Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2013/0089(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0032/2014

Předložené texty :

A7-0032/2014

Rozpravy :

PV 24/02/2014 - 18
CRE 24/02/2014 - 18

Hlasování :

PV 25/02/2014 - 5.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0119

Přijaté texty
PDF 716kWORD 272k
Úterý, 25. února 2014 - Štrasburk
Právní předpisy členských států o ochranných známkách ***I
P7_TA(2014)0119A7-0032/2014
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. února 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (přepracované znění) (COM(2013)0162 – C7–0088/2013 – 2013/0089(COD))

(Řádný legislativní postup – přepracování)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0162),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0088/2013),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2013(1),

—  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(2),

—  s ohledem na články 87 a 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0032/2014),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 42.
(2) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. února 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/.../EU, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (přepracované znění)
P7_TC1-COD(2013)0089

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek čl. 114 odst. 1 této smlouvy, [pozm. návrh 1]

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

v souladu s řádným legislativním postupem(2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES(3), by mělo být provedeno několik změn. Z důvodu srozumitelnosti by uvedená směrnice měla být přepracována.

(2)  Směrnice 2008/95/ES harmonizovala hlavní ustanovení hmotného práva  o ochranných známkách, o nichž se v době jejího přijetí mělo za to, že se bezprostředně dotýkají fungování vnitřního trhu tím, že brání volnému pohybu výrobků a služeb v Unii.

(3)  Ochrana ochranných známek v členských státech existuje souběžně s ochranou dostupnou na úrovni Unie prostřednictvím ochranných známek Společenství, které jsou právy duševního vlastnictví jednotné povahy a platí v celé Unii, jak stanoví nařízení Rady (ES) č. 207/2009(4). Koexistence systémů ochranných známek na úrovni členských států a na úrovni Unie ve skutečnosti tvoří základ přístupu Unie k ochraně duševního vlastnictví.

(4)  Podle sdělení Komise ze dne 16. července 2008 o strategii práv k průmyslovému vlastnictví pro Evropu(5) provedla Komise komplexní hodnocení celkového fungování systému ochranných známek v Evropě jako celku, které se zabývalo úrovní Unie, vnitrostátní úrovní i propojením mezi nimi.

(5)  Rada ve svých závěrech ze dne 25. května 2010 týkajících se budoucí revize systému ochranných známek v Evropské unii(6) požádala Komisi, aby předložila návrhy na přezkum nařízení (ES) č. 207/2009 a směrnice 2008/95/ES. Revize směrnice by přitom měla zahrnovat opatření, která by ji lépe sladila s nařízením (ES) č. 207/2009, čímž by se omezily oblasti, ve kterých se systém ochranných známek v Evropě jako celku rozchází, a zachovala by se ochrana vnitrostátních ochranných známek jako zajímavá alternativa pro žadatele. Z tohoto hlediska by doplňkovost mezi systémem ochranných známek Evropské unie a vnitrostátními systémy ochranných známek měla být zajištěna. [pozm. návrh 2]

(6)  Ve sdělení ze dne 24. května 2011 s názvem „Jednotný trh práv duševního vlastnictví“(7) dospěla Komise k závěru, že v zájmu naplnění rostoucí poptávky zúčastněných stran po rychlejších, kvalitnějších, jednodušších systémech zápisu ochranných známek, které by byly soudržnější, uživatelsky přívětivější, veřejně dostupné a založené na nejnovějších technologiích, je třeba systém ochranných známek v Unii modernizovat a přizpůsobit jej době, v níž vládně internet.

(7)  Konzultace a hodnocení pro účely této směrnice odhalily, že navzdory dřívější částečné harmonizaci vnitrostátních právních předpisů je evropské podnikatelské prostředí stále velmi heterogenní, omezuje celkově přístup k ochraně ochranných známek, a má tak negativní dopad na konkurenceschopnost a růst.

(8)  K dosažení cíle, který spočívá v podpoře a vytvoření dobře fungujícího jednotného trhu a ve snadnějším získávání a ochraně ochranných známek v Unii, je proto nezbytné jít nad rámec omezeného sbližování zavedeného směrnicí 2008/95/ES, a rozšířit jej na všechny aspekty hmotného práva ochranných známek týkajícího se ochranných známek chráněných prostřednictvím zápisu podle nařízení (ES) č. 207/2009.

(9)  Má-li se zápis a správa ochranných známek v celé Unii zjednodušit, je nezbytně třeba sblížit nejen ustanovení hmotného práva, ale také procesní předpisy. Proto by měly být hlavní procesní předpisy v členských státech a v systému evropských ochranných známek, včetně těch, jejichž rozdíly způsobují největší problémy pro fungování vnitřního trhu, sladěny. Ve vztahu k postupům podle vnitrostátního práva stačí stanovit obecné principy a vypracování konkrétních předpisů ponechat na členských státech.

(10)  Zcela zásadní je zajistit, aby zapsané ochranné známky požívaly stejné ochrany podle právních řádů všech členských států a aby ochrana ochranných známek na vnitrostátní úrovni byla stejná jako ochrana evropských ochranných známek Evropské unie. Jelikož evropské ochranné známky Evropské unie, které získaly v Unii dobré jméno, požívají široké ochrany, měla by být široká ochrana rovněž udělena na vnitrostátní úrovni všem zapsaným ochranným známkám, které získaly dobré jméno v dotčeném členském státě. [pozm. návrh 3]

(11)  Tato směrnice by neměla členské státy zbavit práva i nadále chránit ochranné známky získané užíváním, ale pouze upravit  jejich  vztahy s ochrannými známkami získanými zápisem.

(12)  Dosažení cílů, jež sblížení právních předpisů sleduje, předpokládá, že podmínky pro nabytí a udržení práva k zapsané ochranné známce jsou v zásadě ve všech členských státech stejné.

(13)  Je proto žádoucí vyhotovit příkladný seznam označení, která mohou tvořit ochrannou známku, jsou-li způsobilá odlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků.  Ke splnění cílů systému zápisu ochranných známek, kterými je zaručit právní jistotu a řádnou správu, je rovněž nezbytné vyžadovat, aby označení bylo možno ztvárnit způsobem, který umožňuje v rejstříku tak, aby bylo jasné, přesné, samoobsažné, snadno přístupné, trvalé a objektivní určení předmětu ochrany. Mělo by být proto povoleno, aby označení bylo ztvárněno vhodnou formou, která nemusí být nutně grafická, jestliže toto ztvárnění nabízí v tomto směru využívá všeobecně dostupnou technologii a dostatečné záruky. [pozm. návrh 4]

(14)  Důvody zamítnutí nebo neplatnosti týkající se samotné známky,  včetně  nedostatečné rozlišovací způsobilosti, nebo týkající se střetu mezi ochrannou známkou a staršími právy by  mimoto  měly být vyjmenovány taxativním způsobem, i když některé z těchto důvodů jsou uvedeny fakultativně pro členské státy, které tudíž mohou zachovat nebo zavést tyto důvody ve svých právních předpisech.

(15)  Aby bylo zajištěno, že úrovně ochrany, jež zeměpisným označením udělují jiné nástroje práva Unie, jsou při přezkoumání absolutních a relativních důvodů pro zamítnutí zápisu po celé Unii používány jednotným a vyčerpávajícím způsobem, měla by tato směrnice ve vztahu k zeměpisným označením obsahovat stejná ustanovení jako nařízení (ES) č. 207/2009.

(16)  Ochrana poskytnutá zapsané ochranné známce, jejímž cílem je především zajistit ochranné známce funkci označení původu, by měla být v případě totožnosti známky a označení a výrobků nebo služeb absolutní. Ochrana by se měla vztahovat rovněž na případy podobnosti mezi známkou a označením a mezi výrobky nebo službami. Je nezbytné vykládat pojem podobnosti v souvislosti s nebezpečím záměny. Nebezpečí záměny, jehož posouzení závisí na mnoha faktorech, a zejména na povědomí o ochranné známce na trhu, na asociaci, která může vzniknout mezi užívaným označením a zapsanou známkou, na stupni podobnosti mezi ochrannou známkou a označením a mezi označenými výrobky nebo službami, by mělo představovat zvláštní podmínku ochrany. Způsoby zjištění nebezpečí záměny, a zejména důkazní břemeno, by měly být upraveny vnitrostátními procesními předpisy, které by neměly být touto směrnicí dotčeny.

(17)  Aby se zajistila právní jistota a úplný soulad se zásadou přednosti, podle níž má dříve zapsaná ochranná známka přednost před ochrannými známkami zapsanými později, je nezbytné stanovit, že vymáhání práv z ochranné známky by se nemělo dotýkat práv majitelů získaných přede dnem podání přihlášky nebo dnem vzniku práva přednosti k této ochranné známce. Je to v souladu s čl. 16 odst. 1 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví ze dne 15. dubna 1994 (dále jen „dohoda TRIPS “)(8).

(18)  Je vhodné stanovit, že porušení ochranné známky může být určeno, pouze pokud se zjistí, že porušující známka či označení se používá v obchodním styku pro účely rozlišení výrobků nebo služeb podle jejich obchodního původu. Použití k jiným účelům by měla být předmětem ustanovení vnitrostátních právních předpisů.

(19)  K zajištění právní jistoty a jasnosti je nezbytné vyjasnit, že nejen v případě podobnosti, nýbrž i v případě totožného označení, jež je použito pro totožné výrobky a služby, by měla být ochranné známce poskytnuta ochrana, pouze pokud je nepříznivě ovlivněna hlavní funkce ochranné známky, kterou je zaručit obchodní původ výrobků a služeb, a pouze v tom rozsahu, v jakém je ovlivněna. [pozm. návrh 5]

(20)  Mezi porušení ochranné známky by rovněž mělo patřit použití označení jako obchodního názvu či podobného pojmenování, pokud je tak použito pro účely rozlišení výrobků nebo služeb podle jejich obchodního původu.

(21)  K zajištění právní jistoty a plného souladu se zvláštními předpisy Unie je vhodné stanovit, že majitel ochranné známky by měl být oprávněn zakázat třetím osobám užívání označení ve srovnávací reklamě, je-li tato srovnávací reklama v rozporu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES(9).

(22)  V zájmu posílení ochrany ochranných známek a účinnějšího boje proti padělkům, aniž jsou dotčena pravidla WTO, zejména článek V dohody GATT o volném tranzitu, by majitel zapsané ochranné známky měl být oprávněn zakázat třetím osobám dovoz výrobků na celní území určitého členského státu, aniž by v něm byly propuštěny do volného oběhu, pokud takové výrobky pocházejí ze třetích zemí a jsou bez povolení označeny ochrannou známkou, která je v zásadě totožná s ochrannou známkou zapsanou pro tyto výrobky. Neměl by tím být dotčen volný tranzit generických léčivých přípravků v souladu s mezinárodními závazky Evropské unie, zejména se závazky vyjádřenými v prohlášení o dohodě TRIPS a veřejném zdraví, které přijala ministerská konference WTO v Dohá dne 14. listopadu 2001. [pozm. návrh 55]

(22a)  Majitel ochranné známky by měl mít právo podniknout odpovídající právní kroky, mimo jiné i právo požadovat od vnitrostátních celních orgánů, aby podnikly kroky ve vztahu k výrobkům, které údajně porušují práva majitele, jako například jejich zabavení či zničení ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013(10). Celní orgány by měly na žádost majitele práv a na základě kritérií analýzy rizika provést příslušné procesy stanovené v nařízení (EU) č. 608/2013. [pozm. návrh 7]

(22b)  Článek 28 nařízení (EU) č. 608/2013 stanoví, že majitel práva má být odpovědný za škody vzniklé držiteli výrobků v případech, kdy se mimo jiné následně zjistí, že výrobky neporušují právo duševního vlastnictví. [pozm. návrh 8]

(22c)  Členské státy by měly přijmout vhodná opatření k zajištění bezproblémového průvozu generických léčiv. Majitel ochranné známky by tedy neměl mít právo zakázat jakýmkoli třetím osobám dovoz výrobků v rámci obchodní činnosti na celní území členského státu na základě domnělé či skutečné podobnosti mezi mezinárodním nechráněným názvem (INN) účinné látky v léčivech a zapsanou ochrannou známkou. [pozm. návrh 9]

(23)  Aby bylo možno účinněji zabránit vstupu padělaných výrobků porušujících právo, které jsou zejména v souvislosti s prodejem přes internet dodávány v malých zásilkách definovaných v nařízení (EU) č. 608/2013, měl by mít majitel platně zapsané ochranné známky právo zakázat dovoz takových výrobků do Unie, pokud během obchodu s obchodním záměrem jedná pouze odesilatel padělaných výrobků. Pokud jsou taková opatření přijata, jsou jednotlivci či subjekty, které výrobky objednali, informováni o důvodu k těmto opatřením a o svých zákonných právech vůči odesilateli. [pozm. návrh 10]

(24)  Aby mohli majitelé zapsaných ochranných známek účinněji bojovat s paděláním, měli by mít právo zakázat umisťování porušující ochranné známky na výrobky, stejně jako některé přípravné kroky předcházející takovému umisťování.

(25)  Výlučná práva udělená ochrannou známkou by neměla majitele opravňovat k zákazu užívání označení, která jsou používána řádně a v souladu s poctivými zvyklostmi v oblasti průmyslu a obchodu. Vzhledem k tomu, že obchodním názvům je pravidelně poskytnuta neomezená ochrana proti pozdějším ochranným známkám, by se v zájmu vytvoření rovných podmínek pro obchodní názvy a ochranné známky mělo mít za to, že takové užití zahrnuje použití vlastního osobního jména. Dále by mělo zahrnovat používání popisných či nepopisných označení obecně. Majitel ochranné známky by navíc neměl být oprávněn zabránit obecnému řádnému a poctivému užívání známky pro identifikaci výrobků nebo služeb jako výrobků nebo služeb daného majitele nebo pro odkazování na ně jako na výrobky nebo služby daného majitele.

(26)  Ze zásady volného pohybu zboží vyplývá, že majitel ochranné známky nemůže mít právo zakázat její užívání třetí osobou pro výrobky, které byly jím nebo s jeho souhlasem pod touto ochrannou známkou uvedeny v Unii do oběhu, ledaže má majitel oprávněné důvody bránit dalšímu uvádění výrobků na trh.

(27)  Z důvodů právní jistoty, a aniž jsou neoprávněně dotčeny zájmy majitele starší ochranné známky, je důležité stanovit, že tento majitel již nemůže žádat prohlášení ochranné známky za neplatnou ani podávat námitky proti užívání pozdější ochranné známky, pokud vědomě strpěl její užívání po dlouhou dobu, ledaže by přihláška pozdější ochranné známky nebyla podána v dobré víře.

(28)  V zájmu zajištění právní jistoty a ochrany oprávněně nabytých práv k ochranné známce je vhodné a nezbytné stanovit, aniž by tím byla dotčena zásada, že pozdější ochranná známka nemůže být vymáhána proti starší ochranné známce, že majitelé starších známek by neměli být oprávněni dosáhnout zamítnutí přihlášky či neplatnosti pozdější ochranné známky nebo bránit užívání pozdější ochranné známky, jestliže pozdější ochranná známka byla získána v době, kdy starší ochranná známka mohla být prohlášena za neplatnou nebo zrušena, např. z toho důvodu, že dosud nezískala rozlišovací způsobilost užíváním, nebo kdy starší ochranná známka nemohla být vůči pozdější ochranné známce vymáhána, protože nebyly splněny nezbytné podmínky, např. pokud starší známka do té doby nezískala dobré jméno.

(29)  Ochranné známky splňují svůj účel, kterým je rozlišovat výrobky nebo služby a umožňovat spotřebitelům informovanou volbu, pouze pokud jsou na trhu skutečně používány. Požadavek užívání je též nezbytný pro snížení celkového počtu ochranných známek zapsaných a chráněných v Unii, a tím i snížení počtu sporů, které v souvislosti s nimi vznikají. Je proto třeba vyžadovat, aby zapsané ochranné známky byly skutečně užívány ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž jsou zapsané, nebo a v opačném případě musí být možné je zrušit, pokud nejsou používány v průběhu pěti let od data zápisu. [pozm. návrh 11]

(30)  Ochranné známky by proto měly být chráněny, pouze pokud jsou skutečně užívány, a majitel starší ochranné známky by neměl mít možnost podávat námitky proti pozdější ochranné známce nebo se domáhat její neplatnosti, jestliže svou ochrannou známku řádně neužíval. Členské státy by měly dále stanovit, že ochrannou známku nelze účinně uplatnit v řízení o porušení, je-li na základě námitky shledáno, že práva majitele ochranné známky mohou být zrušena nebo, pokud řízení bylo zahájeno proti pozdějšímu právu, mohla být zrušena v době, kdy bylo pozdější právo nabyto.

(31)  Je vhodné stanovit, že v případě, kdy se uplatnila seniorita evropské ochranné známky Evropské unie a majitel se poté národní známky vzdal nebo známka zanikla, může být platnost dané národní známky stále napadnuta. Takové napadení by mělo být omezeno na situace, kdy národní známka mohla být prohlášena za neplatnou nebo kdy práva majitele k této známce mohla být zrušena v době, kdy byla známka vyškrtnuta z rejstříku.

(32)  Z důvodu soudržnosti a ve snaze usnadnit obchodní využití ochranných známek v Unii by pravidla platná pro ochranné známky jako předmět vlastnictví měla být uvedena do souladu s pravidly, která jsou již zavedena pro evropské ochranné známky Evropské unie, a měla by obsahovat pravidla pro přidělení a převod, licence, hmotná práva, nucený výkon práva a úpadková řízení.

(33)  Kolektivní ochranné známky se ukázaly jako užitečný nástroj k propagaci výrobků nebo služeb se zvláštními společnými vlastnostmi. Je proto vhodné, aby národní kolektivní ochranné známky podléhaly pravidlům, jež jsou podobná pravidlům platným pro evropské kolektivní známky.

(34)  Aby se zlepšil a usnadnil přístup k ochraně ochranných známek a zvýšila se právní jistota a předvídatelnost, měl by být postup pro zápis ochranných známek v členských státech účinný a transparentní a měl by se řídit pravidly obdobnými těm, jež se vztahují na evropské ochranné známky Evropské unie. K dosažení soudržného a vyrovnaného systému ochranných známek jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Unie by všechny ústřední úřady průmyslového vlastnictví členských států měly svůj přezkum z úřední povinnosti toho, zda je přihláška ochranné známky způsobilá k zápisu, omezit pouze na to, zda existují absolutní důvody pro zamítnutí. Tím by však nemělo být dotčeno právo těchto úřadů vyhledávat na žádost přihlašovatelů starší práva výhradně za účelem informování a aniž by tím byl dotčen další průběh zápisu, včetně následných řízení o námitce, nebo aniž by to na průběh zápisu či řízení o námitce mělo závazný účinek. Členské státy by měly mít možnost svobodně se rozhodnout, zda provést z úřední moci přezkum, pokud jde o zamítnutí na základě relativních důvodů. [pozm. návrh 12]

(35)  Aby byla zajištěna právní jistota s ohledem na rozsah práv plynoucích z ochranných známek a aby byl usnadněn přístup k ochraně prostřednictvím ochranné známky, měly by se ve všech členských státech označení a klasifikace výrobků a služeb, na něž se vztahuje žádost o zápis ochranné známky, řídit stejnými pravidly a měly by být sladěny s pravidly platnými pro evropské ochranné známky Evropské unie. Aby mohly příslušné orgány a hospodářské subjekty stanovit rozsah požadované ochrany ochranných známek na základě samotné žádosti, mělo by být označení výrobků a služeb dostatečně jasné a přesné. Použití obecných výrazů by se mělo vykládat tak, že zahrnuje pouze výrobky a služby, které jsou jednoznačně zahrnuty v doslovném významu daného výrazu.

(36)  Za účelem zajištění účinné ochrany ochranných známek by členské státy měly zavést efektivní správní řízení o námitce umožňující majiteli práv starší ochranné známky, aby podal proti zápisu ochranné známky námitku. Kromě toho ve snaze nabídnout účinné prostředky pro zrušení známky nebo prohlášení ochranné známky za neplatnou by členské státy měly zavést správní řízení o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti podobné řízení, které se používá pro evropské ochranné známky Evropské unie na úrovni Unie.

(37)  Ústřední úřady průmyslového vlastnictví v členských státech by měly spolupracovat mezi sebou a s Agenturou Evropské unie pro ochranné známky a průmyslové vzory duševního vlastnictví (dále jen „agentura“) ve všech oblastech zápisu ochranných známek a jejich správy, a podporovat tak sbližování postupů a nástrojů, například vytvořením a aktualizací společných nebo propojených databází a portálů pro účely nahlížení a vyhledávání. Úřady členských států a agentura by dále měly spolupracovat ve všech ostatních oblastech svých činností, které se vztahují k ochraně ochranných známek v Unii.

(38)  Tato směrnice by neměla vyloučit možnost použít na ochranné známky ustanovení jiných předpisů členských států, než jsou předpisy o ochranných známkách, jako jsou například předpisy o nekalé soutěži, občanskoprávní odpovědnosti nebo o ochraně spotřebitele.

(39)  Členské státy jsou vázány Pařížskou úmluvou na ochranu průmyslového vlastnictví  (dále jen „Pařížská úmluva“) a dohodou TRIPS. Je třeba, aby ustanovení této směrnice byla zcela v souladu s ustanoveními uvedené úmluvy  a dohody. Závazky členských států vyplývající z této úmluvy  a dohody  by neměly být touto směrnicí dotčeny. Případně by se měl použít čl.  351  druhý pododstavec Smlouvy.

(40)  Povinnost provést tuto směrnici do vnitrostátního práva by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozí směrnicí představují podstatnou změnu. Povinnost provést do vnitrostátního práva nezměněná ustanovení totiž vyplývá z předchozí směrnice.

(41)  Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení směrnice ve vnitrostátním právu stanovené v části B přílohy I směrnice 2008/95/ES,

(41a)  Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001(11) a vydal stanovisko dne 11. července 2013(12). [pozm. návrh 13]

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Článek 1

Oblast působnosti

Tato směrnice se vztahuje na individuální, kolektivní, garanční nebo certifikační ochranné známky pro výrobky nebo služby, které byly zapsány nebo přihlášeny v jednom z členských států nebo u Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví nebo jsou předmětem mezinárodního zápisu s účinky pro členský stát.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se použijí následující definice:

a)  „úřadem“ se rozumí ústřední úřad průmyslového vlastnictví členského státu nebo Úřad Beneluxu pro duševní vlastnictví, který je pověřen zapisováním ochranných známek;

b)  „agenturou“ se rozumí Agentura Evropské unie pro ochranné známky duševní vlastnictví a průmyslové vzory zřízená podle článku 2 nařízení (ES) č. 207/2009; [pozm. návrh 15]

c)  „rejstříkem“ se rozumí rejstřík ochranných známek spravovaný některým úřadem.

ca)  „staršími ochrannými známkami“ se rozumí:

i)  ochranné známky s dřívějším datem podání přihlášky s přihlédnutím k případnému právu přednosti uplatněnému ve vztahu k ochranným známkám, jež patří do těchto kategorií:

—  ochranné známky Evropské unie;

—  ochranné známky zapsané v členském státě nebo, v případě Belgie, Lucemburska či Nizozemska, u Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví;

—  ochranné známky, které jsou předmětem mezinárodního zápisu s účinky pro členský stát;

ii)  ochranné známky Evropské unie, které si v souladu s nařízením (ES) č. 207/2009 platně činí nárok na senioritu na základě ochranné známky uvedené ve druhé a třetí odrážce písm. i), i když se majitel této ochranné známky vzdal nebo známka zanikla;

iii)  přihlášky ochranných známek uvedených v písmenech i) a ii) s podmínkou jejich zápisu;

iv)  ochranné známky, které jsou ke dni podání přihlášky ochranné známky nebo případně ke dni práva přednosti uplatněného ve vztahu k přihlášce ochranné známky k zápisu v členském státě „obecně známé“ ve smyslu článku 6a Pařížské úmluvy. [pozm. návrh 16]

cb)  „garanční nebo certifikační známkou“ se rozumí ochranná známka, která je jako taková popsána v přihlášce a která je schopna odlišit výrobky nebo služby, pro které majitel ochranné známky certifikoval zeměpisný původ, materiál, způsob výroby výrobků nebo poskytování služeb, kvalitu, přesnost nebo jiné vlastnosti, od výrobků nebo služeb, které takto certifikovány nejsou; [pozm. návrh 17]

cc)  „kolektivní ochrannou známkou“ se rozumí ochranná známka, která je jako taková popsána v přihlášce a která je schopná odlišit výrobky nebo služby členů sdružení, jež je majitelem ochranné známky, od výrobků a služeb jiných podniků. [pozm. návrh 18]

Kapitola 2

Právo ochranných známek 

Oddíl 1

 Označení, jež mohou tvořit ochrannou známku 

Článek 3

Označení, jež mohou tvořit ochrannou známku

Ochrannou známkou může být jakékoli označení, zejména slova, včetně osobních jmen, kresby, písmena, číslice, barvy jako takové, tvar výrobku nebo jeho balení, nebo zvuky, pokud byla použita obecně dostupná technologie a pokud jsou tato označení způsobilá:

a)  odlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků či služeb jiných podniků a;

b)  být v rejstříku ztvárněna způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje přesně určit předmět ochrany poskytnuté jejímu majiteli. [pozm. návrh 19]

Oddíl 2

 Důvody pro zamítnutí či neplatnost 

Článek 4

Absolutní  důvody pro zamítnutí či neplatnost

1.  Do rejstříku nesmějí být zapsány, a jsou-li zapsány, mohou být prohlášeny neplatnými:

a)  označení, která nemohou tvořit ochrannou známku;

b)  ochranné známky, které postrádají rozlišovací způsobilost;

c)  ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, jež mohou sloužit v oblasti obchodu k označení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobku nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností;

d)  ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, jež se staly obvyklými v běžném jazyce nebo v poctivých a zavedených obchodních zvyklostech;

e)  označení, která jsou tvořena výlučně:

i)  tvarem, který vyplývá z povahy samotného výrobku,

ii)  tvarem výrobku, který je nezbytný pro dosažení technického výsledku,

iii)  tvarem, který dává výrobku podstatnou hodnotu;

f)  ochranné známky, které jsou v rozporu s veřejným pořádkem nebo s dobrými mravy;

g)  ochranné známky, které by mohly klamat veřejnost, například pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobku nebo služby;

h)  ochranné známky, k jejichž zápisu nebyl dán souhlas příslušnými orgány a mají být zamítnuty nebo prohlášeny za neplatné podle článku 6ter Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížská úmluva“);

i)  ochranné známky, jež jsou ze zápisu vyloučeny a dále se nepoužívají na základě právních předpisů Unie nebo mezinárodních dohod, jichž je Unie stranou a které se týkají ochrany označení původu a zeměpisných označení;

j)  ochranné známky, jež jsou ze zápisu vyloučeny podle právních předpisů Unie nebo mezinárodních dohod, jichž je Unie stranou a které se týkají ochrany lihovin, tradičních výrazů pro víno a zaručených tradičních specialit. [pozm. návrh 20]

ja)  ochranné známky, které obsahují dřívější označování odrůd nebo jsou z něho složeny, zapsané podle nařízení Rady (ES) č. 2100/94(13) ve vztahu ke stejnému typu výrobku. [pozm. návrh 21]

2.  Odstavec 1 se použije, i když důvody k zamítnutí existují:

a)  v jiných členských státech, než ve kterých byla přihláška ochranné známky podána;

b)  pouze v případě, že ochranná známka v cizím jazyce je přeložena nebo transliterována do jakéhokoli písma nebo úředního jazyka členských států. [pozm. návrh 22]

3.  Ochranná známka může být prohlášena za neplatnou, pokud přihlašovatel nepodal přihlášku ochranné známky v dobré víře. Každý členský stát může rovněž stanovit, že taková ochranná známka se do rejstříku nezapíše.

4.  Každý členský stát může stanovit, že ochranná známka nesmí být zapsána do rejstříku, a je-li zapsána, může být prohlášena za neplatnou, pokud:

a)  užívání ochranné známky může být zakázáno podle jiného právního předpisu dotčeného členského státu nebo  Unie, než jsou předpisy o ochranných známkách;

b)  ochranná známka obsahuje znak vysoké symbolické hodnoty, zejména náboženský symbol;

c)  ochranná známka obsahuje znaky, emblémy a erby jiné než ty, jež jsou uvedeny v článku 6ter Pařížské úmluvy, a představující veřejný zájem, ledaže by příslušný orgán v souladu s právními předpisy členského státu dal souhlas k jejímu zápisu.

5.  Přihláška ochranné známky není zamítnuta podle odst. 1 písm. b), c) nebo d), pokud před podáním přihlášky v případě, že je ochranná známka zapsána, důsledku užívání získala rozlišovací způsobilost. Přihláška ochranné známky není prohlášena za neplatnou podle odst. 1 písm. b), c) nebo d), pokud před podáním přihlášky nebo po dni zápisu získala žádosti o prohlášení neplatnosti a v důsledku užívání získala rozlišovací způsobilost. [pozm. návrh 23]

6.  Členské státy mohou stanovit, že odstavec 5  se použije také v případě, že rozlišovací způsobilost byla získána po dni podání přihlášky ochranné známky a přede dnem jejího zápisu.

Článek 5

Relativní  důvody pro zamítnutí či neplatnost

1.  Ochranná známka nesmí být zapsána do rejstříku, a je-li zapsána, může být prohlášena za neplatnou:

a)  pokud je totožná se starší ochrannou známkou a výrobky nebo služby, pro které byla podána přihláška ochranné známky nebo byla ochranná známka zapsána, jsou totožné s výrobky nebo službami, pro které je starší známka chráněna;

b)  pokud z důvodu totožnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a totožnosti či podobnosti výrobků nebo služeb, na něž se ochranná známka vztahuje, existuje nebezpečí záměny u veřejnosti, včetně nebezpečí asociace se starší ochrannou známkou.

2.  Pro účely odstavce 1 se „staršími ochrannými známkami“ rozumějí:

a)  ochranné známky s dřívějším datem podání přihlášky, s přihlédnutím k případnému právu přednosti uplatněnému ve vztahu k těmto ochranným známkám, jež patří do těchto kategorií:

i)  evropské  ochranné známky;

ii)  ochranné známky zapsané v členském státě nebo, v případě Belgie, Lucemburska či Nizozemska, u Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví;

iii)  ochranné známky, které jsou předmětem mezinárodního zápisu s účinky pro členský stát;

b)  evropské  ochranné známky, které si v souladu s nařízením (ES) č. 207/2009 platně činí nárok na senioritu na základě ochranné známky uvedené v písm. a) bodech ii) a iii), i když se majitel této ochranné známky vzdal nebo známka zanikla;

c)  přihlášky ochranných známek uvedených v písmenech a) a b) s podmínkou jejich zápisu;

d)  ochranné známky, které jsou ke dni podání přihlášky ochranné známky nebo případně ke dni práva přednosti uplatněného ve vztahu k přihlášce ochranné známky v členském státě „obecně známé“ ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy. [pozm. návrh 24]

3.  Ochranná známka nesmí být zapsána, a je-li zapsána, může být prohlášena za neplatnou:

a)  pokud je totožná se starší ochrannou známkou nebo je jí podobná  bez ohledu na to, zda výrobky a služby, pro něž je přihlášena nebo  zapsána, jsou totožné s těmi, nebo jsou či nejsou podobné těm, pro které je starší známka zapsána, jestliže tato ochranná známka získala v členském státě, v souvislosti s nímž se o registraci žádá nebo ve kterém je registrována, nebo, v případě evropské ochranné známky Evropské unie, v Unii dobré jméno a užívání pozdější ochranné známky bez řádného důvodu by neoprávněně těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky anebo jim působilo újmu; [pozm. návrh 25]

(b)  pokud přihlášku podal jednatel nebo zástupce majitele ochranné známky svým vlastním jménem a bez povolení majitele, ledaže by tento jednatel nebo zástupce své jednání odůvodnil;

c)  pokud ochranná známka může vést k záměně se starší ochrannou známkou chráněnou mimo Unii, jestliže se známka ke dni podání přihlášky stále skutečně užívá a přihlašovatel při podání přihlášky nejednal v dobré víře;

d)  pokud je v souladu s právními předpisy Unie o ochraně označení původu a zeměpisných označení vyloučena ze zápisu a nesmí být nadále používána. [pozm. návrh 26]

4.  Členský stát může stanovit, že ochranná známka nesmí být zapsána, a je-li zapsána, může být prohlášena za neplatnou, pokud:

a)  práva k nezapsané známce nebo jinému označení užívanému v obchodním styku byla nabyta přede dnem podání přihlášky pozdější ochranné známky nebo přede dnem práva přednosti uplatněného ve vztahu k přihlášce pozdější ochranné známky a tato nezapsaná známka nebo jiné označení dává svému majiteli právo zakázat užívání pozdější ochranné známky;

b)  užívání ochranné známky může být zakázáno na základě jiného staršího práva, než jsou práva uvedená v odstavci 2 a v písmenu a) tohoto odstavce, a zejména:

i)  práva na jméno,

ii)  práva na ochranu projevů osobní povahy,

iii)  práva autorského,

iv)  práva průmyslového vlastnictví.

5.  Členské státy mohou stanovit stanoví, že za určitých okolností nemusí být přihláška zamítnuta nebo ochranná známka prohlášena za neplatnou, pokud majitel starší ochranné známky nebo jiného staršího práva souhlasí se zápisem pozdější ochranné známky. [pozm. návrh 27]

6.  Členský stát může odchylně od odstavců 1 až 5 stanovit, že důvody pro zamítnutí nebo neplatnost, které platily v tomto státě přede dnem vstupu v platnost předpisů nezbytných pro dosažení souladu se směrnicí 89/104/EHS, platí pro ochranné známky, jejichž přihláška byla podána před tímto dnem.

Článek 6

Dodatečné prohlášení neplatnosti nebo zrušení ochranné známky

Je-li pro  ochrannou známku Evropské Unie uplatněna seniorita národní ochranné známky, které se majitel vzdal nebo která zanikla, může být národní ochranná známka prohlášena za neplatnou nebo práva jejího majitele mohou být zrušena dodatečně, jestliže neplatnost nebo zrušení mohlo být rovněž prohlášeno v době, kdy se majitel známky vzdal nebo kdy zanikla. V takovém případě seniorita pozbývá účinku.

Článek 7

Důvody pro zamítnutí nebo neplatnost vztahující se pouze k některým výrobkům nebo službám 

Existují-li důvody pro zamítnutí nebo neplatnost ochranné známky jen pro část výrobků nebo služeb, pro něž byla ochranná známka zapsána nebo přihlášena, týká se zamítnutí přihlášky či neplatnost ochranné známky pouze těchto výrobků nebo služeb. 

Článek 8

Nedostatek rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky bránící prohlášení neplatnosti zapsané ochranné známky

Zapsaná ochranná známka se neprohlásí za neplatnou na základě starší ochranné známky v následujících případech:

a)  pokud starší ochranná známka, která může být prohlášena za neplatnou podle čl. 4 odst. 1 písm. b), c) nebo d), nezískala rozlišovací způsobilost v souladu s čl. 4 odst. 5 ke dni podání přihlášky nebo ke dni vzniku práva přednosti zapsané ochranné známky;

b)  pokud se žádost o prohlášení neplatnosti zakládá na čl. 5 odst. 1 písm. b) a starší ochranná známka nezískala dostatečnou rozlišovací způsobilost, aby ke dni podání přihlášky nebo ke dni vzniku práva přednosti zapsané ochranné známky mohlo být určeno nebezpečí záměny ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. b);

c)  pokud se žádost o prohlášení neplatnosti zakládá na čl. 5 odst. 3 písm.  a) a starší ochranná známka ke dni podání přihlášky nebo ke dni vzniku práva přednosti zapsané ochranné známky nezískala dobré jméno ve smyslu čl. 5 odst. 3 písm.  a). [pozm. návrh 28]

Článek 9

Překážka prohlášení neplatnosti  vzniklá strpěním

1.  Majitel starší ochranné známky ve smyslu čl. 5 odst. 2 a 3 čl. 5 odst. 3 písm. a), který strpěl užívání pozdější ochranné známky v některém členském státě a v tomto státě zapsané nepřetržitě po dobu pěti let, vědom si jejího užívání, již není oprávněn na základě starší ochranné známky žádat prohlášení pozdější známky za neplatnou pro výrobky nebo služby, pro něž byla pozdější ochranná známka užívána, ledaže přihláška pozdější ochranné známky nebyla podána v dobré víře. [pozm. návrh 29]

2.  Každý členský stát může stanovit, že se odstavec 1 vztahuje na držitele jiného staršího práva uvedeného v čl. 5 odst. 4 písm. a) nebo b).

3.  V případech uvedených v odstavci 1 nebo 2 není majitel později zapsané ochranné známky oprávněn podávat námitky proti užívání staršího práva, přestože toto právo již nemůže být proti pozdější ochranné známce uplatněno.

Oddíl 3

 Práva z ochranné známky a jejich omezení

Článek 10

Práva z ochranné známky

1.  Ze zápisu  ochranné známky vyplývají pro jejího majitele výlučná práva.

2.  Aniž jsou dotčena práva majitelů získaná přede dnem podání přihlášky nebo dnem vzniku práva přednosti zapsané ochranné známky,  majitel zapsané ochranné známky je oprávněn zakázat všem třetím osobám, které nemají jeho souhlas, aby v obchodním styku užívaly jakékoli označení pro výrobky a služby, je-li:

a)  označení totožné s ochrannou známkou  a je užíváno  pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s těmi, pro něž je známka zapsána, a jestliže se takové užívání dotkne nebo se pravděpodobně dotkne schopnosti ochranné známky zaručit spotřebitelům původ výrobků nebo služeb;

b)  aniž je dotčeno ustanovení písmene a), označení totožné s ochrannou známkou nebo je jí podobné a je užíváno pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s výrobky nebo službami či podobné výrobkům nebo službám, pro něž je  ochranná známka zapsána, jestliže  existuje nebezpečí záměny u veřejnosti, včetně nebezpečí asociace se starší ochrannou známkou;

c)  označení totožné s ochrannou známkou nebo jí podobné bez ohledu na to, zda je užíváno  pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s výrobky nebo službami  nebo jsou, či nejsou podobné výrobkům nebo službám, pro něž byla ochranná známka zapsána, jestliže tato ochranná známka získala v členském státě dobré jméno a užívání takového označení bez řádného důvodu by neoprávněně těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim působilo újmu.

3.  Pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 2, může být zakázáno zejména:

a)  umísťovat označení na výrobky nebo jejich obaly;

b)  nabízet výrobky pod tímto označením, uvádět je na trh nebo skladovat za tímto účelem anebo nabízet či poskytovat pod tímto označením služby;

c)  dovážet či vyvážet pod tímto označením výrobky;

d)  užívat toto označení jako obchodní název nebo obchodní firmu nebo jako součást obchodního názvu či obchodní firmy;

e)  užívat toto označení v obchodních listinách a v reklamě;

f)  užívat toto označení ve srovnávací reklamě způsobem, který je v rozporu se směrnicí 2006/114/ES.

4.  Majitel zapsané ochranné známky je rovněž oprávněn zakázat dovoz výrobků podle odst. 3 písm. c) dodávaných do Unie v malých zásilkách definovaných nařízením (EU) č. 608/2013, pokud s obchodním záměrem během obchodu jedná pouze odesilatel výrobků a pokud je takové zboží, včetně obalu, bez povolení označeno ochrannou známkou, která je totožná s ochrannou známkou zapsanou pro tyto výrobky nebo kterou nelze v jejích podstatných rysech od této ochranné známky odlišit. Pokud jsou taková opatření přijata, členské státy zajistí, aby jednotlivci či subjekty, které výrobky objednali, byli informováni o důvodu k těmto opatřením a o svých zákonných právech vůči odesilateli.

. Majitel Aniž jsou dotčena pravidla WTO, a zejména článek V dohody GATT o volném tranzitu, je majitel zapsané ochranné známky rovněž oprávněn zakázat všem třetím osobám přepravu výrobků v rámci obchodní činnosti na celní území členského státu, ve kterém je ochranná známka zapsána, aniž by byly propuštěny do volného oběhu, pokud takové výrobky, včetně obalů pocházejí ze třetích zemí a jsou bez povolení označeny ochrannou známkou, která je totožná s ochrannou známkou zapsanou pro tyto výrobky nebo kterou nelze v jejích podstatných rysech od této ochranné známky rozlišit. [pozm. návrhy 30 a 56]

6.  Jestliže podle práva členského státu užívání označení za podmínek uvedených v odst. 2 písm. b) nebo c) nemohlo být zakázáno přede dnem vstupu v platnost předpisů nezbytných pro dosažení souladu s první směrnicí Rady 89/104/EHS(14) v dotčeném členském státě, nelze na základě práv z ochranné známky podávat námitky proti pokračování v užívání tohoto označení.

7.  Odstavce 1, 2, 3 a 6 se nedotýkají těch předpisů členského státu, které se týkají ochrany proti užívání označení k jinému účelu, než je rozlišování výrobků nebo služeb, pokud užívání tohoto označení bez řádného důvodu neoprávněně těží z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim působí újmu.

Článek 11

Porušení práv majitele vnější úpravou výrobků, balením nebo jinými prostředky

Pokud je pravděpodobné, že pro výrobky nebo služby bude použita vnější úprava, obal nebo jiné prostředky, na nichž je umístěna známka, a toto užívání pro výrobky nebo služby by představovalo porušení práv majitele podle čl. 10 odst. 2 a 3, má majitel právo zakázat následující:

a)  v obchodním styku umisťování označení totožného, které je ve smyslu čl. 5 odst. 1 této směrnice totožné s ochrannou známkou nebo jí podobného jako součást vnější úpravy, obalu podobné, na obalech, štítcích, etiketách, ochranných prvcích, prostředcích dokazujících pravost nebo jinými prostředky na jiných prostředcích, na nichž může být ochranná známka umístěna; [pozm. návrh 31]

b)  nabízet na trhu či uvádět na trh, nebo pro tyto účely skladovat nebo dovážet či vyvážet vnější úpravu, obaly obaly, štítky, etikety, ochranné prvky, prostředky dokazující pravost nebo jakékoli jiné prostředky, na nichž může být známka umístěna. [pozm. návrh 32]

Článek 12

Reprodukce ochranných známek ve slovnících

Vzbuzuje-li reprodukce ochranné známky ve slovníku, encyklopedii nebo podobném naučném díle dojem, že se jedná o druhový název výrobků nebo služeb, pro které je ochranná známka zapsána, zajistí vydavatel na žádost majitele ochranné známky, aby reprodukce ochranné známky byla nejpozději při následujícím vydání díla opatřena označením, že se jedná o zapsanou ochrannou známku.

Článek 13

Zákaz používání ochranné známky zapsané na jméno jednatele nebo zástupce

1.  Byla-li ochranná známka zapsána na jméno jednatele nebo zástupce toho, kdo je majitelem této známky, bez jeho souhlasu, má tento majitel právo:

a)  bránit jednateli nebo zástupci v užívání známky;

b)  domáhat se, aby jednatel nebo zástupce postoupili ochrannou známku v jeho prospěch.

2.  Odstavec 1 se nepoužije, pokud jednatel nebo zástupce své jednání řádně odůvodní.

Článek 14

Omezení účinků ochranné známky

1.  Ochranná známka neopravňuje majitele, aby zakázal třetí osobě užívat v obchodním styku:

a)  své  osobní  jméno a adresu;

b)  označení nebo  údaje, které nemají rozlišovací způsobilost nebo které  se týkají druhu, jakosti, množství, zamýšleného účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby výrobku nebo poskytnutí služby anebo jiných jejich vlastností;

c)  ochrannou známku  za účelem označení výrobků nebo služeb jako výrobků nebo služeb majitele ochranné známky nebo odkazu na ně jako na výrobky nebo služby daného majitele, zvláště  je-li užívání ochranné známky nezbytné k označení zamýšleného účelu výrobku nebo služby, zejména v případě příslušenství nebo náhradních dílů. ochranná známka:

i)  nutná k označení zamýšleného účelu výrobku nebo služby, zejména v případě příslušenství nebo náhradních dílů;

ii)  použita ve srovnávací reklamě, pokud tato reklama splňuje všechny podmínky uvedené ve směrnici 2006/114/ES;

iii)  použita s cílem upozornit spotřebitele na následný prodej pravých výrobků, které původně prodával majitel ochranné známky nebo byly prodávány s jeho souhlasem;

iv)  použita s cílem nabídnout legitimní alternativu k výrobkům či službám majitele ochranné známky;

v)  použita za účelem parodie, uměleckého vyjádření, kritiky či vyjádření stanoviska.

První pododstavec Tento odstavec se použije pouze tehdy, užívá-li třetí osoba ochrannou známku v souladu s poctivými zvyklostmi v průmyslu nebo v obchodě. [pozm. návrh 33]

2.  Užívání ochranné známky třetí osobou se nepovažuje za užívání v souladu s poctivými zvyklostmi zejména v následujících případech:

a)  užívání vyvolává dojem, že mezi třetí osobou a majitelem ochranné známky existuje obchodní spojení;

b)  užívání bez řádného důvodu neoprávněně těží z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim působí újmu. [pozm. návrh 34]

2a.  Ochranná známka neopravňuje majitele, aby zakázal třetí osobě její užívání z řádného důvodu a k jakémukoliv nekomerčnímu účelu. [pozm. návrh 35]

3.  Ochranná známka neopravňuje majitele, aby zakázal třetí osobě užívat v obchodním styku starší právo, které má jen místní působnost, je-li toto právo uznáno právem dotčeného členského státu a je užíváno v rámci daného území.

Článek 15

Vyčerpání práv z ochranné známky

1.  Ochranná známka neopravňuje majitele, aby zakázal její užívání pro výrobky, které byly pod touto ochrannou známkou uvedeny na trh v Unii majitelem samým nebo s jeho souhlasem.

2.  Odstavec 1 se nepoužije, podává-li majitel na základě legitimních důvodů námitky proti dalšímu uvádění výrobků na trh, zejména když došlo ke změně nebo zhoršení stavu výrobků poté, co byly uvedeny na trh.

Článek 16

Užívání ochranných známek

1.  Jestliže majitel bez řádného důvodu během období pěti let ode dne zápisu ochrannou známku skutečně neužíval v dotčeném členském státě pro výrobky či služby, pro které byla zapsána, nebo toto užívání přerušil na nepřetržité období pěti let, podléhá ochranná známka  omezením a  sankcím stanoveným  v článku 17, čl. 19 odst. 1, čl. 46 odst. 1 a čl. 48 odst. 3 a 4.

2.  Stanoví-li členský stát řízení o námitce po zápisu, období pěti let uvedené v odstavci 1 se počítá ode dne, kdy proti známce již nemůže být podána námitka, nebo – v případě, že námitka byla podána a nebyla vzata zpět – ode dne, kdy se rozhodnutí o ukončení řízení o námitce stalo konečným.

3.  Pokud jde o ochranné známky zapsané podle mezinárodních ujednání, jež mají účinek v daném členském státě, období pěti let uvedené v odstavci 1 se počítá ode dne, kdy známka již nemůže být zamítnuta nebo proti ní nemůže být podána námitka. V případě, že námitka byla podána a nebyla vzata zpět, období se počítá ode dne, kdy se rozhodnutí o ukončení řízení o námitce stalo konečným.

3a.  Datum počátku pětiletého období, které je zmíněno v odst. 1, 2, a 3, je zapsáno v rejstříku. [pozm. návrh 36]

4.  Za užívání ve smyslu odstavce 1 se považuje rovněž:

a)  užívání ochranné známky v podobě, která se liší v jednotlivostech neměnících rozlišovací způsobilost ochranné známky v té podobě, jak byla zapsána, bez ohledu na to, zda ochranná známka v podobě, v jaké je užívána, je rovněž zapsána na jméno majitele, či nikoli;

b)  umísťování ochranné známky na výrobky nebo jejich obaly v dotčeném členském státě výlučně za účelem vývozu.

5.  Užívání ochranné známky se souhlasem majitele se považuje za užívání majitelem.

Článek 17

Neužívání jako obrana v řízení o porušení

Majitel ochranné známky je oprávněn zakázat užívání označení pouze v tom rozsahu, v němž jeho práva v době, kdy je podána žaloba pro porušení, nemohou být zrušena na základě článku 19.

Článek 18

Právo majitele pozdější zapsané ochranné známky vstoupit do řízení o porušení jako obrana v řízení o porušení

1.  V řízení o porušení není majitel ochranné známky oprávněn zakázat užívání pozdější zapsané ochranné známky, pokud nelze pozdější ochrannou známku prohlásit za neplatnou na základě článku 8, čl. 9 odst. 1 a 2 a čl. 48 odst. 3.

2.  V řízení o porušení není majitel ochranné známky oprávněn zakázat užívání pozdější zapsané evropské ochranné známky, pokud nelze pozdější ochrannou známku prohlásit za neplatnou na základě čl. 53 odst. 3 a 4, čl. 54 odst. 1 a 2 nebo čl. 57 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009.

3.  Není-li majitel ochranné známky oprávněn zakázat užívání později zapsané ochranné známky podle odstavců 1 a 2, majitel dotčené pozdější zapsané ochranné známky není oprávněn zakázat užívání starší ochranné známky v řízení o porušení i přesto, že toto právo již nemůže být proti uvedené pozdější ochranné známce uplatněno.

Oddíl 4

zrušení práv z ochranné známky 

Článek 19

Neexistence skutečného užívání jako  důvod zrušení

1.  Ke zrušení práv majitele ochranné známky může dojít, jestliže majitel bez řádného důvodu po nepřetržitou dobu pěti let ochrannou známku skutečně neužíval v členském státě pro výrobky či služby, pro které byla zapsána.

2.  Nikdo nemůže žádat, aby byla práva majitele ochranné známky zrušena, jestliže v době mezi uplynutím pětiletého období a podáním návrhu na zrušení bylo započato se skutečným užíváním ochranné známky nebo se v něm pokračovalo.

3.  K započetí užívání nebo k jeho pokračování, k němuž došlo během období tří měsíců před podáním návrhu na zrušení, přičemž tato lhůta začíná běžet nejdříve po uplynutí období pěti let nepřetržitého neužívání, se však nepřihlíží, pokud byly přípravy k započetí nebo pokračování v užívání podniknuty až poté, co se majitel dozvěděl, že může být podán návrh na zrušení.

Článek 20

Zobecnění označení a klamavý údaj jako důvody pro zrušení 

Ke zrušení práv majitele ochranné známky může dojít, jestliže známka po dni, ke kterému byla zapsána:

a)  se v důsledku činnosti nebo nečinnosti majitele stala v oblasti obchodu označením obvyklým pro výrobky nebo služby, pro které byla zapsána;

b)  v důsledku užívání majitelem nebo s jeho souhlasem pro výrobky nebo služby, pro které byla zapsána, může vést ke klamání veřejnosti, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ těchto výrobků nebo služeb.

Článek 21

Zrušení vztahující se pouze k některým výrobkům nebo službám

Existují-li důvody zrušení ochranné známky jen pro část výrobků nebo služeb, pro něž byla ochranná známka zapsána, týká se zrušení ochranné známky pouze těchto výrobků nebo služeb.

Oddíl 5

Ochranné známky jako předmět vlastnictví

Článek 22

Převod zapsaných ochranných známek

1.  Ochranná známka může být nezávisle na převodu podniku převedena pro všechny výrobky nebo služby, pro které je zapsána, nebo pro některé z nich.

2.  Převod podniku jako celku zahrnuje i převod ochranné známky, pokud se v dohodě nestanoví jinak nebo pokud si něco jiného jasně nevynucují okolnosti. Toto ustanovení se použije i na smluvní závazek převést podnik.

3.  Aniž je dotčen odstavec 2, musí být postoupení ochranné známky, pokud nevyplývá ze soudního rozhodnutí, učiněno v písemné formě a vyžaduje podpisy smluvních stran; jinak je postoupení neplatné. [pozm. návrh 37]

4.  Převod se na žádost jedné ze stran zapíše do rejstříku a zveřejní, pokud žádající strana poskytla úřadu dokumenty prokazující převod. [pozm. návrh 38]

5.  Dokud není převod zapsán v úřad neobdrží žádost o zápis převodu do rejstříku, nemůže právní nástupce uplatňovat práva vyplývající ze zápisu ochranné známky proti třetí osobě. [pozm. návrh 39]

6.  Pokud je třeba vůči úřadu dodržet lhůty, může právní nástupce předložit úřadu odpovídající prohlášení, jakmile úřad obdržel žádost o zápis převodu.

Článek 23

Hmotná práva

1.  Ochranná známka může být nezávisle na podniku poskytnuta jako zástava nebo může být předmětem hmotného práva.

2.  Práva uvedená v odstavci 1 se na žádost jedné ze stran zapíší do rejstříku a zveřejní.

Článek 24

Nucený výkon práva

1.  Ochranná známka může být předmětem nuceného výkonu práva.

2.  Nucený výkon práva se na žádost jedné ze stran zapíše do rejstříku a zveřejní.

Článek 25

Úpadková řízení

Pokud je ochranná známka zahrnuta do úpadkového řízení, je na žádost příslušného orgánu v tomto smyslu proveden zápis do rejstříku a je zveřejněn.

Článek 26

Licence

1.  Ochranná známka může být předmětem licence pro některé nebo všechny výrobky či služby, pro které byla zapsána, a pro celé území dotčeného členského státu nebo jeho část. Licence může být výlučná nebo nevýlučná.

2.  Majitel ochranné známky může uplatnit svá práva z této známky proti nabyvateli, který poruší některé z ustanovení licenční smlouvy týkající se:

a)  trvání licence;

b)  podoby, v jaké může být ochranná známka užívána;

c)  povahy výrobků či služeb, pro které je poskytnuta licence;

d)  území, na němž může být ochranná známka užívána, nebo

e)  jakosti výrobků či služeb vyráběných či poskytovaných nabyvatelem licence.

3.  Aniž jsou dotčena ujednání licenční smlouvy, může nabyvatel licence zahájit řízení o porušení ochranné známky pouze se souhlasem jejího majitele. Majitel výlučné licence však může zahájit toto řízení, pokud majitel ochranné známky v přiměřené lhůtě po výzvě sám řízení o porušení nezahájí.

4.  Nabyvatel licence je oprávněn vstoupit do řízení o porušení zahájeného majitelem ochranné známky, aby získal náhradu škody, která mu náleží.

5.  Poskytnutí nebo převod licence k ochranné známce se na žádost jedné ze stran zapíše do rejstříku a zveřejní.

Článek 27

Přihláška ochranné známky jako předmětu vlastnictví

Články 22 až 26 platí i pro přihlášky ochranných známek.

Oddíl 6

Garanční, certifikační a kolektivní ochranné známky

Článek 28

Definice

Pro účely tohoto oddílu se použijí následující definice:

1)  „garanční nebo certifikační známkou“ se rozumí ochranná známka, která je jako taková popsána v přihlášce a která je schopna odlišit výrobky nebo služby, pro které majitel ochranné známky certifikoval zeměpisný původ, materiál, způsob výroby výrobků nebo poskytování služeb, kvalitu, přesnost nebo jiné vlastnosti, od výrobků nebo služeb, které takto certifikovány nejsou;

2)  „kolektivní ochrannou známkou“ se rozumí ochranná známka, která je jako taková popsána v přihlášce a která je schopná odlišit výrobky a služby členů sdružení, jež je majitelem ochranné známky, od výrobků a služeb jiných podniků. [pozm. návrh 40]

Článek 29

Garanční a certifikační známky

1.  Členské státy mohou přijmout ustanovení pro zápis garančních a certifikačních známek. 

2.  Členské státy mohou stanovit, že garanční nebo certifikační  známky nesmějí být zapsány nebo mohou být zrušeny či prohlášeny za neplatné z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v článcích 3, 19 a 20, vyžaduje-li to funkce těchto známek.

3.  Garanční nebo certifikační známka, kterou tvoří značky nebo údaje, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení zeměpisného původu výrobků nebo služeb, neopravňuje majitele, aby zakázal třetí osobě užívat v obchodních vztazích takové značky nebo údaje, pokud jich užívá v souladu s poctivými zvyklostmi v průmyslu nebo obchodě. Zejména takovou známku nelze uplatnit vůči třetí osobě, která je oprávněna používat zeměpisný název.

Článek 30

Kolektivní ochranné známky 

1.  Členské státy mohou přijmout ustanovení pro zápis kolektivních ochranných známek.

2.  O zápis kolektivní ochranné známky mohou požádat sdružení výrobců, producentů, poskytovatelů služeb nebo obchodníků, která podle příslušných předpisů mají způsobilost mít práva a povinnosti všeho druhu, uzavírat smlouvy a činit jiné právní úkony a způsobilost procesní, jakož i právnické osoby veřejného práva.

3.  Odchylně od čl. 4 odst. 1 písm. c) mohou být kolektivní ochranné známky tvořeny i takovými značkami nebo údaji, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení zeměpisného původu výrobků nebo služeb.

Majitel zapsané kolektivní ochranné známky není oprávněn zakázat třetím osobám užívání těchto označení v obchodním styku, pokud je toto užívání v souladu s poctivými zvyklostmi v oblasti průmyslu a obchodu. Zejména nelze tuto známku uplatňovat vůči třetí osobě, která je oprávněna užívat zeměpisný název. 

Článek 31

Pravidla pro užívání kolektivních ochranných známek

1.  Přihlašovatel kolektivní ochranné známky předloží úřadu pravidla pro její užívání. [pozm. návrh 41]

2.  V pravidlech pro užívání známky se uvedou osoby, které jsou oprávněny tuto známku užívat, podmínky pro členství ve sdružení, jakož i podmínky pro užívání známky, včetně sankcí. Pravidla pro užívání ochranné známky uvedené v čl. 30 odst. 3 musí umožnit každé osobě, jejíž výrobky nebo služby pocházejí z dotčené zeměpisné oblasti, aby se stala členem sdružení, které je majitelem ochranné známky.

Článek 32

Zamítnutí žádosti

1.  Vedle důvodů pro zamítnutí přihlášky ochranné známky stanovených v článcích 4 a 5 se přihláška kolektivní ochranné známky zamítne, nesplňuje-li podmínky čl. 28 odst. 2, článku 30 nebo 31 nebo odporují-li pravidla pro užívání veřejnému pořádku nebo dobrým mravům.

2.  Přihláška kolektivní ochranné známky se dále zamítne, je-li nebezpečí, že bude veřejnost klamána, pokud jde o povahu nebo význam ochranné známky, zejména pokud je schopna vyvolat dojem, že je něčím jiným než kolektivní ochrannou známkou.

3.  Přihláška se nezamítne, vyhoví-li přihlašovatel změnou pravidel pro užívání známky požadavkům uvedeným v odstavcích 1 a 2.

Článek 33

Užívání kolektivních ochranných známek

Požadavky článku 16 jsou splněny, pokud kolektivní ochrannou známku v souladu s článkem 16 skutečně užívá jakákoli osoba, která je k užívání oprávněna.

Článek 34

Změna pravidel pro užívání kolektivní ochranné známky

1.  Majitel kolektivní ochranné známky předloží úřadu změněná pravidla pro její užívání.

2.  Změna se zapíše do rejstříku, pokud změněná pravidla splňují požadavky článku 31 a neobsahují důvod k zamítnutí uvedený v článku 32.

3.  Na změnu pravidel pro užívání se vztahuje čl. 42 odst. 2.

4.  Pro účely této směrnice nabývá změna pravidel pro užívání účinnosti až dnem zápisu změny do rejstříku.

Článek 35

Osoby, které mohou podat žalobu pro porušení

1.  Ustanovení čl. 26 odst. 3 a 4 se použijí na všechny osoby, které mají právo užívat kolektivní ochrannou známku.

2.  Majitel kolektivní ochranné známky může jménem osob oprávněných užívat známku uplatňovat náhradu škody, která jim vznikla v důsledku neoprávněného užívání známky.

Článek 36

Další důvody zrušení

Vedle důvodů zrušení uvedených v článku 19 a 20 se práva majitele kolektivní známky zruší na základě návrhu podaného u úřadu nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení, pokud:

a)  majitel nepřijal přiměřená opatření, aby zabránil užívání známky způsobem neslučitelným s podmínkami užívání stanovenými v pravidlech pro užívání známky, jejichž případná změna byla zapsána do rejstříku;

b)  způsob, jakým byla známka oprávněnými osobami užívána, měl za následek, že se stala způsobilou klamat veřejnost způsobem uvedeným v čl. 32 odst. 2;

c)  změna pravidel pro užívání známky byla zapsána do rejstříku v rozporu s čl. 34 odst. 2, s výjimkou případu, kdy majitel známky vyhoví požadavkům těchto ustanovení novou změnou pravidel pro užívání známky.

Článek 37

Další důvody neplatnosti

Vedle důvodů neplatnosti uvedených v článcích 4 a 5 se kolektivní ochranná známka prohlásí za neplatnou, byla-li zapsána v rozporu s článkem 32, s výjimkou případu, kdy majitel známky změnou pravidel pro užívání vyhoví požadavkům uvedeným v článku 32.

Kapitola 3

Postupy

Oddíl 1

Přihláška a zápis

Článek 38

Podmínky, jež musí přihláška splňovat

1.  Přihláška ochranné známky musí obsahovat alespoň: [pozm. návrh 42]

a)  žádost o zápis;

b)  údaje umožňující zjistit totožnost přihlašovatele;

c)  seznam výrobků nebo služeb, pro něž se požaduje zápis;

d)  vyobrazení ochranné známky.

2.  Přihláška ochranné známky podléhá zaplacení přihlašovacího poplatku a případně i jednoho nebo několika poplatků za třídu.

Článek 39

Den podání přihlášky

1.  Dnem podání přihlášky ochranné známky je den, kdy přihlašovatel předložil úřadu dokumenty, které obsahují údaje uvedené v článku 38.

2.  Členské státy mohou navíc stanovit, že přiznání dne podání přihlášky podléhá zaplacení základního přihlašovacího poplatku nebo poplatku za zápis.

Článek 40

Určení a klasifikace výrobků a služeb

1.  Výrobky a služby, pro které byla podána přihláška ochranné známky, se klasifikují podle klasifikačního systému stanoveného Niceskou dohodou o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957 (dále jen „Niceská klasifikace“).

2.  Výrobky a služby, pro které je ochrana požadována, musí přihlašovatel označit dostatečně jasně a přesně, aby příslušné orgány a hospodářské subjekty byly na tomto samotném základě schopny stanovit rozsah ochrany. Seznam výrobků a služeb musí umožnit, aby každá položka byla klasifikována výhradně do jedné třídy podle Niceské klasifikace.

3.  Pro účely odstavce 2 se mohou používat obecné termíny obsažené v názvech tříd Niceské klasifikace nebo jiné obecné výrazy za předpokladu, že jsou v souladu s požadovanými normami jasnosti a přesnosti.

4.  Úřad kvůli výrazům, jež jsou nejasné nebo nepřesné, přihlášku zamítne, pokud přihlašovatel ve lhůtě stanovené úřadem nenavrhne přijatelné znění. V zájmu jasnosti a právní jistoty sestaví úřady ve vzájemné spolupráci seznam příslušných správních postupů používaných ke klasifikaci výrobků a služeb.

5.  Použití obecných výrazů, včetně obecných termínů z názvů tříd Niceské klasifikace, se vykládá v tom smyslu, že zahrnuje veškeré výrobky nebo služby, které jsou jednoznačně zahrnuty v doslovném významu daného označení nebo výrazu. Použití takových výrazů nebo označení se nevykládá tak, že brání uplatňování nároku na výrobky nebo služby, které z těchto výrazů takto nevyplývají.

6.  Pokud přihlašovatel žádá o zápis pro více než jednu třídu, přihlašovatel seskupí výrobky a služby se seskupí podle tříd Niceské klasifikace, přičemž se před každou skupinou uvede číslo třídy, do které tato skupina výrobků nebo služeb patří, a skupiny se seřadí podle pořadí tříd. [pozm. návrh 43]

7.  Klasifikace výrobků a služeb slouží výlučně ke správním účelům. Výrobky a služby se nepovažují za vzájemně podobné z toho důvodu, že se vyskytují ve stejné třídě podle Niceské klasifikace, a nepovažují se za vzájemně odlišné z toho důvodu, že se vyskytují v různých třídách podle Niceské klasifikace.

Článek 41

Přezkum z úřední povinnosti

Úřad se při přezkumu způsobilosti přihlášky ochranné známky k zápisu z úřední povinnosti omezí na to, zda existují absolutní důvody pro zamítnutí stanovené v článku 4. [pozm. návrh 44]

Článek 42

Vyjádření třetích osob

1.  Každá fyzická nebo právnická osoba, jakož i skupina či subjekt zastupující výrobce, producenty, poskytovatele služeb, obchodníky nebo spotřebitele může před zápisem ochranné známky zaslat úřadu písemná vyjádření, v nichž uvede, pro který z důvodů vyjmenovaných v článku 4 nelze z úřední povinnosti známku zapsat. Nestává se tím účastníkem řízení před úřadem.

2.  Kromě důvodů uvedených v odstavci 1 může každá fyzická nebo právnická osoba, jakož i skupina či subjekt zastupující výrobce, producenty, poskytovatele služeb, obchodníky nebo spotřebitele zaslat úřadu písemná vyjádření založená na konkrétních důvodech, pro které by měl být zápis kolektivní ochranné známky zamítnut podle čl. 32 odst. 1 a 2.

2a.  Provádění tohoto článku nebude vyžadováno od členských států, které stanovily námitková řízení založená na absolutních důvodech uvedených v článku 4. [pozm. návrh 45]

Článek 43

Rozdělení přihlášek a zápisů

Přihlašovatel nebo majitel může rozdělit přihlášku nebo zápis ochranné známky do jedné nebo více oddělených přihlášek nebo zápisů, předloží-li úřadu v tomto smyslu prohlášení.

Článek 44

Poplatky

Zápis a obnovení ochranné známky podléhá dodatečnému poplatku pro každou další třídu výrobků a služeb mimo první třídu.

Oddíl 2

postupy pro podávání námitek, zrušení a neplatnost

Článek 45

Řízení o námitce

1.  Členské státy stanoví účinné a rychlé správní řízení u svých úřadů pro podání námitky proti přihlášce ochranné známky z důvodů uvedených v článku 5.

2.  Ve správním řízení uvedeném v odstavci 1 se stanoví, že námitku může podat alespoň majitel staršího práva uvedeného v čl. 4 odst. 1 bodu (i) a čl. 5 odst. 2 a čl. 5 odst. 3 písm. a). Oznámení o námitce může být podáno na základě jednoho či více starších práv za předpokladu, že všechna patří témuž majiteli, a na základě části nebo celkového objemu zboží nebo služeb, pro které je starší právo zapsáno, nebo je o něj zažádáno, a toto oznámení se může týkat části nebo celkového objemu zboží nebo služeb, pro něž se o zápis sporné ochranné známky žádá. [pozm. návrh 46]

3.  Stranám řízení se na jejich společnou žádost udělí v průběhu lhůta nejméně dva měsíce před začátkem řízení o námitce nejméně dvouměsíční, aby namítající strana a přihlašovatel mohli mezi sebou jednat o smírném urovnání. [pozm. návrh 47]

Článek 46

Neužívání známky jako obrana v řízení o námitce

1.  Pokud ve správním řízení o námitce v den podání nebo v den vzniku práva přednosti pozdější ochranné známky uplynulo období pěti let, během něhož musela být starší ochranná známka skutečně užívána, jak to stanoví článek 16, předloží majitel starší ochranné známky, který podal námitku, na žádost přihlašovatele důkaz, že starší ochranná známka byla během období pěti let předcházejících dni podání přihlášky nebo dni vzniku práva přednosti pozdější ochranné známky skutečně užívána, jak stanoví článek 16, nebo že existovaly řádné důvody neužívání známky. Není-li takový důkaz předložen, námitka se zamítne.

2.  Jestliže byla starší ochranná známka užívána pouze pro část výrobků nebo služeb, pro které je zapsána, je pro účely přezkumu námitky stanoveného v odstavci 1 považována za zapsanou pouze pro tuto část výrobků nebo služeb.

3..  Odstavce 1 a 2 se použijí, pokud je starší ochranná známka ochrannou známkou Evropské unie. V takovém případě se skutečné užívání ochranné známky Evropské unie určí v souladu s článkem 15 nařízení (ES) č. 207/2009.

Článek 47

Řízení o zrušení a prohlášení neplatnosti

1.  Členské státy stanoví účinné a rychlé správní řízení u svých úřadů o zrušení a prohlášení neplatnosti ochranné známky. [pozm. návrh 48]

2.  Ve správním řízení o zrušení se stanoví, že ochranná známka se zruší z důvodů uvedených v článcích 19 a 20.

3.  Ve správním řízení o prohlášení neplatnosti se stanoví, že ochranná známka se prohlásí za neplatnou alespoň z následujících důvodů:

a)  ochranná známka neměla být zapsána, protože nesplňuje požadavky stanovené v článku 4;

b)  ochranná známka neměla být zapsána, protože existuje starší právo ve smyslu čl. 5 odst. 2 a 3.

4.  Ve správním řízení se stanoví, že žádost o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti mohou podat alespoň:

a)  v případech uvedených v odstavci 2 a odst. 3 písm. a) každá fyzická nebo právnická osoba, jakož i skupina nebo subjekt vytvořené k zastupování zájmů výrobců, producentů, poskytovatelů služeb, obchodníků nebo spotřebitelů, mají-li podle ustanovení příslušných předpisů procesní způsobilost;

b)  v případech uvedených v odst. 3 písm. b) majitel staršího práva uvedeného v čl. 5 odst. 2 a 3.

4a.  Žádost o zrušení či o prohlášení neplatnosti může být podána v souvislosti s částí nebo celkovým objemem zboží nebo služeb, pro které byla sporná ochranná známka zapsána. [pozm. návrh 49]

4b.  Žádost o prohlášení neplatnosti může být podána na základě jednoho či více starších práv za předpokladu, že všechna patří témuž majiteli. [pozm. návrh 50]

Článek 48

Neužívání jako obrana v řízení o prohlášení neplatnosti

1.  Na žádost majitele pozdější ochranné známky předloží majitel starší ochranné známky ve správním v řízení o prohlášení neplatnosti založeném na zapsané ochranné známce s dřívějším dnem podání nebo dnem vzniku práva přednosti důkaz o tom, že po dobu pěti let, která předcházela podání návrhu na prohlášení neplatnosti, byla starší ochranná známka skutečně užívána podle článku 16 pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána a které uvádí jako důvody pro svůj návrh na prohlášení neplatnosti, nebo že existují náležité důvody pro její neužívání, pokud ke dni předložení návrhu na prohlášení neplatnosti byla starší ochranná známka zapsána nejméně pět let. [pozm. návrh 51]

2.  Pokud v den podání nebo v den vzniku práva přednosti pozdější ochranné známky uplynulo období pěti let, během něhož musela být starší ochranná známka skutečně užívána, jak to stanoví článek 16, předloží majitel starší ochranné známky kromě důkazu vyžadovaného v odstavci 1 také důkaz, že starší ochranná známka byla během období pěti let předcházejících dni podání přihlášky nebo dni vzniku práva přednosti pozdější ochranné známky skutečně užívána, nebo že existovaly řádné důvody neužívání známky.

3.  Nejsou-li předloženy důkazy uvedené v odstavcích 1 a 2, návrh na prohlášení neplatnosti z důvodu starší ochranné známky se zamítne.

4.  Jestliže byla starší ochranná známka užívána podle článku 16 pouze pro část výrobků nebo služeb, pro které je zapsána, je pro účely přezkumu návrhu na prohlášení známky za neplatnou považována za zapsanou pouze pro tuto část výrobků nebo služeb.

5.  Odstavce 1 a 4 se použijí, pokud je starší ochranná známka ochrannou známkou Evropské unie. V takovém případě se skutečné užívání ochranné známky Evropské unie určí v souladu s článkem 15 nařízení (ES) č. 207/2009.

Článek 49

Důsledky zrušení a neplatnosti

1.  V rozsahu, v jakém byla práva majitele zrušena, se ochranná známka považuje za známku, která nemá ode dne podání návrhu na zrušení účinky stanovené v této směrnici. Na žádost účastníka může být v rozhodnutí uveden jiný dřívější den, ke kterému nastal důvod zrušení.

2.  V rozsahu, v jakém byla ochranná známka prohlášena za neplatnou, se na ni pohlíží jako na známku, která účinky stanovené v této směrnici neměla od samého počátku.

Oddíl 3

doba platnosti a obnovení zápisu

Článek 50

Doba platnosti zápisu

1.  Doba platnosti zápisu ochranné známky je deset let ode dne podání přihlášky.

2.  Zápis může být podle článku 51 obnoven, a to vždy na období deseti let.

Článek 51

Obnovení zápisu

1.  Zápis ochranné známky se obnoví na žádost majitele ochranné známky nebo na žádost osoby jím zmocněné, pokud byly zaplaceny poplatky za obnovení.

2.  Úřad informuje majitele ochranné známky a osobu, která má v rejstříku zapsané právo k ochranné známce, o uplynutí doby platnosti zápisu, a to v přiměřeném předstihu. Neposkytnutí informace nezakládá odpovědnost úřadu.

3.  Žádost o obnovu zápisu se podává ve lhůtě šesti měsíců, která uplyne posledním dnem měsíce, v jehož průběhu skončí doba ochrany, a v této lhůtě musí být rovněž zaplaceny poplatky za obnovení. Žádost může být podána ještě v dodatečné lhůtě šesti měsíců ode dne následujícího po dni uvedeném v první větě. V této dodatečné lhůtě se zaplatí poplatek za obnovení a příplatek.

4.  Je-li žádost podána nebo poplatky zaplaceny pouze pro některé z výrobků nebo služeb, pro které je ochranná známka zapsána, je zápis obnoven pouze pro tyto výrobky nebo služby.

5.  Obnovení zápisu nabývá účinku dnem následujícím po dni uplynutí doby platnosti zápisu. Obnova zápisu se zapíše do rejstříku a zveřejní se.

Oddíl 3a

Komunikace s úřadem

Článek 51a

Komunikace s úřadem

Účastníci řízení či jejich zástupci v případě, že byli jmenováni, by měli vybrat jednu oficiální adresu v jednom z členských států, určenou pro veškerou oficiální komunikaci s úřadem. [pozm. návrh 53]

Kapitola 4

Správní spolupráce

Článek 52

Spolupráce v oblasti zápisu a správy ochranných známek

Členské státy zajistí, aby úřady v zájmu podpory sbližování postupů a nástrojů a k dosažení soudržných s cílem dosáhnout soudržnějších výsledků při přezkumu a zápisu ochranných známek účinně spolupracovaly mezi sebou a s agenturou. [pozm. návrh 52]

Článek 53

Spolupráce v ostatních oblastech

Členské státy zajistí, aby úřady účinně spolupracovaly s agenturou ve všech oblastech svých činností jiných, než které jsou uvedeny v článku 52, jež jsou důležité pro ochranu ochranných známek v Unii. [pozm. návrh 54]

Kapitola 5

Závěrečná ustanovení

Článek 54

Provedení

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 2 až 6, 8 až 14, 16, 17, 18, 22 až 28 a 30 až 53 do 24 měsíců od vstupu této směrnice v platnost. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 55

Zrušení

Směrnice  2008/95/ES  se zrušuje  s účinkem od [dne následujícího po dni stanoveném v čl. 54 odst. 1 prvním pododstavci této směrnice], aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení uvedené směrnice ve vnitrostátním právu stanovené v části B přílohy I směrnice 2008/95/ES.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.

Článek 56

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články 1, 7, 15, 19, 20, 21 a 54 až 57 se použijí od [dne následujícího po dni stanoveném v čl. 54 odst. 1 prvním pododstavci této směrnice].

Článek 57

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda

PŘÍLOHA

Srovnávací tabulka

Směrnice 2008/95/ES

Tato směrnice

Článek 1

Článek 1

---

Článek 2

Článek 2

Článek 3

Čl. 3 odst. 1 písm. a) až h)

Čl. 4 odst. 1 písm. a) až h)

---

Čl. 4 odst. 1 písm. i) a j)

---

Čl. 4 odst. 2 a 3 první věta

Čl. 3 odst. 2 písm. a) až c)

Čl. 4 odst. 4 písm. a) až c)

Čl. 3 odst. 2 písm. d)

Čl. 4 odst. 3) druhá věta

Čl. 3 odst. 3) první věta

Čl. 4 odst. 5

Čl. 3 odst. 3) druhá věta

Čl. 4 odst. 6

Čl. 4 odst. 1 a 2

Čl. 5 odst. 1 a 2

Čl. 4 odst. 3 a odst. 4 písm. a)

Čl. 5 odst. 3 písm. a)

---

Čl. 5 odst. 3 písm. b)

Čl. 4 odst. 4 písm. g)

Čl. 5 odst. 3 písm. c)

---

Čl. 5 odst. 3 písm. d)

Čl. 4 odst. 4 písm. b) a c)

Čl. 5 odst. 4 písm. a) a b)

Čl. 4 odst. 4 písm. d) až f)

---

Čl. 4 odst. 5 a 6

Čl. 5 odst. 5 a 6

---

Článek 8

Čl. 5 odst. 1 první uvozující věta

Čl. 10 odst. 1

Čl. 5 odst. 1 druhá uvozující věta

Čl. 10 odst. 2 uvozující věta

Čl. 5 odst. 1 písm. a) a b)

Čl. 10 odst. 2 písm. a) a b)

Čl. 5 odst. 2

Čl. 10 odst. 2

Čl. 5 odst. 3 písm. a) až c)

Čl. 10 odst. 3 písm. a) až c)

---

Čl. 10 odst. 3 písm. d)

Čl. 5 odst. 3 písm. d)

Čl. 10 odst. 3 písm. e)

---

Čl. 10 odst. 3 písm. f)

---

Čl. 10 odst. 4 a 5

Čl. 5 odst. 4 a 5

Čl. 10 odst. 6 a 7

---

Článek 11

---

Článek 12

---

Článek 13

Čl. 6 odst. 1 písm. a) až c)

Čl. 14 odst. 1 písm. a) až c)

---

Čl. 14 odst. 2

Čl. 6 odst. 2

Čl. 14 odst. 3

Článek 7

Článek 15

Čl. 8 odst. 1 a 2

Čl. 26 odst. 1 a 2

---

Čl. 26 odst. 3 až 5

Článek 9

Článek 9

Čl. 10 odst. 1 první pododstavec

Čl. 16 odst. 1

---

Čl. 16 odst. 2 a 3

Čl. 10 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 10 odst. 4

Čl. 10 odst. 2

Čl. 10 odst. 5

Čl. 10 odst. 3

---

Čl. 11 odst. 1

Čl. 48 odst. 1 až 3

Čl. 11 odst. 2

Čl. 46 odst. 1

Čl. 11 odst. 3

Článek 17

Čl. 11 odst. 4

Článek 17, čl. 46 odst. 2 a čl. 48 odst. 4

---

Článek 18

Čl. 12 odst. 1 první pododstavec

Čl. 19 odst. 1

Čl. 12 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 19 odst. 2

Čl. 12 odst. 1 třetí pododstavec

Čl. 19 odst. 3

Čl. 12 odst. 2

Článek 20

Článek 13

Články 7 a 21

Článek 14

Článek 6

---

Články 22 až 25

---

Článek 27

---

Článek 28

Čl. 15 odst. 1

Čl. 29 odst. 1 a 2

Čl. 15 odst. 2

Čl. 29 odst. 3

---

Články 30 až 54 odst. 1

Článek 16

Čl. 54 odst. 2

Článek 17

Článek 55

Článek 18

Článek 56

Článek 19

Článek 57

_____________

(1)Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 42.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. února 2014.
(3)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 25).
(4)Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).
(5)KOM(2008) 465.
(6)Úř. věst. C 140, 29.5.2010, s. 22.
(7)KOM(2011) 287.
(8) Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 213.
(9)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 20013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (Úř. věst. L 181, 28.6.2013, s. 15).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
(12) Úř. věst. C 32, 4.2.2014, s23.
(13) Nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství (Úř. věst. L 227, 1.9.1994, s. 1).
(14) První směrnice Rady ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 1).

Právní upozornění - Ochrana soukromí