rozvíjejícími se ekonomikami a nejméně rozvinutými zeměmi; zdůrazňuje, že přístup na nové vývozní trhy rostoucích ekonomik, kde lze evropskou ocel prodávat bez obchodních překážek, bude mít pro růstový a rozvojový potenciál evropského ocelářského průmyslu rozhodující význam; vyjadřuje politování nad tím, že někteří z našich obchodních partnerů zavádějí nespravedlivá a omezující opatření, která chrání domácí ocelářský průmysl, jako například omezování investic a upřednostňování v rámci veřejných zakázek, což neoprávněně brzdí vývoz oceli z EU; vyjadřuje politování také nad tím, že od roku 2008, kdy začala světová krize, zintenzívnilo mnoho třetích zemí protekcionistická opatření ve snaze ochránit svůj ocelářský průmysl;

41.  vyzývá Evropskou komisi, aby zajistila, že budoucí obchodní dohody budou obsahovat ustanovení, která výrazně zlepší možnosti vývozu a přístupu na trh pro evropskou ocel a ocelářské produkty;

42.  podporuje návrh Komise, aby před podpisem dohod o volném obchodu bylo vždy prováděno posouzení dopadů zahrnující ocelářství, přičemž je třeba vzít v úvahu výrobní hodnotový řetězec EU a evropského ocelářství v celosvětovém měřítku; žádá Komisi, aby na základě konkrétních a jasně vymezených kritérií zahrnujících metodu zapojení zúčastněných stran pravidelně vyhodnocovala kumulativní dopad dohod, a to jak těch, které jsou v současné době platné, tak těch, o kterých jsou vedena jednání;

43.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila účinné plnění všech závazků plynoucích ze stávajících i budoucích obchodních jednání a dohod; vyzývá Komisi, aby bojovala proti nekalé hospodářské soutěži ze strany třetích zemí a za tím účelem přiměřeně a účinně využívala odpovídajících opatření, která má k dispozici, včetně nástrojů na ochranu obchodu nebo v nutných případech mechanismus pro urovnávání sporů WTO, a to přiměřeným, rychlým a účinným způsobem; vyzývá Komisi, aby bojovala proti nekalým protekcionistickým postupům ze strany třetích zemí a zajistila evropským podnikům přístup na trhy a přístup k surovinám;

44.  připomíná, že ocelářský průmysl je odvětvím, kde se nejčastěji využívají nástroje na ochranu obchodu; vyjadřuje své znepokojení nad množstvím času – průměrně se jedná o dva roky –, který Komise potřebuje k tomu, aby iniciovala antidumpingová opatření, zatímco v USA k tomu stačí pouze šest měsíců; vyzývá Komisi, aby učinila kroky, které pro EU zajistí účinné a rychle použitelné nástroje na ochranu jejího obchodu, na jejichž základě bude Komise schopna reagovat pohotověji na dumping, což je nutné, má-li evropský průmysl obstát v silně konkurenčním prostředí globalizovaného hospodářství;

45.  naléhavě vyzývá Komisi, aby ověřila, zda systém „Surveillance 2“ zajišťuje alespoň tytéž záruky dohledu a monitorování, pokud jde o dumpingové narušování trhu formou subvencí, jako systém předchozích kontrol nad dovozem některých výrobků ze železa a oceli, který se zavádí nařízením Komise (EU) č. 1241/2009);

46.  zdůrazňuje, že spravedlivý obchod s ocelářskými produkty může fungovat, pouze budou-li dodržována základní práva pracovníků a environmentální normy;

47.  zastává názor, že normy EU týkající se sociální odpovědnosti podniků (CSR) a účasti zaměstnanců by měly být plněny také evropskými podniky ve třetích zemích a že by měl být podporován regionální rozvoj;

48.  vybízí Komisi, aby zaváděla navržená opatření, jejichž cílem je zajistit přístup ke koksovatelnému uhlí;

49.  žádá Komisi, aby pokročila v reformě právního rámce pro finanční trhy, a zabránila tak spekulativnímu kolísání cen, zabezpečila transparentnost při tvorbě cen a zlepšila dodávky oceli a surovin;

50.  naléhavě žádá Komisi, aby chránila evropskou ocel legislativními nástroji pro certifikaci konečného použití nerezové oceli a jejího chemického a fyzikálního složení, a to rovněž prostřednictvím zavedení certifikace kvality pro produkty spojené s ocelí, která bude schopna ochránit výrobu EU před produkty necertifikovanými;

51.  podporuje návrh opatření předložený Komisí, jehož cílem je zamezit nelegálním trhům s výrobky z oceli; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly možná opatření, jak bojovat proti daňovým únikům;

II.4. Výzkum, vývoj a inovace

52.  konstatuje, že zásadní význam pro zachování způsobu snižování CO2 představeného v plánu do roku 2050 má všeobecné rozšíření průlomových technologií; vítá program ULCOS, jehož cílem je identifikovat a rozvíjet inovativní technologie výroby oceli s velmi nízkými emisemi uhlíku, jakož i program SPIRE a ostatní programy usilující o vývoj nových tříd oceli a nových výrobních a recyklačních postupů a obchodních modelů, které zvyšují hodnotu, efektivitu a udržitelnost a napomáhají tak konkurenceschopnosti evropského ocelářství;

53.  vyzývá Komisi, aby zavedla ambiciózní politiku inovací, která uvolní cestu rozvoji kvalitních, energeticky účinných a inovativních produktů a umožní EU obstát vůči čím dál tím tvrdší globální hospodářské soutěži;

54.  vítá výsledky dosažené díky zvláštním nástrojům v oblasti uhlí a oceli, jako je Výzkumný fond pro uhlí a ocel, a naléhá na Komisi, aby i nadále působila tímto směrem, který sleduje již od roku 2002;

55.  považuje za nezbytné rozšířit podporu inovací pro všechny činnosti spojené s ocelářským průmyslem, tzn. zavést v rámci programu Horizont 2020 nástroje EIB na podporu spolupráce v oblastech výzkumu, vývoje a inovací mezi ocelářskými podniky a regiony, v nichž se nacházejí, s cílem podpořit udržitelnou hospodářskou činnost;

56.  souhlasí s Komisí, že v rámci programu Horizont 2020 je třeba zaměřit se na demonstrační a pilotní projekty v oblasti nových technologií a čistších a energeticky účinnějších technologií hospodárněji využívajících zdroje;

57.  domnívá se, že je zapotřebí zavést mechanismy pobídek s cílem přimět velké nadnárodní skupiny k investování do výzkumu a vývoje na území, kde provádějí své průmyslové činnosti, a podpořit tak zaměstnanost a dynamiku dotčených regionů;

58.  uznává vysoká finanční rizika spojená s rozvojem, šířením, demonstrací a zaváděním průlomových technologií; podporuje vytváření klastrů, partnerství pro spolupráci v oblasti výzkumu a partnerství veřejného a soukromého sektoru, jako jsou SPIRE a EMIRI; vybízí k využívání inovativních finančních nástrojů, např. finančních nástrojů pro sdílení rizik, jež poskytnou prioritní přístup ocelářskému průmyslu, který se potýká s krizí; vyzývá Evropskou investiční banku a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, aby vypracovaly dlouhodobý rámec pro financování projektů v oblasti oceli;

59.  žádá Komisi, aby dále prosazovala evropské inovační partnerství v oblasti surovin v ocelářském průmyslu a v celém hodnotovém řetězci surovin, zejména způsoby recyklace a nové obchodní modely;

o
o   o

60.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.

(1) http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/metals-minerals/files/steel-cum-cost-imp_en.pdf
(2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0199.
(3) http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/metals-minerals/files/high-level-roundtable-recommendations_en.pdf
(4) Přijaté texty, P7_TA(2012)0509.
(5) Úř. věst. C 332 E, 15.11.2013, s. 72.
(6) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 131.
(7) Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 84.
(8) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.
(9) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.
(10) Eurofound (2009).
(11) Eurofound (leden 2014, bude vydáno).
(12) http://www.gt-vet.com/?page_id=18

Právní upozornění - Ochrana soukromí