Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2013/2256(DEC)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0237/2014

Předložené texty :

A7-0237/2014

Rozpravy :

PV 02/04/2014 - 24
CRE 02/04/2014 - 24

Hlasování :

PV 03/04/2014 - 7.23
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0299

Přijaté texty
PDF 372kWORD 176k
Čtvrtek, 3. dubna 2014 - Brusel
Absolutorium za rok 2012: výkonnost, finanční řízení a kontrola agentur EU
P7_TA(2014)0299A7-0237/2014

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. dubna 2014 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentur Evropské unie na rozpočtový rok 2012: výkonnost, finanční řízení a kontrola (2013/2256(DEC))

Evropský parlament,

—  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 26. září 2013 o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2011 (COM(2013)0668) a na doprovodné pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2013)0348 a SWD(2013)0349),

—  s ohledem na společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012,

—  s ohledem na společný přístup k decentralizovaným agenturám EU, který je přílohou společného prohlášení ze dne 19. července 2012,

—  s ohledem na plán opatření přijímaných na základě společného přístupu k decentralizovaným agenturám EU, který přijala Komise dne 19. prosince 2012,

—  s ohledem na zprávu o pokroku týkající se provádění společného přístupu, kterou Komise přijala dne 10. prosince 2013,

—  s ohledem na pokyny pro prevenci a řešení střetu zájmů v decentralizovaných agenturách EU, které Komise přijala dne 10. prosince 2013;

—  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropské agentury – cesta vpřed“ (COM(2008)0135),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2013 o udělení absolutoria na rozpočtový rok 2011: výkonnost, finanční řízení a kontrola agentur Evropské unie(1),

—  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(2), a zejména na článek 185 tohoto nařízení,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3) (dále jen „finanční nařízení“), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

—  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(4), a zejména na článek 96 tohoto nařízení,

—  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5) (dále jen „rámcové finanční nařízení“), a zejména na článek 110 tohoto nařízení,

—  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 15/2012 nazvanou „Řešení střetu zájmů ve vybraných agenturách EU“,

—  s ohledem na zvláštní výroční zprávy(6) Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky decentralizovaných agentur za rozpočtový rok 2012,

—  s ohledem na svou studii nazvanou „Možnost a proveditelnost zřízení společných podpůrných služeb pro agentury EU“, jež byla vydána dne 7. dubna 2009,

—  s ohledem na své prohlášení ze dne 18. května 2010 o úsilí Evropské unie v boji proti korupci(7), na své usnesení ze dne 15. září 2011 o úsilí EU v boji proti korupci(8) a na sdělení Komise o boji proti korupci v EU (COM(2011)0308),

—  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0237/2014),

A.  vzhledem k tomu, že toto usnesení obsahuje pro každý ze subjektů uvedených v článku 208 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 připomínky horizontální povahy, které doprovázejí rozhodnutí o udělení absolutoria v souladu s článkem 110 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 a článkem 3 přílohy VI jednacího řádu Evropského parlamentu;

B.  vzhledem k tomu, že v průběhu minulého desetiletí významně vzrostl počet agentur;

C.  vzhledem k tomu, že agentury tvoří součást správy Unie, a tudíž musí dodržovat nejvyšší standardy, a to především v oblasti transparentnosti;

Úvaha o agenturách: společný přístup

1.  připomíná význam úkolů, které agentury vykonávají, a jejich přímý dopad na každodenní život občanů; připomíná, že decentralizované agentury byly zřízeny především s cílem vykonávat technickou, vědeckou nebo kontrolní činnost, která orgánům Unie pomáhá vytvářet a provádět její politiky; zdůrazňuje, že výkonné agentury pomáhají Komisi jménem Unie se správou programů Unie;

2.  uznává, že v oblasti svobody, bezpečnosti a práva bylo zřízeno mnoho agentur, přičemž však zdůrazňuje, že zřízení každé nové agentury vycházelo ze skutečné potřeby; je přesvědčen, že všechny agentury působící v této oblasti politiky mají zvláštní úkoly a jsou nezbytné a zajišťují evropskou přidanou hodnotu;

3.  uznává úlohu agentur při podporování politik Unie od jejich počáteční fáze po jejich provádění; vyzývá k širšímu využívání těchto odborných znalostí a schopností v příslušných fázích politického procesu evropského semestru; podtrhuje význam přínosu agentur k úsilí o dosažení cílů strategie Evropa 2020;

4.  domnívá se, že aby agentury fungovaly účinně a co nejlépe využívaly své zdroje, musí usilovat o součinnost, vyměňovat si osvědčené postupy a sdílet své služby; vítá přístup ke službám poskytovaným Komisí a domnívá se, že by mohlo dojít k jeho dalšímu zlepšení;

5.  připomíná, že v červenci 2012 Parlament, Rada a Komise přijaly společný přístup k decentralizovaným agenturám (dále jen „společný přístup“) – politickou dohodu ohledně vedení a reformy agentur v budoucnosti; vítá uzavření této dohody; poukazuje zejména na kapitolu týkající se sídel agentur; vyzývá v této souvislosti k urychlenému řešení jakýchkoli přetrvávajících problémů souvisejících s ústředími agentur, aby se zajistilo jejich nerušené fungování;

6.  vyjadřuje politování nad tím, že se členským státům nepodařilo uzavřít dohody o sídle s deseti agenturami, které se nacházejí na jejich území, konkrétně se třemi agenturami na území Francie a s dalšími na území Estonska, Irska, Lucemburska, Polska, Španělska a Spojeného království; vyjadřuje obavu, že tato situace může mít vážné důsledky pro zaměstnance agentur, a vyzývá dotčené členské státy, aby tyto dohody uzavřely před zahájením dalšího postupu udělování absolutoria za plnění rozpočtu;

7.  vítá nové zjednodušené finanční předpisy, které se na agentury vztahují, a očekává, že na jejich základě budou agentury moci snížit své náklady na administrativní pracovníky; znovu vyzývá Komisi, aby za tímto účelem vedla agentury k tomu, aby v rámci náboru zaměstnanců volily zjednodušenou variantu, jestliže standardní postup svým pojetím vyhovuje spíše větším organizacím a pro danou agenturu by představoval nadměrnou zátěž;

8.  vítá zprávy Účetního dvora; uznává, že během posledních postupů udělování absolutoria se ještě více zvýšila komplexnost jeho zpráv; vybízí Účetní dvůr, aby dále rozvíjel prvky auditu výkonnosti, a to jak ve svých výročních zprávách o auditu, tak i ve zvláštních zprávách Účetního dvora zaměřených na agentury; vybízí Účetní dvůr, aby sledoval opatření přijatá v návaznosti na předchozí rozhodnutí a usnesení o udělení absolutoria a podával o nich zprávy;

9.  vyzývá Účetní dvůr, aby do své příští výroční zprávy zahrnul přehled opatření, která agentury přijaly v návaznosti na doporučení Parlamentu uvedená v tomto usnesení;

Plán opatření Komise

10.  vítá plán opatření přijímaných na základě společného přístupu k decentralizovaným agenturám EU (dále jen „plán opatření“), který schválila Komise, a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby vzaly v úvahu myšlenky vyjádřené v tomto plánu;

11.  podporuje hlavní cíle Komise stanovené v plánu opatření, zejména dosažení vyváženějšího řízení, zlepšení účinnosti a kontroly agentur a zajištění většího souladu v rámci způsobu jejich fungování; vítá navrhovaná opatření, zejména opatření týkající se zefektivnění činnosti správních rad, úsilí o nalezení možné součinnosti mezi agenturami a případně sloučení agentur;

12.  bere na vědomí informaci uvedenou ve zprávě Komise o pokroku, tedy že útvary Komise a decentralizované agentury dokázaly uskutečnit řadu opatření, zejména že Komise vypracovala standardní ustanovení pro zřizování nových agentur, pokyny pro dohody o sídle a pokyny pro prevenci a řešení střetu zájmů a společně s agenturami sestavila příručku v oblasti komunikací; poznamenává, že v současné době je prováděna řada úkolů, zejména vytváření vzoru pro stávající konsolidované výroční zprávy a pokynů pro hodnocení;

13.  vyzývá Komisi, aby neustávala ve svém úsilí, každý rok podávala zprávu o svých pokrocích, mimo jiné co se týče dokončených opatření a jejich provádění, výsledcích a efektivitě, a aby podrobněji rozváděla, kdy a jakým způsobem decentralizované agentury k těmto opatřením přispěly; žádá Komisi, aby zahrnula rovněž analýzu toho, jak změna požadavků na podávání zpráv přispívá ke zjednodušení a ke snížení administrativní zátěže;

14.  zdůrazňuje, že v souladu s pokyny jsou agentury povinny zajistit, aby na jejich internetových stránkách bylo uvedeno, že jsou agenturami Unie; poukazuje na to, že několik agentur ještě musí ke splnění veškerých podmínek učinit některé kroky (Orgán evropských regulátorů elektronických komunikací, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, Evropský inovační a technologický institut, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy), a také na to, že na internetových stránkách agentur musí být viditelným způsobem umístěny informace o případném využívání finančních prostředků z rozpočtu Unie, jak je to i v případě jiných veřejných orgánů;

Demokratická kontrola

15.  upozorňuje na velice rozdílné role, funkce a zdroje různých agentur, které podléhají jednotnému postupu udělování absolutoria agenturám; poukazuje na to, že v některých případech požadavky na základní funkce agentur nelze v tradičním postupu udělení absolutoria jednoduše či logicky zohlednit, zatímco v jiných případech se zajištění jednotného postupu ukázalo jako obtížné kvůli velmi omezenému personálnímu obsazení nebo velmi malému rozpočtu, a vyzývá Účetní dvůr, aby ve své budoucí auditní činnosti k této skutečnosti přihlížel;

16.  připomíná, že agentury jsou nezávislé a že Komise je může ovlivňovat pomocí vypracovaných pokynů; zastává však názor, že o následných opatřeních rozhodují agentury; domnívá se, že jediný orgán, který může o agenturách politicky jednat, je Parlament; je proto toho názoru, že systém podávání zpráv orgánu příslušnému k udělení absolutoria je nesmírně důležitý a měl by být posílen;

17.  domnívá se, že Komise by podle vzoru zprávy o boji proti korupci měla zvážit možnost začlenit do příští výroční zprávy o korupci informace o činnosti a výkonnosti orgánů a agentur Unie;

18.  domnívá se, že pokud jde o způsob, jakým agentury podávají zprávy orgánu příslušnému k udělení absolutoria, měla by být dále posílena jejich demokratická kontrola, a má za to, že pro vztah mezi Parlamentem a agenturami by bylo přínosem, kdyby agentury předkládaly Parlamentu zprávy jednotnějším a strukturovanějším způsobem; navrhuje, aby byla pro tuto záležitost zřízena pracovní skupina, která předloží návrhy na zlepšení systému podávání zpráv ze strany agentur i ze strany Parlamentu;

19.  zastává názor, že tendence, která spočívá v užším zaměření zpráv na efektivitu a na dosažené výsledky, je pozitivní; v tomto ohledu žádá o posílení systému podávání zpráv, aby byla rozšířena demokratická kontrola agentur;

20.  žádá agentury, aby posílily svou činnost a podávání zpráv v oblasti sociální odpovědnosti, čímž se jejich činnost zviditelní širší veřejnosti;

21.  připomíná všem agenturám jejich povinnost předložit orgánu příslušnému pro udělení absolutoria zprávu vypracovanou jejich ředitelem, v níž by byl uveden počet a druh vnitřních auditů provedených interním auditorem, učiněná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení, jak je stanoveno v čl. 72 odst. 5 nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002;

22.  požaduje, aby do 15. října 2014 všechny agentury, které jsou předmětem postupu udělení absolutoria za rok 2012, předložily orgánu pověřenému udělením absolutoria své zprávy o následných opatřeních, jak je stanoveno v čl. 110 odst. 2 rámcového finančního nařízení;

23.  uznává, že v zájmu zmírnění zátěže, jíž agentury čelí v souvislosti s podáváním zpráv, Komise očekává, že podle nového rámcového finančního nařízení agentury budou moci poskytovat informace, jež jsou v současnosti vyžadovány v různých souvislostech, efektivním a konsolidovaným způsobem, aby byla zajištěna lepší soudržnost a porovnatelnost mezi dokumenty vypracovanými různými agenturami; poznamenává, že útvary Komise s agenturami spolupracují na definování pokynů pro vzor konsolidovaných výročních zpráv o činnosti, které budou uzpůsobeny požadavkům stanoveným v novém rámcovém finančním nařízení, a vyzývá Komisi, aby zajistila, že výsledkem konsolidovaného podávání zpráv bude zjednodušení a zmírnění administrativní zátěže;

24.  uznává, že Komise přijímá požadované kroky pro lepší koordinaci různých auditů, zejména pak že Útvar interního auditu předkládá správním radám ke schválení témata, na něž bude audit zaměřen, a že auditní činnost v jedné agentuře činí pět pracovních dní ročně, přičemž načasování je s agenturami dohodnuto alespoň čtyři týdny předem a je koordinováno s Účetním dvorem;

25.  zdůrazňuje význam parlamentní kontroly návrhů ročních pracovních programů agentur, kterou provádějí příslušné parlamentní výbory před tím, než je přijato konečné znění těchto programů; připomíná, že tato praxe pomáhá zajišťovat, aby pracovní programy odrážely aktuální politické priority, a usnadňuje podrobné sledování a zkoumání toho, jak jsou pracovní programy prováděny; očekává, že při vypracovávání svých ročních pracovních programů budou agentury v souladu se společným prohlášením o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012 s těmito výbory a Komisí úzce spolupracovat;

26.  požaduje, aby byly alespoň výroční zprávy o činnosti agentur zveřejňovány kromě angličtiny také ve všech ostatních úředních jazycích Unie, přičemž pokud by nebylo možno okamžité zveřejnění ve všech úředních jazycích Unie, měla by být nejprve zpřístupněna francouzská a německá verze.

Úloha koordinátora sítě agentur

27.  vyzdvihuje dobrou spolupráci mezi příslušným parlamentním výborem a sítí agentur Unie (dále jen „síť“) a vítá upevňování této sítě; s uspokojením konstatuje dostupnost a vstřícnost ředitelů agentur, kteří jsou kontaktováni v rámci každoročního postupu udělování absolutoria;

28.  vítá skutečnost, že síť poskytuje Komisi cenné podněty ohledně způsobů zlepšování služeb, jež poskytuje agenturám obecně, stejně jako konkrétnější doporučení týkající se systému účetnictví na akruální bázi (ABAC), správy finančních nároků zaměstnanců agentur ze strany Úřadu pro správu a výplatu individuálních pohledávek a zadávání veřejných zakázek;

Společné otázky související s rozpočtovým a finančním řízením

29.  se znepokojením konstatuje, že stejně jako v předchozích letech Účetní dvůr odhalil řadu problémů, které se týkají několika agentur, zejména pokud jde o:

- nedostatky v rozpočtovém plánování,

- možné střety zájmů;

- zadávání veřejných zakázek a správu smluv,

- nedostatečnou transparentnost nebo nedůslednost při náboru,

- přenosy, které nejsou podloženy závazky nebo které jsou nadměrně vysoké,

- nedostatky v ověřování grantových operací;

30.  bere na vědomí informaci Komise o jejím záměru nadále pracovat na sestavení pokynů pro interní plánování a prognózování příjmů, a to na základě osvědčených postupů, s cílem pomoci agenturám – je-li to zapotřebí – se snížením míry přenosů a rušení prostředků, a očekává zprávu Komise k těmto otázkám, která má být předložena v roce 2014;

31.  bere rovněž na vědomí, že Komise revidovala rámcové finanční nařízení vztahující se na decentralizované agentury, přičemž jeho znění uvedla do souladu s novým finančním nařízením, vyřešila opakující se problémy, jimž agentury a Komise čelily, a uplatnila společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise o decentralizovaných agenturách a společný přístup připojený k tomuto společnému prohlášení; poznamenává, že od roku 2014 platí nové rámcové finanční nařízení, které zefektivňuje finanční předpisy týkající se zacházení s rozpočtovými přebytky, další úkoly svěřené agenturám, vnitřní audit, požadavky na podávání zpráv, roční pracovní program, víceletý pracovní plán a plán personální politiky, účetnictví a víceleté splátky; s uspokojením konstatuje, že v rámci revize služebního řádu Komise navrhla několik změn, jejichž účelem je zjednodušení;

32.  zdůrazňuje význam účinnosti a transparentnosti postupu udělování absolutoria a vybízí Účetní dvůr, Radu, agentury a síť, aby k udělování absolutoria přistupovaly s ohledem na tuto skutečnost; domnívá se ovšem, že důrazem na výkonnost nelze nahradit správnost a řádné finanční řízení;

33.  naléhavě vyzývá agentury, aby přezkoumaly své interní administrativní postupy s cílem snížit administrativní náklady, které jsou ve všech agenturách obecně příliš vysoké;

Možnosti užší spolupráce a sloučení některých agentur

34.  uznává, že Komise a agentury pečlivě uvážily možná strukturální opatření zaměřená na racionalizaci fungování agentur v souvislosti s omezenými finančními a lidskými zdroji;

35.  poukazuje na to, že by se mělo pokračovat ve stávajících osvědčených postupech k dosažení součinnosti mezi agenturami, jako např. na základě memorand o porozumění a souvisejících ročních akčních plánů, společných výzkumných projektů, vzájemných hodnocení návrhů výzkumných zpráv, výměny metodik zjišťování a předchozích konzultací ohledně pracovních programů, jejichž účelem je předejít překrývání a opakování činností, a dosáhnout tak efektivnějších výstupů;

36.  uznává, že výsledky průzkumu provedeného agenturami k otázce služeb, které mezi sebou sdílejí, ukazují, že jejich spolupráce již funguje a že k dalšímu rozvoji těchto osvědčených postupů by mohlo pomoci zvyšování informovanosti; vítá příkladný přístup např. Evropské agentury pro námořní bezpečnost (se sídlem v Lisabonu), která sdílí svůj útvar interního auditu s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu (se sídlem ve Vigu), zatímco Evropská agentura pro železnice (se sídlem ve Valenciennes) připravuje dohodu týkající se sdílení služeb účetního s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (se sídlem v Paříži);

37.  připomíná, že návrh Komise na sloučení Agentury Evropské unie pro spolupráci a vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (Europol) s Evropskou policejní akademií (CEPOL) mohl umožnit úspory administrativních nákladů (zejména na místa zaměstnanců), které mohly být přerozděleny; uznává, že tento návrh byl v plném souladu se společným přístupem, když vycházel z toho, že sloučením agentur by se dosáhlo větší součinnosti a efektivity; poukazuje však na to, že návrh Komise Parlament ani Radu o sloučení agentur ani o přemístění agentury CEPOL do Haagu nepřesvědčil; zdůrazňuje, že v návaznosti na takové rozhodnutí je nutno zajistit účinné fungování agentury;

38.  vítá záměr Komise slučovat agentury tam, kde je to vhodné, a její ochotu pokračovat v posuzování možností sloučit některé ze stávajících agentur a dosáhnout součinnosti sdílením služeb mezi samotnými agenturami a agenturami a Komisí a podrobně se zabývat otázkou zbytečných výdajů způsobených existencí většího počtu sídel a jejich vzdáleností a očekává další návrhy v tomto smyslu;

39.  vítá kroky Komise prováděné s cílem posoudit potenciál k součinnosti mezi agenturami v případě Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání, Evropské nadace odborného vzdělávání, Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek a Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v souladu s plánem opatření;

40.  domnívá se, že mezi některými agenturami by měla být zajištěna užší spolupráce, zejména pokud jde o rozhodnutí mající dopad na pravomoci jiné agentury; navrhuje, aby dotyčné agentury mezi sebou uzavřely dohodu s cílem zabránit vzniku protichůdných právních předpisů a aby k projednávání dohody přizvaly také příslušné zainteresované strany; vyzývá agentury, aby v takových případech vždy informovaly příslušné výbory Parlamentu;

Řízení rozpočtových prostředků

41.  opakuje, že zásada ročního rozpočtu je jednou ze základních účetních zásad (jednotnost a správnost rozpočtu, roční rozpočet, vyrovnanost, zúčtovací jednotka, univerzálnost, specifikace, řádné finanční řízení a transparentnost), které jsou naprosto nezbytné k zajištění účinného plnění rozpočtu Unie; podotýká, že decentralizované agentury si nepočínají vždy plně v souladu se zásadou ročního rozpočtu;

42.  bere na vědomí vyjádření agentur, v nichž vysvětlují, jak je obtížné zabránit přenosům operačních výdajů do dalšího roku; je nicméně přesvědčen o tom, že v řadě případů lze najít prostor pro zlepšení, zejména bude-li zajištěna lepší správa prostředků na závazky, lepší interní plánování a prognózy příjmů a bude-li přísněji uplatňována rozpočtová kázeň;

43.  bere na vědomí, že Komise bude v souladu s plánem opatření a na základě zpětné vazby agentur posuzovat služby, které jim poskytuje, a v případě potřeby tyto služby zlepší, objasní, rozšíří nebo přizpůsobí;

44.  bere na vědomí, že Komise diskutuje o změně nařízení o poplatcích a platbách s cílem stanovit poplatky a platby takovým způsobem, který Evropské agentuře pro bezpečnost letectví (EASA) umožní zorganizovat si svoji činnost pro dobu trvání projektu a zároveň se ve střednědobém/dlouhodobém výhledu vyvarovat přebytků či schodků; poznamenává, že Komise znovu posoudí, jak omezit přenos prostředků vyplývající z příjmů za osvědčování prostřednictvím pravidelné revize výše poplatků a plateb;

45.  bere na vědomí postoj Komise, že vytvoření rezervního fondu pro agentury, které jsou částečně finančně soběstačné, je nedostatečně odůvodněné, a její návrh zachovat stávající praxi; domnívá se nicméně, že to není pro danou situaci uspokojivé řešení;

46.  připomíná Komisi, že finanční nařízení není uzpůsobeno agenturám, které vytváří přebytky; zdůrazňuje, že je zásadní uvážit v rámci revize způsoby, jak tento problém vyřešit, např. vytvořením omezeného rezervního fondu;

47.  naléhavě vyzývá správní rady těchto agentur, které jsou v úplné nebo částečné míře spolufinancovány z poplatků, aby zajistily transparentní stanovování výše poplatků a účinnost poskytování služeb těmito agenturami s cílem umožnit stanovit nejlepší možnou výši poplatků;

48.  opakuje, že u některých agentur byla jako nedostatek označena malá rozpočtová flexibilita, z čehož vyplývá, že při dostatečné flexibilitě mezi jednotlivými hlavami rozpočtu bylo možné dosáhnout úspor; poznamenává, že v novém rámcovém finančním nařízení jsou stanovena stejná pravidla jako ta, která se vztahují na orgány podle obecného finančního nařízení – ředitel agentury bude mít možnost provádět převody prostředků z jedné hlavy do druhé do maximální výše 10 % prostředků na daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí, a bez omezení z jedné kapitoly do druhé a z jednoho článku do druhého;

49.  konstatuje, že některé agentury v prostoru svobody, bezpečnosti a práva jsou operačními agenturami, takže se plnění jejich rozpočtu odvíjí i od externích faktorů;

50.  opakuje svůj požadavek, aby všechny agentury a společné podniky systematicky přikládaly standardizovaný vzor týkající se zveřejnění jejich konečné roční účetní závěrky, který má obsahovat údaje předložené v jejich zprávách o plnění rozpočtu a v jejich zprávách o rozpočtovém a finančním řízení; doporučuje, aby všechny agentury a společné podniky poskytovaly tyto informace uceleným, přístupným a transparentním způsobem (např. ve formě excelových souborů nebo souborů CSV), aby usnadnily srovnávání svého plnění rozpočtu, a umožnily tak Parlamentu a veřejnosti komplexně porovnávat jejich výdaje;

51.  uznává, že nové rámcové finanční nařízení obsahuje řadu ustanovení, která by měla zjednodušit pravidla platná pro agentury; zejména se jedná o konsolidované výroční zprávy o činnosti, ustanovení o jednotném programovém dokumentu zahrnujícím roční a víceleté složky a možnost sdílet nebo přesouvat horizontální služby (zejména účetnictví), při nichž lze dosáhnout efektivity nákladů;

Výkonnost

52.  bere na vědomí informaci sítě, že každá agentura vytvořila vlastní systém řízení výkonnosti za využití zkušeností a osvědčených postupů sdílených mezi agenturami v rámci sítě a že byla vytvořena zvláštní dílčí síť, jež má v tomto ohledu posilovat spolupráci mezi agenturami;

53.  vítá skutečnost, že Komise pracuje na sestavení pokynů pro hodnocení a že mezi 12. listopadem 2013 a 25. únorem 2014 probíhá veřejná konzultace k návrhu revidovaných pokynů pro hodnocení, na jejímž základě Komise hodlá přijmout nové pokyny, a to do poloviny roku 2014; poznamenává rovněž, že v současné době se vypracovávají pokyny týkající se specificky koncipovaných ukazatelů výkonnosti k posuzování výsledků, jichž dosahují ředitelé agentur, a že jejich první návrh byl s agenturami již prodiskutován, a očekává, že konečný dokument obdrží na začátku roku 2014, jak bylo naplánováno;

54.  poukazuje na to, že základním principem při navrhování rozpočtu Unie je stále sestavování rozpočtu podle činností; je znepokojen skutečností, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2012 dospěl k závěru, že u mnohých oblastí rozpočtu EU je legislativní rámec složitý a neklade dostatečný důraz na výkonnost; vítá kroky, které agentury přijaly s cílem více se zaměřit na podávání zpráv o výkonnosti;

55.  žádá, aby Účetní dvůr v rámci přezkumu víceletého finančního rámce v roce 2016 předložil hodnocení výkonnosti a výsledků agentur s cílem posoudit, v jakých oblastech mohou agentury lépe spolupracovat nebo se sloučit a zda by některé z nich mohly být zrušeny nebo převedeny na jinou institucionální formu, která je z hlediska nákladů efektivnější;

Nezávislost

56.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byly agentury nezávislé; připomíná, že agentury by měly mít možnost vykonávat svůj mandát nezávisle, a vyjadřuje politování nad tím, že tomu tak v současnosti vždy není; domnívá se, že generální ředitelství Komise by měla být považována za partnery agentur;

57.  uznává, že agentury přispívají k iniciativám, jejichž účelem je zlepšení jejich výkonnosti, efektivity nákladů a kontroly; všímá si úlohy zástupců Komise v radách agentur při podpoře tohoto procesu, např. sledováním toho, jak je v jednotlivých agenturách prováděn plán opatření, pravidelným a podrobným prověřováním pokroku a upozorňováním ústředních útvarů v případě potíží stejně jako napomáháním k zajištění souladu mezi činnostmi agentur a celounijními cíli dané politiky, včetně plánování rozpočtových a lidských zdrojů;

Střety zájmů a transparentnost

58.  připomíná agenturám a Komisi zvláštní zprávu Účetního dvora č. 15/2012, která byla vypracována na žádost Parlamentu s cílem provést zevrubnou analýzu způsobů, jakými agentury řeší možný vznik střetu zájmů;

59.  vyzývá Účetní dvůr, aby sledoval pokrok agentur, pokud jde o řešení a prevenci střetu zájmů; znovu vyzývá Účetní dvůr, aby tuto problematiku dále sledoval a zároveň rozšířil rozsah svého auditu na další agentury a aby svá zjištění předložil v rámci budoucí zvláštní zprávy o dané záležitosti;

60.  připomíná, že střety zájmů jsou příčinou korupce, podvodů, špatného hospodaření s finančními prostředky, špatného řízení lidských zdrojů a protekce a mají negativní dopad na nestrannost rozhodnutí a kvalitu práce a rovněž na důvěru občanů v orgány Unie, včetně agentur;

61.  připomíná, že podle zjištění Účetního dvora uvedených v jeho zvláštní zprávě č. 15/2012 nebyly situace, v nichž dochází ke střetu zájmů, v žádné ze čtyř vybraných agentur v době ukončení šetření na místě (v říjnu 2011) řešeny odpovídajícím způsobem; poznamenává, že zatímco Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vypracovaly pokročilejší politiky pro řešení střetu zájmů, politiky Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) byly neúplné a agentura EASA takové politiky neměla zavedeny vůbec;

62.  vítá skutečnost, že řada agentur vyvíjí značné úsilí při poskytování informací o svých politikách a postupech v případech střetů zájmů, a uznává, že již nyní se používá mnoho dobrých postupů, a jako příklad jednoho z nich, jejž by mohly zvážit další agentury, vítá především tzv. období „cooling off“, které uplatňuje agentura EASA po dobu jednoho roku, kdy žádnému pracovníku nově zaměstnanému v organizaci není přidělována práce v záležitostech, jimiž se v předchozích pěti letech přímo zabýval;

63.  uznává, že do poloviny roku 2012 agentura EASA přijala komplexní soubor opatření týkajících se prevence a řešení střetu zájmů, zejména kodex chování pro zaměstnance EASA;

64.  uznává, že agentura ECHA poskytla informace o provádění své politiky v oblasti řešení střetu zájmů v rámci zprávy v návaznosti na udělení absolutoria na rok 2011 (v souladu s čl. 96 odst. 2 finančního nařízení agentury ECHA);

65.  uznává, že úřad EFSA vynaložil od roku 2011 úsilí na posílení svého rámce pro zabránění případným střetům zájmů tím, že přijal revidovanou politiku ohledně nezávislosti a postupů přijímání vědeckých rozhodnutí; se znepokojením však konstatuje, že i přes tuto revizi představuje postup posuzování možných střetů zájmů v rámci EFSA značnou zátěž a jako takový je terčem kritiky; vyzývá proto úřad EFSA, aby navrhl zjednodušený postup, který by tento proces zefektivnil, aniž by však byly ohroženy nově stanovené normy pro odhalování střetů zájmů a jejich předcházení;

66.  uznává, že jsou zavedeny a prováděny rovněž politiky v oblasti střetu zájmů a postupy pro členy správních rad, členy vědeckých výborů, odborníky a zaměstnance agentury EMA;

67.  připomíná doporučení Účetního dvora vyzývající všechny orgány a decentralizované subjekty Unie k tomu, aby prověřily, zda jsou pro ně relevantní a platí pro ně doporučení obsažená v jeho zvláštní zprávě č. 15/2012; vyzývá agentury, aby o této záležitosti informovaly do konce roku 2014 orgán příslušný k udělení absolutoria;

68.  připomíná agenturám společné interinstitucionální prohlášení o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012, a zejména jeho ustanovení týkající se řešení a prevence střetu zájmů (body 11 a 18) a nezávislosti jejich vědeckých odborníků (bod 20);

69.  bere na vědomí informaci Komise, že její celkový právní rámec týkající se střetu zájmů je robustní a je v souladu s odpovídajícími pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a že podle Komise není nutný žádný zásadní nový právní nástroj a Komise se nikdy nezasazovala o předložení legislativních návrhů a nemá to v úmyslu ani nyní;

70.  s uspokojením konstatuje, že Komise dne 10. prosince 2013 přijala pokyny pro prevenci a řešení střetu zájmů, které jsou specificky určené agenturám, a učinila tak v souladu se společným přístupem; tyto pokyny se týkají členů správních rad (výkonných ředitelů, odborníků, členů odvolacích senátů, zaměstnanců agentur i příjemců využívajících granty a zakázky Unie); poznamenává, že cílem těchto pokynů je sloužit jako reference pro politiky, jež má každá z agentur přijmout a provádět;

71.  s uspokojením konstatuje, že Komise zohlednila rovněž hlavní doporučení, která v této oblasti agenturám adresoval Parlament (v rámci udělení absolutoria), Účetní dvůr (ve své zvláštní zprávě č. 15/2012), veřejný ochránce práv (při příležitosti své návštěvy několika agentur v rámci programu zahájeného v květnu 2011) a Útvar interního auditu Komise (rovněž interní auditor agentur), stejně jako etická pravidla samotné Komise;

72.  uznává, že Komise na přípravě těchto pokynů úzce spolupracovala s agenturami prostřednictvím vedoucích představitelů unijních agentur, což bylo pro celý proces značně přínosné;

73.  domnívá se, že v návaznosti na zveřejnění pokynů Komise bude možná třeba, aby agentury přepracovaly své politiky v oblasti prevence a řešení střetu zájmů, a neprodleně tak zajistily jejich soulad s pokyny Komise a doporučeními Účetního dvora; je si vědom toho, že většina agentur měla v úmyslu své politiky v oblasti prevence a řešení střetů zájmů přezkoumat na základě těchto pokynů, a vyzývá agentury, aby do konce roku 2014 informovaly orgán příslušný k udělení absolutoria nejen o svých krocích v tomto směru, ale i o krocích přijatých v rámci opatření v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2012;

74.  konstatuje, že v pokynech nejsou výslovně zmíněni vyslaní národní odborníci a externí a prozatímní zaměstnanci; žádá, aby agentury tyto skupiny zaměstnanců zohledňovaly při hodnocení a přepracovávání postupů v případech střetů zájmů;

75.  očekává, že Komise bude průběžně posuzovat dopady prováděných pokynů a pokyny vhodně uzpůsobí v souladu s výsledky tohoto posouzení, a připomíná Komisi, aby měla na paměti, že je nutné zachovávat správný poměr rizika a prospěšnosti, pokud se jedná o řešení střetu zájmů na jedné straně a cíl získat co nejlepší vědecké poradenství na straně druhé;

76.  vyjadřuje své politování nad tím, že veřejnost nemá k dispozici prohlášení o zájmech a životopisy většiny členů správních rad agentur, vedoucích pracovníků a externích i interních odborníků; připomíná svůj názor, že klíčem k omezení rizika vzniku střetů zájmů je vysoká úroveň transparentnosti; vyzývá proto agentury, aby – pokud tak dosud neučinily –, zveřejnily na svých internetových stránkách do 1. prosince 2014 své postupy nebo opatření v oblasti prevence a řešení případů střetů zájmů, své prováděcí předpisy a seznam členů své správní rady, vedoucích pracovníků a externích i interních odborníků společně s jejich prohlášením o zájmech a životopisem;

Systém vnitřní kontroly a boj proti podvodům

77.  uznává, že v novém rámcovém finančním nařízení byly objasněny podmínky a úlohy funkcí interní kontroly a interního auditora agentur, zejména s ohledem na příslušné úlohy Útvaru interního auditu Komise a útvarů interního auditu agentur; poznamenává, že podle nového rámcového finančního nařízení má docházet ke koordinaci činností a výměně informací mezi Útvarem interního auditu Komise a útvary interního auditu agentur a že toto nařízení rovněž nahrazuje povinnost jednoho auditu Útvaru interního auditu na agenturu a rok přístupem založeným na posouzení rizik;

78.  vítá skutečnost, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) vypracoval pokyny ke strategiím agentur zaměřeným na boj proti podvodům a zohlednil při tom příspěvky obdržené od agentur a také že úřad OLAF uspořádal v lednu 2014 pro agentury dva semináře, aby jim poskytl další podporu;

Lidské zdroje a postupy náboru zaměstnanců

79.  bere na vědomí informaci Komise, že v rámci revize služebního řádu navrhla Komise přepracované znění článku 110 služebního řádu, které se zaměřuje na zjednodušení a flexibilitu, pokud jde o prováděcí pravidla přijatá ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců Unie;

80.  připomíná Komisi svoji obavu, že postupy náboru zaměstnanců do agentur jsou od doby vytvoření agentur pravidelným problémem, a očekává, že Komise sestaví pokyny, které tuto situaci v budoucnosti vyřeší;

81.  bere na vědomí, že agentury vytvořily vlastní pokyny, které mají zajistit, aby byly zaručeny zásady zakotvené v jejich prováděcích pravidlech o zaměstnávání dočasných a smluvních zaměstnanců, a vyzývá Komisi, aby agentury konzultovala, bude-li sestavovat vlastní pokyny určené pro agentury;

82.  vybízí agentury a Evropskou komisi, aby se dohodly na používání zdrojů pro řešení displinárních záležitostí;

Evropské orgány dohledu

83.  bere na vědomí informaci Komise, že mechanismus vyrovnávacího příspěvku stanovený v novém rámcovém finančním nařízení je v souladu s klíčovámi zásadami financování agentur, které jsou založeny na smíšeném financování, a jeho použití v minulosti zajistilo spravedlivé a rovné zacházení se všemi, kdo přispívají do rozpočtu evropských orgánů dohledu; zpochybňuje důvody, na jejichž základě dosud nebylo mezi evropskými orgány dohledu a Komisí uzavřeno zvláštní memorandum o porozumění s cílem zajistit účinné stanovení, provádění a monitorování rozpočtu evropských orgánů dohledu;

84.  v této souvislosti bere na vědomí úmysl Komise, která hodlá počínaje návrhem rozpočtu na rok 2014 zlepšit transparentnost celého postupu a ještě více upřesnit, v jakém rozsahu v návrhu rozpočtu upravila požadavky agentur, a odpovídající důvody;

85.  bere na vědomí, že Komise v současné době pracuje na hodnocení evropských orgánů dohledu, které mělo být hotové v lednu 2014, a posuzuje možnost vypracovat návrh zajišťující, aby byly rozpočty tří evropských orgánů dohledu plně financovány z rozpočtu Unie;

Rovnost žen a mužů

86.  znovu zdůrazňuje význam zavedení politik, které by měly zajistit řádné zastoupení žen a mužů ve správních orgánech agentur; vyzývá výkonné ředitele agentur, aby zajistili rovné zastoupení žen a mužů mezi zaměstnanci agentur obecně a mezi osobami v odpovědných pozicích, a vyzývá rovněž správní rady agentur a Komisi, aby prosazovaly zásady rovného zastoupení žen a mužů a přihlížely ke strategii, již Komise zahájila v roce 2010 s cílem dosáhnout větší vyrovnanosti v zastoupení žen a mužů v odpovědných pozicích;

87.  uznává, že Komise věnuje pozornost genderovým aspektům již od počátečních fází a následně i během výběrového řízení; konstatuje, že to platí i pro postupy, v rámci nichž Komise jmenuje výkonného ředitele;

Složité informační systémy

88.  bere na vědomí objasnění Komise týkající se používání ústředního finančního informačního systému (ABAC), v němž se uvádí, že:

   systém ABAC je využíván více než 40 externími subjekty, včetně Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů, tradičních agentur, společných podniků a výkonných agentur,
   externím subjektům je poskytována stejná úroveň služeb jako útvarům Komise,
   je zaveden mechanismus zpětného vyúčtování s cílem uhradit dodatečné náklady za zajišťování informačního systému, a co je důležitější, za poskytnuté doprovodné služby;
   rozpočtový orgán nedal Komisi k dispozici žádné rozpočtové prostředky na to, aby se mohla vypořádat s pracovní zátěží vyplývající z podpory externích subjektů,
   funkčnost systému ABAC není specificky uzpůsobena tak, aby byla vhodná pouze pro vertikální podniky (např. strukturální fondy nebo Evropský zemědělský záruční fond);. stejně tak komplexnost a údržba ústředního systému nemůže být oslabena přidáváním zvláštních požadavků agentur,
   Komise je ochotna diskutovat o převzetí účetních úkolů od externích subjektů, pokud by taková centralizace vedla k úsporám z rozsahu, snížila finanční rizika nebo rizika ohrožující kontinuitu činnosti a mohla uvolnit interní prostředky na více provozních úkolů;

89.  se znepokojením bere na vědomí odpověď Komise, že používání systému pro řízení lidských zdrojů Komise (SYSPER 2) agenturami by bylo z ekonomického hlediska odůvodněné jedině v případě, že agentury přijmou stejná pravidla a procesy jako Komise, protože jinak by byly technické úpravy a náklady na údržbu nepřiměřené v porovnání s případnými přínosy;

90.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise nevyřešila obtíže, s nimiž se agentury setkávají ve spojitosti se složitými informačními systémy, jako je ABAC a SYSPER2, a to vzhledem k tomu, že tyto systémy jsou koncipovány spíše pro potřeby Komise než pro potřeby agentur; vítá činnosti dílčích sítí zaměřené na důsledky tohoto problému, zejména dílčí sítě vedoucích správních útvarů (ABAC a SYSPER 2), a vyzývá Komisi, aby v této otázce s agenturami těsněji spolupracovala;

91.  zastává názor, že zaručený přístup veřejnosti k údajům Unie umožňuje inovace, přináší značné celkové ekonomické výhody a zefektivňuje správu; vyzývá agentury k tomu, aby zajistily, že údaje budou trvale k dispozici ve strojově čitelné podobě a bez poplatku, aby bylo možné je volně a opakovaně využívat;

o
o   o

92.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení agenturám, které jsou předmětem právě probíhajícího postupu udělování absolutoria, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

(1) Úř. věst. L 308, 16.11.2013, s. 374.
(2) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(3) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(4) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(5) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(6) Úř. věst. C 365, 13.12.2013.
(7) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 62.
(8) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 121.

Právní upozornění - Ochrana soukromí