Evropský parlament,

–  s ohledem na otázky k ústnímu zodpovězení Radě a Komisi o ničení kulturních památek příslušníky ISIS/Dá‘iš (O-000031 – B8 0115/2015 a O-000032 – B8 0116/2015),

–  s ohledem na článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který stanoví, že „činnost Unie je zaměřena na povzbuzování spolupráce mezi členskými státy“, zejména v oblasti „zachování a ochrany kulturního dědictví evropského významu“, a že „Unie a členské státy podporují spolupráci v oblasti kultury se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi“,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 116/2009 ze dne 18. prosince 2008 o vývozu kulturních statků(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 ze dne 7. července 2003 o určitých zvláštních omezeních hospodářských a finančních vztahů s Irákem a o zrušení nařízení (ES) č. 2465/96(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1332/2013 ze dne 13. prosince 2013, kterým se mění nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii(3), přijaté na základě rozhodnutí Rady 2013/760/SZBP ze dne 13. prosince 2013, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/CFSP o omezujících opatřeních vůči Sýrii(4), a zejména na článek 11c tohoto rozhodnutí týkající se dovozu, vývozu nebo převodu syrských kulturních statků,

–  s ohledem na společnou akci Rady 2001/555/SZBP ze dne 20. července 2001 o zřízení satelitního střediska Evropské unie(5), ve znění společné akce Rady 2009/834/SZBP(6),

–  s ohledem na usnesení Rady z října 2012 o zřízení neformální sítě donucovacích orgánů a znalců pro odborné posuzování v oblasti kulturních statků (EU CULTNET) (14232/12),

–  s ohledem na druhý protokol k Haagské úmluvě (1954) o ochraně kulturních statků za ozbrojeného konfliktu z roku 1999,

–  s ohledem na úmluvu UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků ze dne 14. listopadu 1970,

–  s ohledem na úmluvu UNESCO ze dne 16. listopadu 1972 o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví,

–  s ohledem na Úmluvu UNESCO o zachování nemateriálního kulturního dědictví ze dne 17. října 2003,

–  s ohledem na Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

–  s ohledem na Úmluvu UNIDROIT o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích z roku 1995,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2199 ze dne 12. února 2015 o hrozbách pro mezinárodní mír a bezpečnost v důsledku teroristických činů al-Káidy(7),

–  s ohledem na Benátskou chartu o ochraně a obnově památek a sídel z roku 1964, která stanoví mezinárodní rámec pro ochranu a obnovu starověkých budov,

–  s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu přijatý dne 17. července 1998 a zejména na čl. 8 odst. 2 písm. b) ix), který považuje „záměrné útoky na budovy zasvěcené náboženství, vzdělání, umění, vědě nebo charitativním účelům, historické památky, nemocnice a místa svozu nemocných a zraněných osob, za předpokladu, že nejsou vojenskými objekty“ za válečné zločiny,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě za rok 2013 a politice EU v této oblasti, které v bodě 211 uvádí, že „úmyslné ničení kulturních a uměleckých památek, jak se v současné době děje v Iráku a Sýrii, by mělo být stíháno jako válečné zločiny a zločiny proti lidskosti“(8),

–  s ohledem na společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě ze dne 6. února 2015 nazvané „Prvky regionální strategie EU pro Sýrii a Irák i pro hrozbu představovanou skupinou Dá'iš“, (JOIN(2015)0002), v němž Komise a místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku uznaly, že ničení a rabování kulturního dědictví je vážným problémem, kterým je třeba se při řešení krize v Sýrii a Iráku a hrozbě, kterou představuje Dá'iš, zabývat;

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že řada archeologických, náboženských a kulturních památek v Sýrii a Iráku byla v poslední době úmyslně zničena skupinami extremistů napojenými zejména na Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS/Dá´iš), a vzhledem k tomu, že generální ředitelka UNESCO Irina Bokovová tyto systematické útoky na kulturní dědictví popsala jako „kulturní čistky“;

B.  vzhledem k tomu, že pojem „kulturní čistky“ se podle organizace UNESCO vztahuje na záměrnou strategii, jejímž cílem je zničit kulturní rozmanitost úmyslnými útoky na jednotlivce z důvodu jejich kulturního a etnického původu nebo náboženského vyznání spolu s úmyslnými útoky na jejich modlitebny a svatyně, památky a vzdělávací instituce, a vzhledem k tomu, že strategie kulturních čistek, o níž svědčí dění v Iráku a Sýrii, se odráží v útocích proti kulturnímu dědictví, tedy jak proti fyzickým, hmatatelným a vystavěným projevům kultury, jako jsou památky a budovy, tak proti menšinám a nehmotným projevům kultury, jako jsou zvyky, tradice a víra(9);

C.  vzhledem k tomu, že takové akty ničení kulturního dědictví se za určitých okolností považují za zločiny proti lidskosti(10); vzhledem k tomu, že zejména pokud jsou tyto akty namířeny proti členům náboženské či etnické skupiny, mohou být považovány za trestný čin persekuce podle čl. 7 odst. 1 písm. h) statutu Mezinárodního trestního soudu;

D.  vzhledem k tomu, že podobné ničení kulturních a historických míst a předmětů není novým jevem a neomezuje se pouze na Irák a Sýrii; vzhledem k tomu, že podle organizace UNESCO je „kulturní dědictví významnou součástí kulturní identity komunit, skupin a jednotlivců a rovněž součástí sociální soudržnosti, z čehož plyne, že jeho záměrné ničení může mít nepříznivé důsledky pro lidskou důstojnost a lidská práva“(11); zdůrazňuje, že podle organizace UNESCO a jiných subjektů je výsledek rabování kulturních a nábožensky významných míst v Iráku a Sýrii a pašování předmětů používán zejména ze strany ISIS/Dá´iše jako nástroj financování jeho teroristické činnosti, takže umělecké a kulturní předměty se stávají „válečnými zbraněmi“;

E.  vzhledem k tomu, že UNESCO spolu s dalšími strategickými partnery zahájilo dne 1. března 2014 díky finančním prostředkům Evropské unie tříletý projekt nazvaný „Nouzový plán na záchranu syrského kulturního dědictví“, jehož cílem je zajistit zejména naléhavou ochranu syrského kulturního dědictví;

F.  vzhledem k tomu, že Evropská unie ratifikovala Úmluvu o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů přijatou dne 20. října 2005, která je prvním mezinárodním nástrojem uznávajícím jak hospodářskou, tak kulturní povahu kulturních statků, s nimiž by se proto „nemělo zacházet, jako by měly pouze obchodní hodnotu“;

G.  vzhledem k tomu, že úmluva UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků přijatá dne 17. listopadu 1970 a úmluva UNIDROIT o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích přijatá dne 24. června 1995 jsou zásadními nástroji k posílení ochrany celosvětového kulturního dědictví;

H.  vzhledem k tomu, že nezákonné obchodování s kulturními statky je nyní třetím nejzávažnějším nezákonným obchodem po drogách a zbraních; vzhledem k tomu, že tento nezákonný obchod ovládají organizované zločinecké sítě a že stávající vnitrostátní a mezinárodní mechanismy nejsou dostatečně vybaveny ani financovány, aby tento problém mohly řešit(12);

I.  vzhledem k tomu, že ačkoli Evropská unie nemá zvláštní pravomoc pro boj proti nezákonnému obchodu s kulturními statky, pokud tato pravomoc není jako taková stanovena ve Smlouvách, spadá boj proti nezákonnému obchodování do několika oblastí působnosti EU, jako je vnitřní trh, prostor svobody, bezpečnosti a práva, kultura a společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP);

J.  vzhledem k tomu, že je naléhavě třeba boj proti nezákonnému obchodu s kulturními předměty lépe koordinovat a úzce spolupracovat s cílem podporovat zvyšování povědomí, sdílení informací a zpřísnit právní rámec; připomínaje v tomto kontextu, že Rada ve svých závěrech z prosince 2011 o předcházení trestné činnosti týkající se kulturních statků a o boji proti ní mimo jiné doporučila, aby členské státy posílily spolupráci úředníků donucovacích orgánů, kulturních orgánů a soukromých organizací;

K.  vzhledem k tomu, že Rada v říjnu 2012 svým usnesením zřídila neformální síť donucovacích orgánů a odborníků pro odborné posuzování v oblasti kulturních statků (EU CULTNET), jejímž hlavním cílem je zlepšit výměnu informací týkajících se předcházení nedovolenému obchodu s kulturními statky a zjišťovat a sdílet informace o zločineckých sítích podezřelých z nedovoleného obchodování;

L.  vzhledem k tomu že generální ředitelka UNESCO Irina Bokovová zahájila dne 28. března 2015 kampaň #Unite4Heritage, jejímž cílem je získat celosvětovou podporu pro ochranu kulturního dědictví pomocí vlivu sociálních sítí;

1.  důrazně odsuzuje záměrné ničení kulturních, archeologických a náboženských památek příslušníky ISIS v Sýrii a Iráku;

2.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2199 ze dne 12. února 2015 podnikla na politické úrovni vhodné kroky k ukončení nezákonného obchodování s kulturními statky pocházejícími z území Sýrie a Iráku po dobu válečného konfliktu na těchto územích, což by zabránilo používání kulturních statků jako zdroje financování;

3.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby využila kulturní diplomacii a mezikulturní dialog jako nástroj pro smiřování různých komunit a obnovu zničených památek;

4.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a EU a její členské státy, aby zavedly bezpečnostní opatření na vnějších hranicích EU s cílem zabránit pašování kulturních statků pocházejících ze Sýrie a Iráku do Unie a aby účinně spolupracovaly v rámci společné akce proti obchodování s artefakty syrského a iráckého původu v Evropě, neboť na evropský trh, stejně jako do Spojených států a oblasti Perského zálivu, nyní směřuje velká část obchodu s uměním z Blízkého východu;

5.  v této souvislosti navrhuje, aby se Komise v souladu s článkem 17 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2199 ze dne 12. února 2015 zaměřila na boj proti nezákonnému obchodování s kulturními artefakty, zejména pokud jde o předměty tvořící součást kulturního dědictví, které bylo nezákonně vyvezeno z Iráku po 6. srpnu 1990 a ze Sýrie po 15. březnu 2011; vyzývá Komisi, aby koncipovala koordinovaný přístup pro boj proti takovému nezákonnému obchodu a úzce při tom spolupracovala s osobami odpovědnými za tento boj v členských státech ve vyšetřovacích složkách a s organizací UNESCO a dalšími mezinárodními organizacemi, jako je ICOM (Mezinárodní rada muzeí), Mezinárodní výbor modrého štítu ICOM (ICBS), Europol, Interpol, UNIDROIT (Mezinárodní institut pro sjednocení soukromého práva), Světová celní organizace (WCO), ICOMOS (Mezinárodní rada pro památky a památná místa) a ICCROM (Mezinárodní středisko pro studium zachovávání a obnovy kulturních statků);

6.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby Satelitní středisko Evropské unie v Torrejón, které poskytuje Unii při rozhodování v rámci SZBP důležité služby tím, že dodává materiál, který pochází z analýzy satelitních snímků, zapojila do sledování a katalogizace archeologických a kulturních památek v Sýrii a Iráku a podpory činnosti syrských archeologů, s cílem zabránit dalšímu rabování a chránit životy civilistů;

7.  vyzývá Komisi, aby zorganizovala rychlou a bezpečnou výměnu informací a sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy s cílem účinně bojovat proti nezákonnému obchodu s kulturními artefakty, které byly nezákonně vyvezeny z Iráku a Sýrie, a naléhavě žádala členské státy, aby využívaly mezinárodní nástroje pro boj proti nezákonnému obchodu s kulturními statky určené pro policisty a celníky, jako je zvláštní databáze Interpolu I-24/7 registrující odcizená umělecká díla a on-line komunikační nástroj Světové celní organizace (WCO) ARCHEO;

8.  požaduje, aby byla zvážena možnost zavedení evropských vzdělávacích programů pro soudce, policisty a celníky, státní správu a obecněji účastníky trhu, s cílem umožnit osobám, jež se podílejí na boji proti nezákonnému obchodu s kulturními statky, aby získaly a zlepšily své odborné znalosti, a podporovat iniciativy, jako byl v lednu 2013 on-line vzdělávací kurz pro odborníky na syrské kulturní dědictví, který podpořil ICOMOS, poskytující informace o řízení rizik souvisejících s katastrofami, opatřeních první pomoci pro kulturní sbírky a dokumentační techniky;

9.  žádá Komisi, aby se zapojila do mezinárodních projektů občanské společnosti zaměřených na ochranu ohrožených kulturních památek a podávání zpráv o nich, jako je projekt geoprostorových technologií organizace AAAS, a aby pokračovala v podpoře výzkumných činností, jako je Project Mosul, který vypracovala síť pro počáteční odbornou přípravu v oblasti digitálního kulturního dědictví („ Initial Training Network for Digital Cultural Heritage“) financovaná z grantu Akce Marie Skłodowska-Curie;

10.  vyzývá Komisi, aby poskytovala větší podporu Mezinárodnímu středisku pro sledování nezákonného obchodu s kulturními statky ICOM, které sestavilo nouzový červený seznam syrských a iráckých památek, kterým hrozí nebezpečí, jako nástroj pro muzea, celníky, policejní důstojníky, obchodníky s uměním a sběratele uměleckých děl a které plánuje využívat satelitní snímky k monitorování situace v terénu, a to ve spolupráci s UNITAR;

11.  vyzývá EU a členské státy, aby vyvíjely informační kampaně, které budou odrazovat od nákupu a prodeje kulturních statků pocházejících z válečných oblastí, které se na trh dostávají prostřednictvím nezákonného obchodu;

12.  vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytná opatření, pomocí nichž zapojí (mj. prostřednictvím etického kodexu) univerzity a výzkumné a kulturní instituce do boje proti nezákonnému obchodu s kulturními statky pocházejícími z válečných oblastí;

13.  vyzývá Komisi, aby podporovala kampaň UNESCO #Unite4Heritage tím, že zahájí informační kampaň o Iráku a Sýrii s cílem zvýšit informovanost o významu kulturního dědictví těchto zemí, o způsobu, jakým je rabování využíváno k financování teroristických činností, a o možných trestech za nezákonný vývoz kulturních statků pocházejících z těchto zemí nebo dalších třetích zemí;

14.  vyzývá Komisi, aby posílila a zdokonalila fungování neformální sítě donucovacích orgánů a odborníků pro odborné posuzování v oblasti kulturních statků (EU CULTNET), která byla vytvořena v říjnu 2012 na základě usnesení Rady a jejímž cílem je zlepšit výměnu informací o opatřeních bránících nezákonnému obchodování s kulturními statky, a aby pracovala na vytvoření dalšího nástroje pro kontrolu dovozu kulturních statků nezákonně odvezených ze Sýrie a Iráku do EU;

15.  vyzývá Radu, aby posílila jednotky Eurojustu a Europolu na podporu probíhajícího vyšetřování nezákonného obchodování s kulturními statky, prevence této trestné činnosti a výměny zpravodajských informací o ní;

16.  vybízí k opětovnému zahájení činností Mezinárodního výboru modrého štítu ICOM ;

17.  vyzývá Evropskou unii, aby ve spolupráci s UNESCO a Mezinárodním trestním soudem přijala nezbytné kroky k rozšíření kategorie zločinů proti lidskosti v mezinárodním právu o úmyslné poškozování a ničení kulturního dědictví lidstva ve velkém měřítku;

18.  vyzývá členské státy, které dosud neratifikovaly úmluvu UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků z roku 1970, úmluvu UNIDROIT z roku 1995 a Haagskou úmluvu o ochraně kulturních statků za ozbrojeného konfliktu z roku 1954 a její druhý protokol z roku 1999, aby tak učinily;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generální ředitelce UNESCO, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 39, 10.2.2009, s. 1. (2) Úř. věst. L 169, 8.7.2003, s. 6. (3) Úř. věst. L 335, 14.12.2013, s. 3. (4) Úř. věst. L 335, 14.12.2013, s. 50. (5) Úř. věst. L 200, 25.7.2001, s. 5. (6) Úř. věst. L 297, 13.11.2009, s. 18. (7) http://www.refworld.org/docid/54ef1f704.html (8) Přijaté texty, P8_TA(2015)0076. (9) http://www.unesco.org/new/en/media-services/single-view/news/conference_report_heritage_and_cultural_diversity_at_risk_in_iraq_and_syria/ (10) Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, Kordić & Čerkez, 26. února 2001, IT-95-14/2; body 207-208. (11) Deklarace UNESCO o úmyslném ničení kulturního dědictví, 2003. (12) http://www.africa-eu-partnership.org/newsroom/all-news/morocco-africa-eu-workshop-fight-against-illegal-trafficking-cultural-goods