Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2013/2157(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0084/2014

Předložené texty :

A7-0084/2014

Rozpravy :

PV 25/02/2014 - 4
CRE 25/02/2014 - 4

Hlasování :

PV 25/02/2014 - 5.19
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0128

Přijaté texty
PDF 331kWORD 80k
Úterý, 25. února 2014 - Štrasburk
Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2014
P7_TA(2014)0128A7-0084/2014

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. února 2014 o Evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2014 (2013/2157(INI))

Evropský parlament,

—  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 136 ve spojení s čl. 121 odst. 2 této smlouvy,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(1),

—  s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států(2),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně(3),

—  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(4),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy(5),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně(6),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování(7),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. prosince 2012 nazvané „Akční plán pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům“ (COM(2012)0722),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně(8),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi(9),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2013(10),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2013 o roční analýze růstu na rok 2014 (COM(2013)0800),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2013 o boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a daňovým rájům(11),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o výzvě k jasným a závazným opatřením na potírání daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem v EU(12),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o přípravách na zasedání Evropské rady (19.–20. prosince 2013)(13),

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Rozpočtového výboru (A7-0084/2014),

A.  vzhledem k tomu, že podle poslední prognózy Komise z loňského podzimu se do eurozóny pomalu vrací růst reálného HDP, který má v roce 2014 dosáhnout 1,1 %, nezaměstnanost se má snížit a inflace zůstat značně pod úrovní 2 %;

B.  vzhledem k tomu, že růst na nově vznikajících trzích stagnuje, zatímco v USA je i nadále velmi výrazný a v Japonsku pozitivní;

C.  vzhledem k tomu, že ve dnech 20.–22. ledna 2014 uspořádal Parlament setkání na vysoké úrovni s poslanci vnitrostátních parlamentů (v rámci evropského parlamentního týdne), aby projednal roční analýzu růstu na rok 2014 a obecné cíle hospodářské politiky pro růst a pracovní místa s cílem více zohlednit účinnost politik a případné účinky přelivů v rámci EU;

D.  vzhledem k tomu, že Komise uznává, že většina z cílů strategie Evropa 2020 nebude splněna ani podle nejoptimističtějších scénářů;

E.  vzhledem k tomu, že Parlament uvítal zavedení nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost jako součást úsilí o posílení rámce správy;

1.  konstatuje, že v EU dochází k procesu hospodářské obnovy, který je však stále velmi křehký; zdůrazňuje, že je zapotřebí fiskální konsolidace podporující růst a že je nutné pokračovat ve vynakládaném úsilí s cílem zajistit dodržování stávajícího rámce správy ekonomických záležitostí na straně jedné a dosáhnout ve střednědobém a dlouhodobém horizontu udržitelnějšího růstu a pracovních míst na straně druhé;

2.  vítá skutečnost, že byla uznána nezbytnost fiskální konsolidace podporující růst; naléhavě vyzývá Komisi, aby promítla tuto prioritu do konkrétních doporučení členským státům a EU jako celku, včetně těch zemí, které se účastní ekonomických ozdravných programů, aby se nezabývaly pouze fiskální konsolidací, ale také strukturálními reformami, které povedou ke skutečnému, udržitelnému a sociálně vyváženému růstu, zaměstnanosti, posílené konkurenceschopnosti a rostoucí konvergenci;

3.  konstatuje, že zvětšující se rozpětí v úrokových sazbách státních dluhopisů významně snížilo manévrovací prostor v oblasti fiskální politiky v řadě členských států; konstatuje rovněž, že přístup Evropské centrální banky (ECB) k měnové politice napomohl toto rozpětí snížit; konstatuje, že ECB tuto politiku zachová ve střednědobém a dlouhodobém výhledu prostřednictvím „forward guidance“, a přispěje tak k silnějšímu růstu;

4.  konstatuje, že Komise monitoruje plnění cílů Evropa 2020 na vnitrostátní a evropské úrovni ve svých doporučeních pro jednotlivé země, a udržuje si tak větší přehled o stanovených cílech v oblasti zaměstnanosti, výzkumu a vývoje, vzdělávání, chudoby, energie z obnovitelných zdrojů a snižování emisí;

5.  je přesvědčen, že hospodářství EU jako celek musí zvýšit svou nákladovou a nenákladovou konkurenceschopnost v rámci globální ekonomiky, a to zejména posílením hospodářské soutěže na trzích s produkty a se službami s cílem zvýšit produktivitu a účinné využívání zdrojů a snížit ceny, zachováním pracovních nákladů v souladu s produktivitou a zajištěním zmírnění vnitřní makroekonomické nerovnováhy;

6.  bere na vědomí ambiciózní strukturální reformy prováděné v členských státech, které se dostaly do vážných obtíží; vybízí členské státy, aby ve svém úsilí pokračovaly; poukazuje na skutečnost, že je třeba nadále odhodlaně usilovat o strukturální reformy a monitorovat je s cílem zajistit jejich účinnost a navazovat na dosažený pokrok; vybízí k přijetí a provedení programů strukturálních reforem, které podporují sbližování a konkurenceschopnost na vnitrostátní a evropské úrovni, zvyšují udržitelný růst a podporují zaměstnanost; zdůrazňuje význam okamžité a účinné realizace programů a plánů sloužících k boji proti nezaměstnanosti, zejména nezaměstnanosti mladých lidí;

7.  podtrhuje důležitost zahájení či dalšího pokračování procesu soudržných a udržitelných strukturálních reforem pro střednědobou a dlouhodobou stabilitu; zdůrazňuje, že EU nemůže konkurovat pouze snižováním obecných či pracovních nákladů, nýbrž musí také více investovat do výzkumu, inovací a vývoje, vzdělávání a dovedností a nákladové efektivnosti, a to jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni;

8.  opakuje svůj požadavek, aby byl řádným legislativním postupem přijat právní akt týkající se „konvergenčních zásad“, který by na určené období stanovil velmi omezený počet cílů pro nejnaléhavější reformní opatření, a svou žádost, aby členské státy zajistily, že národní programy reforem budou z těchto výše uvedených konvergenčních zásad vycházet a budou ověřeny Komisí; vyzývá členské státy, aby se zavázaly, že své národní programy reforem plně provedou; navrhuje, že by členské státy na tomto základě mohly vstoupit do „konvergenčního partnerství“ s orgány a institucemi EU s možností podmíněného financování reformních činností; znovu konstatuje, že takováto silnější hospodářská spolupráce by měla jít ruku v ruce s finančním mechanismem založeným na pobídkách; domnívá se, že jakékoli další financování nebo nástroje, jako je mechanismus solidarity, musí být nedílnou součástí rozpočtu EU, avšak mimo dohodnuté krytí víceletého finančního rámce (VFR);

9.  vyjadřuje znepokojení nad celkovou zadlužeností veřejného a soukromého sektoru členských států eurozóny; poukazuje na to, že EU potřebuje překonat model růstu založený na nadměrném hromadění dluhů a spotřebě zdrojů;

10.  vyzývá proto členské státy, aby při vytváření koncepce hospodářských politik a reforem věnovaly zvláštní pozornost jejich dopadu na generaci mladých Evropanů a na budoucí generace s cílem nepřipravit mladé lidi o příležitosti již od samého začátku; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí za účelem boje proti dlouhodobým účinkům nezaměstnanosti, a zejména nezaměstnanosti mladých lidí;

11.  oceňuje orgány těch členských států, které úspěšně realizovaly makroekonomické ozdravné programy či programy ve finančním sektoru;

12.  upozorňuje, že nezbytným předpokladem pro úspěch programů finanční pomoci je kombinace solidarity a podmíněnosti, silné vlastnické odpovědnosti a vůle provádět reformy; naléhavě však vyzývá Komisi a členské státy, aby finanční pomoc a ad hoc systém trojky zahrnuly do zdokonalené právní struktury, jež bude v souladu s rámcem EU pro správu ekonomických záležitostí a právem Společenství, a zaručily tak demokratickou odpovědnost;

13.  zdůrazňuje, že proces vytváření hospodářské a měnové unie (EMU) není ještě ani zdaleka dokončen, a připomíná Komisi její povinnosti a závazky týkající se posílení růstu a hospodářské konvergence a posilování konkurenceschopnosti EU; domnívá se, že tohoto úkolu by bylo možné nejlépe dosáhnout, kdyby Komise konečně předložila návrhy na dokončení procesu vytváření EMU v souladu se všemi pokyny uvedenými v jejím návrhu prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie; konstatuje, že dokončení procesu vytváření EMU by mělo být založeno na metodě Společenství;

14.  uznává úspěchy, kterých dosáhla nová a revidovaná finanční nařízení EU při překonávání finanční krize; konstatuje, že dokončení třech pilířů bankovní unie a provedení nových předpisů o kapitálových požadavcích pro banky přispívá k opětovnému ustavení důvěry v odolnost evropského bankovního odvětví;

15.  vítá prohlášení Komise, v němž sděluje, že nejdůležitější prioritou roční analýzy růstu na rok 2014 je vybudování udržitelného, inteligentního a inkluzivního růstu a konkurenceschopnosti vedoucích k tvorbě dalších pracovních míst;

16.  souhlasí s názorem Komise, že členské státy by měly pokračovat v procesu fiskální konsolidace podporující růst; vyzývá členské státy, aby zjednodušily své daňové systémy, snížily daně a příspěvky na sociální zabezpečení, zejména u osob s nízkými a středně vysokými příjmy, a přesunuly zdanění z práce na spotřebu a činnosti poškozující životní prostředí za účelem stimulace růstu, soukromých investic a tvorby pracovních míst, dále aby zefektivnily své konsolidační úsilí a aby zvýšily investice do vzdělávání, výzkumu a vývoje a aktivních politik na trhu práce;

17.  vybízí členské státy provádějící ozdravný program, aby pokračovaly v provádění udržitelných strukturálních reforem podporujících růst, či tyto reformy provádět začaly, a aby zintenzivnily úsilí o dosažení cílů strategie Evropa 2020; vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným ztotožněním členských států majících nadměrný rozpočtový schodek nebo schodek běžného účtu s konkrétními reformami; považuje za nezbytné uplatnit na všechny finanční prostředky na období 2014–2020, které jsou určeny na posílení hospodářského růstu, zaměstnanosti a strategických investic, zejména v souvislosti s Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí, zásadu zaúčtování v předstihu s okamžitým rozdělením;

18.  zdůrazňuje význam sledování a provádění doporučení pro jednotlivé země, mnohostranného dohledu, výměny zkušeností a osvědčených postupů a vzájemných hodnocení coby prostředků pro podnícení rozpravy a vytvoření vzájemného tlaku, jež poskytují směr napomáhající vzniku nezbytného impulzu pro vytváření a přijímání reforem;

19.  opětovně poukazuje na to, že chybějící ambiciózní reformy určené k posílení konkurenceschopnosti evropských ekonomik a k zaručení udržitelnosti systémů sociálního zabezpečení a zdravotní péče nadměrně zatíží budoucí generace; poukazuje rovněž na to, jak je důležitá náprava nadměrného schodku a nerovnováhy běžného účtu;

20.  opětovně poukazuje na to, že v prostředí nízkého růstu vykazují státní a finanční instituce přetrvávající slabiny;

21.  zdůrazňuje, že strukturální reformy musí být provázeny dlouhodobými investicemi do vzdělávání, výzkumu, inovací a udržitelné energetiky; je přesvědčen, že partnerství veřejného a soukromého sektoru lze také považovat za nástroje na podporu investic a na dosažení inteligentního a udržitelného růstu, jež doplňují programy veřejných investic;

22.  požaduje přijetí výraznějších a důslednějších opatření na základě komplexního akčního plánu Komise s cílem posílit boj proti daňovým únikům; naléhavě vyzývá Komisi, aby do strategie Evropa 2020 začlenila hmatatelné a měřitelné cíle;

23.  zdůrazňuje, že přístup k financování, který je obtížný zvláště pro malé a střední podniky, je jednou z největších překážek růstu v EU; domnívá se, že by měl existovat větší počet alternativ bankovního financování, které by mohly vzniknout efektivnějším rozdělováním kapitálu v rámci kapitálových trhů, podněcováním dlouhodobých investic a plným využitím nových inovačních finančních nástrojů EU určených na podporu přístupu malých a středních podniků ke kapitálovým trhům; je toho názoru, že dokončení bankovní unie by mělo zlepšit přístup k finančním prostředkům a vytvořit rovné podmínky tohoto přístupu ze strany malých a středních podniků; zdůrazňuje, že je zapotřebí dále omezovat administrativní zátěž malých a středních podniků a při vytváření regulačních režimů soustavně zohledňovat zásadu proporcionality; je přesvědčen, že Evropská investiční banka (EIB) může hrát ještě aktivnější úlohu při poskytování přístupu k finančním prostředkům pro reálnou ekonomiku; domnívá se, že návrhy týkající se financování ze strany EIB předložené během posledních zasedání Rady, zejména v souvislosti s financováním malých a středních podniků, mohou a mají být ambicióznější;

24.  zdůrazňuje, že pro posílení růstu v EU je důležité dotvoření jednotného trhu; je přesvědčen, že členské státy a Komise svůj závazek týkající se dotváření jednotného trhu neplní;

25.  podtrhuje, že neexistence řádně fungujícího vnitřního trhu práce a udržitelného přístupu k přistěhovalectví brzdí růst v EU; zdůrazňuje makroekonomické výhody, které pro členské státy plynou z modernizace jejich pracovních trhů, a vybízí Komisi a členské státy, aby zvážily konkrétní opatření na posílení úspěšného společného pracovního trhu založeného na volném pohybu pracovníků, efektivních rovných podmínkách a zásadě sociální konvergence směrem nahoru, stejně jako moderní, přiměřenou a inkluzivní přistěhovaleckou politiku jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni;

26.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu objasnila, jaká konkrétní opatření hodlá přijmout k usnadnění a dosažení svých cílů zvýšení udržitelného růstu a posílení konkurenceschopnosti;

27.  domnívá se, že celkově není roční analýza růstu dostatečně podrobná a není v ní uvedeno, jakými prostředky má být dosaženo jejích cílů;

28.  bere na vědomí zprávu mechanismu varování; konstatuje, že vnitřní nerovnováha v ekonomice EU se postupně zmenšuje; upozorňuje také na vnější nerovnováhu, včetně nadměrných vnějších přebytků a snížení podílu na vývozním trhu ve většině členských států;

29.  poukazuje na skutečnost, že cílem postupu uplatňovaného při makroekonomické nerovnováze je zabránit tomu, aby docházelo k negativním přelivům do ostatních členských států eurozóny v důsledku špatně koncipovaných vnitrostátních politik; je znepokojen tím, že Komise ve své interpretaci srovnávacího přehledu nebere dostatečně v potaz skutečnost, že eurozóna a do ní zahrnuté členské státy jsou vzájemně provázanými a otevřenými ekonomikami;

30.  bere na vědomí posouzení Komise, podle něhož se řada důležitých makroekonomických nerovnováh napravuje; zdůrazňuje, že Komise by v zájmu dalšího posílení celkové konkurenceschopnosti EU měla sledovat především schodek běžného účtu jednotlivých členských států ve vztahu ke zbytku eurozóny;

31.  je znepokojen tím, že většina členských států i nadále ztrácí svůj podíl na celosvětových trzích a jejich čistá investiční pozice vůči zahraničí je vysoce záporná; lituje toho, že další důležité znaky, které významně ovlivňují konkurenceschopnost, jako jsou jednotkové kapitálové náklady, zatím nejsou součástí srovnávacího přehledu makroekonomické nerovnováhy, a to navzdory opakovaným žádostem Parlamentu;

32.  je i nadále znepokojen nedostatečným tempem snižování nadměrné úrovně soukromého dluhu; poukazuje na skutečnost, že se jedná o problém nejen z hlediska finanční stability, ale i ohrožující růstový potenciál EU;

33.  upozorňuje, že pokračující situace mimořádně nízkých úrokových sazeb na výnosové křivce je důvodem ke znepokojení v souvislosti se soukromými úsporami a penzijním pojištěním evropských občanů;

34.  bere na vědomí první hodnocení návrhů rozpočtových plánů členských států provedené Komisí; podtrhuje, že přezkoumávání návrhů rozpočtových plánů přispěje k lepšímu mnohostrannému dohledu a sledování rozpočtové situace členských států;

35.  je znepokojen skutečností, že pouze dva členské státy splnily svůj střednědobý cíl; vyzývá členské státy, aby vzhledem k tomu, že v členských státech neplnících požadavky je nezbytná konsolidace podporující růst, pokračovaly ve svých snahách a v případě potřeby je zesílily;

36.  zdůrazňuje, že evropský semestr nesmí žádným způsobem ohrožovat výsady Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů; zdůrazňuje, že by měla existovat jasná hranice mezi pravomocemi EU a členských států a že Parlament je odpovědným orgánem na úrovni Unie; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila řádnou oficiální účast Parlamentu ve všech fázích procesu evropského semestru, a posílila tak demokratickou legitimitu přijatých rozhodnutí;

37.  zdůrazňuje, že je třeba posílit demokratickou odpovědnost Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů, pokud jde o podstatné prvky fungování eurozóny, jako jsou evropský mechanismus stability, rozhodnutí Euroskupiny a monitorování a hodnocení programů finanční pomoci; žádá Komisi, aby provedla a zveřejnila následná interní hodnocení svých doporučení a účasti v trojce;

38.  zdůrazňuje, že hlavním problémem v některých členských státech je skutečnost, že roztříštěnost finančních trhů vede k nedostatku financování a vyšším nákladům na financování, zejména pro malé a střední podniky; domnívá se, že by si ECB měla zachovat proaktivní úlohu, pokud jde o odstranění této roztříštěnosti, a domnívá se, že EIB může ještě více podporovat financování malých a středních podniků, podnikání, vývozů a inovací, jež jsou pro hospodářskou obnovu klíčové;

Rozpočet EU

39.  konstatuje, že roční analýza růstu na rok 2014 se liší od vydání z roku 2013 pouze nepatrně; opět tedy vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise nepředložila nové návrhy týkající se role, kterou může hrát rozpočet EU při stimulaci růstu a tvorby pracovních míst, aby bylo dosaženo cílů strategie Evropa 2020;

40.  lituje skutečnosti, že Komise Parlamentu neposkytla vyčerpávající zprávu o provádění Paktu pro růst a zaměstnanost dohodnutého v červnu 2012;

41.  vyzývá Evropskou komisi, aby poskytovala pravidelně aktualizované zprávy o provádění nových programů, které umožní srovnání mezi členskými státy, a dovolí tak, aby se rozpočtový orgán s ohledem na rozpoznatelné tendence kvalifikovaněji rozhodoval, pokud jde o výdajové priority;

42.  zdůrazňuje skutečnost, že jedním ze zásadních problémů rozpočtu EU zůstává nízká výše prostředků na platby a nízký strop plateb, což má obzvláště negativní dopad na hospodářské oživení, neboť pozdní platby jsou škodlivé především pro přímé příjemce; zdůrazňuje nadto, že takto nízká výše plateb v rozpočtu EU na rok 2014 je v naprostém rozporu s opatřeními, na nichž se dohodli spolutvůrci právních předpisů, totiž zvýšit dočasně míru spolufinancování ze strany EU u programů EU ve sdíleném řízení v těch členských státech, které čelí vážným obtížím v souvislosti s jejich finanční stabilitou, nebo jimž tyto obtíže hrozí; připomíná, že s ohledem na provádění programů je nezbytné zajistit řádný postup plateb, čímž se zabrání veškerému převádění neúměrně velkého objemu neuhrazených závazků do rozpočtu na rok 2015, a eventuelně k tomuto účelu využít různých mechanismů flexibility obsažených v nařízení o VFR; hodlá pokračovat v hloubkové kontrole celkové situace v oblasti plateb, zejména pokud jde o velmi vysokou úroveň plateb, jichž je stále zapotřebí k dokončení programů předchozího VFR;

43.  opětovně lituje skutečnosti, že členské státy nadále považují svůj příspěvek do rozpočtu EU za proměnnou upravitelnou podle jejich úsilí o konsolidaci, což následně vede k umělému snížení objemu plateb dostupných v rozpočtu EU; vyzývá Komisi, aby při posuzování rozpočtových plánů členských států vzala tento opakující se a nebezpečný trend plně v úvahu a aby navrhla konkrétní opatření, jak jej zvrátit;

44.  připomíná svůj názor, že fiskální situaci členských států lze zlepšit pomocí nového systému vlastních zdrojů k financování rozpočtu Unie, díky kterému dojde ke snížení příspěvků založených na hrubém národním důchodu, takže členské státy budou moci naplnit své konsolidační úsilí, aniž by ohrozily financování ze strany EU na podporu investic do hospodářského oživení a do reformních opatření; zdůrazňuje proto význam, který přikládá činnosti nové skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, jež by měla vést ke skutečné reformě financování EU;

45.  znovu opakuje, že silnější hospodářská spolupráce by měla jít ruku v ruce s mechanismem založeným na pobídkách; domnívá se, že jakékoli další financování nebo nástroje, jako je mechanismus solidarity, musí být nedílnou součástí rozpočtu EU, avšak mimo dohodnuté krytí VFR;

o
o   o

46.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Evropské centrální bance.

(1) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12.
(2) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.
(3) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8.
(4) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33.
(5) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.
(6) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1.
(7) Přijaté texty, P7_TA(2013)0036.
(8) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11.
(9) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1.
(10) Přijaté texty, P7_TA(2013)0447.
(11) Přijaté texty, P7_TA(2013)0205.
(12) Přijaté texty, P7_TA(2013)0593.
(13) Přijaté texty, P7_TA(2013)0597.

Právní upozornění - Ochrana soukromí