Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Uzbekistánu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2011 o stavu provádění strategie EU pro Střední Asii(1),

–  s ohledem na strategii EU pro nové partnerství se Střední Asií, kterou přijala Evropská rada ve dnech 21.–22. června 2007, a na společné zprávy Komise a Rady o pokroku ze dne 24. června 2008 a 28. června 2010,

–  s ohledem na závěry zasedání Rady pro zahraniční věci z října 2009 a 2010,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 o strategii digitální svobody v zahraniční politice EU(2),

–  s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu online a offline přijaté Radou pro zahraniční věci dne 12. května 2014,

–  s ohledem na oznámení učiněné na ministerské schůzce mezi EU a zeměmi Střední Asie, která se konala dne 20. listopadu 2013, o poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 miliardy EUR zemím Střední Asie na období 2014–2020 v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci EU,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že ačkoli Uzbekistán přijal závazky týkající se ochrany lidských práv, včetně svobody vyjadřování, shromažďování, sdružování a vyznání, která zaručuje Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, a zákazu mučení, který je obsažen v Úmluvě proti mučení, tyto závazky přinesly jen málo pozitivních výsledků;

B.  vzhledem k tomu, že uzbecké orgány uvěznily tisíce osob na základě politicky motivovaných obvinění s cílem prosadit své represivní předpisy, přičemž se zaměřují na obhájce lidských práv a opoziční aktivisty, novináře, věřící, umělce a jiné osoby, které jsou považovány za kritiky, a vzhledem k tomu, že Uzbekistán je podle světového indexu svobody tisku, který v roce 2014 zveřejnili Reportéři bez hranic, na 166. místě ze 180 zemí a organizace Freedom House považuje tuto zemi, její tisk a internet za „nesvobodné“; vzhledem k tomu, že digitální svobody jsou v Uzbekistánu soustavně omezovány a porušovány;

C.  vzhledem k tomu, že mezi osobami uvězněnými pouze kvůli pokojnému uplatňování svého práva na svobodu vyjadřování je 15 známých obhájců lidských práv(3), pět novinářů(4), čtyři pokojní aktivisté politické opozice(5) a tři nezávislí náboženští představitelé(6); vzhledem k tomu, že sedm dalších osob je považováno za kritiky vlády nebo svědky masakru, k němuž došlo dne 13. května 2005 v Andižanu, kde uzbecké vládní síly zastřelily stovky převážně neozbrojených protestujících(7); vzhledem k tomu, že mnohé z uvězněných osob jsou vážně nemocné, byly mučeny a jejich tresty byly ve vězení svévolně prodlužovány;

D.  vzhledem k tomu, že když byl na uzbeckou vládu vyvíjen soustavný zahraniční nátlak zahrnující sankce, omezení vojenské pomoci a další ráznou, veřejnou a konkrétní kritiku mezinárodních partnerů, reagovala tato vláda postupnými kroky, které zlepšily situaci v oblasti lidských práv, například propuštěním některých osob uvězněných z politických důvodů v předvečer klíčových dvoustranných summitů nebo návštěv na vysoké úrovni;

E.  vzhledem k tomu, že uzbecká vláda nadále odmítá nezávislé vyšetřování masakru stovek osob, k němuž došlo v roce 2005 v Andižanu; vzhledem k tomu, že více než 200 osob si dosud odpykává tresty spojené s událostmi v Andižanu, které jim byly uloženy při neveřejných soudních řízeních, jež byly poznamenány závažným porušováním řádných postupů a při nichž bylo pro získání přiznání údajně používáno mučení; vzhledem k tomu, že některé trestné činy související s masakrem v Andižanu a trestný čin mučení podléhají univerzální jurisdikci;

F.  vzhledem k tomu, že v roce 2009 a 2010 Rada zrušila sankce EU, což „mělo povzbudit uzbecké orgány k přijetí dalších zásadních opatření v zájmu posílení právního státu a zlepšení místní situace v oblasti lidských práv,“ a zároveň uvedla, že „bude pozorně a nepřetržitě sledovat situaci v oblasti lidských práv v Uzbekistánu“ a že „hloubka a kvalita dialogu a spolupráce bude záviset na reformách Uzbekistánu“;

G.  vzhledem k tomu, že podle nejnovějších zpráv je nucená práce a práce dětí při sklizni bavlny stále velmi rozšířená navzdory závazku uzbeckých orgánů zasáhnout proti těmto praktikám, a vzhledem k tomu, že podle zprávy Mezinárodní organizace práce ze dne 19. listopadu 2013 nutí uzbecká vláda pod hrozbou pokut milion uzbeckých občanů, dospělých i dětí, sklízet bavlnu v nepřijatelných podmínkách;

H.  vzhledem k probíhajícím jednáním o přistoupení Uzbekistánu k Světové obchodní organizaci a vzhledem k tomu, že dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Uzbekistánem obsahuje jasné ustanovení o dodržování demokracie a lidských práv, které jsou obě strany povinny dodržovat;

1.  zdůrazňuje význam vztahů mezi EU a Uzbekistánem a význam posilování politické a hospodářské spolupráce; poukazuje však také na to, že se tyto vztahy musejí zakládat na oboustranném dodržování zásad demokracie, právního státu a lidských práv, jak je jasně uvedeno v dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Uzbekistánem;

2.  požaduje okamžité a bezpodmínečné propuštění všech osob uvězněných na základě politicky motivovaných obvinění, zadržovaných za nenásilné vyjadřování svých politických názorů, z důvodu angažovanosti v občanské společnosti, za novinářskou činnost či za náboženské názory;

3.  zdůrazňuje, že všem, kteří se údajně zapojili do násilností, by měl být zaručen nový a spravedlivý proces v souladu s mezinárodními normami, a pokud budou shledáni vinnými, měli by být vystaveni trestnímu a/nebo správnímu postihu, a to rovněž v souladu s mezinárodními normami;

4.  vyzývá uzbecké orgány, aby nepřipustily mučení a aby okamžitě a bezpodmínečně ukončily používání jakýchkoli forem mučení a zneužívání ve vězení, špatného zacházení ve vazbě a věznicích, a to také tím, že zajistí neomezený přístup k právnímu poradenství ve všech fázích vyšetřování, rychlý přístup k vhodné zdravotní péči a opětovně zavedou nezávislé kontroly věznic, a aby poskytovaly rodinám všech vězňů úplné informace o místě, kde se jejich příbuzní nacházejí, a o jejich zdravotním stavu;

5.  naléhavě vyzývá uzbecké orgány, aby vyšetřily a povolaly k odpovědnosti všechny činitele a zaměstnance bezpečnostních služeb a vězeňské služby, kteří se údajně dopustili mučení nebo špatného zacházení se zadrženými osobami, nebo zamítali žádosti o poskytnutí zdravotní péče;

6.  vyzývá Uzbekistán, aby dodržoval všechna mezinárodní doporučení proti mučení, nařídil okamžité uzavření věznice Jaslyk 64/71, aby schválil nevyřízené žádosti 11 zmocněnců OSN pro zvláštní postupy, včetně zvláštního zpravodaje OSN pro otázky mučení, o návštěvu Uzbekistánu a aby umožnil Mezinárodnímu výboru Červeného kříže a dalším nezávislým pozorovatelům neomezenou nezávislou kontrolu věznic;

7.  naléhavě vyzývá uzbeckou vládu, aby ukončila svévolné vylučování osob uvězněných na základě politicky motivovaných obvinění, na které by se mohla amnestie vztahovat, z každoročních postupů udělování amnestie, a stejně nahodilé prodlužování trestů odnětí svobody pro méně závažné trestné činy nebo „porušení vězeňských předpisů“ podle článku 221 trestního zákoníků o „porušení podmínek trestu odnětí svobody“;

8.  vyzývá uzbecké orgány, aby zajistily dodržování práv žen, zejména plněním doporučení Výboru OSN proti mučení;

9.  vyzývá vysokou představitelku EU, ESVČ a členské státy, aby okamžitě zavedly strategii s cílem naléhat na Uzbekistán a požadovat po něm konkrétní, měřitelná zlepšení v oblasti lidských práv během následujících měsíců a aby jako lhůtu pro tento pokrok stanovily desáté výročí masakru v Andižanu, které připadá na příští rok; vyzývá ESVČ, aby Parlamentu poskytla informace o představitelích uzbeckého režimu, kteří jsou považováni za osoby zodpovědné za zločiny spáchané v Andižanu, včetně dvanácti z nich, na které EU uvalila v reakci na masakr sankce, které byly následně zrušeny;

10.  zdůrazňuje skutečnost, že konkrétní zlepšení by měla zahrnovat podmínky stanovené ministry zahraničních věcí EU v roce 2010, kterými jsou: 1) propuštění všech uvězněných obhájců lidských práv a vězňů svědomí; 2) umožnění nerušeného působení nevládních organizací v zemi; 3) plná spolupráce se všemi příslušnými zvláštními zpravodaji OSN; 4) zajištění svobody slova a sdělovacích prostředků; 5) pokračování v praktickém provádění úmluv proti dětské práci; a 6) uvedení volebních procesů do plného souladu s mezinárodními normami;

11.  domnívá se, že pokud v těchto oblastech dojde ke smysluplnému pokroku, měla by EU zaujmout vedoucí pozici a předložit v Radě OSN pro lidská práva rezoluci v rámci bodu 4, kterou by se zavedl zvláštní mechanismus pro Uzbekistán, který by byl konkrétně zaměřen na tuto zemi a který by zajistil trvalé a aktivní zapojení Rady pro lidská práva v Uzbekistánu prostřednictvím monitorování, zveřejňování zpráv a diskuse o situaci v oblasti lidských práv v Uzbekistánu;

12.  vzhledem k tomu, že se jedná o naléhavý případ a že v souladu s články 2 a 95 dohody o partnerství a spolupráci není třeba předkládat Radě pro spolupráci příslušné informace o situaci, vyzývá dále EU, aby Uzbekistán upozornila, že pokud v následujících šesti měsících nedojde ke zlepšení, co se týče výše uvedených záležitostí souvisejících s lidskými právy, zavede EU cílená sankční opatření;

13.  vyzývá členské státy, aby dodržovaly Kodex chování EU pro vývoz zbraní a nařízení o vývozu zboží dvojího užití;

14.  vyzývá uzbecké orgány, aby plně provedly usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2011 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Republikou Uzbekistán na straně druhé, kterým se mění dohoda s cílem rozšířit její působnost na dvoustranný obchod s textilními výrobky, s přihlédnutím k pozbytí platnosti dvoustranné dohody o textilních výrobcích(8);

15.  požaduje, aby Rada, Komise a ESVČ poskytly Parlamentu veřejné hodnocení opatření, která EU přijala s cílem vytvořit nátlak na Uzbekistán, aby splnil kritéria v oblasti lidských práv stanovená ministry zahraničních věcí EU v roce 2010; vyzývá Radu OSN pro lidská práva, aby pro Uzbekistán zavedla mechanismus monitorování; vybízí Radu a Komisi, aby posílily dialog o lidských právech s uzbeckou vládou; a očekává od ESVČ, že se na schůzce v rámci dialogu o lidských právech mezi EU a Uzbekistánem, jež je naplánována na listopad, bude důsledně zabývat všemi hlavními případy porušení lidských práv a že se postará o to, aby tyto schůzky byly více zaměřené na výsledky, čímž by se překonala stávající patová situace, která je velkým zklamáním;

16.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal prezidentovi, vládě a parlamentu Republiky Uzbekistán, ESVČ, Radě, Komisi, Radě Evropy, OBSE a Radě OSN pro lidská práva.

(1) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 91. (2) Přijaté texty, P7_TA(2012)0470. (3) Azam Farmonov, Mehriniso Hamdamova, Zulhumor Hamdamova, Isroiljon Kholdorov, Nosim Isakov, Gaybullo Jalilov, Nuriddin Jumaniyazov, Matluba Kamilova, Ganikhon Mamatkhanov, Chuyan Mamatkulov, Zafarjon Rahimov, Yuldash Rasulov, Bobomurod Razzokov, Fahriddin Tillaev a Akzam Turgunov. (4) Solijon Abdurakhmanov, Muhammad Bekjanov, Gayrat Mikhliboev, Jusuf Ruzimuradov a Dilmurod Saidov. (5) Murod Juraev, Samandar Kukanov, Kudratbek Rasulov a Rustam Usmanov. (6) Ruhiddin Fahriddinov, Hayrullo Hamidov a Akram Juldašev. (7) Dilorom Abdukodirova, Botirbek Eshkuziev, Bahrom Ibragimov, Davron Kabilov, Erkin Musajev, Davron Tojiev a Ravshanbek Vafoev (8) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 195.