Evropský parlament,

—  s ohledem na svá předchozí usnesení o evropské politice sousedství a o Východním partnerství,

—  s ohledem na předběžné závěry OBSE/ODHIR o předčasných parlamentních volbách na Ukrajině dne 26. října 2014,

—  s ohledem na 8. zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o situaci v oblasti lidských práv na Ukrajině ze dne 15. prosince 2014 a na situační zprávu č. 22 Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) ze dne 26. prosince 2014;

—  s ohledem na to, že dne 27. června 2014 byla podepsána Dohoda o přidružení mezi EU a Ukrajinou (AA), jejíž součástí je i dohoda o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu (DCFTA), a že tato dohoda byla dne 16. září 2014 současně ratifikována Evropským parlamentem a ukrajinským parlamentem (Verchovna rada),

—  s ohledem na Minský protokol ze dne 5. září 2014 a na Minské memorandum ze dne 19. září 2014 o provádění dvanáctibodového mírového plánu,

—  s ohledem na zprávu OSN ze dne 20. listopadu 2014 o závažném porušování lidských práv na východní Ukrajině a na zprávu organizace Human Rights Watch z listopadu 2014 o porušování práv na Krymu,

—  s ohledem na společné prohlášení komise NATO-Ukrajina ze dne 2. prosince 2014,

—  s ohledem na závěry Evropské rady o Ukrajině z 21. března 2014, 27. června 2014, 16. července 2014, 30. srpna 2014 a 18. prosince 2014,

—  s ohledem na výsledek prvního setkání Rady přidružení mezi EU a Ukrajinou, které proběhlo dne 15. prosince 2014;

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 17. listopadu 2014,

—  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 26. října 2014 se na Ukrajině konaly parlamentní volby a že tyto volby proběhly efektivně, řádně a pokojně a byly při nich všeobecně dodržovány základní svobody, ačkoli ve východních regionech pokračuje konflikt a Krym byl ilegálně anektován Ruskem;

B.  vzhledem k tomu, že nová vláda, kterou tvoří proevropské síly, má ústavní většinu a může tedy pokročit v reformách, a vzhledem k tomu, že tato vláda již uzavřela koaliční dohodu, která položila základ procesu rozsáhlých reforem, jejichž cílem je podpora další evropské integrace, modernizace, rozvoj země, vytvoření skutečné demokracie a právního státu a příprava ústavních změn v souladu s návrhy obsaženými v mírovém plánu prezidenta Porošenka;

C.  vzhledem k tomu, že takzvané „prezidentské a parlamentní volby“ v Doněcku a Luhansku, které se konaly dne 2. listopadu 2014, představují porušení ukrajinského práva a Minských dohod, a proto nemohou být uznány; vzhledem k tomu, že konání těchto voleb mělo negativní dopad na mírový proces a proces usmíření;

D.  vzhledem k tomu, že příměří ze dne 5. září 2014 je separatisty a ruskými silami denně porušováno; vzhledem k tomu, že od 9. prosince 2014 se počet případů porušování příměří dramaticky snížil díky iniciativě prezidenta Porošenka, který vyzval k „režimu klidu“; vzhledem však k tomu, že separatisté podporovaní Ruskem neuplatnili hlavní body memoranda ze dne 19. září 2014; vzhledem k tomu, že podle věrohodných zdrojů Rusko nadále podporuje separatistické ozbrojené skupiny, kterým neustále dodává vojenské vybavení, námezdné vojáky a jednotky ruské armády, včetně bitevních tanků, sofistikovaných protileteckých systémů a děl;

E.  vzhledem k tomu, že ozbrojený konflikt ve východní části Ukrajiny si vyžádal tisíce obětí z řad vojáků i civilistů, přičemž mnoho dalších osob bylo zraněno a své domovy opustily stovky tisíc lidí, z nichž většina uprchla do Ruska, zatímco situace v oblasti, v níž probíhá konflikt, je velmi znepokojivá z humanitárního i zdravotnického hlediska;

F.  vzhledem k tomu, že ilegální anexe Krymského poloostrova je prvním případem od skončení II. světové války, kdy v Evropě došlo k násilného připojení části jedné země k jiné zemi, a představuje porušení mezinárodního práva, včetně Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu a Budapešťského memoranda z roku 1994;

G.  vzhledem k tomu, že Rada pro zahraniční věci EU dne 17. listopadu 2014 rozhodla o tom, že budou přijaty další sankce proti separatistickým vůdcům;

H.  vzhledem k tomu, že na okupovaném území východní Ukrajiny a na Krymu dochází k rozsáhlému porušování lidských práv, jehož obětmi jsou zejména krymští Tataři, přičemž se vyskytují také případy zastrašování a opět dochází k mizení osob;

I.  vzhledem k tomu, že by byla prospěšná užší spolupráce mezi EU a USA v záležitostech souvisejících s Ukrajinou;

J.  vzhledem k tomu, že ukrajinský parlament přijal dne 23. prosince 2014 usnesení o zrušení neutrálního statusu země;

1.  vyjadřuje svou plnou solidaritu Ukrajině a jejímu lidu; znovu zdůrazňuje, že hodlá podporovat nezávislost, svrchovanost, územní celistvost a neporušitelnost hranic Ukrajiny a její evropské směřování;

2.  odsuzuje teroristické činy a zločinné jednání separatistů a jiných paravojenských jednotek na východní Ukrajině;

3.  vítá, že parlamentní volby, které proběhly dne 26. října 2014, byly navzdory složitým bezpečnostním a politickým podmínkám hodnoceny pozitivně, a vítá následnou inauguraci nového ukrajinského parlamentu; vítá výrazný politický závazek prezidenta Porošenka, premiéra Jaceňuka a předsedy parlamentu Grojsmana ke vzájemné spolupráci a dalšímu rozšíření rozsáhlého reformního procesu; důrazně nabádá novou vládu a parlament Ukrajiny k tomu, aby okamžitě přijaly a provedly tolik potřebné politické a socio-ekonomické reformy s cílem vybudovat demokratický a prosperující stát, který se bude zakládat na zásadách právního státu;

4.  vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku současné situace v zemi nejsou v ukrajinském parlamentu zastoupeny všechny části ukrajinského území a obyvatelstva; připomíná, že vláda a parlament Ukrajiny musí zajistit ochranu práv a potřeb těch občanů, kteří nejsou zastoupeni v rozhodovacích orgánech státu;

5.  ostře odsuzuje agresivní a expanzivní politiku Ruska, která představuje hrozbu jednotě a nezávislosti Ukrajiny a potenciálně ohrožuje i samotnou Evropskou unii, a odsuzuje rovněž ilegální anexi Krymského poloostrova a nevyhlášenou hybridní válku proti Ukrajině, v níž se objevují prvky kybernetické války, jsou v ní používány jak armádní, tak paravojenské jednotky, propaganda, ekonomický nátlak a vydírání prostřednictvím energetické politiky, jakož i diplomatické prostředky a snaha o politickou destabilizaci; zdůrazňuje, že toto jednání je v rozporu s mezinárodním právem a představuje závažný problém pro bezpečnostní situaci v Evropě; zdůrazňuje, že neexistuje žádný argument, který by ospravedlnil použití vojenské síly v Evropě na obranu takzvaných historických a bezpečnostních důvodů nebo na ochranu osob, kterým se říká „krajané žijící v zahraničí“; vyzývá Moskvu, aby přestala eskalovat situaci a okamžitě zastavila proudění zbraní, námezdných vojáků a armádních jednotek na podporu separatistických ozbrojených skupin a aby využila svého vlivu na separatisty a přesvědčila je, aby se zapojili do politického procesu;

6.  naléhavě vyzývá všechny strany, aby bez dalších prodlev v plném rozsahu provedly Minský protokol a prokázaly tak, že jsou skutečně odhodlány zmírnit napětí, a aby projevily maximální zdrženlivost; vyzývá Rusko, aby umožnilo mezinárodní monitorování rusko-ukrajinské hranice, využilo svého vlivu na separatisty k tomu, aby dodržovali příměří, a aby konstruktivně pracovalo na provádění Minských dohod; podporuje přijetí opatření k budování důvěry, která podpoří mírové úsilí a proces usmíření; v této souvislosti zdůrazňuje význam, který má inkluzivní politický dialog a hospodářský program pro obnovu hospodářství v oblasti Donbasu;

7.  vyzývá EU, zejména v souvislosti s nadcházejícím zasedáním Rady v březnu 2015, aby zachovala svůj sankční režim, dokud Rusko nebude plně dodržovat a zejména uplatňovat své závazky přijaté v Minsku, a žádá Komisi, aby hledala způsoby, jak posílit solidaritu mezi členskými státy EU, pokud by krize s Ruskem měla pokračovat; zdůrazňuje, že je třeba přijmout jasně vymezený soubor ukazatelů, jejichž dosažení by mohlo vést k tomu, že by nebyla přijímána nová omezující opatření vůči Rusku nebo byla zrušena předchozí opatření, přičemž těmito ukazateli jsou: dodržování příměří, bezpodmínečné stažení všech ruských jednotek a Ruskem podporovaných ilegálních ozbrojených skupin a námezdných vojáků z Ukrajiny, výměna všech zajatců včetně Nadiji Savčenkové a obnovení kontroly Ukrajiny nad jejím celým územím, včetně Krymu; pokud by došlo k jakýmkoli dalším ruským akcím destabilizujícím Ukrajinu, vyzývá Evropskou radu, aby přijala další omezující opatření a rozšířila jejich rozsah tak, aby se vztahovala i na jaderné odvětví a jejich součástí bylo i omezení schopnosti ruských subjektů provádět mezinárodní finanční transakce; uvědomuje si, že EU musí být připravena podpořit hraniční členské státy, kterým by se mělo dostat stejné míry bezpečnosti jako všem ostatním členským státům;

8.  je přesvědčen, že sankce by měly být součástí širšího přístupu EU k Rusku a úsilí místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky o posílení dialogu; připomíná, že jediným cílem těchto sankcí je přimět ruskou vládu k tomu, aby změnila svou stávající politiku a významně přispěla k mírovému řešení ukrajinské krize; zdůrazňuje, že to, zda budou restriktivní opatření EU zachována, posílena, či naopak zrušena, závisí na postoji samotného Ruska a na situaci na Ukrajině;

9.  zdůrazňuje, že politické a diplomatické styky s Ruskem musí zůstat zachovány, aby bylo možné dosáhnout diplomatického řešení konfliktu, a podporuje proto „ženevský formát“ a „normandský formát“ jednání, pokud bude možné dosáhnout hmatatelných výsledků;

10.  podporuje politiku neuznání ilegální anexe Krymu Ruskem a v této souvislosti pozitivně vnímá další schválené sankce v oblasti investic, služeb a obchodu s Krymem a Sevastopolem;

11.  zdůrazňuje, že dohoda o přidružení a o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu by měla představovat plán nezbytných reforem, které musí proběhnout rychle navzdory složitým válečným podmínkám v části Luhanské a Doněcké oblasti; vyzývá Radu a Komisi, aby vynaložily veškeré úsilí s cílem pomoci Ukrajině tyto reformy přijmout a zejména provést, aby byla připravena půda pro plné uplatnění bilaterální dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou; vítá proto zahájení činnosti poradní mise Evropské unie (EUAM); sdílí názor Benátské komise, že má-li být ústavní reforma úspěšná, musí být připravena inkluzivním způsobem, při němž jsou zajištěny široké konzultace s veřejností;

12.  vyzývá k tomu, aby Skupina na pomoc Ukrajině (Ukraine Support Group) Evropské komise poskytovala technickou pomoc rychleji a ve větším rozsahu, včetně zjišťování, ve kterých oblastech Ukrajina tuto pomoc potřebuje, aby mohla vytvořit a provést program rozsáhlých reforem, a včetně vysílání poradců z orgánů a členských států EU; vyzývá ukrajinské orgány, aby zřídily ministerstvo nebo úřad pro evropskou integraci a koordinaci pomoci a mezirezortní koordinační výbor na vysoké úrovni, který by byl vybaven pravomocemi k účinnému monitorování a kontrole pokroku v konvergenčním a reformním úsilí a byl schopen připravovat a koordinovat realizaci nezbytných kroků;

13.  je pevně přesvědčen, že Ukrajina naléhavě potřebuje rozsáhlý protikorupční program, jehož součástí by byla nulová tolerance vůči korupci; vyzývá vrcholné představitele Ukrajiny, aby usilovali o vymýcení systémové korupce okamžitým a efektivním provedením národní strategie proti korupci, a zdůrazňuje, že boj proti této praxi se musí stát jednou z hlavních priorit nové vlády; doporučuje, aby byl k tomuto účelu zřízen politicky nezávislý protikorupční úřadu, který by měl dostatečné pravomoci a zdroje, aby mohl významnou měrou přispět k vybudování dobře fungujících státních institucí; vítá, že Ukrajina podala žádost Interpolu a že byl vydán zatykač na bývalého prezidenta Janukovyče na základě obvinění ze zpronevěry veřejných prostředků; žádá členské státy, aby zatykač Interpolu vykonaly a přispěly k navrácení ukradených prostředků; vítá, že byla zřízena instituce obchodního ombudsmana, a vyzývá ukrajinskou vládu, aby předložila příslušný návrh zákona;

14.  připomíná, že Rada Evropské unie zrušila dne 16. července 2014 embargo na vývoz zbraní na Ukrajinu, takže již neexistují právní překážky ani jiné námitky, které by členským státům bránily dodávat Ukrajině zbraně pro obranné účely; domnívá se, že EU by měla hledat cesty, jak pomoci ukrajinské vládě zvyšovat obranné kapacity a zlepšovat ochranu vnějších hranic Ukrajiny, k čemuž je třeba využít zkušeností z transformace ozbrojených sil členských států EU, které byly v minulosti členy Varšavského paktu, zejména v rámci již poskytovaných výcvikových misí pro ozbrojené síly v jiných částech světa; podporuje současné dodávky nesmrtícího vybavení;

15.  bere na vědomí přijetí zákona, kterým se ruší „neutrální status“ státu stanovený v roce 2010; uznává právo Ukrajiny na to, aby svobodně přijímala vlastní rozhodnutí, přičemž podporuje postoj prezidenta Porošenka, že se Ukrajina nyní musí zaměřit na politické, hospodářské a sociální reformy a že přistoupení k NATO je otázkou, o níž by měl později rozhodnout ukrajinský lid v rámci celoukrajinského referenda; zdůrazňuje, že užší vztahy Ukrajiny s EU jsou otázkou odlišnou od problematiky přistoupení k NATO;

16.  zdůrazňuje, že je důležité, aby se mezinárodní společenství zavázalo k podpoře hospodářské a politické stabilizace a reforem na Ukrajině; vybízí Komisi a členské státy, aby vypracovaly rozsáhlý plán pomoci Ukrajině na základě zásady „více za více“, který by byl vázán na určité podmínky, a aby zvýšily své úsilí, pokud jde o poskytování pomoci Ukrajině, a uspořádaly mimo jiné dárcovskou a investorskou konferenci a spolupracovaly s mezinárodními finančními institucemi na vymezení dalších kroků k zajištění hospodářské a finanční obnovy Ukrajiny; vítá podpůrný balíček pro Ukrajinu v hodnotě 11 miliard EUR, jenž má být poskytnut v průběhu několik příštích let, a vítá rovněž návrh Komise na poskytnutí dalších prostředků ve výši 1,8 miliard EUR ve formě střednědobých půjček;

17.  opakuje v této souvislosti své přesvědčení, že dohoda o přidružení nepředstavuje ve vztazích mezi EU a Ukrajinou konečný cíl; upozorňuje dále na to, že podle článku 49 Smlouvy o Evropské unii má Ukrajina – stejně jako kterýkoli jiný evropský stát – evropskou perspektivu a může požádat o členství v Evropské unii, pokud bude splňovat kodaňská kritéria, dodržovat zásady demokracie a respektovat základní svobody, lidská práva a práva menšin a právní stát; vybízí členské státy EU, aby dohodu o přidružení ratifikovaly ještě před summitem v Rize;

18.  zdůrazňuje význam zabezpečení dodávek energie na Ukrajinu a nutnost provést reformy ukrajinské energetiky v souladu se závazky Energetického společenství; vítá dohodu mezi EU, Ruskem a Ukrajinou o zimním balíčku pro zabezpečení dodávek plynu z Ruska do března 2015 a vítá rovněž, že Evropská unie projevila solidaritu a zvýšila množství plynu, které proudí na Ukrajinu z členských států formou zpětného toku;

19.  zdůrazňuje, že je nutné výrazně zvýšit energetickou bezpečnost, nezávislost a odolnost EU vůči vnějším tlakům a snížit její závislost na Rusku a zároveň vytvořit konkrétní alternativy pro ty členské státy EU, pro něž je v současné době Rusko jediným dodavatelem; vyzývá EU, aby prováděla skutečně společnou vnější energetickou politiku a usilovala o vznik evropské energetické unie; vybízí k plné realizaci vnitřního společného trhu s energií, a to včetně třetího energetického balíčku, a k nediskriminačnímu postupu v nynějším soudním řízení proti Gazpromu;

20.  zdůrazňuje, že prioritou musí být projekty plynovodů, které povedou k diverzifikaci dodávek energie do EU, a vítá tedy zastavení projektu South Stream; vybízí Evropské energetické společenství, aby vypracovalo program spolupráce s Ukrajinou a s jihokavkazskými, středoasijskými, blízkovýchodními a středomořskými zeměmi, jehož cílem by byl rozvoj infrastruktury a propojení mezi EU a jejími východními sousedy nezávisle na ruské plynové geopolitice; uvědomuje si, že stabilní dodávky plynu Ukrajině mají rovněž zásadní význam pro zabezpečení dodávek energie členským státům EU;

21.  zdůrazňuje, že EU by měla spolu s ukrajinskými orgány věnovat více pozornosti humanitární krizi na Ukrajině a na Krymu a řešit katastrofální humanitární situaci, zejména pokud jde o vnitřně vysídlené osoby; vyzývá Evropskou komisi a komisaře pro humanitární pomoc a krizové řízení, aby připravil rozsáhlou přímou humanitární akci, která měla proběhnout už dávno, a žádá, aby přitom nebyly využívány zprostředkovatelské organizace, nýbrž aby akce probíhala ve formě tzv. „modrých konvojů“ jasně označených tak, aby bylo zjevné, že pocházejí z EU; vyzývá Komisi, aby plán této akce předložila v příštích dvou měsících Evropskému parlamentu; zdůrazňuje, že Ukrajina potřebuje další finanční pomoc od Evropské unie a jejích členských států, aby se dokázala vypořádat s hlubokou humanitární krizí; vyjadřuje souhlas s varováními Světové zdravotnické organizace, že východní Ukrajina čelí situaci ohrožení veřejného zdraví, neboť v oblasti plně nefungují nemocnice a nedostává se léků a očkovacích látek, a požaduje, aby byla zesílena a zefektivněna humanitární pomoc poskytovaná vnitřně vysídleným osobám, zejména dětem a starším osobám, a aby byl Mezinárodnímu výboru Červeného kříže (ICRC) poskytnut plný a ničím neomezený přístup do oblastí, v nichž probíhá konflikt; vítá přijetí dlouho očekávaného zákona o vnitřně vysídlených osobách a rozhodnutí o tom, že prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU budou vysláni odborníci EU, aby poskytovali ukrajinským orgánům poradenství v otázkách souvisejících s problematikou vnitřně vysídlených osob;

22.  vyzývá k tomu, aby obyvatelům oblasti zasažených konfliktem byla poskytnuta další humanitární pomoc a asistence; připomíná, že poskytování humanitární pomoci oblastem na východě Ukrajiny musí probíhat při plném dodržení mezinárodního humanitárního práva a zásad lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti a v úzké spolupráci s ukrajinskou vládou, OSN a Mezinárodním výborem Červeného kříže; vyzývá Rusko, aby umožnilo mezinárodní inspekci humanitárních konvojů směřujících do oblasti Donbasu, aby se rozptýlily jakékoli pochybnosti ohledně nákladu, který přepravují;

23.  zdůrazňuje, že organizace OBSE hraje při řešení ukrajinské krize klíčovou úlohu, neboť má zkušenosti s řešením ozbrojených konfliktů a krizí a jak Ruská federace, tak Ukrajina jsou jejími členy; lituje, že zvláštní monitorovací mise OBSE dosud nemá dostatečný personál a nedosahuje tudíž patřičných výsledků; vyzývá členské státy, místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku a Komisi, aby nadále usilovaly o posílení zvláštní monitorovací mise OBSE na Ukrajině, a to jak pokud jde o lidské zdroje, tak i o vybavení; je přesvědčen, že EU by měla na žádost ukrajinských orgánů rozmístit svou monitorovací misi, která by přispívala k účinné kontrole a monitorování ukrajinsko-ruské hranice;

24.  vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku a komisaře pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření, aby v rámci svých pravomocí učinili kroky vedoucí k nalezení politického řešení ukrajinské krize, jež by bylo dodržováno všemi zúčastněnými stranami; zdůrazňuje, že toto řešení nesmí vést k „ustrnulému konfliktu“ na východní Ukrajině a na Krymu; vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku a členské státy, aby stanovily přístup, který v sobě spojí zásadový a pevný postoj, pokud jde o svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a zásady mezinárodního práva, se snahou o dosažení řešení krize na východní Ukrajině a na Krymu cestou vyjednávání; připomíná, že základním předpokladem pro úspěch jakékoli strategie EU vůči Rusku je jednotnost a soudržnost členských států EU; v této souvislosti vyzývá vlády členských států, aby se zdržely jednostranných akcí a rétoriky a aby zvýšily své úsilí o stanovení společného evropského postoje vůči Rusku;

25.  vyzývá k obnovení skutečného a inkluzivního národního dialogu, který by mohl rovněž přinést řešení otázky vyplácení sociálních dávek a důchodů a poskytování humanitární pomoci ukrajinskou vládou obyvatelům, kteří žijí v oblastech zasažených konfliktem; domnívá se, že je naprosto zásadní, aby byly nestranně a účinně vyšetřeny veškeré významné události, při nichž došlo k násilí, včetně incidentů na Majdanu, v Oděse, Mariupolu, Slovjansku, Ilovajsku a v Rymarské ulici; je přesvědčen, že organizace občanské společnosti mohou sehrát významnou úlohu při usnadňování mezilidských kontaktů a vzájemného porozumění na Ukrajině a při prosazování demokratických změn a dodržování lidských práv; naléhavě vyzývá EU, aby zvýšila svou podporu občanské společnosti;

26.  vítá rozhodnutí francouzské vlády pozastavit dodávku výsadkových vrtulníkových lodí Mistral a vyzývá všechny členské státy, aby zaujaly obdobný postoj, pokud jde o export, jenž není předmětem rozhodnutí EU o sankcích, především pokud jde o zbraně a materiál dvojího užití;

27.  žádá Komisi a komisaře pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření, aby byla vypracována a do dvou měsíců předložena Evropskému parlamentu komunikační strategie na obranu proti ruské propagandě zacílené na EU, její východní sousedy a samotné Rusko a aby byly vyvíjeny nástroje, které by EU a jejím členským státům umožnily čelit propagandistické kampani na evropské i vnitrostátní úrovni;

28.  opakuje, že podporuje mezinárodní vyšetřování okolností tragického sestřelení letu MH17 společnosti Malaysian Airlines, a znovu připomíná svou výzvu, aby byly odpovědné osoby postaveny před soud; lituje obtíží, které se v tomto procesu vyskytly, žádá všechny strany, aby projevily upřímnou ochotu spolupracovat, zaručily bezpečný a ničím neomezený přístup na místo zřícení letadla MH17 a poskytly přístup ke všem dalším zdrojům, které by mohly přispět k vyšetřování; vyjadřuje přání, aby byl průběžně informován o průběhu toho vyšetřování;

29.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, členským státům, prezidentovi Ukrajiny, vládám a parlamentům zemí Východního partnerství a Ruské federace, Parlamentnímu shromáždění Euronest a parlamentním shromážděním Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.