Evropský parlament,

–  s ohledem na zelenou knihu Komise s názvem „Dlouhodobé financování evropského hospodářství“ (COM(2013)0150),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských fondech dlouhodobých investic (COM(2013)0462), který předložila Komise,

–  s ohledem na strategické zásady, které stanovila organizace OECD pro financování dlouhodobých investic ze strany institucionálních investorů,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Zelenou malým a středním podnikům: „Small Business Act“ pro Evropu“ (COM(2008)0394), které uznává ústřední úlohu, již hrají malé a střední podniky v rámci hospodářství EU, a usiluje o posílení této úlohy a o podporu jejich růstu a potenciálu při tvorbě pracovních míst zmírňováním mnoha problémů, o nichž se má za to, že rozvoji těchto podniků brání,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“ (COM(2011)0870),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020) (COM(2011)0834),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. února 2011 s názvem „Přezkum iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu“ (COM(2011)0078) a na usnesení Parlamentu na toto téma ze dne 12. května 2011(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES, nařízení (ES) č. 1060/2009 a nařízení (EU) č. 1095/2010(3),

–  s ohledem na jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0065/2014),

A.  vzhledem k tomu, že podle Komise jsou hlavním zdrojem financování v EU komerční banky, které poskytují přes 75 % finančních zprostředkovatelských služeb;

B.  vzhledem k tomu, že celosvětová finanční krize a krize státního dluhu v EU vážným způsobem brání procesu zprostředkovávání finančních služeb a v důsledku slabého makroekonomického prostředí omezuje schopnost evropského finančního sektoru směrovat úspory k uspokojení potřeb dlouhodobých investic;

C.  vzhledem k tomu, že veřejné investice mají klíčový význam pro podporu dlouhodobých investic; vzhledem k tomu, že jak vyplývá z nedávné studie Komise(4), politika fiskální konsolidace, především pokud byla koordinována na úrovni EU, závažným způsobem ovlivnila dlouhodobé investice, a to kvůli vedlejším účinkům a kladnému fiskálnímu multiplikátoru;

D.  vzhledem k tomu, že mezinárodní konkurenti EU, například USA nebo Japonsko, si zachovali vysokou úroveň veřejných investic, zatímco politika EU vedla k jejich zásadnímu omezení;

E.  vzhledem k přetrvávající nedůvěře a k vysoké míře neochoty podstupovat riziko jak v případě soukromých, tak i institucionálních investorů;

F.  vzhledem k tomu, že prostředí s malými úroky, prognózy nízkého růstu, přinejmenším v dohledné budoucnosti, a hospodářská nejistota vedly k zásadnímu snížení nabídky dlouhodobého financování a chuti riskovat u dlouhodobých projektů;

G.  vzhledem k tomu, že omezené veřejné finanční prostředky v členských státech omezily schopnost veřejného sektoru investovat do infrastruktury;

H.  vzhledem k tomu, že Parlament nejednou požadoval vytvoření legislativního aktu o restrukturalizaci společností (např. již v lednu 2013), aby bylo možné zajistit dlouhodobé plánování ze strany podniků;

I.  vzhledem k tomu, že hlavním problémem, který ohrožuje hospodářskou a sociální konvergenci na úrovni EU, je i nadále rostoucí celková nezaměstnanost, a obzvláště nezaměstnanost mladých lidí;

Argumentace

1.  vítá iniciativu Komise zaměřenou na zahájení široké diskuze o tom, jak zvýšit nabídku dlouhodobého financování a zlepšit a diverzifikovat systém finančního zprostředkování dlouhodobých investic v EU; zdůrazňuje však, že je naléhavě nutné dosáhnout konkrétního pokroku, aby bylo možné obnovit dlouhodobé investice a vytváření pracovních míst v EU; zdůrazňuje, že definice dlouhodobého financování by měla být vyvážená a měla by zahrnovat existenci stabilních závazků, aby bylo možné spravovat dlouhodobá aktiva a přitom se nevystavovat riziku nadměrné likvidity;

2.  zdůrazňuje, že dlouhodobé investice musejí odpovídat potřebám reálné ekonomiky, a tvořit tak nezbytný základ trvalého udržitelného hospodářského růstu a sociálního blahobytu, které jsou nezbytné, má-li být dosaženo konkurenceschopné udržitelné inovativní EU podporující začleňování;

3.  poukazuje na specifické okolnosti, kterým je nutné čelit na místní a regionální úrovni, a vyzývá k účinné spolupráci mezi orgány EU, členskými státy a místními a regionálními orgány s cílem umožnit provádění nadnárodních projektů a vytvoření prostředí dlouhodobých investic v celé EU;

4.  zdůrazňuje, že dlouhodobé investice musejí odpovídat cílům stanoveným v rámci strategie růstu Evropa 2020, aktualizované průmyslové politiky z roku 2012, iniciativy Unie inovací a nástroje pro propojení Evropy;

5.  zdůrazňuje, že náklady na odbornou přípravu a vzdělávání by měly být považovány za dlouhodobé investice;

6.  podotýká, že schopnost ekonomiky poskytovat finanční prostředky na dlouhodobé investice závisí na veřejné a soukromé poptávce, jejichž úroveň je v EU velmi nízká, na investičním prostředí dané ekonomiky a na její schopnosti vytvářet finanční kapacitu a přilákat a udržet si přímý zahraniční investiční kapitál;

7.  zdůrazňuje, že dlouhodobé investice mají díky proticyklickému investování klíčový význam pro stabilizaci finančních trhů, čímž podporují udržitelný hospodářský růst;

8.  poukazuje na to, že banky v EU poskytují více než 75 % dlouhodobého financování, což vytváří značnou závislost na tomto zdroji financí, zatímco v USA zajišťují banky méně než 20 % veškerého dlouhodobého financování, přičemž valnou většinu těchto finančních prostředků poskytují dobře rozvinuté kapitálové trhy;

9.  podotýká, že finanční systém EU bude odolnější, bude-li mít k dispozici širší okruh nebankovních zdrojů financí a nástrojů, které by sloužily střadatelům a dlouhodobým finančním potřebám společností;

10.  podotýká, že k dosažení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky je nutné se při přidělování aktiv zaměřit na dlouhodobé ekologické investice;

11.  zdůrazňuje, že prioritou veřejných orgánů je fiskální konsolidace s cílem zajistit a obnovit dodržování Paktu o stabilitě a růstu a balíčku dvou právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí; z toho důvodu podporuje iniciativu směřující k navýšení soukromých investic do dlouhodobého financování;

Překážky inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění

12.  poukazuje na to, že vzhledem k pomalému hospodářskému růstu, nevhodnému hospodaření s veřejnými rozpočty a poskytování státní pomoci s cílem zachránit finanční instituce je veřejné financování velmi omezeno;

13.  konstatuje, že některé země čelí v důsledku toho, že se v nedávných letech nadměrně zadlužily, vážným překážkám v přístupu na kapitálové trhy, nebo je jim tento přístup dokonce odepírán, ačkoli hlavní příčinou nedávné krize byly právě kapitálové trhy; poukazuje rovněž na to, že přístup malých a středních podniků ke kapitálu je v řadě členských států značně ztížen, jelikož obchodní banky jsou ochotny poskytovat úvěry pouze za nepřiměřeně tvrdých podmínek;

14.  podotýká, že někteří investoři z odvětví bankovnictví a pojišťovnictví musejí přizpůsobit své obchodní modely vývoji a zpřísnění regulačních požadavků; poukazuje na to, že tyto požadavky mají posílit financování reálné ekonomiky a podpořit obecné cíle EU v oblasti udržitelného a inteligentního hospodářství podporujícího začlenění;

15.  konstatuje, že investory může od investic do určitých odvětví odrazovat riziko změn právních předpisů, což může výrazně ovlivnit hospodářskou stránku projektu;

16.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Evropskou radou pro systémová rizika posoudila systémová rizika, která pro kapitálové trhy a celou společnost představuje přebytek zásob uhlíku, který nelze spálit; žádá Komisi, aby v návaznosti na zelenou knihu o tomto posouzení vypracovala zprávu;

17.  konstatuje, že v současné době nejsou zákony o úpadku v EU jednotné a že některé z nich mohou odrazovat od přeshraničních investic a omezovat možnosti investorů získat svůj kapitál v případě neúspěchu projektu zpět; upozorňuje, že co se týče ochrany investorů, je třeba se vyvarovat tzv. „závodu o nejhorší podmínky“; uznává, že předpisy týkající se úpadku spadají do pravomoci členských států;

Alternativní mechanismy financování

18.  poukazuje na to, že komerční banky pravděpodobně budou i nadále hlavním zdrojem financování a že je pro členské státy velmi důležité vytvořit nové zdroje, které by doplnily zavedené mechanismy a zaplnily mezeru ve financování, a současně si vytvořit vhodný právní rámec a rámec dohledu uzpůsobený potřebám reálné ekonomiky; vyjadřuje politování nad tím, že v průběhu uplynulých dvaceti let došlo v EU k poklesu veřejných nabídek, což je na újmu růstu, vytváření pracovních míst, inovací a stability; poukazuje na to, že na celkovém množství vytvořených pracovních míst v EU se významnou měrou podílejí kotované malé a střední podniky, a vyjadřuje politování nad negativními důsledky toho, že tyto společnosti se sice rozrůstají, avšak jejich kapitál je omezený;

19.  navrhuje, aby byla zvážena možnost zavést v rámci rozpočtu Evropské unie položku pro investice;

20.  vítá legislativní návrh Komise týkající se dlouhodobých investičních fondů; konstatuje, že vzhledem ke své zamýšlené charakteristice budou sloužit především institucionálním investorům; poukazuje na to, že systém EU týkající se alternativních investičních fondů, rizikového kapitálu a sociálních investičních fondů také poskytuje vhodné nástroje investičního financování;

21.  zdůrazňuje výraznější úlohu nových inovativních finančních nástrojů ve všech oblastech činnosti a u veškerého financování, které je pokryto z evropských strukturálních a investičních fondů; zdůrazňuje, že kvůli nízké dostupnosti úvěrů na investice do reálné ekonomiky roste význam finančních nástrojů v rámci politiky soudržnosti; vyzývá Komisi, aby zaručila právní jednoznačnost a transparentnost nových standardních finančních nástrojů a vytvořila silnější vazby na možnosti poskytování úvěrů od Evropské investiční banky (EIB);

22.  vyzývá Komisi, aby navrhla rozšířený evropský rámec pro investiční fondy s nižší likviditou s cílem zaměřit krátkodobou likviditu domácností na dlouhodobé investice, a aby nabídla další řešení problematiky zajištění se na důchod;

23.  doporučuje zainteresovaným stranám, aby dále vypracovaly iniciativu projektových dluhopisů EU a Evropské investiční banky, aby došlo ke zvýšení financování rozsáhlých evropských projektů infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky a informačních technologií; vyzývá členské státy, aby vypracovaly vlastní iniciativu projektových dluhopisů, která by se zakládala na systémech záruk; připomíná, že veřejné záruky by měly být poskytovány pouze na základě přísných podmínek zaměřených na řádné poskytování veřejných statků;

24.  domnívá se, že účinným a rentabilním způsobem, jak u některých investic, zejména projektů v oblasti infrastruktury, usnadnit spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem, může být vytváření partnerství mezi těmito sektory; podotýká, že je naprosto nezbytné zapojit odborníky s bohatými zkušenostmi, aby bylo možné tyto projekty řádně vybrat, posoudit, navrhnout, dlouhodobě naplánovat a finančně zajistit;

25.  domnívá se, že dlouhodobí veřejní investoři (celostátní, regionální a mezinárodní rozvojové banky a veřejné finanční instituce) jsou účinnými nástroji, které mohou stimulovat soukromé investice, tak aby byl zajištěn přístup malých a středních podniků k financování i dlouhodobé financování podniků širšího veřejného zájmu a podniků strategického významu, zejména těch, které by byly přínosem k cílům v oblasti veřejné politiky týkajícím se hospodářského růstu, sociální soudržnosti a ochrany životního prostředí; zdůrazňuje, že je důležité, aby žádoucí dlouhodobé investiční cíle a mechanismy umožňující jich dosáhnout byly odpovědné, transparentní a podléhaly demokratické kontrole;

26.  vyzývá Komisi, aby v navazujícím dokumentu prozkoumala a vypracovala jednotný přístup k dlouhodobému posuzování projektů obecného zájmu, které čerpají z veřejných prostředků na úrovni EU a jednotlivých členských států;

27.  vyzývá členské státy, aby vytvořily vhodné sítě pro spolupráci a výměnu informací a založily státní či mezinárodní dlouhodobé veřejné investiční subjekty, které by mohly navázat na zkušenosti stávajících institucí; v této souvislosti zdůrazňuje, že tyto celostátní nebo regionální rozvojové banky, které se často vyznačují družstevním charakterem, ani v průběhu stávající krize nepřestaly regionálním a místním podnikům nabízet spolehlivé financování; vyzývá Komisi a členské státy, aby rozšířily podporu tohoto druhu finančních institucí;

28.  vyzývá Komisi, aby zjistila, jak by bylo možné podpořit členské státy, které potřebují finanční a odbornou pomoc při zakládání celostátních a regionálních subjektů pro dlouhodobé veřejné investice, a aby se zabývala možností vytvoření záručního mechanismu EU pro celostátní investiční společnosti zabývající se dlouhodobými investicemi;

29.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly potenciál metod agregace a sdružování finančních prostředků, které by zlepšily vyhlídky projektů menšího rozsahu v sociální oblasti a v oblasti infrastruktury na získání nezbytných investic;

30.  bere na vědomí rychlý rozvoj skupinového financování a domnívá se, že může být zdrojem nových příležitostí; zdůrazňuje však, že je nutné i nadále zajistit ochranu investorů a transparentnost;

31.  zastává názor, že institucionální investoři – jako jsou pojišťovny, penzijní fondy, rodinné podniky a podílové a nadační fondy – jsou vzhledem ke svému obchodnímu modelu s dlouhodobějším časovým horizontem vhodnými a spolehlivými poskytovateli dlouhodobého financování; zdůrazňuje, že přiměřené požadavky v oblasti dohledu a obezřetnosti týkající se těchto institucionálních investorů je nutné propracovat a odstupňovat, tak aby se podpořily dlouhodobé investice do inteligentního a udržitelného hospodářství podporujícího začlenění;

32.  zdůrazňuje, že je nutné zlepšit přístup na kapitálový trh na základě nových zdrojů financování, jako jsou primární veřejné nabídky akcií, skupinové financování, vzájemné půjčky a (zajištěné) dluhopisy nebo na základě nových segmentů trhu; vyzývá EU, aby provedla inventuru úspěšných iniciativ členských států a aby na ně navázala s cílem zjistit, jaké jsou překážky primárních veřejných nabídek akcií, a odstranit je; podporuje zavedení klasifikace rostoucích trhů v oblasti malých a středních podniků do směrnice o trzích finančních nástrojů; vyzývá Komisi, aby při přezkumu směrnice o prospektu jejich rozvoj podpořila; vyzývá dále Komisi, aby zvážila zaujetí přístupu, který by šel napříč ředitelstvími a umožnil by prozkoumat, jak by bylo možné rozšířit veřejné trhy pro malé a střední podniky a jak by bylo v rámci směrnic souvisejících s Akčním plánem finančních služeb možné rozšířit spektrum investorů;

33.  podporuje snahy o vytvoření právních předpisů, které by zajistily kvalitní sekuritizaci aktiv, aniž by docházelo k vytváření příliš složitých struktur, zbytečné resekuritizace nebo struktur o více než třech složkách; podotýká, že s ohledem na stávající rizika existuje prostor pro další normalizaci a transparentnost; vyzývá Komisi a Evropskou centrální banku, aby pozorně sledovaly činnost pracovní skupiny Rady pro finanční stabilitu Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry zabývající se otázkou sekuritizace a aby se do ní aktivně zapojily; podotýká, že v této oblasti chybí jednotný přístup, a vyzývá proto k vytvoření celkového regulačního rámce a definování „kvalitní sekuritizace“; domnívá se, že kvalitní sekuritizace může hrát při zprostředkovávání finančních služeb důležitou úlohu, což platí pro dlouhodobá i krátkodobá aktiva, a může prospět především malým a středním vypůjčovatelům;

34.  je si vědom, že sekuritizace byla jedním z faktorů, které způsobily krizi, jelikož v řetězu sekuritizací došlo k rozložení dlouhodobé odpovědnosti za rizika; vyzývá proto Komisi, aby i nadále posilovala jak bankovní systém, včetně spořitelen a družstevních bank, tak i schopnost bank zajistit si přístup k dlouhodobému refinancování, které by pokrylo jejich dlouhodobé investice;

35.  vítá operace Evropského investičního fondu zaměřené na zvýšení bonity a rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace s cílem zajistit další možnosti financování malých a středních podniků;

36.  vyzývá Komisi, aby snížila zbytečnou administrativní a regulační zátěž a aby přihlédla zejména ke specifickému charakteru malých a středních podniků a podnikatelů; vítá iniciativu na podporu drobného podnikání („Small Business Act for Europe“), program týkající se konkurenceschopnosti podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME) a iniciativu Horizont 2020; podotýká, že roztříštěnost finančních trhů vede k tomu, že se financování malých a středních podniků stává obtížnější a náročnější;

37.  doporučuje, aby Evropská investiční banka vytvořila zvláštní oddělení pro financování malých a středních podniků se zvlášť uzpůsobenými úvěrovými podmínkami;

38.  vítá výzvu Komise, aby se soukromý nebo rizikový kapitál, který se řídí směrnicí o správcích alternativních investičních fondů (tzv. směrnicí AIFM) a nařízením o evropských fondech rizikového kapitálu, používal jako alternativní zdroj financování, zejména pokud jde o společnosti ve fázi vzniku a růstu; podotýká, že v současnosti existuje v rámci daňového systému silná tendence upřednostňovat financování závazků; domnívá se, že firmy poskytující rizikový a soukromý kapitál mohou nabídnout cennou podporu jiné než finanční povahy, včetně poradenských služeb, finančního poradenství, marketingové strategie a školení; vyzývá dále Komisi, aby vyhodnotila úlohu těchto společností při financování hospodářství EU; vyzývá Komisi, aby pracovala na odstranění veškeré předpojatosti vůči kapitálu v různých státních, evropských a celosvětových ekonomikách;

Regulační prostředí

39.  zdůrazňuje, že základním předpokladem toho, aby se EU stala pro přímé zahraniční investice vítaným cílem, je vytvoření podnikatelského klimatu se silnou podporou technického pokroku, které by bylo vstřícné k investorům; zdůrazňuje, že je nutné podporovat volný pohyb kapitálu, a to v rámci EU i mezi EU a třetími zeměmi, aby měla EU přístup ke globálním zdrojům kapitálu; v tomto ohledu především podotýká, že je důležité zajistit, aby směrnice o správcích alternativních investičních fondů byla uplatňována způsobem, který by podpořil zahraniční investice v EU;

40.  domnívá se, že je důležité, aby si investoři mohli vybírat z řady atraktivních investičních produktů, aby mohli diverzifikovat své investice;

41.  zdůrazňuje, že je třeba odstranit příliš krátkodobé jednání investorů a přejít na odpovědnou investiční kulturu, která by do EU přinesla dlouhodobé investice;

42.  zdůrazňuje, že je nutné podporovat všeobecné pochopení toho, že finanční stabilita a růst se vzájemně nevylučují, nýbrž jsou vzájemně závislé a tvoří důležitý základ pro dlouhodobé zajištění a zvýšení důvěry investorů;

43.  zdůrazňuje, že pro vytváření kultury dlouhodobých investic v EU je důležité finanční vzdělávání a povědomí investorů, a vyzdvihuje úlohu, kterou v tomto ohledu mohou sehrát právní předpisy EU;

44.  poukazuje na to, že nezbytným předpokladem fungujícího jednotného trhu s finančními službami je jednotný regulační rámec a právní jistota; domnívá se, že stávající a budoucí reformu systému právních předpisů je nutné řádně posoudit a bedlivě sledovat její důsledky; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily podporu bankovní unie s cílem omezit roztříštěnost finančních trhů; vyzývá Komisi, aby dokončila budování jednotného trhu se službami, tak aby se mohl projevit celý jeho potenciál;

45.  vyzývá k zavedení pobídek zaměřených na posílení dlouhodobého držení akcií, jako jsou např. dodatečná hlasovací práva ve správních radách, doplňkové akcie nebo vyšší dividendy;

46.  vyzývá Komisi, aby důkladně zhodnotila kumulativní vliv již uzavřené a probíhající finanční regulace dlouhodobých investic;

47.  vítá vývoj probíhajících jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství; upozorňuje na to, že tato jednání jsou důležitá pro posílení politik a opatření zaměřených na zvýšení investic USA a EU, které by podpořily vytváření pracovních míst, udržitelný hospodářský růst a mezinárodní konkurenceschopnost;

48.  domnívá se, že veškeré legislativní návrhy týkající se příslušné regulace finančních služeb by měly obsahovat konkrétní hodnocení jejího dopadu na dlouhodobé financování;

49.  podporuje výzvu, v níž Komise žádá, aby Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění posoudil potenciální možnosti odstupňování některých ustanovení týkajících se kapitálových požadavků v rámci režimu Solventnost II, aby nedošlo ke vzniku případných překážek dlouhodobého financování; vyzývá Komisi, aby v plné míře konzultovala navrhované odstupňování a dále novelizovala stávající právní předpisy;

50.  opakovaně vyzývá k tomu, aby byla v rámci návrhu nařízení o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky přiřazena expozicím, které jsou plně zajištěny zástavním právem na rozhodující projekty týkající se infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky a komunikací, příslušná riziková váha; domnívá se, že další právní předpisy by měly zohlednit požadavky dlouhodobých investorů, vyhodnotit riziko finančních aktiv tím, že zohlední charakter a trvání závazků, a uznat pozitivní vliv stabilních závazků;

51.  vybízí Komisi, aby usilovala o užší mezinárodní spolupráci a sbližování v oblasti dlouhodobých investic tím, že bude na úrovni G20 a Rady pro finanční stabilitu vést celosvětový dialog;

52.  domnívá se, že investice do dlouhodobých aktiv vyžadují jejich důkladnou znalost a posouzení dlouhodobých rizik, která jsou s nimi spojena; zdůrazňuje proto, že mají-li investoři zabezpečit dlouhodobé závazky, musejí mít odborné znalosti a ovládat dobré řízení rizik;

53.  domnívá se, že řádné účetní zásady odpovídající dlouhodobým cílům, které by se vztahovaly na institucionální investory, jak je přechod na hospodářství šetrné ke klimatu, mohou vést k větší transparentnosti a jednotnosti finančních informací a měly by systematicky zohledňovat hospodářský model dlouhodobých investorů; zdůrazňuje však, že dodržování těchto zásad účtování nesmí vést k vytváření pobídek pro procyklické strategie; naléhavě vyzývá mezinárodní Radu pro účetní standardy, aby při přehodnocování účtování ve vztahu k tržnímu ocenění a k ocenění podle modelu zvážila riziko procyklického působení a aby při přepracování svého koncepčního rámce uznala zásadní význam obezřetnosti; je přesvědčen, že zveřejnění jasných standardizovaných nefinančních informací velkých společností může vést k větší transparentnosti a podpořit prostředí, které by bylo lákavé pro investory;

54.  vyzývá Komisi, aby bedlivě sledovala práci skupiny G20 na návrzích, jejichž cílem je vytvořit mnohostranný investiční rámec, v němž by byly stanoveny minimální normy a upraveny určité právní předpisy pro dlouhodobé investice a zásady účtování v reálných hodnotách, aby se vyřešilo krátkodobé kolísání a výkyvy hodnot a aby tím došlo k podpoře přeshraničních investic;

55.  domnívá se, že je velmi zapotřebí vytvořit stabilní daňové prostředí, které by v případě dlouhodobých investic bránilo vzniku překážek; podotýká, že klíčem k podpoře investic mohou být některé daňové pobídky a koncese; podporuje výměnu osvědčených postupů a zdůrazňuje, že vnitřní trh vyžaduje větší transparentnost a lepší koordinaci daňové politiky členských států, aby bylo možné podpořit přeshraniční investice a aby nedocházelo ke dvojímu zdanění nebo ke dvojímu nezdanění; doporučuje členským státům a Komisi, aby v případě projektů v oblasti infrastruktury posoudily možnost daňově zvýhodněných výnosů nebo jiných daňových pobídek a koncesí, jimiž by bylo možné podpořit dlouhodobé investice;

56.  vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s místními a regionálními orgány přehodnotily své nástroje pro plánování rozpočtu a vypracovaly a zveřejnily své vlastní plány v oblasti infrastruktury s cílem poskytnout investorům a dalším zúčastněným stranám podrobné informace a větší jistotu a umožnit plánování budoucích projektů; vyzývá Komisi, aby umožnila členským státům vypracovat způsob standardizace údajů o projektech v oblasti infrastruktury a zpřístupnit je v centrální databázi údajů;

57.  domnívá se, že je nutné zavést pro koncesionáře rozsáhlých dopravních infrastruktur, které nejsou financovány z veřejných prostředků, dlouhodobě stabilní regulační rámec pro jednotlivá odvětví, a tím za pomoci přiměřených cenových předpisů zajistit přístup k nezbytnému financování, dlouhodobé pokrytí nákladů a dostatečnou návratnost investic;

58.  vyzývá Komisi, aby posoudila dopad daňových pobídek, které členské státy uplatňují v souvislosti s dlouhodobým financováním a s přechodem na jiné druhy energie, a aby zjistila, pomocí jakých osvědčených postupů by bylo možné odlišit nižší kapitálové náklady u ekologických investic od vyšších kapitálových nákladů u investic do projektů neslučitelných s přechodem na udržitelné zásobování energií;

59.  žádá, aby malé a střední podniky, coby páteř růstu a vytváření pracovních míst v EU, získaly přednostní přístup k evropským fondům dlouhodobých investic; domnívá se, že spolu s tímto přístupem by měly být zjednodušeny postupy při podávání žádostí; zdůrazňuje, že je důležité zajistit snadnější přístup k financování v průběhu celého životního cyklu podniku, tak aby bylo možné vytvořit a udržet dlouhodobá kvalitní pracovní místa;

60.  žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly penzijní fondy při přijímání sociálně odpovědných investičních rozhodnutí, která by byla v souladu s unijními a mezinárodními sociálními a environmentálními normami a normami v oblasti lidských práv, včetně příslušných pokynů a zásad OECD a OSN; připomíná, že plány Komise na přepracování směrnice o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (směrnice IORP) nesmějí odrazovat od udržitelného dlouhodobého financování;

61.  zdůrazňuje potřebu lepší finanční regulace a dohledu s cílem chránit pracovníky, daňové poplatníky a reálnou ekonomiku před případy selhání trhu v budoucnu;

62.  vyzývá Komisi, aby zlepšila komunikaci a vztahy s EIB, pokud jde o navrhování půjček a systémů záruk upravených zákazníkům na míru; vybízí EIB, aby při uplatňování inovativních finančních nástrojů z evropských strukturálních a investičních fondů ze strany členských států a regionů s nimi úzce spolupracovala a aby i nadále podporovala jejich investiční strategii zaměřenou na odvětví sociální ekonomiky; kromě toho vybízí EIB, aby při určování výše a pravidel těchto půjček na míru a dalších souvisejících systémů rovněž zvážila možnost větší flexibility, aby je tak co nejlépe sladila s finančními nástroji v rámci evropských strukturálních a investičních fondů, zejména pokud jde o vhodné financování mladých podnikatelů a sociálních podniků;

o
o   o

63.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 102. (2) Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 1. (3) Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1. (4) http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/economic_paper/2013/pdf/ecp_456_en.pdf.