Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2014 o působnosti stálých výborů (2013/2996(RSO))

P7_TA(2014)0018 B7-0001/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Konference předsedů,

–  s ohledem na článek 183 jednacího řádu,

1.  se rozhodl nahradit přílohu VII jednacího řádu tímto:"„Příloha VII – Působnost stálých výborů

I.  Výbor pro zahraniční věci

Výbor provádí politický dohled a koordinuje práci smíšených parlamentních výborů, parlamentních výborů pro spolupráci, meziparlamentních delegací a delegací ad hoc v oblasti své působnosti.

II.  Výbor pro rozvoj

Výbor zajišťuje koordinaci prací meziparlamentních delegací a delegací ad hoc v oblasti své působnosti.

III.  Výbor pro mezinárodní obchod

Výbor zajišťuje spojení s meziparlamentními delegacemi a delegacemi ad hoc příslušnými pro obchodní a hospodářské aspekty vztahů se třetími zeměmi.

IV.  Rozpočtový výbor

V.  Výbor pro rozpočtovou kontrolu

VI.  Hospodářský a měnový výbor

VII.  Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

a vztahů s dalšími příslušnými subjekty Unie a mezinárodními organizacemi.

VIII.  Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

IX.  Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

X.  Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

XI.  Výbor pro dopravu a cestovní ruch

XII.  Výbor pro regionální rozvoj

XIII.  Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

XIV.  Výbor pro rybolov

XV.  Výbor pro kulturu a vzdělávání

XVI.  Výbor pro právní záležitosti

XVII.  Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

XVIII.  Výbor pro ústavní záležitosti

XIX.  Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

XX.  Petiční výbor

2.  rozhodl, že toto rozhodnutí vstoupí v platnost prvním dnem prvního dílčího zasedání osmého volebního období;

3.  pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2014 k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se zrušuje rozhodnutí 2007/124/ES, Euratom, kterým se na období 2007–2013 zavádí zvláštní program „Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností“ jakožto součást obecného programu Bezpečnost a ochrana svobod (15187/2013 – C7-0418/2013 – 2013/0281(APP))

P7_TA(2014)0019 A7-0432/2013

(Zvláštní legislativní postup – souhlas)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15187/2013),

—  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 352 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 203 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (C7–0418/2013),

—  s ohledem na čl. 81 odst. 1 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu,

—  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0432/2013),

1.  souhlasí s návrhem rozhodnutí Rady;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o obnovení Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Ruské federace (13152/2013 – C7-0370/2013 – 2013/0282(NLE))

P7_TA(2014)0020 A7-0473/2013

(Konzultace)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o obnovení Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Ruské federace (13152/2013),

—  s ohledem na rozhodnutí Rady 2000/742/ES ze dne 16. listopadu 2000 o uzavření Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Ruské federace,

—  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 186 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0370/2013),

—  s ohledem na článek 81, čl. 90 odst. 7 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu,

—  s ohledem na doporučení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Rozpočtového výboru (A7-0473/2013),

1.  uděluje souhlas s obnovením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Ruské federace.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2014 o návrhu nařízení Rady o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh (přepracované znění) (COM(2013)0184 – C7-0132/2013 – 2013/0096(NLE))

P7_TA(2014)0021 A7-0479/2013

(Konzultace – přepracování)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2013)0184),

—  s ohledem na čl. 128 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C7-0132/2013),

—  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(1),

—  s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti ze dne 17. června 2013 zaslaný Hospodářskému a měnovému výboru podle čl. 87 odst. 3 jednacího řádu,

—  s ohledem na články 87 a 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0479/2013),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení původních právních předpisů a výše uvedených změn, je návrh prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu.

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise,

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Návrh Komise   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 (4)  Jednotná soustava mincí Unie by měla vzbuzovat důvěru veřejnosti a zahrnovat technologické inovace, které zajistí, že je bezpečná, spolehlivá a účinná. (4)  Jednotná soustava mincí Unie by měla vzbuzovat důvěru veřejnosti a zahrnovat technologické inovace, které zajistí, že je bezpečná, spolehlivá a účinná. Měla by rovněž umožnit boj proti padělání. Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 8 8.  Všechny příslušné informace týkající se nových vzorů národních stran oběžných mincí zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie. 8.  Všechny příslušné informace týkající se nových vzorů národních stran oběžných mincí zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie. Komise rovněž informuje Evropský parlament o jakýchkoliv připomínkách, které vznese podle odstavce 5.

(1) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2014 o budoucnosti vztahů mezi EU a ASEAN (2013/2148(INI))

P7_TA(2014)0022 A7-0441/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na hlavní právní rámec vztahů se sdružením ASEAN, tj. na dohodu o spolupráci mezi EU a ASEAN podepsanou v březnu roku 1980(1),

—  s ohledem na dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a členskými státy ASEAN, jmenovitě Brunejí, Indonésií, Malajsií, Filipínami, Singapurem, Thajskem a Vietnamem, o nichž se v současnosti jedná nebo které již byly uzavřeny,

—  s ohledem na jednání o dohodách o volném obchodu s Malajsií, Thajskem a Vietnamem a na uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a Singapurem,

—  s ohledem na strategii EU „Nové partnerství s jihovýchodní Asií“ z července roku 2003 (COM(2003)0399), která za klíčové priority označuje posílení regionálních obchodních a investičních vztahů se sdružením ASEAN a dialog v konkrétních oblastech politiky,

—  s ohledem na 7. zasedání parlamentního partnerství Asie a Evropy (ASEP) a na 22. vrcholnou schůzku sdružení ASEAN,

—  s ohledem na Norimberskou deklaraci o posíleném partnerství mezi EU a sdružením ASEAN z března roku 2007 a příslušný akční plán z listopadu roku 2007,

—  s ohledem na akční plán z Bandar Seri Begawanu na posílení partnerství mezi EU a sdružením ASEAN (2013–2017) přijatý v Bruneji dne 27. dubna 2012,

—  s ohledem na přistoupení Evropské unie ke Smlouvě o přátelství a spolupráci v jihovýchodní Asii v Phnompenhu dne 12. července 2012(2),

—  s ohledem na 9. summit Dialogu Asie–Evropa (ASEM), který se konal v listopadu 2012 v laoském Vientiane,

—  s ohledem na nadaci Asie–Evropa (ASEF), založenou v únoru roku 1997 za účelem vytvoření fóra pro vedení dialogu na nevládní úrovni,

—  s ohledem na program EU–ASEAN na podporu regionální integrace (APRIS), program na podporu regionální integrace v rámci ASEAN (ARISE) a regionální nástroj EU–ASEAN k vedení dialogu (READI), jež mají za cíl podporovat harmonizaci politik a předpisů v odvětvích nesouvisejících s obchodem,

—  s ohledem na společné prohlášení EU a USA ze dne 12. července 2012 o asijsko-tichomořské oblasti,

—  s ohledem na založení Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) dne 8. srpna 1967,

—  s ohledem na plán hospodářského společenství ASEAN dohodnutý v roce 2007 a chartu ASEAN přijatou v roce 2008,

—  s ohledem na první deklaraci lidských práv sdružení ASEAN ze dne 18. listopadu 2012, zřízení mezivládní komise ASEAN pro lidská práva (AICHR) a první dialog mezi AICHR a novým zvláštním zástupcem EU pro lidská práva Stavrosem Lambrinidisem, který proběhl dne 8. května 2013,

—  s ohledem na 14. vrcholnou schůzku sdružení ASEAN konanou v roce 2009 a na vytvoření plánu jednotného trhu (hospodářského) společenství ASEAN, politicko-bezpečnostního společenství ASEAN a socio-kulturního společenství ASEAN,

—  s ohledem na 22. vrcholnou schůzku sdružení ASEAN konanou v Bruneji ve dnech 24.–25. dubna 2013,

—  s ohledem na 7. vrcholnou schůzku zemí východní Asie (EAS) konanou v Phnompenhu dne 20. listopadu 2012, jíž se zúčastnili představitelé 17 zemí ASEAN, Číny, Japonska a Jižní Koreje (ASEAN+3), Indie, Austrálie a Nového Zélandu (ASEAN+6) a Spojených států amerických,

—  s ohledem na dohodu ASEAN o zvládání katastrof a reakcích na mimořádné události (AADMER),

—  s ohledem na společné prohlášení vydané na osmém setkání ministrů pro sociální věci a rozvoj zemí ASEAN konaném dne 6. září 2013 v Phnompenu, které bylo přípravou na summit ASEAN plánovaný na říjen 2013, a na ujednání obsažené v tomto prohlášení o tom, že přístup k sociální ochraně je základním lidským právem,

—  s ohledem na svá nedávná usnesení o členských státech sdružení ASEAN, zejména na usnesení ze dne 11. září 2013 o jednání o dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Malajsií(3), ze dne 13. června 2013 o situaci muslimů z etnické skupiny Rohingya(4), ze dne 11. června 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz(5), ze dne 18. dubna 2013 o Vietnamu, především o svobodě projevu(6) a ze dne 7. února 2013 o Laosu: případ Sombatha Somphoneho(7),

—  s ohledem na svá nedávná usnesení o členských státech ASEAN, zejména na usnesení ze dne 17. února 2011 o střetech na hranicích mezi Thajskem a Kambodžou(8), ze dne 7. července 2011 o Indonésii: útoky proti menšinám(9) a ze dne 25. listopadu 2010 o Barmě: průběh voleb a propuštění vedoucí představitelky opozice Aun Schan Su Ťij(10), ze dne 20. května 2010 o situaci v Barmě/Myanmaru(11), ze dne 20. května 2010 o situaci v Thajsku(12), ze dne 26. listopadu 2009 o situaci v Laosu a ve Vietnamu(13) a ze dne 5. února 2009 o situaci barmských uprchlíků v Thajsku(14),

—  s ohledem na „Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv provádějící rámcový program OSN „Chránit, dodržovat a napravovat““ přijaté Radou OSN pro lidská práva dne 16. června 2011,

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A7-0441/2013),

A.  vzhledem k tomu, že ASEAN je v současnosti jednou z nejdůležitějších vznikajících regionálních organizací na světě jak z hlediska hospodářského rozvoje, tak i geopolitické dynamiky;

B.  vzhledem k tomu, že charta ASEAN, podepsaná v listopadu roku 2007, vytváří právní subjektivitu a institucionální rámec ASEAN a ustavuje výbor stálých zástupců, jehož úkolem je činnost ASEAN podporovat a koordinovat;

C.  vzhledem k tomu, že cílem hospodářského společenství ASEAN je vytvořit do roku 2015 vnitřní trh pro 600 milionů obyvatel, díky čemuž ASEAN se svými konkurenceschopnými hospodářskými subjekty a rychle rostoucí vnitřní poptávkou získá postavení srovnatelné s ostatními velkými světovými trhy, například EU, USA, Čínou, Japonskem a Indií, a stane se tak silným hospodářským partnerem na regionálním a mezinárodním trhu; vzhledem k tomu, že členské státy ASEAN budou během integračního procesu muset řešit problémy související s konkurenceschopností a sociální stabilitou a posílit a rozvíjet sociální prvky tohoto procesu;

D.  vzhledem k tomu, že úsilí členských států ASEAN o restrukturalizaci ekonomiky po asijské finanční krizi v roce 1997 těmto zemím pomohlo prokázat obecně dobrou odolnost vůči současné celosvětové hospodářské krizi;

E.  vzhledem k tomu, že v roce 1993 bylo zřízeno regionální fórum ASEAN (ARF), jehož účelem je podporovat dialog a konzultace o politických a bezpečnostních otázkách a přispívat k budování důvěry a preventivní diplomacii v asijsko-tichomořské oblasti;

F.  vzhledem k tomu, že na poslední vrcholné schůzce sdružení ASEAN zazněl požadavek na jaderné odzbrojení Korejského poloostrova a výzva, aby jaderné mocnosti přistoupily k protokolu smlouvy o bezjaderné zóně v jihovýchodní Asii; vzhledem k tomu, že na summitu se rovněž diskutovalo o možném přistoupení Východního Timoru ke sdružení ASEAN;

G.  vzhledem k tomu, že Čína posiluje své hospodářské vazby se zeměmi jihovýchodní Asie; vzhledem k tomu, že členské státy sdružení ASEAN prohloubily spolupráci s USA v otázkách námořní bezpečnosti; vzhledem k tomu, že Rusko přiznává Asii značný význam ve své mezinárodní strategii; vzhledem k tomu, že země ASEAN hrají významnou úlohu při udržování míru a stability v tomto regionu; vzhledem k tomu, že EU i ASEAN znepokojují nevyřešené územní spory v Jihočínském moři a mají značný zájem na zachování míru, stability, dodržování mezinárodního práva, zejména charty OSN a Úmluvu OSN o mořském právu z roku 1982; podporuje prohlášení ASEAN o dodržování šesti zásad v Jihočínském moři z července 2012 a pokyny k provádění deklarace o chování stran v Jihočínském moři z roku 2011, jež podporují mírové řešení sporu;

H.  vzhledem k tomu, že deklarace ASEAN o lidských právech i nadále umožňuje jednotlivým zemím přijímat vlastní právní nástroje na ochranu lidských práv, ale zároveň stanoví obecný rámec na ochranu lidských práv v celém regionu;

I.  vzhledem k tomu, že dne 8. listopadu 2013 zasáhl Filipíny tajfun Haiyan, který za sebou zanechal poničená celá města a dosud neznámý počet mrtvých (zřejmě jde o tisíce osob) a miliony lidí připravil o domov; vzhledem k tomu, že se jedná o dosud nejsilnější bouři zaznamenanou na pevnině a že může sloužit jako příklad obrovského nebezpečí spojeného se stále častějšími extrémními výkyvy počasí;

J.  vzhledem k tomu, že vysoké znečištění způsobené kouřem z velkých lesních požárů v této oblasti má velmi vážné důsledky pro životní prostředí a mohlo by představovat novou bezpečnostní hrozbu;

K.  vzhledem k tomu, že EU a ASEAN si za svůj politický cíl vytkly zvyšování blahobytu a posilování spolupráce a míru ve svých regionech i na celém světě;

L.  vzhledem k tomu, že cílem akčního plánu z Bandar Seri Begawanu z roku 2012 pro vztahy mezi EU a ASEAN je strategičtější zaměření na spolupráci založenou na třech pilířích ASEAN a na spolupráci v oblasti kultury a rozvoje, přičemž se v této souvislosti konají pravidelné schůzky na úrovni ministrů a vysokých úředníků;

M.  vzhledem k tomu, že s ohledem na probíhající jednání o dohodách o volném obchodu mezi EU a Malajsií, Thajskem a Vietnamem, na uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a Singapurem a na dlouhodobý cíl, jímž je uzavření dohody o volném obchodu mezi oběma regiony, je mimořádně důležité vytvořit komplexnější politický rámec s partnery sdružení ASEAN;

1.  zastává názor, že ASEAN, coby regionálně i celosvětově významný hospodářský subjekt, může hrát důležitou roli v prosazování mírového, multilaterálního světového řádu; přál by si být svědkem dalšího rozvoje institucionálních, hospodářských a politických kapacit zemí ASEAN;

2.  důrazně podporuje ASEAN v další politické a hospodářské integraci, zejména pak ambiciózní jeho plán na vytvoření hospodářského společenství do roku 2015, včetně liberalizace jeho vnitřního trhu práce, jež by byla velmi přínosná pro všechny zúčastněné země;

3.  blahopřeje vedoucím představitelům ASEAN k významnému pokroku v procesu regionální integrace, k jehož nejviditelnějším výsledkům patří připravované zřízení hospodářského společenství ASEAN; je přesvědčen o tom, že tento pozitivní vývoj by měl být doprovázen posílením parlamentního hlediska, a vyzývá vedoucí představitele ASEAN, aby zvážili formální uznání úlohy Meziparlamentního shromáždění sdružení ASEAN (AIPA) v rámci Charty jako nedílné součástí samotného sdružení ASEAN;

4.  vyzdvihuje obrovský hospodářský potenciál regionu ASEAN a vyzývá země ASEAN a místní i zahraniční podniky působící v zemích ASEAN, aby uplatňovaly zásady sociální odpovědnosti podniků, důsledně dodržovaly základní pracovní normy Mezinárodní organizace práce a Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, prosazovaly náležitou ochranu zaměstnanců a důstojné pracovní podmínky a aby vytvořily příznivější prostředí pro rozvoj odborových svazů a jejich činnosti; v tomto ohledu naléhavě vyzývá Komisi, aby pomohla vypracovat opatření na posílení mezinárodních i místních kapacit pro vymáhání práva;

5.  domnívá se, že země ASEAN by měly přikročit k nové fázi inkluzívního hospodářského a sociálního rozvoje a věnovat pozornost zejména podpoře lidských, sociálních, pracovních a hospodářských práv svých občanů s cílem zaručit rovnoprávnější a spravedlivější společnost; domnívá se, že za tímto účelem by mělo jejich rostoucí hospodářské bohatství sloužit k posilování systémů sociálního zabezpečení a záchranných sítí; naléhavě vyzývá také EU, aby posílila svou spolupráci v oblasti lidských práv, a tak napomáhala k tomu, aby Mezivládní komise ASEAN pro lidská práva účinně prosazovala a chránila lidská práva;

6.  zdůrazňuje, že EU a ASEAN sdílejí společné hodnoty i politické a hospodářské zájmy, které by měly být přednostně nadále rozvíjeny a povýšeny na úroveň strategického partnerství; vítá, že ESVČ jako projev uznání významu tohoto vztahu vážně zvažuje jmenování vedoucího delegace EU ve sdružení ASEAN; od tohoto jmenování očekává intenzivnější koordinaci činnosti vedoucích delegací EU v členských zemích ASEAN s ambasádami členských států EU a posílení politické věrohodnosti a viditelnosti EU; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a Komisi, aby předložily přepracovanou, komplexnější strategii pro jihovýchodní Asii;

7.  je přesvědčen o tom, že EU a její členské státy by měly pracovat na vytvoření společné a ucelené strategie pro region ASEAN a navzájem se při tom podporovat a doplňovat, což EU umožní vybudovat si v tomto regionu silnější hospodářskou i politickou pozici; domnívá se, že je důležité zlepšit přítomnost EU a zástupců členských států v regionálních a národních fórech zemí ASEAN na všech úrovních;

8.  doporučuje, aby se Unie pokusila zvýšit povědomí veřejnosti v těchto zemích o skutečnosti, že svou vnější politiku uplatňuje jako regulační mocnost usilující o podporu regionální integrace pomocí politického dialogu, preferenčních obchodních dohod a dohod o partnerství;

9.  upřímně vítá jednání o sedmi dohodách o partnerství a spolupráci mezi EU a jednotlivými členskými zeměmi ASEAN, které se stanou základními kameny pro další prohlubování vzájemných vztahů, a zdůrazňuje, že je třeba urychlit jednání s ostatními členy ASEAN; žádá rychlou ratifikaci stávajících dohod o partnerství a spolupráci; domnívá se však, že dohody o partnerství a spolupráci uzavírané s jednotlivými zeměmi by se neměly stát vážnou překážkou všeobecných vztahů na úrovni EU a ASEAN;

10.  podporuje posílení parlamentního rozměru těchto vztahů; domnívá se, že zřízení formálního parlamentního shromáždění EU-ASEAN – až k tomu dozraje doba – by vztahy mezi EU a členskými zeměmi ASEAN posunulo na oficiálnější úroveň a nabídlo by multilaterální fórum pro komplexnější diskusi o globálních otázkách; navrhuje také, aby byly vytvořeny vazby mezi podvýborem EP pro lidská práva a mezivládní komisí ASEAN pro lidská práva (AICHR); je přesvědčen, že pomoc při budování kapacit by mohl Meziparlamentnímu shromáždění ASEAN (AIPA) poskytnout Úřad pro podporu parlamentní demokracie tím, že by v rámci sdružení ASEAN posílil úlohu vnitrostátních parlamentů i shromáždění AIPA;

11.  poukazuje na přínosy častějších společných schůzek na vysoké úrovni a vzájemné spolupráce a porozumění v rámci mnohostranných fór, jako je Organizace spojených národů a její agentury, MMF a WTO;

12.  zdůrazňuje, že setkání Asie-Evropa (ASEM) a parlamentní partnerství Asie-Evropa (ASEP) by měly být ze současné funkce fóra pro dialog mezi EU a ASEAN povýšeny na vládní a parlamentní úroveň a dále rozšířeny;

13.  podporuje ASEAN v budování jeho vlastního prostoru v kontextu protichůdných hospodářských a bezpečnostních zájmů Číny, Japonska a Spojených států; přál by si, aby EU byla pro ASEAN blízkým politickým partnerem při hledání nevojenských řešení významných bezpečnostních a geostrategických výzev, a to tak, že bude s tímto sdružením sdílet své zkušenosti s předcházením a řešením konfliktů týkajících se správy hranic a územních sporů s cílem podpořit mír a stabilitu v této oblasti;

14.  je znepokojen nedávnými událostmi v Jihočínském moři a oceňuje činnost pracovní skupiny pro provádění deklarace o chování stran v Jihočínském moři, jež usiluje o nalezení mírového a vzájemně prospěšného řešení sporu o tamní mořské hranice;

15.  naléhavě vyzývá Unii, aby pomohla zmírnit geopolitické napětí v regionu prostřednictvím úzkého vztahu se sdružením ASEAN, což bude znamenat posílení mechanismů k řešení konfliktů;

16.  bere na vědomí úsilí, které sdružení ASEAN vynaložilo na přijetí opatření na potírání pirátství, a vítá dosavadní ohlášené pozitivní výsledky; zdůrazňuje, že námořní trasy v této oblasti mají z hlediska světového hospodářství zásadní význam a komplexní povahu a jsou ohroženy, a domnívá se, že by se EU měla v rámci svého působení v tomto regionu neustále zaměřovat na boj proti pirátství;

17.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby pokračovaly v podpoře budování kapacit sekretariátu a orgánů ASEAN a využívaly při tom zkušeností EU; navrhuje, aby tato pomoc byla nadále poskytována prostřednictvím programu EU na podporu regionální integrace v rámci ASEAN (ARISE);

18.  vybízí k podpoře výměnných pobytů umělců mezi jednotlivými regiony a naléhavě žádá členské státy, aby podporovaly větší pokrytí regionu ASEAN ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích a ve vzdělávání a aby zvýšily svou přítomnost v regionu prostřednictvím kulturních institutů či jinými způsoby, což by rozšířilo a prohloubilo kulturní vazby se zeměmi ASEAN a zlepšilo a podpořilo vzájemnou znalost jednotlivých kultur a mezikulturní dialog;

19.  je přesvědčen, že by stálo za to zvážit uspořádání „roku kultury“, jehož téma by se každoročně měnilo a který by spočíval v tom, že by se vždy jeden členský stát EU představil v členských zemích ASEAN a že by se obdobně některá země ASEAN prezentovala v Evropě;

20.  vítá, že EU je v současnosti největším partnerem většiny členských zemí ASEAN na poli vědecké spolupráce, a navrhuje, aby byl ve vědeckých institucí v tomto regionu aktivněji propagován výzkumný a inovační program Komise Horizont 2020;

21.  zdůrazňuje významnou úlohu výměnných programů, jako je Erasmus, pro podporu mobility mladých lidí a mezikulturní spolupráci studentů a výzkumných pracovníků na vysokoškolských vzdělávacích institucích EU a sdružení ASEAN; navrhuje zřízení studijních center ASEAN v Evropě a studijních center EU na univerzitách v zemích ASEAN a rozšířit možnosti společných studijních programů; je přesvědčen, že EU potřebuje rozšířit vysokoškolské programy v angličtině, aby asijským studentům usnadnila přístup na evropské univerzity, zatímco výzkumným pracovníkům z EU by se mělo dostávat pomoci při zapojení do společných výzkumných programů v Asii, včetně spolupráce s univerzitní sítí ASEAN (AUN);

22.  navrhuje, aby byla přijata opatření – zejména prostřednictvím nového nástroje partnerství – k zintenzivnění pravidelných výměn a vytvoření společných učebních plánů, například o multikulturních společnostech a demokratických státních strukturách pro 21. století; zdůrazňuje, že je třeba zohledňovat práva menšin, prosazovat rovnost pohlaví a posílení postavení žen, zlepšit životy dívek a žen a sociální a pracovní normy, včetně zákazu nucené dětské práce, prosazovat náležitou ochranu zaměstnanců a přístup k důstojným pracovním podmínkám, vytvořit udržitelné a všeobecné státní systémy sociálního zabezpečení, právní a bezpečnostní systémy, navázat hospodářskou spolupráci a přijmout veškerá další vhodná opatření;

23.  trvá na tom, že je důležité navazovat mezilidské kontakty, a oceňuje práci nadace Asie–Evropa (ASEP), jejíž hlavní náplní je rozvíjet vazby mezi občanskými společnostmi v obou regionech; vyzývá EU, aby zaujala aktivnější a význačnější institucionální roli, než je role pouhého člena;

24.  vyzývá k zahájení iniciativy partnerství měst s cílem propojit asijské a evropské regiony, neboť dosud bylo navázáno jen velmi málo vzájemných kontaktů;

25.  navrhuje, aby EU posílila meziregionální spolupráci s ASEAN při prevenci a zvládání katastrof a krizí i při řešení důležitých výzev, jako jsou udržitelný rozvoj v oblastech zabezpečení dodávek potravin, hospodaření se zdroji (včetně vodohospodářství a využívání mořských zdrojů, a to i v povodí Mekongu), investic do zemědělství, podpory drobných zemědělců, urbanizace, propojení a dopravy, změny klimatu, obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a přechodu k jiným zdrojům energie, cestovního ruchu, výzkumu a inovací;

26.  konstatuje, že země ASEAN se stále potýkají s chudobou, která se dotýká zejména žen, osob s nízkým vzděláním, osob žijících ve venkovských oblastech a etnických či náboženských menšin; domnívá se proto, že je nezbytné lépe přerozdělovat bohatství a na všech úrovních podporovat sociální spravedlnost a že je nadále nutná nová strategie EU na pomoc při rozvoji a boji proti nerovnostem v těchto zemích, jež by zahrnovala i zajištění přístupu k financování prostřednictvím mikroúvěrů; domnívá se, že takováto strategie by měla být založena především na těchto zásadách: soudržnost rozvojových politik, dlouhodobá účinnost pomoci, upřednostňování základních sociálních potřeb, zapojení vnitrostátních aktérů, včetně vnitrostátních parlamentů, místních orgánů a rozvoj nevládních organizací a občanské společnosti;

27.  poukazuje na to, že EU by měla podpořit budování kapacit mezivládní komise ASEAN pro lidská práva a poskytnout technickou pomoc výboru ASEAN pro ženy a děti;

28.  vyjadřuje naději na posílení spolupráce a sbližování pozic v otázkách lidských práv, mezi něž patří svoboda projevu a sdělovacích prostředků, svoboda shromažďování a sdružování, a to i v odborových organizacích, a domnívá se, že EU i ASEAN mají oblasti, v nichž existuje prostor ke zlepšení, např. v souvislosti se zacházením s migranty a menšinami;

29.  očekává, že přezkum působnosti mezivládní komise ASEAN pro lidská práva se stane příležitostí k posílení její úlohy; vyzývá ASEAN, aby vypracovalo normy a pravidla, jimiž by podpořilo provádění své deklarace lidských práv; zdůrazňuje, že závazky členských zemí ASEAN vyplývající z mezinárodního práva mají přednost před veškerými protichůdnými ustanoveními této deklarace; navrhuje rovněž, aby byly v budoucnu vytvořeny podobné regionální mechanismy pro řešení sporů a ukládání sankcí v případech porušování lidských práv, které již existují v jiných regionech, jako je například Evropský soud pro lidská práva; podporuje posílenou spolupráci v záležitostech společného zájmu týkajících se lidských práv;

30.  naléhavě vyzývá EU, aby posílila svou pomoc a spolupráci v boji s korupcí, mimo jiné prosazováním ratifikace a provádění Úmluvy OSN proti korupci;

31.  naléhavě žádá Komisi, aby zemím ASEAN i nadále pomáhala při zmírňování rozdílů mezi jednotlivými státy a aby je doprovázela na cestě k politické, hospodářské a institucionální integraci na regionální úrovni a aby zvláštní pozornost věnovala především nejméně rozvinutým zemím (Kambodži, Laosu a Myanmaru);

32.  naléhavě vyzývá, aby byly uvedeny do praxe obecné zásady EU v oblasti pozemkové politiky z roku 2004, které umožní bojovat proti zabírání půdy; především zdůrazňuje, že dárci by se měli zapojit do pozemkové politiky, jejímž cílem je obrana a posilování malých rodinných zemědělských podniků;

33.  vyjadřuje uznání členským zemím ASEAN za jejich rozhodnutí vyhlásit ASEAN zónou bez jaderných zbraní a je přesvědčen, že tento příklad by měli následovat i ostatní;

34.  vyjadřuje znepokojení nad současnou politikou v oblasti životního prostředí, zejména nad rozsahem nezákonné těžby dřeva, vypalování a objemem výsledného smogu, jež mají značný negativní dopad i za hranicemi zemí ASEAN; vyjadřuje politování nad tím, že podpora biopaliv v EU přispívá k rychlému zvyšování produkce palmového oleje, s nímž je spojeno vyvlastňování půdy nebo nucené zapojování chudého venkovského obyvatelstva do pěstování palmy olejné; domnívá se proto, že je naprosto nezbytné podpořit v rámci rozvojové pomoci právo chudých osob v rozvojových zemích na půdu; podporuje zintenzivnění úsilí o ochranu životního prostředí a biologické rozmanitosti, vyjadřuje uznání práci centra ASEAN pro biologickou rozmanitost a těší se na užší spolupráci mezi EU a ASEAN v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;

35.  naléhavě vyzývá členské země ASEAN k uzavření dohody o koordinovaných opatřeních k předcházení a zamezení šíření požárů s ničivým dopadem na životní prostředí; naléhavě vyzývá Indonésii, aby ratifikovala dohodu z roku 2002 o znečištění ovzduší způsobeném požáry v tomto regionu;

36.  zdůrazňuje, že EU by měla taktéž zintenzívnit politický dialog a úzce spolupracovat v otázkách lidských a základních práv, včetně práv etnických a náboženských menšin, a v souvislosti s ochranou svobody projevu a svobodného oběhu informací v záležitostech společného zájmu, které se týkají právního státu a otázek bezpečnosti, jako je boj proti mezinárodnímu zločinu, korupci, daňovým podvodům, praní peněz a obchodování s lidmi a drogami, potírání terorismu, nešíření jaderných zbraní, odzbrojení, bezpečnost na mořích a kybernetická bezpečnost;

37.  je znepokojen problémy v oblasti urbanistického rozvoje, jimž státy ASEAN musí čelit v důsledku svého hospodářského růstu a které zahrnují například zvládání migračních toků z venkovských oblastí do měst, územní plánování a zajišťování infrastruktur a základních služeb, opatření bránící šíření chudinských čtvrtí a doporučené používání čistých energií z obnovitelných zdrojů s cílem bojovat proti znečištění; vyzývá Komisi, aby se státy ASEAN spolupracovala na strategiích k řešení těchto problémů;

38.  navrhuje, aby byla podpořena regionální hospodářská integrace, zejména volný pohyb zboží, služeb a investic a  mobilita kvalifikovaných pracovníků, a dále posílena spolupráce při zvládání katastrof a řízení krizí a v otázkách souvisejících s bezpečností, bojem proti chudobě a migrací;

39.  připomíná, že je rovněž důležité podporovat prudce se rozvíjející soukromý sektor, a to posílením dialogu mezi evropskými a asijskými podniky a spoluprací veřejného a soukromého sektoru ve finančních, investičních, hospodářských a obchodních záležitostech, včetně internacionalizace evropských malých a středních podniků a jejich přístupu na asijský trh, a v souvislosti s přetrvávající celosvětovou finanční krizí; v této souvislosti vyzývá k výměně osvědčených postupů mezi EU a ASEAN;

40.  konstatuje, že pro několik členů ASEAN představuje vývoz textilu do EU významné odvětví, a připomíná, že udílení preferencí v rámci GSP a GSP+ je podmíněno dodržováním základních pracovních norem, standardů MOP a dalších základních úmluv, které mají zásadní význam z hlediska udržitelného rozvoje;

41.  vyzývá vedoucí představitele členských zemí ASEAN, aby podpořily cíl EU účastnit se budoucích summitů zemí východní Asie po jejím přistoupení ke Smlouvě o přátelství a spolupráci v jihovýchodní Asii;

42.  vítá mírový proces a demokratické reformy v Barmě/Myanmaru, které představují historickou příležitost k významnému posílení vztahů mezi EU a ASEAN; je však nadále velmi znepokojen situací národnostních menšin; naléhavě vyzývá barmskou vládu a sousedící země ASEAN, aby vynaložily veškeré úsilí na zlepšení jejich životních podmínek a občanských práv, zejména Rohingyů;

43.  vítá skutečnost, že Kambodža a Filipíny ratifikovaly statut Mezinárodního trestního soudu (ICC) a obrací se na všechny členské státy ASEAN s výzvou, aby učinily totéž; vyzývá rovněž všechny členské země ASEAN, aby následovaly celosvětový trend a zrušily trest smrti; vybízí je rovněž k ratifikaci a provádění Úmluvy OSN proti korupci;

44.  vyjadřuje uznání Indonésii a Filipínám za jejich aktivní zapojení do Partnerství pro otevřenou správu vládnutí a jejich odhodlání k dosažení větší otevřenosti správy a bezúhonnosti veřejných činitelů; navrhuje, aby se i ostatní země ASEAN ucházely o členství v Partnerství pro otevřenou správu a vypracovaly vlastní akční plány v úzké a smysluplné spolupráci s občanskou společností a místními organizacemi;

45.  vyjadřuje však znepokojení nad tím, že zabírání půdy, beztrestnost osob spojených s vládnoucími elitami a korupce v mnoha zemích ASEAN ohrožují mimořádný hospodářský a sociální pokrok, jehož bylo v tomto regionu dosaženo;

46.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení ESVČ, Radě a Komisi, Meziparlamentnímu shromáždění ASEAN (AIPA), sekretariátu ASEAN a vládám a parlamentům členských zemí ASEAN.

(1) Úř. věst. C 85, 8.4.1980, s. 83. (2) Úř. věst. L 154, 15.6.2012, s. 1. (3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0367. (4) Přijaté texty, P7_TA(2013)0286. (5) Přijaté texty, P7_TA(2013)0245. (6) Přijaté texty, P7_TA(2013)0189. (7) Přijaté texty, P7_TA(2013)0058. (8) Úř. věst. C 188 E, 28.6.2012, s. 57. (9) Úř. věst. C 33 E, 5.2.2013, s. 201. (10) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 120. (11) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 154. (12) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 152. (13) Úř. věst. C 285 E, 21.10.2010, s. 76. (14) Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 144.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2014 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (11532/4/2013 – C7-0410/2013 – 2011/0196(COD))

P7_TA(2014)0023 A7-0471/2013

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (11532/4/2013 – C7‑0410/2013),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 7. prosince 2011(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na své stanovisko v prvním čtení(2) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (COM (2011)0451),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 72 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A7-0471/2013),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

4.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

5.  pověřuje generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ:

Prohlášení Komise o nařízení (ES) č. 561/2006

V zájmu zajištění jednotného a účinného uplatňování právních předpisů týkajících se dob řízení a dob odpočinku bude Komise nadále pozorně sledovat jejich provádění a ve vhodných případech podá náležité podněty.

(1) Úř. věst. C 43, 15.2.2012, s. 79. (2) Úř. věst. C 349 E, 29.11.2013, s. 105.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o udělování koncesí (COM(2011)0897 – C7-0004/2012 – 2011/0437(COD))

P7_TA(2014)0024 A7-0030/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0897),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 53 odst. 1, články 62 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0004/2012),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality německou Spolkovou radou, španělskou Poslaneckou sněmovnou a rakouskou Spolkovou radou, v nichž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. dubna 2012(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 19. července 2012(2),

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 17. července 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro právní záležitosti (A7-0030/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. ledna 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2014 o udělování koncesí

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2014/23/EU.)

(1) Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 84. (2) Úř. věst. C 277, 13.9.2012, s. 74.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání veřejných zakázek (COM(2011)0896 – C7-0006/2012 – 2011/0438(COD))	P7_TA(2014)0025 A7-0007/2013
OPRAVY COR01

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0896),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 53 odst. 1, článek 62 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0006/2012),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na odůvodněná stanoviska, předložená švédským parlamentem a Dolní sněmovnou Spojeného království v rámci protokolu (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality, uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. dubna 2012(1),

—  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 9. října 2012(2),

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 17. července 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro právní záležitosti (A7-0007/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. ledna 2014 k přijatí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/.../EU o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2014/24/EU.)

(1) Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 84. (2) Úř. věst. C 391, 18.12.2012, s. 49.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (COM(2011)0895 – C7-0007/2012– 2011/0439(COD))	P7_TA(2014)0026 A7-0034/2013
OPRAVY COR03

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0895),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 53 odst. 1, články 62 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0007/2012),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska, předložená švédským parlamentem a Dolní sněmovnou Spojeného království v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. dubna 2012(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 9. října 2012(2),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 17. července 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro právní záležitosti (A7-0034/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. ledna 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a rady 2014/.../EU o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2014/25/EU.)

(1) Úř. věst. C 191 , 29.6.2012, s. 84. (2) Úř. věst. C 391, 18.12.2012, s. 49.

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 15. ledna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu zboží a služeb třetích zemí na vnitřní trh Unie s veřejnými zakázkami a o postupech na podporu jednání o přístupu zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami (COM(2012)0124 – C7-0084/2012 – 2012/0060(COD))(1)

P7_TA(2014)0027 A7-0454/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Název 1 Návrh Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o přístupu zboží a služeb třetích zemí na vnitřní trh Unie s veřejnými zakázkami a o postupech na podporu jednání o přístupu zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami o přístupu zboží a služeb třetích zemí na vnitřní trh Unie s veřejnými zakázkami a koncesemi a o postupech na podporu jednání o přístupu zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami a koncesemi třetích zemí (Text s významem pro EHP) (Text s významem pro EHP) Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Právní východisko 3 a (nové) s ohledem na pozměněné směrnice o zadávání veřejných zakázek (2011/0438(COD), 2011/0439(COD) a 2011/0437(COD)); Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Právní východisko 3 b (nové) s ohledem na revidovanou mnohostrannou dohodu o veřejných zakázkách, Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 (1)  Článek 21 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že Unie vymezuje a provádí společné politiky a činnosti a usiluje o dosažení vysokého stupně spolupráce ve všech oblastech mezinárodních vztahů mj. ve snaze povzbuzovat zapojení všech zemí do světové ekonomiky, včetně postupného odstraňování omezení mezinárodního obchodu. (1)  Článek 21 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že Unie vymezuje a provádí společné politiky a činnosti a usiluje o dosažení vysokého stupně spolupráce ve všech oblastech mezinárodních vztahů mj. ve snaze chránit své hodnoty a základní zájmy, svou bezpečnost, nezávislost a celistvost a povzbuzovat zapojení všech zemí do světové ekonomiky, včetně postupného odstraňování omezení mezinárodního obchodu. Pozměňovací návrh 86 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 a (nový) (4a)  Revidovaná mnohostranná Dohoda Světové obchodní organizace (WTO) o vládních zakázkách poskytuje společnostem Unie pouze omezený přístup na trh s veřejnými zakázkami třetích zemí a vztahuje se pouze na omezený počet členů WTO, kteří jsou smluvními stranami Dohody o vládních zakázkách. Revidovaná Dohoda o vládních zakázkách byla ratifikována Unií v prosinci 2013. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 (5)  V rámci Světové obchodní organizace a prostřednictvím dvoustranných vztahů se Unie zasazuje za výrazné otevření mezinárodních trhů Unie a jejích obchodních partnerů s veřejnými zakázkami v duchu reciprocity a vzájemného prospěchu. (5)  V rámci Světové obchodní organizace a prostřednictvím dvoustranných vztahů se Unie zasazuje za výrazné otevření mezinárodních trhů Unie a jejích obchodních partnerů s veřejnými zakázkami a koncesemi v duchu reciprocity a vzájemného prospěchu. Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 a (nový) (5a)  Veřejné zakázky jsou důležitou součástí hrubého domácího produktu Unie, a proto by měly být využívány k posílení potenciálu Unie v oblasti inovací a průmyslové výroby. S ohledem na strategii udržitelné průmyslové politiky v Unii by tedy mělo být zamezeno nepoctivým nabídkám zboží a/nebo služeb pocházejících ze zemí mimo Evropskou unii. Zároveň je třeba zajistit reciprocitu a spravedlivé podmínky pro přístup jednotlivých odvětví Unie na jiné trhy. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 b (nový) (5b)  Obchodní politika Unie by měla přispívat k odstraňování chudoby na celém světě tím, že podporuje zlepšování pracovních podmínek a zdraví a bezpečnosti na pracovišti a prosazuje základní práva. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 (6)  Mnohé třetí země váhají otevřít své trhy s veřejnými zakázkami mezinárodní konkurenci či je otevřít více než dosud. V důsledku toho hospodářské subjekty Unie čelí restriktivním postupům při zadávání veřejných zakázek ze strany mnoha obchodních partnerů Unie. Tyto postupy ve svém důsledku způsobují ztrátu významných obchodních příležitostí. (6)  Mnohé třetí země váhají otevřít své trhy s veřejnými zakázkami a koncesemi mezinárodní konkurenci či je otevřít více než dosud. V důsledku toho hospodářské subjekty Unie čelí restriktivním postupům při zadávání veřejných zakázek ze strany mnoha obchodních partnerů Unie. Tyto postupy ve svém důsledku způsobují ztrátu významných obchodních příležitostí. Pozměňovací návrh 87 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 (7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb10 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby11 obsahují pouze pár ustanovení týkajících se vnějšího rozměru politiky Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek, zejména jde o články 58 a 59 směrnice 2004/17/ES. Tato ustanovení však mají jen omezený rozsah působnosti a vzhledem k nedostatku pokynů je zadavatelé příliš neuplatňují. (7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb10 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby11 obsahují pouze pár ustanovení týkajících se vnějšího rozměru politiky Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek, zejména jde o články 58 a 59 směrnice 2004/17/ES. Tato ustanovení však měla jen omezený rozsah působnosti a vzhledem k nedostatku pokynů je zadavatelé příliš neuplatňovali, a proto by měla být nahrazena věcnějšími a uplatnitelnými ustanoveními. __________________ 10 Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1. 10 Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1. 11 Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114. 11 Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114. Pozměňovací návrh 88 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 a (nový) (7a)  Účastníkům ze třetích zemí by měl být umožněn přístup na trhy s veřejnými zakázkami Unie v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2014/.../EU12 , 2014/.../EU13 a 2014/.../EU14; __________________ 12 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/.../EU ze dne … o zadávání veřejných zakázek (Úř. věst. L …). 13 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/.../EU ze dne … o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L …). 14 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/.../EU ze dne … o udělování koncesí (Úř. věst. L …). Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 (8)  V souladu s článkem 207 SFEU má být společná obchodní politika v oblasti zadávání veřejných zakázek založena na jednotných zásadách. (8)  V souladu s článkem 207 SFEU má být společná obchodní politika v oblasti zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí založena na jednotných zásadách. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 (9)  V zájmu právní jistoty hospodářských subjektů a veřejných zadavatelů / zadavatelů Unie a třetích zemí by se měly závazky Unie vůči třetím zemím, pokud jde o přístup na mezinárodní trhy s veřejnými zakázkami, promítnout v právním řádu EU, čímž bude zajištěno jejich účinné uplatňování. Komise by měla vydat pokyny týkající se uplatňování stávajících závazků Evropské unie, pokud jde o přístup na mezinárodní trhy. Tyto pokyny by měly být pravidelně aktualizovány a měly by obsahovat pro uživatele snadno použitelné informace. (9)  V zájmu právní jistoty hospodářských subjektů a veřejných zadavatelů / zadavatelů Unie a třetích zemí by se měly závazky Unie vůči třetím zemím, pokud jde o přístup na mezinárodní trhy s veřejnými zakázkami a koncesemi, promítnout v právním řádu EU, čímž bude zajištěno jejich účinné uplatňování. Komise by měla vydat pokyny týkající se uplatňování stávajících závazků Evropské unie, pokud jde o přístup na mezinárodní trhy. Tyto pokyny by měly být pravidelně aktualizovány a měly by obsahovat pro uživatele snadno použitelné informace. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 a (nový) (9a)  Komise by se měla ujistit, že nefinancuje programy, v jejichž rámci jsou mezinárodní veřejné zakázky zadávány nebo prováděny v rozporu se zásadami stanovenými ve směrnicích o veřejných zakázkách (2011/0438(COD), 2011/0439(COD) a 2011/0437(COD)). Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 (10)  Cíl zlepšit přístup hospodářských subjektů EU na trhy s veřejnými zakázkami třetích zemí, které jsou chráněny restriktivními opatřeními, a chránit rovné podmínky hospodářské soutěže v rámci jednotného evropského trhu vyžaduje, aby bylo zacházení se zbožím a službami třetích zemí, na které se nevztahují mezinárodní závazky Unie, harmonizováno v celé Evropské unii. (10)  Cíl zlepšit přístup hospodářských subjektů EU na trhy s veřejnými zakázkami a koncesemi třetích zemí, které jsou chráněny restriktivními opatřeními, a chránit rovné podmínky hospodářské soutěže v rámci jednotného evropského trhu vyžaduje, aby bylo zacházení se zbožím a službami třetích zemí, na které se nevztahují mezinárodní závazky Unie, harmonizováno v celé Evropské unii. Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 (11)  Za tímto účelem by měla být zavedena pravidla původu, aby veřejní zadavatelé / zadavatelé věděli, zda se na zboží a služby vztahují mezinárodní závazky Evropské unie. Původ zboží by se měl určovat v souladu s články 22 až 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství12. Podle tohoto nařízení by se zboží mělo považovat za zboží Unie, pokud bylo zcela pořízeno či vyrobeno v Unii. Zboží, na jehož výrobě se podílela jedna nebo více třetích zemí, by se mělo považovat za zboží pocházející ze země, kde došlo k poslednímu podstatnému hospodářsky zdůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby. Původ služby by se měl určovat na základě původu fyzické či právnické osoby, která ji poskytuje. Pokyny uvedené v 9. bodu odůvodnění by měly zahrnovat praktické uplatňování pravidel původu. (11)  Za tímto účelem by měla být zavedena pravidla původu, aby veřejní zadavatelé / zadavatelé věděli, zda se na zboží a služby vztahují mezinárodní závazky Evropské unie. Původ zboží by se měl určovat v souladu s články 59 až 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, včetně dodatečných ustanovení, která mají být přijata podle článku 65 uvedeného nařízení. Podle tohoto nařízení by se zboží mělo považovat za zboží Unie, pokud bylo zcela pořízeno či vyrobeno v Unii. Zboží, na jehož výrobě se podílela jedna nebo více třetích zemí, by se mělo považovat za zboží pocházející ze země, kde došlo k poslednímu podstatnému hospodářsky zdůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby. Původ služby by se měl určovat na základě původu fyzické či právnické osoby, která ji poskytuje. Původ služby by měl být určen v souladu se zásadami Všeobecné dohody WTO o obchodu službami (GATS). Ustanovení, která zavádějí pravidla pro určování původu služeb, by měla zabránit tomu, aby byla obcházena omezení pro přístup na trh Unie s veřejnými zakázkami zakládáním fiktivních společností (tzv. společnosti typu „poštovní schránky“). Pokyny uvedené v 9. bodu odůvodnění by měly zahrnovat praktické uplatňování pravidel původu. _____________ 12Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1 Pozměňovací návrhy 14 a 89 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 (12)  Komise by měla posoudit, zda schválí, aby veřejní zadavatelé / zadavatelé ve smyslu směrnic [2004/17/ES, 2004/18/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady [….] ze dne [….]…. o udělování koncesí(2)3] měli možnost z postupů při zadávání zakázek vyloučit zakázky na zboží a služby s odhadovanou hodnotou nejméně 5 000 000 EUR, na které se nevztahují mezinárodní závazky Evropské unie. (12)  V případě, že Komise zahájí externí šetření v oblasti zadávání zakázek, aby určila, zda v souvislosti s přístupem k trhům s veřejnými zakázkami třetích zemí byl zaznamenán nedostatek skutečné reciprocity, měla by Komise posoudit, zda schválí, aby veřejní zadavatelé / zadavatelé ve smyslu směrnic [2004/17/ES, 2004/18/ES] a směrnice Evropského parlamentu a Rady [….] ze dne [….]…. o udělování koncesí13] měli možnost z postupů zadávání zakázek nebo udělování koncesí s odhadovanou hodnotou nejméně 5 000 000 EUR vyloučit zboží a služby, na které se nevztahují mezinárodní závazky Evropské unie. Toto ustanovení se netýká postupů pro zadávání zakázek na zboží a služby, které pocházejí ze zemí Evropského hospodářského prostoru určených podle příslušných pravidel původu, ani zadávání zakázek na zboží a služby, které pocházejí ze zemí zahrnutých do režimu „Vše kromě zbraní“, jak jsou uvedeny v příloze IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/20121, ani na zadávání zakázek na zboží a služby, které pocházejí z rozvojových zemí, jež jsou v důsledku nedostatečné diverzifikace a nedostatečného začlenění do mezinárodního obchodního systému považovány za zranitelné ve smyslu přílohy VII téhož nařízení. ________________ ________________ 13 Úř. věst. L…. 13 Úř. věst. L…. 13aNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008 (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1). Pozměňovací návrhy 15 a 90 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 (13)  Veřejní zadavatelé / zadavatelé, kteří zamýšlí využít svou pravomoc v souladu s tímto nařízením a vyloučit nabídky na zboží a/nebo služby s původem mimo Evropskou unii, u nichž více než 50 % celkové hodnoty nabízeného zboží a služeb představuje nezahrnuté zboží a služby, by měli z důvodu transparentnosti informovat hospodářské subjekty o této skutečnosti v oznámení o zakázce zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie. (13)  Veřejní zadavatelé / zadavatelé, kteří zamýšlí využít svou pravomoc v souladu s tímto nařízením a vyloučit z postupů zadávání zakázek nebo udělování koncesí nabídky na zboží nebo služby s původem mimo Evropskou unii, u nichž více než 50 % celkové hodnoty nabízeného zboží a služeb představuje nezahrnuté zboží a služby, by měli z důvodu transparentnosti informovat hospodářské subjekty o této skutečnosti v úvodní části „technických specifikací “ nebo „popisného dokumentu“, jak uvádí čl. 2 odst. 1 bod 15 směrnice [2014/.../EU] o zadávání veřejných zakázek a čl. 2 bod 15 směrnice [2014/.../EU] o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, nebo v úvodní části „technických a funkčních požadavků“, jak uvádí čl. 2 odst. 13 směrnice [2014/.../EU] o udělování koncesí. Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 (15)  U zakázek s odhadovanou hodnotou nejméně 5 000 000 EUR by měla Komise schválit zamýšlené vyloučení, pokud mezinárodní dohoda o přístupu na trh v oblasti zadávání veřejných zakázek uzavřená mezi Unií a zemí, kde má zboží a/nebo služby svůj původ, obsahuje výslovnou výhradu Unie pro přístup na trh u zboží a/nebo služeb, pro které se vyloučení navrhuje. Neexistuje-li taková dohoda, měla by Komise schválit vyloučení, pokud třetí země zachovává restriktivní opatření v oblasti veřejných zakázek, jež vedou k nedostatečně důsledné reciprocitě při otevírání trhů mezi Unií a dotyčnou třetí zemí. Nedostatečně důsledná reciprocita by se měla předpokládat v situaci, kdy restriktivní opatření v oblasti veřejných zakázek způsobují vážnou a opakující se diskriminaci hospodářských subjektů, zboží a služeb EU. (15)  U zakázek a koncesí s odhadovanou hodnotou nejméně 5 000 000 EUR by měla Komise schválit zamýšlené vyloučení, pokud mezinárodní dohoda o přístupu na trh v oblasti zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí uzavřená mezi Unií a zemí, kde má zboží a/nebo služby svůj původ, obsahuje výslovnou výhradu Unie pro přístup na trh u zboží a/nebo služeb, pro které se vyloučení navrhuje. Neexistuje-li taková dohoda, měla by Komise schválit vyloučení, pokud třetí země zachovává restriktivní opatření v oblasti veřejných zakázek nebo udělování koncesí, jež vedou k nedostatečně důsledné reciprocitě při otevírání trhů mezi Unií a dotyčnou třetí zemí. Za nedostatečně důslednou reciprocitu by se měla považovat situace, kdy restriktivní opatření v oblasti zadávání veřejných zakázek nebo udělování koncesí způsobují vážnou a opakující se diskriminaci hospodářských subjektů, zboží a služeb EU, nebo situace, kdy orgány veřejné správy nedodržují ustanovení mezinárodního pracovního práva uvedená v příloze XI směrnice o zadávání veřejných zakázek [...] (2014) a v příloze XIV směrnice o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb [...] (2014), což evropským podnikům ucházejícím se o veřejné zakázky nebo koncese ve třetích zemích způsobilo vážné potíže, o nichž byla informována Komise. Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 (16)  Při posuzování existence nedostatečně důsledné reciprocity by měla Komise prověřit, do jaké míry zákony dotyčné země v oblasti veřejných zakázek zajišťují transparentnost v souladu s mezinárodními normami v této oblasti a zabraňují veškeré diskriminaci zboží, služeb a hospodářských subjektů Unie. Dále by měla prověřit, do jaké míry veřejné orgány a/nebo jednotliví zadavatelé působící v oblasti veřejných zakázek zachovávají nebo přijímají diskriminační postupy vůči zboží, službám a hospodářským subjektům Unie. (16)  Při posuzování toho, zda je zajištěna nedostatečně důsledná reciprocita, by měla Komise prověřit, do jaké míry zákony dotyčné země v oblasti veřejných zakázek a koncesí zajišťují transparentnost v souladu s mezinárodními normami v této oblasti a zabraňují veškeré diskriminaci zboží, služeb a hospodářských subjektů Unie. Dále by měla prověřit, do jaké míry veřejné orgány a/nebo jednotliví zadavatelé působící v oblasti veřejných zakázek zachovávají nebo přijímají diskriminační postupy vůči zboží, službám a hospodářským subjektům Unie nebo do jaké míry nedodržení ustanovení mezinárodního pracovního práva, jež jsou uvedena v příloze XI směrnice o zadávání veřejných zakázek [...] (2014) a v příloze XIV směrnice o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb [...] (2014), ze stany orgánů veřejné moci způsobilo evropským podnikům vážné potíže, když se ucházely o veřejné zakázky nebo koncese ve třetích zemích, o nichž informují Komisi. Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 a (nový) (16a)  Veřejní zadavatelé a Komise by měli při posuzování nabídek, jež zahrnují zboží a/nebo služby pocházející ze zemí mimo Evropskou unii, zajistit dodržování kritérii spravedlivého obchodu a pracovních práv a environmentálních norem stanovených čl. 15 odst. 2 a v příloze 11 směrnice o veřejných zakázkách [...] (2014) XXX. Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 (17)  Komise by měla být schopna předcházet případnému nepříznivému dopadu zamýšleného vyloučení na probíhající obchodní jednání s dotyčnou třetí zemí. Proto v případě, že se daná země zapojuje do významných jednání s Unií o přístupu na trh v oblasti zadávání veřejných zakázek a že podle názoru Komise existuje v blízké budoucnosti reálná vyhlídka na odstranění restriktivních postupů zadávání zakázek, může Komise přijmout prováděcí akt, kterým stanoví, že zboží a služby z této země nemají být po dobu jednoho roku vyloučeny z postupů při zadávání zakázek. (17)  Komise by měla být schopna předcházet případnému nepříznivému dopadu zamýšleného vyloučení na probíhající obchodní jednání s dotyčnou třetí zemí. Proto v případě, že daná země vede s Unií významná jednání o přístupu na trh v oblasti zadávání veřejných zakázek a/nebo udělování koncesí, a podle názoru Komise existuje v blízké budoucnosti reálná vyhlídka na odstranění restriktivních postupů zadávání zakázek a/nebo udělování koncesí, může Komise přijmout prováděcí akt, kterým stanoví, že zboží a služby z této země nemají být po dobu jednoho roku vyloučeny z postupů při zadávání zakázek. Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 (18)  Vzhledem k tomu, že přístup zboží a služeb ze třetích zemí na vnitřní trh s veřejnými zakázkami Unie spadá do působnosti společné obchodní politiky, neměli by členské státy nebo jejich veřejní zadavatelé / zadavatelé mít možnost omezovat přístup zboží a služeb třetích zemí do svých zadávacích řízení jinak než za použití opatření stanovených v tomto nařízení. (18)  Vzhledem k tomu, že přístup zboží a služeb ze třetích zemí na vnitřní trh s veřejnými zakázkami Unie a ke koncesím Unie spadá do působnosti společné obchodní politiky, neměli by členské státy nebo jejich veřejní zadavatelé / zadavatelé mít možnost omezovat přístup zboží a služeb třetích zemí do svých zadávacích řízení jinak než za použití opatření stanovených v tomto nařízení nebo v příslušném právu Unie. Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 (19)  Jelikož je pro veřejné zadavatele / zadavatele obtížnější posoudit vysvětlení uchazečů u nabídek na dodávky zboží a/nebo služeb pocházejících ze zemí mimo Evropskou unii, u nichž více než 50 % celkové hodnoty nabízeného zboží a služeb představuje nezahrnuté zboží a služby, je při zpracování nabídek s neobvykle nízkou cenou vhodné zajistit větší transparentnost. Vedle pravidel stanovených v článku 69 směrnice o zadávání veřejných zakázek a článku 79 směrnice o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb by měl veřejný zadavatel / zadavatel, který zamýšlí přijmout nabídku s neobvykle nízkou cenou, písemně informovat ostatní uchazeče o svém záměru a uvést důvody pro tuto neobvykle nízkou uváděnou cenu nebo náklady. Ostatní uchazeči tak budou moci přispět k přesnějšímu posouzení toho, zda bude úspěšný uchazeč za podmínek uvedených v zadávací dokumentaci schopen zcela dostát smlouvě. Tyto dodatečné informace tudíž pomohou dosáhnout rovnějších podmínek na trhu EU s veřejnými zakázkami. (19)  Jelikož je pro veřejné zadavatele / zadavatele obtížnější posoudit vysvětlení uchazečů u nabídek na dodávky zboží a/nebo služeb pocházejících ze zemí mimo Evropskou unii, u nichž více než 50 % celkové hodnoty nabízeného zboží a služeb představuje nezahrnuté zboží a služby, je při zpracování nabídek s neobvykle nízkou cenou vhodné zajistit větší transparentnost. Nabídky na provedení stavebních prací, zajištění dodávek nebo poskytnutí služeb, které se zdají být neobvykle nízké, mohou vycházet z technicky, hospodářsky nebo právně nevyhovujících předpokladů či postupů. Kromě pravidel stanovených v článku 69 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/XXX/EU13a a článku 79 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/XXX/EU13b by měl veřejný zadavatel / zadavatel, který zamýšlí přijmout nabídku s neobvykle nízkou cenou, písemně informovat ostatní uchazeče o svém záměru a uvést důvody pro tuto neobvykle nízkou uváděnou cenu nebo náklady. Nebude-li uchazeč schopen poskytnout dostatečné vysvětlení, měl by být veřejný zadavatel oprávněn tuto nabídku odmítnout. Ostatní uchazeči tak budou moci přispět k přesnějšímu posouzení toho, zda bude úspěšný uchazeč za podmínek uvedených v zadávací dokumentaci schopen zcela dostát smlouvě. Tyto dodatečné informace tudíž pomohou dosáhnout rovnějších podmínek na trhu EU s veřejnými zakázkami. _________________ 13a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/XXX/EU o zadávání veřejných zakázek (Úř. věst. XXX) (2011/0438(COD)). 13b Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/XXX/EU o zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. XXX) (2011/0439(COD)). Pozměňovací návrhy 22 a 91 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 (20)  Komise musí mít kdykoliv možnost dát z vlastní iniciativy nebo na žádost zúčastněných stran či členského státu podnět k prošetření externího zadávání zakázek, pokud jde o údajné zachovávání restriktivních postupů ze strany třetí země. Přihlédnout by se mělo zejména ke skutečnosti, že v souladu s ustanoveními čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení schválila Komise řadu zamýšlených vyloučení pro třetí země. Těmito vyšetřovacími postupy není dotčeno nařízení Rady (ES) č. 3286/94 ze dne 22. prosince 1994, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace14. (20)  Komise musí mít kdykoliv možnost dát z vlastní iniciativy nebo na žádost zúčastněných stran či členského státu podnět k prošetření externího zadávání zakázek a udělování koncesí, pokud jde o údajné zachovávání restriktivních postupů ze strany třetí země. Komise by při svém rozhodování o tom, zda zahájí externí šetření, měla zohlednit počet žádostí veřejných zadavatelů / zadavatelů nebo členských států. Těmito vyšetřovacími postupy není dotčeno nařízení Rady (ES) č. 3286/94 ze dne 22. prosince 1994, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace14. ________________ ________________ 14.Úř. věst. L 349, 31.12.1994 14.Úř. věst. L 349, 31.12.1994 Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 (21)  Pokud se Komise na základě dostupných informací důvodně domnívá, že třetí země přijala nebo zachovává restriktivní postupy při zadávání veřejných zakázek, měla by být schopna zahájit šetření. Je-li existence restriktivních postupů při zadávání veřejných zakázek ve třetí zemi potvrzena, Komise by ji měla vyzvat k zahájení konzultací s cílem zlepšit příležitosti hospodářských subjektů, zboží a služeb při zadávání veřejných zakázek v této zemi. (21)  Pokud se Komise na základě dostupných informací důvodně domnívá, že třetí země přijala nebo zachovává restriktivní postupy při zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí, měla by být schopna zahájit šetření. Je-li existence restriktivních postupů při zadávání veřejných zakázek ve třetí zemi potvrzena, Komise by ji měla vyzvat k zahájení konzultací s cílem zlepšit příležitosti hospodářských subjektů, zboží a služeb při zadávání veřejných zakázek v této zemi. Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 (22)  Pokud konzultace s danou zemí nevedou k dostatečnému zlepšení příležitostí hospodářských subjektů, zboží a služeb EU při zadávání veřejných zakázek, měla by Komise přijmout vhodná omezující opatření. (22)  Pokud konzultace s danou zemí nevedou v rozumné lhůtě k dostatečnému zlepšení příležitostí hospodářských subjektů, zboží a služeb EU při zadávání veřejných zakázek nebo pokud daná země nepřijme dostatečná nápravná opatření, měla by Komise přijmout vhodná omezující opatření. Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 (23)  Tato opatření mohou zahrnovat povinné vyloučení některých druhů zboží a služeb z dané třetí země z postupů při zadávání veřejných zakázek v Evropské unii nebo uvalení povinné cenové sankce na nabídky zboží a služeb pocházejících z dané třetí země. Aby nedocházelo k obcházení těchto opatření, může být rovněž nezbytné vyloučit určité právnické osoby pod zahraniční kontrolou nebo v zahraničním vlastnictví usazené v Evropské unii, které nevyvíjejí významnou podnikatelskou činnost, jež je přímo a skutečně propojena s hospodářstvím daného členského státu. Vhodná opatření by měla být přiměřená restriktivním postupům při zadávání veřejných zakázek, jichž se týkají. (23)  Tato opatření mohou zahrnovat povinné vyloučení některých druhů zboží a služeb z dané třetí země z postupů při zadávání veřejných zakázek nebo udělování koncesí v Evropské unii nebo uvalení povinné cenové sankce na nabídky zboží a služeb pocházejících z dané třetí země. Aby nedocházelo k obcházení těchto opatření, může být rovněž nezbytné vyloučit určité právnické osoby pod zahraniční kontrolou nebo v zahraničním vlastnictví usazené v Evropské unii, které nevyvíjejí významnou podnikatelskou činnost, jež je přímo a skutečně propojena s hospodářstvím daného členského státu. Vhodná opatření by měla být přiměřená restriktivním postupům při zadávání veřejných zakázek, jichž se týkají, a měla by platit nejvýše po dobu pěti let s možností prodloužení o dalších pět let. Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Bod odůvodnění 24 a (nový) (24a)  Mají-li být náležitě zohledněny environmentální, sociální a pracovní požadavky, je rovněž nezbytně nutné, aby veřejní zadavatelé přijali odpovídající opatření, která zajistí soulad se závazky stanovenými environmentálním, sociálním a pracovním právem uplatňovaným v místě výkonu prácí a která vyplývají z mezinárodních závazků, právních předpisů, nařízení, výnosů a rozhodnutí na vnitrostátní i unijní úrovni a z kolektivních smluv. Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Bod odůvodnění 26 (26)  S ohledem na celkovou politiku Unie pro nejméně rozvinuté země, jak ji stanoví mj. nařízení Rady (ES) č. 732/2008 ze dne 22. července 2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009, je vhodné u zboží a služeb z těchto zemí postupovat podobně jako u zboží a služeb Unie. (26)  S ohledem na zastřešující politický cíl Unie, který spočívá v podpoře hospodářského růstu rozvojových zemí a jejich začlenění do světového hodnotového řetězce a který představuje základ pro zavedení systému všeobecných preferencí Unie v souladu s  nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012, je vhodné u zboží a služeb z nejméně rozvinutých zemí využívajících režim „Vše kromě zbraní“ a rovněž u zboží a služeb z rozvojových zemí, jež jsou v důsledku nedostatečné diverzifikace a nedostatečného začlenění do mezinárodního obchodního systému považovány za zranitelné ve smyslu definic v přílohách IV a VII nařízení (EU) č. 978/2012, postupovat podobně jako u zboží a služeb Unie. Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Bod odůvodnění 27 (27)  Aby bylo možné promítnout do právního řádu Evropské unie závazky týkající se přístupu na mezinárodní trhy v oblasti veřejných zakázek, učiněné po přijetí tohoto nařízení, měla by Komise být podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie zmocněna přijímat akty pozměňující seznam mezinárodních dohod uvedený v příloze k tomuto nařízení. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci své přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Komise by při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci měla zajistit současné, včasné a náležité předání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. (27)  Aby bylo možné promítnout do právního řádu Evropské unie závazky týkající se přístupu na mezinárodní trhy v oblasti veřejných zakázek a koncesí přijaté po přijetí tohoto nařízení, měla by Komise být podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie zmocněna přijímat akty pozměňující seznam mezinárodních dohod uvedený v příloze k tomuto nařízení. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci své přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Bod odůvodnění 30 (30)  Komise by měla nejméně každé tři roky předkládat zprávu o uplatňování tohoto nařízení. (30)  Komise by měla nejméně každé tři roky předkládat zprávu o uplatňování tohoto nařízení. V ní by měla posoudit, jak nařízení funguje a jakého pokroku bylo dosaženo při vzájemném otevírání trhů s veřejnými zakázkami. Komise spolu s druhou zprávou o uplatňování tohoto nařízení, kterou vypracuje nejpozději šest let po vstupu tohoto nařízení v platnost, předloží buď návrh na zlepšení nařízení nebo uvede, z jakých důvodů nejsou dle jejího názoru žádné změny nařízení nutné. Pokud Komise nepředloží návrh, ani neuvede, z jakých důvodů nejsou změny nařízení nutné, použitelnost tohoto nařízení skončí. Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Bod odůvodnění 31 (31)  V souladu se zásadou proporcionality je pro dosažení základního cíle, kterým je vytvoření společné vnější politiky v oblasti zadávání veřejných zakázek, nezbytné a vhodné stanovit pravidla zacházení se zbožím a službami, na něž se nevztahují mezinárodní závazky Evropské unie. V souladu s čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii nepřekračuje toto nařízení o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb ze třetích zemí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů, (31)  V souladu se zásadou proporcionality je pro dosažení základního cíle, kterým je vytvoření společné vnější politiky v oblasti zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí, nezbytné a vhodné stanovit pravidla zacházení se zbožím a službami, na něž se nevztahují mezinárodní závazky Evropské unie. V souladu s čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii nepřekračuje toto nařízení o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb ze třetích zemí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů, Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 1.  Toto nařízení stanoví pravidla přístupu zboží a služeb ze třetích zemí k zadávání zakázek na provedení stavebních prací a/nebo stavby, dodávku zboží a zajištění služeb veřejnými zadavateli / zadavateli Unie a stanoví postupy na podporu jednání o přístupu zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami. 1.  Toto nařízení stanoví pravidla přístupu zboží a služeb ze třetích zemí k zadávání zakázek na provedení stavebních prací a/nebo stavby, dodávku zboží a zajištění služeb veřejnými zadavateli / zadavateli Unie a stanoví postupy na podporu jednání o přístupu zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami. Členské státy nebo jejich veřejní zadavatelé / zadavatelé mohou omezit přístup zboží a služeb ze třetích zemí ke svým zadávacím řízením pouze na základě opatření stanovených v tomto nařízení nebo v příslušném právu Unie. Pozměňovací návrh 93 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 2 – podostavec 2 Toto nařízení se použije na zadávání zakázek tam, kde je dodávka zboží nebo služeb zadána pro veřejné účely a nikoli za účelem dalšího komerčního prodeje či za účelem výroby zboží nebo zajištění služeb pro komerční prodej. Toto nařízení se použije na zadávání zakázek tam, kde je dodávka zboží nebo služeb zadána pro veřejné účely a na udělování koncesí na stavební práce a služby poskytované pro veřejné účely, a nikoli za účelem dalšího komerčního prodeje či za účelem výroby zboží nebo zajištění služeb pro komerční prodej. Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. a a)  „dodavatelem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která na trhu nabízí zboží; a)  „hospodářským subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo veřejný subjekt nebo skupina takových osob a/nebo subjektů, které na trhu nabízí provedení stavebních prací a/nebo staveb, dodání výrobků nebo poskytování služeb; Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. b b)   „poskytovatelem služeb“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která na trhu nabízí provedení stavebních prací nebo stavby či zajištění služby; b)   „uchazečem“ se rozumí hospodářský subjekt, který podal nabídku; Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. d d)   „zahrnutým zbožím nebo službami“ se rozumí zboží nebo služby pocházející ze země, s níž Unie uzavřela mezinárodní dohodu v oblasti zadávání veřejných zakázek, jež zahrnuje závazky, pokud jde o přístup na trh, a podléhající ustanovením příslušné dohody. Seznam příslušných dohod je uveden v příloze I tohoto nařízení; d)   „zahrnutým zbožím nebo službami“ se rozumí zboží nebo služby pocházející ze země, s níž Unie uzavřela mezinárodní dohodu v oblasti zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí, jež zahrnuje závazky, pokud jde o přístup na trh, a podléhající ustanovením příslušné dohody. Seznam příslušných dohod je uveden v příloze I tohoto nařízení; (Tento pozměňovací návrh se týká celého legislativního textu (přidání odkazu na koncese tam, kde jsou zmíněny veřejné zakázky); jeho přijetí si vyžádá provedení technických úprav v celém textu.) Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. g a (nové) ga)  „nedostatečně důslednou reciprocitou“ se rozumí, že existují legislativní, regulační nebo administrativní opatření, postupy nebo praxe, které přijali nebo používají veřejní zadavatelé nebo jednotliví zadavatelé ve třetích zemích a které omezují přístup k trhu s veřejnými zakázkami a koncesemi, jelikož nejsou dostatečně transparentní ve srovnání s mezinárodními normami a zahrnují diskriminační legislativní ustanovení a administrativními postupy, což vede k závažnému a opakovanému diskriminačnímu zacházení s hospodářskými subjekty, zbožím a službami Unie. Za „nedostatečně důslednou reciprocitu“ se rovněž považuje situace, kdy orgány veřejné zprávy nedodržují ustanovení pracovního práva uvedená v příloze XI směrnice o zadávání veřejných zakázek [...] (2014) a v příloze XIV směrnice o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb [...] (2014), což evropským podnikům ucházejícím se o veřejné zakázky nebo koncese ve třetích zemích způsobilo vážné potíže, o nichž byla informována Komise. Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – písm. b b)  zahrnuje pojem „hospodářský subjekt“ zároveň dodavatele i poskytovatele služeb; vypouští se Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – písm. c c)  se hospodářský subjekt, který podal nabídku, označuje jako „uchazeč“; vypouští se Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – písm. e e)  znamená „povinná cenová sankce“ povinnost zadavatelů zvýšit – s určitými výjimkami – cenu za služby a/nebo zboží pocházející z některých třetích zemí, jež byla nabídnuta v zadávacích řízeních. e)   znamená „povinná cenová sankce“ povinnost zadavatelů zvýšit – s určitými výjimkami – cenu za služby a/nebo zboží pocházející z některých třetích zemí, jež byla nabídnuta v zadávacích řízeních nebo v postupech udělování koncesí. (Tento pozměňovací návrh se týká celého legislativního textu (jde o přidání odkazu na udělování koncesí tam, kde je zmíněno zadávání veřejných zakázek, ať už v jednotném nebo v množném čísle); jeho přijetí si vyžádá provedení technických úprav v celém textu.) Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 1.   Původ zboží se určuje v souladu s články 22 až 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství. 1.   Původ zboží se určuje v souladu s články 59 až 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/20132a, včetně dodatečných ustanovení, která mají být přijata podle článku 65 tohoto nařízení. __________________ 18 Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1 Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 – pododstavec 1 – návětí Původ služby se určuje na základě původu fyzické či právnické osoby, která ji poskytuje. Za původ poskytovatele služeb se považuje: Původ služby se určuje na základě původu fyzické či právnické osoby, která ji poskytuje. Za původ hospodářského subjektu poskytujícího služby se považuje: Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Článek 4 Zacházení se zahrnutým zbožím a službami Zacházení se zahrnutým zbožím a službami Při zadávání zakázek na provedení stavebních prací a/nebo stavby, dodávku zboží nebo zajištění služeb zacházejí veřejní zadavatelé / zadavatelé se zahrnutým zbožím a službami stejným způsobem jako se zbožím a službami pocházejícími z Evropské unie. Při zadávání zakázek na provedení stavebních prací a/nebo stavby, dodávku zboží nebo zajištění služeb nebo při udělování koncesí na provedení stavebních prací nebo zajištění služeb zacházejí veřejní zadavatelé / zadavatelé se zahrnutým zbožím a službami stejným způsobem jako se zbožím a službami pocházejícími z Unie. Se zbožím nebo službami pocházejícími z nejméně rozvinutých zemí uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 732/2008 se zachází jako se zahrnutým zbožím a službami. Se zbožím nebo službami pocházejícími z nejméně rozvinutých zemí uvedených v příloze IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 nebo z rozvojových zemí, které jsou v důsledku nedostatečné diverzifikace a nedostatečného začlenění do mezinárodního obchodního systému a do světové ekonomiky považovány za zranitelné, jak uvádí příloha VII nařízení (EU) č. 978/2012, se zachází jako se zahrnutým zbožím a službami. Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 1.   Komise na žádost veřejných zadavatelů / zadavatelů posoudí, zda u zakázek, jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) je nejméně než 5 000 000 EUR, schválí vyloučení z postupů při zadávání zakázek nabídky obsahující zboží nebo služby s původem mimo Unii, pokud více než 50 % celkové hodnoty nabízeného zboží a služeb představuje nezahrnuté zboží a služby, a to za následujících podmínek. 1.   Zahájí-li Komise na žádost veřejných zadavatelů / zadavatelů šetření externího zadávání zakázek podle článku 8, posoudí, poté co zveřejní oznámení o zahájení šetření v Úředním věstníku Unie, zda u zakázek, jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) je nejméně 5 000 000 EUR, schválí vyloučení z postupů při zadávání zakázek nabídky obsahující zboží nebo služby s původem mimo Unii, pokud více než 50 % celkové hodnoty nabízeného zboží a služeb představuje nezahrnuté zboží a služby, a to za následujících podmínek. Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 1 V případech, kdy veřejní zadavatelé / zadavatelé zamýšlejí požádat o vyloučení z postupů při zadávání zakázek podle odstavce 1, uvedou to v oznámení o zakázce, které zveřejní v souladu s článkem 35 směrnice 2004/18/ES, článkem 42 směrnice 2004/17/ES nebo článkem 26 směrnice o udělování koncesí. V případech, kdy veřejní zadavatelé / zadavatelé zamýšlejí požádat o vyloučení z postupů při zadávání zakázek podle odstavce 1, uvedou to jasně v úvodní části technických specifikací nebo v dokumentaci, jak je uvedeno v č. 2 odst. 15 směrnice [2014/…/EU] o veřejných zakázkách a směrnice [2014/…/EU] o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, nebo v úvodní části technických a funkčních požadavků, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 13 směrnice [2014/…/EU] o udělování koncesí. Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 3 Pokud veřejní zadavatelé / zadavatelé obdrží nabídky, které splňují podmínky odstavce 1 a u nichž z tohoto důvodu zamýšlejí požádat o vyloučení, informují o tom Komisi. Veřejný zadavatel / zadavatel může během oznamovacího postupu pokračovat v analýze nabídek. Pokud veřejní zadavatelé / zadavatelé obdrží nabídky, které splňují podmínky odstavce 1 a u nichž z tohoto důvodu zamýšlejí požádat o vyloučení, informují o tom Komisi ve lhůtě osmi kalendářních dnů. Veřejný zadavatel / zadavatel může během oznamovacího postupu pokračovat v analýze nabídek. Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 4 – písm. b b)  popis předmětu zakázky; b)  popis předmětu zakázky nebo koncese; Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 4 – písm. d a (nové) da)  případně veškeré další informace, jež Komise považuje za důležité. Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 5 Komise si může od veřejného zadavatele / zadavatele vyžádat doplňující informace. vypouští se Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 6 Tyto informace musí být předloženy ve lhůtě osmi pracovních dnů, počínaje prvním pracovním dnem následujícím po dni, kdy veřejný zadavatel / zadavatel obdrží žádost o doplňující informace. Pokud Komise ve lhůtě uvedené v odstavci 3 neobdrží žádné informace, běh lhůty se pozastaví do doby, než Komise obdrží požadované informace. Tyto informace musí být předloženy ve lhůtě osmi kalendářních dnů, počínaje prvním kalendářním dnem následujícím po dni, kdy veřejný zadavatel / zadavatel obdrží žádost o doplňující informace. Pokud Komise ve lhůtě uvedené v odstavci 3 neobdrží žádné informace, běh lhůty se pozastaví do doby, než Komise obdrží požadované informace. Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 3 3.   U zakázek uvedených v odstavci 1 přijme Komise ve lhůtě dvou měsíců počínaje prvním pracovním dnem následujícím po dni, kdy obdržela oznámení, prováděcí akt, kterým schválí zamýšlené vyloučení. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2. Tato lhůta může být v náležitě odůvodněných případech jednou prodloužena maximálně o dva měsíce, zejména pokud informace obsažené v oznámení nebo v přiložených dokumentech jsou neúplné nebo nepřesné nebo pokud v uváděných skutečnostech došlo k podstatným změnám. Pokud na konci této dvouměsíční lhůty nebo prodloužené lhůty Komise nepřijme rozhodnutí o schválení či neschválení vyloučení, má se za to, že Komise vyloučení neschválila. 3.   Pokud Komise zjistí, že u zboží nebo služeb, jejichž vyloučení navrhuje, neexistuje dostatečně důsledná reciprocita, jak je definováno v čl. 2 odst. 1 bodu ga), přijme prováděcí akt, kterým schválí vyloučení nabídek na základě šetření v souladu s přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2. Tento prováděcí akt se přijímá ve lhůtě jednoho měsíce počínaje prvním kalendářním dnem následujícím po dni, kdy obdržela žádost uvedenou v odstavci 1. Tato lhůta může být v náležitě odůvodněných případech jednou prodloužena maximálně o jeden měsíc, zejména pokud informace obsažené v oznámení nebo v přiložených dokumentech jsou neúplné nebo nepřesné nebo pokud v uváděných skutečnostech došlo k podstatným změnám. Pokud na konci této měsíční lhůty nebo prodloužené lhůty Komise nepřijme rozhodnutí o schválení či neschválení vyloučení, má se za to, že Komise vyloučení neschválila. Toto vyloučení je dočasné, dokud není ukončen postup šetření externího zadávání zakázek stanovený v článku 8, uzavřen postup konzultací stanovený v článku 9, nebo případně nejsou přijata opatření, jimiž se omezí přístup nezahrnutého zboží a služeb k veřejným zakázkám Unie, jak je stanoveno v článku 10. Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. b b)   pokud dohoda uvedená v písmeni a) neexistuje a třetí země zachovává restriktivní opatření vedoucí k nedostatečně důsledné reciprocitě při otevírání trhů mezi Unií a dotyčnou třetí zemí. b)   pokud dohoda uvedená v písmeni a) neexistuje a třetí země zachovává při zadávání veřejných zakázek nebo udělování koncesí restriktivní opatření vedoucí k nedostatečně důsledné reciprocitě při otevírání trhů mezi Unií a dotyčnou třetí zemí, zejména pokud tato restriktivní opatření poškozují průmyslovou politiku Unie. Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 4 – pododstavec 2 Pro účely písmene b) se předpokládá nedostatečně důsledná reciprocita v případech, kdy restriktivní opatření v oblasti veřejných zakázek způsobují vážnou a opakující se diskriminaci hospodářských subjektů, zboží a služeb Unie. vypouští se Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 5 5.  Při posuzování existence nedostatečně důsledné reciprocity by měla Komise prověřit: vypouští se a)  do jaké míry zákony dotyčné země v oblasti veřejných zakázek zajišťují transparentnost v souladu s mezinárodními normami v oblasti zadávání veřejných zakázek a zabraňují veškeré diskriminaci zboží, služeb a hospodářských subjektů Unie; b)  do jaké míry veřejní zadavatelé / jednotliví zadavatelé zachovávají nebo přijímají diskriminační postupy vůči zboží, službám a hospodářským subjektům Unie. Pozměňovací návrh 92 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 7 7.  Veřejní zadavatelé / zadavatelé, kteří vyloučili nabídky podle odstavce 1, uvedou tuto skutečnost v oznámení o zadání zakázky, které zveřejní v souladu s článkem 35 směrnice 2004/18/ES, článkem 42 směrnice 2004/17/ES nebo článkem 27 směrnice o udělování koncesí. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví jednotné formuláře oznámení o zadání zakázky. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s poradním postupem podle čl. 17 odst. 3. 7.  Pokud byli nabídky vyloučeny podle odstavce 3, veřejní zadavatelé / zadavatelé uvedou tuto skutečnost, včetně příslušných důvodů, v oznámení o zadání zakázky, které zveřejní v souladu s článkem 35 směrnice 2004/18/ES, článkem 42 směrnice 2004/17/ES nebo článkem 27 směrnice o udělování koncesí. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví jednotné formuláře oznámení o zadání zakázky. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s poradním postupem podle čl. 17 odst. 3. Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 8 8.  Odstavec 1 se nevztahuje na případy, kdy Komise přijala prováděcí akt o dočasném přístupu zboží a služeb ze země, která se zapojuje do významných jednání s Unií, jak stanoví čl. 9 odst. 4. 8.  Odstavec 1 se nemusí použít na případy, kdy Komise přijala prováděcí akt o dočasném přístupu zboží a služeb ze země, která se zapojuje do významných jednání s Unií, jak stanoví čl. 9 odst. 4. Komise zadavateli, který podal žádost, řádně zdůvodní příslušné rozhodnutí. Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 V případech, kdy veřejný zadavatel / zadavatel poté, co ověří vysvětlení uchazeče, zamýšlí v souladu s článkem 69 směrnice o zadávání veřejných zakázek nebo článkem 79 směrnice o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb přijmout nabídku obsahující zboží nebo služby s původem mimo Unii s neobvykle nízkou cenou, u níž více než 50 % celkové hodnoty nabízeného zboží a služeb představuje nezahrnuté zboží a služby, písemně informuje ostatní uchazeče o svém záměru a uvede důvody pro neobvykle nízkou uváděnou cenu nebo náklady. V případech, kdy veřejný zadavatel / zadavatel poté, co ověří vysvětlení uchazeče, zamýšlí v souladu s článkem 69 směrnice o zadávání veřejných zakázek nebo článkem 79 směrnice o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb přijmout nabídku obsahující zboží nebo služby s původem mimo Unii s neobvykle nízkou cenou, u níž více než 50 % celkové hodnoty nabízeného zboží a služeb představuje nezahrnuté zboží a služby, písemně informuje ostatní uchazeče o svém záměru a uvede důvody pro neobvykle nízkou uváděnou cenu nebo náklady. Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby hospodářské subjekty při plnění veřejných zakázek dodržovaly příslušné povinnosti v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva, jež vyplývají z práva Unie, vnitrostátních právních předpisů, kolektivních smluv nebo z ustanovení mezinárodního sociálního a pracovního práva a práva v oblasti životního prostředí uvedených v příloze XI směrnice o veřejných zakázkách [...] 2014. Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 2 Veřejný zadavatel / zadavatel se může rozhodnout nezveřejnit jakékoli informace, pokud by to bránilo výkonu práva nebo bylo jiným způsobem v rozporu s veřejným zájmem nebo poškodilo oprávněné obchodní zájmy hospodářských subjektů, ať už veřejných či soukromých, nebo spravedlivou hospodářskou soutěž mezi nimi. Poté, co jsou ostatní uchazeči veřejným zadavatelem / zadavatelem informováni o jeho úmyslu přijmout nabídku s neobvykle nízkou cenou, mají možnost poskytnout veřejnému zadavateli / zadavateli v přiměřené lhůtě příslušné informace, aby byl při rozhodování o přijetí nabídky plně obeznámen s příslušnými faktory, které by mohly ovlivnit posouzení neobvykle nízké uváděné ceny nebo nákladů. Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 1 Domnívá-li se Komise, že je to v zájmu Unie, může z vlastní iniciativy nebo na žádost zúčastněných stran či členského státu kdykoli zahájit šetření externího zadávání zakázek, pokud jde o možné použití restriktivních opatření. Komise může z vlastní iniciativy nebo na žádost zúčastněných stran, veřejného zadavatele / zadavatele či členského státu kdykoli zahájit šetření externího zadávání zakázek, pokud jde o možné použití restriktivních opatření. Komise při svém rozhodování o tom, zda zahájí šetření externího zadávání zakázek, zohlední počet žádostí veřejných zadavatelů / zadavatelů nebo členských států. Pokud Komise odmítne zahájit šetření z vlastní iniciativy, musí členskému státu, zúčastněné straně nebo zadavateli, který podal žádost, řádně zdůvodnit své rozhodnutí. Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 2 Přihlédne zejména ke skutečnosti, zda byla schválena řada zamýšlených vyloučení v souladu s čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení. vypouští se Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 2.  Šetření podle odstavce 1 se vede na základě kritérií uvedených v článku 6. 2.  Šetření podle odstavce 1 se vede na základě kritérií uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. ga). Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 3 3.  Posouzení, zda příslušná třetí země zachovává restriktivní opatření, provádí Komise na základě informací předložených zúčastněnými stranami a členskými státy a/nebo skutečností shromážděných během šetření; posouzení se dokončí ve lhůtě devíti měsíců od začátku šetření. V řádně odůvodněných případech může být tato lhůta prodloužena o tři měsíce. 3.  Posouzení, zda příslušná třetí země zachovává restriktivní opatření, provádí Komise na základě informací předložených zúčastněnými stranami a členskými státy a/nebo skutečností shromážděných během šetření nebo v rámci pravidelných zpráv o obchodních překážkách ve třetích zemích; posouzení se dokončí ve lhůtě tří měsíců od začátku šetření. V řádně odůvodněných případech může být tato lhůta prodloužena o jeden měsíc. Po zahájení postupu stanoveného v tomto článku Komise ve svém posouzení zohlední žádosti veřejných zadavatelů / zadavatelů o provedení šetření podle čl. 6 odst. 1. Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 1 Přijme-li po zahájení konzultace dotyčná země uspokojivá nápravná opatření, a nepřijme-li přitom nové závazky v oblasti přístupu na trh, může Komise konzultaci pozastavit nebo ukončit. Přijme-li po zahájení konzultace dotyčná země uspokojivá nápravná opatření, a nepřijme-li přitom nové závazky v oblasti přístupu na trh, může Komise konzultaci pozastavit, ukončit nebo vyzvat dotyčnou zemi, aby zahájila jednání podle čl. 9 odst. 4. Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 3 – návětí Pokud dotyčná třetí země zrušila, pozastavila nebo špatně provádí přijatá nápravná opatření, může Komise: Pokud dotyčná třetí země zrušila, pozastavila nebo špatně provádí přijatá nápravná opatření, jedná Komise v souladu s článkem 10 a přijme prováděcí akty, jimiž omezí přístup zboží a služeb pocházejících ze třetí země. Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 3 – písm. i i)  obnovit nebo znovu zahájit konzultaci s dotyčnou třetí zemí a/nebo vypouští se Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 3 – písm. ii ii)  na základě článku 10 přijmout prováděcí akty, jimiž omezí přístup zboží a služeb pocházejících z této třetí země. vypouští se Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 4 4.  Jestliže je po zahájení konzultace zřejmé, že nejvhodnějším prostředkem k ukončení restriktivních postupů při zadávání veřejných zakázek je uzavření mezinárodní dohody, povedou se jednání podle článků 207 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie. Zapojuje-li se daná země do významných jednání s Evropskou unií o přístupu na trh v oblasti zadávání veřejných zakázek, může Komise přijmout prováděcí akt, kterým stanoví, že zboží a služby z této země nemohou být vyloučeny z postupů při zadávání zakázek podle článku 6. 4.  Jestliže je po zahájení konzultace zřejmé, že nejvhodnějším prostředkem k ukončení restriktivních postupů při zadávání veřejných zakázek je uzavření mezinárodní dohody, povedou se jednání podle článků 207 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie. Zapojuje-li se daná země do významných jednání s Evropskou unií o přístupu na trh v oblasti zadávání veřejných zakázek, může Komise přijmout prováděcí akt, kterým stanoví, že zboží a služby z této země nemohou být vyloučeny z postupů při zadávání zakázek podle článku 6. Komise členskému státu, zúčastněné straně nebo zadavateli, který podal žádost, řádně zdůvodní příslušné rozhodnutí. Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 5 – pododstavec 1 – návětí Komise může konzultaci ukončit, přijme-li dotyčná země mezinárodní závazky dohodnuté s Unií v některém z těchto rámců: Komise může konzultaci ukončit, pokud dotyčná země přijala s Unií či na mezinárodní úrovni následující opatření: Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 5 – pododstavec 1 – písm. a (nové) a)  mezinárodní závazky byly dohodnuty s Evropskou unií v některém z těchto rámců: Pozměňovací návrh 69 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 5 – pododstavec 1 – písm. a iii iii)  rozšíření jejích závazků v oblasti přístupu na trh, přijatých v rámci Dohody WTO o vládních zakázkách nebo dvoustranné dohody s Unií uzavřené v tomto rámci, iii)  rozšíření jejích závazků v oblasti přístupu na trh, přijatých v rámci Dohody WTO o vládních zakázkách nebo dvoustranné dohody s Unií uzavřené v tomto rámci a Pozměňovací návrh 70 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 5 – pododstavec 1 – písm. b (nové) b)  dotyčná země přijala nápravná opatření, Pozměňovací návrh 71 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 6 6.   Nevede-li konzultace s danou třetí zemí do 15 měsíců od svého zahájení k uspokojivým výsledkům, ukončí Komise konzultaci a zváží, zda přijme prováděcí akty omezující přístup zboží a služeb pocházejících ze třetí země podle článku 10. 6.   Nevede-li konzultace s danou třetí zemí do 12 měsíců od svého zahájení k uspokojivým výsledkům, ukončí Komise konzultaci a zváží, zda přijme prováděcí akty omezující přístup zboží a služeb pocházejících ze třetí země podle článku 10. Pozměňovací návrh 72 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1 1.   Jestliže se při šetření podle článku 8 a po uplatnění postupu stanoveného v článku 9 zjistí, že restriktivní opatření v oblasti veřejných zakázek přijatá nebo zachovávaná danou třetí zemí vedou k nedostatečně důsledné reciprocitě při otevírání trhů mezi Unií a dotyčnou třetí zemí, jak se uvádí v článku 6, může Komise přijmout prováděcí akty, jimiž dočasně omezí přístup nezahrnutého zboží a služeb pocházejících z této třetí země. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2. 1.   Jestliže se při šetření podle článku 8 a po uplatnění postupu stanoveného v článku 9 zjistí, že neexistuje dostatečně důsledná reciprocita při otevírání trhů mezi Unií a dotyčnou třetí zemí, jak se uvádí v čl. 2, odst. 1 písm. ga), může Komise přijmout prováděcí akty, jimiž dočasně omezí přístup nezahrnutého zboží a služeb pocházejících z této třetí země na dobu až pěti let, přičemž toto období může být prodlouženo o dalších pět let. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2. Pozměňovací návrh 73 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 3 – návětí Opatření přijatá podle odstavce 1 se mohou omezovat především na: Komise neschválí zamýšlené vyloučení v případě, že by vedlo k porušení závazků týkajících se přístupu na trh, které přijala Unie ve svých mezinárodních dohodách. Opatření přijatá podle odstavce 1 se mohou omezovat především na: Pozměňovací návrh 74 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový) Pokud opatření přijatá podle čl. 9 odst. 4 a článku 10 nebyla již pozastavena nebo zrušena, vyprší jejich platnost pět let poté, co vstoupila v platnost. Pozměňovací návrh 75 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 1 – návětí 1.   Veřejní zadavatelé / zadavatelé se mohou rozhodnout neuplatnit v zadávacím řízení opatření podle článku 10: 1.   Veřejní zadavatelé / zadavatelé mohou Komisi požádat, aby neuplatnila v zadávacím řízení opatření podle článku 10: Pozměňovací návrh 76 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 (nový) Pokud Komise do 15 kalendářních dnů nepřijme rozhodnutí o schválení či neschválení této žádosti, má se za to, že Komise vyloučení neschválila. Ve výjimečných případech může být tato lhůta prodloužena o dalších nejvýše pět kalendářních dnů. Pozměňovací návrh 77 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 2 – pododstavec 1 Pokud veřejný zadavatel / zadavatel zamýšlí neuplatňovat opatření přijatá podle článku 10 tohoto nařízení nebo obnovená podle článku 11, uvede svůj úmysl v oznámení o zakázce, které zveřejní v souladu s článkem 35 směrnice 2004/18/ES nebo článkem 42 směrnice 2004/17/ES. Oznámí to rovněž Komisi ve lhůtě deseti kalendářních dnů ode dne zveřejnění oznámení o zakázce. Pokud veřejný zadavatel / zadavatel zamýšlí neuplatňovat opatření přijatá podle článku 10 tohoto nařízení nebo obnovená podle článku 11, uvede svůj úmysl v oznámení o zakázce, které zveřejní v souladu s článkem 35 směrnice 2004/18/ES nebo článkem 42 směrnice 2004/17/ES. Pozměňovací návrh 78 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 2 – pododstavec 2 Oznámení se zasílá prostřednictvím jednotného formuláře elektronickou cestou. Komise přijme prováděcí akty, které stanoví jednotné formuláře oznámení o zakázce a oznámení v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 17 odst. 3. Komise přijme prováděcí akty, které stanoví jednotné formuláře oznámení o zakázce v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 17 odst. 3. Pozměňovací návrh 79 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 2 – pododstavec 3 Oznámení obsahuje tyto údaje: vypouští se a)  název a kontaktní údaje veřejného zadavatele / zadavatele; b)  popis předmětu zakázky; c)  informace o původu hospodářských subjektů a zboží a/nebo služeb, jež mají být přijaty; d)  důvody, na nichž se zakládá rozhodnutí o neuplatnění omezujících opatření, a podrobné odůvodnění použití výjimky; e)  případně veškeré další informace, jež veřejný zadavatele / zadavatel považuje za důležité. Pozměňovací návrh 80 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 3 3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci podle článku 14 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti jakýchkoli již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci. 3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci podle článku 14 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním kalendářním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti jakýchkoli již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci. Pozměňovací návrh 81 Návrh nařízení Článek 16 a (nový) Článek 16a Podmíněnost zadávání veřejných zakázek v rámci programů financovaných Unií ve třetích zemích V rámci veřejných zakázek financovaných Evropskou unií a jejími členskými státy Evropská komise zajistí, aby byl zaveden závazný právní rámec, jehož cílem je regulace zadávání a provádění zakázek na mezinárodní úrovni. V této souvislosti Unie přijme jednotné předpisy, jejichž cílem je zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže mezi hospodářskými subjekty Unie a třetích zemí. Pozměňovací návrh 82 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 2.  Komise, Rada, Evropský parlament, členské státy ani jejich úředníci nevyzradí žádné informace důvěrného charakteru, které obdrželi podle tohoto nařízení, bez výslovného svolení poskytovatele těchto informací. vypouští se Pozměňovací návrh 83 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 4 a (nový) 4a.  Informace získané na základě tohoto nařízení, které jejich poskytovatel označí za důvěrné, nesmějí být v žádném případě zveřejněny, nedá-li k tomu poskytovatel své výslovné svolení. Pozměňovací návrh 84 Návrh nařízení Článek 19 Do 1. ledna 2017 a nejméně každé tři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení a o pokroku mezinárodních jednání, pokud jde o přístup hospodářských subjektů EU k zadávání veřejných zakázek ve třetích zemích, prováděných podle tohoto nařízení. Za tímto účelem předloží členské státy Komisi na její žádost náležité informace. Nejméně každé tři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení a o pokroku mezinárodních jednání, pokud jde o přístup hospodářských subjektů EU k zadávání veřejných zakázek ve třetích zemích, prováděných podle tohoto nařízení. Za tímto účelem předloží členské státy Komisi na její žádost náležité informace. Spolu se svou druhou zprávou předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh pozměněného nařízení, nebo uvede, z jakých důvodů nejsou podle ní žádné změny nařízení nutné. Pokud Komise tuto povinnost nesplní, vyprší platnost tohoto nařízení po uplynutí druhého roku od předložení druhé zprávy. Pozměňovací návrh 85 Návrh nařízení Článek 20 Vstupem tohoto nařízení v platnost se ruší články 58 a 59 směrnice 2004/17/ES. Komise posoudí, zda články 58 a 59 směrnice 2004/17/ES mají být zachovány. S ohledem na závěry tohoto posouzení předloží Komise legislativní návrh na zrušení těchto článků, který nabude účinnosti vstupem tohoto nařízení v platnost.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru k opětovnému projednání podle čl. 57 odst.2 druhého pododstavce (A7-0454/2013). (2) Úř. věst. L….

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 15. ledna 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 2001/110/ES o medu (COM(2012)0530 – C7-0304/2012 – 2012/0260(COD))(1)

P7_TA(2014)0028 A7-0440/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 17 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 (1)  Na základě rozsudku Soudního dvora ze dne 6. září 2011 ve věci C-442/098 má být pyl v medu považován za složku ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy9. Rozsudek Soudu se zakládal na úvaze vycházející ze skutečností, jež mu byly předloženy, a sice že pyl se do medu dostává především v důsledku fyzického vytáčení plástů, které včelař provádí za účelem sběru medu. Pyl se však dostává do úlu pouze v důsledku činnosti včel a v medu se vyskytuje přirozeně bez ohledu na to, zda včelař med získává vytáčením plástů či nikoli. Je proto nutné objasnit, aniž by bylo dotčeno použití nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech10 na geneticky modifikovaný pyl v medu, že pyl je součástí medu, který je přírodní látkou a nemá žádné složky, a pyl není tudíž složkou ve smyslu směrnice 2000/13/ES. Směrnice Rady 2011/110/EC ze dne 20. prosince 2001 o medu11 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. (1)  Med je ve směrnici Rady 2001/110/ES definován jako přírodní sladká látka produkovaná včelami. Med se skládá především z různých cukrů, převážně fruktosy a glukosy, a jiných látek, jako jsou organické kyseliny, enzymy a pevné částice zachycené při sběru medu. Směrnice 2001/110/ES chrání přírodní charakter medu omezením lidských zásahů, které by mohly změnit jeho složení. Směrnice zvláště zakazuje přidávání jakýchkoli potravinových složek do medu, včetně potravinářských přídavných látek, nebo přidávání jakýchkoli látek jiných než med. Stejně tak zakazuje odstraňování jakýchkoli specifických součástí medu, včetně pylu, kromě případů, kdy se tomu nelze vyhnout při odstraňování cizorodých látek. Tyto požadavky jsou v souladu s normami Codexu alimentarius týkajícími se medu. __________________ __________________ 11 Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 47. 1 Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 47. Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 a (nový) (1a)  Aby se zohlednila rostoucí vnímavost spotřebitelů na přítomnost geneticky modifikovaných organismů v potravinách a jejich práva na informace o přítomnosti těchto organismů, a v souladu s nařízením (EU) č. 1169/2011, by měla být odpovídajícím způsobem změněna směrnice Rady 2001/110/ES*. ____________________________ * Směrnice Rady 2001/110/ES ze dne 20. prosince 2001 o medu (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 47). Pozměňovací návrh 18 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 b (nový) (1b)  Pyl je uveden mezi vlastnostmi složení medu stanovenými ve směrnici 2001/110/ES. Dostupné poznatky, včetně empirických a vědeckých údajů, potvrzují, že původcem přítomnosti pylu v medu jsou včely medonosné. Pylová zrnka spadají do nektaru, který včely medonosné sbírají. Nasbíraný nektar obsahující pylová zrnka pak v úlu přemění na med. Podle dostupných údajů se může do medu dostat další pyl z ochlupení včel, pyl přítomný ve vzduchu vevnitř úlu a pyl, který včely uložily do buněk pláství, jež mohou být náhodou otevřeny, když včelař med vytáčí. Z toho vyplývá, že se pyl dostává do úlu v důsledku činnosti včel a v medu se vyskytuje přirozeně bez ohledu na to, zda včelař med vytáčí, či nikoli. Kromě toho včelaři pyl do medu nepřidávají záměrně, protože to je zakázáno směrnicí 2001/110/ES. Pozměňovací návrh 19 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 c (nový) (1c)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/20111 definuje „složku“ jako jakoukoli látku, která je použita při výrobě nebo přípravě potraviny a je v konečném výrobku stále přítomná, i když případně ve změněné formě. Tato definice naznačuje úmyslné použití látky při výrobě nebo přípravě potraviny. Vzhledem k přírodnímu charakteru medu a zejména k přirozenému původu přítomnosti jeho specifických součástí včetně pylu je nezbytné vyjasnit, že pyl ani žádná jiná specifická součást medu by neměly být považovány za „složky“ medu ve smyslu nařízení (EU) č. 1169/2011. __________________ 1Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18). Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 d (nový) (1d)  Med je přírodní produkt, proto by měl být vyňat z požadavku na uvedení seznamu složek. Pozměňovací návrh 23 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 e (nový) (1e)  Opatření pro koexistenci na úrovni členských států zavedená v souladu s článkem 26a směrnice 2001/18/ES by měla zajistit, že nebude třeba provádět standardní analýzu medu, mimo jiné stanovením požadavků na minimální vzdálenost. Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 4 (4)  Přílohy směrnice 2001/110/ES obsahují technické prvky, které může být nutno přizpůsobit nebo aktualizovat s ohledem na vývoj v příslušných mezinárodních normách. Směrnice nesvěřuje Komisi příslušné pravomoci, aby mohla uvedené přílohy ihned přizpůsobit nebo aktualizovat s ohledem na vývoj v mezinárodních normách. V zájmu důsledného provádění směrnice 2001/110/ES by pravomoc přizpůsobovat nebo aktualizovat přílohy uvedené směrnice s ohledem nejen na technický pokrok, ale také na vývoj v mezinárodních normách, rovněž měla být svěřena Komisi. vypouští se Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 (6)  V zájmu zohlednění technického pokroku a ve vhodných případech i vývoje v mezinárodních normách by tudíž pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy měla být přenesena na Komisi, která tak bude moci přizpůsobovat nebo aktualizovat technické parametry týkající se popisů a definic výrobků v přílohách směrnice 2001/110/ES. vypouští se Pozměňovací návrh 20 Návrh směrnice Čl. 1 – bod 1 Směrnice 2001/110/ES Čl. 2 – bod 5 5.  Jelikož je pyl specifickou přirozenou součástí medu, nepovažuje se za složku ve smyslu čl. 6 odst. 4 směrnice 2000/13/ES výrobků vymezených v příloze 1 této směrnice.“ 5.  Jelikož je pyl specifickou přirozenou součástí medu, nepovažuje se za složku ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. f nařízení (EU) č. 1169/2011/ES výrobků vymezených v příloze 1 této směrnice.“ Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 Směrnice 2001/110/ES Článek 6 Článek 6 vypouští se Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 6a za účelem úpravy technických parametrů týkajících se názvů, popisů výrobků a definic v příloze I, jakož i vlastností složení medu v příloze II, s ohledem na technický pokrok a ve vhodných případech i vývoj v mezinárodních normách. Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Čl. 1 – bod 3 Směrnice 2001/110/ES Článek 6a – odst. 2 2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 4 a 6 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje (…). (Úřad pro publikace doplní datum, kterým tento pozměňující akt vstoupí v platnost). 2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku v článku 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let počínaje …*. Komise nejpozději devět měsíců před uplynutím pětiletého období vypracuje zprávu o přenesení pravomoci. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. __________________________ * Den vstupu této změny směrnice v platnost. Pozměňovací návrh 14 Návrh směrnice Čl. 1 – bod 3 Směrnice 2001/110/ES Čl.6a – odst. 3 3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 4 a 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedených v článku 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po svém zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Pozměňovací návrh 15 Návrh směrnice Čl. 1 – bod 3 Směrnice 2001/110/ES Čl. 6a – bod 5 Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 4 a 6 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“ Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“ Pozměňovací návrh 16 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 – pododstavec 1 Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 1 bodem 1 do [datum]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 1 bodem 1 do ...*. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění. ___________________ * 12 měsíců po vstupu této směrnice v platnost.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru k opětovnému projednání podle čl. 57 odst.2) druhého pododstavce (A7-0440/2013).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Hercule III na podporu činností v oblasti ochrany finančních zájmů Evropské unie COM(2011)0914 – C7–0513/2011 – 2011/0454(COD)

P7_TA(2014)0029 A7-0385/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2011)0914),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0513/2011),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 15. května 2012(1),

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 14. listopadu 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Rozpočtového výboru (A7-0385/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. ledna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2014, kterým se zavádí program na podporu činností v oblasti ochrany finančních zájmů Evropské unie (program Hercule III) a zrušuje rozhodnutí č. 804/2004/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 250/2014.)

(1) Úř. věst. C 201, 7.7.2012, s. 1.

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 15. ledna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady kterým se mění nařízení (ES) č. 638/2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy, pokud jde o svěření přenesených a prováděcích pravomocí Komisi pro účely přijímání některých opatření, předávání informací celními správami, výměnu důvěrných informací mezi členskými státy a definici statistické hodnoty (COM(2013)0578 – C7-0242/2013 – 2013/0278(COD))(1)

P7_TA(2014)0030 A7-0457/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 (6)   Je obzvlášť důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. (6)   Je obzvlášť důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na nejúčinnější odborné úrovni, poté, co členské státy informuje o tom, s kým budou konzultace vedeny a na jakém základě se zajistí dodržování nestrannosti a zabrání potenciálním střetům zájmů. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 (7)   Komise by měla zajistit, aby tyto akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly významnou dodatečnou administrativní zátěž pro členské státy a respondenty. (7)   Komise by měla zajistit, aby tyto akty v přenesené pravomoci nevedly k dalším nákladům či dále nezvyšovaly administrativní zátěž pro členské státy a respondenty a aby zůstaly maximálně hospodárné. Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 (8)   Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provádění nařízení (ES) č. 638/2004, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby mohla přijímat opatření v souvislosti se shromažďováním informací, zejména pokud jde o kódy, jež mají být použity, technická ustanovení v souvislosti se sestavováním ročních statistik obchodu podle podnikových ukazatelů a opatření nezbytná k zajištění kvality předávaných statistik v souladu s kritérii kvality. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. (8)   Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provádění nařízení (ES) č. 638/2004, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby mohla přijímat opatření v souvislosti se shromažďováním informací, zejména pokud jde o kódy, jež mají být použity, technická ustanovení v souvislosti se sestavováním ročních statistik obchodu podle podnikových ukazatelů a opatření nezbytná k zajištění kvality bezplatně předávaných statistik v souladu s kritérii kvality. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 (10)   V rámci strategie pro novou strukturu Evropského statistického systému (dále jen „ESS“) za účelem lepší koordinace a partnerství v jasném pyramidovém uspořádání v rámci ESS by měl mít poradní úlohu a pomáhat Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí Výbor pro Evropský statistický systém (dále jen „Výbor pro ESS“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice9. (10)   V rámci strategie pro novou strukturu Evropského statistického systému (dále jen „ESS“) za účelem lepší koordinace a partnerství v jasném pyramidovém uspořádání v rámci ESS by měl mít poradní úlohu a pomáhat Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí Výbor pro Evropský statistický systém (dále jen „Výbor pro ESS“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/20099. Klíčem k sestavování kvalitnějších statistik v Unii je lepší koordinace mezi vnitrostátními orgány a Komisí (Eurostatem). __________________ __________________ 9 Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164. 9 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164). Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 (11)   Nařízení (ES) č. 638/2004 by mělo být změněno tak, že se odkaz na Výbor pro Intrastat nahradí odkazem na Výbor pro ESS. (11)   Nařízení (ES) č. 638/2004 by mělo být změněno tak, že se odkaz na Výbor pro Intrastat nahradí odkazem na Výbor pro ESS. Výbor pro ESS by měl mít stejnou členskou strukturu jako Výbor pro Intrastat, tj. každý členský stát by měl být zastoupen jedním členem. Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 (12)   Zjednodušení systému celního odbavení mělo na celní úrovni za následek ztrátu statistických informací o zboží v procesu celních postupů. Aby byla zajištěna úplnost údajů, informace o pohybu takového zboží by měly být zahrnuty v systému Intrastat. (12)   Zjednodušení systému celního odbavení mělo na celní úrovni za následek ztrátu statistických informací o zboží v procesu celních postupů. Aby byla zajištěna úplnost údajů, informace o pohybu takového zboží by měly být zahrnuty v systému Intrastat, přičemž veškeré dodatečné náklady by měly být omezeny na minimum. Tyto informace by měly být poskytovány v souladu se zásadou „jednosměrného toku výkaznictví“, tzn. že pokud lze zajistit kvalitu údajů, měly by tyto údaje shromažďovat pouze vývozci. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 (13)   Mezi členskými státy by měla být povolena výměna důvěrných údajů týkajících se statistiky obchodu uvnitř EU s cílem zvýšit efektivitu vývoje, tvorby a šíření těchto statistik nebo jejich kvalitu. (13)   Mezi členskými státy by měla být povolena výměna důvěrných údajů týkajících se statistiky obchodu uvnitř EU, která by měla být bezplatná, pokud je to nutné ke zvýšení efektivity vývoje, tvorby a šíření těchto statistik nebo jejich kvalitu. Tato výměna by měla být dobrovolná a měla by být umožněna po přechodné období po vstupu tohoto nařízení v platnost. Výměna důvěrných údajů by však měla probíhat obezřetně a neměla by sama o sobě zvyšovat administrativní náklady podniků. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 (14)   Definice statistické hodnoty by měla být ujasněna a uvedena do souladu s definicí téhož údaje ve statistikách obchodu mimo EU. (14)   Definice statistické hodnoty by měla být ujasněna a uvedena do souladu s definicí téhož údaje ve statistikách obchodu mimo EU, aby byla zajištěna lepší porovnatelnost statistik obchodu uvnitř EU se statistikami obchodu mimo EU. Jednotné definice jsou zásadně důležité pro řádný a hladký průběh přeshraničního obchodu, a jsou zvláště nezbytné pro to, aby mohly jednotlivé vnitrostátní orgány jednotně vykládat pravidla ovlivňující přeshraniční činnost podniků. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 (15)   V souladu se zásadou proporcionality je nutné a vhodné stanovit pravidla pro předávání informací celními správami, pravidla pro výměnu důvěrných informací mezi členskými státy a definici statistické hodnoty v oblasti statistiky obchodu uvnitř EU. Toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle, v souladu s čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii. (15)   V souladu se zásadou proporcionality je nutné a vhodné stanovit harmonizovaná pravidla pro předávání informací celními správami, pravidla pro výměnu důvěrných informací mezi členskými státy a definici statistické hodnoty v oblasti statistiky obchodu uvnitř EU. Toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle, v souladu s čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 a (nový) (15a)  Předávání údajů vnitrostátními orgány by mělo být pro členské státy a instituce nebo agentury Unie bezplatné. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 a (nový) (17a)  Vzhledem k hospodářské situaci členských států a k posilování koordinačních opatření na úrovni Unie je třeba vypracovat integrovaný přístup a stále spolehlivější statistické ukazatele, jež budou umožňovat účinnější provádění politik. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 b (nový) (17b)  Vzhledem k nedávno odhaleným nedostatkům v ochraně údajů evropských občanů a členských států je třeba posílit zabezpečení jednotlivých způsobů přenosu citlivých statistických údajů, včetně hospodářských údajů, Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Čl. 1 – bod 2 – písm. b Nařízení (ES) č. 638/2004 Čl. 5 – odst. 2 2.   Statistické informace o odesílání a přijímání zboží, které je pro celní nebo daňové účely předmětem jednotného správního dokladu, jsou vnitrostátním orgánům poskytovány nejméně jednou měsíčně přímo celními orgány. 2.   Statistické informace o odesílání a přijímání zboží, které je pro celní nebo daňové účely předmětem jednotného správního dokladu, jsou vnitrostátním orgánům poskytovány jednou měsíčně přímo celními orgány. Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Čl. 1 – bod 5 Nařízení (ES) č. 638/2004 Čl. 9 a –odst. 1 Výměna důvěrných údajů podle čl. 3 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice* je výhradně pro statistické účely povolena mezi odpovědnými orgány členských států v případech, kdy tato výměna přispívá ke zvýšení efektivity vývoje, tvorby a šíření evropských statistik souvisejících s obchodem mezi členskými státy nebo ke zvýšení jejich kvality. Bezplatná výměna důvěrných údajů podle čl. 3 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009*) je výhradně pro statistické účely povolena mezi odpovědnými orgány členských států v případech, kdy tato výměna prokazatelně přispívá ke zvýšení efektivity vývoje, tvorby a šíření evropských statistik souvisejících s obchodem mezi členskými státy nebo k výraznému zvýšení jejich kvality. Veškeré další administrativní zatížení a náklady pro členské státy se omezí na minimum. Tato výměna důvěrných informací je dobrovolná až do …**. __________________ __________________ * Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164. * Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164). ** Pět let od vstupu tohoto nařízení v platnost. Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Čl. 1 – bod 5 Nařízení (ES) č. 638/2004 Čl. 9 a –odst. 2 Vnitrostátní orgány, které obdrží důvěrné údaje, nakládají s těmito informacemi jako s důvěrnými a používají je výhradně pro statistické účely. Vnitrostátní orgány, které obdrží důvěrné údaje, nakládají s těmito informacemi jako s důvěrnými a používají je výhradně pro statistické účely. Vnitrostátní orgány nesmí předat tyto údaje žádné mezinárodní organizaci kromě organizací uvedených v tomto nařízení. Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Čl. 1 – bod 6 – písm. c Nařízení (ES) č. 638/2004 Čl. 10 – odst. 5 5.   Členské státy mohou za určitých podmínek, které splňují požadavky na kvalitu, zjednodušit informace, které mají být poskytovány o jednotlivých drobných transakcích. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a, pokud jde o definice těchto podmínek. 5.   Členské státy mohou za určitých podmínek, které splňují požadavky na kvalitu, zjednodušit informace, které mají být poskytovány o jednotlivých drobných transakcích, pokud nemá toto zjednodušení žádné negativní dopady na kvalitu statistik. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a, pokud jde o definice těchto podmínek. Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Čl. 1 – bod 6 a (nový) Nařízení (ES) č. 638/2004 Článek 11 6a)  Článek 11 se nahrazuje tímto: Článek 11 „Článek 11 Statistická důvěrnost Statistická důvěrnost Pouze na žádost stran poskytujících informace rozhodnou vnitrostátní orgány o tom, zda statistické výsledky, které mohou umožnit identifikaci uvedených stran, mají být šířeny nebo zda mají být upraveny tak, aby jejich šířením nebyla porušena statistická důvěrnost. Pouze na žádost stran poskytujících informace rozhodnou vnitrostátní orgány o tom, zda statistické výsledky, které mohou umožnit identifikaci uvedených stran, mají být šířeny nebo zda mají být upraveny tak, aby jejich šířením nebyla porušena statistická důvěrnost. Vnitrostátní orgány zajistí, aby nad negativními důsledky pro stranu nebo strany poskytující informace jednoznačně převažovaly statistické přínosy.“ Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Čl. 1 – bod 7 – písm. c Nařízení (ES) č. 638/2004 Čl. 12 – odst. 4 – pododstavec 3 „Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů technická ustanovení pro sestavování těchto statistik. „Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů technická ustanovení pro nejhospodárnější sestavování těchto statistik. Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Čl. 1 – bod 8 Nařízení (ES) č. 638/2004 Čl. 13 – odst. 4 – pododstavec 1 4)   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů opatření nezbytná pro zajištění kvality předávaných statistik podle kritérií kvality. 4)   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů opatření nezbytná pro zajištění kvality předávaných statistik podle kritérií kvality, která však nepovedou ke vzniku nadměrných nákladů pro vnitrostátní orgány. Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Čl. 1 – bod 9 Nařízení (ES) č. 638/2004 Čl. 13 a –odst. 2 2)   Při výkonu přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 4, čl. 6 odst. 2, čl. 10 odst. 3, 4 a 5 a čl. 12 odst. 1 písm. a) a odst. 2 Komise zajistí, aby tyto akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly významnou dodatečnou administrativní zátěž pro členské státy a respondenty. 2)   Při výkonu přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 4, čl. 6 odst. 2, čl. 10 odst. 3, 4 a 5 a čl. 12 odst. 1 písm. a) a odst. 2 Komise zajistí, aby tyto akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly pro členské státy a respondenty významné dodatečné náklady nebo administrativní zátěž. Kde je to možné, usiluje Komise o snižování nákladů a administrativní zátěže. Komise dále řádně odůvodní opatření přijatá v těchto zamýšlených aktech v přenesené pravomoci a za přispění členských států poskytne informace o veškeré související zátěži a nákladech na vypracovávání v souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení (ES) č. 223/2009. Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Čl. 1 – bod 9 Nařízení (ES) č. 638/2004 Čl. 13 a –odst. 3 3.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 4, čl. 6 odst. 2, čl. 10 odst. 3, 4 a 5 a čl. 12 odst. 1 písm. a) a odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem [(Úřad pro publikace: vložte prosím přesné datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost)]. 3.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 4, čl. 6 odst. 2, čl. 10 odst. 3, 4 a 5 a čl. 12 odst. 1 písm. a) a odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let počínaje dnem [Úřad pro publikace: vložte prosím přesné datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období vypracuje Komise zprávu o výkonu přenesení pravomoci. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Čl. 1 – bod 9 Nařízení (ES) č. 638/2004 Čl. 13 a –odst. 6 6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 4, čl. 6 odst. 2, čl. 10 odst. 3, 4 a 5 a čl. 12 odst. 1 písm. a) a odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. 6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 4, čl. 6 odst. 2, čl. 10 odst. 3, 4 a 5 a čl. 12 odst. 1 písm. a) a odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru k opětovnému projednání podle čl. 57 odst.2) druhého pododstavce (A7-0457/2013).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2014 o trestné činnosti poškozující volně žijící druhy (2013/2747(RSP))

P7_TA(2014)0031 B7-0013/2014

Evropský parlament,

—  s ohledem na rezoluci Komise OSN pro prevenci trestné činnosti a trestní soudnictví z dubna 2013, kterou v červenci 2013 podpořila Hospodářská a sociální rada OSN a v níž se členské státy OSN vyzývají, „aby nedovolený obchod s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, pokud jsou do něj zapojeny organizované zločinecké skupiny, považovaly za závažnou trestnou činnost“, tzn. aby jí přikládaly stejnou váhu jako obchodování s lidmi a obchodu s drogami,

—  s ohledem na vyšetřování internetového obchodování se slonovinou v EU vedené Interpolem a Mezinárodním fondem pro ochranu zvířat (IFAW), jež ukázalo, že prosazování práva v souvislosti s internetovou trestnou činností poškozující volně žijící druhy je v plenkách, a v jehož rámci Interpol a IFAW požadovaly přijetí zvláštních právních předpisů pro elektronický obchod, které budou regulovat obchod s volně žijícími druhy v EU,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2013 o strategických cílech EU pro 16. konferenci smluvních stran Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), která se bude konat ve dnech 3. až 14. března 2013 v thajském Bangkoku(1),

—  s ohledem na výsledek výše uvedeného 16. zasedání konference smluvních stran, kde se smluvní strany shodly na několika konkrétních akcích proti pytlačení a nezákonnému obchodování s volně žijícími druhy, mj. na rozhodnutích 16.39–16.40 a rozhodnutích 16.78–16.83,

—  s ohledem na úmluvu CITES, která je v EU provedena nařízením Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi(2) a nařízením Komise (ES) č. 865/2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97(3),

—  s ohledem na doporučení č. 155 (2011) stálého výboru Bernské úmluvy ohledně nedovoleného zabíjení, chytání a obchodu s volně žijícími ptáky přijaté dne 2. prosince 2011 a na následný plán Komise pro vymýcení nedovoleného zabíjení, chytání a obchodu s volně žijícími ptáky (12/2012),

—  s ohledem na nedávné iniciativy USA, Filipín a Gabonu, jejichž cílem bylo zničit vlastní zásoby nelegálně držené slonoviny, a zvýšit tak povědomí veřejnosti v souvislosti se zvýšenou poptávkou po slonovině a s nárůstem nedovoleného obchodu a pytláctví a tvrdě tak zasáhnout proti obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami,

—  s ohledem na společné prohlášení přijaté dne 26. září 2013 představiteli 11 afrických států, v nichž žijí sloni, které je součástí závazku Clintonovy celosvětové iniciativy pro činnost ve prospěch Partnerství pro záchranu afrických slonů a ve kterém naléhavě vyzývají ostatní země, aby „vyhlásily nebo obnovily vnitrostátní moratoria na veškerý dovoz a vývoz za účelem obchodu a veškerý prodej a nákup klů a výrobků ze slonoviny na jejich území, dokud volně žijící populace slona nepřestanou být ohrožovány pytláctvím“,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz: doporučené kroky a iniciativy (konečná zpráva)(4), a zejména bod 127 tohoto usnesení, a na své usnesení ze dne 11. června 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní špinavých peněz: doporučené kroky a iniciativy (průběžná zpráva)(5),

—  s ohledem na výsledky pracovního semináře o mezinárodní trestné činnosti poškozující volně žijící druhy, který dne 27. února 2013 v Bruselu uspořádal Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin EP,

—  s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení Komisi ze dne 29. října 2013 o trestné činnosti poškozující divokou přírodu (O‑000123/2013 – B7‑0529/2013),

—  s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že trestná činnost poškozující volně žijící druhy, která zahrnuje pytlačení a nezákonnou těžbu dřeva, tranzit produktů a derivátů nelegálně získaných z volně žijících druhů a nelegální prodej a použití těchto produktů ve spotřebitelských zemích, představuje v současnosti závažný mezinárodní organizovaný zločin s ročním obratem ve výši nejméně 19 miliard USD a je po obchodu s drogami, padělání a obchodování s lidmi čtvrtou nejrozsáhlejší nezákonnou činností na světě;

B.  vzhledem k tomu, že do nezákonného obchodování s volně žijícími druhy jsou často zapojeny nadnárodní sítě organizované trestné činnosti, přičemž pro tyto sítě a pro militantní povstalecké skupiny představuje tento obchod zdroj příjmu;

C.  vzhledem k tomu, že trestná činnost poškozující volně žijící druhy ohrožuje dobré životní podmínky jednotlivých zvířat, zachování dotčených živočišných a rostlinných druhů i celé místní ekosystémy;

D.  vzhledem k tomu, že trestná činnost poškozující volně žijící druhy vážně ohrožuje bezpečnost, politickou stabilitu, hospodářství, místní živobytí, přírodní zdroje a kulturní dědictví mnoha zemí; vzhledem k tomu, že mají-li být tyto hrozby skutečně odstraněny, je nutné přijmout protiopatření, která často přesahují pravomoci subjektů prosazujících environmentální právo a právo chránící volně žijící druhy či pravomoci jedné země nebo jednoho regionu;

E.  vzhledem k tomu, že nezákonné obchodování s volně žijícími druhy vážně ohrožuje nejen bezpečnost, právní stát a rozvoj místních společenství tam, kde jsou volně žijící druhy zdecimovány, ale také mír a bezpečnost národů a regionů, kde se tato společenství nacházejí, i celosvětový udržitelný rozvoj;

F.  vzhledem k tomu, že vymýcení trestné činnosti poškozující volně žijící druhy vyžaduje celosvětově koordinovanou reakci na nejvyšší politické úrovni i donucovacích orgánů na mezinárodní i vnitrostátní úrovni a účinné využívání nástrojů na posílení prosazování práva a systémů trestního soudnictví;

G.  vzhledem k tomu, že dokud bude poptávka po produktech z volně žijících druhů vysoká a snaha o prosazování práva malá, bude legální obchod nadále sloužit jako zástěrka nezákonného obchodování a podněcovat pytláctví;

1.  zdůrazňuje, že EU je významným trhem i přepravní trasou pro nezákonné obchodování s volně žijícími druhy; upozorňuje na skutečnost, že podle odhadu Europolu dosahují příjmy z obchodování s ohroženými druhy každoročně 18 až 26 miliard EUR a že EU je jeho největším odbytištěm na světě;

2.  zdůrazňuje, že úmluva CITES má zajistit, aby mezinárodní obchod s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami neohrožoval přežití těchto druhů ve volné přírodě;

3.  je znepokojen tím, že internetové nezákonné obchodování s produkty získanými z volně žijících druhů dosahuje podle odhadů uvedených ve zprávě „Transnational Crime in the Developing World“ (Mezinárodní trestná činnost v rozvojovém světě), kterou v únoru 2011 vydala organizace Global Financial Integrity, 10 miliard USD ročně;

4.  je znepokojen sílícími vazbami mezi osobami a penězi spojenými s obchodováním s volně žijícími druhy a dalšími formami organizované trestné činnosti, mezi něž patří obchod s drogami a se zbraněmi, korupce a podvody a také činnost militantních skupin a terorismus;

5.  je znepokojen tím, že pro skupiny zapojené do organizované trestné činnosti, zejména pak skupiny s prostředky k pašování, je obchodování s volně žijícími druhy lákavé kvůli nedostatku kapacit k prosazování a provádění práva a kvůli vysokým ziskům a mírným postihům;

6.  zdůrazňuje, že pokud si EU a její členské státy přejí mít v souvislosti s ochranou ohrožených druhů skutečnou vedoucí úlohu, je třeba, aby neprodleně zajistily aktivní a ambiciózní podporu mezinárodních jednání a rovněž aby vytvořily nejvhodnější právní rámec a podmínky pro jeho provádění, které zajistí, že budou odstraněny veškeré nedostatky přispívající k tomuto nezákonnému obchodování na území Unie;

7.  upozorňuje na skutečnost, že trestná činnost poškozující volně žijící druhy může vážně ohrozit právní stát a udržitelný rozvoj;

8.  je si vědom toho, že pytlačení různých druhů volně žijících živočichů se odehrává i na území EU a že stále dochází k zabíjení, odebírání a odchytávání vzácných, zvláště chráněných druhů, a dokonce i ohrožených druhů uvedených v příloze IV směrnice 92/43/EHS (směrnice o stanovištích) a v příloze I směrnice 2009/147/ES (směrnice o ptácích) a k obchodu s nimi;

Opatření v EU

9.  naléhavě vyzývá Komisi, aby bezodkladně zavedla akční plán EU pro boj proti trestné činnosti poškozující volně žijící druhy a proti nedovolenému obchodu s nimi, který bude zahrnovat i jasné výstupy a lhůty;

10.  zdůrazňuje, že EU je hlavní tranzitní trasou nezákonně získaných produktů z volně žijících druhů, jako je slonovina a živá zvířata, jak vyzdvihla nedávná zpráva organizace TRAFFIC(6), a proto má výsadní postavení při kontrole tohoto obchodu;

11.  vyzývá členské státy, aby zavedly moratoria na veškerý dovoz a vývoz za účelem obchodu a veškerý prodej a nákup klů a výrobků ze slonoviny na jejich území, dokud volně žijící populace slona nepřestanou být ohrožovány pytláctvím;

12.  vyzývá členské státy, aby spolu s dalšími smluvními stranami úmluvy CITES vyslaly jasný signál proti nedovolenému obchodování s volně žijícími druhy a poptávce po nezákonně získaných produktech z volně žijících druhů tím, že zničí své zásoby nelegálně získané slonoviny;

13.  vyzývá členské státy, aby v plném rozsahu realizovaly doporučení Komise  2007/425/ES, kterým se stanovuje soubor opatření pro prosazování nařízení (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi; doporučuje, aby členské státy zavedly ustanovení, která v zájmu lepšího provádění úmluvy CITES a ochrany dobrých podmínek živých zvířat umožní okamžité zabavení veškerých odebraných exemplářů;

14.  vyzývá Komisi, aby se angažovala ve stálém výboru úmluvy CITES v souvislosti s rozhodnutím 16.47 přijatém na 16. zasedání konference smluvních stran úmluvy CITES ohledně ustanovení, která mají zefektivnit nakládání s nelegálně obchodovanými a konfiskovanými exempláři s cílem zajistit koordinované přístupy k výměně informací a rychlé navracení živých zvířat do místa původu;

15.  vybízí členské státy, aby posílily soudnictví v EU prostřednictvím lepší informovanosti, zvýšením kapacity a zdrojů a zajistily tak, že stíhání nezákonného obchodování s volně žijícími druhy bude vedeno efektivně a v plném právním rozsahu a že pachatelé trestných činů poškozujících volně žijící druhy budou potrestáni způsobem, který odpovídá závažnosti trestného činu; naléhavě žádá Komisi, aby usnadnila harmonizaci předpisů jednotlivých členských států v souladu se svým doporučením č. 2007/425/ES s cílem zabránit tomu, aby členské státy s nejnižšími postihy byly využívány jako oblíbené vstupní místo;

16.  vyzývá Komisi, aby sledovala a důkladně dohlížela na uplatňování směrnice 2008/99/ES o trestněprávní ochraně životního prostředí vzhledem k tomu, že ještě dnes v některých členských státech nejsou k dispozici účinné trestní postihy, jež směrnice stanoví i pro ty, kteří zabíjejí, ničí, vlastní nebo odebírají exempláře chráněných živočichů a rostlin;

17.  žádá z důvodu podobných obav, jaké byly vyjádřeny v rezoluci OSN z května 2013 v souvislosti s trestnou činností poškozující lesy, aby byly revidovány stávající nástroje EU týkající se nezákonného obchodu se dřevem i další právní předpisy týkající se lesů, a to s cílem určit, zda jsou dostatečné a účinné jako prostředek, jak řešit vysokou míru nezákonného obchodu, která je v současné době zaznamenávána na území Unie;

18.  upozorňuje na skutečnost, že v současné době v EU stále existují obrovské rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o systém sankcí pro ty, kteří obchodují s exempláři chráněných volně žijících druhů, odebírají je, odchytávají nebo vlastní; poukazuje na to, že toto rozdílné zacházení v jednotlivých členských státech v souvislosti se sankcemi má často negativní dopad na účinnost systémů kontrol a na výkonnost kontrolních systémů v jednotlivých členských státech;

19.  žádá, aby za porušení nařízení (ES) č. 338/97 byly zavedeny náležité sankce, jež by odrazovaly od trestné činnosti poškozující volně žijící druhy, a rovněž aby byla zohledňována tržní hodnota druhů, hodnota druhů, jež jsou předmětem trestné činnosti, z hlediska ochrany přírody a vzniklé náklady; vyzývá k vytvoření systému, který bude počítat s pravidelnými aktualizacemi a průběžným přizpůsobováním výše sankcí;

20.  zdůrazňuje skutečnost, že směrnice 2008/99/ES o trestněprávní ochraně životního prostředí harmonizuje v celé Evropské unii definice porušení zákona v souvislosti s trestnými činy poškozujícími volně žijící druhy; dále poukazuje na to, že směrnice vyžaduje, aby členské státy zavedly účinné, přiměřené a odrazující trestní sankce, a tudíž je naléhavě vyzývá, aby neprodleně stanovily přiměřenou úroveň sankcí za porušení zákona v souvislosti s trestnými činy poškozujícími volně žijící druhy;

21.  vyzývá Komisi a Radu, aby v rámci příslušných stávajících finančních nástrojů podpořily specializovanou odbornou přípravu pro celý řetězec donucovacích subjektů;

22.  vyzývá členské státy, aby v boji proti trestné činnosti poškozující volně žijící druhy použily veškeré příslušné evropské i vnitrostátní nástroje pro boj proti organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz a pro zabavení majetku;

23.  vyzývá všechny členské státy, aby dodržely rezoluci Komise OSN pro prevenci trestné činnosti a trestní soudnictví z dubna 2013 tím, že aktualizují své právní předpisy s cílem zajistit, aby nezákonné obchodování s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, do něhož jsou zapojeny organizované zločinecké skupiny, bylo považováno za trestný čin postihnutelný až čtyřmi roky odnětí svobody nebo i více, aby tak Úmluva OSN pro nadnárodnímu organizovanému zločinu mohla být používána jako základ pro mezinárodní spolupráci a vzájemnou právní pomoc;

24.  vyzývá EU a členské státy, aby plně provedly doporučení vydaná Interpolem a organizací IFAW v rámci vyšetřování internetového obchodování se slonovinou na území EU (Project WEB);

25.  konstatuje, že neudržitelný a neetický lov zvířat pro trofeje způsobil rozsáhlé snižování stavu populací ohrožených druhů, které uvádí seznamy v přílohách I a II úmluvy CITES, a naléhá na členské státy, aby podpořily případnou revizi právních předpisů EU upravujících dovoz loveckých trofejí do členských států a aby vyžadovaly povolení pro dovoz trofejí z veškerých druhů vyjmenovaných v příloze B příslušného textu;

26.  bere na vědomí, že doložené problémy s odchytem zvířat ve volné přírodě byly řešeny použitím méně restriktivních ustanovení o chovu v zajetí; vyzývá Komisi, aby podpořila rozhodnutí 16.63–16.66 z 16. zasedání konference smluvních stran úmluvy CITES o exemplářích chovaných v zajetí a na farmách a aby poskytla finanční podporu na studii, která posoudí obavy týkající se druhů, jež mají být údajně chovány v zajetí, a na vypracování pokynů pro kontrolu zařízení;

27.  žádá, aby byla v rámci Europolu zřízena jednotka specializovaná na trestnou činnost poškozující volně žijící druhy (Wildlife Crime Unit), jež by měla k dispozici dostatečné a kvalifikované lidské zdroje a přiměřené finanční prostředky a jež by centrálně shromažďovala informace a analýzy a koordinovala vyšetřování, což by mělo vést k lépe propojenému vyšetřování a ke koordinovanějšímu strategickému postupu; vyzývá k optimalizaci a posílení propojení místních kontrolních orgánů v rámci členských států a mezinárodních kontrolních orgánů s cílem zlepšit výměnu informací a zvýšit tak efektivnost a účelnost činnosti prováděné místními kontrolními orgány;

28.  vyzývá členské státy, aby za tímto účelem vytvořily národní pracovní skupiny pro environmentální bezpečnost (NEST) v souladu s doporučením Interpolu a aby se prostřednictvím navrhované specializované jednotky Europolu pro trestnou činnost poškozující volně žijící druhy zapojily do koordinovaných činností;

29.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že prostředky věnované v rámci jejích útvarů na provádění úmluvy CITES dostačují k tomu, aby EU mohla v souvislosti se vstupem v platnost gaboronského dodatku k úmluvě CITES hrát vedoucí úlohu;

30.  vyzývá Komisi a Radu, aby využily svých nástrojů obchodní a rozvojové politiky k vytvoření speciálních programů, aby posílily provádění úmluvy CITES a poskytly zdroje pro budování kapacit proti pytlačení a nepovolenému obchodování, zejména prostřednictvím podpory, posílení a rozšíření iniciativ v oblasti prosazování práva, jako jsou ASEAN-WEN (Síť pro prosazování práva chránícího volně žijící druhy ve státech ASEAN), HA-WEN (Síť pro prosazování práva chránícího volně žijící druhy v oblasti Afrického rohu), LATF (Pracovní skupina dohody z Lusaky) a PAPECALF (Plan d’Action sous-régional des pays de l’espace COMIFAC pour le renforcement de l’application des législations nationales sur la faune sauvage 2012–2017), jejichž cílem je vytvořit regionální odborná centra a poskytnout vzor pro spolupráci v boji proti trestné činnosti poškozující volně žijící druhy;

31.  vyzývá EU a její členské státy, aby aktivně pracovaly s cílem upozornit evropské občany na skutečnost, že trestná činnost poškozující volně žijící druhy není záležitostí, která se týká ostatních světadílů, ale naléhavá otázka, která se týká naší planety a našeho ekosystému a má politický, hospodářský i společenský dopad na společenství po celém světě;

Mezinárodní opatření

32.  naléhavě žádá Komisi a Radu, aby boj proti trestné činnosti poškozující volně žijící druhy zařadily mezi priority při programování finančních nástrojů pro rozvojovou pomoc, a to jak z tematického, tak regionální hlediska;

33.  vítá skutečnost, že v návaznosti na rezoluci Komise OSN pro prevenci trestné činnosti a trestní soudnictví ze dne 26. dubna 2013 byla trestná činnost poškozující volně žijící druhy postavena na stejnou úroveň jako vážná mezinárodní organizovaná trestná činnost, jako např. obchodování s lidmi a obchod s drogami, a vyzývá Komisi a členské státy, aby pomocí svých obchodních a rozvojových politik zajistily plné uplatňování mezinárodní dohody; bere na vědomí, že mezi prioritami EU pro 68. zasedání Valného shromáždění OSN, které Rada přijala v červnu 2013, je i nadále úmysl zvýšit úsilí v boji proti trestné činnosti poškozující volně žijící druhy a proti nezákonné těžbě dřeva a na podporu lepší správy;

34.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci Úmluvy CITES a bilaterálního dialogu se spotřebitelskými zeměmi udělaly, co je v jejich silách, aby dosáhly uzavření jak mezinárodních, tak vnitrostátních paralelních legálních trhů, které zvyšují poptávku po druzích vystavených značnému riziku, jako jsou sloni, nosorožci a tygři;

35.  poukazuje na to, že v rámci úmluvy CITES existují mechanismy použitelné proti smluvním stranám, které ji nedodržují; naléhavě proto Komisi a členské státy žádá, aby je v oprávněných případech v plném rozsahu použily;

36.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v souladu s článkem 187 revidovaného finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Unie zavedly svěřenský fond nebo podobný nástroj, jehož cílem bude v rámci akčního plánu pro boj proti nezákonnému obchodování s volně žijícími druhy zajistit bezpečnost chráněných oblastí a bojovat proti nezákonnému obchodování s volně žijícími druhy a proti pytláctví;

37.  vyzývá EU a její členské státy, aby rozhodně podpořily Mezinárodní sdružení pro boj proti trestné činnosti poškozující volně žijící druhy (ICCWC), zahrnující strany úmluvy CITES, Interpol, Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), Světovou banku a Světovou celní organizaci, a to i prostřednictvím poskytnutí finančních zdrojů a odborných posudků, s cílem umožnit budování kapacit vlád, výměnu informací a zpravodajství a podpořit prosazování a dodržování práva členy ICCWC;

38.  vítá skutečnost, že se na posledním summitu skupiny G-8 (v severoirském Lough Erne v červnu 2013) dospělo k rozhodnutí začít řešit nezákonné obchodování s chráněnými nebo ohroženými volně žijícími druhy a nabídnout politickou i praktickou podporu regionálním a mezinárodním organizacím, které usilují o zlepšení schopností zemí provádět dohled a kontrolu na svých hranicích a řešit faktory, které nezákonné obchodování usnadňují, jako je korupce, nadnárodní organizovaná trestná činnost a nedovolený obchod, a které podrývají správu a právní stát a v některých případech jsou i důležitým zdrojem finančních prostředků pro teroristy;

39.  vyzývá Komisi, aby díky spolupráci s africkými a asijskými státy, na jejichž území se tyto druhy vyskytují, těmto zemím pomohla posílit politiky a právní rámce a zvýšit kapacity pro prosazování práva, rozvíjet účinné justiční systémy a posilovat mechanismy řešení korupce, aby tak mohly lépe bojovat proti trestné činnosti poškozující volně žijící druhy na místní, vnitrostátní a regionální úrovni, a to i prostřednictvím podpory a financování provádění iniciativ, jako je soubor opatření sdružení ICCWC;

40.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily politiky a právní rámce, zvýšily kapacity pro prosazování práva, zajistily potřebné technologie pro zpravodajské služby a vytvořily účinné justiční systémy k účinnějšímu potírání trestné činnosti, která poškozuje volně žijící druhy, na místní, vnitrostátní a regionální úrovni mimo jiné tím, že podpoří provádění iniciativ, jako je soubor opatření sdružení ICCWC a školení specializovaných státních zástupců zaměřených na trestnou činnost poškozující volně žijící druhy;

41.  vyzývá Komisi, aby vypracovala a zavedla regionální strategie pro prosazování práva chránícího volně žijící druhy a sítě propojené pomocí celosvětového koordinačního mechanismu mj. tím, že podpoří program Interpolu pro boj proti trestné činnosti v oblasti životního prostředí, vytvoření národních pracovních skupin pro environmentální bezpečnost (NEST) a jejich spolupráci s regionálními subjekty zaměřenými na prosazování práva, jako je pracovní skupina dohody z Lusaky, HA-WEN, SAWEN (Síť pro prosazování práva chránícího volně žijící druhy v Jižní Africe) a ASEAN-WEN;

42.  bere na vědomí vysokou a stále rostoucí poptávku po nezákonně vyrobených produktech z volně žijících druhů pocházejících z Číny a jihovýchodní Asie a zdůrazňuje, že je nutné tuto otázku zařadit mezi témata dialogu EU s Asií na nejvyšší politické úrovni; v této souvislosti podporuje dohodu podepsanou v červenci 2013 komisařem Potočnikem a čínským náměstkem ministra odpovědným za správu státních lesů Čang Ťien-lungem, která je významným krokem ve společném úsilí o potírání obchodu s volně žijícími druhy, a očekává její plné provedení;

43.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby se spolu s Africkou unií, Novým partnerstvím pro rozvoj Afriky (NEPAD), Konferencí afrických ministrů životního prostředí (AMCEN) a Komisí Africké unie v rámci nadcházejícího summitu EU-Afrika 2014 těmito záležitostmi zabývaly a vymezily tak oblasti, kde mají být v rámci příští společné strategie Afrika-EU 2014–2020 přijata společná opatření pro řešení této celosvětové výzvy;

44.  vybízí Komisi, aby obchodování s volně žijícími druhy zahrnula do transatlantické spolupráce s cílem vypracovat společnou strategii, jež bude zárukou účinných právních režimů zabraňujících tomu, aby se produkty, které jsou předmětem nedovoleného obchodu, dostaly na evropský a americký trh, a s cílem zlepšit komunikační kanály za účelem sdílení informací o úpravě řízení a obchodu týkajícího se volně žijících druhů;

45.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily úsilí klíčových zemí o spolupráci napříč ministerstvy při navrhování a provádění dobře podložených kampaní na snížení poptávky a zajištění odpovídajících dlouhodobých investic do provádění těchto strategií;

46.  vyzývá Komisi, aby podpořila rozvoj alternativního živobytí místních komunit, které žijí nejblíže dotčených volně žijících druhů, což prokazatelně přispívá k obnově a zachování populací volně žijících druhů a zapojuje místní komunity do akcí na potírání pytláctví;

47.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly a uplatňovaly jasné a účinné zákony a politiky, které odradí od spotřeby produktů z ohrožených volně žijících druhů, obeznámily spotřebitele s dopady jejich spotřeby volně žijících druhů a poskytovaly patřičné informace o důsledcích nekontrolovaného šíření určitých nepůvodních druhů v původních ekosystémech a o nebezpečích, která toto šíření může představovat;

o
o   o

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a sekretariátu úmluvy CITES, Interpolu, Europolu, Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), Světové bance a Světové celní organizaci.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0047. (2) Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s. 1. (3) Úř. věst. L 166, 19.6.2006, s. 1. (4) Přijaté texty, P7_TA(2013)0444. (5) Přijaté texty, P7_TA(2013)0245. (6) http://ec.europa.eu./environment/cites/pdf/Overview%20significant%20seizures.pdf

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2014 o reindustrializaci Evropy s cílem podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost (2013/2006(INI))

P7_TA(2014)0032 A7-0464/2013

Evropský parlament,

—  s ohledem na článek 173 hlavy XVII Smlouvy o fungování Evropské unie (bývalý článek 157 Smlouvy o založení Evropského společenství), který se vztahuje na průmyslovou politiku a odvolává se mimo jiné na konkurenceschopnost průmyslu Unie,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 s názvem „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu: Aktualizace sdělení o průmyslové politice“ (COM(2012)0582),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti(1),

—  s ohledem na to, že dne 29. listopadu 2012 předložila Komise návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (COM(2012)0710),

—  s ohledem na návrh nařízení předložený Komisí dne 30. listopadu 2011, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020) (COM(2011)0834),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. července 2012 o strategii pro udržitelnou konkurenceschopnost odvětví stavebnictví a jeho podniků (COM(2012)0433),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. června 2008 s názvem „Zelenou malým a středním podnikům: „Small Business Act“ pro Evropu“ (COM(2008)0394),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. listopadu 2008 nazvané „Iniciativa v oblasti surovin – uspokojení kritických potřeb pro růst a zaměstnanost v Evropě“ (COM(2008)0699),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvané „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020: Unie inovací“ (COM(2010)0546),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“ (COM(2011)0571),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2011 nazvané „Průmyslová politika: posilování konkurenceschopnosti“ (COM(2011)0642),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. prosince 2011 nazvané „Energetický plán do roku 2050“ (COM(2011)0885),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. února 2012 nazvané „Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu“ (COM(2012)0060),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. května 2012 nazvané „Akce pro stabilitu, růst a zaměstnanost“ (COM(2012)0299),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. června 2012 nazvané „Evropská strategie pro klíčové technologie – cesta k růstu a zaměstnanosti“ (COM(2012)0341),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. března 2013 nazvané „Zelená kniha – Dlouhodobé financování evropské ekonomiky“ (COM(2013)0150),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. března 2013 nazvané „Zelená kniha – Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030“ (COM(2013)0169),

—  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise, který doprovází její sdělení ze dne 4. listopadu 2008 s názvem „Iniciativa v oblasti surovin – uspokojení kritických potřeb pro růst a zaměstnanost v Evropě“ (COM(2008)0699) – (SEC(2008)2741),

—  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. září 2012 nazvaný „Konkurenceschopnost evropských průmyslových odvětví produkujících luxusní zboží“ (SWD(2012)0286),

—  s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 10. října 2012, který doprovází sdělení nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu: Aktualizace sdělení o průmyslové politice“ (SWD(2012)0297),

—  s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 10. října 2012 nazvaný „Zpráva o konkurenceschopnosti Evropy za rok 2012: Využití výhod globalizace“ (SWD(2012)0299),

—  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 11. dubna 2013 nazvaný „Průmyslové vztahy v Evropě v roce 2012“ (SWD(2013)0126),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. června 2013 nazvané „Opatření Komise přijatá v návaznosti na konzultaci TOP 10 malých a středních podniků týkající se regulace na úrovni EU“ (COM(2013)0446),

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. dubna 2013 nazvané „Strategie pro udržitelnou konkurenceschopnost odvětví stavebnictví a jeho podniků“(2),

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. března 2013 nazvané „Účast a zapojení zaměstnanců jakožto nosný prvek řádného řízení podniků a vyvážené cesty z krize“(3),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2010 o investování do vývoje nízkouhlíkových technologií (plán SET)(4),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství(5),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech, sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách(6),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o průmyslové politice pro éru globalizace(7),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o účinné evropské strategii v oblasti surovin(8),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 o Evropě účinněji využívající zdroje(9),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2012 nazvané „Akt o jednotném trhu: další kroky k růstu“(10),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2012 o „Malých a středních podnicích: konkurenceschopnost a obchodní příležitosti“(11),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 21. listopadu 2012 o dopadech těžby břidlicového plynu a břidličné ropy na životní prostředí(12),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 21. listopadu 2012 o průmyslových, energetických a ostatních hlediscích břidlicového plynu a ropy(13),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o energetickém plánu do roku 2050, budoucnosti s energií(14),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2012 o plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050(15),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2013 o současných výzvách a možnostech obnovitelné energie na vnitřním evropském trhu s energií(16),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2013 o regionálních strategiích pro průmyslové oblasti v Evropské unii(17),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2013 o sociálním bydlení v Evropské unii(18),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 2. července 2013 o přispění družstev k překonání krize(19),

—  s ohledem na svou rozpravu dne 4. února 2013 o obnově evropského průmyslu s ohledem na současné obtíže (2013/2538(RSP)), která navazovala na prohlášení Komise,

—  s ohledem na závěry 3208. schůze Rady pro konkurenceschopnost ze dne 10. a 11. prosince 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“,

—  s ohledem na zprávu nazvanou „Průmyslová struktura EU v roce 2011 – Tendence a výkon“ vypracovanou v roce 2011 jménem Komise,

—  s ohledem na zprávu vycházející z průzkumu iniciativy EU 2020 nazvaného „Průmyslová politika pro éru globalizace“, který byl proveden v dubnu 2013 jménem Výboru regionů,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. června 2013 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu: Aktualizace sdělení o průmyslové politice“(20),

—  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 11. dubna 2013 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“(21),

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0464/2013),

A.  vzhledem k tomu, že evropský průmysl prochází krizí, která v minulosti nemá obdoby, a potýká se s celou řadou nevýhod, které snižují jeho konkurenceschopnost;

B.  vzhledem k tomu, že cílové hodnoty, které navrhuje Komise, jsou ambiciózní, zároveň však podmíněné, protože jsou spjaty s řadou faktorů, které nejsou dosud náležitě určeny;

C.  vzhledem k tomu, že evropský průmysl hraje hlavní roli a je důležitou součástí řešení této krize;

D.  vzhledem k tomu, že konkurenti Evropy v oblasti průmyslu léta budovali silné průmyslové strategie,

E.  vzhledem k tomu, že EU potřebuje strategii k řešení hospodářské a finanční krize a nastartování nové hospodářské dynamiky;

F.  vzhledem k tomu, že je třeba Evropskou komisi ocenit za to, že prostřednictvím svého sdělení zahájila průmyslovou politiku, jejímž cílem je průmyslový obrat;

G.  vzhledem k tomu, že společná budoucnost Evropy coby průmyslové oblasti spočívá v modernizační ofenzívě, která posílí inovační centra a odstraní nedostatky v rozvoji průmyslově a strukturálně slabých regionů;

H.  vzhledem k tomu, že snížená dostupnost úvěrů omezuje investice, brání inovacím a přijetí nových účinných technologií; vzhledem k tomu, že průmyslová politika v Evropě proto potřebuje stabilní finanční uspořádání podporující investice;

I.  vzhledem k tomu, že finanční podmínky v jižní Evropě jsou přísnější a vyžadují finanční řešení přizpůsobená na míru;

J.  vzhledem k tomu, že členské státy by se měly řídit metodami restrukturalizace průmyslu, které se v Evropě i jinde ve světě prokázaly jako úspěšné;

K.  vzhledem k tomu, že Komise poukázala na to, že průmysl EU by v důsledku očekávaného snížení celosvětových mzdových rozdílů mohl obnovit svou přitažlivost;

L.  vzhledem k tomu, že vytvoření lepších obecných podmínek pro evropskou průmyslovou politiku je spjato s vybudováním a řádným fungováním vnitřního trhu EU v rámci sociálně tržního hospodářství;

M.  vzhledem k tomu, že hlavní prioritou Evropy musí být zajištění výrobní základny a technologických poznatků, které průmyslu pomohou opět získat globální konkurenceschopnost;

N.  vzhledem k tomu, že náklady průmyslu na energii a narůstající rozdíly v cenách energie mezi Evropou a jinými průmyslovými zeměmi (zejména Spojenými státy) budou hrát stále významnější úlohu, nepodaří-li se současné trendy náležitým způsobem řešit;

O.  vzhledem k tomu, že pokud je záměrem evropského průmyslu udržet si konkurenceschopnost i do budoucna, je s ohledem na globální výzvy nezbytné, aby energetická účinnost a účinné využívání zdrojů byly základem evropské průmyslové obnovy;

P.  vzhledem k tomu, že za účelem vyrovnání se s velkými společenskými změnami musí EU zaujmout k průmyslové politice přístup, který kombinuje konkurenceschopnost, udržitelnost a důstojnou práci;

Q.  vzhledem k tomu, že je nutno zajistit soudržnost politiky EU v oblasti energetiky, klimatu, životního prostředí, průmyslu a obchodu, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi cíli politiky v oblasti klimatu a ochrany životního prostředí a cíli programu RISE;

R.  vzhledem k tomu, že produktivita práce se v posledních desetiletích rozvíjela mnohem rychleji než produktivita zdrojů a že podle odhadů představují náklady na práci méně než 20 % výrobních nákladů, zatímco náklady na zdroje 40 %;

S.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je také domovem obrovské inovační kapacity, kdy se šest jejích členských států nachází v první desítce 50 nejinovativnějších zemí světa;

T.  vzhledem k tomu, že průmyslová politika má významný sociální rozměr, který se dotýká všech vrstev společnosti;

U.  vzhledem k tomu, že evropská průmyslová politika vyžaduje účinnou pracovní sílu, přičemž ale v průměru pouze 7 % pracovníků s nízkou kvalifikací prošlo odbornou přípravou;

Strategie „obnova průmyslu pro udržitelnou Evropu“ (RISE): zásady, cíle a správa

1.  vítá zaměření Komise na průmyslovou politiku, neboť toto zaměření má zásadní význam pro hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost, zajišťuje prosperitu v dlouhodobém horizontu a řeší problém nezaměstnanosti, jelikož průmysl vytváří každé čtvrté pracovní místo a dává zaměstnání téměř 34 milionům lidí; zdůrazňuje, že průmyslová politika musí řešit poměrné slabé stránky hospodářství EU, ať už jde o nedostatečné investice do výzkumu & vývoje, vývoj cen energií, nadměrnou administrativní zátěž nebo obtížně dosažitelné financování; konstatuje, že průmysl pokrývá 80 % výdajů v oblasti výzkumu & vývoje a že téměř 75 % evropského exportu představuje průmyslové zboží; zdůrazňuje, že průmysl má největší podíl na tvorbě hodnot v rámci hospodářství, přičemž každé pracovní místo v průmyslovém odvětví vytváří přibližně dvě další pracovní místa v dodavatelském odvětví a odvětví služeb;

2.  zdůrazňuje, že budoucí silné postavení a význam evropského průmyslu spočívá ve strategii obnovy průmyslu pro udržitelnou Evropu (RISE), která usiluje o technologické, obchodní, finanční, environmentální a sociální inovace s cílem vytvořit podmínky pro třetí průmyslovou revoluci, včetně strategie zaměřené na účinnost vedoucí k reindustrializaci Evropy, posílení postavení evropského průmyslu jako celku a řešení narůstajících sociálních problémů; zastává názor, že strategie RISE může dát vzniknout novým trhům, zaměřeným mimo jiné na nové a inovativní produkty a služby, obchodním modelům a tvůrčím podnikatelům i podnikům, novým pracovním místům a důstojné práci a přinese obnovu průmyslu spolu s hospodářskou dynamikou, důvěrou a konkurenceschopností; je přesvědčen, že jednou z hlavních priorit je zachovat silná výrobní odvětví a know-how a rovněž zajistit, aby se klíčovými pilíři této strategie posilující konkurenceschopnost staly otevřené trhy, dostupnost energie a surovin, inovace a účinné využívání zdrojů a energie; podotýká, že pro dopravu, výrobu a distribuci energie a pro telekomunikace má velký význam spolehlivá infrastruktura zohledňující potřeby budoucnosti;

3.  domnívá se, že strategie RISE musí být součástí ekologického a sociálně-tržního hospodářství v souladu se zásadami podnikání, spravedlivé hospodářské soutěže, dlouhodobého cíle internalizace externalit, řádné finanční politiky a environmentálně uvědomělé správy hospodářského rámce; konstatuje, že průmyslová politika Evropské unie musí být v souladu s koncepcí, která se soustředí na inovace, udržitelnost a konkurenceschopnost, což posílí výrobní odvětví a know-how, jakož i cyklické hospodářství; bere na vědomí klíčovou úlohu, kterou hrají průmysl a podniky pro podporu udržitelnosti, jakož i význam transparentnosti v rámci dodavatelských řetězců;

4.  poukazuje na to, že strategie RISE potřebuje krátkodobý program, který umožní zabezpečit výrobní základnu a technologické znalosti, a řešit tak naléhavé problémy některých odvětví (nadvýrobu, restrukturalizaci a nerovné podmínky hospodářské soutěže), a kromě toho i orientační plán a harmonogram v dlouhodobém rámci založeném na jasných a stabilních cílech, vědecky ověřených ukazatelích a přístupu zohledňujícím životní cyklus a cyklické hospodářství, který umožní a poskytne pobídky pro směřování investic do tvořivosti, schopností, inovací a nových technologií, a podpoří modernizaci, udržitelnost a konkurenceschopnost evropské průmyslové základny prostřednictvím politiky uvědomělé z hlediska hodnotového řetězce, která pokryje podniky nezávisle na jejich velikosti, náležitě zohlední základní odvětví a umožní zachovat výrobní řetězec v Evropě; domnívá se, že tato modernizace by se měla zakládat jak na klíčových odvětvích, tak na nových průmyslových odvětvích, a že je třeba jejím prostřednictvím usilovat o růst v souladu se zásadami udržitelného rozvoje;

5.  zdůrazňuje, že průmyslová politika zahrnuje všechny oblasti politiky, které mají dopad na průmysl; uznává, že průmyslová politika se musí zabývat velkými společenskými a environmentálními výzvami stanovenými ve strategii Evropa 2020 a cíli, které se týkají budoucnosti energetiky, zdrojů, zaměstnanosti, průmyslu i klimatu, a musí být účinně začleněna do procesu evropského semestru a národních programů reforem s cílem vytvořit nezbytné předpoklady pro tvorbu investičních zdrojů a kvalitních pracovních míst, především pro mladé lidi; vyzývá Komisi, aby zlepšila svůj způsob komunikace ohledně svých závazků, pokud jde o opatření na podporu průmyslové politiky, a obnovila tak důvěru investorů, pracovníků a občanů v jednání EU;

6.  konstatuje, že podíl evropského průmyslu na souhrnném evropském hrubém domácím produktu (HDP) poklesl během 15 let z 20 % na 15 %;

7.  je přesvědčen, že strategie RISE musí sledovat ambiciózní a dosažitelné cíle v oblasti průmyslu; konstatuje, že ke splnění hlavního cíle dosáhnout 20 % by bylo nutné ročně vytvořit nejméně 400 000 nových pracovních míst v oblasti průmyslu; jednoznačně podporuje cíl dosáhnout 20 % a navrhuje považovat jej za cíl udávající směr, který je v souladu s cíli EU 20/20/20;

8.  je přesvědčen, že stanovené cíle by měly odrážet nové průmyslové skutečnosti, jako je integrace výroby a služeb či posun k ekonomice založené na datech a výrobě s přidanou hodnotou; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby posoudila a doložila svou práci týkající se cílů a znovu uvážila klasifikaci průmyslových odvětví;

9.  zdůrazňuje, že činnost průmyslových odvětví umožňuje odolávat krizím, a to rovněž ekonomikou služeb, kterou vytvářejí v návaznosti na vlastní produkci;

10.  žádá Komisi, aby dostála svému závazku vytvořit ukazatele, které umožní monitorovat a hodnotit proces reindustrializace; zdůrazňuje, že tyto ukazatele musí být nejen kvantitativní, ale i kvalitativní, aby se zajistila udržitelnost tohoto procesu a jeho soulad s ochranou životního prostředí;

11.  vyjadřuje očekávání, že pokud bude správně uplatňována, strategie RISE by mohla oživit průmysl a navrátit výrobu zpět do EU, přičemž by věnovala pozornost řízení dodavatelského řetězce a zvláštním regionálním a místním zvyklostem v oblasti výroby a poptávky, současně by však podporovala i nově vznikající odvětví, která jsou důležitá pro udržitelné hospodářství a společnost;

12.  zdůrazňuje, že strategie RISE bude úspěšná pouze tehdy, bude-li ji doprovázet náležitý, jasný a předvídatelný makroekonomický rámec, jehož jednotlivé politiky si nebudou odporovat, nezbytné rozpočtové zdroje, které budou působit pákovým efektem na veřejné a soukromé investice, a podpora globální konkurenceschopnosti EU; vyjadřuje politování nad tím, že makroekonomická politika, která nyní v Evropské unii převládá, neumožňuje nezbytný přístup ke kapitálu určenému k investicím a inovacím, zejména pro malé a střední podniky, a působí tak způsobem, který brání průmyslové politice; požaduje v této souvislosti vytvoření inteligentní, udržitelné evropské strategie růstu podporující začlenění a vyjadřuje politování nad škrty, které Rada provedla v okruhu 1A víceletého finančního rámce (VFR), zejména v programu Horizont 2020, programu pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME) a nástroji pro propojení Evropy; vyzývá členské státy, aby podstatným způsobem posílily finanční možnosti těchto programů;

13.  zdůrazňuje, že vytvoření vlastních zdrojů v evropském rozpočtu by mohlo kladně přispět k reindustrializaci Evropy;

14.  zdůrazňuje, že průmyslová politika EU by měla být jasně definována, neboť v současnosti tuto oblast v rámci EU i v členských státech ovládá velké množství různých postupů a trendů;

15.  vítá průřezový přístup Komise k průmyslové politice a zdůrazňuje význam soudržného a koordinovaného holistického přístupu v oblastech, v nichž veškerá ostatní politická odvětví (např. hospodářská soutěž, obchod, energetika, životní prostředí, inovace, strukturální fondy, jednotný trh atd.) zohledňují cíle strategie RISE; poukazuje v této souvislosti na Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), které dokládá, že úspěšný, integrovaný a inovativní postup v oblasti průmyslové politiky je možný, vytváří růst a zaměstnanost, podporuje integraci a má povahu sociálního partnerství; má za to, že strategie RISE by se měla zakládat spíše na horizontálním než na vertikálním pojetí průmyslové politiky; je přesvědčen – přičemž věnuje náležitou pozornost základním odvětvím – že opatření pro jednotlivá odvětví by měla podporovat hodnotové řetězce a sdružené činnosti s potenciálem vysokého růstu a musí být spojena s odvětvovou specializací podporující vysoce technologicky vyspělé strategie s velkou přidanou hodnotou, inovace, dovednosti, podnikání, zaměstnanost a tvořivost; v této souvislosti bere na vědomí odvětvové strategie v automobilovém (Cars 2020) a ocelářském (akční plán pro ocelářství) průmyslu a vyzývá Komisi, aby přijala vhodná opatření pro realizaci těchto strategií; vyzývá členské státy a Komisi, aby se v dostatečné míře rovněž zaměřily na odvětví, která mají osvědčené know-how a vysokou úroveň investic do výzkumu a vývoje i tvorby přidané hodnoty, včetně inovací v oblasti postupů;

16.  doporučuje Komisi, aby se zaměřila na přidanou hodnotu jednotlivých odvětví evropské průmyslové výroby v celosvětových výrobních řetězcích, s cílem určit míru zakotvení jednotlivých průmyslových odvětví v jednotlivých členských státech a vytvořit účinnější společnou strategii na obranu zájmů evropského průmyslu;

17.  zastává názor, že k tomu, aby byla Evropská unie byla schopna vytvořit příznivé podmínky pro vytváření hodnotových řetězců, potřebuje důmyslně vytvořenou skladbu soukromého průmyslu a veřejných institucí;

18.  zdůrazňuje, že budoucí politika soudržnosti bude jednou z hlavních politik EU podporující prostřednictvím inteligentní specializace průmyslové inovace, jejichž účelem je reagovat na výzvy související s udržitelnou energií, změnami klimatu a účinným využíváním materiálních i lidských zdrojů; je tudíž toho názoru, že podpora ze strany budoucí politiky soudržnosti a evropských strukturálních a investičních fondů je klíčová pro reindustrializaci EU a jejích regionů, a to pomocí skutečně moderní průmyslové politiky, která musí podporovat sociální začlenění, být udržitelná, energeticky účinná a vysoce konkurenceschopná; požaduje lepší koordinaci a synergie mezi politikou soudržnosti a programem Horizont 2020, aby se vytvořily regionální inkubátory inovací a maximalizovaly inovace na regionální úrovni;

19.  souhlasí s názorem Komise, že průmyslová politika musí mít účinnou a integrovanou strukturu správy, jejíž součástí je monitorování činností; připomíná doporučení EP obsažené v Langeho zprávě o průmyslu zřídit stálou pracovní skupinu pro průmyslovou politiku příslušných generálních ředitelství Komise, která bude brát v úvahu vstupy zúčastněných stran a bude koordinovat a monitorovat provádění; zdůrazňuje, že Parlament by měl být pravidelně informován o vývoji průmyslové politiky, a žádá Komisi, aby každý rok podávala Parlamentu zprávu o pokroku strategie RISE a o rozsahu dosahování vytýčených cílů prostřednictvím dostupných nástrojů; navrhuje, aby pracovní skupiny zabývající se jednotlivými prioritními oblastmi rovněž uveřejňovaly každoročně zprávu; dále žádá Komisi, aby prověřila a určila nadměrnou kapacitu a potřebu restrukturalizace, s nimiž se evropský průmysl a některá odvětví potýkají, s cílem předložit krátkodobá řešení, a vyzývá Komisi, aby sledovala jakékoli přesouvání evropské výroby do zahraničí; zdůrazňuje, že strategie RISE potřebuje spojenectví a partnerství zúčastněných stran z jiných odvětví průmyslu (včetně malých a středních podniků), odborových svazů, akademické obce a občanské společnosti, jako jsou organizace na ochranu spotřebitelů a nevládní organizace; vyzývá Komisi, aby plně využila čl. 173 odst. 2 Smlouvy k dosažení pokroku se strategií RISE a aby účelnějším způsobem uspořádala své prostředky; poukazuje na význam zlepšování způsobu, jakým Unie sděluje svou průmyslovou politiku veřejnosti, zvláště pak mladým lidem, s cílem posílit význam evropském průmyslu, jeho pracovních míst a technologických poznatků;

20.  zastává názor, že strategii RISE je třeba směřovat tak, aby bylo v Evropě vytvořeno atraktivní a konkurenceschopné prostředí, které nastartuje investiční toky napříč EU a jejími regiony, především v jižní Evropě, s cílem oživit růst, zejména prostřednictvím inteligentní specializace a vytváření příslušných uskupení, a to včetně nadnárodních a regionálních, jakož i obdobných obchodních sítí;

21.  vyzdvihuje činnost místopředsedy Tajaniho týkající se užší koordinace průmyslové politiky s Radou pro konkurenceschopnost; uznává, že průmyslová politika pro strategii RISE by měla tvořit společný základ pro celou EU, zdůrazňuje však, že musí zohledňovat různé vnitrostátní a regionální podmínky a být koordinována s průmyslovými politikami členských států; podporuje myšlenku silnější Rady pro konkurenceschopnost, která ve spolupráci s Komisí přispěje k vertikální koordinaci politiky na evropské i regionální úrovni a na úrovni členských států; poznamenává, že nezbytnými předpoklady průmyslového růstu je mimo jiné inteligentní regulace a menší byrokracie;

22.  je přesvědčen, že na stanovování priorit pro průmysl na svém území a jeho potenciálu, jakož i na stimulaci rozvoje malých a středních podniků by se měly plně podílet územní jednotky různé úrovně, jejichž činnost v rámci procesu reindustrializace by měla být koordinována; poukazuje na výhody malých a středních podniků, kterým jejich velikost a schopnost pružně reagovat umožňuje přizpůsobovat se změnám, ale také na to, že byly krizí velmi tvrdě zasaženy; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly zvláštní podporu a programy pomoci pro malé a střední podniky, které jim usnadní stát se ve svém oboru nejlepšími průmyslovými podniky; vítá činnost, kterou podnikl Výbor regionů, a rovněž činnost Komise ohledně strategií inteligentní specializace týkajících se efektivnějšího financování cílů strategie Evropa 2020;

23.  vyzývá členské státy, aby při případných změnách Smluv vytvořily společnou průmyslovou politiku s ambicemi a prostředky srovnatelnými se společnou zemědělskou politikou, která by zahrnovala na základě konzultací skutečnou nadnárodní shodu na společné strategii, značné finanční prostředky a nástroje regulace trhů, jimiž disponují jiné velké světové obchodní zóny, například měnový nástroj nebo pravidla státní podpory přizpůsobené potřebám našeho průmyslu, ale zároveň v souladu s mezinárodním právem;

24.  vítá skutečnost, že Komise projevuje zájem také o výrobce, zejména výrobce průmyslové, a nejen o spotřebitele;

25.  vyjadřuje politování nad tím, že v návrhu Komise zcela chybí opatření proti mzdovému a sociálnímu dumpingu a opatření týkající se účasti zaměstnanců a restrukturalizace;

Ofenzíva v oblasti inovací, účinnosti a udržitelných technologií

26.  klade důraz na to, že strategie zaměřená na inovace, účinnost a nové technologie, včetně udržitelných technologií, společně s novými hospodářskými modely, tvořivostí a moderní výrobou, má potenciál regenerovat a modernizovat průmyslovou základnu EU a zvýšit její základní konkurenceschopnost na regionální i celosvětové úrovni; je přesvědčen, že inovace je nutné prosazovat tak, aby měly co nejširší záběr a zahrnovaly všechny zúčastněné strany, od provozních a netechnických inovací až po technologicky náročný výzkum a vývoj ve výzkumných laboratořích; v této souvislosti podotýká, že je velmi důležité aktivně zapojovat do procesu inovací zaměstnance v rámci pobídek poskytovaných inovativním podnikům, jež hrají vedoucí úlohu v hospodářské, sociální i environmentální oblasti; zdůrazňuje potřebu vytvořit příznivé prostředí a za zásadní považuje, aby byly zajištěny podmínky, v nichž mohou podniky provozovat svou činnost a být schopny obstát v hospodářské soutěži; považuje za nutné, aby byla posílena evropská znalostní základna, aby byla na základě podpory špičkových výkonů ve vědě a vzdělávání zmírněna její roztříštěnost, aby byly vytvářeny podmínky pro transformaci dobrých myšlenek do podoby produktů uplatnitelných na trhu a aby inovativním podnikům byly zajištěny širší možnosti přístupu ke zdrojům financování, což povede k vytvoření prostředí příznivého pro vznik inovací a na základě veřejného šíření přínosů inovací po celé Evropě též k omezení sociálních a zeměpisných nerovností; v této souvislosti zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat výroční zprávě Komise o inovacích (srovnávací přehled Unie inovací z roku 2013), z něhož je patrné, jaký vliv mají inovace na dosažení větší a trvalejší konkurenceschopnosti, a který přináší srovnávací hodnocení výkonu členských států v oblasti výzkumu a inovací a ukazuje ve vzájemném srovnání silné a slabé stránky jejich systémů výzkumu a inovací;

27.  je přesvědčen, že finanční prostředky EU na výzkum a inovace by měly sloužit jako katalyzátor a měly by se použít v součinnosti s různými evropskými, vnitrostátními a regionálními nástroji i financemi; připomíná 3% cíl týkající se výzkumu a vývoje, kdy dvě třetiny mají pocházet ze soukromého sektoru; podporuje uzavírání partnerství veřejného a soukromého sektoru v rámci programu Horizont 2020 a vyzývá Komisi, aby zajistila dostatečný pákový efekt pro investice pocházející ze soukromého sektoru;

28.  vítá 4% podíl financování, které bude provedeno pomocí speciálního nástroje zaměřeného na malé a střední podniky v rámci programu Horizont 2020;

29.  vítá zaměření Komise na ekodesign, recyklovatelnost za použití přístupu „od kolébky po kolébku“, nová kritéria udržitelnosti pro stavební výrobky a postupy a účinné využívání zdrojů v rámci koncepce cyklického hospodářství; vyzývá k vypracování legislativních návrhů a studií týkajících se účinného využívání zdrojů, které by umožnily zohledňovat životaschopnost investic na základě kritérií efektivity, ziskovosti a dlouhodobých účinků; vyzývá Komisi, aby i nadále prosazovala uvažování založené na zohledňování „životního cyklu“ a uplatňovala za tím účelem integrovanou výrobkovou politiku (IVP), která bere v úvahu celý životní cyklus výrobku (přístup „od kolébky po kolébku“);

30.  vítá směry činností Komise a možná partnerství veřejného a soukromého sektoru; je však znepokojen tím, že jejich náležitou součástí není vývoj v oblasti hromadných údajů a informačních a komunikačních technologií (IKT); vyzývá Komisi, aby příslušný vývoj řádně začlenila; domnívá se, že širokopásmové služby mají klíčový význam pro rozvoj evropského průmyslu a mohou přispět k hospodářskému růstu a zaměstnanosti v EU a že podpora investic do širokopásmových zařízení za účelem zavádění vysokokapacitních širokopásmových sítí a vláken v přístupových sítích by tudíž měla být i nadále jednou z priorit EU; žádá Komisi, aby podporovala vytváření uskupení napříč směry činností a prosazovala jejich součinnost a jejich vzájemné ovlivňování;

31.  zdůrazňuje klíčovou úlohu IKT v přechodu k udržitelnému hospodářství, a sice v oblastech jako je dematerializace, ekologické monitorování, účinné postupy v dopravě a logistice, elektronické služby a zdravotní péče; vítá novou evropskou průmyslovou strategii v oblasti elektroniky, jejímž cílem je zdvojnásobit evropskou výrobu čipů na 20 % světové produkce; zdůrazňuje nezbytnost další podpory uplatňování IKT v tradičních průmyslových odvětvích a vývoje nových digitálních produktů a služeb, které přispějí k plnění cílů udržitelného rozvoje;

32.  vítá směr činnosti týkající se moderní výroby; je přesvědčen, že by zde byla přínosem partnerství veřejného a soukromého sektoru, jako je SPIRE; je přesvědčen, že spuštění znalostních a inovačních společenství v oblasti výroby s přidanou hodnotou do roku 2016 je prioritou; žádá Komisi, aby zkušenosti Evropského odborného centra EIB pro partnerství veřejného a soukromého sektoru (EPEC) využila v rámci budoucích partnerství veřejného a soukromého sektoru; vybízí Komisi, aby vytvářela součinnost v oblasti moderní výroby také mezi členskými státy, průmyslem a výzkumnými středisky; žádá Komisi, aby zvážila, do jaké míry by jako vzor mohla posloužit Národní síť pro výrobní inovaci, která funguje ve Spojených státech;

33.  vítá směr činnosti týkající se inteligentních sítí a domnívá se, že by v této souvislosti bylo prospěšné rozšířit její rozsah a přidat další návrhy; doporučuje, aby v rámci této práce byly zohledňovány rovněž Komisí zmiňované potřeby, které se týkají odpovídající energetické infrastruktury, skladování energie a rezervní kapacity, jako je vysoce účinná elektrická rozvodná síť s propojovacím vedením, jež umožní dokončení vnitřního trhu s energií a rozvod elektřiny z obnovitelných zdrojů, například z pobřežních větrných elektráren, nebo infrastruktura využívající špičkových digitálních technologií;

34.  vyzývá Komisi, aby navrhla politiku týkající se uskupení a jejich sítí v podobě spolupráce, zvláště co se týče hodnotových řetězců, mezi propojenými společnostmi, dodavateli, poskytovateli služeb, univerzitami a výzkumnými středisky, což rovněž stimuluje přirozený vznik těchto seskupení „zdola“ a v reakci na potřeby obchodu a/nebo výzkumu; zdůrazňuje, že je důležité zřídit nadnárodní uskupení – zejména s cílem dosáhnout začlenění strukturálně slabších regionů do evropského průmyslového hodnotového řetězce – která budou fungovat na základě hospodářské soutěže v rámci celé Unie a pomohou zapojovat nedostatečně zastoupené země či regiony a zajišťovat předávání technologických znalostí mezi výzkumnými pracovišti ve všech členských státech; je přesvědčen, že se jedná o klíčový aspekt, který by měl být začleněn do regionálních průmyslových politik; konstatuje, že Komise by rovněž měla dostatečnou pozornost věnovat podpoře stávajících uskupení; vybízí Komisi, aby v rámci budoucího zeleného akčního plánu pro malé a střední podniky zřídila uskupení pro energetickou účinnost;

35.  vítá strategii pro klíčové technologie, ve které má EU díky své rozvinuté výzkumné základně silnou konkurenční výhodu i potenciál k jejímu zvýšení, domnívá se však, že je nutné vynakládat větší úsilí, pokud jde o využívání výsledků, aby bylo možné tuto výhodu reálně využít; podporuje navrhovaná opatření ke zlepšení koordinace a součinnosti mezi politikami a nástroji včetně programu Horizont 2020, EIB, strukturálních fondů EU a dalších veřejných i soukromých fondů; vítá iniciativy posilující opatření pro jednotlivá uskupení týkající se klíčových technologií a větší nadregionální spolupráci; vyzývá Komisi, aby nevytvářela uzavřená obchodní uskupení pro určitá konsorcia či určité společnosti; podotýká, že financování infrastruktury pro výzkum musí být k užitku a ku prospěchu více aktérům;

36.  vyzývá Komisi, aby na základě spolupráce mezi regiony, městy, velkoměsty a místními oblastmi posílila komunikační sítě v rámci projektů „Inteligentní města“, a umožnila tak řídit sdílené služby a efektivní výrobu a spotřebu energie podporou opatření zaměřených na úsporu energie s cílem podnítit například výstavbu energeticky nenáročných budov s využitím špičkových technologií;

37.  poukazuje na to, že Komise se ve svých programech výzkumu a inovací orientuje převážně na stimulaci technologického rozvoje; je přesvědčen, že je obecně zapotřebí posílit opatření a činnosti, které se budou zaměřovat na tržní poptávku a které budou schopny najít pro příslušná řešení uplatnění na trhu;

38.  vyzývá Komisi, aby politické nástroje orientované na stranu dodávky propojovala s nástroji orientovanými na stranu poptávky, a to skrze vytváření inovačních partnerství (jako jsou projekty zaměřené na inteligentní města, aktivní stárnutí či suroviny) a rozvoje „vůdčích trhů“ s cílem podporovat tržní uplatnění nových výrobků a služeb, které vycházejí vstříc potřebám společnosti;

39.  vyzývá Komisi k vypracování strategie, která zajistí, aby Evropa přitahovala zahraniční talenty a současně udržovala styky s nejtalentovanějšími Evropany v zahraničí; zdůrazňuje, že je důležité spojit se s komunitami osob, které opustily EU, a vybídnout je k tomu, aby využily svých znalostí a styků k obchodním příležitostem v EU;

40.  je toho názoru, že podpora udržitelných forem cestovního ruchu zaměřeného na spotřebu místních výrobků může napomoci při obnově zemědělských a řemeslných aktivit a při lokálním rozšiřování mikropodniků a mohla by být důležitým startovním bodem pro hospodářskou obnovu za současného zajištění vhodné správy životního prostředí, ochrany kultur a lidských sídel a zabraňování erozi a sesuvům půdy;

41.  zastává názor, že přírodní vědy představují obor, který má pro Unii strategický význam, a to jednak vzhledem ke svému inovačnímu potenciálu, jednak vzhledem k funkci, kterou plní v rámci evropské průmyslové výroby, a dále též s ohledem na počet přímých i nepřímých pracovních míst, která vytvářejí, a na svůj vývozní potenciál;

42.  je přesvědčen, že v zájmu rozvoje své průmyslové politiky musí Evropská unie provést politická rozhodnutí a zaměřit své úsilí na strategická odvětví tak, aby byla schopna reagovat na problémy společnosti a vycházela přitom z evropských technologických poznatků; vybízí Komisi, aby v souladu s tímto požadavkem a v návaznosti na své sdělení nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu – Aktualizace sdělení o průmyslové politice“ vypracovala strategickou agendu pro evropské odvětví přírodních věd;

Dokončení vnitřního trhu a otevření vnějších trhů strategii RISE

43.  zdůrazňuje, že evropský jednotný trh hraje ústřední roli jakožto domácí trh pro evropský průmysl a že je pro tento trh třeba vyvinout strategii, která bude podporovat inovace vznikající na základě poptávky´, a napomáhat tak uplatňování nových technologií, což přispěje ke vzniku nových trhů, obchodních modelů a průmyslových odvětví; zdůrazňuje, že taková strategie je obzvláště žádoucí v situaci, kdy je třeba najít co nejširší uplatnění výsledků výzkumu a vývoje na trhu; zdůrazňuje, že tomu, aby podniky měly průběžné vyhlídky, napomůže vnitřní trh se stanovenými předvídatelnými pravidly a normami, jež jsou v členských státech účinným způsobem uplatňovány; vyzývá Komisi a členské státy, aby naléhavě dokončily jednotný trh se zbožím, energií, telekomunikacemi, dopravou, ekologickými výrobky (jak stanovuje Komise ve své iniciativě) a rizikovým kapitálem a aby zaručily volný pohyb výzkumných pracovníků, vědeckých poznatků a technologií; poukazuje na to, že nedokončenost vnitřního trhu představuje překážku bránící růstu, a vyzývá Komisi, aby provedla studii, která posoudí dopad krize na vnitřní trh, a řešila problém rozdílů v nákladech v rámci EU, které mohou vést ke znevýhodnění společností z EU v porovnání s jejich konkurenty ze třetích zemí; varuje, že roztříštěnost vnitřního trhu by mohla vést k narušení hospodářské soutěže mezi členskými státy v EU; vyzývá EU, aby usilovala o těsnější spolupráci v oblasti pracovního práva a daňových pobídek; naléhavě vyzývá Komisi, aby v zájmu posílení jednotného trhu a výrobků evropského původu prosazovala používání značky „vyrobeno v Evropě“ („Made in Europe“);

44.  vítá záměr Komise vytvořit horizontální akční plán na zvýšení poptávky po inovativním zboží a službách; vyzývá Komisi, aby se i nadále zabývala otázkou životního cyklu výrobků od jejich surovinové až po recyklační fázi s cílem stanovit měřítka účinnosti výrobků, která zohlední poměr nákladů a přínosů i inovační potenciál;

45.  zdůrazňuje, že veřejné zakázky by měly být hnací silou inovací; poukazuje na to, že veřejné zakázky tvoří nedílnou součást průmyslové politiky obchodních partnerů Unie; je přesvědčen, že pokyny pro státní podporu by měly podporovat konkurenceschopnost evropského průmyslu rovněž tím, že zohlední osvědčené postupy a dobré příklady uplatňované obchodními partnery EU, podporovat evropskou spolupráci a být otevřené politickým opatřením na podporu inovací; domnívá se, že při podpoře zavádění nových technologií hrají důležitou roli standardizace, používání ekoznaček a sociální odpovědnost podniků, a to i u dováženého zboží; vyzývá Komisi, aby mezi své priority zařadila činnosti zaměřené na podporu standardizace a interoperability nově zaváděných výrobků, služeb a technologií jakožto pilíře vnitřní evropské hospodářské soutěže a možností mezinárodního obchodu;

46.  uznává, že dozor nad trhem je pilířem klíčovým pro zajištění bezpečnosti a kvality výrobků na vnitřním trhu; vítá Komisí navržený balíček v oblasti bezpečnosti výrobků a balíček v oblasti dozoru nad trhem a podtrhuje důležitou úlohu, kterou může plnit označení původu, a to nejen pro spotřebitele, ale i s ohledem na transparentnější obchodní politiku, a to jak vnitřní, tak vnější; vyzývá Komisi, aby při své činnosti týkající se dozoru nad trhem využila možnosti a efektivity internetu, a umožnila tak lidem zapojit se tím, že poskytnou na základě vlastní zkušenosti zpětnou vazbu k výrobkům; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité, aby v Evropské unii řádným způsobem fungovala ochrana spotřebitele;

47.  zdůrazňuje, že dotvoření jednotného digitálního trhu je důležitou součástí průmyslové strategie EU; opětovně zdůrazňuje význam digitalizace vnitřního trhu a rozvoje elektronického obchodování v jeho rámci pro malé a střední podniky; je přesvědčen, že digitální trhy a trhy s novými informačními technologiemi nabízejí potenciál průmyslového rozvoje, který nebyl dosud plně využit a pro jehož využívání má Evropa dobré předpoklady; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné přizpůsobit politiku standardizace v oblasti informačních a komunikačních technologií EU vývoji trhu a politik, což povede ke splnění cílů evropské politiky vyžadujících interoperabilitu, k nimž patří elektronické podnikání, elektronický obchod, elektronická podpora nákladní dopravy, inteligentní dopravní systémy atd.;

48.  zdůrazňuje, že dotvoření jednotného digitálního trhu by se mělo stát důležitou součástí průmyslové strategie EU; zdůrazňuje, že pro trhy, které jsou online, i pro trhy, které fungují offline, by měl platit shodný regulační rámec, aby byla zjištěna spravedlivá hospodářská soutěž a ochrana spotřebitelů;

49.  vítá skutečnost, že Komise uznává definici vysoce náročných kulturních a tvůrčích odvětví jako sektoru zahrnujícího vysoce náročné segmenty trhů s výrobky a službami, což odráží specifické rysy, jako je kulturní a tvůrčí rozměr určitého výrobku či služby, prestiž výrobku, duševní vlastnictví, výrobní kvalita, výtvarná koncepce a inovace, jakož i způsob, jakým jsou tyto výrobky a služby uváděny na trh a propagovány; vyzývá Komisi, aby uznala svébytnost povolání vyžadujících vysokou úroveň dovedností jako zdejších odvětví, která v Evropě vytvářejí značný počet pracovních míst a která jsou založena na čtyřech kritériích: tvořivosti, vynikající kvalitě práce, znalosti technických postupů a celoživotním učení;

50.  vítá záměr Komise podporovat konkurenceschopnost nejnáročnějších odvětví, která vytvářejí 3 % HDP v EU a více než 1,5 milionu přímých i nepřímých pracovních míst, a vyzývá ji, aby přijala opatření, která budou řešit problém hrozícího úbytku dovedností v těchto odvětvích s cílem uchránit specificky evropské výrobní metody a know-how;

51.  upozorňuje, že evropský ocelářský průmysl v současnosti pracuje na 50 % své kapacity a že evropská ocelářská výroba poklesla od roku 2008 o 25 %;

52.  upozorňuje, že evropskému automobilovému průmyslu, který v roce 2007 vyrobil 16 milionů vozidel, se v roce 2013 nedaří vyrobit ani 12 milionů;

53.  domnívá se, že vzhledem ke stávající finanční, hospodářské a sociální krizi jsou veřejné a soukromé investice zásadní součástí celkové strategie pro udržitelný růst; v tomto kontextu podporuje celkovou reformu režimu státních podpor realizovanou prostřednictvím více sociálně a ekonomicky založeného přístupu a větší flexibility předpisů pro hospodářskou soutěž, jak je stanoveno v článcích 101 a 102 SFEU; znovu opakuje význam většího zohlednění kvality a efektivnosti veřejných výdajů;

54.  zdůrazňuje, že průmyslová politika by s ohledem na vytváření rovných podmínek a podporu konkurenceschopných trhů měla v plné míře využívat nástrojů politiky hospodářské soutěže;

55.  doporučuje Komisi, aby vyhodnotila, do jaké míry je v souladu s evropským právem hospodářské soutěže odmítnutí jedné celosvětově působící skupiny přenechat pracoviště, které se rozhodla uzavřít, jiné skupině, která by měla zájem o jeho převzetí, nebo veřejnému subjektu k dočasnému využití;

56.  bere na vědomí průzkum Komise v oblasti reformy vnitřního trhu s průmyslovými výrobky; žádá Komisi, aby zajistila, že příslušné normy budou slučitelné s trhem;

57.  oceňuje úsilí Komise o inteligentní regulaci, jejímž cílem je snížit byrokratickou zátěž pro průmysl, aniž by došlo k oslabení účinnosti právních předpisů, což zahrnuje posouzení dopadů, zkoušky konkurenceschopnosti, prověření fungování a test MSP, především pro mikropodniky a malé a střední podniky, a uznává, že s ohledem na stimulaci investic je nezbytná regulatorní stabilita; domnívá se, že byrokratická zátěž a navzájem si odporující politiky jsou často překážkou zvyšování konkurenceschopnosti průmyslových podniků a že práce na snižování této zátěže by měla být jedním z hlavních bodů politické agendy, a očekává, že Komise v této věci předloží své konkrétně cílené návrhy; podporuje jednotnost regulace, průřezový přístup k otázkám regulace a určování priorit, jakož i lepší zkoušky konkurenceschopnosti, které by měly být povinné a měly by tvořit nedílnou součást pokynů pro posuzování dopadů; vyzývá členské státy, aby test MSP a lepší zkoušky konkurenceschopnosti používaly také na vnitrostátní úrovni; vítá úsilí, které Komise vyvíjí v oblasti posuzování kumulativního efektu právních předpisů v ocelářském průmyslu, a vyzývá ji, aby tuto metodiku hlouběji propracovala a určila další odvětví, kterým by tento přístup mohl být ku prospěchu;

58.  podporuje další využívání potenciálu, který nabízí oznamovací postup 98/34/ES, a navrhuje, aby členské státy do posouzení dopadu zpracovávaných ve fázi příprav vnitrostátních legislativních předpisů zahrnuly také posouzení z hlediska konkurenceschopnosti, v širším rámci „testu jednotného trhu“, který Parlament požaduje ve svém usnesení ze dne 7. února 2013 s doporučeními Komisi týkajícími se správy jednotného trhu;

59.  v zájmu podpory evropských malých a středních podniků požaduje co nejrychlejší provedení iniciativy „Small Business Act“; poukazuje na význam sítě „Enterprise Europe Network“ (Evropská podniková síť) pro podporu malých a středních podniků v oblasti přeshraničního obchodu v rámci EU; zdůrazňuje význam podpory malých podniků i napomáhání tomu, aby se staly podniky středními a aby se MSP staly ještě významnějšími aktéry, což zlepší jejich mezinárodní konkurenceschopnost; upozorňuje na hospodářskou prospěšnost toho, jsou-li vytvářena propojení mezi společnostmi v určitých odvětvích, jako je obranný průmysl, s cílem dosáhnout úspor z rozsahu a sdílet společně průmyslové projekty;

60.  považuje lepší, levnější a rychlejší přístup malých a středních podniků k antidumpingovým postupům za klíč k jejich účinnější ochraně před nekalými praktikami obchodních partnerů; vyzývá EU, aby tuto skutečnost zohlednila při reformě nástrojů na ochranu obchodu;

61.  vyzývá EU, aby valorizovala svoji průmyslovou výrobu tím, že bude spotřebitelům poskytovat přesnější informace, zavede povinnost uvádět původ výrobků z Unie a výrobků dovezených ze třetích zemí a zajistí respektování zeměpisných označení evropských potravinových výrobků ve třetích zemích;

62.  zdůrazňuje, že technologický rozvoj je citlivým a zranitelným odvětvím; je přesvědčen, že práva duševního vlastnictví jsou nepostradatelnou součástí znalostní ekonomiky a zdravé průmyslové politiky podporující inovace a výzkum a posilující evropský průmysl; vítá proto vytvoření jednotného evropského patentu a vyzývá členské státy, aby jej bez prodlení uplatňovaly; domnívá se, že postup, který vedl k jeho vytvoření, by měl být vyzdvižen jako příklad osvědčeného postupu v rámci snahy o těsnější integraci průmyslu a vnitřního trhu; je znepokojen skutečností, že stávající režim práv duševního vlastnictví často neplní svůj účel – vést k inovacím; domnívá se, že zvýšená transparentnost a inovativní řízení a postupy udělování licencí mohou přinést rychlejší tržní řešení; vítá práci, kterou v této souvislosti iniciovala Komise; vyzývá Komisi a členské státy, aby rovněž zesílily ochranu práv duševního vlastnictví, zejména s ohledem na potírání padělání a průmyslové špionáže; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby na mezinárodní úrovni vznikly nové struktury správy a fóra pro ochranu práv duševního vlastnictví; vyzývá Komisi, aby vypracovala evropskou strategii na ochranu obchodních tajemství;

63.  zdůrazňuje význam posílení práv duševního vlastnictví ve fyzickém i digitálním prostředí pro růst a tvorbu pracovních míst v evropských průmyslových odvětvích; vítá v tomto ohledu probíhající reformu systému ochranné známky EU, která má potenciál zvýšit ochranu obchodních známek online, offline i v rámci celého vnitřního trhu;

64.  podporuje současnou reformu systému právních předpisů týkajících se ochranné známky, která zvýší ochranu obchodních známek online, offline i v rámci celého vnitřního trhu a mezinárodního obchodu;

65.  vítá uznání problému, kterým jsou „patentové houštiny“ a „patentové pasti“; podporuje změnu regulačního systému s cílem podpořit křížové licence, jež jsou příznivé pro hospodářskou soutěž a ujednání o sdružování patentů;

66.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy právních předpisů, které evropským společnostem umožní vyrábět v EU generické a biologicky podobné léčivé přípravky v době platnosti dodatkového ochranného osvědčení po zániku patentové ochrany tak, aby se po skončení platnosti dodatkového ochranného osvědčení mohly připravit na okamžité zahájení jejich prodeje nebo aby tyto přípravky mohly vyvážet do zemí, ve kterých žádný patent ani dodatkové ochranné osvědčení neplatí; je přesvědčen, že taková ustanovení by mohla napomoci tomu, aby nedocházelo k přesouvání výroby, a přispět k tvorbě pracovních míst v EU, jakož i k vytvoření rovných podmínek soutěže mezi evropskými společnostmi a jejich konkurenty ze třetích zemí;

67.  zdůrazňuje, že vnější vztahy mají důsledky překračující působnost dohod podepsaných pod záštitou Světové obchodní organizace (WTO) a že v souvislosti s utvářením vnější dimenze průmyslové politiky by se EU a její členské státy měly dohodnout na společných postojích, tak aby bylo zajištěno, že budou nastaveny rovné podmínky globální hospodářské soutěže;

68.  poukazuje na skutečnost, že ve svém společném sdělení ze dne 7. února 2013 s názvem „Strategie kybernetické bezpečnosti Evropské unie: otevřený, bezpečný a zajištěný kyberprostor“(22) místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku přislíbila vytvoření koncepce na podporu průmyslových a technologických zdrojů pro oblast kybernetické bezpečnosti;

69.  podtrhuje potřebu zvýšit konkurenceschopnost evropských podniků na světovém trhu; poukazuje na důležitost obchodní strategie EU; vyzývá Komisi, aby vzhledem ke zvýšené konkurenci, kterou představují obchodní partneři EU, reorganizovala svou obchodní politiku s cílem zajistit, aby obchodní politika Unie i její politika v oblasti hospodářské soutěže byla kompatibilní s cíli evropské průmyslové politiky a neohrožovala potenciál evropských podniků v oblasti inovací a hospodářské soutěže; žádá Komisi, aby spolu s vysokou představitelkou / místopředsedkyní Komise vytvořila strategii, jak začlenit sekci malých a středních podniků do misí EU; podotýká, že tyto sekce malých a středních podniků by měly přihlížet k práci obchodních komor a měly by uplatňovat ponaučení získaná z tzv. evropských podnikatelských středisek; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzívnily svou spolupráci v oblasti podpory evropských podniků na zahraničních trzích; vyzývá je zejména k tomu, aby mezi své priority zařadily nástroje vytvořené za účelem poskytování pomoci malým a středním podnikům a centralizovaly informace určené pro malé a střední podniky tak, aby byly poskytovány na jednotných kontaktních místech, která by měla být zřizována po celé EU; vyzývá Komisi, aby zdokonalené zkoušky konkurenceschopnosti učinila součástí posouzení dopadů obchodních dohod a jejich kumulativních účinků;

70.  upozorňuje, že environmentální náklady, které musí nést evropský průmysl, vedou evropské průmyslníky k tomu, že investují jinam než do evropského průmyslu;

71.  zdůrazňuje, že významné místo ve dvoustranných obchodních dohodách i mnohostranných obchodních vztazích by s ohledem na vytvoření spravedlivých a rovných podmínek obchodu a celosvětové hospodářské soutěže měly mít environmentální a sociální normy; vyzývá Komisi, aby při podepisování nových obchodních dohod nebo při úpravách dohod stávajících zajistila, aby podmínky pro činnost hospodářských subjektů v rámci EU i za jejími hranicemi byly rovnocenné; zdůrazňuje, že EU by měla podniknout reálné kroky a řešit problematiku konkrétních případů porušování pravidel, kdy dochází k poškozování zájmů evropského průmyslu, a postupně zavést zásadu recipročních obchodních vztahů, především v souvislosti s přístupem na trhy veřejných zakázek, a zlepšit schopnost reagovat, což by mohlo být prospěšné pro otevírání trhů;

72.  připomíná Komisi, že nízká úroveň platů a ochrany životního prostředí zůstává i nadále velmi důležitým prvkem mezinárodní hospodářské soutěže a že je naléhavě nutné usilovat o sladění těchto standardů vzestupným způsobem, aby mohla v EU proběhnout skutečná reindustrializace; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby v dohodách o volném obchodu se třetími zeměmi vyjednala povinné závazky v oblasti práv pracovníků a ochrany životního prostředí;

73.  bere na vědomí návrh Komise zaměřený na modernizaci nástrojů na ochranu obchodu EU, které představují klíčové prvky průmyslové politiky; doufá, že tato modernizace může zvýšit jejich účinnost; žádá proto Komisi, aby tyto nástroje neoslabila v právních předpisech ani v praxi, ale naopak je posílila tak, aby mohly co nejdříve zajišťovat účinnější ochranu evropských podniků – nezávisle na jejich velikosti – před nezákonnými nebo nekalými obchodními postupy;

74.  připomíná, že ve všech případech, kdy to okolnosti vyžadují, je třeba uplatňovat nástroje na ochranu obchodu a používat je vůči zemím, které nedodržují pravidla mezinárodního obchodu nebo podmínky dohod o volném obchodu uzavřených s EU, a žádá, aby malé a střední podniky měly zajištěny jednodušší, rychlejší a méně nákladné možnosti využívání antidumpingových postupů a mohly se tak lépe chránit před nekalými praktikami;

75.  upozorňuje na klíčový význam výzkumu a inovací pro zajištění konkurenceschopnosti evropských podniků na světových trzích a zdůrazňuje, že evropské podniky musí lépe předjímat potřeby na trzích třetích zemí, aby dokázaly reagovat na globální poptávku;

76.  považuje za nezbytné, aby se EU v rámci svého úsilí o znovuoživení vlastního průmyslu vybavila prostředky, které jí umožní:

77.  vyzývá Komisi, aby podstatně zlepšila svůj způsob hodnocení obchodních dohod, zejména pak způsob, jakým provádí posuzování dopadů, a začala za tímto účelem zohledňovat konkurenceschopnost průmyslu a provádět posouzení ex post a analýzy kumulativních účinků všech dohod, které jsou již uzavřeny nebo jsou předmětem jednání; zdůrazňuje význam projektu transatlantického partnerství v oblasti obchodu a investic (TTIP) pro uskutečnění cílů reindustrializace Evropy, jejího růstu a zaměstnanosti, který má navíc potenciál zjednodušit vývoz evropských průmyslových výrobků a zvětšit jeho objem, zlepšit zavedením vyšších mezinárodních výrobních norem konkurenceschopnost průmyslu a snížit náklady vznikající výrobním společnostem dovážením surovin a zpracovaných materiálů; podporuje, aby stejně jako je tomu v případě jiných obchodních dohod, byla součástí TTIP kapitola zaměřená na ty záležitosti v oblasti energetiky, které by mohly mít vliv na vnitřní trh; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím rušení celních sazeb umožnila v souvislosti se službami a investicemi lepší přístup na trh, aby posílila spolupráci v oblasti regulace, aby zajistila lepší pravidla zadávání veřejných zakázek a lepší ochranu práv duševního vlastnictví a aby tyto cíle aktivně prosazovala v rámci politiky hospodářské soutěže a ve vztahu k energii a komoditám; podtrhuje potřebu racionalizace právních předpisů a snížení regulační a administrativní zátěže, jež patří k záměrům TTIP a které je třeba provádět s tím, že při tom budou důsledně zohledňovány a chráněny vysoké sociální a environmentální normy a práva zaměstnanců; zdůrazňuje, že definitivní uzavření transatlantického obchodního a investičního partnerství otevře široké pole hospodářských možností, které by mohlo zpětně posílit vztahy EU a několikanásobně zvýšit příliv přímých zahraničních investic do EU;

78.  vyzývá Komisi, aby se inspirovala příkladem USA a umožnila odborovým svazům podávat stížnosti v oblasti obchodu, jelikož porušování obchodních pravidel může mít negativní dopad na průmysl, a tedy i na příslušné pracovníky, a aby navrhla pro EU obdobná pravidla;

79.  zdůrazňuje, že prostřednictvím uzavření nových obchodních dohod, nových investičních dohod a nových dohod o duševním vlastnictví je třeba posílit hodnotový řetězec vznikající v rámci evropského průmyslu, a proto je třeba do něj již při přípravě mandátu začlenit odpovídající strategické nasměrování;

80.  vyzývá Komisi, aby vytvořila evropskou strategii vývozu pro technologie účinně využívající zdroje a energeticky úsporné technologie a odpovídající služby, která bude zahrnovat standardizační diplomacii, jejímž úkolem bude zajišťovat celosvětové prosazování evropských norem;

81.  připomíná, že technické předpisy a normy hrají zásadní roli při zajišťování vedoucího postavení EU v inovativních odvětvích, včetně zelených technologií; vyzývá proto Komisi, aby posílila schopnost EU vytvářet normy a mezinárodní technické předpisy v inovativních odvětvích; vybízí rovněž Komisi, aby zlepšila spolupráci s klíčovými třetími zeměmi, zejména rozvíjejícími se zeměmi, aby byly vytvořeny společné technické předpisy a normy;

Financování renesance průmyslu

82.  bere na vědomí omezení bankovních úvěrů a následný nepříznivý dopad, zejména na malé a střední podniky; vyjadřuje politování nad skutečností, že tato omezení se také nepříznivě projevují na nástrojích financování, které dala EU k dispozici, a domnívá se, že Komise by měla požádat finanční zprostředkovatele odpovědné za správu těchto nástrojů o předložení výročních zpráv; vítá zelenou knihu Komise o dlouhodobém financování; poukazuje na to, že je třeba posílit odolnost a důvěryhodnost bankovního sektoru EU prostřednictvím dohody Basilej III, bankovní unie a Evropského mechanismu stability; zdůrazňuje význam toho, aby naši mezinárodní partneři rovněž uplatňovali pravidla daná dohodou Basilej III; poukazuje na to, že investice do průmyslu jsou investicemi dlouhodobými; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily legislativní a finanční rámec tak, aby byl jasnější a předvídatelnější, a vytvořily tak pro investice do průmyslu příznivé podmínky;

83.  je přesvědčen, že je třeba prozkoumat nové alternativní a kreativní způsoby financování, zejména co se týče soukromého a kapitálového financování; konstatuje, že důležitou úlohu hraje v tomto ohledu podpora finanční gramotnosti a že finanční gramotnost by se měla stát součástí školních osnov;

84.  zdůrazňuje důležitost finančních zdrojů pro začínající a malé a střední podniky, protože podnikatelům poskytují prostředky potřebné k uvádění inovativních myšlenek na trh;

85.  vítá iniciativu Komise, jejímž cílem je vytvoření společných finančních nástrojů s účastí EIB, a konstatuje, že na svém zasedání v červnu 2013 schválila tuto iniciativu Evropská rada; vítá rovněž skutečnost, že Komise a EIB si naplánovaly představit Evropské radě před jejím zasedáním v říjnu 2013 komplexní zprávu o jejich uplatňování, ve které jsou stanoveny kvantitativní cíle, nástroje a časový rozvrh;

86.  vyzývá Radu, aby v konzultaci s Komisí a Evropskou investiční bankou bezodkladně upřesnila parametry těchto nástrojů s cílem dosáhnout významného pákového efektu; zdůrazňuje, že tyto nástroje je třeba uvést do provozu do konce roku 2013;

87.  vítá navýšení kapitálu EIB a její nedávno zveřejněné zásady pro poskytování úvěrů v souvislosti s novou emisní normou 550 gramů CO2 na kilowatthodinu (g/kWh); je přesvědčen, že EIB by mohla napomoci zmírňování problémů spojených s roztříštěností finančních trhů v EU; vyzývá EIB, aby se i nadále zabývala rozvojem nových úvěrových modelů, které by vyhovovaly potřebám průmyslu; vyzývá Evropskou investiční banku, aby uskutečnila svůj plán zvýšit v letech 2013 až 2015 úvěrovou činnost v EU o více než 50 %;

88.  poukazuje na to, že subsidiarita nechává v celé Evropě otevřené dveře široké škále fiskálních politik a úvěrových i dotačních režimů;

89.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jak by bylo možné docílit pákového efektu pro trh s cennými papíry zajištěnými aktivy a alternativních vzorců financování spojeného s řádným obezřetnostním dohledem s cílem usnadnit financování malých a středních podniků; bere na vědomí úlohu, kterou mohou hrát banky podporující rozvoj podniků a infrastrukturu v investování do strukturovaných krytých dluhopisů vydaných bankami, přičemž tyto investice budou kombinovat se zvýšenými cíli v oblasti poskytování půjček malým a středním podnikům; vítá návrh na vytváření úvěrových partnerství mezi soukromými subjekty, v jejichž rámci poskytuje krátkodobé i dlouhodobé půjčky určitá pojišťovna ve spojení s určitou bankou;

90.  je přesvědčen o důležitosti podpory nových modelů inovativního financování malých a středních podniků, především takových, jež mají vysoký potenciál růstu; poukazuje na rozmach iniciativ, k němuž v Evropě došlo v oblasti skupinového financování a elektronických platforem pro poskytování úvěrů, a na finanční i nefinanční přínosy, které má tento způsob financování pro malé a střední podniky a podnikatele, jako například poskytování prostředků do začátku podnikání, ověřování výrobků, zpětná vazba od zákazníků a stabilní a důvěryhodná struktura vlastnictví podílů; žádá Komisi, aby ohledně skupinového financování zveřejnila sdělení; žádá Komisi, aby vytvořila efektivní regulační rámec pro skupinové financování poskytující až 1 milion EUR na projekt, který rovněž řeší problémy týkající se ochrany investorů; vyzývá Komisi, aby zvážila uvolnění určitých omezených prostředků na služby v oblasti skupinového financování, jak již učinily některé členské státy;

91.  vyzývá Komisi, aby podpořila vytvoření místních trhů s dluhopisy pro malé a střední podniky s cílem nabízet odpovídající dlouhodobé financování, zvláště pak v regionech, kde jsou možnosti získat úvěr omezené; domnívá se, že jako jeden z možných vzorů by mohly posloužit místní trhy s dluhopisy, jako je štutgartská burza;

92.  žádá Komisi, aby podpořila rozvoj vnitrostátních investičních bank pro malé a střední podniky a umožnila stávajícím investičním bankám pro malé a střední podniky rozšířit svou činnost v jiných členských státech a zapojit se do projektů financování za vnitrostátními hranicemi na základě vypracování pokynů, které umožní překonat rozsáhlou úvěrovou krizi;

93.  je toho názoru, že opožděné platby jsou pro podniky, zvláště pak pro podniky malé a střední, zdrojem nestability a příčinou ztráty jejich konkurenceschopnosti; chválí členské státy, které plně provedly směrnici o opožděných platbách, a žádá, aby tato směrnice byla provedena v celé EU; je přesvědčen, že dostupné nástroje EU nabízející pomoc a financování nejsou hospodářským subjektům, zejména malým a středním podnikům, dostatečně známy; vyzývá ke zřizování jednotných kontaktních míst po celé Unii, která malým a středním podnikům umožní centrální přístup k informacím o dostupných možnostech financování ze strany EU; zdůrazňuje význam vytváření sítí zprostředkovatelských sdružení podnikatelů, neziskově zaměřených, s cílem vyčlenit a poskytovat podporu, vedení a úvěry pro malé a střední podniky v zájmu rozvoje podnikání;

94.  je přesvědčen, že nekalá daňová konkurence mezi členskými státy nepřispívá k rozvoji silné evropské průmyslové politiky;

95.  podporuje větší koordinaci v oblasti zdaňování podniků v Unii prostřednictvím stanovení jednotných daňových základů;

96.  vyzývá Komisi, aby vypracovala nenákladnou studii o faktorech ovlivňujících konkurenceschopnost v různých oborech průmyslové činnosti vykonávané v rámci EU (dodací lhůty, patenty, jakost výrobků, poprodejní servis, kvalita dopravy, energetické sítě a infrastrukturní sítě pro informační a komunikační technologie atd.) ve srovnání s jinými částmi světa; vyzývá Komisi, aby prováděla průběžnou analýzu makroekonomické konkurenceschopnosti EU se zvláštním zaměřením na dopravu, energetiku a infrastrukturní sítě pro informační a komunikační technologie a aby vypracovala studie o dlouhodobém financování nové i stávající infrastruktury, která je nezbytná k zajištění toho, aby si EU uchovala svou konkurenceschopnost;

97.  zdůrazňuje význam rizikového kapitálu a sítí investorů typu „business angels“, zvláště pro ženy; žádá, aby byl urychleně uveden do provozu internetový portál pro ženy podnikatelky; vítá podporu, kterou EU poskytuje zřizování sítí typu „business angels“ a inkubátorů; vítá zejména vytvoření kapitálového nástroje v rámci programu Horizont 2020 a programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), který má podporovat zvyšování nabídky rizikového kapitálu, a to jak po stránce kvantity, tak po stránce kvality; je přesvědčen, že Evropský investiční fond má zásadní úlohu v rozvoji trhů rizikového kapitálu, zejména co se týče zavádění nových technologií; domnívá se, že je třeba odstranit rozlišování mezi kapitálovou investicí a dluhem sloužící pro daňové účely;

98.  vyzývá Komisi, aby prostudovala multiplikační účinky předních konkurenceschopných subjektů s ohledem na jejich výrobu, tvorbu hodnot a sítí pracovních příležitostí v hospodářství jako celku; domnívá se, že přední konkurenceschopné subjekty nejsou nutně definovány svou velikostí, nýbrž splňují určitý počet kritérií, jako je mezinárodní zaměření, určitý minimální podíl na domácím a celosvětovém trhu, intenzívní výzkum, vývoj a spolupráce s rozsáhlou sítí podniků; domnívá se, že taková studie by mohla především upozornit na vzájemnou závislost průmyslových podniků a malých a středních podniků a prokázat tak neplatnost některých stereotypů týkajících se základny zpracovatelského průmyslu;

Získání dovedností a pracovní síly pro renesanci průmyslu

99.  zastává názor, že od začátku krize došlo k restrukturalizaci přibližně v 5 500 evropských průmyslových podnicích a v souvislosti s tím i ke ztrátě přibližně 2,7 milionu pracovních míst;

100.  zdůrazňuje, že strategie RISE je příležitostí pro stabilní zaměstnanost s dobrými pracovními příležitostmi a důstojnou mzdou; poukazuje na nezbytnost uzavírat partnerství se zúčastněnými stranami, zejména se sociálními partnery, komorami a organizacemi mládeže, v souvislosti se začleňováním mladých lidí mezi pracovní sílu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzívnily sociální dialog rovněž s jednotlivými průmyslovými odvětvími a podniky; je přesvědčen, že účast sociálních partnerů v co možná nejranější fázi legislativních postupů by měla veliký přínos; vyzývá také Komisi, aby na své úrovni podporovala úlohu sociálních partnerů a zohledňovala při tom rozdíly mezi jednotlivými vnitrostátními systémy; vyzývá sociální partnery, aby se vždy, kdy je to možné, zapojovali do sociálního dialogu na úrovni EU;

101.  konstatuje, že strategie RISE si vyžádá širší a lepší přístup ke školením, celoživotnímu učení, odbornému a vysokoškolskému vzdělávání připravenému na budoucnost, větší důraz na přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematiku (obory STEM ), zvláště pak s ohledem na ženy, i podporu podnikání; je zastáncem začlenění těchto témat do školních osnov; podporuje rozvoj systémů přípravy při zaměstnání a učňovských stáží a náležitou síť sociálního zabezpečení spolu s politikou druhých šancí; domnívá se, že v tomto ohledu by měly důležitou úlohu plnit programy a nástroje EU, jako je Horizont 2020 a Evropský inovační a technologický institut (EIT);

102.  domnívá se, že podpora kvalifikované pracovní síly dává Evropě velkou výhodu a je významnou hnací silou rozvojových investic do výzkumu a vývoje; žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost podpoře vzdělávání s cílem vytvořit výzkumná střediska, která budou v mezinárodním měřítku na špičkové akademické úrovni;

103.  věří, že inovace na pracovišti, rozvoj schopností, tvůrčí a samostatní pracovníci a týmová práce představují důležitou hodnotu, která se podílí jak na sociální, tak na hospodářské výkonnosti společností; klade důraz na to, že je třeba rozšířit demokratizaci pracovišť včetně aktivní účasti zástupců pracovníků a odborových svazů; vyzývá členské státy či příslušné regionální orgány, aby vytvořily rámec pro stávající odbornou přípravu, ať už ve formě individuálního práva na odbornou přípravu či jiným způsobem, což zajistí, že budou se svými dovednostmi stále v předstihu před rostoucími nároky daného odvětví a že se dokáží přizpůsobovat novému trhu, nebo v případě nadbytečnosti provádět přesuny do jiného průmyslového odvětví; podotýká, že zaměstnavatelé i pracovníci nesou společnou odpovědnost za celoživotní učení; dále poukazuje na to, že informace a konzultace na pracovišti jsou jedním ze základních práv, které stanovuje Smlouva;

104.  vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s členskými státy a příslušnými sociálními partnery v jednotlivých odvětvích na návrhu střednědobé a dlouhodobé prognózy týkající se dovedností, které budou potřebné na trhu práce, například vytvořením evropských rad pro průmyslové dovednosti;

105.  vyzývá členské státy, aby se zabývaly řešením nedostatků v oblasti elektronických dovedností na všech úrovních vzdělávání a prostřednictvím celoživotního učení, neboť rozvoj informačních a komunikačních technologií může mít z dlouhodobého hlediska velký vliv na rozmáhající se průmyslová odvětví v oblastech, jako je energetická účinnost, plány ochrany životního prostředí, bezpečnostní cíle a další využití komunikačních možností (např. účinné a inteligentní dopravní systémy, systémy komunikace mezi lidmi, mezi lidmi a stroji a mezi stroji navzájem);

106.  zdůrazňuje, že silný potenciál inženýrských a informačních technologií zvyšuje odolnost sféry zaměstnanosti; vyzývá členské státy, aby s podporou Komise zvážily možnosti, jak v rámci vnitrostátních cílů zvýšit počet studentů studujících obory STEM; domnívá se, že v souvislosti se stanovováním cílů v oblasti STEM by mohlo být přínosné vytvoření vnitrostátních, regionálních a evropských platforem STEM, které by umožňovaly výměnu osvědčených postupů mezi regiony, univerzitami a průmyslem; domnívá se rovněž, že evropské platformy by v případě svého zřízení mohly mít velký význam pro koordinaci a spolupráci vnitrostátních platforem na evropské úrovni; zdůrazňuje, že ve školách a v rámci programů odborné přípravy by v této souvislosti mělo být podporováno také osvojování základních dovedností v oblasti IKT;

107.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily zavedení modelu „College-to-Career Funds“ (C2C) používaného v USA s cílem vytvořit partnerství mezi průmyslem a vysokými školami za účelem odborné přípravy mladých lidí na zaměstnání v odvětvích, která jsou na vzestupu; bere na vědomí plány na zřízení technických vysokých škol („University Technical Colleges“) s partnery z oblasti průmyslu, o kterých se hovořilo ve Spojeném království;

108.  zdůrazňuje, že je důležité zvýšit dobrovolnou mobilitu mezi mladými lidmi pomocí prosazování programu Erasmus pro všechny a odstranění stávajících překážek přeshraniční učňovské přípravy a stáží a prostřednictvím posílení přenositelnosti důchodových nároků, pracovních práv a práv na sociální ochranu po celé EU; zdůrazňuje, že výrazně rozšířen by měl být zejména program Erasmus pro mladé podnikatele;

109.  doporučuje mobilizovat všechny dostupné finanční a normativní nástroje k podpoře přemístění hospodářské činnosti a vyzývá k vytvoření informačních center s cílem zvyšovat povědomí podnikatelů o výhodách zachování nebo přemístění jejich činnosti v Evropě, pokud jde o zkracování dodavatelských řetězců, které může vést k využívání místních zdrojů pro výrobu a k větší efektivitě tohoto odvětví a zároveň zvyšovat počet místních pracovních příležitostí; zdůrazňuje, že je třeba optimalizovat využívání Evropského portálu pracovní mobility EURES, a tak využít kompetencí mladých Evropanů hledajících zaměstnání; vyzývá členské státy, aby zlepšily provádění směrnice o službách a zabránily případům sociálního dumpingu;

110.  zdůrazňuje, že vzdělání je jedním ze základních požadavků a že vzdělávání na všech úrovních, od základních škol až po univerzity, by mělo být otevřené všem;

111.  zdůrazňuje, že je třeba snížit míru předčasného ukončování školní docházky, a poukazuje na to, že osoby, které ji předčasně ukončují, potřebují příležitosti ve formě stáží, jako je například rakouská „záruka odborné přípravy“;

112.  vítá rozhodnutí provádět systém záruk pro mladé lidi i ambice s tím spojené, jakož i ochotu členských států poskytnout finanční prostředky na snižování nezaměstnanosti mezi mladými lidmi; vítá podporu aliance pro učňovskou přípravu; poukazuje na skutečnost, že v některých členských státech není učňovská praxe v dostatečné míře integrální součástí politiky zaměstnanosti; vyzývá Komisi, aby vypracovala společné ukazatele sociálních investic, zejména v souvislosti s problémem nezaměstnanosti mladých lidí; vyzývá průmysl, aby se na úrovni příslušných členských států aktivně podílel na provádění systému záruk pro mladé lidi, aby poskytl kvalitní pracovní místa nebo stáže pro mladé lidi, je-li to možné, a vytvořil kvalitní stáže s důstojnou mzdou; naléhavě vyzývá členské státy, aby se prostřednictvím mnohočetných opatření zasadily o zvýšení přitažlivosti systémů učňovské přípravy pro firmy;

113.  zdůrazňuje, že členské státy se solidním systémem odborné přípravy prokázaly během krize relativně odolné trhy práce; vyzývá všechny členské státy, aby tyto systémy přezkoumaly a zavedly je spolu se sociálními partnery a dalšími zainteresovanými subjekty, jako jsou komory; poukazuje na problém zvýšení srovnatelnosti evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) s evropským systémem přenosu a akumulace kreditů (ECTS); podtrhuje rovněž význam srovnatelnosti a větší slučitelnosti různých vnitrostátních systémů odborné přípravy pro usnadnění mobility pracovníků na trhu práce v rámci příslušných kategorií zaměstnání;

114.  zdůrazňuje, že střední odborné školy technického zaměření a systémy odborné přípravy mají zásadní význam, a podporuje iniciativy Komise na podporu přeshraničních výměn mezi členskými státy;

115.  je přesvědčen, že je třeba zlepšit obraz odborného vzdělávání a přípravy nejen zdůrazňováním jejich vlastní hodnoty, ale také jejich spojením s možným přechodem na vysokou školu nebo na jiný způsob vysokoškolského vzdělávání; konstatuje, že spolu s tím je nezbytné i to, aby členské státy přiznaly kvalifikacím získaným v rámci vysoce kvalitního odborného vzdělávání a odborné přípravy vyšší úroveň klasifikace v národních rámcích kvality; podtrhuje význam zlepšování vzdělávacích dovedností pro zvýšení kvality rozvoje nových výrobních dovedností, a to i prostřednictvím opatření EU, jejichž cílem bude normalizace politiky v oblasti lidských zdrojů počínajíc základní odbornou přípravou;

116.  vyzývá členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery vytvořily a realizovaly programy profesního poradenství pro mladé lidi v přírodovědných a technických oborech s cílem podporovat rozvoj životaschopného a udržitelného hospodářství a také opatření ke zvýšení informovanosti a povědomí o ekologických a environmentálních otázkách, a to jak v rámci formálního vzdělávacího systému, tak v rámci opatření místních a regionálních orgánů;

117.  domnívá se, že další rozvoj volného pohybu pracovníků, jenž je zajišťován pomocí nástrojů jako je vzájemné uznávání profesních kvalifikací a celoživotní učení, především pro zranitelné pracovníky, představuje velký potenciál pro zmírnění nedostatku kvalifikované pracovní síly a nastartování růstu podporujícího začlenění;

118.  vyzývá členské státy, aby spustily systém mikropůjček pro mladé lidi s cílem podpořit podnikání;

119.  očekává, že opatření a činnosti zaměřené na podporu podnikání na úrovni EU nebo členských států se budou vztahovat na všechny typy podniků, družstev, řemeslných živností, svobodných povolání a podniků sociální ekonomiky;

120.  zdůrazňuje, že strategie RISE by se měla řídit principem „stejná mzda za stejnou práci“ s cílem zajistit jak rovnost pohlaví na pracovišti, tak rovnost podmínek pro zaměstnance s různými druhy smluv;

121.  poukazuje na to, že v Evropě tvoří každý rok ženy více než polovinu absolventů vysokých škol; zdůrazňuje pozitivní dopad, který mohou mít na podniky dovednosti kvalifikovaných žen, zejména pokud jde o růst, produktivitu a konkurenceschopnost evropského průmyslu; v této souvislosti vyzývá zúčastněné strany v oblasti hospodářství, vzdělávání i v sociální oblasti a Komisi, aby podpořily a posílily úlohu žen v průmyslových odvětvích v Evropě;

122.  zdůrazňuje, že v průmyslu je třeba zabránit tradičně nerovnovážnému postavení žen a mužů; domnívá se, že tuto nerovnováhu je třeba odstranit, aby tak ženy i muži měli plnohodnotné uplatnění na trhu práce, částečně i s ohledem na demografické problémy, před kterými nyní EU stojí;

123.  poukazuje na to, že ženy jako pracovnice mají důležitou úlohu při provádění strategie RISE; zdůrazňuje, že nezohlednění genderové perspektivy v průmyslových politikách prohlubuje rozdíly v postavení žen a mužů; domnívá se, že tuto nerovnováhu je třeba odstranit, aby tak ženy i muži měli plnohodnotné uplatnění na trhu práce, jež se řídí zásadou „stejná mzda za stejnou práci“; vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby ženy jako pracovnice nebyly nedostatečně zastoupeny v odborné přípravě, projektech a programech týkajících se ekologické přeměny, či z nich nebyly dokonce vyloučeny, a klade důraz na nutnost začlenit hledisko rovnosti žen a mužů; vyzývá dále členské státy, aby prováděly opatření za účelem sladění pracovního a rodinného života, aby se tak maximalizovaly příležitosti žen k budování trvalé a stabilní profesní dráhy;

124.  konstatuje, že přechod k nízkouhlíkovému hospodářství nepovede pouze k vytvoření nových pracovních míst v nových hospodářských odvětvích, ale mohl by vést také ke ztrátě pracovních míst v méně udržitelných oborech činnosti; doporučuje tedy v této souvislosti vytvořit a posílit nástroje, které umožní včasné předjímání změn, a zaručí tak hladký přechod z jednoho zaměstnání ke druhému;

125.  žádá Komisi, aby vypracovala a prosazovala sadu nástrojů pro udržitelnou podnikovou politiku (která zahrnuje sociální odpovědnost podniků, podávání zpráv o udržitelnosti, opatření na podporu modelů nízkouhlíkové a nízkoodpadové výroby);

126.  podtrhuje důležitost sociální odpovědnosti podniků, která je klíčovým nástrojem politiky společností, jež dbají účinného využívání přírodních zdrojů, sociálních hledisek ve vztazích s komunitou, s pracovníky a s jejich zástupci i hledisek ekonomických, která souvisejí s řádným řízením společnosti;

127.  žádá členské státy, aby v dialogu se sociálními partnery a příslušnými zainteresovanými subjekty zvážily politiky, které by umožnily zavést během hospodářského poklesu pružnější pracovní dobu;

128.  navrhuje, aby na pořadu jednání příští trojstranné sociální vrcholné schůzky o růstu a zaměstnanosti podle článku 152 Smlouvy o fungování Evropské unie byl i bod týkající se toho, aby do nákladové ceny bylo započítáváno i sbližování minimálních sociálních standardů;

Politika v oblasti zdrojů a energie za účelem renesance průmyslu

129.  zdůrazňuje skutečnost, že zdroje a energie jsou základem strategie RISE vzhledem k tomu, že jsou zásadní pro mezinárodní konkurenceschopnost; zdůrazňuje, že dostupnost surovin je klíčová pro možnosti rozvoje evropského průmyslu, a varuje před tím, že bez některých klíčových surovin nebude možný budoucí rozvoj většiny strategických průmyslových odvětví v Evropě; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly aktivní opatření proti nadměrným nákladům v oblasti zdrojů i v energetickém odvětví; zastává k oběma z nich integrovaný přístup na bázi cenové dostupnosti – udržitelnosti – přístupnosti, který spočívá na všech třech uvedených aspektech a jehož cílem je odstranit závislost růstu na využívání většího množství surovin; podtrhuje význam zajištění konkurenceschopného a transparentního trhu s energií, který nebude ovlivňován nerovnováhami mezi členskými státy a který umožní snadný přístup k bezpečné, udržitelné, cenově dostupné a spolehlivé energii; konstatuje, že je zapotřebí strategie, která usnadní integraci evropského trhu s energií a rozvoj energetických infrastruktur;

130.  vítá evropskou iniciativu v oblasti surovin, evropské inovační partnerství v oblasti surovin a jeho strategický prováděcí plán, jakož i plán pro účinné využívání zdrojů; zdůrazňuje, že v případě klíčových zdrojů, jako je voda, je třeba řešit problém jejich nedostatku, a vyzývá Komisi, aby i nadále pracovala na své třípilířové strategii pro oblast surovin založené na mezinárodních partnerstvích a obchodu, dodávkách surovin v EU a účinném využívání zdrojů, opětovném využívání a recyklaci surovin; vyzývá Komisi, aby začlenila cíle politiky v oblasti odpadů do evropského semestru a do doporučení pro jednotlivé země i národních programů reforem; žádá Komisi, aby dále rozvinula odvětvová měřítka účinného využívání zdrojů, zejména pro účely veřejných zakázek; žádá Komisi, aby široce uplatňovala strategii 3R (snížení množství, opětovné použití, recyklace) a důkladně prostudovala návrhy na omezení vývozu důležitých surovin; zdůrazňuje význam systému celosvětové certifikace pro první fázi zpracování nebezpečného odpadu a pro odpadní materiál z elektrických a elektronických zařízení (OEEZ); poukazuje na to, že v některých členských státech existují příslušné systémy sběru a recyklace odpadu z výstavby; poznamenává, že v evropských odvětvích těžebního průmyslu se dodržují normy, které patří k nejpřísnějším na světě, a vyzývá Komisi, aby ve dvouleté lhůtě zhodnotila návrh na zřízení evropského geologického ústavu; vyzývá Komisi, aby co nejrychleji předložila opatření, která povedou k harmonizaci pravidel a postupů udělování licencí k těžbě surovin v Evropské unii; vyzývá členské státy, průmysl, geologické instituty a Komisi ke spolupráci při mapování nalezišť surovin;

131.  podtrhuje potenciál spočívající v přechodu k hospodářství založenému ve větší míře na využívání biomasy, neboť například surové materiály z lesů mohou plnit významnou úlohu v rámci výroby energie z obnovitelných zdrojů a v rámci udržitelné průmyslové výroby;

132.  vyzývá k okamžitému provedení směrnice o energetické účinnosti a národních akčních plánů a k zavedení náležitých finančních pobídek na jejich podporu; vyzývá ke stanovení blokové výjimky pro všechny systémy energetické účinnosti, které byly Evropské komisi nahlášeny v rámci vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti; je přesvědčen, že členské státy by měly vypracovat ambiciózní strategie, které by se zaměřovaly především na renovaci stávajícího stavebního fondu v souladu se zavedenými společnými normami; zdůrazňuje, že agendu v oblasti zvyšování účinnosti by mohly dále podpořit i finanční nástroje; vyzývá Komisi, aby usilovala o nákladově efektivní podpůrná kritéria pro energii z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že spolehlivé a bezpečné dodávky energie za dostupnou cenu mají zásadní význam pro konkurenceschopnost evropského průmyslu; podtrhuje význam jasně stanovených a dlouhodobých cílů v oblasti klimatu pro to, aby podniky mohly investovat, a to zejména v zelených odvětvích, a naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila návrh stabilního právního rámce střednědobých a dlouhodobých opatření pro evropskou energetickou a klimatickou politiku do roku 2030, který by podpořil investice do snižování emisí uhlíku, energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů;

133.  konstatuje, že Evropská unie jako jediná provozuje systém emisních povolenek a že kromě jejích členských států dosud dodržuje Kjótský protokol méně než půltuctu zemí, které vyprodukují méně než 15 % celosvětových emisí CO2 včetně Evropské unie;

134.  vyzývá Komisi, aby předložila průmyslovou strategii pro energii z obnovitelných zdrojů, která bude zahrnovat výzkumnou činnost v celém jejím rozsahu včetně financování s cílem zajistit, aby si Evropská unie na poli obnovitelných zdrojů energie udržela své vůdčí postavení;

135.  domnívá se, že jak evropský průmysl, tak jednotliví spotřebitelé by mohli mít užitek z modernizované energetické infrastruktury, jako jsou například inteligentní sítě, díky kterým by mohlo být dosaženo maximalizace domácího energetického potenciálu a plného začlenění obnovitelných zdrojů do dodávek energie;

136.  vyzývá Komisi, aby zajistila vytvoření stabilního rámce pro zabezpečení dodávek energie v nadcházejících desetiletích, aby tak byla zaručena bezpečnost investic a umožněna opatření na podporu udržitelné konkurenceschopnosti;

137.  upozorňuje na stávající trendy projevující se v globálních cenách energie, které jsou přímo vázané na nekonvenční zdroje ropy a plynu v USA i vývoj na Blízkém východě, a konstatuje, že vysoké ceny energie jsou důležitým činitelem ovlivňujícím konkurenceschopnost evropského průmyslu; zdůrazňuje, že je třeba provést analýzy faktorů ovlivňujících cenu energie; vyzývá Komisi, aby to vzala v úvahu jako v případě svých provedených hodnocení dopadu i při vytváření budoucích návrhů; zdůrazňuje, že strategie RISE vyžaduje soudržnost průmyslové, energetické a klimatické politiky; konstatuje, že nižší ceny energie v USA umožnily dodatečné průmyslové investice; odkazuje na usnesení Parlamentu o těchto investicích; upozorňuje na velice důležitou úlohu energeticky náročných průmyslových odvětví produkujících nepostradatelné základní materiály; zdůrazňuje, že v těchto průmyslových odvětví hrozí riziko úniku uhlíku, a že je proto nutné přijmout zvláštní předběžná opatření v zájmu zachování jejich konkurenceschopnosti; žádá Komisi, aby předložila doporučení, na jejichž základě by bylo možné riziku úniku uhlíku předejít;

138.  vyslovuje politování nad tím, že Komise nedodržuje zásadu obezřetnosti ve vztahu k odvětvím užívajícím technologie, u kterých nebylo prokázáno, že jsou bezrizikové;

139.  zdůrazňuje, že jihoevropské země platí za plyn nejvyšší ceny v Evropě, takže jejich průmysl, zejména jeho energeticky náročná odvětví, trpí konkurenční nevýhodou a je rovněž ohrožen zvýšeným rizikem úniku uhlíku;

140.  vyzývá Komisi a členské státy, aby znovu přezkoumaly podmínky dlouhodobých energetických smluv a přezkoumaly plynárenské smlouvy založené na indexování podle ceny surové ropy a pokročily k tvorbě cen na základě uzlů a k otevření vnitřního trhu větší hospodářské soutěži; vyzývá Komisi, aby se podílela na hledání možností změny smluvních podmínek a usnadnění přechodu k pružnějším alternativám, čímž napomůže dosažení cíle, jímž je lepší přístup k plynu pro všechny členské státy;

Regionální strategie RISE se zvláštním důrazem na jih Evropy

141.  je zastáncem multiregionálního přístupu k průmyslové politice, který obnoví udržitelný růst v upadajících ekonomikách či ekonomikách, které jsou nejvíce vystaveny rizikům spojeným s jejich průmyslovou základnou; poukazuje na to, že je naléhavě zapotřebí provést opatření na podporu průmyslových odvětví, která jsou nejhůře postižena krizí a mezinárodní konkurencí; podporuje strategii s vysokou přidanou hodnotou, pokud jde o integraci regionálních hospodářství – především jižních – do světových hodnotových řetězců; domnívá se, že v této souvislosti mají velký význam strategie inteligentní specializace a že současné silné stránky průmyslu potřebují podporu v podobě rozsáhlejších inovací a větší specializace; je přesvědčen, že současně se strategiemi inteligentní specializace v souvislosti s přístupem k financování je třeba vytvořit investiční strategii pro oblast jihu;

142.  zdůrazňuje, že ve státech postižených krizí je nutno zlepšit podmínky poskytování úvěrů, a domnívá se, že by bylo možné zavést program mikroúvěrů, který by byl financován z prostředků Evropské investiční banky nebo vnitrostátních rozvojových bank a který by malým a středním podnikům umožňoval plnit objednávky;

143.  konstatuje, že určité regiony ovlivňuje jejich periferní umístění a že nedostatek dobře propojené infrastruktury potřebné úrovně má nepříznivý vliv na jejich schopnost obstát v hospodářské soutěži na vnitřním trhu Unie i za jejími hranicemi; konstatuje, že tato podpora je obzvláště důležitá pro některé jižní oblasti Evropy, se zbytkem Unie však musí být lépe propojeny také jiné oblasti, jako je východní a severní Evropa, kde se nachází velký podíl přírodních zdrojů Unie; vyzývá Komisi, aby podpořila plnou evropskou integraci infrastruktur, především v případě jižních ekonomik, zejména v oblasti železniční dopravy, energetiky a IKT, a zdůrazňuje, že je třeba tomu přizpůsobit nástroj pro propojení Evropy; vyzývá evropské orgány a členské státy, aby zaručily financování v potřebné výši a zjednodušily administrativní postupy s cílem dosáhnout intenzivnějšího rozvoje partnerství veřejného a soukromého sektoru, financování projektů a projektových dluhopisů; vyjadřuje politování nad tím, že Pyrenejský poloostrov není plně integrovanou součástí evropského železničního trhu a společně s částmi jižní a východní Evropy není ani plně integrován do evropského trhu s energií;

144.  poukazuje na to, že jižní regiony mají velký potenciál rozvoje strategického odvětví energie z obnovitelných zdrojů; žádá, aby byla přijata opatření, která budou trhy v těchto regionech stimulovat, včetně opatření, která budou podněcovat k mikrovýrobě podniky stojící o produkci vlastní elektřiny a o prodej zbytkové energie do sítě;

145.  zdůrazňuje, že větší rozrůzněnost dodávek energie a využívání vlastních zdrojů včetně energie z obnovitelných zdrojů mohou sehrát významnou roli v procesu znovuoživení jižních ekonomik; konstatuje, že jižní země jsou velkou měrou závislé na dovážené energii, v některých případech od jediného dodavatele;

146.  podtrhuje důležitost infrastruktury IKT, zejména co se týče flexibilních a mobilních řešení, která by umožnila rozvoj průmyslu i v okrajových a řídce osídlených oblastech;

147.  zdůrazňuje význam sdílení osvědčených postupů a mechanismů tržní replikace; vítá návrhy na posílení spolupráce, průmyslové symbiózy a vytvoření sítí poradenských služeb v oblasti účinného využívání zdrojů; je přesvědčen, že snaha o průmyslovou symbiózu by mohla přispět k vytváření větších hodnot a k dosažení větší efektivity; poukazuje na britský model průmyslové symbiózy, který by mohl sloužit jako vzor pro další členské státy;

148.  zdůrazňuje, že přeměna kapitálových společností na družstva byla v některých regionech úspěšná a že vedla k efektivnímu zajištění dlouhodobějšího přístupu, k jejich zakotvení v rámci místního hospodářství a k tomu, že získaly zájem na místním udržitelném rozvoji; konstatuje, že družstva jsou v EU významným hospodářským činitelem, o čemž svědčí skutečnost, že existuje více než 160 000 družstevních podniků, které vlastní více než 123 milionů členů a mezi něž patří více než 50 000 družstevních podniků působících v oblasti průmyslu a služeb, jež zaměstnávají více než 1,4 milionu osob a v každém členském státě vytvářejí v průměru asi 5 % HDP; je tudíž přesvědčen, že v úvahu je třeba brát i družstevní obchodní model a že v příslušných politikách EU by měla být specifika družstev zohledňována;

149.  je přesvědčen, že hospodářství zemí jižní Evropy mohou díky své strategické poloze těžit z nových vývozních trhů, především v jižním Středomoří, zatímco země východní Evropy mohou obdobně těžit z nových vývozních trhů v zemích Společenství nezávislých států; vyzývá k podněcování podnikatelského ducha a v případě migrantů z jižní a východní Evropy k vytváření podniků, které budou schopny se na tyto vývozní trhy dostat; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly obchodní vztahy mezi severním a jižním Středomořím; vítá rovněž Misi pro růst místopředsedy Tajaniho; zastává názor, že k větší konkurenceschopnosti ve prospěch strukturálního rozvoje Evropy by mohlo vést větší zaměření na silné stránky regionálního průmyslu a na regionální průmyslová uskupení; žádá, aby v budoucím institucionálním a strukturálním rozvoji Evropy byl tento názor náležitým způsobem zohledňován;

150.  zastává názor, že větší zaměření na silné stránky regionálního průmyslu a na regionální průmyslová uskupení by mohlo vést k větší konkurenceschopnosti ve prospěch strukturálního rozvoje Evropy; žádá, aby v budoucím institucionálním a strukturálním rozvoji Evropy byl tento názor náležitým způsobem zohledňován;

o
o   o

151.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1. (2) Úř. věst. C 198, 10.7.2013, s. 45. (3) Úř. věst. C 161, 6.6.2013, s. 35. (4) Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 84. (5) Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 6. (6) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s.31. (7) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 131. (8) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 21. (9) Úř. věst. C 264 E, 13.9.2012, s. 59. (10) Úř. věst. C 332 E, 15.11.2013, s. 72. (11) Přijaté texty, P7_TA(2012)0387. (12) Přijaté texty, P7_TA(2012)0443. (13) Přijaté texty, P7_TA(2012)0444. (14) Přijaté texty, P7_TA(2013)0088. (15) Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 75. (16) Přijaté texty, P7_TA(2013)0201. (17) Přijaté texty, P7_TA(2013)0199. (18) Přijaté texty, P7_TA(2013)0246. (19) Přijaté texty, P7_TA(2013)0301. (20) Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 82. (21) Úř. věst. C 139, 17.5.2013, s. 11. (22) JOIN(2013)0001 - 7.2.2013.