Doporučení Evropského parlamentu Radě ze dne 12. března 2014 o humanitárním závazku ozbrojených nestátních subjektů v oblasti ochrany dětí (2014/2012(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh doporučení Radě, který předložili Catherine Grèze, Eva Joly, Isabella Lövin, Judith Sargentini, Bart Staes a Keith Taylor jménem skupiny Verts/ALE o humanitárním závazku ozbrojených nestátních subjektů v oblasti ochrany dětí (B7- 0585/2013),
– s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN o dětech a ozbrojených konfliktech z roku 2013 a na jiné zprávy příslušných činitelů,
– s ohledem na Obecné zásady EU týkající se dětí a ozbrojených konfliktů z roku 2008, na prováděcí strategii k těmto pokynům z roku 2010 a na Kontrolní seznam EU pro začlenění ochrany dětí postižených ozbrojeným konfliktem do operací EBOP,
– s ohledem na závěry Rady z roku 2008 nazvané „Prosazování a ochrana práv dítěte v rámci vnější činnosti Evropské unie – rozvojový a humanitární aspekt“,
– s ohledem na svá usnesení ze dne 19. února 2009 o zvláštním místě pro děti v rámci vnější činnosti EU(1), ze dne 16. ledna 2008 o strategii EU pro práva dítěte(2), ze dne 3. července 2003 o obchodování s dětmi a o dětských vojácích(3), ze dne 6. července 2000 o únosech dětí Hospodinovou armádou odporu (LRA)(4) a ze dne 17. prosince 1998 o dětských vojácích(5),
– s ohledem na rezoluce OSN o právech dítěte, zejména na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1612 (2005),
– s ohledem na Opční protokol z roku 2002 k Úmluvě o právech dítěte o účasti dětí v ozbrojených konfliktech,
– s ohledem na Pařížské závazky k ochraně dětí proti nezákonnému odvodu nebo zneužívání ozbrojenými silami nebo ozbrojenými skupinami a Pařížské zásady a obecné zásady týkající se dětí zapojených do ozbrojených sil a ozbrojených skupin přijaté dne 6. února 2007,
– s ohledem na čl. 121 odst. 3 a článek 97 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A7-0160/2014),
A. vzhledem k tomu, že většiny současných ozbrojených konfliktů se účastní nejméně jeden ozbrojený nestátní subjekt, který bojuje proti vládním silám nebo jiným ozbrojeným skupinám, přičemž následky těchto válek nesou hlavně civilisté, zejména děti;
B. vzhledem k tomu, že spektrum těchto nestátních subjektů je velmi široké a zahrnuje širokou škálu identit, motivací i různé míry ochoty a schopnosti dodržovat mezinárodní humanitární právo a jiné normy mezinárodního práva, ale všechny vyžadují v tomto ohledu kontrolu;
C. vzhledem k tomu, že pokud se má zlepšit ochrana civilistů, zvláště dětí, je třeba věnovat pozornost všem stranám konfliktu;
D. vzhledem k tomu, že mezinárodní humanitární normy jsou závazné pro všechny strany v ozbrojeném konfliktu;
E. vzhledem k tomu, že ozbrojené konflikty mají zvláště ničivé dopady na tělesný a duševní vývoj dětí a mají též dlouhodobé důsledky pro bezpečnost osob a udržitelný rozvoj;
F. vzhledem k tomu, že nábor dětí mladších 15 let do branných sil nebo ozbrojených skupin nebo jejich používání k aktivní účasti v bojích označuje Statut mezinárodního trestního soudu za zločiny;
G. vzhledem k tomu, že mezinárodní právo zakazuje veškeré formy sexuálního násilí, včetně násilí na dětech, a vzhledem k tomu, že sexuální násilí může nabývat rozměrů válečných zločinů, zločinů proti lidskosti či genocidy;
H. vzhledem k tomu, že ačkoli se používání protipěchotních min po přijetí Úmluvy o zákazu min v roce 1997 snížilo, stále představuje hrozbu pro děti, zejména v ozbrojených konfliktech, které nemají mezinárodní charakter;
I. vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství má morální povinnost požadovat od všech stran konfliktů, jak států, tak ozbrojených nestátních subjektů, aby se zavázaly, že budou chránit děti;
J. vzhledem k tomu, že demobilizace, rehabilitace a opětovné začlenění dětských vojáků musí být součástí jakéhokoli jednání i výsledné mírové dohody a že se musí řešit i během samotného konfliktu;
K. vzhledem k tomu, že uspokojivá demobilizace a opětovné začlenění dětských vojáků mohou pomoci předcházet opakujícím se cyklům násilí;
1. předkládá komisaři pro rozvoj a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku tato doporučení:
a)
podněcovat státy a ozbrojené nestátní subjekty k podpisu akčních plánů na ochranu dětí v ozbrojených konfliktech s Úřadem zvláštního zástupce generálního tajemníka OSN pro děti a ozbrojené konflikty a zároveň připomínat, že to neznamená podporu těchto subjektů ani jejich uznání či uznání legitimity jejich činnosti;
b)
uznat úsilí OSN, mezinárodních a nevládních organizací o to, aby ozbrojené nestátní subjekty zajistily ochranu dětí, a zároveň připomínat, že to neznamená podporu těchto subjektů ani jejich uznání či uznání legitimity jejich činnosti;
c)
zahrnout do politických dialogů s třetími zeměmi, například v rámci dohody z Cotonou, cíl prevence a zastavení náboru a nuceného zapojování dětí mladších 18 let do branných sil a zajištění jejich propuštění a opětovné integrace do společnosti;
d)
opakovaně zdůrazňovat, že státy a ozbrojené nestátní subjekty musí dodržovat mezinárodní humanitární právo a mezinárodní humanitární zvyklosti a podporovat je v jejich úsilí o přijímání zvláštních opatření na ochranu civilistů, zejména dětí, a zároveň připomínat, že to neznamená podporu těchto subjektů ani jejich uznání či uznání legitimity jejich činnosti;
e)
připomínat, že mezinárodní humanitární právo je právním rámcem, který je pro nestátní ozbrojené skupiny závazný, a že společný článek 3 Ženevských úmluv i druhý dodatkový protokol z roku 1977 slouží k tomuto účelu stejně jako velký počet pravidel mezinárodního obyčejového humanitárního práva; jako důležitou záležitost prozkoumat, zda jsou stávající pravidla mezinárodního humanitárního práva ve vztahu k nestátním subjektům přiměřená, nebo zda jsou zapotřebí další předpisy;
f)
začít jednat s ozbrojenými nestátními subjekty – buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím specializovaných nevládních a humanitárních organizací – v otázce ochrany dívek a chlapců s cílem snížit utrpení dětí v ozbrojených konfliktech a naléhat na ozbrojené nestátní subjekty, aby podepsaly závazek v rámci Ženevské výzvy na ochranu dětí před důsledky ozbrojených konfliktů;
g)
podporovat humanitární organizace, které se účastní dialogu s ozbrojenými nestátními subjekty, s cílem napomáhat dodržování mezinárodního humanitárního práva v ozbrojených konfliktech, zejména pokud jde o ochranu dětí politickými, diplomatickými a finančními prostředky;
h)
vyzvat členské státy, aby se tím, že podpoří návrh Lucenských pokynů pro ochranu škol a univerzit před vojenským využitím v době ozbrojeného konfliktu, připojily k mezinárodnímu úsilí o předcházení útokům na školy a jejich vojenskému využití ze strany ozbrojených subjektů;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení komisaři pro rozvoj, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi, Radě a Evropské službě pro vnější činnost.