Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2016 (2015/2012(BUD))
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 36 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014-2020(2),
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3), a zejména na bod 27 této dohody,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie(4),
– s ohledem na svá usnesení ze dne 23. října 2013(5) a ze dne 22. října 2014(6) o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, resp. na rozpočtový rok 2015,
– s ohledem na zprávu generálního tajemníka předsednictvu o vypracování předběžného návrhu odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů, který vypracovalo předsednictvo dne 27. dubna 2015,
– s ohledem na odhad výdajů, který podle čl. 96 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu vypracoval Rozpočtový výbor,
– s ohledem na články 96 a 97 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0144/2015),
A. vzhledem k tomu, že tento proces je prvním kompletním rozpočtovým procesem v novém volebním období a třetím procesem víceletého finančního rámce na období 2014–2020;
B. vzhledem k tomu, že na své schůzi dne 9. února 2015 předsednictvo schválilo pokyny pro rozpočet na rok 2016 na základě návrhu generálního tajemníka; vzhledem k tomu, že tyto pokyny se zaměřují na posílení kapacity parlamentních výborů, pokud jde o kontrolu prováděcích pravomocí, zejména v případě aktů v přenesené pravomoci; na investice do bezpečnosti v budovách Parlamentu a na počítačovou bezpečnost; a na podporu poslanců, zejména pokud jde o parlamentní asistenci;
C. vzhledem k tomu, že v předběžném odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rok 2016 navrhl generální tajemník rozpočet ve výši 1 850 470 600 EUR, což představuje 3,09% zvýšení oproti rozpočtu na rok 2015 a 19,51% podíl okruhu V víceletého finančního rámce na období 20142020;
D. vzhledem k tomu, že v současné situaci, kdy členské státy výrazně tíží zadlužení veřejných rozpočtů a usilují o konsolidaci veřejných financí, by měl Parlament projevit rozpočtovou zodpovědnost a sebekázeň, současně však musí zajistit, aby byl poskytnut dostatek zdrojů, který umožní Parlamentu vykonávat všechny své pravomoci a zajistit řádný chod instituce;
E. vzhledem k tomu, že i přes malý manévrovací prostor a potřebu vyvažovat úspory v jiných oblastech by se mělo uvažovat o určitých investicích k posílení institucionální úlohy Parlamentu;
F. vzhledem k tomu, že strop okruhu V víceletého finančního rámce na rok 2016 činí 9 483 milionů EUR v běžných cenách;
G. vzhledem k tomu, že ve dnech 24. března a 14. a 15. dubna 2015 se uskutečnily dohodovací schůzky delegací předsednictva a Rozpočtového výboru;
Obecný rámec a celkový rozpočet
1. vítá dobrou spolupráci mezi předsednictvem Evropského parlamentu a Rozpočtovým výborem, kterou se podařilo navázat během tohoto rozpočtového procesu, a dohodu dosaženou v dohodovacím řízení;
2. bere na vědomí prioritní cíle, které navrhl generální tajemník pro rok 2016;
3. připomíná, že od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost musel rozpočet Parlamentu pokrýt značné dodatečné výdaje, a to v důsledku těchto změn: Evropský parlament se stal skutečným spolutvůrcem právních předpisů a zavedl propracovanější politiku v oblasti nemovitostí (v období 2010–2012), došlo k přistoupení Chorvatska, vznikl projekt Dům evropských dějin (2013), byla vytvořena výzkumná služba Parlamentu (2014–2015); vítá skutečnost, že Parlamentu se podařilo kompenzovat převážnou část těchto nákladů úsporami v důsledku strukturálních a organizačních reforem, takže uvedené změny vedly pouze k mírným zvýšením rozpočtu ve výši zhruba odpovídající míře inflace;
4. podotýká, že v minulém volebním období se Parlament dohodl na řadě politických priorit, v jejichž důsledku došlo buď k mírnému navýšení rozpočtu, nebo k úsporám rozpočtových prostředků; domnívá se, že nově zvolený Parlament by se měl těmito víceletými projekty znovu důkladně zabývat a na základě jejich prozkoumání by měl rozhodnout o svých vlastních prioritách, a bude-li třeba, i o tom, že v některých činnostech pokračovat nebude; v tomto ohledu požaduje, aby generální tajemník předložil včas před čtením rozpočtu v Parlamentu na podzim 2015 hodnotící zprávu o uvedených víceletých projektech;
5. domnívá se, že pro rok 2016 by se mělo stát prioritou posílení parlamentní práce, zejména tím, že se zlepší legislativní činnost Parlamentu a také jeho kapacita pro kontrolu výkonu prováděcích pravomocí a bude zesílena bezpečnost v budovách Parlamentu a počítačová bezpečnost;
6. je toho názoru, že by Parlament měl jít příkladem a vyvinout zvláštní snahu, pokud jde o velikost jeho rozpočtu a míru zvýšení výdajů oproti roku 2015; zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2016 by měl být postaven na realistickém základě a měl by být v souladu se zásadami rozpočtové kázně a řádného finančního řízení;
7. domnívá se, že strukturální a organizační reformy s cílem dosáhnout větší efektivnosti, environmentální udržitelnosti a účinnosti by měly dále pokračovat důkladným zkoumáním možných synergií a úspor; připomíná, jak výrazných úspor by bylo možno dosáhnout tím, že by měl Parlament pouze jediné pracovní místo namísto současných tří (Brusel, Štrasburk a Lucemburk); zdůrazňuje, že tento proces by měl probíhat, aniž by byla ohrožena vysoce kvalitní legislativní práce Parlamentu, výkon jeho rozpočtových a kontrolních pravomocí nebo kvalita pracovních podmínek poslanců, asistentů a zaměstnanců;
8. zdůrazňuje, že v zájmu toho, aby mohli poslanci Parlamentu vykonávat svůj mandát a aby byla posílena schopnost Parlamentu vykonávat všechny své pravomoci, by měla být zajištěna dostatečná výše zdrojů; zdůrazňuje, že musí být pokryty zákonné a povinné výdaje pro rok 2016;
9. vítá skutečnost, že podíl rozpočtu Parlamentu na celkové výši prostředků v okruhu V víceletého finančního rámce byl v minulém volebním období – s výjimkou roků 2011 a 2014 – pod úrovní 20 %; domnívá se, že podíl rozpočtu Parlamentu pro rok 2016 je také třeba udržet pod 20 %;
10. je toho názoru, že pro celkové zvýšení výdajů v rozpočtu Parlamentu na rok 2016 ve srovnání s rokem 2015 by měly být určující tyto dva faktory:
i)
míra zvýšení běžných výdajů, která nesmí překročit 1,6 %;
ii)
výše mimořádných výdajů potřebných v roce 2016 k posílení bezpečnosti budov Evropského parlamentu a počítačové bezpečnosti v Bruselu, která může dosáhnout maximálně 15 milionů EUR;
zdůrazňuje, že k tomu jsou nutné úspory v jiných oblastech;
11. vítá skutečnost, že se delegace Rozpočtového výboru a předsednictva na dohodovacích schůzkách ve dnech 14. a 15. dubna 2015 dohodly na úsporách ve srovnání s výší předběžného návrhu příjmů a výdajů původně navrženého předsednictvem;
12. stanoví výši svých běžných/provozních výdajů na rok 2016 na 1 823 648 600 EUR, což odpovídá 1,6% zvýšení oproti rozpočtu na rok 2015, a přidává do svého návrhu odhadu příjmů a výdajů výjimečný a mimořádný výdaj ve výši 15 milionů EUR, který je v roce 2016 požadován na zesílení bezpečnosti budov v Bruselu a na zvýšení počítačové bezpečnosti Parlamentu;
13. využívá příležitosti, kterou je tento první kompletní dohodovací proces ve věci rozpočtu Parlamentu v 8. volebním období, aby požádal generálního tajemníka a předsednictvo o předložení střednědobého a dlouhodobého rozpočtového plánování, spolu s dokumenty týkajícími se postupu sestavování rozpočtu na rok 2017; žádá generálního tajemníka, aby jasně uvedl, jaké jsou výdaje na investice (budovy, nákupy apod.) a jaké jsou výdaje na chod Parlamentu a na jeho zákonné povinnosti;
14. připomíná, že Parlament má v rámci rozpočtového procesu možnost své rozpočtové priority ještě upravit a přijme konečné rozhodnutí na podzim 2015;
Specifické otázky
Priority parlamentní práce
15. zdůrazňuje, že po vstupu v platnost Lisabonské smlouvy, která učinila Parlament skutečným spolutvůrcem právních předpisů, a vzhledem k tomu, že jedním z nejdůležitějších úkolů Parlamentu je kontrolovat výkon prováděcích pravomocí, je nyní naprosto zásadní klást důraz na legislativní a kontrolní činnost poslanců;
16. domnívá se, že v zájmu konsolidace úlohy Parlamentu by měla být administrativní kapacita sekretariátů specializovaných parlamentních výborů tam, kde k tomu ještě nedošlo, odpovídajícím způsobem posílena, a to přesunem zaměstnanců;
17. je přesvědčen, že k zajištění odpovídající podpory poslancům při výkonu jejich parlamentních činností, bude nezbytná nová rovnováha mezi akreditovanými parlamentními asistenty a místními asistenty; žádá generálního tajemníka, aby co nejdříve v této věci předložil předsednictvu návrh rozhodnutí; je přesvědčen, že by mělo být v případě revize dosavadních předpisů ponecháno přechodné období, a očekává, že konečné rozhodnutí vstoupí v platnost nejpozději v červenci 2016;
18. zdůrazňuje, že je třeba větší transparentnosti, pokud jde o příspěvek poslancům na všeobecné výdaje; vyzývá předsednictvo Parlamentu, aby pracovalo na stanovení přesnějších pravidel pro zodpovídání se za výdaje schválené k úhradě z tohoto příspěvku, aniž by při tom vznikly Parlamentu dodatečné náklady;
19. připomíná, že podle článku 130 jednacího řádu Parlamentu má Konference předsedů do července 2015 provést hodnocení režimu otázek k písemnému zodpovězení, pokud jde o dodatečné otázky; zdůrazňuje, že zaměření na statistiku parlamentních činností by nemělo být na úkor samotné legislativní práce poslanců; žádá proto revizi tohoto režimu a vyzývá příslušný orgán, aby:
—
omezil u každého poslance počet parlamentních otázek předložených v elektronickém formátu na maximálně pět otázek měsíčně (přičemž se nepočítá spoluautorství);
—
zrušil možnost podávat další otázky v podobě tištěného dokumentu předloženého a osobně podepsaného poslancem;
20. zdůrazňuje, že takováto změna jednacího řádu Parlamentu upravující otázky k písemnému zodpovězení (článek 130) může přinést úspory a omezí administrativní zátěž evropských institucí, aniž by byly ohroženy legislativní pravomoci Evropského parlamentu; očekává, že takto pozměněný jednací řád bude uplatňován od ledna 2016;
21. domnívá se, že výměna nábytku za nový ve všech pracovních prostorách poslanců a zaměstnanců není prioritou rozpočtu na rok 2016;
Bezpečnost
22. zdůrazňuje, že v současné situaci by měla být nejvyšší prioritou bezpečnost prostor Parlamentu; zdůrazňuje, že Parlament bude muset učinit nová opatření nezbytná k posílení bezpečnosti uvnitř i vně svých prostor, přičemž současně musí zůstat „otevřen“ evropským občanům, jakož i k posílení počítačové bezpečnosti;
23. žádá v tomto ohledu generálního tajemníka, aby předložil Rozpočtovému výboru celkové posouzení dosavadních bezpečnostních opatření, která Parlament přijal od rozhodnutí internalizovat bezpečnostní služby (rozhodnutí předsednictva z června 2012), a jejich rozpočtových důsledků a aby nastínil plánovaná opatření k posílení bezpečnosti Parlamentu uvnitř i vně jeho prostor a také dopad těchto opatření na rozpočet na rok 2016; požaduje informace o finančních důsledcích interinstitucionálních dohod o administrativní spolupráci v oblasti bezpečnosti;
Počítačová bezpečnost
24. je toho názoru, že vzhledem ke stále rostoucí míře používání elektronických médií a zařízení by měla být věnována mimořádná pozornost bezpečnosti IT, aby byla zajištěna maximální možná míra zabezpečení informačních a komunikačních systémů; domnívá se, že jakékoli opatření v této oblasti by mělo vycházet z jednoznačného posouzení potřeb Parlamentu a mělo by o něm být rozhodnuto v rámci rozpočtového procesu;
Politika v oblasti nemovitostí
25. připomíná, že střednědobá strategie v oblasti budov, kterou přijalo předsednictvo v roce 2010, je v současné době předmětem revize; vyzývá generálního tajemníka, aby Rozpočtovému výboru předložil novou střednědobou strategii týkající se budov co nejdříve a nejpozději do srpna 2015 před čtením rozpočtu v Parlamentu na podzim 2015;
26. opakuje, že k dlouhodobým investicím, jako jsou stavební projekty Parlamentu, je třeba přistupovat obezřetně a transparentně; trvá na nutnosti zajistit přísné řízení nákladů, plánování projektů a dohled; znovu vyzývá k tomu, aby byl rozhodovací proces v souvislosti s politikou v oblasti nemovitostí transparentní a vycházel z včas poskytovaných informací, s patřičným přihlédnutím k článku 203 finančního nařízení;
27. vyzývá odpovědné místopředsedy, aby předložili příslušnému výboru novou střednědobou strategii v oblasti budov, jakož i průběžnou zprávu o stavbě budovy KAD včetně možností jejího financování; na základě toho během čtení rozpočtu rozhodne o zařazení financování budovy KAD do rozpočtu Parlamentu na rok 2016, přičemž zváží možné úspory na úrokových sazbách;
28. připomíná, že díky výstavbě budovy KAD budou celkové roční platby v budoucnu mnohem nižší než výdaje na pronájem srovnatelné nemovitosti;
Komunikace
29. vyzývá generálního tajemníka, aby podal Rozpočtovému výboru zprávu o vyhodnocení kampaně před volbami do Parlamentu v roce 2014 a také o účinnosti komunikačních opatření Parlamentu zaměřených na širokou veřejnost;
30. je pevně přesvědčen, že hlavní mandát poslanců spočívá v legislativní práci; domnívá se proto, že za tímto účelem by měla být prioritou komunikace s veřejností a dalšími zúčastněnými stranami a měla by být modernizováno technické zařízení a mediální zázemí, a to vzhledem ke zvýšenému zájmu sdělovacích prostředků, rostoucímu významu sociálních médií a zvýšených potřeb poslanců během řádných plenárních zasedání;
31. žádá předsednictvo, aby přikročilo k nezávislému posouzení prvního Evropského setkání mládeže, než bude organizovat druhé setkání;
Environmentální stopa Parlamentu
32. opětovně připomíná odpovědnost Parlamentu řídit se zasádou udržitelnosti; vítá úsilí o vytvoření bezpapírového prostředí a pokračující hodnotnou práci, která vzniká na základě přístupu EMAS; je přesvědčen, že proces EMAS potřebuje trvalou rozpočtovou podporu;
33. požaduje, aby byly vyhodnoceny výsledky přístupu dobrovolnosti, pokud jde o využívání třídy business při letech na krátké vzdálenosti;
Dům evropských dějin
34. připomíná, že na rok 2016 je plánováno otevření Domu evropského dějin; žádá generálního tajemníka, aby Rozpočtovému výboru předložil v patřičné době před čtením v Parlamentu na podzim 2015 aktualizované rozpočtové návrhy na dalších pět let týkající se předpokládaných operačních a provozních výdajů Domu evropských dějin od jeho otevření, a to včetně účasti Komise; připomíná, že v rozpočtu na rok 2014 vznikla nová rozpočtová položka 16 03 04 „Dům evropských dějin“ v oddíle III rozpočtu Unie pro příspěvek Komise na operační náklady Domu evropských dějin;
Opatření týkající se zaměstnanců
35. zdůrazňuje, že plnění cíle 5% snížení stavu zaměstnanců, o němž bylo rozhodnuto v rámci dohody o víceletém finančním rámci na období 2014–2020, by mělo pokračovat i v roce 2016; vítá, že bylo potvrzeno, že se snižování stavu zaměstnanců nebude týkat zaměstnanců politických skupin, což je plně v souladu s výše uvedenými usneseními Parlamentu o rozpočtech na roky 2014 a 2015;
36. bere na vědomí, že pro rok 2016 se navrhuje zrušit v plánu pracovních míst sekretariátu Parlamentu 57 míst, čímž by měla vzniknout úspora ve výši přibližně 1,8 milionu EUR, vzhledem k tomu, že některá z těchto míst jsou v současné době neobsazena a pracovníci na zbývajících místech odejdou v průběhu roku do důchodu nebo budou přeloženi do jiných pozic; bere na vědomí, že se navrhuje zrušit v plánu pracovních míst Parlamentu další dvě místa a převést je do Komise na dva interinstitucionální projekty IT, které spravuje Komise, a že tedy budou v plánu pracovních míst Komise na rok 2016 vytvořena dvě místa navíc;
37. schvaluje návrh generálního tajemníka vytvořit 25 dalších míst k posílení GŘ SAFE s cílem zvýšit účinnost bezpečnostních systémů uvnitř i vně prostor Parlamentu a zlepšit protipožární ochranu v budovách a také zajistit odpovídající ochranu poslancům, zaměstnancům a významným hostům v prostorách Parlamentu; žádá o informace o konkrétních nákladech spojených s těmito místy; domnívá se však, že bezpečnostní systém mimo prostory Parlamentu by měly zajišťovat belgické orgány;
38. vítá návrh posílit sekretariáty parlamentních výborů a umožnit tak, aby se poslancům dostalo potřebné podpory při plnění jejich kontrolní pravomoci, zejména v těch parlamentních výborech, které v současnosti projednávají nebo budou v budoucnu projednávat nejvíce prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci; zdůrazňuje, že jakékoli posílení by mělo proběhnout formou přesunu;
39. bere na vědomí, že k tomuto účelu generální tajemník navrhuje vytvoření 20 dalších míst, která posílí sekretariáty nejvíce zatížených parlamentních výborů (ECON, ENVI, ITRE,TRAN a LIBE);
40. vyzývá generálního tajemníka, aby Rozpočtovému výboru předložil úplný přehled vývoje pracovních míst a toho, jak se doposud daří plnit cíl 5% snížení stavu zaměstnanců, jakým způsobem bude s postupem času plněn až do jeho dosažení a jaký referenční počet míst v plánu pracovních míst slouží k plnění tohoto cíle;
Závěrečná konstatování
41. přijímá odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2016;
42. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a odhad příjmů a výdajů Radě a Komisi.