Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje se nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(3) (dále jen „nařízení o VFR“),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4) (dále jen „IID ze dne 2. prosince 2013“),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2014 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2015 - oddíl III - Komise(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2014 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2015(6),

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, který přijala Komise dne 24. června 2014 (COM(2014)0300),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, který Rada přijala dne 2. září 2014 a postoupila Evropskému parlamentu dne 12. září 2014 (12608/2014 – C8‑0144/2014),

–  s ohledem na návrh na změnu č. 1/2015 k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, který předložila Komise dne 15. října 2014,

–  s ohledem na jednání předsednictva dne 15. září 2014 a revidované sdělení generálního tajemníka ze dne 17. září 2014 o čtení návrhu rozpočtu na rok 2015 v Evropském parlamentu,

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění statut Soudního dvora Evropské unie na základě zvýšení počtu soudců Tribunálu(7),

–  s ohledem na dohodu o spolupráci ze dne 5. února 2014 mezi Evropským parlamentem, Evropským hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů,

–  s ohledem na článek 88 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8‑0014/2014),

Oddíl III

Celkový přehled

1.  připomíná, že ve shora uvedeném usnesení ze dne 13. března 2014 Parlament zdůraznil nutnost posílit strategické investice do akcí, které mají evropský přínos, s cílem pomoci evropské ekonomice dostat se znovu do správných kolejí, aby vytvářela konkurenceschopnost, udržitelný růst a pracovní místa, zejména pro mladé lidi, a že jeho cílem by mělo zároveň být zvýšení hospodářské a sociální soudržnosti;

2.  upozorňuje na to, že hlavy států a předsedové vlád se znovu dohodli v červnu 2014 (a znovu se v tomto smyslu vyjádřili na zvláštním zasedání Evropské rady v srpnu 2014), že je nutno investovat a připravit ekonomiky členských států na budoucnost tak, že naleznou zdroje na již dlouho potřebné investice do dopravní, energetické a telekomunikační infrastruktury (včetně dokončení digitálního jednotného trhu do roku 2015) důležité pro celou Unii a také do energetické účinnosti, inovací a výzkumu a dovedností; připomíná, že rozpočet Evropské unie má při dosahování těchto politických cílů svou nezpochybnitelnou úlohu;

3.  znovu připomíná, že rozpočet Unie by v žádném případě neměl být vnímán a posuzován pouze jako dodatečná finanční položka, která je zátěží pro rozpočty členských států – naopak, je třeba jej chápat jako příležitost dát impuls těm iniciativám a investicím, které jsou v zájmu Unie jako celku a jsou pro ni přínosem a o nichž ve většině případů spolurozhoduje Parlament a Rada;

4.  opakuje, že rozpočet Unie má ve vztahu k rozpočtům členských států doplňující povahu a vytváří impuls pro růst a pracovní místa, a zdůrazňuje, že právě vzhledem k jeho povaze a limitované velikosti by neměl být omezován a krácen svévolnými sníženími – naopak by měly být posíleny prostředky pro oblasti, na něž se zaměřuje;

5.  konstatuje, že návrh rozpočtu (NR) na rok 2015, jak jej předložila Komise, činí (včetně zvláštních nástrojů) 145 599,3 milionu EUR v prostředcích na závazky (PZ) a 142 137,3 milionu EUR v prostředcích na platby (PP); zdůrazňuje, že celkový objem prostředků na platby v NR představuje mírné zvýšení oproti rozpočtu na rok 2014 o 1,4 % (se započtením OR 1 a NOR 2–4/2014) a stále je o 2 miliardy EUR nižší než konečný výsledek čerpání rozpočtu na rok 2013; poznamenává, že Komise navrhla ponechat ve svém NR pod stropy rozpětí v celkové výši 1 478,9 milionu EUR v prostředcích na závazky;

6.  zdůrazňuje význam decentralizovaných agentur, které jsou pro provádění politik a programů Unie zásadně důležité; zdůrazňuje, že je třeba jim poskytnout odpovídající finanční prostředky a zaměstnance, aby mohly řádně plnit úkoly, kterými je pověřil legislativní orgán;

Postoj Rady

7.  vyjadřuje politování nad tím, že Rada při svém čtení snížila prostředky na závazky o 522 milionů EUR a prostředky na platby o 2,1 miliardy EUR, a stanovila tak výši rozpočtu Unie na rok 2015 na 145 077,4 milionu EUR v prostředcích na závazky a 139 996,9 milionu EUR v prostředcích na platby; upozorňuje na to, že škrt u prostředků na platby ve výši 2,1 miliardy EUR by představoval snížení o 0,18 % oproti rozpočtu na rok 2014 (včetně OR 1/2014 a NOR 2–4/2014); především je znepokojen rozsáhlými škrty v prostředcích na platby u fondů pro konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost v okruhu 1a, které představují nehorázné porušení závazku Rady ohledně překonání krize a oživení hospodářského růstu;

8.  nesouhlasí s výsledkem čtení rozpočtu na rok 2015 v Radě, který podle jeho mínění naprosto nezohledňuje víceletý charakter politik Unie, a namísto aby problém řešil, by způsobil další zhoršení nedostatku prostředků na platby a další zpomalení uskutečňování programů Unie;

9.  znovu zdůrazňuje, že přístup Rady, která stanoví výši plateb podle míry inflace, naprosto nezohledňuje povahu a funkci víceletého charakteru politik Unie a VFR tak pozbývá veškerého významu; poznamenává v této souvislosti, že rostoucí rozdíl mezi prostředky na platby a na závazky zhoršuje problémy s rostoucím objemem neuhrazených závazků; upozorňuje na negativní dopad, který má tento přístup na vnímání Unie v očích jejích občanů; především opakuje, že aby překonala hospodářskou krizi, měla by Unie zvýšit investice;

10.  vyjadřuje politování nad svévolnými škrty, které navrhla Rada v položkách správních a podpůrných výdajů, z nichž je financováno provádění klíčových programů Unie – tento krok by mohl zkomplikovat zdařilé zahájení nových programů, protože v případě nedostatečné správní kapacity hrozí vážné riziko, že bude ztíženo provádění unijních politik;

11.  je hluboce znepokojen tím, jak Rada ve věci rozpočtu Unie používá dvojí standardy, když na jedné straně požaduje navýšení finančních prostředků Unie v oblastech, které podporují udržitelný růst, a na druhé straně navrhuje zásadní škrty v klíčových oblastech, jako je výzkum, inovace, vesmír, infrastruktura, malé a střední podniky a energetika;

12.  vítá vyjádření 13 členských států, že jsou přesvědčeny, že výše prostředků na platby, na níž se dohodla Rada, možná nemusí stačit a mohla by vést k velkému tlaku, pokud jde o včasné plnění právních povinností Unie a naplňování závazků, které již Unie přijala; připomíná, že podle článku 323 Smlouvy o fungování Evropské unie „Evropský parlament, Rada a Komise zajistí, aby Unie měla k dispozici finanční prostředky, které jí umožní plnit právní závazky vůči třetím stranám“;

13.  domnívá se, že Rada vzhledem k tomu, že každoročně není schopna nalézt ve svých řadách kvalifikovanou většinu k zabezpečení takové výše prostředků na platby, která umožní Unii pokrýt potřeby plateb, o kterých není sporu, nese velkou politickou odpovědnost za velice napjatou situaci ve věci plateb; odsuzuje skutečnost, že to postupně vedlo ke vzniku strukturálního deficitu v rozpočtu Unie, což odporuje ustanovení Smlouvy a ohrožuje to schopnost Komise plnit své zákonné povinnosti;

14.  zároveň podotýká, že stávající způsob sestavování rozpočtu Unie, kdy jsou prostředky na platby spojeny s vnitrostátními příspěvky, může u členských států vést k nepříznivým rozhodnutím, zejména v době, kdy se hodně diskutuje o důležitosti vyrovnaného vnitrostátního rozpočtu; zdůrazňuje však, že tato výše plateb je přímým důsledkem odpovídající výše závazků, kterou Rada formálně schválila nezbytnou kvalifikovanou většinou v rámci ročních rozpočtových postupů;

15.  vyjadřuje politování nad instinktivním konfliktem mezi Radou na jedné straně a Parlamentem a Komisí na straně druhé; žádá, aby byly nalezeny způsoby, jak toto napětí změnit v produktivnější výměnu názorů; vyjadřuje naději, že otevřenost vůči novým přístupům a návrhům nakonec povede ke strukturálním změnám, které podpoří dohodu na vyrovnaném rozpočtu, jenž odráží ambice a obavy jak Parlamentu, tak Rady;

Čtení Parlamentu

16.  zdůrazňuje, že kromě naplnění politické dohody dosažené při jednání o víceletém finančním rámci (VFR) na období 2014–2020 ve věci dřívějšího poskytnutí prostředků na specifické cíle politiky nenavrhla Komise žádné další kroky k tomu, aby se dostalo větší podpory prioritám, které nejen vytyčil Parlament, ale také se na nich dohodli hlavy států a představitelé vlád v Evropské radě; rozhodl se proto posílit finanční zdroje na politické cíle a strategické priority Unie v řadě oblastí;

17.  rozhodl se soustředit svá zvýšení na programy, které mají stěžejní význam z pohledu strategie Evropa 2020, protože jejich cílem je podpořit růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost, konkrétně na programy Horizont 2020, COSME, Erasmus+, digitální agenda, Progress a sociální agenda (včetně EURES a nástroje mikrofinancování), jelikož tyto programy jsou dobrým příkladem toho, jak Unie přispívá k inovativní a prosperující ekonomice na celém kontinentu; dále posiluje programy, které přispívají k plnění cílů vnější politiky Unie, jako je politika sousedství, rozvoj a humanitární pomoc; trvá na tom, že je třeba také navýšit financování důležitých programů a politik pro boj proti nerovnosti, jako je FEAD a Evropa pro občany, a na podporu rovnosti mezi pohlavími;

18.  stanoví celkovou výši prostředků na rok 2015 na 146 380,9 milionu EUR v prostředcích na závazky a 146 416,5 milionu EUR v prostředcích na platby;

Řešení stále se opakující situace nedostatku prostředků na platby

19.  podporuje návrh Komise plně využít zdroje, které jsou k dispozici pod stropem prostředků na platby na rok 2015 a neponechat pod tímto stropem žádné rozpětí; obnovuje všechny škrty, které Rada provedla u prostředků na platby, a to ve výši odvíjející se od nynějších a očekávaných úrovní čerpání prostředků;

20.  upozorňuje nicméně na to, že ani plné vyčerpání stropu pro prostředky na platby na rok 2015 nestačí k tomu, aby byly odpovídajícím způsobem vyřešeny přetrvávající problémy Unie s platbami, které se v tomto rozsahu táhnou od rozpočtu Unie na rok 2010; poukazuje především na obrovské zpoždění v platbách v minulých letech, které vedlo jen u politiky soudržnosti na konci roku 2013 k dosud nevídané výši nezaplacených plateb, která činila 23,4 miliardy EUR, a obává se, že na konci roku 2014 může být situace podobná; zdůrazňuje proto, že přetrvávající problém s nedostatkem prostředků na platby je třeba bezodkladně a účinně řešit; rozhodl se tudíž jít u prostředků na platby v řadě rozpočtových položek, včetně hlavních „položek dokončení programů 2007–2013“ u strukturálních fondů a výzkumných programů Unie, v nichž je situace s platbami velmi kritická, ještě dále, než navrhuje Komise, a to o 4 miliardy EUR;

21.  vyzývá proto Komisi, aby byla připravena předložit příslušné návrhy na uvolnění prostředků z mechanismů pružnosti, které obsahuje nařízení o VFR; znovu opakuje svůj záměr nepřijmout žádné restriktivní výklady ustanovení ohledně pružnosti a zvláštních nástrojů v nařízení o VFR a v IID ze dne 2. prosince 2013, které Parlament úspěšně vyjednal;

22.  znovu se vším důrazem žádá, aby byly veškeré prostředky na platby získané využitím zvláštních nástrojů zapsány do rozpočtu nad rámec stropů VFR pro prostředky na platby;

23.  připomíná šokující příklad z konce roku 2013 a prvního čtvrtletí roku 2014, kdy se dramaticky nedostávalo prostředků na platby na humanitární pomoc a jedinou možností řešení byly krátkodobé a dočasné záplaty v podobě převodů prostředků v rámci schváleného rozpočtu; je mimořádně znepokojen tím, že podobná situace může pravděpodobně nastat také v jiných oblastech politiky, například v oblasti výzkumu/vývoje a inovací;

24.  zdůrazňuje skutečnost, že má-li být možno jednoznačně zjistit potřeby pro rok 2015, které jsou dědictvím z předchozích let, mělo by být jednání o dodatečných prostředcích na platby na rok 2014 dokončeno před dohodovacím jednáním o rozpočtu na rok 2015; opakuje, že NOR 2, 3 a 4/2014 by měly být považovány za jeden soubor a Rada nemůže počítat s neočekávanými příjmy spojenými se zapsáním přebytku a pokut do rozpočtu, aniž by byly skutečně pokryty dodatečné potřeby prostředků na platby, které podrobně uvádí NOR 3/2014; připomíná, že NOR 2, 3 a 4/2014, dohromady a nepozměněné, představují celkový dopad na rozpočet ve výši pouze 106 milionů EUR ve formě dalších příspěvků založených na HND, které musí členské státy poskytnout, aby byla v roce 2014 zajištěna dostatečná výše prostředků na platby na pokrytí stávajících právních závazků Unie;

25.  zdůrazňuje, že výše prostředků, zvláště prostředků na platby, o které bude hlasovat Parlament při svém čtení, vychází z předpokladu, že všechny ještě nepřijaté NOR na rok 2014 budou v plném rozsahu přijaty;

26.  zdůrazňuje, že mají-li být zajištěny odpovídající zdroje na rozsáhlé investiční plány Unie (projednávané na zasedání Evropské rady v červnu 2014 a uvedené jako hlavní politická priorita zvoleného předsedy Junckera v jeho politickém programu(8)), na pokračování Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, zejména na tzv. evropskou záruku pro mladé, která by se měla poprvé objevit v rozpočtu na rok 2016, a má-li být vyřešen přetrvávající problém prostředků na platby, měla by nová Komise co nejdříve zahájit povolební revizi VFR na období 2014–2020 podle článku 2 nařízení o VFR;

Okruh 1a

27.  konstatuje, že okruh 1a nese největší díl škrtů Rady jak u prostředků na závazky (–323,5 milionu EUR oproti NR), tak u prostředků na platby (–1 335 milionů EUR), a to i přesto, že Evropská rada na svém zasedání v červnu 2014 označila růst, konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst za hlavní priority své politické agendy; zdůrazňuje, že některé z těchto škrtů nejsou v souladu s dohodou na VFR na období 2014–2020, protože výrazně snižují prostředky na program Horizont 2020 (o 190 milionů EUR v prostředcích na závazky oproti NR), na nějž byl v roce 2014 poskytnut v předstihu významný objem prostředků ve výši 200 milionů EUR, a také na program ITER (o 11,2 milionu EUR), který měl naopak dostat v předstihu v roce 2015 vyšší částky jako kompenzaci snížení prostředků v roce 2014;

28.  domnívá se, že za účelem dalšího zajištění dodávek energie je také velmi důležitá podpora obnovitelné energie a energetické účinnosti, a to i s ohledem na naši energetickou závislost na Rusku, zejména v členských státech, které nejvíce závisí na ruském plynu; požaduje sladění cílů v oblasti výdajů energetických fondů v rámci programu Horizont 2020 se závazky přijatými během legislativního procesu;

29.  zpochybňuje škrty, které provedla Rada u nástroje propojení Evropy (–34,4 milionu EUR) a které jsou nádavkem k nižšímu přídělu prostředků na rok 2015, který je již obsažen v NR na základě dohody na VFR; je znepokojen riziky, že tento strategický program, který je nesmírně důležitý pro budoucí investice do telekomunikační, dopravní a energetické infrastruktury v Evropě, jež mohou dále podpořit tvorbu pracovních míst, nezačne fungovat efektivně;

30.  rozhodl se proto paušálně obnovit prostředky ve výši NR na rok 2015 všude, kde Rada provedla škrty, u prostředků na závazky i na platby; dále zvyšuje prostředky ve vybraných položkách v rámci programů, které odpovídají prioritám Parlamentu v okruhu 1a (Horizont 2020, COSME, Erasmus+, digitální agenda, sociální agenda), a to částkou rozpětí, čímž je vyčerpává (celkové navýšení nad rámec NR o přibližně 200 milionů EUR);

31.  dále pokládá za nutné zvýšit nad úroveň NR prostředky v položkách na program energetika v rámci nástroje pro propojení Evropy o částku v celkové výši 34 milionů EUR, aby se podařilo zčásti zmírnit dopad toho, že na základě dohody na VFR byl již druhý rok v řadě snížen příděl prostředků pro tento program; považuje také za prioritu zvýšit investice do digitální agendy a širokopásmového připojení, a zvyšuje proto prostředky na telekomunikační sítě v rámci nástroje pro propojení Evropy nad úroveň NR o 12 milionů EUR;

32.  je toho názoru, že zvýšení finanční podpory malým a středním podnikům je zásadně důležité, aby mohla ekonomika Unie znovu začít růst a dostat se z krize, což přispěje k boji proti nezaměstnanosti; domnívá se, že význam inovací malých a středních podniků pro konkurenceschopnost Unie se často zdůrazňuje, ale na jeho podporu nejsou vyčleněny dostatečné prostředky; rozhodl se proto zvýšit prostředky na závazky ve prospěch malých a středních podniků a podnikání nad rámec NR o 26,5 milionu EUR; žádá Komisi, aby při provádění zajistila skutečný přístup zdola nahoru; dále vyzývá Komisi, aby poskytla dostatečné zdroje na provádění činností plánovaných v rámci jejího Zeleného akčního plánu pro malé a střední podniky;

33.  zvyšuje nad úroveň NR prostředky na závazky pro tři agentury provádějící dohled (EBA, EIOPA a ESMA), a to o částku v celkové výši 6,1 milionu EUR;

34.  je znepokojen zvyšujícím se počtem případů, kdy jsou zjevné důsledky nedostatku prostředků na platby v okruhu 1a, zejména v programu Horizont 2020, kdy je omezeno předběžné financování a značný počet projektů je pozastaven a hrozí přerušení plateb v programu Erasmus+; je velmi znepokojen tím, že řada programů již téměř vyčerpala veškeré finanční prostředky na rok 2014 měsíce před uplynutím termínu pro předkládání faktur;

35.  vítá první kroky podniknuté v úsilí o reformu skupiny EFRAG, avšak upozorňuje na to, že je nutné důsledně dodržovat Maystadtova doporučení, včetně požadavku omezit činnost skupiny na standardy IFRS a postupně ukončit její práci týkající se malých a středních podniků a daňových záležitostí;

36.  zdůrazňuje, že inovace malých a středních podniků jsou hnací silou hospodářského oživení v Unii; očekává, že Komise splní své právní a rozpočtové závazky týkající se nástroje pro malé a střední podniky v rámci programu Horizont 2020, a vyzývá Radu, aby to umožnila poskytnutím odpovídajících rozpočtových prostředků; žádá Komisi, aby od roku 2016 vytvořila pro nástroj pro malé a střední podniky jedinou rozpočtovou položku, která umožní lepší rozpočtový dohled a kontrolu, a zajistila při provádění tohoto nástroje skutečný přístup zdola nahoru;

37.  vítá balíček opatření pro oběhové hospodářství, který zveřejnila Komise dne 2. července 2014(9); žádá, aby byl na provádění těchto činností přidělen dostatek prostředků;

Okruh 1b

38.  je hluboce znepokojen tím, že Rada sice zachovala výši prostředků na závazky na úrovni NR (49 227 milionů EUR), snížila ovšem prostředky na platby o 220 milionů EUR a stanovila jejich výši na 51 382 milionů EUR;

39.  zdůrazňuje, že v okruhu 1b je největší podíl nezaplacených závazků, které čekají na úhradu prostředků již vynaložených členskými státy a regiony jako příjemci; zdůrazňuje, že tato praxe má vážné důsledky pro členské státy a regiony, které jsou nejvíce postiženy krizí; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Rada tento problém zcela ignoruje; zdůrazňuje, že v době, kdy většina členských států čelí problémům, jak nalézt finanční zdroje pro projekty, které by vytvářely pracovní místa, je regionální politika Unie velmi důležitým nástrojem pro překonání těchto problémů; zdůrazňuje, že nástroje, jako je ESF, Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých, mají v době krize zvláštní význam, a že mezi prvními oběťmi snížení prostředků na platby jsou vždy ty nejslabší zúčastněné subjekty, jako jsou členské státy s rozpočtovými omezeními, místní a regionální orgány, nejvzdálenější regiony, malé a střední podniky, nevládní organizace a sociální partneři;

40.  rozhodl se obnovit NR u prostředků na platby v rozpočtových položkách na nové programy, v nichž Rada provedla škrty, a zvýšit nad úroveň NR prostředky na platby u skupiny položek, zejména u těch, ve kterých budou dokončovány programy v rámci VFR na období 2007–2013; konstatuje, že rok 2015 bude druhým rokem provádění nového cyklu evropských strukturálních a investičních fondů; zdůrazňuje, že je zapotřebí vyčlenit dostatečné prostředky na závazky a na platby, má-li se zajistit, aby tyto programy poskytly prostředky plánovanému počtu příjemců, a tak dosáhly očekávaného účinku;

41.  rozhodl se zvýšit prostředky pro Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) a PP/PA nad rámec NR o částku 20,2 milionu EUR; má v úmyslu změnit návrh Komise týkající se uvolnění prostředků z nástroje pružnosti jako doplněk k financování kyperských programů v rámci strukturálních fondů v okruhu 1b na plnou částku 100 milionů EUR po ukončení vyjednávání s Radou;

42.  je pevně přesvědčen, že by finanční prostředky Unie, zejména prostředky poskytované v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), neměly být používány k dotování vnitrostátních přístupů, nýbrž k poskytování dodatečné podpory mladým lidem, a to takovým způsobem, který bude doplňovat a rozšiřovat vnitrostátní programy;

43.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v plné míře využily prostředky určené na podporu nezaměstnaných mladých lidí; připomíná politickou dohodu spojenou s víceletým finančním rámcem na období 2014–2020, a to na dřívějším uvolnění prostředků v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a také odpovídajících částek naplánovaných v rámci Evropského sociálního fondu, aby byla poskytnuta nezbytná pomoc již v prvních letech programového období; vítá skutečnost, že Komise a Rada tuto dohodu co se týče navržených částek respektují; vyjadřuje své znepokojení nad absorpční kapacitou některých členských států v souvislosti s Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí; připomíná, že podle nařízení o VFR představují rozpětí pod stropy, které VFR stanoví u prostředků na závazky pro roky 2014–2017, celkové rozpětí VFR pro závazky, jež má být k dispozici nad rámec stropů stanovených ve VFR pro roky 2016–2020 pro cíle politik týkající se růstu a zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti mladých lidí;

Okruh 2

44.  vítá zvýšení, které navrhla Komise u prostředků na závazky pro nový program LIFE pro životní prostředí a oblast klimatu, a očekává, že tento program bude v roce 2015 plně fungovat, včetně prvního souboru finančních nástrojů; vyjadřuje však politování nad tím, že menší programy, jako je program LIFE a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), utrpěly v tomto okruhu nejvýraznější škrty z pera Rady, a to v prostředcích na závazky i na platby, což ohrožuje plnění jejich dohodnutých cílů; také lituje neodůvodněných škrtů Rady u programů Ovoce do škol a Mléko pro školy; obnovuje proto NR ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty;

45.  souhlasí s tím, že je třeba dodatečné podpory ke zmírnění dopadu ruského zákazu dovozu některých zemědělských produktů a produktů rybolovu z Unie; vítá nouzová podpůrná opatření přijatá Komisí jako první reakce na krizi; zvyšuje proto spolufinancování Unie u opatření v oblasti propagace v rámci společné zemědělské politiky o 30 milionů EUR s cílem pomoci producentům nalézt alternativní odbytiště pro jejich produkci, a současně bude poskytnuta rybářům dodatečná podpora ve výši 5 milionů EUR z ENRF; rozhodl se také zvýšit částku, která bude k dispozici pro programy Ovoce do škol a Mléko pro školy, o 7 milionů EUR, resp. o 4 miliony EUR oproti NR Komise;

46.  je přesvědčen, že ani prostředky na SZP ani žádné jiné rozpočtové prostředky by neměly být vynakládány na financování činností spojených s býčími zápasy; připomíná, že financování takových činností je jednoznačným porušením Evropské úmluvy o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (směrnice Rady 98/58/ES);

47.  konstatuje, že se započtením všech změn v tomto okruhu včetně 2,9 milionu EUR na pilotní projekty a přípravné akce činí pro okruh 2 celková částka 59,3 miliardy EUR, přičemž je pod stropem ponecháno rozpětí ve výši 293,4 milionu EUR;

Okruh 3

48.  zdůrazňuje, že jakkoli představuje pouze 1,5 % rozpočtu Unie, a je tak z hlediska přídělu finančních prostředků nejmenším okruhem VFR, týká se okruh 3 otázek, které mají pro evropské občany i pro národní vlády klíčový význam, jako například azylová a migrační politika a vnitřní bezpečnost; vyzývá proto Komisi a Radu, aby i nadále v nadcházejících letech zvyšovaly finanční a politické úsilí v tomto okruhu;

49.  lituje toho, že v NR se snižují prostředky na závazky oproti rozpočtu na rok 2014 o 1,9 % ze 2 171,998 milionu EUR na 2 130,721 milionu EUR, což ponechává rozpětí ve výši přibližně 115 milionů EUR; vyjadřuje politování nad tím, že Rada snížila oproti NR prostředky na závazky o dalších 30,2 milionu EUR a prostředky na platby o dalších 28,5 milionu EUR (což odpovídá –1,42 % u prostředků na závazky a –1,51 % u prostředků na platby); konstatuje tudíž, že je okruh 3 jedním z okruhů, které zasáhly škrty Rady nejcitelněji;

50.  je přesvědčen, že další škrty navrhované Radou ohrozí řádné provádění programů a akcí v okruhu 3; zdůrazňuje, že je důležité zachovat NR v rozpočtových položkách „Zajištění ochrany práv a posílení vlivu občanů“ a „Podpora nediskriminace a rovnosti“ provádějících program Práva, rovnost a občanství 2014–2020; jako obecný přístup proto obnovuje NR ve všech položkách v rámci tohoto okruhu; navíc se rozhodl zvýšit ve vybraných položkách prostředky nad úroveň NR, zejména v rámci programů Kreativní Evropa, Evropa pro občany a opatření v multimediální oblasti a společného azylového systému (v celkové výši 53,2 milionu EUR v prostředcích na závazky nad NR, včetně agentur a pilotních projektů a přípravných akcí);

51.  připomíná společné prohlášení všech tří orgánů o tom, že roční rozpočtové postupy v rámci VFR na období 2014–2020 budou v případě, že to bude vhodné, zahrnovat prvky související s otázkou rovnosti žen a mužů; poukazuje na to, že v této oblasti je třeba vyvinout další úsilí a zavést společný přístup všech tří orgánů, aby se v rámci ročních rozpočtových postupů zajistilo skutečné začlenění hlediska rovnosti žen a mužů; opakuje svou výzvu, aby se genderová analýza stala nedílnou součástí rozpočtových postupů Unie a aby do ní byli aktivně zapojeni všichni aktéři na všech úrovních procesu tak, aby byl naplněn závazek Unie v oblasti rovnosti pohlaví;

52.  připomíná, že pro Parlament bylo při vyjednávání před schválením Azylového, migračního a integračního fondu prioritou spravedlivé a transparentní rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé cíle tohoto fondu; vyzývá proto Komisi, aby zvýšila počet rozpočtových položek pro Azylový, migrační a integrační fond s cílem zvýšit čitelnost a transparentnost, pokud jde o to, jak budou vynakládány finanční prostředky vyčleněné na různé cíle a potažmo čerpány tyto rozpočtové položky;

53.  souhlasí s tím, že evropská občanská iniciativa vyžaduje další podporu; rozhodl se proto vytvořit v okruhu 3 novou položku: „Používání evropské občanské iniciativy a dalších nástrojů participativní demokracie“ s 1 milionem EUR v prostředcích na závazky;

54.  zdůrazňuje, že je potřebné a důležité, aby bylo prováděno průběžné hodnocení toho, jak jsou prováděny všechny fondy a programy a jak jsou využívány jejich zdroje, aby byly již v rané fázi zjištěny případné nedostatky a byla posouzena jejich efektivnost;

Okruh 4

55.  vyjadřuje politování nad škrty Rady v okruhu 4 (–0,83 % v prostředcích na závazky a –5,24 % v prostředcích na platby), díky nimž je tento okruh tím nejvíce zasaženým z hlediska škrtů Rady u prostředků na platby; opakuje, že i když představuje necelých 6 % celkového rozpočtu Unie, je okruh 4 výrazem angažovanosti Unie navenek, a měl by tedy zajistit dostatek zdrojů na to, aby mohla Unie hrát svou úlohu globálního aktéra;

56.  důrazně odsuzuje škrt Rady u prostředků na závazky na humanitární pomoc – tím nelze vyřešit problém neustálého přesouvání nahromaděných neuhrazených faktur z předchozích let a ohrožuje to hladké provádění této politiky, a v ohrožení se tak ocitají životy příjemců; zdůrazňuje, že výše prostředků na platby na rezervu na pomoc při mimořádných událostech by měla odpovídat výši prostředků na závazky a tyto prostředky musí být zapsány do rozpočtu nad rámec stropu VFR pro prostředky na platby; zdůrazňuje, že by měl být snížen rozdíl výše prostředků na závazky a výše prostředků na platby na humanitární pomoc, a to se zřetelem ke krátkým cyklům čerpání v této oblasti a ve snaze prolomit začarovaný kruh neustálého přesouvání nahromaděných neuhrazených faktur z předchozích let; důrazně odmítá nepříznivé dopady, které mají škrty u plateb, včetně odložených plateb a operací provedených v pozdějším termínu jako důsledek neodpovídajícího přidělování rozpočtových prostředků, na humanitární pomoc a které jsou obzvláště neblahé v době, kdy tolik lidí v těsném sousedství Unie trpí rostoucí nestabilitou; soudí, že tyto případy jsou smutným, ale hlasitým poplašným signálem toho, že je rozpočet nutno sestavovat realističtěji;

57.  připomíná mezinárodní závazek Unie a jejích členských států zvýšit své výdaje na oficiální rozvojovou pomoc (ODA) na 0,7 % HND a dosáhnout do roku 2015 rozvojových cílů tisíciletí, a žádá proto zvýšení prostředků na tematické oblasti nástroje pro rozvojovou spolupráci, a to s cílem přiblížit se splnění globálních rozvojových závazků pro období po roce 2015;

58.  zdůrazňuje svou podporu blízkovýchodnímu mírovému procesu a své odhodlání zajistit dostatečnou výši financování pro UNRWA a Palestinskou samosprávu zvýšením prostředků na závazky o 35,5 milionu EUR nad NR; je proto udiven, že Rada bez jasného odůvodnění znovu snížila prostředky na platby v NR pro UNRWA a pro Palestinskou samosprávu o 2,4 milionu EUR, a pokládá již prostředky v NR pro tuto položku za příliš nízké;

59.  zdůrazňuje potřebu zajistit podporu pro země ve východním a jižním sousedství Unie, které čelí obrovským výzvám v podobě přechodu k demokracii a konsolidace, hospodářského a sociálního rozvoje, přistěhovalectví a stability; upozorňuje, že je zapotřebí ještě další úsilí, abychom dokázali reagovat na situaci na Ukrajině; žádá proto, aby byly na evropský nástroj sousedství přiděleny nad rámec NR další prostředky ve výši 203,3 milionu EUR, které umožní Unii dostát své odpovědnosti ve východním a jižním sousedství;

60.  považuje škrty provedené Radou v prioritních položkách Parlamentu za nepřijatelné a navrhuje obnovit NR v položkách snížených Radou a dokonce jít nad rámec NR v PZ v případě některých položek strategického významu pro vnější vztahy Unie, a celkově o 400,55 milionu EUR (humanitární pomoc, evropský nástroj sousedství, nástroj pro rozvojovou spolupráci, nástroj předvstupní pomoci, evropský nástroj pro lidská práva a demokracii, nástroj stability a PP/PA); konstatuje, že těmito zvýšeními je vyčerpáno rozpětí v okruhu 4 a také částka dodatečných prostředků ve výši 66 milionů EUR, která odpovídá snížení prostředků v položkách přesunutých do rozpočtu ESVČ;

61.  pokládá za nutné zvýšit prostředky v položce pro kyperské Turky, aby bylo zajištěno pokračování finanční podpory Unie Výboru pro pohřešované osoby na Kypru a Technickému výboru pro kulturní dědictví;

62.  schvaluje převod rozpočtových položek pro zvláštní zástupce EU do rozpočtu ESVČ s cílem podpořit v souladu s návrhem vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise předloženým v rámci přezkumu ESVČ a v souladu s doporučeními Parlamentu ze dne 13. června 2013 a se zvláštní zprávou Evropského účetního dvora č. 11/2014 jejich lepší začlenění do ESVČ; očekává, že tento převod bude dokončen do 1. ledna 2016;

Okruh 5

63.  připomíná, že NR odráží nejnovější reformu služebního řádu včetně změny ve výpočtu úpravy platů a důchodů a pokračující snižování stavu zaměstnanců;

64.  s politováním konstatuje, že i přesto Rada snížila prostředky v okruhu 5 o 27,6 milionu EUR, z čehož je 16,7 milionu EUR ze správního rozpočtu Komise na výdaje na úředníky a dočasné zaměstnance, a to v důsledku zvýšení standardního paušálního snížení;

65.  vzhledem k tomu, že Komise již třetí rok v řadě snižuje celkový počet svých lidských zdrojů a že prognózy jejího stavu volných míst by měly být považovány za spolehlivé a měly by být založeny na skutečných institucionálních očekáváních, považuje toto zvýšení standardního paušálního snížení (až na 4,5 % v ústředí Komise a 6 % v delegacích) za ničím nepodložené;

66.  všímá si navíc prohlášení Rady připojeného k jejímu postoji, které poukazuje na „význam pečlivého sledování prostředků na všechny kategorie externích pracovníků vzhledem k dodatečné kapacitě vzniklé prodloužením pracovní doby“, a souběžných škrtů v podpůrných výdajích v různých oblastech politiky v úhrnné výši 20,8 milionu EUR; kromě již zmíněných rizik, která skýtá tento typ škrtů, je považuje za neopodstatněné; připomíná, že podle IID ze dne 2. prosince 2013 měla být tato předpokládaná dodatečná kapacita již neutralizována postupným snížením stavu úředníků v průběhu pěti let o 5 %; v tomto ohledu poznamenává, že Komise již překračuje své závazky, protože snižuje stav zaměstnanců všech kategorií, ať jsou financováni z okruhu 5, nebo z okruhů jiných;

67.  obnovuje proto NR ve všech položkách správních a podpůrných výdajů a ve všech dalších položkách v okruhu 5, které Rada snížila;

68.  rozhodl se ponechat určité prostředky v rezervě do doby, než Komise změní předpisy pro skupiny odborníků a zajistí jejich plné uplatňování na všech GŘ;

Agentury

69.  obecně souhlasí s Komisí vypracovanými odhady rozpočtových potřeb agentur; konstatuje, že Komise již výrazně snížila původní žádosti většiny agentur;

70.  domnívá se proto, že jakékoli další škrty, jak je navrhuje Rada, by ohrozily řádné fungování agentur a znemožnily by jim plnit úkoly, kterými je pověřil legislativní orgán;

71.  nemůže však akceptovat přístup Komise k zaměstnancům, podle něhož mají být plány pracovních míst agentur nejen sníženy o 1 % na základě politické dohody o VFR, která platí pro všechny orgány a instituce, ale mají rovněž přispět dalším 1 % do „fondu pracovních míst určených k převodu“;

72.  zdůrazňuje, že dohodnuté snížení počtu zaměstnanců musí být založeno na stávajících zaměstnancích a úkolech k referenčnímu datu 31. prosince 2012 a že jakékoliv nové úkoly stávajících agentur nebo zřízení nových agentur musí provázet poskytnutí dalších zdrojů;

73.  zdůrazňuje, že dohodnutého cílového snížení o 5 % je třeba dosáhnout do konce roku 2017 a že by agentury měly mít určitou flexibilitu, pokud jde o roky, ve kterých přesně tyto škrty provedou, aby měly možnost využít přirozené fluktuace zaměstnanců, a minimalizovat tak náklady pro unijní systém dávek v nezaměstnanosti a další náklady spojené s dřívějším ukončením pracovních smluv;

74.  provádí proto změny v několika plánech pracovních míst agentur tak, aby bylo uplatněno dohodnuté 1% snížení, přistupovalo se jinak k pracovním místům financovaným z poplatků nebo aby stav zaměstnanců odpovídal tomu, že agentuře byly svěřeny další úkoly;

75.  rozhodl se zvýšit prostředky v rozpočtu na rok 2015 pro tři agentury zajišťující finanční dohled; je přesvědčen, že tyto prostředky by měly odrážet potřebu plnit požadované úkoly, neboť ve snaze o překonání současné finanční a hospodářské krize, která ve velké míře souvisí se stabilitou finančního sektoru, se přijímá stále více nařízení, rozhodnutí a směrnic;

76.  rozhodl se rovněž zvýšit prostředky pro Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost a Agenturu pro kontrolu rybolovu a také pro několik agentur v okruhu 3 s ohledem na další úkoly, které jim byly svěřeny (Frontex, Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost a Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu);

Pilotní projekty a přípravné akce (PP a PA)

77.  poté, co provedl důkladnou analýzu předložených návrhů pilotních projektů a přípravných akcí – pokud jde o míru úspěšnosti těch, které již probíhají, a o vyřazení iniciativ, na které se již vztahují existující právní základy, a s plným zohledněním stanoviska Komise, která posoudila proveditelnost projektů –, se rozhodl přijmout kompromisní soubor, který tvoří omezený počet PP a PA, a to i s ohledem na omezená rozpětí, která jsou k dispozici;

Ostatní oddíly

78.  připomíná, že správní výdaje všech orgánů a institucí, důchody a Evropské školy jsou hrazeny z okruhu 5 VFR; konstatuje, že celkové výdaje z tohoto okruhu v roce 2015, jak jsou navrženy v NR, se odhadují na 8 612,2 milionu EUR (+2,5 % oproti rozpočtu na rok 2014), což ponechává pod stropem rozpětí ve výši 463,8 milionu EUR, přičemž celkové správní výdaje všech orgánů a institucí v roce 2015 se v úhrnu odhadují na 6 893,1 milionu EUR (zvýšení o 1,6 % oproti rozpočtu na rok 2014) a v tomto ohledu je ponecháno dílčí rozpětí ve výši 457,9 milionu EUR;

79.  bere na vědomí postoj Rady k NR, který horizontálně a zcela nediferencovaně snížil výši správních výdajů institucí na rok 2015 na 6 865,6 milionu EUR (tj. o 27,5 milionu EUR neboli o 0,4 %), a uměle tak zvýšil dílčí rozpětí na 485,4 milionu EUR;

80.  je překvapen tím, že i letos znovu Rada navrhuje lineární škrty ve správních výdajích institucí; opakuje, že rozpočet každého orgánu či instituce Unie by vzhledem ke svému zvláštnímu cíli a situaci měl být posuzován individuálně, neměla by být uplatňována paušální řešení pro všechny, nýbrž by měl být zohledněn konkrétní stupeň vývoje, provozní úkoly, cíle řízení, potřeby v oblasti lidských zdrojů a politiky v oblasti budov u každého orgánu; rozhodně nesouhlasí s přístupem Rady, který horizontálně zvětšuje míru neobsazených pracovních míst o jeden procentní bod, a tak uměle zvyšuje rozpětí; zdůrazňuje, že toto zvýšení by spolu s již zrušenými místy v rámci snižování stavu zaměstnanců o 1 % přimělo některé instituce, na které již citelně dopadlo výše zmíněné snížení stavu zaměstnanců, zcela zastavit přijímání pracovníků na volná místa, a to by zkomplikovalo jejich fungování;

81.  poznamenává, že NR obsahuje úpravu mezd zaměstnanců a důchodů ve všech orgánech a institucích za roky 2011 a 2012 o 0,8 % a jejich zmrazení pro roky 2013 a 2014; vítá skutečnost, že většina orgánů a institucí již provedla patřičné úpravy ve svých odhadech;

82.  zdůrazňuje, že všechny tři orgány, Komise, Rada a Parlament, by měly v duchu vzájemného respektu akceptovat odhady příjmů a výdajů obou složek rozpočtového orgánu, aniž by v nich prováděly jakékoli další změny;

83.  trvá na tom, že Parlament a Rada by sice měly podporovat veškeré možné úspory a zvýšení efektivity vyplývající z neustálého posuzování probíhajících a nových úkolů, měly by však také stanovit dostatečnou výši prostředků, aby bylo zajištěno hladké fungování orgánů a institucí, dodržování vnitřních i vnějších právních závazků a poskytování vysoce profesionální veřejné služby občanům Unie; připomíná, že nové úkoly vyplývající z Lisabonské smlouvy musely začít být plněny bez dodatečných prostředků;

84.  oceňuje všechny ostatní orgány a instituce za úspory a zvýšení efektivity, které již zahrnuly do svých návrhů rozpočtů; zdůrazňuje, že správné, efektivní, transparentní a odpovědné vynakládání zdrojů Unie je jedním ze základních způsobů, jak posílit důvěru občanů Unie, vítá úsilí institucí i nadále prosazovat transparentnost, administrativní efektivnost, řádné finanční řízení a stanovování priorit činnosti; domnívá se, že všechny instituce Unie by měly i nadále stejnou měrou bez rozdílu uplatňovat požadavky na maximální transparentnost;

85.  obnovuje míru standardního snížení ve výši, kterou původně požadovaly Soudní dvůr, Účetní dvůr, Evropský hospodářský a sociální výbor a Evropská služba pro vnější činnost a kterou Rada horizontálně změnila, a obnovuje v příslušných rozpočtových položkách prostředky ve výši NR;

Oddíl I – Evropský parlament

86.  připomíná, že odhad příjmů a výdajů Parlamentu na rok 2015 byl stanoven na 1 794 929 112 EUR, což odpovídá celkovému zvýšení oproti roku 2014 o 2,24 %; zdůrazňuje však, že 0,67 % tohoto zvýšení představují náklady na právně závazné vyplácení mimořádného přechodného příspěvku, tzv. odchodného, při skončení mandátu poslance a 0,4 % představují výdaje vyplývající z dohody na úpravě platů a důchodů za roky 2011–2012; zdůrazňuje, že výše ostatních výdajů se tedy zvýšila oproti roku 2014 o pouhých 1,18 %;

87.  zdůrazňuje, že Parlament a Rada se v zájmu dosažení dlouhodobých úspor v rozpočtu Unie musí zabývat nutností sestavit časový plán pro zavedení jediného sídla, jak o tom Parlament hovořil v několika předchozích usneseních;

88.  vítá revidované sdělení generálního tajemníka ze dne 17. září 2014, v němž se navrhuje promítnout do rozpočtu nejnovější rozhodnutí předsednictva a technické úpravy; upozorňuje, že tyto úpravy jsou rozpočtově neutrální; schvaluje tyto úpravy odhadu příjmů a výdajů;

89.  snižuje počet míst v plánu pracovních míst Parlamentu, aby splnil dohodu na snížení stavu zaměstnanců, která vznikla v rámci reformy služebního řádu;

90.  zdůrazňuje, že činnosti politických skupin nejsou totéž co jejich administrativní práce; poznamenává, že politické skupiny mají již od roku 2012 zmrazeny personální zdroje a že jejich potřeby byly pokryty v předchozích rozpočtových rocích pouze zčásti; trvá na tom, že celkový stav zaměstnanců v politických skupinách v roce 2015 a v letech následujících by neměl být nižší než stav současný; připomíná, že takovéto rozhodnutí již učinil Parlament v předchozím volebním období(10);

91.  bere na vědomí, že cílové náklady projektu KAD se odhadují na 441,27 milionu EUR v běžných cenách (406,22 milionu EUR ve stálých cenách) a že pro rok 2015 budou finanční potřeby projektu činit 128,91 milionu EUR (čili 29 % celkových nákladů); zdůrazňuje, že i s rozpočtovými zdroji, které již byly dány k dispozici a ještě nebyly použity, se zbývající finanční potřeby v roce 2015 odhadují na 84,8 milionu EUR; domnívá se, že tato částka se může ještě podstatně snížit převodem prostředků na konci roku 2014 a že zbývající část by měla být financována úvěry; připomíná, že díky výstavbě budovy KAD budou celkové roční platby v budoucnu mnohem nižší než výdaje na pronájem srovnatelné nemovitosti;

92.  rozhodl se zvýšit prostředky na financování evropských politických nadací o 3 miliony EUR, aby zajistil, aby mohly politické nadace plně vykonávat své činnosti i ve vztahu ke všem politickým skupinám a také zintenzívnit své činnosti, pokud jde o průzkum a prosazování různých koncepcí, aby mohly komunikovat a přicházet s náměty, jak posunout vpřed proces evropské integrace; zdůrazňuje, že toto zvýšení bude rozpočtově neutrální, protože o stejnou částku bude snížena pohotovostní rezerva; stanoví tedy celkovou výši svého rozpočtu na rok 2015 na 1 794 929 112 EUR; poukazuje na to, že tato částka představuje 0% zvýšení oproti odhadu příjmů a výdajů přijatému na plenárním zasedání dne 17. dubna 2014;

93.  vítá rozhodnutí společné pracovní skupiny doporučit poslancům volit na krátké vzdálenosti lety ekonomickou třídou; žádá generálního tajemníka, aby nejpozději do konce roku 2015 předložil hodnocení výsledků tohoto doporučení;

94.  vítá výsledek jednání společné pracovní skupiny ve věci vyčíslení možných úspor na výdajích za vozidla a řidiče; očekává, že se tyto úspory projeví v rozpočtech příštích let;

Oddíl IV – Soudní dvůr

95.  zdůrazňuje, že i přes nevídaný nárůst nápadu věcí se Komise rozhodla vyškrtnout z NR Soudního dvora 12 nových pracovních míst, jejichž vytvoření mělo za cíl předejít zahlcení soudu a co nejvíce omezit riziko, že soud nezvládne vynést rozsudek v přiměřené lhůtě; zdůrazňuje, že tím Komise ohrozila produktivitu všech tří soudů v situaci, kdy neustále a nevídaným způsobem přibývají nové věci, a způsobila tak vážné riziko pro rozpočet;

96.  schvaluje vytvoření 12 nových pracovních míst, která původně požadoval Soudní dvůr; zvyšuje odpovídajícím způsobem prostředky v souvisejících rozpočtových položkách a upravuje plán pracovních míst Soudního dvora do podoby, jakou má v odhadu příjmů a výdajů Soudního dvora;

97.  znovu upravuje standardní snížení na jeho původní výši 3 % s cílem zajistit, aby Soudní dvůr dokázal odpovídajícím způsobem zvládnout stále rostoucí pracovní zátěž, a umožnit plné využití jeho plánu pracovních míst; zdůrazňuje, že snížení navržené Radou je v naprostém rozporu s 98% obsazeností pracovních míst (98 % je přitom nejvyšší možnou mírou, uvážíme-li nevyhnutelný dopad pohybů zaměstnanců v průběhu roku) a s mírou plnění rozpočtu u mezd, která činila v roce 2013 bezmála 99 %;

98.  zdůrazňuje, že Tribunál ani přes své značné úsilí již nezvládne narůstající pracovní zátěž; zdůrazňuje, že tento obecný trend nárůstu zátěže plně potvrzují údaje zaznamenané do této chvíle v roce 2014 a bude pokračovat mimo jiné vzhledem ke změnám, které přinesla Lisabonská smlouva (která rozšiřuje od 1. prosince 2014 jurisdikci Soudního dvora v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti), a k přistoupení Chorvatska;

99.  zdůrazňuje, že i přes dosud vyvinuté iniciativy, které přinesly značné zvýšení produktivity, počet neprojednaných věcí neustále vzrůstá (o 25 % v roce 2013, o 6 % do konce června 2014) a nyní se plně projevilo nebezpečí, že strany budou požadovat odškodnění za nevynesení rozsudku v přiměřené lhůtě (zejména u věcí podaných k Tribunálu, u nějž je nyní výše nápadu věcí těžko únosná), první stížnost z tohoto důvodu již byla podána v červnu 2014 a pro Unii z ní mohou vyplynout vážné finanční důsledky; zdůrazňuje, že zpoždění při vynášení rozsudků v přiměřené lhůtě na půdě Tribunálu, a zejména v případě rozsudků v oblasti práva hospodářské soutěže, vážně narušují fungování vnitřního trhu a mohla by se stát značnou hrozbou pro rozpočet Unie;

100.  připomíná principiální dohodu mezi Parlamentem a Radou, podle níž musí být zvýšen počet soudců; zdůrazňuje, že za těchto okolností je naléhavě nutné co nejdříve nalézt shodu o jmenování dalších soudců na Soudní dvůr; umísťuje do rezervy částku 2 miliony EUR na jmenování devíti nových soudců a žádá Soudní dvůr, aby předložil Radě a Parlamentu aktualizovaný odhad dodatečných finančních potřeb v souvislosti s novými soudci a zaměstnanci; očekává, že dohody bude v Radě dosaženo co nejdříve a že legislativní postup bude dokončen do 1. října 2015; trvá na tom, aby byla obezřetným způsobem posouzena nutnost dalších zaměstnanců pro potřebu devíti nově jmenovaných soudců;

Oddíl V – Účetní dvůr

101.  znovu upravuje standardní snížení na jeho původní výši 2,1 %, aby mohl Účetní dvůr naplnit své potřeby, pokud jde o plán pracovních míst;

102.  obnovuje NR v rozpočtových položkách na mzdy ostatních zaměstnanců, aby bylo zajištěno, aby byl Účetní dvůr schopen plnit své právní závazky vůči svým zaměstnancům;

Oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor a oddíl VII – Výbor regionů a uplatňování dohody o spolupráci s Evropským parlamentem

103.  připomíná, že v souladu s dohodou o spolupráci ze dne 5. února 2014 má být převedeno z obou výborů do Parlamentu až 80 pracovních míst a že bylo dohodnuto zvýšení prostředků na zintenzivnění politických činností výborů a na dodatečné potřeby na externí pořizování překladů;

104.  bere na vědomí, že má být podle očekávání převedeno do Parlamentu minimálně 60 pracovních míst a že tento převod proběhne ve dvou fázích, první se uskuteční po 1. říjnu 2014 a druhá v průběhu roku 2015; zapisuje do rozpočtu úpravy související s převodem 42 pracovních míst (30 míst z EHSV a 12 míst z VR) v rámci první fáze a polovinu prostředků na převod dalších předpokládaných míst (nejméně 6 míst z EHSV a nejméně 12 míst z VR) umísťuje do rezervy, která bude uvolněna, jakmile bude přijato konečné rozhodnutí o převodu zbývajících míst; očekává, že konečný převod bude dokončen do července 2015;

105.  vítá probíhající spolupráci mezi oběma výbory v administrativních záležitostech a vybízí je, aby tuto spolupráci ještě posílily, jelikož je možno dosáhnout dalších společných cílů a úspor; vyzývá EHSV a VR, aby prozkoumaly, jak by bylo možno provádět jejich strukturální a organizační reformy koordinovaným způsobem prohloubením jejich dvoustranné spolupráce;

Oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor

106.  znovu upravuje standardní snížení na jeho původní výši 4,5 %, aby byl Evropský hospodářský a sociální výbor schopen se vyrovnat s neustálým snižováním stavu zaměstnanců;

Oddíl VII – Výbor regionů

107.  zdůrazňuje, že rozpočet Výboru regionů (VR) na rok 2015 bude charakterizovat zvýšení jeho politických činností, protože nový (6.) politický mandát VR začne v únoru 2015 a příští rok bude prvním rokem, v němž bude do rozpočtu zapsán plný dopad vytvoření 5. politické skupiny 2015 ve VR (skupina ECR);

108.  rozhodně nesouhlasí se škrty, které provedla Komise ve výdajích spojených s politickými činnostmi VR a s tím spojenými výdaji nebo s opatřeními na informační a komunikační činnosti; vzhledem k začátku nového mandátu VR zvyšuje prostředky v příslušných rozpočtových položkách;

Oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv

109.  konstatuje, že Rada snížila návrh rozpočtu veřejného ochránce práv o 1,7 %; zdůrazňuje, že toto snížení bude pro již tak velmi omezený rozpočet veřejného ochránce práv značnou zátěží a bude mít zásadní dopad na uskutečňování nové strategie veřejného ochránce práv a na schopnost instituce sloužit efektivně a účelně evropským občanům; obnovuje proto prostředky ve všech rozpočtových položkách, v nichž Rada provedla škrt, aby umožnil veřejnému ochránci práv plnit jeho mandát a závazky;

Oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů

110.  připomíná, že odhlédneme-li od nevyhnutelných právních povinností, jako jsou výdaje v souvislosti se skončením mandátu evropského inspektora ochrany údajů nebo na úpravy platů, souvisí hlavní zvýšení oproti rozpočtu na rok 2014 s vytvořením pracovní skupiny pro Evropskou radu pro ochranu údajů a s novými specifickými činnostmi stanovenými na období 2014–2020;

111.  obnovuje NR v rozpočtových položkách souvisejících s novým mandátem evropského inspektora ochrany údajů, s vytvořením pracovní skupiny pro Evropskou radu pro ochranu údajů a v položkách zajišťujících řádné fungování instituce, zejména s ohledem na její novou strategii na období 2014–2020; zdůrazňuje, že horizontální škrty výdajů mohou být nesmírně škodlivé a kontraproduktivní, zejména u takovéto malé instituce;

Oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost

112.  připomíná Radě, že na zřízení ESVČ se dohodly členské státy a že tato služba potřebuje k výkonu svých činností dostatečné zdroje; vyzývá členské státy, aby dále zkoumaly možné synergie mezi svými velvyslanectvími a ESVČ, například ve využívání společné infrastruktury, pokud jde o budovy, zajišťování bezpečnosti a spolupráce v administrativních záležitostech;

113.  upravuje míry standardního snížení zpět na jejich původní výši 5,3 % pro ústředí ESVČ, 2,7 % pro delegace a 27 % pro vojenské vyslané národní odborníky a obnovuje prostředky ve výši požadované v NR; zdůrazňuje, že takovéto zvýšení standardního snížení bude znamenat snížení stavu zaměstnanců nad povinný 1% škrt v plánu pracovních míst a zkomplikuje fungování služby a bude na překážku rozvoji služby jako nové instituce s rostoucími úkoly;

114.  obnovuje NR ve všech rozpočtových položkách, v nichž Rada provedla škrt, zejména v položkách s prostředky na bezpečnost komunikací ESVČ, aby se mohl vysoký představitel a jeho pracovníci ve vysokých funkcích efektivně účastnit vysoce citlivých jednání;

115.  naléhavě vyzývá k tomu, aby byly komunikační systémy ESVČ chráněny proti narušení a aby systémy pro komunikaci mezi ESVČ a členskými státy na jedné straně a ústředím a delegacemi na straně druhé byly bezpečné a moderní;

116.  podporuje návrh vysoké představitelky zahrnout do rozpočtu ESVČ prostředky potřebné na novou delegaci v Perském zálivu, kde je Unie nedostatečně zastoupena(11); zvyšuje proto prostředky v příslušných rozpočtových položkách na výši, jakou požadovala ESVČ ve svém odhadu příjmů a výdajů;

117.  převádí prostředky na „společné správní náklady“ pro zaměstnance Komise v delegacích z oddílu III (Komise) do oddílu X (ESVČ) rozpočtu; zdůrazňuje, že tento převod je rozpočtově neutrální a nemá žádný jiný dopad na správní prostředky Komise ani na pracovní podmínky zaměstnanců Komise v delegacích a bude odpovědí na zjednodušení při správě správních výdajů delegací EU, které požadovala ESVČ a Rada a o němž hovořila nedávná zpráva Účetního dvora; trvá na tom, aby byl tento převod proveden v těsné spolupráci mezi ESVČ a Komisí; vyzývá Radu, aby respektovala rozpočtovou neutrálnost této dohody;

o
o   o

118.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17. (2) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1. (3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (5) Přijaté texty, P7_TA(2014)0247. (6) Přijaté texty, P7_TA(2014)0450. (7) Přijaté texty, P7_TA(2014)0358. (8) http://ec.europa.eu/about/juncker-commission/docs/pg_cs.pdf (9) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 2. července 2014: Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu (COM(2014)0398). (10) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. října 2013 o postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014 (P7_TA(2013)0437). (11) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. dubna 2014 o strategii EU vůči Íránu, přijaté texty, P7_TA(2014)0339.