Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochranných opatřeních stanovených v dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou (kodifikované znění) (COM(2014)0308 – C8-0011/2014 – 2014/0160(COD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0308),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0011/2014),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2014(1),
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – Zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(2),
– s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0031/2014),
A. vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise je daný návrh prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;
1. přijímá svůj níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. pověřuje svého předsedu, aby tento postoj předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. února 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/... o ochranných opatřeních stanovených v dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou (kodifikované znění)
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2015/475.)
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních, která může Unie přijmout na základě zprávy přijaté orgánem WTO pro řešení sporů o antidumpingových a antisubvenčních opatřeních (kodifikované znění) (COM(2014)0317 – C8-0017/2014 – 2014/0163(COD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0317),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0017/2014),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
— s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2014(1),
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů(2),
– s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0033/2014),
A. vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,
1. přijímá svůj níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. února 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/... o opatřeních, která může Unie přijmout na základě zprávy přijaté orgánem WTO pro řešení sporů o antidumpingových a antisubvenčních opatřeních (kodifikované znění)
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2015/476.)
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních, které může Unie přijmout ve vztahu ke kombinovanému účinku antidumpingových nebo antisubvenčních opatření s ochrannými opatřeními (kodifikované znění) (COM(2014)0318 – C8-0016/2014 – 2014/0164(COD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0318),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0016/2014),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů(1),
– s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0032/2014),
A. vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;
1. přijímá svůj níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. února 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/... o opatřeních, která může Unie přijmout ve vztahu ke kombinovanému účinku antidumpingových nebo antisubvenčních opatření s ochrannými opatřeními (kodifikované znění)
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2015/477.)
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech dovozu (kodifikované znění) (COM(2014)0321 – C8-0012/2014 – 2014/0166(COD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0321),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0012/2014),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2014(1),
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů(2),
– s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0040/2014),
A. vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;
1. přijímá svůj níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. února 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/... o společných pravidlech dovozu (kodifikované znění)
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2015/478.)
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech vývozu (kodifikované znění) (COM(2014)0322 – C8-0013/2014 – 2014/0167(COD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0322),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0013/2014),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2014(1),
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 - zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(2),
– s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0035/2014),
A. vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu, Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. února 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/... o společných pravidlech vývozu (kodifikované znění)
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2015/479.)
Přistoupení Gabonu k Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
282k
47k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o prohlášení členských států, že v zájmu Evropské unie souhlasí s přistoupením Gabonu k Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 (COM(2011)0904 – C8-0263/2014 – 2011/0441(NLE))
– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (COM(2011)0904),
– s ohledem na čl. 38 odst. 4 Úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980,
– s ohledem na článek 81 odst. 3 a čl. 218 odst. 6 druhý pododstavec písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8‑0263/2014),
– s ohledem na stanovisko Soudního dvora ze dne 14. října 2014,
– s ohledem na článek 59 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0007/2015),
1. schvaluje návrh rozhodnutí Rady a schvaluje souhlas s přistoupením;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Gabonu.
Přistoupení Andorry k Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
282k
47k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o prohlášení členských států, že v zájmu Evropské unie souhlasí s přistoupením Andorry k Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 (COM(2011)0908 – C8-0264/2014 – 2011/0443(NLE))
– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (COM(2011)0908),
– s ohledem na čl. 38 odst. 4 Úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku1980,
– s ohledem na čl. 81 odst. 3 a čl. 218 odst. 6 druhý pododstavec písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8‑0264/2014),
– s ohledem na stanovisko Soudního dvora ze dne 14. října 2014,
– s ohledem na článek 59 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0004/2015),
1. schvaluje návrh rozhodnutí Rady a schvaluje souhlas s přistoupením;
2. pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Andorry.
Přistoupení Seychel k Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
282k
47k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o prohlášení členských států, že v zájmu Evropské unie souhlasí s přistoupením Seychel k Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 (COM(2011)0909 – C8-0265/2014 – 2011/0444(NLE))
– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (COM(2011)0909),
– s ohledem na čl. 38 odst. 4 Úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980,
– s ohledem na článek 81 odst. 3 a čl. 218 odst. 6 druhý pododstavec písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8‑0265/2014),
– s ohledem na stanovisko Soudního dvora ze dne 14. října 2014,
– s ohledem na článek 59 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0006/2015),
1. schvaluje návrh rozhodnutí Rady a schvaluje souhlas s přistoupením;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Seychel.
Přistoupení Ruské federace k Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
284k
47k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o prohlášení členských států, že v zájmu Evropské unie souhlasí s přistoupením Ruské federace k Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 (COM(2011)0911 – C8-0266/2014 – 2011/0447(NLE))
– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (COM(2011)0911),
– s ohledem na čl. 38 odst. 4 Úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980,
– s ohledem na čl. 81 odst. 3 a čl. 218 odst. 6 druhý pododstavec písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8‑0266/2014),
– s ohledem na stanovisko Soudního dvora ze dne 14. října 2014,
– s ohledem na článek 59 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0008/2015),
1. schvaluje návrh rozhodnutí Rady a schvaluje souhlas s přistoupením;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Ruské federace.
Přistoupení Albánie k Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
281k
47k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o prohlášení členských států, že v zájmu Evropské unie souhlasí s přistoupením Albánie k Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 (COM(2011)0912 – C8-0262/2014 – 2011/0448(NLE))
– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (COM(2011)0912),
– s ohledem na čl. 38 odst. 4 Úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980,
– s ohledem na čl. 81 odst. 3 a čl. 218 odst. 6 druhý pododstavec písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8‑0262/2014),
– s ohledem na stanovisko Soudního dvora ze dne 14. října 2014,
– s ohledem na článek 59 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0002/2015),
1. schvaluje návrh rozhodnutí Rady a schvaluje souhlas s přistoupením;
2. pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Albánie.
Přistoupení Singapuru k Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
282k
47k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o prohlášení členských států, že v zájmu Evropské unie souhlasí s přistoupením Singapuru k Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 (COM(2011)0915 – C8-0267/2014 – 2011/0450(NLE))
– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (COM(2011)0915),
– s ohledem na čl. 38 odst. 4 Úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980,
– s ohledem na čl. 81 odst. 3 a čl. 218 odst. 6 druhý pododstavec písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8‑0267/2014),
– s ohledem na stanovisko Soudního dvora ze dne 14. října 2014,
– s ohledem na článek 59 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0003/2015),
1. schvaluje návrh rozhodnutí Rady a schvaluje souhlas s přistoupením;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Singapuru.
Přistoupení Maroka k Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
281k
47k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o prohlášení členských států, že v zájmu Evropské unie souhlasí s přistoupením Maroka k Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 (COM(2011)0916 – C8-0268/2014 – 2011/0451(NLE))
– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (COM(2011)0916),
– s ohledem na čl. 38 odst. 4 Úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980,
– s ohledem na čl. 81 odst. 3 a čl. 218 odst. 6 druhý pododstavec písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8‑0268/2014),
– s ohledem na stanovisko Soudního dvora ze dne 14. října 2014,
– s ohledem na článek 59 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0005/2015),
1. schvaluje návrh rozhodnutí Rady a schvaluje souhlas s přistoupením;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Maroka.
Přistoupení Arménie k Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
282k
47k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o prohlášení členských států, že v zájmu Evropské unie souhlasí s přistoupením Arménie k Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 (COM(2011)0917 – C8-0269/2014 – 2011/0452(NLE))
– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (COM(2011)0917),
– s ohledem na čl. 38 odst. 4 Úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980,
– s ohledem na čl. 81 odst. 3 a čl. 218 odst. 6 druhý pododstavec písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8‑0269/2014),
– s ohledem na stanovisko Soudního dvora ze dne 14. října 2014,
– s ohledem na článek 59 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0009/2015),
1. schvaluje návrh rozhodnutí Rady a schvaluje souhlas s přistoupením;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Arménie.
– s ohledem na akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách ze dne 20. září 1976(1),
– s ohledem na své rozhodnutí ze dne 28. září 2005 o přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu(2), a zejména na čl. 2 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 tohoto rozhodnutí,
– s ohledem na směrnici Rady 93/109/ES ze dne 6. prosince 1993, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky(3),
– s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 7. července 2005 a 30. dubna 2009(4),
– s ohledem na články 3, 4 a 11 a přílohu I jednacího řádu,
– s ohledem na úřední sdělení výsledků voleb do Evropského parlamentu příslušnými orgány členských států,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0013/2015),
A. vzhledem k tomu, že čl. 7 odst. 1 a 2 aktu ze dne 20. září 1976 stanoví funkce neslučitelné s mandátem poslance Evropského parlamentu,
B. vzhledem k tomu, že podle článku 11 a přílohy I jednacího řádu musí poslanci učinit podrobné prohlášení o svých profesních činnostech a jiných placených funkcích nebo činnostech,
C. vzhledem k tomu, že všechny členské státy oznámily Evropskému parlamentu jména zvolených kandidátů, i když některé z nich dosud nezaslaly (nebo tak učinily se zpožděním) seznamy případných náhradníků spolu s jejich pořadím v souladu s výsledky hlasování, jak požaduje čl. 3 odst. 4 jednacího řádu,
D. vzhledem k tomu, že v některých případech přistoupily členské státy jen k částečnému oznámení zvolených kandidátů a další podrobnosti sdělily až posléze,
E. vzhledem k tomu, že v některých členských státech jsou v souladu s vnitrostátními právními předpisy projednávány námitky proti zvolení některých poslanců, a vzhledem k tomu, že by tyto postupy mohly vést ke zrušení mandátu dotyčných poslanců,
F. vzhledem k tomu, že podle článku 12 aktu z 20. září 1976 Evropský parlament rozhoduje všechny spory týkající se platnosti mandátu poslanců, pouze pokud vznikají na základě porušení ustanovení výše uvedeného aktu, a nikoli v případě porušení ustanovení vnitrostátních volebních předpisů, na něž akt odkazuje,
G. vzhledem k tomu, že aby bylo možné ověřit pověřovací listiny poslanců v souladu s článkem 12 aktu z roku 1976, musí Parlament vzít na vědomí výsledky voleb, které mu úředně sdělí příslušné orgány členských států, aniž by měl možnost o této věci rozhodovat; vzhledem k tomu však, že toto ustanovení nebrání Parlamentu, aby případně informoval o možných případech nesouladu mezi vnitrostátními právními předpisy, kterými se volby řídí a které jsou základem pro výsledky voleb, a právními předpisy EU;
H. vzhledem k tomu, že státní příslušníci určitých členských států bydlící po určitou dobu v jiném státě mohou být zbaveni práva volit ve vlastním členském státě (odebrání hlasovacího práva); vzhledem k tomu, že v některých případech jim může být rovněž odepřeno právo být volen;
I. vzhledem k tomu, že volební komise Spojeného království sdělila, že řada státních příslušníků jiných členských států, kteří mají bydliště ve Spojeném království, nemohla uplatnit své právo zúčastnit se voleb do Evropského parlamentu;
1. prohlašuje za platné mandáty poslanců Evropského parlamentu uvedených na seznamu v příloze tohoto rozhodnutí, jejichž zvolení bylo oznámeno příslušnými vnitrostátními orgány a kteří učinili písemná prohlášení podle čl. 7 odst. 1 a 2 aktu ze dne 20. září 1976 a přílohy I jednacího řádu, s výhradou případných rozhodnutí příslušných orgánů členských států, ve kterých byly volební výsledky zpochybněny;
2. opětovně žádá příslušné vnitrostátní orgány, aby mu neprodleně sdělily nejen všechna jména zvolených kandidátů, ale rovněž jména jejich případných náhradníků spolu s jejich pořadím v souladu s výsledky hlasování;
3. vyzývá příslušné orgány členských států, aby neprodleně ukončily přezkoumání výsledků, které byly zpochybněny a o kterých byl informován, a aby mu sdělily výsledky tohoto přezkoumání;
4. domnívá se, že odebrání hlasovacího práva lze považovat za potrestání státních příslušníků, kteří uplatnili své právo na volnost pohybu v rámci EU (čl. 20 odst. 2 písm. a) SFEU), odepřením práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu v členském státě jejich bydliště (čl. 20 odst. 2 písm. b) SFEU) a za porušení zásady všeobecného přímého hlasování (čl. 14 odst. 3 SEU a čl. 1 odst. 3 aktu z roku 1976); je toho názoru, že odebrání hlasovacího práva by se v žádném případě nemělo uplatňovat při volbách do Evropského parlamentu, a vyzývá Komisi, aby zajistila, aby žádný členský stát takové odebrání neumožňoval;
5. vyzývá členské státy, aby zajistily jednodušší způsob registrace pro účast státních příslušníků jiných členských států ve volbách do Evropského parlamentu, ať už jako voličů nebo kandidátů, zejména tím, že odstraní nadbytečné administrativní překážky, aby bylo možné účinně uplatňovat práva uvedená v čl. 20 odst. 2 písm. a) a b) SFEU; žádá Komisi, aby zajistila, aby postupy členských států byly v souladu s právními předpisy EU;
6. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Komisi a příslušným orgánům členských států, jakož i parlamentům členských států.
PŘÍLOHA
Seznam poslanců Evropského parlamentu, jejichž mandát je prohlášen za platný
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Belgie (21 poslanců)
ANNEMANS Gerolf
ARENA Maria
ARIMONT Pascal
BAYET Hugues
BELET Ivo
DE BACKER Philippe
DEMESMAEKER Mark
DEPREZ Gérard
IDE Louis*
LAMBERTS Philippe
LOONES Sander**
MICHEL Louis
NEYTS-UYTTEBROECK Annemie***
RIES Frédérique
ROLIN Claude
STAES Bart
STEVENS Helga
TARABELLA Marc
THYSSEN Marianne****
VAN BREMPT Kathleen
VANDENKENDELAERE Tom*****
VAN OVERTVELDT Johan******
VERHOFSTADT Guy
(*) Mandát Louise IDEHO skončil dne 19. prosince 2014.
(**) Mandát platný s účinností ode dne 14. října 2014, kdy příslušné vnitrostátní orgány oznámily zvolení Sandera LOONESE nahrazujícího Johana VAN-OVERTVELDTA.
(***) Mandát Annemie NEYTS-UYTTEBROECKOVÉ skončil dne 1. ledna 2015.
(****) Mandát Marianne THYSSENOVÉ skončil dne 1. listopadu 2014.
(*****) Mandát platný s účinností ode dne 6. listopadu 2014, kdy příslušné vnitrostátní orgány oznámily zvolení Toma VANDENKENDELAEREHO nahrazujícího Marianne THYSSENOVOU.
(******) Mandát Johana VAN-OVERTVELDTA skončil dne 11. října 2014.
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Bulharsko (17 poslanců)
ALI Nedzhmi
BAREKOV Nikolay
DONCHEV Tomislav*
DZHAMBAZKI Angel
GABRIEL Mariya
HYUSMENOVA Filiz Hakaeva
IOTOVA Iliana Malinova
KOVATCHEV Andrey
KYUCHYUK Ilhan
MALINOV Svetoslav Hristov
MIHAYLOVA Iskra
NEKOV Momchil
NOVAKOV Andrey **
PAUNOVA Eva
PIRINSKI Georgi
RADEV Emil
STANISHEV Sergey
URUTCHEV Vladimir
(*) Mandát Tomislava DONCHEVA skončil dne 7. listopadu 2014.
(**) Mandát platný s účinností ode dne 24. listopadu 2014, kdy příslušné vnitrostátní orgány oznámily zvolení Andreye NOVAKOVA nahrazujícího Tomislava DONCHEVA.
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Česká republika (21 poslanců)
Charanzová Dita
Dlabajová Martina
Ježek Petr
Keller Jan
Konečná Kateřina
Mach Petr
Maštálka Jiří
Niedermayer Luděk
Poc Pavel
Poche Miroslav
Polčák Stanislav
Pospíšil Jiří
Ransdorf Miloslav
Sehnalová Olga
Šojdrová Michaela
Štětina Jaromír
Svoboda Pavel
Telička Pavel
Tošenovský Evžen
Zahradil Jan
Zdechovský Tomáš
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Dánsko (13 poslanců)
AUKEN Margrete
BENDTSEN Bendt
CHRISTENSEN Ole
DOHRMANN Jørn
KARI Rina Ronja
KARLSSON Rikke
KOFOD Jeppe
MESSERSCHMIDT Morten
PETERSEN Morten Helveg
ROHDE Jens
SCHALDEMOSE Christel
TØRNӔS Ulla
VISTISEN Anders Primdahl
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Německo (96 poslanců)
ALBRECHT Jan Philipp
BALZ Burkhard
BÖGE Reimer
BROK Elmar
BUCHNER Klaus
BULLMANN Udo
BÜTIKOFER Reinhard
CASPARY Daniel
COLLIN-LANGEN Birgit
CRAMER Michael
DE MASI Fabio
DESS Albert
ECK Stefan
EHLER Christian
ERNST Cornelia
ERTUG Ismail
FERBER Markus
FLECKENSTEIN Knut
FLORENZ Karl-Heinz
GAHLER Michael
GEBHARDT Evelyne
GEIER Jens
GERICKE Arne
GIEGOLD Sven
GIESEKE Jens
GRÄSSLE Ingeborg
GROOTE Matthias
HÄNDEL Thomas
HARMS Rebecca
HÄUSLING Martin
HENKEL Hans-Olaf
HEUBUCH Maria
HOFFMANN Iris
HOHLMEIER Monika
JAHR Peter
KAMMEREVERT Petra
KAUFMANN Sylvia-Yvonne
KELLER Ska
KOCH Dieter-Lebrecht
KÖLMEL Bernd
KÖSTER Dietmar
KREHL Constanze Angela
KUHN Werner
LAMBSDORFF Alexander Graf
LANGE Bernd
LANGEN Werner
LEINEN Jo
LIESE Peter
LIETZ Arne
LINS Norbert
LOCHBIHLER Barbara
LÖSING Sabine
LUCKE Bernd
McALLISTER David
MANN Thomas
MEISSNER Gesine
MELIOR Susanne
MICHELS Martina
MÜLLER Ulrike
NEUSER Norbert
NIEBLER Angelika
NOICHL Maria
PIEPER Markus
PRETZELL Marcus
PREUSS Gabriele
QUISTHOUDT-ROWOHL Godelieve
REDA Julia
REINTKE Theresa
REUL Herbert
RODUST Ulrike
SCHOLZ Helmut
SCHULZ Martin
SCHULZE Sven
SCHUSTER Joachim
SCHWAB Andreas
SIMON Peter
SIPPEL Birgit
SOMMER Renate
SONNEBORN Martin
STARBATTY Joachim
STEINRUCK Jutta
von STORCH Beatrix
THEURER Michael
TREBESIUS Ulrike
TRÜPEL Helga
VERHEYEN Sabine
VOIGT Udo
VOSS Axel
WEBER Manfred
von WEIZSÄCKER Jakob
WERNER Martina
WESTPHAL Kerstin
WIELAND Rainer
WINKLER Hermann
ZELLER Joachim
ZIMMER Gabriele
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Estonsko (6 poslanců)
ANSIP Andrus*
KALLAS Kaja
KELAM Tunne
LAURISTIN Marju
PAET Urmas**
TARAND Indrek
TOOM Yana
(*) Mandát Andruse ANSIPA skončil dne 1. listopadu 2014.
(**) Mandát platný s účinností ode dne 3. listopadu 2014, kdy příslušné vnitrostátní orgány oznámily zvolení Urmase PAETA nahrazujícího Andruse ANSIPA.
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Irsko (11 poslanců)
BOYLAN Lynn
CARTY Matt
CHILDERS Nessa
CLUNE Deirdre
CROWLEY Brian
FLANAGAN Luke “Ming”
HARKIN Marian
HAYES Brian
KELLY Seán
McGUINNESS Mairead
NÍ RIADA Liadh
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Řecko (21 poslanců)
ANDROULAKIS Nikos
CHRYSOGONOS Konstantinos
EPITIDEIOS Georgios
FOUNTOULIS Lampros
GLEZOS Emmanouil
GRAMMATIKAKIS Giorgos
KAILI Eva
KATROUGALOS Georgios*
KEFALOGIANNIS Manolis
KUNEVA Kostadinka
KYRKOS Miltiadis
KYRTSOS Georgios
MARIAS Notis
PAPADAKIS Konstantinos
PAPADIMOULIS Dimitrios
SAKORAFA Sofia
SPYRAKI Maria
SYNADINOS Eleytherios
VOZEMBERG Elissavet
ZAGORAKIS Theodoros
ZARIANOPOULOS Sotirios
(*) Mandát Georgiose KATROUGALOSE skončil dne 27. ledna 2015.
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Španělsko (54 poslanců)
AGUILERA GARCÍA Clara Eugenia
ALBIOL GUZMÁN Marina
ARIAS CAÑETE Miguel*
AYALA SENDER Inés
AYUSO Pilar
BECERRA BASTERRECHEA Beatriz
BILBAO BARANDICA Izaskun
BLANCO LÓPEZ José
CABEZÓN RUIZ Soledad
CALVET CHAMBON Enrique**
COUSO PERMUY Javier***
del CASTILLO VERA Pilar
de GRANDES PASCUAL Luis
DÍAZ DE MERA GARCÍA
CONSUEGRA Agustín
ECHENIQUE ROBBA Pablo
ESTARÀS FERRAGUT Rosa
FERNÁNDEZ ÁLVAREZ Jonás
FISAS AYXELÀ Santiago
GAMBÚS Francesc
GARCÍA PÉREZ Iratxe
GARDIAZABAL RUBIAL Eider
GIRAUTA VIDAL Juan Carlos
GONZÁLEZ PEÑAS Tania****
GONZÁLEZ PONS Esteban
GUERRERO SALOM Enrique
GUTIÉRREZ PRIETO Sergio
HERRANZ GARCÍA Esther
IGLESIAS TURRIÓN Pablo
ITURGAIZ Carlos*****
JÁUREGUI ATONDO Ramón
JIMÉNEZ-BECERRIL BARRIO Teresa
JIMÉNEZ VILLAREJO Carlos******
JUARISTI ABAUNZ Iosu Mirena
LOPE FONTAGNÉ Verónica
LÓPEZ AGUILAR Juan Fernando
LÓPEZ BERMEJO Paloma
LÓPEZ FERNÁNDEZ Javier
LÓPEZ-ISTÚRIZ WHITE Antonio
MARAGALL Ernest
MATO ADROVER Gabriel
MAURA BARANDIARÁN Fernando
MEYER Willy*******
MILLÁN MON Francisco José
NART Javier
PAGAZAURTUNDÚA RUIZ María Teresa
RODRIGUEZ-RUBIO VÁZQUEZ Maria Teresa
SÁNCHEZ CALDENTEY Lola
SEBASTIÀ TALAVERA Jordi
SENRA RODRÍGUEZ María Lidia
SOSA WAGNER Francisco********
TERRICABRAS Josep-Maria
TREMOSA i BALCELLS Ramon
URTASUN Ernest
VALCÁRCEL SISO Ramón Luis
VALENCIANO MARTÍNEZ-OROZCO Elena
VALLINA DE LA NOVAL Ángela Rosa
ZALBA BIDEGAIN Pablo
(*) Mandát Miguela ARIASE CAÑETEHO skončil dne 1. listopadu 2014.
(**) Mandát platný s účinností ode dne 20. listopadu 2014, kdy příslušné vnitrostátní orgány oznámily zvolení Enriqueho CALVETA CHAMBONA nahrazujícího Francisca SOSU WAGNERA.
(***) Mandát platný s účinností ode dne 15. července 2014, kdy příslušné vnitrostátní orgány oznámily zvolení Javiera COUSA PERMUYE nahrazujícího Willyho MEYERA.
(****) Mandát platný s účinností ode dne 11. září 2014, kdy příslušné vnitrostátní orgány oznámily zvolení Tanie GONZÁLESOVÉ PEÑASOVÉ nahrazující Carlose JIMÉNEZE VILLAREJU.
(*****)Mandát platný s účinností ode dne 6. listopadu 2014, kdy příslušné vnitrostátní orgány oznámily zvolení Carlose ITURGAIZE nahrazujícího Miguela ARIASE CAÑETEHO.
(******) Mandát Carlose JIMÉNEZE VILLAREJY skončil dne 1. srpna 2014.
(*******) Mandát Willyho MEYERA skončil dne 10. července 2014.
(********) Mandát Francisca SOSY WAGNERA skončil dne 20. října 2014.
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Francie (74 poslanců)
ALIOT Louis
ALLIOT-MARIE Michèle
ANDRIEU Eric
ARNAUTU Marie-Christine
ARTHUIS Jean
BALAS Guillaume
BAY Nicolas
BERÈS Pervenche
BERGERON Joëlle
BILDE Dominique
BOUTONNET Marie-Christine
BOVÉ José
BRIOIS Steeve
CADEC Alain
CAVADA Jean-Marie
CHAUPRADE Aymeric
DANJEAN Arnaud
DANTIN Michel
DATI Rachida
DELAHAYE Angélique
DELLI Karima
DENANOT Jean-Paul
de SARNEZ Marielle
D'ORNANO Mireille
DURAND Pascal
FERRAND Edouard
GODDYN SYLVIE
GOLLNISCH Bruno
GOULARD Sylvie
GRIESBECK Nathalie
GROSSETÊTE Françoise
GUILLAUME Sylvie
HORTEFEUX Brice
JADOT Yannick
JALKH Jean-François
JOLY Eva
JOULAUD Marc
JUVIN Philippe
LAMASSOURE Alain
LAVRILLEUX Jérôme
LEBRETON Gilles
LE GRIP Constance
LE HYARIC Patrick
LE PEN Jean-Marie
LE PEN Marine
LOISEAU Philippe
MANSCOUR Louis-Joseph
MARTIN Dominique
MARTIN Edouard
MAUREL Emmanuel
MÉLENCHON Jean-Luc
MELIN Joelle
MONOT Bernard
MONTEL Sophie
MORANO Nadine
MORIN-CHARTIER Elisabeth
MUSELIER Renaud
OMARJEE Younous
PARGNEAUX Gilles
PEILLON Vincent
PHILIPPOT Florian
PONGA Maurice
PROUST Franck
REVAULT D'ALLONNES BONNEFOY Christine
RIQUET Dominique
RIVASI Michèle
ROCHEFORT Robert
ROZIÈRE Virginie
SAÏFI Tokia
SANDER Anne
SCHAFFHAUSER Jean-Luc
THOMAS Isabelle
TROSZCZYNSKI Mylène
VERGIAT Marie-Christine
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Itálie (73 poslanců)
ADINOLFI Isabella
AFFRONTE Marco
AGEA Laura
AIUTO Daniela
BEGHIN Tiziana
BENIFEI Brando Maria
BETTINI Goffredo Maria
BIZZOTTO Mara
BONAFÈ Simona
BORGHEZIO Mario
BORRELLI Davide
BRESSO Mercedes
BRIANO Renata
BUONANNO Gianluca
CAPUTO Nicola
CASTALDO Fabio Massimo
CESA Lorenzo
CHINNICI Caterina
CICU Salvatore
CIRIO Alberto
COFFERATI Sergio Gaetano
COMI Lara
CORRAO Ignazio
COSTA Silvia
COZZOLINO Andrea
D'AMATO Rosa
DANTI Nicola
DE CASTRO Paolo
DE MONTE Isabella
DORFMANN Herbert
EVI Eleonora
FERRARA Laura
FITTO Raffaele
FONTANA Lorenzo*
FORENZA Eleonora
GARDINI Elisabetta
GASBARRA Enrico
GENTILE Elena
GIUFFRIDA Michela
GUALTIERI Roberto
KYENGE Kashetu
LA VIA Giovanni
MALTESE Curzio
MARTUSCIELLO Fulvio
MATERA Barbara
MOI Giulia
MORETTI Alessandra**
MORGANO Luigi
MOSCA Alessia Maria
MUSSOLINI Alessandra
PANZERI Pier Antonio
PAOLUCCI Massimo
PATRICIELLO Aldo
PEDICINI Piernicola
PICIERNO Giuseppina
PITTELLA Gianni
POGLIESE Salvatore Domenico
SALINI Massimiliano
SALVINI Matteo
SASSOLI David-Maria
SCHLEIN Elena Ethel
SERNAGIOTTO Remo
SORU Renato
SPINELLI Barbara
TAJANI Antonio
TAMBURRANO Dario
TOIA Patrizia
TOSI Flavio***
TOTI Giovanni
VALLI Marco
VIOTTI Daniele
ZANNI Marco
ZANONATO Flavio
ZULLO Marco
(*) Mandát platný s účinností ode dne 11. července 2014, kdy příslušné vnitrostátní orgány oznámily zvolení Lorenza FONTANY nahrazujícího Flavia TOSIHO.
(**) Mandát Alessandry MORETTIOVÉ skončil dne 2. února 2015.
(***) Mandát Flavia TOSIHO skončil dne 9. července 2014.
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Kypr (6 poslanců)
CHRISTOFOROU Lefteris *
HADJIGEORGIOU Takis
MAVRIDES Costas
PAPADAKIS Demetris
STYLIANIDES Christos**
SYLIKIOTIS Neoklis
THEOCHAROUS Eleni
(*) Mandát platný s účinností ode dne 3. listopadu 2014, kdy příslušné vnitrostátní orgány oznámily zvolení Lefterise CHRISTOFOROUA nahrazujícího Christose STYLIANIDESE.
(**) Mandát Christose STYLIANIDESE skončil dne 1. listopadu 2014.
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Lotyšsko (8 poslanců)
DOMBROVSKIS Valdis*
GRIGULE Iveta
KALNIETE Sandra
KARIŅŠ Krišjānis
MAMIKINS Andrejs
PABRIKS Artis
VAIDERE Inese**
ŽDANOKA Tatjana
ZĪLE Roberts
(*) Mandát Valdise DOMBROVSKISE skončil dne 1. listopadu 2014.
(**) Mandát platný s účinností ode dne 1. listopadu 2014, kdy příslušné vnitrostátní orgány oznámily zvolení Inese VAIDEREOVÉ nahrazující Valdise DOMBROVSKISE.
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Litva (11 poslanců)
AUŠTREVIČIUS Petras
BALČYTIS Zigmantas
BLINKEVIČIŪTĖ Vilija
GUOGA Antanas
LANDSBERGIS Gabrielius
MAZURONIS Valentinas
PAKSAS Rolandas
ROPÉ Bronis
SAUDARGAS Algirdas
TOMAŠEVSKI Valdemar
USPASKICH Viktor
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Lucembursko (6 poslanců)
BACH Georges
DELVAUX-STEHRES Mady
ENGEL Frank
GOERENS Charles
REDING Viviane
TURMES Claude
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Chorvatsko (11 poslanců)
BORZAN Biljana
JAKOVČIĆ Ivan
MALETIĆ Ivana
PETIR Marijana
PICULA Tonino
PLENKOVIĆ Andrej
RADOŠ Jozo
ŠKRLEC Davor
STIER Davor Ivo
ŠUICA Dubravka
TOMAŠIĆ Ruža
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Maďarsko (21 poslanců)
BALCZÓ Zoltán
BOCSKOR Andrea
DELI Andor
DEUTSCH Tamás
ERDŐS Norbert
GÁL Kinga
GÁLL-PELCZ Ildikó
GYÜRK András
HÖLVÉNYI György
JÁVOR Benedek
KÓSA Ádám
KOVÁCS Béla
MESZERICS Tamás
MOLNÁR Csaba
MORVAI Krisztina
NIEDERMÜLLER Péter
SCHÖPFLIN György
SZÁJER József
SZANYI Tibor Jenő
TŐKÉS László
UJHELYI István
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Malta (6 poslanců)
CASA David
COMODINI CACHIA Therese
DALLI Miriam
METSOLA Roberta
MIZZI Marlene
SANT Alfred
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Nizozemsko (26 poslanců)
van BAALEN Johannes Cornelis
BELDER Bas
van de CAMP Wim
van DALEN Peter
EICKHOUT Bas
GERBRANDY Gerben-Jan
de GRAAFF Marcel
HAZEKAMP Antje Anna Helena
HUITEMA Jan
JANSEN Hans
de JONG Cornelis
JONGERIUS Agnes
de LANGE Esther
LENAERS Jeroen
MAEIJER Vicky
van MILTENBURG Matthijs
MINEUR Anne-Marie
van NIEUWENHUIZEN-WIJBENGA Cora
van NISTELROOIJ Lambert
PIRI Kati
SARGENTINI Judith
SCHAAKE Marietje
SCHREIJER-PIERIK Annie
STUGER Olaf
TANG Paul
in 't VELD Sophia
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Rakousko (18 poslanců)
BECKER Heinz K.
FREUND Eugen
KADENBACH Karin
KAPPEL Barbara
KARAS Othmar
KÖSTINGER Elisabeth
LEICHTFRIED Jörg
LUNACEK Ulrike
MAYER Georg
MLINAR Angelika
OBERMAYR Franz
REGNER Evelyn
REIMON Michel
RÜBIG Paul
SCHMIDT Claudia
VANA Monika
VILIMSKY Harald
WEIDENHOLZER Josef
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Polsko (51 poslanců)
BONI Michał
BUZEK Jerzy
CZARNECKI Ryszard
DUDA Andrzej Sebastian
FOTYGA Anna Elżbieta
GERINGER de OEDENBERG Lidia Joanna
GIEREK Adam
GOSIEWSKA Beata Barbara
GRÓBARCZYK Marek Józef
GRZYB Andrzej
HETMAN Krzysztof
HÜBNER Danuta Maria
IWASZKIEWICZ Robert Jarosław
JACKIEWICZ Dawid Bohdan
JAZŁOWIECKA Danuta
JUREK Marek
KALINOWSKI Jarosław
KARSKI Karol Adam
KORWIN-MIKKE Janusz Ryszard
KOZŁOWSKA-RAJEWICZ Agnieszka
KRASNODĘBSKI Zdzisław Marek
KUDRYCKA Barbara
KUŹMIUK Zbigniew Krzysztof
LEGUTKO Ryszard Antoni
LEWANDOWSKI Janusz
LIBERADZKI Bogusław
ŁUKACIJEWSKA Elżbieta Katarzyna
ŁYBACKA Krystyna
MARUSIK Michał
OLBRYCHT Jan
OŻÓG Stanisław
PIECHA Bolesław Grzegorz
PIOTROWSKI Mirosław
PITERA Julia
PLURA Marek Mirosław
PORĘBA Tomasz Piotr
ROSATI Dariusz
SARYUSZ-WOLSKI Jacek
SIEKIERSKI Czesław Adam
SZEJNFELD Adam
THUN UND HOHENSTEIN Róża Gräfin von
UJAZDOWSKI Kazimierz Michał
WAŁĘSA Jarosław Leszek
WENTA Bogdan Brunon
WIŚNIEWSKA Jadwiga
WOJCIECHOWSKI Janusz
ZDROJEWSKI Bogdan Andrzej
ZEMKE Janusz Władysław
ZŁOTOWSKI Kosma Tadeusz
ZWIEFKA Tadeusz
ŻÓŁTEK Stanisław Józef
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Portugalsko (21 poslanců)
ASSIS Francisco
COELHO Carlos
FARIA José Inácio
FERNANDES José Manuel
FERREIRA Elisa
FERREIRA João
GOMES Ana
MARINHO E PINTO António
MATIAS Marisa
MELO Nuno
MONTEIRO DE AGUIAR Cláudia
RANGEL Paulo
RIBEIRO Sofia
RODRIGUES Liliana
RODRIGUES Maria João
RUAS Fernando
SERRÃO SANTOS Ricardo
SILVA PEREIRA Pedro
VIEGAS Miguel
ZORRINHO Carlos
ZUBER Inês Cristina
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Rumunsko (32 poslanců)
BOŞTINARU Victor
BUDA Daniel
BUŞOI Cristian Silviu
CREŢU Corina*
CRISTEA Andi-Lucian
DĂNCILĂ Vasilica Viorica
DIACONU Mircea
DRĂGHICI Damian
FRUNZULICĂ Doru-Claudian
GRAPINI Maria
HELLVIG Eduard-Raul
IVAN Cătălin Sorin
MACOVEI Monica Luisa
MĂNESCU Ramona Nicole
MARINESCU Marian-Jean
MOISĂ Ionel-Sorin
MUREȘAN Siegfried Vasile
NEGRESCU Victor
NICA Dan
NICOLAI Norica
PAŞCU Ioan Mircea
PAVEL Emilian **
PREDA Cristian Dan
REBEGA Constantin-Laurențiu
SÂRBU Daciana Octavia
SÓGOR Csaba
STOLOJAN Theodor Dumitru
TĂNĂSESCU Claudiu Ciprian
TAPARDEL Ana-Claudia
UNGUREANU Traian
VĂLEAN Adina-Ioana
WEBER Renate
WINKLER Iuliu
(*) Mandát Coriny CREŢUOVÉ skončil dne 1. listopadu 2014.
(**) Mandát platný s účinností ode dne 1. listopadu 2014, kdy příslušné vnitrostátní orgány oznámily zvolení Emiliana PAVELA nahrazujícího Corinu CREŢUOVOU.
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Slovinsko (8 poslanců)
BOGOVIČ Franc
FAJON Tanja
PETERLE Alojz
ŠOLTES Igor
ŠULIN Patricija
TOMC Romana
VAJGL Ivo
ZVER Milan
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Slovensko (13 poslanců)
CSÁKY Pál
FLAŠIKOVÁ BEŇOVÁ Monika
KUKAN Eduard
MAŇKA Vladimír
MIKOLÁŠIK Miroslav
NAGY József
SMOLKOVÁ Monika
ŠKRIPEK Branislav
ŠTEFANEC Ivan
SULÍK Richard
ZÁBORSKÁ Anna
ZALA Boris
ŽITŇANSKÁ Jana
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Finsko (13 poslanců)
HALLA-AHO Jussi
HAUTALA Heidi
JAAKONSAARI Liisa
JÄÄTTEENMÄKI Anneli
KUMPULA-NATRI Miapetra
KYLLÖNEN Merja
PIETIKÄINEN Sirpa
REHN Olli
SARVAMAA Petri
TERHO Sampo
TORVALDS Nils
VÄYRYNEN Paavo
VIRKKUNEN Henna
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Švédsko (20 poslanců)
ADAKTUSSON Lars
ANDERSSON Max
BJÖRK Malin
CEBALLOS Bodil
CORAZZA BILDT Anna Maria
ENGSTRÖM Linnéa*
ERIKSSON Peter
FEDERLEY Fredrick
FJELLNER Christofer
GUTELAND Jytte
HEDH Anna
HÖKMARK Gunnar
LÖVIN Isabella**
LUDVIGSSON Olle
LUNDGREN Peter
NILSSON Jens
PAULSEN Marit
POST Soraya
ULVSKOG Marita
WIKSTRÖM Cecilia
WINBERG Kristina
(*) Mandát platný s účinností ode dne 8. října 2014, kdy příslušné vnitrostátní orgány oznámily zvolení Linnéy ENGSTRÖMOVÉ nahrazující Isabellu LÖVINOVOU.
(**) Mandát Isabelly LÖVINOVÉ skončil dne 3. října 2014.
POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
(1. července 2014)
Spojené království (73 poslanců)
AGNEW John Stuart
AKER Tim
ANDERSON Lucy
ANDERSON Martina
ARNOTT Jonathan
ASHWORTH Richard
ATKINSON Janice
BASHIR Amjad
BATTEN Gerard
BEARDER Catherine
BOURS Louise
BRADBOURN Philip*
BRANNEN Paul
CAMPBELL BANNERMAN David
CARVER Jim
COBURN David
COLLINS Jane
CORBETT Richard
DANCE Seb
(The Earl of) DARTMOUTH William
DEVA Nirj
DODDS Anneliese
DODDS Diane
DUNCAN Ian
ETHERIDGE Bill
EVANS Jill
FARAGE Nigel
FINCH Raymond
FORD Vicky
FOSTER Jacqueline
FOX Ashley
GILL Nathan
GILL Neena
GIRLING Julie
GRIFFIN Theresa
HANNAN Daniel
HELMER Roger
HONEYBALL Mary
HOOKEM Mike
HOWITT Richard
HUDGHTON Ian
JAMES Diane
KAMALL Syed
KARIM Sajjad
KHAN Afzal
KIRKHOPE Timothy
KIRTON-DARLING Jude
LAMBERT Jean
LEWER Andrew
McAVAN Linda
McCLARKIN Emma
McINTYRE Anthea
MARTIN David
MOODY Clare
MORAES Claude
NICHOLSON James
NUTTALL Paul
O'FLYNN Patrick
PARKER Margot
REID Julia
SCOTT CATO Molly
SEYMOUR Jill
SIMON Sion
SMITH Alyn
STIHLER Catherine
SWINBURNE Kay
TANNOCK Charles
TAYLOR Keith
VAN ORDEN Geoffrey
VAUGHAN Derek
WARD Julie
WILLMOTT Glenis
WOOLFE Steven
(*) Mandát Philipa BRADBOURNA skončil dne 20. prosince 2014.
Viz rozsudek ve věci Le Pen vs. Parlament, C-208/03, EU:C:2005:429; a rozsudek ve spojených věcech Italská republika a Donnici vs. Parlament, C-393/07 a C-9/08, EU:C:2009:275.
Přeshraniční výměna informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2015 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu (COM(2014)0476 – C8-0113/2014 – 2014/0218(COD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM (2014)0476),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 91 odst. 1 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0113/2014),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. října 2014(1),
– po konzultaci s Výborem regionů,
– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0001/2015),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. února 2015 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/... o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2015/413.)
Dohoda o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu mezi EU a Senegalskou republikou ***
284k
50k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Senegalskou republikou o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a prováděcího protokolu k této dohodě jménem Evropské unie (12812/2014 – C8-0276/2014 – 2014/0238(NLE))
– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12812/2014),
– s ohledem na návrh dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Senegalskou republikou v oblasti udržitelného rybolovu (12830/2014),
– s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 43, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0276/2014),
– s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec, čl. 99 odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,
– s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro rozvoj (A8-0010/2015),
1. uděluje souhlas s uzavřením dohody;
2. vyzývá Komisi, aby předložila Parlamentu zápisy a závěry ze schůzí smíšeného výboru stanoveného v článku 7 dohody, jakož i víceletý odvětvový program uvedený v článku 4 nového protokolu;
3. žádá Komisi, aby umožnila účast zástupců Parlamentu jakožto pozorovatelů na zasedání smíšeného výboru;
4. vyzývá Komisi, aby před skončením platnosti stávající dohody a jakmile začnou jednání o dohodě nové, zaslala Parlamentu a Radě podrobné informace ve formě zprávy ex post o nákladech a přínosech dohody;
5. vyzývá Komisi, aby Parlamentu předkládala každoroční zprávy o uplatňování dohody, které budou informovat zejména o víceletém programu uvedeném v článku 4 prováděcího protokolu dohody, a podrobné informace o způsobech použití finančních prostředků poskytnutých na základě dohody;
6. vyzývá Komisi a Radu, aby Parlament v rámci svých příslušných pravomocí ve všech etapách postupů týkajících se protokolu a prodloužení jeho platnosti okamžitě a plně informovaly v souladu s čl. 13 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 218 odst. 10 Smlouvy o fungování Evropské unie;
7. vyzývá Komisi, aby se zaměřila především na podporu místní správy a odpovědnosti a usnadnila poskytování náležitých informací všem místních aktérům, kteří jsou na dohodě a jejím uplatňování zainteresováni;
8. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Senegalské republiky.
Zpráva Senátu USA o používání mučení ze strany CIA
314k
73k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2015 o zprávě Senátu USA o mučení ze strany CIA (2014/2997(RSP))
— s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na články 2, 3, 4, 6, 7 a 21 této smlouvy,
— s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 1, 2, 3, 4, 18 a 19,
— s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a její protokoly,
— s ohledem na příslušné nástroje OSN v oblasti lidských práv, zejména Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ze dne 16. prosince 1966, Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání ze dne 10. prosince 1984 a její příslušné protokoly a na Mezinárodní úmluvu o ochraně všech osob před násilným zmizením ze dne 20. prosince 2006,
— s ohledem na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva v případech Al-Náširí v. Polsko, Abú Zubajdá v. Litva, Husajn (Abú Zubajdá) v. Polsko, El-Masrí v. Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Nasr a Ghálí v. Itálie a Al-Náširí v. Rumunsko,
— s ohledem na rozsudek italského soudu, který odsoudil k trestu odnětí svobody v nepřítomnosti 22 agentů CIA, jednoho pilota Air Force a dva italské agenty kvůli jejich úloze při únosu milánského imáma Abú Omára v roce 2003,
— s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 o domnělém využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů, podle průběžného výsledku práce dočasného výboru(1),
— s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2007 o údajném využívání evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů(2),
— s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o údajném převozu a nezákonném zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích: navazující zpráva výboru Evropského parlamentu TDIP(3),
— s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2013 o údajném převozu a nezákonném zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích(4),
— s ohledem na studii zvláštního výboru senátu USA pro zpravodajství (SSCI) zaměřenou na program agentury CIA pro zadržování a vyslýchání a na skutečnost, že tato agentura v letech 2001 až 2006 používala různé způsoby mučení vězňů,
— s ohledem na svá usnesení o Guantánamu, z nichž poslední ze dne 23. května 2013 má název Guantánamo – hladovka vězňů(5),
— s ohledem na závěry Rady ohledně základních práv a právního státu a na zprávu Komise z roku 2013 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie (Lucemburk, 5. a 6. června 2014),
— s ohledem na své usnesení ze dne 27. února 2014 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v roce 2012)(6),
— s ohledem na sdělení Komise s názvem „Nový postup EU pro posílení právního státu“ ze dne 11. března 2014 (COM(2014)0158),
— s ohledem na zprávu Komise o boji proti korupci v EU ze dne 3. února 2014 (COM(2014)0038),
— s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o programu agentury NSA (USA) pro sledování, subjektech členských států pro sledování a dopadech na základní práva občanů EU a na transatlantickou spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí(7),
— s ohledem na směrnici 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV,
— s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dodržování základních práv a právního státu je zásadním prvkem protiteroristických politik;
B. vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně odsoudil program CIA pro tajné zadržování a mimořádné vydávání osob, který vedl k četnému porušování lidských práv, včetně mučení a jiného nelidského nebo ponižujícího zacházení, únosů, tajného zadržování, zadržování bez soudního řízení a porušování zásady nenavracení;
C. vzhledem k tomu, že i na politiky v oblasti vnitrostátní bezpečnosti a boje proti terorismu se přes jejich specifickou povahu vztahuje zásada odpovědnosti a že není možné, aby k porušování mezinárodního práva a lidských práv docházelo beztrestně;
D. vzhledem k tomu, že určení odpovědnosti za mimořádné vydávání osob, únosy, nelegální tajné zadržování a mučení je nezbytné, aby bylo možné účinně chránit a podporovat lidská práva ve vnitřních i vnějších politikách EU a zajistit legitimní a účinné bezpečnostní politiky založené na právním státě;
E. vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval k úplnému vyšetření spolupráce členských států EU s programem CIA pro tajné zadržování a mimořádné vydávání osob;
F. vzhledem k tomu, že bývalý Parlament ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 10. října 2013 vyzval stávající Parlament, aby i nadále plnil a prováděl mandát poskytnutý dočasným výborem pro domnělé využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů, a následně zajistil, aby jeho doporučení byla plněna, aby zkoumal případné nově zjištěné skutečnosti a aby plně využíval a rozvíjel své vyšetřovací pravomoci;
G. vzhledem k tomu, že zpráva zvláštního výboru Senátu USA pro zpravodajství odhaluje nové skutečnosti, které posilují tvrzení, že se na programu CIA pro tajné zadržování a mimořádné vydávání osob podílela řada členských států EU, jejich orgánů, úředníků a agentů jejich bezpečnostních a zpravodajských služeb, někdy na základě korupce, kdy jim CIA výměnou za jejich spolupráci poskytovala významné finanční prostředky;
H. vzhledem k tomu, že zpráva zvláštního výboru Senátu USA pro zpravodajství vyvrací tvrzení CIA, že díky mučení byly získány informace, které by nemohly být zjištěny prostřednictvím tradičních a nenásilných vyšetřovacích postupů;
I. vzhledem k tomu, že před vrchním soudem (Audiencia Nacional) Španělského království probíhá trestní řízení týkající se mučení na vojenské základně v zátoce Guantánamo (věc č. 150/09 projednávaná centrálním vyšetřovacím soudem č. 5 (Juzgado Central n. 5));
J. vzhledem k tomu, že se prezident USA Barack Obama zavázal, že do ledna 2010 uzavře věznici v zátoce Guantánamo, v níž je zadržováno 122 osob, aniž by proti nim trestní soud vznesl formální obvinění, včetně 54 osob, u nichž bylo oficiálně rozhodnuto o propuštění;
K. vzhledem k tomu, že pomoc členských států EU při přesídlování některých vězňů z guantánamského vězení byla dosud pomalá a omezená;
1. vítá rozhodnutí zvláštního výboru Senátu USA pro zpravodajství zveřejnit souhrn své zprávy o programu agentury CIA pro zadržování a vyslýchání; zasazuje se o zveřejnění zprávy v plném znění, bez nadměrných a zbytečných redakčních zásahů;
2. vyjadřuje hluboké odsouzení děsivých metod výslechu, které byly pro tyto nelegální protiteroristické operace charakteristické; zdůrazňuje klíčový závěr Senátu USA, že násilné metody používané CIA nevedly ke získání zpravodajských informací, které by zabránily dalším teroristickým útokům; znovu opakuje, že zcela odsuzuje mučení;
3. domnívá se, že klima beztrestnosti týkající se programu CIA umožnilo další porušování základních práv, jak to následně dokázaly programy pro masové sledování Národní bezpečnostní agentury USA a tajných služeb různých členských států EU;
4. vyzývá USA, aby vyšetřily a stíhaly četná porušení lidských práv, k nimž došlo v rámci programů CIA pro vydávání a tajné zadržování osob, a aby spolupracovaly s členskými státy EU, pokud jde o všechny žádosti o informace, vydání nebo opravné prostředky pro oběti v souvislosti s programem CIA;
5. znovu vyzývá členské státy, aby vyšetřily tvrzení, že na jejich území existovaly tajné věznice, kde byli zadržováni lidé v rámci programu CIA, a aby trestně stíhaly osoby, jež byly do těchto operací zapojeny, a zohlednily přitom všechny nově zjištěné důkazy;
6. žádá členské státy, aby plně prošetřily nedávná tvrzení o tom, že k nezákonnému vydávání, zadržování a mučení osob docházelo na jejich území, a aby odpovědné osoby stíhaly;
7. vyjadřuje obavy ohledně překážek, s nimiž se potýkají vnitrostátní parlamentní a soudní šetření zaměřená na zapojení některých členských států do programu CIA, zneužívání státního tajemství a neoprávněnou klasifikaci dokumentů, jež vedou k ukončování trestních stíhání a de facto k beztrestnosti pachatelů, kteří mají porušování lidských práv na svědomí;
8. vyzývá k bezodkladnému zveřejnění výsledků šetření, která probíhají v souvislosti se zapojením členských států do programu CIA, zejména Chilcotova vyšetřování;
9. vyzývá k přijetí vnitřní strategie EU pro základní práva a žádá Komisi, aby navrhla přijetí takovéto strategie a souvisejícího akčního plánu;
10. pověřuje svůj Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, aby spolu s Výborem pro zahraniční věci a zejména s podvýborem pro lidská práva obnovil vyšetřování „údajného převozu a nezákonného zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích“ a aby do roka podal plenárnímu zasedání zprávu založenou na tom, že:
–
naváže na doporučení uvedená v jeho výše uvedeném usnesení ze dne 11. září 2012 o údajném převozu a nezákonném zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích: navazující zpráva výboru Evropského parlamentu TDIP;
–
usnadní a podpoří vzájemnou právní pomoc a soudní spolupráci mezi vyšetřujícími orgány v souladu s lidskými právy a spolupráci mezi právníky zapojenými do práce na přijetí odpovědnosti v členských státech;
–
uspořádá slyšení se zapojením vnitrostátních parlamentů a právníků, aby vyhodnotili všechna minulá i probíhající parlamentní a soudní šetření;
–
uspořádá parlamentní vyšetřovací misi do těch členských států EU, v nichž údajně existovaly tajné věznice CIA, a zapojí do této mise všechny zainteresované politické skupiny;
–
shromáždí všechny relevantní informace a důkazy o možných úplatcích a dalších korupčních krocích spojených s programem CIA;
11. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
— s ohledem na články 2, 3, 6, 7 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a články 4, 16, 20, 67, 68, 70, 71, 72, 75, 82, 83, 84, 85, 86, 87 a 88 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
— s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 6, 7, 8, čl. 10 odst. 1, články 11, 12, 21, 47 až 50, 52 a 53 této listiny,
— s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. června 2014 o závěrečné zprávě o provádění strategie vnitřní bezpečnosti EU pro období 2010–2014 (COM(2014)0365),
— s ohledem na zprávu Europolu o situaci a vývoji terorismu v EU (TE-SAT) v roce 2014,
— s ohledem na rezoluci, kterou dne 24. září 2014 přijala Rada bezpečnosti OSN a jež se týká hrozeb mezinárodnímu míru a bezpečnosti, které jsou důsledkem teroristických činů (rezoluce 2178 (2014)),
— s ohledem na strategii vnitřní bezpečnosti EU, kterou přijala Rada dne 25. února 2010,
— s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2011 o sdělení nazvaném „Politika EU pro boj proti terorismu: dosažené úspěchy a budoucí úkoly“(1),
— s ohledem na své doporučení Radě ze dne 24. dubna 2009 k problému profilování, zejména na základě etnického a rasového původu, v oblasti boje proti terorismu, vymáhání práva, imigrace a celních a hraničních kontrol(2),
— s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o druhé zprávě o provádění strategie vnitřní bezpečnosti EU(3),
— s ohledem na posouzení hrozeb organizované trestné činnosti, kterou umožňuje internet, vypracované Europolem v roce 2014 (iOCTA),
— s ohledem na posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v EU (SOCTA) vypracované Europolem v roce 2013,
— s ohledem na svou rozpravu v plénu o protiteroristických opatřeních, která proběhla dne 28. ledna 2015,
— s ohledem na neformální zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, které se konalo v Rize ve dnech 29. a 30. ledna 2015,
— s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o nové strategii vnitřní bezpečnosti EU(4),
— s ohledem na prohlášení neformálního zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 11. ledna 2015,
— s ohledem na závěry zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ze dnů 9. října 2014 a 5. prosince 2014,
— s ohledem na zprávu protiteroristického koordinátora EU č. 15799/14 předloženou dne 24. listopadu 2014 Evropské radě,
— s ohledem na pracovní program Komise na rok 2015 zveřejněný dne 16. prosince 2014 (COM(2014)0910),
— s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. ledna 2014 s názvem „Předcházení radikalizaci vedoucí k terorismu a násilnému extremismu: silnější reakce EU“ (COM(2013)0941),
— s ohledem na stanovisko č. 01/2014 pracovní skupiny pro ochranu údajů, která byla zřízena podle článku 29, o uplatňování zásad nezbytnosti a přiměřenosti a o ochraně údajů při prosazování práva,
— s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 8. dubna 2014 ve spojených věcech C-293/12 a C-594/12, Digital Rights Ireland ltd a Seitlinger a další, a na stanovisko právní služby Parlamentu k výkladu tohoto rozsudku,
— s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že terorismus a násilný extremismus patří mezi hlavní hrozby z hlediska naší bezpečnosti a našich svobod;
B. vzhledem k tomu, že nedávné tragické události v Paříži jsou připomínkou toho, že Evropská unie čelí soustavně teroristické hrozbě, jejíž podoba se mění a která se za poslední desetiletí zhmotnila v několika jejích členských státech, přičemž teroristické útoky nemířily pouze na lidi, ale i na hodnoty a svobody, na nichž je Unie založena;
C. vzhledem k tomu, že bezpečnost je jedním z práv garantovaných Listinou základní práv EU, avšak základní práva, občanské svobody a proporcionalita jsou základními prvky úspěšné politiky boje proti terorismu;
D. vzhledem k tomu, že preventivní strategie boje proti terorismu by se měly zakládat na různorodém přístupu zaměřeném na přímé předcházení přípravy útoků na území EU a také na integraci potřeby řešit primární příčiny terorismu; vzhledem k tomu, že terorismus představuje celosvětovou hrozbu a je nutné jej potírat na místní, vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni, aby byla zvýšena bezpečnost našich občanů, bráněny základní hodnoty svobody a demokracie a lidská práva a prosazováno mezinárodní právo;
E. vzhledem k tomu, že několik teroristických útoků, k nimž došlo od 11. září 2001 na evropské půdě, naposledy v lednu tohoto roku, zásadním způsobem ovlivnilo pocit bezpečnosti mezi občany EU a osobami trvale pobývajícími v EU; vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v Evropě se v posledních letech dramaticky změnila v důsledku nových konfliktů a otřesů v bezprostředním sousedství EU, rychlého rozvoje nových technologií a znepokojivé radikalizace, která v EU a sousedních zemích vede k násilí a terorismu;
F. vzhledem k tomu, že šíření terorismu je snadnější díky využívání internetu a sociálních médií; vzhledem k tomu, že v důsledku kybernetického terorismu mohou teroristické skupiny vytvářet vazby a zůstávat ve spojení, aniž by musely překonávat fyzické překážky v podobě hranic, a proto nepotřebují v jednotlivých zemích základny a útočiště;
G. vzhledem k tomu, že EU čelí velmi vážné a stále rostoucí hrozbě tzv. „zahraničních bojovníků z EU“, tj. jedinců, kteří odcestovali do některého státu, v němž nemají trvalý pobyt ani jeho občanství, aby tam páchali nebo plánovali teroristické činy nebo aby poskytovali či absolvovali teroristický výcvik, a to i v souvislosti s ozbrojenými konflikty; vzhledem k tomu, že podle odhadů 3 500 až 5 000 státních příslušníků EU opustilo své domovy, aby bojovali jako zahraniční bojovníci ve válečných konfliktech a násilných střetech, které vypukly v Sýrii, v Iráku a v Libyi, a stávají se obrovskou hrozbou pro bezpečnost občanů EU;
1. rozhodně odsuzuje kruté činy spáchané v Paříži a znovu vyjadřuje nejhlubší soustrast francouzskému národu rodinám obětí a potvrzuje, že se svorně zapojí do celosvětového boje proti terorismu a útokům na naše demokratické hodnoty a svobody;
2. důrazně a kategoricky odsuzuje veškeré teroristické útoky, propagaci terorismu, oslavu osob, které jsou do něho zapojeny, a obhajobu extremistických násilných ideologií, ať už k nim dochází nebo ať už jsou obhajovány kdekoli ve světě; zdůrazňuje, že neexistuje bezpečnost bez svobody, stejně jako neexistuje svoboda bez bezpečnosti;
3. se znepokojením si všímá rychle rostoucího počtu občanů EU, kteří cestují do oblastí konfliktů, kde vstupují do teroristických organizací, a následně se vrací na území EU, takže představují hrozbu pro vnitřní bezpečnost EU a životy jejích občanů; vyzývá Komisi, aby předložila jasnou a společnou definici pojmu „zahraniční bojovníci EU“, která by napomohla zvýšit právní jistotu;
4. zdůrazňuje, že je nutné přijmout specializovanější opatření, která by vyřešila problém občanů EU, kteří odjíždějí bojovat na straně teroristických organizací do ciziny; potvrzuje, že i když lze v některých případech zahájit trestní stíhání, měla by být přijata i další opatření k prevenci radikalizace, která vede k násilnému extremismu, k znemožnění vycestování evropských a jiných zahraničních bojovníků a k řešení otázky zacházení s těmito osobami po jejich návratu zpět; vyzývá členské státy a Komisi, aby vypracovaly osvědčené postupy, které by se zakládaly na zkušenostech členských států, jež v této oblasti přijaly úspěšné strategie, akční plány a programy;
Boj proti základním příčinám terorismu a radikalizaci vedoucí k násilnému extremismu
5. zdůrazňuje, že k řešení hrozby, kterou představuje terorismus obecně, je nutná mnohovrstevná strategie pro boj s terorismem, jež bude komplexně řešit příčiny základů radikalizace vedoucí k násilnému extremismu, např. posilováním sociální soudržnosti a inkluzivní společnosti a politické a náboženské snášenlivosti, zabraňováním sociálního vylučování a analyzováním a vyvažováním internetového podněcování k páchání teroristickým činům, předcházením odjezdů za účelem vstupu do teroristických organizací, předcházením a zamezováním náborů a zapojování se do ozbrojených konfliktů či například přerušením přísunu finanční podpory poskytované teroristickým organizacím a jednotlivým osobám, které mají v úmyslu se k nim připojit, zajištěním přísného trestního stíhání a poskytováním vhodných nástrojů donucovacím orgánům, aby mohly plnit své povinnosti za plného dodržování základních práv;
6. vyzývá členské státy, aby se zaměřily na systémy, které řeší primární příčiny radikalizace, včetně vzdělávacích programů, podpory integrace a sociálního začleňování, dialogu, občanské účasti, otázek rovnosti, snášenlivosti a porozumění mezi rozličnými kulturními prostředími a náboženskými komunitami a rehabilitačních programů;
7. s vážnými obavami upozorňuje na radikalizaci vězňů a vybízí členské státy k výměně osvědčených postupů řešících tento jev; vyžaduje, aby se zvláštní pozornost zaměřila na podmínky ve věznicích a při omezení osobní svobody, přičemž by měla být přijímána cílená opatření zaměřená na řešení otázky radikalizace v tomto prostředí; vyzývá členské státy, aby učinily více pro zlepšení systémů vězeňské správy tak, aby bylo snazší odhalit osoby omezené na svobodě, které jsou zapojeny do přípravy teroristických činů, a bylo možné monitorovat procesy radikalizace a těmto předcházet, a aby ustavily specifické programy zaměřené na radikály, jejich rehabilitaci a deradikalizaci;
8. zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zintenzivnit prevenční opatření proti radikalizaci a podporovat programy zmírňování radikalizace a za tímto účelem posílit komunity a organizace občanské společnosti na vnitrostátní a místní úrovni a navázat s nimi spolupráci, aby se zastavilo šíření extremistických ideologií; vyzývá Komisi, aby posílila síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN), která sdružuje všechny, kdo se podílejí na vytváření antiradikalizačních kampaní a na vytváření deradikalizačních struktur a procesů pro vracející se zahraniční bojovníky, a aby se přímo postavila extremistickým ideologiím a nabídla pozitivní alternativy;
9. vyslovuje se pro přijetí evropské strategie boje proti teroristické propagandě, radikálním sítím a rekrutování na internetu, přičemž je třeba stavět na dosavadních snahách a opatřeních, jež již byla v tomto směru přijata na mezivládní či dobrovolné bázi s cílem prohloubit výměnu osvědčených postupů a úspěšných metod v této oblasti;
10. vyzývá k přijetí doporučení Rady ohledně vnitrostátních strategií prevence proti radikalizaci, na jejímž základě by se zakročilo proti širokému spektru faktorů podněcujících k radikalizaci a členským státům by se poskytla doporučení ohledně vytvoření programů zaměřených na radikály vracející se z boje do země, jejich rehabilitaci a deradikalizaci;
Provádění a přezkum stávajících opatření k prosazování práva
11. vyzývá členské státy, aby optimálním způsobem využívaly stávající platformy, databáze a systémy včasného varování na evropské úrovni, jako je Schengenský informační systém (SIS) a systém předběžných informací o cestujících (APIS);
12. zdůrazňuje, že volný pohyb v schengenském prostoru je jednou z nejdůležitějších svobod Evropské unie, a proto zásadně odmítá návrhy pozastavit platnost schengenského systému, a povzbuzuje členské státy k tomu, aby namísto toho zpřísnily platná pravidla, která již dávají možnost dočasně zavést kontroly dokladů, a lépe využívaly systém SIS II; zdůrazňuje, že již nyní je možné provádět cílené kontroly jednotlivců při překračování vnějších hranic;
13. zavazuje se usilovat o dokončení směrnice EU o jmenné evidenci cestujících do konce tohoto roku; naléhavě tudíž vyzývá Komisi, aby předložila důsledky rozsudku Soudního dvora EU týkajícího se směrnice o uchovávání údajů(5) a jeho možného dopadu na směrnici EU o jmenné evidenci cestujících; vybízí Radu, aby pokročila v práci na souboru opatření na ochranu údajů tak, aby trojstranná jednání o obou – směrnici EU o jmenné evidenci cestujících i souboru opatření na ochranu údajů – mohla probíhat souběžně; vybízí Komisi, aby pozvala nezávislé odborníky z oblasti vymáhání práva, bezpečnosti a zpravodajských služeb a zástupce pracovní skupiny 29, aby předložili své názory a zásady s ohledem na bezpečnostní potřeby týkající se nezbytnosti a přiměřenosti jmenné evidence cestujících;
14. vyzývá Komisi, aby okamžitě vyhodnotila stávající nástroje a obdobně posoudila zbývající mezery v boji proti terorismu, kde Evropská rada bude pravidelně vyhodnocovat hrozby, kterým Unie čelí, tak, aby umožnila Unii a členským státům, aby přijaly účinné opatření; vyzývá Komisi a Radu, aby přijaly nový plán boje proti terorismu, který zajišťuje účinnou reakci na stávající hrozby a faktickou bezpečnost všem obyvatelům a zaručuje práva a svobody, které představují principy, na nichž Evropská unie stojí;
15. zdůrazňuje, že základním rozměrem boje proti terorismu musí být začlenění politik na ochranu a podporu obětí a jejich rodin; vyzývá proto všechny členské státy, aby řádně provedly směrnici 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu;
16. domnívá se, že v rámci boje proti závažné a organizované mezinárodní trestné činnosti by jednou z priorit EU mělo být potírání nezákonného obchodování se střelnými zbraněmi; je zejména přesvědčen, že je zapotřebí více prohloubit spolupráci týkající se mechanismů pro výměnu informací a vysledovatelnosti a zničení zakázaných zbraní; žádá Komisi, aby jako naléhavý úkol vyhodnotila stávající předpisy EU týkající se pohybu nelegálních střelných zbraní, výbušných zařízení a pašování zbraní v souvislosti s organizovanou trestnou činností;
17. oceňuje, že bude na evropské úrovni přijat aktualizovaný právní rámec pro praní špinavých peněz, což je zásadní krok, jenž je třeba uskutečnit na všech úrovních, má-li se zajistit jeho účinnost a zakročit proti významnému zdroji financování teroristických organizací;
18. vyzývá členské státy, aby prohloubily spolupráci mezi svými soudními orgány na základě dostupných nástrojů EU, například ECRIS, evropského zatýkacího rozkazu a evropského vyšetřovacího příkazu;
Vnitřní bezpečnost EU, prosazování práva v EU a schopnosti agentur
19. vyzývá členské státy, aby přísnějšími hraničními kontrolami a systematičtějšími a efektivnějšími kontrolami cestovních dokladů, potíráním nezákonného obchodu se zbraněmi a používání falešné identity a určením rizikových oblastí zabránily pohybu podezřelých z terorismu;
20. se znepokojením si všímá, že teroristické organizace intenzivněji využívají internet a komunikační technologie ke komunikaci, plánování útoků a šíření propagandy; žádá, aby společnosti provozující internet a sociální média spolupracovaly při řešení tohoto problému s vládami, donucovacími orgány a občanskou společností a zároveň aby byla za všech okolností zajištěna svoboda projevu a právo na soukromí; zdůrazňuje, že opatření na omezení používání a šíření dat na internetu pro účely boje proti terorismu musí být nezbytná a přiměřená;
21. opakuje, že veškeré shromažďování a sdílení dat, i to, které provádějí agentury EU jako například Europol, by mělo být v souladu s evropskými a vnitrostátními právními předpisy a vycházet ze soudržného rámce pro ochranu údajů, který poskytne právně závazné normy ochrany osobních údajů na evropské úrovni;
22. důrazně vyzývá k lepší výměně informací mezi donucovacími orgány členských států a agenturami EU; dále zdůrazňuje, že je nutné celosvětově zlepšit, zintenzivnit a zrychlit sdílení informací mezi donucovacími orgány; žádá, aby členské státy zefektivnily operativní spolupráci mezi sebou navzájem a třetími zeměmi tím, že budou více využívat existující cenné nástroje, jako jsou např. společné vyšetřovací týmy, program sledování financování terorismu a dohody o jmenné evidenci cestujících, a tím, že budou rychleji a účinněji sdílet důležité údaje a informace za předpokladu, že bude zaručena náležitá ochrana údajů a soukromí;
23. vyzývá Komisi a Radu, aby využily postup stanovený článkem 70 SFEU ke komplexnímu posouzení protiteroristických a s nimi souvisejících opatření EU, aby zejména posoudily provádění těchto opatření v právu a praxi členských států, míru spolupráce členských států s agenturami EU v dotčené oblasti, především s agenturami Europol a Eurojust, a odpovídajícím způsobem zhodnotily přetrvávající slabiny a aby toto posouzení zavedly jako součást Evropského programu bezpečnosti;
24. zdůrazňuje, že evropské agentury a mezinárodní donucovací orgány musí bojovat proti hlavním zdrojům příjmů teroristických organizací, mj. proti praní peněz, obchodování s lidmi a nezákonnému obchodu se zbraněmi; v této souvislosti vyzývá k důslednému uplatňování příslušných právních předpisů EU, aby se dosáhlo koordinovaného postupu v celé EU; poznamenává, že členské státy poskytují Europolu a Eurojustu pouze 50 % svých informací o terorismu a organizovaném zločinu;
25. vyzývá členské státy, aby lépe využívaly jedinečných možností Europolu a zajistily, aby jejich vnitrostátní útvary poskytovaly Europolu systematičtěji a rutinněji veškeré relevantní informace; dále je pro to, aby byla v rámci Europolu vytvořena evropská protiteroristická platforma s cílem maximalizovat jeho operativní a technické schopnosti a schopnosti výměny zpravodajských informací;
26. zdůrazňuje, že je třeba zvýšit efektivnost a koordinaci reakce na poli trestního soudnictví prostřednictvím Eurojustu, harmonizovat stíhání trestných činů souvisejících s fenoménem zahraničních bojovníků v celé EU, vytvořit právní rámec a usnadnit přeshraniční spolupráci, aby nedocházelo k nedostatkům při stíhání a podařilo se vyřešit praktické a právní problémy v souvislosti se shromažďováním a přípustností důkazů v případech terorismu, a to aktualizací rámcového rozhodnutí 2008/919/SVV;
27. vyzývá k přísnému demokratickému a soudnímu dohledu nad protiteroristickou politikou a činností zpravodajských služeb uvnitř EU s plnou nezávislou demokratickou kontrolou a trvá na tom, že spolupráce v oblasti bezpečnosti by měla být v přísném souladu s mezinárodním právem;
Přijetí vnější strategie EU pro boj proti mezinárodnímu terorismu
28. vyzývá EU, aby aktivně prosazovala celosvětové partnerství v boji proti terorismu a úzce spolupracovala s regionálními aktéry, jako jsou Africká unie, Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu a Arabská liga, zejména pak se sousedními zeměmi Sýrie a Iráku a se zeměmi, pro něž má konflikt dramatické důsledky, jako jsou Jordánsko, Libanon či Turecko, jakož i s OSN a zejména s jeho Protiteroristickým výborem; v této souvislosti vyzývá k intenzivnějšímu dialogu odborníků na rozvoj a bezpečnost z EU a uvedených zemí;
29. především zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EU, její členské státy a partnerské země založily svou strategii boje proti mezinárodnímu terorismu na principech právního státu a dodržování základních práv; dále zdůrazňuje, že vnější činnost Unie v boji proti mezinárodnímu terorismu by měla být v první řadě zaměřena na prevenci terorismu, boj proti němu a jeho stíhání;
30. vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby přijala vnější strategii EU pro boj proti mezinárodnímu terorismu, která se zaměří na zdroje mezinárodního terorismu a zdůrazní v ní protiteroristická opatření; vyzývá Komisi a ESVČ, aby vypracovaly protiteroristickou strategii spolupráce se třetími zeměmi a zároveň zajistily dodržování mezinárodních norem v oblasti lidských práv;
31. naléhavě vyzývá EU, aby zrevidovala svou strategii zaměřenou na oblast jižního Středomoří v rámci probíhajícího přezkumu evropské politiky sousedství a soustředila se na podporu těch zemí a subjektů, které jsou skutečně odhodlány respektovat sdílené hodnoty a provádět reformy;
32. zdůrazňuje potřebu zaměřit se v akčních plánech a politických dialozích mezi EU a partnerskými zeměmi na prevenci radikalizace a boj proti ní, což by mělo zahrnovat zvyšování mezinárodní spolupráce, využívání stávajících programů a kapacit a spolupráci se zástupci občanské společnost v zájmových zemích za účelem boje proti teroristické a radikální propagandě na internetu a v dalších prostředcích komunikace;
33. zdůrazňuje, že komplexní strategie protiteroristických opatření EU musí také plně využívat zahraniční a rozvojové politiky Unie při boji proti chudobě, diskriminaci a marginalizaci, při boji proti korupci a prosazování řádné správy věcí veřejných a předcházení a řešení konfliktů, protože všechny tyto jevy přispívají k marginalizaci určitých skupin a vrstev společnosti, které tak snáze popřávají sluchu propagandě extremistických skupin;
o o o
34. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES (Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 54).
Prodloužení mandátu Fóra pro správu internetu
313k
67k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2015 o prodloužení mandátu Fóra pro správu internetu (2015/2526(RSP))
— s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2005 o informační společnosti(1),
— s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2006 o evropské informační společnosti pro růst a zaměstnanost(2),
— s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2008 o druhém fóru o dozoru nad internetem(3),
— s ohledem na Deklaraci zásad a Akční plán, které byly přijaty na světovém summitu o informační společnosti (WSIS) dne 12. prosince 2003 v Ženevě,
— s ohledem na sdělení Komise nazvané „Směrem ke globálnímu partnerství v informační společnosti: Přeměna ženevských zásad v činy“ (COM(2004)0480),
— s ohledem na tuniský závazek a agendu pro informační společnost, které byly přijaty dne 18. listopadu 2005,
— s ohledem na sdělení Komise vydané v návaznosti na světový summit o informační společnosti (WSIS) v roce 2006 (COM(2006)0181),
— s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o řízení internetu: další kroky(4),
— s ohledem na prohlášení ze zasedání NETmundial složeného z mnoha zúčastněných stran, jež bylo prezentováno dne 24. dubna 2014,
— s ohledem na sdělení Komise nazvané „Politika v oblasti internetu a jeho správa – Úloha Evropy při formování budoucnosti internetové správy“ (COM(2014)0072),
— s ohledem na společné prohlášení delegace EU na Fóru pro správu internetu konaném ve dnech 2.–5. září 2014 v Istanbulu,
— s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že účelem Fóra pro správu internetu (IGF) je vykonávat mandát ze světového summitu o informační společnosti, co se týká svolávání fór pro demokratický a transparentní politický dialog, jehož se účastní mnoho zainteresovaných stran;
B. vzhledem k tomu, že hlavním úkolem a rolí IGF je diskutovat o široké škále otázek týkajících se správy internetu, a případně vydávat doporučení mezinárodnímu společenství;
C. vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN se dne 20. prosince 2010 rozhodlo prodloužit mandát IGF o dalších pět let;
D. vzhledem k tomu, že v roce 2015 proběhne na Valném shromáždění OSN diskuse a bude přijato rozhodnutí o dalším prodloužení mandátu IGF;
E. vzhledem k tomu, že Parlament vyslal v roce 2005 na světový summit o informační společnosti delegaci ad hoc a od té doby vždy vysílá delegaci na každoroční schůzi IGF;
F. vzhledem k tomu, že delegace ad hoc, které byly Parlamentem vyslány, hrály ve spolupráci s členskými státy a Komisí ústřední roli, pokud jde o podporu evropských hodnot a výměnu informací s organizacemi občanské společnosti a zástupci parlamentů jednotlivých zemí přítomných na těchto akcích;
G. vzhledem k tomu, že hlavními prioritami Evropské unie na devátém IGF, které se konalo v září 2014 a jehož jednotícím tématem bylo „Propojení kontinentů pro lepší správu internetu s účastí mnoha zainteresovaných stran“, jsou: širší přístup k internetu na celém světě, zachování internetu jako celosvětového, otevřeného a společného zdroje, nediskriminační přístup ke znalostem, větší odpovědnost a transparentnost v rámci modelu správy internetu, jíž se účastní mnoho zainteresovaných stran, odmítnutí představy internetu kontrolovaného státem, uznání toho, že o našich základních svobodách a lidských právech nelze smlouvat a musí být chráněna i na internetu;
H. vzhledem k tomu, že dne 27. listopadu 2014 schválili ministři zemí EU pro dopravu, telekomunikace a energetiku závěry Rady, které kladou důraz na nutnost koordinovaného evropského postoje ohledně správy internetu a podpory IGF jakožto platformy, jíž se účastní mnoho stran;
I. vzhledem k tomu, že v březnu 2014 oznámil Národní úřad pro telekomunikace a informace (National Telecommunications and Information Administration, NTIA) při americkém ministerstvu obchodu svůj záměr přesunout funkce spojené s dohledem nad internetem, jež v současnosti vykonává IANA (Internet Assigned Numbers Authority – Úřad pro přidělování internetových čísel), na globální společenství mnoha zúčastněných stran předtím, než v září 2015 vyprší stávající smlouva mezi NTIA a Internetovým sdružením pro přidělování jmen a čísel (ICANN); vzhledem k tomu, že je třeba včas nalézt vyvážené řešení pro tento přenos funkcí a výsledkem by měl být systém, který nelze ovládnout a manipulovat, čímž se i nadále zajistí stabilní internet;
J. vzhledem k tomu, že v dubnu 2014 byl na celosvětové schůzi NETmundial o budoucnosti správy internetu vypracován soubor zásad pro správu internetu a plán budoucího vývoje internetového ekosystému;
K. vzhledem k tomu, že podle předpovědí dosáhne růst spojený s internetovou ekonomikou v EU téměř 11 % a příspěvek k HDP podle očekávání vzroste z 3,8 % v roce 2010 na 5,7 % v roce 2016;
L. vzhledem k tomu, že internet představuje základní pilíř jednotného digitálního trhu a podporuje mimo jiné inovace, růst, obchodování, demokracii, kulturní rozmanitost a lidská práva;
M. vzhledem k tomu, že v prostředí otevřeného internetu by všechna práva a svobody, kterých lidé požívají offline, měla platit také online;
1. vyzývá Valné shromáždění OSN, aby prodloužilo mandát IGF, posílilo jeho zdroje a model správy internetu, který zahrnuje mnoho zúčastněných stran;
2. domnívá se, že ačkoliv IGF nepřijme žádné formální závěry, je odpovědností Evropské unie, aby podpořila tento proces a zvýšila dopad názorových výměn, které zazněly v politických diskusích, neboť poskytuje pozitivní a konkrétní kontext vytváření budoucnosti internetu na základě přístupu zapojujícího mnoho zúčastněných stran;
3. vyzývá členské státy a dotčené instituce EU, aby IGF vnímaly jako prioritu a nadále podporovaly IGF a jeho sekretariát a aby přispívaly k rozvoji účinné a nezávislé organizace, která bude schopna vykonávat svůj mandát a přispívat k rozvoji modelu správy internetu;
4. zdůrazňuje, že Parlament by se měl i nadále účastnit budoucích schůzí IGF, a to významně zastoupenou delegací, aby – spolu s členskými státy a Komisí – účinně přispíval k formulování postoje EU ke správě internetu;
5. zdůrazňuje nutnost zlepšit celosvětově přístup k internetu; zdůrazňuje, že IGF by mělo zvýšit inkluzivní účast všech zainteresovaných subjektů;
6. zdůrazňuje, že pevně stojí za modelem správy internetu, do něhož je zapojeno mnoho zúčastněných stran; vyzývá členské státy, Komisi a všechny relevantní zúčastněné strany, aby dále posílily udržitelnost tohoto modelu tím, že zúčastněné subjekty a procesy na vnitrostátní, regionální a mezinárodní úrovni budou inkluzivnější, transparentnější a odpovědnější;
7. zdůrazňuje, že je nutno dokončit globalizaci základních funkcí a organizací internetu; vítá závazek vlády USA z března 2014 ohledně přesunu funkcí IANA spojených s dohledem nad internetem; zdůrazňuje význam plné odpovědnosti a transparentnosti ICANN;
8. zdůrazňuje, že existuje pevná lhůta pro dokončení jednání o funkcích IANA, které budou dlouhodobým řešením stability a bezpečnosti internetu, jelikož v září 2015 vyprší stávající dohoda mezi ICANN a vládou USA ohledně dohledu nad funkcí IANA;
9. vyzývá členské státy a Komisi, aby zvýšily své snahy o podporu uzavření této nové dohody, které je právě nyní třeba;
10. vyzývá dotčené instituce EU, aby navrhly samotnou EU jako prvního mezinárodního partnera sdružení ICANN, pokud jde o funkce IANA, a to i pokud jde o úlohu stanovenou na témže základě ve vztahu k USA a dalším státům při určování povinností, které v současnosti služby IANA regulují; považuje to za důležitý krok k zajištění naprosté neutrality ICANN;
11. zdůrazňuje, že se lze již poučit z plodných výměn názorů, které se dosud konaly v souvislosti s fóry IGF, a že je možné je uplatnit v praxi, zejména pokud jde o regulační aspekty elektronické komunikace a otázky bezpečnosti údajů a ochrany soukromí; domnívá se, že je třeba v rámci IGF pokračovat v debatě o otázkách kybernetické bezpečnosti a kyberkriminality, aťuž jde o možnosti lepšího zabezpečení kritické infrastruktury či poskytnutí přiměřených nástrojů pro bezpečnou komunikaci jednotlivcům a malým podnikům, zejména nástroje elektronické autentifikace a kódování; zdůrazňuje, že je třeba zajistit otevřený a nezávislý internet jako celosvětový společný zdroj a také nediskriminační přístup ke znalostem v budoucnosti na základě iniciativ a potřeb zúčastněných stran a rovněž svobodu projevu;
12. zdůrazňuje, že je naprosto zásadní pokračovat v úsilí o zajištění právní ochrany neutrality sítě, což je nezbytná podmínka pro zachování svobody informací a projevu, zvýšení růstu a tvorby pracovních míst prostřednictvím rozvoje inovací a podnikatelských příležitostí souvisejících s internetem a pro podporu a zachování kulturní a jazykové rozmanitosti;
13. zdůrazňuje, že o základních svobodách a lidských právech nelze smlouvat a musí být chráněny na internetu i mimo něj; vyjadřuje politování nad tím, že některé státy se snaží omezit svobodu svých občanů při používání internetu cenzurou a jinými restrikcemi; důrazně odmítá myšlenku státem kontrolovaného internetu a hromadného sledování internetu;
14. zdůrazňuje ekonomický a společenský význam internetových práv na ochranu soukromí a kontroly uživatelů nad jejich osobními údaji; domnívá se, že takováto práva mají zásadní význam pro demokracii, otevřený a neutrální internet a pro rovné podmínky pro podniky na internetu;
15. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, členským státům a vnitrostátním parlamentům.
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004(1) („nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům“), a zejména na čl. 26 odst. 6 a 7 tohoto nařízení,
– s ohledem na zprávu Komise ze dne 17. prosince 2013 o povinném uvádění země původu nebo místa provenience u masa použitého jako složka (COM(2013)0755) a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise ze dne 17. prosince 2013 nazvaný „Označování původu u masa používaného jako složka potravin: postoje spotřebitelů, možnost realizace různých scénářů a jejich dopad“ (SWD (2013)0437),
– s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1337/2013 ze dne 13. prosince 2013, kterým se stanovují pravidla k uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, pokud jde o uvádění země původu nebo místa provenience u čerstvého, chlazeného a zmrazeného vepřového, skopového, kozího a drůbežího masa(2),
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2014 o výše uvedeném prováděcím nařízení Komise ze dne 13. prosince 2013(3),
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o potravinové krizi, podvodech v potravinovém řetězci a jejich potírání(4),
– s ohledem na otázku položenou Komisi ohledně označování země původu masa u zpracovaných potravin (O-000091/2014 – B8‑0101/2015),
– s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,
– s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že čl. 26 odst. 6 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům po Komisi požaduje, aby do 13. prosince 2013 Parlamentu a Radě předložila zprávu o povinném uvádění země původu nebo místa provenience u masa použitého jako složka;
B. vzhledem k tomu, že čl. 26 odst. 7 výše uvedeného nařízení stanoví, že tato zpráva musí mj. zohlednit potřebu spotřebitelů být informováni, proveditelnost povinného uvádění země původu nebo místa provenience a analýzu nákladů a přínosů zavedení takových opatření; vzhledem k tomu, že dále stanoví, že ke zprávě mohou být přiloženy návrhy na změnu relevantních ustanovení právních předpisů EU;
C. vzhledem k tomu, že dne 17. prosince 2013 Komise řádně zveřejnila zprávu o povinném uvádění země původu nebo místa provenience u masa použitého jako složka a průvodní pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Označování původu u masa používaného jako složka potravin: postoje spotřebitelů, možnost realizace různých scénářů a jejich dopad“;
D. vzhledem k tomu, že podle odhadů je 30–50 % celkového objemu poraženého masa – v závislosti na konkrétním členském státě – zpracováno na masné složky do potravin, většinou do mletého masa, masných polotovarů a masných výrobků;
E. vzhledem k tomu, že Komise doposud neučinila žádné legislativní návrhy navazujících opatření a uvedla, že další vhodné kroky budou přijaty po diskusi v Parlamentu a v Radě;
F. vzhledem k tomu, že podle výše uvedené zprávy Komise o povinném uvádění země původu nebo místa provenience u masa použitého jako složka nejsou stávající systémy sledovatelnosti v EU vhodné k předávání informací o původu v potravinovém řetězci;
G. vzhledem k tomu, že čl. 26 odst. 2 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům stanoví, že uvedení země původu nebo místa provenience je povinné, pokud by opomenutí tohoto údaje mohlo uvádět spotřebitele v omyl ohledně skutečné země původu nebo místa provenience potraviny, zejména pokud by informace připojená k potravině nebo etiketa jako celek jinak naznačovala, že potravina je z jiné země původu nebo místa provenience;
H. vzhledem k tomu, že posouzení dopadů, které podpořilo nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, uvádí, že původ masa má pro spotřebitele v celé Evropské unii prvořadý význam(5);
I. vzhledem k tomu, že v průzkumu mezi spotřebiteli provedeném v roce 2013 Konsorciem pro hodnocení potravinového řetězce byl z různých skupin potravin, na něž se průzkum vztahoval, největší zájem o označování původu u masných výrobků; vzhledem k tomu, že na základě podrobnějšího zkoumání různých druhů zpracovaných masných výrobků z výsledků průzkumu vyplývá, že je pro více než 90 % respondentů z řad spotřebitelů důležité, aby byl původ označen;
1. konstatuje, že v důsledku krize spojené s nemocí šílených krav (bovinní spongiformní encefalopatie, BSE) se v EU povinně uvádí země původu u nezpracovaného hovězího masa a výrobků z hovězího masa(6), přičemž předpisy EU pro označování hovězího masa jsou v platnosti od 1. ledna 2002; poznamenává, že uvedené požadavky na označování již zahrnují místo narození, místo chovu a místo porážky;
2. vzhledem k tomu, že uvedené požadavky, které platí pro nezpracované hovězí maso a výrobky z hovězího masa, vyvolaly u spotřebitelů větší očekávání, pokud jde o informace o původu dalších druhů čerstvého masa, jejichž konzumace je v EU rozšířená, a masa používaného jako složka zpracovaných potravin;
3. konstatuje, že v 31. bodě odůvodnění nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům se zdůrazňuje, že původ masa má pro spotřebitele prvořadý význam, v důsledku čehož spotřebitelé očekávají, že budou o zemi původu masa řádně informováni; upozorňuje dále na to, že 31. bod odůvodnění uvádí, že zákonné požadavky na označování by měly zohledňovat zásadu proporcionality a správní zátěž pro provozovatele potravinářských podniků a donucovací orgány;
4. zdůrazňuje, že 90 % společností v odvětví zpracování masa jsou malé a střední podniky; zdůrazňuje, že malé a střední podniky hrají zvláštní úlohu při dosahování růstu a vytváření pracovních míst, přispívají ke konkurenceschopnosti evropského hospodářství a zasazují se o bezpečné a kvalitní potraviny; je přesvědčen, že je zásadní, aby byly v tomto odvětví vytvořeny rovné podmínky pro všechny aktéry;
5. opětovně vyjadřuje své znepokojení nad potenciálním dopadem podvodů v potravinářství na bezpečnost potravin, zdraví a důvěru spotřebitelů, fungování potravinového řetězce a cenovou stabilitu zemědělských výrobků a zdůrazňuje, že je důležité učinit podvody v potravinářství otázkou, kterou je nutno přednostně řešit, a urychleně tak obnovit důvěru evropských spotřebitelů;
6. je přesvědčen, že uvádění země nebo místa původu u masa a výrobků z masa samo o sobě nezamezuje podvodům, ale že přísný systém sledovatelnosti místa původu přispívá k odhalování možných porušení a k boji proti nim; konstatuje, že nedávné skandály týkající se potravin, včetně podvodného nahrazování hovězího masa koňským masem, ukázaly, že spotřebitelé chtějí přísnější předpisy v oblasti sledovatelnosti místa původu masa i v oblasti informací poskytovaných spotřebitelům; zdůrazňuje, že přísnější pravidla týkající se sledovatelnosti místa původu by také umožnila příslušným orgánům účinnější vyšetřování případů podvodů v potravinářství;
7. zdůrazňuje, že v souvislosti s masem používaným jako složka zpracovaných potravin je důležité vzít v úvahu kromě hovězího, vepřového, skopového, kozího a drůbežího masa také maso koňské, neboť tento druh masa má v tomto typu potravin významný podíl;
8. zdůrazňuje dále, že zpráva samotné Komise uznává, že více než 90 % respondentů z řad spotřebitelů shledává důležitým, aby bylo na zpracovaných potravinách uvedeno místo původu masa(7); konstatuje, že se jedná o jeden z faktorů, jež mohou ovlivnit chování spotřebitelů;
9. je přesvědčen, že označování uvádějící původ masa použitého jakožto složka dané potraviny pomůže zajistit lepší sledovatelnost v rámci řetězce dodávky potravin, stabilnější vztahy mezi dodavateli masa a jeho zpracovateli a větší pečlivost provozovatelů potravinářských podniků při výběru dodavatelů a produktů;
10. má za to, že při označování potravin je nutné zohlednit transparentnost informací a jejich srozumitelnost pro spotřebitele a zároveň umožnit hospodářskou životaschopnost evropských podniků za podmínek přijatelných z hlediska kupní síly spotřebitelů;
11. upozorňuje na skutečnost, že pokud se jedná o dopad na ceny, výsledky výzkumu, který provedla jedna z francouzských spotřebitelských organizací, se výrazně liší od zjištění obsažených ve zprávě Komise ohledně nákladů na zavedení označování země původu; doporučuje se této záležitosti podrobněji věnovat a získat tak jasnější obraz o možných dopadech na ceny, ale pouze tehdy, bude-li se k této záležitosti přistupovat ve spolupráci se spotřebitelskými organizacemi a nebude-li to znamenat prodlevu pro předložení legislativních návrhů;
12. poukazuje na to, že označování země původu se stane povinným pro nezpracované vepřové, skopové, kozí a drůbeží maso od dubna 2015; vzhledem k tomu, že tuto skutečnost je nutno zohlednit při posuzování nákladů na poskytování informací o původu u těchto druhů masa, jsou-li použity jako složka;
13. poukazuje na to, že stávající dobrovolné poskytování informací o původu může uvádět spotřebitele v omyl;
14. vyzývá Komisi, aby tyto dobrovolné režimy označování původu přezkoumala a navrhla jasná, ucelená, harmonizovaná a vynutitelná pravidla, pokud se výrobci rozhodnou dobrovolné označování původu zavést;
15. konstatuje dále, že ačkoli – jak uvádí zpráva Komise – povinnost uvádět původ v podobě „EU / mimo EU“ by představovala méně nákladnou alternativu, výzkum provedený Evropskou organizací spotřebitelů (BEUC) pokrývající některé členské státy dospěl k závěru, že by to pro spotřebitele nepředstavovalo přijatelné řešení(8);
16. je přesvědčen, že by Komise měla podrobněji přezkoumat stávající praxi (která je již poměrně široce rozšířená) ze strany některých evropských maloobchodníků i výrobců, pokud jde o označování původu masa u zpracovaných potravin, a informovat o svých zjištěních;
17. opětovně vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření pro to, aby se předcházení podvodům v potravinářství a boj proti nim staly nedílnou součástí politiky EU a byl vyřešen problém strukturálně zranitelných míst v celkovém potravinářském řetězci, zejména prostřednictvím většího počtu důraznějších kontrol;
18. naléhavě žádá Komisi, aby přijala prováděcí akt k uplatnění ustanovení čl. 26 odst. 3 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, které se týká uvádění země původu primární složky, pokud se nejedná o stejnou zemi, jako je ta, z níž pochází daná potravina;
19. naléhavě vyzývá Komisi, aby po své zprávě předložila navazující legislativní návrhy, podle nichž by označování původu masa u zpracovaných potravin bylo povinné, aby tak zajistila větší transparentnost v celém dodavatelském řetězci a lepší informovanost evropských spotřebitelů, přičemž by však měla přihlédnout ke svým posouzením dopadu a zamezit nadměrným nákladům a administrativní zátěži;
20. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
Viz pracovní dokument útvarů Komise ze dne 30. ledna 2008 provázející návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům – posouzení dopadů v souvislosti s otázkami týkajícími se obecného označování potravin (SEC(2008)0092).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1).
– s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, která byla podepsána v Cotonou dne 23. června 2000(1) (dohoda z Cotonou) a poprvé pozměněna v Lucemburku dne 25. června 2005(2) a podruhé v Ouagadougou dne 22. června 2010(3),
– s ohledem na svůj postoj ze dne 13. června 2013 o návrhu rozhodnutí Rady týkajícím se uzavření dohody, kterou se podruhé mění Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000 a poprvé revidovaná v Lucemburku dne 25. června 2005(4),
– s ohledem na jednací řád Smíšeného parlamentního shromáždění (SPS) AKT-EU ve znění přijatém dne 3. dubna 2003(5), které bylo naposledy pozměněno v Addis Abebě (Etiopie) dne 27. listopadu 2013(6),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014-2020(7),
– s ohledem na svůj postoj ze dne 11. prosince 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci(8),
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o přípravě víceletého finančního rámce ve vztahu k financování spolupráce EU s africkými, karibskými a tichomořskými státy a zámořskými zeměmi a územími na období 2014–2020 (11. Evropský rozvojový fond)(9),
– s ohledem na svá rozhodnutí ze dne 3. dubna 2014 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2012(10) a ze dne 3. dubna 2014 o uzavření účtů týkajících se plnění osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2012(11) a na své usnesení ze dne 3. dubna 2014 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2012(12),
– s ohledem na usnesení, která přijalo SPS dne 27. listopadu 2013 a která se týkají: dodržování zásad právního státu a úlohy nestranného a nezávislého soudnictví; spolupráce jih-jih a třístranné spolupráce: příležitostí a výzev pro země AKT; sociálního a environmentálního dopadu pastevectví v zemích AKT a bezpečnosti v oblasti Velkých jezer,
– s ohledem na usnesení, která přijalo SPS dne 19. června 2013 a která se týkají: dalšího ohrožení demokracie a politické stability vojenskými převraty v zemích AKT a úlohy mezinárodního společenství; dohod o hospodářském partnerství – dalších kroků; lidských zdrojů ve zdravotnictví v zemích AKT; situace v Guinejské republice a situace ve Středoafrické republice,
– s ohledem na usnesení, která přijalo SPS dne 29. listopadu 2012 a která se týkají: politické a humanitární krize v Somálsku: výzev pro Evropskou unii a země AKT; podnikání založeného na informačních a komunikačních technologiích a jeho dopadu na rozvoj v zemích AKT a významu přístupu k energii pro udržitelný hospodářský rozvoj a dosažení rozvojových cílů tisíciletí,
– s ohledem na usnesení, která přijalo SPS dne 30. května 2012 a která se týkají: politického dopadu konfliktu v Libyi na sousední státy AKT a EU; kolísání cen, fungování celosvětových trhů se zemědělskými produkty a jejich dopadu na zajištění potravin v zemích AKT a sociálních a environmentálních dopadů těžby v zemích AKT,
– s ohledem na komuniké, které bylo přijato na regionálním zasedání západoafrických členů SPS v Abuje (Nigérie) dne 19. července 2013(13),
– s ohledem na komuniké, které bylo přijato na regionálním zasedání karibských členů SPS v Santu Domingu (Dominikánská republika) dne 16. února 2013(14),
– s ohledem na komuniké, které bylo přijato na regionálním zasedání tichomořských členů SPS v Apie (Samoa) dne 20. července 2012(15),
– s ohledem na komuniké, které bylo přijato na regionálním zasedání jihoafrických členů SPS v Lusace (Zambie) dne 24. února 2012(16),
– s ohledem na kodex chování členů Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU účastnících se volebních pozorovatelských misí, který byl přijat 19. června 2013,
– s ohledem na Deklaraci tisíciletí OSN ze dne 18. září 2000, která uvádí rozvojové cíle tisíciletí jakožto cíle společně stanovené mezinárodním společenstvím za účelem odstranění chudoby,
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“ (COM(2011)0637),
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A8-0012/2015),
A. vzhledem k tomu, že SPS AKT-EU má jedinečné postavení jakožto jediné vícestranné meziparlamentní shromáždění zřízené na základě mezinárodní dohody – dohody z Cotonou;
B. vzhledem k tomu, že SPS funguje jako skutečné parlamentní shromáždění představující fórum pro otevřenou a upřímnou diskuzi o ústředních problémech rozvojové spolupráce a výrazně přispívá k rovnocennému partnerství mezi zeměmi AKT a EU;
C. vzhledem k tomu, že dohoda z Cotonou uzavřená mezi členy skupiny států AKT a EU si klade za cíl snížit a postupně vymýtit chudobu; vzhledem k tomu, že spolupráce by měla přispět také k udržitelnému hospodářskému rozvoji, který je základem trvalého míru, bezpečnosti a demokratické a politické stability zemí AKT;
D. vzhledem ke zjišťovacím misím, které byly podniknuty v roce 2013 do Mali za účelem pochopení nestabilní situace v zemi, do Libérie za účelem přispění k politickému dialogu v souladu s článkem 8 dohody z Cotonou a na Haiti za účelem ověření stavu obnovy a politické situace;
E. vzhledem k tomu, že po přijetí kodexu chování členů shromáždění účastnících se volebních pozorovatelských misí se rozvíjejí nové přínosné vztahy jako v případě společných misí SPS u příležitosti prezidentských voleb v Mali nebo parlamentních voleb a druhého kola prezidentských voleb na Madagaskaru;
F. vzhledem k tomu, že přepracování dohody o partnerství z Cotonou v roce 2010 posílilo úlohu SPS a jeho regionální rozměr;
G. vzhledem k tomu, že by mělo být SPS plně zapojeno do politického dialogu vedeného v souladu s článkem 8 dohody z Cotonou;
H. vzhledem k tomu, že by bylo účelné povzbuzovat pravidelný neformální dialog, který by se opíral o důkladnou analýzu, s různými kategoriemi příslušných oficiálních a neoficiálních aktérů v kruzích AKT-EU (Smíšené parlamentní shromáždění, Rada AKT-EU, dialogy soukromého sektoru a občanské společnosti AKT-EU) a v dalších kruzích, které nemají na společenství AKT-EU přímý zájem;
I. vzhledem k tomu, že od roku 2003 do roku 2013 proběhla všechna evropská zasedání SPS zpravidla v zemích, které vykonávaly rotující předsednictví v Radě Evropské unie; vzhledem k tomu, že země vykonávající rotující předsednictví musí dodržet závazky vyplývající v této souvislosti z dohody o partnerství z Cotonou;
J. vzhledem k tomu, že rychlý růst zemí BRICS (Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky) a dalších rozvíjejících se ekonomik na celosvětové úrovni a v zemích a regionech AKT má stále větší dopad na skupinu AKT a na současný stav vztahů mezi AKT a EU;
K. vzhledem k tomu, že podle nových pravidel upravujících cestování, která přijalo předsednictvo Evropského parlamentu, již nemají akreditovaní parlamentní asistenti možnost asistovat poslancům na plenárních zasedáních SPS, což má výrazný dopad na parlamentní činnost;
1. vítá skutečnost, že SPS jako jedna ze společných institucí v rámci dohody z Cotonou umožňuje nadále otevřený, demokratický a srozumitelný dialog mezi poslanci Evropského parlamentu a parlamentními zástupci ze zemí AKT ohledně provádění této dohody, a to včetně dohledu nad rozvojovou spoluprací v rámci Evropského rozvojového fondu a uzavírání a provádění dohod o hospodářském partnerství; vítá schopnost SPS plnit funkci fóra, na kterém mohou být upřímně a otevřeně projednávána složitá a kontroverzní témata; proto žádá, aby budoucí dohoda, která nahradí dohodu z Cotonou, výslovně zmiňovala Evropským parlamentem již mnohokrát požadovaný zákaz diskriminace na základě sexuální orientace nebo pohlavní identity;
2. zdůrazňuje, že je nutné prohloubit politický dialog, a v této souvislosti podtrhuje úlohu SPS při prosazování a hájení zásad uvedených v článku 9 dohody z Cotonou, zejména těch, které se týkají právního státu a řádné správy;
3. zdůrazňuje přínos skutečnosti, že se zasedání SPS konají v těch členských státech EU, které vykonávají rotující předsednictví v Radě, a domnívá se, že by se toto pravidlo mělo nadále dodržovat; vyjadřuje znepokojení nad nešťastnou souhrou okolností, která irské předsednictví přiměla nepořádat 25. zasedání; oceňuje naproti tomu, že dánská vláda souhlasila s pořádáním velmi úspěšného 23. zasedání v Horsens, kde byly navázány vztahy mezi občany Horsens a delegáty AKT v oblasti kultury a vzdělávání; vyjadřuje politování nad nezájmem některých členských států EU, které vykonávaly nebo budou vykonávat rotující předsednictví v Radě, pořádat zasedání SPS; vyzývá všechny členské státy EU vykonávající rotující předsednictví v Radě, aby se výrazněji zapojily do příprav, organizace a pořádání zasedání SPS;
4. vyzdvihuje význam schůzí SPS, včetně schůzí stálých výborů, avšak vyjadřuje lítost nad nerovnou účastí zástupců EU a zástupců ze zemí AKT a je znepokojen poklesem účasti poslanců EP, zejména během hlasování; bere na vědomí, že účast v misích, například na regionální zasedání, byla vyváženější, a doufá, že tyto příklady budou následovány při příštích schůzích SPS v Bruselu;
5. připomíná závazek odcházející místopředsedkyně/vysoké představitelky, na základě kterého by Rada EU měla být na zasedáních shromáždění zastoupena na ministerské úrovni, a vyzývá nastupující místopředsedkyni/vysokou představitelku, aby tento závazek respektovala;
6. připomíná povinnost Rady AKT-EU předkládat shromáždění výroční zprávu o provádění dohody z Cotonou, která by neměla být jen přehledem pořádaných schůzí, ale měla by obsahovat i politické, socioekonomické a environmentální prvky;
7. připomíná, že v souladu s článkem 14 revidované dohody z Cotonou usilují společné instituce o zajištění koordinace, soudržnosti a doplňkovosti a také o efektivní výměnu informací; je toho názoru, že stejně jako je předseda Evropského parlamentu zván na zasedání Evropské rady, tak by oba spolupředsedové SPS měli mít možnost účastnit se zasedání společné Rady ministrů AKT-EU; vybízí místopředsedkyni/vysokou představitelku, aby dále rozvíjela již existující spolupráci a zajistila, že bude SPS pozváno na příští společnou Radu;
8. zdůrazňuje klíčovou úlohu vnitrostátních parlamentů zemí AKT, místních orgánů a nestátních subjektů při přípravě a kontrole celostátních a regionálních strategických dokumentů a při využívání prostředků Evropského rozvojového fondu (ERF); vyzývá Komisi a vlády zemí AKT, aby těmto zemím umožnily zapojit se díky tomu, že dodají parlamentům zemí AKT včas všechny dostupné informace a podpoří je při výkonu demokratické kontroly, a to zejména budováním kapacit;
9. všímá si činnosti pracovních skupin Výboru pro rozvoj Evropského parlamentu týkající se kontroly posuzování a monitorování programových dokumentů pro země a regiony AKT v rámci 11. Evropského rozvojového fondu a požaduje postup pro předání výsledků tohoto procesu členům AKT;
10. blahopřeje předsednictvu SPS, že se mu podařilo rozšířit svou činnost nad rámec čistě administrativních záležitostí a že využívá svých setkání také k politickým diskuzím, když do programu jednání zasedání v Bruselu a Addis Abebě zahrnulo také zásadní otázky společného zájmu jako například „budoucnost vztahů mezi zeměmi AKT a EU po roce 2020“; vyzývá k pokračování této praxe i v budoucnu;
11. vyzývá předsednictvo SPS, aby strategičtěji přistupovalo k pracovnímu programu shromáždění a k výběru zpráv jeho stálými výbory s cílem zajistit, že budou tyto zprávy úzce spjaty se strategickými cíli SPS a že budou příspěvkem zejména k jednáním o rozvojovém rámci na období po roce 2015 a o vztazích EU-AKT po roce 2020;
12. znovu opakuje, že je hluboce znepokojen zhoršující se politickou a humanitární situací v řadě regionů a zemí AKT a domácími a vnějšími reakcemi na tuto situaci na různých úrovních; současně vyjadřuje solidaritu s postiženým obyvatelstvem; vyzývá SPS, aby nadále sledovalo situaci v zemích AKT postižených krizí, aby věnovalo větší pozornost projevům nestability státu, a vyzývá státy AKT a EU, aby koordinovaně bojovaly proti epidemii viru Ebola v západní Africe;
13. s potěšením bere na vědomí, že Smíšené parlamentní shromáždění má stále více parlamentní, a tudíž političtější charakter a že jeho členové jsou stále aktivnější a jejich rozpravy kvalitnější, což zásadní měrou přispívá k budování partnerství AKT-EU; vyzývá SPS, aby prohloubilo dialog o lidských právech v souladu s Deklarací lidských práv OSN a dohodou z Cotonou a aby tento dialog pravidelně zařazovalo na pořad svých jednání;
14. upozorňuje, že právě probíhají diskuze o vztazích mezi zeměmi AKT a EU po roce 2020 a o budoucnosti zemí AKT a že by v nich SPS mělo hrát důležitou roli; zdůrazňuje, že je v této souvislosti potřeba provádět ucelený a posílený společný parlamentní dohled, bez ohledu na konečný výsledek; zdůrazňuje, že jakákoli budoucí dohoda, která nahradí dohodu z Cotonou, by měla výslovně zmiňovat Evropským parlamentem již mnohokrát požadovaný zákaz diskriminace na základě sexuální orientace nebo pohlavní identity;
15. znovu opakuje, že je hluboce znepokojen přijímáním a projednáváním právních předpisů, které nadále kriminalizují homosexualitu, v některých zemích AKT; vyzývá SPS, aby tuto věc zařadilo na pořad svých jednání; žádá, aby byla posílena zásada nediskutovatelných doložek o lidských právech a sankcí za nedodržení těchto doložek, a to mj. pokud jde o diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo pohlavní identity a o diskriminaci osob nakažených HIV/AIDS;
16. domnívá se, že jednání o situaci po skončení platnosti dohody z Cotonou by měla být příležitostí k důkladnému rozboru selhání i úspěchů stávající dohody z hlediska udržitelného socioekonomického rozvoje zemí AKT; je rovněž přesvědčen, že budoucí rozvojová a hospodářská spolupráce i obchodní a investiční dohody mezi AKT a EU by měly zajistit, že se žádná země AKT neoctne v horším postavení;
17. vyzývá předsednictvo SPS, aby v rámci SPS jmenovalo dva stálé spoluzpravodaje pro oblast soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, kteří budou úzce spolupracovat se stálým zpravodajem Evropského parlamentu pro tuto oblast, a aby vypracovalo pololetní zprávu o provádění článku 12 revidované dohody z Cotonou;
18. je přesvědčen, že vedle zasedání SPS by měla být pořádána setkání s organizacemi občanské společnosti, které jsou v daných zemích činné, s cílem získat širší obrázek a využít jejich zkušeností a činnosti v zájmu upevnění vazeb s těmito organizacemi, a to při zdůrazňování osvědčených postupů;
19. trvá na tom, že dohody o hospodářském partnerství se zeměmi AKT by měly sloužit rozvojovým cílům, které odrážejí národní a regionální zájmy i potřeby obyvatel zemí AKT, v zájmu snižování chudoby, naplňování rozvojových cílů tisíciletí a dodržování základních lidských práv včetně sociálních a ekonomických práv, jako je právo na potraviny nebo právo na přístup k základním veřejným službám;
20. vyzývá SPS EU-AKT, aby zaujalo společný přístup k definování budoucího rozvojového rámce na období po roce 2015; vybízí k zapojení členů SPS do jednání o nových cílech udržitelného rozvoje;
21. vítá skutečnost, že se v roce 2012 a 2013 konala úspěšná regionální zasedání v souladu s dohodou z Cotonou a jednacím řádem Smíšeného parlamentního shromáždění; uznává, že tato zasedání umožňují skutečnou výměnu názorů ohledně regionálních záležitostí, včetně prevence a řešení konfliktů, regionální integrace a spolupráce a vyjednávání dohod o hospodářském partnerství slučitelných s podmínkami WTO; oceňuje práci organizátorů úspěšných zasedání v Nigérii, Dominikánské republice, Samoi a Zambii;
22. vyzdvihuje význam seminářů pořádaných během zasedání SPS, které doplňují plenární rozpravy; vyzývá předsednictvo, které odpovídá za kontrolu následného postupu usnesení a rozhodnutí shromáždění, aby posílilo svou úlohu a spolupracovalo s předsedou a zpravodajem odpovídajícího stálého výboru;
23. vítá účast spolupředsedy SPS za EP na neformálních setkáních ministrů EU pro rozvoj a na 7. summitu hlav států a předsedů vlád AKT;
24. vyzývá Komisi, aby nadále předem písemně zodpovídala otázky k ústnímu zodpovězení předložené během zasedání shromáždění;
25. vyzývá státy, které tak dosud neučinily, aby ratifikovaly revidovanou dohodu z Cotonou;
26. oceňuje aktivní účast komisaře Piebalgse a jeho cenný přínos pro činnost SPS;
27. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, Radě AKT, místopředsedkyni Komise/vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, předsednictvu SPS a vládám a parlamentům Dánska, Surinamu, Irska a Etiopie.