Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na články 2, 6 a 7 této smlouvy,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na článek 70, čl. 85 odst. 258 a články 259 a 260 této smlouvy,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na článek 6 Evropské úmluvy o lidských právech,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. března 2013 s názvem „Srovnávací přehled EU o soudnictví – nástroj podpory efektivního soudnictví a růstu “ (COM(2013)0160),

–  s ohledem na dopis ze dne 6. března 2013, který zaslali ministři zahraničí Německa, Dánska, Finska a Nizozemska předsedovi Komise Josému Barrosovi a v němž požadují, aby byl vytvořen mechanismus, jenž by podpořil dodržování základních hodnot v členských státech,

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy,

–  s ohledem na návrh Komise o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (COM(2013)0534), který řeší potřebu vytvořit prostor trestního soudnictví v EU,

–  s ohledem na činnost, výroční zprávy a studie Agentury Evropské unie pro základní práva,

–  s ohledem na činnost a zprávy Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátské komise), zejména na její Zprávu o právním státě (CDL-AD(2011)003rev), Zprávu o nezávislosti soudního systému – část I: Nezávislost soudců (CDL‑AD(2010)004) a Zprávu o evropských standardech nezávislosti soudního systému – část II: Státní zastupitelství (CDL-AD(2010)040),

–  s ohledem na memorandum o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unií,

–  s ohledem na pozměněný statut Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2013 nazvané „Roční analýza růstu na rok 2014“ (COM(2013)0800),

–  s ohledem na činnost a zprávy Evropské komise pro efektivnost soudnictví (CEPEJ), zejména na její poslední hodnotící zprávu o evropských soudních systémech z roku 2012,

–  s ohledem na svá usnesení o stavu dodržování základních práv v Evropské unii a o normách a postupech v této oblasti a na všechna příslušná usnesení týkající se právního státu a spravedlnosti, včetně usnesení o korupci a o přezkumu evropského zatýkacího rozkazu(1),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A7-0122/2014);

A.  vzhledem k tomu, že hodnocení v oblasti trestního soudnictví posiluje vzájemnou důvěru, a vzhledem k tomu, že vzájemná důvěra je pro účinné provádění nástrojů vzájemného uznávání klíčová; vzhledem k tomu, že ve Stockholmském programu je hodnocení uvedeno jako jeden z hlavních nástrojů pro začlenění do prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

B.  vzhledem k tomu, že Smlouvy poskytují nezbytný základ pro hodnocení politik v prostoru svobody, bezpečnosti a práva i pro dodržování základních hodnot Unie, včetně právního státu; vzhledem k tomu, že kvalita, nezávislost a účinnost soudních systémů jsou prioritami stanovenými také v rámci evropského semestru, nového ročního cyklu EU pro koordinaci hospodářských politik;

C.  vzhledem k tomu, že srovnávacím přehledem v oblasti soudnictví se v současné době zabývá evropský hospodářský semestr, je tedy kladen nadměrný důraz na hospodářský význam soudnictví; vzhledem k tomu, že spravedlnost je hodnota sama o sobě a měla být přístupná všem bez ohledu na hospodářské zájmy;

D.  vzhledem k tomu, že je třeba zajistit spolupráci mezi vnitrostátními orgány a společné chápání právních předpisů EU v oblasti trestního práva;

E.  vzhledem k tomu, že srovnávací přehled v oblasti soudnictví za rok 2013 se zabývá výhradně občanským, obchodním a správním soudnictvím, ale měl by zahrnovat i trestní soudnictví, neboť fungování a integrita trestního soudnictví mají významný dopad na základní práva a jsou rovněž silně propojeny s dodržováním právního státu;

F.  vzhledem k tomu, že výroční zpráva Agentury Evropské unie pro základní práva za rok 2012 vyjadřuje v kapitole o přístupu k účinnému a nezávislému soudnictví obavy ohledně dodržování právního státu, a zejména nezávislosti soudnictví, v některých členských státech a v této souvislosti i ohledně základního práva na přístup ke spravedlnosti, které závažně narušila finanční krize;

G.  vzhledem k tomu, že předním důvodem rozsudků Evropského soudu pro lidská práva proti členským státům EU je stále nepřiměřená délka soudních řízení;

H.  vzhledem k tomu, že od svého zřízení v roce 2002 nabyla Evropská komise pro efektivnost soudnictví (CEPEJ) bezprostřední zkušenosti s analýzou jednotlivých vnitrostátních soudních systémů a poskytuje bezprecedentní znalostní základnu, jež má skutečnou přidanou hodnotu a pomáhá členským státům zlepšovat hodnocení a fungování jejich soudních systémů; vzhledem k tomu, že systém hodnocení komise CEPEJ, jehož páté kolo právě probíhá, pokrývá všechny oblasti soudnictví a zahrnuje analýzu různých kategorií, jako jsou demografické a hospodářské údaje, spravedlivý soudní proces, přístup ke spravedlnosti i kariérní postup soudců, státních zástupců či právníků apod.;

I.  vzhledem k tomu, že Benátská komise ve své nedávné zprávě o právním státu uvedla šest prvků, na nichž existuje shoda a které představují základní pilíře právního státu: zákonnost, včetně transparentního, odpovědného a demokratického procesu přijímání právních předpisů, právní jistota, zákaz svévole, přístup ke spravedlnosti vykonávané nezávislými a nestrannými soudy včetně soudního přezkumu správních aktů, dodržování lidských práv a nediskriminace a rovnost před zákonem;

J.  vzhledem k tomu, že by činnost orgánů a institucí EU měla být založena na úzké spolupráci a interakci a měla by využívat osvědčené postupy a odborné znalosti dalších mezinárodních orgánů, k nimž patří specializované orgány Rady Evropy, aby nedocházelo k překrývání a zdvojování činností a bylo zajištěno účinné využívání zdrojů;

K.  vzhledem k tomu, že Rada Evropy a Evropská unie znovu potvrdily své odhodlání posílit vzájemnou spolupráci v oblastech společného zájmu, zejména při prosazování a ochraně pluralitní demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu, plně využívat specializované orgány, jako je Benátská komise, a rozvíjet vhodné formy spolupráce v reakci na nové výzvy;

L.  vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzývá k posílení stávajících mechanismů, aby se zajistilo, že budou dodržovány, chráněny a prosazovány hodnoty Unie stanovené v článku 2 Smlouvy o EU a že krizové situace v Unii a v členských státech budou řešeny rychle a účinně; vzhledem k tomu, že v Parlamentu, Radě a Komisi probíhá diskuse o zřízení „nového mechanismu“;

M.  vzhledem k tomu, že nezávislost soudnictví, soudců a státních zástupců v členských státech musí být chráněna před jakýmikoli politickými zásahy;

N.  vzhledem k tomu, že každé rozhodnutí v této oblasti by mělo zaručovat, že bude v co nejkratší lhůtě řádně uplatňován článek 2 Smlouvy o EU a bude zajištěno, aby všechna přijatá rozhodnutí vycházela z objektivních kritérií a objektivních hodnocení, neboť je třeba reagovat na kritiku ohledně dvojích standardů, rozdílného zacházení a politické předpojatosti;

O.  vzhledem k tomu, že uplatňování nástrojů Unie v oblasti trestního soudnictví, včetně souvisejícího dodržování základních práv, a rozvoj prostoru trestního soudnictví závisejí na účinném fungování vnitrostátních systémů trestního soudnictví;

P.  vzhledem k tomu, že je třeba zajistit soudržný a komplexní výkon spravedlnosti, aby pachatelé trestné činnosti nemohli překračováním hranic zneužívat rozdíly mezi trestněprávními systémy členských států;

Vytvoření srovnávacího přehledu v oblasti trestního soudnictví

1.  vítá srovnávací přehled EU v oblasti soudnictví, který připravila Komise; lituje však, že se zaměřuje výlučně na civilní, obchodní a správní soudnictví;

2.  zdůrazňuje, že vytvoření srovnávacího přehledu v oblasti soudnictví v trestních věcech zásadně přispěje k dosažení společného chápání právních předpisů EU v oblasti trestního práva mezi soudci a státními zástupci, čímž posílí vzájemnou důvěru;

3.  vyzývá proto Komisi, aby postupně rozšířila rozsah srovnávacího přehledu tak, aby se stal samostatným a širokým srovnávacím přehledem, jenž bude hodnotit všechny oblasti soudnictví včetně trestního soudnictví a všechny horizontální otázky související se soudnictvím, jako je nezávislost, účinnost a integrita soudnictví, služební postup soudců a dodržování procesních práv; vyzývá Komisi, aby zapojila všechny relevantní subjekty a využívala jejich zkušenosti a poznatky, stejně jako výsledky práce orgánů Rady Evropy, pokud jde o hodnocení úrovně právního státu a systémů soudnictví, a Agentury Evropské unie pro základní práva;

Úloha vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu

4.  vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, aby Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty byly v souladu se Smlouvami do tohoto procesu zapojeny a aby jim byly pravidelně předkládány výsledky hodnocení;

Zapojení členských států

5.  vyjadřuje politování nad nedostatkem dostupných údajů o vnitrostátních systémech soudnictví, a vyzývá proto členské státy, aby plně spolupracovaly s orgány EU a Rady Evropy a aby o svých systémech soudnictví pravidelně shromažďovaly a poskytovaly nestranné, spolehlivé, objektivní a srovnatelné údaje;

Právní stát a základní práva

6.  vyzývá Komisi, aby reagovala na opakovanou žádost Parlamentu a navrhla:

7.  znovu opakuje, že jakýkoli takový mechanismus se musí uplatňovat na všechny členské státy na transparentním, jednotném a rovnocenném základě a že musí usilovat o doplňkovost s činností dalších mezinárodních institucí, jako je Rada Evropy, a zejména její Benátská komise; vyzývá k tomu, aby při hodnocení hrála úlohu i Agentura Evropské unie pro základní práva;

8.  vyzývá ke zvýšené institucionalizované spolupráci mezi Evropským parlamentem a Benátskou komisí; vybízí Parlament a Radu Evropy, aby vytvořily vhodný mechanismus pro předkládání žádostí o stanovisko Benátské komise k předmětům působícím zvláštní znepokojení a aby zajistily účast Parlamentu na práci Benátské komise v roli pozorovatele;

9.  považuje za nutné v souladu s článkem 199 jednacího řádu dále posílit spolupráci mezi příslušnými výbory Parlamentu a Parlamentním shromážděním Rady Evropy, zejména v podobě pravidelných schůzí a schůzí ad hoc, a určit kontaktní místa na obou stranách; prodlužuje platnost pozvání zástupců Rady Evropy (příslušných výborů Parlamentního shromáždění Rady Evropy, Benátské komise, komise CEPEJ, komisaře pro lidská práva) k účasti na příslušných schůzích výborů Parlamentu;

10.  žádá, aby byla aktualizována dohoda z roku 2007 o spolupráci mezi Parlamentním shromážděním Rady Evropy a Evropským parlamentem tak, aby byla řádně zohledněna nová situace po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost; žádá Konferenci předsedů, aby na základě článku 199 jednacího řádu pozvali Parlamentní shromáždění Rady Evropy k otevřeným diskusím s cílem začlenit do tohoto všeobecného rámce opatření pro praktickou spolupráci mezi příslušnými orgány;

11.  konstatuje, že musí být rovněž pravidelně hodnoceno memorandum o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unií;

12.  vyzývá Radu a členské státy, aby plně dostály svým povinnostem v oblasti základních práv zakotvených v Listině a v příslušných článcích Smluv, zejména v článcích 2, 6 a 7 Smlouvy o EU; domnívá se, že se jedná o nutný předpoklad toho, aby mohla EU účinně řešit situace, kdy členské státy omezují uplatňování zásad demokracie, právního státu a základních práv;

13.  zdůrazňuje, že Komise je oprávněna podat na členský stát, který nesplní povinnosti vyplývající ze Smluv, žalobu u Soudního dvora Evropské unie;

o
o   o

14.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2012)0500, P7_TA(2013)0315, P7_TA(2011)0388, P7_TA(2013)0444; P7_TA(2014)0173 a P7_TA(2014)0174.