Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. května 2015 o bezpečnějším zdravotnictví v Evropě: zlepšení bezpečnosti pacientů a boj proti antimikrobiální rezistenci (2014/2207(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na svůj postoj ze dne 23. dubna 2009 o návrhu doporučení Rady o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí(1),
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 9. června 2009 o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí(2),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2011 o akčním plánu proti rostoucím hrozbám antimikrobiální rezistence (COM(2011)0748),
– s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 22. června 2012 o dopadech antimikrobiální rezistence v oblasti lidského zdraví a v oblasti zdraví zvířat – pohled iniciativy „Jedno zdraví“,
– s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 o mikrobiální výzvě – rostoucí hrozby antimikrobiální rezistence(3),
– s ohledem na zprávy Komise ze dne 13. listopadu 2012 a ze dne 19. června 2014 vypracované na základě zpráv členských států o provádění doporučení Rady (2009/C 151/01) o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí, které zaslala Radě (COM(2012)0658 a COM(2014)0371),
– s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2013 o zprávě Komise vypracované na základě zpráv členských států o provádění doporučení Rady (2009/C 151/01) o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí(4), kterou zaslala Radě,
– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách,
– s ohledem na zvláštní průzkum Eurobarometr 411 nazvaný „Bezpečnost pacientů a kvalita péče“,
– s ohledem na zprávu o pokroku týkající se akčního plánu proti rostoucím hrozbám antimikrobiální rezistence (SANTE/10251/2015),
– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 10. září 2014 o veterinárních léčivých přípravcích (2014/0257(COD)),
– s ohledem na Koncepční rámec pro mezinárodní klasifikaci v oblasti bezpečnosti pacientů, který vypracovala Světová zdravotnická organizace (WHO),
– s ohledem na úsilí lotyšského předsednictví, které se zabývalo problematikou rezistence na antimikrobiální látky, zejména pokud jde o tuberkulózu a multirezistentní tuberkulózu,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 1. prosince 2014 o bezpečnosti pacientů a kvalitě péče, včetně prevence a léčby infekcí spojených se zdravotní péčí a mikrobiální rezistence,
– s ohledem na první společnou zprávu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) o celkové analýze spotřeby antimikrobiálních látek a výskytu antimikrobiální rezistence u humánních bakterií a bakterií ze zvířat určených k produkci potravin – společná meziagenturní analýza spotřeby antimikrobiálních látek a rezistence (JIACRA),
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0142/2015),
A. vzhledem k tomu, že hlavní dimenzí kvality péče o zdraví je bezpečnost pacientů, jejímiž hlavními aspekty jsou kultura bezpečné péče a řešení výskytu nežádoucích příhod;
B. vzhledem k tomu, že objem dostupných údajů o prevalenci a incidenci nežádoucích příhod ve zdravotnických systémech členských států EU je v současné době omezený, ale stabilně roste, a vzhledem k tomu, že poslední dostupné údaje jsou z roku 2008;
C. vzhledem k tomu, že se odhaduje, že 8 až 12 % pacientů přijímaných do nemocnic v EU je v rámci poskytované zdravotní péči postiženo nežádoucími příhodami, a vzhledem k tomu, že téměř k polovině těchto příhod by nemuselo dojít;
D. vzhledem k tomu, že mezi nejčastější nežádoucí příhody patří infekce spojené se zdravotní péčí, problémy spojené s medikací a komplikace během chirurgických zákroků nebo po nich;
E. vzhledem k tomu, že pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče mají zásadní význam důstojné pracovní podmínky a bezpečnost při práci zdravotnických pracovníků, a vzhledem k tomu, že zajistit zejména bezpečnost pacientů, prevenci a léčbu infekcí spojených se zdravotní péčí a prevenci šíření multirezistentních bakterií je v přeplněných zdravotnických zařízeních s nedostatkem personálu velmi obtížné;
F. vzhledem k tomu, že v důsledku nynější hospodářské krize je rozpočet členských států pod vyšším tlakem, a proto má dopad na bezpečnost pacientů, neboť mnoho členských států dost radikálním způsobem snížilo rozpočet a počet zaměstnanců ve svých zdravotnických systémech, aniž by věnovaly náležitou pozornost účinnosti; poskytované péče
G. vzhledem k tomu, že hospodářská krize ještě více prohloubila stávající nerovnosti v přístupu ke zdravotnickým službám;
H. vzhledem k tomu, že aby nedocházelo k nežádoucím příhodám, včetně nežádoucích příhod souvisejících s léky, u nichž se výdaje systémů zdravotnictví EU na péči, která je s nimi spojena, odhadují přibližně na 2,7 miliard EUR ročně a představují 1,1 % všech hospitalizací v Unii, je velmi důležité zajistit neustálé vzdělávání lékařů a dalších zdravotnických pracovníků;
I. vzhledem k tomu, že elektronické zdravotnictví (eHealth) zaměřené na pacienta a domácí zdravotní péče má vysoký potenciál, pokud jde o zlepšení kvality a účinnosti lékařské péče, a může zároveň přispět k lepší výkonnosti zdravotnictví;
J. vzhledem k tomu, že multidisciplinární přístup zvyšuje pravděpodobnost, že lékařská péče bude mít pozitivní výsledky;
K. vzhledem k tomu, že pacienti, rodiny a organizace pacientů hrají při prosazování bezpečnější péče zásadní úlohu a že jejich úlohu je třeba podporovat tak, že se posílí postavení pacienta i jeho zapojení do procesu a politiky poskytování zdravotní péče na všech úrovních;
L. vzhledem k tomu, že domácí zdravotní péče může pacientům pomoci z psychologického hlediska a vést ve zdravotnictví k lepším výsledkům;
M. vzhledem k tomu, že byla zaznamenána vyšší spotřeba antibiotik mezi méně informovanými osobami a že dobrá znalost problematiky antibiotik by mohla vést občany k jejich zodpovědnějšímu užívání;
N. vzhledem k tomu, že 30 až 50 % pacientů neužívá léky předepsané lékaři, nebo je užívají, aniž by dodržovali lékařský předpis;
O. vzhledem k tomu, že v nemocnicích a mezi všeobecnými i veterinárními lékaři dochází ve spojitosti s farmaceutickým průmyslem ke střetům zájmů;
P. vzhledem k tomu, že infekce spojené se zdravotní péčí jsou v členských státech velkým zdravotnickým problémem (podle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí postihne infekce spojená se zdravotní péčí každoročně v EU průměrně jednoho hospitalizovaného pacienta z dvaceti, což je 4,1 milionu pacientů, a 37 000 osob v důsledku toho zemře, přestože dvaceti až třiceti procentům by podle odhadů bylo možno předejít pomocí intenzivních hygienických programů a programů na potlačení infekcí) a neúměrně zatěžují omezené rozpočty ve zdravotnictví;
Q. vzhledem k tomu, že zkušenosti a pocity pacientů se často liší od dojmů zdravotnických pracovníků a že tento úhel pohledu může být velmi důležitý při hledání nových způsobů, jak omezit výskyt infekcí spojených se zdravotní péčí a tomuto výskytu předcházet;
R. vzhledem k rostoucímu počtu případů infekcí spojených se zdravotní péčí způsobených multirezistentními bakteriemi;
S. vzhledem k tomu, že celosvětově dochází k nárůstu antimikrobiální rezistence bakteriálních patogenů, což a vede k vyššímu výskytu infekcí spojených se zdravotní péčí a k neúspěšné léčbě lidských a zvířecích infekčních nemocí na úrovni států i na evropské a mezinárodní úrovni;
T. vzhledem k tomu, že se odhaduje, že z důvodu antimikrobiální rezistence zemře každoročně do roku 2050 na celém světě 10 milionů osob;
U. vzhledem k tomu, že rezistence na antibiotika, která jsou běžně používána k léčbě kauzativních bakterií, dosahuje v několika členských státech nejméně 25 %; vzhledem k tomu, že mezi antimikrobiální rezistencí a vývojem nových antibiotik a jejich zavedením do klinické praxe existuje stále větší mezera, což se pojí s vědeckými, regulačními a hospodářskými problémy;
V. vzhledem k tomu, že z posledních studií vyplývá, že v posledních letech došlo obecně k nárůstu antimikrobiální rezistence v nemocnicích v EU, přestože existuje několik výjimek;
W. vzhledem k tomu, že podle odhadů EU každoročně zemře nejméně 25 000 lidí na infekce způsobené rezistentními bakteriemi, což podle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí za rok 2011 způsobuje systémům veřejného zdravotnictví náklady v odhadované výši 1,5 miliardy EUR;
X. vzhledem k tomu, že náklady způsobené infekcemi rezistentními na léky dosahují každoročně odhadem 1,5 miliardy EUR, a to z důvodu nárůstu výdajů na zdravotní péči a ztráty produktivity; vzhledem k tomu, že pacienty, kteří se nakazili rezistentními bakteriemi, je nutné při léčbě v rámci zdravotnického zařízení izolovat, což stojí 900 milionů EUR a vede každoročně k 2,5 milionu lůžkodní navíc;
Y. vzhledem k tomu, že jedním z hlavních důvodů, proč se v nemocnicích šíří antimikrobiální rezistence, je to, že nejsou dodržovány všeobecně přijímané postupy pro prevenci a omezování infekcí;
Z. vzhledem k tomu, že účinnost léků první linie vůči bakteriálním patogenům je v důsledku rezistence stále omezenější a léky druhé a třetí linie nejsou mnohdy dostupné a jsou často toxičtější, nákladnější a méně účinné než léky první linie;
AA. vzhledem k tomu, že jednou z hlavních příčin antimikrobiální rezistence je nesprávné užívání antimikrobiálních látek, včetně antibiotik, zejména jejich systematické užívání a nadužívání;
AB. vzhledem k tomu, že nynější vysoká míra mobility mezi evropskými zdravotnickými systémy a stále častější přeshraniční poskytování zdravotnických služeb v Evropě mohou přispívat k šíření rezistentních mikroorganismů z jednoho členského státu do druhého;
AC. vzhledem k tomu, že očkovací programy jsou jedním z účinných nástrojů boje proti antimikrobiální rezistenci, protože mohou omezovat užívání antibiotik, a tím rozvoj antimikrobiální rezistence;
AD. vzhledem k tomu, že výzkum a vývoj antibakteriálních látek zahrnuje některé nezvyklé úkoly, což znamená, že získávání odborných znalostí a jejich používání v laboratořích je dlouhodobým procesem, a vzhledem k tomu, že je politováníhodné, že celá řada výzkumných pracovníků s takovými odbornými znalostmi se z důvodu nedostatečného financování jak ze soukromých, tak i z veřejných zdrojů věnuje jiným oborům;
AE. vzhledem k tomu, že nedodržování základních preventivních opatření v oblasti osobní hygieny, jak v nemocničním prostředí, tak i mimo nemocnice, může způsobit šíření patogenů, zejména takových, které jsou rezistentní na antimikrobiální látky;
AF. vzhledem k tomu, že je k dispozici stále více vědeckých důkazů, které dokládají, že správná hygiena rukou ve zdravotnických zařízeních vyžaduje, aby k sušení rukou docházelo způsobem, jenž nepřispívá k mikrobiální křížové kontaminaci prostřednictvím šíření bakterií vzduchem nebo v podobě aerosolu;
AG. vzhledem k přítomnosti rezistentních bakterií na lékařských nástrojích a přístrojích i v případě, že jsou sterilizovány podle pokynů výrobce;
AH. vzhledem k tomu, že používání antimikrobiálních látek v humánním i veterinárním lékařství přispívá k rozvoji rezistomu v prostředí, který může být zdrojem vzniku rezistence u lidí i zvířat; vzhledem k tomu, že ve veterinárním i v humánním lékařství jsou používány tytéž třídy antibiotik a v obou oblastech se vyskytují podobné mechanismy rezistence;
AI. vzhledem k tomu, že intenzivní chov zvířat může vést k nesprávnému rutinnímu používání antibiotik u skotu, drůbeže a ryb na farmách s cílem dosáhnout rychlejšího růstu a také k jejich častému používání z profylaktických důvodů k zabránění šíření chorob ve stresujících podmínkách, kdy jsou zvířata chována v přeplněných omezených prostorách, které oslabují jejich imunitní systém, a k vyvážení nehygienických podmínek, ve kterých jsou chována;
AJ. vzhledem k tomu, že koncepce „jedno zdraví“, kterou schválila Světová zdravotnická organizace (WHO) a Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE), uznává, že lidské zdraví, zdraví zvířat a ekosystémy jsou vzájemně provázané; vzhledem k tomu, že přímým zdrojem rezistentních zoonotických patogenů mohou být zejména zvířata a potraviny vyráběné ze zvířat; vzhledem k tomu, že používání antibiotik u zvířat, zejména zvířat, která jsou určena ke spotřebě a chována v rámci intenzivního chovu, může proto ovlivnit rezistenci na antibiotika u lidí;
AK. vzhledem k tomu, že koncepce „jedno zdraví“, kdy zdravotničtí pracovníci v humánním i veterinárním lékařství vyvíjejí iniciativu s cílem předcházet rezistentním infekcím a omezovat používání antibiotik, může zamezit výskytu infekcí spojených se zdravotní péčí, a to jak v nemocnicích, tak i mimo ně;
AL. vzhledem k tomu, že podle WHO se antimikrobiální přípravky u hospodářských zvířat používají v řadě zemí EU mnohem častěji, než u lidí;(5)
AM. vzhledem k tomu, že podle evropských spotřebitelských sdružení se ukázalo, že více než 70 % masných výrobků testovaných v šesti zemích EU je kontaminováno bakteriemi rezistentními na antibiotika, zatímco v dalších osmi zemích byly tyto bakterie přítomny v 50 % všech vzorků;(6)
AN. vzhledem k tomu, že byla pozorována vysoká míra rezistence Kampylobakteru na fluorochinolony a že nákaza Kampylobakterem u lidí vzniká z velké části v důsledku manipulace s kuřecím masem, jeho přípravy a konzumace; vzhledem k tomu, že tato vysoká míra rezistence snižuje možnosti účinné léčby nákazy Kampylobakterem u lidí;
AO. vzhledem k tomu, že subterapeutické používání antibiotik, při němž se na podporu růstu hospodářských zvířat podávají nízké dávky antibiotik, je v EU od roku 2006 zakázáno;
AP. vzhledem k tomu, že naprostá většina medikovaných krmiv pro hospodářská zvířata obsahuje antimikrobiální látky;
AQ. vzhledem k tomu, že používání antimikrobiálních látek u zvířat v zájmovém chovu je doplňkovým rizikovým faktorem rozvoje a přenosu rezistence na antimikrobiální látky u lidí a že zvyšující se rezistence na antibiotika, kterou pozorují veterinární kliniky u zvířat v zájmových chovech, sleduje obdobný trend, který vidíme v nemocnicích;
AR. vzhledem k tomu, že riziko přenosu antimikrobiální rezistence ze zvířat v zájmovém chovu na lidi nelze plně kvantifikovat a že tato problematika vyžaduje další výzkum;
AS. vzhledem k tomu, že se uznává, že platné právní předpisy týkající se veterinárních léčivých přípravků neposkytují dostatečné nástroje, které by zajistily náležité zvládání rizik, jež pro lidské zdraví představuje používání antimikrobiálních látek u zvířat;
AT. vzhledem k tomu, že používání antibiotik mimo rozsah rozhodnutí o registraci působí starosti nejen ve veterinárním, ale i v humánním lékařství;
AU. vzhledem k tomu, že farmaceutické společnosti zpravidla dávají přednost začleňování nových antibiotik do stávajících tříd antibiotik, místo aby prováděly výzkum a vývoj skutečně nových antibakteriálních látek, v důsledku čehož k rozvoji rezistence na tyto nové látky dojde rychleji než v případě léků se zcela novým mechanismem působení;
AV. vzhledem k tomu, že je nezbytné podněcovat farmaceutické laboratoře, aby vyvíjely nová antibiotika, a zamýšlet se nad tvorbou pobídek a alternativních hospodářských modelů, které by odměňovaly inovace;
AW. vzhledem k tomu, že je velmi důležité přesvědčit farmaceutické společnosti, aby pokračovaly v investicích a investovaly do vývoje nových antibiotických látek, které by působily zejména proti onemocněním, u nichž antimikrobiální rezistence představuje závažný problém, zejména
–
proti nemocem, které jsou způsobeny rozšířenými gram-negativními bakteriemi rezistentními na více léků (jako K. pneumoniae a Acinetobacter nebo E. coli) nebo jinými bakteriemi rezistentními na více léků jako Staphylococcus aureus nebo původce tuberkulózy,
–
nebo proti onemocněním způsobeným viry (např. HIV) nebo parazity (např. malárie), a také aby vyvíjely nové způsoby boje proti infekcím vznikajícím v souvislosti s poskytování zdravotní péče,
které by se obešly bez použití antibiotik;
AX. vzhledem k tomu, že toho lze dosáhnout řešením některých ze základních vědeckých, regulačních a ekonomických otázek, které brání vývoji antimikrobiálních látek, a zejména poskytováním pobídek k investicím do výzkumu a vývoje, tak aby se zaměřoval na nejzávažnější problémy v oblasti veřejného zdraví, a zároveň zajištěním trvalé udržitelnosti systému zdravotnictví v jednotlivých členských státech;
AY. vzhledem k tomu, že čl. 4 odst. 2 směrnice 2001/18/ES stanovuje lhůtu pro používání genů, v jejichž důsledku dochází u transgenních rostlin ke vzniku antimikrobiální rezistence;
AZ. vzhledem k tomu, že odborníci na jednotlivé přípravky by nikdy neměli poskytovat léčebnou péči, ale pouze zajišťovat podporu pro zdravotnické pracovníky, například při kompletaci či rozebírání specifických nástrojů, jsou-li o to požádáni;
BA. vzhledem k tomu, že ustanovení směrnice 2011/24/EU o mobilitě pacientů jsou uplatňována v celé EU, přičemž je kladen větší důraz na to, aby evropští pacienti měli povědomí o bezpečnosti pacientů v různých členských státech;
BB. vzhledem k tomu, že je mimořádně důležité zajistit práva pacientů a důvěru veřejnosti ve zdravotnické služby na základě požadavku, aby členské státy zavedly systém pro poskytování spravedlivé finanční náhrady v případě nedbalosti, jež je důsledkem špatné medikace;
BC. vzhledem k tomu, že internet představuje největší neregulovaný světový trh s farmaceutickými výrobky; vzhledem k tomu, že se ukazuje, že 62 % léčiv nakoupených přes internet jsou padělky nebo výrobky, které nesplňují normy; vzhledem k tomu, že značná část subjektů působících na internetu tak činí nezákonně a že roční celosvětový obrat z nezákonného prodeje léků vydávaných na předpis dosahuje podle odhadů přibližně 200 miliard USD;
BD. vzhledem k tomu, že článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie stanovuje, že činnost Evropské unie doplňuje politiku členských států a je zaměřena na zlepšování veřejného zdraví, předcházení lidským nemocem a odstraňování příčin ohrožení tělesného a duševního zdraví;
Prováděnídoporučení rady o bezpečnosti pacientů
Vyjádření k druhé zprávě Komise o provádění doporučení Rady
1. připomíná, že právní předpisy EU týkající se léčivých přípravků mají zajistit bezpečnost pacientů; připomíná ve svém výše zmíněném usnesení ze dne 22. října 2013 o zprávě Komise Radě na základě zpráv členských států o provádění doporučení Rady (2009/C 151/01) o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí;
2. vítá zlepšení systému dozoru nad výskytem infekcí spojených se zdravotní péčí v EU a nedávná další opatření zavedená některými členskými státy za účelem zlepšení obecné bezpečnosti pacientů a snížení výskytu infekcí spojených se zdravotní péčí, zejména pokrok, kterého dosáhly členské státy při vypracovávání strategií a programů, včetně právních předpisů v oblasti bezpečnosti pacientů při poskytování zdravotní péče, a při vypracovávání systémů hlášení nežádoucích příhod a vzdělávacích systémů;
3. podotýká však, že druhá zpráva o provádění doporučení Rady stále poukazuje na nerovnoměrný pokrok jednotlivých členských států v oblasti bezpečnosti pacientů, a s politováním konstatuje, že některé členské státy, asi v důsledku finančních omezení vyplývajících z hospodářské krize, mimo jiné zjevně zdržují provádění doporučení Rady;
4. lituje, že úsporná opatření vedla ke snížení počtu zaměstnanců provádějících úklid v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních v celé Evropě, přestože tito zaměstnanci hrají zásadní úlohu při zajišťování vysoké úrovně hygieny;
5. vyzývá členské státy, aby v době stávající hospodářské krize zajistily, aby úspornými opatřeními nebyla ovlivněna bezpečnost pacientů a aby byly systémy zdravotnictví i nadále přiměřeně financovány, a aby se zdržely zavádění nejškodlivějších opatření, např. krátkodobých úspor, jež by ve střednědobém a dlouhodobém výhledu vedly k vysokým nákladům, a aby se naopak zaměřily na další rozvoj kvalitních a účinných zdravotnických systémů; vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečný počet zdravotnických pracovníků specializovaných na prevenci a léčbu infekcí a na hygienu v nemocnicích nebo vyškolených v tomto oboru s cílem více se zaměřit na pacienty;
6. žádá členské státy, aby stanovily konkrétní ambiciózní kvantitativní cíle, pokud jde o snižování spotřeby antibiotik;
7. vítá činnost pracovní skupiny EU v oblasti bezpečnosti pacientů a kvality zdravotní péče, v jejímž rámci se setkávají zástupci všech 28 zemí EU, zemí ESVO, mezinárodních organizací a subjektů EU a jež poskytuje pomoc při rozvoji agendy EU pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče;
8. vyzývá Komisi, aby i nadále sledovala provádění opatření týkajících se bezpečnosti pacientů v členských státech a aby v případě nutnosti vypracovala příslušné nové pokyny;
Kroky ke zlepšení
9. vítá činnost zaměřenou na vytvoření srovnatelných ukazatelů pro posuzování bezpečnosti pacientů, kterou spolufinancovala EU a vykonala OECD; vyzývá členské státy, aby zavedly tyto ukazatele za účelem posuzování bezpečnosti pacientů;
10. konstatuje, že je důležité začlenit bezpečnost pacientů do vzdělávání, školení v zaměstnání a dalšího vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví a zdravotnických pracovníků;
11. zdůrazňuje možné výhody systému eHealth spočívající v tom, že snižuje výskyt nežádoucích příhod, sleduje informační toky, zlepšuje chápání zdravotnických postupů, umožňuje digitální předepisování léčiv a upozorňuje na lékové interakce; vyzývá Komisi a členské státy, aby se dále zabývaly možnostmi, jež nabízí systém eHealth v oblasti bezpečnosti pacientů, včetně zavedení elektronických záznamů o pacientech, a aby zintenzivnily spolupráci, tak aby si vyměňovaly zkušenosti, poznatky a osvědčené postupy v této oblasti;
12. vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily potenciál mobilního zdravotnictví (mHealth) z hlediska účinnosti péče, počtu případů hospitalizace a snížení ročních nákladů na zdravotní péči na jednoho obyvatele;
13. konstatuje, že používání antibiotik a rozšíření antimikrobiální rezistence se v jednotlivých členských státech velmi liší, a vybízí členské státy, aby uplatňovaly osvědčené postupy;
14. zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí podporovat výzkum a inovace v oblasti veterinárního lékařství na úrovni EU i členských států;
15. naléhavě žádá členské státy, aby zavedly nebo vypracovaly následující opatření:
a)
aby pokračovaly v úsilí o zlepšení bezpečnosti pacientů tím, že přijmou nezbytná opatření za účelem uplatňování veškerých doporučení Komise;
b)
aby v souladu se standardizovanými průzkumy shromažďovaly údaje o prevalenci a incidenci nežádoucích příhod na svém vlastním území, rozšířily systémy včasného varování a účinně koordinovaly výměnu těchto údajů;
c)
aby zajistily, aby zdravotniční vedoucí pracovníci byli jmenováni na základě svých zásluh, nikoli politické příslušnosti;
d)
aby zajistily neustálé zlepšování a soustavné hodnocení pracovních podmínek zdravotnických pracovníků s cílem zvýšit bezpečnost pacientů;
e)
aby zajistily základní školení v oblasti prevence a léčby infekcí pro všechny zdravotnické pracovníky, včetně pracovníků, kteří nejsou v přímém kontaktu s pacienty, a to předtím, než začnou pracovat v nemocnici či jiném zdravotnickém zařízení, a pravidelně v průběhu jejich činnosti;
f)
aby zajistily odpovídající moderní vzdělávání lékařů a dalších zdravotnických pracovníků a také výměnu osvědčených postupů s cílem držet krok s nejnovější používanou technikou a osvědčenými postupy v oblasti zdravotnické hygieny, a aby zavedly systém monitorování s cílem prověřovat, zda jsou jejich schopnosti na úrovni, zejména pokud jde o uplatňování kontrolního seznamu WHO pro bezpečnost chirurgických výkonů, což by snížilo výskyt lékařských pochybení (včetně infekcí spojených se zdravotní péčí) způsobených jen částečnými znalostmi a nepoužíváním nových technologií;
g)
aby zajistily uplatňování multidisciplinárního přístupu v lékařské péči;
h)
aby zajistily větší ucelenost a návaznost během léčebného procesu, zejména při přesunu z jednoho zdravotního sektoru do druhého a při převodu informací, například mezi nemocnicí a sektorem primární péče;
i)
aby odlehčily břemeno, které nesou zdravotnická zařízení, propagací léčby a zdravotní péče doma;
j)
aby zajistily, aby zdravotničtí pracovníci informovali pacienty v případě, že se použije léčivo mimo rozsah rozhodnutí o registraci, a aby poskytovali pacientům informace o případných rizicích a umožnili jim poskytnout informovaný souhlas;
k)
aby si vyměňovaly informace o nejlepším způsobu, jak snižovat rezistenci na antibiotika, tak aby bylo možné použít neúčinnější způsob v celé Evropě;
l)
aby zajistily rovný přístup pacientů ke zdravotnickým službám a zdravotní péči s cílem bojovat proti stávajícím nerovnostem v oblasti zdravotnictví
m)
aby podporovaly informační kampaně pro pacienty týkající se rizika nežádoucích příhod ve zdravotnictví a možných preventivních opatření, počínaje základními hygienickými opatřeními, a aby ve školách pořádaly informační kampaně a vzdělávací zdravotnické kurzy nejen o racionálním používání antibiotik, ale i veškerých léčiv, a o riziku, které představuje zvýšení rezistence na antibiotika; tyto kampaně by se měly zaměřit na rodiče a pečovatele, kteří jsou odpovědni za mladé lidi, a na starší lidi, a mělo by po nich vždy následovat hodnocení jejich výsledků;
n)
o) aby kladly důraz na význam prevence infekcí spojených se zdravotní péčí ve zdravotnických zařízeních tím, že se zamezí šíření infekcí na základě skríninku pacientů a jejich kontaktů a také na základě opatření pro léčbu infekcí, a aby i nadále prosazovaly správné hygienické postupy (např. umývání rukou);
o)
p) aby zvýšily obezřetnost v oblasti hygieny a častěji využívaly odborníky na hygienu k tomu, aby kontrolovali veškeré sanitární a hygienické aspekty zdravotnických zařízení, pacientů a vztahu mezi pacienty a „návštěvníky“ zvenčí;
p)
q) aby aktivně a oficiálně zapojily organizace a zástupce pacientů do všech fází a na všech úrovních vypracovávání koncepcí a programů;
q)
r) aby ve spolupráci se zúčastněnými stranami, zejména organizacemi pacientů, vypracovaly pokyny EU pro zapojení pacientů do strategií a činností v oblasti bezpečnosti pacientů;
r)
s) aby jim poskytovaly dostatečnou podporu při výkonu činností v oblasti bezpečnosti pacientů;
16. vyzývá členské státy, aby prošetřily případná pochybení, k nimž dochází při úpravě a opakovaném používání zdravotnických prostředků, jež byly původně určeny a označeny pro jednorázové použití;
17. naléhavě vyzývá členské státy, aby zlepšily programy zvyšování informovanosti určené pro zdravotnické pracovníky a další pracovníky ve zdravotnictví, veterinární lékaře a širokou veřejnost, které by se zaměřovaly na používání antibiotik a prevenci infekcí;
18. vyzývá Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA), aby vypracovala pokyny týkající se používání léčiv mimo rozsah rozhodnutí o registraci a používání bezlicenčních léčiv na základě léčebných potřeb a aby sestavila seznam léčiv používaných mimo rozsah rozhodnutí o registraci navzdory licencovaným alternativním léčivům;
19. vyzývá Evropskou komisi a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, aby vypracovaly pokyny pro zdravotnické pracovníky, pacienty a jejich rodiny týkající se účinného umývání a sušení rukou a vybízející k takovým způsobům sušení rukou, které nepřispívají k mikrobiální křížové kontaminaci prostřednictvím šíření bakterií vzduchem nebo aerosolem;
20. zdůrazňuje, že je nezbytné podstatně zlepšit vzdělávání a odbornou přípravu veterinárních lékařů a zemědělců a komunikaci mezi nimi;
21. naléhavě vyzývá Komisi, aby co nejdříve znovu předložila legislativní návrh na povinné začlenění tabulky souhrnných údajů o léčivém přípravku do příbalové informace; informace obsažené v tabulce by měly být uvedeny v jasně srozumitelné podobě, zřetelně a měly by být jednoznačně odlišeny od zbytku textu; tato tabulka by měla obsahovat krátký popis nezbytných údajů o léčivém přípravku s cílem umožnit pacientovi pochopit prospěšnost a možná rizika léčivého přípravku a užívat léčivý přípravek bezpečně a správně; součástí popisu je mimo jiné i doporučení týkající se správného a vhodného způsobu užívání antibiotik;
22. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly zavedení evropského loga stanoveného prováděcím nařízením (EU) č. 699/2014 za účelem řádné identifikace internetových lékáren, které prodávají veřejnosti léky na dálku, a ochrany spotřebitelů před nákupem padělaných léků, které jsou často zdraví nebezpečné;
23. připomíná, že na základě rozhodnutí č. 1082/2013/EU o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách musí členské státy předkládat Komisi aktualizaci plánů přípravy a plánů reakce na úrovni států, a naléhavě žádá členské státy, aby předkládaly příslušné informace ve lhůtách stanovených v rozhodnutí;
Hlášení nežádoucích příhod a odpovědnost/povinnosti
24. naléhavě vyzývá členské státy, aby zdravotnické pracovníky vybízeli k pravidelnému poskytování informací pacientům o tom, jak mohou v rámci kontaktů se zdravotnickým systémem minimalizovat rizika ohrožující jejich bezpečnost;
25. doporučuje členským státům, aby vytvořily nezávislé orgány, které by spolupracovaly s odborníky s cílem zvyšovat povědomí o dané problematice a upozorňovat na to, co ohrožuje bezpečnost pacientů;
26. vyzývá členské státy, aby zkvalitnily svůj systém hlášení nežádoucích příhod a lékařských pochybení na základě opatření, která by zdravotnické pracovníky a pacienty přiměla k tomu, aby podávali přesné a anonymní informace, které by nikoho neobviňovaly, a aby zvážily zavedení elektronického systému, jenž by usnadnil a zlepšil podávání těchto informací ze strany pacientů;
27. vyzývá členské státy, aby přijaly opatření, jež by zvýšila nejen množství, ale i kvalitu hlášení o výskytu nežádoucích příhod, aby tato hlášení obsahovala spolehlivé informace, které by skutečně zvýšily bezpečnost pacientů, a aby zavedly systém, z něhož lze snadno získat údaje a jenž by zajišťoval možnost komplexního a systematického hodnocení;
28. vyzývá Komisi, aby vypracovala standardizované přehledy pro shromažďování údajů o infekcích spojených se zdravotní péčí;
29. vyzývá členské státy, aby přísněji kontrolovaly a prosazovaly zákaz poskytování léčebné péče ze strany nelékařských externích pracovníků;
30. vyzývá členské státy, aby informovaly pacienty o rizicích a preventivních opatřeních týkajících se nežádoucích příhod ve zdravotnictví a o postupech podávání stížností a dostupných právních možnostech pro případ, že k nežádoucí příhodě dojde, např. prostřednictvím zástupce hájícího práva pacientů;
31. vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytná opatření, jež u lékařů a veterinárních lékařů zamezí jakémukoli střetu zájmů v souvislosti s předepisováním a prodejem léčivých přípravků;
32. vyzývá členské státy, aby zajistily snadnou dostupnost veškerých informací o stávajících mechanismech podávání stížností a o odškodnění pro pacienty, u nichž došlo k rozvoji infekce spojené se zdravotní péčí nebo k lékařskému pochybení;
33. vyzývá Komisi, aby vypracovala zprávu o postupech členských států v oblasti kolektivního odškodňování v případech souvisejících s infekcemi spojenými se zdravotní péčí;
34. je si vědom významu občanských iniciativ, jako je Evropská charta práv pacientů založená na Listině základních práv Evropské unie a Evropský den práv pacientů, který se od roku 2007 každoročně pořádá 18. dubna; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily Evropský den práv pacientů na místní úrovni i na úrovni členských států a EU;
Boj proti mikrobiální rezistenci
Současný strav a slibná řešení
35. vítá činnost Komise v oblasti antimikrobiální rezistence a prevence a léčby infekcí spojených se zdravotní péčí a také koordinaci a dohled ze strany Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, zejména v rámci Evropského systému sledování antimikrobiální rezistence (EARS-Net), Evropského systému sledování spotřeby antibiotik (ESAC-Net) a Systému sledování infekcí spojených se zdravotní péčí (HAI-Net);
36. vítá společnou činnost ECDC, EMA a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), pokud jde o koordinaci a sledování v oblasti antimikrobiální rezistence;
37. s obavami konstatuje, že v letech 2010 až 2013 došlo v mnoha členských státech a na úrovni EU k výraznému zvýšení procenta bakterií K. pneumoniae rezistentních na fluorochinolony, cefalosporiny třetí generace a aminoglykosidy a ke zvýšení kombinované rezistence na všechny tři skupiny antibiotik a také rezistence na karbapenemy, skupinu antibiotik poslední linie; dále konstatuje, že ve stejném období se v mnoha členských státech a na úrovni EU výrazně zvýšila rovněž rezistence E. coli na cefalosporiny třetí generace; podotýká dále, že v některých evropských regionech tvoří multirezistentní tuberkulóza až 20 % všech nových případů této nákazy a výsledky jejího léčení jsou znepokojivě slabé;
38. se znepokojením konstatuje, že v zemích s vysokou mírou multirezistence, včetně rezistence na karbapenemy, je k dispozici pouze několik léčebných možností, mimo jiné polymyxiny; zdůrazňuje, že výskyt bakterie rezistentní na polymyxiny v těchto zemích představuje významné varování, že možnosti léčby infikovaných pacientů jsou čím dále omezenější;
39. konstatuje, že infekce vyvolané bakteriemi s antimikrobiální rezistencí velmi pravděpodobně povedou k delším a nákladným pobytům v nemocnici a také k používání alternativních a nákladnějších způsobů léčby, jež ještě více zatíží zdravotnické systémy členských států;
40. s politováním konstatuje, že v posledních 25 letech jsme byli svědky nedostatečné informovanosti o významu rozumného užívání antimikrobiálních látek, zejména antibiotik, a stagnace ve vývoji antimikrobiálních léčiv způsobené především v důsledku toho, že se objevily vědecké, ekonomické a regulatorní překážky;
41. konstatuje, že program Horizont 2020 a třetí evropský program veřejného zdraví kladou důraz na infekce spojené se zdravotní péčí a na antimikrobiální rezistenci;
42. konstatuje, že některá současná účinná antibiotika nejsou v některých členských státech dostupná, což při léčbě vede k volbě nevhodných léčivých přípravků, a proto vyzývá členské státy a Komisi, aby hledaly možnosti, jak zajistit, aby účinná antibiotika byla na trhu k dispozici;
43. upozorňuje na to, že rezistence na antibiotika často vede k opožděnému předepsání vhodného antibiotika a že podání nevhodné nebo opožděné antibiotické léčby způsobuje pacientům trpícím vážnými infekčními onemocněními závažné komplikace a může přivodit i smrt;
44. se značným znepokojením bere na vědomí vysoký počet zvířat nakažených bakteriemi rezistentními na antibiotika a riziko přenosu těchto bakterií z infikovaného masa na spotřebitele;
45. je značně znepokojen souvislostí mezi používáním antimikrobiálních látek ve veterinárním lékařství a rozvojem antimikrobiální rezistence u zemědělců a také rizikem šíření této rezistence v rámci nemocniční péče;
46. vítá iniciativy a kroky členských států, odborníků zabývajících se zdravím zvířat a majitelů zvířat, jejichž cílem je zodpovědné podávání antibiotik zvířatům a omezené používání antibiotik při chovu zvířat;
47. považuje výzkum nových antimikrobiálních léčiv za mimořádně významný a vyzývá Komisi, aby prostřednictvím Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) stimulovala výzkum například podporou stávajících struktur, jako je iniciativa pro inovativní léčiva (IMI);
48. požaduje, aby byla větší pozornost věnována zavádění nových antibakteriálních látek, které by se zaměřovaly na nové cíle;
49. vítá a podporuje další výzkum skutečně nových antibiotických látek, zejména antibiotik proti rozšířeným multirezistentním gram-negativním bakteriím a proti chorobám, které jsou mimořádně náchylné k vypěstování mikrobiální rezistence, jako jsou K. pneumoniae, Acinetobacter, E. coli, HIV, Staphylococcus aureus, tuberkulóza a malárie; trvá však na tom, že nejdůležitější je zajistit především odpovědné a citlivé užívání antibiotik; vítá a podporuje další výzkum alternativních metod zaměřených na boj proti infekcím spojeným se zdravotní péčí bez použití antibiotik a proti multirezistentním kmenům způsobujícím tuberkulózu;
50. vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily činnost v oblasti výzkumu a vývoje, aby bylo možné nabídnout nové nástroje pro boj proti bakteriálním infekcím, které jsou v Evropě stále rozšířenější;
51. vyzývá Komisi a členské státy, aby veřejný a soukromý sektor více motivovaly ke spolupráci, a obnovily tak výzkum a vývoj v oblasti antibiotik;
52. vyzývá členské státy, aby zintenzivnily spolupráci v oblasti bezpečnosti pacientů a boje proti antimikrobiální rezistenci za účelem omezení šíření rezistentních mikroorganismů z jednoho členského státu do druhého;
53. vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly program „adaptive pathways“ a další regulační nástroje k zajištění včasnějšího přístupu pacientů ke zcela novým antibakteriálním látkám za účelem léčby rezistentních infekcí;
54. vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly program Evropské agentury pro léčivé přípravky „adaptive pathways“ a aby použily veškeré dostupné nástroje v podobě předpisů, a zaručily tak pacientům rychlejší dostupnost inovativní antibakteriální léčby;
55. zdůrazňuje, že pacienti musí být středobodem zájmu zdravotní politiky, a vybízí k začlenění zdravotní gramotnosti a k zapojení pacientů do procesu rozhodování o léčbě;
56. považuje za velmi důležité, aby Komise zajistila pokračování akčního plánu EU proti antimikrobiální rezistenci i po roce 2016 a aby kladla důraz na vyřešení problémů ve vědecké, právní a ekonomické oblasti souvisejících s antimikrobiální rezistencí, včetně prevence a léčby infekcí spojených se zdravotní péčí;
Doporučení týkající se užívání antibiotik v humánní medicíně
57. připomíná, že samoléčba antibiotiky musí být přísně zakázána, a zdůrazňuje, že je nezbytné, aby příslušné orgány členských států prosazovaly u antibakteriálních látek politiku „pouze na předpis“;
58. vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná opatření, která by zajistila odpovědné a citlivé používání všech antimikrobiálních látek v humánní medicíně, zejména antibiotik, která se považují v případě bakteriálních infekcí ve zdravotnických zařízeních za léčbu poslední linie, s přihlédnutím k tomu, že jednou z hlavních příčin rezistence na antibiotika je nesprávné užívání antibiotik (mj. v nemocnicích);
59. vyzývá členské státy, aby s cílem zabránit vzniku rezistence prosazovaly přístup všech pacientů ke kvalitním léčivým přípravkům, jakož i dodržování úplného léčebného cyklu, s tím, že je třeba podporovat především nejohroženější osoby;
60. naléhavě žádá členské státy, aby se zaměřily i na tzv. „zapomenutá“ antibiotika, a rozšířily tak možnosti volby farmaceutických prostředků;
61. vyzývá Komisi, aby se zapojila do úsilí WHO o vytvoření nového hospodářského modelu, aby byly zohledněny obavy a potřeby veřejného zdraví;
62. vyzývá členské státy a Komisi, aby zahájily diskuse s cílem vytvořit nový hospodářský model, v němž nebude existovat vazba mezi objemem prodejů a odměnou za nová antibiotika, což by odráželo společenskou hodnotu nových antibiotik a zajistilo podniku dostatečnou návratnost investic a kupující by získal právo používat produkt a mít nad zakoupeným objemem naprostou kontrolu;
63. naléhavě žádá členské státy, aby zavedly nebo vypracovaly následující opatření:
a)
aby připomínaly lékařům, že je mimořádně důležité zajistit, aby předepisování antibiotik určených k léčbě bylo přiměřené a zodpovědné;
b)
aby v případě možnosti zajistily, aby se před předepisováním antibiotik systematicky prováděla mikrobiologická diagnostika, např. pomocí nových diagnostických metod, která by umožnila rychlou diagnostiku na místě, příp. za použití antibiogramů, zejména v případě nemocí, které mají tendenci k relapsům, a aby zajistily, že dojde k odstranění překážek, které brání řádné mikrobiologické diagnostice, především v ambulancích;
c)
aby regulovaly předepisování antibiotik určených k léčbě, zejména aby nekompromisně uplatňovaly zákony, které zakazují poskytování těchto antibiotik bez předpisu, aby bylo zajištěno vhodné užívání léčiv tím, že bude stanoven cíl terapie a zvolena vhodná farmakologická léčba;
d)
aby důsledně využívaly zodpovědné marketingové postupy, které by zamezily střetu zájmů mezi výrobci a lékaři, jež léčivé přípravky předepisují;
e)
aby podporovaly vytváření nových modelů výnosů, v nichž by neexistovala vazba mezi ekonomickou návratností pro společnosti a předepsaným objemem antibiotik, a aby podporovaly farmaceutické inovace a zajistily jejich vyváženost s udržitelnými zdravotnickými systémy;
f)
aby regulovaly prodej a distribuci antibiotik, tak aby pacienti mohli získat pouze určité množství antibiotik, které jim předepsal lékař, jelikož v některých členských státech stále existují předpisy, které umožňují prodávat antibiotika ve větším balení, než je balení nutné k určité konkrétní léčbě;
g)
aby zajistily, aby se více pacientů řídilo antibiotickou léčbou tak, jak jim byla předepsána zdravotnickými pracovníky, a více ji dodržovaly a aby vypracovaly strategie, které by zvýšily povědomí pacientů o významu zodpovědného užívání antibiotik a o rizicích rostoucí antimikrobiální rezistence;
h)
aby sledovaly rezistenci na antibiotika a jejich používání v nemocnicích a zajistily, aby v případě používání antibiotik v nemocnicích byla používána jen při správné indikaci, ve správném dávkování a po co nejkratší dobu, jak je doporučeno v pokynech založených na důkazech;
i)
aby zintenzivnily léčbu infekcí, zejména z přeshraničního pohledu, a aby zejména pozorně sledovaly potenciální přenašeče multirezistentních bakterií na základě řádného skríninku pacientů překládaných ze země/regionu/nemocnice, které jsou známy vysokým výskytem multirezistentních bakterií, a na základě izolace pozitivních pacientů na samostatných pokojích nebo uplatňováním oddělené péče o nakažené pacienty;
j)
aby v oblasti multirezistentní tuberkulózy vypracovaly strategii, do níž by se zapojila řada zúčastněných stran a jež by zahrnovala hlavní aspekty, jako je prevence, zvyšování informovanosti, diagnostika, vhodná léčba a užívání léčivých přípravků tak, jak byly předepsány;
k)
aby zlepšily bezpečnostní normy zejména u těch lékařských nástrojů a přístrojů, které jsou rezistentní vůči sterilizaci (například endoskopy), a pozorně sledovaly, aby se u lékařských nástrojů a přístrojů, které jsou původně určeny k jednorázovému použití a jsou označeny značkou CE, dodržovaly veškeré bezpečnostní normy zaručující zdraví spotřebitelů v případě, že se používají opakovaně;
l)
aby zahájily informační kampaně o racionálním užívání antibiotik, o rizicích, která s sebou nese zvyšující se rezistence na antibiotika, a o významu rozvoje osvědčených postupů v oblasti osobní hygieny, které by se zaměřovaly na širokou obec posluchačů, včetně vzdělávacích kurzů ve školách; tyto kampaně by se měly zaměřovat na mládež i starší lidi, na rodiče i pečovatele a jejich výsledky by měly být následně vyhodnoceny s přihlédnutím k možnostem, které v tomto ohledu poskytuje systém e-zdraví;
m)
aby zvýšily veřejné financování a vytvořily nové akademické pozice, aby bylo možné zaměřit se na hledání a ověřování nových postupů při léčbě bakteriálních infekcí;
n)
aby zvýšily zejména pobídky k výzkumu a vývoji nových antimikrobiálních látek;
o)
aby pozvaly Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) k návštěvě svých zemí a požádaly jej o vědeckou a odbornou pomoc a vzdělávání v oblasti antimikrobiální rezistence, jak je stanoveno v článku 9 nařízení o ECDC (nařízení (ES) č. 851/2004); vyzývá naléhavě členské státy, které tak ještě neučinily, a zejména státy s vysokým či znepokojivě rostoucím výskytem antimikrobiální rezistence, aby středisko ECDC k takové návštěvě pozvaly;
p)
aby zpřístupnily záznamy nemocnic a dalších zdravotnických zařízení týkající se infekcí spojených se zdravotní péčí, aby se pacienti mohli informovaně rozhodovat;
64. vyzývá Komisi, aby se zabývala důsledky zvýšené mobility stanovené ve směrnici 2011/24/EU z hlediska rostoucí antimikrobiální rezistence, jež by mohla být výsledkem cestování pacientů po Evropě za léčbou;
Doporučení týkající se používání antibiotik ve veterinární medicíně obecně a zvláště v živočišné výrobě
65. vyjadřuje znepokojení nad tím, že ze společné zprávy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) o antimikrobiální rezistenci vyplývá, že bakterie, které nejčastěji způsobují nákazy z potravin, jako je salmonela a Kampylobacter, vykazují značnou rezistenci na běžné antimikrobiální látky;
66. opakuje svou výzvu, kterou uvedl ve svém usnesení ze dne 27. října 2011 o hrozbě antimikrobiální rezistence pro veřejné zdraví(7), aby bylo postupně ukončeno profylaktické používání antibiotik při chovu dobytka, přičemž zdůrazňuje, že místo profylaktického používání antibiotik by se chov hospodářských zvířat a intenzivní chov ryb měl zaměřit na prevenci chorob prostřednictvím dodržování hygienických norem a správného ustájení a chovu zvířat a dodržováním přísných opatření v oblasti biologické bezpečnosti;
67. vyzývá členské státy, aby zavedly nebo vypracovaly následující opatření:
a)
aby ve veterinární medicíně propagovaly a podporovaly odpovědné a citlivé používání všech antimikrobiálních látek, včetně medikovaných krmiv, tím, že povolí jejich užívání pouze k léčbě na základě stanovené veterinární diagnózy, se zvláštním přihlédnutím k antibiotikům, která jsou na seznamu kriticky důležitých antimikrobiálních látek v humánní medicíně vypracovaném WHO;
b)
aby zavedly právní nástroje omezující používání antibiotik u zvířat, pokud je zjištěno závažné ohrožení veřejného zdraví;
c)
aby prováděly přísnější kontroly s cílem omezit používání antibiotik ve veterinárním lékařství; jedním ze způsobů, jak tohoto dosáhnout, by bylo omezit právo na předepisování antibiotik na odborně kvalifikované veterinární lékaře a oddělit právo veterinárních lékařů na předepisování antibiotik od jejich prodeje, a tak odstranit veškerou ekonomickou motivaci;
d)
aby zahájily informační kampaně o odpovědném užívání antimikrobiálních látek u zvířat, včetně zvířat v zájmovém chovu;
e)
aby omezily potřebu antibiotik zlepšováním zdraví zvířat prostřednictvím opatření biologické bezpečnosti, prevence nákaz a osvědčených postupů v rámci péče o zdraví a stanovily spolehlivé a jednoznačné metodiky a priority v boji proti rozvoji antimikrobiální rezistence;
f)
aby zajistily, aby se chov hospodářských zvířat a akvakultura zaměřovaly na prevenci nákaz prostřednictvím správné hygieny, ustájení a chovu zvířat a na přísná opatření biologické bezpečnosti, nikoli na profylaktické používání antibiotik; je známo, že lepší řízení zemědělských podniků a postupy při chovu zvířat lze zajistit v rámci přepracování ustanovení o maximální hustotě výskytu zvířat při chovu hospodářských zvířat, neboť současná velikost stád často brání léčbě jednotlivých zvířat nebo jejich menších skupin, což vede k profylaktickému používání antibiotik;
g)
aby omezily používání antibiotik v intenzivních chovech a podporovaly biologické nebo extenzivní modely chovu;
h)
aby omezily používání antibiotik u zvířat tím, že postupně vyloučí jejich používání pro profylaktické účely tam, kde jsou antibiotika podávána zvířatům preventivně, a omezí případy metafylaxe, tedy hromadné podávání léků zvířatům s cílem léčit nemocné kusy v chovu a předcházet nákaze u zdravých kusů, na minimum;
i)
aby vypracovaly a uplatňovaly vlastní strategii nebo akční plán pro boj proti antimikrobiální rezistenci, který by mimo jiné zahrnoval:
i)
uplatňování vnitrostátních pokynů týkajících se léčby zvířat antimikrobiálními látkami, s cílem zajistit odpovědné používání antimikrobiálních látek založené na konkrétních doporučeních a podmínkách v daných členských státech;
ii)
provádění preventivní politiky v oblasti zdraví zvířat, jejímž cílem by bylo zlepšit zdravotní stav zvířat a omezit potřebu používat při chovu zvířat antimikrobiální látky;
iii)
definici povinností veterinárních lékařů, pokud jde o péči o zdraví a rozhodování o používání antimikrobiálních látek;
iv)
zajišťování průběžného školení pro odborníky v oblasti zdraví zvířat a majitele zvířat;
j)
zákaz používání antibiotik k urychlení růstu hospodářských zvířat;
68. naléhavě žádá členské státy, aby regulovaly střety zájmů a finanční pobídky týkající se těch veterinářů, kteří zároveň prodávají a předepisují antibiotika;
69. žádá Evropskou agenturu pro léčivé přípravky, aby vypracovala seznam antibiotik používaných u zvířat, v jejichž případě bylo zjištěno významné riziko z hlediska veřejného zdraví;
70. naléhavě vyzývá orgány členských států a Evropskou agenturu pro léčivé přípravky, aby vypracovaly následující opatření:
a)
aby zpřísnily stávající posuzování rizik u nových antimikrobiálních látek používaných ve veterinárním lékařství tím, že se již v počáteční fázi udělování registrace určí hlavní možná rizika pro veřejné zdraví;
b)
aby sledovaly rozvoj rezistence u konkrétních bakterií, a to podle plánů, na nichž se dohodnou regulační orgány a společnosti při prvním schválení nových antimikrobiálních látek určených k použití ve veterinárním lékařství;
c)
aby sledovaly změny v používání antimikrobiálních látek u zvířat v rámci projektu Evropského dohledu nad spotřebou antimikrobiálních látek ve veterinárním lékařství (ESVAC, řízeného agenturou EMA) s cílem měřit dopad zavedených opatření;
71. vyzývá spolutvůrce právních předpisů, aby při projednávání návrhu nařízení o veterinárních léčivých přípravcích (2014/0257(COD)) postupoval tímto směrem, jenž je v souladu se zásadou „jedno zdraví“, konkrétně aby:
–
přijal opatření zakazujících používání antimikrobiálních látek povolených pouze v humánní medicíně mimo rozsah rozhodnutí o registraci;
–
podpořil povinné vedení záznamů o množství všech antimikrobiálních látek použitých při chovu hospodářských zvířat, které musí být nahlášeny příslušným vnitrostátním orgánům a které musí tyto orgány každý rok zveřejňovat;
–
zajistil, aby nové právní předpisy o veterinárních léčivých přípravcích nevedly k nižším normám týkajícím se kvality, bezpečnosti a účinnosti veterinárních léčivých přípravků a aby byly tyto vysoké normy zaručeny v rámci celého životního cyklu veterinárních léčivých přípravků;
–
vytvořil databázi EU obsahující údaje o době, místě a způsobu podání antimikrobiálních látek a zvířatech, jimž byly podány;
72. vyzývá spolutvůrce právních předpisů, aby při projednávání návrhu nařízení o výrobě, uvádění medikovaných krmiv na trh a jejich používání a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS (2014/0255(COD)) zajistil, aby nařízení obsahovalo ustanovení, jejichž cílem je podstatně omezit používání medikovaných krmiv obsahujících antimikrobiální látky u zvířat určených k produkci potravin a zejména přísně zakázat používání antimikrobiálních látek v medikovaných krmivech pro účely prevence;
73. žádá Komisi a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, aby provedly průzkum případných přímých i nepřímých škod, které by mohlo mít používání antimikrobiálních látek u zvířat v zájmovém chovu, a aby vypracovaly omezující opatření na zmírnění případného rizika přenosu antimikrobiální rezistence ze zvířat v zájmovém chovu na lidi;
74. upozorňuje na to, že některé členské státy EU již úspěšně postupně ukončily profylaktické používání antibiotik na úrovni zemědělských podniků; vyzývá proto Komisi, aby předložila legislativní návrh na postupné ukončení profylaktického používání antibiotik;
Možnosti spolupráce v rámci Evropské unie
75. vyzývá členské státy, aby po konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, včetně organizací pacientů, společně stanovily minimální normy v oblasti bezpečnosti pacientů a ukazatele bezpečnosti a kvality zdravotní péče na úrovni EU;
76. vyzývá Komisi a členské státy, aby se nadále zapojovaly do dialogu se všemi zúčastněnými subjekty, aby rozvíjely koordinovanou, komplexní a udržitelnou strategii EU v zájmu bezpečnosti pacientů a aby navrhly konkrétní řešení na úrovni EU a členských států a také na regionální a místní úrovni, příp. na úrovni primární péče;
77. vyzývá členské státy a Komisi, aby společně s WHO zahájily diskuse, jejichž cílem by bylo vytvořit nový hospodářský model, v němž by neexistovala vazba mezi objemem prodeje antibiotik a odměnou za nové antibiotikum a jenž by zajistil podnikům spravedlivou návratnost investic a současně i udržitelnost zdravotnických systémů členských států;
78. 79 vyzývá Komisi, členské státy a farmaceutický průmysl, aby optimalizovaly partnerství akademické obce a farmaceutického průmyslu v EU, jejichž příkladem je iniciativa pro inovativní léčiva (IMI);
79. vyzývá farmaceutické společnosti, vlády a akademickou obec, aby podle svých nejlepších možností (pomocí infrastruktury, sloučenin, nových myšlenek a finančních prostředků) přispívali k průlomovému základnímu výzkumu a ke společným předkonkurenčním projektům; je přesvědčen, že by mělo být možné, aby v rámci iniciativy pro inovativní léčiva byly prozkoumány veškeré nové poznatky, které vyplynou z těchto projektů;
80. vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření legislativního rámce, který by podpořil vývoj nových antibiotik, např. formou nástroje, kterým by se řídilo používání antibiotik u lidí, podobně jako je tomu v případě navrženého rámce pro používání antibiotik u zvířat;
81. vybízí k další spolupráci veřejného a soukromého sektoru, jejímž příkladem jsou programy v rámci iniciativy pro inovativní léčiva „New Drugs for Bad Bugs“ (Nové léky na zlé bacily), COMBACTE, TRANSLOCATION, Drive AB či ENABLE, s cílem využít potenciálu spolupráce;
82. vítá společnou programovou iniciativu v oblasti antimikrobiální rezistence, která umožňuje členským státům, aby se dohodly na potřebách výzkumu, a vyhnuly se tak zdvojování, a požaduje zvýšení objemu finančních prostředků určených na vývoj nových léčiv a dalších alternativních metod k antibiotikům s cílem bojovat proti antimikrobiální rezistenci;
83. vyzývá EU, aby se připojila k celosvětovému fondu pro inovace, jehož návrh byl předložen v rámci „přezkumu rezistence na antibiotika“ provedeného ve Velké Británii, s cílem podpořit základní výzkumu;
84. žádá Komisi a členské státy, aby prosazovaly snadno použitelné diagnostické nástroje, a zajistily tak, aby bylo před předepsáním nebo podáním antibiotika možné snadněji provést náležitou diagnostiku, především v oblasti ambulantní péče;
85. vyzývá EU, aby prosazovala veškeré globální iniciativy, jež umožňují zlepšit možnosti boje proti rezistenci na antibiotika, a podílela se na nich a aby podpořila výzkum v této oblasti;
86. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala doporučení týkající se norem bezpečnosti potravin, jež by měly být uplatňovány s ohledem na přítomnost (multi)rezistentních patogenů nebo konkrétních determinantů rezistence;
87. zdůrazňuje, že antimikrobiální rezistence se stala závažným problémem, který musí být naléhavě řešen; vyzývá Komisi, aby v případě, že do pěti let od zveřejnění těchto doporučení nezaznamenají členské státy žádný nebo jen velmi malý pokrok, zvážila, zda není nutné předložit legislativní návrh týkající se uvážlivého používání antimikrobiálních látek;
o o o
88. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů a členským státům.
„Tackling antibiotic resistance from a food safety perspective in Europe, WHO Europe, 2011“ (Řešení problematiky antibiotické rezistence z pohledu bezpečnosti potravin v Evropě)
„Antibiotic use in livestock: Time to act“ („Používání antibiotik v živočišné výrobě: čas konat“), dokument vyjadřující stanovisko Evropské organizace spotřebitelů BEUC