Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2013/2168(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0117/2014

Předložené texty :

A7-0117/2014

Rozpravy :

Hlasování :

PV 12/03/2014 - 8.1
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0208

Přijaté texty
PDF 245kWORD 87k
Středa, 12. března 2014 - Štrasburk
Regionální úloha Pákistánu a politické vztahy s EU
P7_TA(2014)0208A7-0117/2014

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2014 o regionální úloze Pákistánu a jeho politických vztazích s EU (2013/2168(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na pětiletý plán angažovanosti EU-Pákistán z února 2012(1),

–  s ohledem na strategický rámec a akční plán EU pro lidská práva a demokracii (11855/2012) přijaté Radou pro zahraniční věci dne 25. června 2012(2),

–  s ohledem na evropskou bezpečnostní strategii nazvanou „Bezpečná Evropa v lepším světě“, kterou přijala Evropská rada dne 12. prosince 2003, a na zprávu o jejím provádění nazvanou „Zajišťování bezpečnosti v měnícím se světě“, kterou schválila Evropská rada ve dnech 11.–12. prosince 2008,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí(3), a zejména na stanovení „zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných“ (známý jako GSP+),

–  s ohledem na přílohu VIII výše uvedeného nařízení, v níž je uveden seznam úmluv OSN/MOP o základních lidských a pracovních právech a úmluv v oblasti životního prostředí a správy věcí veřejných, které Pákistán ratifikoval a schválil jejich účinné provádění,

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ohledně Pákistánu ze dne 11. března 2013,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2013 o nedávných útocích na pracovníky poskytující lékařskou pomoc v Pákistánu(4), svůj postoj ze dne 13. září 2012 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení mimořádných autonomních obchodních preferencí pro Pákistán(5) a své usnesení ze dne 15. prosince 2011 o postavení žen v Afghánistánu a Pákistánu(6) a na cestu delegace svého podvýboru pro lidská práva do Pákistánu v srpnu 2013,

–  s ohledem na zprávu, kterou dne 18. září 2013 předložil zvláštní zpravodaj OSN pro podporu a ochranu lidských práv a základních svobod v rámci boje proti terorismu Ben Emmerson, a zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro mimosoudní, okamžité nebo svévolné popravy Christofa Heynse ze dne 13. září 2013,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 68/178 ze dne 18. prosince 2013 o ochraně lidských práv a základních svobod v boji proti terorismu,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A7–0117/2014),

A.  vzhledem k tomu, že strategická úloha Pákistánu v regionu, jeho vztahy se sousedy a vztahy mezi EU a Pákistánem mají pro EU velký a stále rostoucí význam, neboť Pákistán se nachází v klíčovém postavení uprostřed nestabilních sousedních zemí, má ústřední význam pro bezpečnost a rozvoj ve Střední a jižní Asii a plní klíčovou úlohu v boji proti terorismu, šíření zbraní, obchodu s drogami, obchodování s lidmi a dalším nadnárodním hrozbám, jež ohrožují bezpečnost a dobré životní podmínky občanů Evropy;

B.  vzhledem k tomu, že v parlamentních volbách v květnu 2013 proběhl první přesun pravomocí z jedné volené civilní vlády na jinou v moderních dějinách Pákistánu; vzhledem k tomu, že demokratický proces v Pákistánu je podporován širšími společenskými změnami, včetně rozrůstající se střední třídy ve městech a stále životaschopnější občanské společnosti a nezávislých médií;

C.  vzhledem k tomu, že politickému a hospodářskému pokroku v zemi brání všudypřítomné vnitřní a regionální bezpečnostní problémy, jako je extremismus, sektářské konflikty, sebevražedné a cílené útoky a bezpráví na kmenových územích společně se slabými donucovacími orgány a trestním soudnictvím;

D.  vzhledem k tomu, že Pákistán má největší počet obyvatel, kteří nenavštěvují školu, přičemž se odhaduje, že školu nenavštěvuje 12 milionů dětí a přibližně dvě třetiny pákistánských žen a polovina pákistánských mužů je negramotných; vzhledem k tomu, že tato země je ve zprávě Světového hospodářského fóra o genderových rozdílech ve světě stále na 134. místě ze 135 zemí;

E.  vzhledem k tomu, že Pákistán patří podle globálního indexu klimatického rizika mezi dvanáct zemí, které jsou za posledních dvacet let nevíce postiženy změnou klimatu, byl obětí rozsáhlých záplav a nedostatku vody a je přímo postižen rozpouštěním ledovců v oblastech Himalájí a Karákorámu;

F.  vzhledem k tomu, že Pákistán je poloprůmyslová země s nižšími středními příjmy, v níž přibližně jedna třetina obyvatel žije pod hranicí chudoby; vzhledem k tomu, že Pákistán v roce 2012 zaujímal 146. pozici z celkem 187 zemí v žebříčku indexu lidského rozvoje (HDI) a oproti roku 2011 si pohoršil o jedno místo; vzhledem k tomu, že pákistánské hospodářství poškodila řada po sobě jdoucích přírodních katastrof a že zhoršená bezpečnostní situace, nestabilita a rozšířená korupce zpomalily hospodářský růst země a omezují schopnost vlády rozvíjet svůj stát;

G.  vzhledem k tomu, že Pákistán je země ohrožená širokou škálou nebezpečí, především záplavami a zemětřeseními; vzhledem k tomu, že nestabilní bezpečnostní situace společně se sociálními problémy funguje jako katalyzátor, který toto ohrožení zvyšuje; vzhledem k tomu, že řada let plných katastrof vyčerpala strategie přežití již beztak zbídačených komunit a značně snížila jejich odolnost proti katastrofám budoucím;

H.  vzhledem k tomu, že konstruktivní příspěvek Pákistánu je velmi důležitý pro dosažení usmíření, míru a politické stability v sousedních zemích a především v Afghánistánu, zejména v souvislosti s plánovaným stažením bojových jednotek NATO v roce 2014;

I.  vzhledem k tomu, že Pákistán je jedním s největších příjemců rozvojové a humanitární pomoci EU, a vzhledem k tomu, že EU je největším vývozním trhem Pákistánu;

J.  vzhledem k tomu, že Pákistán je stále důležitějším partnerem EU v boji proti terorismu, šíření jaderných zbraní, obchodování s lidmi a drogami a organizované trestné činnosti a v rámci podporování regionální stability;

K.  vzhledem k tomu, že EU a Pákistán se nedávno rozhodly prohloubit a rozšířit své bilaterální vztahy, což dokládá pětiletý plán angažovanosti, jehož provádění bylo zahájeno v únoru 2012, a první strategický dialog mezi EU a Pákistánem, který proběhl v červnu 2012;

L.  vzhledem k tomu, že cílem pětiletého plánu angažovanosti EU-Pákistán z roku 2012 je vybudovat strategický vztah a vytvořit partnerství pro mír a rozvoj založené na společných hodnotách a zásadách;

M.  vzhledem k tomu, že počínaje 1. lednem 2014 byl Pákistán začleněn do zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+);

N.  vzhledem k tomu, že v září 2012 byla požárem zničena továrna Ali Enterprises v Karáčí, v níž se vyráběly džíny pro evropský trh, což mělo za následek smrt 286 uvězněných pracovníků; vzhledem k tomu, že začlenění Pákistánu do režimu GSP+ by mohlo vést ke zvýšení výroby v textilním odvětví a zlepšení pracovních práv a výrobních podmínek by mohlo hrát významnější úlohu;

1.  zdůrazňuje význam květnových voleb v roce 2013 pro upevnění demokracie a civilní vlády v Pákistánu; vybízí pákistánské politické elity, aby tuto událost využily k dalšímu posílení demokratických institucí, právního státu a civilní správy všech oblastí veřejné správy, zejména bezpečnostních sil a soudnictví, aby podporovaly vnitřní a regionální bezpečnost, uzákonily vládní reformy s cílem oživit hospodářský růst, posílit transparentnost a boj proti organizované trestné činnosti, zmírnit sociální nespravedlnost a zastavit a napravit všechny případy porušování lidských práv;

2.  domnívá se však, že budování udržitelné demokracie a pluralitní společnosti – jakož i dosažení větší sociální spravedlnosti, vymýcení extrémní chudoby a podvýživy v částech země, zvýšení úrovně základního vzdělání a příprava země na dopady změny klimatu – bude znamenat hluboké a obtížné reformy politického a sociálně-ekonomického řádu Pákistánu, pro nějž jsou dosud typické feudální struktury vlastnictví půdy a politické poddanství, nevyváženost priorit mezi výdaji na armádu na jedné straně a poskytováním sociálního zabezpečení a zajištěním vzdělávání a hospodářského rozvoje na straně druhé a špatně fungující systém výběru daní, který systematicky podrývá schopnost státu poskytovat veřejné statky;

3.  vybízí pákistánskou vládu, aby vynaložila úsilí při vytváření účinných prostředků k předcházení přírodním katastrofám a ke sledování jejich možného výskytu v budoucnu, lépe koordinovala humanitární pomoc a spolupracovala v této oblasti s místními subjekty, mezinárodními nevládními organizacemi a poskytovateli finančních prostředků, a podporuje ji v těchto krocích;

4.  opakuje, že řádná správa věcí veřejných, zodpovědné instituce podporující začlenění, oddělení pravomocí a dodržování základních práv jsou důležitými prvky k zajištění toho, aby rozvoj v Pákistánu šel ruku v ruce se zvyšováním bezpečnosti; dále je přesvědčen, že volené civilní vlády, které mají demokratickou legitimitu, přenesení pravomocí do provincií a účinná místní vláda mohou nejlépe zabránit šíření vlny násilí a extremismu, obnovit úřední moc státu v kmenových oblastech pod federální správou a zajistit svrchovanost a územní celistvost Pákistánu;

5.  v této souvislosti podporuje úmysl pákistánské vlády zahájit mírové rozhovory s hnutím Tahrík-e Tálibán-e Pákistán (TTP) za předpokladu, že tak bude připravena cesta k politickému a trvalému řešení povstání a ke stabilnímu demokratickému řádu založenému na dodržování lidských práv; vyzývá však vyjednavače, aby zohlednili, že úroveň vzdělání, zejména u žen, je zcela rozhodujícím prvkem pro rozvoj společnosti, a aby školní docházku dívek považovali za základní prvek vyjednávání;

6.  oceňuje trvalé odhodlání Pákistánu bojovat proti terorismu na obou stranách vlastních hranic a vybízí pákistánské orgány, aby podnikaly odvážnější kroky s cílem nadále omezovat možnosti, jak lze na pákistánském území najímat a školit teroristy, jelikož tato skutečnost činí z některých oblastí Pákistánu bezpečné útočiště pro teroristické organizace, jejichž cílem je destabilizovat zemi a region, obzvláště Afghánistán;

7.  konstatuje, že vůdce pákistánského Tálibánu Hakimulláh Mahsúd byl zabit americkým bezpilotním letounem dne 1. listopadu 2013 a že pákistánský parlament a nová vláda vyjádřily formální nesouhlas s podobnými zásahy, a rovněž konstatuje, že by měla být omezení používání útoků bezpilotních letounů jasněji zakotvena v mezinárodním právu;

8.  vyzývá pákistánskou vládu, aby plnila své bezpečnostní závazky a povinnosti tím, že se ve větší míře zapojí do boje proti extremismu, terorismu a radikalizaci, že bude provádět přísná a nekompromisní bezpečnostní opatření, prosazovat právo a také řešit problematiku nerovnosti a socioekonomické otázky, které přispívají k radikalizaci pákistánské mládeže;

9.  bere na vědomí, že pákistánská vláda jasně vyjádřila nesouhlas s útoky bezpilotních letounů USA na svém území; vítá rezoluci Valného shromáždění OSN, která obsahuje výzvu k dalšímu vyjasnění právního rámce uplatnitelného pro používání ozbrojených bezpilotního letounů;

10.  vítá příspěvek Pákistánu k procesu budování státu a usmíření v Afghánistánu, včetně pomoci a usnadnění opětovného zahájení mírových rozhovorů; očekává pozitivní přístup Pákistánu k pokračujícím přípravám na prezidentské volby v Afghánistánu a na období po volbách; vyjadřuje znepokojení nad geopolitickým soupeřením mezi sousedními mocnostmi o vliv v Afghánistánu po stažení bojových jednotek NATO;

11.  vyjadřuje naději, že Pákistán sehraje konstruktivní úlohu při podpoře regionální stability, a to i pokud jde o přítomnost členských států NATO a EU v Afghánistánu po roce 2014, pokrokem v trojstranných rozhovorech o přítomnosti v Afghánistánu s Indií, Tureckem, Čínou, Ruskem a Spojeným královstvím a podporu regionální spolupráce v boji proti obchodování s lidmi, drogami a zbožím;

12.  je povzbuzen nejnovějším hmatatelným pokrokem v dialogu mezi Pákistánem a Indií, zejména pokud jde o obchodní a mezilidské vztahy, který byl umožněn konstruktivním přístupem obou stran; s politováním konstatuje, že výsledky dialogu zůstávají citlivé vůči nahodilým událostem, jako jsou opakující se incidenty na linii kontroly oddělující Pákistánem okupovanou část Kašmíru od části okupované Indií; žádá obě vlády, aby zajistily vhodné linie velení, odpovědnost vojenského personálu a vzájemný vojenský dialog s cílem zabránit v budoucnosti podobným incidentům;

13.  uznává legitimní zájem Pákistánu na vybudování strategických, hospodářských a energetických vazeb s Čínou; považuje za důležité, aby bližší vztahy mezi Pákistánem a Čínou posilovaly geopolitickou stabilitu v jižní Asii;

14.  bere na vědomí úsilí Pákistánu o plné členství v Šanghajské organizaci pro spolupráci (SCO) jako vítané znamení snah této země více se zapojit do vícestranných iniciativ; konstatuje však, že neexistuje žádný formální mechanismus spolupráce mezi SCO a EU, a poukazuje na rozdíly v jejich příslušných normativních základech a názorech na globální problémy;

15.  je znepokojen zprávami, že Pákistán uvažuje o vývozu jaderných zbraní do třetích zemí; očekává, že EU a její členské státy navzdory oficiálnímu popření těchto zpráv Pákistánu jasně zdůrazní, že vývoz jaderných zbraní je nepřijatelný; vyzývá Pákistán jako stát s jadernými zbraněmi, aby právně zakázal vývoz veškerého know-how nebo materiálu spojeného s jadernými zbraněmi a aktivně přispíval k mezinárodnímu úsilí o nešíření zbraní; domnívá se, že podepsáním a ratifikací Smlouvy o nešíření jaderných zbraní by Pákistán – stejně jako Indie – prokázal své pevné odhodlání k mírovému soužití se svými sousedy v regionu a ve velké míře přispěl k bezpečnosti v celém regionu;

16.  je přesvědčen, že boj proti extremismu a radikalismu je přímo propojen s posílením demokratických postupů, a potvrzuje rozhodnou podporu a zájem EU na demokratickém, bezpečném a řádně řízeném Pákistánu s nezávislým soudním systémem a řádnou správou věcí veřejných, který bude prosazovat právní stát a lidská práva, pěstovat přátelské vztahy se svými sousedy a plánovat svůj stabilizující vliv v regionu;

17.  připomíná, že vztahy mezi EU a Pákistánem se tradičně rozvíjely v rámci zaměřeném na rozvoj a obchod; oceňuje významný a trvalý příspěvek rozvojové a humanitární spolupráce s EU a vítá rozhodnutí, že Pákistán bude moci od roku 2014 využívat režim GSP+ EU; vyzývá Pákistán, aby plně dodržoval příslušné podmínky, které se na něj váží, vyzývá Komisi, aby zajistila důsledné provádění rozšířeného monitorování, jak stanoví nové nařízení o GSP, a zdůrazňuje skutečnost, že i nadále je třeba se zaměřit především na spolupráci, a to zejména v oblasti vzdělávání, budování demokracie a přizpůsobování se změně klimatu;

18.  je přesvědčen, že vztahy mezi EU a Pákistánem je nutno prohloubit a rozšířit rozvíjením politického dialogu, a tím si udržet vztah mezi rovnocennými partnery založený na společných zájmech; v této souvislosti vítá přijetí pětiletého plánu angažovanosti a zahájení strategického dialogu mezi EU a Pákistánem, který odráží rostoucí význam spolupráce v oblasti politiky a bezpečnosti, včetně protiteroristické politiky, odzbrojení a nešíření zbraní, jakož i migrace, vzdělávání a kultury; očekává však větší pokrok ve všech oblastech plánu angažovanosti;

19.  vyzývá EU a Pákistán, aby spolupracovaly v procesu provádění a pravidelně sledovaly pokrok dlouhodobým posílením vzájemného dialogu;

20.  domnívá se, že přechod Pákistánu k demokracii je příležitostí k tomu, aby EU v dvoustranných vztazích a v poskytování pomoci otevřeněji zastávala politický přístup; je přesvědčen, že prioritou podpory Pákistánu ze strany EU by mělo být upevnění demokratických institucí na všech úrovních, posílení kapacit státu a řádné správy věcí veřejných, vytvoření účinných struktur vymáhání práva a civilních struktur boje proti terorismu, včetně nezávislého soudnictví a posilování občanské společnosti a svobodných sdělovacích prostředků;

21.  vítá v tomto ohledu již existující komplexní programy na podporu demokracie spojené s prováděním doporučení volebních pozorovatelských misí EU z roku 2008 a 2013;

22.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby vůči Pákistánu formulovaly diferencovanou a mnohostrannou politiku, která by spojovala všechny důležité nástroje, jež má EU k dispozici, například politický dialog, bezpečnostní spolupráci, obchod a pomoc, v souladu s komplexním přístupem EU k vnější činnosti a s ohledem na přípravy na příští vrcholnou schůzku mezi EU a Pákistánem;

23.  žádá ESVČ, Komisi a Radu, aby rovněž zajistily, aby politika EU vůči Pákistánu vyplývala ze širší strategie pro tento region a aby v ní byla zasazena, čímž se posílí zájmy EU v jižní a ve Střední Asii; považuje za důležité, aby dvoustranné vztahy mezi EU a Pákistánem a sousedními zeměmi, zejména s Indií, Čínou a Íránem, rovněž sloužily diskusi a koordinování politik s ohledem na situaci v Afghánistánu v zájmu zajištění cíleného přístupu; v tomto ohledu zdůrazňuje potřebu posílit koordinaci politiky mezi EU a USA a dialog o regionálních problémech;

24.  je přesvědčen, že budoucí vztahy mezi EU a Pákistánem by měly být zvažovány i v souvislosti s vyvíjejícím se souborem nástrojů EU pro zapojení do problematiky třetích zemí, zejména prostřednictvím strategického partnerství; opakovaně vyzývá k podrobnějšímu koncepčnímu rozpracování formátu a ke stanovení jasnějších a důslednějších kritérií, na jejichž základě lze mimo jiné posoudit, zda a za jakých podmínek se může Pákistán v určitém budoucím okamžiku stát strategickým partnerem EU;

25.  opakovaně zdůrazňuje, že pokrok v dvoustranných vztazích je vázán na zlepšení situace v oblasti lidských práv v Pákistánu, zejména pokud jde o vymýcení nevolnictví, dětské práce a obchodování s lidmi, omezení násilí na základě pohlaví, posílení práv žen a dívek, včetně práva na přístup ke vzdělání, zajištění svobody projevu a nezávislých sdělovacích prostředků, prosazování tolerance a ochrany zranitelných menšin prostřednictvím účinného boje proti všem formám diskriminace; uznává, že to vyžaduje skoncování s kulturou beztrestnosti a rozvoj spolehlivého právního a soudního systému na všech úrovních, který by byl přístupný všem;

26.  je i nadále hluboce znepokojen úrovní vzdělávání a v této souvislosti také alarmující situací žen v mnoha částech Pákistánu; vyzývá k přijetí konkrétních a viditelných opatření k zajištění základních práv žen ve společnosti, včetně přijetí právních předpisů proti domácímu násilí a opatření ke zlepšení vyšetřování a stíhání vražd ze cti a útoků kyselinou, stejně jako k revizi právních předpisů, které umožňují beztrestnost; zdůrazňuje potřebu zajistit lepší přístup ke vzdělání, lepší začlenění žen na trh práce a lepší péči o zdraví matek;

27.  znovu vyjadřuje své hluboké znepokojení nad tím, že pákistánské zákony proti rouhačství, na základě kterých může být uložen trest smrti a které jsou často využívány k ospravedlnění cenzury, ke kriminalizaci, k pronásledování a někdy i vraždění příslušníků politických a náboženských menšin, se v Pákistánu dají zneužít k postihu osob jakéhokoli vyznání; zdůrazňuje, že neochota změnit nebo zrušit tyto zákony vytváří pro menšinové komunity prostředí, v němž jsou neustále vystaveny riziku; vyzývá pákistánskou vládu, aby v první řadě vyhlásila moratorium na používání těchto zákonů a následně aby je přepracovala nebo zrušila, dále aby zahájila vyšetřování, a pokud to bude nutné, i stíhání všech projevů zastrašování, vyhrožování a násilí proti křesťanům, ahmadíjům a jiným ohroženým skupinám;

28.  vyzývá pákistánské orgány, aby především zatkly a stíhaly osoby, které podněcují k násilí nebo jsou odpovědné za násilné útoky na školy nebo menšinové skupiny, jako jsou například šíité, včetně komunity Hazárů, ahmadiové a křesťané, a aby pověřily bezpečnostní síly, aby aktivně chránily ty, kteří čelí útokům ze strany extremistických skupin; dále pákistánské orgány vyzývá, aby přijaly zákony proti domácímu násilí a ukončily násilná zmizení, mimosoudní popravy a svévolné zadržování, zejména v Balúčistánu;

29.  odsuzuje veškeré útoky na křesťany a jiné náboženské menšiny žijící v Pákistánu a očekává, že Pákistán zvýší své úsilí o zachování náboženské svobody a svobody vyznání, a to i uvolněním přísných zákonů proti rouhačství a posunem směrem ke zrušení trestu smrti;

30.  vítá skutečnost, že v roce 2012 byl přijat návrh zákona o vytvoření Národní komise pro lidská práva, a vyzývá vládu k ustavení této komise, aby mohla zahájit svou činnost;

31.  podotýká, že EU je jedním z největších pákistánských exportních partnerů (22,6 % v roce 2012); domnívá se, že podpora Pákistánu v oblasti obchodu ze strany EU by měla zlepšit diverzifikaci a rozvoj způsobů výroby, včetně zpracovatelského průmyslu, podporovat regionální integraci, transfer technologií a snadnější vytváření nebo rozvoj vnitrostátní výrobní kapacity a napomoci snižování nerovností v oblasti příjmů;

32.  připomíná, že režim EU GSP+, který Pákistán využívá od roku 2014, je vyhrazen pouze pro země, které závazně souhlasily s uplatňováním mezinárodních úmluv v oblasti lidských práv, pracovních práv, životního prostředí a řádné správy věcí veřejných; zdůrazňuje zejména závazky Pákistánu v rámci dohod uvedených v příloze VIII a připomíná Komisi její povinnost sledovat jejich účinné uplatňování; dále připomíná, že pokud země „nedodržuje své závazky“, režim GSP+ bude dočasně pozastaven;

33.  vyzývá pákistánské orgány, aby přijaly účinné kroky k praktickému uplatňování 36 úmluv MOP, které již země ratifikovala, zejména aby umožnily odborům fungovat, zlepšily pracovní podmínky a bezpečnostní normy, vymýtily dětskou práci a bojovaly s nejzávažnějšími formami vykořisťování tří milionů žen pracujících v domácnosti;

34.  vyzývá pákistánskou vládu, aby se na základě svého slibu přihlásila k „Programu lepší práce“ (Better Work Program) prováděnému MOP/IFC s cílem dosáhnout pokroku ve zlepšování zdravotních a bezpečnostních norem pracovníků; vyzývá všechny, kteří přímo nebo nepřímo zodpovídají za požár v textilní továrně Ali Enterprises, včetně zainteresované auditorské společnosti Social Accountability a evropských maloobchodníků, aby konečně zaplatili osobám, které požár přežily, úplné, dlouhodobé a spravedlivé odškodnění;

35.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal vládě a Národnímu shromáždění Pákistánu, Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva a vládám členských států.

(1) http://eeas.europa.eu/pakistan/docs/2012_feb_eu_pakistan_5_year_engagement_plan_en.pdf
(2) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/131181.pdf
(3) Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2013)0060.
(5) Úř. věst. C 353 E, 3.12.2013, s. 323.
(6) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 119.

Právní upozornění - Ochrana soukromí