Evropský parlament,

–  s ohledem na Chartu OSN,

–  s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu (MTS) a zejména na článek 5 týkající se trestného činu agrese jako jednoho z hlavních zločinů spadajících do působnosti tohoto soudu,

–  s ohledem na kampalské změny Římského statutu, jež byly přijaty na hodnotící konferenci konané v roce 2010 v ugandské Kampale, se zvláštním ohledem na rezoluci RC/Res. 6 o trestném činu agrese,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/168/SZBP a na jeho odkaz na kampalské změny,

–  s ohledem na revidovaný akční plán přijatý dne 12. července 2011 v souladu s rozhodnutím Rady 2011/168/SZBP,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2010 o konferenci hodnotící Římský statut Mezinárodního trestního soudu konané v Kampale v Ugandě(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 2011 o podpoře EU Mezinárodnímu trestnímu soudu: čelit problémům a překonávat potíže(2),

–  s ohledem na své předchozí usnesení o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti, včetně dopadů na strategickou politiku EU týkající se lidských práv,

–  s ohledem na devátou zprávu Mezinárodního trestního soudu Organizaci spojených národů za rok 2012/13,

–  s ohledem na závěry 25. zasedání Rady OSN pro lidská práva konaného v dubnu 2014,

–  s ohledem na usnesení Valného shromáždění Latinskoamerického parlamentu ze dne 19. a 20. října 2013 o podpoře Mezinárodního trestního soudu a ratifikaci kampalských změn (AO/2013/07XXIX),

–  s ohledem na usnesení shromáždění smluvních států Římského statutu Mezinárodního trestního soudu ze dne 27. listopadu 2013 o posílení Mezinárodního trestního soudu a shromáždění smluvních států Římského statutu, jehož součástí je výzva určená budoucím smluvním státům, aby ratifikovaly Římský statut v jeho pozměněné podobě, výzva určená všem smluvním státům, aby zvážily ratifikaci těchto změn, a uznání nedávné ratifikace těchto změn několika smluvními státy (ICC-ASP/12/Res.8),

–  s ohledem na příručku „Ratifikace a uplatňování kampalských změn Římského statutu Mezinárodního trestního soudu“, kterou vypracovaly stálá mise Lichtenštejnského knížectví při OSN, Globální institut pro prevenci agrese a Lichtenštejnský institut pro sebeurčení na Princetonské univerzitě,

–  s ohledem na Mezinárodní den spravedlnosti, který se slaví 17. července a jehož cílem je vyzdvihnout pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti stíhání zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a genocidy;

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že členské státy EU jsou od počátku věrnými spojenci Mezinárodního trestního soudu, poskytují mu finanční, politickou, diplomatickou a logistickou podporu a rovněž prosazují všeobecnou platnost Římského statutu a hájí jeho bezúhonnost s cílem posílit nezávislost soudu;

B.  vzhledem k tomu, že dne 17. listopadu 2011(3) Parlament uvítal přijetí kampalských změn Římského statutu, včetně změn týkajících se zločinu agrese, a vyzval členské státy, aby je ratifikovaly a začlenily do svých vnitrostátních předpisů;

C.  vzhledem k tomu, že dne 18. dubna 2012 Parlament následně přijal usnesení(4) a vyzval Radu a Komisi, aby využily svou mezinárodní autoritu v zájmu zajištění a posílení univerzálnosti Římského statutu, pokud jde o mezinárodně dohodnuté vymezení aktů agrese, které jsou v rozporu s mezinárodním právem;

D.  vzhledem k tomu, že ratifikace kampalských změn Římského statutu týkajících se zločinu agrese nejméně 30 smluvními státy a rozhodnutí, které má být přijato po 1. lednu 2017 dvoutřetinovou většinou smluvních států, umožní zřídit stálý systém mezinárodní trestní odpovědnosti za zločin agrese;

E.  vzhledem k tomu, že 122 zemí je smluvní stranou Římského statutu Mezinárodního trestního soudu;

F.  vzhledem k tomu, že dosud kampalské změny týkající se zločinu agrese ratifikovalo 14 států, včetně osmi členských států EU, a sice Belgie, Chorvatska, Kypru, Estonska, Německa, Lucemburska, Slovenska a Slovinska; vzhledem k tomu, že nejméně 35 smluvních států v současnosti aktivně spolupracuje na ratifikaci změn týkajících se zločinu agrese, přičemž další státy se k jejich ratifikaci zavázaly;

G.  vzhledem k tomu, že 8. května 2012 Lichtenštejnsko jako první země ratifikovalo změny týkající se zločinu agrese společně se změnami článku 8 (válečné zločiny) přijaté na hodnotící konferenci o Římském statutu Mezinárodního trestního soudu, která se konala v roce 2010 v ugandské Kampale;

H.  vzhledem k tomu, že státy, které Římský status nepodepsaly, jej mohou ratifikovat, včetně kampalských změn, a tím přispět k zahájení uplatňování jurisdikce Mezinárodního trestního soudu, pokud jde o zločin agrese;

I.  vzhledem k tomu, že kampalské změny jsou plně v souladu s Chartou OSN, neboť kriminalizují pouze nejzávažnější formy nelegálního použití síly, konkrétně formy, jež svou „povahou, závažností a rozsahem“ zjevně porušují Chartu OSN;

J.  vzhledem k tomu, že jurisdikce Mezinárodního trestního soudu ve vztahu ke zločinu agrese přispěje k vládě práva na mezinárodní úrovni a k mezinárodnímu míru a bezpečnosti tím, že bude odrazovat od nelegálního použití síly a tím bude aktivně přispívat k prevenci takových zločinů a k upevnění trvalého míru;

K.  vzhledem k tomu, že ratifikace obou kampalských změn a zahájení uplatňování jurisdikce Mezinárodního trestního soudu na zločin agrese dále pomohou skoncovat s beztrestností pachatelů tohoto zločinu;

L.  vzhledem k tomu, že ratifikace kampalských změn a zahájení uplatňování jurisdikce Mezinárodního trestního soudu ve vztahu ke zločinu agrese přispějí k ochraně lidských práv, a to díky kriminalizaci aktu agrese, jenž často stojí na počátku kauzálního řetězce hrubého porušování lidských práv a závažného porušování mezinárodního humanitárního práva a mezinárodních práva v oblasti lidských práv;

M.  vzhledem k tomu, že kriminalizace aktů agrese bude rovněž chránit právo na život bojovníků, kteří jsou nezákonně posíláni do války, a bojovníků napadených států, čímž bude vyplněna mezera v Římském statutu a v mezinárodním humanitárním právu, neboť tyto v současnosti chrání pouze civilní obyvatele a další kategorie „chráněných osob“;

N.  vzhledem k tomu, že zahájení uplatňování jurisdikce Mezinárodního trestního soudu ve vztahu ke zločinu agrese posílí univerzálnost Římského statutu, protože některé členské státy mohou mít zájem ratifikovat doplněný Římský statut zahrnující kampalské změny, neboť to poslouží i k jejich vnitrostátnímu politickému cíli odradit ostatní od nezákonného použití síly proti nim;

1.  znovu vyjadřuje svou podporu činnosti Mezinárodního trestního soudu, který přispívá k ukončení beztrestnosti pachatelů nejzávažnějších trestných činů, které znepokojují mezinárodní společenství;

2.  žádá EU, aby přijala společný postoj ke zločinu agrese a kampalským změnám;

3.  zdůrazňuje význam zásady univerzality Římského statutu a naléhavě vyzývá EU, aby se postavila do čela úsilí při prosazování toho, aby kampalská změna týkající se zločinu agrese vstoupila v platnost, podpořila úsilí, které je za tímto účelem vynakládáno, a aby vyzvala své členské státy, aby změny nejdříve ratifikovaly a poté podpořily jednorázové rozhodnutí shromáždění smluvních států Římského statutu, jakmile bude dosaženo požadovaných 30 ratifikací, aby se tak docílilo zahájení uplatňování jurisdikce Mezinárodního trestního soudu ve vztahu ke zločinu agrese

4.  zdůrazňuje, že je třeba aktivně podpořit Mezinárodní trestní soud, ratifikaci pozměněného Římského statutu i obou kampalských změn ve všech vnějších činnostech EU, a to také prostřednictvím zvláštního zástupce EU pro lidská práva a delegací EU na místě, včetně technické podpory pro státy usilující o ratifikaci a/nebo provedení těchto aktů; žádá v tomto ohledu EU a její členské státy, aby obnovily svůj závazek vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu a jeho podporu, včetně finanční účasti;

5.  žádá EU, aby se zavázala k boji proti genocidě, zločinům proti lidskosti, válečným zločinům a zločinu agrese, a žádá EU a členské státy, aby boj proti beztrestnosti za závažná porušení lidských práv učinily prioritu své vnější činnosti; vybízí místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby zvýšila úsilí, které vyvíjí v oblasti podpory provádění a dodržování standardů mezinárodního humanitárního práva obecně a to i ze strany nestátních ozbrojených skupin;

6.  vyzývá členské státy EU, aby urychleně přizpůsobily své vnitrostátní právní předpisy definicím obsaženým v kampalských změnách i dalším povinnostem plynoucím z Římského statutu, a umožnily tak vnitrostátní vyšetřování a stíhání zločinů členskými státy EU, a aby spolupracovaly s Mezinárodním trestním soudem;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států EU, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva a předsedovi Mezinárodního trestního soudu.

(1) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 78. (2) Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 115. (3) Přijaté texty, P7_TA(2011)0507. (4) Přijaté texty, P7_TA(2012)0126.