Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách)(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu)(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice)(3) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice)(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice)(6) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009(7),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody(8),

–  s ohledem na návrh směrnice o správě kolektivních práv a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online, který předložila Komise dne 11. července 2012,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (směrnice o autorském právu)(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2013 o hybridních televizorech („Connected TV“)(10),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A7-0057/2014),

A.  vzhledem k tomu, že se audiovizuální integrací rozumí sbližování audiovizuálních mediálních služeb, které se šířily doposud ve značné míře odděleně, jejich propojení napříč hodnotovým řetězcem nebo integrace odlišných audiovizuálních služeb;

B.  vzhledem k tomu, že integrace obnáší inovaci a vzhledem k tomu, že vyžaduje nové formy spolupráce podniků a jednotlivých odvětví, aby uživatel mohl využívat audiovizuální obsah a elektronické služby kdekoli, kdykoliv a prostřednictvím jakéhokoli zařízení;

C.  vzhledem k tomu, že integrace na horizontální (integrace odvětví), vertikální (integrace hodnotového řetězce) a funkční (integrace aplikací/služeb) úrovni mají všechny dopad na audiovizuální průmysl;

D.  vzhledem k tomu, že u technické integrace se stále více překrývají otázky právních předpisů v oblasti sdělovacích prostředků a politik v oblasti sítí;

E.  vzhledem k tomu, že přístup k audiovizuálnímu obsahu a jeho dostupnost se stávají klíčovými faktory v integrovaném světě; vzhledem k tomu, že by politika neměla být překážkou pro samoregulační systém označování obsahu, který splňuje minimální normy kvality, a vzhledem k tomu, že je stále naléhavější otázka neutrality internetu v souvislosti s kabelovým a mobilním připojením;

F.  vzhledem k tomu, že technická integrace mediálního prostředí se mezitím stala skutečností, což platí zejména pro vysílání, tisk a internet, a vzhledem k tomu, že evropská politika v oblasti sdělovacích prostředků, kultury a sítí musí přizpůsobit svůj regulační rámec novým podmínkám a přitom zajistit, aby mohla být jednotná úroveň regulace zavedena a prosazována také vůči novým tržním subjektům z Evropské unie a třetích zemí;

G.  vzhledem k tomu, že navzdory rostoucí technologické integraci jsou zkušenosti uživatelů s používáním zařízení připojených k internetu, jejich očekávání a profily stále omezené;

H.  vzhledem k tomu, že pro občany má samotná digitalizace a technická integrace omezenou hodnotu, a vzhledem k tomu, že klíčovou prioritou integrujícího se prostředí sdělovacích prostředků je i nadále podpora vysoké úrovně trvalých investic do původního evropského obsahu;

I.  vzhledem k tomu, že kvůli rostoucí integraci je nutné najít nový způsob, jak porozumět interakci audiovizuálních sdělovacích prostředků, elektronických služeb a aplikací;

J.  vzhledem k tomu, že pojem „datová brána“ označuje subjekt, který působí jako prostředník mezi poskytovateli audiovizuálních obsahu a konečnými uživateli, obvykle sdružuje, vybírá a organizuje řadu poskytovatelů obsahu a poskytuje rozhraní, jehož prostřednictvím mohou uživatelé tento obsah vyhledávat a mít k němu přístup; vzhledem k tomu, že tyto datové brány mohou zahrnovat televizní platformy (satelitní, kabelové a televize přes internetový protokol (IPTV)), zařízení (např. televize s internetem a herní konzole) nebo služby „over-the-top“;

Konvergenční trhy

1.  konstatuje, že sílící tendence směřující k horizontální integraci odvětví a vertikální integraci napříč hodnotovým řetězcem otevírají nové obchodní příležitosti, ale mohou také vytvářet dominantní postavení na trhu;

2.  zdůrazňuje, že je nutné provést regulaci v případě, pokud budou datové brány ovládat přístup ke sdělovacím prostředkům a budou mít přímý nebo nepřímý vliv na utváření veřejného mínění; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby sledovaly rozvoj v tomto smyslu a aby plně využívaly možnosti, které nabízí evropské právo v oblasti hospodářské soutěže a v antimonopolní oblasti, a aby v případě potřeby zavedly opatření k zachování rozmanitosti a také vypracovaly regulační rámec pro konvergenci, který bude přizpůsoben tomuto vývoji;

3.  konstatuje, že z vývoje trhu vyplývá, že podniky do budoucna stále častěji spojují poskytování síťových služeb s poskytováním audiovizuálního obsahu a že by internet ve své současné podobě založené na nejlepším přístupu mohl s ohledem na obsah, který je stále více jednostranně přizpůsobován zájmům podniků, ustoupit do pozadí;

4.  domnívá se, že bez ohledu na obsah, aplikaci, původ či cíl (zásada maximálního úsilí) je třeba s veškerými datovými balíčky v rámci elektronické komunikace zacházet stejně, a proto žádá, aby byl zejména s ohledem na vývoj specializovaných služeb zachován a zajištěn svobodný a otevřený internet;

5.  zdůrazňuje, že je zapotřebí sladit práva a povinnosti vysílacích společností s právy a povinnostmi dalších účastníků na trhu pomocí horizontálního právního rámce přesahujícího oblast sdělovacích prostředků;

Přístup a dostupnost

6.  zdůrazňuje, že neutralita internetu je ve smyslu internetu založeného na zásadě maximálního úsilí a nediskriminační přístup k veškerému audiovizuálnímu obsahu a jeho přenosu zárukou pluralitní nabídky informací a rozmanitosti názorů i kulturní rozmanitosti, a tedy představuje klíčový prvek zásady šíření programů ve veřejném zájmu v integrovaném mediálním světě; vyzývá proto Komisi, aby právně závazným způsobem zajistila dodržování zásady neutrality internetu, neboť je nezbytná v souvislosti s integrací sdělovacích prostředků;

7.  žádá, aby všichni uživatelé a poskytovatelé audiovizuálních služeb měli nediskriminační, transparentní a otevřený přístup k internetu, a staví se proti jakémukoli omezení zásady maximálního úsilí skrze platformy a služby, které provozují sami poskytovatelé;

8.  znovu opakuje, že pravidla neutrality sítě nezbavují nutnosti uplatňovat pravidla povinnosti ve veřejném zájmu nebo specializovaných služeb, jako je kabelová televize a televize přes internetový protokol (IPTV), pokud jde o spravované sítě;

9.  žádá, aby průmysl zavedl jednotné normy, které zajistí interoperabilitu televizí s internetem, a tím znemožnil potlačování inovace;

10.  vyzývá k tomu, aby rozmanitost kulturní a audiovizuální tvorby byla v integrovaném světě přístupná a dostupná všem evropským občanům, zejména pokud výrobci zařízení, provozovatelé sítí, poskytovatelé obsahů nebo jiní agregátoři obsahů určují uživatelům nabízené obsahy;

11.  zastává názor, že v zájmu zajištění rozmanitosti nabídek a veřejného mínění nesmí být dohledávání a nalézání audiovizuálních obsahů podmíněno ekonomickými zájmy, přičemž by na regulační zásah mělo dojít až v případě, že poskytovatel platformy zneužívá dominantního postavení na trhu nebo funkce provozovatele datových brán, a určitý obsah tak upřednostňuje či znevýhodňuje;

12.  vyzývá Komisi, aby provedla přezkum zaměřený na provozovatele datových bran v souvislosti s možným zneužíváním jejich postavení k upřednostňování vlastních obsahů a aby vyvinula opatření s cílem vyloučit jakékoli budoucí zneužívání;

13.  vyzývá Komisi, aby stanovila definici platformy a aby v případě potřeby zavedla regulaci, která by pokryla rovněž technické sítě určené k přenosu audiovizuálního obsahu;

14.  domnívá se, že by otevřené síťové platformy měly být vyňaty z regulace, pokud nezaujímají dominantní postavení na trhu a neohrožují hospodářskou soutěž;

15.  domnívá se, že by bylo zapotřebí podpořit vytváření aplikací vzhledem k tomu, že se jedná o rostoucí trh; zdůrazňuje však, že „aplizace“ může omezovat tvůrcům audiovizuálních obsahů přístup na trh; vyzývá Komisi, aby prošetřila, jaká opatření jsou zapotřebí s cílem zajistit přístup a dostupnost audiovizuálních sdělovacích prostředků a jak mohou být posílena, a zároveň připomíná, že by regulační opatření měla být přijata, pouze pokud poskytovatel platformy pomocí aplikací zneužívá dominantního postavení nebo funkce provozovatele datových bran, a určitý obsah tak upřednostňuje či znevýhodňuje;

16.  domnívá se, že by členské státy měly mít možnost přijmout zvláštní opatření k zajištění dostupnosti audiovizuálních obsahů ve veřejném zájmu s cílem zaručit různost názorů, přičemž by uživatelé měli být schopni nabídky sami jednoduchým způsobem třídit;

Zajištění rozmanitosti a modely financování

17.  vyzývá Komisi, aby provedla v souvislosti s integrací mediálního prostředí přezkum, jak lze i v budoucnu zajistit vyvážené refinancování, financování a výrobu kvalitních evropských audiovizuálních obsahů;

18.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda dochází na základě nerovného regulačního zacházení s lineárními a nelineárními službami podle směrnice 2010/13/EU k narušování trhu v případě kvantitativních a kvalitativních zákazů reklamy;

19.  zdůrazňuje, že nové reklamní strategie, které se opírají o nové technologie pro zvýšení účinnosti (snímkování obrazovky, profilování spotřebitelů, multiobrazovkové strategie), vyvolávají otázky týkající se ochrany spotřebitele, jeho soukromého života a jeho osobních údajů; v důsledku toho trvá na tom, že je nutné uvažovat o uceleném souboru pravidel, který by tyto strategie postihl;

20.  vyzývá Komisi, aby v budoucnosti zajistila lepší plnění regulačních cílů stanovených směrnicí 2010/13/EU, a to pomocí redukce regulace kvantitativních pravidel pro reklamu u lineárních audiovizuálních obsahů, zvýšení pružnosti a posílení společné regulace a samoregulace;

21.  zastává názor, že nové obchodní modely, které uvádí na trh nepovolený audiovizuální obsah, představují hrozbu pro kvalitní žurnalistiku, veřejnoprávní sdělovací prostředky a vysílání financované reklamou;

22.  domnívá se, že nelze obsahově a technicky měnit lineární či nelineární nabídky vysílacích společností nebo jiných poskytovatelů obsahu a že nelze jednotlivé obsahy nebo části nezahrnuté do programových balíčků zdarma ani za úplatu jakýmkoli způsobem použít bez souhlasu vysílací společnosti nebo poskytovatele;

23.  zastává názor, že v souvislosti s integrací je nutné u veřejnoprávních audiovizuálních nabídek přizpůsobit digitální konkurenci v oblasti sdělovacích prostředků také postupy udělování povolení pro zpoplatněné nabídky elektronických informačních a komunikačních služeb;

24.  zdůrazňuje, že je zásadní, aby byl veřejný sektor nadále nezávislý na financování z reklamy, a zachoval si tak nezávislost, a vyzývá členské státy, aby podporovaly úsilí o financování tohoto odvětví;

Infrastruktura a spektrum

25.  konstatuje, že plošná dostupnost vysoce výkonnostního širokopásmového internetového připojení je základním předpokladem pro integraci mediálního prostředí a jeho inovaci; zdůrazňuje, že zejména ve venkovských oblastech je nutné tyto širokopásmové sítě dále rozvíjet, a žádá členské státy, aby tuto situaci napravily pomocí krátkodobých investičních iniciativ;

26.  vyjadřuje politování nad tím, že v Evropě stále jsou rozlehlé oblasti s omezenou internetovou infrastrukturou, a připomíná Komisi, že v zájmu rozvinutí potenciálu integrovaného audiovizuálního světa je pro spotřebitele zásadní mít přístup k vysokorychlostnímu internetu;

27.  vyzývá průmyslové subjekty, aby s perspektivou hlubší integrace v budoucnu na dobrovolném základě spolupracovaly na zajištění toho, aby byl vytvořen společný rámec pro mediální normy, díky němuž by se k různým druhům sdělovacích prostředků přistupovalo jednotným způsobem, a také aby spotřebitelé i nadále chápali, jaký obsah je regulován a v jaké míře;

28.  zdůrazňuje, že otevřené a interoperabilní normy jsou zárukou volného a neomezeného přístupu k audiovizuálním obsahům;

29.  konstatuje, že vznikající samoregulační iniciativy mají klíčový význam pro zavádění jednotných norem pro uživatelské technologie a jejich tvůrce a producenty;

30.  zdůrazňuje, že DVB-T/T2 nabízí významnou příležitost sdílet dlouhodobě prostřednictvím vysílání a mobilních sítí pásmo 700 MHz, zejména prostřednictvím perspektivních hybridních mobilních zařízení a integrace čipů z televizních přijímačů do přenosných zařízení;

31.  doporučuje vyvinout jakýsi technologický mix, který by umožnil účinně využívat vysílací i širokopásmové technologie a inteligentně kombinoval sdělovací prostředky s mobilními službami („inteligentní vysílání“);

32.  domnívá se, že je důležité vypracovat harmonogram pro digitální pozemní vysílání s cílem poskytnout investorům v oblasti sdělovacích prostředků i mobilních sítí jistotu potřebnou pro dlouhodobé plánování;

Hodnoty

33.  vyjadřuje politování nad tím, že v zelené knize chybí konkrétní odkaz na dvojí povahu audiovizuálních medií, tedy jako nositele kulturních a ekonomických hodnot;

34.  připomíná Komisi, že se EU zavázala k plnění Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů;

35.  zdůrazňuje, že k významným hodnotám doby integrace i nadále patří ochrana svobody sdělovacích prostředků, podpora jejich plurality a kulturní rozmanitosti a ochrana nezletilých osob;

36.  vyzývá Komisi, aby v souvislosti s případným přezkumem směrnice 2010/13/EU nadále vyvíjela úsilí o zachování svobody tisku;

37.  vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily uplatňování článku 13 směrnice o audiovizuálních mediálních službách týkajícího se podpory produkce evropských děl a přístupu k těmto dílům prostřednictvím audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání;

38.  upozorňuje Komisi na to, že zahrnutí audiovizuálního kulturního a mediálního odvětví do mezinárodních dohod o volném obchodu je v rozporu se závazkem EU týkajícím se podpory kulturní rozmanitosti a identity a respektování svrchovanosti členských států ve vztahu k jejich kulturnímu dědictví;

39.  vybízí evropské subjekty z audiovizuální oblasti, aby pokračovaly ve vývoji ucelených a atraktivních služeb, zejména na internetu, s cílem obohatit rozsah nabídky evropského audiovizuálního obsahu; zdůrazňuje, že otázka obsahu musí mít i nadále prvořadý význam; zdůrazňuje, že vysoký počet platforem nutně neznamená rozmanitý obsah;

40.  zdůrazňuje, že stěžejním cílem regulace je ochrana mladistvých, spotřebitelů a ochrana údajů a tento cíl musí být společný všem poskytovatelům v oblasti sdělovacích prostředků a komunikace v celé EU;

41.  vyzývá Komisi, aby výrazněji zajistila dodržování ochrany mladistvých a ochrany spotřebitelů; žádá, aby se požadavky na ochranu údajů uplatňovaly stejnou měrou na všechny poskytovatele služeb v oblasti sdělovacích prostředků a komunikace na území EU; zdůrazňuje, že spotřebitel musí mít možnost kdykoli snadno provádět změny v nastavení sloužícím k ochraně údajů;

42.  zdůrazňuje, že z hlediska globální hospodářské soutěže na integrovaných trzích je nezbytné vytvářet na mezinárodní úrovni vhodné samoregulační či koregulační normy na ochranu mladistvých a spotřebitelů;

43.  vyzývá Komisi a členské státy, aby rozšiřovaly a rozvíjely různé stávající činnosti zaměřené na zprostředkování digitální gramotnosti v oblasti sdělovacích prostředků a aby vypracovaly metodiku hodnocení zprostředkování digitální gramotnosti v oblasti sdělovacích prostředků;

Regulační rámec

44.  domnívá se, že cílem evropské politiky v oblasti sdělovacích prostředků a internetu by mělo být odstranění překážek bránících inovaci médií a zároveň by se neměly vytrácet normativní aspekty demokratické a kulturně rozmanité mediální politiky;

45.  zdůrazňuje, že obdobný obsah na témže zařízení vyžaduje jednotný, pružný, uživatelsky vstřícný a dostupný právní rámec, který by byl současně technologicky neutrální, transparentní a vymahatelný;

46.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že tyto platformy budou provozovány v souladu s tržními podmínkami zajišťujícími spravedlivou hospodářskou soutěž;

47.  vyzývá Komisi, aby vypracovala posouzení dopadu, v němž by zhodnotila, zda oblast působnosti směrnice o audiovizuálních mediálních službách nadále odpovídá vývoji veškerých audiovizuálních mediálních služeb, k nimž mají evropští občané přístup;

48.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala, do jaké míry kritérium linearity vede v mnoha oblastech k tomu, že regulační cíle stanovené směrnicí 2010/13/EU nejsou v integrovaném světě již dále naplňovány;

49.  doporučuje, aby byla provedena deregulace těch oblastí směrnice 2010/13/EU, které nenaplňují regulační cíle; domnívá se, že by namísto toho měly být na evropské úrovni zavedeny minimální požadavky pro všechny audiovizuální mediální služby;

50.  zdůrazňuje, že technologicky neutrální systémy zúčtování práv jsou důležité k zajištění toho, aby služby poskytovatelů mediálních služeb byly k dispozici na platformách třetích stran;

51.  zdůrazňuje, že princip země původu (nebo země vysílání audiovizuálních mediálních služeb) zakotvený ve směrnici o audiovizuálních mediálních službách, je nadále významným předpokladem pro přeshraniční poskytování audiovizuálního obsahu a milníkem na cestě k vytvoření společného trhu služeb; zdůrazňuje však, že je zapotřebí přizpůsobit právní předpisy EU současné situaci internetu a digitálního prostředí a že je zapotřebí věnovat zvláštní pozornost společnostem poskytujícím audiovizuální obsah on-line, které se snaží vyhnout zdanění v některých členských státech tím, že se usazují v zemích s velmi nízkou sazbou daně;

52.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda je nutné upravit právní předpisy týkající se autorského práva, aby bylo možné odpovídajícím způsobem využívat lineární a nelineární obsah na různých platformách a umožnit jejich přeshraniční dostupnost;

53.  vyzývá Komisi, aby důsledně uplatňovala zásadu technologické neutrality a případně odpovídajícím způsobem přepracovala evropské právní předpisy týkající se autorských práv;

o
o   o

54.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1. (2) Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1. (3) Úř. věst L 108, 24.4.2002, s. 33. (4) Úř. věst L 337, 18.12.2009, s. 37. (5) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7. (6) Úř. věst L 108, 24.4.2002, s. 21. (7) Úř. věst L 337, 18.12.2009, s. 37. (8) Úř. věst L 91, 7.4.1999, s. 10. (9) Úř. věst L 167, 22.6.2001, s. 10. (10) Přijaté texty, P7_TA(2013)0329.