Evropský parlament,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování(1),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 „Nová industrializace Evropy na podporu konkurenceschopnosti a udržitelnosti“(2),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o revizi pokynů Komise k posouzení dopadů právních předpisů a úloze testu dopadů na malé a střední podniky(3),

—  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Zelenou malým a středním podnikům – Small Business Ac“ pro Evropu“ (COM(2008)0394),

—  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Přezkum iniciativy ‚Small Business Act‛ pro Evropu“ (COM(2011)0078),

—  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Účinné využívání zdrojů ve stavebnictví“ (COM(2014)0445),

—  s ohledem na průzkum Eurobarometru na téma malé a střední podniky, účinné využívání zdrojů a zelené trhy (bleskový průzkum Eurobarometru 381) a na průzkum Eurobarometru na téma úlohy veřejné podpory při uvádění inovací na trh (bleskový průzkum Eurobarometru 394),

—  s ohledem na stanovisko Výboru regionů k balíčku opatření v oblasti průmyslové politiky (přijaté na 109. plenárním zasedání ve dnech 3.–4. prosince 2014),

—  s ohledem na sdělení Komise s názvem Zelený akční plán pro malé a střední podniky (COM(2014)0440),

—  s ohledem na prohlášení a politická doporučení Evropské platformy pro účinné využívání zdrojů z března 2014,

—  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu(COM(2014)0398),

—  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Inovace pro udržitelnou budoucnost – Akční plán pro ekologické inovace“ (COM(2011)0899),

—  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0135/2015),

A.  vzhledem k tomu, že více než 98 % evropských podniků patří do kategorie malých a středních podniků (MSP), které zajišťují více než 67 % celkové zaměstnanosti v Unii a 58 % hrubé přidané hodnoty; vzhledem k tomu, že tvoří páteř hospodářství Evropské unie a jsou hlavními hybateli dlouhodobého hospodářského růstu v Evropě a udržitelné tvorby pracovních míst ve 28 členských státech; vzhledem k tomu, že bez ohledu na krizi se zaměstnanost v oblasti environmentálních produktů a služeb v letech 2007–2011 zvýšila o 20 % a dává malým a středním podnikům stále více příležitostí vytvářet hospodářskou činnost a pracovní místa, a to včetně oblastí zasažených vylidňováním a stárnutím obyvatelstva; vzhledem k tomu, že tedy hrají významnou úlohu v průmyslovém ekosystému spolu se středně velkými a s nadnárodními firmami; vzhledem k tomu, že devět z deseti malých a středních podniků jsou malými podniky s méně než 10 zaměstnanci a že tyto mikropodniky vytvářejí 53 % všech pracovních míst v Evropě;

B.  vzhledem k tomu, že v současnosti se hodnota světového trhu s environmentálními produkty a službami odhaduje na 1 000 miliard EUR ročně a předpokládá se, že do roku 2020 se jeho objem zdvojnásobí, či dokonce ztrojnásobí, čímž vzniknou obrovské příležitosti pro evropské MSP a pro hospodářský růst v EU obecně; vzhledem k tomu, že Evropská unie má ve světě vedoucí postavení, pokud jde o dovoz i vývoz environmentálních produktů; vzhledem k tomu, že s těmito produkty jsou neoddělitelně spjaty služby, přesto však pro poskytovatele environmentálních služeb nadále existují necelní překážky;

C.  vzhledem k tomu, že Evropská unie se zavázala k opětovné industrializaci Evropy prostřednictvím investic do udržitelnosti, konkurenceschopnosti a inovací a prostřednictvím podpory jejich principů, za účelem dosažení podílu průmyslové výroby ve výši alespoň 20 % HDP členských států EU do roku 2020; vzhledem k tomu, že Evropská rada se zavázala snížit do roku 2030 domácí emise skleníkových plynů alespoň o 40 %, zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů alespoň na 27 % a zvýšit energetickou účinnost nejméně o 27 % s cílem zvýšit tento cíl na 30 %; vzhledem k tomu, že MSP by měly nadále hrát důležitou úlohu při dosahování těchto cílů, protože 93 %(4) z nich již přijímají opatření na účinnější využívání zdrojů; vzhledem k tomu, že podle Komise lepší ekodesign, předcházení vzniku odpadů, recyklace a opětovné použití by mohly podnikům v EU přinést čisté úspory odhadované na 600 miliard EUR ročně, tj. 8 % ročního obratu, a zároveň snížit celkové roční emise skleníkových plynů o 2–4 %;

D.  vzhledem k tomu, že jednou ze zásad iniciativy Small Business Act je umožnit MSP přeměnit environmentální výzvy na hospodářské příležitosti při zajištění udržitelnosti, nicméně vzhledem k tomu, že v této oblasti nedošlo k výraznějšímu pokroku a MSP se při zahájení své činnosti a při plnění environmentálních norem často potýkají s nejednotností politiky;

E.  vzhledem k tomu, že jak trh, tak právní úprava podpoří dodržování environmentálních norem ze strany malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že EU a členské státy by měly minimalizovat administrativní zátěž spojenou s novými a stávajícími předpisy a měly by usilovat o to, aby nevytvářely další náklady pro podniky řídící se těmito předpisy; vzhledem k tomu, že byly navrženy nové iniciativy na snížení regulační zátěže pro malé a střední podniky a jiná odvětví a že tyto iniciativy by měly být provedeny Komisí a členskými státy;

F.  vzhledem k tomu, že 90 % podniků EU jsou mikropodniky; vzhledem k tomu, že navzdory úsilí vyvíjenému v poslední době se MSP a mikropodniky nadále potýkají s obtížným přístupem k dovednostem, informacím a finančním prostředkům a k dostatečně diverzifikovanému výběru kapitálových a dluhových nástrojů potřebných pro růst společnosti, a vzhledem k tomu, že programům EU se stále nedaří významně přispět k inovacím; vzhledem k tomu, že postupy pro podávání žádostí o finanční prostředky EU určené pro malé a střední podniky jsou stále příliš byrokratické, a přesahují tudíž možnosti mnohých malých a středních podniků;

G.  vzhledem k tomu, že je třeba zohlednit potenciál rozpočtu EU jako proinvestičního rozpočtu k usnadnění přístupu evropských MSP k financování díky omezení byrokracie a prostřednictvím vyčleněných finančních nástrojů a navýšením financování LEO (místních podnikatelských kanceláří); zdůrazňuje, že je nutné posílit vývoj uživatelsky vstřícných postupů pro různé druhy podpory;

H.  vzhledem k tomu, že malé firmy získávají proporčně více než velké subjekty z opatření zaměřených na účinnější využívání zdrojů a mělo by se jim dostávat více politické pozornosti; vzhledem k tomu, že potenciální hrubý zisk plynoucí z účinnějšího využívání zdrojů činí v závislosti na oboru činnosti 10–17 % obratu;

I.  vzhledem k tomu, že digitální technologie jsou důležitým prostředkem pro malé a střední podniky, pokud jde o dosažení přínosů očekávaných z optimálního využívání zdrojů, a současně příhodným odvětvím pro vznik a rozvoj nových malých a středních podniků;

J.  vzhledem k tomu, že důraz je kladen především na technicky vyspělé MSP, které přímo produkují zelené inovace, nicméně je třeba podporovat další firmy, aby dodržovaly předpisy v oblasti ochrany životního prostředí, zaváděly inovativní ekologická opatření a zlepšovaly svou environmentální výkonnost; vzhledem k tomu, že ekoinovace mohou být nejen pohnutkou k založení nové firmy, ale také zlepšovacím opatřením ve firmách, které již v rámci zelené ekonomiky působí;

K.  vzhledem k tomu, že ačkoli neexistuje žádná mezinárodně dohodnutá definice pojmu zelený růst, panuje shoda na tom, že se jedná o spojení hospodářského růstu a environmentální udržitelnosti; vzhledem k tomu, že zvyšování dovedností a odborná příprava jsou hlavním problémem pro malé a střední podniky, jemuž je třeba věnovat zvláštní pozornost, zejména pokud jde o inovace a účinné využívání zdrojů; vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup k rizikovému kapitálu, zejména v počátečních fázích, je nadále jednou z hlavních překážek pro vytváření a rozvoj podniků zaměřených na růst;

L.  vzhledem k tomu, že mikropodniky vytvářejí tisíce pracovních míst a více než 53 % zaměstnanosti v celé Evropě a jejich fungování proto vyžaduje odlišný rámec, je naléhavě nutné konzistentně používat definici mikropodniků; vzhledem k tomu, že mikropodniky narážejí na několik hlavních těžkostí, jako jsou překážky obsažené v pravidlech pro zadávací řízení, nadměrná regulační zátěž a přístup k financím;

Obecné otázky

1.  podporuje koncepci zeleného růstu a kruhového hospodářství a konstatuje, že příležitosti, které přináší, souvisejí s různými značně důležitými oblastmi, jako jsou obnovitelné zdroje energie a především hospodářsky životaschopné využití větrné, solární a geotermální energie, energetická účinnost, účinné využívání zdrojů, odpadové hospodářství snižování emisí, elektrifikace či princip „od kolébky ke kolébce“; upozorňuje na značný ekonomický potenciál a potenciál pro zaměstnanost, který tyto oblasti mají pro různé sektory; konstatuje, že zelený růst by měl být součástí širší strategie na podporu vytváření pracovních míst a hospodářského růstu mezi malými a středními podniky;

2.  zdůrazňuje, že na zelený růst je třeba nahlížet z širší perspektivy a že by tato koncepce měla zahrnovat úsilí vynaložené v průběhu celého hodnotového řetězce a napříč celým podnikatelským ekosystémem, včetně úsilí průmyslových výrobních subjektů ke snížení ekologické stopy svých výrobků, výrobních procesů, obchodních postupů a služeb; připomíná doporučení Evropské platformy pro účinné využívání zdrojů, která zdůraznila, že účinné využívání zdrojů vyžaduje dynamický regulační rámec, který vyšle náležité signály pro výrobce a spotřebitele, aby se zlepšila výkonnost produktů během celého životního cyklu; vyzývá Komisi, aby ustavila komplexní politický rámec, který zahrne konkrétní politické cíle a lépe začlení a zjednoduší stávající politické nástroje pro zajištění příležitostí pro MSP a jejich účasti na zeleném a oběhovém hospodářství;

3.  poukazuje na to, že světové hospodářství bude muset uživit stále početnější populaci, která do roku 2050 dosáhne počtu 9 miliard osob, a že naše přírodní zdroje jsou omezené, a proto by měly být využívány udržitelně a velmi účinně; vyzdvihuje nová, inovativní, ekologická a udržitelná řešení těchto výzev, jako jsou nové produkty, výrobní procesy, obchodní postupy a služby, například začleněním inovativních digitálních technologií, a nový podpůrný právní rámec;

4.  připomíná Komisi a členským státům, že MSP jsou v Evropě velmi různorodé, od velmi tradičních rodinných firem k rychle rostoucím podnikům, technologicky vyspělým firmám, mikropodnikům, sociálním podnikům a začínajícím podnikům, a že se stejnou různorodostí musí být přistupováno i k jejich podpoře;

5.  domnívá se, že EU musí radikálně změnit svou podnikatelskou kulturu tak, aby přispívala k hospodářskému růstu díky většímu počtu lidí, kteří si založí vlastní firmu a hledají další podnikatelské příležitosti, zejména v oblasti zeleného růstu, a kteří přijmou riziko neúspěchů i krachu; zdůrazňuje, že tato otázka by měla být ústředním bodem tvorby politiky; vyzývá členské státy, aby ve svých příslušných právních rámcích podnikům zajistily „hladší přistání“, když zkrachují, tak, aby mohli lidé brzy po úpadku jedné firmy znovu začít podnikat, především v nových a inovativních odvětvích; vyzývá Komisi, aby zmírnila obavy z krachu prostřednictvím informačních kampaní a vzdělávání;

6.  zdůrazňuje přidanou hodnotu rozpočtu EU v tom, jak pomáhá MSP, mikropodnikům, sociálním podnikům a družstvům získat přístup k financování a k mezinárodním trhům, zejména prostřednictvím programu COSME a v rámci programu Horizont 2020 a Evropského strukturálního a investičního fondu (ESIF); zdůrazňuje, že je nutné, aby vnitrostátní regulační orgány interpretovaly předpisy jasně a v celé EU jednotně, a že je zapotřebí zavést transparentní pravidla pro zadávání veřejných zakázek,

7.  konstatuje, že mnoho evropských malých a středních podniků v současnosti soupeří na mezinárodní úrovni v oblasti řešení, která zahrnují jak produkty, tak takzvané zelené služby, jako jsou stavebnictví, montáž, opravy a řízení; konstatuje, že tyto služby jsou ústředním bodem pro rozvoj, prodej a vývoz zelených produktů; vyzývá Komisi, aby zahrnula zelené služby do probíhajících jednání o dohodě o environmentálních produktech a do dvoustranných obchodních dohod, jako je transatlantické obchodní a investiční partnerství, s cílem snížit překážky pro evropské malé a střední podniky a poskytovatele služeb, kteří chtějí působit na mezinárodní úrovni;

8.  zdůrazňuje význam řádné správy věcí veřejných, nezávislého soudnictví, transparentnosti a právního státu v celé EU pro vytvoření prostředí příznivého pro podnikatelskou činnost a trhu s rovnými podmínkami pro malé a střední podniky;

Financování zelených iniciativ

9.  poukazuje na to, že za současných okolností, kdy jednou z největších překážek pro zakládání a rozvoj firem orientovaných na růst je nadále nedostatečný přístup k vhodným zdrojům rizikového kapitálu, zejména v raných fázích, klade akční plán Komise pro zlepšení přístupu MSP k financování značný důraz na rizikový kapitál jako možný zdroj prostředků k růstu; podtrhuje však, že tento druh financování je vhodný pouze pro malou část MSP a důležitý zdroj finančních prostředků stále tvoří bankovní úvěry a že soukromý sektor by měl tyto možnosti rozvíjet; konstatuje v této souvislosti, že je důležité podporovat alternativní formy poskytování úvěrů malým a středním podnikům, jako jsou úvěrová družstva; poukazuje na potenciální příležitosti k získání financování, které by měly být prověřeny prostřednictvím Evropského fondu pro strategické investice;

10.  vybízí členské státy, aby motivovaly zahraniční investory tím, že odstraní jazykové překážky; konstatuje, že přijímání žádostí a poskytování údajů nejen v úředním jazyce či jazycích daného členského státu, ale také v angličtině, je krokem tímto směrem;

11.  zdůrazňuje, že neexistuje žádný univerzální způsob financování, a vyzývá Komisi, aby zohlednila zájmy malých a středních podniků ve všech stávajících a možných budoucích programech, nástrojích a iniciativách, zejména pro nové modely podnikání v zelené ekonomice, od kapitálových nástrojů (jako jsou business angels, crowd funding a mnohostranné obchodní systémy), přes kvazikapitálové nástroje (jako je mezaninové financování) a dluhové nástroje (jako jsou malé emise podnikových dluhopisů, záruční prostředky a platformy) až po partnerství mezi bankami a dalšími subjekty zapojenými do financování MSP (odborníky na účetnictví, sdruženími podniků nebo MSP či obchodními komorami), s cílem podpořit podniky v jejich počáteční fázi, ve fázi růstu a ve fázi převodu, a to při zohlednění jejich velikosti, obratu a finančních potřeb; vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby zajistily odpovídající pobídky a pro tyto modely financování poskytly fiskální pobídky; zdůrazňuje, že je důležité provést přezkum stávajících nástrojů na podporu MSP, aby zahrnovaly další příležitosti v oblasti zeleného růstu;

12.  poukazuje na to, že je třeba zajistit koordinaci a komplementaritu mezi finančními nástroji v rozpočtu Unie, zejména nástroji evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF), evropského programu pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a programu LIFE;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby monitorovaly výsledky dosahované malými a středními podniky, které získaly přístup k financování zelených inovací, s cílem vyhodnotit jeho účinnost; naléhavě vyzývá Komisi, aby v případě, že výsledky nebudou uspokojivé, urychleně provedla změny požadované pro zvýšení efektivity tohoto financování;

14.  konstatuje, že vzhledem k vysoce technické povaze řady plánů zelených investic je zásadní zdůrazňovat význam standardizovaných modelů rizika a výnosů a vytváření nových modelů pro nové výzvy a nová odvětví;

15.  připomíná, že lze předpokládat, že malé a střední podniky budou hrát důležitou úlohu v oběhovém hospodářství, v němž budou zajišťovat udržitelné služby s vysokým podílem lidské práce, jako jsou opravy, renovace a recyklace; konstatuje, že Komise, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Mezinárodní měnový fond (MMF), Mezinárodní organizace práce (MOP), Parlament a Euroskupina široce podporují zásadu přesunu daňového zatížení z oblasti práce do oblasti využívání přírodních zdrojů a spotřeby; žádá, aby Komise posoudila dopad přesunu daňového zatížení z oblasti práce do oblasti využívání přírodních zdrojů;

16.  zdůrazňuje, že podnikatelé, MSP, sdružení podniků a organizace zajišťující podporu by měli mít větší povědomí o možnostech financování výkonnějších technologií či smluvních služeb, jako jsou konzultační služby, koučink a vzdělávání v oblasti ekodesignu, řízení zdrojů a zeleného podnikání, a o dostupnosti zelených technologií, výrobků a služeb, které by mohly být přínosné pro jejich podnikání; vyzývá členské státy, aby posílily poskytování služeb pro malé a střední podniky v těchto oblastech, a rovněž zdůrazňuje potřebu jednoduchých a dostupných zdrojů informací a databází pro tyto produkty a služby, připomíná Komisi a členským státům, že tyto informace je třeba sdělovat způsobem, jenž nejlépe odpovídá logice a pracovním metodám MSP;

17.  konstatuje, že programy EU dostatečně nepřispívají v ekologické inovaci a k oběhovému hospodářství, a vyzývá tudíž Komisi, aby finanční prostředky z programů COSME a Horizont 2020 více zaměřovala na rozvoj ekologicky inovativních řešení ze strany malých a středních podniků a pro tyto podniky a podporovala financování určené na zdokonalení designu výrobků a výkonnosti postupů, které bude vycházet z úspěšných zkušeností v minulém VFR; obzvláště se domnívá, že musí být plně proveden nástroj pro MSP v rámci programu Horizont 2020;

18.  vyzývá Komisi a EIB, aby zajistily, že při provádění „investičního plánu pro Evropu“ budou klíčovými příjemci podpory poskytované na základě tohoto návrhu malé a střední podniky, včetně zelených a inovativních MSP; trvá na tom, že k dosažení tohoto cíle je třeba vytvořit jasná kritéria, včetně evropské přidané hodnoty, a posílit poskytování poradenských služeb pro malé a střední podniky ohledně účinného využívání zdrojů a ekologických inovací; žádá EIB a Komisi, aby všechny kategorie uvedené v doporučení Komise týkajícím se vymezení mikropodniků a malých a středních podniků (C(2003)1422) měly z této podpory dostatečný prospěch; poukazuje na význam programů Horizont 2020 a COSME pro podporu MSP a na potřebu plného provedení nástroje pro MSP v rámci programu Horizont 2020;

19.  domnívá se, že v zájmu zajištění komplementarity programů financování pro MSP je nezbytné koordinovat opatření přijatá v rámci politiky soudržnosti a programu Horizont 2020, a to jak celostátně, tak regionálně; zdůrazňuje, že je důležité přijímat taková legislativní opatření, která by MSP umožňovala udržet si konkurenceschopnost;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby nalezly rychlé a trvalé řešení mimořádného nahromadění nevyřízených plateb souvisejících s regionální politikou a řízením pomoci z evropských strukturálních a investičních fondů za minulé programové období, a zajistily tak, že MSP jako projektoví partneři nebudou z důvodu zpoždění v platbách odrazeni od účasti v programech a projektech podpory;

Správa poznatků

21.  zdůrazňuje význam aktivní spolupráce napříč jednotlivými obory, hodnotovými řetězci a zeměpisnými oblastmi, která má potenciál nastartovat inovace a nové příležitosti k růstu prostřednictvím vzájemné výměny nápadů a inovativních koncepcí; vítá akci v rámci programu Horizont 2020 „Projekty zprostředkované klastry pro nové průmyslové hodnotové řetězce“, jejímž cílem je ještě více uvolnit inovační potenciál MSP, včetně inovativních ekologických řešení a řešení pro účinné využívání zdrojů, které nabízejí;

22.  vítá zřízení Evropského střediska excelence pro účinnost využívání zdrojů, které bude poskytovat poradenství a pomoc malým a středním podnikům usilujícím o zlepšení své výkonnosti, pokud jde o účinné využívání zdrojů; zdůrazňuje, že je třeba ustavit toto středisko jako pevnou síť partnerů ze všech regionů EU a vycházet z osvědčených zkušeností v členských státech; je přesvědčen, že by mělo nasměrovat malé a střední podniky k evropským, vnitrostátním a regionálním programům v této oblasti činnosti a poskytnout přístup k odborným znalostem, sítím a infrastruktuře;

23.  zdůrazňuje význam přenosu znalostí a sdílení znalostí mezi více subjekty, včetně jejich přeshraničního přenosu a sdílení, prostřednictvím neformálních sítí, zejména MSP a mikropodniků, pro zvyšování povědomí o existujících a nových inovativních technikách, osvědčených postupech, způsobech získávání potřebného financování, možných programech státní podpory a příslušných legislativních rámcích, které představují nejméně zatěžující administrativu, a připomíná, že do podpory malých a středních podniků je třeba plně zapojit stávající vnitrostátní kontaktní místa pro programy financování ze strany EU a síť Enterprise Europe Network (EEN), která budou proaktivně informovat, vést a podporovat malé a střední podniky při zjišťování možností financování na úrovni EU a na vnitrostátní a regionální úrovni; podporuje uspořádání evropské kampaně věnované účinnosti využívání zdrojů, která má informovat malé a střední podniky o přínosech a příležitostech, které jim nabízí účinné využívání zdrojů, i jak vytvářet průmyslové synergie v oblasti recyklování; vyzývá Komisi a síť EEN, aby v oblasti účinného využívání zdrojů spolupracovaly s průmyslovými sdruženími, odborovými svazy, malými a středními podniky, nevládními organizacemi a akademickou obcí, a rovněž s regionálními iniciativami; vítá v tomto směru zaměření Komise na symbiózy a klastry a vybízí Komisi, aby předložila konkrétní iniciativy, které usnadní meziodvětvovou spolupráci a řízení zdrojů;

24.  naléhavě vyzývá odvětvové svazy, aby hrály výraznější úlohu při poskytování užitečných informací a doporučení o zelených technologiích, možnostech financování a příslušných postupech; vyzývá Komisi a členské státy, aby tam, kde tato podpora chybí, zajistily nápravu a ve spolupráci s odvětvovými svazy a společnostmi dále prozkoumaly, jaké existují příležitosti, urychlily udržitelná řešení a investovaly do technologií šetrných k životnímu prostředí, účinného využívání zdrojů a hospodářství založeného na recyklaci; konstatuje rostoucí mezeru mezi potřebami malých a středních podniků a dovednostmi zaměstnanců; konstatuje, že pro 26 % zaměstnavatelů v Evropě je obtížné nalézt zaměstnance s vhodnými dovednostmi;

Výzkum, vývoj, inovace a dovednosti

25.  zdůrazňuje, že je třeba účinněji rozvíjet základní výzkum a vývoj, plně do tohoto procesu zapojit MSP a aktivně podporovat další přeměnu výsledků základního výzkumu a vývoje v technický pokrok; zdůrazňuje význam nové industrializace Evropy, neboť výrobní průmysl je důležitý pro výzkum, vývoj a inovace, a představuje tedy budoucí konkurenční výhodu EU; domnívá se, že netechnologickým, organizačním a systémovým inovacím a inovacím ve veřejném sektoru je třeba věnovat dostatečnou pozornost spolu s technologickými řešeními;

26.  zdůrazňuje, že je důležité, aby evropské firmy uváděly výsledky výzkumu a vývoje na trh a aby je zhodnocovaly; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily stabilnější regulační rámec a vhodné programy financování s cílem podpořit hospodářskou iniciativu a podnikání a omezit dobu pro uvedení nových výrobků, služeb a obchodních postupů na trh, zejména v odvětví zelené ekonomiky;

27.  zdůrazňuje potenciál, který představují nové evropské vesmírné infrastruktury pro inovace a zelený růst; vyzývá Komisi, aby podpořila využití údajů získaných z těchto infrastruktur malými a středními podniky v rámci podnikatelských inkubátorů; vyzývá Komisi, aby malým a středním podnikům zajistila příznivý režim, pokud jde o přístup k údajům získaným z těchto infrastruktur ve fázi výzkumu, vývoje a uvádění na trh;

28.  podotýká, že v průzkumu Innobarometer , který proběhl v květnu 2014, pouze 9 % všech firem uvedlo, že od roku 2011 čerpaly veřejnou finanční podporu na svou činnost v oblasti výzkumu, vývoje a inovací; zdůrazňuje, že je nutné vytvořit uživatelsky vstřícné postupy pro různé druhy podpory;

29.  bere na vědomí výhody, které přinesl evropský jednotný patent malým a středním podnikům, zejména v oblasti zelených technologií; vyzývá všechny členské státy, aby se připojily k evropskému jednotnému patentu; vyzývá členské státy, aby urychleně přistoupily k ratifikaci dohody o Jednotném patentovém soudu, která je nezbytná k uplatňování evropského jednotného patentu; vyzývá Komisi, aby navrhla zjednodušený postup pro malé a střední podniky sloužící k podání žaloby ohledně padělání u Jednotného patentového soudu;

30.  požaduje lepší politický rámec pro oběhové hospodářství, jehož součástí bude přijetí a provedení inteligentních předpisů, norem a kodexů chování a který bude zaměřen na internalizaci externalit, řešení výrobků náročných na zdroje, vytvoření rovných podmínek pro všechny, ocenění předních subjektů a urychlení přechodu k udržitelnému hospodářství účinně využívajícímu zdroje;

31.  vyzývá Komisi, aby do balíčku týkajícího se oběhového hospodářství zahrnula rozšíření nástroje ekodesignu o rozměr účinného využívání zdrojů; domnívá se, že ekodesign by se měl zabývat trvanlivostí, opravitelností a recyklovatelností výrobků, včetně norem pro zaručenou minimální životnost a demontáž;

32.  vybízí k rozšíření režimů inovační podpory, například k zeleným inovačním poukázkám, které mohou přispět k tomu, aby byly zavedeny udržitelné technologie a řešení šetrná k životnímu prostředí a odolná proti změně klimatu; pokud jde o žádosti o podporu, domnívá se, že pravidla musí být jednoduchá a jasná a že by neměla představovat administrativní zátěž; vyzývá dále Komisi a členské státy, aby nalezly inovační řešení v oblasti financování na podporu MSP a aby poskytly plně dostupné finanční nástroje; připomíná, že udržitelný růst a inovační kapacity evropských MSP jsou jednou z hlavních konkurenčních výhod, jimiž EU disponuje na globalizovaných trzích;

(De)regulace jako motor růstu

33.  vyzývá členské státy, aby se vyvarovaly tvorby vnitrostátních právních předpisů přesahujících rámec požadavků EU (tzv. gold-plating), které mohou bránit fungování vnitřního trhu, aby přezkoumaly své současné regulační režimy a odstranily veškeré nadbytečné nebo neúčinné regulace, které vytvářejí překážky pro trh, a aby zajistily důsledné provádění evropských právních předpisů ve svém vnitrostátním právu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že test malých a středních podniků bude plně uplatněn při všech posouzeních dopadů; vyzývá Komisi, aby s větším úsilím vystupovala proti tomuto jevu rozšiřování požadavků nad rámec požadavků EU v jednotlivých členských státech; zdůrazňuje, že je nutné, aby vnitrostátní regulační orgány interpretovaly předpisy jednoznačně a v celé EU jednotně, a že je zapotřebí zavést otevřená pravidla pro zadávání veřejných zakázek, včetně zelených veřejných zakázek a elektronického zadávání zakázek, neboť ve své současné podobě představují závažnou překážku pro MSP, které chtějí působit v mezinárodním měřítku, a současně skvělou příležitost pro časnou úpravu v členských státech, včetně produktů a řešení účinných z hlediska využití zdrojů a energie;

34.  vítá rozhodnutí Komise stáhnout zastaralé nebo nadměrně zatěžující legislativní návrhy; očekává, že Komise předloží ambicióznější návrh právního předpisu o odpadech, jak oznámil její místopředseda Timmermans na plenárním zasedání Parlamentu v prosinci 2014; vyzývá Komisi, aby se zdržela předkládání legislativních návrhů, které by vedly ke zbytečné administrativní zátěži pro firmy a MSP, a aby průběžně přezkoumávala existující právní předpisy s cílem snížit stávající administrativní zátěž, zlepšit kvalitu a efektivitu právních předpisů a přizpůsobit je novým obchodním modelům; zdůrazňuje však, že je třeba přijmout ambiciózní opatření, náležitě a včasně provést již existující právní předpisy a včas zapojit zúčastněné strany z příslušných odvětví a MSP, včetně hodnocení dopadů, s cílem dosáhnout environmentálních cílů EU;

35.  připomíná, že právní úprava by měla být technologicky neutrální a podporovat inovace, aby mohly být testovány a zhodnoceny na trhu různé nové technologie; vítá rozvoj systému ověřování environmentálních technologií coby nového nástroje, který pomůže inovativním environmentálním technologiím proniknout na trh; vyzývá členské státy, aby ve svých programech veřejné podpory náležitě využily tržní nástroje a aby se zdržely poskytování dotací, které mají negativní vliv na životní prostředí a narušují trh; připomíná, že veřejné zásah by měly být použity k nápravě nedostatků trhu, jako je nezapočítání externalit do ceny; vyzývá Komisi, aby vypracovala společné pokyny pro vnitrostátní programy veřejné podpory projektů zelených investic s cílem vytvořit jednotnější soubor opatření;

36.  podotýká, že průlomové obory a technologie často ukazují na nedostatky stávající právní úpravy; zdůrazňuje, že je nutné soustavně monitorovat a aktualizovat stávající právní předpisy i jejich provádění, aby udržitelné a ekologicky inovativní technologie a nový technologický rozvoj nenarážely na překážky;

Různá opatření podpory

37.  domnívá se, že součástí základních i vyšších vzdělávacích systémů a dále pak i mimopracovních aktivit a celoživotního učení by měly být rozvoj podnikatelských dovedností, programy, v nichž se žáci naučí, jak fungují trh, hospodářství a finanční systém a jak jsou vzájemně propojeny, spolu s environmentální výchovou; i jak nové technologie mohou podnítit efektivní, inovativní a ekologické příležitosti; domnívá se, že prvním krokem k lepšímu přístupu k finančním prostředkům a životaschopnosti podniku je dobře připravený podnikatelský plán; vyzývá Komisi a členské státy, aby do svých vzdělávacích programů neprodleně zařadily vzdělávání týkající se podnikání, financí, hospodářství a životního prostředí; podporuje v této souvislosti program „Erasmus pro mladé podnikatele“, jehož cílem je prosazovat kulturu podnikání a rozvíjet jednotný trh a konkurenceschopnost;

38.  zdůrazňuje, že pomoc a odborné vedení při přechodu k udržitelnému zelenému růstu by měly být poskytovány také mikropodnikům a začínajícím podnikům; vyzývá Komisi, aby zajistila, že na tyto podniky se budou v dostatečné míře vztahovat nové iniciativy zaměřené na příležitosti k zelenému růstu pro malé a střední podniky;

39.  konstatuje, že program Erasmus+ umožňuje studentům a mladým lidem rozvíjet podnikatelské dovednosti mimo jiné tím, že poskytuje finanční prostředky na stáže; podporuje program „Erasmus pro mladé podnikatele“, jehož cílem je prosazovat kulturu podnikání a rozvíjet jednotný trh a konkurenceschopnost;

40.  podotýká, že je důležité zabývat se neudržitelnými spotřebními návyky a prosazovat změnu chování spotřebitelů; poukazuje na nutnost vhodného vzdělávání spotřebitelů a na to, že je třeba podporovat pobídky k udržitelnější spotřebě; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily opatření na straně poptávky, jako je využití zadávání veřejných zakázek, za účelem většího zavádění výrobků a řešení, které efektivně využívají zdroje a jsou energeticky účinné; zdůrazňuje, že je důležité zahrnout využití zdrojů do informací o výrobku a ekoznaček a posílit tak postavení spotřebitelů;

41.  zdůrazňuje, že je důležité usnadňovat zakládání nových podniků a osamostatňování podniků prostřednictvím spolupráce s výzkumnými technologickými ústavy, vysokými školami a institucemi odborné přípravy;

42.  poukazuje na význam vývozu pro vytváření pracovních míst a růstu v Evropě. Vyzývá Komisi, aby urychlila přijetí dosud neuzavřených obchodních dohod s našimi partnery a usnadnila tak evropským malým a středním podnikům přístup na nové trhy;

43.  je přesvědčen, že podnikání žen je dosud nedostatečně oceňovaným bohatstvím pro růst a konkurenceschopnost EU, které by mělo být podporováno a rozšiřováno, a že veškeré překážky, kterým ženy čelí na trhu práce, a to i v zeleném hospodářství, zejména platová diskriminace, by měly být odstraněny s cílem zajistit rovný prospěch pro muže i ženy; domnívá se, že pravidelný sběr harmonizovaných statistických údajů, včetně údajů o dopadu právních předpisů rozčleněných pro obě pohlaví, i genderově rozdělené údaje spojené se zaměstnáním by usnadnily lépe podloženou tvorbu politik a monitorování a zaplnily mezery ve znalostech ohledně témat spojených se zeleným hospodářstvím;

44.  vyzývá Komisi, aby provedla šetření s cílem určit odvětví evropského průmyslu a zeměpisné oblasti, které splňují podmínky pro vytvoření nových klastrů a uzlů, a podpořit jejich rozvoj;

45.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vzaly obzvláště na vědomí příležitosti a výzvy, které venkovské oblasti vykazují s ohledem na MSP, zelený růst a ekologické inovace, a aby na ně reagovaly;

46.  vyzývá členské státy (na úrovni představitelů národních, regionálních a místních politik a řídících orgánů), aby neustále prosazovaly udržitelný růst na základě strategií inteligentní specializace a se zapojením nejvýznamnějších zainteresovaných stran, který podporuje vytváření skupin, součinnosti a sítí kolem činností v oblasti zelené ekonomiky; žádá Komisi, aby Parlamentu podávala zprávy o provádění strategií inteligentní specializace na národní, případně regionální úrovni, a zejména pokud jde o různé modely následné akce uplatňované v EU a členských státech; vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytovaly informace o praktických opatřeních, která byla přijata k rozvoji kompetencí ekologicky inovativních MSP na základě propojení regionálních center inovací a klíčových podpůrných sítí;

47.  vyzývá Komisi, aby v rámci regionální politiky vypracovala zvláštní programy, které budou zastupovat všechny podstatné prvky zeleného růstu pro MSP; zdůrazňuje, že v kontextu zeleného růstu MSP je důležité plně využít podnikatelského potenciálu mladých lidí; vyzývá Komisi, aby připravila opatření, která by propojila vzdělávací zařízení a evropské programy a opatření na podporu zelené ekonomiky; žádá Komisi a členské státy, aby využily všech prostředků, které mají k dispozici, k poskytování poradenství pracovníkům MSP a zvýšily jejich informovanost s cílem zlepšit jejich znalosti a dovednosti; žádá, aby se podpora odborné přípravy zaměřila na mládež a na nejvíce znevýhodněné skupiny.

o
o   o

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0036. (2) Přijaté texty, P7_TA(2014)0032. (3) Přijaté texty, P8_TA(2014)0069. (4) http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_381_en.pdf