Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2013(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0510 – C8‑0155/2014)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 55, 99 a 164 až 167 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0109/2015),

1.  uděluje vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku absolutorium za plnění rozpočtu Evropské služby pro vnější činnost na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 66, 8.3.2013. (2) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 1. (3) Úř. věst. C 398, 12.11.2014, s. 1. (4) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 128. (5) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost,

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv o šetření z vlastního podnětu OI/1/2014/PMC ze dne 26. února 2015 týkající se upozorňování na nekalé praktiky (whistleblowing),

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro zahraniční věci (A8-0109/2015),

1.  vítá skutečnost, že v rámci svého již třetího rozpočtového roku byla Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) schopna plnit svůj rozpočet bez větších chyb, jež by označil Evropský účetní dvůr; sleduje pokrok při opravě chyb nalezených v přechozích rozpočtových obdobích a podporuje doporučení týkající se dalších zlepšení, která vyslovil Účetní dvůr ve své výroční zprávě; vítá zvláštní zprávu č. 11/2014 o vytvoření ESVČ vydanou Účetním dvorem, jakož i četné a užitečné návrhy na zlepšení, jež jsou v této zprávě obsaženy, a věří, že budou provedeny co nejdříve;

2.  upozorňuje na to, že do svých výročních zpráv za roky 2011, 2012 a 2013 zařadil Účetní dvůr opakovaně připomínky týkající se ESVČ, pokud jde o platby mezd zaměstnancům, nedostatky při zpracování rodinných přídavků, které pro ESVČ provádí úřad PMO, smlouvy na poskytování bezpečnostních služeb v delegacích a smlouvy na služby IT;

3.  je znepokojen tím, že příspěvky zaměstnancům již byly problémem a již v předchozích letech se u nich vyskytly chyby; požaduje, aby byly v této věci prováděny přísnější kontroly, zejména je nutno zaměstnancům pravidelně připomínat, že musí hlásit příspěvky, které pobírají z jiných zdrojů;

4.  je znepokojen tím, že v roce 2013 nebyl dosud plně v provozu systém PMO, což způsobilo chyby při výplatě sociálních příspěvků zaměstnancům; žádá ESVČ, aby systém rozšířila na úředníky ze všech členských států;

5.  připomíná, že ústředí ESVČ musí soustavně věnovat pozornost veškerým postupům zadávání veřejných zakázek ve všech jeho fázích, a to zejména v delegacích; domnívá se, že by příslušným pracovníkům delegací měla být neustále poskytována podpora v podobě jasných pokynů, aby se snížilo riziko s těmito postupy inherentně spojené, a to zejména u citlivých zakázek a smluv; vítá, že v ústředí ESVČ byla zřízena pracovní skupina pro zakázky v oblasti zabezpečení delegací;

6.  poznamenává, že u rámcových smluv udělovaných ESVČ je třeba náležitě dbát na to, aby byla zajištěna vysledovatelnost operací tak, že bude zaznamenávána odpovídající dokumentace u každé smlouvy bez ohledu na její specifičnost; žádá ústředí ESVČ, aby dále rozvíjelo dovednosti zaměstnanců a prohlubovalo jejich informovanost o této záležitosti v delegacích a obecněji o účinném uplatňování příslušných standardů vnitřní kontroly; podotýká, že kvalita informací je jedním z nejzásadnějších nedostatků zjištěných při kontrolách ex ante provedených v roce 2013, a žádá, aby tato situace byla rychle napravena, aby měla služba přístup ke správným a komplexním řídícím a správním informacím;

7.  vyzývá ESVČ, aby posílila svou novou strategii boje proti podvodům zaměřenou na třetí země, a je potěšen tím, že memorandum o porozumění v oblasti správy s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) bylo dne 23. ledna 2015 konečně podepsáno;

8.  žádá ESVČ, aby informovala o pokroku při provádění strategie proti podvodům v delegacích Unie, která měla být dokončena v roce 2013;

9.  je znepokojen zpožděním v přijímání vnitřních pravidel pro whistleblowing; vyzývá ESVČ, aby je zavedla bez dalších prodlev;

10.  vyzývá ESVČ, aby v souladu se stávajícími pravidly týkajícími se důvěrnosti a ochrany údajů zahrnula do své výroční zprávy o činnosti výsledky a důsledky uzavřených případů úřadu OLAF, během nichž byla vyšetřována tato instituce nebo některá z osob, která pro ni pracuje;

11.  konstatuje, že konečný rozpočet ústředí ESVČ na rok 2013 činil 508,8 milionu EUR, což představuje zvýšení i 4,09 %, a je rozčleněn takto: 195,81 milionu EUR pro ústředí ESVČ a 312,95 milionu EUR pro delegace Unie; podotýká, že kromě vlastního rozpočtu ESVČ přispěla službě Komise částkou 272,4 milionu EUR;

12.  bere na vědomí, že v ústředí ESVČ je 69 % rozpočtu určeno na výplatu mezd a dalších nároků stálých i externích zaměstnanců (jde o částku 134,59 milionu EUR) a 10 % (tj. 19,92 milionu EUR) na budovy a s nimi související výdaje; konstatuje, že u delegací Unie je 106,6 milionu EUR (34 %) určeno na platy stálých zaměstnanců, 62,2 milionu EUR (19,9 %) na externí zaměstnance a 99,6 milionu EUR (31,8 %) na budovy a s nimi související náklady;

13.  zastává názor, že vzhledem k omezeným zdrojům zatím ESVČ není plnohodnotnou diplomatickou službou EU; domnívá se, že těmi, kdo by měli usilovat o konsolidaci ESVČ, jsou Komise a členské státy;

14.  poukazuje na to, že je vřele vítána zásada rozpočtové neutrality, na niž by však nemělo být pohlíženo odděleně od úspor dosažených členskými státy díky zřízení ESVČ;

15.  domnívá se, že ESVČ má nadále silné zastoupení vrcholových manažerských pozic, což je třeba změnit; zastává názor, že opatření, která již byla v této věci přijata, jsou krokem správným směrem, a žádá Komisi, aby se více zasadila o zlepšení spolupráce mezi jednotlivými útvary; žádá tuto instituci, aby ve své příští výroční zprávě o činnosti informovala o snížení počtu pracovních míst AD15 a AD16; všímá si rovněž, že neexistuje rámec dovedností pro řídící pracovníky, který by sloužil jako základ pro hodnocení předem vybraných kandidátů; zdůrazňuje, že odborné schopnosti v oblasti zahraničních věcí musí zůstat hlavním kritériem při rozhodování o přijímání zaměstnanců;

16.  trvá na tom, že je nutno racionalizovat vrcholový management ESVČ a zjednodušit rozhodovací procesy;

17.  vítá zlepšení, jehož bylo dosaženo v oblasti zeměpisné vyváženosti, pokud jde o zaměstnance ESVČ z členských států, které k Unii přistoupily od roku 2004, jelikož ti už představují 18 % administrátorů a 17,7 % vedoucích delegací, zatímco podíl těchto zemí na celkovém počtu obyvatel činí 21 %; zdůrazňuje, že při přijímání a jmenování zaměstnanců je nutné dbát na zeměpisnou vyváženost; zastává názor, že rovnovážné zeměpisné zastoupení v ESVČ je důležitým prvkem, který přispěje ke zlepšení výkonnosti ESVČ, a žádá Komisi, aby v tomto směru vyvíjela další úsilí;

18.  bere na vědomí úsilí vkládané do zlepšení genderové vyváženosti a do odstranění potenciálních překážek v kariérním postupu; naléhavě vyzývá ESVČ, aby nadále pracovala na snižování genderové nevyváženosti, zejména v kategorii zaměstnanců na vrcholné úrovni;

19.  vyjadřuje však znepokojení kvůli nedostatku žen na vedoucích pozicích ESVČ (v delegacích je 204 mužů a 55 žen a ve vrcholném vedení je poměr 42 ku 4, tj. jen 8,7 % žen); žádá, aby byl zaveden plán rovných příležitostí, zejména pokud jde o řídící pozice, s cílem vyřešit tuto nerovnováhu co nejdříve;

20.  konstatuje, že statutárního cíle obsadit nejméně třetinu zaměstnanců v kategorii administrátorů (AD) v ESVČ diplomaty z členských států bylo dosaženo v roce 2013; konstatuje však, že v ESVČ je poměrně vysoký počet přidělených národních expertů z členských států (397 v červnu 2014), a požaduje další vyjasnění jejich statutu/nároků a nákladů pro rozpočet ESVČ;

21.  opakuje žádost z minulého roku, která se týkala vyčerpávající tabulky všech lidských zdrojů, které má ESVČ k dispozici, rozdělené podle tříd, pohlaví a státní příslušnosti; podotýká, že tato tabulka by měla být automaticky zařazena do roční zprávy o činnosti této instituce;

22.  vyjadřuje nicméně politování nad skutečností, že dosud nebylo dosaženo lepší zeměpisné vyváženosti, a žádá ESVČ, aby posílila zeměpisnou vyváženost, zejména co se týče obsazování řídících funkcí a míst vedoucích delegací; opakuje, že je třeba zajistit lepší zeměpisnou vyváženost členských států na všech úrovních správy, a naléhavě žádá ESVČ, aby zavedla opatření přispívající k lepšímu a vyváženějšímu zastoupení všech členských států;

23.  považuje za velmi nejasné, jaké úkoly mají plnit zvláštní zástupci Unie, neboť neprobíhá řádné monitorování ani není k dispozici analýza výsledků; navrhuje je začlenit do ESVČ a tak tuto mezeru zacelit;

24.  připomíná, že je důležité převést rozpočet na zvláštní zástupce Unie z operačního rozpočtu na společnou bezpečnostní a obrannou politiku (SBOP) do rozpočtu ESVČ, aby bylo ještě více podpořeno jejich začlenění do ESVČ;

25.  bere na vědomí vývoj, k němuž došlo v oblasti lidských zdrojů, jakkoli souhlasí s připomínkami Účetního dvora, že v delegacích jsou zapotřebí tematické odborné znalosti; je znepokojen tím, že delegace Unie mají ve svých politických sekcích nedostatek zaměstnanců a pracovníků, kteří by prováděli operační plánování a realizaci misí společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP); všímá si rovněž toho, že delegace Unie se potýkají s praktickými problémy, pokud jde o příjem a zpracování zpravodajských informací; vyzývá Komisi a ESVČ, aby ve vzájemné shodě začaly uplatňovat přístup směřující k optimalizaci profilu pracovníků delegací;

26.  konstatuje, že ESVČ stále nevěnuje dostatek zdrojů na vnější aspekty vnitřních politik a chybí jí pracovníci, kteří by mohli správným způsobem přispět k programování finančních nástrojů, a tato situace podkopává soudržnost vnější akce Unie;

27.  domnívá se, že v období krize a rozpočtových škrtů obecně je nutné snížit náklady na „away days“ zaměstnanců evropských orgánů a že by měly v rámci možností probíhat v samotných sídlech orgánů, neboť jejich přidaná hodnota neospravedlňuje tak vysoké náklady;

28.  vyzývá ESVČ, aby získala lepší přehled o nákladech spojených s přijímáním zaměstnanců; vyzývá ESVČ, aby využívala inovativních řešení, jako jsou například přijímací pohovory formou videokonferencí, a aby v co nejvyšší míře navrhovala podobné postupy i pro odbornou přípravu zaměstnanců;

29.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zavést povinnost nově jmenovaných pracovníků ESVČ předkládat čestné prohlášení, že v minulosti nepracovali pro zpravodajské služby;

30.  vybízí Komisi a členské státy, aby přijaly opatření na podporu užší koordinace a spolupráce mezi svými diplomatickými službami a ESVČ, aniž by opomíjely horizontální tematické otázky;

31.  zdůrazňuje, že lepší spolupráce mezi členskými státy v oblasti jejich zahraniční a bezpečnostní politiky by mohla přinést značné úspory, a že pokud by aktivně označila společné otázky, mohla by ESVČ postupně převzít jejich řešení a Unie by se tak stala silnějším i účinnějším globálním hráčem;

32.  zdůrazňuje, že je třeba dále rozvinout pracovní postupy pro zajištění spolupráce s GŘ pro rozvoj a spolupráci (DEVCO) a pro podporu tematických oddělení (jako je ředitelství pro prevenci konfliktů a bezpečnostní politiku);

33.  zdůrazňuje, že tematická oddělení by měla být zapojena do plánování ve všech fázích, díky čemuž by se zabránilo tomu, aby byly otázky, jako je předcházení konfliktům, budování míru, gender a lidská práva, začleňovány až na poslední chvíli;

34.  zastává názor, že současná zahraniční politika Unie je stále značně ovlivněna zahraničními politikami jednotlivých členských států; zdůrazňuje, že výsledkům zahraniční politiky EU dominuje politika vytěsňování zemí se specifickou znalostí některého z probíhajících konfliktů, konkrétně konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem; vybízí ESVČ, aby toto systematicky monitorovala a brala v potaz možný vliv zahraniční politiky určitých členských států na zahraniční politiku Unie;

35.  zdůrazňuje, že je důležité uznávat a podporovat náročnou práci civilních pracovníků a vojenského personálu v nejkonfliktnějších a nejnebezpečnějších místech na světě, kde musí být Unie rovněž zastoupena a vyvíjet činnost; považuje proto za zásadní, aby tito zaměstnanci, kteří žijí a pracují pod velikým tlakem jak z hlediska bezpečnosti, tak z hlediska mobility, sloučení či rozloučení rodiny a kulturních a sociálních podmínek, měli zajištěnou nejvyšší úroveň ochrany a bezpečnosti a dostatečnou flexibilitu; podporuje zvýšení rozpočtu určeného na výdaje na bezpečnost těchto delegací; domnívá se, že by bylo velice užitečné, kdyby byly k dispozici srovnatelné statistické údaje o pracovnících ESVČ a pracovnících členských států v zahraniční službě, kteří pracují za takových okolností;

36.  trvá na tom, že je třeba zjednodušit vynakládání rozpočtových prostředků na podporu delegací; poukazuje na složité podmínky, v nichž se nacházejí delegace, které mají nižší počet zaměstnanců, kvůli složitým a rigidním předpisům týkajícím se pověřování v oblasti schvalování plateb mezi zaměstnanci ESVČ a zaměstnanci Komise; vyzývá ESVČ a Komisi, aby zvážily vhodné způsoby, jak v souladu s předpisy finanční kontroly postup schvalování prostředků zjednodušit;

37.  zdůrazňuje, že finanční nařízení v podobě, v jaké se uplatňují vůči delegacím Unie, i nadále představují velkou administrativní zátěž pro vedoucí delegací, což narušuje hlavní práci vedoucích delegací, která spočívá v politické činnosti; naléhavě vyzývá ESVČ a Komisi, aby našly řešení tohoto problému, které by mohlo zahrnovat i změnu finančních nařízení, avšak za podmínky, že by to neznamenalo také snížení kvality a důslednosti finančního řízení delegací; dále si všímá pokračujícího využívání rozpočtových položek v rámci rozpočtu ESVČ i Komise na správní výdaje, což zbytečně komplikuje finanční toky;

38.  upozorňuje na nerovné zacházení s pracovníky Unie v delegacích ve srovnání s pracovníky Unie v misích SZBP na stejných místech, pokud jde o dny volna, lety, příspěvky a jiné výhody; požaduje podrobné srovnání těchto výhod pro pracovníky Unie v delegacích a pracovníky Unie v misích SZBP na příkladu Mogadišo/Somálsko a Bangui/Středoafrická republika k 1. lednu 2014 a žádá odůvodnění tohoto nerovného zacházení;

39.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit větší flexibilitu při financování misí SBOP, aby byla zajištěna vnitřní a vnější bezpečnost Unie vzhledem k rizikům plynoucím z konfliktů v zemích, které s EU hraničí, a vzhledem ke zvýšenému riziku možné teroristické činnosti;

40.  zdůrazňuje zásadní význam, který má vytvoření společného střediska služeb, které by přineslo značné úspory nákladů tím, že by se centralizovaně poskytovala logistická, nákupní a administrativní podpora misím SBOP a zvláštním zástupcům Unie a jejich kancelářím; vyjadřuje hluboké politování nad zpožděními při zřizování střediska a naléhavě vyzývá všechny zúčastněné aktéry, aby usilovali o dosažení dohody o vytvoření ambiciózního společného střediska služeb, které by dokázalo účinným způsobem podporovat mise, zejména v jejich zahajovací fázi, a standardizovalo by pracovní postupy a zajišťovalo rychlejší a nákladově účinnější provádění nákupů;

41.  naléhavě vyzývá ESVČ, aby maximalizovala přínosy vyplývající z úspor z rozsahu tím, že vytvoří nové synergie v rámci ústředí a delegací ESVČ a ve spolupráci s členskými státy a vnitrostátními diplomatickými službami v duchu skutečné vnější politiky Unie a jejích útvarů; s uspokojením konstatuje, že je stále rozšířenější společné umístění delegací Unie a diplomatických zastoupení členských států, ačkoli zatím není běžné; žádá ESVČ, aby nadále hledala způsoby, jak společné umisťování delegací dále rozšířit;

42.  žádá, aby k výroční zprávě o činnosti byla připojena politika ESVČ v oblasti budov, a to zejména s ohledem na to, že je důležité, aby tyto náklady byly náležitě racionalizovány a nebyly nepřiměřeně vysoké;

43.  žádá ESVČ, aby poskytla orgánu příslušnému k udělení absolutoria seznam stavebních zakázek uzavřených v roce 2013 s uvedením podrobných údajů o jednotlivých zakázkách, o zemi, v níž byla zakázka uzavřena, a o trvání zakázky, tak jako tomu bylo již ve výročních zprávách o činnosti ESVČ za rok 2011, a žádá ESVČ, aby uvedla tyto údaje rovněž ve výroční zprávě o činnosti za rok 2014 pro stavební zakázky;

44.  souhlasí s tím, že pokud jde o konzulární služby, je třeba vyvinout ještě více úsilí; zdůrazňuje možnosti úspor v případě, že by se prostřednictvím delegací Unie poskytovaly konzulární služby; vyzývá ESVČ, aby připravila podrobnou analýzu finančních dopadů takovéhoto kroku, a členské státy, aby se v této otázce dohodly a vytvořily harmonizovaná pravidla a právní předpisy;

45.  vyzývá Účetní dvůr, aby do své příští výroční zprávy zařadil přehled opatření, která ESVČ přijala v návaznosti na doporučení Parlamentu uvedená v tomto usnesení.