(Řádný legislativní postup: první čtení)

[Pozměňovací návrh 1]

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru k opětovnému projednání podle čl. 61 odst.2, druhého pododstavce jednacího řádu (A8-0131/2015). (2) Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(2),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  U řady finančních nástrojů a smluv závisí tvorba cen na přesnosti a integritě referenčních hodnot. Závažné případy manipulace s referenčními úrokovými sazbami, jako jsou LIBOR, EURIBOR a referenční směnné kurzy, které způsobují značné ztráty spotřebitelům a investorům a dále dramaticky snižují důvěru občanů v bankovní odvětví, jakož i obvinění, že došlo k manipulaci s referenčními cenami energie, ropy a referenčními směnnými kurzy, jsou jasným dokladem toho, že referenční hodnoty mohou být ovlivněny střety zájmů a jsou řízeny způsobem, pro nějž je charakteristické uplatňování volnosti rozhodování a nedostatečná správa a řízení a který je náchylný k manipulaci. Nepřesnost a nevěrohodnost indexů, které jsou používány jako referenční hodnoty, či pochybnosti, které v tomto směru vznikají, mohou podlomit důvěru trhu, způsobit ztráty spotřebitelům a investorům a narušit fungování reálné ekonomiky. Je proto nezbytné zajistit přesnost, spolehlivost a integritu referenčních hodnot a procesu jejich stanovování.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů(3) obsahuje určité požadavky týkající se spolehlivosti referenčních hodnot používaných při tvorbě cen kotovaných finančních nástrojů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování(4), obsahuje určité požadavky týkající se referenčních hodnot používaných emitenty. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)(5) obsahuje určité požadavky vztahující se na používání referenčních hodnot ze strany investičních fondů SKIPCP. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií(6) obsahuje určitá ustanovení, která zakazují manipulování s referenčními hodnotami používanými v souvislosti s produkty velkoobchodního trhu s energií. Tyto právní akty však mohou obsáhnout pouze určité aspekty určitých referenčních hodnot a neřeší všechna slabá místa v procesu stanovování všech referenčních hodnot.

(3)  Referenční hodnoty jsou nezbytné pro stanovení cen při přeshraničních transakcích, čímž napomáhají účelnému fungování vnitřního trhu s množstvím nejrůznějších finančních nástrojů a služeb. Mnohé referenční hodnoty, které jsou používány jako referenční sazby ve finančních smlouvách, zejména hypotékách, jsou stanovovány v jednom členském státě, avšak jsou používány úvěrovými institucemi a spotřebiteli v jiných členských státech. Tyto úvěrové instituce navíc často zajišťují svá rizika nebo získávají finanční prostředky pro uzavírání těchto finančních smluv na přeshraničních mezibankovních trzích. Pouze dva členské státy přijaly vnitrostátní předpisy týkající se referenčních hodnot, avšak v otázkách, jako je rozsah jejich uplatňování, se jejich právní rámce pro referenční hodnoty již zjevně liší. Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) ▌se navíc v roce 2013 dohodla na zásadách pro stanovování referenčních hodnot, a jelikož jsou tyto zásady, pokud jde o jejich oblast působnosti a prostředky jejich provádění ▌, do jisté míry flexibilní, je pravděpodobné, že ▌členské státy přijmou právní předpisy na vnitrostátní úrovni, které budou tyto zásady provádět různým způsobem.

(3a)  Používání finančních referenčních hodnot se neomezuje na vydávání a tvorbu finančních nástrojů a smluv. Opírá se o ně také finanční odvětví při posuzování výkonnosti určitého investičního fondu za účelem sledování výnosů, při alokaci aktiv portfolia nebo při výpočtu poplatků spojených s výkonností. Nastavení a přezkoumání toho, jaká váha bude přiznána jednotlivým indexům v rámci kombinace indexů za účelem určení výnosnosti nebo hodnoty finančního nástroje či finanční smlouvy nebo měření výkonnosti investičního fondu, také představuje použití referenční hodnoty, neboť s těmito úkony není na rozdíl od poskytování referenčních hodnot spojena volnost rozhodování. Za použití referenční hodnoty by nemělo být považováno držení finančních nástrojů, které na danou referenční hodnotu odkazují.

(4)  Tyto rozcházející se přístupy by vedly k roztříštěnosti vnitřního trhu, neboť na administrátory a uživatele referenčních hodnot by se v jednotlivých členských státech vztahovala různá pravidla. Mohlo by tudíž dojít k tomu, že referenční hodnoty stanovené v jednom členském státě by nebylo možno používat v jiných členských státech. Kdyby nevznikl harmonizovaný rámec, který zajistí přesnost a integritu referenčních hodnot, jež jsou v Unii používány ve finančních nástrojích a finančních smlouvách, je pravděpodobné, že rozdíly v právních předpisech členských států zapříčiní překážky bránící bezproblémovému fungování vnitřního trhu při stanovování referenčních hodnot.

(5)  Na konkrétní otázku, jaké referenční hodnoty je vhodné používat ve finančních smlouvách, se pravidla EU na ochranu spotřebitelů nevztahují. Vzhledem ke stížnostem spotřebitelů a soudním řízením týkajícím se používání nevhodných referenčních hodnot v některých členských státech je pravděpodobné, že na vnitrostátní úrovni by byla přijímána vzájemně neslučitelná opatření na ochranu spotřebitelů, což by mohlo vést k roztříštěnosti vnitřního trhu v důsledku rozdílných podmínek pro hospodářskou soutěž vyplývajících z různé úrovně ochrany spotřebitelů.

(6)  S ohledem na zajištění řádného fungování vnitřního trhu a zlepšení jeho podmínek, zejména co se týče finančních trhů, a v zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a investorů je proto žádoucí, aby byl pro referenční hodnoty stanoven právní rámec na úrovni Unie.

(7)  Je vhodné a nezbytné, aby tyto předpisy měly legislativní formu nařízení, protože tím bude zajištěno, aby ustanovení, která přímo ukládají povinnosti osobám, jež se podílejí na vytváření referenčních hodnot, jejich používání a dodávání vstupních údajů pro jejich stanovení, byla v celé Unii uplatňována jednotným způsobem. Jelikož právní rámec pro poskytování referenčních hodnot nutně zahrnuje také opatření, jež stanoví přesné požadavky týkající všech jednotlivých aspektů poskytování referenčních hodnot, i malé rozdíly v přístupu k některému z těchto aspektů by mohly vyvolat významné překážky bránící přeshraničnímu poskytování referenčních hodnot. Použití formy nařízení, které je použitelné přímo, bez vnitrostátní legislativy, by proto mělo omezit možnost přijímání rozcházejících se opatření na úrovni členských států a mělo by zajistit jednotný přístup, větší právní jistotu a zabránit vzniku vážných překážek bránících přeshraničnímu poskytování referenčních hodnot.

(8)  Oblast působnosti tohoto nařízení by měla být natolik široká, aby bylo možné vytvořit preventivní regulační rámec. Stanovení referenčních hodnot je spojeno s volností rozhodování při jejich určování a dochází při něm k určitým druhům střetů zájmů vyplývajících ze samotné podstaty této činnosti, z čehož vyplývá, že existují příležitosti i motivace k manipulaci s těmito referenčními hodnotami. Tyto rizikové faktory jsou charakteristické pro všechny referenční hodnoty, a na všechny referenční hodnoty by se proto měly vztahovat požadavky dostatečné správy a kontroly. Stupeň rizika se však liší a přístup, který se uplatní v každém případě, by proto měl být přizpůsoben konkrétním okolnostem. Jelikož se slabá místa a význam určité referenční hodnoty mění v čase, omezení oblasti působnosti na indexy, jež jsou důležité nebo více ohrožené v současnosti, by neřešilo rizika, jež může kterákoli referenční hodnota představovat v budoucnu. Zejména pak referenční hodnoty, jež v současnosti nejsou široce používány, mohou být takto používány v budoucnu, takže i drobná manipulace v souvislosti s nimi může mít významný dopad.

(9)  Z hlediska oblasti působnosti tohoto nařízení by mělo být rozhodující, zda výsledná hodnota referenční hodnoty určuje hodnotu určitého finančního nástroje či finanční smlouvy ▌. Oblast působnosti by tak neměla být určována povahou vstupních údajů. Měly by do ní být zahrnuty referenční hodnoty vypočtené na základě ekonomických vstupních údajů, např. cen akcií, i vstupních údajů, které nejsou ekonomického charakteru, např. parametrů počasí. Uvedený právní rámec by se měl vztahovat na referenční hodnoty, které jsou těmto rizikům vystaveny, ale měl by rovněž vzít na vědomí existenci celé řady referenčních hodnot poskytovaných po celém světě a různý dopad, které tyto hodnoty mají na finanční stabilitu a reálnou ekonomiku. Toto nařízení by rovněž mělo umožňovat přiměřeně reagovat na rizika, která představují různé referenční hodnoty. Toto nařízení by se tedy mělo vztahovat na všechny referenční hodnoty používané při tvorbě cen finančních nástrojů kotovaných nebo obchodovaných v regulovaných obchodních systémech. Hovoří-li se v tomto nařízení o dnech, jsou míněny kalendářní dny.

(10)  Vysoký počet spotřebitelů má uzavřeny finanční smlouvy, zejména smlouvy o spotřebitelském úvěru zajištěném hypotékou, které odkazují na referenční hodnoty, jež jsou vystaveny stejným rizikům. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat také na indexy nebo referenční sazby uvedené v směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU(7).

(11)  Index nebo kombinace stávajících indexů, do nichž nejsou zahrnuty žádné nové vstupní údaje a které jsou používány k měření výkonnosti určitého fondu nebo finančního produktu, by měly být považovány za použití referenční hodnoty.

(12)  Všichni administrátoři referenčních hodnot jsou potenciálně vystaveni nebezpečí střetů zájmů, uplatňují volnost rozhodování a nemusí mít zavedeny odpovídající systémy pro správu a kontrolu. Jelikož navíc administrátoři kontrolují proces stanovování referenčních hodnot, je požadavek disponovat oprávněním k takové činnosti a dohled nad administrátory či jejich registrace nejúčinnějším způsobem, jak zajistit integritu referenčních hodnot.

(13)  Dodavatelé vstupních údajů jsou potenciálně vystaveni nebezpečí střetů zájmů, uplatňují volnost rozhodování, a mohou tak být zdrojem manipulace. Dodávání vstupních údajů je činnost dobrovolná. Pokud by nějaká iniciativa vyžadovala, aby dodavatelé vstupních údajů výrazně změnili své modely podnikání, mohli by přestat vstupní údaje dodávat. V případě subjektů, které jsou již regulovány a podléhají dohledu, však nelze předpokládat, že by u nich požadavky řádné správy a kontrolních systémů vedly k významným nákladům nebo nepřiměřené správní zátěži. Toto nařízení proto ukládá určité povinnosti také dodavatelům vstupních údajů pod dohledem.

(14)  Administrátorem je fyzická nebo právnická osoba, která má dobrovolnou kontrolu nad poskytováním určité referenční hodnoty a která zejména referenční hodnotu spravuje, shromažďuje a analyzuje vstupní údaje, stanoví referenční hodnotu a buď ji přímo uveřejňuje, nebo zadá její zveřejnění třetí straně. Pokud však nějaká osoba určitou referenční hodnotu pouze zveřejňuje nebo se o ní zmiňuje v rámci svých novinářských činností, avšak nemá pod kontrolou poskytování této referenční hodnoty, pak by se na ni požadavky, jež klade toto nařízení na administrátory, vztahovat neměly.

(15)  Index se vypočítává pomocí vzorce nebo některé jiné metodiky na základě podkladových hodnot. Při sestavování tohoto vzorce, provádění výpočtu nebo určování podkladových údajů existuje prostor pro uplatnění volnosti rozhodování. Tato volnost rozhodování vytváří riziko manipulace, a proto by se toto nařízení mělo vztahovat také na všechny referenční hodnoty, u kterých se tento jev vyskytuje. Pokud je však jako reference pro určitý finanční nástroj používána jedna cena nebo hodnota, například je-li referenční cenou pro určitou opci cena jednoho cenného papíru, žádný výpočet, podkladové údaje ani volnost rozhodování v takovém případě neexistují. Referenční ceny založené na jedné ceně nebo na jedné hodnotě by proto za referenční hodnoty pro účely tohoto nařízení považovány být neměly. Za referenční hodnoty by neměly být považovány ani ceny nebo vypořádací ceny stanovené ústředními protistranami, protože jsou používány k určení výše vypořádání, marží a k řízení rizik, a neurčují tedy výši částky splatné podle určitého finančního nástroje ani hodnotu určitého finančního nástroje.

(16)  Při provádění tohoto nařízení by měla být plně respektována nezávislost Evropské centrální banky a národních centrálních bank tvořících Evropský systém centrálních bank při výkonu pravomocí, úkolů a povinností, jež jim byly svěřeny Smlouvami, jakož i nezávislost národních centrálních bank plynoucí z ústavních struktur dotčeného členského státu nebo třetí země.

(17)  ▌V zájmu zajištění integrity referenčních hodnot by jejich administrátoři měli mít povinnost zavést náležitý mechanismus správy, který by umožňoval kontrolovat situace, kdy dochází ke střetům zájmů, a zajistit integritu referenčních hodnot. Ale i tam, kde je zajištěna účinná správa, se většina administrátorů dostává do určitých střetů zájmů a může docházet k tomu, že budou činit úsudky a rozhodnutí, jež mají nepříznivý vliv na různé skupiny zúčastněných stran. Je tudíž důležité, aby administrátoři disponovali nezávislou funkcí pro dohled nad prováděním a účinným fungováním mechanismu správy, která by zajišťovala účinný dohled.

(18)  Manipulace s referenčními hodnotami nebo jejich nespolehlivost může poškozovat investory i spotřebitele. Toto nařízení by tudíž mělo stanovit rámec pro uchovávání záznamů administrátorů a dodavatelů údajů a zajistit také transparentnost, pokud jde o účel referenčních hodnot a vstupní data používaná při jejich stanovování, což napomůže účinnějšímu a spravedlivějšímu vypořádání veškerých případných nároků v souladu s vnitrostátním právem nebo právem Unie.

(19)  Provádění auditů a účinné uplatňování tohoto nařízení vyžadují provedení následné analýzy a získání průkazných údajů. Toto nařízení by proto mělo stanovit rámec pro způsob, jímž administrátoři referenčních hodnot přiměřeně a po dostatečně dlouhou dobu vedou záznamy o tom, jak byla referenční hodnota vypočítána. Je pravděpodobné, že reálný stav, který má daná referenční hodnota měřit, a prostředí, v němž toto měření probíhá, se budou v průběhu času měnit. Je proto nezbytné, aby proces poskytování referenčních hodnot a související metodika podléhaly pravidelnému auditu či přezkumu, který by umožnil odhalovat nedostatky a nalézat možnosti zlepšení. Mnohé zúčastněné strany, na něž mohou mít nedostatky v procesu poskytování referenčních hodnot nepříznivé dopady, mohou k odhalování těchto nedostatků přispět. Toto nařízení by proto mělo stanovit rámec pro zavedení nezávislého postupu projednávání stížností administrátory, který zúčastněným stranám umožní oznamovat stížnosti administrátorovi referenční hodnoty a zajistí, že administrátor referenční hodnoty bude tyto stížnosti objektivně posuzovat.

(20)  V rámci poskytování referenčních hodnot zajišťují často některé důležité funkce, jako je výpočet referenční hodnoty, shromažďování vstupních údajů a šíření referenční hodnoty, externí dodavatelé. Za účelem zajištění účinného fungování mechanismu správy je nezbytné zajistit, aby služby těchto externích dodavatelů v žádném případě nezbavovaly administrátora referenční hodnoty žádné z jeho povinností a úkolů, za něž je odpovědný, a aby jejich poskytování nenarušovalo schopnost administrátorů plnit tyto povinnosti a úkoly ani schopnost dotyčného příslušného orgánu vykonávat nad nimi dohled.

(21)  Administrátor referenční hodnoty je ústředním příjemcem vstupních údajů, který je schopen soustavně vyhodnocovat integritu a přesnost těchto vstupních údajů. ▌

(22)  Zaměstnanci administrátora mohou zjistit možná porušení tohoto nařízení nebo potenciální slabá místa, jež by mohla vést k manipulaci nebo pokusu o manipulaci. Toto nařízení by proto mělo zavést rámec, který umožní zaměstnancům důvěrně upozornit administrátora na možná porušení tohoto nařízení.

(23)  Jakákoli volnost rozhodování v souvislosti s poskytováním vstupních údajů představuje příležitost pro manipulaci s referenčními hodnotami. Budou-li vstupní údaje vycházet z údajů o transakcích, bude existovat menší volnost rozhodování, a tedy i menší příležitost k manipulování s údaji. Mělo by proto být obecným pravidlem, aby administrátoři referenčních hodnot jako vstupní údaje pokud možno používali skutečné údaje o transakcích, a v případě, že by údaje o transakcích nepostačovaly k zajištění integrity a přesnosti referenční hodnoty, mohou být používány i další údaje.

(24)  Přesnost a spolehlivost určité referenční hodnoty z hlediska měření ekonomické reality, kterou má tato hodnota sledovat, závisí na použité metodice a vstupních údajích. Je proto nutné zvolit transparentní metodiku, která zajistí spolehlivost a přesnost referenční hodnoty.

(25)  V zájmu zajištění trvalé přesnosti referenční hodnoty může být nutná změna metodiky, veškeré změny metodiky mají ovšem dopad na uživatele této hodnoty a zúčastněné strany. Je proto nezbytné stanovit postupy, jimiž se bude nutné při změně metodiky stanovování referenční hodnoty řídit a jejichž součástí musí být i konzultace, tak aby uživatelé a zúčastněné strany mohli s ohledem na tyto změny přijmout nezbytná opatření nebo upozornit administrátora, budou-li mít k těmto změnám výhrady.

(26)  Integrita a přesnost referenčních hodnot závisí na integritě a přesnosti vstupních údajů poskytovaných jejich dodavateli. Je důležité, aby povinnosti těchto dodavatelů vztahující se na takovéto vstupní údaje byly jasně vymezené a spolehlivé a uvedené do souladu s kontrolními postupy a metodikou administrátora referenční hodnoty. ▌Administrátor referenční hodnoty by proto, je-li to vhodné a možné, měl ve spolupráci se svými dodavateli vstupních údajů sestavit kodex chování, v němž upřesní tyto požadavky, jakož i povinnosti těchto dodavatelů, pokud jde o poskytování vstupních údajů.

(27)  Mnohé referenční hodnoty jsou stanovovány výpočtem podle vzorce na základě vstupních údajů, jež poskytují regulované systémy, schválené systémy pro uveřejňování informací nebo mechanismy pro hlášení obchodů, energetické burzy nebo dražby emisních povolenek. V těchto případech zajišťuje stávající regulace a dohled integritu a transparentnost vstupních údajů a umožňuje stanovit požadavky v oblasti správy a postupy pro oznamování případů porušení pravidel. Tyto referenční hodnoty by proto za předpokladu, že podkladové vstupní údaje pocházejí v celém rozsahu ze systémů, na něž se vztahují požadavky na transparentnost po uskutečnění obchodu, včetně trhu třetí země považovaného za rovnocenný regulovanému trhu v Unii, neměly podléhat některým povinnostem stanoveným v tomto nařízení, aby se zamezilo dvojí regulaci, a také proto, že dohled nad nimi zaručuje integritu používaných vstupních údajů.

(28)  Dodavatelé údajů pro stanovení referenčních hodnot se mohou ocitnout ve střetu zájmů a mohou mít při výběru vstupních údajů volnost rozhodování. Je proto nutné, aby, je-li to vhodné a možné, byla pro dodavatele vstupních údajů stanovena pravidla mechanismu správy, která zajistí řešení těchto situací střetu zájmů, přesnost těchto vstupních údajů a to, že odpovídají požadavkům administrátora, jakož i možnost jejich ověřování.

(29)  Různé typy referenčních hodnot a různá odvětví, v nichž se referenční hodnoty používají, mají různé vlastnosti a různé slabiny a rizika. Ustanovení tohoto nařízení by měla být blíže upřesněna s ohledem na jednotlivá odvětví a typy referenčních hodnot. ▌Komoditní referenční hodnoty jsou široce využívány a mají určité odvětvové zvláštnosti, a je proto nezbytné v tomto nařízení podrobně určit, jak budou tato ustanovení na tyto referenční hodnoty uplatňována. Mimo to by toto nařízení mělo stanovit určitou míru flexibility, která umožní včas aktualizovat různé požadavky na jednotlivá odvětví, v nichž se referenční hodnoty používají, s ohledem na mezinárodní vývoj, především podle činnosti Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO).

(29a)  Aby byla referenční hodnota považována za referenční hodnotu s kritickým významem podle tohoto nařízení, musí mít systémový charakter či být používána systémovým způsobem a být náchylná k manipulaci, aby byla zajištěna regulační proporcionalita.

(30)  Nesrovnalosti, k nimž může docházet v případě některých referenčních hodnot s kritickým významem, mohou mít závažný dopad na finanční stabilitu, řádné fungování trhů a investory, a je proto nezbytné stanovit dodatečné požadavky, které zajistí, aby byly tyto referenční hodnoty s kritickým významem věrohodné a podložené. Tyto potenciálně destabilizující účinky referenčních hodnot s kritickým významem se mohou projevit v jednom členském státě či v několika z nich. Vnitrostátní příslušné orgány a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“) stanoví, které referenční hodnoty mají být považovány za referenční hodnoty s kritickým významem.

(30a)  Vzhledem ke strategickému významu referenčních hodnot s kritickým významem pro řádné fungování vnitřního trhu by měl být orgán ESMA oprávněn přijímat rozhodnutí přímo použitelná pro administrátora dané referenční hodnoty a případně i pro dodavatele vstupních údajů pro stanovování této hodnoty, pokud příslušný orgán členského státu toto nařízení neuplatnil nebo porušil právní předpisy Unie a rovněž v návaznosti na postup stanovený v článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010(8).

(31)  Jestliže dodavatelé vstupních údajů přestanou své údaje dodávat, může být věrohodnost referenčních hodnot s kritickým významem narušena, neboť by se snížila schopnost těchto referenčních hodnot měřit podkladový trh nebo ekonomickou realitu. Je proto nezbytné, aby dotyčný příslušný orgán měl pravomoc vyžadovat povinné dodávání údajů pro stanovování referenčních hodnot s kritickým významem od subjektů pod dohledem, a zajistit tak zachování věrohodnosti dotčené referenční hodnoty. Povinným dodáváním vstupních údajů nemá subjektům pod dohledem vznikat povinnost zahajovat transakce, ani se k jejich zahájení zavazovat.

(31a)  Poté, co byla referenční hodnota označena jako hodnota s kritickým významem, mohl by její administrátor využívat monopolního postavení vůči uživatelům této referenční hodnoty. Z tohoto důvodu bude muset kolegium orgánů příslušných pro tuto referenční hodnotu s kritickým významem vykonávat dohled nad prodejní cenou a náklady administrátora s cílem zabránit zneužití trhu.

(32)  K tomu, aby si uživatelé referenčních hodnot dokázali zvolit vhodné referenční hodnoty a aby rozuměli rizikům s nimi spojeným, potřebují vědět, co daná referenční hodnota měří a jaká jsou její slabá místa. Administrátor referenční hodnoty by měl tudíž uveřejňovat prohlášení, ve kterém tyto informace uvede ▌. Administrátor by měl rovněž dát své vstupní údaje k dispozici dotyčnému příslušnému orgánu, pokud o ně požádá, v rámci vyšetřování.

▌

(34)  Toto nařízení by mělo brát v úvahu zásady pro stanovování finančních referenčních hodnot, které vydala dne 17. července 2013 Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) (dále jen „zásady organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot“), jakož i zásady organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy zveřejněné dne 5. října 2012 (dále jen „zásady organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách“), které slouží jako celosvětový standard právních požadavků vztahujících se na referenční hodnoty.

(34a)  Trhy s fyzickými komoditami mají jedinečné vlastnosti, které je třeba vzít v úvahu, aby se zabránilo narušení integrity komoditních referenčních hodnot a negativním dopadům na transparentnost komoditních trhů, bezpečnost dodávek v Evropě, konkurenceschopnost a zájmy spotřebitelů. Není proto vhodné, aby se některá ustanovení tohoto nařízení vztahovala na komoditní referenční hodnoty. Zásady vypracované pro komoditní referenční hodnoty organizací IOSCO ve spolupráci např. s Mezinárodní energetickou agenturou a Mezinárodním energetickým fórem jsou zvlášť navrženy tak, aby byly použitelné pro všechny komoditní referenční hodnoty, a proto toto nařízení stanoví, že se určité požadavky na komoditní referenční hodnoty vztahovat nebudou.

(34b)  Toto nařízení rovněž zavádí systém uznávání, který umožní administrátorům referenčních hodnot, kteří se nacházejí ve třetí zemi, stanovovat své referenční hodnoty v Unii pod podmínkou, že v plném rozsahu splní požadavky stanovené v tomto nařízení či ustanovení obsažená v příslušných zásadách organizace IOSCO.

(34c)  Toto nařízení zavádí systém potvrzení, který administrátorům se sídlem v Unii majícím zde oprávnění či registraci v souladu s unijními ustanoveními umožňuje za jistých podmínek uznávat referenční hodnoty, jež jsou poskytnuty ve třetích zemích. Tento systém potvrzení by měl být zaveden pro administrátory ze třetích zemí, kteří jsou přidruženi k administrátorům se sídlem v Unii či s nimi úzce spolupracují. Administrátor, který potvrdil referenční hodnoty poskytnuté ve třetí zemi, by měl za tyto přejaté referenční hodnoty odpovídat a zajistit, že budou splňovat příslušné podmínky uvedené v tomto nařízení nebo požadavky obsažené v příslušných zásadách organizace IOSCO.

(35)  Administrátorovi referenční hodnoty s kritickým významem by měl udělovat povolení k činnosti příslušný orgán členského státu, kde má administrátor své sídlo, který by také měl dohlížet na jeho činnost. Administrátor, který pouze poskytuje referenční hodnoty výpočtem podle vzorce na základě vstupních údajů, jež v celém rozsahu a přímo poskytují regulované obchodní systémy, schválené systémy pro uveřejňování informací nebo mechanismy pro hlášení obchodů, energetické burzy nebo dražby emisních povolenek, anebo administrátor, který stanovuje pouze referenční hodnoty bez kritického významu, by měl být registrován u příslušného orgánu, který by měl také dohlížet na jeho činnost. Registrace administrátora nemá ovlivnit dohled ze strany dotyčných příslušných orgánů. Orgán ESMA by měl vést registr administrátorů na úrovni Unie.

(36)  Za určitých okolností může index poskytovat i osoba, která si není vědoma, že je tohoto indexu používáno jako reference pro určitý finanční nástroj. Dochází k tomu zejména v případech, kdy se uživatelé a administrátor referenční hodnoty nacházejí v různých členských státech. Je proto nezbytné, aby byla zvýšena úroveň transparentnosti, pokud jde o to, která referenční hodnota je používána. Toho lze dosáhnout zlepšením obsahu prospektů a klíčových informačních dokumentů, které jsou stanoveny právními předpisy Unie, a obsahu oznámení a seznamu finančních nástrojů, které stanoví nařízení (EU) č. 596/2014 Evropského parlamentu a Rady(9).

(37)  Účinnost dohledu zaručuje soubor účinných nástrojů a pravomocí příslušných orgánů ve všech členských státech a orgánu ESMA. Nařízení by proto mělo stanovit zejména minimální soubor pravomocí, pokud jde o dohled a šetření, jež by v souladu s vnitrostátním právem měly být svěřeny příslušným orgánům členských států a orgánu ESMA. Při výkonu svých pravomocí podle tohoto nařízení by příslušné orgány a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) měly postupovat objektivně a nestranně a ve svém rozhodování by měly zůstat nezávislé.

(38)  Za účelem odhalování případů porušení tohoto nařízení je nezbytné, aby příslušné orgány a orgán ESMA mohly ve shodě s vnitrostátními právními předpisy vstupovat do prostor fyzických i právnických osob s cílem zajišťovat dokumenty. Přístup do takových prostor je nezbytný v případě, že existuje důvodné podezření, že jsou k dispozici dokumenty či jiné údaje týkající se věci, která je předmětem kontroly nebo šetření, a že mohou být důležité jako důkaz porušování tohoto nařízení. Přístup do takových prostor je nutný i v některých dalších případech: neposkytne-li určitá osoba informace, o jejichž poskytnutí byla již dříve požádána, nebo jestliže se lze důvodně domnívat, že by takové žádosti, ani kdyby byla dotyčné osobě sdělena, nebylo vyhověno, nebo že dokumenty či informace, které jsou předmětem žádosti, by byly odstraněny, pozměněny či zničeny. Jestliže je v souladu s vnitrostátními předpisy nezbytné získat předchozí povolení soudního orgánu příslušného členského státu, použije se takové oprávnění ke vstupu do prostor poté, co bylo takové předchozí soudní povolení získáno.

(39)  Existující záznamy telefonních hovorů a záznamy datových přenosů poskytnuté subjekty pod dohledem mohou představovat klíčový a někdy také jediný důkazní materiál umožňující odhalit a prokázat, že došlo k porušení tohoto nařízení, zejména pokud jde o dodržování požadavků v oblasti správy a kontroly. Takové záznamy mohou totiž napomoci ověření totožnosti osoby, která je odpovědná za dodávání informací, osoby odpovědné za jejich schvalování a to, zda je zachováno organizační oddělení zaměstnanců. Příslušné orgány by proto měly mít možnost požadovat existující záznamy telefonních hovorů, elektronické komunikace a záznamy datových přenosů, jež uchovávají subjekty pod dohledem, v případech, kdy existuje důvodné podezření, že takové záznamy související s předmětem kontroly nebo šetření mohou mít význam z hlediska prokázání porušení tohoto nařízení.

(40)  Některá ustanovení tohoto nařízení se vztahují na fyzické či právnické osoby ve třetích zemích, které mohou používat referenční hodnoty nebo mohou být dodavateli vstupních údajů pro jejich stanovování nebo se jinak podílet na procesu stanovování referenčních hodnot. Příslušné orgány by proto měly navázat styky s orgány dohledu ve třetích zemích a dojednat s nimi podmínky této spolupráce. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) by měl koordinovat sjednávání těchto podmínek spolupráce a výměnu informací získaných od orgánů třetích zemí mezi příslušnými orgány.

(41)  Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané ve Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU) a Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), zejména právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, právo na svobodu projevu a informací, právo na svobodu podnikání, právo na ochranu spotřebitele, právo na účinnou právní ochranu, právo na obhajobu. Toto nařízení by proto mělo být vykládáno a uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami. Zejména zmiňuje-li se toto nařízení o pravidlech pro svobodu projevu v jiných sdělovacích prostředcích a o pravidlech nebo kodexech upravujících novinářské profese, je třeba přihlédnout k těmto svobodám, jak jsou zaručeny v Unii a v členských státech a uznány v článku 11 Listiny a v jiných příslušných ustanoveních. Toto nařízení by se nemělo vztahovat na tisk, jiné sdělovací prostředky a novináře, pokud referenční hodnotu pouze uveřejňují nebo na ni odkazují v rámci své novinářské činnosti, aniž by měli jakoukoli kontrolu nad jejím poskytováním.

(42)  Mělo by být plně respektováno právo dotyčných osob na obhajobu. Osobám, s nimiž je vedeno řízení, musí být zejména zajištěn přístup k nálezům, na nichž příslušné orgány založily svá rozhodnutí, a mají právo být slyšeny.

(43)  Transparentnost referenčních hodnot je nezbytná z důvodů finanční stability trhů a ochrany investorů. Veškerá výměna či předávání informací mezi příslušnými orgány by měly probíhat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů, jež stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(10). Veškerá výměna či předávání informací ze strany Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) by měly probíhat v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů, jež stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů(11).

(44)  Členské státy by měly s přihlédnutím k zásadám, které stanoví sdělení Komise o posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb a právní akty Unie přijaté v návaznosti na toto sdělení, stanovit pravidla v oblasti sankcí a správní opatření použitelná na případy porušování tohoto nařízení a měly by zajistit, aby byla uplatňována. Tyto sankce a administrativní opatření by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(45)  Měl by být proto stanoven soubor správních opatření, sankcí a pokut, který zajistí jednotný přístup v členských státech a posílí jejich odrazující účinek. Sankce, které je třeba uplatňovat v konkrétních případech, by případně měly být určovány s ohledem na takové faktory, jako je existence nebo neexistence úmyslu, vrácení zjištěného finančního prospěchu, závažnost a doba trvání porušení pravidel, jakékoli přitěžující nebo polehčující okolnosti a potřeba toho, aby pokuty měly odrazující účinek, a měly by případně zahrnovat určité zmírnění v případě spolupráce s příslušným orgánem. ▌

(46)  Aby bylo zajištěno, že rozhodnutí přijímaná příslušnými orgány budou mít odrazující účinek ve vztahu k širší veřejnosti, měla by být běžně uveřejňována. Zveřejňování rozhodnutí je rovněž důležitým způsobem, jak mohou příslušné orgány informovat účastníky trhu o tom, jaké chování je považováno za porušení tohoto nařízení, a jímž lze i šířeji prosazovat mezi účastníky trhu řádné chování. V případě, že by hrozilo, že takové zveřejnění způsobí dotyčným osobám nepřiměřenou škodu, naruší stabilitu finančních trhů nebo probíhající šetření, měly by příslušné orgány zveřejňovat uložené sankce a přijatá opatření anonymně nebo by měly zveřejnění odložit. Příslušné orgány by měly mít možnost sankce nezveřejňovat, mají-li za to, že anonymní nebo odložené zveřejnění nezajistí, že nedojde k narušení stability finančních trhů. Příslušné orgány rovněž nemusí zveřejňovat opatření, jež považují za méně významná a jejichž zveřejnění by bylo nepřiměřené.

(47)  Referenční hodnoty s kritickým významem mohou mít dodavatele vstupních údajů, administrátory a uživatele ve více než jednom členském státě. Ukončení poskytování takové referenční hodnoty nebo jiná událost, jež může vážně narušit její věrohodnost, pak mohou mít dopad ve více než jednom členském státě, a to znamená, že dohled, který nad takovou referenční hodnotou vykonává pouze příslušný orgán členského státu, v němž má sídlo, nebude z hlediska řešení rizik, která s sebou proces stanovování referenčních hodnot s kritickým významem nese, účinný a efektivní. K zajištění efektivní výměny informací v oblasti dohledu mezi příslušnými orgány, koordinace jejich činností a opatření v oblasti dohledu by měla být vytvářena kolegia příslušných orgánů pod vedením orgánu ESMA. Činnost kolegií by měla přispívat k harmonizovanému uplatňování pravidel, jež stanoví toto nařízení, a ke sbližování praxe v oblasti dohledu. Klíčovým prvkem pro dosažení koordinace, jednotného dohledu a sbližování praxe v oblasti dohledu je právně závazná mediace prováděná Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA). Referenční hodnoty mohou odkazovat na finanční nástroje či finanční smlouvy s dlouhým trváním. Po vstupu tohoto nařízení v platnost by v určitých případech poskytování takových referenčních hodnot již nemuselo být povoleno, protože mají vlastnosti, které není možno přizpůsobit tak, aby vyhovovaly požadavkům tohoto nařízení. Zákaz dalšího poskytování takové referenční hodnoty by však mohl vést k zániku či neplatnosti finančních nástrojů nebo finančních smluv, a poškodit tak investory. Je proto nezbytné přijmout ustanovení, jež by po určité přechodné období umožňovalo v poskytování takových referenčních hodnot pokračovat.

(47a)  Orgán ESMA by měl v plné šíři konzultovat s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) všechny případy, kdy se toto nařízení týká nebo by se mohlo týkat subjektů pod dohledem a a trhů, na které se vztahuje nařízení (EU) č. 1227/2011 Evropského parlamentu a Rady(12) (REMIT), a to v zájmu využití odborných znalostí agentury ACER v oblasti energetických trhů a zmírnění případného zdvojení právní úpravy.

(47b)  Nesplňuje-li určitá stávající referenční hodnota požadavky tohoto nařízení, avšak změna této referenční hodnoty, jež by ji uvedla s požadavky tohoto nařízení do souladu, by vedla k události způsobené vyšší mocí nebo by porušila podmínky finanční smlouvy či finančního nástroje, může dotyčný příslušný orgán povolit její další používání až do té doby, kdy bude možné přestat ji používat nebo ji nahradit jinou referenční hodnotou, s cílem zabránit nepříznivým dopadům na spotřebitele, které by chaotické a náhlé ukončení dané referenční hodnoty způsobilo.

(48)  S cílem zajistit jednotné podmínky provádění tohoto nařízení a upřesnit technické prvky návrhu by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU ▌. Při navrhování těchto aktů je třeba zohlednit převládající mezinárodní standardy týkající se správy, poskytování a využívání referenčních hodnot, především výsledky práce organizace IOSCO. Rovněž musí být dodržována zásada proporcionality, zejména v případě referenčních hodnot bez kritického významu, a komoditních referenčních hodnot.

(49)  Komise by měla mimo jiné prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 SFEU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010 přijmout návrh regulačních technických norem, jejž v souvislosti s požadavky v oblasti řízení a kontroly vypracuje Evropský úřad pro cenné papíry a trhy (ESMA) a který stanoví minimální obsah mechanismů spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí.

(50)  Tyto aspekty se týkají ověření rovnocennosti právního rámce, který se vztahuje na centrální banky a poskytovatele referenčních hodnot ze třetích zemí, a také skutečnosti, že určitá referenční hodnota je svou povahou referenční hodnotou s kritickým významem. Tyto aspekty se týkají ověření rovnocennosti právního rámce, který se vztahuje na ▌poskytovatele referenčních hodnot ze třetích zemí, a také skutečnosti, že určitá referenční hodnota je svou povahou referenční hodnotou s kritickým významem. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011(13), kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

(51)  Komisi by rovněž měly být svěřeny pravomoci přijmout prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 SFEU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010 prováděcí technické normy, jež vypracuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) a které stanoví postupy a formuláře pro výměnu informací mezi příslušnými orgány a orgánem ESMA. Jelikož cílů tohoto nařízení, a sice stanovit jednotný a účinný systém, který by umožnil odstranit slabá místa, jež referenční hodnoty mají, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států vzhledem k tomu, že celkový dopad problémů souvisejících s referenčními hodnotami je možné plně pojmout pouze v měřítku Unie, a může jich být tudíž lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Hlava 1

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zavádí společný rámec, jehož účelem je zajistit přesnost a integritu indexů, které jsou v Unii používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách. Nařízení tak přispívá k řádnému fungování vnitřního trhu při dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a investorů.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  Toto nařízení se vztahuje na poskytování referenčních hodnot, dodávání vstupních údajů pro stanovování referenčních hodnot a používání referenčních hodnot v rámci Unie.

2.  Toto nařízení se nevztahuje na poskytování referenčních hodnot ze strany:

a)  centrálních bank, pokud vykonávají pravomoci nebo provádí úkoly a povinnosti, jež jim byly svěřeny Smlouvami a statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky nebo v souvislosti s nimiž stanovují ústavní struktury dotčeného členského státu nebo třetí země jejich nezávislost;

aa)  veřejných orgánů, pokud poskytují referenční hodnoty pro účely veřejných politik, včetně opatření v oblasti zaměstnanosti, hospodářské činnosti a inflace, nebo pokud mají nad poskytováním těchto hodnot kontrolu;

ab)  ústředních protistran;

ac)  administrátorů, pokud poskytují referenční ceny založené na jedné ceně nebo na jedné hodnotě;

ad)  tisku, jiných sdělovacích prostředků a novinářů, pokud referenční hodnotu pouze uveřejňují nebo na ni odkazují v rámci své novinářské činnosti, aniž by měli jakoukoli kontrolu nad jejím poskytováním;

ae)  úvěrová družstva ve smyslu směrnice 2013/36/EU Evropského parlamentu a Rady(14).

▌

2a.  Čl. 5 odst. 1, 2a, 3b, 3c a 3d, články 5a a 5b, čl. 5d písm. b) až g), čl. 7 odst. 1 písm. aa), b), ba), bb), bc) a c), čl. 7 odst. 2a, 3a a 3b, článek 7a, čl. 8 odst. 1 a 2, čl. 9 odst. 1 a 2, článek 11 a čl. 17 odst. 1 se nepoužijí na administrátory v souvislosti s jejich referenčními hodnotami bez kritického významu.

▌

Článek 3

Definice

1.  Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)  „indexem“ se rozumí číselná hodnota:

a)  která je uveřejňována nebo zpřístupňována veřejnosti;

b)  která je pravidelně určována, a to buď zcela, nebo zčásti výpočtem podle vzorce či jakoukoli jinou metodou výpočtu nebo na základě posouzení; a

c)  kde je toto určení provedeno na základě hodnoty jednoho či více podkladových aktiv nebo cen, včetně cen odhadovaných, skutečných nebo odhadovaných úrokových sazeb nebo jiných hodnot či přehledů;

1a)  „poskytovatelem indexu“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má kontrolu nad poskytováním určitého indexu;

2)  „referenční hodnotou“ se rozumí index, na který se odkazuje při určování částky splatné u finančního nástroje či finanční smlouvy nebo při určování hodnoty finančního nástroje ▌;

2a)  „skupinou referenčních hodnot“ se rozumí referenční hodnoty, které poskytuje týž administrátor na základě vstupních údajů podobné povahy a které měří stejný či podobný trh nebo ekonomickou realitu;

3)  „poskytováním referenční hodnoty“ se rozumí:

a)  administrace úkonů zaměřených na určení referenční hodnoty; ▌

b)  shromažďování, analyzování nebo zpracovávání vstupních údajů za účelem určení referenční hodnoty; a

c)  určování referenční hodnoty za použití vzorce či jiné metody výpočtu nebo na základě posouzení vstupních údajů poskytnutých za tímto účelem;

4)  „administrátorem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má kontrolu nad poskytováním určité referenční hodnoty;

5)  „používáním referenční hodnoty“ se rozumí:

a)  vydání finančního nástroje, který odkazuje na určitý index nebo na kombinaci indexů;

b)  určení výše částky splatné podle určitého finančního nástroje či finanční smlouvy, a to odkazem na určitý index nebo na kombinaci indexů;

c)  skutečnost, že subjekt je smluvní stranou finanční smlouvy, která odkazuje na určitý index nebo na kombinaci indexů;

d)  určení výkonnosti investičního fondu pomocí určitého indexu nebo kombinace indexů s cílem sledovat výnosnost tohoto indexu či kombinace indexů nebo stanovit alokaci aktiv portfolia či vypočítat poplatky spojené s výkonností;

6)  „dodáváním vstupních údajů“ se rozumí poskytování vstupních údajů, které nejsou veřejně dostupné, administrátorovi nebo jiné osobě za účelem jejich předání administrátorovi, které jsou nezbytné k určení určité referenční hodnoty a jež jsou poskytovány za tímto účelem;

7)  „dodavatelem vstupních údajů“ se rozumí fyzická či právnická osoba dodávající vstupní údaje, jež nejsou regulovanými údaji;

8)  „dodavatelem vstupních údajů pod dohledem“ se rozumí subjekt pod dohledem, který dodává vstupní údaje určitému administrátorovi se sídlem v Unii;

9)  „předkladatelem“ se rozumí fyzická osoba zaměstnaná dodavatelem vstupních údajů za účelem dodávání vstupních údajů;

9a)  „posuzovatelem“ se rozumí zaměstnanec administrátora komoditní referenční hodnoty nebo jakákoli jiná fyzická osoba nebo třetí strana, jejichž služeb administrátor využívá nebo které řídí, odpovídající za použití metodiky nebo úsudku na vstupní údaje a další informace s cílem dospět k definitivnímu posouzení ceny určité komodity;

10)  „vstupními údaji“ se rozumí údaje vztahující se k hodnotě jednoho nebo více z podkladových aktiv nebo cen, včetně odhadu cen, nebo jiné hodnoty používané administrátorem k určování referenční hodnoty;

11)  „regulovanými údaji“ se rozumí:

i)   vstupní údaje, které jsou dodávány v celém rozsahu:

a)   z obchodního systému vymezeného podle čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU, avšak pouze v souvislosti s údaji, jež se týkají finančních nástrojů;

b)   ze schváleného systému pro uveřejňování informací ve smyslu definovaném v čl. 4 odst. 1 bodě 52 směrnice 2014/65/EU nebo od poskytovatele konsolidovaných obchodních informací definovaného v čl. 4 odst. 1 bodu 53 směrnice 2014/65/EU, v souladu s požadavky na povinnou transparentnost po uskutečnění obchodu, avšak pouze s odkazem na údaje o transakcích týkajících se finančních nástrojů obchodovaných v obchodním systému;

c)  ze schváleného mechanismu pro hlášení obchodů ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 54 směrnice 2014/65/EU, avšak pouze s odkazem na údaje o transakcích týkajících se finančních nástrojů, které jsou obchodovány v obchodním systému a jež musí být zveřejněny v souladu s požadavky na povinnou transparentnost po uskutečnění obchodu;

d)   z burzy pro obchodování s elektřinou uvedené v čl. 37 odst. 1 písm. j) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES(15);

e)   z burzy pro obchodování se zemním plynem uvedené v čl. 41 odst. 1 písm. j) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES(16);

f)   z dražební platformy uvedené v článku 26 nebo ▌30 nařízení Komise (EU) č. 1031/2010(17);

g)  z údajů poskytovaných v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1227/2011 za podmínek podrobně stanovených v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 1348/2014(18); nebo

h)  z obchodního systému, platformy, burzy, systému pro uveřejňování informací či mechanismu pro hlášení obchodů třetí země rovnocenných těm uvedeným v písm. a) až g) či z jakéhokoli jiného subjektu, jako jsou subjekty seskupující nebo shromažďující údaje o transakcích, v jejichž případě již poskytování vstupních údajů podléhá náležitému dohledu; a

ii)  čisté hodnoty aktiv jednotlivých subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) podle čl. 1 odst. 2 směrnice 2009/65/ES(19);

12)  „údaji o transakcích“ se rozumí sledovatelné ceny, sazby, indexy nebo hodnoty transakcí mezi nepřidruženými protistranami na aktivním trhu podléhajících tržním silám nabídky a poptávky;

13)  „finančními nástroji“ se rozumí nástroje uvedené v příloze I oddíle C směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, které jsou předmětem podané žádosti o přijetí k obchodování v obchodním systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU nebo které jsou obchodovány v obchodním systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU;

14)  „subjektem pod dohledem“ se rozumí ▌:

a)  úvěrové instituce podle čl. 3 odst. 1 směrnice 2013/36/EU;

b)  investiční podniky podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/65/EU;

c)  pojišťovny podle čl. 13 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES(20);

d)  zajišťovny podle čl. 13 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES;

e)  subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) podle čl. 1 odst. 2 směrnice 2009/65/ES(21);

f)  správci alternativních investičních fondů podle čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU(22);

g)  ústřední protistrany podle čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012(23);

h)  registry obchodních údajů podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012;

i)  administrátoři;

15)  „finanční smlouvou“ se rozumí:

a)  jakákoli úvěrová smlouva podle čl. 3 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES(24);

b)  jakákoli úvěrová smlouva podle čl. 4 bodu 3 směrnice ▌Evropského parlamentu a Rady ▌2014/17/EU(25);

16)  „investičním fondem“ se rozumí alternativní investiční fondy podle čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice ▌2011/61/EU nebo SKIPCP spadající do oblasti působnosti směrnice ▌2009/65/EU;

17)  „řídícím orgánem“ se rozumí orgán vedení plnící funkci dohledu a řízení, který má nejvyšší rozhodovací pravomoc a je oprávněn určovat strategii subjektu, jeho cíle a celkové směřování;

18)  „spotřebitelem“ se rozumí fyzická osoba, která ve finančních smlouvách, na něž se vztahuje toto nařízení, jedná za účelem, který nespadá do její obchodní, podnikatelské nebo profesní činnosti;

19)  „referenční hodnotou mezibankovních úrokových sazeb“ se rozumí referenční hodnota, jejíž podkladovou hodnotou pro účely bodu 1 písm. c) tohoto článku je sazba úroků, za niž banky mohou poskytovat či přijímat půjčky od jiných bank;

19a)  „referenčním směnným kurzem“ se rozumí referenční hodnota, jejíž hodnota je určena ve vztahu k ceně jedné měny nebo měnového koše, přičemž tato cena je vyjádřena v jedné měně;

20)  „komoditní referenční hodnotou“ se rozumí referenční hodnota, jejíž podkladovou hodnotou pro účely bodu 1 písm. c) tohoto článku je komodita ve smyslu čl. 2 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006(26), s výjimkou emisních povolenek podle přílohy I oddílu C bodu 11 směrnice 2014/65/EU;

20a)  „bazickým rizikem“ se rozumí riziko související s přesností, s níž referenční hodnota popisuje podkladový trh nebo ekonomickou realitu, které má měřit;

21)  „referenční hodnotou s kritickým významem“ se rozumí:

a)  referenční hodnota, která nevychází z regulovaných údajů a jejíž referenční hodnota přesahuje 500 miliard eur, jak je definováno v čl. 13 odst. 1; nebo

b)  referenční hodnota, v jejímž případě by ukončení poskytování mělo významný nepříznivý dopad na finanční stabilitu, řádné fungování trhů a na reálnou ekonomiku v jednom nebo ve více členských státech;

Referenční hodnota s kritickým významem je „vnitrostátního“ charakteru, pokud se nepříznivé důsledky skutečnosti, že již není poskytována nebo je poskytována na základě nereprezentativního souboru dodavatelů vstupních údajů nebo údajů, omezují jen na jeden členský stát. V takovém případě se použije postup stanovený v čl. 13 odst. 2a až 2d.

Referenční hodnota s kritickým významem je „evropského“ charakteru, pokud se nepříznivé důsledky skutečnosti, že již není poskytována nebo je poskytována na základě nereprezentativního souboru dodavatelů vstupních údajů nebo údajů, neomezují pouze na jeden členský stát. V takovém případě se použije postup stanovený v čl. 13 odst. 2e, 2f a 2g.

21a)  „referenční hodnotou bez kritického významu“ se rozumí referenční hodnota, která nesplňuje kritéria pro referenční hodnotu s kritickým významem stanovená v článku 13;

22)  „nacházející se“ se v souvislosti s právnickou osobou rozumí členský stát nebo třetí země, kde má tato osoba své sídlo nebo jinou oficiální adresu, a v souvislosti s fyzickou osobou členský stát nebo třetí země, kde je tato osoba rezidentem pro daňové účely;

22a)  „orgánem veřejné moci“ se rozumí:

a)  jakákoli vláda nebo veřejná správa;

b)  jakýkoli subjekt nebo osoba, která buď vykonává funkce ve veřejné správě podle vnitrostátního práva, nebo nese odpovědnost či má funkci ve veřejné správě nebo poskytuje veřejné služby, včetně opatření týkajících se inflace a pracovních a hospodářských činností, pod dohledem jakéhokoli vládního orgánu nebo orgánu veřejné moci.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37 za účelem upřesnění dalších technických prvků definic stanovených v odstavci 1, přičemž zejména upřesní, co pro účely definice pojmu index představuje zpřístupňování veřejnosti ▌. Komise v rámci  těchto aktů v přenesené pravomoci zajistí, aby byly termíny „uveřejněno“ nebo „zpřístupněno veřejnosti“ chápány jako „zpřístupněno širší veřejnosti uživatelů nebo potenciálních uživatelů“.

Komise případně vezme v úvahu vývoj na trhu či v oblasti technologií a sbližování praxe v oblasti dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku.

2a.  Komise přijme prováděcí akty za účelem stanovení seznamu orgánů veřejné moci v Unii uvedených v bodu 22a odst. 1 a za účelem přezkumu tohoto seznamu. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 38 odst. 2.

Článek 4

Vyloučení poskytovatelů indexu, kteří si nejsou vědomi používání referenčních hodnot, jež poskytují ▌

▌Toto nařízení se nevztahuje na poskytovatele indexu, který si ve vztahu k indexu, jejž poskytuje, není vědom a reálně si ani nemohl být vědom toho, že tento index je používán pro účely uvedené v čl. 3 odst. 1 bodě 2.

▌

HLAVA II

INTEGRITA REFERENČNÍCH HODNOT A JEJICH SPOLEHLIVOST

Kapitola 1

Správa a kontrola administrátorů

Článek 5

Požadavky na řízení a požadavky týkající se střetů zájmů

1.  ▌Administrátor musí mít zaveden spolehlivý mechanismus řízení, který má jasnou organizační strukturu, v níž mají všechny osoby podílející se na poskytování referenční hodnoty náležitě definované, transparentní a konzistentní role.

Administrátor podnikne veškeré kroky nezbytné k odhalování, prevenci a řešení střetu zájmů mezi ním, včetně jeho vedoucích pracovníků, zaměstnanců a jakékoli další fyzické osoby nebo třetí strany, jejichž služeb využívá nebo které řídí, a dodavateli vstupních nebo uživateli a rovněž podnikne veškeré kroky nezbytné k tomu, aby v případech, kdy je nezbytné provést určitý úsudek či přijmout rozhodnutí na základě vlastního uvážení, se tak stalo nezávisle a spravedlivě.

▌

2a.  Poskytování referenčních hodnot musí být z provozního hlediska odděleno od všech součástí obchodní činnosti administrátora, které mohou způsobit skutečný nebo potenciální střet zájmů. Hrozí-li, že u administrátora může vzhledem k jeho vlastnické struktuře, kontrolním podílům nebo jiným činnostem prováděným subjektem, který administrátora vlastní nebo řídí, nebo subjektem, jejž vlastní nebo řídí administrátor či jeho přidružené subjekty, dojít ke střetu zájmů, zřídí administrátor nezávislou funkci dohledu s vyváženým zastoupením různých zúčastněných stran, jsou-li známy, a zákazníků a dodavatelů vstupních údajů. Není-li možné tyto střety přiměřeným způsobem řešit, přeruší administrátor veškeré činnosti nebo vztahy, jež jsou příčinou těchto střetů, nebo přestane stanovovat danou referenční hodnotu.

▌

3a.  Administrátor zveřejní nebo oznámí uživatelům referenční hodnoty a dotyčnému příslušnému orgánu a případně dodavatelům vstupních údajů veškeré stávající nebo potenciální střety zájmů, včetně střetů zájmů vyplývajících z vlastnictví nebo ovládání na straně administrátora.

3b.  Administrátor zavede a bude uplatňovat odpovídající strategie a postupy a účinná organizační opatření pro zjišťování, zveřejňování, řešení nebo zmírňování střetů zájmů a pro předcházení jejich vzniku s cílem chránit integritu a nezávislost určování referenční hodnoty. Tyto strategie a postupy jsou pravidelně podrobovány přezkumu a aktualizovány. Tyto strategie a postupy berou v úvahu a řeší rozsah střetu zájmů, míru volnosti rozhodování uplatňované v postupu určování referenčních hodnot a rizika, jež tyto referenční hodnoty představují, a:

a)  zajišťují důvěrnost informací, jež jsou administrátorovi dodávány nebo jež administrátor vytváří, v souladu s povinnostmi v oblasti zveřejňování a transparentnosti podle tohoto nařízení; a

b)  zmírňují zejména střety zájmů vyplývající z vlastnictví nebo ovládání administrátora nebo vyplývající z jiných zájmů v jeho skupině nebo ze zájmů jiných osob, jež mohou administrátora ovlivňovat nebo ovládat, pokud jde o stanovení dané referenční hodnoty.

3c.  Administrátor zajistí, aby zaměstnanci a další fyzické osoby, jejichž služeb využívá nebo které řídí a kteří se přímo podílejí na poskytování určité referenční hodnoty:

a)  disponovali potřebnými dovednostmi, znalostmi a zkušenostmi pro výkon přidělených povinností a byli účinným způsobem řízeni a kontrolováni;

b)  nebyli vystaveni nežádoucím vlivům a nedocházelo u nich ke střetům zájmů a aby odměňování a hodnocení výkonů těchto osob nevytvářelo střet zájmů ani jinak nesnižovalo integritu procesu stanovování referenčních hodnot;

c)  neměli zájmy ani obchodní styky, které by ohrožovaly funkce administrátora;

d)  měli zakázáno přispívat k určování referenčních hodnot účastí na nabídkách, poptávkách a obchodech za svou osobu ani jménem účastníků trhu; a

e)  podléhali účinným postupům kontroly výměny informací s jinými zaměstnanci a nepodíleli se na činnostech, jež mohou vytvářet riziko střetu zájmů.

3d.  Administrátor zavede zvláštní kontrolní postupy s cílem zajistit věrohodnost a spolehlivost zaměstnance nebo osoby určující referenční hodnotu, což může zahrnovat interní schvalování vedením před šířením referenční hodnoty nebo vhodné nahrazení, například pokud je referenční hodnota aktualizována v průběhu dne nebo v reálném čase.

3e.  Veškeré nepodstatné změny referenční hodnoty, pokud jde o ustanovení, na která se vztahuje tento článek, se nepovažují za porušení žádné z finančních smluv nebo finančních nástrojů, jež na tuto referenční hodnotu odkazují. U referenčních hodnot s kritickým významem je dotyčný příslušný orgán oprávněn rozhodnout o tom, zda tato změna představuje změnu podstatnou.

Článek 5a

Požadavky na funkci dohledu

1.  Administrátor zavede a udržuje stálou a účinnou funkci dohledu, která zajistí dohled nad všemi aspekty poskytování jeho referenčních hodnot.

2.  Administrátor vypracuje a udržuje spolehlivé postupy týkající se jeho funkce dohledu, které poskytne k dispozici dotyčným příslušným orgánům.

Hlavními prvky těchto postupů jsou:

a)  vymezení pravomocí funkce dohledu;

b)  kritéria pro výběr členů s funkcí dohledu;

c)  souhrnné údaje o členech všech rad nebo výborů pověřených funkcí dohledu, spolu s veškerými prohlášeními o střetu zájmů a s postupy pro volbu, jmenování nebo odvolání a nahrazení člena výboru.

3.  Tato funkce dohledu je vykonávána nezávisle a její součástí jsou následující povinnosti, které jsou přizpůsobovány složitosti referenční hodnoty, jejímu používání a slabým místům:

a)  nejméně jednou ročně přezkum definice referenční hodnoty a metodiky pro její určování;

b)  dohled nad změnami metodiky pro určování referenční hodnoty a udělování povolení administrátorovi k provedení konzultací o takových změnách;

c)  dohled nad kontrolním rámcem administrátora a nad jeho řízením a správou referenčních hodnot, a využívá-li referenční hodnota služeb dodavatelů vstupních údajů, nad jeho kodexem chování uvedeným v čl. 9 odst. 1;

d)  přezkum a schvalování postupů pro ukončení platnosti referenční hodnoty včetně konzultací o tomto ukončení;

e)  dohled nad třetími stranami podílejícími se na poskytování referenční hodnoty včetně zástupců pro její výpočet nebo šíření;

f)  posuzování interních a externích auditů nebo přezkumů a sledování toho, jak jsou prováděna nápravná opatření, na něž upozorní výsledky těchto auditů;

g)  využívá-li referenční hodnota služeb dodavatelů vstupních údajů, sledování vstupních údajů a jejich dodavatelů a činností administrátora při rozporování nebo ověřování dodávaných vstupních údajů;

h)  využívá-li referenční hodnota služeb dodavatelů vstupních údajů, přijímání účinných opatření v souvislosti s případy porušení kodexu chování a

i)  využívá-li referenční hodnota služeb dodavatelů vstupních údajů, oznamování veškerých případů pochybení ze strany dodavatelů vstupních údajů nebo administrátorů, o nichž se funkce dohledu dozví, a všech potenciálně anomálních nebo podezřelých vstupních údajů dotyčným příslušným orgánům.

4.  Funkce dohledu je vykonávána samostatným výborem nebo jiným vhodným řídícím mechanismem.

Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem s cílem stanovit vlastnosti, které má funkce dohledu mít, pokud jde o její složení i umístění v rámci organizační struktury administrátora, aby byla zajištěna integrita této funkce a zabránilo se střetům zájmů.

Orgán ESMA odliší různé typy referenčních hodnot a odvětví ve smyslu tohoto nařízení a přihlédne k rozdílům ve vlastnictví a řídící struktuře administrátorů a k povaze, rozsahu a složitosti poskytování určité referenční hodnoty a k jejím rizikům a dopadům, a to rovněž se zřetelem ke sbližování praxe v oblasti dohledu nad dodržováním požadavků na řízení při stanovování referenčních hodnot v mezinárodním měřítku.

Tento návrh regulačních technických norem předloží orgán ESMA Komisi do [XXX].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

5.  Předmětem funkce dohledu může být výkon dohledu nad více referenčními hodnotami poskytovanými jedním administrátorem, pokud tento administrátor splňuje ostatní požadavky hlavy I a IV.

6.  Veškeré nepodstatné změny referenční hodnoty, pokud jde o ustanovení, na která se vztahuje tento článek, se nepovažují za porušení žádné z finančních smluv nebo finančních nástrojů, jež na tuto referenční hodnotu odkazují. U referenčních hodnot s kritickým významem je dotyčný příslušný orgán oprávněn rozhodnout o tom, zda tato změna představuje změnu podstatnou.

Článek 5b

Požadavky na kontrolní rámec

1.  Administrátor musí mít zaveden kontrolní rámec, díky němuž je schopen zajistit, že je referenční hodnota poskytována a uveřejňována nebo zpřístupňována v souladu s tímto nařízením.

2.  Kontrolní rámec musí být přiměřený rozsahu, v jakém dochází ke střetům zájmů, míře volnosti rozhodování v procesu poskytování referenčních hodnot a povaze vstupních údajů pro stanovení referenčních hodnot a musí zahrnovat:

a)  řízení provozních rizik;

b)  postupy pro mimořádné události a pro obnovu v případě, že dojde k přerušení poskytování referenční hodnoty.

3.  Pokud vstupními údaji nejsou údaje o transakcích, administrátor musí:

a)  zavést opatření, jimiž v nejvyšší možné míře zajistí, aby dodavatelé vstupních údajů dodržovali kodex chování uvedený v čl. 9 odst. 1 a platné normy pro vstupní údaje;

b)  zavést opatření ke sledování vstupních údajů, včetně sledování vstupních údajů před zveřejněním referenční hodnoty a ověřování vstupních údajů po zveřejnění s cílem odhalit chyby a anomálie.

4.  Kontrolní rámec je podle potřeby dokumentován, přezkoumáván a aktualizován a zpřístupněn dotyčnému příslušnému orgánu a na požádání i uživatelům referenčních hodnot.

5.  Veškeré nepodstatné změny referenční hodnoty, pokud jde o ustanovení, na která se vztahuje tento článek, se nepovažují za porušení žádné z finančních smluv nebo finančních nástrojů, jež na tuto referenční hodnotu odkazují. U referenčních hodnot s kritickým významem je dotyčný příslušný orgán oprávněn rozhodnout o tom, zda tato změna představuje změnu podstatnou.

Článek 5c

Požadavky na rámec odpovědnosti

1.  Administrátor má zaveden rámec odpovědnosti, který zahrnuje vedení záznamů, provádění auditů a přezkumu a postup pro řešení stížností a jenž poskytuje doklady o dodržování požadavků tohoto nařízení.

2.  Administrátor zavede nezávislou funkci zajištěnou z vnitřních či vnějších zdrojů a s potřebnými schopnostmi, jejímž úkolem je přezkoumávat, zda administrátor dodržuje metodiku pro určování referenčních hodnot a toto nařízení, a podávat o tom příslušné zprávy.

3.  U referenčních hodnot kritického významu administrátor zveřejní a udržuje prohlášení o shodě, v němž informuje o svém souladu s požadavky tohoto nařízení. Prohlášení o shodě se vztahuje alespoň na požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1, 2a, 3b, 3c a 3d, článcích 5a a 5b, čl. 5d písm. b) až g), čl. 7 odst. 1 písm. aa), b), ba), bb), bc) a c), čl. 7 odst. 2a, 3a a 3b, článku 7a, čl. 8 odst. 1 a 2, čl. 9 odst. 1 a 2, článku 11 a čl. 17 odst. 1.

Pokud administrátor nesplňuje požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1, 2a, 3b, 3c a 3d, článcích 5a a 5b, čl. 5d písm. b) až g), čl. 7 odst. 1 písm. aa), b), ba), bb), bc) a c), čl. 7 odst. 2a, 3a a 3b, článku 7a, čl. 8 odst. 1 a 2, čl. 9 odst. 1 a 2, článku 11 a čl. 17 odst. 1, je v prohlášení o shodě jasně uvedeno, proč je vhodné, aby tento administrátor tato ustanovení nedodržoval.

4.  Administrátor referenční hodnoty bez kritického významu jmenuje nezávislého externího auditora, jehož úkolem je přezkoumávat přesnost administrátorova prohlášení o shodě a podávat o tom příslušné zprávy. Tento audit proběhne nejméně jednou za dva roky a vždy, pokud dojde k podstatným změnám dané referenční hodnoty.

5.  Administrátor poskytne výsledky auditů provedených podle odstavce 4 dotyčnému příslušnému orgánu. Administrátor na požádání poskytne nebo zveřejní podrobné údaje o auditech provedených podle odstavce 4 každému uživateli dané referenční hodnoty. Na požádání dotyčného příslušného orgánu nebo jakéhokoli uživatele referenční hodnoty administrátor poskytne nebo zveřejní i podrobné údaje o přezkumech uvedených v odstavci 4.

6.  Dotyčný příslušný orgán si může od administrátora v souladu s článkem 30 vyžádat doplňující informace týkající se jeho referenčních hodnot bez kritického významu a/nebo mu poskytnout doporučení v souvislosti s jeho dodržováním ustanovení, na něž se vztahuje prohlášení o shodě, a to až do okamžiku, kdy bude dotyčný příslušný orgán plně spokojen. Dotyčný příslušný orgán může toto doporučení uveřejnit na svých internetových stránkách.

Článek 5d

Požadavky na vedení záznamů

1.  Administrátor vede záznamy o:

a)  veškerých vstupních údajích;

b)  veškerých rozhodnutích nebo případech uplatnění volnosti rozhodování ze strany administrátora a případně posuzovatelů při určování referenčních hodnot;

c)  případech, kdy určité vstupní údaje nebyly vzaty v úvahu, zejména pokud vyhovovaly požadavkům metodiky pro určování referenčních hodnot, a zdůvodnění, proč se tak stalo;

d)  jiných změnách nebo odchylkách od standardních postupů a metodik, včetně případů, kdy se tak stalo v době napětí na trhu nebo narušení trhu;

e)  totožnosti předkladatelů a fyzických osob zaměstnaných administrátory za účelem určování referenčních hodnot;

f)  všech dokumentech týkajících se stížností; a

g)  záznamech obsahujících relevantní komunikaci týkající se referenčních hodnot mezi osobami, jež administrátor zaměstnává, a dodavateli či předkladateli vstupních údajů.

2.  Je-li referenční hodnota založena na údajích od dodavatelů vstupních údajů, vede rovněž dodavatel záznamy veškeré relevantní komunikace, včetně komunikace s jinými dodavateli vstupních údajů.

3.  Záznamy stanovené v odstavci 1 uchovává administrátor nejméně pět let ve formě, kterou je možné reprodukovat a plně z ní pochopit výpočty referenční hodnoty a která umožňuje provést audit nebo hodnocení vstupních údajů, výpočtů, úsudků a uplatnění volnosti rozhodování. Záznamy telefonních hovorů nebo elektronické komunikace se na požádání poskytnou účastníkům hovorů nebo komunikace a uchovávají se po dobu tří let.

Článek 5e

Vyřizování stížností

Administrátor má zavedeny písemné postupy pro přijímání, šetření a uchovávání záznamů o stížnostech souvisejících s postupem pro výpočty uplatňovaným daným administrátorem a zveřejní je. Tento mechanismus pro vyřizování stížností musí zajistit následující:

a)  administrátor má zaveden mechanismus podrobně popsaný v pravidlech pro vyřizování písemných stížností, jehož prostřednictvím mohou jeho zákazníci podávat stížnosti ohledně toho, zda je konkrétní výpočet referenční hodnoty reprezentativní pro určení tržní hodnoty, a ohledně navrhovaných změn ve výpočtu referenčních hodnot, použití určité metodiky při výpočtu konkrétní referenční hodnoty a jiných redakčních rozhodnutích administrátora týkajících se postupů pro výpočet referenčních hodnot;

b)  pro vyřizování stížností existuje postup a cílový harmonogram;

c)  administrátor řádně a včas prošetří formální stížnosti vůči němu a jeho zaměstnancům;

d)  šetření se provádí nezávisle na zaměstnancích, kterých se může týkat předmět stížnosti;

e)  administrátor usiluje o rychlé dokončení šetření.

Článek 5f

Regulační technické normy v oblasti řízení a kontroly

Orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, jimiž podrobně stanoví požadavky na řízení a kontrolu podle čl. 5 odst. 2a a 3a až 3d, čl. 5a odst. 2 a 3, čl. 5b odst. 2 a 3, čl. 5c odst. 2 a čl. 5c odst. 1 až 3. Orgán ESMA zohlední:

a)  vývoj v oblasti referenčních hodnot a vývoj na finančních trzích se zřetelem ke sbližování praxe v oblasti dohledu nad dodržováním požadavků na řízení při stanovování referenčních hodnot v mezinárodním měřítku;

b)  zvláštnosti různých typů referenčních hodnot a různých administrátorů, včetně vlastností různých odvětví a typů použitých vstupních údajů;

c)  rozdíly mezi referenčními hodnotami s kritickým významem a referenčními hodnotami bez kritického významu;

d)  zda se již na požadavky částečně nebo v plném rozsahu vztahují jiné příslušné regulační požadavky, zejména požadavky týkající se referenčních hodnot vycházejících z regulovaných údajů, a především, avšak nikoli výlučně, požadavky stanovené ve směrnici 2014/65/EU nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014(27), s cílem zajistit, aby nedošlo ke zdvojování požadavků na administrátory nebo k jejich jiné zbytečné zátěži.

Tento návrh regulačních technických norem předloží orgán ESMA Komisi do […].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 6

Externí zajištění služeb nebo činností

1.  Administrátoři nesmějí prostřednictvím externích subjektů zajišťovat funkce spojené s poskytováním určité referenční hodnoty takovým způsobem, aby to významně narušovalo kontrolu administrátora nad poskytováním referenční hodnoty nebo schopnost dotyčného příslušného orgánu vykonávat dohled nad danou referenční hodnotou.

▌

3.  Využívá-li administrátor k zajištění určitých funkcí či souvisejících služeb a činností spojených s poskytováním určité referenční hodnoty externího poskytovatele služeb, odpovídá v celém rozsahu i nadále za plnění veškerých povinností, které mu na základě tohoto nařízení vznikají.

3a.   Administrátor využívající externích služeb nebo činností zajistí, aby byly splněny tyto podmínky:

a)  poskytovatel služeb musí mít schopnosti, kapacitu a veškerá zákonem vyžadovaná povolení pro spolehlivý a profesionální výkon přenesených funkcí, služeb nebo činností;

b)  administrátor dá dotyčným příslušným orgánům k dispozici údaje o totožnosti a úkolech poskytovatele služeb účastnícího se postupu určování referenční hodnoty;

c)  administrátor přijme vhodná opatření, ukáže-li se, že poskytovatel služeb zřejmě neplní přenesené funkce účinně a v souladu s platnými právními předpisy a regulačními požadavky;

d)  administrátor si musí udržet odborné znalosti nezbytné pro řádný dohled nad externími dodavateli a pro řízení rizik souvisejících s využíváním jejich služeb;

e)  poskytovatel služeb informuje administrátora o veškerém vývoji, který může mít významný dopad na jeho schopnost vykonávat přenesené funkce účinně a v souladu s platnými právními předpisy a regulačními požadavky;

f)  poskytovatel služeb musí v souvislosti se svými přenesenými činnostmi spolupracovat s dotyčným příslušným orgánem, administrátor a dotyčný příslušný orgán musí mít zajištěn náležitý přístup k údajům o přenesených činnostech a do obchodních prostor poskytovatele služeb a dotyčný příslušný orgán musí být schopen tato práva na přístup vykonávat;

g)  administrátor musí být schopen v případně nutnosti příslušná ujednání ukončit.

h)  administrátor přijme přiměřená opatření, včetně plánů pro mimořádné události, s cílem předejít zbytečnému provoznímu riziku spojenému s účastí poskytovatele služeb v postupu určování referenční hodnoty.

Kapitola 2

Vstupní údaje, metodika a oznamování případů porušení

Článek 7

Vstupní údaje ▌

1.  Poskytování referenční hodnoty se řídí následujícími požadavky, které se týkají jejích vstupních údajů ▌:

a)  jako vstupní údaje slouží údaje o transakcích nebo, je-li to vhodnější, údaje nezaložené na transakcích, včetně přidělených kvót a ověřitelných odhadů, pokud přesně a spolehlivě zastupují reálný stav trhu či ekonomickou realitu, které má příslušná referenční hodnota měřit ▌.

aa)  vstupní údaje uvedené v písmenu a) jsou ověřitelné;

b)  vstupní údaje získává administrátor od spolehlivého a reprezentativního souboru či vzorku dodavatelů, aby bylo zajištěno, že výsledná referenční hodnota bude představovat spolehlivou a reprezentativní výpověď o reálném stavu trhu či ekonomické realitě, které má tato referenční hodnota měřit ▌;

ba)  administrátor používá pouze vstupní údaje od dodavatelů vstupních údajů, kteří dodržují kodex chování podle článku 9;

bb)  administrátor vede seznam osob, které mu mohou dodávat vstupní údaje, včetně postupů pro ověřování totožnosti dodavatelů vstupních údajů a předkladatelů;

bc)  administrátor zajistí, aby dodavatelé vstupních údajů poskytovali všechny důležité vstupní údaje; a

c)  jestliže jako vstupní údaje pro stanovení referenční hodnoty nejsou použity údaje o transakcích a dodavatel vstupních údajů je stranou u více než 50 % hodnoty příslušných transakcí na trhu, jehož stav má tato referenční hodnota měřit, administrátor v možných případech ověří, že tyto vstupní údaje jsou reprezentativní pro určitý trh z hlediska konkurenčních sil nabídky a poptávky. Pokud administrátor zjistí, že vstupní data nejsou pro určitý trh z hlediska konkurenčních sil nabídky a poptávky reprezentativní, buď změní vstupní údaje, dodavatele vstupních údajů nebo metodiku, aby byla reprezentativnost vstupních údajů pro určitý trh z hlediska konkurenčních sil nabídky a poptávky zajištěna, anebo poskytování této referenční hodnoty ukončí ▌;

▌

2a.  Administrátor zajistí, aby kontrolní postupy vstupních údajů zahrnovaly:

a)  kritéria, jež stanoví, kdo může administrátorovi dodávat vstupní údaje, a proces výběru dodavatelů těchto údajů;

b)  postup, jímž jsou vstupní údaje získané od daného dodavatele vstupních údajů vyhodnocovány a jímž je tomuto dodavateli zabráněno v poskytování dalších vstupních údajů nebo jímž jsou vůči dodavateli případně uplatňovány další sankce za nedodržení; a

c)  postup pro ověřování vstupních údajů, a to i oproti jiným ukazatelům nebo údajům, v zájmu zajištění jejich integrity a přesnosti. Pokud referenční hodnota splňuje kritéria stanovená v článku 14a, použije se tento požadavek pouze v těch případech, kdy je dodržení předpisů v rozumné míře možné.

▌

3a.  Jestliže vstupní údaje pro stanovení referenční hodnoty poskytuje útvar poskytující služby přímo klientům, tj. jakékoli oddělení, divize, skupina nebo personál poskytovatelů vstupních údajů nebo jeho přidružených subjektů, který provádí jakékoli činnosti v oblasti cenové kalkulace, obchodování, prodeje, uvádění na trh, reklamy, oslovování, strukturování a makléřství, administrátor musí:

a)  získat z jiných zdrojů údaje, jež tyto vstupní údaje potvrdí;

b)  zajistit, aby dodavatelé vstupních údajů měli zavedeny odpovídající vnitřní postupy pro dohled a ověřování, které umožní:

i)  ověřování dodávaných vstupních údajů, včetně postupů několikerého přezkumu vedoucími pracovníky, který je zaměřen na kontrolu vstupů a interních postupů jejich schvalování vedením odpovědným za dodávání vstupních údajů;

ii)  fyzické oddělení zaměstnanců útvaru poskytujícího služby přímo klientům od linií pro předávání zpráv;

iii)  úplné zohlednění opatření pro řešení konfliktů zaměřených na zjišťování, sdělování, řešení, snižování a prevenci stávající nebo potenciální motivace k manipulaci s datovými vstupy nebo k jejich ovlivňování jiným způsobem, včetně motivace vyplývající z politiky v oblasti odměňování a ze střetu zájmů mezi činnostmi souvisejícími s dodáváním vstupních údajů a jakýmikoli jinými obchodními činnostmi dodavatele vstupních údajů, jeho přidružených subjektů či jejich klientů nebo zákazníků.

Ustanovení prvního pododstavce písm. a) a b) se použijí na referenční hodnoty, které splňují kritéria stanovená v článku 14a, pouze v případech, kdy je dodržení těchto ustanovení v rozumné míře možné.

3b.  Veškeré nepodstatné změny referenční hodnoty, pokud jde o ustanovení, na která se vztahuje tento článek, se nepovažují za porušení žádné z finančních smluv nebo finančních nástrojů, jež na tuto referenční hodnotu odkazují. U referenčních hodnot s kritickým významem je dotyčný příslušný orgán oprávněn rozhodnout o tom, zda tato změna představuje změnu podstatnou.

3c.  Orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní vnitřní postupy dodavatele vstupních údajů pro dohled a ověřování, jež má administrátor vyžadovat v souladu s odstavcem 2a a 3a za účelem zajištění integrity a přesnosti vstupních údajů.

Orgán ESMA přihlédne ve vztahu k referenčním hodnotám bez kritického významu a ke komoditním referenčním hodnotám k zásadě proporcionality, dále ke specifičnosti různých typů referenčních hodnot, zejména těch referenčních hodnot, jež jsou založeny na údajích subjektů, které splňují kritéria stanovená v článku 14a, k povaze vstupních údajů, k tomu, zda se již na požadavky částečně či v plném rozsahu vztahují jiné příslušné regulační požadavky, především, avšak nikoli výlučně, požadavky stanovené ve směrnici 2014/65/EU nebo v nařízení (EU) č. 600/2014, s cílem zajistit, aby nedošlo ke zdvojování požadavků na administrátory nebo k jejich jiné zbytečné zátěži, jakož i zaručit sbližování praxe v oblasti dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku.

Tento návrh regulačních technických norem předloží orgán ESMA Komisi do [XXX].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 7a

Metodika

1.  Pro určování referenční hodnoty používá administrátor metodiku, která:

a)  je důkladná a spolehlivá;

b)  má jasná pravidla určující, jakým způsobem a kdy lze při stanovování referenční hodnoty uplatňovat volnost rozhodování;

c)  je přesná a důsledná, stabilní a ověřitelná, včetně zpětného testování;

d)  je odolná a zajišťuje, že referenční hodnotu lze vypočítat za nejrůznějších možných okolností;

e)  je dohledatelná a ověřitelná.

2.  Při vývoji metodiky pro určování referenčních hodnot administrátor referenční hodnoty:

a)  zohlední faktory, jako je velikost a obvyklá likvidita trhu, transparentnost obchodování a pozice účastníků trhu, koncentrace trhu, dynamika trhu a reprezentativnost každého vzorku z hlediska tržní a ekonomické reality, kterou má daná referenční hodnota měřit;

b)  určí, co představuje aktivní trh pro účely této referenční hodnoty; a

c)  stanoví prioritu různých druhů vstupních údajů.

3.   Administrátor musí mít zavedena jasná zveřejněná pravidla, jež stanoví, za jakých okolností kvantita nebo kvalita vstupních údajů nedosahuje standardů nezbytných pro to, aby bylo možno pomocí dané metodiky přesně a spolehlivě určit referenční hodnotu, a v nichž popíše, zda a jak bude referenční hodnota za takových okolností vypočítána.

4.  Veškeré nepodstatné změny referenční hodnoty, pokud jde o ustanovení, na která se vztahuje tento článek, se nepovažují za porušení žádné z finančních smluv nebo finančních nástrojů, jež na tuto referenční hodnotu odkazují. U referenčních hodnot s kritickým významem je dotyčný příslušný orgán oprávněn rozhodnout o tom, zda tato změna představuje změnu podstatnou.

Článek 7b

Transparentnost metodiky

1.  Administrátor transparentně sestaví, provozuje a spravuje údaje referenční hodnoty a metodiku.

Administrátor zveřejní, způsobem, který zajistí spravedlivou a snadnou dostupnost:

i)  metodiku použitou u každé referenční hodnoty nebo skupiny referenčních hodnot; a 

ii)  postup konzultace a zdůvodnění u každé navrhované podstatné změny ve své metodice, včetně vymezení toho, co představuje podstatnou změnu, a data, kdy bude změna oznámena uživatelům.

2.  Pokud referenční hodnota splňuje kritéria stanovená v článku 14a, administrátor při každém výpočtu pokud možno podá a zveřejní, aniž je tím dotčeno řádné zveřejnění referenčních hodnot:

a)  stručné vysvětlení, jež uživatelům referenční hodnoty nebo příslušnému orgánu umožní pochopit, jak byl výpočet proveden, a jež bude uvádět minimálně velikost a likviditu posuzovaného fyzického trhu (jako např. počet a objem transakcí, jež tvoří základ předložených údajů), rozpětí objemu, průměrný objem, cenové rozpětí, průměrnou cenu a orientační procentní podíl jednotlivých druhů údajů o trhu, jež byly zvažovány při výpočtu; toto vysvětlení musí uvádět pojmy odkazující na metodiku pro určování cen, např. „založeno na transakcích“, „založeno na maržových rozpětích“ nebo „interpolováno či extrapolováno“; a

b)  stručné vysvětlení toho, v jaké míře a na základě čeho byl použit úsudek, včetně veškerých rozhodnutí o vyloučení vstupních údajů, jež by jinak vyhovovaly požadavkům příslušné metodiky pro daný výpočet; založení ceny na maržových rozpětích nebo na interpolaci či extrapolaci nebo udělení větší váhy nabídkám nebo poptávkám než uzavřeným transakcím v rámci výpočtů;

3.  Pokud by toto zveřejnění nebylo v souladu s platnými právními předpisy týkajícími se duševního vlastnictví, je metodika předložena dotyčnému příslušnému orgánu.

4.  Je-li provedena podstatná změna v metodice pro stanovení referenční hodnoty s kritickým významem, oznámí tuto změnu administrátor dotyčnému příslušnému orgánu. Příslušný orgán má na schválení změny třicet dnů.

Článek 7c

Regulační technické normy pro vstupní údaje a metodiku

Orgán ESMA vypracuje regulační technické normy, jimiž blíže upřesní kontrolní postupy v souvislosti se vstupními údaji, okolnosti, za nichž nemusí být údaje o transakcích dostatečné, způsob, jímž lze tuto skutečnost prokázat dotyčným příslušným orgánům, a požadavky týkající se vypracování metodik, přičemž odliší různé typy referenčních hodnot a odvětví ve smyslu tohoto nařízení. Orgán ESMA zohlední:

a)  vývoj v oblasti referenčních hodnot a vývoj na finančních trzích se zřetelem ke sbližování praxe v oblasti dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku;

b)  zvláštnosti různých referenčních hodnot a různých typů referenčních hodnot;

c)  zásadu proporcionality s ohledem na referenční hodnoty bez kritického významu;

d)  slabá místa umožňující manipulaci s referenčními hodnotami se zřetelem k používaným metodikám a vstupním údajům;

e)  aby měli uživatelé k dispozici dostatečné podrobnosti umožňující jim pochopit, jakým způsobem je referenční hodnota poskytována, s cílem posoudit její relevanci a vhodnost použití jako referenční hodnoty;

f)  zda se již na požadavky částečně nebo v plném rozsahu vztahují jiné příslušné regulační požadavky, zejména požadavky týkající se referenčních hodnot vycházejících z regulovaných údajů, a především, avšak nikoli výlučně, požadavky stanovené ve směrnici 2014/65/EU nebo v nařízení (EU) č. 600/2014, s cílem zajistit, že nedojde ke zdvojování požadavků na administrátory nebo k jejich jiné zbytečné zátěži.

Tento návrh regulačních technických norem předloží orgán ESMA Komisi do […].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 8

Oznamování případů porušení

1.  Administrátor má zavedeny postupy, které jeho vedoucím pracovníkům, zaměstnancům a ostatním fyzickým osobám, jejichž služeb využívá nebo které řídí, umožní interně oznamovat případy porušení tohoto nařízení a jiných příslušných platných právních předpisů.

2.  Administrátor má zavedeny postupy, které umožňují oznamovat případy porušení tohoto nařízení a jiných příslušných platných právních předpisů příslušným orgánům.

▌

Kapitola 3

Kodex chování a požadavky na dodavatele vstupních údajů

Článek 9

Kodex chování

1.  Je-li referenční hodnota založena na údajích od dodavatelů vstupních údajů, sestaví administrátor, pokud možno ve spolupráci s dodavateli vstupních údajů, pro každou referenční hodnotu kodex chování, který jasně stanoví ▌povinnosti dodavatelů vstupních údajů spojené s dodáváním těchto údajů a zajistí, aby předkladatelé potvrdili, že kodex chování dodržují, což učiní znovu, jsou-li v kodexu provedeny jakékoli změny.

2.  Kodex chování obsahuje alespoň tyto prvky:

a)  jasný popis požadovaných vstupních údajů a požadavky, které zajistí, aby byly vstupní údaje poskytovány v souladu s články 7 a 8;

b)  postupy, které zajistí, aby dodavatelé vstupních údajů poskytovali všechny důležité vstupní údaje; a

c)  systémy a kontrolní mechanismy, jež je povinen zavést dodavatel vstupních údajů, včetně:

i)  postupů pro předkládání vstupních údajů, včetně požadavků, aby jejich dodavatel určil, zda jsou vstupními údaji údaje o transakcích a zda vstupní údaje vyhovují požadavkům administrátora;

ii)  postupů pro uplatňování volnosti rozhodování při poskytování vstupních údajů;

iii)  požadavků na ověřování vstupních údajů před jejich poskytnutím administrátorovi;

iv)  postupů pro vedení a uchovávání záznamů;

v)  požadavků na oznamování podezřelých vstupních údajů;

vi)  požadavků ohledně řešení konfliktů.

2a.  Administrátor může vytvořit samostatný kodex chování pro každou skupinu referenčních hodnot, které poskytuje.

2b.  Ve lhůtě dvaceti dnů od data nabytí účinnosti rozhodnutí zařadit referenční hodnotu s kritickým významem na seznam uvedený v čl. 13 odst. 1 předloží administrátor této referenční hodnoty s kritickým významem kodex chování dotyčnému příslušnému orgánu. Dotyčný příslušný orgán ve lhůtě třiceti dnů ověří, zda je obsah kodexu chování v souladu s tímto nařízením.

3.  Orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní prvky kodexu chování uvedené v odstavci 2 pro různé typy referenčních hodnot, a s cílem zohlednit vývoj v oblasti referenčních hodnot a vývoj na finančních trzích.

Při vypracovávání návrhu těchto regulačních technických norem orgán ESMA zohlední zásadu proporcionality s přihlédnutím k různým vlastnostem referenčních hodnot a dodavatelů vstupních údajů, zejména se zřetelem k rozdílnosti vstupních údajů a metodik, k rizikům manipulace se vstupními údaji a ke sbližování praxe v oblasti dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku. Orgán ESMA konzultuje s agenturou ACER, pokud jde o použitelnost kodexů chování, zejména s ohledem na příslušné referenční hodnoty.

Tento návrh regulačních technických norem předloží orgán ESMA Komisi do [XXX].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v odstavci 1 postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▌

Článek 11

Požadavky na dodavatele vstupních údajů pod dohledem

1.  Na dodavatele vstupních údajů pod dohledem, kteří dodávají vstupní údaje pro stanovení referenční hodnoty s kritickým významem, se vztahují ▌požadavky na řízení a kontrolu uvedené v odstavcích 2a a 3.

2.  Dodavatel vstupních údajů pod dohledem má zavedeny účinné systémy a kontrolní mechanismy, jimiž zajišťuje integritu a spolehlivost všech vstupních údajů, které jsou poskytovány administrátorovi, včetně:

a)  kontroly toho, kdo může předávat administrátorovi vstupní údaje, a v přiměřeném rozsahu také včetně postupu pro schvalování fyzickou osobou nadřízenou předkladateli;

b)  náležité odborné přípravy předkladatelů v rozsahu alespoň tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 596/2014;

c)  opatření pro řešení konfliktů, včetně případného organizačního oddělení zaměstnanců a zvážení toho, jak lze odstranit podněty k manipulaci s referenčními hodnotami plynoucí z politik v oblasti odměňování;

d)  vedení záznamů o komunikaci v souvislosti s poskytováním vstupních údajů po náležitou dobu;

e)  vedení záznamů o expozicích jednotlivých obchodníků a oddělení nástrojům odkazujícím na referenční hodnotu s cílem usnadnit audity a vyšetřování a za účelem řešení střetů zájmů;

f)  vedení záznamů o interních a externích auditech.

2a.  V případech, kdy vstupními údaji nejsou údaje o transakcích ani přidělené kvóty, zavedou dodavatelé vstupních údajů pod dohledem postupy, které doplňují rámec systémů a kontrolních mechanismů uvedených v odstavci 2 a jimiž se dodavatelé řídí při použití úsudku nebo při uplatnění volnosti rozhodování, a vedou záznamy obsahující zdůvodnění těchto kroků, přičemž v přiměřeném rozsahu zohlední povahu dané referenční hodnoty a vstupních údajů.

3.  Při provádění auditů a výkonu dohledu nad poskytováním referenční hodnoty dodavatel vstupních údajů pod dohledem plně spolupracuje s administrátorem a dotyčným příslušným orgánem, mimo jiné pro účely stanovené v čl. 5c odst. 3, a umožní přístup k informacím a záznamům uchovávaným v souladu s odstavci 2 a 2a.

4.  Orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní požadavky týkající se systémů a kontrolních postupů uvedených v odstavcích 2, 2a a 3 pro různé typy referenčních hodnot.

Tento návrh regulačních technických norem předloží orgán ESMA Komisi do [XXX].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

HLAVA III

▌požadavky na referenční hodnoty s kritickým významem

Kapitola 1

Regulované údaje

▌

Článek 12a

Regulované údaje

Jsou-li referenční hodnoty stanovovány použitím vzorce na údaje uvedené v čl. 3 odst. 1 bodu 11 podbodu i) nebo ii), nevztahuje se na poskytování těchto referenčních hodnot a na dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty čl. 7 odst. 1 písm. b), čl. 7 odst. 1 písm. ba), čl. 7 odst. 1 písm. c), čl. 7 odst. 2a, čl. 7 odst. 3a, čl. 8 odst. 1, čl. 8 odst. 2, články 9, 11 a 13a. Čl. 5d odst. 1 písm. a) se nevztahuje na poskytování referenčních hodnot, které odkazují na vstupní údaje dodané v celém rozsahu způsobem uvedeným v čl. 3 odst. 1 bodu 11. Tyto požadavky se rovněž nevztahují na účely čl. 5c odst. 3.

Kapitola 2

Referenční hodnoty s kritickým významem

Článek 13

Referenční hodnoty s kritickým významem

1.  Referenční hodnota, která nevychází z regulovaných údajů, je považována za referenční hodnotu s kritickým významem v následujících případech:

a)  referenční hodnota je používána jako reference pro finanční nástroje a finanční smlouvy, jejichž průměrná hodnota je v určitém přiměřeném časovém období nejméně 500 000 000 000 EUR;

b)  referenční hodnota je označena za referenční hodnotu s kritickým významem podle postupu stanoveného v odstavcích 2a, 2c a 2e až 2g.

Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které:

–  určí způsob výpočtu tržní hodnoty finančních nástrojů;

–  určí způsob výpočtu hrubé pomyslné hodnoty finančních nástrojů;

–  určí, jaké časové období použít, aby bylo možné přiměřeně změřit referenční hodnotu;

–  přezkoumají minimální hodnotu 500 000 000 000 EUR, a to alespoň jednou za [tři] roky od vstupu tohoto nařízení v platnost.

Tento návrh regulačních technických norem předloží orgán ESMA Komisi do [XXX].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem stanoveným v článcích 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▌

2a.  Příslušný orgán členského státu může považovat referenční hodnotu ve své působnosti za referenční hodnotu s kritickým významem, ačkoli její průměrná pomyslná hodnota nedosahuje výše stanovené v odst. 1 pododstavci 1 písm. a), domnívá-li se, že ukončení poskytování této referenční hodnoty by mělo významný nepříznivý dopad na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jeho působnosti. V tomto případě oznámí své rozhodnutí do pěti dnů orgánu ESMA.

2b.  Do deseti dnů od obdržení oznámení uvedeného v odst. 2a zveřejní orgán ESMA oznámení na svých internetových stránkách a aktualizuje registr uvedený v článku 25a.

2c.  Pokud se příslušný vnitrostátní orgán domnívá, že rozhodnutí přijaté podle odstavce 2a jiným příslušným orgánem v Unii bude mít významný nepříznivý dopad na stabilitu finančních trhů, reálnou ekonomiku nebo na dodavatele vstupních údajů pod dohledem v jejich působnosti, předloží příslušnému vnitrostátnímu orgánu žádost o přehodnocení jeho rozhodnutí. Příslušný orgán, který rozhodnutí ve smyslu odstavce 2a učinil, sdělí žádajícímu příslušnému orgánu svou odpověď do třiceti dnů od obdržení žádosti.

2d.  Nedosáhnou-li příslušné orgány dohody, může žádající příslušný orgán záležitost postoupit orgánu ESMA. Orgán přijme do šedesáti dnů od obdržení žádosti o postoupení opatření v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

2e.  Domnívá-li se příslušný orgán členského státu nebo orgán ESMA, že referenční hodnota v působnosti jiného členského státu, jejíž průměrná pomyslná hodnota nedosahuje výše stanovené v odst. 1 pododstavci 1 písm. a), by měla i přesto být považována za referenční hodnotu s kritickým významem, neboť ukončení poskytování této referenční hodnoty by mělo významný nepříznivý dopad na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jeho působnosti, předloží vnitrostátnímu orgánu příslušnému pro daného administrátora referenční hodnoty žádost o označení této referenční hodnoty za referenční hodnotu s kritickým významem. Orgán příslušný pro daného administrátora referenční hodnoty sdělí žádajícímu příslušnému orgánu svou odpověď do třiceti dnů od obdržení žádosti.

2f.  Nedosáhnou-li příslušné orgány shody, žádající příslušný orgán může věc postoupit orgánu ESMA podle postupu stanoveného v odstavci 2e. Předloží zdokumentované posouzení dopadu ukončení poskytování této referenční hodnoty ve své působnosti, které obsahuje alespoň tyto prvky:

a)  možnosti využití, pokud jde o účastníky trhu, a využití na maloobchodních trzích;

b)  dostupnost použitelné tržní náhrady této referenční hodnoty;

c)  hodnotu finančních nástrojů a finančních smluv, které v daném členském státě na tuto referenční hodnotu odkazují, a její význam z hlediska hrubého národního produktu v daném členském státě;

d)  četnost využití a případně dodávání vstupních údajů pro danou referenční hodnotu v členských státech;

e)  jakýkoliv jiný ukazatel, jímž lze posoudit možný dopad přerušení poskytování referenční hodnoty či její nespolehlivosti na integritu trhů, finanční stabilitu nebo na financování domácností a podniků daného členského státu.

Jestliže je žádajícím příslušným orgánem orgán ESMA, pak ESMA přezkoumá svou žádost a vydá závazné stanovisko.

2g.  Do [deseti] týdnů od obdržení oznámení uvedeného v odstavci 2a a po konzultaci s Evropskou radou pro systémová rizika a s dalšími příslušnými vnitrostátními orgány vydá orgán ESMA závazné stanovisko k tomu, zda má referenční hodnota kritický význam. Orgán ESMA předá své stanovisko a výsledky konzultací Komisi, příslušným vnitrostátním orgánům a administrátorovi. Stanovisko orgánu ESMA bude vycházet z kritérií uvedených v odstavci 2f a z dalších relevantních kritérií.

2h.  Jakmile byla referenční hodnota definována jako referenční hodnota s kritickým významem, je v souladu s článkem 34 informováno kolegium příslušných orgánů.

Kolegium příslušných orgánů si s ohledem na to, že daná referenční hodnota je referenční hodnotou s kritickým významem, vyžádá informace nezbytné pro udělení povolení k poskytování referenční hodnoty podle článku 23 v souladu s dodatečnými podmínkami uloženými tímto nařízením.

2i.  Kolegium příslušných orgánů přezkoumá nejméně každé dva roky referenční hodnoty, které byly dříve klasifikovány jako referenční hodnoty s kritickým významem.

2j.  Za výjimečných okolností mohou členské státy stanovit pro administrátora referenční hodnoty dodatečné požadavky týkající se problematiky, kterou upravuje tento článek.

Článek 13a

Povinná správa referenční hodnoty s kritickým významem

1.  Pokud má administrátor referenční hodnoty s kritickým významem v úmyslu přestat tuto referenční hodnotu poskytovat, je povinen:

a)  tuto skutečnost okamžitě oznámit svému příslušnému orgánu a dále

b)  do čtyř týdnů od tohoto oznámení předložit posouzení toho, jakým způsobem bude tato referenční hodnota předána novému administrátorovi, nebo

c)  do čtyř týdnů od tohoto oznámení předložit posouzení toho, jakým způsobem bude poskytování této referenční hodnoty ukončeno s přihlédnutím k postupu stanovenému v čl. 17 odst. 1.

Během tohoto období nepřestane administrátor tuto referenční hodnotu poskytovat.

2.  Příslušný orgán do čtyř týdnů po obdržení posouzení vypracovaného administrátorem a uvedeného v odstavci 1:

a)  informuje orgán ESMA a

b)  vypracuje své vlastní posouzení toho, jakým způsobem bude daná referenční hodnota předána novému administrátorovi nebo jak bude ukončeno její poskytování, přičemž přihlédne k postupu pro ukončení poskytování této referenční hodnoty vypracovaného daným administrátorem v souladu s čl. 17 odst. 1.

Během tohoto období nepřestane administrátor tuto referenční hodnotu poskytovat.

3.  Po dokončení posouzení uvedeného v odstavci 2 může příslušný orgán uložit administrátorovi, aby danou referenční hodnotu nadále uveřejňoval až do okamžiku, kdy:

a)  poskytování této referenční hodnoty je předáno novému administrátorovi nebo

b)  poskytování této referenční hodnoty je možné řádně ukončit nebo

c)  referenční hodnota již nemá mít kritický význam.

Příslušný orgán může administrátorovi uložit, aby tuto referenční hodnotu nadále uveřejňoval po omezené časové období, které nepřekročí šest měsíců, přičemž příslušný orgán může toto období v nutných případech prodloužit nejvýše o dalších šest měsíců.

Článek 13b

Omezení tržní síly administrátorů referenčních hodnot s kritickým významem

1.  Při kontrole poskytování referenční hodnoty s kritickým významem administrátor náležitě zohlední zásady integrity trhu a kontinuitu referenční hodnoty, jakož i potřebu právní jistoty smluv, které na referenční hodnotu odkazují.

2.  Při poskytování referenční hodnoty s kritickým významem pro účely finanční smlouvy nebo finančního nástroje administrátor zajistí, aby všem uživatelům byly spravedlivým, přiměřeným a nediskriminačním způsobem poskytnuty licence k dané referenční hodnotě a informace o této hodnotě v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 600/2014.

Článek 14

Povinná účast u referenční hodnoty s kritickým významem

1.  Administrátor jedné nebo více referenčních hodnot s kritickým významem, které vycházejí z údajů dodaných dodavateli, z nichž většinu tvoří subjekty pod dohledem, předloží každé dva roky svému příslušnému orgánu posouzení schopnosti každé referenční hodnoty s kritickým významem měřit podkladový trh nebo ekonomickou realitu.

2.  Pokud jeden nebo více dodavatelů vstupních údajů pro stanovení referenční hodnoty s kritickým významem pod dohledem má v úmyslu ukončit dodávání vstupních údajů, neprodleně tuto skutečnost písemně oznámí administrátorovi referenční hodnoty s kritickým významem a příslušnému orgánu. Administrátor do čtrnácti dnů od obdržení tohoto oznámení vyrozumí příslušný orgán a předloží posouzení dopadů ukončení poskytování vstupních údajů na schopnost referenční hodnoty měřit podkladový trh nebo ekonomickou realitu. Administrátor rovněž informuje zbývající dodavatele vstupních údajů pro stanovení referenční hodnoty s kritickým významem, kteří působí pod dohledem, o oznámení o ukončení dodávání údajů a snaží se zjistit, zda i oni mají v úmyslu dodávání vstupních údajů ukončit.

Příslušný orgán neprodleně vyrozumí kolegium příslušných orgánů a v přiměřené lhůtě dokončí vlastní posouzení důsledků ukončení poskytování. Příslušný orgán má pravomoc žádat, aby dodavatel, který podal oznámení o úmyslu ukončit dodávání vstupních údajů, nepřestal dodávat vstupní údaje pro stanovení referenční hodnoty s kritickým významem do doby, než tento orgán dokončí své posouzení.

3.  Domnívá-li se příslušný orgán, že je ohrožena reprezentativnost referenční hodnoty s kritickým významem, je oprávněn:

a)  uložit subjekty pod dohledem v souladu s odstavcem 4, včetně subjektů, které již nejsou dodavateli vstupních údajů pro stanovení referenční hodnoty s kritickým významem, aby administrátorovi dodávaly vstupní údaje v souladu s metodikou, kodexem chování nebo jinými pravidly. Takový požadavek platí po přiměřené přechodné období, jehož délka závisí na průměrné době platnosti smlouvy odkazující na příslušnou referenční hodnotu, nejvýše však dvanáct měsíců od data, kdy bylo učiněno původní rozhodnutí o povinném dodávání vstupních údajů;

b)  po přezkumu, který je stanoven v odstavci 5b a vztahuje se na přechodné období uvedené v písmenu a) tohoto odstavce, prodloužit období povinného dodávání údajů, a to nejvýše o dvanáct měsíců;

c)  určit lhůtu pro dodávání vstupních údajů a současně neukládat subjektům pod dohledem povinnost obchodovat nebo se k obchodu zavázat;

d)  po diskusi s administrátorem uložit administrátorovi, aby v zájmu posílení reprezentativnosti a spolehlivosti referenční hodnoty provedl změny v kodexu chování, metodice nebo jiných pravidlech platných pro referenční hodnotu s kritickým významem;

e)  požádat administrátora, aby vypracoval písemnou zprávu o opatřeních, která hodlá přijmout za účelem posílení reprezentativnosti a spolehlivosti referenční hodnoty, a aby tuto zprávu zpřístupnil uživatelům referenční hodnoty.

4.  Subjekty pod dohledem uvedené v odst. 3 písm. a) určí orgán příslušný pro administrátora za pomoci orgánu příslušného pro subjekty pod dohledem a na základě rozsahu účasti dotyčného subjektu pod dohledem na trhu, který má daná referenční hodnota měřit, jakož i odborných znalostí dodavatele vstupních údajů o tomto trhu a jeho schopnosti dodávat vstupní údaje potřebné kvality. Je třeba náležitě přihlédnout k existenci vhodných alternativních referenčních hodnot, na které by mohly finanční smlouvy a nástroje, které danou referenční hodnotu s kritickým významem používají jako referenční, případně přejít.

5.  Je-li referenční hodnota považována za referenční hodnotu s kritickým významem v souladu s postupem stanoveným v čl. 13 odst. 2a až 2d, orgán příslušný pro administrátora má pravomoc žádat, aby vstupní údaje byly v souladu s tímto článkem odst. 3 písm. a), b) a c) dodávány pouze dodavateli pod dohledem, kteří se nachází v jeho členském státě.

5a.  Orgán příslušný pro subjekt pod dohledem uvedený v odstavci 3 je nápomocen orgánu příslušnému pro administrátora při vymáhání opatření ve smyslu odstavce 3.

5b.  Orgán příslušný pro administrátora na konci přechodného období uvedeného v odst. 3 písm. a) přezkoumá ve spolupráci s kolegiem příslušných orgánů, zda opatření stanovená v odst. 3 písm. a) jsou i nadále zapotřebí, a své závěry předloží ve formě písemné zprávy. Orgán příslušný pro administrátora tato opatření zruší, pokud usoudí, :

a)  že daná referenční hodnota může pokračovat i poté, co dodavatelé vstupních údajů, jimž bylo dodávání vstupních údajů nařízeno, jejich dodávání ukončí;

b)  že dodavatelé vstupních údajů budou v jejich dodávání pravděpodobně pokračovat nejméně po dobu jednoho roku, i kdyby uplatnění této pravomoci bylo zrušeno;

c)  po konzultaci s dodavateli vstupních údajů a uživateli, že je k dispozici přijatelná náhradní referenční hodnota a že uživatelé referenční hodnoty s kritickým významem mohou na tuto náhradní referenční hodnotu za přijatelné náklady přejít; takový přechod není považován za porušení platné smlouvy; nebo

d)  že není možné určit žádné vhodné alternativní dodavatele vstupních údajů a že by ukončení dodávání vstupních údajů ze strany příslušných subjektů pod dohledem danou referenční hodnotu oslabilo natolik, že by to vedlo k ukončení jejího poskytování.

Nastane-li situace uvedená v prvním pododstavci písm. a) a b), subjekty pod dohledem, které mají v úmyslu ukončit dodávání vstupních údajů, tak učiní v den, který určí orgán příslušný pro administrátora, avšak nejpozději ve lhůtách uvedených v odst. 3 písm. b).

5c.  V případě, že by mělo být ukončeno poskytování referenční hodnoty s kritickým významem, pokračují dodavatelé vstupních údajů pro stanovení referenční hodnoty s kritickým významem v jejich dodávání po další přiměřené období stanovené příslušným orgánem, které ovšem není delší než období uvedená v odst. 3 písm. b). Jakékoli změny či přechody na jinou referenční hodnotu nejsou považovány za porušení platné smlouvy.

5d.  V případě, že některý dodavatel vstupních údajů poruší požadavky odstavce 2, administrátor to oznámí příslušnému orgánu v nejkratším termínu, v němž je to prakticky možné.

Článek 14a

Komoditní referenční hodnoty založené na údajích dodavatelů, kteří nejsou subjekty pod dohledem

Jestliže se komoditní referenční hodnota zakládá na údajích dodavatelů, z nichž většinu tvoří subjekty, které nejsou pod dohledem a jejichž hlavní činností je poskytování investičních služeb ve smyslu směrnice 2014/65/ES nebo bankovní činnost ve smyslu směrnice 2013/36/EU, nepoužijí se články 5a a 5b, čl. 5c odst. 1, čl. 5c odst. 2, čl. 5d odst. 2, čl. 7 odst. 1 písm. ba), čl. 7 odst. 1 písm. bc) a článek 9.

HLAVA IV

TRANSPARENTNOST A OCHRANA SPOTŘEBITELŮ

Článek 15

Prohlášení o referenční hodnotě

1.  Do dvou týdnů od zařazení do registru uvedeného v článku 25a uveřejní administrátor prohlášení o referenční hodnotě ke každé referenční hodnotě, případně ke každé skupině referenčních hodnot, která byla vytvořena a zveřejněna s cílem získat povolení k činnosti nebo registraci nebo s cílem získat potvrzení v souladu s článkem 21a či uznání v souladu s článkem 21a. Administrátor prohlášení o referenční hodnotě ke každé referenční hodnotě nebo skupině referenčních hodnot nejméně jednou za dva roky aktualizuje. Toto prohlášení:

a)  jasně a jednoznačně definuje stav trhu a ekonomickou realitu, které tato referenční hodnota měří, a okolnosti, za nichž by se takové měření mohlo stát nespolehlivým;

▌

c)  ▌jasně a jednoznačně uvede ty části referenční hodnoty, u kterých se může uplatňovat volnost rozhodování a kritéria jejího uplatňování ▌;

d)  obsahuje upozornění, že v důsledku určitých faktorů včetně faktorů vnějších, které administrátor nemůže nijak ovlivnit, může dojít v poskytování dané referenční hodnoty k určitým změnám, anebo k ukončení jejího poskytování; a

e)  obsahuje doporučení, že veškeré finanční smlouvy či jiné finanční nástroje odkazující na danou referenční hodnotu by měly být vůči možnosti změn v poskytování dané referenční hodnoty či jeho ukončení odolné či jinak schopné takovou možnost řešit.

2.  Prohlášení o referenční hodnotě musí obsahovat alespoň:

a)  vymezení všech klíčových pojmů souvisejících s referenční hodnotou;

b)  zdůvodnění volby metodiky pro tuto referenční hodnotu a postupy pro přezkum a schvalování této metodiky;

c)  kritéria a postupy používané ke stanovení referenční hodnoty, včetně popisu vstupních údajů, stanovení priority různých druhů vstupních údajů, minimálních údajů nutných ke stanovení referenční hodnoty, použití modelů nebo extrapolačních metod a včetně postupů pro vyvážení složek indexu referenční hodnoty;

d)  kontrolní mechanismy a pravidla, jimiž se řídí administrátor nebo dodavatelé vstupních údajů při uplatňování volnosti rozhodování nebo úsudku, v zájmu zajištění jednotnosti v uplatňování volnosti rozhodování nebo úsudku;

e)  postupy pro stanovování referenčních hodnot v obdobích vysoké zátěže nebo v obdobích, kdy zdroje údajů o transakcích mohou být nedostatečné, nepřesné nebo nespolehlivé, a možná omezení referenčních hodnot v těchto obdobích;

f)  postupy pro řešení chyb ve vstupních údajích nebo při stanovování referenčních hodnot, včetně případů, kdy bude nezbytné referenční hodnotu určit znovu; a

g)  identifikaci případných omezení referenční hodnoty, včetně jejího použití na nelikvidních nebo roztříštěných trzích a možné koncentrace vstupů.

▌

Článek 17

Ukončení poskytování referenční hodnoty

1.  Administrátor společně s prohlášením o referenční hodnotě uvedené v článku 15 uveřejní postup týkající se toho, jaká opatření podnikne v případě změn určité referenční hodnoty nebo v případě ukončení jejího poskytování nebo ukončení uznání referenční hodnoty uvedené v článku 21a nebo potvrzení ve smyslu článku 21b. Postup je rovněž začleněn do kodexu chování uvedeném v čl. 9 odst. 1. Postup může být v odpovídajících případech vypracován pro skupiny referenčních hodnot, a dojde-li k významné změně, je aktualizován a zveřejněn.

2.  Subjekty pod dohledem, které ▌používají určitou referenční hodnotu, vypracují a uchovávají podložené písemné plány, v nichž stanoví, jaká opatření podniknou v případě, že se tato referenční hodnota významně změní nebo že její poskytování bude ukončeno. Je-li to možné a vhodné, v těchto plánech určí jednu nebo více alternativních referenčních hodnot, na něž je možné odkazovat, a uvedou, proč by tyto referenční hodnoty byly vhodnou alternativou. Subjekty pod dohledem na vyžádání předloží tyto plány dotyčnému příslušnému orgánu a je-li to možné, odpovídajícím způsobem je promítnou do smluvního vztahu s klienty.

Článek 17a

Vhodnost referenční hodnoty

Administrátor zajistí přesnost referenční hodnoty ve vztahu k popisu trhu nebo ekonomické reality, které má referenční hodnota měřit, podle požadavků na prohlášení o referenční hodnotě stanovených v článku 15.

Orgán ESMA šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost zveřejní pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010, které vymezí definici vhodnosti z hlediska přijatelné míry bazického rizika.

Komise do prosince 2015 zveřejní zprávu analyzující stávající praxi v souvislosti s nakládáním s bazickým rizikem ve finančních smlouvách a s použitím referenčních hodnot, jako jsou mezibankovní úroková sazba a referenční směnný kurz, a posuzující, zda jsou ustanovení o obchodní činnosti obsažená ve směrnici 2008/48/ES a směrnici 2014/17/EU dostačující ke snížení bazického rizika spojeného s referenčními hodnotami používanými ve finančních smlouvách.

▌

HLAVA V 

POUŽÍVÁNÍ REFERENČNÍCH HODNOT POSKYTOVANÝCH ADMINISTRÁTORY S OPRÁVNĚNÍM, REGISTROVANÝMI ADMINISTRÁTORY NEBO ADMINISTRÁTORY ZE TŘETÍCH ZEMÍ

Článek 19

Používání ▌referenční hodnoty

1.   Subjekt pod dohledem v Unii může používat referenční hodnotu nebo kombinaci referenčních hodnot jako referenci v určitém finančním nástroji nebo finanční smlouvě ▌, jsou-li poskytovány administrátorem, jemuž bylo vydáno povolení nebo registrace v souladu s článkem 23 nebo 23a nebo administrátorem nacházejícím se ve třetí zemi podle článku 20, 21a nebo 21b.

2.  Týká-li se prospekt, který má být zveřejněn v souladu se směrnicí 2003/71/ES nebo směrnicí 2009/65/ES, převoditelných cenných papírů nebo jiných investic, jež odkazují na určitou referenční hodnotu, zajistí emitent, předkladatel nabídky nebo osoba, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, aby prospekt obsahoval rovněž jasné a významné informace o tom, zda je referenční hodnota registrována nebo zda je poskytována administrátorem registrovaným ve veřejném registru podle článku 25a tohoto nařízení.

3.  Orgán ESMA zruší body 49 až 62 svých pokynů pro příslušné orgány a správcovské společnosti subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokynů pro fondy obchodované na burze a pro další záležitosti související se subjekty SKIPCP(28), nebo je uvede do souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

Článek 20

Rovnocennost

1.  Referenční hodnoty poskytované administrátorem nacházejícím se ve třetí zemi mohou subjekty pod dohledem v Unii používat, pokud jsou splněny tyto podmínky a nepoužije se článek 21a nebo 21b:

a)  Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti v souladu s odstavcem 2 nebo 2a ▌;

b)  dotyčný administrátor má v této třetí zemi oprávnění či registraci a podléhá zde dohledu;

c)  administrátor oznámil orgánu ESMA svůj souhlas s tím, že jeho zavedené nebo potenciální referenční hodnoty mohou být používány subjekty pod dohledem v Unii ▌;

d)  administrátor je řádně registrován podle článku 25a; a

e)  funguje mechanismus spolupráce uvedený v odstavci 3 tohoto článku.

2.  Komise může přijmout rozhodnutí, ve kterém bude stanoveno, že právní rámec třetí země a její praxe v oblasti dohledu zaručuje, že:

a)  administrátoři, kteří mají v této třetí zemi povolení či registraci, splňují závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům vyplývajícím z tohoto nařízení, zejména se zřetelem k tomu, zda právní rámec třetí země a její praxe v oblasti dohledu zajišťují soulad se zásadami organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot zveřejněnými dne 17. července 2013 a zásadami organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy zveřejněnými dne 5. října 2012; a

b)  tyto právní závazky jsou v této třetí zemi předmětem soustavného a účinného dohledu a vymáhání jejich plnění.

ba)  – probíhá účinná výměna informací se zahraničními daňovými orgány,

–  nechybí transparentnost, pokud jde o právní, soudní či správní předpisy,

–  uplatňuje se požadavek výrazné místní přítomnosti,

–  třetí země nepůsobí jako offshorové finanční centrum,

–  třetí země neuplatňuje politiku nulových či pouze nominálních daní nebo takové daňové výhody nenabízí, a to ani subjektům bez skutečné hospodářské činnosti a významné ekonomické přítomnosti na území třetí země, jež takové daňové výhody nabízí;

–  Finanční akční výbor (FATF) nezařadil třetí zemi na seznam nespolupracujících zemí či území;

–  třetí země plně dodržuje normy stanovené v článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku a zajišťuje účinnou výměnu informací týkajících se daňových otázek, včetně veškerých mnohostranných daňových dohod.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 38 odst. 2.

2a.  Obdobně může Komise přijmout rozhodnutí, že zvláštní pravidla nebo požadavky, které ve třetí zemi platí pro jednotlivé konkrétní administrátory nebo pro jednotlivé konkrétní referenční hodnoty či jejich skupiny, jsou rovnocenné požadavkům tohoto nařízení, a že subjekty pod dohledem v Unii mohou tudíž využívat tyto jednotlivé konkrétní administrátory nebo tyto jednotlivé konkrétní referenční hodnoty či jejich skupiny.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 38 odst. 2.

3.  Orgán ESMA zřídí mechanismy spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní rámce a postupy v oblasti dohledu byly uznány jako rovnocenné v souladu s ustanoveními odstavce 2 nebo 2a. V rámci těchto mechanismů musí být stanoveny přinejmenším:

a)  mechanismus pro výměnu informací mezi orgánem ESMA a příslušnými orgány dotčených třetích zemí včetně přístupu ke všem důležitým informacím, jež si orgán ESMA vyžádá o administrátorovi, který má povolení k činnosti v této třetí zemi;

b)  mechanismus rychlého vyrozumění orgánu ESMA pro případ, kdy se příslušný orgán třetí země domnívá, že administrátor, který má povolení k činnosti v této třetí zemi, nad nímž vykonává dohled, neplní podmínky vyplývající z jejího povolení či jiné domácí právní předpisy;

c)  postupy týkající se koordinace činností spojených s výkonem dohledu ▌.

4.  Orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, v nichž stanoví minimální obsah mechanismů spolupráce uvedených v odstavci 3, aby bylo zajištěno, že příslušné orgány a orgán ESMA mohou v souladu s tímto nařízením vykonávat veškeré své pravomoci v oblasti dohledu.

Tento návrh regulačních technických norem předloží orgán ESMA Komisi do [XXX].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 21

Zrušení registrace administrátorů ze třetích zemí

▐

2.  Orgán ESMA zruší registraci administrátora uvedeného v čl. 20 odst. 1 písm. d), má-li opodstatněné důvody podložené důkazy o tom, že administrátor:

a)  jedná způsobem, který jednoznačně poškozuje zájmy uživatelů jeho referenčních hodnot či řádné fungování trhů; nebo

b)  hrubě porušil domácí vnitrostátní právní předpisy nebo jiná ustanovení, která pro něj platí v příslušné třetí zemi a na jejichž základě přijala Komise rozhodnutí v souladu s čl. 20 odst. 2 nebo čl. 20 odst. 2a.

3.  Orgán ESMA přijme rozhodnutí v souladu s ustanovením odstavce 2 pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)  orgán ESMA postoupil danou záležitost příslušnému orgánu třetí země a tento příslušný orgán nepřijal náležitá opatření, která jsou potřebná pro ochranu investorů a řádné fungování trhů v Unii, nebo neprokázal, že dotyčný administrátor plní požadavky, které pro něho v této třetí zemi platí;

b)  orgán ESMA informoval příslušný orgán třetí země o svém úmyslu zrušit registraci administrátora, a to nejméně 30 dnů před zrušením této registrace.

4.  Orgán ESMA neprodleně informuje ostatní příslušné orgány o veškerých opatřeních, která přijme v souladu s ustanovením odstavce 1, a své rozhodnutí uveřejní na svých internetových stránkách.

Článek 21a

Uznání administrátora v třetí zemi

1.  Dokud není přijato rozhodnutí o rovnocennosti v souladu s čl. 20 odst. 2, mohou subjekty pod dohledem v Unii používat referenční hodnoty poskytované administrátorem nacházejícím se v třetí zemi za předpokladu, že administrátor od orgánu ESMA předem získá uznání v souladu s tímto článkem.

2.  Administrátor nacházející se ve třetí zemi, který má v úmyslu předem získat uznání ve smyslu odstavce 1, splňuje veškeré požadavky stanovené tímto nařízením, avšak nevztahují se na něj články 11, 13a a 14. Pokud administrátor může prokázat, že jím poskytovaná referenční hodnota se zakládá na regulovaných údajích, nebo je komoditní referenční hodnotou, jež není založena na vstupních údajích dodávaných dodavateli, z nichž většinu netvoří subjekty pod dohledem a hlavní činností jejich skupiny je poskytování investičních služeb ve smyslu směrnice 2014/65/EU nebo bankovních činností ve smyslu směrnice 2013/36/EU, vztahují se na administrátora výjimky pro tyto referenční hodnoty podle článků 12a a 14a.

3.  Administrátor nacházející se v třetí zemi, který má v úmyslu předem získat uznání ve smyslu odstavce 1, tak může rovněž učinit, pokud dodržuje veškeré požadavky stanovené v zásadách organizace IOSCO pro finanční referenční hodnoty nebo pokud vyhovuje kritériím stanoveným v čl. 14a odst. 1 – zásadám organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy. Jejich dodržování bude přezkoumáno a potvrzeno nezávislým externím auditorem nejméně každé dva roky a vždy, když dojde k podstatné změně v referenční hodnotě, a zprávy auditora budou zasílány orgánu ESMA a na vyžádání budou zpřístupněny uživatelům.

4.  Administrátor nacházející se ve třetí zemi, který má v úmyslu předem získat uznání ve smyslu odstavce 1, musí mít zástupce usazeného v Unii. Tímto zástupcem je fyzická osoba s bydlištěm v Unii nebo právnická osoba se sídlem v Unii. Administrátor nacházející se ve třetí zemi zástupce výslovně pověří, aby jednal jeho jménem ve veškeré komunikaci s úřady, včetně orgánu ESMA a příslušných orgánů a veškerých dalších osob v Unii, které jsou důležité pro závazky administrátora stanovené tímto nařízením.

5.  Administrátor nacházející se ve třetí zemi, který má v úmyslu předem získat uznání ve smyslu odstavce 1, požádá o uznání orgán ESMA. Žádající administrátor předloží veškeré informace podle článku 23 nebo článku 23a, jimiž orgán ESMA ujistí, že v době, kdy bude uznán, budou provedena veškerá opatření nezbytná ke splnění požadavků uvedených v odstavci 2 nebo 2a, a uvede seznam svých stávajících či případných budoucích referenčních hodnot, které lze v Unii použít, a je-li administrátor pod dohledem orgánu třetí země, pak uvede i příslušný orgán, jež ve třetí zemi odpovídá za dohled nad ním.

Do [devadesáti] dnů od obdržení žádosti podle prvního pododstavce ověří orgán ESMA po konzultaci s příslušnými orgány, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 nebo 2a, 3 a 4. Orgán ESMA může tímto úkolem pověřit příslušný vnitrostátní orgán.

Pokud se orgán ESMA domnívá, že tomu tak není, zamítne žádost o uznání a předloží důvody tohoto odmítnutí.

Aniž je dotčen odstavec 8, povolení může být uděleno, pouze pokud jsou splněny tyto dodatečné podmínky:

i)  je-li administrátor nacházející se v třetí zemi pod dohledem orgánu třetí země, existuje mezi příslušným orgánem nebo orgánem ESMA a orgánem třetí země, který je pro administrátora příslušným orgánem, odpovídající ujednání o spolupráci, aby byla zajištěna alespoň účinná výměna informací;

ii)  právní nebo správní předpisy třetí země třetí země, v níž se administrátor nachází, nebrání příslušnému orgánu ani orgánu ESMA v účinném výkonu funkcí dohledu ve smyslu tohoto nařízení.

6.  Má-li administrátor nacházející se v třetí zemi v úmyslu předem získat uznání na základě souladu s tímto nařízením, jak je stanoveno v odst. 2 tohoto článku, a domnívá-li se takový administrátor, že na referenční hodnotu, kterou poskytuje, by se mohly vztahovat výjimky stanovené v článku 12a a 14a, bez zbytečného odkladu o tom vyrozumí orgán ESMA Toto tvrzení podloží písemnými důkazy.

7.  Domnívá-li se administrátor nacházející se v třetí zemi, že ukončení referenční hodnoty, kterou poskytuje, by mělo významný nepříznivý dopad na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jednom nebo více členských státech, může požádat orgán ESMA o výjimku z jednoho nebo více příslušných požadavků tohoto nařízení nebo příslušných zásad organizace IOSCO, a to po určitou omezenou dobu, která nepřesáhne dvanáct měsíců. K této žádosti přiloží písemné důkazy.

Orgán ESMA do třiceti dnů žádost posoudí a vyrozumí administrátora v třetí zemi o tom, zda je osvobozen od jednoho nebo více požadavků uvedených v jeho žádosti a dobu platnosti této výjimky.

Je-li k tomu pádný důvod, může orgán ESMA dobu platnosti této výjimky po jejím vypršení prodloužit až o dalších dvanáct měsíců.

8.  Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní proces uznávání, formu a obsah žádosti uvedené v odstavci 4, předkládání informací uvedených v odstavci 5 a veškeré případy postoupení úkolů a povinností příslušným vnitrostátním orgánům na základě těchto odstavců.

Tento návrh regulačních technických norem předloží orgán ESMA Komisi do […].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem stanoveným v článcích 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 21b

Potvrzení

1.  Administrátor se sídlem v Unii, který má povolení v souladu s článkem 23 nebo je registrován v souladu s článkem 23a, může požádat příslušný orgán, aby potvrdil referenční hodnotu nebo skupinu referenčních hodnot poskytovaných ve třetí zemi k jejich použití v Unii za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a)  potvrzující administrátor ověřil a může svému příslušnému orgánu prokázat, že poskytování referenční hodnoty nebo skupiny referenčních hodnot, jež mají být potvrzeny, splňuje požadavky, které:

i)  jsou přinejmenším stejně přísné jako požadavky stanovené v tomto nařízení;

ii)  zaručují naprostý soulad se zásadami organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot, který přezkoumává a potvrzuje nezávislý externí auditor nejméně každé dva roky, nebo vždy, když dojde v referenční hodnotě k podstatné změně; nebo

iii)  zaručují naprostý soulad se zásadami organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy, který přezkoumává a potvrzuje nezávislý externí auditor nejméně každé dva roky, nebo vždy, když dojde v referenční hodnotě k podstatné změně, pokud potvrzovaná referenční hodnota odpovídá kritériím stanoveným v čl. 14a odst. 1;

b)  potvrzující administrátor má nezbytné odborné znalosti pro účinné sledování poskytování referenční hodnoty, k němuž dochází ve třetí zemi, a pro řízení rizik s tím spojených.

2.  Administrátor, který podává žádost, poskytne veškeré informace potřebné k tomu, aby příslušnému orgánu prokázal, že v době podání žádosti jsou splněny všechny podmínky uvedené v odstavci 1, včetně zpráv o auditu podle odst. 1 bodu a) písm. ii) a iii) uvedeného odstavce.

3.  Příslušný orgán do 90 dnů od obdržení žádosti posoudí žádost o potvrzení a přijme rozhodnutí, jímž ji schválí nebo zamítne. Relevantní příslušný orgán oznámí orgánu ESMA veškeré referenční hodnoty nebo skupiny referenčních hodnot, které byly schváleny pro potvrzení, a schvalujícího administrátora.

4.  Potvrzené referenční hodnoty nebo skupiny referenčních hodnot se považují za referenční hodnoty nebo skupiny referenčních hodnot poskytované potvrzujícím administrátorem.

5.  Administrátor, který potvrdil referenční hodnotu nebo skupinu referenčních hodnot poskytovanou ve třetí zemi, je i nadále odpovědný za to, že potvrzená referenční hodnota nebo skupina referenčních hodnot splňuje podmínky stanovené v odstavci 1.

6.  Pokud příslušný orgán potvrzujícího administrátora má oprávněné důvody se domnívat, že podmínky stanovené v odstavci 1 již nejsou splněny, má pravomoc zrušit své schválení potvrzení. O tomto zrušení uvědomí orgán ESMA. V případě ukončení potvrzení se použije článek 17.

HLAVA VI

POVOLOVÁNÍ ČINNOSTI ADMINISTRÁTORŮ A DOHLED NAD NIMI

Kapitola 1

Vydávání povolení

▐

Článek 23

Postup povolování referenčních hodnot s kritickým významem

1.  Fyzická nebo právnická osoba se sídlem v Unii, která má v úmyslu jednat jako administrátor alespoň jedné referenční hodnoty s kritickým významem, podá žádost příslušnému orgánu určenému článkem 29 pro členský stát, ve kterém má tato osoba své sídlo.

2.  Žádost o povolení činnosti v souladu s odstavcem 1 se podává ▌ve lhůtě 30 ▌dnů ode dne, kdy subjekt pod dohledem uzavře jakoukoli dohodu o tom, že určitý index poskytovaný tímto administrátorem bude používán jako reference u určitého finančního nástroje nebo finanční smlouvy ▌.

2a.  Poté, co byla referenční hodnota definována jako hodnota s kritickým významem, ať už „vnitrostátního“ nebo „evropského“ charakteru, odpovídá příslušný orgán za udělování oprávnění pro poskytování této referenční hodnoty v souladu s jejím novým právním statusem, jakmile ověří, že byly splněny všechny požadavky.

3.  Administrátor, který žádost podává, poskytne veškeré informace potřebné k tomu, aby prokázal příslušnému orgánu, že v době vydání povolení nebo registrace má zavedena veškerá opatření nezbytná pro splnění požadavků stanovených v tomto nařízení. Poskytne také údaje nezbytné k výpočtu hodnoty, na kterou odkazují ustanovení čl. 13 odst. 1, nebo případně ke stanovení jejího odhadu, a to pro každou referenční hodnotu.

4.  Ve lhůtě 20 ▌dnů od obdržení žádosti posoudí dotyčný příslušný orgán, zda je žádost úplná, a vyrozumí o tom žadatele. Je-li žádost neúplná, předloží žadatel doplňující informace, které si dotyčný příslušný orgán vyžádá.

5.  ▌Dotyčný příslušný orgán žádost o povolení k činnosti přezkoumá a přijme rozhodnutí, jímž administrátorovi, který žádost podal, ve lhůtě 60 dnů od obdržení úplné žádosti vydá nebo odmítne vydat povolení k činnosti.

Ve lhůtě pěti ▌ dnů od přijetí rozhodnutí o vydání či nevydání povolení k činnosti oznámí příslušný orgán toto rozhodnutí dotyčnému administrátorovi, který podal žádost. Pokud příslušný orgán administrátorovi, který žádost podal, odmítne vydat povolení k činnosti, uvede důvody tohoto rozhodnutí.

5a.  Pokud se příslušný orgán rozhodne odmítnout udělení povolení pro poskytování určité referenční hodnoty s kritickým významem, kde tato již byla poskytována bez tohoto statusu, příslušný orgán může vydat dočasné povolení nejdéle na dobu šesti měsíců, během nichž může referenční hodnota být nadále poskytována na základě předchozího modelu, dokud nebudou splněny příslušné požadavky stanovené pro povolení v případě poskytování referenční hodnoty s kritickým významem.

Příslušný orgán může platnost povolení prodloužit o dalších maximálně šest měsíců.

5b.  Pokud administrátor nebo dodavatelé vstupních údajů nesplní do konce této lhůty požadavky pro další poskytování referenční hodnoty definované jako hodnota s kritickým významem, poskytování této referenční hodnoty bude ukončeno v souladu s článkem 17.

6.  Příslušný orgán do deseti dnů oznámí každé své rozhodnutí, jímž vydal povolení k činnosti administrátorovi, který o to požádal, ▌orgánu ESMA.

7.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37 týkající se opatření, která blíže upřesní informace, jež mají být uvedeny v žádosti o povolení k činnosti a v žádosti o registraci, s přihlédnutím k zásadě proporcionality a nákladům žádajících administrátorů a příslušných orgánů.

Článek 23a

Postup registrace referenčních hodnot bez kritického významu

1.  Fyzická nebo právnická osoba se sídlem v Unii, která má v úmyslu jednat jako administrátor referenčních hodnot bez kritického významu, požádá o registraci příslušný orgán určený článkem 29 tohoto nařízení pro členský stát, ve kterém má tato osoba své sídlo.

2.  Registrovaný administrátor dodržuje za všech okolností podmínky stanovené tímto nařízením a veškeré významné změny, které se jich týkají, oznámí příslušnému orgánu.

3.  Žádost v souladu s odstavcem 1 se podává ve lhůtě třiceti dnů ode dne, kdy subjekt pod dohledem uzavře dohodu o tom, že na určitý index poskytovaný touto osobou bude odkazovat určitý finanční nástroj nebo finanční smlouva nebo bude tento index použit k měření výkonnosti určitého investičního fondu.

4.  Administrátor, který žádost podává, poskytne:

a)  dokumentaci, v níž příslušnému orgánu prokáže, že splňuje požadavky stanovené v čl. 5 odst. 3a, článku 5c, článku 6, případně v článku 7b a článku 15; a

b)  celkovou hodnotu každé referenční hodnoty, je-li k dispozici, nebo její odhad.

5.  Ve lhůtě 15 dnů od obdržení žádosti posoudí dotyčný příslušný orgán, zda je žádost úplná, a vyrozumí o tom žadatele. Je-li žádost neúplná, předloží žadatel doplňující informace, které si dotyčný příslušný orgán vyžádá.

6.  Dotyčný příslušný orgán zaregistruje žadatele do 15 dnů od obdržení úplné žádosti o registraci.

7.  Domnívá-li se dotyčný příslušný orgán, že by určitá referenční hodnota měla být ve smyslu čl. 13 odst. 1 označena za referenční hodnotu s kritickým významem, oznámí tuto skutečnost orgánu ESMA a administrátorovi do 30 dnů od obdržení úplné žádosti.

8.  Domnívá-li se příslušný orgán provádějící registraci, že by určitá referenční hodnota měla být ve smyslu čl. 13 odst. 2a nebo čl. 13 odst. 2c označena za referenční hodnotu s kritickým významem, oznámí tuto skutečnost orgánu ESMA a administrátorovi do 30 dnů od obdržení úplné žádosti a předloží orgánu ESMA své posouzení v souladu s čl. 13 odst. 2a nebo čl. 13 odst. 2c.

9.  Je-li referenční hodnota registrovaného administrátora označena za referenční hodnotu s kritickým významem, požádá administrátor o povolení podle článku 23 do 90 dnů po obdržení oznámení ve smyslu čl. 13 odst. 2b nebo stanoviska ve smyslu čl. 13 odst. 2g .

Článek 24

Odebrání nebo pozastavení povolení či registrace

1.  Příslušný orgán může administrátorovi odebrat povolení k činnosti či registraci nebo pozastavit jeho platnost v případě, že administrátor:

a)  se tohoto povolení výslovně zřekne nebo po dobu předchozích dvanácti měsíců neposkytoval žádné referenční hodnoty;

b)  získal povolení nebo registraci na základě nepravdivého prohlášení nebo pomocí jakýchkoli jiných protiprávních prostředků;

c)  nadále již nesplňuje podmínky, za nichž mu bylo vydáno povolení nebo byla udělena registrace; nebo

d)  závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto nařízení.

2.  Své rozhodnutí příslušný orgán oznámí do sedmi dnů orgánu ESMA.

2a.  V případě, že je přijato rozhodnutí o odebrání povolení k činnosti či registrace administrátora a že ukončení poskytování dané referenční hodnoty by vedlo ke vzniku události způsobené vyšší mocí nebo by zmařilo či jiným způsobem narušilo plnění podmínek finančních smluv či finančních nástrojů, které na tuto referenční hodnotu odkazují, může být poskytování referenční hodnoty povoleno dotyčným příslušným orgánem členského státu, v němž má administrátor sídlo, do doby, než bude rozhodnutí o odebrání zrušeno. V průběhu tohoto období je subjektům pod dohledem povoleno tuto referenční hodnotu používat pouze u finančních nástrojů a finančních smluv, které se již na referenční hodnotu odkazovaly. Žádné nové finanční smlouvy ani finanční nástroje na takovou referenční hodnotu již neodkazují.

2b.  Po přijetí rozhodnutí o odebrání povolení k činnosti či registrace administrátora se použije čl. 17 odst. 2.

Kapitola 2

Oznamování referenčních hodnot

Článek 25a

Registr administrátorů a první použití referenční hodnoty

1.  Orgán ESMA zavede a bude udržovat veřejný registr, který bude obsahovat následující informace:

a)  totožnost administrátorů, kteří získali povolení nebo registraci podle ustanovení článků 23 a 23a, a příslušný orgán odpovědný za dohled nad nimi;

b)  totožnost administrátorů, kteří oznámili orgánu ESMA svůj souhlas uvedený v čl. 20 odst. 1 písm. c), a příslušný orgán třetí země odpovědný za dohled nad nimi;

c)  totožnost administrátorů, kteří získali uznání v souladu s článkem 21a, a příslušný orgán třetí země odpovědný za dohled nad nimi;

d)  referenční hodnoty potvrzené v souladu s postupem stanoveným v článku 21b a totožnost potvrzujících administrátorů.

2.  Než subjekt pod dohledem použije určitý index jako referenční hodnotu v Unii, ověří si, že poskytovatel příslušného indexu je uveden na internetových stránkách orgánu ESMA jako administrátor, který získal povolení, registraci nebo uznání v souladu s tímto nařízením.

Kapitola 3

Spolupráce v oblasti dohledu

Článek 26

Postoupení úkolů mezi příslušnými orgány

1.  V souladu s článkem 28 nařízení (EU) č. 1095/2010 může příslušný orgán své úkoly, které mu ukládá toto nařízení, postoupit příslušnému orgánu jiného členského státu, který s tím předem písemně souhlasí. Příslušné orgány oznámí každé navrhované postoupení úkolů 60 dnů předtím, než takové postoupení vstoupí v platnost orgánu ESMA.

2.  Pokud s tím orgán ESMA vysloví souhlas, může příslušný orgán ▌své úkoly, které mu ukládá toto nařízení, postoupit orgánu ESMA. ▌

3.  Navrhované postoupení úkolů oznámí orgán ESMA do sedmi dnů členským státům. Orgán ESMA uveřejní podrobné informace o každém dohodnutém postoupení úkolů do sedmi dnů od jeho oznámení.

Článek 26a

Porušení právních předpisů Unie příslušnými vnitrostátními orgány

1.  Pokud příslušný vnitrostátní orgán toto nařízení neuplatnil nebo je uplatnil způsobem, který se jeví jako porušení právních předpisů Unie, může orgán ESMA využít pravomocí, které jsou mu svěřeny článkem 17 nařízení (EU) č. 1095/2010, a postupovat způsobem uvedeným v tomto článku a pro účely čl. 17 odst. 6 nařízení (EU) č. 1095/2010 může přijmout konkrétní rozhodnutí týkající se individuálně administrátorů, kteří jsou pod dohledem tohoto příslušného vnitrostátního orgánu, a dodavatelů vstupních údajů, kteří jsou pod dohledem tohoto příslušného vnitrostátního orgánu, pokud dotčení dodavatelé údajů jsou subjekty pod dohledem.

2.  Je-li dotčená referenční hodnota hodnotou s kritickým významem, zajistí orgán ESMA spolupráci s kolegiem příslušných orgánů v souladu s postupem stanoveným v článku 34.

Článek 27

Zpřístupnění informací získaných z jiného členského státu

1.  Příslušný orgán může zveřejnit informace, které obdrží od jiného příslušného orgánu, pouze v případě, že:

a)  k tomu získal písemný souhlas tohoto příslušného orgánu, přičemž tyto informace jsou zpřístupněny pouze pro účely, pro které tento příslušný orgán vyslovil svůj souhlas; nebo

b)  zpřístupnění těchto informací je nutné pro účely soudního řízení.

Článek 28

Spolupráce na šetřeních

1.  Dotyčný příslušný orgán může v souvislosti s prováděním kontrol na místě nebo šetření požádat o pomoc jiný příslušný orgán. Příslušný orgán, který takovou žádost obdrží, spolupracuje v nejvyšší možné a vhodné míře.

2.  Příslušný orgán, který žádost uvedenou v odstavci 1 vznese, o tom informuje orgán ESMA. Provádí-li se šetření nebo kontroly s přeshraniční působností, mohou příslušné orgány požádat orgán ESMA o koordinaci kontrol na místě nebo šetření.

3.  Obdrží-li příslušný orgán žádost jiného příslušného orgánu, aby provedl určitou kontrolu na místě nebo určité šetření, může:

a)  provést tuto kontrolu na místě nebo šetření sám;

b)  umožnit příslušnému orgánu, který se na něho s touto žádostí obrátil, aby se kontroly na místě nebo šetření účastnil;

c)  jmenovat auditory či odborníky, kteří poskytnou podporu k provedení kontroly na místě nebo šetření, případně kontrolu na místě nebo šetření provedou.

Kapitola 4

Úloha příslušných orgánů

Článek 29

Příslušné orgány

1.  Pro administrátory a dodavatele vstupních údajů pod dohledem určí každý členský stát určitý příslušný orgán, který je odpovědný za výkon povinností vyplývajících z tohoto nařízení, a informuje o tom Komisi a orgán ESMA.

2.  Určí-li členský stát více než jeden příslušný orgán, jasně vymezí úlohy každého z nich a určí jeden orgán, který bude odpovědný za koordinování spolupráce a výměnu informací s Komisí, orgánem ESMA a příslušnými orgány jiných členských států.

3.  Orgán ESMA uveřejní na svých internetových stránkách seznam příslušných orgánů určených v souladu s tímto článkem odstavcem 1 a čl. 25a odst. 1 písm. a).

Článek 30

Pravomoci příslušných orgánů

1.  K plnění svých povinností podle tohoto nařízení mají příslušné orgány v souladu s vnitrostátními právními předpisy přinejmenším tyto pravomoci v oblasti dohledu a šetření:

a)  mají přístup k jakýmkoli příslušným dokumentům a jiným údajům v jakékoli podobě a mohou přijímat či pořizovat jejich kopie;

b)  mohou žádat či požadovat informace od jakékoli osoby▌, která se podílí na poskytování referenční hodnoty a na dodávání vstupních údajů pro tuto referenční hodnotu, včetně veškerých poskytovatelů služeb podle čl. 6 odst. 3a, jakož i osob, jež je k tomu zmocnily, a je-li třeba, předvolat a vyslechnout každou takovou osobu za účelem získání informací;

c)  ve vztahu ke komoditním referenčním hodnotám ▌požadovat informace od dodavatelů týkající se souvisejících spotových trhů, a to případně podle standardizovaných formátů a zpráv o transakcích, a mít přímý přístup k systémům obchodníků;

d)  provádět kontroly na místě nebo šetření v jiných prostorách než v soukromých bytech fyzických osob;

e)  vstupovat do prostor fyzických a právnických osob za účelem zajištění dokumentů a jiných údajů v jakékoli podobě, existuje-li důvodné podezření, že tyto dokumenty a jiné údaje týkající se předmětu dané kontroly nebo šetření mohou být relevantní pro prokazování porušování tohoto nařízení. Je-li v souladu s vnitrostátními právními předpisy nezbytné získat předchozí povolení soudního orgánu daného členského státu, může být tato pravomoc využita pouze po získání takového předchozího povolení;

f)  požadovat existující záznamy telefonních hovorů, elektronické komunikace či jiných datových přenosů uchovávané subjekty pod dohledem;

g)  požadovat zmrazení nebo obstavení aktiv nebo obojí;

▌

i)  požadovat dočasné ukončení jakéhokoli jednání, které je podle názoru příslušného orgánu v rozporu s tímto nařízením;

j)  uložit dočasný zákaz výkonu profesionální činnosti;

k)  přijmout veškerá nezbytná opatření, jimiž zajistí, že veřejnost obdrží pravdivé informace o poskytování určité referenční hodnoty, včetně toho, že osobě, která tuto referenční hodnotu uveřejnila nebo šířila, je uložena povinnost uveřejnit opravné prohlášení ohledně dříve dodaných vstupních údajů pro stanovení této referenční hodnoty nebo údajů o výši referenční hodnoty;

ka)  posoudit prohlášení o shodě a požadovat změny v tomto prohlášení.

2.  Příslušné orgány vykonávají své funkce a pravomoci uvedené v odstavci 1 a pravomoci ukládat sankce uvedené v článku 31 v souladu s právními rámci svého státu některým z následujících způsobů:

a)  přímo;

b)  ve spolupráci s jinými orgány nebo podniky na trhu;

c)  v rámci své odpovědnosti přenesením pravomoci na tyto orgány nebo podniky na trhu;

d)  podáním žádosti u příslušných soudních orgánů.

V souvislosti s výkonem těchto pravomocí musí mít příslušné orgány zavedeny náležité a účinné záruky na ochranu práva na obhajobu a základních práv.

3.  Členské státy zajistí přijetí vhodných opatření tak, aby příslušné orgány měly veškeré pravomoci týkající se dohledu a šetření, které jsou nezbytné pro plnění jejich povinností.

4.  Má se za to, že osoba neporušuje žádné omezení ohledně zveřejnění informací uložené smlouvou nebo právními či správními předpisy, dává-li je k dispozici podle odstavce 2.

Článek 31

Správní opatření a sankce

1.  Aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci příslušných orgánů v souladu s článkem 34, členské státy v souladu s vnitrostátním právem zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoci přijímat vhodná správní opatření a uplatňovat správní opatření a sankce přinejmenším v případě:

a)  porušování článků 5, 5a, 5b, 5c, 5d, 6, 7, 7a, 7b, 8, 9, ▌11, 14, 15, 17, 19, ▌23 a 23a tohoto nařízení; a

b)  neochoty spolupracovat nebo podrobit se šetření, kontrole nebo žádosti podle článku 30.

2.  V případě porušení pravidel uvedených v odstavci 1 členské státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy svěří příslušným orgánům pravomoc uplatňovat přinejmenším tyto správní opatření a sankce:

a)  příkaz administrátorovi nebo subjektu pod dohledem, kteří nesou odpovědnost za porušování pravidel, aby toto jednání ukončili a zdrželi se jeho opakování;

b)  vydání zisku nebo zamezené ztráty, jež jsou důsledkem porušení pravidel, pokud je lze stanovit;

c)  veřejnou výstrahu, která označí odpovědného administrátora nebo subjekt pod dohledem a povahu porušení pravidel;

d)  odebrání nebo pozastavení platnosti povolení k činnosti vydaného administrátorovi;

e)  dočasný zákaz výkonu vedoucích funkcí u administrátora nebo dodavatele vstupních údajů určený fyzické osobě, která za takové porušení nese odpovědnost;

f)  udělení správních peněžitých sankcí, jejichž maximální výše činí nejméně trojnásobek dosaženého zisku nebo zamezené ztráty, jež jsou důsledkem porušení pravidel, pokud je lze stanovit; nebo

1)  pokud jde o fyzické osoby, správních peněžitých sankcí, jejichž maximální výše činí:

i)  za porušení článků 5, 5a, 5b, 5c, 5d, 6, 7, 7a, 7b, 8, 9, ▌11, čl. 12a odst. 2, článků 14, 15, ▌17, 18, 19 ▌a 23 nejméně 500 000 EUR nebo v členských státech, v nichž euro není úřední měnou, nejméně ve výši odpovídající hodnoty ve vnitrostátní měně ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost; nebo

ii)  za porušení čl. 7 odst. 1 písm. b)▌nebo čl. 7 odst. 4 nejméně 100 000 EUR nebo v členských státech, v nichž euro není úřední měnou, nejméně ve výši odpovídající hodnoty ve vnitrostátní měně ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost;

2)  pokud jde o právnické osoby, správních peněžitých sankcí, jejichž maximální výše činí:

i)  za porušení článků 5, 5a, 5b, 5c, 5d, 6, 7, 7a, 7b, 8, 9, ▌11, 14, 15, ▌17, 18, 19▌ a 23 nejméně 000 EUR nebo 10 % jejich celkového ročního obratu podle poslední dostupné účetní závěrky schválené řídícím orgánem, přičemž se ukládá sankce odpovídající částce, která je vyšší. Pokud je právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřinou společností mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku v souladu se směrnicí 2013/34/EU, příslušný celkový roční obrat je celkovým ročním obratem nebo odpovídajícím typem příjmů ve smyslu směrnice 86/635/EHS pro banky a směrnice 91/674/EHS pro pojišťovny podle poslední dostupné konsolidované účetní závěrky schválené řídícím orgánem vrcholného mateřského podniku nebo v případě, že je tato právnická osoba sdružením, 10 % souhrnných obratů jejích členů; nebo

ii)  za porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) správní peněžité sankce nejméně ve výši 250 000 EUR nebo 2 % jejich celkového ročního obratu podle poslední dostupné účetní závěrky schválené řídícím orgánem, přičemž se ukládá sankce odpovídající částce, která je vyšší; pokud je právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřinou společností mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku ve smyslu definovaném ve směrnici 2013/34/EU, příslušný celkový roční obrat je celkovým ročním obratem nebo odpovídajícím typem příjmů ve smyslu směrnice 86/635/ES pro banky a směrnice 91/674/ES pro pojišťovny podle poslední dostupné konsolidované účetní závěrky schválené řídícím orgánem vrcholného mateřského podniku nebo v případě, že je tato právnická osoba sdružením, 10 % souhrnných obratů jejích členů.

3.  Ve lhůtě [dvanáct měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] oznámí členské státy předpisy týkající se odstavce 1 a 2 Komisi a orgánu ESMA.

Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla pro správní sankce za porušení předpisů, na které se podle jejich vnitrostátního trestního práva vztahují trestní sankce. V tom případě připojí členské státy k oznámení uvedenému v prvním pododstavci příslušná ustanovení trestního práva, čímž o nich vyrozumí Komisi a orgán ESMA.

Komisi a orgán ESMA také neprodleně uvědomí o každé jejich následné změně.

4.  Členské státy mohou příslušným orgánům formou vnitrostátního právního předpisu stanovit kromě pravomocí uvedených v odstavci 1 i jiné sankční pravomoci a mohou stanovit vyšší sazby správních peněžitých sankcí, než jsou ty, které stanovuje daný odstavec.

Článek 32

Výkon dohledových a sankčních pravomocí a povinnost spolupracovat

1.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány při určování typu, výše a úměrnosti správních sankcí braly v úvahu všechny relevantní okolnosti, případně včetně:

a)  závažnosti a délky trvání porušování pravidel;

aa)  kritického významu referenční hodnoty pro finanční stabilitu a reálnou ekonomiku;

b)  míry odpovědnosti dotyčné odpovědné osoby;

c)  ▌celkový obrat odpovědné právnické osoby nebo roční příjem odpovědné fyzické osoby

d)  výše dosaženého zisku nebo zamezené ztráty odpovědné osoby, pokud je lze stanovit;

e)  míry spolupráce odpovědné osoby s příslušným orgánem, aniž je dotčena potřeba zajistit vydání dosaženého zisku nebo zamezené ztráty uvedené osoby;

f)  předchozích případů porušení pravidel dotyčnou osobou;

g)  opatření přijatých po porušení pravidel odpovědnou osobou, jejichž cílem bylo předejít tomu, aby se porušení opakovalo.

2.  Při výkonu svých sankčních pravomocí za okolností vymezených v článku 31 příslušné orgány úzce spolupracují s cílem zajistit, aby uplatňování pravomocí v oblasti dohledu a vyšetřování a správních sankcí dosáhlo žádoucích výsledků z hlediska tohoto nařízení. Koordinují rovněž svůj postup, aby se vyhnuly případné duplicitě a překrývání při uplatňování dohledových a vyšetřovacích pravomocí a správních sankcí a pokut v rámci přeshraničních případů.

2a.  Pokud se členské státy v souladu s článkem 31 rozhodnou stanovit za porušení ustanovení uvedených ve zmíněném článku trestní sankce, zajistí, aby byla přijata vhodná opatření, která příslušným orgánům zaručí veškeré nezbytné pravomoci ke spolupráci se soudními orgány v rámci své jurisdikce za účelem získání konkrétních informací o trestním vyšetřování či řízení zahájeného ve věci případného porušení tohoto nařízení a poskytnutí těchto informací ostatním příslušným orgánům a orgánu ESMA, aby tak mohly pro účely tohoto nařízení plnit svou povinnost vzájemné spolupráce a spolupráce s orgánem ESMA.

2b.  Příslušné orgány jsou nápomocny příslušným orgánům jiných členských států. Zejména si vyměňují informace a spolupracují při vyšetřování nebo činnostech dohledu. Příslušné orgány mohou též spolupracovat s příslušnými orgány jiných členských států v zájmu snazšího vybírání pokut.

Článek 33

Zveřejňování rozhodnutí

1.  Rozhodnutí o uložení správní sankce nebo opatření za porušení tohoto nařízení uveřejní příslušné orgány na svých oficiálních internetových stránkách okamžitě poté, co o tomto rozhodnutí informují osobu, které byla sankce uložena. Zveřejní se přinejmenším informace o typu a povaze porušení předpisů a o totožnosti odpovědné osoby. Tato povinnost neplatí v případě rozhodnutí ukládajících opatření v rámci šetření.

2.  Jestliže příslušný orgán po posouzení přiměřenosti uveřejnění takových informací v daném konkrétním případě považuje zveřejnění totožnosti právnických osob nebo osobních údajů fyzických osob za nepřiměřené, nebo pokud by uveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající šetření, příslušné orgány buď:

a)  odloží zveřejnění rozhodnutí o uložení sankcí nebo opatření do doby, než důvody pro nezveřejnění pominou;

b)  zveřejní rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření při zachování anonymity způsobem, který je v souladu s vnitrostátními právními předpisy, jestliže takové anonymní zveřejnění zajišťuje účinnou ochranu příslušných osobních údajů; v případě rozhodnutí uveřejnit sankci nebo opatření při zachování anonymity může být uveřejnění příslušných údajů o určitou přiměřenou dobu odloženo, jestliže se předpokládá, že během této doby důvody, jež vedly k anonymnímu zveřejnění, pominou;

c)  rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření nezveřejní vůbec, pokud se má za to, že možnosti uvedené v písmenech a) a b) dostatečně nezajišťují:

i)  že nebude ohrožena stabilita finančních trhů; nebo

ii)  přiměřenost pro zveřejňování takových rozhodnutí v případech opatření, jež jsou považována za mírnější.

3.  Je-li proti rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření podáno odvolání u příslušného soudního nebo jiného orgánu, příslušné orgány takovou informaci a veškeré následné informace o výsledku takového odvolání rovněž ihned uveřejní na svých oficiálních internetových stránkách. Zveřejněno navíc musí být jakékoli rozhodnutí, kterým se ruší dříve přijaté rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření.

4.  Příslušné orgány zajistí, aby jakékoli informace zveřejněné v souladu s tímto článkem zůstaly na jejich oficiálních internetových stránkách nejméně po dobu pěti let po svém uveřejnění. Osobní údaje, jež taková zveřejněná informace obsahuje, jsou na oficiálních internetových stránkách uchovávány pouze po nezbytnou dobu, v souladu s platnými předpisy o ochraně údajů.

4a.  Členské státy poskytují každý rok orgánu ESMA souhrnné informace o všech sankcích a opatřeních uložených v souladu s článkem 31. Tato povinnost se nevztahuje na opatření vyšetřovací povahy. Orgán ESMA tyto informace zveřejní ve své výroční zprávě.

Pokud se členské státy rozhodnou stanovit v souladu s článkem 31 za porušení ustanovení uvedených ve zmíněném článku trestní sankce, poskytnou jejich příslušné orgány každý rok orgánu ESMA anonymní souhrnné údaje o veškerých provedených trestních vyšetřováních a o uložených trestních sankcích. Orgán ESMA zveřejňuje údaje o uložených trestních sankcích ve výroční zprávě.

Článek 34

Kolegium příslušných orgánů

1.  Ve lhůtě 30 ▌dnů ode dne, kdy je referenční hodnota – s výjimkou referenčních hodnot s kritickým významem, které jsou vnitrostátního charakteru ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 21, – zařazena na seznam referenční hodnot s kritickým významem v souladu s článkem 25, zřídí dotyčný příslušný orgán kolegium příslušných orgánů.

2.  Kolegium tvoří orgán příslušný pro daného administrátora, orgán ESMA a orgány příslušné pro hlavní dodavatele vstupních údajů.

3.  Právo stát se členem kolegia mají i příslušné orgány jiných členských států, pokud v případě, že by poskytování této referenční hodnoty ▌mělo být ukončeno, mělo by to významný nepříznivý dopad na finanční stabilitu, řádné fungování trhů nebo na spotřebitele či reálnou ekonomiku těchto členských států.

Jestliže příslušný orgán zamýšlí stát se členem kolegia podle prvního pododstavce, podá žádost u orgánu příslušného pro administrátora obsahující důkazy, že jsou splněny požadavky uvedeného ustanovení. Dotyčný orgán příslušný pro administrátora žádost posoudí a ve lhůtě 30 pracovních dnů od jejího obdržení oznámí žádajícímu orgánu, zda považuje tyto požadavky za splněné, či nikoli. Pokud má za to, že tyto požadavky splněny nejsou, může žádající orgán postoupit tuto záležitost orgánu ESMA v souladu s odstavcem 10.

4.  Orgán ESMA přispívá k podpoře a sledování účinného, efektivního a jednotného fungování kolegií orgánů dohledu uvedených v tomto článku v souladu s článkem 21 nařízení (EU) č. 1095/2010. Za tímto účelem se Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vhodným způsobem účastní jejich činnosti a je pro tento účel považován za příslušný orgán.

5.  Orgán ESMA předsedá zasedáním kolegia, koordinuje činnost kolegia a zajišťuje účinnou výměnu informací mezi členy kolegia.

6.  Orgán příslušný pro daného administrátora v rámci kolegia zavede písemné opatření se zaměřením na tyto otázky:

a)  informace, které si mají příslušné orgány vyměňovat;

b)  postup přijímání rozhodnutí příslušných orgánů;

c)  případy, ve kterých příslušné orgány musí vzájemně konzultovat;

d)  pomoc, jež má být poskytnuta podle čl. 14 odst. 5a při prosazování opatření uvedených v čl. 14 odst. 3.

Pokud administrátor poskytuje více než jednu referenční hodnotu, může orgán ESMA ustavit jediné kolegium pro všechny referenční hodnoty poskytované tímto administrátorem.

7.  Nedojde-li ohledně systému podle odstavce 6 k dohodě, může kterýkoli jiný člen kolegia než orgán ESMA postoupit tuto záležitost orgánu ESMA. Před odsouhlasením konečného znění věnuje orgán příslušný pro administrátora náležitou pozornost veškerým doporučením orgánu ESMA týkajícím se systému písemné koordinace. Systém písemné koordinace je stanoven v jednom dokumentu, který obsahuje podrobné zdůvodnění jakékoli významné odchylky od doporučení orgánu ESMA. Dokument obsahující systém písemné koordinace předá orgán příslušný pro administrátora členům kolegia a orgánu ESMA.

8.  Před přijetím jakéhokoli opatření uvedeného v článku ▌24 a ▌případně v článcích 14 a 23 provede orgán příslušný pro koordinátora konzultaci s členy kolegia. Členové kolegia v rámci svých pravomocí učiní vše pro to, aby dosáhli dohody v časovém rámci, který je určen písemnými ujednáními podle odstavce 6. Bude zřízen mediační mechanismus, který bude příslušným orgánům v případě jakékoli neshody v souvislosti s tímto nařízením usnadňovat nalezení společného postoje.

9.  Nedosáhnou-li členové kolegia dohody ▌, jiné příslušné orgány než orgán ESMA mohou upozornit orgán ESMA, pokud:

a)  některý příslušný orgán nesdělil informace zásadního významu;

b)  po podání žádosti podle odstavce 3 orgán příslušný pro administrátora oznámil žádajícímu orgánu, že požadavky uvedeného odstavce nebyly splněny, anebo takové žádosti v přiměřené lhůtě nevyhověl;

c)  se příslušné orgány nedohodly na záležitostech uvedených v odstavci 6;

d)  ▌nebylo dosaženo shody ohledně přijetí opatření v souladu s články ▌ 23 a 24 ▌.

Není-li tato záležitost vyřešena do 20 dnů od postoupení orgánu ESMA podle prvního pododstavce, orgán příslušný pro administrátora přijme konečné rozhodnutí a orgánům uvedeným v prvním pododstavci a orgánu ESMA poskytne podrobné písemné zdůvodnění svého rozhodnutí.

Pokud se orgán ESMA domnívá, že orgán příslušný pro administrátora přijal opatření podle odstavce 8, která zřejmě nejsou v souladu s právními předpisy Unie, jedná v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1095/2010.

9a.  Kterýkoli příslušný orgán kolegia, jenž se nedohodne na tom, jaká opatření mají být přijata ve smyslu článku 13a nebo článku 14, může věc postoupit orgánu ESMA. Aniž je dotčen článek 258 SFEU, může orgán ESMA postupovat v souladu článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

9b.  Veškerá opatření přijatá na základě článku 13a nebo článku 14 musí zůstat v účinnosti, ledaže by kolegium dospělo v souladu s odstavci 8 a 9a k dohodě.

Článek 35

Spolupráce s orgánem ESMA

1.  Příslušné orgány pro účely tohoto nařízení spolupracují s orgánem ESMA v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.

2.  Příslušné orgány orgánu ESMA neprodleně poskytnou veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své úkoly podle článku 35 nařízení (EU) č. 1095/2010.

2a.  Agentura ACER a další relevantní orgány dohledu spolupracují při plnění své úlohy v oblasti provádění a monitorování nařízení (EU) č. 1227/2011 pro účely tohoto nařízení s orgánem ESMA, je třeba s nimi konzultovat vypracovávání všech regulačních technických norem a aktů v přenesené pravomoci a tato agentura a další relevantní orgány dohledu neprodleně poskytují veškeré informace nezbytné k plnění svých závazků.

3.  Pro účely výměny informací uvedených v odstavci 2 vypracuje orgán ESMA návrhy prováděcích technických norem pro určení příslušných postupů a formulářů.

Návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci předloží orgán ESMA Komisi nejpozději do [XXXX].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 36

Služební tajemství

1.  Na veškeré důvěrné informace obdržené, vyměněné nebo předané podle tohoto nařízení se vztahují podmínky služebního tajemství stanovené v odstavci 2.

2.  Povinnost mlčenlivosti v rámci služebního tajemství se vztahuje na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušný orgán či jakýkoli orgán nebo podnik na trhu či pro fyzickou nebo právnickou osobu, na niž příslušný orgán přenesl své pravomoci, včetně auditorů a odborníků smluvně najatých příslušným orgánem.

3.  Informace, které jsou předmětem služebního tajemství, nesmějí být sděleny žádné jiné osobě nebo orgánu, vyjma na základě ustanovení právních předpisů.

4.  Veškeré informace vyměněné mezi příslušnými orgány podle tohoto nařízení, které se týkají obchodních nebo provozních podmínek a jiných ekonomických či osobních záležitostí, jsou považovány za důvěrné a podléhají služebnímu tajemství s výjimkou případů, kdy příslušný orgán v okamžiku jejich sdělení uvede, že informace mohou být zpřístupněny, nebo kdy je takovéto zpřístupnění nutné pro účely soudního řízení.

HLAVA VII

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ AKTY

Článek 37

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 2 ▌a v čl. 23 odst. 7 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 2 ▌a čl. 23 odst. 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po svém zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2 ▌a čl. 23 odst. 7 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada Komisi uvědomí, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 38

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Tam, kde se odkazuje na tento odstavec, se použije článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011 s ohledem na ustanovení článku 8 téhož nařízení.

HLAVA VIII

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 39

Přechodná ustanovení

1.  Administrátor, který poskytuje určitou referenční hodnotu ke dni [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] požádá o povolení nebo registraci podle článku 23 nebo 23a do [dvanáct měsíců od nabytí účinku tohoto nařízení].

1a.  Příslušné vnitrostátní orgány rozhodnou o tom, které zaregistrované referenční hodnoty by měly být považovány za hodnoty s „kritickým významem“. Tyto referenční hodnoty se povolují v souladu s ustanoveními článku 23.

2.  Fyzická nebo právnická osoba, která podala žádost o povolení k činnosti nebo o registraci v souladu s odstavcem 1, může ve vydávání určité stávající referenční hodnoty, kterou mohou využívat subjekty pod dohledem, pokračovat i nadále, není-li takové povolení zamítnuto, a to až do okamžiku případného zamítnutí.

3.  Nesplňuje-li určitá stávající referenční hodnota požadavky tohoto nařízení, avšak změna této referenční hodnoty, která by ji uvedla s požadavky tohoto nařízení do souladu, by vedla k události způsobené vyšší mocí nebo by zmařila či jiným způsobem narušila plnění podmínek finančních smluv či finančních nástrojů, které na tuto referenční hodnotu odkazují, může dotyčný příslušný orgán členského státu, v němž se fyzická nebo právnická osoba poskytující tuto referenční hodnotu nachází, povolit další používání referenční hodnoty ve stávajících finančních smlouvách a finančních nástrojích, a to až do té doby, kdy je podle příslušného orgánu možné ukončit její používání nebo ji bez poškození kterékoli smluvní strany nahradit jinou referenční hodnotou.

3a.  Po [nabytí účinku tohoto nařízení] již nové finanční nástroje nebo finanční smlouvy neodkazují na žádnou stávající referenční hodnotu, která nesplňuje požadavky tohoto nařízení.

3b.  Odchylně od ustanovení odstavce 3a mohou nové finanční nástroje odkazovat na stávající referenční hodnotu, která nesplňuje požadavky tohoto nařízení, po dobu jednoho roku od [nabytí účinku tohoto nařízení], pokud je dotčený finanční nástroj nezbytný pro účely zajištění v zájmu řízení rizika existujícího finančního nástroje, který na takovou referenční hodnotu odkazuje.

4.  Nepřijala-li Komise rozhodnutí o rovnocennosti podle čl. 20 odst. 2 nebo odst. 2a, používají subjekty pod dohledem v Unii referenční hodnoty poskytované administrátorem nacházejícím se ve třetí zemi, pouze pokud na ně v době vstupu tohoto nařízení v platnost odkazují stávající finanční nástroje a finanční smlouvy nebo pokud na ně odkazují nové finanční nástroje a finanční smlouvy po dobu tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 39a

Lhůta pro aktualizaci prospektů a klíčových informačních dokumentů

Ustanovením čl. 19 odst. 2 nejsou dotčeny stávající prospekty schválené v souladu se směrnicí 2003/71/ES před [vstupem tohoto nařízení v platnost]. U prospektů schválených před [vstupem tohoto nařízení v platnost] podle směrnice 2009/65/ES budou podkladové dokumenty aktualizovány při nejbližší příležitosti a v každém případě do …* [[dvanácti] měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Článek 40

Přezkum

1.   Do 1. ledna 2018 Komise toto nařízení přezkoumá a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jeho uplatňování, a zejména o:

a)  fungování a účinnosti systému referenčních hodnot s kritickým významem a povinné účasti podle článků 13 a 14 a vymezení referenční hodnoty s kritickým významem uvedené v článku 3; a

b)  účinnosti systému dohledu uvedeného v hlavě VI a kolegií podle článku 34 a vhodnosti dohledu orgánu Unie nad určitými referenčními hodnotami.

▌

1a.  Komise sleduje vývoj mezinárodních zásad, zejména zásad týkajících se komoditních referenčních hodnot agentur podávajících přehledy o cenách, a vývoj právních rámců a postupů v oblasti dohledu ve třetích zemích v souvislosti s poskytováním referenčních hodnot a Evropskému parlamentu a Radě předloží do …* [čtyři roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každé další čtyři roky zprávu. K těmto zprávám případně připojí legislativní návrh.

Článek 41

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od šesti měsíců ode ... [den vstupu v platnost aktů v přenesené pravomoci, které Komise přijala v souladu s tímto nařízením].

Čl. 13 odst. 1 a články 14 a 34 se však použijí od ... [šest měsíců ode dne vstupu v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

▌

(1) Úř. věst. C 177, 11.6.2014, s. 42. (2) Úř. věst. C 113, 15.4.2014, s. 1. (3) Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1. (4) Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64. (5) Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32. (6) Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1. (7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34). (8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84). (9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1.). (10) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. (11) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1. (12) . Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1). (13) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. (14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338). (15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55). (16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 9, 14.8.2009, s. 112). (17) Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 302, 18.11.2010, s. 1). (18) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1348/2014 ze dne 17. prosince 2014 o oznamování údajů za účelem provedení čl. 8 odst. 2 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 363, 18.12.2014, s. 121). (19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32). (20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1). (21) Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32. (22) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1). (23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1). (24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66). (25) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34). (26) Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 1). (27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84). (28) 1.8.2014, ESMA/2014/937.