Seznam 
Přijaté texty
Čtvrtek, 16. ledna 2014 - Štrasburk
Jmenování členky Výkonné rady Evropské centrální banky (Sabine Lautenschlägerová)
 Opravnění Francii uplatňovat sníženou sazbu některých nepřímých daní na „tradiční“ rum vyrobený na Guadeloupu, Francouzské Guyaně, Martiniku a Réunionu *
 Změna jednacího řádu Parlamentu týkající se zbavení a ochrany poslanecké imunity
 Uvedení na trh geneticky modifikovaného produktu z kukuřice
 Dodržování základního práva na volný pohyb v EU
 Občanství EU na prodej
 Zpráva o pokroku Srbska za rok 2013
 Evropský integrační proces v případě Kosova
 Zpráva o pokroku Islandu za rok 2012 a povolebních perspektivách
 Situace v Jižním Súdánu
 Strategie EU v oblasti bezdomovectví
 Situace obhájců lidských práv a opozičních aktivistů v Kambodži a Laosu
 Nedávné volby v Bangladéši
 Nedávný vývoj směřující ke kriminalizaci osob LGBTI

Jmenování členky Výkonné rady Evropské centrální banky (Sabine Lautenschlägerová)
PDF 199kWORD 38k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2014 o doporučení Rady týkajícím se jmenování členky Výkonné rady Evropské centrální banky (N7-0002/2014 – C7-0010/2014 – 2014/0801(NLE))
P7_TA(2014)0033A7-0023/2014

(Konzultace)

Evropský parlament,

—  s ohledem na doporučení Rady ze dne 7. ledna 2014 (N7-0002/2014)(1),

—  s ohledem na čl. 283 odst. 2 druhý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, podle něhož Evropská rada konzultovala návrh s Parlamentem (C7-0010/2014),

—  s ohledem na článek 109 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0023/2014),

A.  vzhledem k tomu, že dopisem ze dne 8. ledna 2014 obdrženým dne 9. ledna 2014 Evropská rada konzultovala s Evropským parlamentem jmenování Sabine Lautenschlägerové členkou Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) na osmileté funkční období;

B.  vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor Parlamentu zhodnotil profesní způsobilost paní Lautenschlägerové, zejména s ohledem na požadavky uvedené v čl. 283 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a nutnost zajistit plnou nezávislost ECB v oblasti měnové politiky podle článku 130 Smlouvy o fungování EU, a vzhledem k tomu, že v rámci tohoto hodnocení obdržel od paní Lautenschlägerové její životopis a odpovědi na písemný dotazník, který jí byl zaslán;

C.  vzhledem k tomu, že výbor poté uspořádal dne 13. ledna 2014 s paní Lautenschlägerovou slyšení, na němž pronesla úvodní prohlášení a poté odpověděla na otázky členů výboru;

1.  vydává kladné stanovisko k doporučení Rady o jmenování Sabine Lautenschlägerové členkou Výkonné rady Evropské centrální banky;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Evropské radě, Radě a vládám členských států.

(1) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.


Opravnění Francii uplatňovat sníženou sazbu některých nepřímých daní na „tradiční“ rum vyrobený na Guadeloupu, Francouzské Guyaně, Martiniku a Réunionu *
PDF 198kWORD 35k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se Francie opravňuje, aby uplatňovala sníženou sazbu některých nepřímých daní na „tradiční“ rum vyrobený na Guadeloupu, Francouzské Guyaně, Martiniku a Réunionu, a kterým se mění rozhodnutí 2007/659/ES (COM(2013)0839 – C7-0488/2013 – 2013/0413(CNS))
P7_TA(2014)0034A7-0013/2014

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2013)0839),

–  s ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7–0488/2013),

–  s ohledem na článek 55 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A7-0013/2014),

1.  schvaluje návrh Komise;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.


Změna jednacího řádu Parlamentu týkající se zbavení a ochrany poslanecké imunity
PDF 391kWORD 81k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2014 o změně jednacího řádu Evropského parlamentu týkající se zbavení a ochrany poslanecké imunity (2013/2031(REG))
P7_TA(2014)0035A7-0012/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na dopis předsedy Výboru pro právní záležitosti ze dne 9. listopadu 2012,

–  s ohledem na články 211 a 212 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A7-0012/2014),

1.  rozhoduje o změně jednacího řádu, jak je uvedeno níže;

2.  upozorňuje, že změny vstupují v platnost prvním dnem příštího dílčího zasedání;

3.  pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

Původní znění   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 5 – odst. 1 a (nový)
1a.  Poslanecká imunita není osobní výsadou poslanců, nýbrž zárukou nezávislosti Evropského parlamentu jako celku a jeho členů.
Pozměňovací návrh 2
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 6. – odst. 1
1.   Při výkonu svých pravomocí s ohledem na výsady a imunity usiluje Parlament především o zachování své integrity jako demokratického zákonodárného shromáždění azajištění nezávislosti poslanců při plnění jejich povinností.
1.   Při výkonu svých pravomocí s ohledem na výsady a imunity Parlament jedná v zájmu zachování své integrity jako demokratického zákonodárného shromáždění a zajištění nezávislosti poslanců při plnění jejich povinností. Žádost o zbavení poslanecké imunity se posuzuje v souladu s články 7, 8 a 9 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie a se zásadami uvedenými v tomto článku.
Pozměňovací návrh 3
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 6 – odst. 2
2.  Každá žádost o zbavení poslanecké imunity, se kterou se příslušný orgán členského státu obrací na předsedu, je oznámena v plénu a je postoupena příslušnému výboru.
vypouští se
Pozměňovací návrh 4
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 6 – odst. 3
3.  Každá žádost o ochranu imunity a výsad, se kterou se poslanec nebo bývalý poslanec obrací na předsedu, je oznámena v plénu a je postoupena příslušnému výboru.
vypouští se
Pozměňovací návrh 5
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 6 – odst. 4
4.  V naléhavém případě při zadržení poslance nebo omezení jeho svobody pohybu, kdy jsou patrně porušeny jeho výsady a imunity, může předseda Parlamentu po konzultaci s předsedou a zpravodajem příslušného výboru z vlastního podnětu potvrdit výsady a imunity dotyčného poslance. Předseda oznámí své opatření výboru a informuje Parlament.
vypouští se
Pozměňovací návrh 6
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 6 – odst. 4 a (nový)
4a.  Pokud je poslanec povinen vypovídat jako svědek nebo soudní znalec, není nutné žádat o zbavení poslanecké imunity za předpokladu, že:
–  se poslanec nemusí dostavit v den a dobu, kdy by mu to znemožňovalo nebo ztěžovalo výkon jeho parlamentních povinností, nebo může poskytnout výpověď písemnou či jinou formou, jež mu neztěžuje výkon jeho parlamentních povinností; a
–  poslanec není povinen svědčit o důvěrných informacích, které získal při výkonu svého mandátu a jejichž zveřejnění nepovažuje za vhodné.
Pozměňovací návrh 7
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 6 a (nový)
Článek 6a
Ochrana výsad a imunity
1.  V případech, kdy orgány členského státu údajně porušily výsady nebo imunity současného nebo bývalého poslance, může být Parlament požádán v souladu s článkem 7 odst. -1 o vydání rozhodnutí ohledně toho, zda skutečně došlo k porušení těchto výsad a imunit.
2.  Takovou žádost o ochranu výsad a imunit lze podat zejména, je-li možné se domnívat, že za daných okolností volný pohyb poslance, který jede na místo zasedání Parlamentu nebo se z něj vrací, podléhá omezením správní či jiné povahy, nebo že dochází k omezování práva vyjadřovat své názory nebo hlasovat během výkonu své funkce nebo že dané okolnosti spadají do oblasti působnosti článku 9 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie.
3.  Žádost o ochranu výsad a imunit poslance není přípustná, pokud již byla v rámci stejného soudního řízení podána žádost o zbavení nebo ochranu poslanecké imunity daného poslance, a to bez ohledu na to, zda již bylo v daném okamžiku přijato rozhodnutí, či nikoli.
4.  Pokud již byla v témže soudním řízení podána žádost o zbavení poslanecké imunity určitého poslance, žádost o ochranu výsad a imunit tohoto poslance se již dále neposuzuje.
5.  Pokud bylo přijato rozhodnutí v tom smyslu, že výsady a imunity určitého poslance ochráněny nebudou, může daný poslanec požádat o přezkoumání tohoto rozhodnutí, jestliže předloží nové důkazy. Žádost o přezkoumání rozhodnutí není přípustná, pokud bylo na základě článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie zahájeno řízení proti tomuto rozhodnutí nebo pokud má předseda Parlamentu za to, že nově předložené důkazy nejsou dostatečně podloženy na to, aby byly důvodem k přezkoumání rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 8
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 6 b (nový)
Článek 6b
Naléhavé kroky předsedy Parlamentu s cílem potvrdit imunitu
1.  V naléhavém případě při zadržení poslance nebo omezení jeho svobody pohybu, kdy jsou zjevně porušeny jeho výsady a imunity, může předseda Parlamentu po konzultaci s předsedou a zpravodajem příslušného výboru z vlastního podnětu potvrdit výsady a imunity dotčeného poslance. Předseda oznámí své opatření tomuto výboru a informuje Parlament.
2.  Pokud předseda využije pravomocí, které jsou mu svěřeny podle odstavce 1, výbor vezme na své nejbližší schůzi iniciativu předsedy na vědomí. Výbor může, pokud to považuje za nezbytné, vypracovat zprávu a předložit ji Parlamentu.
Pozměňovací návrh 9
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 7 – odst. -1 (nový)
-1. Každá žádost o zbavení poslanecké imunity, s níž se příslušný orgán členského státu obrací na předsedu Parlamentu, nebo žádost současného či bývalého poslance o ochranu jeho výsad a imunit je oznámena v plénu a postoupena příslušnému výboru.
Pozměňovací návrh 10
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 7 – odst. 1
1.   Příslušný výbor projedná žádosti o zbavení imunity nebo žádosti o ochranu imunity a výsad neprodleně a v pořadí, v jakém mu byly předloženy.
1.   Výbor projedná žádosti o zbavení poslanecké imunity nebo žádosti o ochranu výsad a imunit neprodleně, avšak s přihlédnutím k jejich poměrné složitosti.
Pozměňovací návrh 11
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 7. – odst. 3
3.   Výbor může požádat příslušný orgán o informace nebo odůvodnění, které považuje za nezbytné k tomu, aby mohl zaujmout stanovisko, zda má být poslanec zbaven imunity či zda má být jeho imunita ochráněna. Dotyčný poslanec musí dostat příležitost se vyjádřit; může předložit jakékoli dokumenty nebo jiné písemné doklady, které považuje za relevantní v dané věci.
3.   Výbor může požádat příslušný orgán o informace nebo odůvodnění, které považuje za nezbytné k tomu, aby mohl zaujmout stanovisko, zda má být poslanec zbaven poslanecké imunity či zda má být jeho imunita ochráněna.
Pozměňovací návrh 12
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 7. – odst. 3 a (nový)
3a.  Dotyčný poslanec musí dostat příležitost vyjádřit se; může předložit jakékoli dokumenty nebo jiné písemné doklady, které považuje za relevantní v dané věci a může být zastoupen jiným poslancem.
Poslanec nesmí být přítomen rozpravám o žádosti o zbavení jeho poslanecké imunity či o její ochranu, s výjimkou jeho slyšení.
Předseda výboru vyzve poslance k tomu, aby se v uvedený den a v uvedenou dobu k záležitosti vyjádřil. Poslanec se může svého práva na vyjádření vzdát.
Pokud se poslanec v návaznosti na tuto výzvu k vyjádření nedostaví, má se za to, že se svého práva na vyjádření vzdal, pokud nepožádal o to, aby byl ze slyšení v uvedený den a v uvedenou dobu omluven a svou žádost nezdůvodnil. O tom, zda lze žádosti o omluvu vzhledem k uvedeným důvodům vyhovět, rozhoduje předseda výboru. Proti tomuto rozhodnutí není možné se odvolat.
Pokud předseda výboru žádosti o omluvu vyhoví, vyzve poslance, aby se k dané záležitosti vyjádřil v jiný den a v jinou dobu. Jestliže poslanec nedodrží tuto druhou výzvu k vyjádření, postup pokračuje, aniž by byl poslanec vyslechnut. Další žádosti o omluvu či slyšení se již nepřijímají.
Pozměňovací návrh 13
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 7 – odst. 5
5.  Pokud je poslanec povinen vypovídat jako svědek nebo soudní znalec, není nutné žádat o zbavení imunity za předpokladu, že:
vypouští se
–  se poslanec nemusí dostavit v den a dobu, kdy by mu to znemožňovalo nebo ztěžovalo výkon jeho parlamentní činnosti, nebo může podat výpověď písemnou či jinou formou, jež by mu nebránila ve výkonu svých povinností;
–  poslanec není povinen svědčit o důvěrných informacích, které získal při výkonu svého mandátu a jejichž zveřejnění nepovažuje za vhodné.
Pozměňovací návrh 14
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 7 – odst. 6
6.  V případech týkajících se ochrany imunity nebo výsad výbor určí, zda dané okolnosti představují administrativní nebo jiné omezení volného pohybu poslanců cestujících z místa a do místa zasedání Parlamentu, nebo omezení svobody projevu či hlasování při výkonu mandátu, nebo zda jde o aspekt vymezený článkem 9 Protokolu o výsadách a imunitách, který není upraven vnitrostátním právem, a navrhne, aby příslušný orgán učinil nezbytné závěry.
vypouští se
Pozměňovací návrh 15
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 7 – odst. 10
10.  Pokud předseda využije pravomocí, které mu byly svěřeny podle čl. 6 odst. 4, příslušný výbor vezme na své nejbližší schůzi iniciativu předsedy na vědomí. Výbor může, pokud to považuje za nezbytné, vypracovat zprávu a předložit ji Parlamentu.
vypouští se
Pozměňovací návrh 16
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 7 – odst. 12 a (nový)
12a.  Výbor vypracuje zásady pro uplatňování tohoto článku.

Uvedení na trh geneticky modifikovaného produktu z kukuřice
PDF 334kWORD 58k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (2013/2974(RSP)
P7_TA(2014)0036B7-0007/2014

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (COM(2013)0758),

—  s ohledem na návrh rozhodnutí Komise o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera (D003697/01) za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES, který byl dne 25. února 2009 předložen k hlasování ve výboru v souladu s článkem 30 směrnice 2001/18/ES ,

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS(1), a zejména na čl. 18 odst. 1 první pododstavec uvedené směrnice,

—  s ohledem na hlasování o kukuřici 1507, které proběhlo ve výboru podle článku 30 směrnice 2001/18/ES dne 25. února 2009 a v němž nebylo přijato žádné stanovisko,

—  s ohledem na šest vědeckých stanovisek týkajících se kukuřice 1507, která od roku 2005 do listopadu 2012 vydala vědecká komise pro geneticky modifikované organismy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin,

—  s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 365/2013 ze dne 22. dubna 2013, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o podmínky schválení účinné látky glufosinát(2),

—  s ohledem na závěry o geneticky modifikovaných organismech, které Rada pro životní prostředí přijala dne 4. prosince 2008,

—  s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 5. července 2011 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2011, kterým se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států zakázat či omezit pěstování geneticky modifikovaných organismů na jejich území(3),

—  s ohledem na zvláštní zprávu Eurobarometru 354 o rizicích souvisejících s potravinami(4),

—  s ohledem na rozsudek Tribunálu Evropské unie(sedmého senátu) ze dne 26. září 2013 o žádosti týkající se záměrného uvolňování kukuřice linie 1507 do životního prostředí (Case T-164/10)(5),

—  s ohledem na čl. 5 odst. 5 a článek 8 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(6),

—  s ohledem na čl. 88 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že čl. 18 odst. 1 směrnice 2001/18/ES stanovuje, že rozhodnutí o záměrném uvolnění geneticky modifikovaných organismů musí obsahovat tytéž informace jako ty, které jsou uvedené v čl. 19 odst. 3;

B.  vzhledem k tomu, že čl. 19 odst. 3 směrnice 2001/18/ES stanoví, že písemný souhlas uvedený v článku 18 musí ve všech případech výslovně stanovit podmínky pro ochranu mj. určitých ekosystémů/prostředí nebo zeměpisných oblastí;

C.  vzhledem k tomu, že takové ustanovení v návrhu Komise chybí;

D.  vzhledem k tomu, že stálý výbor ve svém hlasování o návrhu Komise týkajícím se povolení dne 25. února 2009 nepřijal žádné stanovisko; vzhledem k tomu, že pro návrh hlasovalo jen 6 členských států, zatímco 12 hlasovalo proti a 7 se hlasování zdrželo;

E.  vzhledem k tomu, že na základě doporučení úřadu EFSA a s cílem splnit podmínky pro udělení povolení Komise návrh podstatně změnila, např. pokud jde o předpisy pro označování, sledování a postupy plánu řízení rezistence hmyzu;

F.  vzhledem k tomu, že součástí změn verze, o níž hlasoval stálý výbor dne 25. února 2009, je mj. odstranění odkazů na toleranci kukuřice 1507 vůči glufosinátu a vložení požadavku, aby byly příslušné subjekty informovány, že by tento produkt neměly používat ve spojení „s glufosinátovými herbicidy jiným než konvenčním způsobem obvyklým v případě kukuřice, která vůči glufosinátu tolerantní není“;

G.  vzhledem k tomu, že návrh nebyl projednán s odborníky z členských států a nehlasoval o něm stálý výbor, ale byl přímo předán Radě ministrů;

H.  vzhledem k tomu, že rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 26. září 2013, pokud jde o žádost společnosti Pioneer Hi-Bred International týkající se záměrného uvolňování kukuřice linie 1507 do životního prostředí, nebrání Komisi v tom, aby svůj postoj přehodnotila a stálému výboru předložila nový návrh na základě usnesení Parlamentu v souladu s čl. 8 odst. 1 rozhodnutí Rady 1999/468/ES a povolení kukuřice 1507 nedoporučila;

Posouzení rizika úřadem EFSA

I.  vzhledem k tomu, že po hlasování ve stálém výboru a na žádost Komise vydal úřad EFSA tři vědecká stanoviska, kterými aktualizoval svá dřívější posouzení rizika a doporučení v oblasti řízení rizik;

J.  vzhledem k tomu, že ve svém stanovisku z února 2012 úřad EFSA nevyjádřil výslovně souhlasný názor se závěrem žadatele, že studie, na niž se žadatel odvolává, dostatečným způsobem prokazuje, že riziko kukuřice 1507 pro necílové organismu z řádu Lepidoptera v EU je zanedbatelné, a namísto toho poukázal na skutečnost, že vysoce citliví necíloví motýli a můry můžou být při vystavení pylu kukuřice 1507 ohroženi(7);

K.  vzhledem k tomu, že Cry1F, Bt-toxin produkovaný kukuřicí 1507, se liší od běžných druhů Bt-toxinu a je prokázáno, že na necílové organismy řádu Lepidoptera má odlišné účinky; vzhledem k tomu, že protein Cry 1F byl dosud předmětem jen mála studií a že žádná z nich se netýkala jeho účinků na vodní druhy ani půdní organismy; vzhledem k tomu, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin uvádí, že množství proteinu Cry1F v pylu kukuřice 1507 je přibližně 350krát vyšší, než je obsah proteinu Cry1Ab v pylu kukuřice MON 810(8);

L.  vzhledem k tomu, že společnost Pioneer odmítla na žádost Komise pozměnit svoji žádost o povolení a předložit dodatečné dokumenty týkající se opatření pro sledování a snížení rizika pro necílové organismy;

M.  vzhledem k tomu, že úřad EFSA uznává, že ve svém posouzení rizika nezvážil potenciální rizika spojená s další vlastností kukuřice 1507, a to s její tolerancí vůči herbicidu glufosinátu amonnému(9), ačkoli tato vlastnost může vést ke zvýšenému používání glufosinátu;

Glufosinát

N.  vzhledem k tomu, že úřad EFSA má v rámci posouzení rizika pro životní prostředí hodnotit nepřímé důsledky, jako je používání pesticidů, na biodiverzitu a necílové organismy a posuzovat dopady, které mohou mít jednotlivé geneticky modifikované plodiny tolerantní k herbicidům tím, že způsobí změnu zemědělských postupů (včetně jiných způsobů používání herbicidů)(10);

O.  vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci a splňuje proto kritéria pro vyloučení vymezená v nařízení (ES) č. 1107/2009; vzhledem k tomu, že u látek, které již byly schváleny, se kritéria pro vyloučení uplatní v okamžiku, kdy je třeba schválení obnovit; vzhledem k tomu, že schválení glufosinátu skončí platnost v roce 2017(11); vzhledem k tomu, že používání glufosinátu by proto mělo v zásadě skončit v roce 2017;

P.  vzhledem k tomu, že v zemích mimo EU, například ve Spojených státech nebo v Kanadě, nabízí výrobce kukuřici 1507 jako plodinu tolerantní ke glufosinátu, zatímco u žádosti v EU žadatel tvrdí, že gen tolerance vůči glufosinátu měl být použit pouze jako markerový gen;

Q.  vzhledem k tomu, že není jasné, jak Komise hodlá uplatňovat budoucí zákaz používání glufosinátu, dokud je tato látka stále dostupná na trhu;

Celková situace v oblasti geneticky modifikovaných organismů v EU

R.  vzhledem k tomu, že od roku 2010, kdy byla povolena odrůda bramboru Amflora, nebyl za účelem pěstování v EU povolen žádný geneticky modifikovaný organismus; vzhledem k tomu, že toto povolení bylo Tribunálem Evropské unie dne 13. prosince 2013 zrušeno a že jedinou plodinou, jejíž pěstování je povoleno je kukuřice MON 810, přičemž i na prodloužení povolení pro pěstování této plodiny se čeká již několik let;

S.  vzhledem k tomu, že Rada pro životní prostředí ve svých výše zmíněných závěrech ze dne 4. prosince 2008 potvrdila obecně uznávaný fakt, že v rámci posouzení rizika dosud nebyly řádně zohledněny dlouhodobé dopady pěstování geneticky modifikovaných organismů ani dopady na necílové organismy;

T.  vzhledem k tomu, že Rada(12) a Parlament(13) uznávají, že je třeba zpřísnit posuzování rizika dlouhodobých dopadů geneticky modifikovaných organismů a provádět nezávislý výzkum potenciálních rizik spojených se záměrným uvolňováním geneticky modifikovaných organismů nebo jejich uváděním na trh, což mimo jiné znamená, že je třeba umožnit nezávislým výzkumníkům přístup ke všem relevantním materiálům;

U.  vzhledem k tomu, že u valné většiny spotřebitelů vzbuzují geneticky modifikované potraviny obavy, na což poukázala mj. i zvláštní zpráva Eurobarometru 354 z roku 2010; vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice 1507 nenabízí spotřebitelům žádné výhody;

1.  vyjadřuje nesouhlas s přijetím návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES;

2.  domnívá se, že návrh rozhodnutí Rady překračuje rámec prováděcích pravomocí vyplývajících ze směrnice 2001/18/ES;

3.  vyzývá Radu, aby návrh Komise zamítla;

4.  vyzývá Komisi, aby nepředkládala další návrhy na povolení nových geneticky modifikovaných odrůd a aby neobnovovala ty stávající, dokud nebudou podstatně zlepšeny metody posuzování rizika;

5.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1.
(2) Úř. věst. L 111, 23.4.2013, s. 27.
(3) Úř. věst. C 33 E, 5.2.2013, s. 350.
(4) http://www.efsa.europa.eu/en/factsheet/docs/reporten.pdf
(5) http://curia.europa.eu/juris/document/document_print.jsf?doclang=EN&text=&pageIndex=0&part=1&mode=lst&docid=142241&occ=first&dir=&cid=127901
(6) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(7) http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/2429.htm
(8) http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/doc/2429.pdf
(9) http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/2429.htm
(10) Dopis Komise úřadu EFSA ze dne 8. září 2008 týkající se posuzování rizika rostlin tolerantních k herbicidům pro životní prostředí
(11) http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2013:111:0027:0029:CS:PDF
(12) Závěry Rady pro životní prostředí ze dne 4. prosince 2008.
(13) Viz výše uvedený postoj ze dne 5. července 2011.


Dodržování základního práva na volný pohyb v EU
PDF 246kWORD 56k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2014 o dodržování základního práva na volný pohyb v EU (2013/2960(RSP))
P7_TA(2014)0037RC-B7-0016/2014

Evropský parlament,

—  s ohledem na články 21, 45, 47 a 151 Smlouvy o fungování Evropské unie a články 15, 21, 29, 34 a 45 Listiny základních práv Evropské unie,

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států(1), zejména na článek 7 této směrnice,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie(2),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení(3) a na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení(4),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. července 2010 nazvané „Potvrzení volného pohybu pracovníků: práva a hlavní vývojové změny“ (COM(2010)0373),

—  s ohledem na studii zveřejněnou dne 14. října 2013 o dopadu nároků neaktivních osob migrujících v rámci EU na zvláštní nepříspěvkové peněžní dávky a zdravotní péči poskytované podle místa bydliště na systémy sociálního zabezpečení členských států,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2013 nazvané „Volný pohyb občanů EU a jejich rodin: Pět rozhodujících opatření“ (COM(2013)0837),

—  s ohledem na prohlášení o volném pohybu, které místopředsedkyně Komise Redingová učinila na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci dne 5. prosince 2013,

—  s ohledem na prohlášení komisaře László Andora ze dne 1. ledna 2014 o ukončení omezení volného pohybu pracovníků z Bulharska a Rumunska,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 2. dubna 2009 o uplatňování směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států(5),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2012 o zprávě nazvané „o občanství EU za rok 2010: odstranit překážky pro výkon práv občanů EU(6)“,

—  s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že právo na volný pohyb je jednou ze čtyř základních svobod EU zakotvených ve Smlouvě o fungování Evropské unie, je základním kamenem evropské integrace a je přímo spojeno s občanstvím EU;

B.  vzhledem k tomu, že volný pohyb je jednou ze stěžejních hodnot EU, která dává občanům možnost zvolit si, kde budou žít a pracovat, a vede k mobilitě a rozvoji na trhu práce, ve školství a v dalších oblastech;

C.  vzhledem k tomu, že svoboda pohybu představuje právo, které je zaručeno všem evropským občanům bez ohledu na případné hraniční kontroly, jež některé členské státy zavedly při vstupu občanů EU na jejich území; vzhledem k tomu, že skutečnost, že ne všechny členské státy jsou součástí schengenského prostoru, nemá vliv na právo občanů EU na volný pohyb v rámci Unie;

D.  vzhledem k tomu, že občané EU vnímají volný pohyb jako právo, jež je nejtěsněji spjato s občanstvím EU, jako největší výdobytek EU, který přináší užitek hospodářství jejich vlasti;

E.  vzhledem k tomu, že pracovníci EU přispívají do systému sociálního zabezpečení hostitelské země stejným způsobem jako pracovníci této země;

F.  vzhledem k tomu, že přínos volného pohybu mobilních pracovníků EU pro rozvoj hostitelské země je patrný v celé Evropě, zejména v odvětví zdravotnictví, zemědělství a ve stavebnictví;

G.  vzhledem k tomu, že právo občanů EU svobodně pobývat kdekoliv na území EU se vztahuje na všechny občany EU bez omezení, ovšem pod podmínkou, že v souladu se směrnicí 2004/38/ES dotyčný občan EU po uplynutí třech měsíců splní právní podmínky, aby nebyl hostitelské zemi přítěží; vzhledem k tomu, že volný pohyb pracovníků je základem úspěchu jednotného trhu EU; vzhledem k tomu, že ačkoli pouze 2,8 % všech občanů EU žije v jiném členském státě než ve svém státě původu, mají přesto klíčový význam pro úspěch vnitřního trhu a podporují evropskou ekonomiku;

H.  vzhledem k tomu, že podle zásady rovného zacházení či zákazu diskriminace mají všichni občané EU stejná práva a stejné povinnosti jako státní příslušníci země, v níž žijí (z této zásady vychází nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009); vzhledem k tomu, že každý členský stát se může – při dodržení těchto zásad – svobodně rozhodnout, jaké příspěvky sociálního zabezpečení bude přiznávat a za jakých podmínek; vzhledem k tomu, že pravidla EU pro koordinaci sociálního zabezpečení nepovolují diskriminačně omezovat příspěvky sociálního zabezpečení v případě státních příslušníků EU, kteří v daném členském státě pracují, jsou přímými rodinnými příslušníky pracovníků nebo mají v tomto členském státě obvyklé bydliště;

I.  vzhledem k tomu, že moderní evropská společnost si vzhledem k průmyslovým změnám, globalizaci, novým způsobům organizace práce, demografickým změnám a vývoji dopravních prostředků žádá větší míru mobility pracovníků;

J.  vzhledem k tomu, že volný pohyb pracovníků představuje pozitivní socio-ekonomický příklad pro EU i členské státy, neboť je milníkem na cestě k integraci EU, hospodářskému rozvoji, sociální soudržnosti a individuálnímu profesnímu růstu, je protiváhou k negativním dopadům hospodářské krize a upevňuje postavení Unie jakožto silné hospodářské mocnosti, která je připravena řešit nelehké úkoly spojené s globálními změnami;

K.  vzhledem k tomu, že k 1. lednu 2014 byla zrušena přechodná opatření týkající se volného pohybu pracovníků z Bulharska a Rumunska;

L.  vzhledem k tomu, že Rada opakovaně – například v rámci jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci (8. října 2013, 5.–6. prosince 2013) – podpořila volný pohyb a uznala jeho oboustranné výhody;

M.  vzhledem k tomu, že s blížícími se volbami do Evropského parlamentu se volný pohyb občanů EU stal jedním z témat volební kampaně některých politických stran; vzhledem k tomu, že pokud diskuse na toto téma nebudou probíhat racionálně, hrozí, že dojde k obviňování občanů EU z určitých členských států či mobilních občanů EU k vzestupu rasismu a xenofobie; vzhledem k tomu, že někteří vysoce postavení evropští politikové učinili v poslední době několik prohlášení, která právo na volný pohyb zpochybňují;

N.  vzhledem k tomu, že podle výzkumů Komise jsou mobilní pracovníci čistými přispěvateli do ekonomických systémů a rozpočtů hostitelských zemí; vzhledem k tomu, že mobilní pracovníci jako skupina platí do rozpočtů hostitelských zemí na daních a příspěvcích sociálního zabezpečení více, než sami získají na dávkách, a že výdaje na zdravotní péči neaktivních občanů EU žijících v jiném členském státě jsou velmi malé v poměru k celkovým výdajům na zdravotní péči (0,2 %) či k HDP hostitelských zemí (0,01 %) a že občané EU tvoří jen velmi malý podíl příjemců zvláštních dávek, které se neodvíjejí od placení příspěvků;

1.  vyzývá členské státy, aby dodržovaly ustanovení Smlouvy týkající se pravidel EU pro svobodu pohybu a aby zajistily dodržování zásady rovnosti a základního práva na volný pohyb ve všech členských státech;

2.  důrazně odmítá postoj některých evropských představitelů, kteří volají po změnách a omezeních volného pohybu občanů; žádá členské státy, aby se zdržely jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit právo na volný pohyb vycházející z klíčové unijní legislativy;

3.  naprosto odmítá jakékoli návrhy na snížení počtu migrantů v EU, neboť jsou v rozporu se zásadou volného pohybu osob zakotvenou ve Smlouvě o EU; poukazuje na to, že mobilita pracovních sil napomáhá konkurenceschopnosti evropského hospodářství;

4.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily důsledné prosazování právních předpisů Unie s cílem zaručit, že se všemi pracovníky EU bude zacházeno stejně a nebudou diskriminováni, pokud jde o přístup k zaměstnání, zaměstnanecké a pracovní podmínky, odměnu za práci, propuštění ze zaměstnání a sociální a daňové výhody, čímž by byla současně zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž mezi podniky; naléhavě vyzývá vnitrostátní orgány, aby bojovaly proti všem bezdůvodným omezením či překážkám, které pracovníkům brání v uplatňování svého práva na volný pohyb, a aby zároveň potíraly všechny formy vykořisťování pracovníků;

5.  připomíná, že volný pohyb pracovníků zajišťuje všem občanům Unie bez ohledu na jejich bydliště právo svobodně se pohybovat mezi jednotlivými členskými státy za účelem práce či pobytu;

6.  vítá sdělení Komise COM(2013)0837, v němž je vymezeno pět opatření na pomoc členským státům a jejich místním orgánům při uplatňování právních předpisů a nástrojů EU tak, aby byl plně využit jejich potenciál, a v tomto ohledu zcela podporuje níže uvedená opatření, která by měly realizovat členské státy společně: pomoc členským státům v boji proti účelovým sňatkům (příručka); pomoc vnitrostátním orgánům při uplatňování pravidel EU o koordinaci sociálního zabezpečení (praktická příručka); pomoc vnitrostátním orgánům při řešení problémů sociálního začleňování (financování); výměny osvědčených postupů mezi místními orgány; školení a podpora místních orgánů za účelem uplatňování pravidel EU pro volný pohyb;

7.  žádá členské státy, aby nediskriminovaly mobilní pracovníky EU tím, že budou mylně nepředpokládat, že tito pracovníci chtějí své právo na volný pohyb za účelem práce využít k nezákonnému získání sociálních dávek; zdůrazňuje, že žádný z členských států, které tvrdí, že čelí takové zátěži, nepředložil Komisi důkaz, který požadovala;

8.  žádá Komisi, aby systematicky a pečlivě monitorovala dodržování základního práva legálních pracovníků EU na volný pohyb; vybízí Komisi, aby i nadále vyvíjela úsilí s cílem zajistit úplné a správné provedení a uplatňování směrnice 2004/38/ES členskými státy a aby přitom plně využívala své pravomoci zahájit řízení pro porušení předpisů;

9.  vyzývá členské státy, aby plně a transparentně využívaly zdrojů evropských fondů (Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj) na podporu integrace, sociálního začlenění a boje proti chudobě a na podporu činnosti na obecní úrovni, která má za cíl snížit počet marginalizovaných občanů;

10.  připomíná členským státům jejich společenskou povinnost bojovat proti zneužívání svých systémů sociálního zabezpečení bez ohledu na to, dopouštějí-li se ho jeho vlastní občané nebo občané jiných členských států; žádá členské státy, aby dodržovaly ustanovení směrnice 2004/38/ES a aby řešily možné případy zneužití;

11.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77.
(2) Úř. věst. L 141, 27.5.2011, s. 1.
(3) Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1.
(4) Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1.
(5) Úř. věst. C 137 E, 27.5.2010, s. 6.
(6) Úř. věst. C 257 E, 6.9.2013, s. 74.


Občanství EU na prodej
PDF 207kWORD 46k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2014 o občanství EU na prodej (2013/2995(RSP))
P7_TA(2014)0038RC-B7-0015/2014

Evropský parlament,

—  s ohledem na články 4, 5, 9 a 10 Smlouvy o Evropské unii,

—  s ohledem na článek 20 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na čl. 110 odst. 2 a odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že se očekává, že každý členský stát bude jednat při ochraně společných hodnot a výdobytků Unie zodpovědně, a že tyto hodnoty a výdobytky jsou neocenitelné a jejich cenu nelze označovat přiloženou cenovkou;

B.  vzhledem k tomu, že řada členských států zavedla režimy, které přímo nebo nepřímo vedou k prodeji občanství EU státním příslušníkům třetích zemí;

C.  vzhledem k tomu, že stále více členských států vydává dočasná nebo trvalá povolení k pobytu státním příslušníkům třetích zemí, kteří v dotyčném členském státě investují;

D.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech lze získat trvalý pobyt a zároveň přístup do celého schengenského prostoru; vzhledem k tomu, že v některých členských státech jsou přijímána opatření, jež mohou ve svém důsledku vést k prodeji občanství dotyčného členského státu;

E.  vzhledem k tomu, že v některých případech mají zmíněné investiční programy potenciální negativní vedlejší účinky, např. narušení místního trhu s bydlením;

F.  vzhledem k tomu, že zejména maltská vláda v poslední době učinila kroky k zavedení režimu pro přímý prodej maltského občanství, což s sebou automaticky nese přímý prodej občanství EU jako celku, a to bez jakéhokoli požadavku na trvalý pobyt v zemi;

G.  vzhledem k tomu, že přímý prodej občanství EU jako takový podrývá vzájemnou důvěru, na níž byla Unie vybudována;

H.  vzhledem k tomu, že především občané EU mají právo se volně pohybovat a pobývat v rámci EU, volit a být voleni ve volbách do obecních zastupitelstev a Evropského parlamentu, ať už žijí v EU kdekoli, a to za stejných podmínek, jako státní příslušníci dotyčné země, a mimo EU mají právo na pomoc velvyslanectví nebo konzulátu jiného státu EU za stejných podmínek jako občan tohoto členského státu, pokud zde jejich vlastní země nemá zastoupení;

I.  vzhledem k tomu, že EU je založena na vzájemné důvěře mezi členskými státy, vybudované v průběhu let spolupráce a dobré vůle jak ze strany členských států, tak i ze strany Unie jako celku;

J.  vzhledem k tomu, že byly rovněž vyjádřeny obavy ohledně zločinného zneužívání uvedených investičních programů, včetně záležitostí, jako je praní špinavých peněz;

K.  vzhledem k tomu, že existují obavy, pokud jde o potenciální diskriminaci, neboť tyto postupy členských států umožňují získat občanství EU pouze nejbohatším státním příslušníkům třetích zemí, aniž by přitom byla zvažována jakákoli další kritéria;

L.  vzhledem k tomu, že není jasné, zda budou mít maltští občané z této nové politiky skutečně prospěch, např. prostřednictvím výběru daní, neboť příslušní zahraniční investoři nebudou povinni platit daně; připomíná, že k občanství patří nejen práva, ale také povinnosti;

M.  vzhledem k tomu, že občanství EU je jedním z hlavních výdobytků Evropské unie, a vzhledem k tomu, že podle Smluv EU spadají záležitosti související s trvalým pobytem a občanstvím do výlučné pravomoci členských států;

1.  je znepokojen tím, že tento způsob získávání občanství na Maltě podrývá samotnou koncepci evropského občanství, stejně jako jakýkoli jiný vnitrostátní režim, jenž by umožnil přímý nebo nepřímý prodej občanství EU za hotovost;

2.  vyzývá členské státy, aby si byly vědomy povinností, které při ochraně hodnot a cílů Unie mají, a aby tyto povinnosti plnily;

3.  vyzývá Komisi, aby jako strážkyně Smluv jasně sdělila, zda tyto režimy respektují literu a ducha Smluv a Schengenského hraničního kodexu a pravidla EU týkající se nepřípustnosti diskriminace;

4.  znovu opakuje, že v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii je zakotvena zásada „loajální spolupráce“ mezi Unií a členskými státy, podle níž se Unie a členské státy navzájem respektují a pomáhají si při plnění úkolů vyplývajících ze Smluv;

5.  vyjadřuje znepokojení nad důsledky některých režimů pro investory a získání občanství, které byly nedávno zavedeny v různých členských státech EU;

6.  uznává, že záležitosti související s trvalým pobytem a občanstvím jsou v pravomoci členských států; vyzývá však členské státy, aby byly při výkonu svých pravomocí v této oblasti opatrné a vzaly v úvahu potenciální vedlejší účinky;

7.  konstatuje, že občanství EU znamená investici uchovávanou v Unii a závisí na poutech dané osoby s Evropou nebo jejími členskými státy nebo na osobních poutech s občany EU; zdůrazňuje, že občanství EU by se nikdy nemělo stát obchodovatelnou komoditou;

8.  zdůrazňuje skutečnost, že práva udělená občanstvím EU jsou založena na lidské důstojnosti a neměla by být za žádnou cenu předmětem koupě nebo prodeje;

9.  zdůrazňuje, že přístup k finančním prostředkům by neměl být hlavním kritériem pro udělení občanství EU státním příslušníkům třetích zemí; vyzývá členské státy, aby vzaly v úvahu obavy související s trestnou činností a podvody, např. s praním špinavých peněz;

10.  konstatuje, že probíhající soutěž o atraktivnější investiční podmínky nebo finanční zdroje může vést ke snížení standardů a požadavků na získání povolení pro pobyt v schengenském prostoru a občanství EU;

11.  vyzývá Komisi, aby posoudila různé režimy pro získání občanství s ohledem na evropské hodnoty a ducha a literu právních předpisů a postupů EU a aby vydala doporučení s cílem zabránit tomu, aby tyto režimy podrývaly hodnoty, na níž byla EU vybudována, a rovněž vydala pokyny EU pro získání občanství EU prostřednictvím vnitrostátních systémů;

12.  vyzývá Maltu, aby současný režim pro získání občanství uvedla do souladu s hodnotami EU;

13.  vyzývá členské státy, které přijaly vnitrostátní režimy, jež umožňují přímý nebo nepřímý prodej občanství EU státním příslušníkům třetích zemí, aby je uvedly do souladu s hodnotami EU;

14.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


Zpráva o pokroku Srbska za rok 2013
PDF 297kWORD 107k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2014 o zprávě o pokroku Srbska za rok 2013 (2013/2880(RSP))
P7_TA(2014)0039B7-0006/2014

Evropský parlament,

—  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, týkající se vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Evropské unii,

—  s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/213/ES ze dne 18. února 2008 o zásadách, prioritách a podmínkách evropského partnerství se Srbskem včetně Kosova, jak je stanoveno v rezoluci Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1244 ze dne 10. června 1999, a o zrušení rozhodnutí 2006/56/ES(1),

—  s ohledem na stanovisko Komise ze dne 12. října 2011 k žádosti Srbska o členství v Evropské unii (SEC(2011)1208) a na sdělení Komise ze dne 12. října 2011 s názvem „Strategie rozšíření a hlavní výzvy v letech 2011–2012“ (COM(2011)0666),

—  s ohledem na závěry ze zasedání Rady pro všeobecné záležitosti dne 11. prosince 2012 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení,

—  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé, jež vstoupila v platnost dne 1. září 2013; s ohledem na první schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení, která se konala v listopadu 2013 za účelem navázání trvalého dialogu mezi Evropským parlamentem a Národním shromážděním Srbska,

—  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999), na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 9. září 2010, jež vzala na vědomí obsah uvedeného stanoviska a uvítala připravenost EU napomoci dialogu mezi Bělehradem a Prištinou(2),

—  s ohledem na společné prohlášení 7. meziparlamentního shromáždění EU-Srbsko, které se konalo ve dnech 18.–19. března 2013,

—  s ohledem na Smlouvu o Energetickém společenství, která vstoupila v platnost dne 1. července 2006 a jíž je Srbsko signatářem, a rozhodnutí Energetického společenství D/2012/04/MC/EnC ze dne 18. října 2012 o provádění směrnice 2009/28/ES o obnovitelných zdrojích energie (RES) a změně článku 20 Smlouvy o Energetickém společenství, který stanoví závazné cíle,

—  s ohledem na dohodu mezi EU a Srbskem o zpětném přebírání osob ze dne 8. listopadu 2007(3) a na nařízení Rady (ES) č. 1244/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni(4),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2013 o rozpočtovém řízení předvstupních fondů Evropské unie v oblasti soudnictví a boje proti korupci v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích(5) a na svá vyjádření ohledně Srbska obsažená v tomto dokumentu,

—  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 28. června 2013,

—  s ohledem na ustavení vyjednávacího týmu Srbska pro vedení přístupových jednání,

—  s ohledem na zprávu Komise o pokroku Srbska za rok 2013 ze dne 16. října 2013 (SWD(2013)0412),

—  s ohledem na svá předchozí usnesení,

—  s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že se Evropská rada dne 28.června 2013 rozhodla zahájit přístupová jednání se Srbskem a uspořádat první mezivládní konferenci nejpozději v lednu 2014, a tím potvrdila evropskou perspektivu Srbska v souladu se závazky EU k celému regionu západního Balkánu;

B.  vzhledem k tomu, že Srbsko učinilo důležité kroky k normalizaci vztahů s Kosovem, jejichž výsledkem je první dohoda o zásadách normalizace ze dne 19. dubna 2013, a snaží se uspokojivě plnit politická kritéria a podmínky procesu stabilizace a přidružení; vzhledem k tomu, že přístupová jednání představují silný nástroj pro sledování prováděných reforem;

C.  vzhledem k tomu, že dne 25. září 2013 Komise a Srbsko zahájily proces prověření acquis, počínaje kapitolou 23 – soudnictví a základní práva;

D.  vzhledem k tomu, že stejně jako všechny země aspirující na členství v EU musí být Srbsko hodnoceno podle toho, do jaké míry splnilo a provedlo stejný soubor kritérií;

E.  vzhledem k tomu, že v rámci své politiky rozšíření klade EU důraz na právní stát;

F.  vzhledem k tomu, že musí být plně zajištěno provádění právního rámce o ochraně menšin, zejména v oblasti vzdělávání, používání jazyka a přístupu k médiím a bohoslužbám v menšinových jazycích;

G.  vzhledem k tomu, že Komise zdůraznila potřebu posílit správu ekonomických záležitostí ve všech zemích západního Balkánu;

1.  se zájmem očekává formální zahájení přístupových rozhovorů se Srbskem, které se budou konat na první mezivládní konferenci EU-Srbsko dne 21. ledna 2014; pokládá mezivládní konferenci za historický krok v procesu evropské integrace Srbska, který je důkazem toho, že EU hodlá pokračovat v procesu rozšiřování; vyzývá srbské orgány, aby v návaznosti na konferenci zintenzívnily vnitrostátní reformy související s EU s cílem naplnit očekávání srbských občanů, že přistoupení k EU proběhne hladce, a podnítit hospodářskou obnovu tím, že se vyhlídky na členství v EU stanou reálnými;

2.  vítá odhodlání, které projevila srbská vláda ve vztahu k procesu evropské integrace, a vybízí Srbsko, aby pokračovalo v systémových a sociálních a hospodářských reformách, které mu umožní přijmout a účinně naplňovat povinnosti budoucího členství; zdůrazňuje, že provádění reforem zůstává klíčovým ukazatelem úspěšného procesu integrace, a naléhavě proto vyzývá příslušné orgány, aby zvýšily reformní úsilí v oblasti soudnictví, boje proti korupci, veřejného sektoru, civilního řízení odvětví obrany a bezpečnosti, energetické politiky, zejména s ohledem na energetické úspory a obnovitelné zdroje, svobody médií, ochrany všech menšin a znevýhodněných skupin, jakož i jejich základních práv, strukturálních změn hospodářství, sociálního dialogu, zlepšení podnikatelského prostředí a udržitelného hospodaření s přírodními zdroji;

3.  vítá vstup dohody o stabilizaci a přidružení v platnost dne 1. září 2013 a první zasedání Rady stabilizace a přidružení, které se konalo 21. října 2013; zdůrazňuje, že vstup dohody o stabilizaci a přidružení v platnost představuje důležitý krok v procesu evropské integrace Srbska a stanoví obecný rámec pro posílení vzájemné spolupráce Srbska a EU, pokud jde o politická kritéria a sbližování s acquis, a pro přípravu Srbska na jeho budoucí zapojení do jednotného trhu; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zodpovědně spolupracovaly;

4.  vítá První dohodu o zásadách normalizace sjednanou v rámci dialogu na vysoké úrovni mezi premiéry Srbska a Kosova dne 19. dubna 2013, která otevřela cestu pro další kroky v evropském integračním procesu Srbska a Kosova; vítá kroky, které obě strany zatím učinily v rámci provádění této dohody, a vybízí příslušné orgány, aby i nadále všechny dosud uzavřené dohody v dobré víře a včas naplňovaly; vítá dohody v oblasti telekomunikací a energetiky sjednané v rámci dialogu 8. září 2013; zejména vyzývá Srbsko a Kosovo, aby aktivně a konstruktivně spolupracovaly s misí EULEX, pokud jde o provádění dohody o vzájemné právní pomoci, s cílem zvládnout rostoucí počet žádostí týkajících se majetku v Kosovu; vyzývá obě strany k zachování tohoto konstruktivního přístupu při projednávání kontroverzních a citlivých detailů, které je ještě třeba dořešit a schválit; naléhavě žádá obě strany, aby se i nadále zabývaly otázkou pohřešovaných osob, a vítá v této souvislosti první výsledky dosažené v rámci pracovní skupiny pro pohřešované osoby, které předsedá Červený kříž; oceňuje úsilí o omezení nezákonného obchodu mezi Srbskem a Kosovem; podotýká, že srbští a kosovští představitelé musí vyvíjet další soustavné úsilí o integraci srbské menšiny do kosovské společnosti a sbližování etnické albánské a srbské komunity;

5.  vítá vůbec první celostátní obecní volby, které proběhly v Kosovu 3. listopadu 2013, a především viditelnou volební účast v obcích se srbskou většinou jižně od řeky Ibar a celkový řádný průběh obecních voleb v Kosovu, jak vyplývá z předběžné zprávy volební a pozorovatelské mise EU, coby zásadní krok směrem k vytvoření společenství srbských obcí jako součást normalizačního procesu; vítá úsilí Bělehradu a Prištiny o zajištění klidných voleb v souladu s demokratickými normami; důrazně odsuzuje násilí a neustálé zastrašování, k němuž docházelo v Severní Mitrovici a ve Zvečanu, a vyzývá srbské orgány, aby učinily maximum pro to, aby byli pachatelé násilí postaveni před soud; v této souvislosti podotýká, že čelní představitelé Srbska přislíbili, že osoby odpovědné za propuknutí násilí budou za své činy volány k zodpovědnosti; konstatuje, že je třeba vyvinout další cílené úsilí k rozbití sítě organizované trestné činnosti a jejích vazeb na místní politické elity a k obnovení právního státu na severu Kosova; vítá postoj srbských politických lídrů, kteří etnické Srby v Kosovu aktivně vybízeli k účasti ve volbách, ale zároveň konstatuje, že Bělehrad by neměl potlačovat politickou pluralitu v srbské komunitě v Kosovu podporou kampaně kterékoli strany nebo volební kandidátky;

6.  zdůrazňuje, že je zapotřebí větší transparentnosti při informování o výsledcích dialogu mezi Bělehradem a Prištinou a zapojení parlamentů a občanské společnosti do procesu provádění; zdůrazňuje v této souvislosti, že srbští a kosovští vyjednavači si musí získat důvěru veřejnosti a komunikovat s občany – muži i ženami; vyzývá srbské orgány v Bělehradě, Mitrovici a na území jižně od řeky Ibar, aby posílily interakci mezi komunitami kosovských Srbů a Albánců, zejména tím, že podpoří výuku albánštiny na školách a v komunitních centrech; zdůrazňuje, že je rovněž nezbytné přimět kosovské Albánce k tomu, aby více komunikovali se srbskými komunitami, vedle nichž žijí, a aby se učili srbsky, což je nezbytným předpokladem začleňování srbské komunity do kosovské společnosti, budoucího dialogu a správy věcí veřejných, na níž se podílejí obě komunity;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že občané EU, kteří chtějí vstoupit na území Srbska z Kosova a poté odjet ze Srbska do třetí země, se nadále potýkají s obtížemi kvůli tomu, že Srbsko neuznává vnější hranice Kosova a tvrdí, že pokud k prvnímu vstupu došlo na území Kosova, jedná se o nezákonný vstup do Srbska; rovněž vyjadřuje politování nad tím, že srbská pohraniční policie překrývá v zahraničních pasech kosovská razítka razítkem zneplatnění; vybízí Srbsko, aby tyto politiky přehodnotilo jako opatření vedoucí k výraznému posílení důvěry, nezbytný krok směrem k normalizaci vztahů s Kosovem a jako konkrétní způsob prosazování další integrace s EU v souladu s myšlenkou volného pohybu;

8.  vyzývá srbské orgány a orgány sousedních zemí, aby i nadále prokazovaly dobrou vůli a plně spolupracovaly se zvláštní vyšetřovací komisí zřízenou na základě zprávy Parlamentního shromáždění Rady Evropy z prosince 2010 a podporovaly ji, a vybízí k dalšímu urychlení její činnosti;

9.  oceňuje konstruktivní přístup srbské vlády k vztahům se sousedními zeměmi, který umožňuje dosažení značného pokroku v rozvoji regionální spolupráce a užších vztahů s EU; znovu zdůrazňuje zásadní význam regionální spolupráce v oblasti energetiky, boje s organizovanou trestnou činností a rozvoje dopravních sítí a v otázkách usmíření a postupného urovnání dvoustranných sporů se sousedními zeměmi, a to především pro dosažení pokroku v překonávání dědictví nedávného konfliktu a v neposlední řadě i pro úspěch evropské integrace Srbska; vybízí příslušné orgány, aby úzce spolupracovaly se zeměmi bývalé Jugoslávie na řešení všech přetrvávajících problémů právního nástupnictví a aby v úplnosti a včas prováděly všechny dvoustranné dohody uzavřené se sousedními zeměmi; vyzývá Srbsko, aby zvýšilo úsilí o uzavření všech nedořešených záležitostí ve vztahu k Chorvatsku, zejména pokud jde o otázku pohřešovaných osob, vymezení hranic a procesy s válečnými zločinci, a umožnilo tak odstranění překážek, které těmto dvěma zemím brání v tom, aby stáhly vzájemné žaloby ve věci genocidy u Mezinárodního soudního dvora; vyzývá bělehradské orgány, aby aktivně podpořily a umožnily ústavní změny v Bosně a Hercegovině zaměřené na uvedení volebních právních předpisů v soulad s rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva ve věci Sejdić a Finci a na posílení a racionalizaci státních orgánů Bosny a Hercegoviny, aby tato země mohla pokročit na cestě k přistoupení k EU;

10.  všímá si pokroku, jehož bylo v poslední době dosaženo při hledání masových hrobů a zjišťování totožnosti zmizelých osob z válek v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině, a naléhavě vyzývá srbské orgány, aby provedly důkladnější šetření, pokud jde o archivy a důstojníky bývalé Jugoslávské lidové armády;

11.  vyzývá Srbsko, aby zajistilo silnou parlamentní kontrolu nad procesem přístupových jednání; znovu zdůrazňuje, že je nutné již od počátku zapojit srbský parlament do zapracovávání přijatých závazků do právních předpisů a že je třeba umožnit občanské společnosti prostřednictvím konzultačního mechanismu účast na přístupovém procesu ve všech jeho fázích, neboť občanská společnost hraje významnou úlohu coby kritický pozorovatel nepřetržitého provádění evropských reforem, přičemž je nezbytné zajistit, aby ve společnosti hluboce zakořenily dialog a dobré sousedské vztahy se zeměmi, které se Srbskem sousedí; vítá spolupráci s Chorvatskem a Černou Horou ve snaze o sdílení osvědčených postupů v souvislosti s nedávnou zkušeností s cílem pomoci Srbsku rychle a bez obtíží pokročit v procesu přistoupení;

12.  vítá přijetí strategie a akčního plánu reformy soudnictví na období 2013–2018 vycházející z klíčových zásad nezávislosti, nestrannosti, kompetence a kvality soudnictví, jež je prosto politického zasahování; vyzývá příslušné orgány k prohloubení této reformy v souladu s doporučeními Benátské komise, zejména pokud jde o úlohu parlamentu při jmenování soudců a nezávislost žalobců, a s ohledem na prověřování kapitoly 23, které bylo zahájeno 25. září 2013; zdůrazňuje, že je nutné posílit nezávislost Nejvyšší soudní rady a Rady pro státní zastupitelství a snížit počty nedořešených případů, což je nezbytnou podmínkou pro úspěšné rozvržení celého reformního procesu; vyzývá příslušné orgány, aby poskytly veškeré nezbytné zdroje justiční akademii, což by mělo pomoci zaručit, že přijímání personálu bude založen na zásluhách; zdůrazňuje, že je třeba, aby se soudci a státní zástupci soustavně vzdělávali, aby byli schopni rozhodovat o složitých finančních případech a případech hospodářské kriminality; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby zajistily transparentní proces jmenování soudců a státních zástupců založený na zásluhách, jakož i spolehlivý přehled výsledků disciplinárních řízení vedených proti pracovníkům v soudnictví; dále trvá na tom, že je nutné zajistit včasný výkon spravedlnosti a současně sjednocení judikatury, zveřejňování všech soudních rozhodnutí a snadný přístup k těmto rozhodnutím ihned po jejich přijetí a náhodné přidělování případů v rámci všech soudů; je znepokojen právní nejistotou způsobenou tím, že řada soudců vykonává svou funkci dočasně; znovu zdůrazňuje, že klíčem k tomu, aby bylo Srbsko schopno splnit kritéria pro členství v EU, je silné a nezávislé soudnictví;

13.  doporučuje, aby byly novelizací restitučního zákona odstraněny veškeré procesní i právní překážky naturálních restitucí; vyzývá rovněž srbskou vládu, aby v plném rozsahu a nediskriminačním způsobem provedla zákon o rehabilitaci; připomíná, že tento zákon by měl být proveden v souladu se základními zásadami trestního práva, jako je presumpce neviny;

14.  vítá přijetí národní protikorupční strategie a akčního plánu na období 2013–2018 a zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v práci na jejich smysluplném provádění, což je jednou z podmínek EU, bez jejíhož splnění nebude přistoupení možné; zdůrazňuje význam poskytnutí dostatečných finančních prostředků na řádné naplňování této strategie; zdůrazňuje, že rozhodujícím faktorem úspěšnosti vyšetřování a odsouzení obviněných v exponovaných případech korupce, včetně 24 privatizačních kauz označených protikorupční radou, je politická vůle; vítá v této souvislosti první výsledky a pravomocná odsouzení v boji proti korupci; současně zdůrazňuje, že je nutné budovat institucionální kapacitu, posilovat právní stát a prohlubovat spolupráci mezi subjekty, zejména pokud jde o orgány soudnictví a státního zastupitelství, věnovat se složitým případům systémové korupce a vyšetřování finančních kauz; domnívá se, že by měla být posílena právní způsobilost i zdroje protikorupční agentury; trvá na tom, že je třeba, aby financování všech politických stran bylo transparentní a v souladu s normami EU; vyzývá příslušné orgány, aby přijaly zákon o informátorech a zajistily jeho bezodkladné a bezproblémové provedení jako nezbytnou součást protikorupční strategie;

15.  konstatuje, že v regionu je rozšířena korupce a organizovaná trestná činnost, které rovněž představují překážku pro demokratický, sociální a hospodářský rozvoj Srbska; domnívá se, že regionální strategie a posílená spolupráce mezi všemi zeměmi tohoto regionu mají zásadní význam pro účinnější řešení těchto otázek;

16.  uznává ženy jako významné zprostředkovatelky změn v srbské společnosti; bere na vědomí skutečnost, že po volbách v roce 2012 jsou ženy více zastoupeny v parlamentu; vybízí srbské orgány, aby dále usilovaly o zajištění rovného zastoupení; zdůrazňuje, že ženy jsou i nadále vystaveny diskriminaci na trhu práce a v jiných oblastech společnosti a že doposud nejsou v politickém životě země, včetně vládních postů, dostatečně zastoupeny; zdůrazňuje, že účinné provádění stávajících právních předpisů týkajících se zákazu diskriminace a otázky rovnosti žen a mužů a další posilování správní kapacity jsou i nadále hlavními úkoly, a naléhavě vyzývá srbské orgány, aby zintenzívnily své úsilí o jejich splnění;

17.  vyzývá příslušné orgány, aby zajistily důvěryhodnost a profesionalitu programu na ochranu svědků a aby na něj vyčlenily přiměřené zdroje s cílem umožnit soudům účinně pokračovat v řízeních týkajících se válečných zločinů a organizované trestné činnosti; upozorňuje na to, že řada bývalých policejních důstojníků se rozhodla k dobrovolné neúčasti na programu ochrany svědků z důvodu jeho závažných nedostatků;

18.  znovu zdůrazňuje své znepokojení ohledně rozhodnutí ústavního soudu, kterým se ruší 22 zaručených pravomocí autonomní oblasti Vojvodina a které ponechává znepokojivě vysoký počet nedořešených otázek, jimiž je třeba se zabývat; v této souvislosti žádá, aby byly dodržovány zásady právního státu a subsidiarity; znovu připomíná zúčastněným stranám, že podle ústavy měl být do konce roku 2008 přijat zákon o financování autonomní oblasti; vybízí proto vládu, aby tento zákon předložila bez dalšího odkladu parlamentu, neboť je nezbytný pro fungování demokracie a právního státu v Srbsku;

19.  zdůrazňuje význam konstruktivního sociálního dialogu pro hospodářský rozvoj Srbska; naléhavě vyzývá vládu, aby podporovala budování kapacit skutečně nezávislých odborových a zaměstnavatelských organizací a aby vytvořila rámec a politický prostor pro sociální dialog a kolektivní smlouvy;

20.  zdůrazňuje význam prosazování a ochrany lidských práv, základních svobod a zásady zákazu diskriminace z jakýchkoli důvodů, a to na všech úrovních; vítá přijetí antidiskriminační strategie a zdůrazňuje, že klíčový význam má její provádění; vítá pokrok, jehož bylo dosud dosaženo, avšak i nadále je znepokojen mírou diskriminace v zemi a vyzývá k respektování menšin, a to národnostních, etnických, genderových a sexuálních, a k zajištění jejich socioekonomických a kulturních práv; poukazuje na skutečnost, že zvláštní pozornost je třeba věnovat kategoriím, které jsou diskriminaci a diskriminačními postupům vystaveny nejvíce, jako jsou Romové, ženy, osoby s postižením a děti; vyzývá k řádnému provádění strategie Srbska zaměřené na Romy; žádá lepší ochranu práv žen a strategie pro zajištění rovnosti žen a mužů a zdůrazňuje, že je nutné plně provádět rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a začlenit hledisko rovnosti žen a mužů do všech příslušných vládních politik; důrazně odsuzuje rozhodnutí úřadů zakázat stejně jako v předchozích dvou letech konání festivalu Pride Parade v Bělehradu v září 2013, a vyzývá k politické podpoře lidských práv lesbických žen, gayů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů (LGBTI) z nejvyšších politických míst; trvá na tom, že právo na veřejné shromažďování musí být zaručeno všem občanům a menšinám, včetně menšiny LGBTI; vyzývá srbské orgány, aby zaujaly proaktivní přístup k účinnějšímu začleňování obyvatel LGBTI; naléhavě vyzývá vládu, aby posílila v průběhu celého roku komplexní boj proti násilným skupinám, které se snaží narušit a napadnout pokojné demonstrace komunity LGBTI, s cílem zabránit těmto skupinám v narušování právního státu a dodržování lidských práv v Srbsku; dále vyzývá srbské orgány, aby se zabývaly problémem traumat vyvolaných násilím v 90. letech dvacátého století, a to v rámci dlouhodobé strategie, která se zaměří na odstranění výskytu chuligánského chování a zločinnosti;

21.  zdůrazňuje hlavní úlohu aktivních a nezávislých organizací občanské společnosti při posilování a konsolidaci demokratických politických procesů v této zemi; uznává, že organizace občanské společnosti a organizace sdružující ženy odvedly významnou práci, pokud jde o propagaci práv komunity LGBT, boj proti násilí páchanému na ženách, zvyšování účasti žen v politice, snahy o posílení mírového procesu a kontrolní úlohu občanské společnosti; zdůrazňuje význam dialogu s organizacemi občanské společnosti a zásadní úlohu subjektů občanské společnosti při podpoře prohloubené regionální spolupráce v sociálních a politických otázkách; vítá zlepšení spolupráce vlády s nevládními organizacemi, avšak vyzývá k širší konzultaci s nimi při tvorbě politiky, včetně vypracovávání strategií a právních předpisů a sledování činnosti orgánů;

22.  vyzývá k jednoznačnějšímu politickému závazku k provedení reformy veřejné správy a úsilí o zavedení systému, který by se zakládal způsobilosti, především při zajišťování dokončení legislativního rámce a jeho plného souladu s mezinárodními normami; pokládá za politováníhodné, že se zákon o státních zaměstnancích nevztahuje na místní orgány;

23.  zdůrazňuje, že Srbsko ratifikovalo hlavní úmluvy MOP v oblasti pracovních práv a revidovanou Evropskou sociální chartu; upozorňuje na skutečnost, že pracovní a odborová práva zůstávají navzdory ústavním zárukám stále omezená, a žádá Srbsko, aby tato práva dále posílilo; je znepokojen tím, že sociální dialog je stále nedostatečný a že konzultace se sociálními partnery probíhají nepravidelně; vyzývá k dalším krokům pro posílení Hospodářské a sociální rady s cílem zajistit, aby se mohla aktivně podílet na posilování sociálního dialogu a aktivněji zastávat konzultační úlohu při tvorbě právních předpisů;

24.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit svobodu sdělovacích prostředků, a vítá v této souvislosti dekriminalizaci pomluvy; poukazuje na nutnost zachování silného a nezávislého veřejnoprávního vysílání a zajištění jeho stabilního a udržitelného financování a také zaručení úplné transparentnosti, pokud jde o vlastnictví sdělovacích prostředků; podporuje rychlé provedení mediální strategie a souvisejících návrhů právních předpisů, včetně včasného zajištění přístupu k internetu pro širokou veřejnost; vyjadřuje hluboké znepokojení nad neustávajícím vyhrožováním novinářům a opakuje svou výzvu, aby příslušné orgány uzavřely vyšetřování nevyřešených případů vražd novinářů; domnívá se, že je třeba přijmout další opatření, aby se novinářům zajistilo bezpečné prostředí, v němž by mohli vykonávat svou práci účinně a bez autocenzury; upozorňuje především na nebezpečí zneužívání veřejných prostředků na reklamu k získání politického vlivu na sdělovací prostředky;

25.  vyzývá srbskou vládu, aby více spolupracovala s evropskými orgány na zajištění lepšího přístupu k evropským fondům, které jsou k dispozici organizacím občanské společnosti, s cílem podpořit jejich činnost jakožto významných aktérů evropského integračního procesu Srbska;

26.  zdůrazňuje, že je nezbytné zintenzívnit úsilí v boji proti obchodování s lidmi, a vybízí k tomu, aby byly formálně stanoveny role a úkoly úředníků a poskytovatelů služeb při identifikaci obětí a postoupení jejich případů příslušným službám;

27.  znovu opakuje svou výzvu příslušným orgánům, aby se v rámci demokratizace Srbska i nadále snažily odstraňovat odkaz bývalých komunistických tajných služeb; vyzývá Srbsko, aby zintenzivnilo proces převodu a naplňování povinností týkajících se dělení majetku a vyplývajících z dohody o rozdělení společného archivu bývalé Jugoslávie; znovu opakuje, že v této souvislosti je nezbytně nutné umožnit plný přístup ke všem archivním materiálům, zejména materiálům bývalé jugoslávské tajné služby (UDBA); připomíná svou výzvu, aby příslušné orgány usnadnily přístup k těmto archivům, jež se týkají bývalých jugoslávských republik, a aby je navrátily příslušným vládám, pokud o to požádají;

28.  žádá srbskou vládu, aby umožnila provádění výzkumu o bývalých diktátorských režimech s cílem zajistit politickou i soudní rehabilitaci a odškodnění bývalých obětí těchto režimů a jejich rodin v zájmu posílení sociální soudržnosti a nastolení trvalého míru a spravedlnosti v rámci procesu evropské integrace Srbska;

29.  žádá účinné, rovnoprávné, nediskriminační a úměrné provádění právních předpisů a dvoustranných a mnohostranných dohod týkajících se národnostních a etnických menšin(6) v celé zemi; vyzývá příslušné orgány, aby napomáhaly vytváření atmosféry tolerance a rovného zacházení, bez diskriminace národnostních a etnických menšin, včetně přístupu ke vzdělání v mateřském jazyce a používání jazyků v rámci místní a regionální veřejné správy; rovněž žádá zdokonalení stávajících právních předpisů a postupů ve věci majetkových restitucí příslušníkům národnostních a etnických menšin s cílem zabránit jejich diskriminaci; podtrhuje význam rad pro národnostní menšiny, jejich úlohu při integraci národnostních menšin, například při uplatňování individuálních a kolektivních práv příslušníků těchto menšin, a vyzývá příslušné orgány, aby zajistily trvalé a odpovídající finanční prostředky pro jejich činnost; vyzývá příslušné orgány k tomu, aby zajistily hladký průběh voleb do rad pro národnostní menšiny, které se budou konat v roce 2014, a to v souladu s doporučeními vydanými nezávislými subjekty; vyjadřuje znepokojení nad možným zastavením vysílání programů v menšinových jazycích z důvodu ohlášené privatizace sdělovacích prostředků;

30.  zdůrazňuje, že je třeba věnovat více pozornosti situaci romských žen a mužů, kteří se stále potýkají s obtížnými životními podmínkami, nuceným vystěhováváním a diskriminací na trhu práce; vyzývá srbské orgány, aby zajistily přístup k bydlení a zdravotnickým službám; zdůrazňuje, že je třeba plně sjednotit antidiskriminační právní předpisy s politikami EU a uplatňovat celistvý přístup k začlenění Romů; dále poukazuje na potřebu účinného monitorování opatření zaměřených na začleňování, aby se zmenšila mezera mezi právními předpisy a jejich uplatňováním;

31.  bere na vědomí práci na novelizaci trestního zákoníku; konstatuje však, že i přes provedené změny přetrvává právní nejistota v soukromém sektoru; znovu opakuje, že je znepokojen ustanoveními nového článku 234 o zneužití pravomoci, který stále ponechává prostor pro svévolný výklad, a žádá okamžité zastavení nespravedlivých stíhání vedených na základě článku 359 v soukromém sektoru, aby byl v Srbsku obnoven právní stát a aby byla zajištěna právní jistota pro podniky v této zemi;

32.  trvá na tom, aby státní instituce vykonávaly svou činnost transparentně a odpovědně; oceňuje práci nezávislých regulačních orgánů, jako je veřejný ochránce práv, komisař pro informace veřejného významu a další, a uznává jejich přínos ke zlepšení právního rámce a odpovědnosti státních orgánů; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby systematicky postupovaly podle jejich doporučení a zjištění;

33.  zdůrazňuje výhody procesu decentralizace a vyzývá k posílení pravomocí místních samospráv; vyjadřuje politování nad tím, že národní rada pro decentralizaci je stále neaktivní; je i nadále velmi znepokojen právní nejistotou ohledně postavení Vojvodiny a prodlevami s přijetím zákona o vlastních zdrojích Vojvodiny;

34.  vítá kroky, které příslušné orgány učinily v zájmu zlepšení sociálně-ekonomické situace v Preševské dolině a v Sandžaku, ale zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí, neboť tyto oblasti jsou i nadále značně zaostalé a vykazují vysokou míru nezaměstnanosti; upozorňuje na skutečnost, že etnické albánské a bosenské menšiny jsou i nadále nedostatečně zastoupeny v místní samosprávě; žádá Radu a Komisi, aby tyto rozvojové strategie výrazně podpořily;

35.  znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě REKOM a důrazně vybízí země bývalé Jugoslávie, aby zřídily mezivládní komisi, která by pomohla objasnit skutečnosti o obětech a nezvěstných osobách z válek v období let 1991–2001;

36.  vítá spolupráci Srbska s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, díky níž byli postaveni před soud v Haagu všichni podezřelí z válečných zločinů, což je důležitým krokem směrem k evropské integraci; vybízí k další spolupráci s tímto tribunálem a s ostatními bývalými jugoslávskými republikami v zájmu dosažení spravedlnosti pro oběti a jejich rodiny;

37.  vyzývá vládu, aby provedla doporučení obsažená v závěrečné zprávě Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE o parlamentních, obecních a předčasných prezidentských volbách, které se konaly v květnu 2012, zejména pokud jde o vyřešení sporů týkajících se voleb, transparentnost registrace voličů a financování politických struktur, a aby konsolidovala a sjednotila právní rámec pro volby v Srbsku, neboť podle mezinárodních norem by měly být jakékoli změny volebních zákonů provedeny v dostatečném předstihu před konáním voleb;

38.  znovu potvrzuje svou důraznou podporu uvolnění vízového režimu pro země západního Balkánu jako důležitého pilíře procesu evropské integrace celého regionu, zároveň jej však velmi znepokojuje zvyšující se počet falešných žadatelů o azyl; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby nezneužívaly mechanismu pozastavení zrušení vízové povinnosti přijatého v září 2013, ale spíše se zaměřily na tento problém úpravou svých příslušných právních rámců a označily Srbsko za „zemi bezpečného původu“ jakožto klíčové opatření v úsilí o omezení počtu falešných žadatelů o azyl; zároveň požaduje, aby byla přijata opatření na vnitrostátní úrovni, zejména opatření v sociální a hospodářské oblasti zaměřená na nejvíce znevýhodněné skupiny, a rovněž aktivní opatření za účelem odhalení sítí organizovaného zločinu zapojených do obchodování s lidmi;

39.  vybízí srbské orgány, aby zlepšily výběr daní a uplatňovaly odpovědnou fiskální politiku; zdůrazňuje, že fiskální konsolidace by měla být podpořena rozsáhlými strukturálními reformami, a vybízí proto vládu, aby uskutečnila opožděné strukturální hospodářské reformy, například pokud jde o zákon o plánování a výstavbě, s cílem zlepšit prostředí pro investice a podnikání, více podpořit vznik malých a středních podniků, snižovat vysokou míru nezaměstnanosti a chudoby, zejména v oblastech s převážným zastoupením národnostních menšin, a aby prostřednictvím penzijní reformy zavedla udržitelný důchodový systém; trvá na tom, že je naléhavě zapotřebí zrušit administrativní překážky podnikání, a poukazuje na význam rychlé restrukturalizace veřejných obchodních společností s cílem snížit ztráty a omezit přítomnost státu v hospodářství; za tímto účelem vyzývá srbské orgány, aby usilovaly o plně fungující tržní ekonomiku, vytvořily pevnou daňovou základu a vypracovaly strategii pro boj proti chudobě, což jsou hlavní podmínky pro to, aby se přistoupení Srbska do EU stalo reálnou možností; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby vedly konzultace s občanskou společností a podnikatelským sektorem a aby jejich představitele přizvaly do pracovních skupin podílejících se na vytváření nových právních předpisů; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby prostřednictvím regulační a právní reformy obnovily důvěru podnikatelů; podotýká, že úspěšné zavedení a provedení strukturálních hospodářských reforem pomůže omezit vysokou míru migrace;

40.  oceňuje dosavadní činnost úřadu pro restituce; podporuje naturální restituce všude tam, kde je to možné; vítá rozhodnutí ministerstva hospodářství vytvořit úplný seznam veřejného a státního majetku a skoncovat tak s jeho nezákonným nabýváním k soukromým zájmům; zdůrazňuje, že vytvoření podrobného seznamu veřejného a státního majetku má zásadní význam pro úspěšný boj proti systémové korupci, neboť existují značné rozdíly mezi skutečným státním a veřejným majetkem a tím, který co je úředně evidováno;

41.  vyzývá příslušné orgány, aby vyvinuly veškeré úsilí o minimalizaci nežádoucích dopadů hospodářských politik, jako je chudoba, nezaměstnanost a sociální vyloučení, ale aby se rovněž zabývaly základními příčinami těchto jevů a bojovaly proti nim a aby podporovaly rozvoj;

42.  vyjadřuje politování nad tím, že při praktickém provádění rámce pro obnovitelnou energii nebylo dosaženo dostatečného pokroku a že stále dochází k prodlevám; podotýká, že Srbsko zaostává za ostatními žadatelskými státy ve využívání obnovitelných zdrojů energie, a je znepokojen tím, že cíle Srbska týkající se energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2020 nebudou splněny; zdůrazňuje, že vládní konzultační postupy musí být transparentní, a vyjadřuje politování nad tím, že srbské orgány nezohlednily při uzavírání dohody o nákupu energie názory mezinárodních finančních institucí;

43.  pokládá za politováníhodné, že nebylo dosaženo výraznějšího pokroku v oblasti životního prostředí a změny klimatu, a vyzývá srbské orgány, aby co nejrychleji přijaly komplexní strategii v oblasti klimatu v souladu s cíli EU;

44.  zdůrazňuje, že Srbsko i ostatní země této oblasti budou muset v následujících letech začít uplatňovat normy EU v oblasti životního prostředí a přijmout cíle na snížení emisí skleníkových plynů, jak již učinily v případě cílů pro obnovitelnou energii do roku 2020; podotýká, že Srbsko v energetické strategii Energetického společenství přijaté v roce 2012 uvádí, že hodlá zvýšit výrobu elektřiny z uhlí ve velkých spalovacích zařízeních, a upozorňuje na to, že tento záměr je v rozporu s plánovaným snížením emisí skleníkových plynů; v tomto ohledu vyzývá srbské orgány, aby přijaly takovou energetickou politiku, která bude v souladu s cíli EU, a zejména aby využily nedávného rozhodnutí Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) financovat projekt v hodnotě 75 milionů EUR, jehož cílem je poskytnout úvěry místním bankám zemí západního Balkánu, které by tyto peníze mohly půjčovat soukromým a městským subjektům k realizaci investic v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie;

45.  naléhavě vyzývá srbské orgány, aby zlepšily politiku na ochranu spotřebitele, zejména s ohledem na obecné zásady bezpečnosti potravin a zřízení vnitrostátní referenční laboratoře; pokládá za politováníhodné, že zákon o geneticky modifikovaných organismech nebyl dosud uveden v soulad s právními předpisy EU;

46.  podporuje kampaň úřadů města Bělehradu pro získání statutu evropského hlavního města kultury pro rok 2020 a podporuje související projekty, které Bělehrad a Srbsko kulturně přiblíží EU, zejména s ohledem na soužití etnických skupin, multikulturní porozumění a dialog mezi náboženstvími;

47.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládě a parlamentu Srbska.

(1) Úř. věst. L80, 19.3.2008, s. 46.
(2) A/RES/64/298.
(3) Úř. věst. L 334, 19.12.2007, s. 46.
(4) Úř. věst. L 336, 18.12.2009, s. 1.
(5) Přijaté texty, P7_TA(2013)0434.
(6) Srbsko uznává tyto národnostní a etnické menšiny: Albánce, Bosňany, Bulhary, Bunjevace, Chorvaty, Čechy, Němce, Gorance, Maďary, Makedonce, Romy, Rumuny, Rusíny, Slováky, Ukrajince, Valachy a další.


Evropský integrační proces v případě Kosova
PDF 279kWORD 95k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2014 o evropském integračním procesu v případě Kosova (2013/2881(RSP))
P7_TA(2014)0040B7-0004/2014

Evropský parlament,

—  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se ve dnech 19. a 20. června 2003 konalo v Soluni, týkající se vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Evropské unii,

—  s ohledem na první dohodu o zásadách normalizace vztahů, kterou dne 19. dubna 2013 uzavřeli ministerští předsedové Ivica Dačić a Hashim Thaçi, a na prováděcí akční plán ze dne 22. května 2013, jenž byl výsledkem deseti kol dialogu na vysoké úrovni mezi Bělehradem a Prištinou,

—  s ohledem na společnou zprávu ze dne 22. dubna 2013, kterou předložila vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise spolu s Evropskou komisí Evropskému parlamentu a Radě, o pokroku Kosova při řešení otázek stanovených v závěrech Rady z prosince 2012 s ohledem na možné rozhodnutí o zahájení jednání o dohodě o stabilizaci a přidružení,

—  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 28. června 2013, kterými se schvaluje rozhodnutí o zahájení jednání o dohodě o stabilizaci a přidružení mezi EU a Kosovem,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 o studii proveditelnosti, pokud jde o dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Kosovem (COM(2012)0602),

—  s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 22. října 2012, kterým se Komise zmocňuje k zahájení jednání o rámcové dohodě s Kosovem týkající se jeho účasti na programech Unie,

—  s ohledem na zprávy generálního tajemníka Organizace spojených národů o probíhajících činnostech Prozatímní správní mise Organizace spojených národů v Kosovu a o vývoji v této oblasti, včetně zprávy vydané dne 29. srpna 2013, která se týká období od 23. dubna do 15. července, a poslední zprávy vydané dne 28. října 2013;

—  s ohledem na společnou akci Rady 2008/124/SZBP ze dne 4. února 2008 o misi Evropské unie na podporu právního státu v Kosovu, EULEX Kosovo, pozměněnou společnou akcí Rady 2009/445/SZBP ze dne 9. června 2009, rozhodnutím Rady 2010/322/SZBP ze dne 8. června 2010 a rozhodnutím Rady 2012/291/SZBP ze dne 5. června 2012,

—  s ohledem na závěry Rady pro všeobecné záležitosti ze dne 7. prosince 2009, 14. prosince 2010 a 5. prosince 2011, které zdůraznily a potvrdily, že Kosovo, aniž by tím byl dotčen postoj členských států k jeho statusu, by mělo mít rovněž prospěch z případného budoucího uvolnění vízového režimu, jakmile budou splněny všechny podmínky; s ohledem na zahájení dialogu o vízovém režimu v lednu 2012, na předložení plánu uvolnění vízového režimu v červnu 2012 a na první zprávu Komise ze dne 8. února 2013 o pokroku Kosova při plnění požadavků plánu uvolnění vízového režimu (COM(2013)0066),

—  s ohledem na strukturovaný dialog o právním státu zahájený dne 30. května 2012,

—  s ohledem na Národní radu Kosova pro evropskou integraci v rámci úřadu prezidenta, která slouží jako koordinační orgán na vysoké úrovni s cílem dosáhnout konsensu o evropské agendě prostřednictvím inkluzivního přístupu a přístupu napříč stranami a která zahájila činnost v březnu 2012,

—  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999), na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 9. září 2010(1), jež vzala na vědomí obsah stanoviska Mezinárodního soudního dvora a uvítala připravenost EU napomoci dialogu mezi Bělehradem a Prištinou,

—  s ohledem na společná prohlášení přijatá na zasedáních meziparlamentního shromáždění EP-Kosovo ve dnech 28.–29. května 2008, 6.–7. dubna 2009, 22.–23. června 2010, dne 20. května 2011, ve dnech 14.–15. března 2012 a 30.–31. října 2013,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. října 2013 o strategii rozšíření a hlavních výzvách na období 2013–2014 (COM(2013)0700),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2013 o rozpočtovém řízení předvstupních fondů Evropské unie v oblasti soudnictví a boje proti korupci v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích(2) a na vyjádření ohledně Kosova, která obsahuje,

—  s ohledem na svá předchozí usnesení,

—  s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

A.  vzhledem k tomu, že dohoda, jíž dosáhli v dubnu 2013 ministerští předsedové Thaçi a Dačić, představuje důležitý mezník a akcentuje odpovědnost obou stran, aby tuto dohodu v dobré víře prováděly, pokračovaly v normalizaci vztahů a předkládaly reformy, které jsou zapotřebí na cestě k evropské integraci;

B.  vzhledem k tomu, že nezávislost Kosova uznává 104 ze 193 členských států Organizace spojených národů, mezi nimi i 23 z 28 členských států EU;

C.  vzhledem k tomu, že všechny členské státy EU podporují evropskou perspektivu Kosova v souladu se závazky EU ve vztahu k oblasti západního Balkánu, a aniž by byl dotčen postoj členských států ke statusu Kosova;

D.  vzhledem k tomu, že orgány a občané Republiky Kosovo prosadili významné politické, správní a hospodářské reformy; vzhledem k tomu, že je třeba učinit ještě mnoho, aby byl posílen právní stát, který je základním kamenem dlouhodobého rozvoje, demokracie a sociálně tržního hospodářství;

E.  vzhledem k tomu, že Kosovo posílilo schopnost řešit priority evropského integračního procesu plněním krátkodobých priorit stanovených ve studii proveditelnosti a přípravou na jednání o dohodě o stabilizaci a přidružení (SAA);

F.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s dialogem o uvolnění vízového režimu Kosovo pozměnilo a přijalo významné právní předpisy, včetně zákonů o azylu, financování politických stran a obchodování s lidmi;

G.  vzhledem k tomu, že má-li být dohoda o stabilizaci a přidružení uzavřena, je nutné vyvinout další úsilí, aby byly dosaženy cíle evropského programu reforem, zejména v prioritních oblastech, jako jsou např. právní stát, soudnictví, veřejná správa, volební reforma a základní práva;

1.  vítá uzavření první dohody o zásadách normalizace vztahů, kterou dne 19. dubna 2013 uzavřeli oba ministerští předsedové, jakož i dohodu o prováděcím plánu, a zdůrazňuje význam toho, aby byla provedena plně, v dobré víře a v řádném termínu; vítá rovněž vyčlenění dodatečných finančních prostředků EU v rámci nástroje předvstupní pomoci (IPA) na podporu provádění dohody;

2.  gratuluje vysoké představitelce, místopředsedkyni Komise k její práci při zprostředkování dialogu mezi Bělehradem a Prištinou;

3.  vítá zahájení jednání o SAA mezi EU a Kosovem dne 28. října 2013; vyjadřuje nicméně politování nad skutečností, že vzhledem k vnitřnímu rozporu v Radě se vyjednávací mandát od mandátu pro předchozí dohody o stabilizaci a přidružení liší; zdůrazňuje, že tato dohoda o stabilizaci a přidružení bude výrazným podnětem k reformě a bude znamenat nové příležitosti, které posílí vztahy Kosova s jeho sousedy a zajistí širší stabilizaci regionu;

4.  zdůrazňuje, že místní volby, které se konaly dne 3. listopadu 2013, byly klíčovou zkouškou v procesu normalizace vztahů mezi Bělehradem a Prištinou;

5.  vítá vůbec první místní volby na celém území Kosova, které se uskutečnily podle kosovského práva dne 3. listopadu, 17. listopadu a 1. prosince 2013 a znamenaly významný pokrok pro demokracii v Kosovu a pro důvěru občanů v demokratické procesy, neboť podpořily proces normalizace, a vítá celkový řádný průběh voleb, jak jej hodnotí předběžná prohlášení volební pozorovatelské mise EU (EOM); vítá skutečnost, že byla v Kosovu zvolena první starostka; nadále zdůrazňuje, že je zapotřebí podporovat kandidující ženy, aby se zúčastnily příštích voleb; vítá opatření přijatá kosovskými orgány ke zvýšení důvěry v instituce a orgány v zemi, například silný pohotovostní mechanismus, jehož prostřednictvím si občané mohou stěžovat na zastrašování a nesrovnalosti v den konání voleb; vítá hojnou účast voličů v městech a obcích se srbskou většinou z území na jih od řeky Ibar, což považuje za zásadní krok k vytvoření Sdružení srbských měst a obcí; zdůrazňuje v tomto ohledu, že neúspěch uvést do funkce nového starostu severní Mitrovice a následná výzva ke konání nových voleb v této obci nesmí být na překážku pro pokračování procesu a provedení dohody ze dne 19. dubna 2013 v plném rozdahu; zásadně odsuzuje zavraždění Dimitrije Janicijeviče, člena obecního zastupitelstva severní Mitrovice, a vyzývá příslušné orgány, aby zahájily okamžitě vyšetřování a stíhaly pachatele tohoto činu;

6.  důrazně odsuzuje násilí a soustavné zastrašování, které se vyskytlo v severní části oblasti Mitrovica a ve městě Zvečan; zdůrazňuje, že takové incidenty narušují stabilitu a bezpečnost v širším regionu, a naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby učinily maximum pro to, aby byli všichni pachatelé násilí postaveni před soud; konstatuje, že je třeba vyvinout další cílené úsilí k rozbití sítě organizované trestné činnosti a jejích vazeb na místní politické elity a k obnovení právního státu na severu Kosova; vítá postoj srbských politických vůdců, kteří etnické Srby v Kosovu aktivně vybízeli k účasti ve volbách; vyjadřuje však politování nad tím, že vůdci z Bělehradu aktivně nenavštívili severní oblast Kosova před 3. listopadem 2013;

7.  naléhavě vyzývá kosovské orgány, aby za konzultací s Benátskou komisí co nejdříve přijaly nový volební zákon, a zvýšily tak transparentnost volebních postupů, zjednodušily hlasování, obnovily důvěru kosovských občanů v demokratický proces a zajistily účast občanské společnosti ve volebním reformním procesu;

8.  konstatuje zároveň, že je třeba dalšího nepřetržitého úsilí, pokud jde o sblížení komunit etnických Albánců a Srbů;

9.  vítá dohody v oblasti telekomunikací a energetiky a zdůrazňuje význam toho, aby byla Kosovu co nejdříve přiřazena vlastní mezinárodní telefonní předvolba, což přispěje k utváření identity Kosova a k jeho mezinárodnímu zviditelnění;

10.  zdůrazňuje, že je zapotřebí maximální transparentnosti při sdělování výsledků dialogu mezi Bělehradem a Prištinou a při zajišťování zapojení příslušných parlamentů a občanské společnosti do tohoto procesu; vítá jmenování styčných úředníků na obou stranách a naléhavě vyzývá, aby jim byla průběžně poskytována podpora;

11.  zdůrazňuje význam uvolnění vízového režimu pro kosovské občany a vybízí kosovské orgány, aby zvýšily úsilí při plnění priorit stanovených v akčním plánu v oblasti víz; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily svou reakci na úsilí vyvíjené v tomto směru kosovskou vládou, a vyzývá v této souvislosti Komisi, aby urychlila technické činnosti v procesu uvolnění vízového režimu;

12.  vyzývá Radu, aby co nejdříve přijala potřebná rozhodnutí, která Kosovu umožní účastnit se programů EU;

13.  vybízí zbývajících pět členských států, aby přikročily k uznání Kosova; vyzývá všechny členské státy EU, aby učinily maximum pro usnadnění hospodářských vztahů, mezilidských kontaktů, sociálních a politických vztahů mezi svými občany a občany Kosova; zdůrazňuje, že je zapotřebí učinit aktivní kroky k zajištění plného uplatňování nástroje předvstupní pomoci (IPA) a také zlepšit spolupráci mezi misí EULEX, Europolem a Interpolem, včetně praktických kroků k začlenění Kosova do činnosti obou agentur do doby, kdy dojde k jeho plnému uznání, a vyzývá Komisi, aby pracovala na dohodách, které by umožnily spolupráci Kosova s agenturami EU;

14.  vítá zřízení týmu regionálního velitelství kosovské policie na severu země jako součást procesu vytváření jednotných kosovských policejních sil;

15.  zdůrazňuje význam práce mise EULEX při upevňování právního státu v rámci kosovských orgánů, ale konstatuje nespokojenost s výkonem mise EULEX, jež panuje jak mezi kosovskými Srby, tak mezi Albánci; vyzývá proto misi EULEX, aby zvýšila účelnost, transparentnost a odpovědnost ve své činnosti, aby pravidelně informovala Evropský parlament a parlament Kosova o svých činnostech a rozhodnutích, a zejména aby prokazovala vysokou úroveň konkrétnějších výsledků vůči kosovským a srbským orgánům a širšímu obyvatelstvu; upozorňuje na to, že existují oblasti, kde je třeba očekávat zlepšení, včetně lepšího vymezení cílů v oblasti budování kapacit a jejich propojení s konkrétními kritérii; zdůrazňuje, že je zapotřebí lepší koordinace vnějších a vnitřních cílů, lepší koordinace v rámci orgánů EU a koordinace mezi nimi, kosovskými orgány a mezinárodním společenstvím; v tomto ohledu naléhavě vyzývá misi EULEX, aby tam, kde je to možné, upřednostňovala své cíle, optimalizovala využívání zdrojů a pracovníků a urychlovala provádění operativního dokumentu Rady o provádění rezoluce Rady bezpečnosti č. 1325 v rámci EBOP (od listopadu 2005);

16.  vyzývá kosovské orgány, aby i nadále respektovaly mandát mise EULEX a podporovaly plnění jejích výkonných pravomocí; bere na vědomí zájem kosovské vlády na převzetí funkcí mise EULEX; trvá na přítomnosti mise EULEX s cílem podporovat provádění dohody uzavřené dne 19. dubna 2013 v oblasti právního státu; zdůrazňuje skutečnost, že mají-li být dohody úspěšně prováděny, je nezbytné zajistit bezpečnost občanů; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba přijmout opatření k vyřešení tohoto problému; zdůrazňuje, že v současné době mise EULEX vyšetřuje více než 250 případů včetně případů organizovaného zločinu, korupce, válečných zločinů a jiných závažných obvinění, do nichž jsou mimo jiné zapojeny desítky úředníků politických stran; zdůrazňuje, že jakýkoli převod odpovědnosti musí být postupný, založený na skutečném pokroku na místě a zahrnovat kosovskou občanskou společnost a demokratické orgány Republiky Kosovo; vyzývá proto kosovskou vládu, aby souhlasila s prodloužením mandátu mise EULEX Kosovo i po červnu 2014;

17.  vyzývá zvláště Kosovo i Srbsko, aby aktivně a konstruktivně spolupracovaly s misí EULEX, co se týče provádění dohody o vzájemné právní pomoci, aby bylo možné zabývat se rostoucím počtem žádostí týkajících se majetku na území Kosova;

18.  důrazně odsuzuje útok, během něhož přišel dne 19. září 2013 poblíž obce Zveçan/Zvečan o život úředník mise EULEX, a žádá o jeho bezodkladné prošetření; naléhavě vyzývá všechny strany, aby se zdržely jakýchkoli kroků, jež by mohly vyvolat napětí;

19.  opětovně zdůrazňuje, že odpovědnost za proces usmíření musí převzít místní aktéři, a zároveň odsuzuje nacionalistickou rétoriku na obou stranách; domnívá se, že kosovské orgány by měly podniknout další rozhodné kroky potřebné k vybudování důvěry mezi kosovskými Srby a Albánci, zejména na severu země, a k oslovení srbské menšiny a dalších menšin s cílem zajistit jejich širokou integraci do společnosti; dále požaduje, aby byla plně provedena ústavní zásada, jež kosovským Srbům zaručuje právo používat ve styku se všemi úředními místy svůj jazyk; zároveň zdůrazňuje význam plně dvojjazyčného vyučování; vybízí všechny kosovské Srby a jejich politické představitele, aby využívali všechny příležitosti, které jim dává kosovská ústava, a hráli v politice a ve společnosti konstruktivní roli a aby tak prostřednictvím aktivní účasti v kosovských institucích společně s kosovskými Albánci sdíleli odpovědnost za sociální rozvoj a vytváření institucí, a aby přitom věnovali zvláštní pozornost tomu, aby byly do tohoto procesu zapojeny ženy; vítá pokrok dosažený v oblasti organizace obecních úřadů;

20.  chválí kroky EU na podporu dialogu mezi komunitami a usmíření; naléhavě vyzývá všechny aktéry, aby nadále věnovali zvýšenou pozornost technickým aspektům integrace do EU a symbolickým projevům usmíření;

21.  zdůrazňuje, že prováděcí právní předpisy na ochranu menšin a kulturních práv zůstávají v Kosovu významnou výzvou; zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat právní předpisy v oblasti kulturního dědictví a srbské pravoslavné církve, jakož i strategii a akční plán pro romskou, aškalskou a egyptskou komunitu, jejichž praktická situace zůstává velmi znepokojivá; vítá sice skutečnost, že ve věci zlepšení životních podmínek romské, aškalské a egyptské komunity bylo dosaženo určitého pokroku, nicméně je stále znepokojen jejich situací, neboť především děti zůstávají i nadále zranitelnou a okrajovou skupinou; zdůrazňuje, že k situaci Romů je třeba přistupovat jako ke klíčové otázce lidských práv; vyzývá orgány a Komisi, aby věnovaly zlepšování životních podmínek těchto komunit, včetně jejich přístupu ke vzdělání, patřičnou pozornost; zdůrazňuje postavení chorvatské, bosňácké, aškalské, turecké, goranské a balkánsko-egyptské menšiny v souvislosti s významem dvojjazyčného vzdělávání, neboť je třeba zajistit, aby se tyto etnické menšiny necítily politicky izolované;

22.  vítá dodatečné finanční prostředky, které uvolnila Komise na základě nástroje předvstupní pomoci EU na podporu obcí, v nichž tvoří většinu Srbové, v celém Kosovu;

23.  žádá kosovské orgány, aby zlepšily účinnost, transparentnost, odpovědnost a nestrannost soudního systému a respektovaly jeho nezávislost s cílem zajistit důvěru široké veřejnosti a podnikatelského sektoru v soudní moc a aby účinně řešily všechny podoby násilí páchaného na ženách; naléhavě tyto orgány vyzývá, aby proaktivně posilovaly právní stát, především prostřednictvím omezení politických zásahů do soudnictví, zajištěním toho, aby disciplinární sankce vůči soudcům a státním zástupcům vedly ke konkrétním výsledkům, posilováním nezávislosti a účelnosti Rady státního zastupitelství a státního zástupce a prováděním nového trestního zákoníku a trestního řádu;

24.  vyzývá orgány, aby zvýšily své odhodlání k provedení skutečné soudní reformy, aby budovaly kapacity se zaměřením na nábor soudního personálu potřebného ke snížení počtu dosud neuzavřených případů, jenž by se zakládal na zásluhách, a aby zajistily bezpečné prostředí pro soudce a žalobce bez jakýchkoli politických zásahů;

25.  je zvláště znepokojen tím, že v úsilí bojovat proti korupci v Kosovu nedošlo k citelnému pokroku; domnívá se, že korupce představuje i nadále významný problém a závažnou překážku pro fungování veřejných institucí; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že protikorupční agentura založená v roce 2006 nemá žádné vyšetřovací pravomoci; konstatuje, že Shromáždění Kosova schválilo novou protikorupční strategii a akční plán; vyzývá orgány, aby zajistily jejich provádění tím, že jasně stanoví úlohu a odpovědnosti protikorupčních institucí, což jim umožní dosahovat konkrétních a udržitelných výsledků;

26.  je nadále znepokojen omezeným rozsahem rámce pro ochranu svědků v Kosovu, jenž je zvláště důležitý v exponovaných případech, a naléhavě vyzývá členské státy EU, aby více spolupracovaly, pokud jde o případné přemístění svědků;

27.  je znepokojen nedostatkem výraznějšího pokroku v boji proti korupci a organizovanému zločinu, a především vysokou mírou organizovaného zločinu na severu Kosova; konstatuje, že v tomto regionu je rozšířena korupce a organizovaný zločin, které představují překážku pro demokratický, sociální a hospodářský rozvoj Kosova; zdůrazňuje, že Kosovo si musí stanovit poskytnutí konkrétních průkazných výsledků potírání organizovaného zločinu a korupce jako prioritu; domnívá se, že regionální strategie a posílená spolupráce mezi všemi zeměmi v regionu mají zásadní význam pro efektivnější řešení těchto záležitostí, především pokud jde o zlepšení ostrahy hranic a snahy o potírání obchodování s lidmi a vykořisťování žen a nezletilých, zejména jsou-li oběťmi sexuálního zneužívání nebo nuceného žebrání; naléhavě vyzývá ústřední i místní orgány, aby v boji proti organizovanému zločinu, obchodování s lidmi a obchodu s drogami a zbraněmi dosáhly konkrétních výsledků; zdůrazňuje význam komplexního a multidisciplinárního přístupu orientovaného na oběti, který by obětem zajišťoval volný přístup k pomoci, podpoře a ochraně; lituje, že se korupcí na vysokých místech a organizovaným zločinem víceméně nezabývala mise EULEX;

28.  zdůrazňuje význam provedení nezbytné reformy veřejné správy a zvýšení počtu žen a příslušníků menšin na všech úrovních správy; je i nadále znepokojen skutečností, že mnoho státních úředníků má ještě další zaměstnání, což by teoreticky mohlo vést ke střetům zájmů nebo otvírat prostor pro korupci;

29.  vyjadřuje podporu pokračujícímu stíhání válečných zločinů na celostátní úrovni, přičemž zdůrazňuje význam stíhání pachatelů znásilnění, k nimž došlo v průběhu válečného konfliktu; považuje za politováníhodné, že v důsledku války v Kosovu v roce 1999 je stále pohřešováno 1 869 osob; konstatuje, že tato záležitost vyžaduje jako zásadní předpoklad pro usmíření mezi komunitami a pro mírovou budoucnost regionu rychlou reakci orgánů v Srbsku a Kosovu, a zdůrazňuje, že pro pokračování dialogu mezi Kosovem a Srbskem je třeba, aby byla prioritou otázka spolupráce při hledání nezvěstných osob a další aspekty spravedlnosti v přechodném období;

30.  vyzývá v této souvislosti srbské orgány, aby poskytly veškerou pomoc při navracení těl pohřešovaných obyvatel Kosova, která byla v Srbsku nedávno nalezena, a aby nadále prohledávaly vymezené území, kde by pohřešované osoby měly být pohřbeny;

31.  naléhavě vyzývá orgány Kosova a Srbska, aby spolupracovaly na nalezení trvalých řešení otázky vnitřně vysídlených osob v Srbsku a Kosovu a aby za tuto otázku převzaly plnou odpovědnost; zdůrazňuje, že by kosovské orgány měly v souvislosti s procesem přistoupení k EU posílit své úsilí o nalezení řešení problému vnitřně vysídlených osob, především pokud jde o otázku účinného řešení majetkových sporů;

32.  vyzývá kosovské orgány a orgány sousedních zemí, aby i nadále projevovaly dobrou vůli a plně spolupracovaly se zvláštní vyšetřovací komisí, která byla zřízena v návaznosti na zprávu Parlamentního shromáždění Rady Evropy z prosince 2010, a podporovaly ji, stejně jako každé stíhání, které vyplyne z činnosti této zvláštní vyšetřovací komise, a podporuje další zrychlení práce této komise;

33.  vyzývá ústřední i místní orgány, aby účinně prováděly právní předpisy týkající se lidských práv a účinným způsobem přispívaly k dalšímu rozvoji multietnické společnosti, především s důrazem na vzdělávání a zapojení zástupců všech menšin do zaměstnání;

34.  podporuje profesionalizaci veřejné služby a žádá, aby byly v tomto ohledu uplatňovány potřebné právní předpisy; je znepokojen případy politických zásahů při přijímání a jmenování státních zaměstnanců;

35.  je znepokojen skutečností, že diskriminace je dosud závažným problémem, a vyzývá příslušné orgány, aby uplatňovaly ústavní zásadu nediskriminace; zdůrazňuje, že je zapotřebí mít komplexní antidiskriminační strategii a v plném rozsahu uplatňovat zákon o antidiskriminaci, aby byla v souladu s Listinou základních práv EU zaručena rovnost všech lidí bez ohledu na etnický původ, náboženské vyznání, pohlaví, sexuální orientaci, věk nebo zdravotní postižení;

36.  bere na vědomí obvinění tří kosovských občanů za účast na útoku na Kosovo 2.0 dne 14. prosince 2012 v Červeném sále Centra mládeže a sportu, a očekává, že pachatelé budou řádně potrestáni;

37.  zdůrazňuje, že ačkoli je svoboda vstupovat do odborových organizací zaručena zákonem, je stále třeba dosáhnout zlepšení v oblasti základních pracovních a odborových práv; vybízí Kosovo, aby posílilo sociální dialog v rámci rozhodovacího procesu a v oblasti utváření politik a budování kapacit sociálních partnerů;

38.  vyzývá kosovské úřady, aby v plném rozsahu uplatňovaly Úmluvu o právech dítěte, a doporučuje revizi politik v oblasti dětské chudoby, včetně modifikace systému sociální pomoci a zavedení všeobecného systému testovaných přídavků na děti;

39.  je znepokojen vysokou mírou dětské chudoby a úmrtnosti, malým dosahem kosovského systému sociální ochrany a vysokými osobními náklady na zdravotní péči, které vystavují zranitelné rodiny chronické chudobě;

40.  žádá zkvalitnění vztahů s Kosovem a jeho zastoupení v mezinárodních kulturních institucích a institucích pro ochranu kulturního dědictví s cílem zlepšit ochranu náboženských a kulturních míst a památek, a zkvalitnění zastoupení Kosova v evropských a mezinárodních organizacích sdělovacích prostředků a sportovních organizacích s cílem umožnit kosovským umělcům a atletům účast na všech mezinárodních kulturních a sportovních událostech, včetně pěvecké soutěže Eurovision, mistrovství Evropy a světa a olympijských her;

41.  zdůrazňuje význam svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků a vyzývá Komisi, aby posílila programy cílené na zvýšení kvality a profesionality novinářů; zdůrazňuje v této souvislosti úlohu udržitelných veřejnoprávních sdělovacích prostředků; je znepokojen nedostatečnou ochranou nezávislých novinářů a tlakem, který je na ně vyvíjen; vyzývá kosovské orgány, aby zajistily udržitelný mechanismus financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků a dokončily jmenování členů příslušného správního orgánu; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby měly sdělovací prostředky jednoznačného vlastníka a aby poskytovaly bezplatné a kvalitní vysílání; podporuje úsilí orgánů vynakládané na to, aby byla Kosovu přidělena vlastní internetová doména;

42.  zdůrazňuje ústřední úlohu aktivních a nezávislých organizací občanské společnosti při posilování a upevňování demokratických politických procesů a budování integrované společnosti v zemi; zdůrazňuje význam dialogu s organizacemi občanské společnosti a zásadní úlohu subjektů občanské společnosti při podpoře prohloubené regionální spolupráce v sociální a politické oblasti; vítá zlepšení spolupráce s nevládními organizacemi ze strany vlády a žádá kosovské orgány, aby vytvořily mechanismus pro strukturovaný dialog a konzultace s občanskou společností, pokud jde o vytváření politik, včetně konzultací o politikách a právních předpisech, a pokud jde o sledování evropského integračního procesu;

43.  bere na vědomí probíhající proces privatizace státního majetku, zejména podniku Pošta a telekomunikace Kosovo (PTK); naléhavě vyzývá kosovské orgány, aby provedly praktické kroky k posílení transparentnosti, odpovědnosti a legitimity celého tohoto procesu, např. včasným zpřístupněním informací všem zúčastněným subjektům;

44.  vyzývá Kosovo, aby zlepšilo podnikatelské prostředí pro malé a střední podniky, a to snížením administrativní zátěže a souvisejících nákladů, zvýšením dostupnosti finančních prostředků a poskytnutím zvláštní podpory začínajícím podnikům; s potěšením vítá podpis memoranda a porozumění mezi obchodními komorami Kosova a Srbska;

45.  vítá skutečnost, že se Kosovo dne 17. prosince 2012 stalo 66. členem Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD); dále vítá, že dne 8. května 2013 byla přijata první ucelená strategie EBRD pro tuto zemi, což přispěje k urychlení reformního procesu a podpoří kosovskou ekonomiku, zvýší život obyvatel, usnadní přechod a přispěje ke stabilitě v regionu;

46.  vítá předběžný závazek EU k dalšímu grantovému financování s cílem plně pokrýt náklady na vyřazení z provozu staré elektrárny Kosovo A do roku 2017; vyzývá Kosovo, aby zintenzívnilo své úsilí a provedlo okamžité konkrétní kroky nezbytné k vyřazení elektrárny Kosovo A z provozu, a žádá, aby bylo v souladu s normami EU provedeno řádné posouzení dopadů elektrárny Nové Kosovo na životní prostředí; dále vyzývá Kosovo, aby pracovalo na rozvoji obnovitelné energie a na diverzifikaci zdrojů energie v souladu se svým závazkem dosáhnout do roku 2020 toho, aby 25 % celkové spotřeby energie pokrývala energie z obnovitelných zdrojů, a zdůrazňuje v tomto ohledu, že je třeba věnovat více finanční pomoci poskytované ze strany EU a EBRD na úspory energie, energetickou účinnost, integraci na regionální trhy s energií a projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

47.  vyjadřuje politování nad zpožděním ze strany kosovských úřadů, které vzniklo při přípravě a přijímání důvěryhodné a účinné strategie pro oblast životního prostředí, především co se týče pravidel hodnocení dopadů na životní prostředí a cílů EU v oblasti klimatu;

48.  se znepokojením konstatuje vysokou míru nezaměstnanosti, a to zejména mezi mladými lidmi, a naléhavě vyzývá vládu, aby tuto záležitost řešila tím, že poskytne mladým lidem vhodné příležitosti a uzpůsobí vzdělávání potřebám trhu práce;

49.  zdůrazňuje, že je třeba, aby všechny země v regionu podporovaly a podněcovaly členství Kosova v organizacích regionální spolupráce; podporuje v této souvislosti činnost Kosova v rámci regionálních organizací a požaduje odstranění všech překážek s cílem umožnit Kosovu účast v těchto organizacích, včetně Rady Evropy;

50.  zdůrazňuje význam rozvoje veřejné dopravy, zejména zlepšení železničních spojů či vytváření nových spojů v rámci udržitelného dopravního systému; navrhuje vybudování přeshraničního systému vysokorychlostních železnic mezi všemi zeměmi západního Balkánu, propojeného s transevropskou sítí EU;

51.  se znepokojením bere na vědomí stávající hospodářskou situaci Kosova; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit hospodářské statistiky, aby bylo možné hospodářskou situaci řádně posoudit, dříve než ji bude možné řešit;

52.  vyzývá kosovské orgány, aby pracovaly na zvýšení spolehlivosti statistických informací v souladu s evropskými normami a mezinárodní metodikou;

53.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost a vládě a národnímu shromáždění Kosova.

(1) Rezoluce A/RES/64/298.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0434.


Zpráva o pokroku Islandu za rok 2012 a povolebních perspektivách
PDF 202kWORD 43k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2014 o zprávě o pokroku Islandu za rok 2012 a povolebních perspektivách (2013/2932(RSP))
P7_TA(2014)0041B7-0005/2014

Evropský parlament,

—  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii,

—  s ohledem na rozhodnutí Evropské rady zahájit přístupová jednání s Islandem přijaté dne 17. června 2010,

—  s ohledem na výsledky přístupové konference s Islandem,

—  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Strategie rozšíření a hlavní výzvy v letech 2012–2013“ a na související zprávu o pokroku Islandu za rok 2012 přijatou dne 10. října 2012 (COM(2012)0600),

—  s ohledem na svá předchozí usnesení o Islandu, zejména na usnesení ze dne 7. července 2010 o žádosti Islandu o členství v Evropské unii(1), ze dne 7. dubna 2011 o zprávě o pokroku Islandu za rok 2010(2) a ze dne 14. března 2012 o zprávě o pokroku Islandu za rok 2011(3),

—  s ohledem na dohodu o řízení přístupových jednání k EU v období před parlamentními volbami přijatou dne 14. ledna 2013 a na vládní platformu, kterou dne 22. května 2013 uspořádaly Pokroková strana a Strana nezávislosti,

—  s ohledem na prohlášení, které dne 13. června 2013 učinili islandský ministr zahraničí Gunnar Bragi Sveinsson a komisař pro rozšíření a evropskou politiku sousedství Štefan Füle,

—  s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Island splňuje kodaňská kritéria a že dne 27. července 2010 s ním byla na základě souhlasu Rady zahájena přístupová jednání;

B.  vzhledem k tomu, že v rámci jednání bylo dosud otevřeno 27 kapitol, z nichž 11 bylo předběžně uzavřeno;

C.  vzhledem k tomu, že nově zvolená islandská vláda pozastavila přístupový proces a v současné době provádí hodnocení přístupových jednání a vývoje v Evropské unii s ohledem na diskusi, která o těchto záležitostech probíhá v islandském parlamentu Althingi;

D.  vzhledem k prohlášení islandské vlády, že v přístupových jednáních nebude pokračovat, dokud neproběhne veřejné národní referendum;

1.  konstatuje, že v souladu s článkem 49 Smlouvy o Evropské unii a v návaznosti na kladný výsledek hlasování v islandském parlamentu Althingi požádala islandská vláda dne 17. července 2009 o členství v Evropské unii;

2.  vítá možnost získat nový členský stát s dobře fungující demokratickou tradicí a silnými institucemi i občanskou společností;

3.  konstatuje, že Island má obecně dobrou schopnost převzít závazky vyplývající ze členství, zejména díky jeho zapojení do Evropského hospodářského prostoru;

4.  klade důraz na transparentní a začleňující průběh přístupových jednání a vítá otevření 27 kapitol jednání a prozatímní uzavření 11 z nich, přičemž podtrhuje uspokojivý pokrok, jehož bylo v rámci přístupového procesu dosaženo;

5.  zdůrazňuje, že Evropská unie i nadále hodlá dostát svému závazku, pokud jde o pokračování v procesu přístupových jednání a jeho dokončení;

6.  konstatuje, že z nedávných průzkumů veřejného mínění vyplývá, že většina Islanďanů si přeje přístupová jednání dokončit;

7.  podotýká, že Island je i nadále považován za kandidátskou zemi;

8.  bere na vědomí rozhodnutí islandské vlády nevyčkat s uspořádáním referenda na dokončení přístupových jednání; s potěšením očekává parlamentní diskusi o hodnocení přístupových jednání a vývoje v Evropské unii i přezkum, který k těmto otázkám islandský parlament Althingi vypracuje; nabízí pomoc při přípravě tohoto hodnocení; doufá, že příslušné hodnocení bude včas dokončeno, a očekává následná rozhodnutí ohledně dalšího postupu, včetně rozhodnutí o tom, zda uspořádat referendum o pokračování přístupových jednání;

9.  doufá, že referendum bude uspořádáno v dohledném časovém horizontu;

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, předsedkyni islandského parlamentu Althingi a vládě Islandu.

(1) Úř. věst. C 351 E, 2.12. 2011, s. 73.
(2) Úř. věst. C 296 E, 2.10. 2012, s. 89.
(3) Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 61.


Situace v Jižním Súdánu
PDF 249kWORD 66k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2014 o situaci v Jižním Súdánu (2014/2512(RSP))
P7_TA(2014)0042RC-B7-0018/2014

Evropský parlament,

—  s ohledem na svá předchozí usnesení o Súdánu a o Jižním Súdánu, zejména na usnesení ze dne 10. prosince 2013 o úsilí mezinárodního společenství v oblasti rozvoje a posilování státu v Jižním Súdánu(1),

—  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Catherine Ashtonové ze dne 2. ledna 2014 a dne 24. prosince 2013 o situaci v Jižním Súdánu,

—  s ohledem na prohlášení mluvčího vysoké představitelky ze dne 16. prosince a 28. prosince 2013 o situaci v Jižním Súdánu,

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 22. července 2013 o Súdánu a Jižním Súdánu,

—  s ohledem na místní prohlášení EU ze dne 20. prosince 2013, které učinila delegace EU,

—  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2132 (2013) ze dne 24. prosince 2013 a č. 2126 (2013) ze dne 25. listopadu 2013,

—  s ohledem na prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 24. prosince 2013, v němž naléhavě žádá představitele Jižního Súdánu, aby zamezili znepokojivým násilnostem na civilním obyvatelstvu;

—  s ohledem na situační zprávu Úřadu OSN pro koordinaci humanitární činnosti (OCHA) ze dne 7. ledna 2014 – zprávu č. 8 o krizi v Jižním Súdánu,

—  s ohledem na jednání o situaci v Jižním Súdánu, k nimž vyzvala Rada míru a bezpečnosti Africké unie, zejména na své schůzi v Banjulu dne 30. prosince 2013, i summit mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD), který se konal dne 27. prosince 2013 v Nairobi,

—  s ohledem na prohlášení ze dne 8. ledna 2014 vydané zvláštními vyslanci úřadu IGAD poté, co navštívili Džubu s cílem odblokovat jednání mezi vládou a rebely,

—  s ohledem na súdánskou souhrnnou mírovou dohodu z roku 2005,

—  s ohledem na plán pro Súdán a Jižní Súdán uvedený v prohlášení vydaném Radou Africké unie pro mír a bezpečnost dne 24. dubna 2012, který EU plně podporuje,

—  s ohledem na tiskové prohlášení, které jménem Africké unie vydal předseda komise Africké unie Dr. Nkosazana Dlamini-Zuma dne 4. ledna 2014,

—  ohledem na prohlášení výkonného sekretariátu mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD) ze dne 19. prosince 2013,

—  s ohledem na revidovanou dohodu z Cotonou,

—  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

—  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

—  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,

—  s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že politický konflikt vypukl poté, co Salva Kiir, prezident této země a příslušník etnické skupiny Dinků, obvinil sesazeného místopředsedu Riekea Machara, etnického Nuera, že proti němu osnuje státní převrat; vzhledem k tomu, že Riek Machar přípravu státního převratu popírá;

B.  vzhledem k tomu, že jihosúdánská vláda zadržela jedenáct vysokých politických představitelů včetně bývalého ministra financí a bývalého generálního tajemníka Súdánského lidového osvobozeneckého hnutí kvůli údajnému spiknutí proti prezidentu Kiirovi; vzhledem k tomu, že dne 23. července 2013 rozpustil prezident Kiir celý vládní kabinet a odvolal viceprezidenta Rieka Machara;

C.  vzhledem k tomu, že by řešení stávajícího konfliktu mělo proběhnout na politické úrovni, a to demokratickou cestou, a zároveň připravit půdu pro demokraticky zvolené orgány, které by měly stát, který vznikl po referendu o nezávislosti, znovu začít budovat; vzhledem k tomu, že občanská společnost požádala o mírové politické řešení tohoto problému;

D.  vzhledem k tomu, že znepřátelené strany v Jižním Súdánu zahájily dne 7. ledna 2014 v Addis Abebě jednání pod záštitou Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD); vzhledem k tomu, že hlavními body na pořadu tohoto jednání je zastavení nepřátelských střetů, otevření humanitárních koridorů, propuštění politických vězňů a ochrana civilních obyvatel;

E.  vzhledem k tomu, že nestabilita, boje a mobilizace ozbrojených sil přes probíhající mírová jednání stále trvají; vzhledem k tomu, že se vládní jednotky v současnosti snaží o znovudobytí Boru, což je poslední hlavní město státu, jež je dosud v rukách rebelů;

F.  vzhledem k tomu, že vyslanec USA Donald Booth a vyslanci zemí sousedících s Jižním Súdánem se dne 11. ledna 2014 setkali s Riekem Macharem, aby se pokusili začlenit návrhy obou stran do návrhu dokumentu o příměří;

G.  vzhledem k tomu, že dne 8. ledna 2014 uskutečnilo několik desítek lidí v Džubě mírový pochod na protest proti bojům mezi příznivci prezidenta a příznivci sesazeného místopředsedy;

H.  vzhledem k tomu, že stávající konflikt, který se nyní rozrostl i o etnický rozměr, původně vznikl na základě rozkolu uvnitř Súdánského osvobozeneckého hnutí/armády mezi frakcí vedenou tehdejším vůdcem osvobozeneckého hnutí Garangem, jehož podporoval Salva Kiir, a frakcí vedenou Riekem Macharem, který s Garangem o vůdčí postavení soupeřil;

I.  vzhledem k tomu, že Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci schvalující vyslání dalších 5 500 vojáků a 440 policistů, aby se zvýšil celkový počet příslušníků mise OSN v Jižním Súdánu;

J.  vzhledem k tomu, že dne 15. prosince došlo k vojenským střetům mezi dvěma prezidentskými gardami v kasárnách v Džubě; vzhledem k tomu, že boje se začaly šířit v oblasti okolo státu Jonglei;

K.  vzhledem k tomu, že je zdokumentováno hromadné mimosoudní zabíjení, vybírání jednotlivců na základě jejich etnického původu a svévolné zadržování a že dne 6. ledna 2014 byly identifikovány nejméně tři masové hroby;

L.  vzhledem k tomu, že byly zabity tisíce civilistů a statisíce jich byly nuceny opustit své domovy v Jižním Súdánu, přičemž několik desítek tisíc osob ze základen OSN po celé zemi naléhavě potřebují základní zdravotní služby, čistou vodu a lepší zdravotní podmínky; vzhledem k tomu, že počet obyvatel Jižního Súdánu hledajících útočiště v Ugandě a v Etiopii dramaticky vzrostl; vzhledem k tomu, že dne 14. ledna 2014 se nejméně 200 civilistů utopilo při nehodě trajektu na Bílém Nilu, když prchali před boji v městě Malakal;

M.  vzhledem k tomu, že probíhající konflikt zásadním způsobem komplikuje uskutečnění humanitárních operací; vzhledem k tomu, že přístup k potravinám mají stále jen lidé nacházející se za hranicemi země a že základní potraviny je třeba distribuovat především v městech Bor a Bentiu; vzhledem k tomu, že násilí a vysídlování mají za důsledek ztrátu živobytí, zejména zdrojů obživy, což může vést k potravinové krizi;

N.  vzhledem k tomu, že v nedávné době došlo k útokům napadení obyvatel v oblasti Nuba, nezákonnému zabíjení, hromadného znásilňování a svévolnému zadržování civilistů žijících v pohoří Núba; vzhledem k tomu, že v průběhu posledních dvou týdnů prosince 2013 milice a ozbrojené síly súdánské vlády podporované bezpečnostními složkami zaútočily na mnoho oblastí v okolí měst Kadugli a Dillanj, tisíce civilistů uprchly ze svých domovů a byly hlášeny případy nezákonného zabíjení a hromadného znásilňování žen; vzhledem k tomu, že hrozí nebezpečí, že tato krize zasáhne mnohem širší oblast, která se již nyní potýká s nestabilitou, a že opatření mezinárodního společenství podnikaná přímo v této oblasti by měla k této skutečnosti vždy přihlížet;

O.  vzhledem k tomu, že východoafrické sousední státy, včetně Keni a Etiopie, na obě strany nálehají, aby usilovaly o mír; vzhledem k tomu, že Uganda vyslala na žádost prezidenta Kiira 1200 vojáků a vojenskou techniku k zabezpečení objektů, jako je letiště a státní budovy;

P.  vzhledem k tomu, že byl dne 4. ledna 2014 byl na základě žádosti OSN o pomoc aktivován mechanismus civilní ochrany Unie pro zásobování Jižního Súdánu materiální pomocí poskytnutím přístřeší, lékařského materiálu, léků, základních potřeb a potravin;

Q.  vzhledem k tomu, že Jihosúdánská republika je jednou z nejchudších a nejméně rozvinutých zemí světa, že 50 % jeho obyvatelstva žije pod hranicí chudoby, že mateřská úmrtnost zde dosahuje nejvyšší míry na světě, přičemž míra novorozenecké úmrtnosti je jedna z celosvětově nejvyšších, že gramotnost jeho obyvatelstva se pohybuje kolem 75 % a že pouze jedna třetina obyvatel má přístup k čisté vodě; vzhledem k tomu, že nedostatek potravin hrozí každoročně více než jednomu milionu lidí; vzhledem k tomu, že v Jižním Súdánu je přibližně 80 % veškeré zdravotní péče a základních služeb poskytována nevládními organizacemi a přístup k humanitární pomoci je dále omezován aktivním nepřátelskými akcemi a útoky na humanitární pracovníky a materiál;

R.  vzhledem k tomu, že EU oznámila, že poskytne na humanitární akce v Jižním Súdánu 50 milionů EUR; vzhledem k tomu, že tímto dosáhne humanitární pomoc EU za rozpočtové roky 2013 a 2014 výše 170 milionů EUR;

S.  vzhledem k tomu, že humanitární agentury zahájily dne 31. prosince 2013 program pomoci Jižnímu Súdánu postiženému krizí; vzhledem k tomu, že Úřad OSN pro koordinaci humanitární činnosti (OCHA) vydal konsolidovanou výzvu k poskytnutí 166 milionů USD k reakci na krizi a na pomoc přibližně 628 000 osob od ledna do března 2014;

T.  vzhledem k tomu, že budování státu a překonání nestability si žádá dlouhodobou perspektivu a spolehlivé, předvídatelné a stabilní zapojení mezinárodního společenství;

1.  rozhodně odsuzuje nedávné propuknutí bojů v Jižním Súdánu a vyzývá všechny strany, aby složily zbraně a okamžitě ukončily násilí, které od počátku krize v prosinci 2013 vedlo k úmrtím, zraněním a škodám mezi civilním obyvatelstvem a které vedlo k vysídlení statisíců lidí;

2.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad nedávnou eskalací násilí v Jižním Súdánu, která má závažné humanitární, bezpečnostní, politické, ekonomické a sociální důsledky pro tuto již tak dost nestabilní zemi, a nad tím, že by tato situace mohla destabilizovat celý východoafrický region; je zejména znepokojen etnickým rozměrem tohoto konfliktu; zdůrazňuje, že snaha o uchopení moci prostřednictvím násilí nebo etnického rozdělování země je v rozporu s demokratickým právním státem a odporuje mezinárodnímu právu;

3.  odsuzuje uvedené případy porušování lidských práv a vyzývá všechny strany konfliktu, aby okamžitě a v plné míře přestaly porušovat lidská práva, a to i pokud jde o uprchlíky a vysídlené osoby, ženy a příslušníky zranitelných skupin obyvatelstva, ale také novináře, a vyzývá k tomu, aby osoby odpovědné za porušování lidských práv byly za své činy hnány k odpovědnosti; domnívá se, že by se prezident Kiir a Riek Machar měli všemi dostupnými způsoby zasadit o to, aby se jejich vojáci přestali dopouštět násilných činů na obyvatelstvu;

4.  naléhavě vyzývá všechny strany zapojené do konfliktu, aby respektovaly mezinárodní humanitární právní předpisy a mezinárodní právní předpisy v oblasti lidských práv a aby umožnily přístup a poskytly ochranu humanitárním agenturám, které přicházejí na pomoc trpícímu obyvatelstvu, a aby otevřely humanitární koridory pro dodávky zásob a vybavení; konstatuje, že řada zahraničních agentur poskytujících pomoc se již z Jižního Súdánu stáhla a že zbývající se potýkají s obtíženi při zajišťování potřeb vysídlených civilistů; konstatuje, že tyto humanitární agentury se dosud nemohou dostat do řády oblastí, o nichž se má za to, že v nich možná čekají desetitisíce lidí na pomoc nebo se do nich za takovou pomocí vydaly;

5.  naléhavě vyzývá obě strany, aby dosáhly dohody, a plně podporuje jednání probíhající v Addis Abebě s cílem nastolit okamžité příměří i úsilí o nalezení k cesty k trvalému míru a stabilitě; naléhavě vyzývá vládní stranu i rebely, aby se zapojili do bezpodmínečných, inkluzivních a celostních politických jednání v dobré víře, že tato jednání povedou ke zdárnému konci; vítá úsilí Africké unie a úřadu IGAD, které se snaží propagovat inkluzivní dialog a zprostředkování;

6.  vyzývá k propuštění všech politických vězňů a jedenácti v současnosti zadržovaných vysokých politických představitelů, neboť právě kvůli jejich věznění mírová jednání stále váznou;

7.  vyzývá všechny země sousedící s Jižním Súdánem a regionální síly, aby úzce spolupracovaly s cílem zlepšit bezpečnostní situaci v této zemi a regionu a aby hledaly cestu k mírovému a trvalému politickému řešení současné krize; zdůrazňuje, že zejména spolupráce se Súdánem by vedla ke zlepšení vazeb poté, co se na začátku roku 2012 nepřátelství z občanské války málem znovu přeměnilo ve střet kvůli sporům o poplatky za ropu a o hranice;

8.  vítá rozhodnutí Rady míru a bezpečnosti Africké unie, že zřídí komisi pro vyšetřování porušování lidských práv a dalších excesů a doporučí způsoby a prostředky k zajištění odpovědnosti, usmíření a ozdravení vztahů mezi všemi komunitami; vítá posílení kapacity mise OSN v Jižním Súdánu (UNMISS) v oblasti vyšetřování, jak jsou dodržována lidská práva, s podporou Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva;

9.  vyjadřuje politování nad tím, že vysoká představitelka EU rozhodla o ukončení mandátu zvláštního zástupce EU pro Súdán/Jižní Súdán, a to s ohledem na hlubokou politickou nestabilitu v Súdánu a na ozbrojené konflikty; domnívá se, že bez jmenovaného zvláštního zástupce pro Súdán/Jižní Súdán zůstane EU stranou mezinárodních jednání a úsilí; vyzývá proto vysokou představitelku, aby toto rozhodnutí přezkoumala a aby mandát zvláštního zástupce pro Súdán/Jižní Súdán prodloužila;

10.  vyzývá mezinárodní společenství, aby poskytlo Jižnímu Súdánu a tomuto regionu slíbené finanční prostředky a aby uvolnilo zdroje s cílem okamžitě reagovat na zhoršující se humanitární situaci v Jižním Súdánu;

11.  vyjadřuje znepokojení nad široce rozšířenou korupcí; je rovněž znepokojen tím, že taková korupce ohrožuje perspektivy vybudování svobodné a spravedlivé demokracie, stability, udržitelného rozvoje a hospodářského růstu;

12.  vítá rozhodnutí posílit misi UNMISS o další vojenské, policejní, logistické i civilní pracovníky; zdůrazňuje, však, že ochrana civilistů je primární odpovědností státu; vítá práci, kterou vykonala zvláštní zástupkyně OSN a vedoucí UNMISS Hilde Johnsonová;

13.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě Jižního Súdánu, jihosúdánskému komisaři pro lidská práva, Národnímu zákonodárnému shromáždění Jižního Súdánu, institucím Africké unie, Mezivládnímu úřadu pro rozvoj, spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU a generálnímu tajemníkovi OSN.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0546.


Strategie EU v oblasti bezdomovectví
PDF 223kWORD 60k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2014 o strategii EU v oblasti bezdomovectví (2013/2994(RSP))
P7_TA(2014)0043RC-B7-0008/2014

Evropský parlament,

—  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména na články 2 a 3 této smlouvy,

—  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na články 9, 14, 151 a 153 této smlouvy,

—  s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu Rady Evropy, především na její článek 31,

—  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 34 a 36 této listiny,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2010 nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (COM(2010)0758),

—  s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(1),

—  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—  s ohledem na své prohlášení ze dne 22. dubna 2008 o zamezení bezdomovectví na ulicích(2),

—  s ohledem na konferenci European Consensus, která proběhla v prosinci 2010,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2011 o strategii EU v oblasti bezdomovectví(3),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. února 2013 nazvané „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ (COM(2013)0083),

—  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 20. února 2013 nazvaný „Řešení problému bezdomovectví v Evropské unii“ (SWD(2013)0042),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2013 o sociálním bydlení v Evropské unii(4),

—  s ohledem na šest zásad schválených na ministerském kulatém stolu o bezdomovectví v Lovani, jenž se uskutečnil dne 1. března 2013 z iniciativy irského předsednictví;

—  s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že všichni lidé se rodí svobodní, s rovnocennou důstojností a stejnými právy a že je odpovědností členských států tato práva podporovat a zaručit;

B.  vzhledem k tomu, že bezdomovectví představuje nepřijatelné narušení lidské důstojnosti a lidských práv; vzhledem k tomu, že bydlení je základní lidskou potřebou a podmínkou pro důstojný život a sociální začlenění;

C.  vzhledem k tomu, že bezdomovectví se stalo jednou z priorit politiky EU v oblasti chudoby v rámci strategie Evropa 2020 a její stěžejní iniciativy Evropská platforma proti chudobě a sociálnímu vyloučení a v rámci balíčku opatření EU v oblasti sociálních investic; vzhledem však k tomu, že současná úroveň chudoby a sociálního vyloučení ohrožuje dosažení cíle strategie Evropa 2020 týkajícího se snížení počtu osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů;

D.  vzhledem k tomu, že bezdomovectví je nejzávažnější formou chudoby a deprivace a že v posledních letech téměř ve všech členských státech EU počet bezdomovců vzrostl;

E.  vzhledem k tomu, že v zemích nejvíce postižených hospodářskou a finanční krizí dochází bezprecedentním nárůstu bezdomovectví;

F.  vzhledem k tomu, že se změnily sociální a rodinné profily osob využívajících sociální bydlení, a vzhledem k tomu, že je po tomto druhu bydlení nyní větší poptávka;

G.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech je nedostatek možností sociálního bydlení a potřeba dostupného bydlení narůstá;

H.  vzhledem k tomu, že řada orgánů EU, jako např. Rada ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, Výbor regionů, Hospodářský a sociální výbor a Parlament vyzvaly Komisi, aby vyvinula strategii EU pro řešení otázek bezdomovectví nebo podobně zaměřenou strategii;

I.  vzhledem k tomu, že bezdomovectví je svou podstatou mnohovrstevný problém a vyžaduje komplexní politické řešení;

J.  vzhledem k tomu, že se stále více prokazuje, že přístupy k bezdomovectví, jejichž těžištěm je otázka bydlení, jsou nejúčinnější;

K.  vzhledem k tomu, že bezdomovectví je věnována zvýšená pozornost v rámci evropského semestru a některé členské státy bezdomovectví zahrnuly jako jednu z priorit v boji proti chudobě do svých vnitrostátních programů reforem v letech 2012 a 2013;

L.  vzhledem k tomu, že současný rámec politiky EU a místní sociální realita připravují cestu pro významnější a ambicióznější kroky v otázkách bezdomovectví na úrovni EU;

M.  vzhledem k tomu, že členské státy EU mají nejrozvinutější sociální systém ochrany na světě s nejvyššími příspěvky na sociální služby pro občany;

N.  vzhledem k tomu, že bezprostřední odpovědnost za řešení otázky bezdomovectví nesou členské státy, a zejména regionální a místní orgány, a vzhledem k tomu, že strategie EU zde sehrává doplňkovou úlohu;

O.  vzhledem k tomu, že Komise může hrát na poli svých běžných oblastí působnosti rozhodnější úlohu, nicméně je vázána zásadou subsidiarity;

P.  vzhledem k tomu, že stále více členských států má pro otázky bezdomovectví holistickou strategii a mohly by využívat při rozvoji svých politik přínosu evropské spolupráce;

Q.  vzhledem k tomu, že bída není zločin a že bezdomovectví není ani zločin ani zvolený životní styl;

1.  zdůrazňuje, že bezdomovci mají problémy zvládat každodenní život a jsou nuceni žít v nelidských podmínkách;

2.  naléhavě žádá Komisi, aby neprodleně vyvinula strategii EU pro řešení bezdomovectví v souladu s body uvedenými v usnesení Parlamentu ze dne 14. září 2011 o strategii EU v oblasti bezdomovectví a v návrzích jiných orgánů a institucí EU;

3.  je toho názoru, že strategie EU v oblasti bezdomovectví by měla plně respektovat Smlouvu, která hovoří o „zásadní úloze a širokých rozhodovacích pravomocech celostátních, regionálních a místních orgánů při poskytování, pořizování a organizování služeb obecného hospodářského zájmu, aby tyto služby co nejlépe odpovídaly potřebám uživatelů“; domnívá se, že odpovědnost za boj proti bezdomovectví nesou členské státy a že by proto strategie EU v oblasti bezdomovectví měla členské státy plně podporovat, aby co nejúčinněji tuto odpovědnost vykonávaly, za plného respektování zásady subsidiarity;

4.  vyzývá Evropskou komisi, aby zřídila skupinu odborníků na vysoké úrovni, jež by byla Komisi nápomocna při přípravě a dalším rozvoji strategie EU v oblasti bezdomovectví;

5.  vyzývá Komisi, aby se problematice bezdomovectví věnovala v doporučeních určených jednotlivých zemím v případě těch členských států, kde je pokrok v řešení bezdomovectví naléhavě nutný; vyzývá členské státy, aby dále posílily začlenění problematiky bezdomovectví do svých vnitrostátních programů reforem;

6.  zdůrazňuje, že je třeba shromažďovat úplné a srovnatelné údaje o bezdomovectví, aniž by přitom byli lidé bez domova stigmatizováni; zdůrazňuje, že shromažďování údajů je nezbytnou podmínkou vypracování účinných programů, které v konečném důsledku povedou k úplnému odstranění bezdomovectví;

7.  vítá ustanovení obsažená v novém nařízení o Evropském sociálním fondu, která se týkají zavedení ukazatelů pro sledování účinnosti investic, pokud jde o lidi bez domova nebo osoby vyloučené z přístupu k bydlení; žádá Komisi, aby využívala celý potenciál těchto nových nástrojů;

8.  vyzývá Komisi, aby používala program pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) jako hlavní zdroj financování strategie EU v oblasti výzkumu a mezinárodních výměn a aby prohlubovala svou spolupráci s klíčovými evropskými zúčastněnými stranami;

9.  vyzývá Komisi, aby začlenila otázky bezdomovectví do všech příslušných oblastí politik EU

10.  vyzývá Komisi, aby se soustředila na následující prioritní témata strategie EU v oblasti bezdomovectví:

   přístupy k bezdomovectví, jejichž těžištěm je otázka bydlení („nejprve bydlení“);
   přeshraniční bezdomovectví;
   kvalita služeb pro bezdomovce;
   prevence bezdomovectví;
   bezdomovectví mládeže;

11.  připomíná své usnesení ze dne 14. září 2011 o bezdomovectví pro klíčové prvky strategie EU v oblasti bezdomovectví a zdůrazňuje zejména následující prvky:

   pravidelný evropský monitoring bezdomovectví,
   výzkum a získávání poznatků o programech a službách v oblasti bezdomovectví,
   sociální inovace v programech a službách v oblasti bezdomovectví;

12.  naléhavě žádá členské státy, aby rozvíjely možnosti sociálního a cenově dostupného bydlení uzpůsobeného nejzranitelnějším osobám s cílem předcházet sociálnímu vyloučení a bezdomovectví;

13.  vyzývá členské státy, aby neporušovaly mezinárodní smlouvy o lidských právech a plně dodržovaly veškeré dohody, které podepsaly, včetně Listiny základních práv Evropské unie, Mezinárodního paktu OSN o občanských a politických právech a revidované Evropské sociální charty Rady Evropy;

14.  vyzývá členské státy, aby okamžitě ukončily kriminalizací osob bez domova a změnily diskriminační praktiky používané k zamezení přístupu lidí bez domova k sociálním službám a útulkům;

15.  vyzývá členské státy, aby využívaly prostředky z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) a jiných programů, např. Evropského sociálního fondu (ESF), ke zlepšení situace bezdomovců a vytvoření cesty k sociálnímu začlenění a zapojení do pracovního trhu;

16.  vyzývá členské státy a předsednictví EU, aby pravidelně pořádaly setkání ministrů EU odpovědných za řešení otázky bezdomovectví u kulatého stolu, jak je zahájilo irské předsednictví EU v březnu 2013; vyzývá Komisi, aby tato setkání prakticky a finančně podporovala;

17.  vyzývá členské státy, aby prohloubily svou spolupráci za účelem vzájemného učení a výměn osvědčených postupů a aby v této oblasti rozvíjely společný postup;

18.  vyzývá členské státy, aby při rozvoji celkových strategií v oblasti bezdomovectví, které se zaměřují zejména na otázku bydlení a soustředí se prevenci, uplatňovaly holistický přístup;

19.  je přesvědčen, že členské státy a jejich místní orgány by měly ve spolupráci s organizacemi nájemníků provádět účinné preventivní politiky s cílem snížit počet případů, kdy je nájemník vykázán z bytu;

20.  vyzývá Radu, aby zvážila vydání doporučení týkající se záruky, že nikdo v EU nebude nucen přespávat venku kvůli nedostupnosti služeb v nouzi;

21.  vyzývá členské státy, aby v souladu s vnitrostátními postupy spolupracovaly s příslušnými charitativními organizacemi s cílem poskytovat poradenství a ubytování bezdomovcům;

22.  zdůrazňuje, že je naléhavě třeba bojovat proti veškerým formám diskriminace bezdomovců a proti marginalizaci celých komunit;

23.  zdůrazňuje, že naplnění práva na bydlení je podmínkou pro požívání celého spektra ostatních práv, jako jsou některá politická a sociální práva;

24.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru pro sociální ochranu a Radě Evropy.

(1) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.
(2) Úř. věst. C 259 E, 29.10.2009, s. 19.
(3) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 101.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2013)0246.


Situace obhájců lidských práv a opozičních aktivistů v Kambodži a Laosu
PDF 317kWORD 65k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2014 o situaci ochránců lidských práv a opozičních aktivistů v Kambodži a Laosu (2014/2515(RSP))
P7_TA(2014)0044RC-B7-0033/2014

Evropský parlament,

—  s ohledem na svá předchozí usnesení o Kambodži a Laosu,

—  s ohledem na místní prohlášení EU ze dne 4. ledna 2014 o násilí souvisejícím s pracovními spory a ze dne 23. září 2013 o novém volebním období v Kambodži,

—  s ohledem na prohlášení tiskového mluvčího místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie Catherine Ashtonové ze dne 29. července 2013 po volbách v Kambodži,

—  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN ze dne 5. srpna 2013 o situaci v oblasti lidských práv v Kambodži,

—  s ohledem na zprávu „Hořkosladká sklizeň – Posouzení dopadu iniciativy Evropské unie nazvané Vše kromě zbraní na lidská práva v Kambodži“, kterou vypracovaly organizace Equitable Cambodia a Inclusive Development International v roce 2013,

—  s ohledem na Dohodu o spolupráci mezi Evropským společenstvím a Kambodžským královstvím z roku 1997,

—  s ohledem na prohlášení tiskového mluvčího místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie Catherine Ashtonové ze dne 21. prosince 2012 o zmizení Sombatha Somphoneho v Laosu,

—  s ohledem na prohlášení, které v rámci zasedání u kulatého stolu organizovaného Laoskou lidově demokratickou republikou učinili evropští rozvojoví partneři dne 19. listopadu 2013,

—  s ohledem na Dohodu o spolupráci mezi EU a Laoskou lidově demokratickou republikou ze dne 1. prosince 1997,

—  s ohledem na obecné zásady EU z roku 2008 týkající se ochránců lidských práv,

—  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o ochraně všech osob před násilným zmizením a na Deklaraci OSN ze dne 18. prosince 1992 o ochraně všech osob před násilným zmizením,

—  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

—  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

—  s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

Kambodža

A.  vzhledem k tomu, že dne 3. ledna 2014 v průběhu poklidných demonstrací dělníků v textilním průmyslu požadujících zvýšení mezd, jež nakonec vyústily v násilí, zahájily bezpečnostní síly palbu ostrou municí na demonstrující osoby, přičemž bylo zabito pět osob a dalších více než třicet zraněno; vzhledem k tomu, že dne 4. ledna 2014 bezpečnostní síly razantním způsobem vyklidily Freedom Park (Park svobody), kdy se shromáždili opoziční aktivisté;

B.  vzhledem k tomu, že při těchto nedávných událostech bylo zatčeno 23 osob, včetně ochránců lidských práv, které byly údajně bity a mučeny;

C.  vzhledem k tomu, že napětí, které vyhrotila přítomnost policie, vyústilo v zákaz demonstrací;

D.  vzhledem k tomu, že právo na svobodu pokojného shromažďování je zakotveno v kambodžské ústavě, v článku 20 Všeobecné deklarace lidských práv a v článku 21 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech;

E.  vzhledem k tomu, že vedoucí představitelé Kambodžské národní strany záchrany (CNRP) Sam Rainsy a Kem Sokha byli dne 14. ledna 2014 předvoláni k výslechu u Městského soudu v Phnompenhu; vzhledem k tomu, že Sam Rainsy a Kem Sokha mohou být odsouzeni za podněcování k občanským nepokojům;

F.  vzhledem k tomu, že kambodžské orgány nepřijaly všechna opatření nezbytná k odstranění některých zásadních nedostatků volebního procesu, jako je zlepšení spolehlivosti voličských seznamů, zajištění spravedlivého přístupu sdělovacích prostředků a zabránění používání státních prostředků, včetně vedení kampaně státními úředníky a vojáky;

G.  vzhledem k tomu, že král dne 14. července 2013 udělil Samovi Rainsymu amnestii, díky čemuž se mohl vrátit do Kambodže; vzhledem k tomu, že nezískal zpět právo volit ani kandidovat ve volbách;

H.  vzhledem k tomu, že strana CNRP zahájila v září 2013 po oznámení volebních výsledků třídenní nenásilné masové protesty proti oficiálním výsledkům voleb do Národního shromáždění; vzhledem k tomu, že vláda nechala v reakci na tyto pokojné protesty rozmístit značný počet ozbrojených policistů a strážníků;

I.  vzhledem k tomu, že ochránci lidských práv jsou neustále zastrašováni, a to svévolným zatýkáním a vynášením rozsudků na základě nepravdivého či přehnaného obvinění za pokojné uplatňování lidských práv; a vzhledem k tomu, že v zemi panuje klima beztrestnosti, pokud jde o tyto činy;

J.  vzhledem k tomu, že Kambodža se potýká s vážnými problémy, pokud jde o situaci v oblasti lidských práv, zejména v důsledku systematického vyvlastňování půdy a korupce vlády, vládnoucí strany a soukromých činitelů, kteří požívají oficiální podpory a ochrany;

K.  vzhledem k tomu, že ve dnech 12. až 17. ledna 2014 přicestoval do země na oficiální návštěvu zvláštní zpravodaj OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Kambodži;

L.  vzhledem k tomu, že EU je pro Kambodžu největším dárcem;

M.  vzhledem k tomu, že mnoho mezinárodních společností, včetně evropských, se údajně podílí na porušování pozemkového práva, především v odvětví cukru, a vzhledem k tomu, že v listopadu 2013 se firma Coca-Cola zasazovala o nulovou toleranci vysídlování obyvatel z pozemků bez náhrady;

Laos

N.  vzhledem k tomu, že Sombath Somphone, aktivista v oblasti lidských a environmentálních práv a vůdce občanské společnosti, který v říjnu 2012 spolupředsedal 9. zasedání Asijsko-evropského občanského fóra ve Vientiane, jež předcházelo 9. vrcholné schůzce ASEM, se údajně dne 15. prosince 2012 ve Vientiane stal obětí násilného zmizení; vzhledem k tomu, že se rodině nepodařilo Sombatha Somphoneho od tohoto dne vypátrat, a to navzdory opakovaným výzvám k místním orgánům a pátrání v přilehlé oblasti;

O.  vzhledem k tomu, že během návštěvy delegace pro vztahy se zeměmi jihovýchodní Asie a Sdružením států jihovýchodní Asie (ASEAN) v Laosu, která proběhla dne 28. října 2013, byla otázka zmizení Sombatha Somphoneho projednána s laoskými orgány;

P.  vzhledem k tomu, že zásadní otázky týkající se tohoto případu, mj. zda proběhlo vyšetřování, či nikoliv, zůstávají více než rok po jeho zmizení stále otevřené a laoské orgány odmítají přijmout zahraniční pomoc při vyšetřování;

Q.  vzhledem k tomu, že evropští partneři Laosu považují nevysvětlené zmizení Sombatha Somphoneho za velmi vážnou věc a prohlášení laoské vlády, jež v této záležitosti učinila, se jim nezdají být dostatečná ani přesvědčivá;

R.  vzhledem k tomu, že dne 15. prosince 2013 vzneslo 62 nevládních organizací požadavek, aby bylo zahájeno nové vyšetřování zmizení Sombatha Somphoneho; vzhledem k tomu, že dne 16. prosince 2013 vyzvala pracovní skupina OSN pro násilná či nedobrovolná zmizení laoskou vládu, aby vyvinula maximální úsilí o nalezení Sombatha Somphoneho, zjistila, co se s ním stalo a kde se nachází, a pohnala odpovědné osoby k odpovědnosti;

S.  vzhledem k tomu, že došlo k několika dalším případům násilných zmizení; vzhledem k tomu, že i nadále není známo místo pobytu dalších devíti osob – dvou žen (Kingkeo a Somchit), a sedmi mužů (Soubinh, Souane, Sinpasong, Khamsone, Nou, Somkhit, a Sourigna), kteří byli svévolně zadrženi laoskými bezpečnostními jednotkami v listopadu 2009 na několika různých místech v zemi;

T.  vzhledem k tomu, že Laos v posledních letech vykázal nejrychlejší hospodářský růst v jihovýchodní Asii a že činnost občanské společnosti je zásadní pro zajištění toho, aby lidská práva nebyla v průběhu rychlého rozvoje Laosu zanedbávána;

Kambodža

1.  vyjadřuje soustrast rodinám obětí; odsuzuje nepřiměřené a nadměrné používání síly bezpečnostními jednotkami v Kambodži, v jehož důsledku přišli lidé o život a jiní byli zraněni;

2.  vyzývá kambodžské orgány, aby se vůči protestujícím stavěly zdrženlivě, a připomíná, že každé použití síly ze strany úřadů musí být v souladu se zásadami legality, nezbytnosti a přiměřenosti;

3.  vyzývá kambodžské orgány, aby okamžitě propustily všech 23 nespravedlivě zatčených osob;

4.  naléhavě vyzývá kambodžské orgány, aby provedly důkladné vyšetřování, co se týče osob odpovědných za smrt a zranění pokojných demonstrantů, a aby se tyto osoby ze svých činů zodpovídaly;

5.  je znepokojen situací ochránců práv a opozičních aktivistů v Kambodži; odsuzuje veškerá politicky motivovaná obvinění, tresty a odsouzení osob kritických vůči politickému režimu, opozičních politiků, ochránců lidských práv a aktivistů v oblasti pozemkového práva v Kambodži; zdůrazňuje, že státní orgány musí zajistit ochranu práv jednotlivců a organizací zaměřených na obranu a podporu lidských práv, včetně práva na pokojnou kritiku vládní politiky a vyjádření nesouhlasu s touto politikou prostřednictvím veřejných protestních shromáždění a stávek;

6.  vyzývá kambodžskou vládu, aby se zasadila o posílení demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod a aby okamžitě odvolala zákaz veřejného shromažďování;

7.  naléhavě vyzývá kambodžskou vládu, aby uznala legitimní úlohu, kterou hraje politická opozice tím, že přispívá k celkovému hospodářskému a politickému vývoji v Kambodži; vyzývá kambodžské orgány, aby okamžitě upustily od předvolání, jež byla vydána pro vůdčí představitele Kambodžské národní strany záchrany (CNRP) Sama Rainsyho a Kema Sokhu a odborového vůdce Ronga Chhuna z kambodžského nezávislého sdružení učitelů (CITA) a kambodžské konfederace odborových svazů (CCFU);

8.  se znepokojením bere na vědomí neustávající spory ohledně údajných nesrovnalostí v průběhu voleb; vyzývá politické strany, aby spolupracovaly na zjištění jakýchkoli nedostatků, k nimž došlo, a aby se dohodly na opatřeních ke zlepšení volebního postupu, především na reformě seznamu voličů, přístupu ke sdělovacím prostředkům, vyváženém podávání zpráv a národní volební komisi, jakož i na strukturálních reformách v oblastech, jež přispějí k rozvoji Kambodže v delším časovém horizontu, včetně reformy soudnictví a Národního shromáždění, i dalším úsilí, jež směřuje k lepší správě věcí veřejných a demokracii;

9.  vyzývá kambodžskou vládu, aby akceptovala nezávislé vyšetřování s mezinárodním rozměrem, co se týče údajných volebních podvodů a jiných nesrovnalostí v období voleb v červenci roku 2013;

10.  vyzývá kambodžskou vládu a parlament k přijetí a provádění zákonů, které zajistí, aby soudní systém fungoval nezávisle na politické kontrole i korupci;

11.  vyzývá kambodžskou vládu, aby zřídila národní orgán pro lidská práva s cílem plně spolupracovat se zmocněnci OSN pro zvláštní postupy a zejména umožnit návštěvu zvláštního zpravodaje pro nezávislost soudců a advokátů i zvláštního zpravodaje pro právo na svobodu pokojného shromažďování a sdružování;

12.  naléhavě vyzývá kambodžskou vládu, aby zastavila veškeré nucené vysidlování obyvatelstva a zavedla a poté uplatnila moratorium na veškeré vysidlování v Kambodži až do doby, kdy bude zaveden transparentní a odpovědný právní rámec a budou prováděny příslušné politiky zajišťující, že vysidlování bude probíhat pouze v souladu s mezinárodními normami; vyzývá mezinárodní společnosti, aby z tohoto nuceného vysidlování nečerpaly přímý prospěch, aniž by byla poskytnuta spravedlivá náhrada;

13.  vítá návštěvu zvláštního zpravodaje OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Kambodži probíhající ve dnech 12.–17. ledna 2014 a vyzývá kambodžskou vládu, aby splnila doporučení obsažená v jeho zprávách;

14.  vítá iniciativy, jako je iniciativa pro transparentnost oděvního průmyslu (GITI), jež byla před nedávnem zahájena jako společný přístup vlád, obchodního odvětví a občanské společnosti v zemích výroby i spotřebitelských zemích a jejímž cílem je dosažení dohody o souhrnných a společně monitorovaných pracovních normách;

15.  vyzývá orgány a instituce EU, členské státy a evropské i nadnárodní společnosti, aby tuto i další obdobné iniciativy aktivně podporovaly a aby se zasadily o etické a sociálně odpovědné firemní postupy, včetně zaručení spravedlivých pracovních norem a životního minima, uznání práva na zakládání odborů a zapojení do kolektivního vyjednávání i zajištění bezpečných a lidských pracovních podmínek pro všechny pracovníky;

16.  vyzývá Komisi, aby se bezodkladně zabývala zjištěními nedávno provedeného posouzení dopadů iniciativy Evropské unie „Vše kromě zbraní“ na lidská práva v Kambodži a aby uvážila, zda do kritérií pro vývozce z nejméně rozvinutých zemí, kteří usilují o využití privilegií vyplývajících z uvedené iniciativy, zařadit povinnost doložit, že se nepodíleli na vysídlování obyvatel z jejich pozemků a domovů bez náležité náhrady;

17.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby situaci v Kambodži bedlivě sledovala;

Laos

18.  vyzývá laoskou vládu, aby objasnila stav vyšetřování místa pobytu Sombatha Somphoneho, reagovala na mnoho nedořešených otázek kolem jeho zmizení a aby si vyžádala pomoc zahraničních soudních znalců a odborníků v oblasti prosazování práva, a následně ji také přijala;

19.  domnívá se, že nedostatečná reakce laoské vlády vzbuzuje podezření, že v tomto únosu by mohly být zapojeny státní orgány;

20.  opakuje svou výzvu místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie, aby bedlivě sledovala vyšetřování laoské vlády, pokud jde o zmizení Sombatha Somphoneho;

21.  vyzývá členské státy, aby i nadále laoskou vládu na případ Sombatha Somphoneho upozorňovaly; zdůrazňuje, že násilná zmizení jsou i nadále hlavní překážkou toho, aby se Laos stal členem Rady OSN pro lidská práva;

22.  vyzývá laoskou vládu, aby důkladně, nestranně a účinně vyšetřila veškerá údajná násilná zmizení a aby řešila pokračující represi občanských a politických práv v Laosu, včetně práva na svobodu projevu, sdružování a pokojné shromažďování, aby zajistila dodržování a ochranu práv všech ochránců lidských práv, aktivistů, menšin a členů občanské společnosti a aby chránila právo na svobodu náboženského vyznání či přesvědčení;

23.  vyzývá laoskou vládu, aby bez dalšího prodlení ratifikovala Mezinárodní úmluvu o ochraně všech osob před násilným zmizením, jež byla podepsána již v roce 2008;

24.  vyzývá laoské orgány, aby zajistily podporu reforem, jež zaručí dodržování základních lidských práv, a připomíná Laosu jeho mezinárodní závazky vyplývající z lidskoprávních smluv, které ratifikoval;

25.  vyjadřuje znepokojení ohledně případů násilného vyvlastnění a vysídlení bez poskytnutí náhrady i ohledně korupce v Laosu;

o
o   o

26.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, zvláštnímu zástupci Evropské unie pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států EU, sekretariátu sdružení států ASEAN, generálnímu tajemníkovi OSN, vysokému komisaři OSN pro lidská práva, vládě a Národnímu shromáždění Kambodžského království a vládě i parlamentu Laosu.


Nedávné volby v Bangladéši
PDF 249kWORD 53k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2014 o nedávných volbách v Bangladéši (2014/2516(RSP))
P7_TA(2014)0045RC-B7-0034/2014

Evropský parlament,

—  s ohledem na svá předchozí usnesení o Bangladéši, zejména na usnesení ze dne 21. listopadu 2013 na téma Bangladéš: lidská práva a nadcházející volby(1), 23. května 2013 o pracovních podmínkách a zdravotních a bezpečnostních normách v souvislosti s nedávnými požáry závodů a zhroucením budovy v Bangladéši(2), 14. března 2013 o situaci v Bangladéši(3) a 17. ledna 2013 o nedávných obětech požárů v textilních továrnách, zejména v Bangladéši(4),

—  s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Catherine Ashtonové o parlamentních volbách v Bangladéši, které učinila jménem Evropské unie dne 9. ledna 2014, a na její prohlášení o přípravách na všeobecné volby v Bangladéši ze dne 30. listopadu 2013,

—  s ohledem na prohlášení mluvčí vysoké představitelky Catherine Ashtonové o volební pozorovatelské misi EU v Bangladéši, které bylo zveřejněno dne 20. prosince 2013,

—  s ohledem na tiskovou zprávu vysoké komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillayové nazvanou „Kvůli politické hře s ohněm balancuje Bangladéš na hraně“ a vydanou dne 1. prosince 2013,

—  s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že se dne 5. ledna 2014 v Bangladéši konaly všeobecné volby pod záštitou prozatímní vlády, kterou vede její staronová předsedkyně Šajch Hasína Vadžídová, jež v roce 2011 prostřednictvím 15. dodatku k ústavě zrušila bangladéšskou tradici nestranické úřednické vlády;

B.  vzhledem k tomu, že rok 2013 byl údajně nejnásilnějším rokem v historii nezávislého Bangladéše a předvolební i volební obdobní bylo poznamenáno všeobecným násilím, blokádami, stávkami a zastrašováním voličů zosnovaným zejména opozicí a od začátku roku 2013 bylo zabito více než 300 lidí a přinejmenším 18 z nich v den voleb, což vedlo k ochromení křehkého bangladéšského hospodářství;

C.  vzhledem k tomu, že volby bojkotovala opoziční koalice, v jejímž čele stojí Bangladéšská národní strana (BNP), která trvala na zachování nezávislé úřednické vlády, což vyústilo v jasné vítězství vládnoucí Lidové ligy (Awami League), protože ve více než polovině volebních obvodů neměli její členové žádného protikandidáta a volby provázela nízká volební účast; vzhledem k tomu, že volební komise musela podle neověřených zpráv ve více než 300 volebních místnostech hlasování pozastavit kvůli násilnostem;

D.  vzhledem k tomu, že dvě nejsilnější bangladéšské strany proti sobě dlouhodobě brojí a vzájemně si nedůvěřují, čímž by mohly ohrozit výrazný sociální a hospodářský pokrok, kterého Bangladéš v posledním desetiletí dosáhl;

E.  vzhledem k tomu, že mise OSN, která měla za úkol vyjednat kompromisní řešení situace a v jejímž čele stál Óscar Fernández-Taranco, zakončila svou pětidenní návštěvu země dne 5. října 2013, aniž by dosáhla nějakého výraznějšího posunu;

F.  vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyjádřil lítost nad tím, že strany před začátkem voleb nedošly k žádné dohodě, a vyzval je, aby zajistily mírovou atmosféru, „ve které lidem nebude odpíráno právo na shromažďování a svobodu projevu“;

G.  vzhledem k tomu, že EU má s Bangladéšem dobré, dlouhodobé vztahy, založené mimo jiné i na dohodě o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje; vzhledem k tomu, že EU do země nevyslala volební pozorovatelskou misi, protože nebyly splněny podmínky pro uskutečnění reprezentativních voleb vzhledem k absenci opozičních kandidátů;

H.  vzhledem k tomu, že bangladéšská volební komise prohlásila volby za svobodné, spravedlivé a důvěryhodné, a k tomu, že nová vláda v čele se znovuzvolenou předsedkyní Šajch Hasínou Vadžídovou již složila přísahu; vzhledem k tomu, že volební účast byla velmi nízká, 40% podle vládních údajů, 20% podle diplomatů působících v Dháce a ještě nižší podle představitelů opozice;

I.  vzhledem k tomu, že čelní představitelce opozice Chálidě Zijáové byla omezena svoboda pohybu a v nedávné době došlo i k zatčení dalších význačných členů strany BNP, jejíž přívrženci byli údajně nuceni vyhledat úkryt ze strachu z represálií;

J.  vzhledem k tomu, že opoziční strana BNP se i nadále snaží spolupracovat se stranou Jamaat-e-Islami a odštěpenou skupinou Hefazat-e-Islam, která je považována za hlavního strůjce násilí;

K.  vzhledem k tomu, že se dne 12. prosince 2013 čelní představitel strany Jamaat-e-Islami Abdul Quader Molla stal prvním člověkem, který byl popraven za válečné zločiny spáchané v průběhu bangladéšské války za nezávislost, a k tomu, že soudní řízení bangladéšského mezinárodního trestního tribunálu byla ostře diskutovaným volební tématem, přičemž nad šesti ze sedmi odsouzených byl vynesen rozsudek smrti;

L.  vzhledem k tomu, že v průběhu voleb i po jejich skončení čelily tisíce státních příslušníků ze zranitelných menšinových skupin (zejména hinduisté) násilným útokům a vyhánění z domovů, přičemž tyto činy na základě nepodložených informací páchali převážně radikálové ze strany Jammat e-Islami, částečně z důvodů souvisejících s procesy mezinárodního tribunálu, protože velká část žalujících vyznávala právě hinduismus;

M.  vzhledem k tomu, že přinejmenším jeden ze svědků mezinárodního trestního tribunálu, Mustafa Howlader, byl zabit ve svém domě dne 10. prosince 2013;

1.  rozhodně odsuzuje zabíjení a všeobecné násilí, které se po celé zemi šířilo před začátkem voleb v lednu 2014 i v jejich průběhu, zejména pak útoky na náboženské a kulturní menšiny a další zranitelné skupiny; vyjadřuje vážné znepokojení nad ochromením každodenního života v Bangladéši kvůli stávkám a blokádám a nad spory mezi oběma politickými tábory;

2.  vyzývá bangladéšskou vládu, aby neprodleně ukončila všechny represivní metody, které bezpečnostní síly využívají, včetně svévolného používání ostré munice a mučení osob ve vazbě, a propustila opoziční politiky, kteří se stali oběťmi svévolného zatýkání; naléhavě vyzývá k urychlenému, nezávislému a transparentnímu vyšetření nedávných případů násilných úmrtí v době před volbami i po nich a žádá, aby pachatelé těchto činů, a to i příslušníci bezpečnostních sil, byli vydáni spravedlnosti;

3.  vyzdvihuje fakt, že Bangladéš má pověst země, kde v rámci sekulárního státu žije tolerantní společnost, a vyzývá bangladéšské orgány, aby ohrožovaným etnickým a náboženským skupinám poskytly zvýšený stupeň ochrany a zajistily efektivní stíhání všech podněcovatelů násilí mezi komunitami;

4.  vyslovuje upřímné politování nad tím, že se bangladéšskému parlamentu ani politickým stranám nepodařilo uzavřít dohodu o volebním mechanismu bez omezení přístupu, a vyzývá bangladéšskou vládu i opozici, aby jim šlo v první řadě o blaho Bangladéše jako země a nalezly kompromis, který by dal Bangladéšanům možnost vyjádřit svou demokratickou vůli reprezentativním způsobem; domnívá se, že by vláda i opozice měly zvážit všechny možnosti včetně předčasných voleb, pokud s tím budou všechny legitimní politické strany souhlasit, a nabídnout voličům možnost volby;

5.  vyzývá EU, aby využila všech dostupných prostředků a tento proces podpořila, pokud o to bude požádána, a aby uplatnila všechny své zdroje, zejména evropský nástroj pro demokracii a lidská práva a nástroj stability; také vyzývá Ředitelství pro podporu demokracie, aby se Kancelář pro podporu parlamentní demokracie ve svých aktivitách zaměřila především na Bangladéš;

6.  domnívá se, že v zájmu budoucnosti Bangladéše je nutné, aby si strany, které se považují za demokratické, budovaly vzájemný respekt; naléhavě vyzývá stranu BNP, aby se jednoznačně distancovala od stran Jamaat-e-Islami a Hefazat-e-Islam;

7.  zdůrazňuje, že strany, které se uchylují k teroristickým činům, by měly být zakázány;

8.  bere na vědomí, že mezinárodní trestní tribunál hraje i přes své zásadní nedostatky důležitou úlohu při poskytování nápravy a uzavírání případů v souvislosti s oběťmi války za nezávislost Bangladéše a s těmi, které tato válka zasáhla;

9.  je však znepokojen skutečností, že v Bangladéši narůstá počet odsouzených k trestu smrti, a to kromě zmíněných šesti osob odsouzených mezinárodní trestním tribunálem, a zejména faktem, že bylo za krvavou vzpouru v roce 2009 k smrti odsouzeno 152 vojáků, a také nedávnou popravou Abdula Quadera Molly; vyzývá vládu i parlament, aby trest smrti zrušily a změnily všechny rozsudky smrti na tresty mírnější; vyzývá také příslušné orgány, aby neprodleně vytvořily efektivní mechanismus na ochranu osob svědčících před mezinárodním trestním tribunálem;

10.  vyzývá také vládu, aby přezkoumala zákon o informačních a komunikačních technologiích a zákon o boji proti terorismu, které poslední vláda zpřísnila, takže mohou vést k svévolnému trestání občanů;

11.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, Radě OSN pro lidská práva a vládě a parlamentu Bangladéše.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0516.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0230.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0100.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2013)0027.


Nedávný vývoj směřující ke kriminalizaci osob LGBTI
PDF 225kWORD 58k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2014 o nedávných krocích s cílem kriminalizovat lesbické ženy, homosexuály, bisexuály, transsexuály a intersexuály (2014/2517(RSP))
P7_TA(2014)0046RC-B7-0043/2014

Evropský parlament,

—  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Úmluvu odstranění všech forem diskriminace žen, Africkou chartu lidských práv a práv národů a indickou ústavu,

—  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva A/HRC/17/19 o lidských právech, sexuální orientaci a genderové identitě ze dne 17. června 2011,

—  s ohledem na druhé přepracování Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropskou unií a jeho členskými státy na straně druhé (Dohoda z Cotonou) a na doložky o lidských právech, které jsou v ní obsaženy, zejména na čl. 8 odst. 4 a článek 9,

—  s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 5 a čl. 21 Smlouvy o Evropské unii a na článek 10 Smlouvy o fungování Evropské unie, které zavazují Evropskou unii a její členské státy v rámci jejich vztahů s vnějším světem k dodržování a propagování všeobecných lidských práv a k ochraně osob,

—  s ohledem na pokyny pro podporu a ochranu uplatňování všech lidských práv lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů, které přijala Rada dne 24. června 2013, 

—  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 20. prosince 2013 k přijetí zákona proti homosexualitě v Ugandě,

—  s ohledem na prohlášení Catherine Ashtonové ze dne 15. ledna 2014, v němž vyjádřila své obavy ohledně podpisu zákona o (zákazu) sňatku osob stejného pohlaví v Nigérii,

—  s ohledem na své předchozí usnesení ze dne 5. července 2012 o násilí vůči lesbickým ženám a právech lesbických, homosexuálních, bisexuálních, transsexuálních a intersexuálních osob (LGBTI) v Africe(1), na svůj postoj ze dne 13. června 2013 o návrhu rozhodnutí Rady týkajícím se uzavření dohody, kterou se podruhé mění Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000 a poprvé revidovaná v Lucemburku dne 25. června 2005(2), a na své usnesení ze dne 11. prosince 2013 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2012 a o politice Evropské unie v této oblasti(3),

—  s ohledem na svá předchozí usnesení ze dne 17. prosince 2009 o Ugandě: návrhy právních předpisů zaměřených proti homosexuálům(4), ze dne 16. prosince 2010 o Ugandě: tzv. Bahatiho zákon a diskriminace lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů(5), a ze dne 17. února 2011 o Ugandě: zavraždění Davida Kata(6),

—  s ohledem na svá předchozí usnesení ze dne 15. března 2012(7) a ze dne 4. července 2013(8) o situaci v Nigérii,

—  s ohledem na usnesení ze dne 11. května 2011 o současném stavu jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií(9),

—  s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že všechny lidské bytosti se rodí svobodné a požívají stejných práv a důstojnosti; vzhledem k tomu, že všechny státy mají povinnost předcházet násilí, podněcování nenávisti a stigmatizaci na základě individuálních charakteristik, včetně sexuální orientace, genderové identity a projevu genderové identity;

B.  vzhledem k tomu, že až 78 zemí i nadále považuje konsenzuální aktivity mezi dospělými jedinci téhož pohlaví za trestný čin, v 7 zemích se za takové „trestné činy“ ukládá trest smrti (v Íránu, v Mauritánii, v některých částech Nigérie, v Saúdská Arábii, v některých částech Somálska, v Súdánu a v Jemenu); vzhledem k tomu, že tato právní omezení jsou již překonaná v situaci, kdy se v posledních desetiletích obecně ve společnosti otevřeně hovoří o právech lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů, a vzhledem k tomu, že pozitivní změny v mnoha zemích by měly sloužit jako příklad pro globální zlepšení přístupu k problematice lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů;

C.  vzhledem k tomu, že za konsenzuální styky mezi osobami téhož pohlaví již byl uložen trest odnětí svobody v trvání 14 let v Ugandě a trest 7letého vězení v Nigérii (nebo trest smrti ve 12 státech, v nichž platí právo šarí´a), a v Indii přestaly být tyto styky trestným činem rozhodnutím vrchního soudu v Dillí v roce 2009;

D.  vzhledem k tomu, že dne 20. prosince 2013 přijal ugandský parlament zákon proti homosexualitě, který trestá podporu práv lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů až 7 lety odnětí svobody, nenahlášení lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů až 3 roky odnětí svobody a „recidivisty“ nebo HIV pozitivní pachatele doživotním vězením, a vzhledem k tomu, že pohlavní styk mezi osobami stejného pohlaví, které s tímto stykem souhlasí, je podle oddílu 145 ugandského trestního zákoníku trestným činem;

E.  vzhledem k tomu, že dne 17. prosince 2013 přijal nigerijský senát zákon o (zákazu) sňatku osob stejného pohlaví (Same-Sex Marriage (Prohibition) Bill), který trestá vztahy mezi osobami stejného pohlaví až 14 lety odnětí svobody a ty, kteří byli přítomni sňatku osob stejného pohlaví, nebo ty, kteří provozují podniky, v nichž se lesbické ženy, homosexuálové, bisexuálové, transsexuálové a intersexuálové scházejí, řídí jejich organizace nebo pořádají jejich setkání, až 10 lety odnětí svobody; vzhledem k tomu, že tento zákon stvrdil podpisem prezident Goodluck Jonathan v lednu 2014;

F.  vzhledem k tomu, že dne 11. prosince 2013 indický nejvyšší soud zvrátil rozhodnutí vrchního soudu v Dillí z roku 2009 o tom, že oddíl 377 indického trestního zákoníku, právní úpravy z koloniální éry zakazující homosexualitu, porušuje princip rovnosti zakotvený v indické ústavě, a vzhledem k tomu, že se tak homosexualita znovu stala trestným činem, přičemž horní sazbou trestu může být až doživotní vězení;

G.  vzhledem k tomu, že v červnu 2013 přijala ruská Státní duma zákon zakazující tzv. „homosexuální propagandu“, který výrazně omezuje organizacím lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů svobodu projevu a shromažďování, a vzhledem k tomu, že prezident Vladimir Putin tento zákon stvrdil podpisem;

H.  vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky, veřejnost a vedoucí političtí a náboženští představitelé v těchto zemích se čím dál častěji snaží lesbické ženy, homosexuály, bisexuály, transsexuály a intersexuály zastrašit, omezit jejich práva a legitimizovat násilí na nich páchané;

I.  vzhledem k tomu, že mnoho hlav států a předsedů vlád, vedoucích představitelů OSN, představitelů vlád a parlamentů, EU (včetně Rady, Parlamentu, Komise a vysoké představitelky) a velké množství význačných světových osobností zákony kriminalizující lesbické ženy, homosexuály, bisexuály, transsexuály a intersexuály příkře odsoudilo;

1.  důrazně odsuzuje tyto závažné hrozby pro všeobecná práva na život, na jeho prožívání bez mučení, krutého, nelidského a ponižujícího zacházení, na soukromí a na svobodu projevu a shromažďování, a také veškeré formy diskriminace lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů a každého, kdo vystupuje na obranu jejich lidských práv, a právní omezení, která se na ně vztahují; zdůrazňuje skutečnost, že rovnost lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů je nezpochybnitelnou součástí základních lidských práv;

2.  rozhodně odsuzuje přijímání stále represivnějších zákonů proti lesbických ženám, homosexuálům, bisexuálům, transsexuálům a intersexuálům; opakuje, že sexuální orientace a genderová identita jsou záležitostmi, které spadají do působnosti práva jednotlivců na soukromí, které zaručuje mezinárodní právo a ústavy jednotlivých států; vyzývá výše zmíněných 78 zemí, aby upustily od kriminalizace konsenzuálních styků mezi dospělými jedinci téhož pohlaví;

3.  vyzývá prezidenta Ugandy, aby nestvrzoval podpisem zákon proti homosexualitě a zrušil oddíl 145 ugandského trestního zákoníku; připomíná ugandské vládě její závazky podle mezinárodního práva a podle Dohody z Cotonou, která požaduje dodržování všeobecných lidských práv;

4.  důrazně odsuzuje přijetí a podepsání zákona o (zákazu) sňatku osob stejného pohlaví v Nigérii; vyzývá prezidenta Nigérie, aby tento zákon zrušil, a to spolu s oddíly 214 a 217 nigerijského trestního zákoníku;

5.  upozorňuje na skutečnost, že konsenzuální styky mezi dospělými jedinci téhož pohlaví jsou legální v Burkině Faso, v Beninu, v Čadu, ve Středoafrické republice, v Kongu, v Konžské demokratické republice, v Rovníkové Guineji, v Gabonu, v Guineji-Bissau, v Pobřeží slonoviny, na Madagaskaru, v Mali, v Nigeru, ve Rwandě a v JAR a že diskriminace na základě sexuální orientace je podle jihoafrické ústavy nezákonná, což svědčí o tom, že i na africkém kontinentu se přístupy v této věci různí;

6.  žádá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a členské státy, aby co nejdůrazněji vyjádřily, že jsou proti uvedeným třem zákonům, a jasně prohlásily, že jejich přijetí bude mít závažné důsledky pro dvoustranné vztahy příslušných zemí s EU a jejími členskými státy;

7.  vítá iniciativu indické vlády, jež má v úmyslu požádat nejvyšší soud, aby přezkoumal své rozhodnutí, neboť porušuje ústavní princip rovnosti; vyzývá indický parlament, aby zrušil oddíl 377 indického trestního zákoníku, pokud by nejvyšší soud své rozhodnutí nepřehodnotil;

8.  je hluboce znepokojen negativními důsledky zákona o zákazu propagace „netradičních sexuálních vztahů“ v Rusku, který zvyšuje míru diskriminace a násilí vůči lesbickým ženám, homosexuálům, bisexuálům, transsexuálům a intersexuálům; vyzývá ruské orgány, aby tento zákon zrušily, a žádá, aby mezinárodní společenství nadále situaci kolem něj bedlivě sledovalo;

9.  připomíná, že zákony kriminalizující konsenzuální aktivity mezi dospělými jedinci téhož pohlaví a obranu lidských práv lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů jsou zásadní překážkou při boji proti HIV/AIDS, systematicky zvyšují přenos viru HIV a chorob přenosných pohlavním stykem, protože se rizikové skupiny bojí vyhledat pomoc lékařů a zdravotníků, a přispívají k atmosféře extrémní homofobie a diskriminace; poznamenává, že tyto zákony mimo jiné ještě více ztíží prevenci HIV/AIDS v zemích s vysokou mírou jejich výskytu;

10.  zdůrazňuje, že další kriminalizace konsenzuálních aktivit mezi dospělými jedinci téhož pohlaví ještě ztíží snahu dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí, zvláště pokud jde o rovnost pohlaví a boj proti chorobám, a jakýkoli úspěch rámce rozvojové pomoci v období po roce 2015;

11.  vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby využily všech existujících možností vyjádřit svůj postoj, včetně dvoustranných a vícestranných fór a probíhajících jednání o dohodě o volném obchodu s Indií, aby se co nejdůrazněji vyslovily proti kriminalizaci lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů;

12.  vyzývá Komise, ESVČ a členské státy, aby poskytovaly nevládním organizacím a obráncům lidských práv veškerou možnou pomoc a využívaly k tomu pokyny týkající se lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů, evropský nástroj pro demokracii a lidská práva a další programy;

13.  vyzývá Komisi a Radu, aby při příští revizi zařadila do Dohody z Cotonou výslovnou zmínku o zákazu diskriminace na základě sexuální orientace, jak již Parlament mnohokrát požadoval;

14.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, Evropské službě pro vnější činnost, členským státům, centrálním vládám a parlamentům Ugandy, Nigérie, Indie a Ruska a prezidentům Ugandy, Nigérie a Ruska.

(1) Úř. věst. C 349 E, 29.11.2013, s. 88.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0273.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0575.
(4) Úř. věst. C 286 E, 22.10.2010, s. 25.
(5) Úř. věst. C 169 E, 15.6.2012, s. 134.
(6) Úř. věst. C 188 E, 28.6.2012, s. 62.
(7) Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 97.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2013)0335.
(9) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 13.

Právní upozornění - Ochrana soukromí