Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2012/0340(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0460/2013

Předložené texty :

A7-0460/2013

Rozpravy :

PV 25/02/2014 - 17
CRE 25/02/2014 - 17

Hlasování :

PV 26/02/2014 - 9.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0158

Přijaté texty
PDF 562kWORD 173k
Středa, 26. února 2014 - Štrasburk
Přístupnost internetových stránek subjektů veřejného sektoru ***I
P7_TA(2014)0158A7-0460/2013
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. února 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru (COM(2012)0721 – C7-0394/2012 – 2012/0340(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0721),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0394/2012),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. května 2013(1),

—  s ohledem na konzultace s Výborem regionů,

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0460/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 116.


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. února 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/…/EU o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru a internetových stránek provozovaných subjekty vykonávajícími veřejné úkoly [pozm. návrh 1]
P7_TC1-COD(2012)0340

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 114 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem(2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Trend směrem k digitální společnosti poskytuje uživatelům nové způsoby přístupu k informacím a službám. Poskytovatelé informací a služeb, mezi něž patří subjekty veřejného sektoru, stále více využívají internet k vytváření, shromažďování a poskytování široké škály informací a služeb on-line, které mají pro veřejnost zásadní význam. V této souvislosti je velmi důležité zabezpečení předávání informací a ochrana osobních údajů. [pozm. návrh 2]

(2)  Přístupnost internetových stránek se zakládá na zásadách a postupech, které mají být při tvorbě internetových stránek dodržovány, aby byl obsah těchto stránek přístupný pro všechny uživatele, zejména osoby s funkčním omezením, včetně osob se zdravotním postižením. Obsah internetových stránek zahrnuje textové i netextové informace a dále stahování formulářů a dvoustrannou interakci, např. zpracování digitálních formulářů, ověřování pravosti a transakce, jako je vyřizování záležitostí a plateb. [pozm. návrh 3]

(2a)  Přístupnost internetových stránek, konkrétně závazek, že všechny veřejné internetové stránky budou do roku 2010 přístupné, je součástí ministerského prohlášení z Rigy ze dne 11. června 2006 k tématu začleňování občanů do informační společnosti („e-Inclusion“). [pozm. návrh 4]

(2b)  Ačkoliv se tato směrnice nevztahuje na internetové stránky orgánů a institucí Unie, tyto orgány a instituce by měly splňovat požadavky uvedené v této směrnici a jít příkladem, pokud jde o osvědčené postupy. [pozm. návrh 5]

(3)  Ve svém sdělení ze dne 15. prosince 2010 nazvaném „Evropský Akční plán „eGovernment“ na období 2011–2015(3) vypracovaný Komisí 2011–2015 – Využívání IKT na podporu inteligentní, udržitelné a inovativní veřejné správy“ Komise vyzývá k rozvoji služeb elektronické správy, které zajišťují začlenění a dostupnost. Současně je nutné vynaložit větší úsilí na efektivní provádění politiky „e-Inclusion“, jejímž cílem je zmírnit rozdíly ve využívání informačních a komunikačních technologií (IKT) a prosazovat jejich využívání k překonávání problému vyloučení a ke zlepšení hospodářské výkonnosti, pracovních příležitostí, kvality života, sociálního zapojení a sociální soudržnosti, včetně demokratických konzultací. [pozm. návrh 6]

(4)  Ve svém sdělení ze dne 19. května 2010 nazvaném „Digitální agenda pro Evropu“(4), iniciativě strategie Evropa 2020, Komise oznámila, že internetové stránky veřejného sektoru (a internetové stránky poskytující základní služby občanům) by měly být plně přístupné do roku 2015. [pozm. návrh 7]

(4a)  Seniorům hrozí digitální vyloučení vzhledem k faktorům, kterými jsou např. nedostatečné schopnosti v oblasti IKT a přístup k internetu. Sdělení Komise ze dne 8. listopadu 2011 nazvané „Evropská iniciativa i2010 pro začleňování občanů do informační společnosti („e-Inclusion“) - Být součástí informační společnosti“ se snaží zajistit, aby všechny skupiny uživatelů měly co nejlepší možnosti, pokud jde o používání internetu a obeznámení se s IKT. Digitální agenda pro Evropu navrhuje sérii opatření za účelem podpory používání nových IKT ze strany znevýhodněných skupin, jako jsou senioři. [pozm. návrh 8]

(5)  Rámcový program pro výzkum a inovace (Horizon 2020)(5) a Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME)(6) podporují výzkum a vývoj technologických řešení problémů v oblasti přístupnosti.

(6)  Ratifikací úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením (dále jen „úmluva OSN“) se většina členských států a Unie při jejím uzavření zavázaly „k zajištění přístupu osob se zdravotním postižením mimo jiné k informačním a komunikačním technologiím na rovnoprávném základě s ostatními“ a „k přijetí vhodných opatření […] na podporu přístupu osob se zdravotním postižením k novým informačním a komunikačním technologiím a systémům, včetně internetu“.

(6a)  V souladu s úmluvou OSN by se základem pro rozvoj nových technologií měl stát univerzální design. [pozm. návrh 9]

(7)  Sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2010 nazvané „Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020(7) 2010-2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu“, jež si klade za cíl odstranit překážky, které osobám se zdravotním postižením brání v rovnocenné účasti ve společnosti, vychází z úmluvy OSN a obsahuje opatření v několika prioritních oblastech, včetně přístupnosti internetu, s cílem „zajistit přístupnost zboží, služeb (včetně veřejných) a pomůcek pro osoby se zdravotním postižením“. [pozm. návrh 10]

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013(8), obsahuje ustanovení týkající se přístupnosti IKT. Nezabývá se však podrobně tématem přístupnosti internetových stránek.

(8a)  V usnesení ze dne 25. října 2011(9) Evropský parlament zdůraznil, že inovativní ekonomiky založené na znalostech se nemohou rozvíjet bez obsahů a forem přístupných pro osoby se zdravotním postižením, na něž se vztahují právně závazné předpisy, například bez internetových stránek přístupných zrakově postiženým a titulků označeného obsahu pro sluchově postižené, včetně služeb hromadných sdělovacích prostředků, a bez služeb poskytovaných online pro osoby používající znakovou řeč, bez aplikací inteligentních telefonů a hmatových a zvukových pomůcek ve veřejných médiích. [pozm. návrh 11]

(8b)  Digitální agenda pro Evropu zdůrazňuje význam pozitivních kroků na pomoc osobám se zdravotním postižením v přístupu ke kulturnímu obsahu jako základnímu prvku k plnému požívání evropského občanství a jejím cílem je plná realizace memoranda o porozumění o přístupu k digitálním technologiím pro osoby s postižením. Tvorba dokumentů zveřejňovaných na stránkách veřejného sektoru, jako jsou například zprávy, knihy, legislativní akty, které mají být plně přístupné, společně s podporou soukromého sektoru, jež se vyžaduje v zájmu stimulace investic do této oblasti, by mohla k tomuto cíli významně přispívat a podporovat rozvoj dovedností a příležitostí subjektů poskytujících služby v rámci Unie. [pozm. návrh 12]

(9)  Rychle rostoucí trh přístupnosti internetových stránek tvoří řada hospodářských subjektů, k nimž patří subjekty zabývající se tvorbou internetových stránek nebo vývojem softwarových nástrojů k vytváření, spravování a testování internetových stránek, dále subjekty zabývající se vývojem uživatelských nástrojů, například internetových prohlížečů a souvisejících pomocných technologií, subjekty provádějící ověřovací služby a, poskytovatelé odborné přípravy a kanály sociální komunikace, které jsou součástí internetových stránek. V této souvislosti je velmi důležité úsilí vynakládané v rámci Velké koalice pro digitální pracovní místa, která navazuje na balíček týkající se zaměstnanosti, oslovuje odborníky v oblasti IKT a jejímž cílem je reagovat na rozdíly v dovednostech, včetně gramotnosti a pracovních dovedností v odvětví IKT. [pozm. návrh 13]

(10)  Několik členských států přijalo opatření vycházející z mezinárodně používaných pokynů pro navrhování přístupných internetových stránek, ale poskytnuté rady často odkazují na různé verze nebo úrovně souladu s uvedenými pokyny, nebo byly na vnitrostátní úrovni provedeny technické změny.

(11)  Dodavatelé v oblasti přístupnosti internetu zahrnují velký počet malých a středních podniků. Rozdíly ve specifikacích a předpisech týkajících se přístupnosti internetových stránek odrazují dodavatele, a zejména malé a střední podniky, od podnikání mimo své vlastní národní trhy. Jejich konkurenceschopnosti a růstu brání dodatečné výdaje, které by museli vynaložit na vývoj a uvádění výrobků a služeb souvisejících s přeshraniční přístupností internetových stránek na trh.

(11a)  Záruka neutrality sítě je zásadní pro to, aby internetové stránky veřejného sektoru zůstaly dostupné nyní i v budoucnu a aby byl internet otevřený. [pozm. návrh 14]

(12)  Zákazníci jsou při nákupu internetových stránek a souvisejících výrobků a služeb vystaveni vysokým cenám za poskytování služeb nebo jsou v důsledku omezené hospodářské soutěže závislí na jediném dodavateli. Dodavatelé často upřednostňují autorsky chráněné „normy“ nebo jejich varianty, což později omezuje prostor pro interoperabilitu uživatelských aplikací a neomezený přístup k obsahu internetových stránek v celé Unii. Nejednotnost vnitrostátních předpisů snižuje přínos, který by přineslo vyměňování zkušenosti s reagováním na společenský a technologický vývoj s vnitrostátními a mezinárodními kolegy.

(13)  Je nezbytné, aby se na základě dohody o požadavcích na přístupnost k internetovým stránkám subjektů veřejného sektoru a k internetovým stránkám provozovaným subjekty, které vykonávají veřejné úkoly, sbližovaly vnitrostátní opatření na úrovni Unie, a tím se zabránilo roztříštěnosti. Tvůrci internetových stránek by tak získali větší jistotu a rovněž by se posílila interoperabilita. Použijí-li Členské státy by při zadávání zakázek týkajících se obsahu internetových stránek měly podporovat stanovování přiměřených a interoperabilních požadavků na přístupnost k internetovým stránkám. Technologicky neutrální požadavky na přístupnost internetových stránek nebudou na překážku, které jsou technologicky neutrální, nebude to bránit inovacím, naopak dokonce by je to mohlo mohly podpořit. [pozm. návrh 15]

(14)  Harmonizovaný přístup by měl též subjektům veřejného sektoru a podnikům v Unii umožnit získat hospodářské a sociální výhody plynoucí z rozšíření služeb poskytovaných on-line, díky němuž osloví více občanů a zákazníků. To by mělo zvýšit potenciál vnitřního trhu s produkty a službami spojenými s přístupností internetových stránek internetových stránek a napomoci k dokončení jednotného digitálního trhu. Výsledný růst toho trhu by měl podnikům umožnit přispět k hospodářskému růstu a vytváření pracovních příležitostí v Unii. Posílením vnitřního trhu by se měly investice do Unie stát přitažlivější. Státy by měly těžit z levnějšího poskytování přístupu k internetovým stránkám. [pozm. návrh 16]

(15)  Občané by měli mít prospěch z širšího přístupu k službám veřejného sektoru on-line a měli by mít přístup ke zpravodajskému, kulturnímu a zábavnímu obsahu, jenž jim umožní plné začlenění na sociální i profesní úrovni, a měli by obdržet služby a informace, které jim usnadní požívat každodenní život a požívání jejich práv v rámci Unie, zejména práva svobodně se pohybovat a pobývat na území Unie, práva na přístup k informacím a svobody usazování a volného pohybu služeb. [pozm. návrh 17]

(15a)  Význam online služeb v naší společnosti stále roste. Internet je nezbytným nástrojem pro přístup k informacím, vzdělávání a pro angažovanost ve společnosti. V zájmu sociálního začleňování by tudíž měla být všem zajištěna přístupnost internetových stránek subjektů veřejného sektoru a stejně tak stránek, které zajišťují základní služby pro veřejnost, například hlavních zpravodajských stránek a mediaték, bankovních služeb (internetové bankovnictví), informací a služeb zájmových skupin atd. [pozm. návrh 18]

(16)  Požadavky na přístupnost k internetovým stránkám vymezené v této směrnici jsou z hlediska technologií neutrální. Uvádějí pouze, které základní funkce musí být splněny, aby uživatel mohl samostatně vnímat, orientovat se, zacházet, interagovat, číst nebo chápat internetovou stránku a její obsah. Neupřesňují však, jak toho má být dosaženo nebo jakou technologii je třeba zvolit pro konkrétní internetovou stránku, informaci on-line nebo aplikaci. Jako takové nemohou být tyto požadavky na překážku inovaci.

(17)  Interoperabilita související s přístupností internetových stránek by měla být založena na obecně přijatých a používaných specifikacích, které zajišťují co největší slučitelnost internetového obsahu se současnými a budoucími uživatelskými aplikacemi a pomocnými technologiemi. Konkrétně by měl internetový obsah poskytnout uživatelským aplikacím společné vnitřní kódování přirozeného jazyka, struktur, vztahů a sekvencí, jakož i údajů jakýchkoli vestavěných součástí uživatelského rozhraní. Interoperabilita tak přinese prospěch uživatelům, protože jim umožní, aby k přístupu na internetové stránky kdekoli využili své uživatelské aplikace, a navíc mohou mít prospěch z většího výběru a nižších cen v celé Unii. Interoperabilita by prospěla také dodavatelům a odběratelům produktů a služeb souvisejících s přístupností internetových stránek.

(18)  Jak je zdůrazněno v Digitální agendě pro Evropu, při podporování trhů s internetovým obsahem by měly svou úlohu hrát veřejné orgány. Vlády mohou stimulovat trhy s internetovým obsahem tím, že zpřístupní informace veřejného sektoru za transparentních, účinných a nediskriminačních podmínek. Je to důležitým zdrojem možného růstu inovačních služeb on-line.

(18a)  Veřejné orgány členských států by měly mít možnost požadovat, aby byly určité internetové stránky provozovány na serverech umístěných v Unii, aby se předešlo špionáži ze strany subjektů mimo Unii nebo úniku informací a aby bylo zajištěno, že subjekty mimo Unii nebudou moci ukončit služby, které jsou důležité z bezpečnostních důvodů. [pozm. návrh 19]

(19)  Tato směrnice by se měla zaměřit na zajištění toho, aby všechny subjekty veřejného sektoru a subjekty vykonávající veřejné úkoly plně zpřístupnily své internetové stránky určité typy svých internetových stránek, které jsou pro veřejnost zásadní, podle společných požadavků. Tyto druhy byly určeny ve srovnání v oblasti elektronické správy provedeném v roce 2001(10) a byly použity jako základ pro osobám se zdravotním postižením, tak aby tyto osoby mohly žít nezávisle a plně se podílet na všech stránkách života, jak stanoví úmluva OSN. Seznam uvedený typů internetových stránek provozovaných subjekty vykonávajícími veřejné úkoly, na něž se vztahuje tato směrnice, je uveden v příloze. Lhůty pro provedení požadavků této směrnice by měly být odstupňovány tak, aby bylo možné rozšířit pole působnosti na veškeré internetové stránky subjektů veřejného sektoru, které poskytují služby přímo veřejnosti. [pozm. návrh 20]

(20)  Tato směrnice stanoví požadavky na přístupnost k některým typům internetových stránek ke všem internetovým stránkám subjektů veřejného sektoru a k internetovým stránkám provozovaných subjekty, které vykonávají veřejné úkoly. V zájmu usnadnění souladu dotčených internetových stránek s uvedenými požadavky a pro účely stanovení podrobných technických specifikací u těchto požadavků je nezbytné u dotčených internetových stránek, které splňují harmonizované normy, jež jsou vypracovány a zveřejněny Úředním věstníku Evropské unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012(11) o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí č. 87/95/EHS a rozhodnutí č. 1673/2006/ES, stanovit předpoklad souladu. Podle uvedeného nařízení mohou členské státy a Evropský parlament vznést námitku proti harmonizovaným normám, pokud se domnívají, že normy zcela nesplňují požadavky na přístupnost internetových stránek stanovené v této směrnici. [pozm. návrh 21]

(21)  Komise již vydala pověření M/376(12) evropským normalizačním organizacím, aby vytvořily evropskou normu stanovující funkční požadavky na přístupnost pro produkty a služby informačních a komunikačních technologií, včetně internetového obsahu, které by mohly být použity při veřejných zakázkách, jakož i pro jiné účely například pro zakázky v soukromém sektoru. Za tímto účelem se požaduje, aby evropské normalizační organizace úzce spolupracovaly s příslušnými fóry a konsorcii pro odvětvové normy, včetně World Wide Web Consortium (W3C WAI/). Z výsledků této práce by měla vycházet harmonizovaná norma, jejímž účelem by bylo poskytnout předpoklad souladu s požadavky na přístupnost internetových stránek stanovenými v této směrnici.

(21a)  V průběhu příprav a možných budoucích revizí příslušných evropských a harmonizovaných norem by příslušné evropské normalizační organizace měly být důrazně vybízeny k zajištění souladu s příslušnými mezinárodními normami (v současné době je to ISO/IEC 40500), aby se tak zabránilo fragmentaci nebo právní nejistotě. [pozm. návrh 22]

(22)  Do doby, než budou odkazy na tuto harmonizovanou normu nebo její části zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, by měl být stanoven předpoklad souladu s požadavky na přístupnost internetových stránek pro dotčené internetové stránky, které splňují evropské normy nebo jejich části, které stanovila Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Kandidátem pro takovou harmonizovanou normu by mohla být evropská norma, která by měla být přijata na základě mandátu M/376.

(23)  Pro případ, že není k dispozici tato evropská norma, by měl být stanoven předpoklad souladu s požadavky na přístupnost internetových stránek pro dotčené internetové stránky, které splňují ty části mezinárodní normy ISO/IEC 40500:2012, které zahrnují Kritéria úspěchu a požadavky pro úroveň souladu AA. Mezinárodní norma ISO/IEC 40500:2012 je naprosto stejná jako původní pokyny pro přístupnost internetového obsahu 2.0. Zúčastněné strany na mezinárodní i evropské úrovni obecně uznávají, že Kritéria úspěchu a požadavky pro úroveň souladu AA (Success Criteria and Requirements for Level AA conformance) stanovené pro internetové stránky ve verzi 2.0 pokynů pro přístupnost internetového obsahu (Web Content Accessibility Guidelines – WCAG 2.0) od konsorcia W3C zajišťují základ pro přiměřené specifikace pro přístupnost internetových stránek. Bylo to zdůrazněno také v závěrech Rady o dostupné informační společnosti ze dne 31. března 2009.

(24)  Soulad s požadavky na přístupnost internetových stránek by měl být neustále sledován, od původní tvorby dotčené internetové stránky subjektů veřejného sektoru po všechny následné aktualizace jejího obsahu. Vhodným způsobem, jak zajistit, aby plnění požadavků na přístupnost internetových stránek bylo sledováno a důrazně prosazováno, je jmenovat příslušný orgán v každém členském státě orgánem odpovědným za prosazování požadavků a současně úzce zapojit zúčastněné strany zřízením mechanismu pro podávání stížností v případech, kdy požadavky nejsou plněny. Harmonizovaná metodika sledování by zahrnovala způsob, jak jednotně ve všech členských státech ověřit míru souladu dotčené internetové stránky s požadavky na přístupnost internetových stránek, dále výběr reprezentativních vzorků a četnost sledování. Členské státy by měly každoročně každé dva roky podávat zprávu o výsledcích sledování a obecněji o seznamu opatření přijatých k provádění této směrnice. [pozm. návrh 23]

(24a)  První metodika průběžného sledování souladu daných internetových stránek s požadavky na přístupnost internetových stránek by měla být přijata formou prováděcích aktů nejpozději rok po vstupu této směrnice v platnost. [pozm. návrh 24]

(25)  Díky harmonizovanému rámci by se měly omezit překážky podnikání na vnitřním trhu pro odvětví tvorby internetových stránek a zároveň by se pro vlády a jiné subjekty měly snížit náklady na produkty a služby související s přístupností internetových stránek, což by přispělo k hospodářskému růstu a zaměstnanosti. [pozm. návrh 25]

(26)  Za účelem zajištění, aby internetové stránky byly přístupné v souladu s požadavky na přístupnost internetových stránek stanovenými touto směrnicí a aby tyto požadavky byly jednoznačné a srozumitelné pro subjekty zapojené do provádění směrnice, včetně externích tvůrců internetových stránek a interních zaměstnanců subjektů veřejného sektoru a jiných subjektů vykonávajících veřejné úkoly, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby tam, kde je to vhodné, dále tyto požadavky specifikovala, aniž by je měnila, a aby určila evropskou normu evropské normy nebo její jejich části, které by v případě chybějících harmonizovaných norem stanoví stanovily předpoklad souladu s požadavky na přístupnost internetových stránek pro dotčené internetové stránky, které splňují tyto normy nebo jejich části a změnit přílohu Ia v závislosti na technologickém pokroku. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 26]

(27)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení příslušných ustanovení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Přezkumné řízení by mělo být použito pro stanovení metodiky, kterou by členské státy měly používat ke sledování souladu dotčených internetových stránek s těmito požadavky. Pro stanovení vzorových prohlášení o přístupu a opatření pro podávání zpráv členskými státy Komisi by měl být použit poradní postup. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(13).

(28)  Jelikož cíle této směrnice, totiž vytvoření harmonizovaného trhu pro přístupnost internetových stránek subjektů veřejného sektoru, nemůže být a stránek provozovaných subjekty vykonávajícími veřejné úkoly, sice nelze uspokojivě dosaženo dosáhnout na úrovni členských států, protože je k tomu zapotřebí harmonizace různých pravidel, která v současnosti existují v rámci jejich právních systémů, a může jej tedy být ale lze jej lépe, z důvodu jeho rozsahu a účinků, dosaženo dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné. Přijetí harmonizovaného přístupu k přístupnosti internetových stránek v celé Unii by snížilo náklady podnikům, které vyvíjejí internetové stránky, a tudíž i subjektům veřejného sektoru, jež jejich služby využívají. Přístup k informacím a službám poskytovaným prostřednictvím internetových stránek bude v budoucnu pro výkon základních práv občanů, včetně přístupu k zaměstnání, čím dál důležitější, [pozm. návrh 27]

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  Cílem této směrnice je sblížení právních a správních předpisů členských států týkajících se přístupnosti obsahu internetových stránek subjektů veřejného sektoru a internetových stránek provozovaných subjekty vykonávajícími veřejné úkoly, pro všechny uživatele, zejména osoby s funkčním omezením včetně osob se zdravotním postižením a seniory. [pozm. návrh 28]

1a.  Podle úmluvy OSN zahrnují osoby se zdravotním postižením osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které může v interakci s různými překážkami bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnocenném základě s ostatními. [pozm. návrh 29]

2.  Tato směrnice stanoví pravidla, podle nichž členské státy zpřístupní funkce a obsah:

a)  internetových stránek, které provozují subjekty veřejného sektoru, a

b)  a jejichž typy internetových stránek provozovaných dalšími subjekty vykonávajícími veřejné úkoly, které jsou uvedeny v příloze Ia.

Členské státy mohou rozšířit působnost této směrnici i na takové druhy veřejných úkolů, které nejsou uvedeny v příloze Ia. [pozm. návrh 30]

3.  Členské státy mohou rozšířit působnost jsou vybízeny k rozšiřování působnosti této směrnice na jiné typy internetových stránek veřejného sektoru, než které jsou uvedeny v odstavci 2. [pozm. návrh 31]

3a.  Členské státy mohou rozhodnout, že tuto směrnici nebudou uplatňovat na mikropodniky definované v doporučení Komise 2003/361/ES(14), pokud vykonávají druhy veřejných úkolů uvedené v příloze Ia této směrnice. [pozm. návrh 32]

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se použijí následující definice:

(-1a) „Subjektem veřejného sektoru“ se rozumí státní, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty podle definice v čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU(15) a sdružení vytvořená jedním nebo několika takovými orgány nebo jedním nebo několika takovými veřejnoprávními subjekty. [pozm. návrh 33]

(-1b) „Internetovými stránkami, které provozují subjekty veřejného sektoru,“ se rozumí internetové stránky, které jsou vytvářeny, zajišťovány, udržovány či spolufinancovány subjekty veřejného sektoru nebo spolufinancovány z finančních prostředků Unie. [pozm. návrh 34]

(-1c) „Internetovými stránkami provozovanými subjekty, které vykonávají veřejné úkoly,“ se rozumí internetové stránky provozované subjekty, které vykonávají ty druhy veřejných úkolů, jež jsou uvedeny v příloze Ia. [pozm. návrh 35]

1)  „Dotčenými internetovými stránkami“ se rozumí ty stránky všechny verze stránek, které jsou uvedené v čl. 1 odst. 2 této směrnice, včetně verzí, které jsou vytvořeny tak, aby byly přístupné prostřednictvím mobilního zařízení nebo jakéhokoli jiného prostředku. Nabízí-li aplikace navržená vlastníky internetové stránky služby spojené s touto stránkou, vztahuje se tato definice i na takovou aplikaci. [pozm. návrh 36]

2)  „Obsahem internetových stránek“ se rozumí informace a prvky uživatelského rozhraní, které mají být sděleny uživateli prostřednictvím uživatelské aplikace, včetně kódu nebo označení, jež vymezuje strukturu a prezentaci obsahu a interakce. Obsah internetových stránek zahrnuje textové i netextové informace, možnost stahovat dokumenty a formuláře a dvoustrannou interakci, např. zpracování digitálních formulářů a provedení procesů ověřování pravosti a identifikace a platebních procesů. Obsah internetových stránek rovněž zahrnuje funkce poskytované prostřednictvím internetových stránek, které jsou ve vztahu k dotčeným internetovým stránkám externí, například prostřednictvím internetových odkazů, za předpokladu, že externí internetové stránky představují jediný způsob poskytnutí informace nebo služby uživateli. Obsah rovněž zahrnuje obsah vytvořený uživateli a – v případech, kdy je to technicky možné – sociální média vložená na tyto internetové stránky. Zahrnuje nejen ty části dotčené stránky, na nichž je nabízena konkrétní služba, ale celou internetovou stránku, která se k této službě pojí. [pozm. návrh 37]

2a.  „Nástrojem pro tvorbu obsahu“ se rozumí každá aplikace, ať je umístěna na internetu či nikoliv, kterou může autor obsahu (sám či ve spolupráci) použít k tvorbě či změně internetového obsahu určeného k využití jinými autory nebo koncovými uživateli. [pozm. návrh 38]

3)  „Uživatelskou aplikací“ se rozumí software, který vyhledává a prezentuje internetový obsah pro uživatele, a zahrnuje internetové prohlížeče, přehrávače médií, moduly plug-in a další programy, které mohou napomoci při získávání a, zobrazování obsahu internetových stránek a interakci s ním, bez ohledu na druh zařízení, které je k interakci s obsahem použito, včetně mobilních zařízení. [pozm. návrh 39]

3a)  „Přístupností internetových stránek“ se rozumí zásady a postupy, které mají být při tvorbě dotčených internetových stránek dodržovány s cílem zpřístupnit obsah těchto stránek všem uživatelům, zejména osobám se zdravotním postižením a seniorům. Přístupnost internetových stránek se zakládá zejména na zásadách a postupech, které posilují vnímání, orientaci, zacházení, interakci, čitelnost a porozumění uživatele, a zahrnuje i používání pomocné technologie nebo augmentativní a alternativní komunikace. [pozm. návrh 40]

3b)  „Pomocnou technologií“ se rozumí jakýkoli hardware nebo software, který plní funkci uživatelské aplikace nebo funguje ve spojení s běžnou uživatelskou aplikací tak, aby byly splněny požadavky uživatelů se zdravotním postižením, které nemohou splnit běžné uživatelské aplikace. K těmto technologiím patří možnosti alternativní prezentace, alternativní metody vstupu, přídavné mechanismy pro navigaci či orientaci a transformace obsahu. [pozm. návrh 41]

3c)  „Univerzálním designem“ se rozumí navrhování výrobků, vybavení, programů a služeb tak, aby je mohly v co největší míře využívat všechny osoby, aniž by vyžadovaly úpravy nebo specializovaný design v souladu s definicí v úmluvě OSN. Tento design nevylučuje podpůrné pomůcky pro určité skupiny osob se zdravotním postižením, pokud jsou zapotřebí. [pozm. návrh 42]

4)  „Normou“ se rozumí norma podle definice v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012.

5)  „Mezinárodní normou“ se rozumí mezinárodní norma podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1025/2012.

6)  „Evropskou normou“ se rozumí evropská norma podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1025/2012.

7)  „Harmonizovanou normou“ se rozumí harmonizovaná norma podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1025/2012.

8)  „Subjektem veřejného sektoru“ se rozumí státní, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty podle definice v čl. 1 odst. 9 směrnice 2004/18/ES a sdružení vytvořená jedním nebo několika takovými orgány nebo jedním nebo několika takovými veřejnoprávními subjekty. [pozm. návrh 43]

Článek 3

Požadavky na přístupnost internetových stránek

4.  Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byly dotčené internetové stánky zpřístupněny

a)  jednotným a přiměřeným způsobem, aby je uživatel mohl samostatně vnímat, orientovat se v nich, zacházet a interagovat s nimi, snadno je číst a porozumět jim, přičemž bude přizpůsoben obsah možné přizpůsobení prezentace obsahu a interakce, a v případě nutnosti budou poskytnuty dostupné elektronické alternativy; [pozm. návrh 44]

b)  způsobem, který usnadňuje zajišťuje interoperabilitu s různými uživatelskými aplikacemi a podpůrnými technologiemi velkou škálou různých uživatelských aplikací a podpůrných technologií na úrovni Unie a v mezinárodním měřítku. [pozm. návrh 45]

ba)  pomocí přístupu založeného na univerzálním designu. [pozm. návrh 46]

2.  Členské státy provedou ustanovení odstavce 1 do 31. prosince 2015. [pozm. návrh 47]

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 8, aby tam, kde je to vhodné, požadavky poskytla podrobné informace týkající se požadavků pro přístupnost internetových stránek uvedené uvedených v odstavci 1 dále upřesnila, aniž by tyto požadavky měnila. [pozm. návrh 48]

Článek 4

Předpoklad souladu s harmonizovanými normami

U dotčených internetových stránek, které splňují harmonizované normy nebo jejich části, na něž Komise v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012 vytvořila a zveřejnila odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, se předpokládá, že jsou v souladu s požadavky na přístupnost internetových stránek, na něž se vztahují uvedené normy nebo jejich části, stanovenými v čl. 3 odst. 1.

Článek 5

Předpoklad souladu s evropskou normou nebo mezinárodními normami

1.  V případě, že odkazy na harmonizované normy uvedené v článku 4 dosud nebyly zveřejněny, se u dotčených internetových stránek, které splňují evropské normy nebo jejich části, které byly stanoveny podle odstavce 2 tohoto článku, předpokládá, že jsou v souladu s požadavky na přístupnost internetových stránek, na něž se vztahují uvedené normy nebo jejich části, stanovenými v čl. 3 odst. 1.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 8, aby stanovila evropské normy nebo jejich části uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

3.  V případě, že odkazy na evropské normy uvedené v odstavci 1 dosud nebyly stanoveny, se u dotčených internetových stránek, jež splňují části mezinárodní technické normy ISO/IEC 40500:2012, která zahrnuje WCAG 2.0, které zahrnují Kritéria úspěchu a požadavky pro úroveň souladu AA, předpokládá, že jsou v souladu s požadavky na přístupnost internetových stránek stanovenými v článku čl. 3 odst. 1. [pozm. návrh 49]

Článek 6

Dodatečná opatření

1.  Členské státy prosazují zajistí, aby internetové stránky obsahovaly jasné a stručné prohlášení o své přístupnosti, zejména o svém souladu s touto směrnicí, včetně informací o míře souladu těchto stránek s požadavky na přístupnost internetových stránek souvisejícími se zvukovým obsahem, a případně dodatečné informace o přístupnosti ve prospěch uživatelů, které by uživatelům pomohly posoudit míru přístupnosti dotčených stránek. Informace jsou poskytovány v přístupných formátech.

1a.  Komise zavede prostřednictvím prováděcích aktů vzorové prohlášení o přístupnosti. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 9 odst. 2. [pozm. návrh 50]

2.  Členské státy přijmou opatření s cílem usnadnit uplatňování požadavků na přístupnost internetových stránek podle definice v článku uvedených v čl. 3 odst. 1 na všechny internetové stránky subjektů veřejného sektoru nad rámec dotčených stránek, zejména na internetové stránky subjektů veřejného sektoru, na něž se vztahují stávající vnitrostátní právní předpisy nebo příslušná opatření týkající se přístupnosti internetových stránek. [pozm. návrh 51]

2a.  Členské státy prosazují a podporují vzdělávací programy v oblasti přístupnosti internetových stránek, které jsou určeny zúčastněným stranám, včetně zaměstnanců subjektů veřejného sektoru a subjektů vykonávajících veřejné úkoly, a týkají se tvorby, spravování a aktualizace internetových stránek a jejich obsahu. [pozm. návrh 52]

2b.  Členské státy přijmou opatření nezbytná ke zvýšení povědomí o požadavcích na přístupnost internetových stránek uvedených v čl. 3 odst. 1, o jejich přínosu pro uživatele a vlastníky internetových stránek a o možnosti podat stížnost v případě neplnění požadavků této směrnice v souladu s článkem 7a. [pozm. návrh 53]

2c.  Členské státy přijmou opatření nezbytná k podpoře používání nástrojů pro tvorbu obsahu, které přispívají k plnění cílů této směrnice. [pozm. návrh 54]

3.  Členské státy podporují vhodné mechanismy pro konzultace o přístupnosti internetových stránek s příslušnými zúčastněnými stranami a organizacemi, které zastupují zájmy osob se zdravotním postižením a seniorů, a zveřejňují vývoj v politice zpřístupňování internetových stránek spolu se zkušenostmi a zjištěními z realizace souladu s požadavky na přístupnost internetových stránek. [pozm. návrh 55]

4.  Členské státy spolupracují za podpory Komise na úrovni jednotlivých států a Unie s příslušnými sociálními partnery, daným odvětvím a zúčastněnými subjekty občanské společnosti za tím účelem, aby byl pro účely ročního potřeby pravidelného podávání zpráv podle čl. 7 odst. 4 byl článku 7b přezkoumán vývoj trhu a technologií a pokrok v přístupnosti internetových stránek a aby docházelo k výměně osvědčených postupů. [pozm. návrh 56]

4a.  Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby zajistily zapojení příslušných sociálních partnerů do vývoje a realizace vzdělávacích programů a akcí zaměřených na zvyšování povědomí zmíněných v odstavcích 2a a 2b. [pozm. návrh 57]

Článek 7

Sledování a podávání zpráv [pozm. návrh 58]

1.  Členské státy sledují soulad dotčených internetových stránek s požadavky na přístupnost internetových stránek neustále a za pomoci metodiky stanovené v odstavci 4.

1a.  Komise zřídí skupinu odborníků, která se na její vyzvání bude setkávat přinejmenším jednou za dva roky, aby diskutovala o výsledcích sledování, vyměňovala si osvědčené postupy v souvislosti s prováděním této směrnice a posoudila, zda nejsou zapotřebí další upřesnění požadavků na přístupnost internetových stránek v souladu s čl. 3 odst. 1. Tuto skupinu odborníků tvoří vládní odborníci, odborníci ze soukromé sféry a příslušných zúčastněných stran, a to i seniorů, osob se zdravotním postižením a organizací, které je zastupují. [pozm. návrh 59]

2.  Členské státy předloží každý rok zprávu o výsledcích sledování prováděného podle odstavce 4, včetně údajů z měření a případně seznamu internetových stránek uvedených v čl. 1 odst. 3. [pozm. návrh 60]

3.  Tato zpráva musí též pokrývat opatření prováděná podle článku 6. [pozm. návrh 61]

4.  Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví metodiku pro sledování souladu dotčených internetových stránek s požadavky na přístupnost internetových stránek stanovenými v článku čl. 3 odst. 1. Tato metodika je transparentní, převoditelná, srovnatelná a reprodukovatelná a stanovuje se v úzké spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami z dotčeného odvětví a občanské společnosti, včetně, a to především, organizací zastupujících osoby se zdravotním postižením. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 3. Tato metodika má být schválena do …(16). Metodika se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. [pozm. návrh 62]

5.  Metodika uvedená v odstavci 4 zahrnuje:

a)  četnost sledování a výběr vzorků dotčených internetových stránek, které mají být sledovány;

b)  na úrovni internetových stránek popis, jak je třeba soulad s požadavky na přístupnost internetových stránek uvedenými v článku 3 odst. 1 prokázat, s přímým odkazem – pokud jsou k dispozici – na příslušné popisy v harmonizované normě podle článku 4a nebo v případě, že nejsou k dispozici, v evropských nebo mezinárodních normách podle článků 4 a 5; a

ba)  metodiku výzkumu, v níž se pojí odborná analýza se zkušenostmi uživatelů, včetně uživatelů se zdravotním postižením. [pozm. návrh 63]

6.  Opatření pro podávání zpráv členských států Komisi stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 9 odst. 2. [pozm. návrh 64]

Článek 7a

Orgán odpovědný za prosazování požadavků

1.  Členské státy jmenují příslušný orgán (orgán odpovědný za prosazování), který bude odpovědný za prosazování souladu dotčených internetových stránek s požadavky na přístupnost stránek uvedenými v čl. 3 odst. 1. Členské státy zajistí, aby orgán odpovědný za prosazování požadavků v co největší možné míře úzce spolupracoval se zúčastněnými stranami, a to i se seniory, osobami se zdravotním postižením a organizacemi, které je zastupují.

2.  Členské státy zajistí, aby orgán odpovědný za prosazování požadavků měl k dispozici lidské a finanční zdroje, které potřebuje k plnění následujících úkolů:

a)  sledování souladu dotčených internetových stránek s požadavky na přístupnost internetových stránek stanovenými v článku 7;

b)  zřízení mechanismu pro podávání stížností, jenž poskytne všem fyzickým či právnickým osobám možnost oznámit jakýkoli případ neplnění požadavků na přístupnost dotčených internetových stránek, a dále

c)  posuzování podaných stížností.

3.  Členské státy mohou orgánu odpovědnému za prosazování požadavků udělit odpovědnost za provádění dodatečných opatření uvedených v článku 6.

4.  Členské státy informují Komisi o jmenovaném příslušném orgánu do …(17). [pozm. návrh 65]

Článek 7b

Podávání zpráv

1.  Členské státy předkládají každé dva roky Komisi zprávu o výsledcích sledování prováděného podle článku 7, a to i s ohledem na údaje z měření a případně na seznam internetových stránek uvedených v čl. 1 odst. 3.

2.  Tato zpráva se týká i opatření přijatých v souladu s článkem 6, včetně možných obecných závěrů, jež příslušné orgány odpovědné za prosazování vyvodily na základě sledování.

3.  Tato zpráva se zveřejní ve snadno přístupných formátech.

4.  Opatření pro podávání zpráv členských států Komisi se stanoví prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 9 odst. 2. [pozm. návrh 66]

Článek 7c

Změna přílohy Ia

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 8, aby mohla provádět změny v příloze Ia v závislosti na technologickém pokroku. [pozm. návrh 67]

Článek 7d

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění uplatňování těchto sankcí. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Členské státy oznámí takto stanovená pravidla Komisi do …(18) a neprodleně jí oznámí všechny následné změny těchto pravidel. [pozm. návrh 74]

Článek 8

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článků 3 odst. 3, čl. 5 odst. 2 a čl. 7c je Komisi svěřena na dobu neurčitou počínaje …(19).

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedených v článcích 3 odst. 3, čl. 5 odst. 2 a čl. 7c kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 3 odst. 3, čl. 5 odst. 2 a čl. 7c vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 9

Výbor

1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 10

Provedení

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 30. června 2014. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto opatření. Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

1a.  Členské státy uplatní opatření uvedená v čl. 3 odst. 1 u veškerého nového obsahu dotčených internetových stránek do …(20) a u veškerého stávajícího obsahu dotčených internetových stránek do …(21)*. [pozm. návrh 75]

1b.  Lhůty pro uplatnění opatření uvedené v odstavci 1a se u požadavků na přístupnost internetových stránek souvisejících se zvukovým obsahem prodlužují o dva roky. [pozm. návrh 70]

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 11

Přezkum

Komise provede na základě zpráv členských států uvedených v článku 7b přezkum uplatňování této směrnice, zejména její přílohy Ia, do (22) tří let od jejího a výsledky tohoto přezkumu zveřejní vstupu v platnost. [pozm. návrh 71]

Článek 12

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 13

Určení

Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.

V … dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA

Typy internetových stránek subjektů veřejného sektoru

(podle čl. 1 odst. 2)

1)  Daně z příjmu: prohlášení, oznámení o vyměření

2)  Služby úřadů práce v oblasti hledání zaměstnání

3)  Dávky sociálního zabezpečení: dávky v nezaměstnanosti, dětské přídavky, náklady na zdravotní péči (náhrada nebo přímé zúčtování), studentské granty.

4)  Osobní doklady: pasy nebo řidičské průkazy

5)  Registrace automobilů

6)  Žádosti o stavební povolení

7)  Prohlášení na policii, např. v případě krádeže

8)  Veřejné knihovny, např. katalogy a nástroje pro vyhledávání

9)  Žádosti o rodné a oddací listy a jejich vydání

10)  Zápis k vyššímu vzdělávání nebo na univerzitu

11)  Oznámení o změně bydliště

12)  Služby související se zdravím: interaktivní poradenství o dostupnosti služeb, on-line služby pro pacienty, sjednávání termínů. [pozm. návrh 72]

Příloha 1a

Druhy veřejných úkolů uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. b)

1)  síťové služby: plyn, topení, elektrická energie a vodohospodářské služby; poštovní služby; sítě a služby elektronické komunikace;

2)  služby související s dopravou;

3)  základní bankovní a pojišťovací služby (zahrnující alespoň: základní platební účty, pojištění zařízení domácnosti a budov, životní pojištění a zdravotní pojištění);

4)  základní, střední, vyšší vzdělávání a vzdělávaní pro dospělé;

5)  zákonné a doplňkové systémy sociálního zabezpečení, které pokrývají základní životní rizika (zahrnující alespoň rizika spojená se zdravím, stárnutím, pracovními úrazy, nezaměstnaností, odchodem do důchodu či zdravotním postižením);

6)  služby související se zdravím;

7)  služby péče o děti;

8)  další základní služby poskytované přímo veřejnosti s cílem usnadnit sociální začlenění a zajistit základní práva;

9)  kulturní akce a turistické informace. [pozm. návrh 73]

(1) Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 116.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. února 2014.
(3)KOM(2010) 743 v konečném znění, nezveřejněno v Úředním věstníku.
(4)KOM(2010) 245 v konečném znění/2.
(5)Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104.
(6)Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33.
(7)KOM(2010) 636 v konečném znění, nezveřejněno v Úředním věstníku.
(8)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).
(9) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2011 o mobilitě a začlenění osob se zdravotním postižením a o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 (Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 9).
(10)http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/news/egovernment-indicators-benchmarking-eeurope
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).
(12)http://www.mandate376.eu/
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(14) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 136).
(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(16) Jeden rok po vstupu této směrnice v platnost.
(17) Datum provedení této směrnice.
(18) Šest měsíců po dni vstupu této směrnice v platnost.
(19) Datum vstupu této směrnice v platnost.
(20) Jeden rok po vstupu této směrnice v platnost.
(21)* Tři roky od vstupu této směrnice v platnost.
(22) Dva roky ode dne vstupu této směrnice v platnost.

Právní upozornění - Ochrana soukromí