Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1365/2006 o statistice přepravy věcí po vnitrozemských vodních cestách, pokud jde o svěření přenesených a prováděcích pravomocí Komisi za účelem přijímání určitých opatření (COM(2013)0484 – C7–0205/2013 – 2013/0226(COD))

P7_TA(2014)0180 A7-0003/2014

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2013)0484),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0205/2013),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0003/2014),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. března 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. …/2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 1365/2006 o statistice přepravy věcí po vnitrozemských vodních cestách, pokud jde o svěření přenesených a prováděcích pravomocí Komisi za účelem přijímání určitých opatření

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem(1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  V důsledku vstupu Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) v platnost je třeba určité pravomoci svěřené Komisi uvést do souladu s články 290 a 291 Smlouvy.

(2)  V souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(2), se Komise s ohledem na kritéria stanovená ve Smlouvě zavázala(3) přezkoumat legislativní akty, které nebyly před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost upraveny v souladu s regulativním postupem s kontrolou.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1365/2006(4) svěřuje Komisi pravomoci k provádění některých ustanovení tohoto nařízení.

(4)  V souvislosti s přizpůsobením nařízení (ES) č. 1365/2006 novým pravidlům SFEU by prováděcí pravomoci, které Komise nyní má, měly být uděleny prostřednictvím zmocnění Komise k přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů.

(5)  Pokud jde o nařízení (ES) č. 1365/2006, měla by být na Komisi za účelem zohlednění hospodářského a technického a vývoje přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy fungování Evropské unie, pokud jde o úpravy prahu pro statistické pokrytí vnitrozemské vodní dopravy, úpravy definic a přijímání dodatečných definic, Kromě toho by Komise měla být zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem úprav rozsahu shromažďování údajů jakož i úpravy obsahu příloh. [pozm. návrh 1]

(6)  Komise by měla zajistit, aby tyto akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly významnou dodatečnou administrativní zátěž pro členské státy nebo respondenty. [pozm. návrh 2]

(7)  Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(8)  V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění nařízení (ES) č. 1365/2006 by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání způsobů předávání údajů, včetně norem pro výměnu údajů, způsobů šíření výsledků Komisí (Eurostatem) a k vypracování a zveřejnění metodických požadavků a kritérií, jejichž cílem je zajistit kvalitu získaných údajů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Pro přijímání těchto aktů by se měl vzhledem k jejich obecné působnosti použít přezkumný postup. [pozm. návrh 3]

(9)  V souladu se zásadou proporcionality, stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii, je pro dosažení základního cíle, který spočívá v uvedení pravomocí svěřených Komisi do souladu s články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie, nutné a vhodné stanovit společná pravidla pro dosažení souladu v oblasti dopravních statistik. Toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle, v souladu s čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii. [pozm. návrh 4]

(10)  K zajištění právní jistoty je nezbytné, aby postupy pro přijímání opatření, které byly započaty, avšak nikoli dokončeny, před vstupem tohoto nařízení v platnost, nebyly tímto nařízením dotčeny.

(11)  Nařízení (ES) č. 1365/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1365/2006 se mění takto:

(-1a) V čl. 2 odst. 4 se zrušuje písmeno b); [pozm. návrh 5]

(-1b) V čl. 2 odst. 4 se zrušuje písmeno c); [pozm. návrh 6]

(1)  V článku 2 se doplňuje nový odstavec 5, který zní:"

„5. S přihlédnutím k hospodářskému a technickému vývoji je Komise v případě potřeby zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 9, pokud jde o úpravy prahu pro statistické pokrytí vnitrozemské vodní dopravy.“ [pozm. návrh 7]

(2)  V článku 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

„S přihlédnutím k hospodářskému a technickému vývoji je Komise v případě potřeby zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 9, pokud jde o úpravy definic a přijímání dodatečných definic.“ [pozm. návrh 8]

(3)  V článku 4 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:"

„4. S přihlédnutím k hospodářskému a technickému vývoji je Komise v případě potřeby zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 9, pokud jde o úpravy rozsahu shromažďování údajů a obsahu příloh.“ [pozm. návrh 9]

(4)  V článku 5 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

„2. Pravidla pro předávání údajů Komisi (Eurostatu), včetně norem pro výměnu údajů, přijme Komise v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 10 odst. 2.“

(5)  V článku 6 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

„Způsoby šíření výsledků přijme Komise v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 10 odst. 2.“

(6)   V článku 7 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

„1. Komise přijme metodické požadavky a kritéria, jejichž cílem je zajistit kvalitu získaných údajů, v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 10 odst. 2.“

(6a)  V článku 7 se doplňují nové odstavce, které znějí:"

„3a. Pro účely tohoto nařízení se pro předávané údaje použijí kritéria kvality uvedená v čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009.

3b.  Komise prostřednictvím prováděcích aktů určuje formy, strukturu, periodicitu a srovnatelné prvky zpráv o kvalitě. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 10 odst. 2.

––––––––––––––––––––

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164)“. [pozm. návrh 10]

(6b)  V článku 8 se návětí odstavce 1 nahrazuje tímto:"

„Do …(5) a poté každé tři roky předloží Komise po konzultaci s Výborem pro statistické programy Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva zejména:“; [pozm. návrh 11]

(7)  Článek 9 se nahrazuje tímto:"

„Článek 9

Výkon přenesené přenesení pravomoci [pozm. návrh 12]

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. [pozm. návrh 13]

2.  Při výkonu přenesené pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 5, článku 3 a čl. 4 odst. 4 Komise zajistí, aby tyto akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly významnou dodatečnou administrativní zátěž pro členské státy a respondenty.

3.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 5, článku 3 a čl. 4 odst. 4 se Komisi svěřuje na dobu neurčitou pěti let počínaje dnem…(6) (Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 14]

4.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 5, článku 3 a čl. 4 odst. 4 kdykoli zrušit.

Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 5, článku 3 a čl. 4 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

(8)  Článek 10 se nahrazuje tímto:"

„Článek 10

Výbor

1.  Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský statistický systém zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice(*). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(**).

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

2a.  Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 15]

______________

(*) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(**) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“

8a)  V příloze B se tabulka B1 nahrazuje tímto:"

[pozm. návrh 16]

(9)  Příloha G se zrušuje.

Článek 2

Tímto nařízením nejsou dotčeny postupy pro přijímání opatření podle nařízení (ES) č. 1365/2006, které byly započaty, avšak nikoli dokončeny, před vstupem tohoto nařízení v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament Za Radu

Předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014. (2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13). (3) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 19. (4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1365/2006 ze dne 6. září 2006 o statistice přepravy věcí po vnitrozemských vodních cestách (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 1). (5) Tři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost. (6) Datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost.

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 11. března 2014 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování a kvalitě statistik pro postup při makroekonomické nerovnováze (COM(2013)0342 – C7-0162/2013 – 2013/0181(COD))(1)

P7_TA(2014)0181 A7-0143/2014

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 (1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy1 stanoví mechanismus varování za účelem včasného zjištění a sledování nerovnováhy. V rámci tohoto mechanismu má Komise povinnost každoročně vypracovat zprávu mechanismu varování, která obsahuje kvalitativní hospodářské a finanční hodnocení a v níž jsou určeny členské státy, o nichž se Komise domnívá, že mohou být postiženy nerovnováhou či u nich může hrozit riziko vzniku nerovnováhy. (1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/20111 (o „postupu při makroekonomické rovnováze“) stanoví mechanismus varování za účelem včasného zjištění a sledování nerovnováhy. V rámci tohoto mechanismu má Komise povinnost každoročně vypracovat zprávu mechanismu varování, která obsahuje kvalitativní hospodářské a finanční hodnocení a v níž jsou určeny členské státy, o nichž se Komise domnívá, že mohou být postiženy nerovnováhou či u nich může hrozit riziko vzniku nerovnováhy. __________________ __________________ 1 Úř. věst. L 306, 23.11.11, s. 25. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s.25). Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 (3)  Základem účinného dohledu nad makroekonomickou nerovnováhou jsou spolehlivé statistické údaje. S cílem zaručit spolehlivé a nezávislé statistiky by členské státy měly zajistit profesionální nezávislost národních statistických úřadů v souladu s Kodexem evropské statistiky, jak je stanoven v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice3. (3)  Klíčem k účinnému dohledu nad makroekonomickou nerovnováhou jsou spolehlivé, přesné a užitečné statistické údaje. S cílem zaručit spolehlivé a nezávislé statistiky by měla být posílena nezávislost Eurostatu v souladu s návrhy Evropského parlamentu na přezkum nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/20091a a členské státy by měly zajistit profesionální nezávislost národních statistických úřadů v souladu s Kodexem evropské statistiky, jak je stanoven v tomto nařízení. __________________ 3 Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164 1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164). Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 a (nový) (3a)  Je nezbytné, aby se Komise i nadále zabývala potřebou získávání spolehlivých statistických informací, které politikám Unie umožní lépe reagovat na reálnou situaci hospodářského, sociálního a územního charakteru na regionální úrovni. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 (4)  Zpráva mechanismu varování, jež vychází ze srovnávacího přehledu se souborem ukazatelů, jejichž hodnoty jsou porovnávány s orientačními mezními hodnotami, je počátečním nástrojem kontroly, pomocí něhož Komise určuje členské státy, u kterých dle jejího mínění dochází k vývoji, jenž ospravedlňuje hlubší analýzu s cílem určit, zda existuje nerovnováha nebo riziko jejího vzniku. Zpráva mechanismu varování by měla zahrnovat i údaje relevantní pro postup při makroekonomické nerovnováze. Příčiny zaznamenaného vývoje s cílem určit povahu nerovnováh jsou však podrobně analyzovány až v následných hloubkových přezkumech. Srovnávací přehled a mezní hodnoty nejsou vykládány mechanicky, nýbrž v hospodářských souvislostech. Při provádění hloubkových přezkumů bude Komise zkoumat širokou škálu ekonomických proměnných, jakož i další informace, přičemž náležitě zohlední konkrétní situaci dané země. Z těchto důvodů není možné předem vytvořit úplný seznam všech údajů, které mohou být pro účely postupu při makroekonomické nerovnováze použity, nýbrž by tyto údaje měly být stanoveny na základě postupů pro odhalování makroekonomické nerovnováhy v Unii stanovených v nařízení (EU) č. 1176/2011, jakož i tamtéž stanovených postupů pro prevenci a nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy v Unii. Při provádění postupu při makroekonomické nerovnováze by Komise a Rada měly dávat přednost statistikám, které sestavují a předávají Komisi (Eurostatu) členské státy. Jiné statistiky, které nejsou sestavovány a předávány tímto způsobem, by se měly používat pouze tehdy, pokud prvně zmíněné statistiky neposkytují požadované informace, a s řádným zohledněním kvality těchto jiných statistik. (4)  Zpráva mechanismu varování, jež vychází ze srovnávacího přehledu se souborem ukazatelů, jejichž hodnoty jsou porovnávány s orientačními mezními hodnotami, je počátečním nástrojem kontroly, pomocí něhož Komise určuje členské státy, u kterých dle jejího mínění dochází k vývoji, jenž ospravedlňuje hlubší analýzu s cílem určit, zda existuje nerovnováha nebo riziko jejího vzniku. Zpráva mechanismu varování by měla zahrnovat i údaje relevantní pro postup při makroekonomické nerovnováze. Příčiny zaznamenaného vývoje s cílem určit povahu nerovnováh jsou však podrobně analyzovány až v následných hloubkových přezkumech. Srovnávací přehled a mezní hodnoty by neměly být vykládány mechanicky, nýbrž v hospodářských souvislostech. Při provádění hloubkových přezkumů bude Komise zkoumat širokou škálu ekonomických proměnných, jakož i další informace, přičemž náležitě zohlední konkrétní situaci dané země. Z těchto důvodů není možné předem vytvořit úplný seznam všech údajů, které mohou být pro účely postupu při makroekonomické nerovnováze použity, nýbrž by tyto údaje měly být stanoveny na základě postupů pro odhalování makroekonomické nerovnováhy v Unii stanovených v nařízení (EU) č. 1176/2011, jakož i tamtéž stanovených postupů pro prevenci a nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy v Unii. Při provádění, sledování a hodnocení postupu při makroekonomické nerovnováze by Evropský parlament, Rada a Komise měly dávat přednost statistikám, které sestavují a předávají Komisi (Eurostatu) členské státy. Jiné statistiky, které nejsou sestavovány a předávány tímto způsobem, by se měly používat pouze tehdy, pokud prvně zmíněné statistiky neposkytují požadované informace, a s řádným zohledněním kvality těchto jiných statistik. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 (5)  Měl by být stanoven spolehlivý postup pro sestavování, sledování a uvolňování údajů relevantních pro postup při makroeonomické nerovnováze (dále jen „údaje relevantní pro postup při makroekonomické nerovnováze“) a rovněž by mělo být zajištěno soustavné zlepšování podkladových statistických údajů v souladu s rámci Komise pro řízení kvality evropské statistiky4. Skupina ředitelů makroekonomických statistik, kterou zřídila Komise, je vhodnou skupinou odborníků, která může Komisi (Eurostatu) poskytnout potřebnou pomoc při uplatňování postupu důkladného sledování kvality údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze. (5)  Měl by být stanoven spolehlivý postup pro sběr, sestavování, sledování a uvolňování údajů relevantních pro postup při makroeonomické nerovnováze (dále jen „údaje relevantní pro postup při makroekonomické nerovnováze“) a rovněž by mělo být zajištěno soustavné zlepšování podkladových statistických údajů v souladu s rámci Komise pro řízení kvality evropské statistiky4. Skupina ředitelů makroekonomických statistik, kterou zřídila Komise a již mimo jiné tvoří odborníci z Výboru pro Evropský statistický systém a z Evropského systému centrálních bank, je vhodnou skupinou odborníků, která může Komisi (Eurostatu) poskytnout potřebnou pomoc při uplatňování postupu důkladného sledování kvality údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze. __________________ __________________ 4 COM(2005)217 v konečném znění a COM(2011)211 v konečném znění. 4 COM(2005)0217 v konečném znění a COM(2011)0211 v konečném znění. Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 (6)  Je nanejvýš důležité, aby se při tvorbě statistik nutných pro činnost Unie vycházelo pouze ze spolehlivých údajů. Při produkci údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze, které jsou základem pro odhalování makroekonomické nerovnováhy, jakož i pro prevenci a nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy v Unii, mohou mít nespolehlivé údaje významný dopad na zájem Unie. Pro lepší účinnost postupu při makroekonomické nerovnováze jsou nutná další opatření za účelem efektivnějšího vymáhání produkce, poskytování a sledování kvality údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze. Tato opatření by měla posílit věrohodnost podkladových statistických údajů i věrohodnost poskytování a sledování kvality údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze. S cílem odradit od zkreslování údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze, ať již záměrného nebo v důsledku hrubé nedbalosti, by měl být zaveden mechanismus finančních sankcí, který bude rovněž zajišťovat, aby byla produkci údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze věnována patřičná péče. (6)  Je nanejvýš důležité, aby se při tvorbě statistik nutných pro činnost Unie vycházelo ze spolehlivých údajů. Je vhodné doplnit postupy stanovené v nařízení (EU) č. 1176/2011 a EU) č. 1174/2011 odpovídajícím formálním rámcem pro sestavování, sledování kvality a uvolňování údajů relevantních pro postup při makroeonomické nerovnováze v souladu se společnými kritérii kvality stanovenými v nařízení (ES) č. 223/2009. Další opatření by měla zefektivnit vymáhání produkce, poskytování a sledování kvality údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze a jsou nutná pro výkon postupu při makroekonomické rovnováze. Tato opatření by měla posílit věrohodnost podkladových statistických údajů i věrohodnost poskytování a sledování kvality údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 a (nový) (6a)  S cílem odradit od zkreslování údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze, ať již záměrného, nebo v důsledku hrubé nedbalosti, by měl být zaveden nápravný mechanismus, který bude rovněž zajišťovat, aby byla produkci údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze věnována patřičná péče. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 (7)  Za účelem stanovení pravidel pro výpočet výše pokut za zkreslování statistik a rovněž pravidel pro postup, který má Komise při vyšetřování takového jednání uplatňovat, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále též „Smlouva“) akty, pokud jde o podrobná kritéria pro stanovení výše pokuty a provádění šetření Komise. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné činnosti vedla patřičné konzultace, včetně konzultací s odborníky. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a řádné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. (7)  Za účelem doplnění pravidel pro výpočet výše úročených vkladů a pokut za zkreslování statistik a rovněž pravidel pro postup, který má Komise při vyšetřování ve věci zkreslování statistik uplatňovat, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále též „Smlouva“) akty, pokud jde o podrobná kritéria pro stanovení výše pokuty a provádění šetření Komise. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné činnosti vedla patřičné konzultace, včetně konzultací s odborníky. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a řádné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 (8)   V zájmu zajištění kvality údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze poskytovaných členskými státy a podkladových statistických informací by mezi Komisí a statistickými úřady členských států měla být navázána úzká spolupráce a trvalý dialog. (8)   Důležitou součástí účinné koordinace statistických činností v rámci Evropského statistického systému (ESS) je pokračující spolupráce a koordinace mezi Komisí (Eurostatem) a statistickými úřady členských států. Tuto spolupráci je nutné posílit v zájmu zajištění kvality údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze poskytovaných členskými státy a podkladových statistických informací; v rámci vývoje, produkce a šíření údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze uvnitř příslušné struktury řízení a statistických pracovních programů ESS a Evropského systému centrálních bank (ESCB) by mělo být respektováno institucionální oddělení ESCB, stejně jako nezávislost centrálních bank. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 (9)  V souvislosti s údaji relevantními pro postup při makroekonomické nerovnováze by měla být v souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 223/2009 zajištěna úzká spolupráce mezi Evropským statistickým systémem a Evropským systémem centrálních bank za účelem minimalizace zátěže spojené s vykazováním, jakož i za účelem zaručení soudržnosti, zlepšení podkladových statistik a zajištění srovnatelnosti. (9)  Jelikož je za produkci určitého počtu statistik, jež jsou podkladové pro údaje relevantní pro postup při makroekonomické nerovnováze, odpovědný ESS, a za produkci určitého počtu jiných statistik stejného typu naopak ESCB, měla by být v souvislosti s údaji relevantními pro postup při makroekonomické nerovnováze v souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 223/2009 zajištěna úzká spolupráce mezi oběma systémy za účelem minimalizace zátěže spojené s vykazováním, jakož i za účelem zaručení soudržnosti, zlepšení podkladových statistik a zajištění srovnatelnosti. Praktická provozní ustanovení týkající se spolupráce mezi ESS a ESCB ve věci zajištění kvality údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze by mohla být stanovena v memorandu o porozumění. Poradenství o praktických provozních ustanoveních týkajících se této spolupráce, které by mohlo být v takovémto memorandu o porozumění zohledněno, by mohl poskytnout Výbor pro měnovou a finanční statistiku a statistiku platební bilance zřízený rozhodnutím Rady 2006/856/ES1a, a to vzhledem ke svým dlouhodobým zkušenostem v oblasti statistik, na něž se vztahují údaje relevantní pro postup při makroekonomické nerovnováze. _____________ 1a.  Úř. věst. L 332, 30.11.2006, s. 21. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 a (nový) (9a)  Ustanovení uvedená v tomto nařízení by měla být zvažována v rámci posilování evropské správy ekonomických záležitostí, což vyžaduje větší demokratickou odpovědnost na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie. Vylepšený systém statistického sledování údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze by měl zahrnovat užší a včasnější zapojení vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu. Ačkoli se bere na vědomí, že protějšky Evropského parlamentu v rámci tohoto dialogu jsou příslušné orgány Unie a jejich zástupci, může příslušný výbor Evropského parlamentu pozvat i zástupce národních statistických úřadů, aby se dobrovolně zúčastnili slyšení. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 b (nový) (9b)  Do posílené správy ekonomických záležitostí prostřednictvím vylepšeného systému statistického sledování údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze by měly být úžeji a včasněji zapojovány vnitrostátní parlamenty a Evropský parlament. Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 a (nový) (12a)  Pozastavení prostředků z fondů v návaznosti na postup při makroekonomické nerovnováze by se nicméně mělo používat jako nejzazší opatření a mělo by zohledňovat hloubkové analýzy ukazatelů nezaměstnanosti, chudoby a poklesu HDP. Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 2 a (nový) 2a.  Postupy pro zajištění kvality zavedené v rámci tohoto nařízení zohledňují osvědčené postupy v rámci stávajících postupů zajišťování kvality a vycházejí z nich. Jejich výsledkem nesmí být zdvojování úsilí o zajištění kvality ani souběžné série údajů. Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 2.  Lhůtami pro předávání údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze jsou lhůty stanovené podle příslušných základních aktů nebo lhůty, které sdělí Komise ve zvláštních kalendářích s přihlédnutím k potřebám Unie. 2.  Lhůtami pro předávání údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze jsou lhůty stanovené podle příslušných základních aktů nebo lhůty, které sdělí Komise ve zvláštních kalendářích s přihlédnutím k rámci evropského semestru a potřebám Unie. Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 3 3.  Komise členským státům každý rok oznámí časový rozvrh výroční zprávy mechanismu varování, jejíž vypracování stanoví článek 3 nařízení (EU) č. 1176/2011. Na základě tohoto rozvrhu a lhůt a kalendářů zmíněných v odstavci 2 Komise také rozhodne o nejzazším datu, kdy mají členské státy předat všechny nejnovější údaje relevantní pro postup při makroekonomické nerovnováze, a toto datum jim sdělí. 3.  Komise členským státům každý rok oznámí časový rozvrh výroční zprávy mechanismu varování, jejíž vypracování stanoví článek 3 nařízení (EU) č. 1176/2011. Na základě tohoto rozvrhu a lhůt a kalendářů zmíněných v odstavci 2 Komise také rozhodne o nejzazším datu, kdy má Komise (Eurostat) extrahovat údaje relevantní pro postup při makroekonomické nerovnováze, aby pro každý členský stát vytvořila srovnávací přehled ukazatelů pro postup při makroekonomické nerovnováze a zřídila referenční databázi týkající se údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze, a toto datum sdělí členským státům. Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 3 a (nový) 3a.  Nejpozději do pěti pracovních dnů po tomto nejzazším datu poskytne Komise (Eurostat) každému členskému státu přístup do referenční databáze obsahující extrahované údaje relevantní pro postup při makroekonomické nerovnováze za účelem kontroly. Členské státy tyto údaje v průběhu sedmi pracovních dnů následujících po uplynutí dané pětidenní lhůty zkontrolují a potvrdí je, nebo k nim předloží změny. Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 1.  Při předávání údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze podle ustanovení článku 1 členské státy Komisi (Eurostatu) zašlou též informace o tom, jak byly tyto údaje vypočteny, včetně jakýchkoli změn zdrojů a metod, v podobě zprávy o kvalitě. 1.  Při předávání údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze podle ustanovení článku 1 členské státy Komisi (Eurostatu) předloží též informace uvádějící, jak byly tyto údaje vypočteny, včetně jakýchkoli změn zdrojů a metod, v podobě zprávy o kvalitě. Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 a (nový) 2a.  Členské státy předloží zprávu o kvalitě do sedmi dnů v souladu s čl. 2 odst. 3a. Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 3 3.  Komise přijme prováděcí akty za účelem stanovení způsobu předkládání, struktury a periodicity zpráv o kvalitě. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2. 3.  Komise přijme akty v přenesené pravomoci za účelem stanovení způsobu předkládání, struktury a periodicity zpráv o kvalitě uvedených v odstavci 1. Tyto akty v přenesené pravomoci se přijmou přezkumným postupem podle článku 12. Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 2.  Členské státy tyto soupisy vypracují a zašlou Komisi (Eurostatu) nejpozději dne […][devět měsíců po přijetí tohoto nařízení. Komise přijme prováděcí akty za účelem vymezení struktury a způsobu aktualizace těchto seznamů do […][do šesti měsíců po přijetí tohoto nařízení. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2. 2.  Členské státy tyto soupisy vypracují a zašlou Komisi (Eurostatu) nejpozději dne […][devět měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise přijme akty v přenesené pravomoci za účelem vymezení struktury a způsobu aktualizace těchto seznamů do […][do šesti měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost. Tyto akty v přenesené pravomoci se přijmou přezkumným postupem podle článku 12. Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Kapitola VI – nadpis MISE DO ČLENSKÝCH STÁTŮ MISE DO ČLENSKÝCH STÁTŮ ZA ÚČELEM DIALOGU Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 1.  Zjistí-li Komise (Eurostat) problémy, zejména v souvislosti s hodnocením kvality podle článku 5, může se rozhodnout uskutečnit mise do dotčeného členského státu. 1.  Zjistí-li Komise (Eurostat), že je zapotřebí, aby prohloubila své hodnocení kvality statistik, zejména v souvislosti s hodnocením kvality podle článku 5, může se rozhodnout uskutečnit do dotčeného členského státu mise za účelem dialogu. Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 2 2.  Účelem těchto misí je prošetřit do hloubky kvalitu dotčených údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze. Mise se zaměří na otázky metodiky, zdroje a metody popsané v soupisech a údaje a podpůrné statistické procesy s cílem posoudit jejich soulad s příslušnými účetními a statistickými pravidly. 2.  Cílem misí za účelem dialogu uvedených v odstavci 1 je prošetřit do hloubky kvalitu dotčených údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze. Mise za účelem dialogu se zaměří na otázky metodiky, zdroje a metody popsané v soupisech a údaje a podpůrné statistické procesy s cílem posoudit jejich soulad s příslušnými účetními a statistickými pravidly. Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 2 a (nový) 2a.  Pokud Komise (Eurostat) pořádá misi za účelem dialogu, předá předběžná zjištění dotčenému členskému státu k vyjádření. Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 3 3.  Komise (Eurostat) o zjištěních misí podá zprávu Výboru pro hospodářskou politiku zřízenému rozhodnutím Rady 74/122/EHS7, včetně informací o jakýchkoli případných připomínkách dotčených členských států k těmto zjištěním. Po předání Výboru pro hospodářskou politiku se tyto zprávy společně s případnými připomínkami dotčeného členského státu zveřejní, aniž jsou dotčena ustanovení nařízení (ES) č. 223/2009 týkající se důvěrnosti statistických údajů. 3.  Komise (Eurostat) o zjištěních misí za účelem dialogu podá zprávu Evropskému parlamentu a Výboru pro hospodářskou politiku zřízenému rozhodnutím Rady 74/122/EHS7, včetně informací o jakýchkoli případných připomínkách dotčených členských států k těmto zjištěním. Po předání Evropskému parlamentu a Výboru pro hospodářskou politiku se tyto zprávy společně s případnými připomínkami dotčeného členského státu zveřejní, aniž jsou dotčena ustanovení nařízení (ES) č. 223/2009 týkající se důvěrnosti statistických údajů. ____________ ____________ 7.   Úř. věst. L 63, 5.3.1974, s. 1. 7.   Úř. věst. L 63, 5.3.1974, s. 21. Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 4 4.  Členské státy poskytnou na žádost Komise (Eurostatu) pomoc odborníků na statistické otázky týkající se postupu při makroekonomické nerovnováze, včetně pomoci při přípravě a provádění misí. V rámci výkonu svých povinností poskytují tito odborníci nezávislé odborné posudky. Na základě návrhů, které Komisi (Eurostatu) zašlou vnitrostátní orgány odpovědné za údaje relevantní pro postup při makroekonomické nerovnováze, se do (datum bude určeno) vytvoří seznam těchto odborníků. 4.  Členské státy poskytnou na žádost Komise (Eurostatu) pomoc odborníků na statistické otázky týkající se postupu při makroekonomické nerovnováze, včetně pomoci při přípravě a provádění misí za účelem dialogu. V rámci výkonu svých povinností poskytují tito odborníci nezávislé odborné posudky. Na základě návrhů, které Komisi (Eurostatu) zašlou vnitrostátní orgány odpovědné za údaje relevantní pro postup při makroekonomické nerovnováze, se seznam těchto odborníků vytvoří do [Šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost]. Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 5 5.  Komise (Eurostat) stanoví pravidla a postupy pro výběr těchto odborníků a bude při tom dbát na vhodné rozdělení a vhodnou rotaci odborníků mezi členskými státy, jejich pracovní podmínky a podrobnosti týkající se finančních otázek. Komise (Eurostat) se s členskými státy podílí na úhradě plných nákladů, které členské státy vynaložily na pomoc jejich odborníků. 5.  Komise (Eurostat) stanoví pravidla a postupy pro výběr těchto odborníků a bude při tom dbát na vhodné rozdělení a vhodnou a včasnou rotaci odborníků mezi členskými státy, jejich pracovní podmínky a podrobnosti týkající se finančních otázek. Komise (Eurostat) se s členskými státy podílí na úhradě plných nákladů, které členské státy vynaložily na pomoc jejich odborníků. Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 6 a (nový) 6a.  Tento článek se nepoužije v případech, kdy jsou návštěvy Komise v členských státech již stanoveny v odvětvových právních předpisech. Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 1.  Komise (Eurostat) poskytuje údaje relevantní pro postup při makroekonomické nerovnováze použité pro účely postupu při makroekonomické nerovnováze, též prostřednictvím tiskových zpráv a dalších cest dle svého uvážení. 1.  Komise (Eurostat) zveřejňuje údaje relevantní pro postup při makroekonomické nerovnováze použité pro účely postupu při makroekonomické nerovnováze, též prostřednictvím tiskových zpráv a dalších cest dle svého uvážení. Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 2.  Komise (Eurostat) poskytuje údaje členských států relevantní pro postup při makroekonomické nerovnováze bez odkladu i v případě, že určitý členský stát nepředal své údaje. 2.  Komise (Eurostat) stanoví datum pro zveřejnění tiskové zprávy a sdělí jej členským státům do deseti pracovních dnů po nejzazším datu uvedeném v článku 2. Údaje členských států relevantní pro postup při makroekonomické nerovnováze poskytuje bez odkladu i v případě, že některý členský stát své údaje nepředal. Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 3 3.  Komise (Eurostat) může vyjádřit výhrady ke kvalitě údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze poskytnutých určitým členským státem. Nejpozději tři pracovní dny před plánovaným dnem zveřejnění sdělí Komise (Eurostat) dotčenému členskému státu a předsedovi Výboru pro hospodářskou politiku výhrady, které zamýšlí vznést a zveřejnit. V případě, že bude záležitost po zveřejnění údajů a výhrady vyřešena, zveřejní se bezprostředně poté odvolání výhrady. 3.  Komise (Eurostat) může vyjádřit výhrady ke kvalitě údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze poskytnutých určitým členským státem. Dotčenému členskému státu je poskytnuta příležitost, aby svůj postoj obhájil. Nejpozději deset pracovních dnů před plánovaným dnem zveřejnění sdělí Komise (Eurostat) dotčenému členskému státu a předsedovi Výboru pro hospodářskou politiku výhrady, které zamýšlí vznést a zveřejnit. V případě, že bude záležitost po zveřejnění údajů a výhrady vyřešena, zveřejní se bezprostředně poté odvolání výhrady. Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 4 4.  Komise (Eurostat) může změnit údaje předané členskými státy a poskytnout pozměněné údaje s odůvodněním změn, je-li zřejmé, že údaje oznámené členskými státy nesplňují požadavky čl. 3 odst. 2. Nejpozději tři pracovní dny před plánovaným dnem zveřejnění sdělí Komise (Eurostat) dotčenému členskému státu a předsedovi Výboru pro hospodářskou politiku pozměněné údaje a důvody pro změnu. 4.  Komise (Eurostat) může změnit údaje předané členskými státy a zveřejnit je s odůvodněním změn, je-li zřejmé, že údaje oznámené členskými státy nesplňují požadavky čl. 3 odst. 2 ani platné metodické normy a požadavky úplnosti, spolehlivosti, včasnosti a ucelenosti statistických údajů. Nejpozději tři pracovní dny před plánovaným dnem zveřejnění sdělí Komise (Eurostat) dotčenému členskému státu a předsedovi Výboru pro hospodářskou politiku pozměněné údaje a důvody pro změnu. Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 1.  Rada může na návrh Komise rozhodnout o uložení pokuty členskému státu, který úmyslně nebo z hrubé nedbalosti zkreslí údaje relevantní pro postup při makroekonomické nerovnováze. 1.  Rada může na doporučení Komise ve dvoufázovém postupu rozhodnout, aby členský stát, který úmyslně zkreslí údaje relevantní pro postup při makroekonomické nerovnováze nebo v důsledku hrubé nedbalosti zapříčiní jejich zkreslení tak, že to ovlivní schopnost Komise vypracovat věrné a spravedlivé hodnocení, složil úročený vklad, a dojde-li poté Komise k závěru, že členský stát nepřijal nápravná opatření uvedená v odstavci 1a, rozhodne Rada v krajním případě o uložení pokuty dotčenému členskému státu. Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 a (nový) 1a.  Členský stát ve stanovené lhůtě informuje Komisi o nápravných opatřeních nezbytných k řešení a nápravě zkreslených údajů – ať v důsledku úmyslného jednání nebo hrubé nedbalosti, jak je uvedeno v odstavci 1 –, a k zamezení toho, aby v budoucnu nedocházelo k podobným situacím. Tato zpráva se zveřejní. Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 2.  Pokuta podle odstavce 1 musí být účinná, odrazující a přiměřená povaze, závažnosti a době trvání zkreslování údajů. Výše pokuty nepřekročí 0,05 % HDP dotčeného členského státu. 2.  Úročený vklad podle odstavce 1 musí být účinný, odrazující a přiměřený povaze, závažnosti a době trvání zkreslování údajů. Výše úročeného vkladu nepřekročí 0,05 % HDP dotčeného členského státu v předchozím roce. Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 1 3.  Komise může provést jakákoli šetření nezbytná ke zjištění, zda došlo ke zkreslování zmíněnému v odstavci 1. O zahájení šetření může rozhodnout, pokud zjistí, že existují vážné indicie nasvědčující existenci skutečností, které by mohly představovat takové zkreslování. Při šetření domnělého zkreslování Komise přihlédne k veškerým vyjádřením dotčeného členského státu. Za účelem plnění svých úkolů může Komise žádat od dotčeného členského státu poskytnutí informací a může provádět kontroly na místě a zkoumat podpůrné statistické informace a dokumenty související s údaji relevantními pro postup při makroekonomické nerovnováze. Je-li podle práva dotčeného členského státu pro kontrolu na místě nutné předchozí soudní povolení, podá Komise potřebné žádosti. 3.  Komise může v souladu se Smlouvami a zvláštními odvětvovými právními předpisy zahájit a vést jakákoli šetření nezbytná ke zjištění toho, zda došlo ke zkreslování zmíněnému v odstavci 1. O zahájení šetření může rozhodnout, pokud zjistí, že existují vážné indicie nasvědčující existenci skutečností, které by mohly představovat takové zkreslování. Při šetření domnělého zkreslování Komise přihlédne k veškerým vyjádřením dotčeného členského státu. Za účelem plnění svých úkolů může Komise žádat od vyšetřovaného členského státu poskytnutí informací a může provádět kontroly na místě a zkoumat podpůrné statistické informace a dokumenty související s údaji relevantními pro postup při makroekonomické nerovnováze. Vyžaduje-li to právo vyšetřovaného členského státu, musí před provedením kontroly na místě získat povolení příslušného soudního orgánu. Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 2 Po skončení svého šetření a před tím, než předloží jakýkoli návrh Radě, dá Komise dotčenému členskému státu možnost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Při předkládání jakéhokoli návrhu Radě musí Komise vycházet pouze ze skutečností, k nimž měl dotčený členský stát příležitost se vyjádřit. Po skončení svého šetření a před tím, než předloží jakékoli doporučení Radě, dá Komise vyšetřovanému členskému státu možnost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Veškerá doporučení Komise předložená Radě musí vycházet pouze ze skutečností, k nimž měl dotčený členský stát příležitost se vyjádřit. Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 2 a (nový) Komise informuje příslušný výbor Evropského parlamentu o veškerých šetřeních či doporučeních učiněných podle tohoto odstavce. Příslušný výbor Evropského parlamentu může členskému státu, pro nějž Komise vydala doporučení, nabídnout, aby se zúčastnil výměny názorů. Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 4 a (nový) 4a.  Na základě odůvodněné žádosti dotčeného členského státu adresované Komisi může Komise Radě doporučit, aby úročený vklad snížila nebo zrušila. Úročený vklad je úročen sazbou odrážející úvěrové riziko Komise a příslušné investiční období. Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 5 5.  Soudní dvůr Evropské unie má neomezenou příslušnost přezkoumávat rozhodnutí Rady ukládající pokuty podle odstavce 1. Uloženou pokutu může zrušit, snížit nebo zvýšit. 5.  Soudní dvůr Evropské unie má neomezenou příslušnost přezkoumávat rozhodnutí Rady o úročených vkladech podle odstavce 1. Úročený vklad může zrušit, snížit nebo zvýšit. Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Kapitola IX – nadpis POVAHA A ROZPOČTOVÉ ROZDĚLENÍ SANKCÍ POVAHA POKUT A JEJICH PŘEVEDENÍ DO ROZPOČTU Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 9 odst. 4 je Komisi svěřena na období tří let počínající po uplynutí jednoho měsíce po přijetí tohoto nařízení. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto tříletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. 2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 3, čl. 6 odst. 2 a čl. 9 odst. 4 je Komisi svěřena na období dvou let počínající po uplynutí jednoho měsíce po přijetí tohoto nařízení. Komise po konzultaci s příslušnými subjekty, včetně ECB, v souladu s článkem 127 Smlouvy o fungování EU vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto tříletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 3 3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 9 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 3, čl. 6 odst. 2 a čl. 9 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 5 5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 9 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. 5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 3, čl. 6 odst. 2 a čl. 9 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce. Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Článek 13 Ve věci opatření uvedených v článku 9 Rada nepřihlíží k hlasu člena Rady zastupujícího dotčený členský stát. Ve věci opatření uvedených v článku 9 Rada nepřihlíží k hlasu člena Rady zastupujícího dotčený členský stát. Rozhodnutí uvedené v čl. 9 odst. 1 se považuje za přijaté Radou, pokud Rada do deseti dnů od jeho přijetí Komisí kvalifikovanou většinou nerozhodne o zamítnutí doporučení. Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 1 a (nový) Kvalifikovaná většina členů Rady uvedená v čl. 9 odst. 1 se vymezí v souladu s čl. 238 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování EU . Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Článek 15 V souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 223/2009 národní statistické úřady (NSÚ) členských států zajistí potřebnou koordinaci ohledně údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze na vnitrostátní úrovni. Všechny ostatní vnitrostátní orgány předávají za tímto účelem informace NSÚ. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily uplatnění tohoto ustanovení. V souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 223/2009 národní statistické úřady (NSÚ) členských států zajistí potřebnou koordinaci ohledně údajů relevantních pro postup při makroekonomické nerovnováze na vnitrostátní úrovni. S NSÚ za tímto účelem spolupracují národní centrální banky jakožto členové ESCB poskytující údaje relevantní pro postup při makroekonomické nerovnováze a případně i další příslušné vnitrostátní orgány. Zodpovědnost za tyto údaje nesou vnitrostátní orgány, které je poskytují. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily uplatnění tohoto ustanovení. Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Článek 17 Komise (Eurostat) pravidelně podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o činnostech vykonávaných Komisí (Eurostatem) za účelem provádění tohoto nařízení. Komise (Eurostat) podává Evropskému parlamentu a Radě nejméně jednou ročně zprávu o činnostech vykonávaných Komisí (Eurostatem) za účelem provádění tohoto nařízení v rámci evropského semestru, jak je uvedeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/20111a. ________________ 1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12). Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 1 1.  Do 14. prosince 2014 a následně každých pět let přezkoumá Komise uplatňování tohoto nařízení a předloží zprávu o svých zjištěních Evropskému parlamentu a Radě. 1.  Do 14. prosince 2014 a následně každých pět let přezkoumá Komise uplatňování tohoto nařízení a předloží v této věci zprávu Evropskému parlamentu a Radě. K této zprávě případně připojí legislativní návrh. Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. b b)  účinnost tohoto nařízení a použitý postup sledování. b)  účinnost a přiměřenost tohoto nařízení a použitý postup sledování.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru k opětovnému projednání podle čl. 57 odst.2) druhého pododstavce (A7-0143/2014).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014 k návrhu rozhodnutí Rady o prodloužení platnosti Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Spojených států amerických (15854/2013 – C7-0462/2013 – 2013/0351(NLE))

P7_TA(2014)0182 A7-0126/2014

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15854/2013),

–  s ohledem na rozhodnutí 98/591/ES ze dne 13. října 1998 o uzavření Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Spojených států amerických,

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 186 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7‑0462/2013),

–  s ohledem na čl. 81 odst. 1 první a třetí pododstavec, čl 81 odst. 2, čl. 90 odst. 7 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0126/2014),

1.  uděluje svůj souhlas s prodloužením platnosti dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Spojených států amerických.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne. 11. března 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném rozdělení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti jménem Evropské unie (06852/2013 – C7-0005/2014 – 2012/0279(NLE))

P7_TA(2014)0183 A7-0061/2014

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (06852/2013),

–  s ohledem na Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném rozdělení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti, připojený k výše uvedenému návrhu rozhodnutí Rady,

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 192 odst. 1 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7–0005/2014),

–  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7-0061/2014),

1.  uděluje svůj souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (žádost EGF/2013/008 ES/Comunidad Valenciana – textilní průmysl, Španělsko) (COM(2014)0045 – C7-0019/2014 – 2014/2013(BUD))

P7_TA(2014)0184 A7-0158/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0045 – C7-0019/2014),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(1) (dále jen „nařízení o EFG“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (IID ze dne 2. prosince 2013), a zejména na bod 13 uvedené dohody,

–  s ohledem na postup třístranných rozhovorů podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0158/2014),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje s cílem poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu, a pomáhat jim při opětovném začleňování na trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být poskytnuta co nejrychleji a co nejúčinněji v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 2. prosince 2013 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG;

C.  vzhledem k tomu, že Španělsko v návaznosti na propuštění 560 pracovníků ze 198 podniků působících podle klasifikace NACE, Rev. 2, v oddíle 13 (výroba textilií)(4) v Comunidad Valenciana (ES52), regionu NUTS II, s 300 pracovníky, na které se vztahují opatření spolufinancovaná v referenčním období od 1. listopadu 2012 do 1. srpna 2013 z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, podalo žádost EGF/2013/008 ES/Comunidad Valenciana, textilní průmysl, o finanční příspěvek z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci;

D.  vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

1.  souhlasí s Komisí v tom, že podmínky stanovené v čl. 2 písm. b) nařízení o EFG jsou splněny, a Španělsko má proto podle tohoto nařízení nárok na finanční příspěvek;

2.  konstatuje, že španělské orgány podaly svou žádost o finanční příspěvek z EFG dne 8. října 2013 a že hodnocení této žádosti vydala Komise dne 28. ledna 2014; vítá rychlé posouzení žádosti během čtyř měsíců;

3.  domnívá se, že propouštění zaměstnanců textilních podniků v regionu Comunidad Valenciana souvisí s významnými změnami ve struktuře světového obchodu způsobenými globalizací, přičemž poukazuje na to, že na konci roku 2004 byla uzavřena přechodná dohoda Světové obchodní organizace (WTO) o textilu a oděvech, i na silnější celosvětové konkurenční tlaky, zvláště pak ze strany Číny a dalších východoasijských zemí, v jejichž důsledku se výrazně zvýšil objem dovozu textilií do Unie a zmenšil se podíl Unie na světových textilních trzích;

4.  konatatuje, že region Comunidad Valenciana byl vážně postižen globalizací a míra nezaměstnanosti v prvním čtvrtletí roku 2013 dosahovala 29,19 %; vítá skutečnost, že region na zmírnění vysoké nezaměstnanosti opět využije pomoc z EFG, o níž v souvislosti s propouštěním v textilním odvětví požádal již podruhé;

5.  gratuluje regionu Comunidad Valenciana ke schopnosti žádat o pomoc z EFG a využívat ji k řešení problémů na jeho trhu práce, pro nějž je charakteristický vysoký podíl malých a středních podniků; v této souvislosti připomíná, že region Comunidad Valenciana již požádal o podporu z EFG pro odvětví textilu, keramiky, přírodního kamene i pro stavební odvětví;

6.  zdůrazňuje, že EFG poskytuje možnost čerpat prostředky, s jejichž pomocí lze řešit nestabilní situaci v oblasti zaměstnanosti v regionech závislých na tradičních průmyslových odvětvích, např. textilním či stavebním průmyslu; zdůrazňuje, že možnost čerpání těchto prostředků se odvíjí od toho, jak rychle a efektivně jsou vnitrostátní a místní orgány schopny o podporu z EFG zažádat;

7.  konstatuje, že dosud bylo pro odvětví výroby textilií u EFG podáno 11 žádostí(5), ve všech případech odůvodněných globalizací obchodu, přičemž region Comunidad Valenciana podal u EFG již šest žádostí: v září 2009 (keramika)(6), v březnu 2010 (přírodní kámen)(7), v březnu 2010(8) (textil), v červenci(9) a v prosinci 2011(10) (stavebnictví a obuv) a v roce 2013(11) (stavební materiály);

8.  vítá rozhodnutí španělských orgánů, že dne 1. ledna 2014 – tedy se značným předstihem před konečným rozhodnutím o poskytnutí finanční podpory z EFG na navržený koordinovaný balíček opatření – zahájí realizaci individualizovaných služeb, aby pracovníkům urychleně poskytly pomoc;

9.  konstatuje, že koordinovaný soubor individualizovaných služeb, které mají být spolufinancovány, zahrnuje opatření na opětovné začlenění 300 propuštěných pracovníků do pracovního procesu; součástí těchto opatření je profilování, profesní a jiné poradenství, odborná příprava (zvládání průřezových dovedností, odborné vzdělávání, profesní příprava na pracovišti, příprava k podnikání), podpora pro podnikání, intenzivní pomoc při hledání zaměstnání, pobídky (pobídky k hledání zaměstnání, podpora na založení vlastního podniku, pobídky k outplacementu), příspěvek na dojíždění do zaměstnání a příspěvek na péči o závislé osoby);

10.  vítá skutečnost, že v době přípravy žádosti o prostředky z EFG proběhly konzultace se sociálními partnery včetně odborů (UGT-PV, CCOO-PV) a že s nimi bylo dohodnuto, že přispějí částkou odpovídající 10 % celkové výše vnitrostátního spolufinancování celkových nákladů na realizovaná opatření, rovněž vítá, že během jednotlivých fází provádění EFG a při zpřístupňování prostředků z tohoto fondu bude uplatňována politika rovnosti mužů a žen, jakož i zásada nediskriminace;

11.  připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost všech pracovníků vhodnou odbornou přípravou a uznáním dovedností a schopností získaných během jejich profesní dráhy; očekává, že odborná příprava, která tvoří součást koordinovaného souboru opatření, bude přizpůsobena nejen potřebám propuštěných pracovníků, ale také stávajícímu podnikatelskému prostředí;

12.  vítá skutečnost, že koordinovaný soubor opatření zahrnuje odbornou přípravu se zaměřením na odvětví, v nichž existují nebo pravděpodobně budou existovat pracovní příležitosti, a jeho součástí je i profesní příprava na pracovišti, která odpovídá zjištěným potřebám místních podniků;

13.  lituje skutečnosti, že návrh Komise neuvádí vzdělanostní strukturu propuštěných pracovníků;

14.  konstatuje, že koordinovaný soubor opatření obsahuje finanční pobídky k hledání zaměstnání (jednorázová částka 300 EUR), příspěvek na mobilitu, pobídku k outplacementu (až 350 EUR) i příspěvek na péči o závislé osoby; vítá skutečnost, že celková částka vyčleněná na finanční pobídky je relativně omezená, přičemž hlavní část příspěvku bude vynaložena na odbornou přípravu, poradenství, pomoc při hledání zaměstnání a podporu podnikání;

15.  konstatuje, že tento případ příznačně odráží sociální a hospodářskou situaci v regionu, jehož hospodářství je charakterizováno vysokým procentním podílem malých a středních podniků;

16.  konstatuje, že poskytnuté informace o koordinovaném souboru individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují opatření financovaná ze strukturálních fondů; zdůrazňuje, že španělské orgány potvrdily, že na způsobilá opatření není čerpána podpora z jiných finančních nástrojů Unie; znovu žádá Komisi, aby do svých výročních zpráv zařazovala také srovnávací hodnocení těchto údajů, aby se zajistilo plné dodržování stávajících předpisů a nedocházelo ke zdvojování služeb financovaných z prostředků Unie;

17.  žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí ke zlepšení procesních pravidel s cílem urychlit uvolňování prostředků z EFG; oceňuje, že Komise v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování prostředků zavedla zdokonalený postup, jehož cílem je předkládat rozpočtovému orgánu spolu s návrhem na uvolnění prostředků z EFG rovněž hodnocení Komise týkající se způsobilosti žádosti o podporu z EFG; zdůrazňuje, že do nového nařízení o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020)(12) budou začleněna další zlepšení a že bude dosaženo vyšší účinnosti, transparentnosti a viditelnosti EFG;

18.  zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení o EFG má být zajištěno, aby EFG podporoval opětovné začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků do stabilního zaměstnání; dále zdůrazňuje, že pomoc z EFG může spolufinancovat pouze aktivní opatření na trhu práce, která vedou k trvalému a dlouhodobému zaměstnání; opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření na restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

19.  vítá dohodu, k níž dospěly Evropský parlament a Rada v souvislosti s novým nařízením o EFG na období 2014–2020 a jež se týká opětovného zavedení kritéria pro uvolňování prostředků v souvislosti s krizí, zvýšení finančního příspěvku Unie na 60 % celkového objemu odhadovaných nákladů na navrhovaná opatření, zefektivnění postupu Komise, Evropského parlamentu a Rady při vyřizování žádostí předložených EFG, čehož by mělo být dosaženo zkrácením doby jejich posuzování a schvalování, dále rozšíření způsobilých činností a příjemců tím, že mezi ně budou zařazeny i osoby samostatně výdělečně činné a mladí lidé, i financování pobídek k zakládání vlastních podniků;

20.  schvaluje rozhodnutí, které je přílohou tohoto usnesení;

21.  pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady toto rozhodnutí podepsal a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

22.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s jeho přílohou Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení (žádost EGF/2013/008 ES/Comunidad Valenciana – textilní průmysl, Španělsko)

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí 2014/167/EU.)

(1) Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1. (2) Úř. věst. L 347, 20.12.13, s. 884. (3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1). (5) EGF/2007/005 IT Sardegna, (COM(2008)0609); EGF/2007/006 IT Piemonte, (COM(2008)0609); EGF/2007/007 IT Lombardia, (COM(2008)0609); EGF/2008/001 IT Toscana, (COM(2008)0609); EGF/2008/003 LT Alytaus Textile, (COM(2008)0547); EGF/2008/005 ES Cataluña, (COM(2009)0371); EGF/2009/001 PT Norte-Centro, (COM(2009)0371); EGF/2009/004 BE Oost en West Vlaanderen Textiel, (COM(2009)0515); EGF/2009/005 BE Limburg Textiel, (COM(2009)0515); EGF/2010/009 ES Comunidad Valenciana, (COM(2010)0613) a EGF/2013/008 Comunidad Valenciana (současný případ). (6) EGF/2009/014 ES, Comunidad Valenciana, keramika, (COM(2010)0216). (7) EGF/2010/005 ES, Comunidad Valenciana, řezání, tvarování a povrchová úprava kamene: (COM(2010)0617). (8) EGF/2010/009 ES Comunidad Valenciana, (COM(2010)0613). (9) EGF/2011/006 ES, Comunidad Valenciana, stavebnictví, (COM(2012)0053). (10) EGF/2011/020 ES, Comunidad Valenciana, obuv, (COM(2012)0204). (11) EGF/2013/004 ES, Comunidad Valenciana, stavební materiály, (COM(2013)0635). (12) 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho dodávání na trh (právní rámec pro rozmnožovací materiál rostlin) (COM(2013)0262 – C7-0121/2013 – 2013/0137(COD))

P7_TA(2014)0185 A7-0112/2014

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0262),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0121/2013),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska, která předložily rakouská Spolková rada a nizozemská První komora v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0112/2014),

1.  zamítá návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový návrh;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se s účinností od 1. července 2011 upravují odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie a koeficienty použitelné na tyto odměny a důchody (COM(2013)0895 – C7-0459/2013 – 2013/0438(COD))

P7_TA(2014)0186 A7-0165/2014

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0895),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na služební řád úředníků Evropské unie a zejména článek 10 přílohy XI tohoto řádu a na pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0459/2013),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Soudního dvora ze dne 4. března 2014(1),

–  s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 3. března 2014(2),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 7. března 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0165/2014),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. března 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2014, kterým se s účinkem ode dne 1. července 2011 upravují odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie a koeficienty použitelné na tyto odměny a důchody

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 422/2014.)

(1) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku. (2) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se s účinností od 1. července 2012 upravují odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie a koeficienty použitelné na tyto odměny a důchody (COM(2013)0896 – C7-0460/2013 – 2013/0439(COD))

P7_TA(2014)0187 A7-0164/2014

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0896),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na služební řád úředníků Evropské unie a zejména článek 10 přílohy XI tohoto řádu a na pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0460/2013),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na stanovisko Soudního dvora ze dne 4. března 2014(1),

—  s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 3. března 2014(2),

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 7. března 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0164/2014),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. března 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014, kterým se s účinkem ode dne 1. července 2012 upravují odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie a koeficienty použitelné na tyto odměny a důchody

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 423/2014.)

(1) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku. (2) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé (17930/1/2013 – C7-0028/2014 – 2011/0465(COD))

P7_TA(2014)0188 A7-0116/2014

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (17930/1/2013 – C7‑0028/2014),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(1) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0938),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 72 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro mezinárodní obchod (A7-0116/2014),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie podepsal;

4.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Přijaté texty, 25.10.2012, P7_TA(2012)0389.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/71/ES a 2009/138/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (COM(2011)0008 – C7-0027/2011 – 2011/0006(COD))

P7_TA(2014)0189 A7-0077/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2011)0008),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 50, 53, 62 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0027/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 4. května 2011(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 5. května 2011(2),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 27. listopadu 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A7-0077/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. března 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/.../EU, kterou se mění směrnice 2003/71/ES a 2009/138/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice 2014/51/EU.)

(1) Úř. věst. C 159, 18.5.2011, s. 10. (2) Úř. věst. C 218, 23.7.2011, s. 82.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků (COM(2013)0044 – C7-0034/2013 – 2013/0024(COD))

P7_TA(2014)0190 A7-0140/2014

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0044),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0034/2013),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 17. května 2013(1),

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. listopadu 2013(2),

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na společná jednání Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci podle článku 51 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro právní záležitosti (A7-0140/2014),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. března 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2014 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(3),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(4),

v souladu s řádným legislativním postupem(5),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Toky špinavých nelegálních peněz prostřednictvím převodu peněžních prostředků mohou poškodit stabilitu a pověst finančního sektoru, a ohrozit vnitřní trh i mezinárodní rozvoj a přímo či nepřímo podrývat důvěru občanů v právní stát. Financování terorismu a organizované trestné činnosti je i nadále závažným problémem, jímž je třeba se zabývat na úrovni Unie. Terorismus a organizovaná trestná činnost poškozují demokratické instituce a otřásají otřásá samotnými základy naší společnosti. Tokům nelegálních peněz rozhodujícím způsobem napomáhají utajované firemní struktury působící v jurisdikcích zajišťujících utajení, často označovaných také jako daňové ráje, a prostřednictvím těchto jurisdikcí. Spolehlivost, integrita a stabilita systému převodu peněžních prostředků a důvěra ve finanční systém jako celek by mohly být jsou vážně ohroženy snahami pachatelů trestné činnosti a jejich společníků buď zastírat původ výnosů z trestné činnosti nebo směrovat finanční prostředky na trestnou činnost nebo teroristické účely. [pozm. návrh 1]

(2)  Ti, kdo perou peníze a financují terorismus, by se využívají k usnadnění své trestné činnosti mohli pokoušet využít volného pohybu kapitálu, který s sebou přináší integrovaný finanční prostor, pokud nebudou na úrovni Unie i na úrovni mezinárodní přijata určitá koordinační opatření. Cílem mezinárodní spolupráce v rámci Finančního akčního výboru (FATF) a celosvětového provádění jeho doporučení je zabraňovat regulačním arbitrážím a narušování hospodářské soutěže. Opatření Unie by mělo svým rozsahem zaručit jednotné provádění zvláštního doporučení FATF č. 16 o bezhotovostních převodech Finančního akčního výboru (FATF) přijatého v roce 2012 v rámci celé Evropské unie a zejména to, aby nedocházelo k rozlišování nebo rozporu mezi vnitrostátními platbami v rámci členského státu a přeshraničními platbami mezi členskými státy. Nekoordinovaný postup jednotlivých členských států v oblasti přeshraničních převodů peněžních prostředků by mohl mít významný dopad na hladké fungování platebních systémů na úrovni Unie, a v důsledku toho poškodit vnitřní trh v oblasti finančních služeb. [pozm. návrh 2]

(2a)  Provádění a prosazování tohoto nařízení včetně doporučení Finančního akčního výboru (FATF) č. 16 by nemělo vést k bezdůvodným nebo nepřiměřeným nákladům pro poskytovatele platebních služeb nebo občany, kteří jejich služeb využívají, a v celé Unii by měl být v plném rozsahu zaručen volný pohyb legálního kapitálu. [pozm. návrh 3]

(3)  Revidovaná strategie Unie pro boj proti financování terorismu ze dne 17. července 2008 poukázala na to, že je třeba nepolevovat v úsilí s cílem zabránit financování terorismu a bránit podezřelým z terorismu ve využívání jejich finančních prostředků. Uznává, že FATF se neustále snaží zlepšovat svá doporučení a pracuje na jednotném výkladu toho, jak by se doporučení měla provádět. Revidovaná strategie Unie konstatuje, že provádění uvedených doporučení všemi členy FATF i členy regionálních subjektů podobných FATF se pravidelně hodnotí a z tohoto úhlu pohledu je společný přístup členských států k jejich provádění důležitý.

(4)  Aby se zabránilo financování terorismu, byla učiněna opatření s cílem zmrazit peněžní prostředky a hospodářské zdroje některých osob, skupin a subjektů, k nimž patří nařízení (ES) č. 2580/2001(6) a nařízení Rady (ES) č. 881/2002(7). Za stejným účelem byla přijata opatření zaměřená na ochranu finančních systémů před směrováním finančních prostředků a jiných hospodářských zdrojů na teroristické účely. Směrnice Evropského parlamentu a Rady .../.../EU(8)(9) obsahuje řadu podobných opatření. Tato opatření však dokonale nebrání přístupu teroristů a dalších pachatelů trestné činnosti k platebním systémům za účelem přesunu jejich peněžních prostředků.

(5)  Pro podporu soudržného přístupu k boji a zefektivnění boje proti praní peněz a financování terorismu na mezinárodní úrovni by další kroky Unie měly zohlednit vývoj na této úrovni, totiž mezinárodní standardy pro boj proti financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení, které v roce 2012 přijal FATF, a zejména doporučení č. 16 a revidovanou výkladovou poznámku k jeho provádění. [pozm. návrh 4]

(5a)  Zvláštní pozornost by měla být věnována povinnostem Unie stanoveným v článku 208 Smlouvy o fungování EU, aby se zastavil rostoucí trend, kdy se činnosti spojené s praním peněz přesouvají z rozvinutých zemí s přísnými právními předpisy proti praní peněz do rozvojových zemí, kde předpisy mohou být méně přísné. [pozm. návrh 5]

(6)  Zvlášť důležitým a cenným nástrojem pro předcházení, vyšetřování a odhalování praní peněz nebo financování terorismu může být úplná dohledatelnost převodů peněžních prostředků. Pro zajištění předávání informací v rámci celého platebního řetězce je proto vhodné zavést systém, který ukládá poskytovatelům platebních služeb povinnost doprovázet převody peněžních prostředků informacemi o plátci a příjemci, jež by měly být přesné a aktualizované. Je proto důležité, aby finanční instituce poskytovaly náležité, přesné a aktuální informace o převodech peněžních prostředků, které pro své klienty provádějí, a umožnily tak příslušným orgánům předcházet praní peněz a financování terorismu efektivněji. [pozm. návrh 6]

(7)  Ustanovení tohoto nařízení se použijí, aniž by byly dotčeny vnitrostátní právní předpisy, jimiž se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(10). Například osobní údaje shromážděné proto, aby se dodrželo toto nařízení, by se neměly dále zpracovávat způsobem, který se směrnicí 95/46/ES není v souladu. Zejména by mělo být přísně zakázáno další zpracování pro komerční účely. Boj proti praní peněz a financování terorismu uznávají všechny členské státy jako důležitý veřejný zájem. Proto by při uplatňování tohoto nařízení mělo být povoleno předávání osobních údajů do třetí země, která nezajišťuje odpovídající úroveň ochrany ve smyslu čl. 25 směrnice 95/46/ES, a to podle čl. 26 písm. d) uvedené směrnice. Je důležité, aby poskytovatelům platebních služeb, kteří působí v různých jurisdikcích a jejichž pobočky či dceřiné společnosti se nacházejí na území mimo Unii, nebylo bezdůvodně bráněno v předávání informací o podezřelých transakcích v rámci téže organizace. Tím nejsou dotčeny mezinárodní dohody mezi Unií a třetími zeměmi zaměřené na boj proti praní peněz, ani přiměřené záruky zajištění rovnocenné či odpovídající úrovně ochrany občanů. [pozm. návrh 7]

(8)  Osoby, které pouze převádějí dokumenty v listinné podobě na elektronické údaje a jednají na základě smlouvy s poskytovatelem platebních služeb, do působnosti tohoto nařízení nespadají; totéž platí pro každou fyzickou nebo právnickou osobu, která poskytuje poskytovateli platebních služeb výhradně informační nebo jiné podpůrné systémy pro převod peněžních prostředků nebo systémy pro clearing a vypořádání.

(9)  Z oblasti působnosti tohoto nařízení je vhodné vyjmout převody peněžních prostředků, které představují malé riziko praní peněz nebo financování terorismu. Tato vynětí by měla zahrnovat kreditní nebo debetní karty, mobilní telefony nebo jiná digitální zařízení či zařízení informačních technologií, výběry z bankomatů, platby daní, pokut a jiných dávek a převody finančních prostředků, kdy jsou plátce i příjemce platby poskytovateli platebních služeb, kteří jednají svým vlastním jménem. Kromě toho mohou členské státy s cílem zohlednit zvláštnosti vnitrostátních platebních systémů vyjmout i elektronické žirové platby, pokud je vždy možné dohledat převod peněžních prostředků zpět k plátci, stejně jako převody peněžních prostředků uskutečněné prostřednictvím šeků v elektronické podobě nebo směnek. Nesmí však být vyňaty případy, kdy se debetní nebo kreditní karta, mobilní telefon nebo jiné digitální zařízení či zařízení informačních technologií, a to předplacené i placené následně, použijí pro převod mezi osobami. Vzhledem k dynamicky se rozvíjejícímu technologickému pokroku je třeba zvážit rozšíření oblasti působnosti této směrnice tak, aby pokrývala elektronické peníze a další nové platební metody. [pozm. návrh 8]

(10)  Poskytovatelé platebních služeb by měli zajistit, aby informace o plátci a příjemci byly k dispozici a aby byly úplné. Aby nedocházelo ke snižování účinnosti platebních systémů, měly by být požadavky na ověřování týkající se převodů peněžních prostředků z účtu odděleny od požadavků týkajících se převodů, které z účtu prováděny nejsou. Aby se vyvážilo riziko přesunu transakcí do šedé zóny v důsledku uplatňování příliš přísných identifikačních požadavků na jedné straně a riziko potenciálních teroristických hrozeb představovaných malými převody finančních prostředků na straně druhé, měla by se povinnost kontrolovat přesnost informací o plátci v případě převodů finančních prostředků, které nejsou prováděny z účtu, ukládat pouze u jednotlivých převodů finančních prostředků přesahujících částku do výše 1 000 EUR omezit pouze na jméno plátce. U převodů peněžních prostředků z účtu by se od poskytovatelů platebních služeb nemělo vyžadovat, aby ověřovali informace o plátci doprovázející každý převod peněžních prostředků, pokud jsou splněny požadavky směrnice .../.../EU(11). [pozm. návrh 9]

(11)  S ohledem na legislativní akty Unie týkající se plateb – nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009(12), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012(13), a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES(14) – je dostačující poskytovat k převodům peněžních prostředků v rámci Unie zjednodušené informace o plátci.

(12)  Aby se orgánům, které ve třetích zemích odpovídají za boj proti praní peněz nebo financování terorismu, umožnilo dohledat zdroj peněžních prostředků používaných k těmto účelům, měly by být převody peněžních prostředků z Unie mimo území Unie doprovázeny úplnými informacemi o plátci a příjemci. Uvedeným orgánům by měl být poskytnut přístup k úplným informacím o plátci pouze za účelem předcházení, vyšetřování a odhalování praní peněz nebo financování terorismu.

(12a)  Orgány, které v členských státech odpovídají za boj proti praní peněz a financování terorismu, a příslušné justiční a donucovací orgány by měly zintenzívnit vzájemnou spolupráci a spolupráci s příslušnými orgány třetích zemí, včetně daných orgánů v rozvojových zemích, aby tak ještě více posílily transparentnost, předávání informací a osvědčené postupy. Za účelem usnadnění této spolupráce by Unie měla v rozvojových zemích podporovat programy zaměřené na vytváření kapacit. Měly by být zlepšeny systémy shromažďování důkazů a zpřístupňování údajů a informací, které jsou důležité pro vyšetřování trestných činů, aniž by ale zároveň došlo k jakémukoliv porušení zásad subsidiarity nebo proporcionality či základních práv v Unii. [pozm. návrh 10]

(12b)  Poskytovatelé platebních služeb plátce a příjemce a zprostředkující poskytovatelé služeb by měli mít zavedena vhodná technická a organizační opatření na ochranu osobních údajů před jejich náhodnou ztrátou, změnou, neoprávněným zveřejněním nebo přístupem. [pozm. návrh 11]

(13)  Pokud jde o převody peněžních prostředků od jediného plátce několika příjemcům, které jsou zasílány s nízkými náklady hromadným příkazem obsahujícím jednotlivé převody z Unie mimo území Unie, je třeba stanovit, že k těmto jednotlivým převodům lze uvádět pouze číslo účtu plátce nebo jedinečný identifikační kód transakce plátce, pokud úplnou informaci o plátci a příjemci obsahuje hromadný příkaz.

(14)  V zájmu kontroly, zda převody peněžních prostředků doprovázejí požadované informace o plátci a příjemci, a s cílem napomoci zjišťování podezřelých transakcí by poskytovatel platebních služeb příjemce a zprostředkující poskytovatel platebních služeb měli mít k dispozici účinné postupy pro zjišťování, zda chybí informace o plátci a příjemci nebo jsou neúplné, zejména je-li do zlepšování dohledatelnosti převodů finančních prostředků zapojena řada platebních služeb. Efektivní kontroly, zda byly informace k dispozici a zda jsou úplné, mohou snížit časovou náročnost vyšetřování a zvýšit jeho efektivitu, především v případech, kdy se na převodu peněžních prostředků podílí více poskytovatelů platebních služeb, čímž dojde rovněž ke zlepšení dohledatelnosti převodů peněžních prostředků. Příslušné orgány členských států by tedy měly zajistit, aby poskytovatelé platebních služeb v rámci celého platebního řetězce připojovali kýžené informace k bezhotovostnímu převodu nebo je uváděli v doprovodné zprávě. [pozm. návrh 12]

(15)  Vzhledem k možné hrozbě financování terorismu, kterou představují anonymní převody, je vhodné požadovat, aby poskytovatelé platebních služeb vyžadovali informace o plátci a příjemci. V souladu s přístupen založeným na posouzení rizik, který vypracoval FATF, je vhodné určit oblasti s vyšším a nižším rizikem pro lepší zacílení rizik praní peněz a financování terorismu. Poskytovatel platebních služeb příjemce a zprostředkující poskytovatel platebních služeb by tedy měli zavést účinné postupy založené na posouzení rizik pro případy a posuzovat a zvažovat rizika tak, aby se zdroje soustředily přímo do oblastí s vysokým rizikem praní peněz. Tyto účinné postupy založené na posouzení rizik, uplatňované v případech, kdy převod peněžních prostředků nedoprovázejí požadované informace o plátci a příjemci, aby mohli napomohou poskytovatelům platebních služeb, aby mohli efektivněji rozhodnout, zda tento převod peněžních prostředků provést, zamítnout či pozastavit a jaká následná opatření učinit. Pokud je poskytovatel platebních služeb plátce usazen mimo území Unie, měla by být u přeshraničního korespondenčního bankovního vztahu s dotyčným poskytovatelem platebních služeb uplatněna zesílená kontrola klienta v souladu se směrnicí .../.../EU(15). [pozm. návrh 13]

(16)  Poskytovatel platebních služeb příjemce a zprostředkující poskytovatel platebních služeb by měli při zjištění chybějících či neúplných informací o plátci a příjemci postupovat zvláště obezřetně a na základě posouzení rizik a měli by podezřelé transakce oznámit příslušným orgánům v souladu s oznamovací povinností stanovenou ve směrnici .../.../EU(16) a vnitrostátních prováděcích předpisech.

(17)  Ustanovení o převodech peněžních prostředků s chybějícími nebo neúplnými informacemi o plátci či příjemci se použijí, aniž jsou dotčeny povinnosti poskytovatelů platebních služeb a zprostředkujících poskytovatelů platebních služeb pozastavit nebo odmítnout převody peněžních prostředků, které porušují ustanovení občanského, správního nebo trestního práva. Informace o totožnosti plátce nebo příjemce v případě jednotlivců, právnických osob, svěřenských fondů, nadací, vzájemných společností, holdingů a jiných obdobných stávajících či budoucích právních uspořádání jsou klíčovým faktorem při pátrání po pachatelích trestné činnosti, kteří by jinak mohli skrývat svou totožnost za podnikové struktury. [pozm. návrh 14]

(18)  Dokud nebudou odstraněny technické překážky, které mohou zprostředkujícím poskytovatelům platebních služeb bránit v plnění povinnosti předávat všechny obdržené informace o plátci, měli by tito zprostředkující poskytovatelé platebních služeb vést záznamy s těmito informacemi. Tyto technické překážky by měly být odstraněny, jakmile dojde ke zkvalitnění platebních systémů. Aby byla překonána technická omezení, mělo by být u mezibankovních převodů mezi členskými státy a třetími zeměmi podporováno využívání systému bezhotovostních převodů SEPA. [pozm. návrh 15]

(19)  Protože při vyšetřování trestné činnosti lze často identifikovat požadované údaje nebo zúčastněné osoby až po mnoha měsících či dokonce letech po uskutečnění původního převodu peněžních prostředků a aby bylo možné mít v rámci vyšetřování přístup k zásadním důkazům, je vhodné, aby poskytovatelé platebních služeb uchovávali záznamy s informacemi o plátci a příjemci pro účely předcházení, vyšetřování a odhalování praní peněz nebo financování terorismu. Délka této doby by měla být omezena na pět let a po jejím uplynutí by měly být veškeré osobní údaje smazány, nestanoví-li vnitrostátní právní předpisy jinak. Další uchovávání záznamů by mělo být povoleno pouze v případě, že je to s ohledem na předcházení, odhalování nebo vyšetřování praní peněz a financování terorismu nezbytné, a nemělo by trvat déle než deset let. Poskytovatelé platebních služeb by měli zajistit, aby údaje uchovávané v souladu s tímto nařízením byly použity pouze k účelům popsaným v tomto nařízení. [pozm. návrh 16]

(20)  Aby bylo možné v rámci boje proti terorismu podniknout okamžité kroky, měli by poskytovatelé platebních služeb urychleně reagovat na žádosti o informace o plátci ze strany orgánů odpovědných za boj proti praní peněz nebo financování terorismu v členském státě, v němž jsou usazeni.

(21)  Počet dnů na odpověď na žádost o informace o plátci je určen počtem pracovních dnů v členském státě poskytovatele platebních služeb plátce.

(22)  Aby se podpořilo dodržování požadavků tohoto nařízení a v souladu se sdělením Komise ze dne 9. prosince 2010 s názvem „Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb“, měla by být posílena pravomoc příslušných orgánů přijímat opatření v rámci dohledu a ukládat sankce. Měly by se stanovit správní sankce a vzhledem k významu boje proti praní peněz a financování terorismu by členské státy měly stanovit sankce účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy by je měly oznámit Komisi a rovněž Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro bankovnictví) (dále jen „EBA“) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010(17), Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (dále jen „EIOPA“) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010(18) a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) (dále jen „ESMA“) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010(19).

(23)  Pro zajištění jednotných podmínek k provádění článků XXX kapitoly V tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(20). [pozm. návrh 17]

(24)  Řada zemí a území, které nejsou součástí území Unie, sdílí s některým členským státem měnovou unii, jsou součástí měnového prostoru některého členského státu nebo podepsaly s Unií zastupovanou některým členským státem měnovou dohodu a mají poskytovatele platebních služeb, kteří se přímo nebo nepřímo podílejí na platebních systémech a systémech vypořádání daného členského státu. S cílem zabránit tomu, aby uplatňování tohoto nařízení na převody peněžních prostředků mezi dotyčnými členskými státy a zmíněnými zeměmi či územími mělo značný negativní dopad na ekonomiku těchto zemí či území, je vhodné umožnit, aby se s takovými převody nakládalo jako s převody peněžních prostředků v rámci dotyčných členských států.

(25)  S ohledem na změny, které by vyžadovalo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků(21), by toto nařízení mělo být v zájmu srozumitelnosti zrušeno.

(26)  Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu či účinků akce lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(27)  Toto nařízení ctí základní práva a zachovává zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života (článek 7), právo na ochranu osobních údajů (článek 8) a právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces (článek 47) a zásadu ne bis in idem.

(28)  Aby se zajistilo hladké zavedení nového rámce pro boj proti praní peněz a financování terorismu, je vhodné, aby se den, od kterého se toto nařízení použije, shodoval s koncem lhůty pro provedení směrnice .../.../EU(22),

(28a)  Evropský inspektor ochrany údajů vydal stanovisko dne 4. července 2013(23)

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, DEFINICE A OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro informace o plátci a příjemci doprovázející převody peněžních prostředků za účelem předcházení, odhalování a vyšetřování praní peněz a financování terorismu při převodech peněžních prostředků.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice:

1)  „financováním terorismu“ se rozumí financování terorismu ve smyslu čl. 1 odst. 4 směrnice .../.../EU(24);

2)  „praním peněz“ se rozumí činnosti praní peněz uvedené v čl. 1 odst. 2 nebo 3 směrnice .../.../EU*;

3)  „plátcem“ se rozumí fyzická či právnická osoba, která buď provede převod peněžních prostředků ze svého vlastního účtu, nebo zadá příkaz k převodu peněžních prostředků plátce ve smyslu čl. 4 odst. 7 směrnice 2007/64/ES; [pozm. návrh 18]

4)  „příjemcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která je zamýšleným příjemcem převáděných peněžních prostředků příjemce ve smyslu čl. 4 odst. 8 směrnice 2007/64/ES; [pozm. návrh 19]

5)  „poskytovatelem platebních služeb“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která v rámci výkonu své profese poskytuje službu převádění peněžních prostředků poskytovatel platebních služeb ve smyslu v čl. 4 odst. 9 směrnice 2007/64/ES; [pozm. návrh 20]

6)  „zprostředkujícím poskytovatelem platebních služeb“ se rozumí poskytovatel peněžních služeb, který není poskytovatelem plátce ani příjemce a který přijímá a odesílá převod peněžních prostředků jménem poskytovatele platebních služeb plátce či příjemce nebo jiného zprostředkujícího poskytovatele platebních služeb;

7)  „převodem peněžních prostředků“ se rozumí jakákoli transakce uskutečněná elektronicky jménem plátce prostřednictvím poskytovatele platebních služeb s cílem zpřístupnit peněžní prostředky prostřednictvím poskytovatele platebních služeb příjemci, zejména „služby poukazování peněz“ a „inkaso“ ve smyslu směrnice 2007/64/ES, bez ohledu na to, zda je plátce a příjemce jedna a tatáž osoba; [pozm. návrh 21]

8)  „převodem hromadným příkazem“ se rozumí soubor několika jednotlivých převodů peněžních prostředků, které jsou zasílány společně;

9)  „jedinečným identifikačním kódem transakce“ se rozumí kombinace písmen nebo symbolů určená poskytovatelem platebních služeb v souladu s protokoly platebních systémů a systémů vypořádání nebo informačních systémů používaných k provedení převodu peněžních prostředků, která umožňuje dohledatelnost transakce k plátci a příjemci;

10)  „převodem peněžních prostředků mezi osobami“ se rozumí transakce mezi dvěma fyzickými osobami jednajícími jakožto spotřebitelé za účelem, který nespadá do jejich obchodní, podnikatelské nebo profesní činnosti. [pozm. návrh 22]

Článek 3

Oblast působnosti

1.  Toto nařízení se vztahuje na převody peněžních prostředků v libovolné měně, které odesílá nebo přijímá poskytovatel platebních služeb usazený v Unii.

2.  Toto nařízení se nevztahuje na převody peněžních prostředků uskutečněné prostřednictvím kreditní či debetní karty , debetní či předplacené karty nebo kuponu nebo mobilního telefonu, elektronických peněz či jiného digitálního zařízení nebo zařízení informační technologie ve smyslu směrnice 2014/.../EU [PSD], pokud jsou splněny tyto podmínky: [pozm. návrh 23]

a)  karta nebo zařízení jsou použity k platbě za zboží či služby určité společnosti v rámci její profesní obchodní či podnikatelské činnosti; [pozm. návrh 24]

b)  veškeré převody plynoucí z této transakce doprovází číslo karty nebo zařízení.

Toto nařízení se však použije v případě, kdy se kreditní či debetní , debetní či předplacená karta či kupon, nebo mobilní telefon, elektronické peníze či jiné digitální zařízení nebo zařízení informačních technologií použije pro převod za účelem převodu peněžních prostředků mezi osobami. [pozm. návrh 25]

3.  Toto nařízení se nevztahuje na fyzické nebo právnické osoby, které pouze převádějí dokumenty v listinné podobě na elektronické údaje a jednají na základě smlouvy s poskytovatelem platebních služeb, ani na takové osoby, které poskytují poskytovatelům platebních služeb výhradně informační nebo jiné podpůrné systémy pro převod peněžních prostředků nebo systémy pro clearing a vypořádání. [pozm. návrh 26]

Toto nařízení se nevztahuje na převody peněžních prostředků:

a)  kde převod peněžních prostředků vyžaduje, aby plátce vybral hotovost ze svého vlastního účtu;

b)  pokud se peněžní prostředky převádějí orgánům veřejné správy k platbě daní, pokut nebo jiných odvodů v rámci členského státu;

c)  u nichž jsou plátce i příjemce poskytovateli platebních služeb, kteří jednají svým vlastním jménem.

KAPITOLA II

POVINNOSTI POSKYTOVATELů PLATEBNÍCH SLUŽEB

Oddíl 1

Povinnosti poskytovatele platebních služeb plátce

Článek 4

Informace doprovázející převody peněžních prostředků

1.  Poskytovatel platebních služeb plátce zajistí, aby převod peněžních prostředků doprovázely tyto informace o plátci:

a)  jméno plátce;

b)  číslo účtu plátce, je-li takový účet pro zpracování převodu peněžních prostředků použit, nebo jedinečný identifikační kód transakce, pokud k tomuto účelu takový účet použit není;

c)  adresa plátce nebo jeho vnitrostátní identifikační číslo nebo identifikační číslo klienta nebo datum a místo narození. [pozm. návrh 27]

2.  Poskytovatel platebních služeb plátce zajistí, aby převody peněžních prostředků doprovázely tyto informace o příjemci:

a)  jméno příjemce;

b)  číslo účtu příjemce, je-li takový účet pro zpracování transakce použit, nebo jedinečný identifikační kód transakce, pokud k tomuto účelu takový účet použit není.

3.  Před převedením finančních prostředků poskytovatel platebních služeb plátce provede opatření k identifikaci klienta v souladu se směrnicí .../.../EU(25) a ověří přesnost a úplnost informací uvedených v odstavci 1 na základě dokladů, údajů nebo informací získaných ze spolehlivého a nezávislého zdroje. [pozm. návrh 28]

4.  Pokud jsou peněžní prostředky převáděny z účtu plátce, ověření uvedené v odstavci 3 se považuje za provedené v případě, že:

a)  byla totožnost plátce ověřena při otevření účtu v souladu s článkem 11 směrnice .../.../EU(26) a informace získané při tomto ověření byly uchovány v souladu s článkem 39 uvedené směrnice;

nebo

b)  se na plátce vztahuje čl. 12 odst. 5 směrnice .../.../EU*.

5.  Odchylně od odstavce 3 však v případě převodu peněžních prostředků neprováděného z účtu poskytovatel platebních služeb informace uvedené v odstavci 1 neověřuje, pokud částka nepřesahuje musí ověřit alespoň jméno plátce provádějícího převody peněžních prostředků nepřesahujících částku 1 000 EUR, avšak pokud je transakce rozdělena do několika operací a zdá se, že tyto operace spolu souvisejí, nebo přesahují-li a nezdá se, že je spojena s jinými převody peněžních prostředků, které společně s dotyčným převodem částku 1 000 EUR přesahují., ověří všechny informace týkající se plátce i příjemce, které jsou uvedeny v odstavci 1. [pozm. návrh 29]

Článek 5

Převody finančních prostředků v rámci Unie

1.  Odchylně od čl. 4 odst. 1 a 2 se v případech, kdy jsou poskytovatelé peněžních služeb plátce i příjemce usazeni v Unii, při převodu peněžních prostředků poskytuje pouze vyžaduje poskytnout plné jméno klienta a číslo účtu plátce a příjemce nebo specifický identifikační kód transakce, aniž jsou tím dotčeny požadavky na podávání informací stanovené v čl. 5 odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 260/2012. [pozm. návrh 30]

2.  Bez ohledu na odstavec 1 dá si poskytovatel platebních služeb plátce v případě, že je identifikováno vyšší riziko ve smyslu čl. 16 odst. 2 nebo 3 nebo přílohy III směrnice .../.../EU(27), vyžádá veškeré informace o plátci a příjemci na žádost poskytovatele platebních služeb příjemce nebo zprostředkujícího poskytovatele platebních služeb dát k dispozici informace o plátci či příjemci v souladu s článkem 4, a to do tří pracovních dnů od obdržení žádosti. [pozm. návrh 31]

Článek 6

Převody finančních prostředků mimo území Unie

1.  V případě převodů hromadným příkazem od jediného plátce, u nichž jsou poskytovatelé platebních služeb příjemců usazeni mimo Unii, se čl. 4 odst. 1 a 2 nevztahují na jednotlivé převody spojené do souboru, pokud hromadný příkaz obsahuje informace uvedené v uvedeném článku a jednotlivé převody jsou doprovázeny číslem účtu plátce nebo specifickým identifikačním kódem transakce.

2.  Odchylně od čl. 4 odst. 1 a 2 v případě, kdy je poskytovatel platebních služeb příjemce usazen mimo území Unie, převody peněžních prostředků nepřesahující 1 000 EUR doprovází pouze: [pozm. návrh 32]

a)  jméno plátce;

b)  jméno příjemce;

c)  číslo účtu plátce i příjemce nebo specifický identifikační kód transakce.

Přesnost těchto informací nemusí být ověřena, pokud neexistuje podezření z praní peněz nebo financování terorismu.

Oddíl 2

Povinnosti poskytovatele platebních služeb příjemce

Článek 7

Zjišťování chybějících informací o plátci a příjemci

1.  Poskytovatel platebních služeb příjemce zjišťuje, zda byla v informačním systému nebo v platebním systému a systému vypořádání využitém k uskutečnění převodu peněžních prostředků vyplněna pole týkající se informací o plátci a příjemci za použití znaků nebo vstupů, které jsou v rámci interních postupů proti zneužívání založených na posouzení rizik podle pravidel daného tohoto informačního nebo platebního systému a systému vypořádání přípustné. [pozm. návrh 33]

2.  Poskytovatel platebních služeb příjemce musí mít k dispozici účinné postupy pro zjišťování, zda chybí tyto informace o plátci a příjemci:

a)  pokud jde o převody peněžních prostředků, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen v Unii, informace požadované podle článku 5;

b)  pokud jde o převody peněžních prostředků, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen mimo území Unie, informace o plátci a příjemci podle čl. 4 odst. 1 a 2 a v příslušných případech informace požadované podle článku 14;

a

c)  pokud jde o převody hromadným příkazem, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen mimo území Unie, informace uvedené v čl. 4 odst. 1 a 2 týkající se převodů hromadným příkazem.

3.  Pokud jde o převody peněžních prostředků přesahující 1 000 EUR, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen mimo území Unie, ověřuje poskytovatel platebních služeb příjemce totožnost příjemce, pokud jeho totožnost již nebyla ověřena.

4.  Pokud jde o převody peněžních prostředků nepřesahující 1 000 EUR, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen mimo území Unie, poskytovatel platebních služeb příjemce nemusí informace týkající se příjemce ověřovat, pokud neexistuje podezření z praní peněz nebo financování terorismu.

Členské státy mohou tento limit snížit nebo zrušit, pokud vnitrostátní hodnocení rizik doporučilo, aby kontroly převodů peněžních prostředků z určitého účtu, jež nebyly prováděny, byly intenzivnější. Členské státy, které tuto výjimku využijí, o tom informují Komisi. [pozm. návrh 34]

4a.  Pokud je poskytovatel platebních služeb plátce usazen ve třetí zemi s vyšší mírou rizika, je u přeshraničního korespondenčního bankovního vztahu s dotyčným poskytovatelem platebních služeb uplatněna zesílená kontrola klienta v souladu se směrnicí .../.../EU(28). [pozm. návrh 35]

Článek 8

Převody peněžních prostředků s chybějícími nebo neúplnými informacemi o plátci a příjemci

1.  Poskytovatel platebních služeb příjemce stanoví účinné postupy založené na posouzení rizik, které vycházejí ze zjištěných rizik v souladu s čl. 16 odst. 2 a přílohou III směrnice .../.../EU(29), pro rozhodnutí, kdy provést, zamítnout či pozastavit převod peněžních prostředků, u něhož chybí požadované úplné informace o plátci a příjemci, a pro určení následných opatření. [pozm. návrh 36]

Poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce v každém případě dodržuje platné právní nebo správní předpisy týkající se praní peněz a financování terorismu, zejména nařízení (ES) č. 2580/2001, nařízení (ES) č. 881/2002 a směrnice .../.../EU*. [pozm. návrh 37]

Pokud poskytovatel platebních služeb příjemce při příjmu převodů peněžních prostředků zjistí, že informace o plátci a příjemci vyžadované podle čl. 4 odst. 1 a 2, čl. 5 odst. 1 a článku 6 chybějí nebo jsou neúplné nebo nebyly vyplněny za použití znaků nebo vstupů, které jsou podle pravidel daného informačního nebo platebního systému či systému vypořádání přípustné, převod buď odmítne, nebo jej před provedením platební transakce pozastaví a požádá o úplné informace o plátci a příjemci. [pozm. návrh 38]

2.  Nedodává-li poskytovatel platebních služeb pravidelně požadované úplné informace o plátci, poskytovatel platebních služeb příjemce před tím, než odmítne veškeré budoucí převody peněžních prostředků od tohoto poskytovatele platebních služeb nebo než přijme rozhodnutí o tom, zda omezí či ukončí svůj obchodní vztah s tímto poskytovatelem platebních služeb či nikoli, učiní kroky, které mohou nejprve zahrnovat vydání varování a stanovení lhůt. [pozm. návrh 39]

Poskytovatel platebních služeb příjemce oznámí tuto skutečnost orgánům odpovědným za boj proti praní peněz nebo financování terorismu.

Článek 9

Hodnocení a oznamování

Poskytovatel platebních služeb příjemce vezme v souladu s postupy poskytovatelů platebních služeb založenými na posouzení rizik chybějící či neúplné informace o plátci a příjemci v úvahu jako jeden z faktorů při hodnocení toho, zda je převod peněžních prostředků či jakákoli související transakce podezřelá a zda se musí oznámit finanční zpravodajské jednotce. Poskytovatel platebních služeb se v rámci svých postupů založených na posouzení rizik zaměří i na další rizikové faktory, které jsou uvedeny v čl. 16 odst. 2 a příloze III směrnice .../.../EU(30), a přijme v tomto směru náležitá opatření. [pozm. návrh 40]

Oddíl 3

Povinnosti zprostředkujícího poskytovatele platebních služeb

Článek 10

Uchování informací o plátci a příjemci s převodem

Zprostředkující poskytovatelé platebních služeb zajistí, aby všechny obdržené informace o plátci a příjemci, které doprovázejí převod peněžních prostředků, zůstaly s převodem uchovány.

Článek 11

Zjišťování chybějících informací o plátci a příjemci

1.  Zprostředkující poskytovatel platebních služeb zjišťuje, zda byla v informačním systému nebo v platebním systému a systému vypořádání využitém k uskutečnění převodu peněžních prostředků vyplněna pole týkající se informací o plátci a příjemci za použití znaků nebo vstupů, které jsou podle pravidel daného systému přípustné.

2.  Zprostředkující poskytovatel platebních služeb musí mít k dispozici účinné postupy pro zjišťování, zda chybí nebo jsou neúplné tyto informace o plátci a příjemci: [pozm. návrh 41]

a)  pokud jde o převody peněžních prostředků, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen v Unii, informace požadované podle článku 5;

b)  pokud jde o převody peněžních prostředků, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen mimo území Unie, informace o plátci a příjemci podle čl. 4 odst. 1 a 2, nebo v příslušných případech informace požadované podle článku 14; a

c)  pokud jde o převody hromadným příkazem, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen mimo území Unie, informace uvedené v čl. 4 odst. 1 a 2 týkající se převodů hromadným příkazem.

Článek 12

Převody peněžních prostředků s chybějícími nebo neúplnými informacemi o plátci a příjemci

1.  Zprostředkující poskytovatel platebních služeb stanoví účinné postupy založené na posouzení rizik pro rozhodnutí, kdy provést, zamítnout či pozastavit převod peněžních prostředků, u něhož chybí požadované informace o plátci a příjemci, a pro určení následných zda mezi informacemi o plátci a příjemci, které obdržel, některé informace chybí nebo jsou neúplné, a provede odpovídající následná opatření. [pozm. návrh 42]

Pokud zprostředkující poskytovatel platebních služeb při příjmu převodů peněžních prostředků zjistí, že informace o plátci a příjemci vyžadované podle čl. 4 odst. 1 a 2, čl. 5 odst. 1 a článku 6 chybějí nebo jsou neúplné nebo nebyly vyplněny za použití znaků nebo vstupů, které jsou podle pravidel daného informačního nebo platebního systému či systému vypořádání přípustné, převod buď odmítne, nebo jej pozastaví a požádá o úplné informace o plátci a příjemci před provedením platební transakce. [pozm. návrh 43]

2.  Nedodává-li poskytovatel platebních služeb pravidelně požadované informace o plátci, zprostředkující poskytovatel platebních služeb před tím, než odmítne všechny budoucí převody peněžních prostředků od tohoto poskytovatele platebních služeb nebo než přijme rozhodnutí o tom, zda omezí či ukončí svůj obchodní vztah s tímto poskytovatelem platebních služeb či nikoli, učiní kroky, které mohou nejprve zahrnovat vydání varování a stanovení lhůt.

Zprostředkující poskytovatel platebních služeb oznámí tuto skutečnost orgánům odpovědným za boj proti praní peněz nebo financování terorismu.

Článek 13

Hodnocení a oznamování

Zprostředkující poskytovatel platebních služeb vezme chybějící či neúplné informace o plátci a příjemci v úvahu při hodnocení toho, zda je převod peněžních prostředků či jakákoli související transakce podezřelá a zda se musí oznámit finanční zpravodajské jednotce.

Článek 14

Technická omezení

1.  Tento článek se použije v případech, kdy je poskytovatel platebních služeb plátce usazen mimo území Unie a zprostředkující poskytovatel platebních služeb je usazen uvnitř Unie.

2.  Pokud zprostředkující poskytovatel platebních služeb při přijetí převodu peněžních prostředků nezjistí, že informace o plátci vyžadované podle tohoto nařízení chybějí nebo jsou neúplné, může pro zaslání převodu peněžních prostředků poskytovateli platebních služeb příjemce použít platební systém s technickými omezeními, která brání tomu, aby převod peněžních prostředků doprovázely informace o plátci.

3.  Pokud zprostředkující poskytovatel platebních služeb při přijetí převodu peněžních prostředků zjistí, že informace o plátci vyžadované podle tohoto nařízení chybějí nebo jsou neúplné, použije platební systém s technickými omezeními pouze tehdy, může-li o dané skutečnosti informovat poskytovatele platebních služeb příjemce buď v rámci informačního systému nebo platebního systému a systému vypořádání, který sdělování této skutečnosti umožňuje, nebo jiným postupem, pokud tento způsob komunikace oba poskytovatelé peněžních služeb přijímají nebo pokud se na něm dohodli.

4.  Pokud zprostředkující poskytovatel platebních služeb používá platební systém s technickými omezeními, zpřístupní poskytovateli platebních služeb příjemce na jeho žádost všechny informace o plátci, které obdržel, bez ohledu na to, zda jsou úplné, a to do tří pracovních dnů po obdržení takové žádosti.

KAPITOLA III

SPOLUPRÁCE A UCHOVÁVÁNÍ ZÁZNAMŮ

Článek 15

Povinnost spolupracovat a rovnocennost [pozm. návrh 44]

1.  Poskytovatelé platebních služeb a zprostředkující poskytovatelé platebních služeb odpovídají v plném rozsahu a neprodleně, v souladu s procedurálními požadavky stanovenými ve vnitrostátním právu členského státu, ve kterém jsou usazeni, výhradně na dotazy orgánů odpovědných za boj proti praní peněz nebo financování terorismu v dotyčném členském státě, které se týkají informací vyžadovaných podle tohoto nařízení. Je třeba zavést konkrétní záruky, které při těchto výměnách informací zajistí dodržování požadavků na ochranu údajů. Žádné jiné externí orgány nebo subjekty nemají přístup k údajům, jež uchovávají poskytovatelé platebních služeb. [pozm. návrh 45]

1a.  Vzhledem k tomu, že velká část nezákonných finančních toků končí v daňových rájích, měla by Unie zvýšit tlak na tyto země, aby spolupracovaly za účelem boje proti nezákonným finančním tokům a zvýšení transparentnosti. [pozm. návrh 46]

1b.  Poskytovatelé platebních služeb usazení v Unii uplatňují toto nařízení i u svých dceřiných společností a poboček působících ve třetích zemích, které nejsou považovány za rovnocenné.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22a, pokud jde o uznání právního a dohledového rámce jurisdikcí mimo Unii jako rovnocenného požadavkům tohoto nařízení. [pozm. návrh 47]

Článek 15a

Ochrana údajů

1.  Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení, plní poskytovatelé platebních služeb své úkoly pro účely tohoto nařízení v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí směrnice 95/46/ES.

2.  Poskytovatelé platebních služeb zajistí, aby údaje uchovávané v souladu s tímto nařízením byly použity pouze k účelům popsaným v tomto nařízení a aby v žádném případě nebyly využívány ke komerčním účelům.

3.  Orgány na ochranu údajů jsou oprávněny vyšetřovat z moci úřední nebo na základě stížnosti veškerá podání týkající se problémů se zpracováním osobních údajů a mají právo nepřímého přístupu. Tyto pravomoci by měly zahrnovat především přístup k datovému souboru u poskytovatele platební služby a u příslušného vnitrostátního orgánu. [pozm. návrh 48]

Článek 15b

Předávání osobních údajů třetím zemím nebo mezinárodním organizacím

K předání osobních údajů třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, která nezaručuje odpovídající úroveň ochrany ve smyslu článku 25 směrnice 95/46/ES, může dojít pouze v případě, že:

a)  jsou zavedena příslušná opatření a záruky v oblasti ochrany údajů a

b)  orgán dohledu po posouzení těchto opatření a záruk předem udělil povolení k předání. [pozm. návrh 49]

Článek 16

Uchovávání záznamů

Informace o plátci a příjemci nesmí být uchovávány déle, než je nezbytně nutné. Poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce uchovávají záznamy o informacích uvedených v článcích 4, 5, 6 a 7 maximálně po dobu pěti let. V případech uvedených v čl. 14 odst. 2 a 3 musí zprostředkující poskytovatel platebních služeb uchovat záznamy o všech obdržených informacích po dobu pěti let. Po uplynutí této doby musí být osobní údaje smazány, nestanoví-li jinak vnitrostátní právní předpisy, které pak určují, za jakých podmínek poskytovatelé platebních služeb mohou nebo musí údaje dále uchovávat. Členské státy mohou další uchovávání po delší dobu povolit nebo požadovat jen za výjimečných okolností, pokud je to opodstatněné, a jsou proto uvedeny důvody a pouze pokud v případě, že je to nezbytné pro předcházení, odhalování nebo vyšetřování praní peněz a financování terorismu Maximální délka uchovávání nepřekročí deset let od provedení převodu peněžních prostředků a uchování osobních údajů probíhá v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí směrnice 95/46/ES. [pozm. návrh 50]

Poskytovatelé platebních služeb plátce, příjemce a zprostředkující poskytovatelé služeb mají zavedena vhodná technická a organizační opatření na ochranu osobních údajů před jejich náhodným nebo nezákonným zničením nebo náhodnou ztrátou, změnou, neoprávněným zveřejněním nebo přístupem. [pozm. návrh 51]

Informace, které o plátci nebo příjemci shromáždí poskytovatelé služeb plátce, příjemce a zprostředkující poskytovatelé, se vymažou po uplynutí lhůty k jejich uchovávání. [pozm. návrh 52]

Článek 16a

Přístup k informacím a důvěrnost

1.  Poskytovatelé platebních služeb zajistí, aby k informacím shromážděným pro účely tohoto nařízení měly přístup pouze určené osoby nebo osoby, u nichž je to nezbytně nutné pro překonání podstoupeného rizika.

2.  Poskytovatelé platebních služeb zajistí respektování důvěrného charakteru zpracovávaných údajů.

3.  Osoby, které mají přístup k osobním údajům plátce nebo příjemce a které s nimi nakládají, zachovávají při jejich zpracovávání důvěrnost a požadavky na ochranu údajů.

4.  Příslušné orgány zajistí, aby osoby, které pravidelně shromažďují nebo zpracovávají osobní údaje, měly zvláštní školení o ochraně údajů. [pozm. návrh 53]

KAPITOLA IV

SANKCE A SLEDOVÁNÍ

Článek 17

Sankce

1.  Členské státy stanoví pravidla pro ukládání správních opatření a sankcí za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá nezbytná opatření, jimiž zajistí jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.  Pokud se povinnosti vztahují na poskytovatele platebních služeb, členské státy zajistí, aby se v případě jejich porušení mohly sankce uplatňovat na členy vrcholného vedení a veškeré další osoby, které jsou podle vnitrostátního práva za porušení odpovědné.

3.  Členské státy oznámí pravidla uvedená v odstavci 1 do ...(31) Komisi a Smíšenému výboru orgánů EBA, EIOPA a ESMA. Neprodleně oznámí Komisi a Smíšenému výboru orgánů EBA, EIOPA a ESMA veškeré následné změny těchto pravidel.

4.  Příslušné orgány mají veškeré vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí. Při výkonu pravomoci ukládat sankce příslušné orgány úzce spolupracují, aby zajistily, že sankce či opatření povedou k žádoucím výsledkům, a v přeshraničních případech své kroky koordinují.

Článek 18

Zvláštní ustanovení

1.  Tento článek se vztahuje na tato porušení:

a)  opakované nedodání požadovaných informací o plátci a příjemci ze strany poskytovatele platebních služeb v rozporu s články 4, 5 a 6; [pozm. návrh 54]

b)  závažné nedodržení povinnosti poskytovatele platebních služeb uchovávat záznamy v souladu s článkem 16;

c)  nezavedení účinných strategií a postupů založených na posouzení rizik, které vyžadují články 8 a 12, poskytovatelem platebních služeb.

ca)  závažné nedodržení povinností zprostředkujících poskytovatelů platebních služeb podle článků 11 a 12; [pozm. návrh 55]

2.  V případech uvedených v odstavci 1 zahrnují správní opatření a sankce, které je možné uplatnit, alespoň tyto možnosti:

a)  veřejné oznámení, které uvádí fyzickou nebo právnickou osobu a povahu daného porušení;

b)  příkaz požadující, aby fyzická nebo právnická osoba jednání ukončila nebo aby takové jednání neopakovala;

c)  v případě poskytovatele platebních služeb odnětí povolení poskytovatele;

d)  dočasný zákaz výkonu funkce u poskytovatele platebních služeb týkající se kteréhokoli člena řídicího orgánu tohoto poskytovatele platebních služeb nebo jakékoli jiné odpovědné fyzické osoby;

e)  v případě právnické osoby správní peněžité sankce ve výši až 10 % celkového ročního obratu uvedené právnické osoby v předchozím hospodářském roce; je-li právnická osoba dceřinou společností mateřské společnosti, je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat vyplývající z konsolidované účetní závěrky dané mateřské společnosti v předchozím hospodářském roce;

f)  v případě fyzické osoby správní peněžité sankce ve výši až 5 000 000 EUR nebo v členských státech, jejíž měnou není euro, odpovídající hodnoty ve vnitrostátní měně k ...(32);

g)  správní peněžité sankce ve výši až dvojnásobku zisku, který dotyčná osoba porušením získala, nebo ztráty, které předešla, lze-li jejich výši zjistit.

Článek 19

Zveřejňování sankcí

Správní sankce a opatření uložené v případech uvedených v článku 17 a čl. 18 odst. 1 se zveřejňují příslušné orgány bez zbytečného odkladu včetně informací o druhu a povaze porušení a totožnosti osob za ně odpovědných, je-li to nezbytné a přiměřené, po posouzení v  každém jednotlivém případě, pokud takové zveřejnění vážně neohrozí stabilitu finančních trhů. [pozm. návrh 56]

Pokud by zveřejnění způsobilo zúčastněným stranám nepřiměřenou škodu, zveřejní příslušné orgány sankce anonymně.

Uloží-li nebo uplatní-li příslušný orgán členského státu správní sankci nebo jiné opatření v souladu s články 17 a 18, oznámí uvedenou sankci nebo opatření a okolnosti, za kterých byly uloženyy, orgánu EBA. Orgán EBA zařadí toto oznámení do centrální databáze správních sankcí vytvořené v souladu s článkem 69 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU(33) a uplatní na ně stejné postupy jako na všechny ostatní zveřejněné sankce. [pozm. návrh 57]

Článek 20

Uplatňování sankcí příslušnými orgány

Při stanovení druhu správních sankcí či opatření a úrovně správních peněžních sankcí zohlední příslušné orgány všechny významné okolnosti včetně:

a)  závažnosti a délky trvání porušení předpisů;

b)  míry odpovědnosti odpovědné fyzické nebo právnické osoby;

c)  finanční síly odpovědné fyzické nebo právnické osoby, kterou udává celkový roční obrat odpovědné právnické osoby nebo celkový roční příjem odpovědné fyzické osoby;

d)  výše zisků nebo ztrát, které odpovědná fyzická nebo právnická osoba vytvořila nebo kterým předešla, pokud je možné je stanovit;

e)  ztrát třetích osob způsobených porušením předpisů, pokud je možné je stanovit;

f)  míry spolupráce odpovědné fyzické nebo právnické osoby s příslušným orgánem;

g)  předchozích porušení ze strany odpovědné fyzické nebo právnické osoby.

Článek 21

Oznamování porušení

1.  Členské státy zavedou účinné mechanismy na podporu oznamování případů, kdy byla porušena ustanovení toto nařízení, příslušným orgánům. Na ochranu údajů před náhodným nebo nezákonným zničením, náhodnou ztrátou, změnou nebo neoprávněným zveřejněním musí být provedena vhodná technická a organizační opatření. [pozm. návrh 58]

2.  Mechanismy uvedené v odstavci 1 zahrnují alespoň:

a)  konkrétní postupy pro přijímání oznámení případů porušení a následné kroky;

b)  přiměřenou ochranu pro oznamovatele a osoby, které možné nebo skutečné porušení oznámí; [pozm. návrh 59]

c)  ochranu osobních údajů týkajících se osoby, která porušení ohlásí, i fyzické osoby, která je za porušení předpisů údajně odpovědná, v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici 95/46/ES.

3.  Poskytovatelé platebních služeb ve spolupráci s příslušnými orgány stanoví příslušné interní postupy, které jejich zaměstnancům umožní oznamovat porušení interně prostřednictvím zvláštního zabezpečeného, nezávislého a anonymního komunikačního kanálu. [pozm. návrh 60]

Článek 22

Sledování

1.  Členské státy vyžadují, aby příslušné orgány účinně sledovaly dodržování požadavků tohoto nařízení a aby pro tento účel přijaly nezbytná opatření. Orgán EBA může vydat v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 pokyny k postupům pro provádění tohoto nařízení, a to s přihlédnutím k osvědčeným postupům ve členských státech. [pozm. návrh 61]

1a.  Komise koordinuje a pečlivě sleduje uplatňování tohoto nařízení, pokud jde o poskytovatele platebních služeb mimo území Unie, a v případech, kdy je to vhodné, posiluje spolupráci s orgány třetích zemí, které jsou odpovědné za vyšetřování porušování ustanovení článku 18 a za ukládání příslušných sankcí. [pozm. návrh 62]

1b.  Komise do 1. ledna 2017 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování kapitoly IV, zejména s ohledem na přeshraniční případy, poskytovatele platebních služeb ze třetích zemí a na uplatňování vyšetřovacích a sankčních pravomocí ze strany příslušných vnitrostátních orgánů těchto zemí. Pokud by v souvislosti s uchováváním údajů vzniklo riziko porušování platných předpisů, Komise podnikne vhodná a účinná opatření, v jejichž rámci předloží i návrh na změnu tohoto nařízení. [pozm. návrh 63]

Článek 22a

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 15 odst. 1a je Komisi svěřena na dobu neurčitou počínaje ...(34).

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 15 odst. 1a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Nabývá účinku dnem následujícím po vyhlášení rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 15 odst. 1a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 64]

KAPITOLA V

PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI

Článek 23

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen Výbor pro předcházení praní peněz a financování terorismu (dále jen „výbor“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011, za předpokladu, že prováděcí ustanovení přijatá na základě zde uvedeného postupu nemění základní ustanovení tohoto nařízení [pozm. návrh 65].

KAPITOLA VI

ODCHYLKY

Článek 24

Dohody s územími nebo zeměmi uvedenými neuvedenými v článku 355 Smlouvy [pozm. návrh 66]

1.  Aniž je dotčen čl. 15. odst. 1a, může Komise může v případech, kdy je osvědčena rovnocennost, povolit členskému státu, aby uzavřel dohody se zemí či územím, které nejsou součástí území Unie a jsou uvedeny v článku 355 Smlouvy, jež se odchylují od tohoto nařízení, s cílem zacházet s převody peněžních prostředků mezi touto zemí či územím a dotyčným členským státem jako s převody peněžních prostředků v rámci uvedeného členského státu. [pozm. návrh 67]

Takové dohody lze povolit jen tehdy, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)  dotyčná země nebo území sdílí s dotyčným členským státem měnovou unii, je součástí měnového prostoru tohoto členského státu nebo podepsala s Unií zastoupenou členským státem měnovou dohodu;

b)  poskytovatelé platebních služeb v dotyčné zemi nebo na dotyčném území se přímo nebo nepřímo účastní platebních systémů a systémů vypořádání v uvedeném členském státě;

a

c)  dotyčná země nebo území vyžaduje od poskytovatelů platebních služeb ve své jurisdikci uplatňování stejných pravidel, jaká stanoví toto nařízení.

2.  Členský stát, který si přeje uzavřít dohodu uvedenou v odstavci 1, zašle Komisi žádost a poskytne jí veškeré potřebné informace.

Po obdržení žádosti členského státu Komisí se s převody peněžních prostředků mezi tímto členským státem a dotyčnou zemí či územím prozatímně zachází jako s převody peněžních prostředků v rámci uvedeného členského státu, a to až do přijetí rozhodnutí v souladu s postupem stanoveným tímto článkem.

Je-li Komise toho názoru, že nemá všechny potřebné informace, obrátí se do dvou měsíců od obdržení žádosti na dotyčný členský stát a upřesní, jaké další informace požaduje.

Jakmile má Komise všechny informace, které považuje za potřebné k posouzení žádosti, vyrozumí o tom do jednoho měsíce žádající členský stát a postoupí žádost ostatním členským státům.

3.  Do tří měsíců od oznámení uvedeného v odst. 2 čtvrtém pododstavci Komise postupem podle čl. 23 odst. 2 rozhodne, zda dotyčnému členskému státu povolí uzavřít dohodu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci se v každém případě přijme do 18 měsíců od obdržení žádosti Komisí.

3a.  Pro již schválená a platná rozhodnutí týkající se závislých či přidružených území musí být zajištěno nepřerušené pokračování jejich platnosti, jmenovitě pro prováděcí rozhodnutí Komise  2012/43/EU(35), rozhodnutí Komise 2010/259/EU(36) a rozhodnutí Komise  2008/982/ES(37). [pozm. návrh 68]

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 25

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1781/2006 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.

Článek 26

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od ...(38).

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve ... dne

Za Evropský Parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA

Srovnávací tabulka uvedená v článku 25.

(1) Úř. věst. C 166, 12.6.2013, s. 2. (2) Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 31. (3) Úř. věst. C 166, 12.6.2013, s. 2. (4) Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 31. (5) Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014. (6) Nařízení (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 70). (7) Nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 467/2001, kterým se zakazuje vývoz určitého zboží a služeb do Afghánistánu, zesiluje zákaz letů a rozšiřuje zmrazení prostředků a jiných finančních zdrojů afghánského Talibanu (Úř. věst. L 139, 29.5.2002, s. 9). (8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady .../.../EU o předcházení zneužití finančního systému k praní špinavých peněz a financování terorismu (Úř. věst. L …, …, s. ). (9) Číslo, datum and odkaz na úř. věst. směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31). (11) Číslo směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 (Úř. věst. L 266, 9.10.2009, s. 11). (13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22). (14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1). (15) Číslo směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (16) Číslo směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12). (18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48). (19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84). (20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13). (21) Úř. věst. L 345, 8.12.2006, s. 1. (22) Číslo směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (23) Úř. věst. C 32, 4.2.2014, s. 9. (24) Číslo směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (25) Číslo směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (26) Číslo směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (27) Číslo směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (28) Číslo směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (29) Číslo směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (30) Číslo směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (31) Dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost. (32) Datum vstupu tohoto nařízení v platnost. (33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338). (34) Dva roky od vstupu tohoto nařízení v platnost. (35) Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/43/EU ze dne 25. ledna 2012, kterým se Dánskému království povoluje uzavírat dohody s Grónskem a Faerskými ostrovy o převodu peněžních prostředků mezi Dánskem a každým z uvedených území, aby se s nimi zacházelo jako s převody peněžních prostředků v rámci Dánska, podle nařízení (ES) č. 1781/2006 Evropského parlamentu a Rady (Úř. věst. L 24, 27.1.2012, s. 12). (36) Rozhodnutí Komise 2010/259/EU ze dne 4. května 2010, kterým se Francouzská republika zmocňuje uzavřít s Monackým knížectvím dohodu o tom, aby se s převody peněžních prostředků mezi Francouzskou republikou a Monackým knížectvím zacházelo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 jako s převody peněžních prostředků v rámci Francouzské republiky(Úř. věst. L 112, 5.5.2010, s. 23). (37) Rozhodnutí Komise 2008/982/ES ze dne 8. prosince 2008, kterým se Spojené království zmocňuje k uzavření dohody se správní oblastí Jersey, správní oblastí Guernsey a s ostrovem Man s cílem zacházet s převody peněžních prostředků mezi Spojeným královstvím a každým z uvedených území jako s převody v rámci Spojeného království, podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 352, 31.12.2008, s. 34). (38) Datum provedení směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025 ve vnitrostátním právu.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (COM(2013)0045 – C7-0032/2013 – 2013/0025(COD))

P7_TA(2014)0191 A7-0150/2014

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2013)0045),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0032/2013),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 17. května 2013(1),

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. května 2013(2),

—  s ohledem na závazky přijaté na summitu G8 konaném v červnu 2013 v Severním Irsku,

—  s ohledem na doporučení Komise ze dne 6. prosince 2012 o agresivním daňovém plánování,

—  s ohledem na zprávu generálního tajemníka OECD o pokroku předloženou dne 5. září 2013 skupině G20,

—  s ohledem na stanoviska Hospodářského a měnového výboru ze dne 9. prosince 2013 k návrhu směrnice, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS a směrnice 83/349/EHS, pokud jde o zveřejňování nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými společnostmi jako skupinami podniků,

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na společná jednání Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci podle článku 51 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro právní záležitosti (A7-0150/2014),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. března 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/.../EU o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(3),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(4),

v souladu s řádným legislativním postupem(5),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Mohutný příliv špinavých Mohutné nezákonné toky peněz může mohou poškodit stabilitu a pověst finančního sektoru a ohrozit vnitřní trh a mezinárodní rozvoj. Terorismus narušuje samotné otřásá samotnými základy naší společnosti. Preventivní úsilí prostřednictvím finančního systému může doplnit Nezákonným tokům peněz rozhodujícím způsobem napomáhají utajované podnikové struktury, které působí v jurisdikcích zajišťujících utajení, často označovaných také jako daňové ráje, nebo prostřednictvím těchto jurisdikcí. Je nezbytně nutné nejen důkladněji propracovat trestněprávní přístup na úrovni Unie, ale současně jej doplnit o preventivní opatření v rámci finančního systému, která mohou a přinést komplementární výsledky. Preventivní přístup by však měl být cílený a přiměřený a neměl by vyústit v globální systém kontroly všech obyvatel. [pozm. návrh 1]

(2)  Spolehlivost, integrita a stabilita úvěrových a finančních institucí a důvěra ve finanční systém jako celek by mohly být vážně ohroženy snahou pachatelů trestné činnosti a jejich společníků buď zastřít původ výnosů z trestné činnosti, nebo směrovat peníze získané zákonným i nezákonným způsobem na teroristické účely. Pokud nebudou na úrovni Unie přijata konkrétní koordinační opatření, ti, kdo Osoby, které perou peníze a financují terorismus, by se mohli mohly pokusit zneužít volného pohybu kapitálu a svobodu poskytovat finanční služby, jež jsou součástí integrovaného finančního prostoru, aby si usnadnily svou trestnou činnost usnadnili. Z tohoto důvodu je třeba na úrovni Unie přijmout určitá koordinační opatření. Ochrana společnosti před pachateli trestné činnosti a ochrana stability a integrity finančního systému Evropské unie, jež jsou cílem těchto opatření, by měly být zároveň v rovnováze s potřebou vytvořit právní prostředí, které podnikům umožní růst, aniž by jim vznikaly neúměrné náklady na dodržování předpisů. Veškeré požadavky, které mají povinné subjekty splnit v rámci boje proti praní peněz a financování terorismu, by tudíž měly být opodstatněné a přiměřené. [pozm. návrh 2]

(3)  Stávající návrh je čtvrtou směrnicí, která se zabývá hrozbou praní peněz. Ve směrnici Rady 91/308/EHS(6) bylo praní peněz definováno v kontextu trestných činů souvisejících s drogami a směrnice uložila povinnosti pouze finančnímu sektoru. Ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/97/ES(7), byla oblast působnosti rozšířena z hlediska dotčených trestných činů i škály profesí a činností, na něž se uvedená směrnice vztahuje. V červnu 2003 revidoval Finanční akční výbor (dále jen „FATF“) svá doporučení týkající se pokrytí financování terorismu a předložil podrobnější požadavky, pokud jde o zjištění a ověření totožnosti klienta, situace, kdy vyšší riziko praní peněz může odůvodnit zesílená opatření, a také situace, kdy snížené riziko může ospravedlnit méně důkladné kontroly.

Tyto změny byly zohledněny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES(8) a směrnici Komise 2006/70/ES(9). Unie by při realizaci doporučení FATF měla plně dodržovat unijní právní předpisy o ochraně údajů, Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod. [pozm. návrh 3]

(4)  Praní peněz a financování terorismu často probíhá v mezinárodním měřítku. Opatření přijatá pouze na vnitrostátní úrovni nebo i na úrovni Unie, která by nebrala v úvahu mezinárodní koordinaci a spolupráci, by měla velmi omezené účinky. Opatření přijatá v této oblasti Unií by proto měla být v souladu slučitelná s dalšími iniciativami přijatými na jiných mezinárodních fórech a přinejmenším stejně přísná. Při praní peněz a financování terorismu se mohou používat strategie vyhýbání se daňovým povinnostem a mechanismy nezveřejňování a utajování informací, které mají zabránit odhalení. Opatření Unie by měla i nadále brát v úvahu zejména doporučení FATF, který je předním mezinárodním orgánem činným a doporučení dalších mezinárodních orgánů činných v boji proti praní peněz a financování terorismu. Za účelem posílení účinného boje proti praní peněz a financování terorismu by měly být směrnice 2005/60/ES a 2006/70/ES případně sladěny s novými doporučeními FATF, která byla přijata a rozšířena v únoru 2012. Při slaďování předpisů s nezávaznými doporučeními FATF je však naprosto nezbytné plně dodržovat právo Unie, zejména právní předpisy Unie v oblasti ochrany údajů a ochrany základních práv zakotvených v Listině základních práv Evropské unie. [pozm. návrh 4]

(4a)  Zvláštní pozornost je třeba věnovat plnění povinností stanovených v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), který požaduje soudržnost politik rozvojové spolupráce, aby se zastavil sílící trend, kdy se činnosti spojené s praním peněz přesouvají z rozvinutých zemí do rozvojových zemí s méně přísnými právními předpisy v oblasti boje proti praní peněz. [pozm. návrh 5]

(4b)  Vzhledem k tomu, že nezákonné finanční toky, zejména praní peněz, představují 6 až 8,7 % HDP rozvojových zemí(10), což je desetkrát více než objem pomoci Unie a jejích členských států rozvojovému světu, musí být opatření pro boj proti praní peněz a financování terorismu koordinovaná a musí zohledňovat rozvojovou strategii a politiky Unie a členských států, jejichž cílem je bojovat proti úniku kapitálu. [pozm. návrh 6]

(5)  Zneužití finančního systému pro směrování peněz z trestné činnosti nebo dokonce i čistých peněz na teroristické účely navíc představuje zjevné riziko pro integritu, řádné fungování, pověst a stabilitu finančního systému. Preventivní opatření této směrnice by tedy měla zahrnovat nejen manipulaci s penězi plynoucími z ze závažné trestné činnosti, ale také a shromažďování peněz nebo majetku pro teroristické účely. [pozm. návrh 7]

(5a)  Bez ohledu na postihy stanovené v členských státech by mělo být hlavním cílem všech opatření přijatých podle této směrnice zakročení proti všem postupům, které vytváří značné nezákonné zisky. Za tímto účelem by měly být podniknuty veškeré možné kroky k tomu, aby se předešlo zneužívání finančního systému k praní těchto zisků. [pozm. návrh 8]

(6)  Při platbách vysokých částek v hotovosti hrozí praní peněz a financování terorismu. S cílem zvýšit ostražitost a zmírnit rizika v souvislosti s platbami v hotovosti fyzickými a právnickými osobami obchodujícími se zbožím by do oblasti působnosti této směrnice měly spadat platby v hotovosti prováděné nebo přijímané těmito osobami ve výši 7 500 EUR nebo více. Členské státy by měly být schopny se rozhodnout pro přijetí přísnějších ustanovení včetně nižší prahové hodnoty. [pozm. návrh 9]

(6a)  Jako náhrada bankovních účtů se stále více používají elektronické peněžní produkty. Poskytovatelé těchto produktů by měli být bezpodmínečně povinni předcházet praní peněz a financování terorismu. Pokud jsou však splněny určité kumulativní podmínky, mělo by být možné elektronické peněžní produkty osvobodit od důkladné kontroly klienta. Používání elektronických peněz, které jsou vydávány bez důkladné kontroly klienta, by mělo být umožněno jen při nákupu zboží a služeb pouze od obchodníků a poskytovatelů, jejichž totožnost je známa a ověřena vydavatelem elektronických peněz. Pro převody hotovosti mezi osobami by používání elektronických peněz nemělo být povoleno, aniž by byla provedena důkladná kontrola klienta. Elektronicky uložená částka by měla být dostatečně nízká, aby nevznikaly mezery a aby bylo možno zajistit, že daná osoba nemůže získat neomezené množství anonymních elektronických peněžních produktů. [pozm. návrh 10]

(6b)  Realitní makléři provádějí transakce s nemovitostmi v členských státech mnoha různými způsoby. Pokud se při výkonu svého povolání podílejí na finančních transakcích souvisejících s nemovitostmi, měla by se na realitní makléře vztahovat tato směrnice, aby se snížilo riziko praní peněz na trhu s nemovitostmi. [pozm. návrh 11]

(7)  Právníci, jak je definují členské státy, by měli podléhat ustanovením této směrnice, jestliže se podílejí na finančních transakcích nebo podnikových obchodech, včetně poskytování daňového poradenství, kde je největší riziko, že služeb těchto právníků může být zneužito za účelem praní výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. Měly by však existovat výjimky z povinnosti oznamovat informace získané před soudním řízením, během něj či po něm, nebo v průběhu zjišťování právního postavení klienta. Právní poradenství by mělo i nadále podléhat povinnosti profesní mlčenlivosti, pokud se právní poradce nepodílí na praní peněz nebo financování terorismu nebo není právní poradenství poskytováno za účelem praní peněz nebo financování terorismu anebo právník neví, že klient vyhledal právní poradenství za účelem praní peněz nebo financování terorismu.

(8)  S přímo srovnatelnými službami by se mělo zacházet stejně, jestliže jsou poskytovány kterýmkoliv z příslušníků profesí, na které se tato směrnice vztahuje. Aby byla dodržena práva zaručená Listinou, neměly by oznamovací povinnosti podle této směrnice podléhat informace, jež získají auditoři, externí účetní a daňoví poradci, kteří v některých členských státech mohou obhajovat nebo zastupovat klienta v soudním řízení nebo zjišťovat právní postavení klienta, při plnění těchto úkolů.

(9)  Je důležité výslovně upozornit na skutečnost, že tato směrnice zahrnuje „daňové trestné činy“ související s přímými a nepřímými daněmi jsou v této směrnici v souladu s revidovanými doporučeními FATF zahrnuty do širší definice „trestné činnosti“ v souladu s revidovanými doporučeními FATF. Evropská rada na svém zasedání konaném dne 23. května 2013 uvedla, že je nutné komplexně řešit problém daňových úniků a podvodů a všemi prostředky bojovat proti praní peněz na vnitřním trhu a vůči nespolupracujícím třetím zemím a jurisdikcím. Důležitým krokem při odhalování těchto trestných činů je jejich vymezení a dále zveřejňování určitých finančních informací velkými společnostmi působícími v Unii podle jednotlivých zemí. Dále je také důležité zajistit, aby se povinné osoby a právníci, jak je definují členské státy, nesnažili zmařit záměr této směrnice, neusnadňovali agresivní daňové plánování ani se do něj nezapojovali. [pozm. návrh 12]

(9a)  Členské státy by měly v daňové oblasti zavést obecná pravidla prevence vyhýbání se daňovým povinnostem s cílem omezit agresivní daňové plánování a vyhýbání se daňovým povinnostem v souladu s doporučeními Evropské komise ohledně agresivního daňového plánování ze dne 12. prosince 2012 a se zprávou OECD o pokroku ze dne 5. září 2013 vypracovanou pro G20. [pozm. návrh 13]

(9b)  Subjekty se zvláštní úlohou ve finančním systému, jako jsou Evropská investiční banka (dále jen "EIB"), Evropská banka pro obnovu a rozvoj, centrální banky členských států a centrální vypořádací systémy, by při provádění nebo podpoře obchodních či soukromých transakcí měly co nejdůsledněji dodržovat pravidla použitelná na jiné povinné osoby, která byla přijata podle této směrnice. [pozm. návrh 14]

(10)  Je nutné zjistit totožnost kterékoli fyzické osoby, která vykonává vlastnictví právnické osoby nebo ji ovládá. I když podíl na vlastnictví určení konkrétního vlastnického podílu automaticky nezaručí nalezení skutečného majitele, je to důkazní faktor, který je třeba zohlednit je jedním z faktorů umožňujících jeho identifikaci. Identifikace a ověřování skutečných majitelů by případně měly být rozšířeny na právnické osoby, jež vlastní jiné právnické osoby, a měly by sledovat řetězec vlastnictví, dokud není nalezena fyzická osoba, která vykonává vlastnictví nebo ovládá právnickou osobu, která je klientem. [pozm. návrh 15]

(11)  Potřeba přesných a aktuálních informací Je důležité zajistit a zlepšit dohledatelnost plateb. Přesné a aktuální informance o skutečném majiteli jakéhokoli právního subjektu, jako jsou právnické osoby, svěřenské fondy, nadace, holdingy a všechny ostatní obdobné, ať stávající či budoucí, právní uspořádání, jsou je klíčovým faktorem prvkem při sledování pachatelů trestných činů, kteří jinak mohou skrýt svou totožnost za korporátní strukturu. Členské státy by proto měly zajistit, aby společnosti měly uchovávaly informace o svých skutečných majitelích a daly tyto aby v centrálních veřejných rejstřících dostupných on-line zveřejňovaly pomocí otevřeného a bezpečného datového formátu adekvátní, přesné a aktuální informace k dispozici v souladu s právními předpisy Unie o ochraně údajů a s právem na soukromí zakotveném v Listině. Přístup do těchto rejstříků by měl být povolen příslušným orgánům, zejména finanční zpravodajské jednotce (FIU) a povinným osobám, a veřejným subjektům na základě předchozí identifikace osoby, která si přeje získat přístup k informacím, a případně po uhrazení poplatku. Správci by navíc měli povinným osobám nahlásit své postavení. [pozm. návrh 16]

(11a)  Zřízení rejstříků s informacemi o skutečných majitelích v členských státech by významně usnadnilo boj proti praní peněz, financování terorismu, korupci, daňovým trestným činům, podvodům a jiným finančním trestným činům. Lze toho dosáhnout zlepšením fungování stávajících obchodních rejstříků v členských státech. Vzhledem k přeshraniční povaze obchodních transakcí je naprosto nezbytné, aby byly rejstříky propojeny, mají-li být účinně využívány informace v nich obsažené. Propojení obchodních rejstříků po celé Unii stanoví již směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/17/EU(11) a je třeba jej dále posílit. [pozm. návrh 17]

(11b)  Díky technologickému pokroku jsou k dispozici nástroje, s jejichž pomocí mohou povinné osoby v případě některých transakcí ověřit totožnost svých zákazníků. Taková technologická zlepšení poskytují podnikům a zákazníkům řešení, jež mohou ušetřit čas i náklady, a měla by proto být zohledněna při posuzování rizika. Příslušné orgány členských států a povinné osoby by měly být iniciativní v boji proti novým a inovativním způsobům praní peněz a zároveň dodržovat základní práva, včetně práva na soukromí a ochranu údajů. [pozm. návrh 18]

(12)  Tato směrnice by se měla uplatňovat i na ty činnosti povinných osob, na něž se vztahuje tato směrnice, které jsou vykonávány na internetu.

(12a)  Zástupci Unie v řídicích orgánech EBRD by měli EBRD nabádat k tomu, aby prováděla ustanovení této směrnice a na své internetové stránce zveřejnila politiku boje proti praní peněz včetně podrobných postupů, které vyhovují ustanovením této směrnice. [pozm. návrh 19]

(13)  Využití odvětví hazardních her Je znepokojivé, že k praní výnosů z trestné činnosti je znepokojující je využíváno odvětví hazardních her. V zájmu zmírnění rizik spojených s tímto odvětvím a s cílem v zájmu rovného zacházení s poskytovateli služeb hazardních her by měla být pro všechny poskytovatele služeb hazardních her stanovena povinnost provést identifikaci a kontrolu klienta u jednotlivých obchodů ve výši 2 000 EUR nebo více. Pro účely identifikace a kontroly klienta by měl být zaveden postup založený na posouzení rizik, který bude zohledňovat různá rizika spojená s různými typy hazardních her a skutečnost, zda tato rizika představují vážnou nebo mírnou hrozbu v souvislosti s praním peněz. Zvláštní rysy různých typů hazardních her by měly být zohledněny např. i tak, že se budou rozlišovat kasina, poskytovatelé hazardních her on-line a další poskytovatelé hazardních her. Členské státy by měly zvážit možnost použít tento práh na výběr výher, jakož i na peněžité sázky. Poskytovatelé služeb hazardních her ve fyzických prostorách (např. v kasinech a jiných podobných budovách určených k hraní) by měli zajistit, aby identifikaci a kontrolu klienta, v případě že probíhá v místě vstupu do budov, bylo možné propojit s obchody prováděnými v těchto prostorách klientem. [pozm. návrh 20]

(13a)  Praní peněz nabývá stále rafinovanějších podob a zahrnuje také nelegální, ale někdy i legální sázení, zejména sázky spojené se sportovními utkáními. Objevily se nové formy vysoce ziskové organizované trestné činnosti, například manipulace s výsledky zápasů, a rozvinuly se ve výnosné formy trestné činnosti spojené s praním peněz. [pozm. návrh 21]

(14)  Riziko praní peněz a financování terorismu není ve všech případech stejné. Proto by se měl použít komplexní přístup vycházející z posouzení rizik na základě minimálních standardů. Přístup založený na posouzení rizik není pro členské státy a povinné osoby příliš liberální možností. Zahrnuje užití rozhodování, které vychází z důkazů, s cílem lépe zaměřit rizika praní peněz a financování terorismu, jimž Unie čelí, a ty, jichž se to týká. [pozm. návrh 22]

(15)  Je nutné, aby členské státy a Unie podpořily přístup založený na posouzení rizik, aby identifikovaly rizika praní peněz a financování terorismu, která jim hrozí, porozuměly jim a zmírňovaly je. Význam nadnárodního přístupu k identifikaci rizik byl uznán na mezinárodní úrovni a evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „EBA“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010(12); evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen „EIOPA“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010(13); a evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (dále jen „ESMA“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010(14) by měly mít za úkol vyjádřit stanovisko ohledně rizik ohrožujících finanční sektor a ve spolupráci s členskými státy by měly vypracovat minimální standardy pro hodnocení rizik prováděné příslušnými vnitrostátními orgány. Do tohoto procesu by měly být formou co nejintenzivnějších konzultací zapojeny příslušné zúčastněné strany. [pozm. návrh 23]

(16)  Výsledky posouzení rizik na úrovni členských států by případně měly být včas k dispozici povinným osobám, aby mohly identifikovat svá vlastní rizika, porozumět jim a zmírnit je. [pozm. návrh 24]

(17)  V zájmu lepšího pochopení a zmírnění rizik v Unii by mělo být provedeno nadnárodní posouzení rizik, aby bylo možné účinně stanovit rizika praní peněz a financování terorismu, jimž je vystaven vnitřní trh. Komise by měla po členských státech požadovat, aby se zabývaly scénáři, jež jsou považovány za vysoce rizikové. Členské státy by kromě toho měly případně sdílet výsledky svého posouzení rizik mezi sebou navzájem a s Komisí, orgány a případně s orgánem EBA, orgánem EIOPA a orgánem, ESMA a Europolem. [pozm. návrh 25]

(18)  Při provádění ustanovení této směrnice je vhodné vzít v úvahu charakteristiky a potřeby malých povinných osob, které spadají do oblasti její působnosti, a zajistit vhodné zacházení, jež odpovídá zvláštním potřebám malých povinných osob a povaze jejich podnikání.

(19)  Riziko má proměnlivý charakter a proměnné buď samy o sobě, nebo v kombinaci mohou zvýšit nebo snížit potenciální rizika, což má dopad na odpovídající úroveň preventivních opatření, jako jsou opatření v oblasti identifikace a kontroly klienta. Mohou tedy nastat okolnosti, za kterých je třeba uplatnit zesílenou kontrolu, a jiné, kdy může být vhodná zjednodušená identifikace.

(20)  Je třeba uznat, že určité situace představují větší riziko praní peněz nebo financování terorismu. Ačkoliv by měla být zjištěna totožnost a obchodní profil všech klientů, existují případy, kdy jsou zapotřebí zvláště přísné postupy pro zjištění a ověření totožnosti klienta.

(21)  To platí zejména o obchodních vztazích s jednotlivci osobami, kteří které zastávají nebo zastávali zastávaly významné veřejné funkce, zejména s osobami z těch členských států Unie nebo ze třetích takovými jednotlivci ze zemí, kde je rozšířena korupce. Takové vztahy mohou vystavit finanční sektor zvláště významnému riziku ztráty pověsti a právnímu riziku. Mezinárodní úsilí o potírání korupce rovněž odůvodňuje potřebu věnovat těmto případům zvláštní pozornost a použít odpovídající opatření zesílené kontroly klientů v případě osob, které zastávají nebo zastávaly významné funkce doma nebo v zahraničí, a vysoce postavených osob v mezinárodních organizacích. [pozm. návrh 26]

(21a)  Potřeba přijmout opatření zesílené kontroly klientů v případě osob, které zastávají nebo zastávaly významné funkce doma nebo v zahraničí, a vysoce postavených osob v mezinárodních organizacích by však neměla vést k tomu, aby seznamy s informacemi o těchto osobách byly prodávány pro komerční účely. Členské státy by měly přijmout vhodná opatření zakazující takové jednání. [pozm. návrh 27]

(22)  Získání souhlasu vrcholného vedení s navázáním obchodních vztahů nemusí vždy nutně znamenat, že souhlasí i představenstvo. Takový souhlas by měl udělit někdo, kdo je dostatečně obeznámen s expozicí instituce vůči praní peněz a financování terorismu a v dostatečném postavení na to, aby přijímal rozhodnutí, jež ovlivní její expozici.

(22a)  Je velmi důležité, aby Unie vypracovala společnou strategii a politiku vůči nespolupracujícím jurisdikcím, které dosahují slabých výsledků v boji proti praní peněz a financování terorismu. Za tímto účelem by členské státy měly ve svých vnitrostátních systémech boje proti praní peněz a financování terorismu přímo používat všechny seznamy zemí zveřejněné FATF. Členské státy a Komise by kromě toho měly na základě všech dostupných informací identifikovat další nespolupracující jurisdikce. Komise by měla vypracovat společný přístup k opatřením, která je třeba používat na ochranu integrity vnitřního trhu proti nespolupracujícím jurisdikcím. [pozm. návrh 28]

(23)  Aby se zamezilo opakování postupů pro zjišťování totožnosti klientů vedoucímu ke zdržením a neefektivnosti v podnikání, je vhodné, při dodržení odpovídajících ochranných opatření, umožnit klientům, jejichž identifikace již byla provedena jinde, aby byli povinným osobám představeni. V případech, kdy povinná osoba využívá třetí osobu, má konečnou odpovědnost za použití postupu identifikace a kontroly klienta povinná osoba, jíž je klient představen. Třetí osoba nebo osoba, která klienta představila, zůstává nadále odpovědná za splnění požadavků této směrnice, včetně požadavku na oznámení podezřelých obchodů a uchování záznamů, pokud udržuje s klientem vztah, který je předmětem této směrnice.

(24)  V případě vztahů s agenturami nebo vztahů s externími poskytovateli služeb na smluvním základě mezi povinnými osobami a externími fyzickými nebo právnickými osobami, na které se tato směrnice nevztahuje, mohou jakékoli povinnosti v rámci boje proti praní peněz a financování terorismu pro tyto agentury nebo externí poskytovatele služeb, kteří jsou součástí povinných osob, vyplynout pouze ze smlouvy, a nikoli z této směrnice. Za soulad s touto směrnicí je nadále odpovědná především povinná osoba, na kterou se tato směrnice vztahuje. Členské státy by měly dále zajistit, aby všechny takové třetí strany nesly za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice odpovědnost. [pozm. návrh 29]

(25)  Všechny členské státy zřídily nebo mají zřídit provozně nezávislé a samostatné finanční zpravodajské jednotky, aby shromažďovaly a analyzovaly informace, které obdrží, s cílem vytvořit odhalit vazby mezi podezřelými obchody a související trestnou činností za účelem předcházení a potírání praní peněz a financování terorismu. Podezřelé obchody by měly být oznámeny finančním zpravodajským jednotkám, které by měly sloužit jako vnitrostátní střediska pro shromažďování, analýzu a předávání oznámení o podezřelých transakcích a dalších informací o možném praní peněz nebo financování terorismu příslušným orgánům. To by nemělo členské státy nutit měnit své stávající systémy oznamování, které jsou založeny na spolupráci se státním zástupcem nebo jinými orgány činnými v trestním řízení, pokud jsou informace předávány rychle a nezkresleně finančním zpravodajským jednotkám a umožňují jim řádně vykonávat jejich úkoly, včetně mezinárodní spolupráce s ostatními finančními zpravodajskými jednotkami. Je důležité, aby členské státy poskytovaly finančním zpravodajským jednotkám nezbytné zdroje, aby tak zajistily jejich plnou provozní kapacitu na řešení stávajících problémů s praním peněz a financováním terorismu, přičemž jednotky musí dodržovat základní práva, včetně práva na soukromí a ochranu údajů. [pozm. návrh 30]

(26)  Odchylně od všeobecného zákazu provádět podezřelé obchody mohou povinné osoby provádět podezřelé obchody před tím, než uvědomí příslušné orgány, pokud neprovedení obchodu není možné nebo pokud by se jím mohlo zmařit úsilí o stíhání osob, které mají prospěch z domnělého praní peněz nebo financování terorismu. Tím by však neměly být dotčeny mezinárodní závazky přijaté členskými státy v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti Organizace spojených národů neprodleně zmrazit finanční prostředky nebo jiný majetek teroristů, teroristických organizací nebo těch, kdo terorismus financují.

(26a)  Vzhledem k tomu, že obrovská část nezákonných finančních toků končí v daňových rájích, měla by Unie zvýšit tlak na tyto země, aby je přiměla spolupracovat v boji proti praní peněz a financování terorismu. [pozm. návrh 31]

(27)  Členské státy by měly mít možnost určit vhodný orgán stavovské samosprávy povolání uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. a), b) a d) jako orgán, který bude v prvé řadě informován namísto finanční zpravodajské jednotky. V souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva představuje způsob, kdy je jako první informován orgán stavovské samosprávy, důležitou záruku, jak chránit základní práva, pokud jde o oznamovací povinnost vztahující se na právníky.

(28)  Pokud se členský stát rozhodne využít výjimky uvedené v čl. 33 odst. 2, může povolit nebo požadovat, aby orgán stavovské samosprávy zastupující osoby uvedené v dotčeném článku za okolností stanovených v uvedeném článku nepředával finanční zpravodajské jednotce informace získané od těchto osob.

(29)  Vyskytla se řada případů, kdy jednotlivci, včetně zaměstnanců a zástupců, zaměstnanci, kteří oznámili své podezření na praní peněz, byli vystaveni hrozbám nebo nepřátelskému jednání. I když tato směrnice nemůže zasahovat do soudních řízení členských států, jedná se o zásadní otázku pro účinnost systému proti praní peněz a financování terorismu. Členské státy by si měly být tohoto problému vědomy a měly by učinit všechno vše, co je v jejich silách, aby zaměstnance jednotlivce, včetně zaměstnanců a zástupců, před takovými hrozbami, nebo nepřátelským jednáním nebo jiným nepříznivým zacházením či nepříznivými následky ochránily a usnadnily jim oznamování podezření, čímž posílí boj proti praní peněz. [pozm. návrh 32]

(30)  Na zpracování osobních údajů pro účely této směrnice se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES(15) provedená do vnitrostátních právních předpisů.

(30a)  Na zpracování osobních údajů orgány a institucemi Unie za účelem této směrnice se uplatní nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001(16). [pozm. návrh 33]

(31)  Konkrétní aspekty uplatňování této směrnice se týkají sběru, analýzy, uchovávání a sdílení údajů. Zpracování osobních údajů by mělo být povoleno v zájmu dodržení povinností stanovených v této směrnici, včetně provedení identifikace a kontroly klienta, průběžného sledování, šetření a oznámení neobvyklých a podezřelých obchodů, identifikace skutečného majitele právnické osoby nebo právního uspořádání, identifikace politicky exponované osoby, sdílení informací mezi příslušnými orgány a sdílení informací mezi finančními institucemi a povinnými osobami. Shromážděné osobní údaje by se měly omezit na to, co je nezbytně nutné pro účely dodržení požadavků této směrnice, a neměly by být dále zpracovávány způsobem neslučitelným se směrnicí 95/46/ES. Zejména další zpracování osobních údajů k obchodním účelům by mělo být přísně zakázáno. [pozm. návrh 34]

(32)  Všechny členské státy uznávají boj proti praní peněz a financování terorismu za významný veřejný zájem. Odstranění tohoto fenoménu vyžaduje pevnou politickou vůli a spolupráci na všech úrovních. [pozm. návrh 35]

(32a)  Je nanejvýš důležité, aby investice spolufinancované z rozpočtu Unie splňovaly nejvyšší standardy v zájmu předcházení finanční trestné činnosti, včetně korupce a daňových úniků. EIB proto v roce 2008 přijala na právním základě, kterým je článek 325 SFEU, článek 18 stanov EIB a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(17), interní pokyny „Politika předcházení nedovoleným postupům v činnostech Evropské investiční banky a odrazování od těchto postupů“. EIB by po přijetí této politiky měla oznamovat lucemburské finanční zpravodajské jednotce podezření nebo případy údajného praní peněz, které se týkají projektů, operací a transakcí podporovaných EIB. [pozm. návrh 36]

(33)  Tato směrnice se nedotýká ochrany osobních údajů, které jsou zpracovávány v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, včetně ustanovení rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV. [pozm. návrh 37]

(34)  Na osobní údaje zpracovávané pro účely této směrnice se vztahují práva přístupu osob, o nichž jsou tyto údaje vedeny. Přístup ze strany osob, o nichž jsou údaje vedeny, k informacím obsaženým v oznámení podezřelého obchodu by však vážně ohrozil účinnost boje proti praní peněz a financování terorismu. Lze Proto lze odůvodnit omezení tohoto práva v souladu s článkem 13 směrnice 95/46/ES odůvodnit. Taková omezení však musí být vyvážena účinnými pravomocemi orgánů pro ochranu údajů, včetně pravomocí nepřímého přístupu, stanovenými ve směrnici 95/46/ES za účelem vyšetřování – z úřední moci nebo na základě stížnosti – všech podnětů týkajících se problémů se zpracováváním osobních údajů. Tyto pravomoci by měly zahrnovat zejména přístup k souboru údajů u povinné osoby. [pozm. návrh 38]

(35)  Osoby, které pouze převádějí dokumenty v listinné podobě na elektronické údaje a jednají na základě smlouvy s úvěrovou nebo finanční institucí, nespadají do oblasti působnosti této směrnice, stejně jako veškeré fyzické nebo právnické osoby, které poskytují úvěrovým nebo finančním institucím výhradně informační nebo jiné podpůrné systémy pro převody finančních prostředků nebo systémy pro clearing a vypořádání.

(36)  Praní peněz a financování terorismu jsou mezinárodní problémy a snaha o jejich potírání by měla být celosvětová. Pokud mají úvěrové nebo finanční instituce Unie pobočky nebo dceřiné společnosti ve třetích zemích, kde jsou právní předpisy v této oblasti nedostatečné, měly by s cílem vyhnout se uplatňování velmi odlišných norem v rámci jedné instituce nebo skupiny institucí používat normy Unie, nebo pokud použití takových norem není možné, upozornit příslušné orgány domovského členského státu.

(37)  Povinným osobám by, pokud Je-li to proveditelné, měla by být povinným osobám poskytnuta zpětná vazba o užitečnosti oznámení podezřelých obchodů, které činí, a následných opatřeních. Aby to bylo možné a členské státy mohly revidovat účinnost svých systémů v boji proti praní peněz a financování terorismu, měly by vést a zdokonalovat příslušné statistiky. Za účelem dalšího zlepšení kvality a souladu statistických údajů shromážděných na úrovni Unie by Komise měla sledovat situaci v EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a pravidelně zveřejňovat přehledy. Komise by ve svých přehledech měla rovněž uvádět hodnocení vnitrostátních posouzení rizik. První posouzení by Komise měla vypracovat do jednoho roku od vstupu této směrnice v platnost. [pozm. návrh 39]

(37a)  Členské státy by měly nejen zajistit, aby povinné osoby dodržovaly příslušná pravidla a pokyny, ale měly by také zavést systémy, které skutečně sníží rizika praní peněz u těchto povinných osob na minimum. [pozm. návrh 40]

(37b)  Aby bylo možné přezkoumávat účinnost systémů pro boj proti praní peněz a financování terorismu, měly by členské státy vést a zdokonalovat příslušné statistiky. Za účelem dalšího zlepšení kvality a soudržnosti statistických údajů shromažďovaných na úrovni Unie by Komise měla v celé Unii sledovat situaci v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a pravidelně zveřejňovat přehledy. [pozm. návrh 41]

(38)  Příslušné orgány by měly zajistit, aby v případě směnáren, poskytovatelů svěřenských služeb a služeb pro obchodní společnosti byly osobami, které skutečně řídí podnikání takových subjektů, a skutečnými majiteli takových subjektů vhodné a způsobilé osoby. Kritéria ke stanovení, zda osoba je vhodná a způsobilá, by měla alespoň odrážet nutnost chránit takové subjekty před zneužitím ze strany vedení nebo skutečných majitelů ke kriminálním účelům.

(39)  Koordinace a spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami na úrovni EU jsou vzhledem k nadnárodnímu charakteru praní peněz a financování terorismu nanejvýš důležité. Tato spolupráce byla dosud řešena pouze rozhodnutím Rady 2000/642/SVV(18). Aby byla zajištěna lepší koordinace a spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami a zejména bylo zajištěno, aby se oznámení podezřelých obchodů dostala k finanční zpravodajské jednotce členského státu, který jich co nejlépe využije, měla by tato směrnice obsahovat podrobnější, rozpracovanější a aktualizovaná pravidla.

(40)  Zdokonalování výměny informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami v Unii je zvláště důležité k tomu, aby se čelilo vzhledem k nadnárodnímu charakteru praní peněz a financování terorismu. Členské státy by měly podpořit využití bezpečných zařízení pro výměnu informací, zejména decentralizované počítačové sítě FIU.net a technik, které tato síť zařízení nabízí. [pozm. návrh 42]

(41)  Význam boje proti praní peněz a financování terorismu by měl členské státy vést k tomu, aby ve vnitrostátních právních předpisech stanovily za nedodržení vnitrostátních ustanovení přijatých podle této směrnice účinné, přiměřené a odrazující sankce. Členské státy mají v současné době širokou škálu správních opatření a sankcí za porušení klíčových preventivních opatření. Tato různorodost by mohla být překážkou úsilí vynaloženého v boji proti praní peněz a financování terorismu a hrozí, že reakce Unie je ohrožena tím, že bude roztříštěná. Tato směrnice by tedy měla obsahovat řadu správních opatření a sankcí, které budou mít členské státy k dispozici pro případ systematického porušování požadavků týkajících se opatření identifikace a kontroly klienta, vedení záznamů, oznamování podezřelých obchodů a vnitřních kontrol povinných osob. Tato škála by měla být dostatečně široká, aby členským státům a příslušným orgánům umožnila zohlednit rozdíly mezi povinnými osobami, zejména mezi finančními institucemi a dalšími povinnými osobami, pokud jde o jejich velikost, charakteristiku, míru rizika a oblasti činnosti. Při uplatňování této směrnice by členské státy měly zajistit, aby uložení správních správní opatření a sankcí sankce ukládané podle této směrnice a trestních sankcí trestní sankce ukládané podle vnitrostátního práva neporušovalo neporušovaly zásadu ne bis in idem. [pozm. návrh 43]

(42)  Technické normy v oblasti finančních služeb by měly zabezpečit harmonizaci a přiměřenou ochranu vkladatelů, investorů a klientů v celé Unii. Vzhledem k vysoce odborným znalostem, jimiž orgán EBA, orgán EIOPA a orgán ESMA disponují, by bylo efektivní a odpovídající pověřit tyto orgány vypracováním návrhů regulačních technických norem, které nevyžadují politické rozhodnutí, s cílem předložit je Komisi.

(42a)  Komise by měla vypracovat seznam jurisdikcí mimo Unii, které zavedly pravidla a nařízení podobná těm, jež jsou stanovena v této směrnici, aby příslušným orgánům a povinným osobám umožnila lépe posuzovat rizika vyplývající z určitých transakcí. [pozm. návrh 44]

(43)  Komise by měla přijmout návrhy regulačních technických norem vypracovaných orgánem EBA, orgánem EIOPA a orgánem ESMA podle článku 42 této směrnice prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010.

(44)  Vzhledem k velmi podstatným změnám, které by bylo třeba učinit ve směrnici 2005/60/ES a 2006/70/ES, by tyto směrnice měly být z důvodu srozumitelnosti a jednotnosti sloučeny a nahrazeny.

(45)  Jelikož cíle této směrnice, konkrétně ochrany finančního systému prostřednictvím předcházení, vyšetřování a odhalování praní peněz a financování terorismu, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, neboť jednotlivá opatření přijatá členskými státy na ochranu jejich finančních systémů by mohla být neslučitelná s fungováním vnitřního trhu a se zásadami právního státu a veřejné politiky Unie, ale spíše ho může být z důvodu rozsahu a účinků tohoto opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(46)  Tato směrnice respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou, zejména respektování soukromého a rodinného života, presumpci neviny, právo na ochranu osobních údajů, svobodu podnikání, zákaz diskriminace a právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a právo na obhajobu. [pozm. návrh 45]

(47)  V souladu s článkem 21 Listiny, který zakazuje jakoukoli diskriminaci založenou na jakýchkoli důvodech, musí členské státy zajistit, aby tato směrnice byla provedena, pokud jde o posouzení rizik v rámci identifikace a kontroly klienta, aniž by došlo k diskriminaci.

(48)  Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Ve vztahu k této směrnici považuje zákonodárce předložení těchto dokumentů za odůvodněné,

(48a)  Při uplatňování této směrnice nebo vnitrostátních právních předpisů, které tuto směrnici provádějí, jsou členské státy a povinné osoby vázány směrnicí Rady 2000/43/ES(19). [pozm. návrh 46]

(48b)  Evropský inspektor ochrany údajů vydal stanovisko dne 4. července 2013(20),

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Oddíl 1

Předmět, Oblast působnosti a definice

Článek 1

1.  Členské státy zajistí, aby praní peněz a financování terorismu bylo zakázáno.

2.  Pro účely této směrnice se za praní peněz považuje následující jednání, pokud je pácháno úmyslně:

a)  přeměna nebo převod majetku při vědomí, že tento majetek pochází z trestné činnosti nebo z účasti na takové činnosti, za účelem utajení nebo zastření nezákonného původu majetku nebo vyhnutí se příkazům ke zmrazení nebo zabavení majetku nebo za účelem pomoci jakékoliv osobě, která se účastní páchání takové činnosti, aby se vyhnula právním následkům svého jednání; [pozm. návrh 47]

b)  utajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, nakládání, pohybu, práv k majetku nebo jeho vlastnictví při vědomí, že tento majetek pochází z trestné činnosti nebo z účasti na takové činnosti;

c)  nabývání, držení nebo užívání majetku při vědomí, v době jeho obdržení, že tento majetek pochází z trestné činnosti nebo z účasti na takové činnosti;

d)  účast na spáchání, spolčení ke spáchání, pokus o spáchání, napomáhání, usnadňování a návod ke spáchání jakéhokoliv jednání uvedeného v písmenech a), b) a c).

3.  Jednání se považuje za praní peněz i tehdy, jestliže k činnostem, na jejichž základě vznikl majetek pro účely praní, došlo na území jiného členského státu nebo na území třetí země.

4.  Pro účely této směrnice se „financováním terorismu“ rozumí poskytnutí nebo shromažďování finančních prostředků, jakýmkoli způsobem, přímo nebo nepřímo, se záměrem nebo s vědomím toho, že budou zcela nebo částečně použity ke spáchání některého z trestných činů ve smyslu článků 1 až 4 rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV(21) ve znění rámcového rozhodnutí Rady 2008/919/SVV(22).

5.  Vědomost, úmysl nebo záměr požadované jako náležitosti jednání uvedených v odstavcích 2 a 4 mohou být odvozeny z objektivních skutkových okolností.

Článek 2

1.  Tato směrnice se použije na tyto povinné osoby:

1)  úvěrové instituce;

2)  finanční instituce;

3)  následující fyzické nebo právnické osoby při výkonu jejich profesních činností:

a)  auditory, externí účetní a daňové poradce;

b)  notáře a jiné samostatně výdělečně činné právníky, jestliže se podílejí, ať tím, že jednají jménem svého klienta nebo v zastoupení svého klienta na jakékoli finanční transakci nebo obchodu s nemovitostmi, nebo pokud napomáhají při plánování nebo provádění transakcí či obchodů pro svého klienta, které se týkají:

i)  nákupu nebo prodeje nemovitého majetku nebo podnikatelských subjektů;

ii)  správy peněz, cenných papírů nebo jiných aktiv klienta;

iii)  otevírání nebo správy bankovních nebo spořících účtů nebo účtů cenných papírů;

iv)  organizování příspěvků potřebných k vytvoření, provozování nebo řízení společností,

v)  vytváření, provozování nebo řízení svěřenských fondů, nadací, vzájemných společností, společností nebo podobných struktur; [pozm. návrh 48]

c)  poskytovatele svěřenských služeb nebo služeb pro obchodní společnosti, pokud již nejsou zahrnuti pod písmeny a) nebo b);

d)  realitní makléře, včetně agentů zprostředkovávajících pronájem, pokud jsou zapojeni do finančních transakcí; [pozm. návrh 49]

e)  ostatní fyzické nebo právnické osoby obchodující se zbožím nebo se službami, pokud jsou platby v částce 7 500 EUR nebo vyšší prováděny nebo přijímány v hotovosti, ať již je takový obchod prováděn jako jediná operace nebo jako několik zřejmě spojených operací; [pozm. návrh 50]

f)  poskytovatele služeb hazardních her.

S výjimkou kasin mohou členské státy rozhodnout o úplném nebo částečném osvobození určitých služeb hazardních her, uvedených v bodu 3 písm. f) prvního pododstavce, od vnitrostátních ustanovení, kterými se provádí ustanovení této směrnice, na základě nízkého rizika plynoucího z povahy služeb nebo na základě posouzení rizik. Před uplatněním takového osvobození získá dotčený členský stát souhlas Komise. [pozm. návrh 153]

2.  Členské státy mohou rozhodnout, že fyzické nebo právnické osoby, které se zabývají finanční činností příležitostně nebo ve velmi omezené míře, u nichž je malé riziko, že dojde k praní peněz nebo financování terorismu, nespadají do oblasti působnosti této směrnice, pokud fyzická nebo právnická osoba splňuje všechna tato kritéria:

a)  finanční činnost je omezená v absolutních hodnotách;

b)  finanční činnost je omezená, pokud jde o jednotlivé obchody;

c)  finanční činnost není hlavní činností;

d)  finanční činnost je doplňková a přímo souvisí s hlavní činností;

e)  hlavní činnost není činností uvedenou v odstavci 1, s výjimkou činnosti uvedené v odst. 1 bodě 3 písm. e);

f)  finanční činnost se poskytuje pouze klientům v rámci hlavní činnosti a není všeobecně nabízena veřejnosti.

První pododstavec se nepoužije na fyzické nebo právnické osoby, které se zabývají poukazováním peněz ve smyslu čl. 4 bodu 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES(23).

3.  Pro účely odst. 2 písm. a) členské státy vyžadují, aby celkový obrat finanční činnosti nepřekračoval práh, který musí být přiměřeně nízký. Tento práh se stanoví na vnitrostátní úrovni v závislosti na druhu finanční činnosti.

4.  Pro účely odst. 2 písm. b) použijí členské státy maximální práh na klienta a jednotlivý obchod, ať už je obchod prováděn jako jediná operace nebo jako několik operací, které se zdají být spojené. Tento práh se stanoví na vnitrostátní úrovni v závislosti na druhu finanční činnosti. Je přiměřeně nízký tak, aby bylo zajištěno, že typy dotčených obchodů nepředstavují praktickou a účinnou metodu praní peněz nebo financování terorismu, a nepřekračuje 1 000 EUR.

5.  Pro účely odst. 2 písm. c) členské státy vyžadují, aby obrat finanční činnosti nepřesáhl 5 % celkového obratu příslušných fyzických nebo právnických osob.

6.  Při posuzování rizika praní peněz a financování terorismu pro účely tohoto článku věnují členské státy zvláštní pozornost všem finančním činnostem, které by vzhledem ke své povaze mohly být s velkou pravděpodobností použity nebo zneužity k praní peněz nebo financování terorismu.

7.  V jakémkoli rozhodnutí podle tohoto článku se uvedou důvody, z nichž se vycházelo. Členské státy zajistí možnost zpětvzetí uvedených rozhodnutí, změní-li se okolnosti.

8.  Členské státy zabezpečí sledování založené na posouzení rizik nebo přijmou jakákoli jiná vhodná opatření, aby zajistily, že rozhodnutí o výjimkách podle tohoto článku nejsou zneužívána.

Článek 3

Pro účely této směrnice se:

1)  „úvěrovou institucí“ se rozumí úvěrová instituce, jak je definována v čl. 4 odst. 1 bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013(24), včetně jejich poboček ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodě 17 uvedeného nařízení umístěných v Unii, jejichž sídlo se nachází v Unii nebo ve třetí zemi;

2)  „finanční institucí“ se rozumí:

a)  podnik jiný než úvěrová instituce, jehož hlavní činností je výkon jedné nebo více činností uvedených v bodech 2 až 12, 14 a 15 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU(25), včetně činností směnáren;

b)  pojišťovna řádně povolena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES(26), pokud vykonává činnosti, na něž se vztahuje uvedená směrnice;

c)  investiční podnik, jak je definován v čl. 4 odst. 1 bodě 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU(27);

d)  subjekt kolektivního investování obchodující se svými podíly nebo akciemi;

e)  zprostředkovatel pojištění, jak je definován v čl. 2 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES(28), s výjimkou zprostředkovatelů uvedených v čl. 2 odst. 7 uvedené směrnice, kteří se zabývají životním pojištěním nebo jinými investičními službami,

f)  pobočky finančních institucí, které jsou umístěné v Unii, uvedené v písmenech a) až e), jejichž sídlo se nachází v Unii nebo ve třetí zemi;

3)  „majetkem“ se rozumí veškerá aktiva hmotné nebo nehmotné povahy, movitá nebo nemovitá, materiální nebo nemateriální, jakož i právní doklady nebo nástroje v jakékoliv formě včetně elektronické nebo digitální, dokládající právní nárok na taková aktiva nebo podíl na nich;

4)  „trestnou činností“ se rozumí jakýkoli druh trestné účasti na spáchání těchto závažných trestných činů:

a)  jednání vymezená v článcích 1 až 4 rámcového rozhodnutí 2002/475/SVV ve znění rámcového rozhodnutí 2008/919/SVV;

b)  kterýkoli z trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a) Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z roku 1988;

c)  činnosti zločinných spolčení ve smyslu článku 1 společné akce Rady 98/733/SVV(29);

d)  podvody ohrožující finanční zájmy Unie, přinejmenším závažné podvody, definované v čl. 1 odst. 1 a v článku 2 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství(30);

e)  korupce;

f)  všechny trestné činy, včetně daňových trestných činů souvisejících s přímými a nepřímými daněmi, za něž je možné uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené s omezením osobní svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok, nebo ve státech, jejichž právní systém stanoví pro trestné činy dolní hranici, všechny trestné činy, za něž je možné uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené s omezením osobní svobody v trvání nejméně šesti měsíců;

4a)  „orgánem stavovské samosprávy“ se rozumí orgán, který má pravomoc uznanou vnitrostátními právními předpisy stanovovat povinnosti a pravidla, která upravují určitou profesi nebo určitou oblast hospodářské činnosti a která musí fyzické nebo právnické osoby v této profesi či oblasti dodržovat; [pozm. návrh 53]

5)  „skutečným majitelem“ se rozumí jakákoli fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo ovládá klienta, a/nebo fyzická osoba, jejímž jménem se obchod nebo činnost provádí a přinejmenším se ji rozumí:

a)  v případě společností:

i)  fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo ovládá právnickou osobu formou přímého nebo nepřímého vlastnictví nebo držby dostatečného obchodního podílu, podílu akcií nebo hlasovacích práv, pokud jde o uvedenou právnickou osobu, včetně akcií na doručitele, jinou než společnost kotovanou na regulovaném trhu, která podléhá požadavkům na zveřejnění informací v souladu s unijním právem nebo která podléhá rovnocenným mezinárodním standardům.

V každém případě je podíl ve výši 25 % plus jedna akcie je držený fyzickou osobou důkazem vlastnictví nebo kontroly na základě držby akcií a vztahuje se na všechny úrovně přímého a nepřímého vlastnictví, podíl v klientovi ve výši 25 % plus jedna akcie v držení společnosti, která je pod kontrolou fyzické osoby, nebo v držení několika společností které jsou pod kontrolou stejné fyzické osoby, je známkou nepřímého vlastnictví; pojem kontroly je třeba stanovit mimo jiné v souladu s kritérii stanovenými v čl. 22 odst. 1 až 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU(31); výše uvedené se však použije, aniž je dotčeno právo členských států rozhodnout o tom, že důkazem vlastnictví nebo kontroly může být nižší procento;

ii)  v případě jakýchkoli pochybností o tom, že osoba uvedená v bodě i) je skutečným majitelem, nebo pokud poté, co byla přijata veškerá nezbytná opatření, nelze identifikovat osobu uvedenou v bodě i), fyzická osoba, která ovládá řízení právnické osoby jinými prostředky, přičemž touto fyzickou osobou mohou být i vyšší vedoucí pracovníci;

iia)  v případě, že není identifikována fyzická osoba uvedená v bodech i) nebo ii), fyzická osoba, která má funkci vyššího vedoucího pracovníka, přičemž v tomto případě musí povinné osoby vést záznamy o opatřeních přijatých k identifikaci skutečného majitele podle bodu i) a ii), aby mohly prokázat skutečnost, že se tyto osoby identifikovat nepodařilo;

b)  v případě právnických osob, jako jsou nadace, a právních uspořádání, jako jsou svěřenské fondy nebo vzájemné společnosti, které zajišťují správu finančních prostředků a jejich rozdělování:

i)  fyzická osoba, která ovládá nejméně 25 % majetku právního uspořádání nebo právnické osoby; a

ii)  pokud již byli určeni budoucí obmyšlení, fyzická osoba, která je obmyšleným nejméně 25 % majetku právního uspořádání nebo právnické osoby; nebo

iii)  pokud ještě nebyli určeni jednotlivci, kteří mají prospěch z právního uspořádání nebo právnické osoby, okruh osob, v jejichž hlavním zájmu bylo právní uspořádání nebo právnickou osobu založit nebo provozovat. O obmyšlených svěřenských fondů, kteří splňují určité charakteristiky nebo náleží do určité kategorie, získají povinné osoby dostatek informací, aby se ujistily, že budou schopny zjistit totožnost obmyšleného v termínu výplaty výnosů nebo v případě, kdy obmyšlený hodlá uplatnit svá nabytá práva;

iiia)  v případě svěřenských fondů zakladatel, správce, ochránce (pokud existuje), obmyšlený nebo kategorie obmyšlených a jakákoli další fyzická osoba vykonávající faktickou kontrolu svěřenského fondu (včetně kontroly prostřednictvím kontrolního řetězce nebo vlastnictví); [pozm. návrh 54]

6)  „poskytovatelem svěřenských služeb a služeb pro obchodní společnosti“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která v rámci svého podnikání poskytuje třetím osobám některou z těchto služeb:

a)  zakládání obchodních společností nebo jiných právnických osob;

b)  vykonávání řídící funkce nebo funkce jednatele nebo tajemníka obchodní společnosti nebo srovnatelné funkce v případě jiných právnických osob nebo zajištění jiné osoby, aby tyto funkce vykonávala;

c)  poskytnutí sídla, adresy společnosti, adresy pro doručování nebo administrativní adresy a dalších souvisejících služeb pro obchodní společnost, obchodní společenství nebo jinou právnickou osobu nebo právní uspořádání;

d)  vykonávání funkce správce majetku výslovně zřízeného svěřenského fondu nebo podobného právního uspořádání nebo zajištění jiné osoby, aby tuto funkci vykonávala;

e)  vykonávání funkce pověřeného akcionáře nebo společníka pro jinou osobu než společnost kotovanou na regulovaném trhu, která podléhá požadavkům na zveřejnění informací v souladu s unijním právem nebo podléhá rovnocenným mezinárodním standardům, nebo zajištění jiné osoby, aby tuto funkci vykonávala;

(7)  a) „zahraničními politicky exponovanými osobami“ se rozumí fyzické osoby, které jsou nebo byly pověřeny významnou veřejnou funkcí třetí zemí;

b)  „domácími politicky exponovanými osobami“ se rozumí fyzické osoby, které jsou nebo byly pověřeny významnou veřejnou funkcí členským státem;

c)  „osobami, které jsou nebo byly pověřeny významnými funkcemi mezinárodní organizací“ se rozumí ředitelé, zástupci ředitelů a členové správní rady nebo osoby v rovnocenném postavení v mezinárodní organizaci;

d)  „fyzickými osobami, které jsou nebo byly pověřeny významnou veřejnou funkcí“ se rozumí tyto osoby:

i)  hlavy států, předsedové vlád, ministři a náměstci ministrů nebo státní tajemníci;

ii)  členové parlamentů nebo podobných zákonodárných orgánů; [pozm. návrh 56]

iii)  členové nejvyšších soudů, ústavních soudů nebo dalších nejvyšších soudních orgánů, proti jejichž rozhodnutí se s výhradou výjimečných okolností nelze odvolat;

iv)  členové účetních dvorů nebo správních rad centrálních bank;

v)  velvyslanci, chargés d'affaires a vysocí důstojníci ozbrojených sil;

vi)  vysoce postavení členové správních, řídících nebo kontrolních orgánů podniků ve vlastnictví státu. [pozm. návrh 57]

Žádná z kategorií uvedených v bodech i) až vi) se nevztahuje na středně postavené či nižší představitele;

e)  „rodinnými příslušníky“ se rozumí tyto osoby:

i)  manžel či manželka;

ii)  každý partner / partnerka v rovnocenném postavení k manželovi/manželce;

iii)  děti a jejich manželé či manželky nebo partneři či partnerky; [pozm. návrh 58]

iv)  rodiče; [pozm. návrh 59]

f)  „osobou blízkou“ se rozumí tyto osoby: [pozm. návrh 87]

i)  každá fyzická osoba, o níž je známo, že spolu s osobami uvedenými v odst. 7 písm. a) až d) vykonává skutečné vlastnictví právnických osob nebo právních uspořádání nebo má s těmito osobami jakýkoli jiný blízký obchodní vztah;

ii)  každá fyzická osoba, která je jediným skutečným majitelem právnické osoby nebo právního uspořádání, o které či o kterém je známo, že ve skutečnosti byla vytvořena či bylo vytvořeno ve prospěch osoby uvedené v odst. 7 písm. a) až d); [pozm. návrh 60]

8)  „vrcholným vedením“ se rozumí člen vedení nebo zaměstnanec, který je dostatečně obeznámen s expozicí instituce vůči praní peněz a financování terorismu a v dostatečném postavení k tomu, aby přijímal rozhodnutí, jež ovlivní její expozici. Ne vždy se musí jednat o člena představenstva;

9)  „obchodním vztahem“ se rozumí obchodní nebo profesní vztah související s profesní činností povinných osob, o němž se v době vzniku vztahu předpokládá, že bude mít určité trvání;

10)  „službami hazardních her“ se rozumí všechny služby spojené s peněžitým vkladem v případě hazardních her, včetně těch s prvkem dovednosti, jako jsou loterie, hry v kasinu, pokerové hry a sázky, které jsou poskytovány na fyzickém místě nebo jakýmikoli prostředky na dálku, elektronicky nebo pomocí jiných technologií pro usnadnění komunikace a na individuální žádost příjemce služeb;

10a)  „sázkou“ se rozumí obchod, který se vztahuje na všechny etapy obchodního vztahu mezi poskytovatelem služeb hazardních her na jedné straně a klientem a příjemcem registrace sázky a vkladu až do výplaty jakékoliv výhry na straně druhé. [pozm. návrh 61]

11)  „skupinou“ se rozumí skupina ve smyslu definice uvedené v čl. 2 bodě 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES(32);

11a)  „neosobními obchodními vztahy nebo obchody“ se rozumí uzavření smlouvy nebo provedení obchodu bez souběžné fyzické přítomnosti dodavatele nebo zprostředkovatele a spotřebitele, přičemž se výlučně používá jeden nebo více internetových, telemarketingových nebo jiných elektronických komunikačních prostředků až do a včetně okamžiku, kdy je smlouva uzavřena nebo obchod proveden. [pozm. návrh 62]

Článek 4

1.  Členské státy v souladu s přístupem založeným na posouzení rizik zajistí, aby ustanovení této směrnice byla zcela nebo částečně rozšířena na profese a kategorie podniků jiné než povinné osoby uvedené v čl. 2 odst. 1, které provádějí činnosti, u nichž je zvláště pravděpodobné, že budou využity k praní peněz nebo financování terorismu. [pozm. návrh 63]

2.  Pokud se členský stát rozhodne rozšířit ustanovení této směrnice na jiné profese a kategorie podniků než ty, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 1, uvědomí o svém rozhodnutí Komisi.

Článek 5

Členské státy mohou v oblasti, na kterou se vztahuje tato směrnice, přijmout nebo ponechat v platnosti přísnější opatření za účelem předcházení praní peněz a financování terorismu, pod podmínkou, že taková opatření jsou v plném souladu s právními předpisy Unie, zejména pokud jde o předpisy Unie v oblasti ochrany údajů a o ochranu základních práv, jak je zakotveno v Listině. Tato opatření nesmí nepřiměřeně bránit spotřebitelům v přístupu k finančním službám a nesmí být překážkou fungování vnitřního trhu. [pozm. návrh 64]

Oddíl 2

Posouzení rizik

Článek 6

1.  Komise vypracuje posouzení rizik v oblasti praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh, se zvláštním přihlédnutím k přeshraničním činnostem. Za tímto účelem konzultuje Komise členské státy, Evropský orgán pro bankovnictví (dále jen „orgán EBA“), Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen „orgán EIOPA) a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“) předloží společné stanovisko týkající se rizik v oblasti praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh , Evropského inspektora ochrany údajů, pracovní skupinu zřízenou podle článku 29, Europol a další příslušné orgány.

Posouzení rizik uvedené v prvním pododstavci zahrnuje alespoň následující:

a)  celkový rozsah praní peněz a oblasti vnitřního trhu vystavené většímu riziku;

b)  rizika spojená s každým příslušným odvětvím, zejména s nefinančními odvětvími a s odvětvím hazardních her;

c)  nejrozšířenější způsoby používané pachateli trestných činů k praní nezákonných výnosů;

d)  doporučení příslušným orgánům ohledně účinného zaměření zdrojů;

e)  úlohu eurových bankovek v trestné činnosti a při praní peněz.

Posouzení rizik obsahuje rovněž návrhy na minimální standardy posuzování rizik, jež mají provádět příslušné vnitrostátní orgány. Tyto minimální standardy jsou vypracovány ve spolupráci s členskými státy a zapojí zúčastněné subjekty z odvětví a dalších oblastí, a to prostřednictvím veřejných konzultací a případně i soukromých jednání se zúčastněnými subjekty.

Stanovisko Komise vydá posouzení rizik do ...(33) dvou let a dvakrát ročně nebo případně častěji jej aktualizuje.

2.  Komise dá stanovisko posouzení rizik k dispozici, aby členským státům a povinným osobám napomohlo při identifikaci, řízení a zmírňování rizika praní peněz a financování terorismu a aby mohly ostatní zúčastněné strany, včetně vnitrostátních zákonodárců, Evropského parlamentu, Europolu, Výboru evropských finančních zpravodajských jednotek a orgánů EBA, EIOPA a ESMA, lépe porozumět souvisejícím rizikům. Souhrn posouzení je veřejně k dispozici. Toto posouzení neobsahuje utajované informace.

2a.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o zjištěních vyplývajících z pravidelně prováděných posouzení rizik a opatření, která přijala na základě těchto zjištění. [pozm. návrh 65]

Článek 6a

1.  Aniž je dotčeno řízení o porušení předpisů uvedené v SFEU, zajistí Komise, aby byly vnitrostátní právní předpisy přijaté členskými státy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu na základě této směrnice prováděny účinně a byly v souladu s evropským rámcem.

2.  Při uplatňování odstavce 1 bude Komisi případně nápomocen Europol, Výbor evropských finančních zpravodajských jednotek, orgán EBA, orgán EIOPA, orgán ESMA a všechny ostatní příslušné evropské orgány.

3.  Posuzováním vnitrostátních právních předpisů přijatých v rámci boje proti praní peněz a financování terorismu stanovených v odstavci 1 nejsou dotčena posuzování, která provádí Finanční akční výbor nebo MONEYVAL. [pozm. návrh 66]

Článek 7

1.  Každý členský stát přijme vhodná opatření k identifikaci, posouzení, pochopení a zmírnění rizik praní peněz a financování terorismu, které jej ovlivňují, i jakýchkoli souvisejících obav v oblasti ochrany údajů a posouzení aktualizuje.

2.  Každý členský stát určí orgán, jehož úkolem bude koordinovat opatření na vnitrostátní úrovni v reakci na rizika uvedená v odstavci 1. Název orgánu se oznámí Komisi, orgánu EBA, orgánu EIOPA a orgánu ESMA, Europolu a ostatním členským státům.

3.  Při provádění posouzení uvedeného v odstavci 1 mohou využijí členské státy využít stanovisko posouzení rizik uvedené v čl. 6 odst. 1.

4.  Každý členský stát provede posouzení uvedené v odstavci 1 a:

a)  použije posouzení ke zlepšení svého rámce pro boj proti praní peněz a financování terorismu, zejména určením veškerých oblastí, kde povinné osoby uplatní zesílená opatření, a případně s uvedením opatření, která mají být přijata;

aa)  identifikuje popřípadě odvětví nebo oblasti se zanedbatelným, nižším nebo vyšším rizikem praní peněz a financování terorismu;

b)  použije posouzení, aby mu napomohlo při alokaci zdrojů a stanovení jejich priorit pro boj proti praní peněz a financování terorismu;

ba)  použije posouzení k zajištění vypracování příslušných pravidel pro každé odvětví nebo oblast v souladu s rizikem praní peněz;

c)  dá příslušné informace v přiměřené časové lhůtě k dispozici povinným osobám, aby provedly mohly provést svoje vlastní posouzení rizik v oblasti praní peněz a financování terorismu.

5.  Členské státy na požádání poskytnou výsledky svých posouzení rizik ostatním členským státům, Komisi a orgánu EBA, orgánu EIOPA a orgánu ESMA. Souhrn posouzení je veřejně k dispozici. Toto posouzení neobsahuje utajované informace. [pozm. návrh 67]

Článek 8

1.  Členské státy zajistí, aby povinné osoby podnikly odpovídající kroky k identifikaci a posouzení svých rizik v oblasti praní peněz a financování terorismu s přihlédnutím k rizikovým faktorům, včetně klientů, zemí nebo zeměpisných oblastí, produktů, služeb, obchodů nebo distribučních kanálů. Tyto kroky odpovídají povaze a velikosti povinných osob.

2.  Posouzení uvedená v odstavci 1 se doloží a aktualizují a na požádání jsou k dispozici příslušným orgánům a orgánům stavovské samosprávy. [pozm. návrh 68]

3.  Členské státy zajistí, aby povinné osoby měly strategii, kontroly a postupy ke zmírňování a účinnému řízení rizik v oblasti praní peněz a financování terorismu identifikovaných na úrovni Unie, členských států a povinných osob. Strategie, kontroly a postupy by měly odpovídat povaze a velikosti uvedených povinných osob a riziku praní peněz a financování terorismu a měly by dodržovat předpisy na ochranu údajů. [pozm. návrh 69]

4.  Strategie a postupy uvedené v odstavci 3 obsahují alespoň:

a)  vypracování vnitřních strategií, postupů a kontrol, včetně modelových postupů řízení rizik, identifikace a kontroly klienta, oznamování, vedení záznamů, vnitřní kontroly, kontroly dodržování předpisů (včetně jmenování kontrolora dodržování předpisů na řídící úrovni, pokud je to vhodné vzhledem k rozsahu a povaze podnikání) a prověřování zaměstnanců. Tato opatření nedovolí povinným osobám požadovat od spotřebitelů poskytnutí více osobních údajů, než je nutné; [pozm. návrh 70]

b)  případně, pokud to odpovídá rozsahu a povaze podnikání, nezávislý útvar auditu pro ověřování vnitřních strategií, postupů a kontrol uvedených v písmeni a).

5.  Členské státy vyžadují, aby povinné osoby získaly souhlas vrcholného vedení se strategií a postupy, které zavádějí, a případně sledují a zesilují přijatá opatření.

Článek 8a

1.  Členské státy pravidelně schvalují a přijímají seznamy zemí zveřejňované FATF, aby tak rozvíjely společný přístup a společné politiky proti nespolupracujícím jurisdikcím, u kterých se vyskytují nedostatky v boji proti praní peněz.

2.  Komise na é úrovni Unie koordinuje přípravné práce týkající se identifikace třetích zemí se závažnými strategickými nedostatky v systémech boje proti praní peněz, jež představují značné riziko pro finanční systém Unie, přičemž zohledňuje kritéria stanovená v příloze III bodu 3.

3.  Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci za účelem vypracování seznamu zemí, jak stanoví odstavec 2.

4.  Komise pravidelně sleduje vývoj situace v zemích definovaných v odstavci 2 tohoto článku na základě kritérií stanovených v příloze III bodu 3 a v případě potřeby provede přezkum seznamu uvedeného v odstavci 3 tohoto článku. [pozm. návrh 71]

KAPITOLA II

IDENTIFIKACE A KONTROLA KLIENTA

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 9

Členské státy zakáží svým úvěrovým a finančním institucím vedení anonymních účtů, nebo anonymních vkladních knížek nebo vydávání anonymních elektronických platebních karet, které nesplňují podmínky uvedené v článku 10a. Členské státy ve všech případech vyžadují, aby majitelé existujících anonymních účtů, nebo anonymních vkladních knížek nebo anonymních platebních karet a příjemci výnosů z nich byli podrobeni opatřením v rámci identifikace a kontroly klienta co nejdříve a v každém případě nejpozději předtím, než budou takové účty nebo vkladní knížky jakkoli použity. [pozm. návrh 72]

Článek 10

Členské státy zajistí, aby povinné osoby uplatnily opatření v rámci identifikace a kontroly klienta v těchto případech:

a)  při vzniku obchodního vztahu;

b)  při provádění příležitostných obchodů ve výši 15 000 EUR nebo více, ať již je obchod prováděn jako jediná operace nebo jako několik operací, které zřejmě jsou spojené;

c)  na fyzické nebo právnické osoby obchodující se zbožím, pokud provádějí příležitostné obchody v hotovosti ve výši 7 500 EUR nebo více, ať již je obchod prováděn jako jediná operace nebo jako několik operací, které zřejmě jsou spojené;

d)  na poskytovatele hazardních her kasina, pokud provádějí příležitostné obchody ve výši 2 000 EUR nebo více, ať již je obchod prováděn jako jediná operace nebo jako několik operací, které zřejmě jsou spojené;

da)  na on-line hazardní hry zakládající obchodní vztah;

db)  na poskytovatele ostatních hazardních her při výplatě výher ve výši 2 000 EUR nebo více; [pozm. návrh 73]

e)  při výskytu podezření na praní peněz nebo financování terorismu, bez ohledu na jakoukoli odchylku, výjimku nebo prahovou hodnotu;

f)  při existenci pochybností o pravdivosti nebo adekvátnosti již dříve získaných údajů o totožnosti klienta.

fa)  při založení společnosti. [pozm. návrh 74]

Článek 10a

1.  Na základě prokázaného nízkého rizika mohou členské státy osvobodit povinné osoby od provádění identifikace a kontroly totožnosti klientů, pokud jde o elektronické peníze, jak jsou definovány v čl. 2 bodě 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES(34), jsou-li splněny následující podmínky:

a)  platební prostředek není dobíjecí;

b)  nejvyšší částka uložená elektronicky nepřesahuje 250 EUR; členské státy mohou tuto prahovou hodnotu zvýšit až na 500 EUR u platebních prostředků, které mohou být používány pouze v jejich konkrétním členském státě;

c)  platební prostředek je používán výhradně za účelem nákupu zboží nebo služeb;

d)  platební prostředek nemůže být financován elektronickými penězi;

e)  náhrada v hotovosti a vyzvednutí v hotovosti jsou zakázány, nebyly-li splněny povinnosti týkající se identifikace a kontroly totožnosti nositele, příslušných a vhodných opatření pro způsob náhrady v hotovosti a vyzvednutí v hotovosti a dále povinnosti týkající se uchovávání záznamů.

2.  Členské státy zajistí, aby před náhradou peněžní částky v elektronických penězích přesahující 250 EUR byla vždy uplatněna opatření na identifikaci a kontrolu totožnosti klienta.

3.  Tento článek nebrání členským státům, aby povinným osobám umožňovaly uplatňování zjednodušených opatření na identifikaci a kontrolu klienta v souvislosti s elektronickými penězi v souladu s článkem 13 této směrnice, pokud nejsou splněny podmínky stanovené v tomto článku. [pozm. návrh 75]

Článek 11

1.  Identifikace a kontrola klienta zahrnuje:

a)  zjištění a ověření totožnosti klienta na základě dokumentů, údajů nebo informací získaných ze spolehlivého a nezávislého zdroje;

b)  kromě zjištění totožnosti skutečného majitele auvedeného v rejstříku podle článku 29 přijetí náležitých opatření pro ověření jeho totožnosti, aby instituce nebo osoba, na kterou se vztahuje tato směrnice, byla přesvědčena, že skutečného majitele zná, a to včetně přijetí náležitých všech nutných opatření k tomu, aby pochopila strukturu vlastnictví a řízení klienta v případě právnických osob, svěřenských fondů, nadací, vzájemných společností, holdingů a všech dalších a podobných stávajících nebo budoucích právních uspořádání;

c)  posouzení a případně získání informací o účelu a zamýšlené povaze obchodního vztahu;

d)  průběžné sledování obchodního vztahu včetně kontroly obchodů prováděných v průběhu daného vztahu, aby bylo zajištěno, že prováděné obchody jsou v souladu s tím, co instituce nebo osoba ví o klientovi, s jeho obchodním a rizikovým profilem včetně, je-li to třeba, zdrojů finančních prostředků a zajištění průběžné aktualizace příslušných dokumentů, údajů nebo informací. [pozm. návrh 76]

1a.  Povinné osoby jsou při provádění opatření uvedených v odst. 1 písm. a) a b) rovněž povinny ověřit, že každá osoba, která prohlašuje, že jedná jménem klienta, je k tomu oprávněna, a zjistit a ověřit totožnost této osoby. [pozm. návrh 77]

2.  Členské státy zajistí, aby povinné osoby uplatňovaly všechny požadavky na identifikaci a kontrolu klienta uvedené v odstavci 1, ale mohou určit rozsah takových opatření na základě posouzení míry rizika.

3.  Při posuzování rizika praní peněz a financování terorismu členské státy vyžadují, aby povinné osoby zohlednily přinejmenším proměnné uvedené v příloze I.

4.  Členské státy zajistí, aby povinné osoby byly schopny příslušným orgánům nebo orgánům stavovské samosprávy prokázat, že opatření jsou odpovídající s ohledem na identifikovaná rizika praní peněz a financování terorismu.

5.  V případě zprostředkovávání životního nebo jiného investičního pojištění členské státy zajistí, aby finanční instituce, spolu s opatřeními identifikace a kontroly vyžadovanými pro klienta a skutečného majitele, provedly následující opatření identifikace a kontroly klienta pro příjemce plnění ze životního pojištění a jiných investičně pojišťovacích strategií, jakmile jsou příjemci identifikováni nebo určeni:

a)  v případě příjemců, kteří jsou identifikováni jako konkrétně uvedené fyzické nebo právnické osoby nebo právní uspořádání, se uvede jméno osoby;

b)  v případě příjemců, kteří splňují určité charakteristiky nebo náleží do určité kategorie nebo jsou charakterizováni jinak, získají dostatek informací o uvedených příjemcích, aby si finanční instituce byla jista, že bude schopna zjistit totožnost příjemce v termínu výplaty plnění.

V obou případech uvedených v písmenech a) a b) prvního pododstavce proběhne ověření totožnosti příjemců v termínu výplaty plnění. V případě celkového nebo částečného postoupení životního nebo jiného investičního pojištění třetí osobě identifikují finanční instituce, které si jsou postoupení vědomy, skutečného majitele v době postoupení fyzické nebo právnické osobě nebo právnímu uspořádání, v jejichž prospěch plyne hodnota postoupeného pojištění.

Článek 12

1.  Členské státy vyžadují, aby ověření totožnosti klienta a skutečného majitele proběhlo před vznikem obchodního vztahu nebo realizací obchodu.

2.  Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy povolit, aby ověření totožnosti klienta a skutečného majitele bylo dokončeno během vzniku obchodního vztahu nebo během provádění obchodu u subjektů, na které se vztahují povinnosti uvedené v v čl. 2 odst. 1, a v každém případě v okamžiku výplaty případných výher, pokud je to nutné, aby nedošlo k přerušení běžného obchodování, a pokud riziko praní peněz a financování terorismu je malé. V takovém případě se tyto postupy dokončí co nejdříve po navázání prvního kontaktu. [pozm. návrh 78]

3.  Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou členské státy povolit otevření bankovního účtu, pokud existují odpovídající záruky, jež zajistí, že obchody prováděné klientem nebo jeho jménem se uskuteční teprve po úplném splnění odstavců 1 a 2.

4.  Členské státy vyžadují, aby dotyčná instituce nebo osoba v případě, kdy není schopna splnit čl. 11 odst. 1 písm. a), b) a c), neprovedla obchod prostřednictvím bankovního účtu, nenavázala obchodní vztah, neprovedla obchod a aby zvážila ukončení obchodního vztahu a podání oznámení o podezřelém obchodu finanční zpravodajské jednotce podle článku 32 ve vztahu ke klientovi.

Členské státy neuplatňují předchozí pododstavec na notáře, jiné samostatně výdělečně činné právníky, auditory, externí účetní a daňové poradce pouze v přesně vymezeném rozsahu, v němž se taková výjimka vztahuje na situace, kdy zjišťují právní postavení svého klienta nebo obhajují či zastupují tohoto klienta v soudním řízení nebo v souvislosti s takovým řízením, včetně poradenství ohledně zahájení nebo vyhnutí se řízení.

5.  Členské státy vyžadují, aby povinné osoby uplatňovaly postupy identifikace a kontroly klienta nejen na všechny nové klienty, ale také ve vhodnou dobu na stávající klienty na základě posouzení míry rizika, včetně doby, kdy se relevantní okolnosti klienta mění.

Oddíl 2

Zjednodušená identifikace klienta

Článek 13

1.  Pokud členský stát nebo povinná osoba určí oblasti s nižším rizikem, může tento členský stát povinným osobám povolit, aby uplatňovaly opatření v rámci zjednodušené identifikace klienta.

2.  Před použitím opatření zjednodušené identifikace klienta povinné osoby ověří, zda vztah s klientem nebo obchod představuje nižší stupeň rizika.

3.  Členské státy zajistí, aby povinné osoby dostatečně sledovaly obchody nebo obchodní vztahy, aby umožnily odhalit neobvyklé nebo podezřelé obchody.

Článek 14

Při posuzování rizik v oblasti praní peněz a financování terorismu vztahujících se na typy klientů, zemí nebo zeměpisných oblastí a konkrétních produktů, služeb, obchodů nebo distribučních kanálů, zohlední členské státy a povinné osoby minimálně faktory pro týkající se klientů a produktů, služeb, obchodů nebo distribučních kanálů coby případy s potenciálně nižším rizikem uvedené v příloze II. [pozm. návrh 80]

Článek 15

Orgán EBA, orgán EIOPA a orgán ESMA vydají do ...(35), pokyny pro příslušné orgány a povinné osoby uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 1 a 2 v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010, pokud jde o rizikové faktory, které je třeba zohlednit, a/nebo opatření, jež mají být přijata v případech, kterým odpovídají opatření zjednodušené identifikace klienta. Zvláště by se mělo přihlížet k povaze a velikosti obchodu a tam, kde je to vhodné a přiměřené, by měla být stanovena konkrétní opatření.. [pozm. návrh 81]

Oddíl 3

Zesílená kontrola klienta

Článek 16

1.  V případech uvedených v článcích 17 až 23 této směrnice a v jiných případech spojených s vyšším rizikem, které určí členské státy nebo povinné osoby, členské státy vyžadují, aby povinné osoby uplatňovaly opatření zesílené kontroly klienta s cílem odpovídajícím způsobem řídit a zmírnit uvedená rizika.

2.  Členské státy vyžadují, aby povinné osoby, pokud je to jen možné, zkoumaly pozadí a účel všech složitých, neobvykle velkých obchodů a všech neobvyklých typů obchodů, které nemají žádný zjevný ekonomický nebo zákonný účel nebo které představují daňový trestný čin ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. f). Zvláště se musí zvýšit míra a povaha sledování obchodního vztahu s cílem určit, zda jsou tyto obchody nebo činnosti neobvyklé nebo podezřelé. V případě, že povinná osoba zjistí takový neobvyklý nebo podezřelý obchod nebo činnost, neprodleně o tom informuje finanční zpravodajské jednotky všech členských států, kterých by se to mohlo týkat. [pozm. návrh 82]

3.  Při posuzování rizika praní peněz a financování terorismu zohlední členské státy a povinné osoby alespoň faktory pro týkající se klientů a produktů, služeb, obchodů nebo distribučních kanálů coby případy s potenciálně vyšším rizikem uvedené v příloze III. [pozm. návrh 83]

4.  Orgán EBA, orgán EIOPA a orgán ESMA vydají do ...(36) pokyny pro příslušné orgány a povinné osoby uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 1 a 2 v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010, pokud jde o rizikové faktory, které je třeba zohlednit, a/nebo opatření, jež mají být přijata v případech, kdy je nutné použít opatření zesílené kontroly klienta. [pozm. návrh 84]

Článek 17

Pokud jde o přeshraniční korespondenční bankovní vztahy s respondenčními institucemi ze třetích zemí, členské státy kromě opatření v rámci zesílené kontroly klienta, jak je stanoveno v článku 11, po svých úvěrových institucích vyžadují, aby:

a)  shromáždily dostatek informací o respondenční instituci, aby plně porozuměly povaze podnikání respondenční instituce a z veřejně dostupných informací zjistily, jakou má instituce pověst a jak kvalitní je dozor nad ní;

b)  zhodnotily kontroly prováděné respondenční institucí s ohledem na boj proti praní peněz a financování terorismu;

c)  získaly souhlas vrcholného vedení předtím, než navážou nové korespondenční bankovní vztahy;

d)  zdokumentovaly příslušné odpovědnosti každé instituce;

e)  ujistily se s ohledem na platby prostřednictvím účtů, že respondenční úvěrová instituce ověřila totožnost klientů, kteří mají přímý přístup k účtům korespondenta, a prováděla jejich průběžnou identifikaci a kontrolu, a že na vyžádání je korespondenční instituci schopna poskytnout relevantní údaje o identifikaci a kontrole klienta.

Článek 18

Pokud jde o obchody nebo obchodní vztahy se zahraničními politicky exponovanými osobami, členské státy kromě opatření v rámci identifikace a kontroly klienta stanovených v článku 11 po povinných osobách vyžadují, aby:

a)  měly náležité postupy založené na posouzení rizik, aby bylo možné zjistit, zda klient nebo skutečný majitel klienta je takovou osobou;

b)  získaly souhlas vrcholného vedení k navázání nebo rozvoji obchodních vztahů s takovými klienty;

c)  učinily adekvátní opatření s cílem zjistit zdroj majetku a zdroj finančních prostředků, které figurují v obchodním vztahu nebo obchodu;

d)  prováděly zesílenou průběžnou kontrolu obchodního vztahu.

Článek 19

Pokud jde o obchody nebo obchodní vztahy s domácími politicky exponovanými osobami nebo osobou, která je nebo byla pověřena významnou funkcí mezinárodní organizací, členské státy kromě opatření v rámci identifikace a kontroly klienta, jak je stanoveno v článku 11, po povinných osobách vyžadují, aby:

a)  měly náležité postupy založené na posouzení rizik, aby bylo možné zjistit, zda klient nebo skutečný majitel klienta je takovou osobou;

b)  v případech, kdy jsou obchodní vztahy s takovými osobami spojeny s vyšším rizikem, uplatňovaly opatření podle čl. 18 písm. b), c) a d).

Článek 19a

Komise ve spolupráci s členskými státy a mezinárodními organizacemi vypracuje seznam domácích politicky exponovaných osob a osob majících bydliště v některém členském státě, jež jsou nebo byly pověřeny významnou funkcí v mezinárodní organizaci. K tomuto seznamu mají přístup příslušné orgány a povinné osoby.

Komise dotyčné osoby vyrozumí o tom, že byly na seznam zařazeny nebo z něj byly vymazány.

Požadavky stanovené v tomto článku neosvobozují povinné osoby od jejich povinnosti provádět identifikaci a kontrolu klientů; povinné osoby při plnění těchto povinností nespoléhají pouze na tyto informace a nepovažují je za dostačující.

Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby zabránily obchodování s informacemi pro komerční účely o zahraničních politicky exponovaných osobách, domácích politicky exponovaných osobách nebo osobách, jež jsou nebo byly pověřeny významnou funkcí v mezinárodní organizaci . [pozm. návrh 85]

Článek 20

Povinné osoby přijmou náležitá opatření v souladu s přístupem založeným na posouzení rizik s cílem zjistit, zda příjemci plnění ze životního pojištění nebo jiného investičního pojištění a/nebo, je-li to vyžadováno, skutečný majitel příjemce, jsou politicky exponované osoby. Tato opatření se přijmou nejpozději v termínu výplaty nebo v době celkového nebo částečného postoupení pojištění. Pokud je identifikováno vyšší riziko, členské státy kromě obvyklých opatření identifikace a kontroly klienta vyžadují, aby povinné osoby: [pozm. návrh 86]

a)  informovaly vrcholné vedení dříve, než je plnění vyplaceno;

b)  provedly zesílenou kontrolu celkového obchodního vztahu s pojistníkem.

Článek 21

Opatření podle článků 18, 19 a 20, ale ne ta uvedená v článku 19a se rovněž použijí na rodinné příslušníky nebo osoby, které jsou takovým zahraničních či domácím politicky exponovaným osobám průkazně blízké takových politicky exponovaných osob. [pozm. návrh 87]

Článek 22

Pokud osoba uvedená v článcích 18, 19 a 20 přestala být zahraniční politicky exponovanou osobou, domácí politicky exponovanou osobou nebo osobou, která je nebo byla pověřena významnou funkcí v mezinárodní organizaci, povinné osoby musí zvážit další riziko představované touto osobou a uplatnit taková odpovídající a na riziku založená opatření, dokud se nemá za to, že tato osoba již nepředstavuje žádné další riziko. Tato doba nesmí být kratší než 18 12 měsíců. [pozm. návrh 88]

Článek 23

1.  Členské státy zakáží úvěrovým institucím, aby vstupovaly do korespondenčního bankovního vztahu s bankou bez fyzické přítomnosti nebo aby v takovém vztahu pokračovaly, a vyžadují, aby úvěrové instituce přijaly odpovídající opatření s cílem zajistit, aby nevstupovaly do korespondenčního bankovního vztahu s bankou, o níž je známo, že umožňuje využívání svých účtů bankou bez fyzické přítomnosti, nebo aby v takovém vztahu nepokračovaly.

2.  Pro účely odstavce 1 se „bankou bez fyzické přítomnosti“ (tzv. „shell bank“) rozumí úvěrová instituce nebo instituce zabývající se rovnocennou činností, zapsaná do obchodního rejstříku v zemi, v níž není fyzicky přítomna, včetně svého skutečného vedení, a která není přičleněna k žádné regulované finanční skupině.

Oddíl 4

Plnění třetími osobami

Článek 24

Členské státy mohou dovolit, aby se povinné osoby při plnění požadavků stanovených v čl. 11 odst. 1 písm. a), b) a c) spoléhaly na třetí osoby. Konečná odpovědnost za splnění uvedených požadavků však zůstává na povinné osobě, jež se spoléhá na třetí osobu. Členské státy dále zajistí, aby jakákoli z těchto třetích stran nesla rovněž odpovědnost za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice. [pozm. návrh 89]

Článek 25

1.  Pro účely tohoto oddílu se „třetími osobami“ rozumí:

a)  povinné osoby, které jsou uvedeny v článku 2; nebo

b)  jiné instituce a osoby, které se nacházejí v členských státech nebo třetí zemi, jež uplatňují požadavky v rámci identifikace a kontroly klienta a požadavky na vedení záznamů, které jsou rovnocenné požadavkům stanoveným touto směrnicí a jejich dodržování požadavků této směrnice je předmětem dozoru podle kapitoly VI oddílu 2.

2.  Členské státy Komise zohlední dostupné informace o úrovni zeměpisného rizika při rozhodování, zda třetí země splňuje podmínky stanovené v odstavci 1, a informují ostatní informuje členské státy, Komisi povinné osoby, orgán EBA, orgán EIOPA a orgán ESMA v rozsahu, který je relevantní pro účely této směrnice, a v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010 o případech, kdy se domnívají domnívá, že některá třetí země splňuje tyto podmínky.

2a.  Komise předloží seznam jurisdikcí, jejichž opatření proti praní peněz jsou rovnocenná ustanovením této směrnice a dalším souvisejícím pravidlům a předpisům Unie.

2b.  Seznam uvedený v odstavci 2a je pravidelně podrobován přezkumu a aktualizován v souladu s informacemi obdrženými od členských států podle odstavce 2. [pozm. návrh 90]

Článek 26

1.  Členské státy zajistí, aby povinné osoby získaly od třetí osoby, na niž se spoléhají, nezbytné informace týkající se požadavků uvedených v čl. 11 odst. 1 písm. a), b) a c).

2.  Členské státy zajistí, aby povinné osoby, které o klientovi obdrží reference, podnikly odpovídající kroky, aby zajistily, že příslušné kopie identifikačních a ověřovacích údajů a další příslušná dokumentace o totožnosti klienta nebo skutečného majitele jsou na vyžádání neprodleně předány třetí osobou.

Článek 27

1.  Členské státy zajistí, aby domovský příslušný orgán (pro strategii na úrovni skupiny a kontroly) a hostitelský příslušný orgán (u poboček a dceřiných společností), mohl zvážit možnost, aby povinná osoba uplatnila opatření uvedená v čl. 25 odst. 1 a článku 26 prostřednictvím svého programu pro skupiny, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)  povinná osoba se spoléhá na informace poskytnuté třetí osobou, která je součástí stejné skupiny;

b)  uvedená skupina uplatňuje opatření identifikace a kontroly klienta, pravidla pro vedení záznamů a pro programy proti praní peněz a financování terorismu v souladu s touto směrnicí nebo rovnocennými pravidly;

c)  účinná realizace požadavků uvedených v písmeni b) podléhá dozoru na úrovni skupiny, který provádí domovský příslušný orgán ve spolupráci s hostitelskými příslušnými orgány. [pozm. návrh 91]

1a.  Orgány EBA, EIOPA a ESMA vydají do ...(37) pokyny pro uplatňování režimu dozoru příslušnými orgány v daných členských státech u skupinových subjektů s cílem zajistit ucelený a účinný dozor na úrovni skupiny. [pozm. návrh 92]

Článek 28

Tento oddíl se nevztahuje na vztahy s externími poskytovateli služeb nebo s agenturami, u nichž má být na základě smluvního uspořádání externí poskytovatel služby nebo agent považován za součást povinné osoby.

KAPITOLA III

INFORMACE O SKUTEČNÉM VLASTNICTVÍ

Článek 29

1.  Členské státy zajistí, aby společnosti a další právnické osoby, včetně svěřenských fondů nebo subjektů se strukturou či funkcí podobnou svěřenským fondům, nadací, holdingů a všech dalších z hlediska struktury či funkce podobných stávajících nebo budoucích právních uspořádání se sídlem na jejich území, do jejich území začleněných nebo řídících se jejich právem, získaly, a měly a předávaly do veřejného centrálního rejstříku, obchodního rejstříku nebo rejstříku společností na jejich území adekvátní, přesné a aktuální informace o sobě a svém skutečném vlastnictví v okamžiku svého zřízení, stejně jako veškeré změny těchto údajů.

1a.  V rejstříku jsou uvedeny přinejmenším informace, jež jsou nezbytné k jasné identifikaci společnosti a jejího skutečného majitele, konkrétně název subjektu, číslo, jeho právní forma a status, doklad o založení, adresa sídla (a hlavního místa podnikání, pokud se liší od adresy sídla), základní vnitřní předpisy (např. ty obsažené v memorandu a stanovách), seznam ředitelů (včetně jejich státní příslušnosti a data narození) a informace o akcionářích / skutečných majitelích, jako jsou např. jména, data narození, státní příslušnost nebo jurisdikce založení, kontaktní údaje, počet akcií, kategorie akcií (včetně povahy souvisejících hlasovacích práv) a případně rozsah vlastnického podílu nebo kontroly.

Požadavky stanovené v tomto článku neosvobozují povinné osoby od jejich povinnosti provádět identifikaci a kontrolu klientů a povinné osoby za účelem plnění těchto povinností nespoléhají pouze na tyto informace a nepovažují je za dostačující.

1b.  Pokud jde o svěřenské fondy nebo jiné typy právních subjektů a právních uspořádání, stávajících či budoucích, s podobnou strukturou nebo funkcí, tyto informace zahrnují údaje o totožnosti zakladatele, správce (správců), (případně) ochránce obmyšlených nebo kategorie obmyšlených a kterékoli další fyzické osoby vykonávající faktickou kontrolu svěřenského fondu. Členské státy zajistí, aby správci o svém postavení informovali povinné osoby, pokud v roli správce navazují obchodní vztah nebo provádějí příležitostný obchod překračující prahovou hodnotu stanovenou v čl. 10 písm. b), c) a d). Získané informace by měly obsahovat datum narození a státní příslušnost všech osob. Členské státy při zveřejňování svěřenské listiny a listin přání (tzv. letter of wishes) důsledně posuzují rizika a v případě nutnosti zajistí, aby byly informace poskytnuty příslušným orgánům, zejména finančním zpravodajským jednotkám, a povinným osobám, přičemž dbají na ochranu osobních informací.

2.  Členské státy zajistí, aby informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku byly včas k dispozici příslušným orgánům a povinným osobám. Informace uvedené v odstavcích 1, 1a a 1b tohoto článku jsou včas přístupné příslušným orgánům, zejména finančním zpravodajským jednotkám, a povinným osobám všech členských států. Členské státy zpřístupní veřejnosti rejstříky uvedené v odstavci 1 poté, co určí totožnost osoby, která má zájem o přístup k informacím prostřednictvím základní elektronické registrace. Informace jsou všeobecně dostupné on-line v otevřeném a zabezpečeném datovém formátu v souladu s předpisy pro ochranu údajů, zejména pokud jde o účinnou ochranu práva subjektu údajů na přístup k osobním údajům a na opravu nebo výmaz nepřesných údajů. Poplatky za získání informací nepřevyšují administrativní náklady s tímto spojené. Jakékoliv změny zveřejněných informací jsou v rejstříku neprodleně a jasně uvedeny, v každém případě však do 30 dnů.

Rejstřík společností uvedený v odstavci 1 tohoto článku se propojí prostřednictvím evropské platformy, portálu a případných dalších přístupových míst, které členské státy zřídí v souladu se směrnicí 2012/17/EU. Členské státy s podporou Komise zajistí, aby jejich rejstříky byly interoperabilní v rámci systému propojení rejstříků prostřednictvím evropské platformy.

2a.  Komise ve spolupráci s členskými státy rychle, konstruktivně a účinně usiluje o navázání ?spolupráce s třetími zeměmi s cílem podporovat zřizování rovnocenných centrálních rejstříků, jež budou obsahovat informace o skutečném vlastnictví, a zveřejňování informací uvedených v odstavcích 1 a 1a tohoto článku v jejich zemích.

Upřednostní se třetí země, v nichž se nachází značný počet podnikových subjektů či právnických osob, včetně svěřenských fondů, nadací, holdingů a všech ostatních subjektů, které jsou podobné z hlediska struktury nebo funkce a které jsou držiteli akcií formou přímého vlastnictví podle čl. 3 odst. 5 ve firemních subjektech či právnických osobách usazených v Unii.

2b.  Členské státy stanoví systém účinných, přiměřených a odrazujících sankcí pro fyzické nebo právnické osoby za porušování vnitrostátních předpisů přijatých na základě tohoto článku a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění toho, aby tyto sankce byly uplatňovány. Pro účely tohoto článku zavedou členské státy účinná opatření proti zneužívání s cílem zamezit zneužití na základě akcií na doručitele a opčních akcií na doručitele.

2c.  Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do ...(38) zprávu o uplatňování a způsobu fungování požadavků podle tohoto článku, k níž případně připojí legislativní návrh. [pozm. návrh 93]

Článek 30

1.  Členské státy zajistí, aby správci jakéhokoli výslovně zřízeného svěřenského fondu, který se řídí jejich právem, získali a měli adekvátní, přesné a aktuální informace o skutečném vlastnictví, pokud jde o svěřenský fond. Tyto informace zahrnují údaje o totožnosti zakladatele, správce (správců), případně ochránce obmyšlených nebo kategorie obmyšlených, a kterékoli další fyzické osoby vykonávající faktickou kontrolu svěřenského fondu.

2.  Členské státy zajistí, aby správci o svém postavení informovali povinné osoby, pokud v roli správce navazují obchodní vztah nebo provádějí příležitostný obchod překračující výši prahové hodnoty stanovené v čl. 10 písm. b), c) a d).

3.  Členské státy zajistí, aby informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku byly včas k dispozici příslušným orgánům a povinným osobám.

4.  Členské státy zajistí, aby se opatření odpovídající těm, která jsou uvedena v odstavcích 1, 2 a 3, vztahovala na ostatní typy právnických osob a právních ujednání s podobnou strukturou a funkcí jako svěřenské fondy. [pozm. návrh 94]

KAPITOLA IV

OZNAMOVACÍ POVINNOST

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 31

1.  Každý členský stát zřídí finanční zpravodajskou jednotku k předcházení, odhalování a vyšetřování praní peněz a financování terorismu.

1a.  Osoby uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. a), b) a d) informují finanční zpravodajskou jednotku nebo vhodný orgán stavovské samosprávy příslušné profese, jak je uvedeno v čl. 33 odst. 1, pokud mají podezření nebo mají náležité důvody se domnívat, že jejich služby jsou zneužívány pro účely trestné činnosti. [pozm. návrh 95]

2.  Členské státy písemně sdělí Komisi název a adresu příslušných finančních zpravodajských jednotek.

3.  Tato finanční zpravodajská jednotka se zřídí jako provozně nezávislá a samostatná ústřední jednotka na vnitrostátní úrovni. Je odpovědná za příjem, a analýzu zpráv o podezřelých obchodech a dalších předávání informací týkajících se příslušným orgánům (a v povoleném rozsahu má právo je vyžadovat) a poskytování informací, které se týkají možného praní peněz, nebo souvisejících predikativních trestných činů nebo možného financování terorismu. nebo které jsou vyžadovány vnitrostátními právními a správními předpisy. Finanční zpravodajská jednotka je odpovědná za předávání výsledků své analýzy všem příslušným orgánům, existují-li důvody k podezření z praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů nebo možného financování terorismu. Dostává další důležité informace od povinných osob pro uvedené účely. K plnění svých úkolů obdrží finanční zpravodajská jednotka odpovídající finanční, technické a lidské zdroje. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajská jednotka nebyla vystavena zbytečným zásahům. [pozm. návrh 96]

4.  Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajská jednotka měla včasný, přímý nebo nepřímý přístup k informacím z oblasti finanční, správní a z oblasti trestního řízení, které potřebuje k řádnému plnění svých úkolů. Kromě toho finanční zpravodajské jednotky odpovídají na žádosti o informace ze strany donucovacích orgánů ve svém členském státě, s výjimkou případů, kdy se dá věcně předpokládat, že poskytnutí takových informací by mělo negativní dopad na probíhající vyšetřování nebo analýzy, nebo, ve výjimečných případech, kdy by poskytnutí informací bylo zjevně nepřiměřené vůči oprávněným zájmům fyzické nebo právnické osoby nebo irelevantní s ohledem na účely, pro které byla žádost podána. Obdrží-li finanční zpravodajská jednotka takovou žádost, měla by se sama rozhodnout, zda analýzu nebo předání informací donucovacímu orgánu, který o ně požádal, provede. Členské státy vyžadují, aby donucovací orgány poskytovaly finanční zpravodajské jednotce zpětnou vazbu o využívání poskytovaných informací. [pozm. návrh 97]

5.  Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajská jednotka byla oprávněna přijmout okamžitá opatření buď přímo, nebo nepřímo, pokud existuje podezření, že obchod souvisí s praním peněz nebo financováním terorismu, pozastavit nebo odejmout souhlas s uskutečněním obchodu, aby bylo možné obchod analyzovat a potvrdit podezření.

6.  Analytická role finanční zpravodajské jednotky spočívá v operační analýze, která se zaměřuje na jednotlivé případy a konkrétní cíle, a ve strategické analýze, jež se zabývá trendy a způsoby praní peněz a financování terorismu.

Článek 32

1.  Členské státy vyžadují, aby povinné osoby, a případně jejich ředitelé a zaměstnanci, plně spolupracovali tak, že neprodleně:

a)  z vlastní iniciativy informují finanční zpravodajskou jednotku, pokud instituce nebo osoba, na kterou se vztahuje tato směrnice, ví, má podezření nebo má náležité důvody se domnívat, že finanční prostředky jsou výnosy z trestné činnosti nebo mají souvislost s financováním terorismu, a v takových případech neprodleně reagují na žádosti ze strany finanční zpravodajské jednotky o další informace;

b)  finanční zpravodajské jednotce na její žádost poskytnou všechny potřebné informace, a to v souladu s postupy stanovenými příslušnými právními předpisy.

2.  Informace podle odstavce 1 tohoto článku se předají finanční zpravodajské jednotce členského státu, na jehož území se instituce nebo osoba předávající tyto informace nachází, a finanční zpravodajské jednotce členského státu, v němž má povinná osoba sídlo. Tyto informace předává osoba nebo osoby určené podle  v čl. 8 odst. 4. [pozm. návrh 98]

Článek 33

1.  Odchylně od čl. 32 odst. 1 mohou členské státy v případě osob uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. a), b), a d) a e) a profesí a kategorií podniků uvedených v článku 4 určit příslušný orgán stavovské samosprávy příslušné profese jako orgán, kterému mají být poskytnuty informace uvedené v čl. 32 odst. 1.

Členský stát zajistí za všech okolností prostředky a způsoby, jak zachovat služební tajemství, důvěrnost a ochranu soukromí. [pozm. návrh 99]

Aniž je dotčen odstavec 2, v případech uvedených v prvním pododstavci předá určený orgán stavovské samosprávy informace neprodleně a v úplném rozsahu finanční zpravodajské jednotce.

2.  Členské státy neuplatňují povinnosti stanovené v čl. 32 odst. 1 na notáře, jiné samostatně výdělečně činné právníky, auditory, externí účetní a daňové poradce pouze v přesně vymezeném rozsahu, v němž se taková výjimka vztahuje na informace, jež příslušníci těchto profesí obdrží od svého klienta nebo které o klientovi získají během zjišťování jeho právního postavení, během jeho obhajoby nebo zastupování v soudním řízení nebo v souvislosti s takovým řízením, včetně poradenství ohledně zahájení soudního řízení nebo vyhnutí se soudnímu řízení, ať jsou takovéto informace obdrženy nebo získány před tímto řízením, během něj nebo po něm.

Článek 34

1.  Členské státy vyžadují, aby se povinné osoby zdržely provádění obchodů, o nichž vědí nebo u nichž mají podezření, že souvisejí s praním peněz nebo financováním terorismu, dokud neučiní nezbytné kroky v souladu s čl. 32 odst. 1 písm. a).

V souladu s vnitrostátními právem je možné vydat příkaz k neprovedení obchodu.

2.  Je-li podezření, že obchod vede k praní peněz nebo financování terorismu, a pokud se jeho provedení nelze takto zdržet nebo by takové zdržení pravděpodobně zmařilo úsilí o stíhání příjemce výnosů z operace podezřelé z praní peněz nebo financování terorismu, vyrozumí dotyčné povinné osoby finanční zpravodajskou jednotku okamžitě po jeho provedení.

Článek 35

1.  Členské státy zajistí, aby v případě, kdy příslušné orgány podle článku 45 odhalí během kontrol prováděných u povinných osob nebo jakýmkoliv jiným způsobem skutečnosti, které by mohly souviset s praním peněz nebo financováním terorismu, tyto orgány neprodleně informovaly finanční zpravodajskou jednotku.

2.  Členské státy zajistí, aby orgány dohledu zmocněné právními nebo správními předpisy k dozoru nad burzou, devizovým trhem a trhem s finančními deriváty informovaly finanční zpravodajskou jednotku, jestliže odhalí skutečnosti, které by mohly souviset s praním peněz nebo financováním terorismu.

Článek 36

Sdělení informací provedené v dobré víře povinnou osobou nebo zaměstnancem či ředitelem takové povinné osoby v souladu s články 32 a 33 se nepovažuje za porušení jakéhokoli omezení sdělovat informace uloženého smlouvou nebo právními či správními předpisy a nezakládá jakoukoli odpovědnost dotyčné povinné osoby nebo jejích ředitelů či zaměstnanců.

Článek 37

Členské státy přijmou veškerá odpovídající opatření zajistí, aby zaměstnance jednotlivci, a to i zaměstnanci a zástupci povinné osoby, kteří podávají oznámení o podezření na praní peněz nebo financování terorismu buď interně, nebo finanční zpravodajské jednotce, ochránily byly náležitě chráněni před hrozbami nebo nepřátelským jednáním, nepříznivým zacházením a nepříznivými následky, zejména před nepříznivým nebo diskriminačním jednáním v zaměstnání. Členské státy takovým osobám zaručí bezplatnou právní pomoc a zajistí bezpečné komunikační kanály, kde mohou oznámit své podezření z praní peněz nebo financování terorismu. Tyto kanály zajistí, aby byla totožnost osob poskytujících informace známa pouze evropským orgánům dohledu nebo finanční zpravodajské jednotce. Členské státy zajistí odpovídající programy náležité ochrany svědků. [pozm. návrh 100]

Oddíl 2

Zákaz sdělovat informace

Článek 38

1.  Povinné osoby a jejich ředitelé a zaměstnanci nesdělí dotyčnému klientovi ani jiným třetím osobám skutečnost, že informace byly v souladu s články 32 a 33 předány finanční zpravodajské jednotce, ani že se provádí nebo může být provedeno šetření týkající se praní peněz nebo financování terorismu.

2.  Zákaz uvedený v odstavci 1 nezahrnuje sdělování informací příslušným orgánům členských zemí, včetně orgánů stavovské samosprávy, orgánů pro ochranu údajů, nebo sdělování informací pro účely vyšetřování trestného činu. [pozm. návrh 101]

3.  Zákaz uvedený v odstavci 1 nebrání sdělování informací mezi institucemi členských států nebo ze třetích zemí, které ukládají požadavky rovnocenné s požadavky této směrnice, pokud náleží do stejné skupiny.

4.  Zákaz uvedený v odstavci 1 nebrání sdělování informací mezi osobami uvedenými v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. a) a b) z členských států nebo třetích zemí, které ukládají požadavky rovnocenné s požadavky této směrnice, pokud tyto osoby vykonávají svou profesní činnost, jako zaměstnanci nebo jinak, v rámci téže právnické osoby nebo téže sítě.

Pro účely prvního pododstavce se „sítí“ rozumí širší struktura, k níž osoba patří a která má společné vlastnictví, společné vedení, normy, metody nebo společnou kontrolu dodržování předpisů. [pozm. návrh 102]

5.  U právnických nebo fyzických osob uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 1, 2 a bodě 3 písm. a) a b) nebrání zákaz uvedený v odstavci 1 tohoto článku v případech, které se týkají stejného klienta a stejného obchodu a na němž se podílí dvě nebo více institucí nebo osob, sdělování informací mezi dotyčnými institucemi nebo osobami, pokud se nacházejí v členském státě nebo třetí zemi, která ukládá požadavky rovnocenné s požadavky této směrnice, a pokud jsou ze stejné profesní kategorie a vztahují se na ně povinnosti profesní mlčenlivosti a ochrany osobních údajů.

5a.  Pro účely tohoto článku požadavky třetí země rovnocenné s požadavky této směrnice zahrnují předpisy v oblasti ochrany údajů. [pozm. návrh 103]

6.  Pokud se osoby uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. a) a b) snaží odradit klienta od zapojení do nezákonné činnosti, nepovažuje se jejich jednání za sdělení informací ve smyslu odstavce 1.

KAPITOLA V

OCHRANA ÚDAJŮ, VEDENÍ ZÁZNAMŮ A STATISTICKÉ ÚDAJE [pozm. návrh 104]

Článek 39

1.  Členské státy vyžadují, aby povinné osoby uchovávaly následující dokumenty a informace v souladu s vnitrostátními právními předpisy za účelem předcházení, odhalování a vyšetřování možného praní peněz nebo financování terorismu ze strany finanční zpravodajské jednotky nebo jiného příslušného orgánu:

a)  v případě identifikace a kontroly klienta kopii požadovaného dokladu nebo údaje o něm, a to po dobu pěti let od zániku jejich obchodního vztahu s klientem nebo ode dne příležitostného obchodu. Po uplynutí dané doby uchovávání se osobní údaje vymažou, pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví jinak, přičemž uvádějí, za jakých okolností povinné osoby smí nebo musí údaje dále uchovávat. Členské státy mohou umožnit nebo vyžadovat další uchovávání, pouze pokud je to nutné pro předcházení, odhalování nebo vyšetřování praní peněz a financování terorismu a pokud je prodloužení doby uchovávání údajů v každém jednotlivém případě odůvodněné. Maximální doba prodloužení doby uchovávání po zániku obchodního vztahu nesmí být delší než deset let je dalších pět let;

b)  v případě obchodních vztahů a obchodů další doklady a záznamy skládající se z originálů dokumentů nebo kopií přípustných pro účely soudního řízení podle platných vnitrostátních právních přepisů, a to po dobu pěti let buď od uskutečnění obchodů, nebo zániku obchodního vztahu podle toho, které období je kratší. Po uplynutí dané doby uchovávání se osobní údaje vymažou, pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví jinak, přičemž uvádějí, za jakých okolností povinné osoby mohou nebo musí údaje dále uchovávat. Členské státy mohou umožnit nebo vyžadovat další uchovávání, pouze pokud je to nutné pro předcházení, odhalování nebo vyšetřování praní peněz a financování terorismu a pokud je prodloužení doby uchovávání údajů v každém jednotlivém případě odůvodněné. Maximální doba prodloužení doby uchovávání buď po uskutečnění obchodů, nebo po zániku obchodního vztahu nesmí být delší než deset let podle toho, které období skončí dříve je dalších pět let.

2.   Žádný z uchovávaných údajů se nepoužije pro jiný než původní/ účel a za žádných okolností nesmí být použit ke komerčním účelům. [pozm. návrh 105]

Článek 39a

1.  Pokud jde o zpracování osobních údajů členskými státy v rámci této směrnice, použijí se ustanovení směrnice 95/46/ES. Pokud jde o zpracování osobních údajů evropskými orgány dohledu, použijí se ustanovení nařízení (ES) č. 45/2001. Shromažďování, zpracovávání a předávání informací pro účely boje proti praní peněz se považuje za veřejný zájem podle těchto právních aktů.

2.  Osobní údaje se zpracovávají na základě této směrnice výlučně pro účely předcházení praní peněz a financování terorismu. Před navázáním obchodního vztahu informují povinné osoby nové klienty o možném použití osobních údajů za účelem předcházení praní peněz. Kategorie obsahující citlivé údaje se zpracovávají v souladu se směrnicí 95/46/ES.

3.  Zpracovávání shromážděných údajů na základě této směrnice pro obchodní účely se zakazuje.

4.  Dotyčná osoba, které povinná osoba nebo příslušný orgán odmítly poskytnout informace o zpracování jejích údajů, má právo obrátit se ve věci ověření, přístupu, oprav či výmazu svých osobních údajů na příslušný orgán pro ochranu údajů a rovněž dát podnět k zahájení soudního řízení.

5.  Přístup dotčené osoby k informacím obsaženým v oznámení podezřelého obchodu, je zakázán. Zákaz uvedený v tomto odstavci nezahrnuje sdělení informací orgánům pro ochranu údajů.

6.  Členské státy vyžadují, aby povinné osoby a příslušné orgány uznaly účinné pravomoce orgánů pro ochranu údajů podle směrnice 95/46/ES, pokud jde o bezpečné zpracovávání osobních údajů a jejich přesnost, a aby je dodržovaly, na základě moci úřední nebo na základě stížnosti dotyčné osoby. [pozm. návrh 106]

Článek 40

-1.  Členské státy mají vnitrostátní a centralizované systémy, které jim umožňují ve vhodnou dobu rozpoznat, zda fyzické nebo právnické osoby mají nebo kontrolují bankovní účty u finančních institucí na jejich území.

-1a.  Členské státy mají rovněž systémy, které umožňují, aby příslušné orgány měly mechanismy, jimiž identifikují zboží, aniž by předem upozorňovaly majitele.

1.  Členské státy vyžadují, aby jejich povinné osoby měly k dispozici systémy, které jim v souladu s vnitrostátním právem umožní úplně a rychle zodpovědět dotazy finanční zpravodajské jednotky nebo jiných orgánů, zda udržují nebo v předchozích pěti letech udržovaly obchodní vztah s konkrétními fyzickými nebo právnickými osobami, a o povaze tohoto vztahu, a to prostřednictvím zabezpečených kanálů a způsobem, který zajistí důvěrnou povahu dotazů. [pozm. návrh 107]

Článek 40a

Shromažďování, zpracovávání a předávání informací pro účely boje proti praní peněz se považuje za věc veřejného zájmu podle směrnice 95/46/ES. [pozm. návrh 108]

Článek 41

1.  Členské státy pro účely přípravy vnitrostátního posouzení rizik podle článku 7 zajistí, aby byly schopny přezkoumávat účinnost svých systémů pro boj proti praní peněz nebo financování terorismu, a to vedením komplexní statistiky o záležitostech, které jsou relevantní pro účinnost takových systémů.

2.  Statistika uvedená v odstavci 1 obsahuje:

a)  údaje o velikosti a významu různých odvětví, která spadají do oblasti působnosti této směrnice, včetně počtu právnických a fyzických osob, jakož i hospodářského významu každého odvětví.

b)  údaje vypovídající o počtu oznámení, vyšetřování a soudních případů na vnitrostátní úrovni v rámci boje proti praní peněz a financování terorismu, včetně počtu oznámení podezřelých obchodů učiněných u finanční zpravodajské jednotky, o opatřeních přijatých v návaznosti na tato hlášení a v souhrnu ročně počet vyšetřovaných případů, počet stíhaných osob, počet osob odsouzených za praní peněz nebo financování terorismu a hodnotu majetku, vyjádřenou v eurech, který byl zmrazen, zadržen nebo odňat.

(ba)  údaje vypovídající o počtu a procentním podílu oznámení, která vedla k dalšímu vyšetřování, společně s výroční zprávou pro povinné instituce podrobně popisující užitečnost oznámení, které předložily, a následná opatření. [pozm. návrh 109]

(bb)  údaje uvádějící počet přeshraničních žádostí o informace, které finanční zpravodajská jednotka předložila, obdržela, zamítla a kterým plně či částečně vyšla vstříc. [pozm. návrh 110]

3.  Členské státy zajistí, aby byl celkový přehled jejich statistických zpráv zveřejněn a Komisi předají statistiku uvedenou v odstavci 2.

KAPITOLA VI

STRATEGIE, POSTUPY A DOZOR

Oddíl 1

Vnitřní postupy, školení a zpětná vazba

Článek 42

1.  Členské státy vyžadují, aby povinné osoby, které jsou součástí skupiny, zavedly strategie a postupy v rámci skupiny, včetně postupů ochrany údajů a strategií a postupů pro sdílení informací v rámci skupiny pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Uvedené strategie a postupy se účinně zavedou v pobočkách a většinově vlastněných dceřiných společnostech v členských státech a třetích zemích.

2.  Pokud povinné osoby mají pobočky nebo většinově vlastněné dceřiné společnosti ve třetích zemích, kde jsou minimální požadavky týkající se boje proti praní peněz a financování terorismu méně přísné než požadavky členského státu, členské státy zajistí, aby pobočky a většinově vlastněné dceřiné společnosti ve třetí zemi uplatňovaly požadavky členského státu, včetně ochrany údajů, v rozsahu, který právní a správní předpisy třetí země umožňují.

3.  Členské státy, orgán EBA, orgán EIOPA a orgán ESMA se vzájemně informují o případech, kdy právní předpisy třetí země nedovolují použití opatření vyžadovaných podle odstavce 1 a bylo by možné usilovat o řešení pomocí koordinované činnosti.

4.  Členské státy vyžadují, aby v případech, kdy právní předpisy třetí země nedovolují použití opatření požadovaných podle odst. 1 prvního pododstavce, přijaly povinné osoby další opatření k účinnému řešení rizika praní peněz nebo financování terorismu a informovaly své vnitrostátní orgány dohledu. Nedostačují-li další opatření, příslušné orgány v domovské zemi zváží další opatření v oblasti dozoru, včetně toho, že případně finanční skupinu požádají, aby ukončila své působení v hostitelské zemi.

5.  Orgán EBA, orgán EIOPA a orgán ESMA vypracují návrhy regulačních technických norem upřesňující další opatření uvedená v odstavci 4 tohoto článku a minimální opatření, která povinné osoby uvedené v čl. 2 odst. 1 bodu 1 a 2 přijmou, pokud právní předpisy třetí země nedovolují použití opatření vyžadovaných podle odstavců 1 a 2 tohoto článku.

Orgán EBA, orgán EIOPA a orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ...(39). [pozm. návrh 111]

6.  Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v odstavci 5 v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010.

7.  Členské státy zajistí, aby sdílení informací v rámci skupiny bylo možné za předpokladu, že nenaruší vyšetřování nebo analýzu možného praní peněz nebo financování terorismu prováděné finanční zpravodajskou jednotkou nebo jiným příslušným orgánům v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

8.  Členské státy mohou požadovat, aby vydavatelé elektronických peněz ve smyslu článku 2 odst. 3 směrnice 2009/110/ES a poskytovatelé platebních služeb ve smyslu článku 4 odst. 9 směrnice 2007/64/ES usazeni na jejich území, jejichž sídlo se nachází v jiném členském státě nebo mimo Unii, určili ústřední kontaktní místo na jejich území s cílem dohlížet na dodržování předpisů pro boj proti praní peněz a financování terorismu.

9.  Orgán EBA, orgán EIOPA a orgán ESMA vypracují návrhy regulačních technických norem, pokud jde o kritéria pro stanovení okolností, za nichž je vhodné určit ústřední kontaktní místo podle uvedeného odstavce 8, a jaké funkce by měla tato ústřední kontaktní místa plnit.

Orgán EBA, orgán EIOPA a orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ...(40).

10.  Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v odstavci 9 postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 43

1.  Členské státy vyžadují, aby povinné osoby přijaly opatření přiměřená jejich rizikům, povaze a velikosti tak, aby si jejich příslušní zaměstnanci byli vědomi ustanovení přijatých podle této směrnice, včetně relevantních požadavků na ochranu údajů.

Tato opatření zahrnují účast jejich příslušných zaměstnanců na zvláštních průběžných školicích programech, které jim pomohou rozpoznávat operace, jež mohou souviset s praním peněz nebo financováním terorismu, a rovněž jim poskytnou pokyny, jak v takových případech postupovat.

Pokud fyzická osoba spadající do kterékoli z kategorií uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 3 provozuje svou profesní činnost jako zaměstnanec právnické osoby, vztahují se povinnosti stanovené v tomto oddíle na tuto právnickou osobu, nikoli na dotyčnou fyzickou osobu.

2.  Členské státy zajistí, aby povinné osoby měly přístup k aktuálním informacím o praktikách těch, kteří perou peníze a financují terorismus, a o náznacích vedoucích k rozpoznání podezřelých obchodů.

3.  Členské státy zajistí, aby tam, kde je to možné, byla povinným osobám poskytována včasná zpětná vazba o účinnosti oznámení o podezření na praní peněz nebo financování terorismu a o následném šetření. [pozm. návrh 112]

3a.  Členské státy vyžadují, aby povinné osoby jmenovaly člena (členy) správní rady, který bude odpovědný za provádění právních a správních předpisů nezbytných pro dosažení souladu s touto směrnicí. [pozm. návrh 113]

Oddíl 2

Dozor

Článek 44

1.  Členské státy stanoví, že směnárny a poskytovatelé služeb pro svěřenské fondy a obchodní společnosti musí mít licenci nebo registraci a že poskytovatelé služeb hazardních her musí mít povolení.

2.  S ohledem na subjekty uvedené v odstavci 1 členské státy od příslušných orgánů vyžadují, aby zajistily, že osoby, které fakticky řídí nebo budou řídit podnikání takových subjektů, nebo skuteční majitelé takových subjektů jsou způsobilé a řádné osoby.

3.  S ohledem na povinné osoby uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. a), b), d), a e) členské státy zajistí, aby příslušné orgány a orgány stavovské samosprávy přijaly nezbytná opatření, která by zabránila usvědčeným pachatelům trestných činů v těchto oblastech nebo jejich společníkům držet významný nebo kontrolní podíl nebo se stát jeho skutečným majitelem nebo zastávat řídící funkci v těchto povinných osobách. [pozm. návrh 114]

Článek 45

1.  Členské státy vyžadují, aby příslušné orgány účinně sledovaly dodržování požadavků této směrnice a aby pro tento účel přijaly nezbytná opatření.

2.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly odpovídající pravomoci, včetně pravomoci vyžadovat předložení veškerých informací potřebných ke sledování dodržování právních předpisů a provádění kontrol, a měly odpovídající finanční, lidské a technické zdroje pro výkon svých funkcí. Členské státy zajistí, aby pracovníci těchto orgánů dodržovali vysoké profesní standardy, včetně standardu mlčenlivosti a ochrany údajů, byli bezúhonní a příslušně kvalifikovaní.

3.  V případě úvěrových a finančních institucí a poskytovatelů služeb hazardních her mají příslušné orgány posílené pravomoci v oblasti dozoru, zejména možnost provádět kontroly na místě. Příslušné orgány pověřené dohledem nad úvěrovými a finančními institucemi sledují přiměřenost právního poradenství, kterého se jim dostává za účelem omezování právní a regulatorní arbitráže v případě agresivního daňového plánování a vyhýbání se daňové povinnosti. [pozm. návrh 115]

4.  Členské státy zajistí požadují, aby povinné osoby, které provozují pobočky nebo dceřiné společnosti v jiných členských státech, dodržovaly vnitrostátní ustanovení tohoto jiného členského státu ve vztahu k této směrnici. [pozm. návrh 116]

5.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány členského státu, v němž je usazena pobočka nebo dceřiná společnost, spolupracovaly s příslušnými orgány členského státu, v němž má povinná osoba své sídlo, za účelem zajištění účinného dozoru nad plněním požadavků této směrnice.

6.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány, které při uplatňování přístupu v oblasti dozoru používají přístup založený založeného na posouzení rizik: [pozm. návrh 117]

a)  dobře rozuměly rizikům praní peněz a financování terorismu vyskytujícím se v jejich zemi;

b)  měly přístup, na místě i dálkový, ke všem relevantním informacím o konkrétních vnitrostátních a mezinárodních rizicích souvisejících s klienty, produkty nebo službami povinných osob; a

c)  odvozovaly četnost a intenzitu dozoru, na místě i dálkového, od rizikového profilu povinné osoby a od rizik praní peněz a financování terorismu vyskytujících se v zemi.

7.  Posouzení rizikového profilu povinných osob v souvislosti s praním peněz a financováním terorismu, včetně rizik nedodržování předpisů, se přezkoumává pravidelně, a v případě závažných událostí nebo vývoje v řízení a fungování povinné osoby.

8.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zohledňovaly míru vlastního uvážení, která je povinné osobě umožněna, a odpovídajícím způsobem přezkoumávaly posouzení rizik, jež bylo podkladem pro toto vlastní uvážení, a adekvátnost a uplatňování její strategie, vnitřních kontrol a postupů.

9.  V případě povinných osob uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. a), b) a d) mohou členské státy povolit, aby funkce uvedené v odstavci 1 vykonávaly orgány stavovské samosprávy, splňují-li požadavky odstavce 2 tohoto článku.

10.  Orgán EBA, orgán EIOPA a orgán ESMA vydají do ...(41), pokyny pro příslušné orgány v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010, pokud jde o faktory, které se použijí při provádění dozoru na základě posouzení rizik. Zvláště by se mělo přihlížet k povaze a velikosti podniku a tam, kde je to vhodné a přiměřené, by měla být stanovena konkrétní opatření.

Oddíl 3

Spolupráce

Pododdíl I

Spolupráce na úrovni členských států

Článek 46

Členské státy zajistí, aby tvůrci politiky, finanční zpravodajské jednotky, donucovací orgány, orgány dohledu, orgány pro ochranu údajů a další příslušné orgány, které se podílejí na boji proti praní peněz a financování terorismu, měly účinné mechanismy, které jim umožní spolupráci a koordinaci na vnitrostátní úrovni týkající se vypracování a provádění strategií a činností v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. [pozm. návrh 118]

Pododdíl II

Spolupráce s orgánem EBA, orgánem EIOPA a orgánem ESMA

Článek 47

Aniž jsou dotčeny předpisy v oblasti ochrany údajů, příslušné orgány poskytnou orgánu EBA, orgánu EIOPA a orgánu ESMA všechny informace nezbytné pro plnění jejich úkolů podle této směrnice. [pozm. návrh 119]

Pododdíl III

Spolupráce mezi Komisí a finančními zpravodajskými jednotkami

Článek 48

Komise může poskytnout poskytne pomoc potřebnou k usnadnění koordinace, včetně výměny informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami členských států v rámci Unie. Může Pravidelně svolávat svolává jednání platformy finančních zpravodajských jednotek EU, která se skládá ze zástupců finančních zpravodajských jednotek z členských států, s cílem usnadnit spolupráci a vyměnit si názory na problémy související se spoluprací a v případě potřeby jednání platformy finančních zpravodajských jednotek EU s orgány EBA, EIOPA nebo ESMA. Úkolem platformy finančních zpravodajských jednotek EU je formulovat pokyny k provádění činnosti finančních zpravodajských jednotek a subjektů podávajících zprávy, usnadnit činnost finančních zpravodajských jednotek, zejména v oblasti mezinárodní spolupráce a společného posuzování, sdílet informace o trendech a rizikových faktorech na vnitřním trhu a zajistit podíl finančních zpravodajských jednotek na správě systému FIU.net. [pozm. návrh 120]

Článek 49

Členské státy zajistí, aby jejich finanční zpravodajské jednotky navzájem spolupracovaly mezi sebou a s finančními zpravodajskými jednotkami třetích zemí v co největším možném rozsahu, bez ohledu na to, zda jsou správními, donucovacími nebo justičními orgány nebo hybridními orgány, a to aniž by byly dotčeny předpisy Unie v oblasti ochrany údajů [pozm. návrh 121].

Článek 50

1.  Členské státy zajistí, aby si finanční zpravodajské jednotky vyměňovaly, z vlastního podnětu jak s finančními zpravodajskými jednotkami členských států, tak i třetích zemí, automaticky nebo na vyžádání, veškeré informace, které mohou být relevantní pro zpracování a analýzu informací nebo šetření ze strany finančních zpravodajských jednotek o finančních transakcích, které souvisejí s praním peněz nebo financováním terorismu, a o fyzických nebo právnických osobách, jichž se to týká. Žádost musí obsahovat relevantní skutečnosti, podkladové informace, důvody žádosti a způsob, jak budou požadované informace využity. [pozm. návrh 122]

2.  Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajská jednotka, jíž je žádost adresována, byla povinna použít veškeré své pravomoci, které má na vnitrostátní úrovni k dispozici, aby získala a analyzovala informace v rámci odpovědi na žádost o informace podle odstavce 1 jiné finanční zpravodajské jednotky se sídlem v Unii. Finanční zpravodajská jednotka, které je žádost určena, odpoví včas a jak dožadující, tak dožádaná finanční zpravodajská jednotka použijí k výměně informací, kdykoli je to možné, bezpečné digitální prostředky. [pozm. návrh 123]

Zejména chce-li finanční zpravodajská jednotka členského státu získat další informace od povinné osoby z jiného členského státu, která působí na jejím území, se žádost podává finanční zpravodajské jednotce členského státu, na jehož území má povinná osoba sídlo. Tato finanční zpravodajská jednotka předá žádosti a odpovědi bez prodlení a bez jakéhokoli filtrování. [pozm. návrh 124]

3.  Finanční zpravodajská jednotka může odmítnout sdělit informace, které by mohly vést k narušení vyšetřování trestné činnosti, které probíhá v dožádaném členském státě nebo, ve výjimečných případech, kdy by sdělení informací bylo zjevně nepřiměřené vzhledem k oprávněným zájmům fyzické nebo právnické osoby nebo členského státu nebo irelevantní pro účely, pro které jsou shromažďovány. Každé odmítnutí poskytnout informace je nutné finanční zpravodajské jednotce, která o ně žádá, řádně odůvodnit.

Článek 51

Informace a dokumenty získané podle článků 49 a 50 se použijí v zájmu plnění úkolů finanční zpravodajské jednotky tak, jak stanoví tato směrnice. Při předávání informací a dokumentů podle článků 49 a 50 může předávající finanční zpravodajská jednotka stanovit omezení a podmínky pro použití těchto informací. Přijímající finanční zpravodajská jednotka musí uvedená omezení a podmínky dodržet. Tím není dotčeno použití pro vyšetřování a stíhání trestných činů spojených s úkoly finanční zpravodajské jednotky za účelem předcházení, odhalování a vyšetřování praní peněz a financování terorismu.

Článek 52

Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky prováděly všechna nezbytná opatření, včetně bezpečnostních opatření, s cílem zajistit, aby informace poskytnuté podle článků 49 a 50 nebyly přístupné žádnému jinému orgánu, agentuře nebo útvaru bez předchozího souhlasu finanční zpravodajské jednotky, která informace podává.

Článek 53

1.  Členské státy podporují své požadují, aby jejich finanční zpravodajské jednotky, aby mezi sebou používaly chráněné komunikační kanály mezi finančními zpravodajskými jednotkami a používaly decentralizovanou počítačovou síť FIU.net. [pozm. návrh 125]

2.  Členské státy zajistí, aby v zájmu plnění jejich úkolů podle této směrnice jejich finanční zpravodajské jednotky spolupracovaly mezi sebou a v rámci svého mandátu s Europolem na uplatňování vyspělých technologií. Tyto technologie umožní finančním zpravodajským jednotkám, aby anonymně propojily své údaje s ostatními finančními zpravodajskými jednotkami a zajistily úplnou ochranu osobních údajů za účelem odhalení osob, které jsou v centru pozornosti finanční zpravodajské jednotky v jiných členských státech, a identifikovaly jejich výnosy a finanční prostředky. [pozm. návrh 126]

Článek 54

Členské státy zajistí, aby jejich finanční zpravodajské jednotky spolupracovaly podpoří spolupráci svých finančních zpravodajských jednotek s Europolem v případě provádění analýz vyšetřovaných případů s přeshraničním rozměrem pro nejméně dva členské státy. [pozm. návrh 127]

Článek 54a

Komise by měla zvýšit tlak na daňové ráje, aby zlepšily svou spolupráci a výměnu informací za účelem boje proti praní peněz a financování terorismu. [pozm. návrh 128]

Oddíl 4

Sankce

Článek 55

1.  Členské státy zajistí, aby povinné osoby nesly odpovědnost za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice. Stanovené sankce jsou účinné, přiměřené a odstrašující. [pozm. návrh 129]

2.  Aniž je dotčeno právo členských států ukládat trestní sankce, zajistí členské státy, aby příslušné orgány mohly přijímat odpovídající správní opatření a uložit správní sankce, pokud povinné osoby poruší vnitrostátní předpisy přijaté na základě provedení této směrnice, a zajistí jejich uplatňování. Tyto opatření a sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

3.  Členské státy zajistí, aby v případě, že se povinnosti vztahují na právnické osoby, mohly být sankce uloženy členům řídících orgánů této právnické osoby nebo jakékoli jiné osobě, která je podle vnitrostátního práva odpovědná za porušení.

4.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly veškeré vyšetřovací pravomoci, které jsou pro výkon jejich úkolů nezbytné. Při výkonu pravomoci ukládat sankce příslušné orgány úzce spolupracují, aby zajistily, že správní opatření či sankce povedou k žádoucím výsledkům, a v přeshraničních případech své kroky koordinují.

Článek 56

1.  Tento článek se uplatní přinejmenším v případech, kdy povinné osoby systematicky neplní požadavky stanovené v těchto článcích:

a)  čl. 9 až 23 (identifikace a kontrola klienta);

b)  čl. 32, 33 a 34 (oznamování podezřelých obchodů);

c)  článek 39 (vedení záznamů); a

d)  čl. 42 a 43 (vnitřní kontroly).

2.  Členské státy zajistí, aby v případech uvedených v odstavci 1 zahrnovaly použitelné správní opatření a sankce minimálně:

a)  veřejné oznámení, které uvádí fyzickou nebo právnickou osobu a povahu daného porušení, je-li to po individuálním posouzení případu nutné a přiměřené; [pozm. návrh 130]

b)  příkaz požadující, aby fyzická nebo právnická osoba jednání ukončila a aby takové jednání neopakovala;

c)  v případě, že povinná osoba podléhá povolení, odnětí povolení;

d)  dočasný zákaz kterémukoli členu řídícího orgánu povinné osoby vykonávat funkce v rámci institucí;

e)  v případě právnické osoby správní peněžité sankce ve výši až 10 % celkového ročního obratu uvedené právnické osoby v předchozím hospodářském roce;

f)  v případě fyzické osoby správní peněžité sankce ve výši až do 5 000 000 EUR nebo v členských státech, kde euro není úřední měnou, v odpovídající hodnotě ve vnitrostátní měně k ...(42);

g)  správní peněžité sankce ve výši až dvojnásobku zisku, který porušením dotyčná osoba získala, nebo ztráty, které se porušením dotyčná osoba vyhnula, lze-li výši této výhody zjistit.

Pro účely písmene e) prvního pododstavce, kdy právnická osoba je dceřiným podnikem mateřského podniku, je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat stanovený z konsolidované účetní závěrky vrcholného mateřského dceřiného podniku za předchozí hospodářský rok. [pozm. návrh 131]

Článek 57

1.  Je-li to po individuálním posouzení případu nutné a přiměřené, členské státy zajistí, aby příslušné orgány neprodleně zveřejnily veškeré sankce nebo opatření, jež byly uloženy za porušení vnitrostátních předpisů přijatých pro provedení této směrnice, včetně informací o druhu a povaze porušení a totožnosti osob odpovědných za porušení, pokud by takové zveřejnění vážně neohrozilo stabilitu finančních trhů. Pokud by zveřejnění způsobilo zúčastněným stranám nepřiměřenou škodu, zveřejní mohou příslušné orgány zveřejnit sankce anonymně. [pozm. návrh 132]

2.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zohlednily při určování typu správních sankcí a opatření a úrovně správních peněžitých sankcí všechny relevantní okolnosti, včetně:

a)  závažnosti a délky trvání porušení předpisů;

b)  míry odpovědnosti odpovědné fyzické nebo právnické osoby;

c)  finanční síly odpovědné fyzické nebo právnické osoby vyjádřené celkovým obratem uvedené osoby nebo ročním příjmem uvedené osoby;

d)  výše zisků nebo ztrát, které odpovědná fyzická nebo právnická osoba vytvořila nebo kterým předešla, pokud je možné je stanovit;

e)  ztrát třetích osob způsobené porušením, pokud je lze stanovit;

f)  míry spolupráce odpovědné fyzické nebo právnické osoby s příslušným orgánem;

g)  předchozích porušení ze strany odpovědné fyzické nebo právnické osoby.

3.  Orgán EBA, orgán EIOPA a orgán ESMA vydají do ...(43) pokyny pro příslušné orgány v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010, pokud jde o typy správních opatření a sankcí a výši správních peněžitých sankcí, které se použijí vůči povinným osobám uvedeným v čl. 2 odst. 1 bodě 1 a 2, aby bylo zajištěno jejich jednotné uplatňování a odrazující účinek v celé Unii. [pozm. návrh 133]

4.  Členské státy zajistí, aby právnické osoby nesly odpovědnost za protiprávní jednání podle čl. 56 odst. 1, kterých se v jejich prospěch dopustila jakákoli osoba jednající samostatně nebo jako člen orgánu této právnické osoby, která má v rámci této právnické osoby vedoucí postavení na základě jakékoli z těchto skutečností:

a)  oprávnění zastupovat tuto právnickou osobu;

b)  pravomoci rozhodovat jménem této právnické osoby; nebo

c)  pravomoci vykonávat kontrolu v rámci této právnické osoby.

5.  Kromě případů uvedených v odstavci 4 tohoto článku členské státy zajistí, aby právnické osoby nesly odpovědnost v případech, kdy nedostatečný dozor nebo nedostatečná kontrola ze strany osoby uvedené v tomto odstavci umožnila osobě podřízené právnické osobě dopustit se v její prospěch protiprávního jednání podle čl. 56 odst. 1.

Článek 58

1.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zavedly účinné mechanismy, které podpoří oznamování porušení vnitrostátních předpisů provádějících tuto směrnici příslušným orgánům.

2.  Mechanismy uvedené v odstavci 1 zahrnují alespoň:

a)  konkrétní postupy pro přijímání oznámení o porušení a návazná opatření;

b)  odpovídající ochranu pro zaměstnance institucí, kteří oznámí porušení, k němuž došlo v dané instituci;

(ba)  odpovídající ochranu obviněné osoby; [pozm. návrh 134]

c)  ochranu osobních údajů týkajících se osoby, která oznámí porušení, i fyzické osoby, která je za porušení předpisů údajně odpovědná, v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici 95/46/ES.

3.  Členské státy vyžadují, aby měly povinné osoby zavedené odpovídající postupy pro své zaměstnance pro interní oznamování porušení prostřednictvím specifického, nezávislého a anonymního komunikačního kanálu.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 59

Do ...(44) vypracuje Komise zprávu o jejím provádění a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.

Do ...(45)*, Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o předpisech týkajících se závažných daňových trestných činů a trestů v členských státech, o přeshraničním dosahu daňových trestných činů a o případné potřebě koordinovaného přístupu v rámci Unie, která bude případně doplněna legislativním návrhem. [pozm. návrh 135]

Článek 60

Směrnice 2005/60/ES a 2006/70/ES se zrušují s účinkem od ...(46).

Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.

Článek 61

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do ...*. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 62

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 63

Tato směrnice je určena členským státům.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

Předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

Toto je neúplný výčet rizikových proměnných, které povinné osoby musí zohlednit při určení toho, do jaké míry uplatnit opatření identifikace a kontroly klienta podle čl. 11 odst. 3:

i)  účel účtu nebo obchodního vztahu;

ii)  výše aktiv, která mají být klientem uložena, nebo objem uskutečněných obchodů;

iii)  pravidelnost nebo délka trvání obchodního vztahu.

PŘÍLOHA II

Toto je neúplný výčet faktorů a typů důkazů možného nižšího rizika podle článku 14:

1)  Rizikové faktory klienta:

a)  veřejné společnosti kotované na burze podléhající požadavkům na zveřejnění (buď podle pravidel burzy, nebo právních předpisů nebo vynutitelných prostředků), které ukládají požadavky na zajištění přiměřené transparentnosti, pokud jde o skutečné vlastnictví;

b)  orgány veřejné správy nebo státní podniky;

c)  klienti usazení v zeměpisných oblastech s nižším rizikem, jak je stanoveno v bodě 3.

(ca)  skuteční majitelé společných účtů držených notáři a jinými samostatně výdělečně činnými právníky z členských států nebo ze třetích zemí za předpokladu, že podléhají požadavkům na boj proti praní peněz nebo financování terorismu, které jsou v souladu s mezinárodními normami, a že je nad nimi vykonáván dohled, pokud jde o dodržování uvedených požadavků, a za předpokladu, že údaje o totožnosti skutečného vlastníka jsou na žádost zpřístupněny institucím, které působí jako depozitní instituce sdružených účtů; [pozm. návrh 136]

(cb)  povinné osoby, pokud se na ně vztahují požadavky na boj proti praní peněz a financování terorismu podle této směrnice a pokud účinně zavedly tyto požadavky; [pozm. návrh 137]

2)  Faktory týkající se produktů, služeb, obchodů nebo distribučních kanálů:

a)  životní pojištění, kde je pojistné nízké;

b)  pojištění v rámci systémů důchodového zabezpečení, jestliže neexistuje žádná možnost odkupu pojištění a pojištění nemůže být použito jako zajištění;

c)  zaměstnanecký systém sociálního, důchodového nebo podobného zabezpečení, z kterého se zaměstnancům vyplácí důchod, pokud jsou příspěvky placeny srážkou ze mzdy a pravidla systému nedovolují postoupení členského podílu v rámci příslušného systému;

d)  finanční produkty nebo služby, které poskytují řádně definované a omezené služby určitým typům klientů s cílem zvýšit přístup za účelem finančního začlenění;

e)  produkty, u nichž riziko praní peněz a financování terorismu snižují další faktory, jako například limity u elektronické peněženky nebo transparentnost vlastnictví (např. některé typy elektronických peněz podle článku 2 odst. 2 směrnice 2009/110/ES);

(ea)  dlouhodobé smlouvy o spoření, které slouží například jako záruka pro účely odchodu do důchodu nebo na získání vlastní nemovitosti a u nichž pocházejí příchozí platby z platebního účtu identifikovaného podle článků 11 a 12 směrnice; [pozm. návrh 138]

(eb)  finanční produkty s nízkou hodnotou, u nichž probíhá splácení prostřednictvím bankovního účtu na jméno klienta. [pozm. návrh 139]

(ec)  finanční produkty vztahující se na fyzická aktiva ve formě leasingových smluv nebo nízkých spotřebitelských úvěrů za předpokladu, že se transakce provádí prostřednictvím bankovních účtů. [pozm. návrh 140]

(ed)  obchodní vztahy nebo obchody za nepřítomnosti parnerů, u nichž lze totožnost ověřit elektronicky; [pozm. návrh 141]

(ee)  produkty, služby a obchody, které příslušné orgány domovského členského státu povinných osob hodnotí jako málo rizikové. [pozm. návrh 142]

3)  Faktory zeměpisného rizika:

a)  ostatní členské státy; [pozm. návrh 143]

b)  třetí země, které byly věrohodnými zdroji, jako jsou veřejná prohlášení FATF, zprávy v rámci vzájemného hodnocení, podrobné zprávy o posouzení nebo zveřejněné zprávy o následných opatřeních, označeny jako země uplatňující účinné systémy v boji proti praní peněz a financování terorismu; [pozm. návrh 144]

c)  třetí země, které byly věrohodnými zdroji označeny jako země s nízkou úrovní korupce nebo jiné trestné činnosti;

d)  třetí země, na něž se vztahují požadavky týkající se boje proti praní peněz a financování terorismu podle doporučení FATF a které tyto požadavky účinně provedly, a je nad nimi účinně vykonáván dohled nebo jsou sledovány v souladu s doporučeními k zajištění souladu s těmito požadavky.

(da)  jurisdikce, které Komise hodnotí jako země, které mají opatření proti praní peněz rovnocenná opatřením stanoveným touto směrnicí a dalším souvisejícím pravidlům a předpisům Unie. [pozm. návrh 145]

PŘÍLOHA III

Toto je neúplný výčet faktorů a typů důkazů možného vyššího rizika podle čl. 16 odst. 3:

1)  Rizikové faktory klienta:

a)  obchodní vztah je realizován za neobvyklých okolností;

b)  klienti usazení v zemích stanovených v bodě 3;

c)  právnické osoby nebo právní uspořádání, které jsou osobními nástroji držby aktiv;

d)  společnosti, které mají pověřené akcionáře nebo společníky nebo akcie ve formě na doručitele;

e)  podniky, které ve velké míře využívají hotovost;

f)  vlastnická struktura společnosti se zdá neobvyklá nebo příliš složitá vzhledem k povaze její obchodní činnosti.

2)  Faktory týkající se produktů, služeb, obchodů nebo distribučních kanálů:

a)  privátní bankovnictví;

b)  produkty nebo obchody, které mohou napomáhat anonymitě nebo ji umožňovat; [pozm. návrh 146]

c)  obchodní vztahy nebo obchody bez osobní přítomnosti partnera a bez určitých bezpečnostních opatření, např. elektronických podpisů; [pozm. návrh 147]

d)  platby získané od neznámých nebo nespřízněných třetích osob;

e)  nové produkty a nové obchodní postupy, včetně nových distribučních systémů, a použití nových nebo rozvíjejících se technologií pro nové i již existující produkty. [pozm. návrh 148]

3)  Faktory zeměpisného rizika:

a)  země, které byly věrohodnými zdroji, jako jsou veřejná prohlášení FATF, zprávy v rámci vzájemného hodnocení nebo podrobné zprávy o posouzení nebo zveřejněné zprávy o následných opatřeních označeny jako země, které nemají účinné systémy pro boj proti praní peněz a financování terorismu;

b)  třetí země, které byly věrohodnými zdroji označeny jako země s významnou úrovní korupce nebo jiné trestné činnosti;

c)  země, na něž byly uvaleny sankce, embarga nebo podobná opatření uložená například Unií nebo Organizací spojených národů; [pozm. návrh 149]

d)  země, které poskytují finanční prostředky nebo podporu pro teroristickou činnost nebo ve kterých působí identifikované teroristické organizace.

Příloha IIIa

Níže jsou uvedeny příklady typů opatření zesílené kontroly klienta, která členské státy mohou minimálně uložit v souladu s článkem 16:

–  Získat další informace o klientovi (např. povolání, objem aktiv, informace dostupné prostřednictvím veřejných databází, internetu atd.) a pravidelněji aktualizovat identifikační údaje klienta a skutečného vlastníka.

–  Získat další informace o zamýšlené povaze obchodního vztahu.

–  Získat informace o zdroji finančních prostředků nebo zdrojů majetku klienta.

–  Získat informace o důvodech zamýšlených nebo prováděných obchodů.

–  Získat souhlas vedení se zahájením nebo pokračováním obchodního vztahu.

–  Provádět důkladnější sledování obchodního vztahu prostřednictvím častějších a lépe časově rozvržených kontrol a výběrem obchodních schémat, které vyžadují další zkoumání.

–  Vyžadovat, aby byla první platba provedena prostřednictvím účtu na jméno zákazníka u banky podléhající podobným normám hloubkové kontroly klienta. [pozm. návrh 150]

PŘÍLOHA IV

Srovnávací tabulka, na kterou se odkazuje v článku 60.

(1) Úř. věst. C 166, 12.6.2013, s. 2. (2) Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 31. (3) Úř. věst. C 166, 12.6.2013, s. 2. (4) Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 31. (5) Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014. (6) Směrnice Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz (Úř. věst. L 166, 28.6.1991, s. 77). (7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/97/ES ze dne 4. prosince 2001, kterou se mění směrnice Rady 91/308/EHS o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz (Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 76). (8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15). (9) Směrnice Komise 2006/70/ES ze dne 1. srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES, pokud se jedná o definici politicky exponovaných osob a technická kritéria pro zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta a o výjimku na základě finanční činnosti vykonávané příležitostně nebo ve velmi omezené míře (Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 29). (10) Zdroj: „Daňové ráje a rozvoj. Status, analýzy a opatření“, NOU, Official Norwegian Reports (Oficiální norské zprávy), 2009. (11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/17/EU ze dne 13. června 2012, kterou se mění směrnice Rady 89/666/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES a 2009/101/ES, pokud jde o propojení centrálních, obchodních a podnikových rejstříků (Úř. věst. L 156, 16.6.2012, s. 1). (12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12). (13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48). (14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84). (15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31). (16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1). (17) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finační nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1). (18) Rozhodnutí Rady 2000/642/SVV ze dne 17. října 2000 o způsobech spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami členských států při výměně informací (Úř. věst. L 271, 24.10.2000, s. 4). (19) Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22). (20) Úř. věst. C 32, 4.2.2014, s. 9. (21) Rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3). (22) Rámcové rozhodnutí Rady 2008/919/SVV ze dne 28. listopadu 2008, kterým se mění rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV o boji proti terorismu (Úř. věst. L 330, 9.12.2008, s. 21). (23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1). (24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1). (25) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338). (26) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1). (27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349). (28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění (Úř. věst. L 9, 15.1.2003, s. 3). (29) Společná akce Rady 98/733/SVV ze dne 21. prosince 1998, kterou se stanoví, že účast na zločinném spolčení je v členských státech Evropské unie trestným činem (Úř. věst. L 351, 29.12.1998, s. 1). (30) Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 49. (31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19). (32) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1). (33) 12 měsíců po dni vstupu této směrnice v platnost. (34) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7). (35) 12 měsíců po dni vstupu této směrnice v platnost. (36) 12 měsíců po dni vstupu této směrnice v platnost. (37) 12 měsíců po dni vstupu této směrnice v platnost. (38) Tři roky po dni vstupu této směrnice v platnost. (39) 18 měsíců po dni vstupu této směrnice v platnost. (40) Dva roky po dni vstupu této směrnice v platnost. (41) Dva roky po dni vstupu této směrnice v platnost. (42) Datum vstupu této směrnice v platnost. (43) 12 měsíců po dni vstupu této směrnice v platnost. (44) Čtyři roky po dni vstupu této směrnice v platnost. (45) * Jeden rok po dni vstupu této směrnice v platnost. (46) Dva roky po dni vstupu této směrnice v platnost.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014 k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí záruky EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii (COM(2013)0293 – C7-0145/2013 – 2013/0152(COD))

P7_TA(2014)0192 A7-0392/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0293),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 209 a 212 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0145/2013),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. prosince 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie a související prohlášení připojené k Výboru stálých zástupců, oznámena Parlamentu dopisem z téhož dne,

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanovisko Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod a Hospodářského a měnového výboru (A7–0392/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu / svou předsedkyni, aby předal / předala postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. března 2014 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2014/EU, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 466/2014/EU.)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném rozdělení přínosů plynoucích z jejich využívání v Unii (COM(2012)0576 – C7-0322/2012 – 2012/0278(COD))

P7_TA(2014)0193 A7-0263/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0576),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž předložila Komise svůj návrh Parlamentu (C7-0322/2012),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality francouzským senátem, italským senátem a švédským parlamentem, v nichž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. března 2013(1),

—  po konzultaci s Výborem regionů,

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 11. prosince 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro rybolov (A7-0263/2013]),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoh Evropského parlamentu přijatý dne 11. března 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014 o opatřeních pro dodržování pravidel, která vyplývají z Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání, ze strany uživatelů v Unii

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 511/2014.)

(1) Úř. věst. C 161, 6.6.2013, s. 73. (2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijeté dne 12. září 2013 (Přijaté texty P7_TA(2013)0373).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a o zrušení směrnice 2009/40/ES (COM(2012)0380 – C7-0186/2012 – 2012/0184(COD))

P7_TA(2014)0194 A7-0210/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0380),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 91 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0186/2012),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality francouzským Senátem, kyperskou Poslaneckou sněmovnou, nizozemskou Poslaneckou sněmovnou, nizozemským Senátem a švédským Parlamentem, která uvádějí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2012,(1)

—  po konzultaci s Výborem regionů,

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. prosince 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0210/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. března 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/.../EU o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a o zrušení směrnice 2009/40/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2014/45/EU.)

(1) Úř. věst. C 44, 15.2.2013, s. 128. (2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 2. července 2013 (Přijaté texty, P7_TA(2013)0297).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 1999/37/ES o registračních dokladech vozidel (COM(2012)0381 – C7-0187/2012 – 2012/0185(COD))

P7_TA(2014)0195 A7-0199/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0381),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 91 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0187/2012),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality kyperským parlamentem, nizozemskou poslaneckou sněmovnou a nizozemským senátem, v nichž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2012(1),

—  po konzultaci s Výborem regionů,

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. prosince 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0199/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. března 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/.../EU, kterou se mění směrnice Rady 1999/37/ES o registračních dokladech vozidel

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2014/46/EU.)

(1) Úř. věst. C 44, 15.2.2013, s. 128. (2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijeté dne 2. července 2013 (Přijaté texty P7_TA(2013)0295).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných v Unii a o zrušení směrnice 2000/30/ES (COM(2012)0382 – C7-0188/2012 – 2012/0186(COD))

P7_TA(2014)0196 A7-0207/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2012)0382),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 91 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0188/2012),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality kyperským parlamentem, nizozemskou poslaneckou sněmovnou a Senátem Nizozemského království, v nichž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2012(1),

—  po konzultaci s Výborem regionů,

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. prosince 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0207/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. března 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/.../EU o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných v Unii a o zrušení směrnice 2000/30/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2014/47/EU.)

(1) Úř. věst. C 44, 15.2.2012, s. 128. (2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 2. července 2013 (Přijaté texty, P7_TA(2013)0296).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 91/2003/ES o statistice železniční dopravy, pokud jde o shromažďování údajů o zboží, cestujících a nehodách (COM(2013)0611 – C7-0249/2013 – 2013/0297(COD))

P7_TA(2014)0197 A7-0002/2014

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2013)0611),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0249/2013),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0002/2014),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. března 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 91/2003/ES o statistice železniční dopravy, pokud jde o shromažďování údajů o zboží, cestujících a nehodách

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem(1),

vzhledem k těmto důvodům:

1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 91/2003(2) stanoví společný rámec pro tvorbu, předávání, hodnocení a šíření srovnatelných statistik železniční dopravy v Unii.

2)  Statistické údaje o železniční přepravě zboží a cestujících jsou nezbytné pro to, aby Komise mohla sledovat a rozvíjet společnou dopravní politiku a dopravní prvky regionálních politik a politik transevropských sítí.

3)  Statistické údaje o bezpečnosti železniční dopravy jsou také nezbytné, aby Komise mohla připravovat a sledovat činnosti Unie v oblasti bezpečnosti dopravy. Evropská agentura pro železnice shromažďuje údaje o nehodách na základě statistické přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES(3), pokud jde o společné bezpečnostní ukazatele a společné metody pro stanovení výše škod při nehodách.

(3a)  Eurostat by při shromažďování údajů o nehodách na železnici měl úzce spolupracovat s Evropskou agenturou pro železnice, aby zajistil, že získané údaje budou konzistentní a plně srovnatelné. Úloha Evropské agentury pro železnici v oblasti bezpečnosti železniční dopravy by měla být neustále posilována. [pozm. návrh 1]

4)  Většina členských států, které předávají Komisi (Eurostatu) údaje o cestujících podle nařízení (ES) č. 91/2003, pravidelně předávaly shodné údaje v předběžných i konečných datových souborech.

5)  Při tvorbě evropských statistik by mělo být dosaženo rovnováhy mezi potřebami uživatelů a zatížením respondentů.

6)  Eurostat provedl technickou analýzu stávajících údajů o statistice železniční dopravy shromažďovaných podle evropských právních předpisů a politiky šíření ve své pracovní a operační skupině pro statistiku železniční dopravy, s cílem co možná nejvíce zjednodušit různé činnosti nutné pro tvorbu statistik při současném zachování použitelnosti konečných výsledků vzhledem k současným i budoucím potřebám uživatelů.

7)  Ve své zprávě Evropskému parlamentu a Radě o zkušenostech získaných při provádění nařízení (ES) č. 91/2003 Komise uvádí, že v dlouhodobém horizontu pravděpodobně dojde k zmenšení objemu údajů shromažďovaných na základě uvedeného nařízení nebo k jejich zjednodušení a že zamýšlí zkrátit lhůtu pro předávání ročních údajů o cestujících po železnici. Komise by měla i nadále v pravidelných intervalech předkládat zprávy o způsobu uplatňování tohoto nařízení. [pozm. návrh 2]

8)  Nařízení (ES) č. 91/2003 svěřuje Komisi pravomoci k provádění některých ustanovení uvedeného nařízení. V důsledku vstupu Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) v platnost je třeba uvést pravomoci svěřené Komisi v uvedeném nařízení do souladu s články 290 a 291 Smlouvy.

9)  S ohledem na nový vývoj v členských státech a zároveň s cílem zajistit v celé Unii harmonizované shromažďování údajů o železniční dopravě a s cílem udržet vysokou kvalitu údajů předávaných členskými státy by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy svěřena Komisi, za účelem přizpůsobení definic a prahových hodnot pro vykazování, obsahu příloh a přesného určení shromažďovaných informací.

10)  Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a zohledňovala stanovisko odvětví železniční dopravy. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 3]

11)  Komise by měla zajistit, aby tyto akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly významnou dodatečnou administrativní zátěž pro členské státy a respondenty.

12)  Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provádění nařízení (ES) č. 91/2003, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přesné stanovení informací, které mají být poskytovány pro zprávy o kvalitě a porovnatelnosti výsledků a o opatřeních Komise (Eurostatu) k šíření výsledků. Tyto pravomoci je třeba vykonávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(4). Pro přijímání těchto aktů by se měl vzhledem k jejich obecné působnosti použít přezkumný postup. [pozm. návrh 4]

13)  Byl konzultován Výbor pro Evropský statistický systém.

14)  Nařízení (ES) č. 91/2003 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 91/2003 se mění takto:

1)  Článek 3 se mění takto:

a)  V odstavci 1 se zrušují body 24–30. [pozm. návrh 5]

b)  Odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

„2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10, pokud jde o úpravy technických definic uvedených v odstavci 1 a doplnění nových definic podle potřeby, aby byl zohledněn nový vývoj, v jehož důsledku je nezbytné definovat na určité úrovni technické podrobnosti k zajištění harmonizace statistik.“

2)  Článek 4 se mění takto:

a)  V odstavci 1 se zrušují písmena b), a d) a h). [pozm. návrh 6]

aa)  V odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:"

„ga) statistika železniční infrastruktury (příloha Ga);“. [pozm. návrh 7]

ab)  Doplňuje se nový odstavec, který zní:"

„1a. Eurostat při shromažďování a vyhodnocování údajů o nehodách úzce spolupracuje s Evropskou agenturou pro železnice (ERA), aby zajistil, že údaje o nehodách na železnici shromážděné agenturou ERA na základě přílohy směrnice Komise 2009/149/ES* o statistice bezpečnosti na železnici budou plně srovnatelné s údaji o nehodách, které Eurostat shromáždil u jiných dopravních prostředků.

________________

* Směrnice Komise 2009/149/ES ze dne 27. listopadu 2009 , kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES, pokud jde o společné bezpečnostní ukazatele a společné metody pro stanovení výše škod při nehodách (Úř. věst. L 313, 28.11.2009, s. 65).“ [pozm. návrh 8]

b)  Odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

„2. V souladu s přílohami A a C členské státy předávají údaje za provozovatele:

a)  jejichž celkový přepravní výkon v přepravě zboží je 200 milionů tunových kilometrů a vyšší nebo 500 tisíc tun a vyšší.

b)  jejichž celkový přepravní výkon v přepravě cestujících je 100 milionů osobových kilometrů a vyšší.

c)  pro hodnoty nižší než tyto prahové hodnoty je předávání údajů podle příloh A a C nepovinné.“

c)  Odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. V souladu s přílohou L členské státy předávají celkové údaje za provozovatele s výkonem nižším, než jsou prahové hodnoty uvedené v odstavci 2, pokud tyto údaje nejsou předávány podle příloh A a C, jak je uvedeno v příloze L.“

d)  Odstavec 5 se nahrazuje tímto:"

„5. Komisi je v případě nutnosti svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10, pokud jde o úpravy obsahu příloh a prahových hodnot pro vykazování, jak je uvedeno v odst. 1 a 3, aby se zohlednil hospodářský a technický vývoj.“ [pozm. návrh 9]

e)  Doplňuje se nový odstavec, který zní:"

„6. Při výkonu svých pravomocí podle tohoto odstavce Komise zajistí, aby žádný z přijatých aktů v přenesené pravomoci nepředstavoval podstatnou další administrativní zátěž pro členské státy a respondenty.“

3)  V čl. 5 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:"

„b) administrativní údaje včetně údajů shromážděných regulačními orgány, zejména údaje ze železničního nákladního listu (pokud je k dispozici).“

4)  Článek 7 se nahrazuje tímto:"

„Článek 7

Šíření

Statistiky založené na údajích uvedených v přílohách A, C, E, F, G, Ga, H a L šíří Komise (Eurostat) nejpozději 12 měsíců od skončení období, k němuž se uvedené výsledky vztahují.“

Opatření k šíření výsledků přijme Komise v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 11 odst. 2. “[pozm. návrh 10]

4a)  V článku 8 se vkládá odstavec, který zní:"

„1a. Členské státy přijmou veškerá opatření nutná k zajištění kvality předávaných údajů.“ [pozm. návrh 11]

5)  V článku 8 se doplňují nové odstavce, které znějí:"

„3. Pro účely tohoto nařízení se pro předávané údaje použijí kritéria kvality uvedená v čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009*.

4.  Komise prostřednictvím prováděcích aktů určuje modalitu, strukturu, periodicitu a srovnatelné prvky standardních zpráv o kvalitě. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem uvedeným v článku 11.

___________________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).“

6)  Článek 9 se zrušuje se nahrazuje tímto:"

„Článek 9

Zpráva

Do ...(5) a poté každé tři roky předloží Komise po konzultaci s Výborem pro statistické programy Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Zpráva zejména:

a)  posoudí výhody plynoucí Unii, členským státům a poskytovatelům a uživatelům statistických informací z vypracovaných statistik v poměru k jejich nákladům;

b)  posoudí kvalitu vypracovaných statistik, především s ohledem na ztrátu údajů způsobenou vypuštěním zjednodušeného vykazování;

c)  uvede oblasti, kde by bylo případně vhodné zlepšení, a změny, které na základě získaných výsledků považuje za nutné.“ [pozm. návrh 12]

7)  Článek 10 se nahrazuje tímto:"

„Článek 10

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu neurčitou pěti let počínaje dnem ...(6). Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 13]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 5 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

8)  Článek 11 se nahrazuje tímto:"

„Článek 11

Výbor

1.  Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011*.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

__________________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“

9)  Článek 12 se zrušuje.

10)  Přílohy B, D, H a I se zrušují. [pozm. návrh 15]

11)  Příloha C se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

11a)  Příloha F se mění takto:

a)  ve sloupci 2 řádku 1 bodu 1 se vkládá tato odrážka:"

„ v tunách/km“;

b)  ve sloupci 2 řádku 1 bodu 2 se vkládá tato odrážka:"

„– v osobových kilometrech“. [pozm. návrh 16]

c)  ve sloupci 2 řádku 1 se doplňuje tato odrážka:"

„– modální podíly nákladní železniční dopravy v tunových kilometrech při využití následujícího rozlišení podle vzdáleností:

–  vzdálenost ≤ 50 km

–  50 km < vzdálenost ≤ 150 km

–  150 km < vzdálenost ≤ 300 km

–  300 km < vzdálenost ≤ 500 km

–  500 km < vzdálenost ≤ 750 km

–  750 km < vzdálenost ≤ 1 000 km

–  vzdálenost > 1 000 km.“ [pozm. návrh 17]

d)  sloupec 2 řádka 3 nahrazuje tímto:"

„– pro „tuny“ a „tunové kilometry“: každoročně“;

–  pro „počet cestujících“ a „osobové kilometry“: každých pět let“. [pozm. návrh 18]

11b)  Vkládá se nová příloha, která zní:"

„Příloha Ga

Údaje o železniční infrastruktuře

1.  Počet kilometrů železniční infrastruktury vybavené ERTMS;

2.  Délka železniční sítě nepřetržitě vybavené ERTMS v kilometrech (v daném členském státě);

3.  Počet přeshraničních bodů železniční infrastruktury, které jsou pro přepravu cestujících využívány častěji než jednou za hodinu, častěji než jednou za dvě hodiny a méně často než jednou za dvě hodiny.

4.  Počet přeshraničních železničních bodů, na nichž byla osobní či nákladní doprava ukončena, či množství demontované železniční infrastruktury.

5.  Počet bezbariérových stanic, které jsou přístupné osobám se sníženou pohyblivostí a osobám se zdravotním postižením.“ [pozm. návrh 23]

11c)  Příloha H se mění takto:

a)  ve sloupci 2 řádku 1 se vkládá tato odrážka:"

„– počet nehod (tabulka H2)“;

b)  ve sloupci 2 řádku 4 se bod 2 nahrazuje tímto:"

„Tabulka H2: počet nehod a mimořádných událostí spojených s přepravou nebezpečných věcí“;

c)  ve sloupci 2 řádku 7 bodu 1 se třetí odrážka nahrazuje tímto:"

„– nehody na úrovňových přejezdech a nehody nezpůsobené vlakem“;

d)  ve sloupci 2 řádku 7 bodu 2 se první odrážka nahrazuje tímto:"

„– celkový počet nehod a mimořádných událostí zahrnujících alespoň jedno železniční vozidlo přepravující nebezpečné věci podle seznamu nebezpečných věcí v příloze K“;

e)  ve sloupci 2 řádku 7 bodu 2 se druhá odrážka nahrazuje tímto:"

„– počet takových nehod a mimořádných událostí, při kterých došlo k uvolnění nebezpečného nákladu.“ [pozm. návrh 19]

12)  Doplňuje se příloha L, uvedená v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Do tří měsíců od svého vyhlášení bude konsolidováno s nařízením (ES) č. 91/2003. [pozm. návrh 21]

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

PŘÍLOHA

„Příloha C“

„PŘÍLOHA L“

Tabulka L.1

Tabulka L.2

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014. (2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 91/2003/ES ze dne 16. prosince 2002 o statistice železniční dopravy (Úř. věst. L 14, 21.1.2003, s. 1). (3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (Směrnice o bezpečnosti železnic) (Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44). (4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13). (5) Tři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost. (6) Datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek (COM(2013)0449 – C7-0208/2013 – 2013/0213(COD))

P7_TA(2014)0198 A7-0004/2014

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0449),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0208/2013),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. října 2013(1),

—  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 28. listopadu 2013(2),

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 24. ledna 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie],)

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0004/2014),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. března 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamenu a Rady 2014/.../EU o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2014/55/EU.)

(1) Úř. věst. C 79, 6.3.2014, s. 67. (2) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.