Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2014/2240(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0214/2015

Předložené texty :

A8-0214/2015

Rozpravy :

PV 07/09/2015 - 27
CRE 07/09/2015 - 27

Hlasování :

PV 08/09/2015 - 5.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0291

Přijaté texty
PDF 454kWORD 151k
Úterý, 8. září 2015 - Štrasburk Konečné znění
Využití potenciálu výzkumu a inovací v „modré ekonomice“ pro vytvoření pracovních příležitostí a růstu
P8_TA(2015)0291A8-0214/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. září 2015 o využití potenciálu výzkumu a inovací v modré ekonomice pro vytvoření pracovních příležitostí a růstu (2014/2240(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. května 2014 „Inovace v modré ekonomice: využití potenciálu našich moří a oceánů k růstu a vytváření pracovních míst (COM(2014)0254),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí)(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvané „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020: Unie inovací“ (COM(2010)0546),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2007 nazvané „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii“ (COM(2007)0575),

–  s ohledem na Limassolské prohlášení ze dne 8. října 2012 o agendě pro růst a zaměstnanost v mořské a námořní oblasti,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. září 2012 nazvané „Modrý růst: možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví“ (COM(2012)0494),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. Května 2013 nazvané „Akční plán pro námořní strategii v oblasti Atlantiku. Vytváření podmínek pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2013)0279),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 29. srpna 2012 „Znalosti v námořní oblasti 2020: od mapování mořského dna až po předpovědi pro oceány“ (COM(2012)0473),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. července 2013 o modrém růstu – podpoře udržitelného růstu v námořním odvětví a v odvětví námořní dopravy a cestovního ruchu v EU(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o znalostech v námořní oblasti 2020: mapování mořského dna pro podporu trvale udržitelného rybolovu(4),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. února 2014 o zvláštních opatřeních v rámci společné rybářské politiky, jejichž cílem je rozvíjet úlohu žen(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1292/2013 ze dne 11. prosince 2013, o změně nařízení (ES) č. 294/2008, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut(7),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1312/2013/EU ze dne 11. prosince 2013 o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT): přínos EIT pro inovativnější Evropu(8),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. října 2014 k inovacím v modré ekonomice: využití potenciálu našich moří a oceánů k růstu a vytváření pracovních míst(9),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 3. prosince 2014 k inovacím v modré ekonomice: využití potenciálu našich moří a oceánů k růstu a vytváření pracovních míst(10),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. února 2014 nazvané „Evropská strategie pro větší růst a vyšší zaměstnanost v pobřežním a námořním cestovním ruchu“ (COM(2014)0086),

–  s ohledem na závěry Rady pro konkurenceschopnost ze dne 4. prosince 2014 nazvané „Posílení cestovního ruchu aktivním využíváním kulturního, přírodního a námořního dědictví Evropy“,

–  s ohledem na závěrečné prohlášení přijaté na konferenci OSN o udržitelném rozvoji (Rio+20), která se konala v brazilském Riu de Janeiro ve dnech 20.–22. června 2012,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro rybolov (A8-0214/2015),

A.  vzhledem k tomu, že koncept modré ekonomiky zahrnuje široké spektrum odvětví hospodářské činnosti týkající se moří a oceánů, včetně tradičních nebo zavedených odvětví a vznikajících odvětví, jako jsou mimo jiné: rybolov, akvakultura, námořní a říční doprava, přístavy a logistika, cestovní ruch a rekreační a výletní plavby, výstavba a opravy lodí, námořní práce a práce týkající se ochrany pobřeží, průzkum a těžba nerostných surovin (na moři), využívání větrné energie a energie moří (na moři), biotechnologie;

B.  vzhledem k tomu, že rozvoj modré ekonomiky by měl být zaměřen na udržitelné ekonomické aktivity, které pokrývají potřeby nynější i budoucí generace a zajišťují prosperitu společnosti;

C.  vzhledem k tomu, že rozvoj modré ekonomiky trpí nedostatečným zohledněním vědeckých poznatků, které jsou základem výzkumu a inovací, a vzhledem k tomu, že vědecké a technologické oblasti, které souvisejí s modrou ekonomikou, jsou velmi různorodé;

D.  vzhledem k tomu, že ochrana a zachování přírodních mořských prostředí jsou základním předpokladem pro zachování, podporu a rozvoj modré ekonomiky a že životaschopné mořské ekosystémy jsou předpokladem pro využívání zdrojů moří a oceánů; vzhledem k tomu, že inovace a udržitelnost by se měly stát základními pilíři modré ekonomiky, která má zajistit růst a pracovní místa;

E.  vzhledem k tomu, že máme vážný nedostatek údajů, informací a znalostí o mořích a oceánech, jejich zdrojích a biologické rozmanitosti a souvisejících interakcích s probíhající nebo vznikající lidskou činností a jejími dopady na životní prostředí a kumulativními dopady, což výrazně omezuje udržitelné využívání těchto zdrojů a je překážkou pro inovace a omezuje celkový potenciál moří a oceánů v situaci, kdy roste celosvětová populace, což povede k většímu využívání našich moří a oceánů s cílem získat potraviny, prostor, energie a nerostné suroviny, a je tudíž nezbytné přijmout systematičtější přístup k jejich udržitelnému využívání;

F.  vzhledem k tomu, že mořské ekosystémy jsou nejistými kritickými místy biologické rozmanitosti, které jsou citlivé vůči lidské činnosti, a že je čím dál tím více důležité shromažďovat a sdílet informace o poloze a rozsahu druhů přírodních stanovišť, aby bylo možné usnadnit řádné řízení, rozvoj a ochranu citlivých oblastí;

G.  vzhledem k tomu, že překážky bránící úspěšným inovacím v modré ekonomice nespočívají pouze v mezerách ve vědeckých znalostech, které se vysoké školy, podniky a výzkumné instituce snaží odstranit špičkovým výzkumem, nýbrž se značně jedná také o překážky financování z veřejných i soukromých zdrojů;

H.  vzhledem k tomu, že potenciál pro využívání mořských zdrojů k rozvoji udržitelných obnovitelných zdrojů energie by mohl podstatně přispět k strategii EU v oblasti energetické bezpečnosti, a to snižováním závislosti členských států na energetických zdrojích mimo EU;

I.  vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj modré ekonomiky může být silným impulzem pro hospodářský růst a rozvoj, jakož i pro tvorbu pracovních míst, a to zejména v pobřežních a nejvzdálenějších regionech a ostrovních zemích, přičemž je třeba vzít v úvahu zvláštní a rozmanité potřeby a odlišnosti jednotlivých zeměpisných oblastí;

J.  vzhledem k tomu, že větší investice do výzkumu a inovací v oblasti moří a oceánů mohou být vhodným nástrojem pro podporu cílů hospodářské, sociální a územní soudržnosti a odstraňování asymetrií a prohlubujících se rozdílů mezi jednotlivými členskými státy a rovněž pro posílení celosvětového postavení EU v oblasti námořní politiky a modré ekonomiky (například prostřednictvím vývozu environmentální technologie), s ohledem na význam malých a středních podniků (SME) a rodinných podniků pro inovace a pracovní místa;

K.  vzhledem k tomu, že pro činnosti v rámci modré ekonomiky je nezbytné přihlédnout k různým vhodným úrovním způsobilosti, konkrétně mezinárodní, evropské či vnitrostátní úrovni; vzhledem k tomu, že odvětvové priority pro rozvoj modré ekonomiky se v jednotlivých členských státech mohou lišit a jsou na jedné straně závislé na daném historickém vývoji tradičních nebo zavedených odvětví a na straně druhé na stávajících zdrojích a možnosti rozvoje vznikajících odvětví v každém členském státě;

L.  vzhledem k tomu, že využívání možností inovací v modré ekonomice vyžaduje kvalifikovanou, vzdělanou a vhodně proškolenou pracovní sílu; vzhledem k tomu, že v současnosti existují nedostatky v dovednostech, které musí být odstraněny;

M.  vzhledem k tomu, že pod záminkou využívání potenciálu modré ekonomiky se v mořích a oceánech nesmí uplatňovat neudržitelné způsoby využívaní zdrojů a modely růstu, které se ukázaly jako neudržitelné, a vzhledem k tomu, že při využívání zdrojů z moří a oceánů se musí přísně zohledňovat potřeba zajistit dobré řízení a ochranu těchto zdrojů a je třeba zachovávat rovnováhu mořských ekosystémů a obnovovat poškozené ekosystémy, například uplatňováním inovativních metod boje proti znečištění moří, zejména narůstajícím objemům plastového odpadu, hornin obsahujících plasty a rozkládajících se plastových mikročástic, a recyklovat tento odpad, aniž by docházelo k poškozování zdrojů;

N.  vzhledem k tomu, že četné nástroje řízení pobřežního a mořského prostředí prosazuje mapování mořského dna, včetně plánování monitorovacích průzkumů tak, že se vymezí oblasti, které podporují určité konkrétní přírodní stanoviště, nebo poskytují informace, které budou využity při určování polohy a plánování projektů v pobřežních vodách, jako je rozvoj přístavních mol a rekreačních přístavů, práce týkající se ochrany pobřeží, pobřežní větrné elektrárny a meliorace, a to environmentálně udržitelným způsobem;

O.  vzhledem k tomu, že základním prvkem řízení veškerých činností, které mají dopad na mořské prostředí, by v souladu s článkem 190 Lisabonské smlouvy a prohlášením z konference Rio+20 měla být zásada předběžné opatrnosti a ekosystémový přístup;

P.  vzhledem k tomu, že EU vypracovala a navrhla několik programů a pokynů, které zahrnují činnosti týkající se modré ekonomiky a inovací v rámci modré ekonomiky, přičemž je důležité je posoudit z hlediska jejich konkrétních výsledků v rámci podpory snah členských států a regionálních a místních orgánů o rozvoj modré ekonomiky;

Q.  vzhledem k tomu, že podpora a rozvoj nové, udržitelné modré ekonomiky se musí stát součástí rozvojové a zahraniční politiky EU a politiky Unie pro oblast Středomoří a africké země na pobřeží Středozemního moře, východoafrické ostrovní státy v Indickém oceánu a ostrovní státy, které jsou smluvní stranou dohody o hospodářském partnerství AKT, musí být považovány za partnery v úsilí o vytvoření udržitelné modré ekonomiky;

R.  vzhledem k tomu, že místní a regionální orgány pobřežních a ostrovních společenství představují nejdůležitější zúčastněné strany v diskuzi o potenciálu modré ekonomiky a jejího využití;

S.  vzhledem k tomu, že pobřežní území vykazují zvláštní vlastnosti, které je odlišují od ostatních území a určují jejich možnosti rozvoje ve střednědobém a dlouhodobém výhledu;

T.  vzhledem k tomu, že evropské oceány a moře jsou velmi rozmanité, od hlubin Atlantického oceánu u pobřeží Irska po hlubiny Černého moře u pobřeží Rumunska, od chladných moří v arktické oblasti až po teplé vody Středozemního moře;

U.  vzhledem k tomu, že podíl cestovního ruchu na HDP EU činí 5 %, zajišťuje 12 milionů pracovních míst a zahrnuje 2,2 milionů podniků; vzhledem k tomu, že podíl kulturního cestovního ruchu na celoevropském cestovním ruchu dosahuje 40 %; vzhledem k tomu, že mořský a pobřežní cestovní ruch tvoří jednu třetinu všech turistických činností v Evropě a zaměstnává 3,2 milionu pracovníků;

V.  vzhledem k tomu, že podle současných odhadů pochází 3–5 % HDP EU celkově z námořního odvětví, které zaměstnává okolo 5,6 milionu lidí a vytváří 495 miliard EUR pro evropské hospodářství;

W.  vzhledem k tomu, že podle dosavadních odhadů počet molekul v moři značně přesahuje počet molekul na zemi a že tyto molekuly představují nesmírný potenciál pro výzkum v oblasti zdraví, kosmetiky a biotechnologií;

X.  vzhledem k tomu, že integrovaná námořní politika je významná pro aktivaci činností modré ekonomiky, zejména pokud jde o integrovanou reakci na všechny výzvy, kterým v současnosti čelí evropská moře;

Y.  vzhledem k tomu, že v rámci předchozí společné rybářské politiky se skupiny pro rozvoj rybolovu ukázaly být velmi užitečným nástrojem vytváření zaměstnanosti, bohatství a sociální a územní soudržnosti jakožto i jako nástroj pro rozhodování a jako faktory sehrávající aktivní roli v rámci vlastního rozvoje;

1.  bere na vědomí sdělení Komise nazvané „Inovace v modré ekonomice: využití potenciálu našich moří a oceánů k růstu a vytváření pracovních míst“; poukazuje na omezenou působnost sdělení a na skutečnost, že nezahrnuje všechna odvětví, která tvoří modrou ekonomiku; žádá Komisi, aby zaujala komplexnější a integrovanější přístup k výzvám týkajícím se inovací a tvorby pracovních míst v rámci různých odvětví;

2.  vyslovuje se pro konkrétní a obsáhlé pojetí modré ekonomiky, které by mělo zahrnovat všechny odvětvové a meziodvětvové činnosti související s oceány, moři a pobřežními ekosystémy, propojeným vnitrozemím a pobřežními oblastmi, včetně přímých a nepřímých podpůrných činností; upozorňuje na komplexní význam inovací ve všech těchto tradičních i nově vznikajících činnostech;

3.  poukazuje na potřebu strategického plánování činností v rámci modré ekonomiky, metod přímého financování, zaměření se na priority a akčního plánu, které by toto odvětví stimulovaly do roku 2020, včetně konkrétních námětů týkajících se mechanismů spolupráce a investic do infrastruktury;

4.  naléhavě žádá členské státy, aby provedly analýzu a kvantifikaci rozsahu svých stávajících činností v rámci modré ekonomiky a vyzývá k vytvoření strategie, která by měla sdružovat iniciativy ve všech odvětvích souvisejících s námořním odvětvím; vyzývá Komisi, aby provedla součet četných projektů, které v minulosti financovala a jež se týkaly modré ekonomiky a aby zahájila komplexní studii důležitosti a váhy modré ekonomiky pro Evropskou unii;

5.  zdůrazňuje, že moře a oceány jsou již pod značným antropogenním tlakem a jsou sužovány souvisejícími důsledky (znečištěním, změnou prostředí a klimatu, nadměrným využíváním zdrojů, nadměrným rybolovem atd.), ale že moře a oceány mají stále důležité ekosystémové rezervy, které jsou nepřístupné, a tudíž nedotčené; je přesvědčen o tom, že modrá ekonomika by tudíž měla chránit, obnovovat a zachovávat ekosystémy, biologickou rozmanitost, odolnost a produktivitu moří a oceánů, včetně služeb souvisejících s biologickou rozmanitostí moří a fungováním ekosystémů; je přesvědčen o tom, že základním prvkem modré ekonomiky by měla být zásada předběžné opatrnosti a ekosystémový přístup;

6.  zdůrazňuje důležitou úlohu nových technologií v boji proti zhoršování stavu mořských ekosystémů a zdůrazňuje provázanost modré a zelené ekonomiky, zejména pokud jde o inovativní metody čištění moří, včetně nákladově efektivní recyklace plastů poškozujících životní prostředí;

7.  zdůrazňuje, že lepší porozumění mořím a oceánům včetně mořského dna a mořského života, spolu s posuzováním dopadu na životní prostředí umožní udržitelně využívat mořské zdroje a zlepšovat vědecké základy, z nichž vycházejí jednotlivé námořní politiky EU;

8.  vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy (po provedení výše zmíněné vědecké analýzy a součtu) posoudila potřeby financování modré ekonomiky (odvětvové, regionální, vnitrostátní a celoevropské) s ohledem na využití jejího potenciálu pro udržitelný růst, rozvoj a tvorbu pracovních míst, zejména pak v regionech, které jsou velmi závislé na rybolovu a se zvláštním zřetelem na začínající podniky, malé a střední podniky a na rodinné podniky;

9.  zdůrazňuje, že udržitelný rozvoj modré ekonomiky vyžaduje větší investice do znalostí a výzkumu; vyjadřuje politování nad krátkodobým i dlouhodobým dopadem škrtů ve veřejných investicích do výzkumu a vývoje na vnitrostátní výzkumné programy; domnívá se, že EU a členské státy musejí zajistit stabilní financování na zlepšení znalostí o mořském prostředí a jeho ekonomickém potenciálu na základě opatření, která zaručí dlouhodobou kontinuitu a předvídatelnost tohoto financování, aniž by mezitím došlo k ohrožení financování stávajících a probíhajících programů;

10.  naléhavě vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s dalšími mezinárodními organizacemi podporovala sestavování pravidelných, aktualizovaných vědeckých údajů o stavu mořských populací ve vodách EU i mimo ně; připomíná víceoborovou povahu mořského a námořního výzkumu a zdůrazňuje, že je důležité podporovat horizontální úsilí, které ovlivňuje různá odvětví a oblasti mořského a námořního výzkumu;

11.  vybízí ke stanovení konkrétních cílů a lhůt za účelem zajištění transparentnosti a zvýšení dostupnosti a zajištění úplné interoperability a harmonizace údajů, které se týkají mořského dna, jakož i vodního sloupce a živých zdrojů; požaduje zveřejňování informací o mořích a oceánech s cílem podporovat inovace, přičemž je třeba zajistit, aby nedocházelo k plýtvání finančními prostředky a zdvojování projektů; je přesvědčen o tom, že investice do projektů na získávání údajů rovněž přispějí k produktivitě a větším inovacím;

12.  žádá, aby výsledky výzkumu financovaného z veřejných prostředků byly veřejné pro neobchodní využití (ochrana údajů strategického významu pro členské státy), přičemž tato zásada by se měla v konsorciích výzkumných programů EU uplatňovat povinně; požaduje, aby byl zajištěn otevřený přístup k údajům, které podporují výsledky uvedeného výzkumu; požaduje iniciativu EU, jež by vybízela soukromé podniky z námořního odvětví ke sdílení údajů, které nejsou citlivé z hospodářského hlediska, pro účely výzkumu a naléhavě žádá Komisi, aby co nejrychleji poskytla platformu pro informace o výzkumu prováděném v rámci programu Horizont 2020;

13.  žádá, aby projekt Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat (EMODnet) ve své části věnované dopadům lidské činnosti výslovně zahrnovala zkoumání údajů týkajících se kumulativních dopadů, odpadků v moři, hluku v moři a rozpustných endokrinních disruptorů;

14.  odmítá škrty v rozpočtu rámcového programu pro výzkum Horizont 2020 navrhované Komisí;

15.  vyzývá Komisi, aby začala provádět pravidelná posouzení provádění programu Horizont 2020 v oblastech týkajících se modré ekonomiky a zveřejňovala jejich výsledky; podporuje uzavření zvláštního partnerství v námořním odvětví v rámci programu Horizont 2020 a požaduje, aby se stalo součástí pracovního programu Horizontu 2020 na období 2016–2017; domnívá se, že je třeba více usilovat o zlepšení provázanosti mezi výzkumem a průmyslem v oblasti vývoje nových výrobků a postupů, růstu a pracovních míst;

16.  upozorňuje na skutečnost, že za rozvoj modré ekonomiky nesou hlavní odpovědnost členské státy a regionální orgány, a vyzývá Komisi, aby podporovala a propagovala všechny formy spolupráce mezi členskými státy a regionálními orgány (zabývající se nedostatky v této oblasti), například iniciativy pro společnou tvorbu programů, do nichž by byla zapojena i námořní uskupení, odvětví rybolovu a místní společenství; zdůrazňuje úlohu makroregionálních strategií jakožto postupu pro řešení sdílených výzev a využívání společných příležitostí (např. strategie Evropské unie pro jadransko-jónský region) a vyzývá Komisi a členské státy, aby dále navazovaly na úspěšné regionální výzkumné projekty (např. projekt BONUS);

17.  vyzývá k uzavírání spolupráce a partnerství mezi členskými státy, jež by přispěla k efektivnějšímu cílení finančních prostředků dostupných v rámci evropských a vnitrostátních nástrojů; zdůrazňuje, že při zaměření se na priority by měl být zohledněn přímý dopad na modrou ekonomiku a přímý vstup, který pro ni představují;

18.  zdůrazňuje, že členské státy mají zájem na rozšíření spolupráce se státy Středozemního moře a vyzývá členské státy, aby zvážily modrou ekonomiku jakožto další oblast spolupráce; vybízí ke spolupráci se třetími zeměmi (např. Unií pro Středomoří, Organizací pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře) a vyzývá Komisi, aby zahrnula podporu rozvoje udržitelné modré ekonomiky mezi cíle rozvojové politiky EU;

19.  vyzývá Komisi, aby nastolila příznivé regulační a právní podmínky pro investice do obnovitelné energie v modré ekonomice a předložila jednoznačný a stabilní rámec podpory výzkumu, podniků a vlád, který umožní navýšit investice do inovativních projektů, jež mají rozvíjet obnovitelnou energii;

20.  zdůrazňuje, že evropské oceány a moře jsou velmi rozmanité, a proto je nezbytné, aby Komise nepřijímala univerzální přístup; upozorňuje, že je nutné podporovat integrovaný přístup k různým odvětvím modré ekonomiky založeným na společných zásadách, jako je udržitelnost, uznání a respektování zvláštností a potřeb různých regionů a priority různých členských států a podporovat je při naplňování těchto priorit;

21.  vyzývá Komisi a její agentury, aby podporovaly členské státy při vytváření a provádění vnitrostátních a regionálních strategií rozvoje námořního hospodářství;

22.  upozorňuje na negativní vývoj a zřejmý úpadek některých tradičních odvětví modré ekonomiky (např. rybolovu a výstavby a opravy lodí), zejména v oblastech, kde tvořila skutečný základ místního hospodářství, stimulovala hospodářské činnosti v obou směrech výrobního řetězce, vytvářela pracovní místa a podporovala rozvoj; domnívá se, že jakákoli strategie EU pro oblast modré ekonomiky by tato odvětví a regiony neměla opomíjet a měla by klást důraz na potenciál inovací a využívat evropské odborné znalosti (např. zkvalitňování vybavení lodí) k zastavení tohoto úpadku;

23.  zdůrazňuje význam mořského a námořního výzkumu a užší spolupráce mezi vědeckými pracovníky, mezi členskými státy a mezi regiony v těchto odvětvích, neboť je třeba překonat stávající rozdíly mezi členskými státy a geografickou koncentraci v některých oblastech a posílit konkurenceschopnost pobřežních oblastí a vytváření kvalitních a udržitelných místních pracovních míst;

24.  domnívá se, že nedostatek kvalifikovaných odborníků v různých oblastech a odvětvích činností – včetně vědců, inženýrů, techniků a pracovníků – představuje nepřekonatelnou překážku pro plné využití potenciálu modré ekonomiky; poukazuje na to, že tento nedostatek úzce souvisí se skutečností, že členské státy se v rostoucí míře zbavují odpovědnosti za oblast vědy a vzdělávání, do níž vkládají nižší investice, a s nedostatečným ohodnocením odborníků, zejména v členských státech, které byly nejvíce postiženy hospodářskou krizí, a proto žádá, aby tyto dvě tendence neprodleně zvrátily; naléhavě vyzývá členské státy a regionální orgány, aby investovaly do ambiciózního sociálního rozměru modrého růstu a gramotnosti v námořní oblasti, a podporovaly tak odbornou přípravu a přístup mladých lidí, pokud jde o námořnické profese; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vysokoškolské programy a programy odborného vzdělávání a průběžné odborné přípravy a zajistily, aby tyto programy zahrnovaly aspekty modré ekonomiky;

25.  naléhavě vyzývá členské státy, regionální orgány, vzdělávací instituce a průmyslové subjekty, aby koordinovaly a zajistily součinnost a vymezily průřezové otázky výzkumu v oblasti modré ekonomiky, a podporovaly tak odbornou přípravu a přístup mladých lidí, pokud jde o profese související s modrým růstem;

26.  domnívá se, že předpokladem náležitého rozvoje modré ekonomiky je důstojnost souvisejících profesí a vytvoření kvalitních pracovních míst a přiznání práv, včetně práva na zdraví a bezpečnost práce pracovníků v námořním odvětví a povědomí o těchto právech, s cílem zajistit, aby toto odvětví zůstalo atraktivní; dále se domnívá, že vzhledem k tomu, že v modré ekonomice tradičně pracují převážnou většinou muži, je nyní vhodný okamžik, aby EU uznala, že nastala pravá chvíle vybídnout ženy k účasti na tomto hospodářském segmentu; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby do všech fází rozvoje modré ekonomiky začlenily genderová hlediska a podporovaly a zvyšovaly skutečné zapojení žen do tohoto rozvoje;

27.  vyzývá Komisi, aby prosazovala práva pracovníků a zaručila bezpečné pracovní podmínky ve všech odvětvích v rámci modré ekonomiky, ať již se jedná o stálá či nově vznikající odvětví;

28.  vyzývá Komisi, aby shromáždila a analyzovala údaje týkající se námořních profesí na všech úrovních (od právní oblasti po inženýrství a environmentální management, od instruktorů potápění po námořníky a námořní techniky) a využila těchto údajů k hledání pracovních příležitostí na různých úrovních, a sice příležitostí tradičních, nově vznikajících i zcela nových, které teprve vzniknout mohou;

29.  žádá Komisi, aby určila všechny evropské fondy dostupné pro financování činností modré ekonomiky a soustředila je do jediné platformy přístupné občanům; žádá rovněž Komisi, aby jasně směřovala finanční prostředky určené na inovaci a růst modré ekonomiky, z nichž se financuje základní výzkum, výzkum a vývoj, odborné vzdělávání, vytváření pracovních míst, vznik nových podniků, malé a střední podniky, sociální podniky, družstva, vzdělávání a učňovská příprava, snižování pobřežní chudoby, biotechnologický rozvoj, dopravní spojení, energetická interkonektivita, stavba a opravy lodí, pobřežní širokopásmový přístup, ochrana životního prostředí a uvádění inovativních produktů, služeb a postupů na trh;

30.  domnívá se, že investice do modré ekonomiky by se měly zaměřit mimo jiné na ekologické inovace, které nejsou závislé na omezených zdrojích, efektivní využívání zdrojů, oběhové hospodářství, ochranu přírody, moří a pobřeží, boj proti změně klimatu a přizpůsobení se této změně a udržitelné využívání zdrojů (s takovou mírou využití, která dlouhodobě nepřekročí míru přirozené regenerace); vybízí Komisi, aby tyto zásady začlenila do stávajících nebo navrhovaných podpůrných programů;

31.  je nakloněn vytvoření finančního rámce určeného na podnícení inovací, udržitelného rozvoje modré ekonomiky a tvorbu pracovních míst, který by zahrnoval, propojoval a usnadňoval přístup k dostupným finančním nástrojům – strukturální a investiční fondy (Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti), rámcový program pro výzkum, případné vytvoření budoucího znalostního a inovačního společenství zaměřeného na modrou ekonomiku, Evropský fond pro strategické investice (EFSI) a další; upozorňuje na potřebu podporovat lepší přizpůsobení různých nástrojů potřebám různých subjektů – veřejných institucí, místních orgánů, podniků, a to zejména MSP, nevládních organizací atd. – a rozsáhlé šíření informací o stávajících možnostech;

32.  hluboce lituje zpoždění plánů pro využití fondu ENRF v některých členských státech;

33.  domnívá se, že veřejné investice, zejména v některých členských státech, hrají rozhodující úlohu v podpoře rozvoje potenciálu modré ekonomiky a jeho plného využívání, přičemž se nesmí zapomínat na úlohu soukromých investic; zdůrazňuje, že investice do modré ekonomiky musí být zaměřeny na různé projekty, od projektů infrastruktury po různé drobné investice do malých a středních podniků, které vyžadují další pomoc v přístupu k financování;

34.  zdůrazňuje, že odvětví na pevnině, která podporují modrou ekonomiku na moři, představují nezbytnou vazbu, jež zajistí námořní inovace a vyzývá Komisi, aby těmto odvětvím na pevnině poskytovala větší podporu;

35.  žádá Komisi, aby podpořila snahy členských států v oblasti podpory strategií pro inteligentní specializace s cílem vytvářet a využívat hodnotové řetězce související s více činnostmi v rámci modré ekonomiky; domnívá se, že rozvoj tzv. klastrů nebo superklastrů si vyžaduje aktivní zapojení členských států a musí podporovat tvorbu synergií v jednotlivých sektorech a mezi nimi; domnívá se, že strategie pro oblast námořního výzkumu a technologického rozvoje by mohly být nejprve vyzkoušeny, a poté by mohly být využívány jako příklad osvědčeného postupu v modré ekonomice obecněji;

36.  domnívá se, že provedení strategií, plánů a programů a konkrétních vnitrostátních právních předpisů může vytvořit politický a institucionální rámec, který by byl pro rozvoj modré ekonomiky v různých členských státech příznivější; zdůrazňuje, že tyto strategie, plány a programy spolu s konkrétními vnitrostátními právními předpisy by měly přispět k harmonické a udržitelné interakci mezi lidskou činností a mořským a pobřežním prostředím; zdůrazňuje význam územního plánování námořních prostor pro udržitelný a koordinovaný rozvoj námořních činností, přičemž stejným dílem zohledňuje zájmy dotčených odvětví, a rovněž vzájemné působení mezi pevninou a mořem a integrované řízení pobřežních zón; připomíná směrnici o územním plánování námořních prostor, rámcovou směrnici o strategii pro mořské prostředí a integrovanou námořní politiku na úrovni EU a jednotlivých moří;

37.  upozorňuje na význam veřejných společností a společností s majoritním podílem státu v oblastech, jako je obchodní loďstvo,přístavní správa, lodní doprava a námořní a pobřežní obranné práce; odmítá koncepci, která se zaměřuje pouze na soukromý sektor a domnívá se, že posílení a modernizace veřejného sektoru může být významným faktorem stimulace podpory modré ekonomiky;

38.  domnívá se, že k zajištění udržitelného rozvoje modré ekonomiky by se měli na úrovni EÚ vyvíjet snahy o lepší integraci a koordinaci úsilí a způsobilosti prostřednictvím soudržných a koherentních opatření; upozorňuje na potřebu sloučit již existující příslušné agentury a rozptýlené kompetence v rámci existující agentury s pravomocemi v námořní oblasti, což by posílilo koordinaci, spolupráci a podporu členských států při rozvoji potenciálu modré ekonomiky a jeho plného využívání;

39.  domnívá se, že pobřežní a ostrovní komunity musejí být plně zapojené do všech fází rozvoje modré ekonomiky, což je základním předpokladem využití jejich potenciálu, pokud jde o inovace, zaměstnanost, prosperitu a udržitelný rozvoj; uznává potenciál a potřebu inovativních řešení, pokud jde o předpokládané rozšiřování měst;

40.  uvědomuje si rozmanitost a zvláštnost pobřežních a ostrovních společenství a vyzývá k přijetí mimořádných opatření, která účinně podpoří rozvoj modré ekonomiky v těchto oblastech tím, že odstraní překážky investicím a vytvoří příznivé podmínky pro hospodářský růst;

Odvětvové přístupy

41.  vyslovuje se pro intenzívnější podporu a udržitelný rozvoj odvětví rybolovu a zpracování produktů rybolovu s cílem vytvářet vyšší přidanou hodnotu, v rámci něhož by dostával přednost maloobjemový rybolov, jehož cílem by bylo zvýšit selektivnost lovných zařízení, omezit spotřebu energie a snížit dopad této činnosti na životní prostředí a zlepšit boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu; připomíná, že mapování a klasifikace zdrojových biotopů mají zásadní význam pro vytvoření životaschopného, udržitelného a řádně řízeného odvětví rybolovu; zdůrazňuje, že vědecké údaje o rybolovu, které slouží jako základ pro politická rozhodnutí, musejí být v celém svém objemu zpřístupněny veřejnosti;

42.  žádá Komisi, aby přijala opatření nezbytná k posílení úlohy skupin pro rozvoj rybolovu v rámci nové společné rybářské politiky a přidělila jim více prostředků, které jim umožní nadále vykonávat a rozvíjet svou funkci a podporovat uvedenou spolupráci mezi územími;

43.  zdůrazňuje, že je třeba určit a podporovat kulturní a přírodní zajímavosti; zdůrazňuje úlohu zón se zákazem vstupu, což umožní zachovat nedotčené oblasti a obnovit nadměrně využívané oblasti mořského dna, a tudíž podpoří budoucí udržitelnost našich moří;

44.  domnívá se, že udržitelný rozvoj evropské akvakultury vyžaduje silnější podporu vědeckého výzkumu a technického rozvoje v oblasti chovu nových druhů, zejména těch původních, přičemž je třeba zajistit udržitelné obstarávání krmiva, zabránit únikům, minimalizovat vliv na biologickou rozmanitost a omezit vliv chemických látek a užívání léků, a to rovněž v oblasti vývoje nových nebo podstatně lepších výrobků s cílem umožnit diverzifikaci produkce i nabídky potravin a zvýšit jejich kvalitu a zároveň zajistit větší bezpečnost, pokud jde o životní prostředí; upozorňuje, že přesné znalosti o batymetrii a složení mořského dna mají zásadní význam pro volbu nejvhodnějších lokalit pro rozšíření místního odvětví akvakultury, zhodnocení jejich nosné kapacity a modelování znečištění způsobeného činnostmi akvakultury;

45.  přimlouvá se za začlenění environmentálních kritérií i rozsáhlejších kritérií udržitelnosti do výrobních norem a označování výrobků s cílem ocenit zodpovědné výrobce a umožnit spotřebitelům přijímat informovanější rozhodnutí, neboť toto odvětví se prudce rozvíjí; požaduje náležitou regulaci týkající se akvakultury a opatření na omezení změn kvality vody; žádá podporu pro přechod produkce akvakultury z konvenčních metod na organickou akvakulturu;

46.  domnívá se, že s ohledem na spotřebu energie a technicky snadnější přechod na zkapalněný ropný plyn se obchodní námořnictvo a říční flotila oproti jiným způsobům nákladní dopravy ukazují jako stále strategičtější; je nakloněn zacílení zdrojů na podporu inovací v tomto sektoru s cílem zlepšit energetickou účinnost, diverzifikovat primární energii a snížit emise znečišťujících látek;

47.  opakuje, že je nezbytné okamžitě přijmout opatření v námořní dopravě, jež zvýší efektivnost a urychlí dekarbonizaci tohoto odvětví, a že je třeba v tomto odvětví prosazovat rozvoj a využívání zkapalněného zemního plynu (LNG) coby čistějšího přechodného paliva;

48.  zdůrazňuje strategický význam činností v oblasti výstavby a oprav lodí a jejich vzájemných vztahů s několika dalšími odvětvími, jako například s ocelářstvím, obchodním námořnictvem, rybolovem a cestovním ruchem v oblasti výletních plaveb; domnívá se, že důraz na technologické inovace a vysoce specializované postupy, které by mohly vést ke zvýšení přidané hodnoty, může pomoci vytvořit oblast s menší konkurencí na mezinárodní úrovni tím, že bude usilovat o změnu vývoje tohoto odvětví směrem k úpadku; zasazuje se o zvláštní podporu oživení a modernizace loďařského průmyslu a odvětví výroby speciální oceli v Evropě ve všech jeho oblastech;

49.  vyzývá Komisi, aby zcela přezkoumala svou politiku v oblasti loďařského průmyslu v Evropě, a důrazně podporuje poskytování zvláštní pomoci na opětovné nastartování a modernizaci loďařství v Evropě;

50.  domnívá se, že je třeba se více zaměřit na význam moří v cestovním ruchu a na jejich udržitelnost; konstatuje, že evropský mořský a pobřežní cestovní ruch čelí konkurenci ze třetích zemí; upozorňuje, že EU by měla využívat svého kulturního bohatství a nabízet udržitelné a velmi kvalitní služby v oblasti námořního a pobřežního cestovního ruchu; domnívá se, že kulturní dědictví a námořní a pobřežní cestovní ruch mohou mít zásadní význam pro přilákání většího počtu spotřebitelů a podniků tím, že rozšíří turistickou nabídku; zdůrazňuje pozitivní přínos kulturního dědictví, mořského a pobřežního cestovního ruchu ke splnění evropských cílů udržitelného hospodářského růstu a tvorby pracovních míst; žádá větší podporu pro malé a střední podniky, které zcela převládají v odvětví vodní turistiky, aby se zajistilo, že stávající a nová pracovní místa budou udržitelná, velmi kvalitní a celoroční;

51.  zdůrazňuje, že je důležité prosazovat sociálně, ekonomicky a environmentálně udržitelné formy cestovního ruchu, které se mohou stát významným zdrojem přidané hodnoty námořních oblastí;

52.  domnívá se, že je zcela nezbytné, aby byl uznán skutečný význam podvodního kulturního dědictví v rámci modré ekonomiky, zejména z toho důvodu, že může dnešní společnost poučit mimo jiné o využívání moří v minulosti, reakcích lidí na změnu klimatu a vzestup hladiny moří a rovněž představuje zdroj cestovního ruchu;

53.  zdůrazňuje, že i když EU zůstává v oblasti modré ekonomiky světovým lídrem, je mezinárodní hospodářská soutěž v tomto odvětví velmi ostrá a pouze rovné podmínky na celém světě mohou v tomto komplexním odvětví zabezpečit udržitelný růst a vytváření pracovních míst v Evropě;

54.  domnívá se, že studie o zhoršování pobřežních systémů (znečištění a ztráta biologické rozmanitosti), odolnosti a obnově ekosystémů, erozi pobřeží, zmírňování jejích příčin a provádění námořních prací na ochranu pobřeží (včetně řešení vycházejících z přírody, jako jsou zelené infrastruktury) jsou klíčovými oblastmi modré ekonomiky, které v souvislosti se změnou klimatu získávají na důležitosti; požaduje větší podporu pro tyto oblasti ze strany EU a flexibilitu pro oblasti s odlišným profilem pobřeží, v nichž kvůli erozi pobřeží opakovaně dochází ke katastrofám;

55.  upozorňuje na velký potenciál moří a oceánů jakožto zdrojů energie z hlediska zvýšení hodnot domácích zdrojů, diverzifikace zdrojů energie a přispívání k plnění cílů v oblasti změny klimatu; zdůrazňuje, že obnovitelné mořské zdroje energie jsou průmyslovým odvětvím budoucnosti a v této souvislosti upozorňuje, že je důležité rozvíjet inovativní zdroje čisté energie a „modrou“ energii, např. slapovou energii, energii vln a osmotickou energii, jak uvedla Komise ve svém sdělení ze dne 20. ledna 2014 o modré energii; upozorňuje, že velký význam mají elektrizační soustavy mezi jednotlivými členskými státy; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit a blíže prozkoumat potenciál zachycování a ukládání uhlíku;

56.  zdůrazňuje, že při průzkumu a využívání zdrojů energie z moří a oceánů je třeba zohlednit potřeby týkající se přenosu technologií, zejména pokud jde o odbornou přípravu kvalifikovaných a vysoce kvalifikovaných pracovníků, a o přísná kritéria udržitelnosti životního prostředí; poukazuje na potenciál multiplikačního účinku těchto činností na zvyšování zaměstnanosti a na související činnosti, a to ve všech směrech;

57.  zdůrazňuje důležitou úlohu nových technologií, např. v boji proti zhoršování stavu mořských ekosystémů nebo při zachycování a ukládání emisí oxidu uhličitého; vyzývá Komisi, aby provedla podrobnější analýzu toho, jak by bylo možné využívat technologie a jejich související infrastrukturu pro bezpečnou a nákladově efektivní přepravu CO2 takovým způsobem, aby byl ekonomicky životaschopný;

58.  upozorňuje, že optimální umístění generátorů využívajících modrou energii, jako je energie větrná, energie vln nebo solární, oceánské proudy, osmotická energie a přeměna tepelné energie, může být podmíněna celou řadou faktorů, včetně hloubky moří, stavem mořského dna, oceánografické vlastnosti a vzdálenost od pobřeží; proto se domnívá, že srovnatelné údaje shromážděné v rámci různých vnitrostátních programů o batymetrii, vlastnostech mořského dna nebo vertikálních profilech oceánů mohou být přínosným vstupem pro postupy volby lokalit a udělování licencí v zájmu rozvoje obnovitelných zdrojů energie; rovněž zdůrazňuje, že v zájmu rozvoje cenově dostupných a nákladově efektivních energeticko-technologických řešení účinně využívajících zdroje je nezbytné dále hledat řešení v oblasti energie moří;

59.  domnívá se, že průzkum a těžba nerostných surovin z kontinentálního šelfu vyžadují nepřetržitou účast členských států, zejména pokud jde o informace, určování oblastí, kde se neuplatňují mezní hodnoty pro těžbu, posuzování dopadů na životní prostředí, analýzu a omezování rizik a uplatňování suverenity; vyzývá Komisi, aby navrhla a aktualizovala demonstrativní výčet námořních činností (např. produkce energie na moři, těžba z mořského dna, používání písku a štěrku v moři atd.), které vyžadují předchozí posuzování environmentálních a socio-ekonomických dopadů; žádá, aby byla věnována pozornost opětovnému používání a recyklaci nerostů jako alternativní možnosti k těžbě z mořského dna a potenciálu těchto činností pro zakotvení vědeckých znalostí a rozvoje a přenosu technologií;

60.  usiluje o koordinované a aktivní zapojení EU do Mezinárodního úřadu pro mořské dno s cílem zajistit efektivní regulační rámec předběžné opatrnosti pro oblast životního prostředí, který by zamezil negativním dopadům průzkumu a těžby z mořského dna, včetně oblastí se zvláštním významem pro životní prostředí, jakož i společenským dopadům této těžby a biologického průzkumu na místní společenství, a zajistil naprostou transparentnost údajů;

61.  domnívá se, že biotechnologie týkající se moří a oceánů je velmi různorodým odvětvím, které jako celek obsahuje obrovský potenciál, pokud jde o získávání a uplatňování nových poznatků a vytváření nových postupů a výrobků s vysokou přidanou hodnotou (nové materiály, potraviny, farmaceutické přísady atd.); upozorňuje na potřebu vzdělávání a odborné přípravy související s tímto odvětvím, přičemž žádá členské státy, aby spolu se soukromým sektorem převzaly silnou odpovědnost, a rovněž upozorňuje na význam mezinárodní spolupráce v této oblasti;

62.  poukazuje na význam sociálního dialogu a zastává názor, že by v něm měli být zastoupeni všichni sociální partneři zapojení do modré ekonomiky; podtrhuje význam konzultací se zúčastněnými stranami v otázce rozvoje modré ekonomiky obecně, včetně konzultací s občanskou společností a místními a regionálními orgány;

63.  aktivně podporuje iniciativu, kterou Komise začlenila do svého sdělení s cílem podpořit alianci pro dovednosti a centrum pro znalostní inovace v oblasti modré ekonomiky;

64.  domnívá se, že je třeba uvést do praxe balíček opatření pro zajištění námořní bezpečnosti „Erika IV“, aby se zabránilo dalším závažným námořním katastrofám; domnívá se, že tento balíček by měl v evropských právních předpisech uznat ekologické škody v mořských vodách;

65.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit povědomí občanské společnosti o významu moře jako hospodářského, kulturního a sociálního zdroje, a vyzdvihuje úlohu výzkumu a dialogu pro dosažení integrované udržitelnosti mezi zúčastněnými stranami a občany;

66.  domnívá se, že moře a pobřeží jsou cenným zdrojem, jenž by měl představovat jeden z pilířů politiky průmyslové obnovy EU; upozorňuje, že je třeba podniknout kroky směřující k oživení modrého průmyslu a současně podporovat soudržnost evropského hospodářství a udržitelného rozvoje, zejména v regionech, kde byl tento potenciál v důsledku procesů globalizace upozaděn;

67.  zastává názor, že k rychlému a udržitelnému rozvoji tohoto odvětví by mohla přispět výměna informací a osvědčených postupů;

o
o   o

68.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135.
(2) Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0300.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2013)0438.
(5) Přijaté texty, P7_TA(2014)0178.
(6) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104.
(7) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 174.
(8) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 892.
(9) Úř. věst. C 12, 15.1.2015, s. 93.
(10) Úř. věst. C 19, 21.1.2015, s. 24.

Právní upozornění - Ochrana soukromí