Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2665(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B8-0418/2015

Rozpravy :

PV 30/04/2015 - 16.3
CRE 30/04/2015 - 16.3

Hlasování :

PV 30/04/2015 - 17.3
CRE 30/04/2015 - 17.3

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0188

Přijaté texty
PDF 341kWORD 92k
Čtvrtek, 30. dubna 2015 - Štrasburk
Uvěznění aktivistů bojujících za lidská a pracovní práva v Alžírsku
P8_TA(2015)0188RC-B8-0418/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. dubna 2015 o uvěznění aktivistů bojujících za lidská a pracovní práva v Alžírsku (2015/2665(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Alžírsku, zejména usnesení ze dne 9. června 2005 o svobodě tisku v Alžírsku(1) a usnesení ze dne 10. října 2002 o uzavření dohody o přidružení s Alžírskem(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2013 a o politice Evropské unie v této oblasti(3), a na své usnesení ze dne 23. října 2013 o evropské politice sousedství: směrem k posílení partnerství. Postoj Evropského parlamentu ke zprávám za rok 2012(4),

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 20. dubna 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství,

–  s ohledem na prohlášení Evropské unie ze dne 13. května 2014 v návaznosti na osmé zasedání Rady přidružení EU-Alžírsko,

–  s ohledem na společné sdělení Evropské komise a vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 15. května 2012 adresované Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Výsledky nové evropské politiky sousedství (JOIN(2012)0014),

–  s ohledem na zprávu, kterou Komise předložila v březnu 2014, o evropské politice sousedství v roce 2013 v souvislosti s Alžírskem,

–  s ohledem na prohlášení Evropské rady z června 2011o jižním sousedství,

–  s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillayové, které učinila při své návštěvě Alžírska v září 2012,

–  s ohledem na dohodu o přidružení mezi EU a Alžírskem, která vstoupila v platnost dne 1. září 2005,

–  s ohledem na článek 2 výše uvedené dohody o přidružení, který stanoví, že dodržování demokratických zásad a základních lidských práv musí inspirovat domácí a mezinárodní politiku zúčastněných stran a je základním prvkem této dohody,

–  s ohledem na alžírskou ústavu přijatou v referendu dne 28. listopadu 1996, a zejména na její články 34–36, 39, 41 a 43,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu volební pozorovatelské mise EU ze dne 5. srpna 2012 o parlamentních volbách v Alžírsku,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se obhájců lidských práv,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, jichž je Alžírsko smluvní stranou,

–  s ohledem na úmluvu č. 87 Mezinárodní organizace práce (MOP) o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat z roku 1948 a na úmluvu č. 98 MOP o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat z roku 1949,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v Alžírsku se v nedávně době konaly protesty proti nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že alžírské orgány uznávají, že požadavky demonstrujících jsou oprávněné; vzhledem k tomu nicméně, že v uplynulých čtyřech letech a opět s novou intenzitou od počátku roku 2015 jsou obhájci lidských práv, včetně aktivistů bojujících za pracovní práva, a to zejména v jižních oblastech Alžírska, ohrožováni, slovně napadáni a jsou vystaveni špatnému zacházení a soudnímu obtěžování v kontextu narůstajících hospodářských, sociálních a ekologických protestů;

B.  vzhledem k tomu, že Muhammad Rak, aktivista Národního výboru pro ochranu práv nezaměstnaných (Comité National pour la Défense des Droits des Chômeurs, CNDDC) bojující za pracovní práva ve městě Laghouat byl dne 22. ledna 2015 zatčen a odsouzen pro „napadení člena bezpečnostních sil při výkonu služby“ k 18 měsícům odnětí svobody a pokutě 20 000 dinárů, a vzhledem k tomu, že odvolací soud tento rozsudek dne 18. března 2015 potvrdil;

C.  vzhledem k tomu, že dne 28. ledna 2015 bylo ve městě Laghouat zatčeno osm aktivistů bojujících za pracovní práva, kteří jsou členy CNDDC – Chanša Bilkásim, Brahímí Bilalmá, Mazúzí bin Alál, Azúzí Búbakr, Kuríní Bilkásim, Bilkuidar Fawzí, Binsarcha Táhar, Džaballáh Abd al-Kádir – a kteří se shromáždili před městským soudem a požadovali propuštění Muhammada Raka; vzhledem k tomu, že těchto osm aktivistů bylo následně v březnu odsouzeno kvůli „nepovolenému/nezákonnému shromažďování“ a „ovlivňování rozhodnutí soudu“ k jednomu roku odnětí svobody s šestiměsíčním odkladem výkonu trestu a k pokutě 5 000 dinárů pro každého;

D.  vzhledem k tomu, že v Laghouatu byl v době slyšení výše uvedených aktivistů CNDDC, které se konalo dne 11. března 2015, nasazen neobvykle vysoký počet policistů, což mělo veřejnosti a svědkům obhajoby zabránit v přístupu do soudního sálu, a že před soudním sálem policie zadržela a následně propustila téměř 50 pokojných demonstrantů, kteří vyjadřovali svou solidaritu s devíti vězni;

E.  vzhledem k tomu, že přestože byl v únoru 2011 v reakci na vlnu hromadných protestů na podporu demokracie zrušen výjimečný stav, omezení týkající se pokojných shromáždění – právní i skutečná – nadále existují, a to zejména vyhláška ze dne 18. června 2001, která i nadále zakazuje veřejné demonstrace ve městě Alžíru, a zákon 91–19 ze dne 2. prosince 1991 o veřejných shromážděních a demonstracích, který jakoukoli veřejnou akci podmiňuje předchozím povolením; vzhledem k tomu, že ministerstvo vnitra veřejná shromáždění povoluje jen zřídka;

F.  vzhledem k tomu, že každý, kdo se nepovolených demonstrací účastní, může být stíhán a riskuje trest odnětí svobody od dvou měsíců do pěti let, podle článků 99 a 100 alžírského trestního zákoníku; vzhledem k tomu, že v lednu 2014 – datum uzavření přihlášek pro registraci nových sdružení – byla všechna nepřijatá sdružení prohlášena za nelegální; vzhledem k tomu, že pokojné protesty jsou mnohdy nuceně rozehnány policií, někdy za použití násilí, a pokojní demonstranti mohou být zatčeni ještě před demonstrací, aby se zabránilo jejímu konání;

G.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 zavedla alžírská vláda prodemokratické ústavní změny a slíbila další reformy na ochranu lidských práv a základních svobod; vzhledem k tomu, že provádění těchto reforem bylo dosud neuspokojivé;

H.  vzhledem k tomu, že v březnu 2015 byli zatčeni a obviněni z přípravy shromáždění další čtyři aktivisté v oblasti pracovních práv: Rašíd Awín, Júsuf Sultání, Abd al-Hamíd Brahímí a Farhát Mísá, členové CNDDC ve městě El Oued; vzhledem k tomu, že dva z nich byli osvobozeni, avšak Rašíd Awín byl odsouzen a Júsuf Sultání je stíhán na svobodě;

I.  vzhledem k tomu, že v lednu 2012 vstoupil v platnost nový zákon o sdruženích (12-06), který ukládá omezení nevládním organizacím a skupinám občanské společnosti, pokud jde o jejich vznik, fungování, registraci a přístup k zahraničnímu financování; vzhledem k tomu, že také kriminalizuje členy neregistrovaných, pozastavených a zrušených sdružení, kteří mohou být potrestáni šestiměsíčním odnětím svobody a vysokou pokutou, což brání svobodě sdružování;

J.  vzhledem k tomu, že zákon 90-14 ze dne 2. června 1990 o podmínkách pro výkon práv spojených s odborovou činností umožňuje pracovníkům vytvářet odbory bez povolení na základě písemného oznámení orgánům, avšak orgány v několika případech odmítly vydat potvrzení o přijetí, bez něhož odbory nemohou pracovníky legálně zastupovat;

K.  vzhledem k tomu, že se na Alžírsko, které je od června 2014 vyšetřováno kvůli uplatňování úmluvy MOP č. 87, ve svých zprávách zaměřila řada odborníků MOP z důvodu porušování práv pracovníků na stávku a na zakládání odborových organizací podle vlastní volby;

L.  vzhledem k tomu, že jednání o akčním plánu mezi EU a Alžírskem v rámci evropské politiky sousedství byla zahájena v roce 2012; vzhledem k tomu, že přestože Komise uznává zájem obou stran na posílení dialogu o bezpečnosti a regionálních otázkách a spolupráce v této oblasti, v březnu 2014 vyjádřila obavy ohledně nedostatečné nezávislosti soudů a zhoršující se situace, pokud jde o svobodu sdružování, shromažďování a svobodu projevu v Alžírsku;

M.  vzhledem k tomu, že Alžírsko je od ledna 2014 členem Rady OSN pro lidská práva;

1.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že jsou zatčeni a zadržováni tito aktivisté: Rašíd Awín, Muhammad Rak, Chanša Bilkásim, Brahímí Bilalmá, Mazúzí bin Alál, Azúzí Búbakr, Kuríní Bilkásim, Bilkuidar Fawzí, Binsarcha Táhar a Džaballáh Abd al-Kádir, vzhledem k tomu, že jsou zadržováni navzdory skutečnosti, že jejich činnost je podle alžírských právních předpisů plně přípustná a v souladu s mezinárodními nástroji v oblasti lidských práv, jež Alžírsko ratifikovalo;

2.  připomíná, že Alžírsko je vázáno článkem 2 dohody o přidružení, který stanoví, že jejím základním prvkem je dodržování demokratických zásad a základních lidských práv, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Africké charty lidských práv a práv národů, a že je tudíž Alžírsko povinno dodržovat všeobecná lidská práva, včetně svobody sdružování a shromažďování;

3.  domnívá se, že obtěžování a zastrašování aktivistů v oblasti pracovních práv a obhájců lidských práv, a to i na soudní úrovni, není postup v souladu s ustanoveními Deklarace OSN o zastáncích lidských práv;

4.  domnívá se, že právo na spravedlivý proces a zajištění minimální záruky práva na obhajobu pro všechny osoby držené ve vazbě, včetně obhájců lidských práv a aktivistů bojujících za pracovní práva, je v souladu s čl. 14 odst. 3 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, který Alžírsko ratifikovalo;

5.  vyzývá alžírské orgány, aby zajistily a zaručily právo na svobodu projevu, sdružování a pokojné shromažďování a aby přijaly náležitá opatření k zajištění bezpečnosti aktivistů občanské společnosti a obhájců lidských práv a jejich svobody vykonávat zákonnou a pokojnou činnost;

6.  připomíná, že zvláštní zpravodaj OSN pro podporu a ochranu práva na svobodu přesvědčení a projevu doporučil alžírské vládě, aby zrušila rozhodnutí ze dne 18. června 2001, kterým se v Alžíru zakazují pokojné protesty a veškeré formy veřejných demonstrací, a aby zřídila systém jednoduchého oznamování veřejných demonstrací namísto povinnosti předkládat žádost o jejich povolení;

7.  vyzývá alžírské orgány, aby zrušily zákon 12-06 o sdružování a aby navázaly skutečný dialog s organizacemi občanské společnosti s cílem vypracovat nový zákon, který bude v souladu s mezinárodními normami pro lidská práva a s alžírskou ústavou;

8.  vítá skutečnost, že od roku 2012 získalo licenci dvanáct odborových organizací; připomíná, že není možné, aby se administrativními manévry odebíral právní status nezávislým odborům, které chtějí působit vně stávající odborové organizace; vyzývá alžírské orgány, aby umožnily novým odborovým organizacím zákonnou registraci a aby postupovaly v souladu s úmluvami uplatňovanými Mezinárodní organizací práce, které Alžírsko ratifikovalo, zejména v souladu s úmluvou č. 87 svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat a s úmluvou č. 98 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat;

9.  oceňuje, že Alžírsko ratifikovalo většinu mezinárodních smluv o lidských právech; vybízí k větší angažovanosti a lepší spolupráci alžírských orgánů s OSN, zejména s Mezinárodní organizací práce a Úřadem vysokého komisaře pro lidská práva; vyzývá alžírské orgány, aby spolupracovaly se zmocněnci OSN pro zvláštní postupy, a to i pokud jde o pozvání zvláštních zpravodajů k návštěvě země, a aby braly v potaz jejich doporučení; vyzývá rovněž Alžírsko, aby aktivně spolupracovalo s mechanismy Africké unie pro lidská práva, zejména se zvláštním zpravodajem pro obhájce lidských práv;

10.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy EU, aby zajistily, aby byla vůči Alžírsku uplatňována jasná a zásadová politika EU zahrnující dialog o lidských právech v souladu se strategickým rámcem EU pro lidská práva a demokracii; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie a členské státy, aby zajistily, že politickému, bezpečnostnímu a lidskoprávnímu dialogu s Alžírskem bude dán solidní obsah ve všech třech ohledech, a vyzývá proto Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby stanovila jasná referenční kritéria a ukazatele pro monitorování cílů EU a posuzování pokroku dosaženého v oblasti lidských práv, beztrestnosti, svobody sdružování, shromažďování a projevu, právního státu a pokud jde o situaci obhájců lidských práv v Alžírsku;

11.  naléhavě vyzývá alžírské orgány, místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie a ESVČ, aby do budoucího akčního plánu EU-Alžírsko zahrnuly robustní kapitolu o lidských právech, která bude vyjadřovat pevnou politickou vůli společně i nadále de jure i de facto prosazovat a chránit lidská práva v souladu s alžírskou ústavou a mezinárodními smlouvami o lidských právech a africkými regionálními nástroji pro oblast lidských práv, jichž je Alžírsko smluvní stranou; zastává názor, že v rámci akčního plánu EU-Alžírsko by měly být za přiměřené účasti nezávislé občanské společnosti přijaty konkrétní cíle pro oblast lidských práv v kombinaci s harmonogramem pro reformy, které musí Alžírsko provést; požaduje, aby byly stanoveny ukazatele pro objektivní a pravidelné posuzování stavu lidských práv v Alžírsku;

12.  vyzývá ESVČ a členské státy, aby prostřednictvím přítomnosti zástupců delegace EU a velvyslanectví členských států v Alžíru důkladně monitorovaly všechna soudní řízení s obhájci lidských práv a aktivisty bojujícími za práva pracovníků a aby o těchto záležitostech informovaly Parlament;

13.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, delegaci EU v Alžíru, alžírské vládě, generálnímu tajemníkovi OSN a Radě OSN pro lidská práva.

(1) Úř. věst. C 124 E, 25.5.2006, s. 567.
(2) Úř. věst. C 279 E, 20.11.2003, s. 115.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2015)0076.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2013)0446.

Právní upozornění - Ochrana soukromí