Evropský parlament,

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 8. září 2010 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států: část II integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020 (COM(2010)0193 – C7-0111/2010 – 2010/0115(NLE))(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. prosince 2011 o iniciativě „Příležitosti pro mladé“ (COM(2011)0933),

–  s ohledem na závěry Rady přijaté dne 17. června 2011 v Lucemburku o podpoře zaměstnanosti mladých lidí v zájmu dosažení cílů strategie Evropa 2020,

–  s ohledem na sdělení Komise o provádění iniciativy „Příležitosti pro mladé“ (COM(2012)0727),

–  s ohledem na návrh doporučení Rady o zřízení záruky pro mladé lidi, který dne 5. prosince 2012 předložila Komise (COM(2012)0729),

–  s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady dne 7. února 2013 o iniciativě na podporu zaměstnanosti mladých lidí,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zřízení záruky pro mladé lidi,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2013 o řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí: možná východiska(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2014 o dodržování základního práva na volný pohyb v EU(3),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 16. dubna 2014 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o posílení spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti (VSZ) (COM(2013)0430 – C7-0177/2013 – 2013/0202(COD))(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce a posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy(5),

–  s ohledem na sdělení Komise o provádění iniciativy „Příležitosti pro mladé“ (COM(2012)0727),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2013 o zřízení záruky pro mladé lidi(6),

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že nezaměstnanost je hlavní příčinou nerovnosti, přičemž míra nezaměstnanosti mladých lidí dosáhla bezprecedentní výše – v průměru dosahuje v EU jako celku 23 %; vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých je v různých částech EU různá, a v některých členských státech přesahuje míra nezaměstnanosti osob ve věku 16–25 let dokonce 50 %;

B.  vzhledem k tomu, že v březnu 2014 bylo v EU28 bez zaměstnání 5,34 milionu mladých lidí (mladších 25 let), z nichž se 3,426 milionu nacházelo v eurozóně;

C.  vzhledem k tomu, že se příčiny nezaměstnanosti mladých lidí v různých částech EU liší a mohou zahrnovat i základní strukturální problémy našich ekonomik, které mají dopady na trhy práce; vzhledem k tomu, že situace a problémy, kterým mladí lidé čelí, nejsou stejné a že některé skupiny jsou zasaženy neúměrně a potřebují individuálně uzpůsobená řešení;

D.  vzhledem k tomu, že situace na trhu práce je obzvláště kritická pro mladé lidi, a to bez ohledu na jejich vzdělání, jelikož právě oni často končí bez práce nebo s pracovními smlouvami na dobu určitou a současně s nižšími příjmy a menší sociální ochranou nebo jsou nuceni podepsat pracovní smlouvy s nejistými pracovními podmínkami či přijmout neplacené stáže;

E.  vzhledem k tomu, že záruka pro mladé lidi by přispěla ke splnění tří cílů strategie Evropa 2020, konkrétně k cílům, že 75 % lidí ve věku 20–64 let má mít zaměstnání, že míra osob předčasně ukončujících vzdělávání má být pod 10 % a že alespoň 20 milionů lidí se má vymanit z chudoby a sociálního vyloučení;

F.  vzhledem k tomu, že 7,5 milionu mladých Evropanů ve věku 15 až 24 let je bez práce a ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a vzhledem k tomu, že v EU28 bylo v roce 2012 29,7 % mladých ve věku 15 až 29 let ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením(7);

G.  vzhledem k tomu, že tzv. duální systémy odborné přípravy a vzdělávací programy kombinující akademickou a pracovní výuku, které jsou využívány v některých členských státech, se díky důrazu, který kladou na praktické dovednosti, osvědčily zejména v době krize a udržovaly míru nezaměstnanosti mladých lidí na nižší úrovni, neboť zvyšovaly jejich zaměstnatelnost;

H.  vzhledem k tomu, že stávající omezení záruky pro mladé lidi na 25 let věku je nedostačující, neboť nebere v potaz 6,8 milionu lidí ve věku 25 až 30 let, kteří nejsou zaměstnaní, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy;

I.  vzhledem k tomu, že velký potenciál pro vytváření pracovních míst mají malé a střední podniky, které proto hrají při přechodu na nové udržitelné hospodářství zásadní úlohu;

J.  vzhledem k tomu, že navzdory skutečnosti, že počet pracovníků, kteří se přestěhovali z jednoho členského státu do jiného, stoupl ze 4,7 milionu v roce 2005 na 8 milionů v roce 2008: procentuálně se jedná o zvýšení z 2,1 % na 3,3 % celkové pracovní síly;

K.  vzhledem k tomu, že členské státy hrají v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí klíčovou roli, a to i prostřednictvím finanční podpory nástrojů financovaných EU, k nimž v programovém období 2014–2020 patří Evropský sociální fond, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, program EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a záruka pro mladé lidi;

L.  vzhledem k tomu, že Evropská unie přidělila na podporu zaměstnanosti lidí mladších 25 let 6 miliard EUR;

M.  vzhledem k tomu, že příčiny nezaměstnanosti mladých lidí nespočívají pouze v neodpovídajících dovednostech, nýbrž souvisejí s tím, že není vytvářen dostatek nových pracovních míst z důvodu odlivu průmyslu z Evropy, outsourcingu a spekulace, přičemž tuto situaci ještě zhoršuje krize a politiky úsporných opatření; vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava nemohou samy o sobě problém nezaměstnanosti mladých lidí vyřešit;

N.  vzhledem k tomu, že jakákoli opatření nebo programy zavedené s cílem zvýšit míru zaměstnanosti mladých lidí by měly zahrnovat konzultace nebo spolupráci se všemi příslušnými zainteresovanými subjekty na relevantních úrovních, zejména se sociálními partnery a organizacemi mládeže;

O.  vzhledem k tomu, že za více než 67 % pracovních míst v soukromém sektoru v EU stojí 20,7 milionu malých a středních podniků, přičemž mikropodniky představují 30 %;

P.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky a mikropodniky mají obrovský potenciál k vytváření pracovních míst a již nyní vytvářejí 85 % všech nových pracovních míst;

Záruka pro mladé lidi – zaměstnanost mladých lidí

1.  varuje, že v EU nedojde k výraznému udržitelnému hospodářskému růstu, pokud nebudou odstraněny nerovnosti, a připomíná, že odstraňování nerovností musí začít snižováním nezaměstnanosti, zejména nezaměstnanosti mladých lidí, a zmírňováním chudoby;

2.  vyzývá k tomu, aby bylo uplatňování systému záruky pro mladé lidi účinně sledováno; vyzývá Komisi, aby důkladně sledovala náročné úkoly, které byly specifikovány v doporučeních pro jednotlivé země na rok 2014, pokud jde o kvalitu nabídek, nedostatečně aktivní přístup k osobám, které nejsou v zaměstnání, ve vzdělání ani v profesní přípravě, administrativní kapacity veřejných služeb zaměstnanosti a chybějící účinnou spolupráci se všemi relevantními partnery; současně vyzývá Komisi, aby určila osvědčené postupy, které by sloužily jako vzor pro zlepšování programů; vyzývá k tomu, aby byla v rámci monitorování tohoto uplatňování posílena transparentnost a aby byl problém členských států, u nichž se v této oblasti neprojevuje žádný pokrok, řešen ambicióznějším způsobem;

3.  vyzývá Komisi, aby navrhla evropský právní rámec, který zavede minimální normy pro uplatňování záruk pro mladé lidi, včetně norem pro kvalitu učňovské přípravy, důstojné platy pro mladé lidi a přístup ke službám zaměstnanosti, a aby do tohoto rámce zahrnula i mladé lidi ve věku mezi 25 a 30 lety, v případě, že členské státy stávající doporučení týkající se záruk pro mladé lidi nerespektují;

4.  požaduje, aby bylo snižování nezaměstnanosti mladých lidí zavedeno jako samostatný cíl v rámci evropského semestru; rovněž žádá o zahrnutí opatření bojujících proti nezaměstnanosti mladých lidí do doporučení pro jednotlivé země a do národních programů reforem; vyzývá Komisi, aby zavádění těchto opatření pečlivě sledovala a kontrolovala; v tomto ohledu žádá o rozsáhlé zapojení Parlamentu v rámci evropského semestru;

5.  žádá Evropskou komisi, aby urychlila zavádění iniciativy záruky pro mladé lidi a aby sdělení o tom, jak byla záruka zavedena, zveřejnila nejpozději do konce roku 2014;

6.  vybízí členské státy, aby zvážily rozšíření záruky pro mladé lidi i na osoby mladší 30 let;

7.  zdůrazňuje, že je nezbytné zavést aktivní, komplexní a integrovanou politiku trhu práce, která bude zahrnovat zvláštní opatření pro mladé lidi;

8.  naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly důrazná opatření na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, zejména preventivní kroky proti předčasnému ukončování školní docházky a opatření na podporu programů odborné přípravy a učňovského vzdělávání (např. na základě zavedení duálního vzdělávacího systému nebo stejně účinných rámců), a aby rozvíjely komplexní strategie zaměřené na mladé, kteří nemají zaměstnání a ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a aby v plné míře prováděly vnitrostátní programy záruky pro mladé;

9.  zdůrazňuje, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí by členským státům neměla bránit ve využívání Evropského sociálního fondu k financování širších projektů souvisejících s mladými lidmi, zejména projektů bojujících proti chudobě a sociálnímu vyloučení; vyzývá Komisi ke sledování využití prostředků ESF na projekty spojené s mladými lidmi;

10.  je pevně přesvědčen, že by finanční prostředky EU, zejména prostředky poskytované v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, neměly být používány jako náhrada za vnitrostátní přístupy, nýbrž k poskytování dodatečné podpory mladým lidem, a to způsobem, který doplňuje a rozšiřuje vnitrostátní programy v souladu s rozhodnutím členských států;

11.  domnívá se, že programy EU musí umožňovat pružnost potřebnou k tomu, aby členské státy mohly zavádět individualizovanou podporu v souladu s místními potřebami a aby se zajistilo, že budou finanční prostředky využívány v oblastech, ve kterých je nezaměstnanost mladých lidí nejvyšší a finanční prostředky nejpotřebnější, aniž by tím však došlo k ústupkům v oblasti auditu a kontroly;

12.  připomíná, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí by členským státům neměla bránit ve využívání dalších programů EU – např. Evropského sociálního fondu či programu ERASMUS+ – k financování širších projektů souvisejících s mládeží, zejména projektů týkajících se podnikání mladých lidí, chudoby a sociálního vyloučení; vyzdvihuje, že je důležité, aby členské státy v této souvislosti poskytovaly nezbytné spolufinancování; vyzývá Komisi ke sledování využití prostředků ESF na projekty spojené s mladými lidmi;

Odborné vzdělávání a příprava

13.  připomíná, že 6 miliard EUR, které byly vyčleněny na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí, nestačí k dlouhodobému boji proti nezaměstnanosti mladých lidí; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zařadily záruku pro mladé lidi mezi své priority a aby při rozhodování o závazném povolebním přezkumu VFR na období 2014–2020, který má proběhnout nejpozději na konci roku 2016, navýšily rozpočtové prostředky určené na tuto iniciativu po celé období let 2014–2020;

14.  vyzývá členské státy, aby zavedly či zlepšily systémy odborného vzdělávání a odborné přípravy; zdůrazňuje, že s cílem zlepšit přechod ze škol do zaměstnání by měl být na základě osvědčených evropských postupů v této oblasti vytvořen evropský rámec pro duální vzdělávání; kromě toho navrhuje, aby v rámci celé EU byly využívány „startovací programy“, díky nimž mohou mladí absolventi škol a absolventi kursů odborné přípravy získat praktické profesní zkušenosti, a to u podniků najímajících pracovníky na šest až dvanáct měsíců, aby pracovali na konkrétních úkolech v oblasti inovace a rozvoje;

15.  naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly rázná opatření k boji proti nezaměstnanosti mladých lidí a ranému vyloučení z trhu práce, a to především v podobě preventivních kroků proti předčasnému ukončování školní docházky, odborné přípravy či učňovského vzdělávání (např. zavedení duálního vzdělávacího systému nebo jiných, stejně účinných rámců);

16.  vyzývá členské státy, aby ve snaze o výrazné zvýšení zaměstnatelnosti mladých lidí i jejich šancí v životě reformovaly především standardy týkající se mladých lidí v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

17.  vyzývá Komisi a členské státy, aby dále zlepšovaly transparentnost a uznávání kvalifikací v rámci Evropské unie, a to prostřednictvím evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a odbornou přípravu, nástroje Europass a evropského rámce kvalifikací;

18.  zdůrazňuje, že pro mladé lidi je důležité získat průřezové dovednosti, např. v oblasti IKT, vůdčí schopnosti, kritické myšlení a jazykové dovednosti, a to i pomocí studia v zahraničí, s cílem zlepšit své vyhlídky na trhu práce a přizpůsobivost, pokud jde o budoucí vývoj na trhu práce, a aktivně se podílet na životě společnosti;

19.  žádá členské státy, aby se soustředily na odvětví s vysokým potenciálem růstu a vytváření pracovních míst a aby v zájmu uspokojení očekávaného budoucího vývoje na trhu práce přijaly opatření, jež budou v jejich vzdělávacích programech upřednostňovat oblasti vědy, technologie, strojírenství a matematiky v souladu s potřebou přejít na hospodářství, které bude účinně využívat zdroje;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly nové hospodářské modely, zejména sociální podnikání, sdílení pracovního prostředí a tzv. crowdsourcing, a aby poskytovaly podporu mladým kooperativám a začínajícím sociálním podnikům;

21.  vyzývá členské státy, aby rozvíjely politiky na podporu růstu; vyzývá k tomu, aby se učinily kroky na úrovni EU, pokud jde o evropskou strategii růstu, jelikož investice a rozvoj v klíčových oblastech, jako je digitální trh, telekomunikační trh a společné energetické společenství, zajistí udržitelná pracovní místa;

22.  s politováním konstatuje, že priority Evropské rady zveřejněné dne 27. června 2014 jako strategický program EU a nové Evropské komise nezahrnují cílená opatření a investice na pomoc při vytváření kvalitních pracovních míst pro mladé lidi;

23.  zdůrazňuje, že má-li dojít k pokroku v plnění cílů záruky pro mladé lidi, je třeba uskutečnit strategické reformy, které umožní úspěšnější přechod ze školy na trh práce;

24.  naléhavě vyzývá členské státy, aby posílily a reformovaly své úřady práce;

25.  podtrhuje skutečnost, že s ohledem na předpokládané rychlé změny na trhu práce jsou dnes více než kdy jindy nutné investice do vzdělávání a odborné přípravy; zdůrazňuje, že politiky zaměřené na dovednosti by neměly být považovány pouze za prostředek k plnění požadavků pracovního trhu, ale měly by brát v potaz rovněž kvalifikaci a dovednosti získané neformálním vzděláváním, měly by podporovat postupy prosazující celoživotní vzdělávání a v konečném důsledku by měly být i součástí komplexního přístupu ke vzdělávání;

26.  vyzývá Komisi a agentury, jako je Eurofound a Cedefop, aby analyzovaly stávající systémy duálního odborného vzdělávání a poskytly tyto informace ostatním členským státům, které se o tyto systémy zajímají na dobrovolném základě, aniž by došlo ke snížení již existujících vzdělávacích standardů;

27.  uznává úlohu rodiny jako efektivního podpůrného systému pro mladé lidi, kteří čelí nezaměstnanosti, chudobě a sociálnímu vyloučení;

28.  naléhavě vyzývá členské státy, aby odstranily stávající překážky pro přeshraniční odbornou přípravu, orientační a učňovskou přípravu, stáže a odbornou praxi, a aby lépe sladily nabídku a poptávku, pokud jde o možnosti odborné přípravy pro mladé lidi přímo na pracovišti, a tím zvýšily mobilitu a zaměstnatelnost, zejména v příhraničních regionech;

29.  vítá doporučení Rady o rámci pro kvalitu stáží přijaté dne 10. března 2014 a vyzývá členské státy, aby je bezodkladně provedly ve prospěch těch, kterým jsou určeny, a zdůrazňuje, že programy členských států, které prosazují a nabízejí stáže, mohou být finančně podporovány z evropských fondů;

Nové prostředí pro pracovní místa

30.  zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že malé a střední podniky vytvořily v roce 2012 celkem 66,5 % všech v Evropě vytvořených pracovních míst(8), je zapotřebí, aby Evropa vytvářela pro malé a střední podniky příznivé prostředí, k čemuž patří i zajištění nejlepších finančních a právních podmínek pro začínající podniky;

31.  opakuje, že je třeba zajistit širokou a snadno dostupnou odbornou přípravu a přístup k internetu a informacím on-line a k digitálním dovednostem; v souladu s cíli digitální agendy žádá členské státy, aby podporovaly a usnadňovaly digitalizaci služeb a vzdělávacích příležitostí pro mladé lidi, s cílem zajistit jim přístup k digitálním pracovním místům;

32.  zdůrazňuje, že společnosti mají v poslední době tendenci přesouvat výrobu a služby zpět do Evropy, což poskytuje příležitosti k vytváření pracovních míst, zejména pro mladé lidi; domnívá se, že ekonomiky EU mají jedinečnou příležitost tento trend přesouvání pracovních míst zpět do EU urychlit;

33.  trvá na tom, že Evropu je třeba znovu industrializovat prostřednictvím vypracování a realizace soudržné strategie, která bude podporovat a usnadňovat politiky zaměřené na růst a vytváření nových pracovních míst;

34.  naléhavě vyzývá členské státy, aby v rámci politik zaměřených na podporu zaměstnanosti mladých lidí usilovaly o to, aby byly uzavírány kvalitní a udržitelné pracovní smlouvy, čímž by se zakročilo proti rostoucí strukturální nejistotě a nedostatečné míře zaměstnanosti;

35.  vyzývá členské státy, aby zajistily přístup mladých lidí ke kvalitním pracovním místům, na nichž se budou dodržovat jejich práva, včetně práva na stabilitu a zabezpečení, a k místům, která jim nabídnou alespoň životní minimum a sociální ochranu a umožní zajištěnou, důstojnou a samostatnou existenci, a to s cílem ochránit mladé pracovníky před diskriminací a vykořisťováním;

36.  domnívá se, že mladí podnikatelé a malé a střední podniky orientované na růst představují nezbytný předpoklad inovací a tvorby pracovních míst;

37.  domnívá se, že podniky budou vytvářet více pracovních míst a více zaměstnávat, pouze pokud bude hospodářské prostředí podporovat růst a pokud budou moci spoléhat na kvalifikovanou pracovní sílu;

38.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby byl jejich přístup k mladým lidem a zaměstnanosti založen na právech; zdůrazňuje, že obzvláště v době krize nesmí být ohrožen kvalitativní aspekt práce pro mladé lidi a že klíčovými faktory zohledňovanými při přijímání opatření musí být základní pracovní a další normy týkající se kvality práce, jako je pracovní doba, sociální zabezpečení a bezpečnost a ochrana zdraví při práci; zdůrazňuje, že je nezbytné učinit přítrž diskriminaci na základě věku;

39.  zdůrazňuje, že je důležité uznávat a respektovat rozdílné sociální a hospodářské systémy, které fungují v jednotlivých členských státech;

40.  žádá členské státy a Komisi, aby podporovaly a propagovaly mechanismy mobility, které usnadňují hledání zaměstnání v jiném členském státě, zejména síť EURES;

41.  žádá členské státy, aby v zájmu vyvážení nabídky volných pracovních míst a poptávky po nich a požadovaných kvalifikací mezi členskými státy plně využívaly veřejné služby zaměstnanosti (VSZ);

42.  žádá Evropskou komisi, aby při řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí podporovala iniciativy a další formy spolupráce se soukromým sektorem;

43.  žádá Evropskou komisi, aby zaujala vůdčí úlohu a předložila iniciativu pro opětovnou industrializaci Evropy, která by posílila konkurenceschopnost průmyslu, aniž by kladla nadměrnou regulační zátěž na podniky, a usnadnila vytváření pracovních míst, řešila nezaměstnanost a rozšířila pro mladé lidi škálu možností k zahájení podnikání nebo nalezení pracovního místa;

44.  doporučuje, aby veškerá budoucí hodnocení relevantních systémů ESF v oblasti zaměstnanosti mladých, která Evropská komise provádí, zohledňovala i jiné faktory, než jsou náklady a počet účastníků, zvažovala reálný dlouhodobý dopad na pracovní trh mladých lidí a mezi své priority zařadila snahu pochopit, jak a proč jsou které kroky úspěšné;

45.  vyzývá členské státy, aby v rámci boje proti nezaměstnanosti eliminovaly zbytečnou administrativní zátěž samostatně výdělečně činných pracovníků a malých podniků, aby zavedly příznivé daňové politiky, vytvořily příznivější klima pro soukromé investice a zabývaly se neúměrně represivními zákony o úpadku firem; malé a střední podniky představují velkou část evropského hospodářství a jejich úloha může být rozhodujícím činitelem při zajišťování rychlého a udržitelného zotavení z hospodářské krize a vytváření nových pracovních míst, včetně pracovních míst pro mladé lidi;

46.  žádá členské státy, aby na všech úrovních zlepšily spolupráci mezi podniky a sektorem vzdělávání s cílem lépe propojit učební osnovy s požadavky trhu práce;

47.  zdůrazňuje, že evropské hospodářství potřebuje, abychom – spíše než o omezení – usilovali o posílení volného pohybu a mobility pracovních sil v EU, a vyzývá členské státy, aby zajistily volný pohyb všech občanů a pracovníků, a umožnily tak rozvoj skutečného unijního pracovního trhu, zabraňovaly vzniku překážek a poskytovaly pracovníkům z EU možnost stěhovat se do oblastí, v nichž je poptávka po jejich dovednostech; zdůrazňuje, že svoboda pohybu je jedním z klíčových práv; zdůrazňuje dále, že mladí lidé by měli také získat přístup k pracovním příležitostem v rámci vlastního společenství;

48.  vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost vysoké nezaměstnanosti mladých lidí mezi znevýhodněnými skupinami a aby si jako prioritu vytkly vstup a začlenění na trh práce a zohledňování politik v oblasti vstupu a začlenění ve všech oblastech, neboť zaměstnání je klíčem k úspěšné integraci;

49.  je přesvědčen, že členské státy musí vycházet vstříc specifickým potřebám mladých lidí se zdravotním postižením tím, že jim poskytnou správné nástroje a podpůrné služby, aby tak došlo k vytvoření prostředí rovnoprávnosti, a že budou aktivně zvyšovat míru uplatnitelnosti mladých lidí se zdravotním postižením na trhu práce, ve vzdělávání a v odborné přípravě;

50.  zdůrazňuje, že je nutné zaměřit se na podněcování k podnikání, a to zejména mezi mladšími lidmi a absolventy vysokých škol, a na podporu stáží a pracovního uplatnění absolventů vysokých škol v malých podnicích a mikropodnicích, čímž by si mladí lidé osvojili zkušenosti z podnikatelské oblasti a zvýšili své povědomí o příležitostech a svoji schopnost zakládat vlastní podnikání;

51.  zdůrazňuje, že vzhledem k dopadům krize na mladé lidi je třeba, aby se členské státy více zapojily a posílily monitorování s cílem zlepšit situaci mladých lidí; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby se otázkou nezaměstnanosti mladých lidí zabývaly během příštího neformálního zasedání EPSCO ve dnech 17. a 18. července 2014 v Miláně a aby namísto prohlášení učinily konkrétní kroky a zavedly skutečné politiky;

o
o   o

52.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.

(1) Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 116. (2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0365. (3) Přijaté texty, P7_TA(2014)0037. (4) Přijaté texty, P7_TA(2014)0435. (5) Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 29. (6) Přijaté texty, P7_TA(2013)0016. (7) Eurostat: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=yth_incl_010&lang=en. (8) Zpráva http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/facts-figures-analysis/performance-review/files/supporting-documents/2013/annual-report-smes-2013_en.pdf.