Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2014/2949(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0213/2015

Předložené texty :

B8-0213/2015

Rozpravy :

PV 10/03/2015 - 22
CRE 10/03/2015 - 22

Hlasování :

PV 11/03/2015 - 9.13
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0065

Přijaté texty
PDF 425kWORD 110k
Středa, 11. března 2015 - Štrasburk Konečné znění
Zpráva o pokroku Srbska za rok 2014
P8_TA(2015)0065B8-0213/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 o zprávě o pokroku Srbska za rok 2014 (2014/2949(RSP))

Evropský parlament,

—  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003 týkající se vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Evropské unii,

—  s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/213/ES ze dne 18. února 2008 o zásadách, prioritách a podmínkách evropského partnerství se Srbskem a o zrušení rozhodnutí 2006/56/ES(1),

—  s ohledem na stanovisko Komise ze dne 12. října 2011 k žádosti Srbska o členství v Evropské unii (SEC(2011)1208),

—  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé, jež vstoupila v platnost dne 1. září 2013,

—  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999), na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ) ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN A/RES/64/298 ze dne 9. září 2010, jež vzala na vědomí obsah uvedeného stanoviska a uvítala připravenost EU napomoci dialogu mezi Bělehradem a Prištinou,

—  s ohledem na prohlášení a doporučení přijatá na druhé schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Srbskem, která proběhla ve dnech 26.–27. listopadu 2014,

—  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 28. června 2013,

—  s ohledem na zprávu Komise o pokroku Srbska za rok 2014 ze dne 8. října 2014 (SWD(2014)0302),

—  s ohledem na závěry Rady pro obecné záležitosti ze dne 16. prosince 2014,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2014 o zprávě o pokroku Srbska za rok 2013(2),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o Srbsku: případ obžalovaného válečného zločince Vojislava Šešelji(3),

—  s ohledem na práci stálého zpravodaje pro Srbsko Výboru pro zahraniční věci Davida McAllistera,

—  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Evropská rada dne 28. června 2013 rozhodla o zahájení přístupových jednání se Srbskem; vzhledem k tomu, že dne 21. ledna 2014 se konala první mezivládní konference (IGC);

B.  vzhledem k tomu, že ve své zprávě o pokroku Srbska za rok 2014 Komise informuje o pokroku, jehož Srbsko dosáhlo na cestě k evropské integraci, a hodnotí jeho úsilí o splnění kodaňských kritérií a podmínek procesu stabilizace a přidružení;

C.  vzhledem k tomu, že stejně jako všechny ostatní země aspirující na členství v EU musí být také Srbsko hodnoceno podle toho, do jaké míry splnilo a provedlo stejný soubor kritérií; vzhledem dále k tomu, že časový plán pro přistoupení se odvíjí od rychlosti zavádění a kvality nezbytných reforem;

D.  vzhledem k tomu, že v rámci své politiky rozšíření klade EU zvláštní důraz na právní stát;

E.  vzhledem k tomu, že Komise zdůraznila potřebu posílit správu ekonomických záležitostí, právní stát a kapacity státní správy ve všech zemích západního Balkánu;

F.  vzhledem k tomu, že Srbsko učinilo důležité kroky směrem k normalizaci vztahů s Kosovem v návaznosti na První dohodu o zásadách normalizace vztahů ze dne 19. dubna 2013; vzhledem k tomu, že je naléhavě třeba učinit další kroky s cílem vyřešit všechny zbývající problémy ve vztazích obou zemí;

G.  vzhledem k tomu, že klíčovým prvkem úspěšné evropské integrace jakékoli země jsou dobré sousedské vztahy a že dvoustranné otázky by měly být řešeny v postupu přistupování v souladu s vyjednávacím rámcem, v konstruktivním a sousedském duchu a při zohlednění obecných zájmů a hodnot EU; vzhledem k tomu, že byly učiněny důležité kroky v rámci historického procesu usmíření mezi Srbskem a jeho sousedy;

H.  vzhledem k tomu, že musí být plně zajištěno provádění právního rámce o ochraně menšin, zejména v oblasti vzdělávání, používání jazyka a přístupu k médiím a bohoslužbám v menšinových jazycích;

I.  vzhledem k tomu, že Srbsko v roce 2015 zastává úřadující předsednictví OBSE, k čemuž dochází v době pokračujícího konfliktu na východní Ukrajině a v době, kdy tato organizace slaví 40. výročí přijetí Helsinského závěrečného aktu;

1.  vítá formální zahájení přístupových rozhovorů na první mezivládní konferenci (IGC) EU-Srbsko dne 21. ledna 2014 a vysokou míru připravenosti a odhodlání srbské vlády při prověřování plnění acquis EU;

2.  vítá konání předčasných parlamentních voleb, které byly kladně hodnoceny mezinárodními pozorovateli; vyzývá úřady, aby se plně zabývaly doporučeními minulé a předchozích volebních pozorovatelských misí OBSE/ODIHR;

3.  zdůrazňuje, že je důležité zdokonalit provádění Dohody o stabilizaci a přidružení EU-Srbsko a vyzdvihuje pokrok, jehož bylo v této oblasti dosaženo; zdůrazňuje, že tato dohoda představuje obecný rámec pro prohloubení spolupráce mezi Srbskem a EU;

4.  vítá odhodlání nové srbské vlády podporovat proces evropské integrace a vyzývá Srbsko, aby s rozhodností přistoupilo k systémovým a sociálně-ekonomickým reformám; zdůrazňuje, že klíčovým ukazatelem úspěšnosti procesu integrace zůstává řádné provádění právních předpisů a politik; vyzývá Srbsko ke zlepšení plánování, koordinace a kontroly provádění nových právních předpisů a politik; zdůrazňuje, že je třeba posílit inkluzivní povahu a transparentnost procesu přistoupení; zdůrazňuje, že Srbsko musí dále pokročit ohledně své reformní priority, kterou je právní stát;

5.  naléhavě vybízí k tomu, aby otevření dalších kapitol jednání zohledňovalo vývoj na technické úrovni, ale také politické souvislosti vztahů mezi Srbskem a EU; zdůrazňuje, že v rané fázi jednání by měly být řešeny kapitoly 23 (soudnictví a základní práva) a 24 (spravedlnost, svoboda a bezpečnost); trvá na tom, že by kapitola 35 acquis EU týkající se vztahů s Kosovem měla být jasně vymezena; zdůrazňuje, že rámec jednání poskytuje měřítko umožňující určit, zda pokrok v rámci dané kapitoly výrazně nezaostává za pokrokem v celkových jednáních, což Komisi umožňuje doporučit, aby byly další kapitoly jednání otevřeny později nebo zavřeny;

6.  konstatuje, že nedávno zveřejněná zpráva Evropského účetního dvora dospěla k závěru, že financování z Nástroje předvstupních strukturálních politik (IPA) společně s dalšími formami podpory Srbsku pomohlo při provádění sociálních a hospodářských reforem a při zdokonalování správy veřejných financí; konstatuje nicméně, že reforma soudnictví výrazně zaostává; vyzývá Srbsko, aby sladilo své předpisy s acquis EU v oblasti státní podpory; vítá skutečnost, že – jak konstatoval Evropský účetní dvůr – finanční pomoc i pomoc nefinanční povahy poskytované EU jsou využívány celkově účinným způsobem, a vyzývá orgány, aby stavěly na postupech řádné správy a řešily přetrvávající nedostatky v navrhování, provádění a udržitelnosti projektů; vyzývá Komisi, aby i nadále účinným a transparentním způsobem Srbsko podporovala v rámci IPA;

7.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že většina zákonů je přijímána postupem pro naléhavé případy, který ne vždy umožňuje dostatečné konzultace se zainteresovanými stranami a širší veřejností;

8.  konstatuje, že srbské obyvatelstvo a hospodářství v květnu 2014 těžce zasáhly povodně; vyjadřuje soustrast rodinám obětí; vítá skutečnost, že EU a také některé členské státy na žádost Srbska neprodleně zahájily rozsáhlé záchranné a humanitární operace a v červenci 2014 uspořádaly dárcovskou konferenci; zdůrazňuje, že Komise vybídla Srbsko, aby se připojilo k mechanismu civilní ochrany EU, a vítá skutečnost, že Srbsko dne 16. října 2014 vyjádřilo zájem tak učinit;

9.  vítá První dohodu o zásadách normalizace vztahů, jíž bylo dosaženo v rámci dialogu na vysoké úrovni mezi předsedy vlád Srbska a Kosova dne 19. dubna 2013; vítá zapojení Srbska do procesu normalizace vztahů s Kosovem a naléhavě vybízí srbské úřady, aby v tomto procesu hrály konstruktivní úlohu a aby rozvíjely dobré sousedské vztahy, které mohou sloužit současně zájmům Srbska i Kosova; konstatuje, že tempo celkových jednání se zpomalilo, mimo jiné z důvodu předčasných voleb, které proběhly v Srbsku i v Kosovu; vítá vytvoření nové kosovské vlády jako důležitý krok pro obnovení dialogu na vysoké úrovni dne 9. února 2015, který vedl k dohodě o soudním systému v Mitrovici, a v této souvislosti také vítá konstruktivní úlohu srbské vlády, která vybízela zvolené zástupce srbské menšiny, aby se zúčastnili a přijali svou odpovědnost v rámci nové koaliční vlády v Prištině; vybízí Srbsko a Kosovo, aby pokročily v plném provádění již dosažených dohod, a to v dobré víře a v pravý čas, a vyzývá EU, aby zhodnotila, jak strany plní své závazky; vybízí srbské a kosovské úřady, aby dále normalizovaly své vztahy; vyzývá k vyvíjení setrvalého úsilí na obou stranách s cílem sbližovat společenství etnických Albánců a Srbů v Kosovu; zdůrazňuje, že rámec jednání vyžaduje, aby bylo pokroku v procesu normalizace vztahů s Kosovem podle kapitoly 35 dosahováno souběžně s pokrokem v celkových jednáních; zdůrazňuje, že kapitola 35 by měla být otevřena v rané fázi jednání; je přesvědčen, že úplná normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem by usnadnila přistoupení Srbska k EU;

10.  vyzývá srbské a kosovské úřady, aby zavedly mechanismus spolupráce, jehož cílem by bylo bojovat proti zločinným sítím, které kontrolují, vykořisťují a pašují nezákonné migranty z Kosova do členských států EU přes Srbsko, a tyto sítě likvidovat;

11.  vyzývá Srbsko, aby vyvíjelo větší úsilí o sladění své zahraniční a bezpečnostní politiky se zahraniční a bezpečnostní politikou EU, včetně politiky vůči Rusku; vyjadřuje politování nad tím, že Srbsko se, když k tomu bylo vyzváno, nepřipojilo k rozhodnutím Rady o zavedení restriktivních opatření vůči Rusku, přičemž si je však vědom tradičně silných hospodářských, sociálních a kulturních vazeb, které mezi oběma zeměmi existují; je přesvědčen, že Srbsko může hrát klíčovou úlohu ve vztazích mezi EU a Ruskem; vítá aktivní účast Srbska na mezinárodních operacích na udržení míru; konstatuje, že Srbsko s poctami přijalo některé z osob, na něž se vztahuje unijní zákaz udělování víz, a pořádá vojenská cvičení s ruskou armádou;

12.  vítá, že Srbsko v roce 2015 zastává úřadující předsednictví OBSE, a vítá rovněž jeho priority; bere na vědomí, že Srbsko je v této funkci ochotno podporovat všechny prostředky k zintenzivnění úsilí o mírové vyřešení současných konfliktů v oblasti, kde OBSE působí; vybízí Srbsko, aby tohoto předsednictví využilo a přispělo ke stabilizaci situace na východní Ukrajině tím, že sehraje roli prostředníka; uznává také, že Srbsko je připraveno dále posilovat regionální spolupráci; vyzývá Srbsko jakožto současného úřadujícího předsedu OBSE, aby napomohlo obnovení úlohy OBSE jakožto komplexní platformy pro řešení bezpečnostních otázek v Evropě;

13.  vybízí Srbsko, aby pokračovalo ve spolupráci s Mezinárodním trestním soudem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), posílilo domácí soudy, které vedou řízení s válečnými zločinci, a i nadále stupňovalo své úsilí o regionální spolupráci s cílem ukončit beztrestnost a dosáhnout spravedlnosti pro oběti válečných zločinů a jejich rodiny; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba přijmout komplexní právní úpravu a politiku na ochranu svědků a poskytnout obětem a jejich rodinám právo na odškodnění; znovu připomíná svou podporu iniciativě REKOM (regionální komise pro pravdu a usmíření);

14.  vyzývá Srbsko, aby v duchu usmíření a dobrých sousedských vztahů přehodnotilo svůj zákon o organizaci a pravomocech státních orgánů v řízeních o válečných zločinech, a to ve spolupráci se svými sousedy a s Komisí;

15.  vyzývá Srbsko, aby zintenzivnilo svou spolupráci se sousedními zeměmi a zvýšilo úsilí při hledání pohřešovaných osob, přičemž bude plně sdílet veškeré relevantní údaje; v této souvislosti naléhavě vybízí srbské úřady, aby otevřely archivy Jugoslávské lidové armády s cílem zjistit pravdu o tragických událostech z minulosti a shromáždit potřebné údaje; naléhavě také vybízí tyto úřady, aby otevřely archivy, které se týkají bývalých jugoslávských republik, a usnadnily do nich transparentní přístup a aby zpřístupnily dokumenty bývalé zpravodajské agentury UDBA, mj. tím, že je poskytnou příslušným vládám;

16.  vítá, že byla podepsána deklarace Mezinárodní komise pro pohřešované osoby (ICMP) o úloze státu při řešení otázek spojených s osobami, které se pohřešují v důsledku ozbrojeného konfliktu a porušování lidských práv; zdůrazňuje, že je třeba posílit snahy o nalezení a identifikaci pohřešovaných osob a lokalizaci hromadných hrobů z válek v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a Kosovu a zaručit právo rodin obětí na zjištění osudu jejich rodinných příslušníků, kteří jsou pohřešováni;

17.  oceňuje konstruktivní přístup srbské vlády k vztahům se sousedními zeměmi, neboť díky němu bylo dosaženo značného pokroku v rozvíjení regionální spolupráce i užších vztahů s EU; vybízí Srbsko, aby ještě úžeji spolupracovalo se sousedními zeměmi a aby učinilo další kroky směřující k přeshraniční spolupráci s cílem mj. posílit hospodářský rozvoj pohraničních regionů a oblastí obydlených menšinami; zdůrazňuje, že je důležité podporovat politiky výměny a kontaktů mezi mladými lidmi v rámci procesu usmíření; vítá skutečnost, že Srbsko obecně dodržuje své mezinárodní závazky a že dále rozvíjí dvoustranné vztahy se svými sousedy; opět upozorňuje na klíčový význam usmíření; vybízí Srbsko, aby plně provedlo dvoustranné dohody se sousedními zeměmi a aby dosud nevyřešené bilaterální otázky řešilo za pomoci pragmatického přístupu; vítá setkání předsedů vlád Srbska a Albánie, které proběhlo dne 10. listopadu 2014 v Bělehradu; vybízí Srbsko, aby aktivně podporovalo pokrok Bosny a Hercegoviny na cestě k evropské integraci a konstruktivně mu pomáhalo; vítá také, že se Srbsko i nadále aktivně účastní regionálních iniciativ, jako je proces spolupráce v jihovýchodní Evropě (SEECP);

18.  zdůrazňuje zásadní úlohu srbského parlamentu a občanské společnosti v procesu přístupových jednání; vítá, že Parlament dne 4. června 2014 přijal rozhodnutí upravující postup projednávání návrhů vyjednávacích postojů v průběhu přístupových jednání; vítá, že byly dne 26. srpna 2014 přijaty zásady pro začleňování organizací občanské společnosti do procesu přijímání právních předpisů, a vyzývá k většímu zapojení občanské společnosti do procesu integrace; vyzývá vládu, aby se zdržela protievropské rétoriky a vedla pravidelný dialog a veřejné konzultace se všemi příslušnými zainteresovanými stranami s cílem zajistit plnou transparentnost jednání, poskytnout veškeré informace pro účely konstruktivní diskuse o fungování EU a členství v EU a usnadnit jejich širokou účast na tomto procesu;

19.  oceňuje práci nezávislých regulačních orgánů a jejich příspěvek ke zlepšování právního rámce a zvyšování odpovědnosti státních institucí; zdůrazňuje, že státní instituce musí jednat transparentně a odpovědně; podporuje činnost nezávislých státních orgánů, jako jsou veřejný ochránce práv, komisař pro informace veřejného významu a další; vyzývá státní orgány, aby chránily nezávislost těchto úřadů a plně s nimi spolupracovaly při výkonu jejich pravomocí; domnívá se, že úřady by jim měly poskytnout veškeré finanční a správní zdroje, které jsou pro jejich práci nezbytné; zdůrazňuje, že jejich doporučení musí být následována odpovídajícími kroky a jejich nezávislost musí být dodržována v plném rozsahu;

20.  odsuzuje veřejnou kampaň, kterou členové vlády bezdůvodně vedou proti ombudsmanovi, zdůrazňuje, že ombudsman hraje v systému rovnováhy moci ústřední úlohu, a vyzývá státní orgány, aby zajistily zachování jeho nezávislosti a nedotknutelnosti; vyzývá státní orgány, aby ombudsmanovi poskytovali při jeho práci plnou politickou a administrativní podporu a aby zaručily jeho právo žádat o úřední dokumenty v souladu s zákonem o veřejných informacích;

21.  zdůrazňuje, že Srbsko ratifikovalo hlavní úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) v oblasti pracovních práv a také revidovanou Evropskou sociální chartu; upozorňuje na skutečnost, že pracovní a odborová práva zůstávají navzdory ústavním zárukám i nadále omezená, a vyzývá Srbsko, aby tato práva dále posílilo; konstatuje, že v zájmu zachování jednoznačnosti je zapotřebí zavést další postupy týkající se odborových svazů a práva na stávku; konstatuje, že existuje pouze několik kolektivních smluv pro jednotlivá odvětví, z nichž některé již vypršely a je třeba je prodloužit; je znepokojen tím, že sociální dialog zůstává slabý a že konzultace se sociálními partnery probíhají nepravidelně; vyzývá k přijetí dalších opatření na posílení sociálního dialogu a konzultační úlohy těchto subjektů při tvorbě právních předpisů;

22.  znovu poukazuje na význam podpory, ochrany a uplatňování lidských práv a základních svobod na všech úrovních srbské společnosti, a to bez jakékoli diskriminace a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy; bere na vědomí, že dne 2. října 2014 byl přijat akční plán pro provádění antidiskriminační strategie, a vyzývá k respektování žen, osob se zdravotním postižením, příslušníků komunity LGBT a všech národnostních, etnických a sexuálních menšin a k zajištění jejich práv; vybízí srbské orgány, aby dále zvýšily své úsilí o zajištění rovného zastoupení žen v politickém a veřejném životě; konstatuje, že srbská správní kapacita v oblasti rovnosti žen a mužů je i nadále omezená, a naléhavě žádá srbské orgány, aby zvýšily své úsilí v tomto směru; vítá rozhodnutí srbské vlády umožnit konání akce Pride Parade, která proběhla dne 28. září 2014 v Bělehradu bez závažnějších incidentů, a oceňuje podporu vlády a snahy policie o usnadnění jejího pořádání;

23.  oceňuje zřízení Národní rady pro práva dítěte a vyzývá tento orgán, aby plně využil svého pověření a zajistil, aby byly priority v oblasti práv dítěte v plném rozsahu začleněny do akčních plánů, které srbská vláda vypracovává v rámci procesu přistoupení;

24.  bere na vědomí, že byly učiněny kroky v provádění strategie a akčního plánu pro reformu soudnictví na období 2013–2018; vítá přijetí pravidel pro hodnocení práce soudců a státních zástupců; zdůrazňuje, že nezávislé soudnictví je nanejvýš důležité, a poukazuje na to, že je nutné dokončit reformu soudnictví, aby byla zajištěna plná nezávislost a nestrannost soudců a státních zástupců; vyzývá příslušné orgány, aby neoddalovaly přijetí návrhu zákona o právní pomoci a zároveň zajistily, aby nejzranitelnějším občanům nebyl znemožněn přístup k bezplatným službám právní pomoci; zdůrazňuje, že je třeba vyřešit případy zneužití pravomoci veřejného činitele, a vyjadřuje znepokojení nad tím, že jsou hromadně překlasifikovávány; zdůrazňuje, že je zapotřebí provést ústavní reformy, které zajistí nezávislost soudní moci;

25.  vítá silné politické odhodlání bojovat s korupcí a další provádění doporučení Skupiny států proti korupci (GRECO); vítá, že srbský parlament dne 25. listopadu 2014 přijal zákon na ochranu oznamovatelů; vítá skutečnost, že je vyšetřováno několik případů na vysoké úrovni a že je patrná snaha o zlepšení koordinace; zdůrazňuje, že je nutné vynaložit značné úsilí na zlepšení a řádné uplatňování právního rámce pro boj proti korupci a zajistit dostatek prostředků na reformy; zdůrazňuje, že únik informací o probíhajících vyšetřováních do sdělovacích prostředků, který porušuje zásadu presumpce neviny, je důvodem k vážnému znepokojení a měl by být vyšetřen, vyřešen a odstraněn v souladu s právními předpisy; odsuzuje rovněž tlak sdělovacích prostředků a politických stran na nezávislé protikorupční orgány a domnívá se v této souvislosti, že je třeba posílit pravomoci a navýšit zdroje protikorupční agentury; konstatuje, že takové metody mohou výrazně zpomalit průběh jednání o přistoupení; žádá, aby byla přijata další opatření na ochranu nezávislosti a integrity soudního systému a přístupu ke spravedlnosti;

26.  konstatuje, že v regionu je široce rozšířena korupce a organizovaný zločin, které rovněž představují překážku pro demokratický, sociální a hospodářský rozvoj Srbska; domnívá se, že regionální strategie a posílená spolupráce mezi všemi zeměmi tohoto regionu mají zásadní význam pro účinnější řešení těchto otázek;

27.  se znepokojením konstatuje, že financování politických stran a volebních kampaní není dostatečně transparentní, a proto u něj hrozí vysoké riziko korupce; zdůrazňuje, že financování politických stran musí být transparentní a v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními standardy;

28.  vítá přijetí zákona o veřejných informacích a sdělovacích prostředcích, zákona o elektronických médiích a zákona o veřejnoprávním vysílání a vyzývá k jejich okamžitému provádění; zdůrazňuje, že při provádění nového souboru právních předpisů upravujících problematiku sdělovacích prostředků by měla být zaručena i udržitelnost veřejného vysílání v menšinových jazycích a také udržitelnost a finanční stabilita veřejných služeb a regionálních a místních sdělovacích prostředků; vyjadřuje znepokojení nad zhoršujícími se podmínkami pro plné uplatňování svobody projevu v Srbsku a poukazuje na nutnost naprosté transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků; vyjadřuje znepokojení nad nátlakem na novináře a nad jejich zastrašováním, které vedou ke vzrůstající autocenzuře, a naléhavě vybízí srbské úřady, aby podnikly kroky s cílem postavit pachatele těchto činů před soud; se znepokojením konstatuje, že politický tlak ohrožuje nezávislost sdělovacích prostředků; připomíná význam svobodných sdělovacích prostředků, které jsou jednou ze základních hodnot EU; vyzývá srbské orgány, aby vytvořily prostředí, které bude příznivé pro sdělovací prostředky a bude podporovat svobodu projevu a sdělovacích prostředků;

29.  vyzývá srbskou vládu, aby v plném rozsahu a nediskriminačním způsobem provedla zákon o rehabilitaci; navrhuje srbské vládě, aby dalšími novelizacemi zákona o restitucích odstranila všechny procesní a právní překážky naturálních restitucí;

30.  vítá volby do rad pro národnostní menšiny, které proběhly dne 26. října 2014; zdůrazňuje, že rady pro národnostní menšiny sehrávají při uplatňování práv národnostních menšin důležitou úlohu, a vyzývá Srbsko, aby zajistilo, že úroveň získaných práv a pravomocí zůstane v procesu jejich sbližování s rozhodnutím srbského ústavního soudu zachována a že jim bude poskytováno přiměřené a ověřitelné financování; vyzývá Srbsko, aby zajistilo důsledné uplatňování právních předpisů na ochranu menšin v celé zemi, mj. v souvislosti se vzděláváním, používáním jazyků, přístupem ke sdělovacím prostředkům a bohoslužbám v menšinovém jazyce a přiměřeným zastoupením národnostních menšin ve veřejné správě a místních a regionálních orgánech, jakož i ve vnitrostátním parlamentu; podporuje závazek Srbska týkající se vypracování konkrétního akčního plánu o postavení národnostních menšin v rámci akčního plánu pro kapitolu 23; vybízí srbské orgány, aby přijaly další opatření ke zlepšení situace Romů, zejména pokud jde o vzdělávání, bydlení a zaměstnanost; naléhavě žádá vládu, aby zvýšila informovanost romské populace o občanských právech a aby též Romům poskytovala stejnou úroveň ochrany jejich bezpečnosti; zdůrazňuje, že je důležité podněcovat Romy k účasti ve veřejném životě; vyzývá srbské orgány, aby zlepšily plánování, koordinaci a sledování provádění politik a činností pro začleňování Romů na celostátní a místní úrovni;

31.  zdůrazňuje, že je důležité provést restituci majetku zabaveného menšinovým církvím a náboženským komunitám během komunistického režimu, zdůrazňuje úlohu státu při budování nezaujatého přístupu k historickým církvím v zemi, včetně těch z nich, které jsou spojeny s menšinami, a zdůrazňuje, že bez takové restituce nelze zaručit náboženskou svobodu;

32.  konstatuje, že kulturní rozmanitost Vojvodiny rovněž přispívá k identitě Srbska, a že je tedy zásadní chránit a podporovat tamní menšiny a zachovat a podporovat národnostní rozmanitost, která po staletí dobře funguje; vyzývá k zachování mnohojazyčnosti a kulturní rozmanitosti; zdůrazňuje proto, že autonomie Vojvodiny by neměla být omezována, a připomíná vládě, aby bez dalšího prodlení předložila zákon o kompetencích a financování autonomní oblasti Vojvodina;

33.  v souvislosti s významem, který má evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) z hlediska dalšího rozvoje přeshraniční spolupráce mezi členskými státy EU a jejich sousedy, vyzývá srbskou vládu, aby zavedla právní rámec, který by umožňoval účast Srbska v ESÚS;

34.  vítá novou strategii reformy veřejné správy, specializované ministerstvo veřejné správy a místní samosprávy a zvýšený důraz na plánování a koordinaci politik v návaznosti na vytvoření sekretariátu pro veřejnou politiku jakožto pozitivní kroky směřující k účinnější veřejné správě; vyjadřuje znepokojení ohledně nedostatečné transparentnosti při náboru zaměstnanců veřejné správy a v rámci správních a řídících kapacit na místní úrovni; naléhavě žádá úřady, aby zaručily transparentní proces jmenování a povyšování státních úředníků a veřejných činitelů založený na zásluhách;

35.  vybízí srbské orgány k provedení strukturálních hospodářských reforem v zájmu podpoření růstu, zlepšení podnikatelského a investičního prostředí v celém Srbsku a zajištění vyváženého sociálního a hospodářského rozvoje ve všech regionech, boje proti vysoké nezaměstnanosti a chudobě, fiskální konsolidace a boje proti korupci, která i nadále pro podnikatelské prostředí představuje hlavní hrozbu; se znepokojením konstatuje vysokou míru nezaměstnanosti mezi mladými lidmi a naléhavě vyzývá vládu, aby tuto záležitost řešila tím, že mladým lidem poskytne vhodné příležitosti a uzpůsobí vzdělávání potřebám trhu práce; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby existoval dostupný vzdělávací systém společně s pracovními a vzdělávacími možnostmi pro mládež a přístupem do evropských studijních programů, jako je program ERASMUS; vítá přijetí pracovněprávních předpisů, zákona o úpadku, zákona o privatizaci a zákona o plánování a výstavbě, které tvoří legislativní rámec pro strukturální reformy a rovněž pro zlepšení podnikatelského prostředí;

36.  vyzývá ke zlepšení podnikatelského prostředí provedením plánovaných strukturálních reforem v této oblasti, posílením právního řádu a zajištěním jednotného uplatňování právních předpisů; trvá na tom, že je naléhavě nutné zrušit administrativní překážky podnikání, obzvláště pokud jde o malé a středně velké podniky, a poukazuje na význam nutné restrukturalizace veřejných obchodních společností, přičemž je třeba dodržovat práva pracovníků a respektovat význam zaměstnání ve veřejném sektoru pro srbské občany a jejich dobré životní podmínky, jakož i jejich závislost na základních veřejných službách;

37.  bere na vědomí práci na novelizaci trestního zákoníku; konstatuje však, že i přes provedené změny přetrvává právní nejistota v soukromém sektoru; znovu opakuje, že je znepokojen ustanoveními nového článku 234 o zneužití odpovědné funkce, která stále ponechávají prostor pro svévolný výklad; konstatuje, že většina dřívějších případů zneužití pravomoci veřejného činitele byla zřejmě bez řádného přezkumu hromadně překlasifikována na zneužití odpovědné funkce, a proto vyzývá k tomu, aby byly překlasifikované případy nezávisle a důkladně přezkoumány s cílem okamžitě ukončit dlouhotrvající nespravedlivá stíhání;

38.  vyslovuje Srbsku uznání za uspořádání summitu za účasti Číny a zemí střední a východní Evropy v Bělehradu, vítá plány na posílenou spolupráci a doufá, že bude v souladu s evropskými standardy; všímá si prvních dohod o projektech v oblasti energetiky a infrastruktury dojednaných na summitu a připomíná Srbsku a dalším zemím v regionu, že tyto projekty by měly zohledňovat dlouhodobé cíle politik EU;

39.  bere na vědomí, že přípravy v oblasti energetiky mírně pokročily; zdůrazňuje, že Srbsko se musí více zasadit o harmonizaci předpisů v oblasti energetiky s acquis, zejména pokud jde o plnění cílů v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů a zamezení poskytování státní pomoci v odvětví hnědého uhlí, a že je třeba, aby prioritně provedlo oddělení v plynárenství a restrukturalizaci státní plynárenské společnosti; vyzývá Komisi, aby srbskou vládu podpořila v jejím úsilí o snížení závislosti země na dovozech energie rozrůzněním energetických zdrojů; vybízí Srbsko, aby zahájilo přepracovávání energetické strategie, kterou navrhlo; vyzývá vládu, aby zvýšila své úsilí v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zejména pak s ohledem na směrnici o obnovitelných zdrojích energie, což je krok nutný pro dosažení energetické bezpečnosti a splnění cílů strategie EU 2020 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;

40.  s politováním konstatuje, že v oblasti životního prostředí a změny klimatu bylo dosaženo pouze zanedbatelného pokroku, a vyzývá srbské orgány, aby v souladu s cíli EU urychleně přijaly komplexní celostátní politiku a strategii v oblasti klimatu;

41.  je znepokojen tím, že akademickým institucím se společně se státními orgány a veřejnými činiteli nepodařilo vyřešit obvinění z plagiátorství na univerzitách;

42.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládě a parlamentu Srbska.

(1) Úř. věst. L 80, 19.3.2008, s. 46.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2014)0039.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2014)0065.

Právní upozornění - Ochrana soukromí