Evropský parlament,

—  s ohledem na význam petičního práva a na to, že je důležité, aby byly parlamentní orgány bezprostředně informovány o konkrétních problémech a názorech občanů a obyvatel EU, jak je stanoveno v článcích 24 a 227 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na ustanovení Listiny základních práv Evropské unie, a zejména na článek 44 o petičním právu k Evropskému parlamentu,

—  s ohledem na ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se řízení o nesplnění povinností, zejména na články 258 a 260 této Smlouvy,

—  s ohledem na článek 48 a čl. 202 odst. 8 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Petičního výboru (A7-0131/2014),

A.  vzhledem k tomu, že v roce 2013, který byl „Evropským rokem občanů“, bylo předloženo celkem 2 885 petic, což představuje téměř 45% nárůst oproti roku 2012, přičemž za stávající volební období bylo dosud zaregistrováno bezmála 10 000 petic;

B.  vzhledem k tomu, že ačkoli v porovnání s celkovým počtem obyvatel Evropské unie zůstává toto číslo nízké, svědčí o výrazném zvýšení povědomí o petičním právu i o oprávněném očekávání, pokud jde o užitečnost petičního postupu coby prostředku, jak zajistit obavám jednotlivých občanů, místních společenství, nevládních organizací, dobrovolných sdružení a soukromých podniků pozornost orgánů EU a členských států;

C.  vzhledem k tomu, že evropští občané jsou přímo zastoupeni pouze jediným orgánem EU, který tito občané volí – Evropským parlamentem; vzhledem k tomu, že petiční právo nabízí evropským občanům možnost obracet se na své zástupce přímo;

D.  vzhledem k tomu, že petiční právo zvyšuje vnímavost Evropského parlamentu vůči občanům a obyvatelům Unie, přičemž tam, kde je to legitimní a oprávněné, může lidem poskytovat otevřený, demokratický a transparentní mechanismus, jak dosáhnout mimosoudní nápravy jejich stížností, zejména jde-li o problémy s uplatňováním evropských právních předpisů; vzhledem k tomu, že petice poskytují cennou zpětnou vazbu zákonodárným a výkonným orgánům na unijní i vnitrostátní úrovni;

E.  vzhledem k tomu, že se musí zabránit dalšímu nenávratnému úbytku biologické rozmanitosti, zejména v oblastech zahrnutých do sítě Natura 2000; vzhledem k tomu, že se členské státy zavázaly zajistit ochranu zvláštních oblastí ochrany na základě směrnice o stanovištích (92/43/EHS) a směrnice o ptácích (79/409/EHS); vzhledem k tomu, že ačkoliv Komise může plně ověřit dodržování právních předpisů EU teprve poté, co vnitrostátní orgány vydají konečné rozhodnutí, je důležité, a to zejména v otázkách týkajících se životního prostředí, již v rané fázi prověřit, zda místní, regionální a vnitrostátní orgány správně dodržují veškeré relevantní procesní požadavky stanovené právními předpisy EU, včetně provádění zásady předběžné opatrnosti;

F.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zvýšit zapojení občanů do rozhodovacího procesu EU s cílem posílit jeho legitimitu a odpovědnost; vzhledem k tomu, že petiční postup rovněž představuje prostředek, jak zjistit, jaký je skutečný stav věcí, pokud jde o napětí existující v evropských společenstvích, zejména v době hospodářské krize a sociálních nepokojů způsobených dopadem zhroucení světových finančních trhů a bankovních systémů na občany Evropy; vzhledem k tomu, že Petiční výbor uspořádal na toto téma v září 2013 veřejné slyšení za účasti předkladatelů petic; vzhledem k tomu, že řada petic upozorňovala výbor na nekalé finanční praktiky a porušování práv spotřebitelů v bankovním odvětví, a zejména na dramatické dopady vystěhovávání celých rodin v důsledku nekorektních smluvních podmínek v hypotečních smlouvách;

G.  vzhledem k tomu, že petice, které byly předloženy Petičnímu výboru, často poskytovaly užitečné informace i dalším výborům Evropského parlamentu odpovědným za vytváření právních předpisů, jejichž cílem je vytvořit základ pro budoucnost všech občanů a obyvatel EU, který bude ze sociálně ekonomického a environmentálního hlediska bezpečnější, spolehlivější a prosperující;

H.  vzhledem k tomu, že se zkoumá a vyhodnocuje opodstatnění každé petice, i když je předložena pouze jedním občanem nebo obyvatelem EU, a každý předkladatel má právo na odpověď ve svém jazyce;

I.  vzhledem k tomu, že doba pro zpracování a zodpovězení přijaté petice se sice bude lišit v závislosti na její podstatě a složitosti, je však nutné vynaložit veškeré úsilí, aby předkladatelé dostali řádnou odpověď v přiměřené lhůtě a přiměřeným způsobem, a to nikoli pouze z hlediska procesního, ale také z hlediska věcného;

J.  vzhledem k tomu, že předkladatelé, jejichž petice je následně projednávána během pravidelných schůzí Petičního výboru, se mohou do jednání plně zapojit, mají právo doplnit petici o podrobnější informace a aktivně tak přispět k činnosti výboru tím, že členům výboru a Komise i zástupcům členských států, kteří mohou být přítomni, poskytnou bližší informace a informace „z první ruky“; a vzhledem k tomu, že v roce 2013 se jednání výboru zúčastnilo a aktivně se do nich zapojilo celkem 185 předkladatelů;

K.  vzhledem k tomu, že činnost Petičního výboru je založena výhradně na informacích a příspěvcích od předkladatelů a na výsledcích vlastního prověřování každého případu, které jsou případně doplněny dalšími odbornými posudky Evropské komise, členských států a dalších subjektů; a vzhledem k tomu, že organizace a priority jeho programu jsou stanoveny na základě demokraticky přijatých rozhodnutí jeho členů;

L.  vzhledem k tomu, že podle stanovených kritérií pro přípustnost petic v souladu s podmínkami Smlouvy a pravidly Evropského parlamentu se petice musí týkat záležitosti, která spadá do působnosti EU a má přímý dopad na předkladatele; a vzhledem k tomu, že v důsledku toho jsou některé petice prohlášeny za nepřípustné, protože těmto kritériím neodpovídají;

M.  vzhledem k tomu, že petiční právo je klíčovým nástrojem pro zapojení a demokratickou kontrolu ze strany občanů a že je nutné zajistit jeho řádné provádění v průběhu celého postupu; vzhledem k tomu, že toto právo musí být i nadále plně zaručeno, a to nezávisle na vládních zájmech; vzhledem k tomu, že tato zásada musí být na úrovni EU při vyřizování petic v Parlamentu a Komisi příkladně dodržována;

N.  vzhledem k tomu, že výše uvedená kritéria byla soudně prověřena a že rozsudky Evropského soudního dvora, například ve věci T-308/07, potvrdily kritéria vztahující se k petičnímu právu a skutečnost, že prohlášení o nepřípustnosti petic musí být řádně opodstatněna a výbor je v následné korespondenci s předkladatelem musí zdůvodnit, a například ve věci T-280/09 a T-160/10 týkající se petic, které mohou být považovány za obsahově příliš nepřesné;

O.  vzhledem k tomu, že kromě přijatých petic týkajících se dopadu krize na občany a obyvatele EU se další klíčové podněty předkladatelů týkají environmentálních právních předpisů (zejména problematiky nakládání s odpady a vodohospodářství), základních práv (zejména pokud jde o práva dítěte, práva zdravotně postižených a další otázky týkající se zdraví), práva na osobní a nemovitý majetek, problematiky volného pohybu osob, různých forem diskriminace – zejména z etnických, kulturních či jazykových důvodů –, víz, přistěhovalectví a zaměstnanosti nebo se jedná o petice týkající se výkonu spravedlnosti, podezření na korupci, průtahů v soudních sporech a mnoha dalších oblastí činnosti;

P.  vzhledem k tomu, že mnoho předkladatelů petic, zejména těch mladších, hojně využívá jako komunikační kanál sociální média, vytvořil Petiční výbor pod záštitou Evropského parlamentu svou vlastní síť a je pravidelně sledován rostoucím počtem osob na hlavních sociálních médiích, které jsou obzvlášť aktivně využívány a považovány za užitečné v době schůzí výboru; a vzhledem k tomu, že rovněž získal významný počet pravidelných odběratelů (v současné době 1 500) informačního bulletinu výboru – PETI Journal;

Q.  vzhledem k tomu, že v této souvislosti Petiční výbor ve spolupráci s příslušnými útvary Evropského parlamentu pracuje na přípravě nového vícejazyčného internetového portálu, který nahradí předchozí, omezenější, elektronickou podatelnu petic na internetových stránkách Europarl; vzhledem k tomu, že tento nový portál má zvýšit efektivitu administrativy a posílit transparentnost a interaktivitu petičního postupu ve prospěch předkladatelů, poslanců Evropského parlamentu i široké veřejnosti;

R.  vzhledem ke svému postoji, který se opírá o výroční zprávu za rok 2012, v níž vyjádřil své odhodlání zajistit, aby byl petiční postup účinnější, transparentnější a nestrannější a aby zachovával účastnická práva členů Petičního výboru, tak aby i celý postup vyřizování petic mohl i na procesní úrovni vyhovět požadavkům soudního přezkumu;

S.  vzhledem k tomu, že se Petiční výbor aktivně zajímá o způsob uplatňování nařízení o evropské občanské iniciativě (ECI) a je si vědom mnoha nedostatků a určité těžkopádnosti stávajícího právního rámce, který ne zcela odpovídá duchu příslušného ustanovení Smlouvy navzdory úsilí výborů AFCO a PETI při jeho vypracovávání; a vzhledem k tomu, že v souladu s podmínkami ustanovení o přezkumu má Parlament projednat revizi nařízení po uplynutí tří let jeho platnosti;

T.  vzhledem k tomu, že mají být v brzké době uplatněna ustanovení nařízení o evropské občanské iniciativě týkající se organizace veřejného slyšení k úspěšné iniciativě na půdě Evropského parlamentu za účasti příslušného výboru s legislativní pravomocí v dané věci a Petičního výboru, a to v souladu s jednacím řádem Evropského parlamentu a prováděcími pravidly přijatými předsednictvem;

U.  vzhledem k tomu, že zjišťovací mise týkající se prověřovaných petic, které Petiční výbor pravidelně uskutečňuje v souvislosti se záležitostmi, jimž přikládá zvláštní důležitost, hrají významnou roli a že je nutné, aby zprávy z takových návštěv byly co nejkvalitnější a nejdůvěryhodnější a byly připravovány v loajální spolupráci vedoucí k žádoucímu konsensu zúčastněných stran; vzhledem k tomu, že v roce 2013 byly uskutečněny návštěvy Španělska (dvakrát), Polska, Dánska a Řecka; vzhledem k tomu, že větší flexibilita praktických aspektů těchto misí, zejména pokud jde o to, v jakých týdnech je lze uskutečnit, by přispěla k jejich ještě větší účelnosti, především z hlediska disponibility členů a snížení rizika zrušení účasti;

V.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor má povinnosti ve vztahu k úřadu evropského veřejného ochránce práv, který je odpovědný za prověřování stížností občanů EU na možné nesprávné úřední postupy v rámci orgánů a institucí EU a že o těchto povinnostech vydává výroční zprávu vycházející z výroční zprávy evropského veřejného ochránce práv; a vzhledem k tomu, že v roce 2013 se výbor aktivně účastnil organizace volby nového evropského veřejného ochránce práv po odchodu dosavadního držitele této funkce Nikiforose Diamandourose;

W.  vzhledem k tomu, že ačkoli nová evropská veřejná ochránkyně práv, paní Emily O’ Reilly, byla poslanci Evropského parlamentu zvolena s nástupem do funkce ke dni 1. října 2013, musí se na začátku příštího volebního období konat nová volba, jak stanoví jednací řád (článek 204), a vzhledem k tomu, že by bylo žádoucí zajistit, aby byla v dostatečném předstihu zveřejněna jasná a transparentní pravidla tohoto postupu a aby tato pravidla upřesnila odpovědnost Petičního výboru v tomto postupu a zajistila odpovídající transparentnost volby zejména prostřednictvím vylepšených internetových stránek zaměřených výhradně na tuto záležitost;

X.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor je členem Evropské sítě veřejných ochránců práv, která zahrnuje některé petiční výbory vnitrostátních parlamentů, pokud existují, a vzhledem k tomu, že je zjevně důležité, aby spolupráce mezi petičními výbory byla nadále zdůrazňována a tam, kde je to praktické, i posilována, a aby Evropský parlament mohl hrát v tomto vývoji ústřední úlohu v zájmu občanů EU;

Y.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor chce být užitečným a transparentním nástrojem ve službách občanů a obyvatel EU, který zajišťuje demokratickou kontrolu a dohled nad mnoha aspekty činnosti Evropské unie, zejména pokud jde o provádění právních předpisů EU vnitrostátními orgány; a vzhledem k tomu, že může na základě přijatých petic i nadále přispívat na jedné straně ke koherentnějšímu a koordinovanějšímu provádění právních předpisů EU a na druhé straně ke zlepšení budoucích právních předpisů tím, že bude upozorňovat na poučení, které je třeba si z obsahu předložených petic vzít;

Z.  vzhledem k tomu, že tato zpráva je poslední výroční zprávou výboru PETI v 7. volebním období Evropského parlamentu, a shrnuje proto kromě činnosti výboru v roce 2013 celé volební období a obsahuje hodnocení toho, do jaké míry se výboru PETI podařilo naplnit očekávání občanů poté, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva;

1.  bere na vědomí podstatnou a zásadní úlohu, kterou Petiční výbor hraje při ochraně a podpoře práv občanů a obyvatel EU tím, že zajišťuje, aby petiční postup umožnil lepší pochopení problémů předkladatelů petic, a je-li to možné, vyřešení jejich legitimních stížností v rozumné lhůtě;

2.  je odhodlán zajistit, aby byl petiční postup účinnější, transparentnější a nestrannější a aby zachovával účastnická práva členů Petičního výboru, tak aby i celý postup vyřizování petic mohl i na procesní úrovni vyhovět požadavkům soudního přezkumu;

3.  zdůrazňuje, že stejně jako některé další orgány a instituce, k nimž patří vyšetřovací výbory a evropský veřejný ochránce práv, má Petiční výbor nezávislou a jasně vymezenou úlohu kontaktního místa, na které se může obrátit kterýkoli občan; zdůrazňuje skutečnost, že tyto instituce, společně s evropskou občanskou iniciativou, jsou základními nástroji pro demokratickou EU a vytvoření evropského občanství, a že je tudíž nutné zajistit, aby byly dobře přístupné a spolehlivě fungovaly;

4.  zdůrazňuje, že v průběhu celého stávajícího volebního období věnoval Petiční výbor veškeré úsilí tomu, aby naplnil očekávání občanů Evropské unie; poukazuje na význam přímého zapojení občanů do činnosti Parlamentu a na to, že je důležité, aby se jejich problémy, návrhy nebo stížnostmi konkrétně zabývali členové výboru; vyzdvihuje množství odvedené práce při řešení možných porušení práv občanů i v rámci spolupráce s vnitrostátními, regionálními a místními orgány na otázkách souvisejících s prováděním evropských právních předpisů;; a to při zachování klíčové úlohy při obnovování vztahů s evropskými občany a posilování demokratické legitimity a odpovědnosti rozhodovacího procesu EU;

5.  připomíná významnou úlohu Komise při asistenci s řešením případů vznesených v peticích; domnívá se, že prošetřování petic ze strany Komise by mělo jít více do hloubky a zkoumat podstatu případů z hlediska právních předpisů EU; zdůrazňuje význam transparentnosti těchto postupů a řádného přístupu veřejnosti k relevantním dokumentům a informacím souvisejícím s případy;

6.  zdůrazňuje význam proaktivního sledování a včasných preventivních zásahů Komise v případech, kdy existují řádně podložené důkazy o tom, že některé plánované a zveřejněné projekty mohou být v rozporu s právními předpisy EU;

7.  všímá si tematické rozmanitosti klíčových oblastí v peticích občanů, mezi něž patří například základní práva, vnitřní trh, environmentální právní předpisy, otázky veřejného zdraví, ochrana dětí, doprava a výstavba, španělský zákon o ochraně pobřeží, nové nařízení o řádné správě, osoby se zdravotním postižením, diskriminace na základě věku, přístup veřejnosti k dokumentům, Evropské školy, fiskální unie, ocelářský průmysl, práva zvířat a řada dalších;

8.  domnívá se, že petice, které lze zařadit do uvedených tematických oblastí, dokládají, že se stále objevují četné případy neuspokojivého provedení právních předpisů EU nebo nesprávného uplatňování právních předpisů;

9.  domnívá se, že je důležité rozšířit spolupráci s parlamenty a vládami členských států založenou na reciprocitě a v případě potřeby vybídnout orgány členských států, aby zcela transparentně provedly a uplatňovaly právní předpisy EU; poukazuje na význam spolupráce mezi Komisí a členskými státy a lituje nedbalosti některých členských států, pokud jde o plné provedení a uplatňování evropských právních předpisů, a to zejména v oblasti životního prostředí;

10.  připomíná, že Petiční výbor považuje přípustné petice, které se týkají zásad a obsahu Smlouvy o fungování Evropské unie a Listiny základních práv Evropské unie, za nedílnou součást své činnosti, a provádí šetření skutkové podstaty každého případu, a upozorňuje, že Evropská komise se často ocitá v situaci, kdy z důvodu existence článku 51 Listiny nemůže na žádost výboru řádně reagovat; zdůrazňuje, že očekávání občanů dalece přesahují to, co striktně právní ustanovení Listiny umožňují;

11.  blahopřeje výboru k jeho činnosti v souvislosti s předloženými peticemi zaměřenými na problematiku zdravotního postižení, jejichž počet v roce 2013 výrazně vzrostl; všímá si úsilí o zajištění úspěšného zahájení rámce EU na základě článku 33 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, kdy Petiční výbor spolupracoval s Evropskou komisí, Agenturou pro základní práva a Evropským fórem zdravotně postižených, a bere na vědomí ochotu výboru i nadále tuto činnost podporovat; vyjadřuje politování nad tím, že následně bylo zapojení Petičního výboru do rámce Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením ukončeno a že byl nahrazen legislativními výbory, jež jsou pro tuto oblast rovněž příslušné, a domnívá se, že toto rozhodnutí bylo založeno na dezinterpretaci funkcí přidělených v uvedeném rámci;

12.  bere na vědomí míru pozornosti, která byla věnována některým významným peticím předloženým ve věci návrhu na vybudování nového letiště v Notre Dame-des-Landes nedaleko Nantes; potvrzuje, že byly předloženy významné příspěvky od překladatelů, kteří se proti projektu staví z důvodu jeho dopadů na životní prostředí, a že byla předložena významná petice i od zastánců tohoto projektu, což ve výboru vyvolalo živou diskusi, do níž se vedle hlavních předkladatelů zapojily také francouzské orgány a generální ředitel pro životní prostředí z Evropské komise; domnívá se, že takovéto seriózní diskuse nejenže zvyšují povědomí veřejnosti a umožňují aktivní a legitimní zapojení občanů, ale zároveň napomáhají objasnění určitých kontroverzních otázek spojených s tímto projektem, jež jsou údajně v rozporu s právními předpisy EU, a nalezení řešení, která jsou plně v souladu s evropskými právními předpisy, jež by za daných okolností měly být uplatněny;

13.  bere na vědomí, že v roce 2013 řada předkladatelů vyjádřila hluboké znepokojení nad zjevnými nespravedlnostmi, k nimž dochází v Dánsku v rámci správních a soudních řízení, jež se týkají odloučení a rozvodů rodičů a následného svěřování malých dětí do péče; v této souvislosti připomíná, že v případě párů s různou státní příslušností existují jasné případy diskriminace na základě státní příslušnosti toho z partnerů, který není státním příslušníkem členského státu, v němž probíhá řízení, ve prospěch občana tohoto státu, což má závažné a často velmi negativní a dramatické dopady na práva dítěte; v této souvislosti připomíná závažná porušení základních práv předkladatele petice i dítěte; připomíná, že Petiční výbor uskutečnil zjišťovací misi do Dánska, kde se situace jeví jako obzvláště naléhavá, aby tato tvrzení prošetřil přímo na místě; konstatuje však, že podobné případy byly zaznamenány i v dalších zemích, zejména v Německu (především případy týkající se činnosti úřadu Jugendamt), ve Francii a ve Spojeném království;

14.  připomíná šetření, které proběhlo na základě petic ohledně důsledků neprovedení rámcové směrnice o odpadech během celého volebního období, a přijetí zprávy na toto téma; připomíná doporučení týkající se absence řádného rozhodování o skládkách a jejich vlivu na místní obyvatelstvo; zdůrazňuje, že situace není ani zdaleka vyřešena, neboť některé petice byly zohledněny až následně, zejména pokud jde o neustále se objevující toxické požáry způsobené těžce znečištěným průmyslovým odpadem v některých oblastech Kampánie a nedostatek transparentnosti ohledně plánů a institucionálního řízení v Laziu v posledních měsících po plánovaném uzavření skládky Malagrotta, jež je nyní předmětem soudního šetření na vysoké úrovni; připomíná intenzivní zjišťovací misi v Řecku na podzim 2013 ve stejné záležitosti, která upozornila na nedostatky v provádění příslušných směrnic o odpadech, na nedostatečný pokrok v oblasti nakládání s odpady, pokud jde o velmi významné plány a systémy týkající se odpadů, a také na dopady na zdraví obyvatel v některých oblastech Řecka; poukazuje na to, že v nedávné době bylo předloženo několik dalších petic týkajících se pochybení při nakládání s odpady v souvislosti s dalšími členskými státy, jedná se zejména o Valencii ve Španělsku a o Velkou Británii;

15.  bere na vědomí zprávu o zjišťovací misi v Polsku, v jejímž rámci bylo provedeno šetření v souvislosti s plánovaným povrchovým dolem v Dolním Slezsku; rovněž vítá intenzívní diskuse, které při této příležitosti proběhly s předkladateli a s vnitrostátními orgány ohledně možnosti průzkumu a těžby zásob břidlicového plynu, což je otázka, která byla tématem semináře pořádaného výborem již v roce 2012;

16.  vyzdvihuje vysoce konstruktivní práci celého výboru, pokud jde o petice předložené ve věci španělského zákona o ochraně pobřeží (Ley de Costas), a to jak z hlediska výsledků a závěrů zjišťovací mise, tak z hlediska spolupráce s předkladateli i příslušnými vnitrostátními orgány; připomíná, že výbor ustavil zvláštní pracovní skupinu ad hoc, aby se touto složitou problematikou zabývala podrobněji a spolupracovala s velkým počtem dotčených předkladatelů; uvědomuje si, že ačkoli došlo v nových právních předpisech přijatých španělským parlamentem k určitému pokroku, žádá Komisi, aby tuto záležitost i nadále aktivně sledovala;

17.  vítá skutečnost, že během zjišťovací mise v Galicii, která se uskutečnila v únoru 2013, proběhly rozsáhlé diskuse s předkladateli a regionálními orgány na téma nedostatku vhodných čističek odpadních vod v regionu; potvrzuje závěry a doporučení zprávy zjišťovací mise, kterou schválil Petiční výbor dne 17. prosince 2013, v tom smyslu, že by mělo i nadále pokračovat úsilí o zvýšenou míru čištění a regeneraci navštíveného objektu „rías“;

18.  vyzdvihuje úlohu informační povinnosti výboru; upozorňuje na některá usnesení přijatá v roce 2013 v podobě zpráv, jako je například zvláštní zpráva evropského veřejného ochránce práv týkající se postupu Komise ve věci nedostatků posouzení vlivů na životní prostředí v rámci projektu rozšíření vídeňského letiště, vedle výroční zprávy o činnosti evropského veřejného ochránce práv jako takové; zdůrazňuje, že v průběhu let výbor díky svým odborným znalostem získaným při projednávání řady konkrétních případů prostřednictvím stanovisek významně přispěl k činnosti hlavních výborů a zejména k revizi směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí i ke stanovisku o umístění sídel orgánů Evropské unie; je přesvědčen, že díky takovým dokumentům může Petiční výbor předkládat témata, která jsou důležitá pro evropské občany, na plenárním zasedání;

19.  připomíná, že podle čl. 202 odst. 2 může Petiční výbor na plenárním zasedání předkládat nejen nelegislativní zprávy z vlastního podnětu týkající se záležitostí, které jsou předmětem více petic, ale v případě naléhavých záležitostí může k hlasování v plénu předkládat také stručné návrhy usnesení;

20.  je přesvědčen, že pořádání veřejných slyšení je velmi důležitým nástrojem pro projednávání problémů, na něž předkladatelé upozornili ve svých peticích; upozorňuje na veřejné slyšení na téma dopadu krize na evropské občany a posílení demokratické účasti na řízení Unie a rovněž na veřejné slyšení zabývající se tím, jak co nejlépe využít občanství EU, v jejichž rámci byly na základě obdržených petic analyzovány podněty týkající se obou záležitostí předložené občany EU; domnívá se, že informace obsažené v peticích dokládají osobní dopad úsporných opatření na práva předkladatelů i významnější úlohu a odhodlání občanské společnosti; uznává, že má-li být Evropa schopna čelit budoucím finančním výzvám, potřebuje důvěryhodnou, viditelnou a odpovědnou správu ekonomických záležitostí; zdůrazňuje, že je důležité odstranit zbývající překážky, které občanům EU brání v požívání jejich práv vyplývajících z právních předpisů EU a v účasti na dění v EU na politické úrovni;

21.  domnívá se, že je pro jeho práci na konkrétních tématech nezbytné využívat další formy činnosti, jako jsou parlamentní otázky k ústnímu zodpovězení projednávané na plenárních zasedáních; připomíná, že jsou jedním ze způsobů přímé parlamentní kontroly ostatních orgánů, institucí a subjektů EU; poukazuje na to, že v roce 2013 devětkrát využil svého práva pokládat otázky, například ve věci zdravotních postižení, dobrých životních podmínek zvířat, odpadového hospodářství a evropské občanské iniciativy; hluboce lituje toho, že některé z iniciativ navržených výborem zůstávají několik měsíců ve fázi příprav předtím, než se o nich diskutuje v plénu, což brání tomu, aby občané EU mohli vyjádřit své obavy a obdržet od Komise přímou odpověď;

22.  konstatuje trvalý příliv korespondence od občanů, kteří se na Parlament obracejí s žádostí o nápravu záležitostí, jež nespadají do oblasti pravomoci EU podle článku 227 Smlouvy a článku 51 Listiny základních práv; vyzývá k nalezení lepších způsobů nakládání s těmito podáními občanů s ohledem na povinnosti Parlamentu v rámci jeho korespondence s občany; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že se příslušné útvary Parlamentu nadále nezabývaly doporučeními na základě podání od občanů, pokud jde o otázky, jež nespadají do pravomocí EU, která byla představena v usnesení Parlamentu ze dne 21. listopadu 2012  o činnosti Petičního výboru za rok 2011;

23.  uznává, že pro předkladatele petic zůstává prioritou problematika životního prostředí, a proto upozorňuje na to, že členské státy v této oblasti stále zaostávají; podotýká, že řada překladatelů se zabývá veřejným zdravím, například odpadovým hospodářstvím, bezpečností vody, jadernou energetikou a chráněnými živočichy; zdůrazňuje, že velký počet předkladatelů se zajímá o nové a připravované projekty, které zvyšují riziko dopadů na výše uvedené oblasti; připomíná, že ačkoli členské státy usilují o vyřešení těchto situací, je zřejmé, že nalezení udržitelného řešení je stále obtížné; zdůrazňuje případ ocelářského závodu ILVA v Tarantu, který vyvolává vážné obavy kvůli závažnému zhoršení environmentálních podmínek i zdravotní situace místních obyvatel; naléhavě žádá Komisi, aby využila dostupných mechanismů k zajištění toho, aby italské orgány začaly pokud možno okamžitě dodržovat právní předpisy EU v oblasti životního prostředí;

24.  vyzývá Petiční výbor, aby pokračoval v posuzování dopadů judikatury týkající se Řecké radio-televize (Ellinikí Radiofonía Tileórasi, ERT) na výklad článku 51 Listiny základních práv Evropské unie a jejích důsledků v souvislosti s peticemi a aby přezkoumal, jakým konkrétním překážkám čelí občané EU, kteří se chtějí prostřednictvím žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce podaných Soudnímu dvoru domoci spolehlivého výkladu klíčových otázek evropského práva ve věcech projednávaných u vnitrostátních soudů;

25.  vítá zahájení evropské občanské iniciativy (ECI) 1. dubna 2012 a rovněž registraci první takové iniciativy zaměřené na politiku pro mladé Evropany – Fraternity 2020, jakož i nedávnou úspěšnou iniciativu zabývající se právem na vodu; je přesvědčen, že evropská občanská iniciativa představuje první nástroj nadnárodní participativní demokracie a umožní občanům aktivně se podílet na tvorbě evropských politik a právních předpisů; znovu vyjadřuje své odhodlání podílet se na pořádání veřejných slyšení ohledně úspěšných evropských občanských iniciativ za aktivní účasti všech dotčených parlamentních výborů; podtrhuje nutnost pravidelného přezkumu situace v oblasti evropských občanských iniciativ s cílem zlepšit postup a omezit administrativní a jiné překážky; je si vědom skutečnosti, že výsledek prvních parlamentních slyšení prvních úspěšných evropských občanských iniciativ, která proběhnou v roce 2014, bude zásadní pro nastavení vysokých procesních standardů a naplnění očekávání občanů v souvislosti s výkonem tohoto práva v budoucnu, a zavazuje se, že zajišťování účinnosti participativního postupu bude považovat za institucionální prioritu;

26.  oceňuje rozhodnutí Komise vyhlásit rok 2013 „Evropským rokem občanů“ s cílem poskytnout občanům EU cenné informace o jejich právech a demokratických nástrojích, které mají k prosazování svých práv k dispozici, a zprostředkovat jim vhled do této problematiky; domnívá se, že „Evropský rok občanů“ by měl být využit k všeobecnému šíření informací o nové „evropské občanské iniciativě“ s cílem poskytnout jasné a srozumitelné pokyny, které omezí vysokou míru nepřípustnosti, jež je srovnatelná s mírou, která dosud přetrvává v oblasti petic; je přesvědčen, že internetový portál pro petice je konkrétním a cenným příspěvkem Parlamentu k evropskému občanství;

27.  vyzývá Komisi jakožto strážkyni Smlouvy, aby zajistila nápravu stávajícího nedostatečného provádění právních předpisů EU, o němž svědčí řada petic předložených Parlamentu, aby tak občané EU mohli plně využívat svých práv;

28.  vyzývá Komisi, aby navrhla právní předpisy k řešení problémů, které se týkají vzájemného uznávání dokumentů osvědčujících občanský stav členskými státy při současném respektování pravomocí jednotlivých členských států;

29.  vyjadřuje politování nad tím, že evropští občané při uplatňování práva na volný pohyb i nadále často čelí problémům způsobeným nesprávným prováděním právních předpisů v oblasti vnitřního trhu ze strany veřejných orgánů;

30.  lituje skutečnosti, že v poslední době nebyly zprávy o zjišťujících misích ani některé další dokumenty přeloženy do úředních jazyků EU, zejména do národních jazyků předkladatelů petic;

31.  uznává důležitou úlohu sítě SOLVIT, která pravidelně odhaluje a řeší problémy související s prováděním právních předpisů v oblasti vnitřního trhu; naléhavě vyzývá k posílení tohoto nástroje a k aktivnější spolupráci mezi Petičním výborem a sítí SOLVIT; připomíná, že rok 2013 byl Evropským rokem občanů, a vyjadřuje uznání orgánům, institucím a subjektům Evropské unie i členských států, které v tomto roce více propagovaly své služby pro evropské občany a obyvatele v souladu se zásadami zakotvenými ve Smlouvách a skutečnostmi uvedenými v této zprávě;

Nové horizonty a vztahy s jinými orgány

32.  poukazuje na to, že je důležité zdůraznit činnost výboru v rámci Parlamentu a zviditelnit jeho kontrolní funkce; vyzývá nově zvolený Petiční výbor, aby nominoval své roční zpravodaje pro hlavní politiky, které jsou pro evropské předkladatele petic důležité, a aby posílil spolupráci s ostatními parlamentními výbory tím, že bude jejich členy soustavně zvát na diskuse v Petičním výboru, které se týkají oblastí jejich legislativních pravomocí; vyzývá ostatní parlamentní výbory, aby Petiční výbor častěji žádaly o předložení stanoviska ke zprávám o provádění a dalších nástrojích pro monitorování řádného provedení a uplatňování či případného přezkumu evropských právních předpisů v členských státech; zdůrazňuje, že i s ohledem na stále rostoucí počet předkládaných petic a související úkony je důležité, aby měl výbor v rámci portfolia parlamentních výborů postavení zbavené neutrality; vyzývá plénum Evropského parlamentu, aby věnovalo činnosti Petičního výboru více času;

33.  upozorňuje na nutnost prohloubit spolupráci Petičního výboru s ostatními orgány, institucemi a subjekty EU a s vnitrostátními orgány členských států; pokládá za důležité zintenzivnit strukturovaný dialog a systematickou spolupráci s členskými státy, zejména s petičními výbory vnitrostátních parlamentů – například pořádáním pravidelných setkání s předsedy všech vnitrostátních petičních výborů; vytvoření takových partnerství umožní optimální výměnu zkušeností a postupů a systematičtější a účinnější praxi postupování peticí na příslušnou úroveň a příslušnému orgánu a v konečném důsledku přiblíží Evropský parlament zájmům evropských občanů; vítá ustavení Smíšeného výboru irského parlamentu Oireachtas pro vyšetřování, dohled a petice i užitečné vazby na Evropský parlament, které navázal v průběhu tohoto roku s cílem poskytnout občanům ještě lepší služby; bere na vědomí, že o vytvoření petičních výborů nebo podobných orgánů uvažují i parlamenty dalších členských států a že některé používají pro vyřizování petic jiné postupy;

34.  žádá Komisi, aby řádně uznala úlohu, kterou plní petice při dohledu nad prováděním právních předpisů Společenství, neboť petice bývají prvním ukazatelem toho, že členské státy zůstávají s prováděním právních opatření pozadu; vyzývá Evropský parlament, aby ve své interinstitucionální dohodě s Komisí doporučil omezení času pro zodpovězení žádostí výboru a rovněž průběžné informování Petičního výboru o vývoji řízení o nesplnění povinnosti, která přímo souvisejí s peticemi; obecně se domnívá, že by evropské orgány měly občanům EU poskytovat více informací a měly by být vůči nim transparentnější s cílem bojovat proti narůstajícímu pocitu demokratického deficitu;

35.  zdůrazňuje, že úzká spolupráce s členskými státy je pro práci Petičního výboru zásadní; vybízí členské státy, aby proaktivněji reagovaly na petice týkající se provádění a vymáhání evropského práva, a přikládá mimořádný význam účasti a aktivní spolupráci jejich představitelů na schůzích Petičního výboru; je odhodlán zachovat úzkou spolupráci a komunikaci mezi orgány EU a občany;

36.  podtrhuje význam prohloubení spolupráce s evropským veřejným ochráncem práv prostřednictvím sjednání nové interinstitucionální dohody; zdůrazňuje, že je třeba zapojit Evropský parlament do sítě veřejných ochránců práv členských států; váží si vynikajících vztahů mezi evropským veřejným ochráncem práv a tímto výborem v institucionálním rámci; oceňuje zejména pravidelné příspěvky veřejného ochránce práv k činnosti Petičního výboru v průběhu celého volebního období; připomíná, že ne všichni občané EU mají svého vnitrostátního veřejného ochránce práv, což znamená, že ne všichni občané EU mají rovný přístup k nápravě; zastává názor, že úřad vnitrostátního veřejného ochránce práv v každém členském státě v rámci evropské sítě veřejných ochránců práv by pro evropského veřejného ochránce práv znamenal výraznou podporu;

Pracovní postupy

37.  vyzývá poslance EP, kteří jsou členy Petičního výboru, aby přijali konečné znění svých vnitřních předpisů s cílem zajistit co nejvyšší efektivitu a otevřenost činnosti výboru a aby předložili návrhy příslušných změn jednacího řádu Evropského parlamentu a stvrdili tak své trvalé úsilí o zkvalitnění pracovních postupů v průběhu celého sedmého volebního období; vyzývá Petiční výbor, aby stanovil konkrétní lhůty v rámci petičního postupu a uspíšil tak vyřizování petic v Evropském parlamentu a zvýšil transparentnost a demokratičnost celého procesu; zdůrazňuje, že by takto mohl být definován celý cyklus vyřizování petic od jejich registrace až po jejich uzavření v Evropském parlamentu, obdobně jako existují lhůty pro jednotlivé kroky při zpracovávání legislativních a nelegislativních dokumentů; domnívá se, že tyto lhůty by měly vytvořit mechanismus varování, který automaticky upozorní členy výboru na petice, u nichž po značnou dobu nebyla vykázána žádná činnost ani korespondence, aby se zabránilo situacím, kdy starší petice zůstanou bez náležitého důvodu neřešeny po řadu let; připomíná, že zjišťovací mise jsou jedním z klíčových nástrojů šetření Petičního výboru, a proto je naléhavě nutná revize příslušných pravidel, aby mohli nově zvolení členové uskutečňovat účelné návštěvy a o svých zjištěních a doporučeních neprodleně podávat zprávy překladatelům petic a výboru;

38.  vítá přítomnost veřejných orgánů dotčeného členského státu i dalších zúčastněných stran na schůzích Petičního výboru; zdůrazňuje, že Petiční výbor je jediným výborem, který systematicky poskytuje občanům platformu, kde mohou sdělit své připomínky přímo poslancům Evropského parlamentu a která umožňuje vícestranný dialog mezi orgány EU, vnitrostátními orgány a předkladateli petic; doporučuje, aby v zájmu zjednodušení organizace schůzí a snížení cestovních výloh Petiční výbor a správa Parlamentu do budoucna vyzkoušely možnost účasti předkladatelů petic nebo veřejných orgánů prostřednictvím videokonferencí nebo podobnými prostředky;

39.  všímá si rostoucího počtu petic v průběhu volebního období a je i nadále hluboce znepokojen tím, že ve fázi registrace a ověření přípustnosti v rámci petičního postupu jsou prodlevy a doby vyřízení stále příliš dlouhé; žádá, aby byl jak Oddělení pro příjem a zasílání úředních dokumentů, tak sekretariátu Petičního výboru poskytnut další administrátor s právním vzděláním, který by vydával doporučení ohledně otázky, zda konkrétní petice spadá do oblasti působnosti evropského práva; domnívá se, že je nutné, aby byla tato doporučení společně se shrnutím obsahu petic poskytována členům nejprve pouze v angličtině a teprve později, když jsou zveřejňována, přeložena do všech úředních jazyků, a to v zájmu urychlení prvních rozhodnutí o přípustnosti; očekává, že spuštění nového internetového portálu věnovaného peticím sníží počet sporných podání, která jsou občas zaregistrována jako petice;

o
o   o

40.  pověřuje svoji předsedkyni, aby předala toto usnesení a zprávu Petičního výboru Radě, Komisi, evropskému veřejnému ochránci práv a vládám a parlamentům členských států, jejich petičním výborům a vnitrostátním veřejným ochráncům práv nebo podobným příslušným orgánům.