Evropský parlament,

—  s ohledem na články 2, 3, 6, 7 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a články 4, 16, 20, 67, 68, 70, 71, 72, 75, 82, 83, 84, 85, 86, 87 a 88 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 6, 7, 8, čl. 10 odst. 1, články 11, 12, 21, 47 až 50, 52 a 53 této listiny,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. června 2014 o závěrečné zprávě o provádění strategie vnitřní bezpečnosti EU pro období 2010–2014 (COM(2014)0365),

—  s ohledem na zprávu Europolu o situaci a vývoji terorismu v EU (TE-SAT) v roce 2014,

—  s ohledem na rezoluci, kterou dne 24. září 2014 přijala Rada bezpečnosti OSN a jež se týká hrozeb mezinárodnímu míru a bezpečnosti, které jsou důsledkem teroristických činů (rezoluce 2178 (2014)),

—  s ohledem na strategii vnitřní bezpečnosti EU, kterou přijala Rada dne 25. února 2010,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2011 o sdělení nazvaném „Politika EU pro boj proti terorismu: dosažené úspěchy a budoucí úkoly“(1),

—  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 24. dubna 2009 k problému profilování, zejména na základě etnického a rasového původu, v oblasti boje proti terorismu, vymáhání práva, imigrace a celních a hraničních kontrol(2),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o druhé zprávě o provádění strategie vnitřní bezpečnosti EU(3),

—  s ohledem na posouzení hrozeb organizované trestné činnosti, kterou umožňuje internet, vypracované Europolem v roce 2014 (iOCTA),

—  s ohledem na posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v EU (SOCTA) vypracované Europolem v roce 2013,

—  s ohledem na svou rozpravu v plénu o protiteroristických opatřeních, která proběhla dne 28. ledna 2015,

—  s ohledem na neformální zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, které se konalo v Rize ve dnech 29. a 30. ledna 2015,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o nové strategii vnitřní bezpečnosti EU(4),

—  s ohledem na prohlášení neformálního zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 11. ledna 2015,

—  s ohledem na závěry zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ze dnů 9. října 2014 a 5. prosince 2014,

—  s ohledem na zprávu protiteroristického koordinátora EU č. 15799/14 předloženou dne 24. listopadu 2014 Evropské radě,

—  s ohledem na pracovní program Komise na rok 2015 zveřejněný dne 16. prosince 2014 (COM(2014)0910),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. ledna 2014 s názvem „Předcházení radikalizaci vedoucí k terorismu a násilnému extremismu: silnější reakce EU“ (COM(2013)0941),

—  s ohledem na stanovisko č. 01/2014 pracovní skupiny pro ochranu údajů, která byla zřízena podle článku 29, o uplatňování zásad nezbytnosti a přiměřenosti a o ochraně údajů při prosazování práva,

—  s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 8. dubna 2014 ve spojených věcech C-293/12 a C-594/12, Digital Rights Ireland ltd a Seitlinger a další, a na stanovisko právní služby Parlamentu k výkladu tohoto rozsudku,

—  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že terorismus a násilný extremismus patří mezi hlavní hrozby z hlediska naší bezpečnosti a našich svobod;

B.  vzhledem k tomu, že nedávné tragické události v Paříži jsou připomínkou toho, že Evropská unie čelí soustavně teroristické hrozbě, jejíž podoba se mění a která se za poslední desetiletí zhmotnila v několika jejích členských státech, přičemž teroristické útoky nemířily pouze na lidi, ale i na hodnoty a svobody, na nichž je Unie založena;

C.  vzhledem k tomu, že bezpečnost je jedním z práv garantovaných Listinou základní práv EU, avšak základní práva, občanské svobody a proporcionalita jsou základními prvky úspěšné politiky boje proti terorismu;

D.  vzhledem k tomu, že preventivní strategie boje proti terorismu by se měly zakládat na různorodém přístupu zaměřeném na přímé předcházení přípravy útoků na území EU a také na integraci potřeby řešit primární příčiny terorismu; vzhledem k tomu, že terorismus představuje celosvětovou hrozbu a je nutné jej potírat na místní, vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni, aby byla zvýšena bezpečnost našich občanů, bráněny základní hodnoty svobody a demokracie a lidská práva a prosazováno mezinárodní právo;

E.  vzhledem k tomu, že několik teroristických útoků, k nimž došlo od 11. září 2001 na evropské půdě, naposledy v lednu tohoto roku, zásadním způsobem ovlivnilo pocit bezpečnosti mezi občany EU a osobami trvale pobývajícími v EU; vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v Evropě se v posledních letech dramaticky změnila v důsledku nových konfliktů a otřesů v bezprostředním sousedství EU, rychlého rozvoje nových technologií a znepokojivé radikalizace, která v EU a sousedních zemích vede k násilí a terorismu;

F.  vzhledem k tomu, že šíření terorismu je snadnější díky využívání internetu a sociálních médií; vzhledem k tomu, že v důsledku kybernetického terorismu mohou teroristické skupiny vytvářet vazby a zůstávat ve spojení, aniž by musely překonávat fyzické překážky v podobě hranic, a proto nepotřebují v jednotlivých zemích základny a útočiště;

G.  vzhledem k tomu, že EU čelí velmi vážné a stále rostoucí hrozbě tzv. „zahraničních bojovníků z EU“, tj. jedinců, kteří odcestovali do některého státu, v němž nemají trvalý pobyt ani jeho občanství, aby tam páchali nebo plánovali teroristické činy nebo aby poskytovali či absolvovali teroristický výcvik, a to i v souvislosti s ozbrojenými konflikty; vzhledem k tomu, že podle odhadů 3 500 až 5 000 státních příslušníků EU opustilo své domovy, aby bojovali jako zahraniční bojovníci ve válečných konfliktech a násilných střetech, které vypukly v Sýrii, v Iráku a v Libyi, a stávají se obrovskou hrozbou pro bezpečnost občanů EU;

1.  rozhodně odsuzuje kruté činy spáchané v Paříži a znovu vyjadřuje nejhlubší soustrast francouzskému národu rodinám obětí a potvrzuje, že se svorně zapojí do celosvětového boje proti terorismu a útokům na naše demokratické hodnoty a svobody;

2.  důrazně a kategoricky odsuzuje veškeré teroristické útoky, propagaci terorismu, oslavu osob, které jsou do něho zapojeny, a obhajobu extremistických násilných ideologií, ať už k nim dochází nebo ať už jsou obhajovány kdekoli ve světě; zdůrazňuje, že neexistuje bezpečnost bez svobody, stejně jako neexistuje svoboda bez bezpečnosti;

3.  se znepokojením si všímá rychle rostoucího počtu občanů EU, kteří cestují do oblastí konfliktů, kde vstupují do teroristických organizací, a následně se vrací na území EU, takže představují hrozbu pro vnitřní bezpečnost EU a životy jejích občanů; vyzývá Komisi, aby předložila jasnou a společnou definici pojmu „zahraniční bojovníci EU“, která by napomohla zvýšit právní jistotu;

4.  zdůrazňuje, že je nutné přijmout specializovanější opatření, která by vyřešila problém občanů EU, kteří odjíždějí bojovat na straně teroristických organizací do ciziny; potvrzuje, že i když lze v některých případech zahájit trestní stíhání, měla by být přijata i další opatření k prevenci radikalizace, která vede k násilnému extremismu, k znemožnění vycestování evropských a jiných zahraničních bojovníků a k řešení otázky zacházení s těmito osobami po jejich návratu zpět; vyzývá členské státy a Komisi, aby vypracovaly osvědčené postupy, které by se zakládaly na zkušenostech členských států, jež v této oblasti přijaly úspěšné strategie, akční plány a programy;

Boj proti základním příčinám terorismu a radikalizaci vedoucí k násilnému extremismu

5.  zdůrazňuje, že k řešení hrozby, kterou představuje terorismus obecně, je nutná mnohovrstevná strategie pro boj s terorismem, jež bude komplexně řešit příčiny základů radikalizace vedoucí k násilnému extremismu, např. posilováním sociální soudržnosti a inkluzivní společnosti a politické a náboženské snášenlivosti, zabraňováním sociálního vylučování a analyzováním a vyvažováním internetového podněcování k páchání  teroristickým činům, předcházením odjezdů za účelem vstupu do teroristických organizací, předcházením a zamezováním náborů a zapojování se do ozbrojených konfliktů či například přerušením přísunu finanční podpory poskytované teroristickým organizacím a jednotlivým osobám, které mají v úmyslu se k nim připojit, zajištěním přísného trestního stíhání a poskytováním vhodných nástrojů donucovacím orgánům, aby mohly plnit své povinnosti za plného dodržování základních práv;

6.  vyzývá členské státy, aby se zaměřily na systémy, které řeší primární příčiny radikalizace, včetně vzdělávacích programů, podpory integrace a sociálního začleňování, dialogu, občanské účasti, otázek rovnosti, snášenlivosti a porozumění mezi rozličnými kulturními prostředími a náboženskými komunitami a rehabilitačních programů;

7.  s vážnými obavami upozorňuje na radikalizaci vězňů a vybízí členské státy k výměně osvědčených postupů řešících tento jev; vyžaduje, aby se zvláštní pozornost zaměřila na podmínky ve věznicích a při omezení osobní svobody, přičemž by měla být přijímána cílená opatření zaměřená na řešení otázky radikalizace v tomto prostředí; vyzývá členské státy, aby učinily více pro zlepšení systémů vězeňské správy tak, aby bylo snazší odhalit osoby omezené na svobodě, které jsou zapojeny do přípravy teroristických činů, a bylo možné monitorovat procesy radikalizace a těmto předcházet, a aby ustavily specifické programy zaměřené na radikály, jejich rehabilitaci a deradikalizaci;

8.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zintenzivnit prevenční opatření proti radikalizaci a podporovat programy zmírňování radikalizace a za tímto účelem posílit komunity a organizace občanské společnosti na vnitrostátní a místní úrovni a navázat s nimi spolupráci, aby se zastavilo šíření extremistických ideologií; vyzývá Komisi, aby posílila síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN), která sdružuje všechny, kdo se podílejí na vytváření antiradikalizačních kampaní a na vytváření deradikalizačních struktur a procesů pro vracející se zahraniční bojovníky, a aby se přímo postavila extremistickým ideologiím a nabídla pozitivní alternativy;

9.  vyslovuje se pro přijetí evropské strategie boje proti teroristické propagandě, radikálním sítím a rekrutování na internetu, přičemž je třeba stavět na dosavadních snahách a opatřeních, jež již byla v tomto směru přijata na mezivládní či dobrovolné bázi s cílem prohloubit výměnu osvědčených postupů a úspěšných metod v této oblasti;

10.  vyzývá k přijetí doporučení Rady ohledně vnitrostátních strategií prevence proti radikalizaci, na jejímž základě by se zakročilo proti širokému spektru faktorů podněcujících k radikalizaci a členským státům by se poskytla doporučení ohledně vytvoření programů zaměřených na radikály vracející se z boje do země, jejich rehabilitaci a deradikalizaci;

Provádění a přezkum stávajících opatření k prosazování práva

11.  vyzývá členské státy, aby optimálním způsobem využívaly stávající platformy, databáze a systémy včasného varování na evropské úrovni, jako je Schengenský informační systém (SIS) a systém předběžných informací o cestujících (APIS);

12.  zdůrazňuje, že volný pohyb v schengenském prostoru je jednou z nejdůležitějších svobod Evropské unie, a proto zásadně odmítá návrhy pozastavit platnost schengenského systému, a povzbuzuje členské státy k tomu, aby namísto toho zpřísnily platná pravidla, která již dávají možnost dočasně zavést kontroly dokladů, a lépe využívaly systém SIS II; zdůrazňuje, že již nyní je možné provádět cílené kontroly jednotlivců při překračování vnějších hranic;

13.  zavazuje se usilovat o dokončení směrnice EU o jmenné evidenci cestujících do konce tohoto roku; naléhavě tudíž vyzývá Komisi, aby předložila důsledky rozsudku Soudního dvora EU týkajícího se směrnice o uchovávání údajů(5) a jeho možného dopadu na směrnici EU o jmenné evidenci cestujících; vybízí Radu, aby pokročila v práci na souboru opatření na ochranu údajů tak, aby trojstranná jednání o obou – směrnici EU o jmenné evidenci cestujících i souboru opatření na ochranu údajů – mohla probíhat souběžně; vybízí Komisi, aby pozvala nezávislé odborníky z oblasti vymáhání práva, bezpečnosti a zpravodajských služeb a zástupce pracovní skupiny 29, aby předložili své názory a zásady s ohledem na bezpečnostní potřeby týkající se nezbytnosti a přiměřenosti jmenné evidence cestujících;

14.  vyzývá Komisi, aby okamžitě vyhodnotila stávající nástroje a obdobně posoudila zbývající mezery v boji proti terorismu, kde Evropská rada bude pravidelně vyhodnocovat hrozby, kterým Unie čelí, tak, aby umožnila Unii a členským státům, aby přijaly účinné opatření; vyzývá Komisi a Radu, aby přijaly nový plán boje proti terorismu, který zajišťuje účinnou reakci na stávající hrozby a faktickou bezpečnost všem obyvatelům a zaručuje práva a svobody, které představují principy, na nichž Evropská unie stojí;

15.  zdůrazňuje, že základním rozměrem boje proti terorismu musí být začlenění politik na ochranu a podporu obětí a jejich rodin; vyzývá proto všechny členské státy, aby řádně provedly směrnici 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu;

16.  domnívá se, že v rámci boje proti závažné a organizované mezinárodní trestné činnosti by jednou z priorit EU mělo být potírání nezákonného obchodování se střelnými zbraněmi; je zejména přesvědčen, že je zapotřebí více prohloubit spolupráci týkající se mechanismů pro výměnu informací a vysledovatelnosti a zničení zakázaných zbraní; žádá Komisi, aby jako naléhavý úkol vyhodnotila stávající předpisy EU týkající se pohybu nelegálních střelných zbraní, výbušných zařízení a pašování zbraní v souvislosti s organizovanou trestnou činností;

17.  oceňuje, že bude na evropské úrovni přijat aktualizovaný právní rámec pro praní špinavých peněz, což je zásadní krok, jenž je třeba uskutečnit na všech úrovních, má-li se zajistit jeho účinnost a zakročit proti významnému zdroji financování teroristických organizací;

18.  vyzývá členské státy, aby prohloubily spolupráci mezi svými soudními orgány na základě dostupných nástrojů EU, například ECRIS, evropského zatýkacího rozkazu a evropského vyšetřovacího příkazu;

Vnitřní bezpečnost EU, prosazování práva v EU a schopnosti agentur

19.  vyzývá členské státy, aby přísnějšími hraničními kontrolami a systematičtějšími a efektivnějšími kontrolami cestovních dokladů, potíráním nezákonného obchodu se zbraněmi a používání falešné identity a určením rizikových oblastí zabránily pohybu podezřelých z terorismu;

20.  se znepokojením si všímá, že teroristické organizace intenzivněji využívají internet a komunikační technologie ke komunikaci, plánování útoků a šíření propagandy; žádá, aby společnosti provozující internet a sociální média spolupracovaly při řešení tohoto problému s vládami, donucovacími orgány a občanskou společností a zároveň aby byla za všech okolností zajištěna svoboda projevu a právo na soukromí; zdůrazňuje, že opatření na omezení používání a šíření dat na internetu pro účely boje proti terorismu musí být nezbytná a přiměřená;

21.  opakuje, že veškeré shromažďování a sdílení dat, i to, které provádějí agentury EU jako například Europol, by mělo být v souladu s evropskými a vnitrostátními právními předpisy a vycházet ze soudržného rámce pro ochranu údajů, který poskytne právně závazné normy ochrany osobních údajů na evropské úrovni;

22.  důrazně vyzývá k lepší výměně informací mezi donucovacími orgány členských států a agenturami EU; dále zdůrazňuje, že je nutné celosvětově zlepšit, zintenzivnit a zrychlit sdílení informací mezi donucovacími orgány; žádá, aby členské státy zefektivnily operativní spolupráci mezi sebou navzájem a třetími zeměmi tím, že budou více využívat existující cenné nástroje, jako jsou např. společné vyšetřovací týmy, program sledování financování terorismu a dohody o jmenné evidenci cestujících, a tím, že budou rychleji a účinněji sdílet důležité údaje a informace za předpokladu, že bude zaručena náležitá ochrana údajů a soukromí;

23.  vyzývá Komisi a Radu, aby využily postup stanovený článkem 70 SFEU ke komplexnímu posouzení protiteroristických a s nimi souvisejících opatření EU, aby zejména posoudily provádění těchto opatření v právu a praxi členských států, míru spolupráce členských států s agenturami EU v dotčené oblasti, především s agenturami Europol a Eurojust, a odpovídajícím způsobem zhodnotily přetrvávající slabiny a aby toto posouzení zavedly jako součást Evropského programu bezpečnosti;

24.  zdůrazňuje, že evropské agentury a mezinárodní donucovací orgány musí bojovat proti hlavním zdrojům příjmů teroristických organizací, mj. proti praní peněz, obchodování s lidmi a nezákonnému obchodu se zbraněmi; v této souvislosti vyzývá k důslednému uplatňování příslušných právních předpisů EU, aby se dosáhlo koordinovaného postupu v celé EU; poznamenává, že členské státy poskytují Europolu a Eurojustu pouze 50 % svých informací o terorismu a organizovaném zločinu;

25.  vyzývá členské státy, aby lépe využívaly jedinečných možností Europolu a zajistily, aby jejich vnitrostátní útvary poskytovaly Europolu systematičtěji a rutinněji veškeré relevantní informace; dále je pro to, aby byla v rámci Europolu vytvořena evropská protiteroristická platforma s cílem maximalizovat jeho operativní a technické schopnosti a schopnosti výměny zpravodajských informací;

26.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit efektivnost a koordinaci reakce na poli trestního soudnictví prostřednictvím Eurojustu, harmonizovat stíhání trestných činů souvisejících s fenoménem zahraničních bojovníků v celé EU, vytvořit právní rámec a usnadnit přeshraniční spolupráci, aby nedocházelo k nedostatkům při stíhání a podařilo se vyřešit praktické a právní problémy v souvislosti se shromažďováním a přípustností důkazů v případech terorismu, a to aktualizací rámcového rozhodnutí 2008/919/SVV;

27.  vyzývá k přísnému demokratickému a soudnímu dohledu nad protiteroristickou politikou a činností zpravodajských služeb uvnitř EU s plnou nezávislou demokratickou kontrolou a trvá na tom, že spolupráce v oblasti bezpečnosti by měla být v přísném souladu s mezinárodním právem;

Přijetí vnější strategie EU pro boj proti mezinárodnímu terorismu

28.  vyzývá EU, aby aktivně prosazovala celosvětové partnerství v boji proti terorismu a úzce spolupracovala s regionálními aktéry, jako jsou Africká unie, Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu a Arabská liga, zejména pak se sousedními zeměmi Sýrie a Iráku a se zeměmi, pro něž má konflikt dramatické důsledky, jako jsou Jordánsko, Libanon či Turecko, jakož i s OSN a zejména s jeho Protiteroristickým výborem; v této souvislosti vyzývá k intenzivnějšímu dialogu odborníků na rozvoj a bezpečnost z EU a uvedených zemí;

29.  především zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EU, její členské státy a partnerské země založily svou strategii boje proti mezinárodnímu terorismu na principech právního státu a dodržování základních práv; dále zdůrazňuje, že vnější činnost Unie v boji proti mezinárodnímu terorismu by měla být v první řadě zaměřena na prevenci terorismu, boj proti němu a jeho stíhání;

30.  vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby přijala vnější strategii EU pro boj proti mezinárodnímu terorismu, která se zaměří na zdroje mezinárodního terorismu a zdůrazní v ní protiteroristická opatření; vyzývá Komisi a ESVČ, aby vypracovaly protiteroristickou strategii spolupráce se třetími zeměmi a zároveň zajistily dodržování mezinárodních norem v oblasti lidských práv;

31.  naléhavě vyzývá EU, aby zrevidovala svou strategii zaměřenou na oblast jižního Středomoří v rámci probíhajícího přezkumu evropské politiky sousedství a soustředila se na podporu těch zemí a subjektů, které jsou skutečně odhodlány respektovat sdílené hodnoty a provádět reformy;

32.  zdůrazňuje potřebu zaměřit se v akčních plánech a politických dialozích mezi EU a partnerskými zeměmi na prevenci radikalizace a boj proti ní, což by mělo zahrnovat zvyšování mezinárodní spolupráce, využívání stávajících programů a kapacit a spolupráci se zástupci občanské společnost v zájmových zemích za účelem boje proti teroristické a radikální propagandě na internetu a v dalších prostředcích komunikace;

33.  zdůrazňuje, že komplexní strategie protiteroristických opatření EU musí také plně využívat zahraniční a rozvojové politiky Unie při boji proti chudobě, diskriminaci a marginalizaci, při boji proti korupci a prosazování řádné správy věcí veřejných a předcházení a řešení konfliktů, protože všechny tyto jevy přispívají k marginalizaci určitých skupin a vrstev společnosti, které tak snáze popřávají sluchu propagandě extremistických skupin;

o
o   o

34.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 45. (2) Úř. věst. C 184 E, 8.7.2010, s. 119. (3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0384. (4) Přijaté texty, P8_TA(2014)0102. (5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES (Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 54).