Evropský parlament,

—  s ohledem na výroční zprávu Evropské investiční banky (EIB) za rok 2012,

—  s ohledem na články 15, 126, 175, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie a na její protokol č. 5 o statutu EIB,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2012 o inovačních finančních nástrojích v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem(1),

—  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj o nástrojích pro sdílení rizik určených pro členské státy, jež mají závažné potíže nebo jejichž finanční stabilita je ohrožena, na jeho stanovisko k této otázce ze dne 19. dubna 2012(2) a zejména na stanovisko Hospodářského a měnového výboru,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2013 o výroční zprávě Evropské investiční banky za rok 2011(3),

—  s ohledem na zprávu předsedy Evropské rady s názvem „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“, zveřejněnou dne 26. června 2012,

—  s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 28. a 29. června 2012, a zejména na to, že podle těchto závěrů by měl být kapitál EIB navýšen o 10 miliard EUR,

—  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 27. a 28. června 2013, v nichž vyzývá k vytvoření nového investičního plánu na podporu malých a středních podniků a k podpoře financování hospodářství,

—  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 22. května 2013, které stanovují cíl využít všechny politiky EU ve prospěch podpory hospodářské soutěže, zaměstnanosti a růstu,

—  s ohledem na sdělení Komise o inovativních finančních nástrojích: „Rámec pro novou generaci inovačních finančních nástrojů“ (COM(2011)0662) a „Pilotní fáze iniciativy dluhopisů na projekty strategie Evropa 2020“ (COM(2011)0660),

—  s ohledem na navýšení kapitálu Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), zejména v souvislosti s otázkou vztahů mezi EIB a EBRD,

—  s ohledem na rozhodnutí o rozšíření oblasti působnosti EBRD do Středomoří,

—  s ohledem na nové memorandum o porozumění mezi EIB a EBRD podepsané dne 29. listopadu 2012,

—  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1080/2011/EU(4) o vnějším mandátu EIB na období 2007–2013,

—  s ohledem na článek 48 a čl. 119 odst. 2 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A7-0137/2014),

A.  vzhledem k tomu, že EIB byla zřízena Římskou smlouvou a podle článku 309 SFEU je jejím posláním přispívat s využitím jak kapitálového trhu, tak vlastních zdrojů k vyváženému a nerušenému rozvoji vnitřního trhu s cílem pomáhat uskutečňovat priority Unie výběrem ekonomicky životaschopných projektů pro investice ze strany EU;

B.  vzhledem k tomu, že za současných mimořádně obtížných sociálních a hospodářských okolností poznamenaných omezováním veřejného rozpočtu je třeba zapojit všechny zdroje a politiky EU, včetně zdrojů a politik EIB, aby se podpořila hospodářská obnova a určily nové zdroje růstu;

C.  vzhledem k tomu, že EIB tím, že nahrazuje nebo opravuje mezery na trhu, funguje také jako finanční nástroj pro další zdroje investic a jako jejich doplněk;

D.  vzhledem k tomu, že EIB pomáhá EU udržet a posílit její konkurenční výhodu v celosvětovém měřítku;

E.  vzhledem k tomu, že EIB bude nadále základním kamenem a katalyzátorem rozvoje politik EU, který zajistí pokračující účast veřejného sektoru a poskytne investiční kapacity, přičemž zaručí nejlepší možné začlenění a uplatnění stěžejních iniciativ strategie EU 2020;

F.  vzhledem k tomu, že EIB se jako hlavní nástroj zajišťující stabilitu zaměří na proticyklické působení a bude sloužit jako spolehlivý partner pro dobré projekty po celé EU i mimo ni;

G.  vzhledem k tomu, že EIB podporuje klíčové hnací faktory cílů pro růst a zaměstnanost strategie Evropa 2020, jako je infrastruktura podněcující růst, špičkové inovace a konkurenceschopnost;

H.  vzhledem k tomu, že je nezbytně nutné zajistit, aby si EIB udržela svůj úvěrový rating AAA a zachovala si tak přístup na mezinárodní kapitálové trhy za nejlepších možných podmínek financování, což má následný pozitivní dopad na životnost projektu a na zúčastněné strany;

I.  vzhledem k tomu, že v červnu 2012 Evropská rada zahájila provádění Paktu pro růst a zaměstnanost, který tvoří široká škála politik, jejichž cílem je stimulovat inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, účinně využívající zdroje a vytvářející pracovní místa;

J.  vzhledem k tomu, že využití inovativních finančních nástrojů je považováno za jeden ze způsobů rozšíření působnosti stávajících nástrojů, například grantů, a zlepšení celkové účelnosti rozpočtu EU;

K.  vzhledem k tomu, že je nezbytné obnovit poskytování běžného úvěrování hospodářství a usnadnit financování investic;

L.  vzhledem k tomu, že mezinárodní finanční nástroje poskytují nový prostor pro možnosti spolupráce mezi všemi institucionálními subjekty a nabízejí skutečné úspory z rozsahu;

M.  vzhledem k tomu, že operace, které EIB provádí mimo EU, slouží k podpoře vnějších politik Unie a měly by být sladěny s cíli EU a prosazovány v souladu s články 208 a 209 SFEU;

N.  vzhledem k tomu, že činnost EIB doplňují zvláštní nástroje zajišťované Evropským investičním fondem (EIF), který se zaměřuje na poskytování jak rizikového financování ku prospěchu malých a středních podniků a začínajících podniků, tak mikrofinancování;

O.  vzhledem k tomu, že navýšení kapitálu posílilo rozvahu EIB, čímž umožnilo stanovit ambiciózní operativní úvěrové cíle;

P.  vzhledem k tomu, že bylo vyvinuto konkrétní úsilí k podniknutí více společných zásahů (kombinujících záruky EIF s úvěry EIB pro malé a střední podniky);

Politický rámec a hlavní zásady zásahů EIB

1.  vítá výroční zprávu EIB za rok 2012 a dosažení dohodnutého operačního plánu financovat okolo 400 projektů ve více než 60 zemích ve výši 52 miliard EUR;

2.  vítá, že Rada guvernérů EIB schválila navýšení kapitálu o 10 miliard EUR, které umožní poskytnout dodatečných 60 miliard EUR (představujících rozšíření úvěrových cílů o 49 %) na dlouhodobé úvěry na projekty v EU v období 2013–2015;

3.  žádá EIB, aby zachovala předpokládané cíle týkající se její dodatečné činnosti a uvolnila na výše zmíněné období 180 miliard EUR ve zvláštních investicích napříč EU;

4.  připomíná, že pokud jde o projekty v EU, obzvláště zajímavé vyhlídky existují v případě několika prioritních tematických oblastí v rámci strategie Evropa 2020: inovace a dovednosti, včetně nízkouhlíkové infrastruktury, investice do malých a středních podniků, soudržnost, balíčky týkající se účinného využívání zdrojů a energetické účinnosti (včetně přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství); konstatuje, že těmto ústředním oblastem věnoval operační plán skupiny EIB na období 2013–2015 patřičnou pozornost, a vítá přidělení dodatečných 60 miliard EUR v podobě úvěrů na financování jejich provedení;

5.  je však pevně přesvědčen, že v rámci těchto obecnějších priorit je třeba se více zaměřit na investice do dlouhodobého růstu a vytváření pracovních míst a vytváření trvalého a viditelného dopadu na reálnou ekonomiku, a vyzývá proto ke komplexnímu posouzení, které poskytne spolehlivé údaje o dlouhodobé zaměstnanosti vytvářené pomocí úvěrů EIB ve všech oblastech po finanční krizi a o následném dopadu těchto úvěrů na ekonomiku;

6.  vítá spuštění nástroje pro růst a zaměstnanost (GEF), který EIB umožní podrobněji monitorovat dopad projektů, jež financuje, na zaměstnanost a růst;

7.  vyzývá EIB, aby nadále podporovala dlouhodobé priority EU v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti, růstu a zaměstnanosti, udržitelnosti z hlediska životního prostředí a klimatu a účinného využívání zdrojů prostřednictvím dalšího rozvoje nových finančních a jiných nástrojů navržených k řešení jak krátkodobých nedostatků na trhu, tak dlouhodobějších strukturálních rozdílů v hospodářství EU;

8.  vyzývá EIB, aby vyjednala a uzavřela memoranda o porozumění s regionálními rozvojovými bankami působícími v oblastech, v nichž operuje, v zájmu posílení součinnosti, sdílení rizik a nákladů a zajištění dostatečného objemu úvěrů pro reálnou ekonomiku;

9.  považuje Pakt pro růst a zaměstnanost za důležitou, ale ne dostatečnou reakci na výzvy, kterým čelí EU, přičemž poukazuje na to, že navýšení kapitálu EIB a větší podpora společných nástrojů Komise a EIB pro sdílení rizika spolu se součinností mezi specializovanými činnostmi EIB a EIF jsou hlavními prvky jeho úspěchu;

10.  žádá EIB, aby upřednostnila financování projektů, které výrazně přispějí k hospodářskému růstu;

11.  připomíná, že Komise předložila společně s Evropskou investiční bankou zprávu o možnostech a cílených prioritách, které by měly být stanoveny v rámci provádění Paktu pro růst a zaměstnanost, a to především s ohledem na infrastrukturu, energetickou účinnost a účinné využívání zdrojů, digitální ekonomiku, výzkum a inovace a malé a střední podniky; žádá, aby na základě této zprávy proběhla v Parlamentu politická debata za účasti předsedů Evropské rady, Komise a Evropské investiční banky;

12.  je obzvláště znepokojen skutečností, že finanční prostředky v zemích zapojených do programu (Řecko, Irsko, Portugalsko, Kypr) zůstaly v roce 2012 na nízké úrovni a představovaly zhruba +/– 5 % celkových investic EIB; konstatuje, že cíle EIB v oblasti investic v zemích zapojených do programu na rok 2013 představují necelých 5 miliard EUR z celkového cíle EU ve výši 62 miliard EUR;

13.  je znepokojen tím, že EIB při poskytování úvěrů zachovává politiku, která se poněkud vyhýbá riziku, čímž omezuje příležitost možných příjemců splnit její úvěrové podmínky a následně brání vytváření přidané hodnoty úvěrů;

14.  požaduje, aby EIB zvýšila svou vlastní schopnost podstoupit riziko tím, že zajistí, že její systémy řízení rizik budou přizpůsobeny současnému prostředí;

15.  uznává, že je zásadní, aby si EIB udržela svůj rating AAA a zachovala si tak svou finanční sílu a schopnost dodávat finanční prostředky do reálného hospodářství; naléhavě však EIB vyzývá, aby společně s EIF zvážila intenzivnější zapojování se do rizikovějších činností a zaručila tak přiměřený poměr nákladů a přínosů;

16.  bere na vědomí zvýšení cílů v oblasti rizikovějších zvláštních činností EIB na 6 miliard EUR v roce 2013, nárůstu finančních prostředků pro iniciativy týkající se sdílení rizik a úvěrového posílení na 2,3 miliardy EUR, a nedávné zahájení iniciativy financování na podporu růstu (GFI), která usnadňuje přístup k financování pro inovativní středně velké podniky;

17.  vyzývá EIB, aby zvýšila svou činnost v rámci mandátu k rizikovému kapitálu a mandátu k mezaninovému nástroji pro růst, které EIB poskytuje Evropskému investičnímu fondu;

18.  vítá zvýšení mandátu EIF ke zdrojům rizikového kapitálu poskytovaným EIB o 1 miliardu EUR, které je zaměřeno zejména na rizikovější mezaninové financování, jež je součástí společných opatření EIB a EIF k řešení finančních omezení plánů pro nové inovace a růst evropských středních podniků;

19.  vyzývá EIB, aby aktivněji poskytovala své technické poradenství ve všech hlavních oblastech činností s vysokým potenciálem růstu ve všech členských státech; připomíná, že technické a finanční poradenství je účinným prostředkem, jak pomoci uskutečnit projekty a urychlit uvolňování prostředků a reálné investice; domnívá se proto, že odborné znalosti a posudky EIB by měly být rozšiřovány a zpřístupňovány v raných fázích projektů spolufinancovaných ze strany EU a EIB a v předběžných posouzeních projektů velkého rozsahu, a to i prostřednictvím nástroje programu Společné pomoci při podpoře projektů v evropských regionech (JASPERS);

20.  naléhavě vyzývá EIB, aby v současné situaci závažně nízké míry čerpání v mnoha členských státech zvýšila úsilí o podporu schopnosti členských států využívat finanční prostředky EU, a to včetně strukturálních fondů, tím, že dále rozvine dodatečné nástroje pro společné sdílení rizik a přizpůsobí stávající nástroje, které jsou již financovány z rozpočtu EU;

21.  vyzývá členské státy, aby případně spolupracovaly s Komisí a využívaly část svých přídělů ze strukturálních fondů za účelem sdílení úvěrového rizika EIB a poskytování úvěrových záruk na znalosti a dovednosti, účinné využívání zdrojů a energetickou účinnost, strategickou infrastrukturu a přístup k finančním prostředkům pro malé a střední podniky;

22.  oceňuje, že nevyužité strukturální fondy je nyní možné využít jako zvláštní záruční fond pro úvěry EIB, zejména v Řecku;

23.  konstatuje, že v roce 2012 banka podepsala úvěry v oblasti strukturálních programů v hodnotě 2,2 miliardy EUR, které umožňují podporu řady malých a středních systémů v souladu s prioritami politiky soudržnosti v různých odvětvích;

24.  vyzývá EIB, aby s ohledem na odlišné hospodářské a finanční podmínky, které panují v EU, vytvořila v úzké spolupráci s členskými státy investiční plány zaměřené na výsledky, které budou náležitě přizpůsobeny vnitrostátním, regionálním a místním prioritám růstu, a řádně přitom zohlednila horizontální priority roční analýzy růstu vypracované Komisí a evropský semestr pro hospodářskou správu;

25.  vybízí banku, aby prozkoumala možnosti, jak rozšířit své zapojení aktivní účastí na dohodách o partnerství mezi Komisí a členskými státy;

26.  poukazuje na klesající trend v počtu partnerství veřejného a soukromého sektoru v období krize a po krizi a současně připomíná obzvláště důležitou úlohu, kterou hrají v oblasti investic, zejména do dopravních sítí a výzkumu a inovací; konstatuje, že ačkoli trh EU týkající se těchto partnerství zvýšil svou hodnotu, zaznamenal výrazně méně transakcí;

27.  domnívá se, že státní záruky jsou cenným nástrojem k řešení nedokonalostí trhu, což může podpořit realizaci programů a projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru; vyzývá ke zvýšení účasti EIB v oblasti úvěrových záruk poskytovaných partnerstvím veřejného a soukromého sektoru prostřednictvím státních záruk a k využití odborných znalostí banky v tomto směru;

28.  domnívá se navíc, že kapacity EIB v oblasti poradenství opírající se o odborné znalosti získané v rámci Evropského odborného centra pro partnerství veřejného a soukromého sektoru (EPEC) by bylo možné využít k poskytnutí odborné a specializované pomoci na vládní úrovni, a případně také na úrovni regionů, za účelem usnadnění řádného posouzení přínosů plynoucích ze zapojení státních záruk do programu partnerství veřejného a soukromého sektoru;

29.  připomíná, že v roce 2012 zahájila EIB a Komise za podpory členských států pilotní fázi iniciativy projektových dluhopisů, jejímž cílem je podnítit financování projektů hlavních infrastruktur pomocí přilákání institucionálních investorů;

30.  vítá první pololetní zprávu o pilotní fázi projektových dluhopisů, která zmiňuje schválení devíti projektů v šesti zemích; vyzývá k jejich dalšímu a většímu využívání a k pravidelnému přezkumu jejich účinnosti s cílem podpořit rentabilní investice do dluhových nástrojů, které zaměří soukromý kapitál do potřebných infrastrukturních projektů v oblasti dopravy, energetiky a IKT, a zejména do těch, které mají přeshraniční rozměr; je však přesvědčen, že by EIB měla lépe posuzovat, do kterých projektů si přeje investovat, a posuzovat bezpečnostní a rizikový profil těchto projektů; připomíná, že z rozpočtu EU je poskytováno 230 milionů EUR na podporu posílení úvěrové činnosti EIB v oblasti investic do infrastruktury v odvětvích dopravy, energetiky a komunikací;

31.  žádá, aby byl Parlament o vybraných projektech informován vhodným způsobem a včas;

32.  se znepokojením konstatuje, že hlavní výzvy (tj. převedení úroků na závazky, omezené zkušenosti zadavatelů s řešeními v podobě dluhopisů, váhání institucionálních investorů, zda se mají zapojit, obavy sponzorů ohledně nákladů) přetrvávají; vyzývá banku, aby za účelem opětovného ujištění investorů a sponzorů náležitě posoudila možnost společných investic do prvních dohod o dluhopisech; vyzývá EIB, aby zajistila, že iniciativa projektových dluhopisů bude v souladu s dlouhodobým cílem EU v oblasti klimatu, tj. že se zaměří na nízkouhlíkové infrastruktury;

33.  je znepokojen nízkou výkonností projektu Castor; žádá, aby banka poskytla podrobnosti o řádnosti jeho náležité pečlivosti a předložila informace o tom, zda se provedené geologické studie zabývají možností seismického rizika, jeho příslušným procentuálním vyjádřením a způsobem řešení;

34.  očekává závěrečné hodnocení týkající se pilotní fáze iniciativy projektových dluhopisů, jež má být předloženo v roce 2015;

35.  vítá novou energetickou politiku EIB, která zavádí nová úvěrová kritéria v oblasti energetiky, jež odrážejí energetickou a klimatickou politiku EU a současné investiční trendy; požaduje, aby byly investice EIB do energetiky každoročně zveřejňovány a analyzovány tak, aby bylo zjevné, jaké zdroje energie EIB podporuje; rád by však zdůraznil, že by se investiční politika EIB měla ještě mnohem více zaměřovat na udržitelné projekty; nicméně připomíná, že je třeba předložit komplexní plán pro postupné ukončení úvěrů na neobnovitelné zdroje energie;

36.  vítá skutečnost, že EIB zavedla novou emisní normu, která se použije na veškeré projekty týkající se fosilních paliv za účelem vyloučení investic do projektů s plánovanými emisemi uhlíku přesahujícími určitou prahovou hodnotu; vyzývá Radu guvernérů EIB, aby v budoucnosti prováděla přezkumy emisní normy a zvážila restriktivnější závazky;

37.  naléhavě žádá banku, aby s ohledem na klimatický balíček pro období do roku 2030, včetně jeho priorit v oblasti dekarbonizace, zvážila další investice do nízkouhlíkových technologií a pracovala na politikách, které vedou k ambicióznějším cílům v oblasti klimatu; žádá EIB, aby provedla posouzení klimatu a revidovala všechny své činnosti v roce 2014, což by vedlo k obnovení politiky ochrany klimatu, např. prostřednictvím hodnocení projektů a integrovaného přístupu k promyšlenému kombinování odvětvových politik pro klíčová odvětví; vyzývá EIB, aby tuto revizi připojila ke své příští výroční zprávě;

38.  připomíná důležitou úlohu, kterou EIB hraje ve financování investic veřejného a soukromého sektoru do energetické infrastruktury a v podpoře projektů, které přispívají k dosažení cílů EU v oblasti energetické politiky; připomíná své usnesení z roku 2007, které vyzývá k ukončení veřejného financování projektů fosilních paliv a přechodu k energetické účinnosti a obnovitelným zdrojům energie; domnívá se, že by EIB měla ve spolupráci s Komisí do konce roku 2015 v souladu s unijními i mezinárodními cíli v oblasti změny klimatu a osvědčenými mezinárodními standardy aktualizovat svou strategii týkající se změny klimatu ve vztahu k finančním operacím, které provádí;

39.  vyzývá k posílení zdrojů a odborných znalostí EIB pro účely přizpůsobování se změně klimatu;

40.  požaduje, aby EIB prosazovala osvědčené mezinárodní standardy v oblasti vodní energie, zejména hlavní zásady Světové komise pro přehrady a Protokol pro hodnocení dlouhodobé udržitelnosti vodní energie (HSAP), což znamená, že investuje pouze v případech, kdy země zavedly právní rámec pro mechanismus energetického plánování (zahrnující i oblasti, kde stavět nelze), a požaduje, aby bylo provedeno řádné posouzení negativních dopadů na ekosystémy a místní komunity, aby se jim předcházelo, byly zmírňovány a sledovány, což rovněž znamená, že projekty nesmí být umístěny v chráněných oblastech nebo na říčních úsecích s dobrým ekologickým statusem či v jejich blízkosti;

41.  vyzývá EIB, aby do svých projektů pečlivě zahrnula vizi a cíle strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 „Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál“.

Rozšíření podpory pro malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací

42.  připomíná, že malé a střední podniky jsou považovány za oporu hospodářství EU a hlavní hybnou sílu evropského růstu a zaměstnanosti, přičemž se podílejí na více než 80 % pracovních míst v soukromém sektoru;

43.  vítá zvláštní pozornost (v souvislosti s rostoucí úvěrovou činností v EU) věnovanou pomoci se zlepšením přístupu malých a středních podniků k financování a následně vítá cíl skupiny EIB na rok 2013, kterým je připsat v rámci EU více než 19 miliard EUR na úvěry pro malé a střední podniky;

44.  rovněž vyzývá Radu, aby se v této souvislosti urychleně dohodla na společných iniciativách Komise a EIB a spojila prostředky z rozpočtu EU určené pro malé a střední podniky, a rovněž aby jednala rozhodněji, pokud jde o uskutečňování spolupráce s EIB za účelem snížení omezení financování, která jsou uvalena na malé a střední podniky; zdůrazňuje, že hlavním problémem v některých členských státech je, že roztříštěnost finančních trhů vede k nedostatku financování a vyšším nákladům na financování, zejména pro malé a střední podniky; vyzývá k tomu, aby se úsilí EIB zaměřilo na odstranění této roztříštěnosti s cílem podpořit financování pro malé a střední podniky, podnikání, vývozy a inovace, které jsou pro hospodářskou obnovu klíčové;

45.  vítá posílení bankovních úvěrů poskytovaných malým a středním podnikům prostřednictvím revitalizace trhu sekuritizace pohledávek malých a středních podniků pomocí nové iniciativy skupiny EIB týkající se cenných papírů zajištěných aktivy; vyzývá EIB, aby předložila analýzu trhu, jejímž cílem bude lépe přizpůsobit svou nabídku potřebám zúčastněných stran; vítá posílení úvěrové kapacity Evropského investičního fondu prostřednictvím navýšení kapitálu a mandátu a vyzývá EIB a Komisi, aby tento proces dokončily do začátku příštího roku;

46.  podporuje iniciativy skupiny EIB týkající se inovativního způsobu financování malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací prostřednictvím finančních nástrojů programů Horizont 2020 a COSME a nástrojů pro sdílení rizika, jejichž cílem je podnítit banky, aby poskytovaly finanční zdroje pomocí úvěrů a záruk, a zajistit poskytování dlouhodobého rizikového kapitálu;

47.  podporuje společnou iniciativu Komise a EIB pro financování malých a středních podniků v rámci nového VFR, která kombinuje finanční prostředky EU z programů COSME a Horizont 2020 až s 8,5 miliardy EUR ze zdrojů vyhrazených pro evropské strukturální a investiční fondy s cílem generovat další úvěry pro malé a střední podniky;

48.  vyzývá členské státy, aby se aktivně zapojily tím, že přispějí ke společným nástrojům z prostředků, jež jim byly přiděleny z evropských strukturálních a investičních fondů, a podpoří tak navýšení úvěrů pro malé a střední podniky na svém území, čímž zvýší celkový pákový efekt;

49.  vyzývá EIB, aby rozšířila iniciativu financování obchodu; domnívá se, že tento mechanismus záruky pro malé a střední podniky má zásadní význam a je třeba jej rozšířit na úrovni EU tam, kde je to považováno za nejvíce potřebné; vyzývá EIB, aby vytvořila vlastní program pro usnadňování obchodu; žádá EIB, aby nejprve stanovila opatření, jimiž se zajistí poskytování záruk, které jsou pro podniky nezbytné, mají-li plně využít svůj exportní potenciál;

50.  podporuje skutečnost, že se EIB soustředí na regionální a místní rozměr, a vyzývá členské státy, aby plně využívaly nástroje finančního inženýrství a sdíleného řízení, jako je program JEREMIE, regionální systémy financování mezi jednotlivými fondy a dluhové financování, jež poskytují kapitál místním malým a středním podnikům;

51.  vítá ex post hodnocení poskytování úvěrů malým a středním podnikům prostřednictvím EIB v Evropské unii za období 2005–2011; konstatuje, že v této oblasti EIB v letech 2005–2012 podepsala úvěry ve výši 64 miliard EUR určené přibližně 370 finančním institucím v zemích EU 27; konstatuje, že na konci roku 2012 bylo těmto finančním institucím uvolněno 53 miliard EUR z této částky, z níž zase téměř 48 miliard EUR tyto instituce půjčily malým a středním podnikům prostřednictvím přibližně 300 000 dílčích půjček;

52.  konstatuje, že podle hodnocení je zprostředkované poskytování úvěrů EIB malým a středním podnikům v souladu s cíli EU; vyzývá však k lepšímu posuzování doplňkovosti mezi produkty EIB a vnitrostátními soubory politik za účelem dalšího zlepšení relevantnosti operací; žádá EIB, aby předložila návrhy na zvýšení účinnosti produktu L4SME, tak aby mohl být využit k zaplnění konkrétních mezer namísto financování širokého spektra malých a středních podniků, což by optimalizovalo přínos EIB v oblasti růstu a zaměstnanosti;

53.  se znepokojením konstatuje, že během zkoumaného období měly úvěry EIB „určitý“ dopad na růst a zaměstnanost, ale tento dopad se mezi jednotlivými zeměmi značně lišil (pouze jedna třetina malých a středních podniků přispěla k růstu obratu finančních prostředků poskytnutých ze strany EIB); je znepokojen skutečností, že existují pouze omezené důkazy o tom, že úvěry EIB pomohly udržet zaměstnanost; poukazuje na to, že poměrný dopad na růst a zaměstnanost se ukázal být vyšší v nových členských státech; uznává nicméně, že zkoumané období zahrnovalo finanční a hospodářskou krizi a že bylo dosaženo relativně nízké míry vytváření pracovních míst, a to navzdory situaci, kdy klesá úroveň zaměstnanosti;

54.  je znepokojen tím, že jak se zdá, byly finanční prostředky EIB použity na podporu předních zástupců malých a středních podniků, nikoli k financování mezer; konstatuje však, že ve více než 80 % případů oslovených malých a středních podniků šlo o podniky s méně než 50 zaměstnanci, což dokazuje, že EIB oslovuje menší segment množiny malých a středních podniků;

55.  žádá EIB, aby plně využívala kritéria způsobilosti, a určovala tak příjemce finančních prostředků účinnějším způsobem;

56.  vyzývá EIB, aby určila a vybrala projekty s vyšší přidanou hodnotou a vyšším rizikem, zejména nově založené podniky, mikropodniky, družstva, uskupení podniků, malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací, které provádějí projekty v oblasti výzkumu, rozvoje a inovací v prioritních technologických oblastech;

57.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit úroveň povědomí o stávajících inovativních finančních nástrojích a jejich pochopení mezi možnými investory a příjemci; podporuje vypracování komunikační politiky na podporu viditelnosti různých opatření, které EU provádí pomocí těchto nových finančních nástrojů prostřednictvím EIB; dále zdůrazňuje, že je třeba zajistit rozšířený a systematický přístup k projektovým informacím a větší zapojení příjemců projektu i místní občanské společnosti, což by mohlo být zlepšeno prostřednictvím investic financovaných EIB;

58.  vyzývá EIB, aby vytvořila akční plán pro zjednodušení přístupu malých a středních podniků k informacím a k financování, se zvláštním důrazem na byrokratické postupy spojené s přístupem k financím;

59.  připomíná, že zprostředkované poskytování úvěrů představuje více než 20 % celkových úvěrů, které ročně poskytne EIB;

60.  znovu s obavami připomíná, že v této oblasti zůstává nevyřešeno značné množství otázek, zejména nedostatek transparentnosti (především pokud jde o informace o finančních příjemcích), obtížné posuzování hospodářského a sociálního dopadu úvěrů (vedoucí ke špatně zacílenému přístupu) a závislost na finančních zprostředkovatelích daná využíváním externích služeb, pokud jde o provádění hloubkové kontroly; naléhavě vyzývá banku, aby poskytla podrobnosti o svém přístupu s cílem urychlit přijetí opatření, jež tyto otázky vyřeší; a žádá EIB, aby společně s Komisí sestavila a zveřejnila seznam přísných kritérií výběru těchto finančních zprostředkovatelů;

61.  naléhavě vyzývá EIB, aby vytvořila aktuální a komplexní hodnocení ohledně toho, jak finanční krize ovlivnila konečné příjemce jejích finančních prostředků, a aby poskytla důkladné posouzení účinků a dopadů finanční krize na současný status finančních zprostředkovatelů, které banka využívá jak v rámci EU, tak mimo ni;

62.  požaduje, aby EIB zajistila, že její cíl vytvořit jen za rok 2013 pracovní místa pro přibližně půl milionu lidí pomocí úvěrů poskytnutých na projekty v oblasti infrastruktury, účinného využívání zdrojů a znalostní ekonomiky bude splněn;

63.  konstatuje, že kvůli složitému hospodářskému prostředí a přísnějším úvěrovým trhům brzdí finanční omezení podniků a veřejného sektoru nadále zaměstnanost mladých lidí a omezují prostor pro zlepšení odborné přípravy;

64.  je přesvědčen, že program EIB na podporu zaměstnanosti mladých lidí (s objemem úvěrů 6 miliard EUR), který tvoří složky Pracovní místa pro mládež a Investice do dovedností, je nanejvýš důležitý pro řešení těchto otázek; vítá průběžnou zprávu o provádění, která ukazuje významné výsledky, jichž bylo v této oblasti dosaženo, například 4,9 miliardy EUR poskytnutých v podobě úvěrů prostřednictvím dílčího programu Investice do dovedností, které doplňují 2,7 miliardy EUR v rámci pilíře Pracovní místa pro mládež; uznává včasné splnění jeho cílů;

65.  podporuje cíl banky dále maximalizovat úvěry zaměřené na malé a střední podniky s cílem stanovit jasné propojení mezi úvěry EIB a vytvářením nových pracovních míst pro mladé lidi;

66.  vyzývá banku, aby rozšířila oblast své činnosti a využila dodatečných nástrojů za účelem poskytnutí životaschopných pobídek k vytváření pracovních míst pro mladé lidi, a to zejména v členských státech s nechvalně známou vysokou mírou jejich nezaměstnanosti;

Přínos EIB k vnějším politikám EU

67.  žádá EIB, aby v souladu s přezkumem jejího mandátu k operacím mimo Evropskou unii podpořila cíle zahraniční politiky EU, které zformulovala Komise a Evropská služba pro vnější činnost;

68.  vítá záruku EU za vnější úvěry, které jsou EIB poskytnuty z rozpočtu EU v objemu podobném objemu současnému, se stanoveným maximálním stropem 30 miliard EUR (rozděleným na obecný mandát ve výši 27 miliard a další 3 miliardy EUR podléhající přezkumu v polovině období) na příští finanční období prostřednictvím použití zpětných toků z nevyužitých operací FEMIP (Nástroj pro evropsko-středomořské investice a partnerství) z doby před rokem 2007;

69.  žádá Evropský účetní dvůr (ECA), aby vypracoval zvláštní zprávu o výkonnosti EIB, pokud jde o poskytování úvěrů třetím zemím, a o jejich souladu s politikami EU před přezkumem mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím v polovině období a porovnal jejich přidanou hodnotu, pokud jde o vlastní zdroje, které EIB používá; dále žádá Evropský účetní dvůr, aby ve své analýze rozlišoval mezi zárukami poskytnutými z rozpočtu EU, investičním nástrojem se zárukou z ERF, různými formami kombinování používanými ve svěřenském fondu EU-Afrika pro infrastrukturu, Karibským investičním fondem a investičním nástrojem pro Tichomoří a využitím zpětných toků těchto investic;

70.  vítá ustanovení o zvýšené flexibilitě podle nového mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím; vyzývá EIB, aby maximalizovala svou podporu politik a cílů EU;

71.  žádá EIB, aby ještě pružněji využívala záruční fond a více se zaměřila na poskytování úvěrů na vlastní riziko tím, že rozšíří svou oblast, do níž spadají financovatelné projekty; trvá na tom, aby EIB zajistila vysokou úroveň viditelnosti konečných příjemců projektů evropské finanční podpory, kterou poskytuje;

72.  konstatuje, že země usilující o přistoupení k EU a země východního a jižního sousedství jsou na předním místě mezi prioritními oblastmi EIB; zdůrazňuje zejména, že je třeba zachovat podporu demokratické a hospodářské přeměny navazující na arabské jaro, přičemž hlavní důraz je třeba položit na podporu složek občanské společnosti, vytváření pracovních míst a hospodářskou obnovu v jižních zemích a v zemích Východního partnerství; považuje za uspokojivé zaměření se na malé a střední podniky a přístup k finančním prostředkům;

73.  podporuje v souvislosti s vnějšími politikami EU postupné vytváření nových finančních produktů ve spolupráci s Komisí a členskými státy, přičemž se jedná o produkty kombinující využití grantů EU, úvěrů a nástrojů pro sdílení rizika, za účelem oslovení nových kategorií podniků; požaduje, aby byly stanoveny osvědčené postupy a správně vymezena kritéria způsobilosti pro využití těchto nástrojů, které budou doprovázet podmínky pro strukturované podávání zpráv, monitorování a kontrolu; vyzývá k finalizaci politiky přidělování prostředků;

74.  očekává proto, že kontrolní zpráva o provádění platformy pro spolupráci s mezinárodními finančními nástroji, pokud jde o propojení, bude obsahovat podrobné a konzistentní informace v tomto ohledu a zajistí odpovídající roli EIB; vyzývá Komisi, aby poskytla plně kvalifikovanou zprávu o dopadu a výsledcích uplatňování finančních nástrojů v souvislosti s platformou pro spolupráci v oblasti propojení;

75.  vítá podporu, kterou EIB poskytuje projektům v několika odvětvích energetiky zaměřeným na růst a zaměstnanost; připomíná, že je třeba zachovat soulad s novým vývojem politik EU v oblasti energetiky a klimatu; vyzývá EIB v souvislosti s její obnovenou energetickou politikou, aby v EU i mimo EU nadále podporovala projekty věnované energetické účinnosti a energii z udržitelných obnovitelných zdrojů a připravila tak cestu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství;

Spolupráce EIB s dalšími mezinárodními finančními institucemi

76.  připomíná, že strukturovaná spolupráce mezi institucemi EU (Komise a EIB) a dalšími finančními institucemi je jediným účinným způsobem, jak zabránit překrývání jejich činností;

77.  vítá aktualizované memorandum o porozumění podepsané mezi EIB a EBRD, které odráží ochotu EU zvýšit míru koordinace a spolupráce mezi těmito dvěma hlavními mezinárodními finančními institucemi; vyzývá EIB, aby také dojednala a uzavřela memoranda o porozumění s regionálními rozvojovými bankami působícími v oblastech, v nichž operuje, v zájmu posílení součinnosti, sdílení rizik a nákladů a zajištění dostatečného objemu úvěrů pro reálnou ekonomiku;

78.  vyzývá obě instituce, aby zahájily co nejlepší možnou provozní koordinaci, pokud jde o doplňkovost a rozdělení úkolů, s cílem systematicky vyhledávat nejlepší příležitosti a součinnost a nalézt optimální pákové mechanismy na podporu a provádění cílů politik EU při dodržení jejich poměrných výhod a specifik;

79.  vyzývá EIB a EBRD, aby co nejdříve (ve fázi hodnocení ex ante nebo v identifikačních fázích opatření) posílily své odborné znalosti, svůj strategický a programovací přístup v různých oblastech intervence a zejména svou spolupráci ohledně nástrojů řízení rizik (finančních a provozních rizik a rizik týkajících se zemí), tak aby zlepšily dohled nad rizikem;

80.  vítá nový společný akční plán dohodnutý v listopadu 2012 mezi EIB, EBRD a skupinou Světové banky, jehož cílem je podpořit hospodářskou obnovu a růst ve střední a východní Evropě, přičemž bere na vědomí, že akční plán stanovuje na období 2013–2014 více než 30 miliard EUR na společné závazky; vyzývá EIB, aby vyčlenila minimálně 20 miliard EUR, jak bylo dohodnuto;

81.  znovu opakuje svůj návrh, aby se Evropská unie stala členem EIB;

Rámec EIB pro správu, dodržování souladu a kontrolu

82.  vyzývá EIB a další přidružené partnery a zúčastněné strany, aby dále zlepšili své správní mechanismy, mj. vytvořením ucelených a spolehlivých systémů pro monitorování, podávání zpráv a kontrolu;

83.  vítá skutečnost, že EIB posílila své závazky v oblasti transparentnosti tím, že se připojila k Mezinárodní iniciativě na podporu transparentnosti rozvojové pomoci (IATI);

84.  požaduje, aby banka zajistila úplnou nezávislost a životaschopnost svého mechanismu pro podávání stížností;

85.  vyzývá EIB, aby v souladu s ustanoveními Aarhuské úmluvy zřídila veřejný rejstřík dokumentů s cílem zaručit právo na přístup k dokumentům, které je zakotveno ve Smlouvách o EU; žádá banku, aby dodržela svůj závazek a rejstřík počínaje rokem 2014 zpřístupnila;

86.  žádá, aby příští výroční zprávu doplňoval soubor průřezových ukazatelů výkonnosti týkajících se dopadu finančních operací pro hlavní oblasti intervencí EIB, případně očekávaného multiplikačního účinku a převodu finančních výhod ve financovaných programech;

87.  znovu připomíná a zdůrazňuje odpovědnost banky za zvyšování úrovně transparentnosti, pokud jde o výběr finančních zprostředkovatelů a partnerů pro spolufinancované projekty a o konečné příjemce;

88.  zdůrazňuje, že by EIB měla omezit byrokracii, aby mohla účinněji a rychleji přidělovat finanční prostředky;

89.  vyzývá EIB, aby dále posilovala transparentnost svých úvěrů poskytovaných prostřednictvím zprostředkovatelů předkládáním výročních zpráv o úvěrech pro malé a střední podniky, poskytováním souhrnných údajů o částkách vyplacených malým a středním podnikům, počtu malých a středních podniků, které úvěrů využily, průměrné výše úvěru a podporovaných odvětví, včetně hodnocení dosažitelnosti úvěrů pro malé a střední a podniky a jejich účinnosti.

90.  vyzývá EIB, aby nespolupracovala s finančními zprostředkovateli, kteří měli v minulosti problémy v souvislosti s transparentností, podvody, korupcí a environmentálními a sociálními dopady; vybízí EIB, aby vytvářela partnerství s transparentními a odpovědnými finančními zprostředkovateli, kteří mají zavedené vazby k místnímu hospodářství v každé zemi, kde působí; v této souvislosti EIB vyzývá, aby zajistila větší transparentnost, zejména při zprostředkovaném poskytování úvěrů, a také aby vykonávala zesílenou hloubkovou kontrolu v zájmu předcházení využívání daňových rájů, převodních cen, daňových podvodů, daňových úniků a agresivního obcházení daňových povinností nebo jejich plánování; vyzývá k vytvoření veřejně dostupného seznamu striktních kritérií pro výběr finančních zprostředkovatelů; vyzývá EIB, aby posílila svou spolupráci s vnitrostátními veřejnými úvěrovými institucemi s cílem maximalizovat pozitivní dopad svých programů financování na malé a střední podniky;

91.  vyzývá EIB, aby se okamžitě zapojila do procesu inkluzivní revize své politiky ohledně nespolupracujících jurisdikcí a náležitě přihlédla k nedávnému vývoji v této oblasti na úrovni EU i na mezinárodní úrovni; vyzývá proto EIB, aby zajistila, aby všechny společnosti a finanční instituce zapojené do jejích projektů zveřejňovaly informace o skutečném vlastnictví jakékoli právní struktury přímo nebo nepřímo související se společností, a to včetně svěřenských společností, nadací a bankovních účtů;

92.  žádá rovněž, aby byl společně s Komisí sestaven veřejný seznam vyloučených zprostředkovatelů zahrnující finanční zprostředkovatele s negativním záznamem, pokud jde o transparentnost, podvody, propojení na extrateritoriální jurisdikce a sociální a environmentální dopady;

93.  považuje za zásadní, aby si EIB udržela svůj rating AAA, díky němuž si v roce 2012 mohla na mezinárodních kapitálových trzích vypůjčit 71 miliard EUR s výhodnými úrokovými sazbami; vyzývá nicméně EIB, aby posílila svou schopnost upřednostňovat projekty s vyšší přidanou hodnotou a s vyšším rizikem;

94.  stejně jako v předchozích letech připomíná a zdůrazňuje, že je nezbytné vykonávat obezřetnostní bankovní dohled nad EIB, a žádá, aby byla vypracována právní studie, která umožní nalézt možné řešení této záležitosti;

95.  navrhuje, aby tento regulační dohled:

vyjadřuje politování nad tím, že Komise v tomto smyslu nic nenavrhla, a to navzdory žádostem Parlamentu, z nichž první byla podána v roce 2007;

96.  vítá nový interní vývoj v EIB související s celkovým souladem s osvědčenými bankovními postupy; žádá, aby bankovní partneři EIB také dodržovali při jejích operacích uvnitř EU i mimo ni osvědčené bankovní postupy, které jsou slučitelné s právními předpisy Unie o finančních službách a se stabilitou finančního trhu; požaduje, aby EIB do svého ročního pracovního plánu zahrnula audit jedné oblasti činnosti, a poskytla tak jistotu, že osvědčené bankovní postupy jsou součástí jejích interních písemných postupů;

97.  vyzývá EIB, aby prostřednictvím lepšího přístupu k informacím dále zvyšovala transparentnost a přístupnost svých činností, hodnocení a výsledků, jednak interně ve vztahu ke svým zaměstnancům, a to prostřednictvím jejich účasti na příslušných vnitřních jednáních EIB, a jednak externě, například na svých internetových stránkách;

98.  vítá skutečnost, že EIB přijala opatření v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a posílila své zdroje k dodržování souladu jmenováním nového vedoucího pracovníka skupiny pověřeného kontrolou souladu postupů a činností banky s platnými předpisy (GCCO); požaduje, aby byl Parlament pravidelně informován o výsledcích předkládaných ve zprávě vedoucího pracovníka skupiny pověřeného kontrolou souladu postupů a činností banky s platnými předpisy;

99.  vyzývá EIB, aby v zájmu boje proti financování nezákonných činností pokračovala v podávání zpráv o jednotlivých zemích; domnívá se, že všichni příjemci, bez ohledu na to, zda jde o podnik, nebo finanční zprostředkovatele, kteří jsou registrováni v různých jurisdikcích, musí mít – pokud chtějí získat přístup k financování ze strany EIB – povinnost ve svých auditovaných výročních zprávách zveřejňovat informace o svých prodejích, aktivech, zaměstnancích, ziscích a úhradách daní v každé zemi, v níž působí; dále se domnívá, že příjemci musí zveřejňovat smlouvy s hostitelskými vládami, zejména musí informovat o daňovém režimu v každé zemi, v níž působí;

100.  požaduje, aby bylo kontrolní prostředí přizpůsobeno tak, aby odpovídalo budoucímu zvýšení objemu žádostí o finanční prostředky, ke kterému dojde v důsledku navýšení kapitálu EIB a v rámci dalších finančních partnerství, zejména co se týče úlohy řízení rizik;

Opatření EIB navazující na usnesení Parlamentu

101.  vyzývá EIB, aby podávala zprávy o aktuálním stavu a pokroku, jehož dosáhla v souvislosti s předchozími doporučeními, která Parlament vydal v každé výroční zprávě, zejména pokud jde o dopad její úvěrové činnosti v různých oblastech, v nichž operuje, na růst a tvorbu pracovních míst v EU i v daných oblastech, a na hospodářskou integraci mezi EU a kandidátskými a sousedními zeměmi;

o
o   o

102.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské investiční bance a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2012)0404. (2) Úř. věst. C 258 E, 7.9.2013, s. 131. (3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0057. (4) Úř. věst. L 280, 27.10.2011, s. 1.