Evropský parlament,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte přijatou v New Yorku dne 20. listopadu 1989,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením přijatou v New Yorku dne 13. prosince 2006,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na článek 24 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Stockholmský program přijatý v roce 2009 a na související akční plán na období 2010–2014,

–  s ohledem na obecnou připomínku Výboru OSN pro práva dítěte č. 14 (2013) o právu dítěte na prvořadé zohlednění jeho zájmů,

–  s ohledem na Agendu EU v oblasti práv dítěte přijatou v únoru 2011,

–  s ohledem na Evropský konsensus o rozvoji,

–  s ohledem na prohlášení a akční plán, které byly přijaty na fóru na vysoké úrovni o účinnosti pomoci, které se konalo v Pusanu od 29. listopadu do 1. prosince 2011,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2008 nazvané „Zvláštní místo pro děti v rámci vnější činnosti EU“ (COM(2008)0055),

–  s ohledem na obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se dětí v ozbrojených konfliktech,

–  s ohledem na akční plán OSN s názvem „Svět vhodný pro děti“;

–  s ohledem na strategický rámec a akční plán EU pro lidská práva a demokracii,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV(2),

–  s ohledem na strategii EU pro vymýcení obchodování s lidmi na období let 2012–2016, zejména ustanovení o finančních prostředcích na vypracování pokynů k systémům ochrany dětí a o výměně osvědčených postupů;

–  s ohledem na doporučení Komise 2013/112/EU ze dne 20. února 2013 s názvem „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o situaci nezletilých osob v EU bez doprovodu(4),

–  s ohledem na úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979 a na pekingskou akční platformu,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 25. února 2014 obsahující doporučení Komisi o boji proti násilí páchanému na ženách(5) a ze dne 6. února 2014 o sdělení Komise nazvaném „Konec praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů“(6),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 5. června 2014 o předcházení všem formám násilí páchaného na ženách a dívkách, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů, a boji proti tomuto násilí,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 19. května 2014 o přístupu k rozvojové spolupráci založeném na právech zahrnujícím veškerá lidská práva,

–  s ohledem na článek 7 Smlouvy o fungování Evropské unie, v němž je zakotveno, že EU zajišťuje soudržnost mezi svými jednotlivými politikami a činnostmi s přihlédnutím ke všem svým cílům,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2014 s názvem „Důstojný život pro všechny: od vize ke společným opatřením“ (COM(2014)0335),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. dubna 2005 s názvem „Soudržnost politik v zájmu rozvoje“ (COM(2005)0134) a na závěry 3166. zasedání Rady pro zahraniční věci ze dne 14. května 2012 s názvem „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o právech dítěte a její opční protokoly představují normu v prosazování a ochraně práv dítěte, obsahující komplexní soubor mezinárodních právních norem pro ochranu a blaho dětí;

B.  vzhledem k tomu, že všechny členské státy EU ratifikovaly Úmluvu OSN o právech dítěte a mají jasné právní závazky podporovat, chránit a dodržovat práva každého dítěte ve svých jurisdikcích;

C.  vzhledem k tomu, že podpora práv dětí je jednoznačným cílem politik EU, a vzhledem k tomu, že Listina základních práv EU stanoví, že při všech činnostech EU musí být prvořadým hlediskem nejvlastnější zájem dítěte;

D.  vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o právech dítěte a Listina základních práv EU respektují práva dětí na vyslechnutí a zohlednění jejich názorů na záležitosti, které se jich týkají, v závislosti na jejich věku a zralosti;

E.  vzhledem k tomu, že práva dítěte – tj. zásada nejlepšího zájmu dítěte, právo dítěte na život, přežití a vývoj, nediskriminace a dodržování práva dítěte vyjádřit svůj názor – se týkají všech politik EU;

F.  vzhledem k tomu, že od přijetí Úmluvy OSN o právech dítěte před 25 lety bylo dosaženo pokroku, ale vzhledem k tomu, že práva dětí jsou nadále porušována v mnoha částech světa včetně členských států EU v důsledku násilí, zneužívání, vykořisťování, chudoby, sociálního vyloučení a diskriminace na základě náboženského vyznání, zdravotního postižení, pohlaví, sexuální identity, věku, etnického původu, migrace nebo pobytového statusu;

G.  vzhledem k tomu, že aby práva měla smysl, musí všechny děti a jejich rodiny mít všeobecný přístup ke spravedlnosti a spravedlivé, včasné a účinné právní ochraně;

H.  vzhledem k tomu, že v roce 2012 zemřelo přibližně 6,6 milionu děti mladších 5 let, a to většinou z příčin, kterým bylo možno předejít, a tak přišlo o své základní právo na přežití a rozvoj; vzhledem k tomu, že 168 milionů dětí ve věku 5 až 17 let vykonává dětskou práci, což ohrožuje jejich právo na ochranu před hospodářským vykořisťováním a porušuje jejich právo učit se a hrát si; vzhledem k tomu, že 11 % dívek je provdaných před dovršením 15 let věku, což ohrožuje jejich práva na zdraví, vzdělání a ochranu; vzhledem k tomu, že v subsaharské Africe z každých 10 narozených dětí stále ještě zemře jedno dítě ještě před svými 5. narozeninami;

I.  vzhledem k tomu, že vzdělání – konkrétně bezplatné základní vzdělání pro všechny děti – je základním právem, které se vlády podle Úmluvy OSN o právech dítěte z roku 1989 zavázaly naplňovat; vzhledem k tomu, že cílem pro rok 2015 je zajistit, aby všichni chlapci a dívky dokončili celou základní školu; vzhledem k tomu, že i přes určitý pokrok v rozvojovém světě se tohoto cíle zdaleka nepodařilo dosáhnout;

J.  vzhledem k tomu, že komplexní sexuální výchova je důležitou a integrální součástí posilování práva chlapců a dívek na dobré životní podmínky a zdraví, která podporuje rovnost a bojuje proti stereotypům;

K.  vzhledem k tomu, že humanitární krize mají nadále zničující dopad na děti, a vzhledem k tomu, že v roce 2014 byly životy více než 59 milionů dětí přímo zasaženy krizemi, především krizemi souvisejícími s konflikty; vzhledem k tomu, že podle odhadů je v dnešním světě 250 000 dětských vojáků, z nichž 40 % tvoří dívky;

L.  vzhledem k tomu, že pouze v roce 2012 se téměř 95 000 dětí a dospívajících mladších 20 let stalo obětí vraždy, téměř 1 miliarda dětí ve věku mezi 2 a 14 lety zakusila fyzické tresty, každý třetí dospívají ve věku mezi 13 a 15 lety zažil šikanu a kolem 70 milionů dívek ve věku mezi 15 a 19 lety se stalo obětí nějaké formy fyzického násilí, a vzhledem k tomu, že 120 milionů dívek na celém světě zažilo v určitém okamžiku svého života nucený pohlavní styk nebo jiný vynucený sexuální akt;

M.  vzhledem k tomu, že děti tvoří polovinu obyvatelstva v rozvojových zemích, a vzhledem k tomu, že přibližně 100 milionů dětí žije v EU;

N.  vzhledem k tomu, že podle nejnovější zprávy Dětského fondu OSN (UNICEF) o dětské chudobě v bohatých zemích spadlo od roku 2008 až 2,6 milionu dětí v nejbohatších zemích pod hranici chudoby, čímž se celkový počet dětí, které žijí v rozvinutém světě v chudobě, odhaduje na 76,5 milionu; vzhledem k tomu, že podle téže studie bylo 7,5 milionu mladých lidí v EU v roce 2013 klasifikováno jako NEET („not in employment, education or training“ – tj. mladí lidé, kteří nemají práci, nevzdělávají se ani neprocházejí odbornou přípravou);

O.  vzhledem k tomu, že násilí páchané na dětech má mnoho forem, včetně psychického, fyzického, sexuálního, emocionálního a slovního napadání, zanedbávání a strádání, a vyskytuje se v mnoha prostředích, včetně domova, školy, ve zdravotnictví a soudnictví, na pracovišti, v obcích a na internetu;

P.  vzhledem k tomu, že Agenda EU o právech dítěte tvoří jasný rámec pro činnost EU a že výsledkem jejího provádění je významný pokrok v řadě klíčových oblastí činnosti a právních předpisů, včetně zřizování tísňových linek pro pohřešované děti, podporování soudního systému šetrnějšího k dětem, zlepšování sběru dat a integrování práv dětí do vnější činnosti;

Q.  vzhledem k tomu, že každé dítě je hlavně a především dítě, jehož práva by měla být dodržována bez diskriminace, bez ohledu na etnický původ, národnost či sociální postavení, status migranta či pobytový status jich samotných nebo jejich rodičů;

R.  vzhledem k tomu, že dívky a chlapci mají jak podobná, tak rozdílná očekávání a zkušenosti se socializací, a vzhledem k tomu, že diskriminace, kterou dívky a chlapci zažívají, má v různém věku různé formy;

S.  vzhledem k tomu, že i když zejména v oblasti boje proti obchodování s lidmi, sexuálnímu vykořisťování a v oblasti práv obětí bylo dosaženo značného pokroku, stejně jako v případě žadatelů o azyl a dětí bez doprovodu, je třeba udělat mnohem více, aby se zajistilo plné dodržování práv migrujících nezletilých v celé EU; vzhledem k tomu, že mnohé dětí bez doprovodu po prvním příjezdu do EU zmizí a utečou a hrozí jim větší riziko zneužití;

T.  vzhledem k jeho mezinárodnímu charakteru je vykořisťování dětí a sexuální zneužívání dětí online – včetně šíření materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí na internetu a hledání dětí k sexuálnímu zneužívání přes internet – i nadále velkým problémem pro orgány činné v trestním řízení, protože trestné činy sahají od sexuálního vydírání a navazování kontaktů za účelem zneužití až po výrobu materiálů zobrazujících zneužívání dětí a „přímé přenosy“, což mimořádně ztěžuje jejich vyšetřování vzhledem k technologickým inovacím, které umožňují pachatelům snazší a rychlejší přístup k materiálům, včetně pachatelů hledajících oběti na internetu;

U.  vzhledem k tomu, že děti jsou obzvláště postiženy chudobou a škrty v systémech sociálního zabezpečení a snížením klíčových sociálních dávek, jako jsou rodinné přídavky, a že tyto škrty jsou v EU od roku 2007 stále větší; vzhledem k tomu, že i po sociálních transferech je úroveň rizika dětské chudoby v EU nadále velmi vysoká (20,3 % v roce 2013);

V.  vzhledem k tomu, že rámec pro globální rozvoj pro období po roce 2015 bude představovat příležitost investovat do práv všech dětí, všude ve světě – bez ohledu na pohlaví, národnost, rasu nebo hospodářské postavení, zdravotní postižení nebo jiný status dítěte;

1.  domnívá se, že práva dětí jsou ústředním tématem politik EU a že 25. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte je příležitostí k zajištění jejího plného uplatňování v politice a v praxi a k přijetí dalších opatření, aby byla práva všech dětí, zejména těch nejzranitelnějších, zajištěna kdekoli na světě;

2.  vítá závazek EU podle Stockholmského programu vypracovat integrovanou strategii EU, jejímž cílem by bylo účinně prosazovat a chránit práva dítěte ve vnitřní i vnější politice EU a podporovat úsilí členských států v této oblasti; vyzývá Komisi, aby navrhla ambiciózní a komplexní strategii pro práva dětí a akční plán pro příštích pět let, navazující na Agendu EU o právech dítěte a aktualizující tuto agendu;

3.  vítá závazek EU k dalšímu rozvoji integrovaných obecných zásad EU v oblasti ochrany dětí s cílem snížit roztříštěnost vyplývající z reakcí na určité problémy v oblasti ochrany dětí, aby se zajistila účinná ochrana všech děti v celé EU proti všem formám násilí;

4.  vyzývá Komisi, aby monitorovala provádění svých doporučení s názvem „Investice do dětí – východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ ve členských státech a podávala o něm zprávy a aby zajistila přístup ke kvalitním službám a účast dětí na těchto službách; vyzývá členské státy s nadprůměrnou mírou dětské chudoby, aby si stanovily příslušné vnitrostátní cíle a upřednostňovaly investice zaměřené na snižování chudoby a sociálního vyloučení mezi dětmi a mladými lidmi;

5.  vyzývá EU a její členské státy, aby učinily z rozvojových cílů tisíciletí hlavní prioritu svých vnitřních politik a svých vztahů se třetími zeměmi; zdůrazňuje skutečnost, že těchto cílů, zejména odstranění chudoby, přístupu ke vzdělání pro všechny a rovnosti pohlaví, je možné dosáhnout pouze rozvojem veřejných služeb, které budou dostupné pro všechny;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby do evropského semestru, roční analýzy růstu a revidované strategie Evropa 2020 zařadily výslovné zaměření na děti a mládež s cílem lépe provádět doporučení Komise s názvem „Investice do dětí – východisko z bludného kruhu znevýhodnění“;

7.  vyzývá Komisi, aby zajistila lepší koordinaci svých různých útvarů s cílem účinně prosazovat práva dětí ve všech návrzích právních předpisů, politikách a finančních rozhodnutích EU a sledovat jejich plnou shodu s acquis EU týkajícími se dětí a se závazky vyplývajícími z Úmluvy OSN o právech dítěte; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby mandát a prostředky koordinátora pro lidská práva přiměřeně odrážely závazek EU systematicky a účinně prosazovat práva dítěte ve všech oblastech;

8.  vyzývá Komisi, aby se chopila příležitosti, kterou jí poskytuje přezkum víceletého finančního rámce v polovině období pro zajištění toho, aby prostředky EU posloužily nevíce znevýhodněným a ohroženým dětem;

9.  žádá členské státy a Komisi, aby výslovně považovaly děti za prioritu při plánování a provádění regionálních politik a politik soudržnosti, jako jsou evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením, Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů a politika rovnosti a nediskriminace EU; znovu opakuje důležitost ochrany a podpory rovného přístupu romských dětí ke všem právům;

10.  zdůrazňuje, že všechny politiky týkající se práv dětí musí zahrnovat perspektivu rovnosti pohlaví, a vyzývá k tomu, aby byla přijata zvláštní opatření na posílení práv dívek, včetně práva na vzdělání a zdraví;

11.  vyzývá členské státy, aby zajistily dodržování zásady „ nejlepšího zájmu dítěte“ ve všech právních předpisech, v rozhodnutích, která přijímají zástupci vlády na všech úrovních a ve všech rozhodnutích soudů, a vybízí členské státy, aby sdílely osvědčené postupy s cílem zlepšit řádné provádění zásady „nejlepšího zájmu dítěte“ v celé EU;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly nezbytné kroky k zajištění toho, aby měly všechny děti účinný přístup k soudním systémům přizpůsobeným jejich specifickým potřebám a právům, ať již jako podezřelí, pachatelé, oběti nebo další strany řízení;

13.  vyzývá Komisi, aby posoudila dopad politik zadržování a systémů trestního soudnictví na děti; poukazuje na to, že v celé EU jsou v případě dětí žijících se svými rodiči v detenčních zařízeních přímo postižena práva dětí; zdůrazňuje skutečnost, že odhadem 800 000 dětí v EU je každoročně odloučeno od uvězněného rodiče, což mnoha způsoby postihuje práva dítěte;

14.  domnívá se, že děti jsou zranitelné ve svém přístupu ke zbožím a službám; vyzývá obchodníky a zúčastněné strany, aby se zdržely agresivní a zavádějící reklamy směřované na děti, jak on-line, tak off-line, a rovněž aby naplňovaly stávající kodexy chování a podobné iniciativy; domnívá se, že reklamy zaměřené na děti a propagující výrobky s vysokým obsahem tuku, soli nebo cukru by měly být vyráběny zodpovědně, s vědomím toho, že zvyšují obezitu a cukrovku u dětí;

15.  domnívá se, že osobní údaje děti dostupné on-line musí být řádně chráněny a že děti potřebují být informovány přístupným a pro ně vhodným způsobem o rizikách a dopadech používání osobních údajů on-line; zdůrazňuje, že vytváření profilů dětí on-line by mělo být zakázáno; domnívá se, že by děti měly mít právo na zdravé a bezpečné prostředí a na možnost si hrát;

16.  vyzývá členské státy, aby provedly ve vnitrostátním právu směrnici 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi a o boji proti němu, protože většina obětí obchodování jsou mladé dívky a chlapci, kteří jsou dětskými obětmi pracovního a sexuálního vykořisťování a dalšího zneužívání; vyzývá rovněž členské státy a EU, aby posílily policejní a soudní spolupráci s cílem předcházet této trestné činnosti a stíhat ji; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření na boj proti nezákonným přesunům dětí, aby spolupracovaly s třetími zeměmi na řešení rostoucího problému pašování dětí a obchodování s nimi a aby prostřednictvím vhodných sankcí stihaly obchodníky s dětmi;

17.  domnívá se, že je třeba přijmout příslušné kroky pro boj s kybernetickou šikanou a že děti, učitelé a organizace dětí a mládeže musí hrát aktivní úlohu ve zvyšování povědomí o tomto problému;

18.  vyzývá EU a její členské státy, aby investovaly do veřejných služeb pro děti, včetně dětské péče, vzdělávání a zdraví; a obzvláště do rozšiřování veřejné sítě mateřských škol, jeslí a veřejných služeb nabízejících volnočasové aktivity pro děti;

19.  vzhledem k tomu, že první stupně vzdělání vždy nezajistí ani osvojení základních nezbytných znalostí, vyzývá členské státy, aby zajistily povinné a bezplatné sekundární vzdělání pro všechny, což je nezbytnou podmínkou pro uplatňování práva na rovnost příležitostí;

20.  vyzývá členské státy, aby přijaly právní předpisy na ochranu nebo posílení mateřských a otcovských práv tak, aby poskytovaly zdravé a stabilní prostředí pro děti v prvních měsících jejich života;

21.  vyzývá členské státy, aby provedly směrnici 2011/93/EU o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii a aby posílily právní a technické kapacity a finanční zdroje orgánů činných v trestním řízení pro posílení spolupráce, včetně spolupráce s Europolem, zaměřené na účinnější vyšetřování a rozbíjení sítí pachatelů trestních činů na dětech, přičemž prioritou jsou práva a bezpečnost těchto dětí;

22.  vyzývá k účinnému partnerskému přístupu a výměně informací mezi agenturami vymáhajícími právo, soudními orgány, odvětvím informačních a komunikačních technologií, poskytovateli internetových služeb, bankovním sektorem a nevládními organizacemi, včetně organizací dětí a mládeže, s cílem zajistit práva a ochranu dětí na internetu, přičemž je k dětem třeba přistupovat jako ke zranitelným osobám, jež dosud nemají trestněprávní odpovědnost; vyzývá Komisi, aby se chopila iniciativy a požádala všechny členské státy, aby podnikly příslušné kroky k potírání všech forem kybernetických útoků a kybernetické šikany;

23.  domnívá se, že děti bez doprovodu jsou zvláště zranitelné; vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly usnesení Parlamentu ze dne 12. září 2013 o situaci nezletilých osob v EU bez doprovodu v EU; vyzývá členské státy, aby plně provedly balíček předpisů týkajících se společného evropského azylového systému s cílem zlepšit situaci nezletilých osob bez doprovodu v EU; vyzývá členské státy, aby podnikly příslušné kroky pro ukončení zadržování migrujících dětí v celé EU; vítá rozsudek Soudního dvora ve věci C-648/11 MA, BT, DA v. Secretary of State for the Home Department, v němž se vyhlašuje, že členským státem příslušným k posouzení žádosti o azyl podané ve více členských státech nezletilou osobou bez doprovodu je ten členský stát, ve kterém se nezletilá osoba nachází poté, co tam podala žádost o azyl; připomíná, že nezletilá osoba bez doprovodu je především dítětem, které může být v nebezpečí, a že vůdčí zásadou ve vztahu členských států a EU k nezletilým osobám bez doprovodu musí být nikoli imigrační politika, ale ochrana dětí, a tedy dodržování klíčové zásady „nejlepšího zájmu dítěte“;

24.  vyzývá všechny členské státy, aby zavedly normy stanovené v Úmluvě OSN o právech dítěte pro děti připravené o rodičovskou péči a v pokynech OSN o alternativní péči o děti; vyzývá Komisi, aby využila strukturální fondy EU k podpoře přechodu od institucionální péče ke komunitním službám; vyzývá Komisi, s ohledem na značný počet případů, v nichž se tvrdí, že veřejné orgány v některých členských státech přistoupily k násilné adopci bez souhlasu rodiči, aby zavedla konkrétní opatření na zajištění toho, aby se praktiky adopce ve členských státech řídily nejlepším zájmem dítěte;

25.  vyzývá všechny členské státy, aby usnadnily slučování rodin pozitivním, humánním a urychleným způsobem, v souladu s článkem 10 Úmluvy OSN o právech dítěte;

26.  zdůrazňuje, že je třeba koordinovanějšího přístupu pro nalezení pohřešovaných dětí v EU; vyzývá členské státy, aby zvýšily policejní a soudní spolupráci v přeshraničních věcech týkajících se pohřešovaných dětí a vytvořily tísňové linky pro pátrání o pohřešovaných dětech a na podporu obětí dětského zneužívání; vyzývá členské státy, aby usnadnily hladké přistoupení Maroka, Singapuru, Ruské federace, Albánie, Andorry, Seychel, Gabunu a Arménie k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980;

27.  vyzývá Komisi, aby se při přezkumu nařízení (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti vážně zabývala nejlepším zájmem dítěte s ohledem na nedostatky v provádění a vymáhání tohoto nařízení ve členských státech, pokud jde o rodičovská práva a práva péče o dítě;

28.  odsuzuje všechny formy násilí páchaného na dětech, fyzické, sexuální a slovní napadání a týrání, nucená manželství, dětskou práci, prostituci, obchodování s lidmi, mučení, vraždy ze cti, mrzačení ženských pohlavních orgánů, používání dětí jako vojáků a jako lidských štítů, deprivaci, zanedbávání a podvýživu; domnívá se, že tradice, kultura a náboženství by nikdy neměly být používány na ospravedlňování násilí na dětech; vyzývá členské státy, aby dostály svým závazkům a aby bojovaly proti veškerým formám násilí na dětech, včetně toho, že formálně zakáží a budou stíhat tělesné trestání dětí; vyzývá členské státy, aby posílily svoji spolupráci a dialog se třetími zeměmi, zvyšovaly povědomí o právech dítěte a prosazovaly, aby byla práva dítěte dodržována po celém světě;

29.  odsuzuje využívání dětí k vojenským a teroristickým činnostem nebo účelům; připomíná, že je důležité poskytovat psychologickou podporu a pomoc všem dětem, které byly vystaveny násilným událostem nebo jsou obětmi války; vítá iniciativu EU s názvem Děti míru a zdůrazňuje, že je důležité zajistit dětem zasaženým konflikty přístup ke vzdělání; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby podpořila kampaň OSN s názvem „Děti, ne vojáci“ zaměřenou na ukončení náboru a využívání dětských vojáků vnitrostátními bezpečnostními silami do roku 2016;

30.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby zajistila upřednostňování práv dítěte ve všech vnějších činnostech EU, včetně činností probíhajících v rámci dialogů o lidských právech, obchodních dohod, proces přistoupení a evropské politiky sousedství a ve vztazích se skupinou států Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT), zejména se zeměmi, v nichž probíhají konflikty; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby každoročně Parlamentu podávala zprávu o výsledcích dosažených ve vnějších činnostech EU zaměřených na děti;

31.  vyzývá Komisi, aby zahrnula práva dítěte do rozvojové spolupráce a do humanitární pomoci s cílem zajistit odpovídající financování a zvýšit míru ochrany dětí nacházejících se v nouzových situacích nebo postižených člověkem způsobenými nebo přírodními katastrofami, vnitřně vysídlených dětí a dětských uprchlíků; zdůrazňuje, že je důležité spojit ukončení krize, obnovu a rozvoj zejména v případě vleklých krizí a zahrnout do politik a programů EU inovace a nové technologie, a tak lépe prosazovat práva dítěte v rámci rozvoje a řešení nouzových situací;

32.  vítá skutečnost, že Nobelova cena míru za rok 2014 byla udělena společně Kailášovi Satjárthímu a Malalaj Júsufzajové za jejich úsilí o obranu práv dítěte, zejména práva dětí na vzdělání; doporučuje, aby síť nositelů Sacharovovy ceny veřejně podpořila iniciativy upozorňující na násilí páchané na dětech; domnívá se, že to představuje jasný důkaz důležité úlohy, kterou hrají občanská společnost a mezinárodní organizace při podpoře a ochraně práv obsažených v Úmluvě OSN o právech dítěte;

33.  zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou hrají sociální partneři a místní orgány při prosazování práv dítěte, a vyzývá Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor, aby podnikly příslušné kroky a předložily svá stanoviska s cílem plně se zapojit do podpory práv dítěte ve všech politikách EU;

34.  vyzývá orgány EU, členské státy, místní orgány, sociální partnery a občanskou společnost, aby spojily své síly a spolupracovaly na všech úrovních s cílem zlepšit situaci dětí v EU a ve zbytku světa; vítá a podporuje Manifest práv dítěte, jehož společnými autory jsou UNICEF a 14 organizací prosazujících práva dítěte, a vybízí poslance Evropského parlamentu i poslance vnitrostátních parlamentů, aby podepsali tento manifest a stali se „přeborníky práv dítěte“;

35.  vyjadřuje odhodlání vytvořit v rámci Evropského parlamentu meziskupinu pro práva dítěte a dobré životní podmínky, založenou na Manifestu práv dítěte, jako stálý orgán odpovědný za prosazování práv dítěte ve všech politikách a činnostech Evropského parlamentu v kontextu vnitřních i vnějších věcí; podporuje proto iniciativu na jmenování „styčných bodů pro práva dítěte “ v každém parlamentním výboru s cílem zajisti prosazování práv dítěte ve všech politikách a přijatých právních textech;

36.  považuje za důležité zvýšit účast dětí na svých parlamentních činnostech v souladu s postupy zavedenými Meziparlamentní unií a organizací UNICEF; vyzývá Komisi, členské státy a místní orgány, aby prozkoumaly způsoby a možnosti na zvýšení zapojení dětí a dospívajících do rozhodovacího procesu; podporuje využívání nových technologií a inovací ke konzultacím dětí a mládeže a na zvýšení zapojení dětí;

37.  vybízí USA, Somálsko a Jižní Súdán k ratifikaci Úmluvy o právech dítěte s cílem dosáhnout její všeobecné ratifikace;

38.  vyzývá všechny členské státy, aby bezodkladně ratifikovaly všechny opční protokoly Úmluvy o právech dítěte;

39.  vyzývá Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby prozkoumaly způsoby a množnosti, jak by se mohla EU jednostranně připojit k Úmluvě OSN o právech dítěte;

40.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, Výboru regionů, Evropskému sociálnímu a hospodářskému výboru generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi výboru OSN pro práva dítěte a výkonnému řediteli organizace UNICEF.

(1) Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1. (2) Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1. (3) Úř. věst. L 59, 2.3.2013, s. 5. (4) Přijaté texty, P7_TA(2013)0387. (5) Přijaté texty, P7_TA(2014)0126. (6) Přijaté texty, P7_TA(2014)0105.