Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 1/2012 k určitým návrhům nařízení týkajících se společné zemědělské politiky na období 2014–2020,

–  s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 2/2004 k modelu jednotného auditu,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského soudního dvora č. 16/2013 s názvem Inventura „jednotného auditu“ (single audit ) a spolehlivost práce vnitrostátních auditních orgánů v oblasti soudržnosti z hlediska Komise,

–  s ohledem na výroční zprávu o činnosti Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova za rok 2013,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0240/2015),

A.  vzhledem k tomu, že dvě kola reforem společné zemědělské politiky (SZP) vedla k tomu, že pravidla jsou nyní různorodější a složitější;

B.  vzhledem k tomu, že složitější pravidla vedou ke zvýšení chybovosti na místě;

C.  vzhledem k tomu, že k účinnému provádění SZP je třeba splnit její cíle a současně zajistit vzájemné porozumění a důvěru mezi všemi orgány a institucemi EU a vnitrostátními a regionálními orgány;

D.  vzhledem k tomu, že v zájmu vyšší efektivity a účinnosti reformy SZP je nutné zjednodušit pravidla a omezit byrokracii, neboť jen tak lze dosáhnout cílů SZP;

E.  vzhledem k tomu, že náklady na provádění kontrol a poskytování poradenství zúčastněným stranám a zemědělcům na úrovni členských států se v současnosti odhadují na 4 miliardy EUR ročně a že pravděpodobně ještě vzrostou v souvislosti s prováděním poslední reformy SZP, zejména se zavedením ekologických opatření, a stejně tak se může zvýšit i míra chyb;

F.  vzhledem k tomu, že reforma z roku 2013 přinesla podstatné změny v tom, které údaje jsou od zemědělců požadovány při předkládání a zdůvodňování žádostí, a nové požadavky, u nichž hrozí vyšší míra chyb v počáteční zaučovací a přizpůsobovací fázi;

G.  vzhledem k tomu, že je důležité, aby provozovatelé nebyli zatíženi nepřiměřeným počtem kontrol;

H.  vzhledem k tomu, že k efektivnímu provádění SZP je třeba splnit její cíle a současně zajistit vzájemné porozumění a důvěru mezi všemi orgány a institucemi EU a státními a regionální orgány;

I.  vzhledem k tomu, že zemědělci jsou vybízeni k tomu, aby poskytovali služby, které souvisejí s krajinou, biologickou rozmanitostí zemědělské půdy a stabilizací klimatu, i když tyto služby nemají tržní hodnotu;

J.  vzhledem k tomu, že náklady na provádění kontrol a poskytování poradenství zúčastněným stranám a zemědělcům na úrovni členských států lze v současné chvíli odhadnout na 4 miliardy EUR; zdůrazňuje, že je nutné minimalizovat náklady na kontroly a s nimi spojenou administrativní zátěž;

K.  vzhledem k tomu, že kontroly na základě výsledků se mohou stát užitečnou metodou a že správní orgány musí být stabilní a zaujmout podpůrný přístup, a získat si tak důvěru konečných příjemců; připomíná však, že na zemědělské podniky v EU rozmanitého typu a velikosti nelze použít jeden univerzální systém;

L.  vzhledem k tomu, že ekologická opatření zavedená poslední reformou společné zemědělské politiky mají přispět k dosažení lepší zemědělské udržitelnosti prostřednictvím různých nástrojů:

M.  vzhledem k tomu, že Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova(1) považovalo za nezbytné vznést 51 výhrad vůči některým platebním agenturám;

1.  sdílí názor Evropského účetního dvora, že „výdajové mechanismy u společné zemědělské politiky [na období 2014–2020] jsou i nadále složité“(2); připomíná však, že složitost SZP je způsobena rozmanitostí zemědělství v Evropě a že zjednodušení nesmí vést k odstranění již přijatých nástrojů;

2.  požaduje méně byrokratickou SZP, aby bylo možné snížit míru chyb, a vytvoření nástrojů, které umožní odlišit chybu od podvodu;

3.  vyzývá k tomu, aby při využívání výsledků kontrol a případném ukládání sankcí byly odlišovány případy neúmyslného opomenutí od podvodů, neboť opomenutí zpravidla nezpůsobují daňovým poplatníkům finanční újmu;

4.  požaduje méně byrokratickou SZP, již lze jednoznačně provádět a chápat, aby bylo možné snížit míru chyb a vyvinout nástroje, které umožní odlišit chybu od podvodu, přičemž zajistí, aby zemědělci byli i nadále schopni zajišťovat klíčovou produkci potravin, která je ústředním bodem politiky; domnívá se, že pokračující řešení složitosti a zefektivnění SZP je jedním z klíčových požadavků nutných k tomu, aby zemědělství přilákalo nové subjekty a udrželo si je spolu s jejich schopnostmi, což v budoucnu zajistí prosperující zemědělství EU; očekává v tomto ohledu důrazná opatření v rámci programu pro zlepšování právní úpravy; vítá rozhodnutí Komise prodloužit lhůtu pro podávání žádostí o přímé platby o jeden měsíc a považuje to za krok umožňující snížit míru chyb v SZP;

5.  naléhavě žádá o jasnější pokyny vnitrostátním orgánům a zemědělcům, aby se snížila míra chyb;

6.  podporuje iniciativu Komise zaměřenou na zjednodušení SZP, v jejímž rámci by byla neprodleně prozkoumána opatření, která lze provést rychle, což by bylo ku prospěchu zemědělců, platebních agentur, orgánů a institucí EU a daňových poplatníků; rovněž naléhavě žádá, aby byly v rámci přezkumu v polovině období předloženy k projednání pozměňovací návrhy k základnímu legislativnímu aktu pro reformu na příští období podpory;

7.  obává se, že nejpravděpodobnější míra chyb stanovená Účetním dvorem se v oblasti přímých plateb společné zemědělské politiky v období 2014–2020 zvýší, a to zejména kvůli tomu, že příští rámec pro podmíněnost ještě neodpovídá snížení zbytečné složitosti této politiky pro řídící orgány a pro příjemce;

8.  připomíná, že Parlament a Účetní dvůr často zdůrazňují, že je třeba dosáhnout správné rovnováhy mezi nižší administrativní zátěží a účinnou finanční kontrolou;

9.  podotýká, že náklady společné zemědělské politiky již dosahují 4 miliard EUR ročně a že se týkají 50 milionů transakcí, přičemž rozpočet pro zemědělství činí přibližně 58 miliard EUR;

10.  vítá skutečnost, že Komise dává přednost novému zjednodušení SZP a že nejdříve navrhuje zjednodušit určitý počet aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů;

11.  přiklání se k tomu, aby místo zvyšování počtu kontrol v zemědělství prováděných členskými státy, Komisí a Účetním dvorem došlo ke zlepšení jejich kvality a důslednosti;

12.  rovněž zdůrazňuje, že kontroly mají zaručit, že peníze z rozpočtu EU vyčleněné na financování nástrojů SZP jsou řádně využívány;

13.  připomíná, že cílem systému jednotného auditu je zavést jednotný řetězec auditů, které by pokrývaly různé úrovně, od konečných příjemců až po orgány a instituce Evropské unie;

14.  lituje skutečnosti, že systém jednotného auditu dosud není účinný a že kontrolní systémy zavedené členskými státy nedosahují svého plného potenciálu; připomíná členským státům jejich odpovědnost za účinné provádění prvostupňových kontrol, přičemž by měly usilovat o omezení zátěže pro zemědělce na minimum, a stávající možnosti pro zavedení pružnosti při provádění kontrol;

15.  nabádá Komisi a členské státy, aby jako pokyn formulovaly způsoby, jak optimalizovat a zkombinovat kontroly související se SZP tak, aby vybraní příjemci byli pokud možno podrobováni pouze jednomu kolu kontrol ročně;

16.  zdůrazňuje, že podle výroční zprávy Evropského účetního dvora za rok 2013:

17.  vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že Komise byla u 42 z 68 platebních agentur nucena opravit sdělenou míru chyb, a to směrem nahoru, se zbytkovou mírou chyb překračující 2 %, a to i přesto, že téměř všechny agentury pro vyplácení přímých plateb byly akreditovány a obdržely certifikaci od příslušných orgánů a že 79 z 82 prohlášení o věrohodnosti účtů vydaných platebními agenturami obdrželo od certifikačních orgánů v roce 2013 výrok bez výhrad;

18.  očekává, že nové poslání svěřené certifikačním orgánům nařízeními (EU, Euratom) č. 966/2012 a (EU) č. 1306/2013 zvýší spolehlivost údajů oznamovaných členskými státy, pokud jde o jejich řízení zemědělských fondů EU;

19.  vyzývá Komisi, aby změnila pokyny pro certifikační orgány a důkladněji ověřovala sestavování statistických zpráv;

20.  znovu opakuje svou žádost Komisi, aby vypracovala návrhy na stanovení sankcí za poskytování nepravdivých či nesprávných údajů ze strany platebních agentur včetně těchto tří prvků: kontrolní statistiky, prohlášení platebních agentur a činnost certifikačních orgánů; žádá, aby Komisi byla svěřena pravomoc zrušit akreditaci platební agentury u závažných případů poskytnutí nesprávných informací;

21.  očekává, že Komise co nejdříve plně vyžije postupu zjednodušení společné zemědělské politiky, zejména pokud jde o zatěžující a složitá nařízení týkající se podmíněnosti a ekologizace, která v konečném důsledku zatěžují zemědělce v celé Evropě;

22.  podporuje iniciativu Komise zaměřenou na zjednodušení SZP tím, že okamžitě zváží opatření, která lze provést rychle, což by bylo ku prospěchu zemědělců, platebních agentur, orgánů a institucí EU a daňových poplatníků; naléhavě vyzývá k tomu, aby byly k projednání rovněž předloženy pozměňovací návrhy k základnímu legislativnímu aktu; vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy na zjednodušení SZP, přičemž zohlední zpětnou vazbu, kterou jí poskytnou zúčastněné strany ze zemědělského odvětví;

23.  vyslovuje se pro silnější a důraznější provádění jediného auditu, jehož bude dosaženo koordinací kontrolních činností různých institucí, a vyzývá k tomu, aby byla snížena administrativní zátěž spojená s audity, aby tak zemědělce v souladu se všemi souvisejícími právními předpisy nenavštívilo několik odpovědných orgánů nezávisle na sobě nebo aby zemědělci neprocházeli nadměrnými nebo několikanásobnými kontrolami Komise a Účetního dvora v témže roce, čímž se sníží počet inspekcí, a tím také zátěž zemědělců; žádá, aby se sloučily úlohy auditu a kontroly ověřovacích orgánů a jiných orgánů členských států; podotýká, že rady, které zemědělcům dávají jak vnitrostátní orgány, tak Komise ve svých pokynech týkajících se provádění SZP, jsou často v rozporu s hodnoticími kritérii, jež používá Účetní dvůr, což vede k udělování nepřiměřených a nečekaných pokut;

24.  vyslovuje se pro integrovaný přístup při kontrolách, v rámci něhož by všechny kontrolní povinnosti byly v daném podniku prováděny pokud možno ve stejném okamžiku, a sice s cílem dosáhnout nízkého počtu kontrol na místě a snížit s tím spojené náklady a zátěž z hlediska administrativy a zemědělců a zjednodušit kontrolní proces;

25.  připomíná Komisi, že riziko neúmyslných chyb vzniklých kvůli složitým předpisům nese v konečném důsledku příjemce; žádá o vytvoření rozumného, přiměřeného a účinného systému sankcí, který by tento přístup podpořil, jako je prevence dvojího postihování za stejnou chybu podle platebního režimu i podmíněnosti;

26.  domnívá se, že v zájmu zajištění hladkého provádění projektů by nemělo být přerušeno poskytování plateb v případě odhalení drobných nebo administrativních chyb;

27.  žádá, aby Komise, členské státy a Účetní dvůr dále rozvíjely auditní strategie založené na posouzení rizika a zohledňující všechny příslušné údaje, včetně předchozí identifikace států s nejlepšími a států s nejhoršími výsledky v každé oblasti politiky;

28.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit kritéria s cílem určit, které členské státy lze označit jako státy s nejlepšími nebo nejhoršími výsledky;

29.  připomíná, že velká řada členských států může být považována za státy „s nejhoršími výsledky“, pokud jde o řízení fondů EU, v závislosti na příslušné oblasti politiky;

30.  trvá na tom, aby definice výsledků v souvislosti s kontrolami vycházela z kontrolních seznamů a zahrnovala v první řadě kvalitu kontrol a správních systémů členských států, tzn. účinnost, soudržnost a spolehlivost řídících a certifikačních orgánů;

31.  domnívá se, že členské státy s nejlepšími výsledky v každé oblasti politiky by měly být odměněny snížením počtu unijních kontrol;

32.  domnívá se, že rozvoj a správa kontrol na základě výsledků by v žádném případě neměly zapříčinit zvýšení nejistoty, pokud jde o zabezpečení dodávek potravin v EU;

33.  vyzývá členské státy s nejlepšími výsledky, aby své zkušenosti předaly členským státům s nejhoršími výsledky;

34.  žádá Komisi, aby podpořila vyměňování osvědčených postupů, které zajistí co nejhladší průběh kontrol a co nejmenší narušení práce zemědělců;

35.  podotýká, že podle čl. 59 odst. 5 nařízení (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky „členské státy zajistí minimální úroveň kontrol na místě nezbytných pro účinné řízení rizik a uvedenou minimální úroveň případně zvýší. Členské státy mohou uvedenou minimální úroveň snížit, pokud řídící a kontrolní systémy fungují správně a míra chyb zůstává na přijatelné úrovni“;

36.  žádá Komisi, aby dále definovala přijatelnou úroveň uvedenou v čl. 59 odst. 5 nařízení (EU) č. 1306/2013 a aby v tomto ohledu zahájila dialog s Parlamentem a Evropským účetním dvorem;

37.  nabádá členské státy, aby jako střednědobý až dlouhodobý cíl dále rozvíjely iniciativy v oblasti elektronické veřejné správy zaměřené na snižování míry chyb tím, že se zabrání chybám ve fázi podávání žádostí; vyzývá Komisi a členské státy, aby měly na paměti cílové datum uvedené v čl. 122 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních pro přechod na systém elektronické výměny údajů (e-soudržnost) uplatňovaný v případě žádostí o projekty, řízení a kontrol; domnívá se, že plná transparentnost údajů a přístup k nim jsou nezbytné pro předcházení zneužití a pro boj proti němu; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zajistila, že dokumentace poskytnutá všemi příjemci bude povinně zveřejňována;

38.  domnívá se, že kompletní pokrytí venkovských oblastí rychlým širokopásmovým připojením a rozsáhlá osvěta a vzdělávání ohledně jeho využití se stanou důležitým nástrojem, který všem zemědělcům umožní využívat výhod nejnovějších systémů podávání žádostí a požadavků spojených se SZP;

39.  žádá, aby bylo vynaloženo další úsilí o snížení složitosti systémů podávání žádostí a formulářů pro zemědělce, a je zastáncem toho, aby členské státy využívaly v hojnější míře technologii elektronické veřejné správy, aby se tak při podávání žádostí předešlo chybám, k čemuž bude nutné zajistit příjemcům přístup k širokopásmovému internetu; vybízí Komisi, aby vytvořila program na pomoc se vzděláváním starších zemědělců; zdůrazňuje význam rozsáhlých investic do širokopásmových sítí ve venkovských oblastech a vyzývá členské státy, aby se zasazovaly o digitalizaci podávání žádostí; připomíná, že ke spolehlivému využívání technologií elektronické veřejné správy je nutné, aby členské státy tyto technologie rozvíjely, financovaly nebo spolufinancovaly;

40.  vyzývá členské státy, aby v souvislosti se vztahy mezi veřejnou správou a zemědělskými podniky zavedly programy digitalizace s cílem zavést pro každý zemědělský podnik jeden jediný soubor (single farm file), jehož součástí bude integrovaná a synchronizovaná správa údajů o plodinách; zastává názor, že tímto zjednodušením by byly spojeny položky, které jsou v současné době spravovány odděleně (osevní plány, individuální pojistné plány a deníky) vzhledem k tomu, že zemědělské podniky by podaly jediné prohlášení, které by si orgány veřejné správy předaly mezi sebou, a tím by se zvýšila účinnost kontrol orgánů veřejné správy a současně snížilo riziko chybovosti v platbách a zjednodušily kontroly;

41.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že vládní nebo regionální orgány, které se zabývají prováděním nové SZP, spolu budou účinněji komunikovat a spolupracovat a že to bude ku prospěchu zemědělcům, kteří tuto politiku provádějí na místě;

42.  domnívá se, že vývoj a přijetí řešení založených na průmyslovém internetu uplatňovaných jak v zemědělství, tak i při kontrolách, zejména pokud jde o integrovaná řešení pro příjemce a platební agentury, mohou přinést celou řadu dlouhodobých výhod; očekává, že tato řešení příznivě ovlivní důslednost, spolehlivost a nákladovou efektivitu kontrol; naléhavě žádá Komisi, aby přijala a uskutečnila pilotní projekty v této oblasti; připomíná, že tento přístup je závislý na tom, jaké závazky přijmou členské státy v souvislosti se zavedením vysokorychlostních širokopásmových připojení ve venkovských oblastech v celé EU;

43.  vyzývá Komisi, aby spolupracovala se všemi příslušnými stranami, mimo jiné i s Účetním dvorem, členskými státy a organizacemi příjemců, na přípravě dlouhodobé strategie, která bude usilovat o nalezení způsobů, které nesouvisejí s danou oblastí politiky, jak zabránit dalšímu zvyšování zátěže pro příjemce a inspektory vyplývající z budoucích reforem SZP a změn základních aktů;

44.  žádá Komisi, aby při sestavování návrhu legislativního aktu týkajícího se plochy využívané v ekologickém zájmu v souladu s článkem 46 nařízení (EU) č. 1307/2013 dodržovala zásadu kontrolovatelnosti, která již byla zavedena u rozvoje venkova;

45.  žádá Komisi, aby se otázkou snížení minimální úrovně kontrol stanoveného v článku 59 nařízení (EU) č. 1306/2013 zabývala v hodnotící zprávě uvedené v článku 110 téhož nařízení, který se týká sledování a hodnocení SZP;

46.  žádá Komisi, aby vypracovala sdělení o možnosti zavedení řídících systémů založených na dosažených výsledcích ve všech oblastech společné zemědělské politiky, zejména v části týkající se investic do rozvoje venkova, s cílem zahájit rozpravu se všemi zúčastněnými stranami o zavedení této zásady v právních předpisech EU;

47.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi, Radě, Evropské radě a vládám a parlamentům členských států.

(1) Výroční zpráva o činnosti Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova za rok 2013. (2) Stanovisko Evropského účetního dvora č. 1/2012 k určitým návrhům nařízení týkajících se společné zemědělské politiky na období 2014–2020. (3) Viz výroční zpráva Účetního dvora za rok 2013, bod 3.8. (4) Viz výroční zpráva Účetního dvora za rok 2013, bod 4.8.