Evropský parlament,

—  s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii (SEU) a zejména na články 21, 24, 41, 42, 43, 44, 45 a 46,

—  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

—  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanovuje víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1),

—  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení(2),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a s ohledem na pozdější změny tohoto nařízení,

—  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 18/2012 nazvanou „Pomoc Evropské unie Kosovu na podporu právního státu“,

—  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 18. prosince 2013,

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 25. listopadu 2013 a 18. listopadu 2014 o společné bezpečnostní a obranné politice,

—  s ohledem na zprávu o pokroku, kterou dne 7. července 2014 předložila místopředsedkyně, vysoká představitelka a vedoucí Evropské obranné agentury ohledně uplatňování závěrů Evropské rady z prosince 2013,

—  s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně, vysoké představitelky a Komise nazvané „Komplexní přístup EU k vnějším konfliktům a krizím“ a na související závěry Rady ze dne 12. května 2014,

—  s ohledem na výroční zprávu za rok 2014 a na finanční zprávu Evropské obranné agentury za rok 2013,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 3. dubna 2014 o komplexním přístupu EU a jeho dopadech na soudržnost vnější činnosti EU(4),

—  s ohledem na závěry předsednictví přijaté na zasedání Evropské rady v Helsinkách dne 11. prosince 1999 (Základní cíl 2003) a na Základní cíl 2010, který Rada schválila dne 17. května 2004,

—  s ohledem na Civilní základní cíl 2010, který byl schválen na ministerské konferenci o zlepšení civilních schopností a jenž byl vzat v potaz na zasedání Rady pro obecné záležitosti a vnější vztahy dne 19. listopadu 2007,

—  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—  s ohledem na společná jednání Výboru pro zahraniční věci a Rozpočtového výboru podle článku 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a Rozpočtového výboru (A8-0136/2015),

A.  vzhledem k tomu, že stále náročnější vnitřní i vnější bezpečnostní prostředí, které se vyznačuje novými riziky a hrozbami, s nimiž se žádný členský stát nemůže vypořádat sám, si žádá takové posílení společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), aby byla účinnějším politickým nástrojem a skutečnou zárukou bezpečnosti občanů EU, a rovněž prosazování evropských zájmů a hodnot; vzhledem k tomu, že Unie musí zvýšit bezpečnost na svých vnějších hranicích;

B.  vzhledem k tomu, že v důsledku snižování rozpočtu v oblasti výdajů na obranu a stávajícího zdvojování je nutné přezkoumat a změnit financování misí a operací SBOP prostřednictvím lepšího a nákladově účelnějšího využívání rozpočtových přídělů a současně zajistit řádnou demokratickou kontrolu všech civilních a vojenských operací na úrovni orgánů EU;

C.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2013 Evropská rada rozhodla, že finanční aspekty misí a operací EU, včetně mechanismu Athena, budou přehodnoceny tak, aby postupy a předpisy umožnily Unii větší pohotovost, flexibilitu a účinnost při organizaci civilních misí a vojenských operací EU;

D.  vzhledem k tomu, že podle ustanovení Lisabonské smlouvy je vysoký představitel EU jednak místopředsedou Komise, jednak stojí v čele Evropské obranné agentury a také předsedá Radě Evropské unie pro zahraniční věci; vzhledem k tomu, že podle článku 45 SEU Evropská obranná agentura „plní své úkoly ve spojení s Komisí, je-li to třeba“;

1.  konstatuje, že EU a její členské státy jsou hlavními poskytovateli finančních prostředků na mírové operace a na operace řešení krizí po celém světě, zatímco na civilní a vojenské operace a mise SBOP směřuje velmi malý podíl všech finančních prostředků; uznává význam zásahů SBOP pro dosažení míru a povzbuzuje členské státy k zaujetí odhodlanějšího postoje k předcházení konfliktům, k fázím obnovy po skončení konfliktů a k udržování trvalého míru v konfliktních zónách; je přesvědčen, že si EU nemůže dovolit soustředit se výhradně na nástroje pro období po krizi nebo na podporu vyřešení krize;

2.  vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku a členské státy, aby maximálně využily potenciálu Lisabonské smlouvy a především jejího článku 44 o provádění misí SBOP skupinou členských států a článku 46 o stálé strukturované spolupráci, pokud jde o rychlejší a flexibilnější zřizování misí a operací SBOP; 

3.  s obavami konstatuje, že ačkoliv spojený roční rozpočet na obranu představuje přibližně 190 miliard EUR, členské státy stále nejsou schopny splnit Základní helsinské cíle z roku 1999; připomíná ambiciózní civilní základní cíle, které si EU vytyčila; vyzývá k posílení EU coby skutečného hráče angažovaného při obraně v rámci NATO a lituje skutečnosti, že chybí doktrína, na jejímž základě by byly plněny úkoly uvedené v článku 43 SEU (rozšířené „petersberské úkoly“); každopádně se staví za užší koordinaci bezpečnosti a obrany a spolupráci v této oblasti, která by probíhala v rámci NATO mezi členskými státy a na úrovni EU, zejména na poli sdružování a sdílení zdrojů, kapacit a prostředků; vyzývá Komisi, aby bezodkladně provedla analýzu problémů a potřeb v oblasti bezpečnosti a obrany;

4.  poukazuje na to, že výše prostředků vyčleňovaných na mise SBOP v rámci kapitoly rozpočtu EU věnované SZBP v posledních letech klesla, a očekává se, že ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020 bude stabilní; vyslovuje politování nad tím, že na civilní mise měl dopad všeobecný výpadek v prostředcích na platby, který Komisi přinutil přijmout opatření ke zmírnění tohoto dopadu a odložit úhradu 22 milionů EUR na rok 2015; vítá nicméně skutečnost, že by mohly vzniknout úspory v přibližné výši 16 milionů EUR, které by umožnily financování dalších misí v případě, že by jejich uspořádání bylo v nejbližší budoucnosti nutné;

Úspory nákladů / účinnost – rostoucí iniciativy

5.  vítá konkrétní opatření a pragmatická řešení, která Komise nedávno zavedla do stávajícího rámce finančních pravidel s cílem zkrátit finanční postupy spojené s civilními misemi SBOP; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že základní vybavení a služby jsou misím SBOP organizovaným v rámci SZBP obstarávány stále s velkým zpožděním, které bývá částečně způsobeno často pomalým procesem rozhodování v Radě, ovšem i určitým nedostatkem jednotného přístupu k uplatňování finančních pravidel na mise SBOP, a lituje rovněž následných nepříznivých dopadů těchto zpoždění na fungování a personál misí, případně i na jejich bezpečnost;

6.  naléhavě žádá Komisi, aby zmírnila dopad těchto nedostatků tím, že připraví specifický vzor pro finanční pravidla pro civilní mise SBOP a že upraví stávající pokyny potřebám těchto misí, s cílem umožnit rychlé, flexibilní a účinnější vedení misí a současně zaručit řádné finanční řízení zdrojů EU a náležitou ochranu finančních zájmů Unie; je toho názoru, že pravomoci k rozpočtu by měly být převedeny na civilní velitele operací stejným způsobem, jak byly převedeny na vedoucí delegací EU;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby předložily výroční hodnocení celkových výdajů na bezpečnostní a obrannou politiku, jehož součástí bude především transparentní popis zadávání veřejných zakázek, a umožnily tak efektivnější správu budoucího rozpočtu pro tuto oblast;

8.  důrazně vybízí k vytvoření společného střediska služeb a integrovaného systému pro řízení zdrojů, tedy nástrojů ke zvýšení rychlosti nasazení a nákladové efektivnosti civilních misí; lituje skutečnosti, že tato iniciativa zatím uvízla na mrtvém bodě; konstatuje, že se v současnosti uvažuje o zřízení platformy pro podporu misí, ale vyzývá Komisi a ESVČ, aby učinily další kroky ve zřizování společného střediska služeb;

9.  domnívá se, že by se měla redukovat chronická omezení rozpočtu na správní výdaje ESVČ / útvaru schopnosti civilního plánování a provádění, neboť roční rozpočtové příděly jsou příliš nízké na to, aby pokrývaly všechny úkoly v oblasti plánování, realizace a podpory, zejména v případech, kdy se téměř současně rozmisťuje větší počet misí;

10.  domnívá se, že stálý sklad pro účely SBOP, který v současnosti slouží jen novým civilním misím SBOP, by měl být rychle zdokonalen tak, že bude sloužit i stávajícím misím, že se zlepší dostupnost skladovaného vybavení a rozšíří se sortiment nezbytného vybavení; navrhuje, aby byl sklad pro účely SBOP spravován budoucím společným střediskem služeb;

11.  zdůrazňuje, že je nutné zajistit náležité personální zajištění misí, které bude v souladu s řadou příslibů, jež členské státy v tomto směru učinily (např. v Civilním základním cíli 2010 nebo v plánu rozvoje civilních schopností); lituje nicméně potíží s náborem – a udržením – dostatečného počtu kvalifikovaného personálu pro mise SBOP; vybízí k širokému využívání civilních zásahových skupin připravených k rychlému nasazení, což by zvýšilo schopnost rychlé reakce EU, usnadnilo pohotovou přípravu misí a přispělo k účinnosti reakcí při řešení krizí;

12.  vyslovuje politování nad tím, že v procesu výběru soukromých společností, které mají zajistit bezpečnost pracovníků civilních misí SBOP, převládá neprůhlednost a vysoké náklady; žádá o zavedení rámcové bezpečnostní smlouvy konkrétně pro civilní mise SBOP s cílem snížit poplatky účtované soukromými bezpečnostními společnostmi a zvýšit transparentnost výběrových řízení; domnívá se, že v této souvislosti by měly být upřednostněny evropské společnosti;

Soudržnost a doplňkovost

13.  domnívá se, že SBOP je součástí širšího vnějšího rozměru SZBP a vnější činnosti EU jako celku a rovněž vnitřního rozměru společné politiky v oblasti trhu, průmyslu, vesmíru, výzkumu a vývoje; rozhodně se domnívá, že v zájmu dosažení úspor z rozsahu a maximalizace efektu vynakládání prostředků EU by měla být zajištěna soudržnost a doplňkovost mezi různými nástroji; je přesvědčen, že EU má více nástrojů a větší potenciál pákového efektu než jakákoli jiná nadnárodní instituce, neboť její bezpečnostní a obrannou politiku lze posílit komplexním přístupem kombinovaným s dalšími druhy nástrojů a finančních mechanismů EU; domnívá se proto, že zdroje SZBP by měly být využívány inteligentněji, především pomocí užší koordinace nástrojů SBOP s různými programy financování, které spravuje Komise;

14.  vyzývá k tomu, aby byla ve vhodných případech, a zejména na počátku procesu plánování, zajištěna větší součinnost mezi vojenskou a civilní oblastí, zejména pokud jde o prostory, zdravotní služby, logistiku, dopravu a zaručení bezpečnosti misí, a aby byly současně respektovány odlišné linie velení a vedení a jasně odlišena povaha, cíle a způsoby fungování civilních misí a vojenských operací;

15.  zdůrazňuje, že podpora součinnosti na úrovni EU ve vojenské oblasti, včetně oblasti dopravy, vzdělávání a lékařské pomoci, může přinést úspory; zdůrazňuje, že Evropská obranná agentura má důležitý úkol podporovat interoperabilitu a součinnost členských států EU v oblasti obranného vybavení a schopnosti nasazení, ale vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v jejím čele sice stojí místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka, avšak že agentura je i nadále podřízena Radě a je financována zcela mimo rozpočet Evropské unie, díky čemuž uniká evropské demokratické kontrole;

16.  vítá přezkum postupů pro řešení krizí, který byl dohodnut v roce 2013 a jenž vedl k lepšímu plánování a zřizování misí SBOP; zdůrazňuje nicméně, že je zapotřebí učinit více k překonání přetrvávajícího způsobu fungování mašinérie zahraniční politiky EU, jejíž jednotliví aktéři jsou uzavřeni do svého vlastního světa;

17.  vyzývá Komisi, aby zavedla stálé finanční postupy pro spolupráci Komise, ESVČ, Evropské obranné agentury, Evropské kosmické agentury a členských států v oblasti SBOP a společné politiky v oblasti trhu, průmyslu, vesmíru, výzkumu a vývoje; vyzývá Komisi a Radu, aby zavedly stálá finanční pravidla, jimiž propojí subjekty EU působící v oblasti vnitřní bezpečnosti (např. Frontex, Europol, Agentura pro bezpečnost sítí a informací) s vnější obranou (např. Evropská obranná agentura (EDA), ESVČ);

18.  v zájmu plnění cílů a rozpočtu Unie agenturou EDA vítá provádění pilotního projektu spojeného s výzkumem SBOP, který realizuje tato agentura společně s Komisí na základě návrhu Parlamentu v rozpočtu na rok 2015; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že Komise Parlamentu neposkytla hodnocení potenciálu článku 185 Smlouvy o fungování EU, jak žádal ve svém usnesení ze dne 21. listopadu 2013 o evropské technologické a průmyslové základně obrany(5);

19.  vítá dokument Komise s názvem Realizace akčního plánu Komise pro konkurenceschopnější a efektivnější odvětví obrany a bezpečnosti, který byl přijat dne 24. června 2014; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby v posouzení zúčastněných stran nastínila, jak jsou potenciální příjemci a stejně tak vnitrostátní a regionální správy připraveni použít popsaná opatření (evropských strukturálních a investičních fondů, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, iniciativy INTERREG V; v souvislosti s tím vyjadřuje politování nad rizikem, že Komise předloží návrhy příliš pozdě na to, aby ovlivnila nynější umísťování zdrojů vnitrostátních a regionálních správ nebo přesměrovala finanční prostředky EU určené na posílení evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB);

20.  vítá iniciativu „Train and Equip“ (poskytování výcviku a vybavení), která by na základě snazšího financování různých druhů vojenské techniky a nesmrtícího vybavení pro bezpečnostní a obranné síly třetích zemí zajistila budování kapacit partnerů jako součást strategie ve fázi přechodu či ukončení a podporuje ESVČ a Komisi, aby k této věci přistupovala společně; podporuje vytváření projektových skupin, k nimž by mohly přispívat zainteresované členské státy nebo třetí země a které by podporou projektů pomohly zajistit rychlé dodávky a naplnění bezpečnostních potřeb hostitelské země, a domnívá se, že by tyto skupiny měly být používány systematicky;

21.  vítá návrhy Komise zaměřené na lepší provádění směrnice 2009/81/ES (o veřejných zakázkách) a směrnice 2009/43/ES (o transferech produktů pro obranné účely na vnitřním trhu); vyzývá Komisi, aby zohlednila skutečnost, že pro evropské podniky působící v oblasti obrany musí platit specifický právní a finanční systém, který jim umožní být konkurenceschopné, a rovněž aby podpořila úsilí členských států o stabilizaci obranných schopností;

Financování vojenských operací

22.  bere na vědomí fakt, že vojenské operace jsou členskými státy financovány mimo rozpočet EU a že společné náklady na tyto operace jsou hrazeny mechanismem Athena; zdůrazňuje, že tento mechanismus má zásadní význam pro zahajování takových operací a že je nástrojem solidarity mezi členskými státy, který je podněcuje k přispívání k operacím SBOP, což platí především pro státy, které nemají dostatek finančních zdrojů; vyslovuje ovšem politování nad skutečností, že skutečný podíl společných nákladů je stále ještě velmi nízký (přibližně 10–15 % celkových nákladů) a že vysoký podíl nákladů a zodpovědností, které ve vojenských operacích nesou státy podle principu „náklady platí ten, komu vzniknou“, odporuje zásadám solidarity a sdílení zátěže, což členské státy ještě více odrazuje od aktivního zapojení do operací SBOP; obává se, že tento stav brání pohotovému zahajování operací SBOP a ohrožuje jejich celkovou účinnost, zejména kvůli tomu, že členské státy nejsou dostatečně ochotny se v těchto operacích podílet na vytváření sil; zastává názor, že by mělo být zajištěno dlouhodobé financování vojenských misí;

23.  v této souvislosti lituje faktu, že přezkum mechanismu Athena, který měl být proveden na konci roku 2014, přinesl jen velmi chabé výsledky, například zorganizování určité formy předběžného financování některých nákladů za účelem rychlejšího zahájení misí; vyjadřuje politování nad tím, že Rada nedosáhla dohody na tom, aby financování nákladů na strategické nasazování bojových seskupení EU bylo zařazeno na seznam společných nákladů systematicky hrazených mechanismem Athena, a že místo toho pouze přijala rozhodnutí na období dvou let, které je možné prodloužit; žádá, aby na příštím zasedání Evropské rady věnovaném obraně bylo projednáno další rozšíření společných nákladů způsobilých pro financování mechanismem Athena tak, aby zahrnovaly například automatické financování nákladů na zahájení operací a misí SBOP (infrastruktura pro ubytování, výdaje spojené se zřízením míst, kde jednotky vstupují na místo operací a případné bezpečnostní zásoby potravin a pohonných hmot);

24.  podporuje iniciativy usilující o prozkoumání možnosti přilákat a spravovat v rámci mechanismu Athena finanční příspěvky ze třetích zemí nebo mezinárodních organizací; podporuje rovněž alternativu tzv. „společného financování“, kdy by menší počet zúčastněných zemí hradil některé operační náklady misí pod podmínkou, že jejich příspěvky by byly spravovány mechanismem Athena a že by doplňovaly, ovšem nenahrazovaly, financování společných nákladů;

25.  připomíná, že Lisabonská smlouva zavádí nová ustanovení o SBOP, kterých nebylo v EU zatím využito; vybízí Radu, aby využila článku 44 SEU, který skupině k tomu připravených členských států umožňuje zahájit provádění misí SBOP; domnívá se, že je naléhavě nutné urychlit rozhodovací proces; zastává názor, že mechanismy zřízené ad hoc za účelem financování určité vojenské operace by měly pokrývat více než jen tradiční společné náklady, jež jsou následně hrazeny z mechanismu Athena;

26.  vyzývá Radu, aby v průběhu tohoto roku iniciovala vytvoření fondu pro zahájení operací (ve smyslu čl. 41 odst. 3 SEU), který by sloužil k pokrytí naléhavých finančních potřeb v počátečních fázích vojenských operací, a mohl by rovněž sloužit jako důležitý nástroj při rozvoji kapacit; dále vyzývá Radu, aby předložila návrh, jak lze v krizové situaci rychle provést konzultaci s Evropským parlamentem; poznamenává, že zatímco civilní mise čerpají z rozpočtu určeného na přípravná opatření, rozmisťování a účinnost vojenských misí bude neustále trpět strukturálními omezeními, dokud tato možnost nebude využita; důrazně vybízí členské státy, aby se zapojily do stálé strukturované spolupráce založené na článku 46 SEU, kterou by se rovněž rychleji zlepšila schopnost rychlé reakce EU, kterou velmi potřebuje; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že politický rámec pro systematickou a dlouhodobou spolupráci v oblasti obrany, který Rada přijala dne 18. listopadu 2014, postrádá význam, jelikož pouze popisuje stávající praxi; vyzývá proto Komisi, aby předložila nezbytný návrh, v němž objasní, jak může rozpočet EU usnadnit zavedení stálé strukturované spolupráce a činnost vojenské mírové spolupráce v jejím rámci;

27.  je udiven tím, že na evropské úrovni doposud neexistují mechanismy daňových pobídek ke spolupráci a vzájemnému sdílení; upozorňuje na výzvu ze zasedání Rady v prosinci 2013 ke zkoumání těchto mechanismů a lituje, že za celý uplynulý rok nepřinesly diskuze v této oblasti zatím žádná konkrétní opatření; konstatuje, že belgická vláda již jako opatření ad hoc rozhodla o osvobození od DPH u přípravných fází některých projektů agentury EDA, jako je například satelitní komunikace; domnívá se, že tato osvobození musí být systematická a je třeba je rozšířit na infrastrukturu a konkrétní programy zvyšování kapacit, přičemž jako vzor může posloužit stávající mechanismus v rámci NATO nebo stávající mechanismus EU pro civilní výzkumnou infrastrukturu; vyzývá k vypracování veškerých dalších mechanismů pobídek, které by mohly podpořit spolupráci v oblasti kapacity mezi Evropany;

Transparentnost a odpovědnost

28.  zdůrazňuje, že transparentnost a odpovědnost jsou základní předpoklady, které musí být splněny nejen z hlediska demokratické kontroly, ale i řádného fungování a důvěryhodnosti misí realizovaných jménem EU; připomíná, že Parlament přisuzuje velký význam výkonu dohledu nad vyčleňováním prostředků z rozpočtu na různé mise a operace SBOP; vítá mechanismy pro podávání zpráv, které jsou stanoveny v interinstitucionální dohodě ze dne 2. prosince 2013, jako jsou čtvrtletní zprávy o rozpočtu SZBP a společná konzultační jednání o SZBP; vítá závazek místopředsedkyně, vysoké představitelky k tomu, že tato setkání obnoví a zajistí odpovídající míru flexibility co do jejich rozsahu, aby byl Parlament v plné míře informován o vojenských misích a o práci a programu jednání Politického a bezpečnostního výboru; tvrdí, že jakékoli zlepšení flexibility a účinnosti financování a uskutečňování misí a operací nesmí ohrozit dosažené pozitivní výsledky v oblasti transparentnosti a odpovědnosti zásahů SBOP; vyzývá Komisi, aby čl. 49 odst. 1 písm. g) finančního nařízení vykládala širokým způsobem a aby v rámci kapitoly o SZBP navrhla konkrétní položky pro každou civilní misi SBOP a rovněž aby ve výroční zprávě o činnostech povinně uváděla podrobný rozpis každé mise vycházející ze zúčastněných osob a vynaložených výdajů;

29.  s napětím očekává iniciativy, které vnesou do pravidel pro financování a fungování civilních misí srozumitelnost a jednotnost; v kontextu probíhajících diskusí o flexibilitě finančních pravidel vítá závazek Komise připravit specifický vzor pro všechny mise SBOP a upravit stávající pokyny potřebám těchto misí;

Od slov k činům

30.  vybízí místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby se ujala vedení v oblasti SBOP a hrála řídící úlohu při odstraňování systému oddělených světů aktérů zahraniční politiky tím, že zajistí koordinaci mezi Radou, Komisí a ESVČ a zaručí soudržnost v rámci Komise a ESVČ; navrhuje, aby zvláštní zástupci EU byli pověřeni úkolem zlepšit dialog a spolupráci mezi různými aktéry EU v terénu s cílem zdokonalit soudržnost činnosti EU a vnímat vícezdrojové financování nikoliv jako náročný úkol, ale jako výhodu;

31.  je toho názoru, že příští zasedání Evropské rady věnované otázkám obrany by mělo využít příležitost k rozsáhlé diskusi a k předložení konkrétních návrhů na reformu finančních aspektů misí a operací SBOP, která by vedla ke zvýšení jejich účinnosti a úspěšnosti; naléhavě vyzývá členské státy, aby dostály závazkům, které přijaly na zasedání Evropské rady v prosinci 2013; považuje za vhodné, aby byla na příštím zasedání Evropské rady věnovaném otázkám obrany přijata konkrétní opatření, která souběžně s NATO posílí obranné schopnosti Unie, podpoří a posílí Evropskou obrannou agenturu a podpoří společnou průmyslovou a technologickou základnu;

32.  naléhavě vyzývá členské státy, aby dostály závazkům, které přijaly na zasedání Evropské rady v prosinci 2013; 23a. vyzývá Komisi, aby podporovala úsilí členských států o provádění rozhodnutí Evropské rady v oblasti rozšiřování obranných schopností, s přihlédnutím k rozpočtovým omezením některých členských států;

o
o   o

33.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal předsedovi Evropské rady, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi NATO a předsedovi Parlamentního shromáždění NATO.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (2) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (3) Úř. věst. L298, 26.10.2012, s. 1. (4) Přijaté texty, P7_TA(2014)0286. (5) Přijaté texty, P7_TA(2013)0514.