Evropský parlament,

–  s ohledem na výsledné dokumenty první a druhé mezinárodní konference o financování rozvoje, a zejména na Monterreyský konsensus z roku 2002 a na prohlášení z Dohá z roku 2008,

–  s ohledem na rezoluce Valného shromáždění OSN č. 68/204 a 68/279 o třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která se má konat v Addis Abebě (Etiopie) od 13. do 16. července 2015,

–  s ohledem na dokument ze dne 21. ledna 2015 věnovaný konkrétním prvkům, který představili spolupředsedové přípravného procesu na třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje,

–  s ohledem na souhrnnou zprávu generálního tajemníka OSN z prosince 2014 o rozvojové agendě po roce 2015 nazvanou „Cesta k důstojnosti do roku 2030: skoncovat s chudobou, přeměnit všechny životy a chránit planetu“,

–  s ohledem na zprávu ze srpna 2014, kterou vypracoval mezivládní odborný výbor pro otázky financování udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na zprávu z července 2014, kterou vypracovala otevřená pracovní skupina OSN pro cíle udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na dokument „zpráva konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) z roku 2014 – investice do cílů udržitelného rozvoje: akční plán“(1),

–  s ohledem na výsledný dokument konference OSN o udržitelném rozvoji (Rio+20) z června 2012, „Budoucnost, jakou chceme“,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN „Vytvoření mnohostranného právního rámce pro restrukturalizaci státního dluhu“ přijatou v září 2014,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2015 nazvané „Globální partnerství pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj po roce 2015“ (COM(2015)0044)(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2014 nazvané „Důstojný život pro všechny: od vize ke společným opatřením“ (COM(2014)0335)(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. července 2013 nazvané „Po roce 2015: směrem ke komplexnímu a integrovanému přístupu k financování vymýcení chudoby a udržitelného rozvoje“ (COM(2013)0531)(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. února 2013 nazvané „Důstojný život pro všechny: skoncovat s chudobou a umožnit světu udržitelnou budoucnost“ (COM(2013)0092)(5),

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 12. prosince 2013 o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje,

–  s ohledem na závěry Rady pro obecné záležitosti ze dne 16. prosince 2014 o transformačním rámci na období po roce 2015(6),

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 12. prosince 2013 o financování vymýcení chudoby a udržitelného rozvoje v období po roce 2015(7),

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 12. prosince 2014 o posílení úlohy soukromého sektoru v rámci rozvojové spolupráce,

–  s ohledem na závěry Rady pro obecné záležitosti ze dne 25. června 2013 o souhrnném rámci pro období po roce 2015(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2014 o EU a globálním rámci pro rozvoj po roce 2015(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. září 2008 o opatřeních následujících po konferenci o financování rozvoje v Monterrey v roce 2002(10),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 26. listopadu 2014 o konferenci OSN o změně klimatu (COP 20) konané v roce 2014 v peruánské Limě (1.-12. prosince 2014)(11); ze dne 26. února 2014 o podpoře rozvoje prostřednictvím odpovědných obchodních praktik, včetně úlohy těžebního průmyslu v rozvojových zemích(12); ze dne 8. října 2013 o korupci ve veřejném a soukromém sektoru: dopad na lidská práva ve třetích zemích(13); ze dne 21. května 2013 o boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a daňovým rájům(14); ze dne 16. dubna 2013 o prosazování rozvoje prostřednictvím obchodu(15),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 472/2014/EU ze dne 16. dubna 2014 o Evropském roku pro rozvoj (2015)(16),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020,

–  s ohledem na článek 208 SFEU, který stanoví, že hlavním cílem rozvojové politiky EU je vymýcení chudoby, a zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0143/2015),

A.  vzhledem k tomu, že rok 2015 je pro úsilí o globální rozvoj klíčový, a to z důvodu přijetí cílů udržitelného rozvoje a dohody o globálních opatřeních v oblasti klimatu, které by měly platit až do roku 2030;

B.  vzhledem k tomu, že třetí mezinárodní konference o financování rozvoje, která se má konat od 13. do 16. července 2015 v etiopské Addis Abebě, musí vytvořit nezbytné podmínky pro financování a provádění rámce pro období po roce 2015, a vzhledem k tomu, že úspěšnost tohoto rámce bude záviset na úrovni ambicí vyjádřených v průběhu této konference;

C.  vzhledem k tomu, že 1,5 miliardy lidí dosud žije v chudobě, s níž souvisí špatná zdravotní péče, nedostatečné vzdělávání a nízká životní úroveň, a to zejména ve státech zasažených konflikty a v nestabilních státech; vzhledem k tomu, že to není přijatelné, protože ve světě existují dostatečné zdroje, které tuto situaci mohou postupně ukončit;

D.  vzhledem k tomu, že vymýcení chudoby a nerovnosti lze dosáhnout jedině tehdy, budou-li uvolněny dostatečné a odpovídající zdroje pro všechny a budou více zaměřeny na marginalizované skupiny, jako jsou děti, ženy, starší osoby nebo osoby se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že navzdory významnému snížení extrémní chudoby, byl pokrok, pokud jde o děti, pomalejší, takže nutnost investovat do dětí – jak prostřednictvím uvolnění domácích zdrojů, tak prostřednictvím mezinárodních veřejných rozpočtů – se stala klíčovým faktorem;

E.  vzhledem k tomu, že trvale udržitelný rozvoj není možný bez míru a bezpečnosti, jak konstatuje také Evropký konsenus o rozvoji z roku 2005;

F.  vzhledem k tomu, že tři čtvrtiny nejchudších osob na světě – podle odhadů přibližně 960 milionů osob – v současnosti žijí v zemích se středními příjmy, a pro nový přístup k rozvoji jsou proto potřebné programy zaměřené jak na chudé osoby, tak na chudé země;

G.  vzhledem k tomu, že konference UNCTAD odhaduje, že na vznikající cíle v oblasti udržitelného rozvoje v rozvojových zemích bude potřeba přibližně 3,9 bilionu USD ročně, přičemž v současnosti chybí 2,5 bilionu ročně; vzhledem k tomu, že náklady na slabá opatření budou dlouhodobě mnohem vyšší než náklady na rozhodnou akci v oblasti udržitelného rozvoje;

H.  vzhledem k tomu, že obrovský objem prostředků nezbytných k financování cílů v oblasti udržitelného rozvoje vyžaduje silné a globální partnerství a využívání všech forem financování (domácí, mezinárodní, veřejné, soukromé a inovativní zdroje) i nefinančních prostředků; vzhledem k tomu, že soukromé financování může veřejné financování doplňovat, nikoli však nahradit;

I.  vzhledem k tomu, že uvolňování domácích zdrojů a oficiální rozvojová pomoc jsou nenahraditelnými pevnými součástmi rozvojového financování, které je třeba posílit;

J.  vzhledem k tomu, že potenciál rozvojových zemí pro uvolňování domácích zdrojů je významný, ale v současné situaci existují limity toho, čeho mohou tyto země dosáhnout samy; vzhledem k tomu, že poměr daňových zdrojů k HDP je ve většině rozvojových zemí i nadále nízký a je proto velmi důležité podporovat vyvážené, spravedlivé a účinné daňové systémy, kterou budou vycházet z možností jednotlivých daňových poplatníků a společností nést daňovou zátěž; vzhledem k tomu, že uvolňování domácích zdrojů vyžaduje rovněž spravedlivé a transparentní rozdělení přínosů spojených s přírodními zdroji;

K.  vzhledem k tomu, že jen velmi málo rozvinutých zemí plní své závazky a poskytuje 0,7 % svého hrubého národního důchodu (HND) na oficiální rozvojovou pomoc, včetně 0,15 – 0,20 % HND nejméně rozvinutým zemím; vzhledem k tomu, že členské státy, které se připojily k EU v roce 2004 nebo později, se zavázaly, že se budou snažit dosáhnout cíle 0,33 % HND, ale žádný z nich jej dosud nedosáhl;

L.  vzhledem k tomu, že mnoho méně rozvinutých zemí patří ke zranitelným zemím nebo k zemím ohrožovaným vnějšími událostmi, jako jsou ozbrojené konflikty, epidemie (např. Ebola) a přírodní katastrofy, a vzhledem k tomu, že tyto země potřebují větší podporu;

M.  vzhledem k tomu, že snižování chudoby, hospodářský růst a bezpečnost závisejí do značné míry na schopnosti státu plnit svrchované funkce v zájmu zajištění právního státu a poskytovat základní veřejné služby, jako je přístup ke vzdělávání a zdravotní péči, a současně respektovat zásadu vlastní odpovědnosti; vzhledem k tomu, že tyto země potřebují zejména větší podporu k tomu, aby mohly zavést spolehlivé systémy zdravotní péče;

N.  vzhledem k tomu, že rozvojová agenda se rozšiřuje, a proto je důležité uznávat a dále podporovat úsilí vyvíjené nad rámec oficiální rozvojové pomoci; vzhledem k tomu, že navzdory problematické rozpočtové situaci v mnoha zemích OECD byla zachována vysoká úroveň oficiální rozvojové pomoci a dlouhodobá hodnota oficiální rozvojové pomoci dosáhla v roce 2013 134,8 miliardy USD; vzhledem k tomu, že oficiální rozvojová pomoc může být podnětem k přilákání soukromých investic, a proto by se měl v této souvislosti klást důraz na význam inovativních finančních nástrojů;

O.  vzhledem k tomu, že soukromý sektor a přímé zahraniční investice, jsou-li řádně regulovány a propojeny s konkrétními zlepšeními v domácí ekonomice, mají významný potenciál přispět k dosažení cílů udržitelného rozvoje, jak je uvedeno v návrhu konference UNCTAD na akční plán pro investice do cílů v oblasti udržitelného rozvoje;

P.  vzhledem k tomu, že toky soukromého kapitálu ovlivňují rozvojové země mnoha různými způsoby, pozitivními i negativními; vzhledem k tomu, že finanční toky do rozvojových zemí ze soukromých zdrojů jsou významné, ale do značné míry nestabilní, jsou nerovnoměrně rozloženy a často jsou spojeny i s odlivem kapitálu, jako je navracení zisku do země původu, přičemž od roku 2010 překročilo množství takto navráceného zisku nový tok přímých zahraničních investic;

Q.  vzhledem k tomu, že občanská společnost hraje při zajišťování univerzálního inkluzivního procesu jak na úrovni států, tak i na celosvětové úrovni hlavní úlohu a přispívá k řádnému řízení a odpovědnosti; vzhledem k tomu, že rozvojová pomoc a korupce se navzájem vylučují;

R.  vzhledem k tomu, že v rozvojových zemích je důležité propagovat využívání bankovních služeb;

S.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy musí být jakožto největší dárci rozvojové pomoci v čele procesu financování rozvoje a musí pomoci vyvolat důvěryhodnou reakci na výzvy, jež financování rozvoje přináší, a zajistit přitom provázanost rozvojové politiky s rámcem rozvoje na období po roce 2015; vzhledem k tomu, že příkladu EU by měly následovat další vyspělé a rychle se rozvíjející země;

Globální partnerství

1.  vítá předběžný návrh výsledného dokumentu třetí konference o financování rozvoje a vyzývá EU a její členské státy, aby jej podpořily;

2.  vítá souhrnnou zprávu generálního tajemníka OSN a jeho transformační, univerzální, celostní a integrovaný přístup k ambicióznímu globálnímu partnerství pro nové rozvojové cíle a příslušný finanční rámec zaměřený na vymýcení chudoby, univerzálnost lidských práv a rovnost pohlaví; trvá na tom, že bez podstatné komplexní možnosti realizace nemůže mít takto ambiciózní partnerství úspěch;

3.  naléhavě vyzývá EU, aby potvrdila svou politickou vůdčí úlohu v průběhu celého přípravného procesu směřujícího k definování rámce udržitelného rozvoje, nové dohodě o financování rozvoje a dalších způsobů jeho provádění v souladu se závazky a hodnotami stanovenými v jejích zakládajících smlouvách; domnívá se, že poskytování rozvojové pomoci ze strany EU by nemělo být podmíněno jinými partnerskými dárci;

4.  trvá na tom, aby si EU a její členské státy udržely postavení nejvýznamnějších dárců rozvojové pomoci, avšak aby zároveň usilovaly o sdílenou odpovědnost; vyzývá země s vysokými příjmy, s vyššími středními příjmy a rozvíjející se ekonomiky, aby na sebe vzaly významné závazky;

5.  vítá nedávné sdělení Komise nazvané „Globální partnerství pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj po roce 2015“ pro jeho komplexnost, zaměření na soudržnost politik a potvrzení, že je EU připravena hrát v tomto globálním partnerství plnohodnotnou úlohu; lituje však ne zcela dostačujících závazků, pokud jde o harmonogram budoucích finančních cílů;

Mezinárodní veřejné financování

6.  zdůrazňuje, že oficiální rozvojová pomoc je i nadále klíčovým nástrojem pro financování rozvoje; naléhavě žádá, aby se EU a její členské státy neprodleně opětovně zavázaly v rámci oficiální rozvojové pomoci ke splnění cíle 0,7 % HND, přičemž 50 % oficiální rozvojové pomoci a alespoň 0,2 % HND by měly být vyhrazeny pro nejméně rozvinuté země, a aby při zohlednění rozpočtových omezení předložily víceletý rozpočtový harmonogram pro zvýšení těchto úrovní do roku 2020; vítá pevné odhodlání EU soustředit své úsilí na kvantitu a kvalitu rozvojové pomoci; vyzývá další rozvojové partnery a rychle se rozvíjející země, aby rozšířily svou rozvojovou pomoc, a Komisi a členské státy, aby přesvědčily veřejné i soukormé dárce na celém světě o nutnosti dostát svým slibům a přijmout nové závazky; zdůrazňuje, že všichni dárci by měli zajistit, aby oficiální rozvojová pomoc představovala skutečné převody do rozvojových zemí;

7.  zdůrazňuje, že EU a ostatní vyspělé země musí dostát svým závazkům a poskytovat více nových a dodatečných zdrojů financování v oblasti klimatu tak, aby do roku 2020 společně mobilizovaly 100 miliard dolarů ročně, přičemž tyto prostředky by pocházely od nejrůznějších zdrojů, veřejných a soukromých, dvoustranných a mnohostranných, ale také alternativních zdrojů; vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem ve věci doplnění oficiální rozvojové pomoci o financování opatření v oblasti klimatu; žádá, aby vyspělé a rozvíjející se země spojily své síly na mezinárodní úrovni, aby v souladu s dohodou o celosvětových klimatických opatřeních, jež má být uzavřena na konferenci v Paříži v prosinci 2015, nalezly nové a dodatečné finanční zdroje na klimatická opatření v rozvojových zemích, avšak nikoli na úkor rozpočtu na rozvoj; domnívá se, že EU by měla navrhnout okamžité kroky v zájmu dosažení plné doplňkovosti; naléhavě žádá členské státy, aby příjmy získané na trzích s uhlíkem využily na financování opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích; vyzývá rovněž nově se rozvíjející ekonomiky, aby uvolnily prostředky na financování opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích;

8.  podporuje inovativní zdroje pro dodatečný rozvoj a financování v oblasti klimatu, včetně daně z finančních transakcí, uhlíkové daně v mezinárodní letecké a námořní dopravě a automatického přidělení příjmů získaných na trzích s uhlíkem; vítá další evropské a mezinárodní úsilí o nalezení dodatečných zdrojů;

9.  zdůrazňuje, že oficiální rozvojová pomoc by měla být i nadále standardním způsobem poskytování finanční pomoci; podporuje zavedení doplňkového ukazatele celkové oficiální pomoci pro udržitelný rozvoj (TOSSD), bude-li jednoznačně řečeno, že se v žádném případě nejedná o nahrazení měrné jednotky oficiální rozvojové pomoci či omezení jejího významu;

10.  poznamenává, že zatímco většina oficiální rozvojové pomoci je poskytována ve formě grantů, důležitou součást tvoří také zvýhodněné půjčky, které jsou však spojeny s další zadlužeností a riziky vedoucími k dluhové bublině, zejména v subsaharských afrických a karibských zemích, které mají omezený příjmy na to, aby splácely úroky; proto vyzývá dárce, aby svou pomoc nejméně rozvinutým zemím poskytovaly formou grantů; domnívá se, že zvýhodněné půjčky podle všeho nejsou vhodné pro investice do sociálních sektorů, kde se nevytváří zisk; vítá souhlas Výboru pro rozvojovou pomoc OECD (OECD-DAC) s modernizací systému podávání zpráv o zvýhodněných půjčkách zavedením systému grantových ekvivalentů za účelem výpočtu hodnot oficiální rozvojové pomoci;

11.  zdůrazňuje, že EU je světově nejvýznamnějším poskytovatelem rozvojové pomoci, přičemž její podíl představuje téměř 60 % oficiální rozvojové pomoci na světě; žádá však Komisi, aby poskytla jasné a transparentní údaje o tom, jaký podíl celkového rozpočtu je vyčleněn na rozvojovou pomoc EU, aby bylo možné posoudit plnění Monterreyského konsensu všemi evropskými dárci; vyjadřuje také politování nad tím, že o objemu finančních příspěvků poskytovaných rozvojovým zemím Evropskou unií se téměř vůbec neví, a vyzývá Komisi k vytvoření vhodných a cílených komunikačních a informačních nástrojů ke zviditelnění rozvojové pomoci EU;

12.  vyzývá EU, aby s ohledem na dlouhodobé finanční požadavky upřednostňovala a uplatňovala strategičtější, ambicióznější a univerzálnější přístup v souladu s cíli udržitelného rozvoje;

13.  připomíná, že příspěvek z rozpočtu EU na financování rozvoje v letech 2014 až 2020 vypadá následovně: rozvojová spolupráce – 19,7 miliardy EUR, humanitární pomoc – 6,8 miliardy EUR a rezerva na pomoc při mimořádných událostech – 2,2 miliardy EUR; dále upozorňuje na 30,5 miliardy EUR, které jsou k dispozici v Evropském rozvojovém fondu (ERF); je pro zahrnutí ERF do rozpočtu, díky čemuž by se např. zvýšila transparentnost, viditelnost, efektivnost a účinnost; vítá příležitost, která se naskytla při povolební revizi v polovině období a revizi víceletého finančního rámce a která umožnila zohlednit rostoucí strukturální potřeby humanitární pomoci a rozvojové potřeby nejchudších a nejvíce nestabilních zemí;

14.  bere na vědomí, že v rozpočtu na rok 2015 je k dispozici na rozvojovou spolupráci 2,4 miliardy EUR v prostředcích na závazky (2,1 miliardy EUR v platbách) a na humanitární pomoc 928,8 milionu EUR v prostředcích na závazky (918,8 milionu EUR v platbách); podporuje opatření přijatá v zájmu snížení hromadících se neuhrazených plateb, jež mají především za cíl udržet finanční životaschopnost nejzranitelnějších partnerů, a zdůrazňuje význam zásady parity závazků a plateb v kontextu humanitární pomoci, protože krizové situace se vyskytují stále častěji a prostředky je nutné uvolňovat rychle;

15.  vyzývá EU, aby zajistila, aby jednání o celosvětové rozvojové agendě po roce 2015, financování rozvoje a změně klimatu spolehlivě navazovala na nový sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030 s cílem zajistit odolnost a připravenost a zároveň dosáhnout celkového cíle nenechat nikoho napospas;

16.  připomíná, že za rozvojovou spolupráci sdílí odpovědnost EU a její členské státy a že se v jejím rámci musí respektovat zásady doplňkovosti a koordinace; zdůrazňuje, že do procesu koordinace je třeba zapojit občanskou společnost a místní orgány;

17.  vyzývá EU a její členské státy, aby dostály svým závazkům uvedeným v Pusanském partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci a prosazovaly zefektivnění pomoci, zejména tím, že se díky mechanismům společného financování a lepší koordinaci mezi různými mechanismy poskytování pomoci a zúčastněnými stranami omezí roztříštěnost pomoci; zdůrazňuje, že veškeré financování rozvoje by mělo být ve prospěch chudých, zohledňovat rovnost žen a mužů, být šetrné k životnímu prostředí a zohledňovat otázky klimatu;

18.  připomíná, že podle SFEU je snižování a případné odstranění chudoby hlavním cílem EU v oblasti rozvoje a že klíčovými součástmi rozvojových činností zůstává ochrana lidských práv, rovnost pohlaví, sociální soudržnost a boj proti nerovným podmínkám;

19.  zdůrazňuje význam stanovení jasných priorit na straně výdajů se zvláštním zaměřením na opatření v oblasti zdravotnictví, vzdělávání, energetiky, dodávek vody a infrastruktury; zdůrazňuje, že je třeba intenzivněji usilovat o zvyšování účinnosti pomoci prostřednictvím větší koordinace mezi různými mechanismy pomoci a dárci;

20.  zdůrazňuje, že k prioritám oficiální rozvojové pomoci by měly patřit základní sociální služby pro všechny a „veřejné statky“, které soukromý sektor poskytuje s menší účinností, jako je základní vzdělání, sociální záchranné sítě, zdravotní péče, infrastruktura pro hygienická zařízení a zásobování vodou a energetika, aby mohly rozvojové země plně dosáhnout svého potenciálu; zdůrazňuje, že dostupnost by měla být klíčovým kritériem mezinárodního veřejného financování s cílem propagovat univerzální a inkluzivní služby a infrastrukturu;

21.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby nejvíce znevýhodnění obyvatelé měli přístup k rozvojovým příležitostem; v této souvislosti připomíná, že poskytování pomoci pouze prostřednictvím státních struktur s sebou nese riziko, že marginalizované a znevýhodněné komunity nezískají dostatečné prostředky;

22.  zdůrazňuje, že je důležité, aby rozvojové banky uvolnily dodatečné prostředky ve snaze zacelit mezeru ve financování infrastruktur a zajistit přístup k úvěrům v rozvojových zemích s mechanismy monitorování a hodnocení dopadu;

23.  zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné, aby EU usilovala o co nejvyšší úroveň koordinace, aby dosáhla souladu s dalšími politickými oblastmi (životní prostředí, migrace, mezinárodní obchod, lidská práva, zemědělství atd.) a zabránila zdvojování práce a nekonzistentní činnosti; připomíná, že Lisabonská smlouva (článek 208 SFEU) stanoví jako smluvní povinnost soudržnost politik rozvojové spolupráce;

Uvolňování domácích zdrojů a mezinárodní daňová spolupráce

24.  zdůrazňuje, že uvolnění domácích zdrojů je předvídatelnější a udržitelnější než zahraniční pomoc a musí být klíčovým zdrojem financování; podporuje úsilí rozvojových zemí o větší míru uvolňování domácích zdrojů; zdůrazňuje význam zdokonalení výběru domácích daní v rozvojových zemích a potřebu solidních, vyvážených, spravedlivých a účinných daňových systémů, které jsou nastaveny ve prospěch chudých, citlivé vůči nejvíce znevýhodněným skupinám obyvatel a dodržují mezinárodní závazky týkající se udržitelného rozvoje; vyzývá k odstranění dotací, které mají nepříznivý dopad na energetiku (zejména pro fosilní paliva), rybářství a zemědělství;

25.  žádá Komisi, aby zvýšila svou pomoc určenou na budování kapacit v oblasti daňové správy, finančního řízení, správy veřejných financí, protikorupčních opatření, navracení ukradeného majetku a boje proti daňovým únikům a stanovování nesprávných cen při převodech prostředků; je přesvědčen, že Unie má v této oblasti zásadní roli; připomíná význam přerozdělování daňových příjmů pocházejících z přírodních zdrojů, zejména vytvářením státních investičních fondů; zdůrazňuje, že je třeba uspíšit a zvýšit úsilí o zlepšení rozpočtového výkaznictví, a vyzývá k větší harmonizaci postupů rozpočtového výkaznictví v jednotlivých zemích;

26.  vyzývá EU a členské státy, aby aktivně a tvrdě zakročily proti daňovým rájům, daňovým únikům a nezákonným finančním tokům, které snižují objem prostředků na rozvojovou pomoc a přispívají k zadluženosti rozvojových zemí, a dále aby spolupracovaly s rozvojovými zeměmi v boji proti agresivnímu vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany jistých nadnárodních společností a hledaly způsoby, jak pomoci rozvojovým zemím odolat tlaku a nezapojovat se do daňové konkurence, která znemožňuje uvolňování domácích zdrojů na rozvoj;

27.  podporuje zřízení mezivládního orgánu pro daňovou spolupráci pod záštitou OSN; podporuje automatickou výměnu informací; vyzývá k vytvoření veřejných rejstříků s informacemi o skutečných vlastnících, k uložení povinnosti nadnárodním společnostem předkládat zprávy týkající se všech odvětví a jednotlivých zemí a k zajištění spravedlivého rozdělení práv na zdanění při vyjednávání smluv v oblasti daní a investic s rozvojovými zeměmi;

28.  zastává názor, že mezinárodní daňové předpisy pro právnické osoby by měly zahrnovat zásadu, že daně by měly být placeny tam, kde se hodnota získává nebo vytváří;

29.  zdůrazňuje rozhodující význam řádné správy, ochrany lidských práv, právního státu, institucionálního rámce a regulačních nástrojů; podporuje zejména investice do budování kapacit, základních sociálních služeb, jako je vzdělávání a zdravotnictví (zajištění všeobecného zdravotního pojištění), včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, výživy, veřejných služeb, sociálního zabezpečení a boje proti chudobě a nerovnosti, a to i mezi dětmi a z genderového hlediska; uznává potřebu přístupné infrastruktury a dobře zvolených veřejných investic i udržitelného využívání přírodních zdrojů, a to i v těžebním průmyslu;

30.  zdůrazňuje, že při financování rozvoje je nutno posílit dostupné zdroje vyčleněné na prosazování rovnosti žen a mužů, práv žen a posilování jejich postavení; vyzdvihuje zvláštní úlohu žen ve společnosti a zdůrazňuje, že toto opatření by mělo zahrnovat sestavování rozpočtu s ohledem na genderové aspekty, cílené investice do klíčových sektorů, jako je zdravotnictví a vzdělávání, a kroky, které povedou k zajištění toho, aby veškeré financování rozvoje plně zohledňovalo situaci žen a dívek;

31.  vyzývá k rozsáhlejšímu financování výzkumu a vývoje v oblasti vědy, techniky a inovací v rozvojových zemích, přičemž uznává, že toto financování by mělo pocházet jak z domácích, tak i mezinárodních zdrojů; naléhavě žádá, aby byl podporován výzkum a vývoj, který může pomoci dosáhnout pokroku při řešení složitých otázek a v oblasti řádné správy globálních veřejných statků, jako jsou technologie a inovace pro zdraví; v této souvislosti bere na vědomí významnou roli mikropodniků a malých a středních podniků; vyzývá k přezkumu režimů práv duševního vlastnictví, které byly v rozvojových zemích zavedeny prostřednictvím dohod o volném obchodu, aby byly zjištěny veškeré negativní dopady, které se projevují např. v oblasti veřejného zdraví, životního prostředí a přenosu technologií;

Soukromý sektor a občanská společnost

32.  zdůrazňuje velký význam zavedení příznivých podmínek pro soukromé podniky a podnikání v rozvojových zemích, zejména pro mikropodniky a malé a střední podniky, které zastávají ústřední úlohu jako hnací síla pro vytváření pracovních míst a inkluzivní růst; požaduje zejména další posílení mikrofinančních úvěrů a systémů záruk; trvá na potřebě dalšího rozvoje místních a regionální bank a úvěrových sdružení s cílem výrazně snížit nadměrné úrokové sazby na úvěry na trhu v zájmu lepší podpory rozvoje komunit na místní úrovni(17); vyzývá k přizpůsobení soukromého sektoru cílům udržitelného rozvoje prostřednictvím vhodných partnerství, finančních nástrojů, pobídek, rámce pro odpovědnost a skutečné sociální odpovědnosti podniků; připomíná, že je nezbytné dodržovat dohodnuté mezinárodní standardy, jako jsou standardy Mezinárodní organizace práce a obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv;

33.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat zpřístupňování informačních a výukových nástrojů a poradenských platforem podnikům, neboť jsou pro jejich rozvoj nezbytné;

34.  zdůrazňuje, že má-li být hospodářství dodán impuls s dlouhodobým účinkem, je třeba umožnit přístup k úvěrům mladým lidem a ženám, aby mohli zakládat podniky;

35.  zdůrazňuje úlohu v oblasti sociální soudržnosti, již hraje kolektivní podnikání sdružení producentů při předcházení etnickým a náboženským konfliktům;

36.  trvá na tom, že podpora EU a její spolupráce se soukromým sektorem může a musí přispívat ke snižování chudoby, nerovnosti a dodržování a prosazování lidských práv, norem v oblasti životního prostředí, závazků v oblasti klimatu a sociálního dialogu; žádá vytvoření právně závazného rámce pro společnosti, včetně těch nadnárodních, jehož součástí bude mechanismus pro stížnosti;

37.  vyzývá EU, aby společně s rozvojovými zeměmi zřídila regulační rámec, který by byl v souladu s komplexním rámcem politiky investic pro udržitelný rozvoj (IPFSD) vypracovaným konferencí UNCTAD a stimuloval by zodpovědnější, transparentnější a odpovědnější investice, které by přispěly k rozvoji sociálně uvědomělého soukromého sektoru v rozvojových zemích;

38.  vyzývá Komisi, aby podporovala rozšířený přístup k financování pro mikropodniky, malé a střední podniky a družstva v rozvojových zemích; zdůrazňuje význam systémů mikroúvěrů, zejména pro ženy; podporuje další rozvoj místních a regionálních bank a úvěrových družstev; žádá Komisi, aby pobízela rozvojové země k vytváření politik a právních rámců, které by byly příznivé pro rozvoj bankovních služeb; poukazuje na to, že je třeba na různých úrovních, a to i mezi chudými lidmi, ženami a dalšími ohroženými skupinami, poskytovat informace a instruktáž týkající se finančních otázek, využívání bankovních produktů a pojištění a příslušných nových technologií;

39.  připomíná, že samotná pomoc z veřejných zdrojů zdaleka nepostačuje na pokrytí všech investičních potřeb v rozvojových zemích; trvá proto na tom, že kombinování zdrojů a partnerství veřejného a soukromého sektoru docilují pákového efektu, neboť jde o prostředky k posilování dopadu rozvojové pomoci, přilákání soukromých investic a podpoře místních podniků; zdůrazňuje nicméně, že kombinované financování nesmí nahradit odpovědnost státu za plnění sociálních potřeb a že by se mělo uvést do souladu s vnitrostátními rozvojovými cíli a zásadami efektivnosti rozvoje; podporuje partnerství veřejného a soukromého sektoru, zejména ve výzkumu inovativních léčivých přípravků, jako je např. program Ebola+;

40.  vyzývá k přijetí mezinárodních norem a kritérií a k analýze úvěrových rizik pro smíšené projekty a partnerství veřejného a soukromého sektoru, které přitahují soukromé financování a podporují místní podniky, přičemž dodržují dohodnuté normy MOP a WHO a mezinárodní právní předpisy v oblasti lidských práv; naléhavě vyzývá Komisi, aby v souvislosti se svým záměrem významně rozšířit využívání smíšeného financování v budoucnu provedla doporučení obsažená ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora o využívání smíšeného financování a aby vyhodnotila mechanismus smíšeného financování z úvěrů a grantů, zejména pokud jde o rozvoj a finanční doplňkovost, transparentnost a odpovědnost; vyzývá EIB a další instituce pro financování rozvoje, aby přednostně investovaly do společností a fondů, které veřejně zpřístupňují informace o skutečných vlastnících a vydávají zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí;

41.  podporuje lepší přístup na trh pro rozvojové země, zejména pro ty nejméně rozvinuté, neboť to může posílit soukromý sektor a vytvořit pobídky k reformám; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, že dohody o obchodu a investicích, zejména s rozvojovými zeměmi, nejméně rozvinutými zeměmi a nestabilními státy, budou v souladu s cíli udržitelného rozvoje a budou podporovat lidská práva a regionální integraci; zdůrazňuje, že takové dohody by měly být podmíněny posouzením dopadu na cíle v oblasti udržitelného rozvoje; podporuje návrh Komise na aktualizaci své strategie podpory na rozvoj obchodu s ohledem na výsledky jednání o období po roce 2015 a její návrh, aby byl v dohodách o obchodu zaručen zvláštní a odlišný přístup k rozvojovým a nejméně rozvinutým zemím a nestabilním státům, přičemž by se měl respektovat jejich politický prostor pro přijímání svrchovaných rozhodnutí v souladu s jejich vnitrostátní situací a s potřebami jejich obyvatel;

42.  žádá, aby byla přijata opatření na podporu využívání a transparentnosti vnitrostátních systémů zadávání veřejných zakázek při činnostech řízených veřejným sektorem a aby byly posíleny orgány pro ochranu hospodářské soutěže v rozvojových zemích;

43.  zdůrazňuje pozitivní příspěvek migrantů k rozvoji jejich zemí původu a vyzývá k efektivnější a inovativnější spolupráci v oblasti migrační politiky mezi zeměmi původu a cílovými zeměmi; upozorňuje na významné a stále rostoucí finanční toky, které představuje zasílání peněz z diaspory do domovských zemí, a podporuje vytváření „fondů diaspory“; vyzývá k vynaložení dalšího úsilí o snížení nákladů na bankovní převody, aby se tak zvýšil účinek na místní rozvoj v zemích původu;

44.  požaduje větší zapojení místních orgánů a občanské společnosti, včetně komunitních nevládních organizací, do diskusí o rozvojových prioritách, a to především na konferenci v Addis Abebě, a žádá inkluzivnější a odpovědnější provádění rámce pro období po roce 2015; podtrhuje úlohu nevládních organizací při provádění operací na místě a vytváření mechanismů odpovědnosti, monitorování a hodnocení; uznává, že úloha místních orgánů, pokud jde o provádění cílů udržitelného rozvoje, vyžaduje přidělení nezbytných prostředků; vyzývá k tomu, aby byly ve větší míře vedeny konzultace s mladými lidmi, pokud jde o jednání o agendě na období po roce 2015, a to prostřednictvím inovativních komunikačních technologií; zdůrazňuje úlohu delegací EU pro usnadnění těchto dialogů;

Správa a řízení na celosvětové úrovni

45.  připomíná ústřední úlohu OSN v globální hospodářské správě a rozvoji, již doplňují další stávající instituce a fóra, jako je OECD; požaduje rovné a genderově vyvážené zastoupení všech zemí v multilaterálních institucích a dalších normotvorných subjektech, a to i v mezinárodních finančních institucích; připomíná, že všechny finanční instituce by měly dodržovat základní standardy transparentnosti, jak jsou stanoveny v Chartě transparentnosti mezinárodních finančních institucí (Transparency Charter for International Financial Institutions), a měly by zavést odpovídající politiky zpřístupňování dokumentů veřejnosti;

46.  trvá na tom, že udržitelná řešení dluhových situací, včetně norem pro odpovědné úvěry a půjčky, musí být usnadněna mnohostranným právním rámcem pro procesy účinné restrukturalizace státních dluhů s cílem zmírnit dluhové břemeno a zabránit neudržitelnému zadlužení; žádá EU, aby se konstruktivně zapojila do jednání OSN o tomto rámci; naléhavě žádá, aby EU prosazovala uplatňování zásad konference UNCTAD pro odpovědné transakce týkající se státního dluhu, a to v případě věřitelů i dlužníků;

47.  vítá mezinárodní úsilí o zmírnění mezinárodních dluhových závazků zemí postižených nákazou virem Ebola s cílem pomoci jim vypořádat se s hospodářskou krizí způsobenou epidemií;

48.  vyzývá k přezkumu programů mezinárodních organizací a nástrojů finanční rozvojové pomoci, aby mohly být harmonizovány s novými cíli v oblasti udržitelného rozvoje; naléhavě požaduje, aby zejména Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Mezinárodní měnový fond a Světová banka zavedly nejvyšší normy odpovědného financování a více zaměřily své zdroje na potřeby rozvojových zemí, a to i prostřednictvím úvěrových nástrojů pro chudé, které budou efektivní pro obě strany; vyzývá především ke zvýšení částky, kterou má Evropská investiční banka k dispozici, nad rámec jejího stávajícího mandátu, aby se dále zvýšily finanční prostředky určené zemím s nízkými příjmy;

Monitorování, odpovědnost a přezkum

49.  žádá, aby byla na konferenci v Addis Abebě uzavřena dohoda o solidním, transparentním a přístupném rámci pro účinné sledování a kontrolu investic a pokroku, pokud jde o konkrétní závazky a cíle; vyzývá k zahájení mezinárodní iniciativy pro zlepšení kvality statistik, údajů a informací, včetně údajů rozčleněných podle příjmu, pohlaví, věku, rasy, etnického původu a migračního statusu, zdravotního postižení, zeměpisného umístění a dalších rysů relevantních ve vnitrostátním kontextu; vyzývá všechny strany, aby zajistily transparentní a účinnou realizaci pomoci a financování, zejména tak, že podepíší a budou účinně provádět ustanovení Úmluvy OSN proti korupci a zavážou se k systematickému zveřejňování pravdivých, aktuálních a srovnatelných údajů o příjmech a výdajích a rozpočtových dokumentů; zejména žádá Komisi, aby dále monitorovala a kontrolovala své financování programů a projektů pomoci a aby v případě, že získá důkazy o korupci a špatném řízení, podnikla příslušné kroky; dále Komisi naléhavě žádá, aby zlepšila svou pomoc v zájmu posílení soudních a protikorupčních agentur v rozvojových zemích;

50.  vyzývá k zahájení mezinárodní iniciativy na zlepšení kvality statistik, údajů a informací s cílem sledovat  míru výdajů, investic a pokroku v oblasti konkrétních závazků a cílů; vítá celosvětové úsilí o zajištění toho, aby byla data používaná při realizaci cílů udržitelného rozvoje dostatečně rozčleněna podle příjmu, pohlaví, věku a jiných ukazatelů, aby bylo možné účinně monitorovat dopad politik založených na těchto cílech;

51.  připomíná, že k zohlednění nových sociálních a environmentálních problémů je vedle HDP nezbytný nový soubor ukazatelů, mezi nimiž by měl být zejména index lidského rozvoje, Giniho koeficient, měřítko rovnosti žen a mužů, uhlíková stopa a ekologická stopa;

o
o   o

52.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi OSN a koordinátorům příprav třetí mezinárodní konference o financování rozvoje.

(1) http://unctad.org/en/publicationslibrary/wir2014_en.pdf (2) http://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:afc5ef38-ad24-11e4-b5b2-01aa75ed71a1.0009.02/DOC_1&format=PDF (3) http://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:441ba0c0-eb02-11e3-8cd4-01aa75ed71a1.0004.03/DOC_1&format=PDF (4) http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52013DC0531&rid=1 (5) http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52013DC0092&rid=2 (6) http://eu-un.europa.eu/articles/en/article_15873_en.htm (7) http://eu-un.europa.eu/articles/en/article_14363_en.htm (8) http://eu-un.europa.eu/articles/en/article_13692_en.htm (9) Přijaté texty, P8_TA(2014)0059. (10) Úř. věst. C 8 E, 14.1.2010, s. 1. (11) Přijaté texty, P8_TA(2014)0063. (12) Přijaté texty, P7_TA(2014)0163. (13) Přijaté texty, P7_TA(2013)0394. (14) Přijaté texty, P7_TA(2013)0205. (15) Přijaté texty, P7_TA(2013)0119. (16) Úř. věst. L 136, 9.5.2014, s. 1. (17) Zpráva o podpoře malých a středních podniků v rozvojových zemích prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, Dalberg, listopad 2011, www.eib.org