Seznam 
Přijaté texty
Středa, 11. března 2015 - Štrasburk
Společná pravidla dovozu z některých třetích zemí ***I
 Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi ES a Černou Horou***I
 Celní kvóty Unie pro vysoce jakostní hovězí maso, vepřové maso, drůbeží maso, pšenici, sourež a otruby, vedlejší mlýnské produkty a jiné zbytky***I
 Dovoz zemědělských produktů pocházejících z Turecka do Unie ***I
 Pozastavení některých koncesí o dovozu zemědělských produktů pocházejících z Turecka do Unie ***I
 Vytvoření Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři ***
 Žádost, aby byl pan Theodoros Zagorakis zbaven poslanecké imunity
 Žádost o zbavení imunity, které požívá Sergei Stanishev
 Pokyny pro rozpočet na rok 2016 – oddíl III
 Výroční zpráva za rok 2013 o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boji proti podvodům
 Zpráva o pokroku Černé Hory za rok 2014
 Zpráva o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2014
 Zpráva o pokroku Srbska za rok 2014
 Proces evropské integrace Kosova
 Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2015
 Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2015
 Správa jednotného trhu v rámci evropského semestru 2015
 Boj proti pohlavnímu zneužívání dětí prostřednictvím internetu

Společná pravidla dovozu z některých třetích zemí ***I
PDF 365kWORD 52k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (přepracované znění) (COM(2014)0323 – C8-0014/2014 – 2014/0168(COD))
P8_TA(2015)0053A8-0014/2015

(Řádný legislativní postup – přepracování)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0323),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0014/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2014(1),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(2),

–  s ohledem na dopis, který dne 13. listopadu 2014 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro mezinárodní obchod podle čl. 104 odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 104 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0014/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise návrh Komise neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. března 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/... o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (přepracované znění)

P8_TC1-COD(2014)0168


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2015/755.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
(2) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.


Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi ES a Černou Horou***I
PDF 380kWORD 53k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé (kodifikované znění) (COM(2014)0374 – C8-0035/2014 – 2014/0190(COD))
P8_TA(2015)0054A8-0051/2014

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0374),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0035/2014),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2014(1),

—  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – Zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(2),

—  s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0051/2014),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní pracovní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise obsahuje návrh prostou kodifikaci stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.  přijímá svůj níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. března 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/... o některých postupech pro uplatňování Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé (kodifikované znění)

P8_TC1-COD(2014)0190


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2015/752.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
(2) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.


Celní kvóty Unie pro vysoce jakostní hovězí maso, vepřové maso, drůbeží maso, pšenici, sourež a otruby, vedlejší mlýnské produkty a jiné zbytky***I
PDF 368kWORD 53k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o otevření a správě některých celních kvót Unie pro vysoce jakostní hovězí maso, vepřové maso, drůbeží maso, pšenici, sourež a otruby, vedlejší mlýnské produkty a jiné zbytky (kodifikované znění) (COM(2014)0594 – C8-0169/2014 – 2014/0276(COD))
P8_TA(2015)0055A8-0052/2014

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0594),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0169/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2014(1),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů(2),

–  s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0052/2014),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá svůj postoj v prvním čtení v níže uvedeném znění;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. března 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/... o otevření a správě některých celních kvót Unie pro vysoce jakostní hovězí maso, vepřové maso, drůbeží maso, pšenici, sourež a otruby, vedlejší mlýnské produkty a jiné zbytky (kodifikované znění)

P8_TC1-COD(2014)0276


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2015/754.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
(2) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.


Dovoz zemědělských produktů pocházejících z Turecka do Unie ***I
PDF 366kWORD 52k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o dovozu zemědělských produktů pocházejících z Turecka do Unie (kodifikované znění) (COM(2014)0586 – C8-0166/2014 – 2014/0272(COD))
P8_TA(2015)0056A8-0048/2014

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0586),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0166/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2014(1),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů(2),

–  s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0048/2014),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. března 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/... o dovozu zemědělských produktů pocházejících z Turecka do Unie (kodifikované znění)

P8_TC1-COD(2014)0272


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2015/753.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
(2) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.


Pozastavení některých koncesí o dovozu zemědělských produktů pocházejících z Turecka do Unie ***I
PDF 367kWORD 53k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se pozastavují některé koncese  o dovozu zemědělských produktů pocházejících z Turecka do Unie (kodifikované znění) (COM(2014)0593 – C8-0170/2014 – 2014/0275(COD))
P8_TA(2015)0057A8-0050/2014

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0593),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0170/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2014(1),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů(2),

–  s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0050/2014),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. března 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/..., kterým se pozastavují některé koncese pro dovoz zemědělských produktů pocházejících z Turecka do Unie (kodifikované znění)

P8_TC1-COD(2014)0275


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2015/756.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
(2) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.


Vytvoření Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři ***
PDF 279kWORD 49k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 k návrhu rozhodnutí Rady o přijetí změněné dohody o vytvoření Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři jménem Evropské unie (14993/2014 – C8-0027/2015 – 2014/0274(NLE))
P8_TA(2015)0058A8-0038/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (14993/2014),

–  s ohledem na návrh změněné dohody o zřízení Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (15458/2014),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 43 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0027/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec, čl. 99 odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov (A8-0038/2015),

1.  uděluje souhlas s uzavřením změněné dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby tento postoj předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Generální komisi pro rybolov ve Středozemním moři.


Žádost, aby byl pan Theodoros Zagorakis zbaven poslanecké imunity
PDF 392kWORD 54k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 o žádosti, aby byl Theodoros Zagorakis zbaven imunity (2015/2048(IMM))
P8_TA(2015)0059A8-0044/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byl Theodoros Zagorakis zbaven imunity, kterou dne 19. prosince 2014 předložil náměstek státního zástupce při Nejvyšším soudu v Řecku v souvislosti s trestním řízením probíhajícím před jednočlenným senátem trestního soudu v Soluni pod referenčním č. E2010/3844 a která byla oznámena na plenárním zasedání dne 28. ledna 2015,

–  poté, co se Theodoros Zagorakis vzdal svého práva na vyjádření v souladu s čl. 9 odst. 5 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 8 a 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010 a 6. září 2011,(1)

–  s ohledem na článek 62 Ústavy Řecké republiky,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0044/2015),

A.  vzhledem k tomu, že náměstek státního zástupce při Nejvyšším soudu v Řecku požádal v souvislosti s možným stíháním údajného trestného činu, aby byl Theodoros Zagorakis, poslanec Evropského parlamentu, zbaven imunity;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie požívají členové Evropského parlamentu na území vlastního státu imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu;

C.  vzhledem k tomu, že podle článku 62 Ústavy Řecké republiky nesmí být poslanec v průběhu volebního období bez souhlasu parlamentu stíhán, zatčen ani uvězněn, ani jiným způsobem omezován ve své svobodě;

D.  vzhledem k tomu, že Theodoros Zagorakis je obviněn z ublížení na zdraví z nedbalosti a z nedodržování bezpečnostních předpisů na pracovišti;

E.  vzhledem k tomu, že trestní stíhání se týká pracovního úrazu zaměstnance fotbalového klubu PAOK, k němuž došlo dne 13. května 2010 na stadionu téhož klubu v Soluni, a že toto trestní stíhání je směřováno proti Theodorosovi Zagorakisovi jako předsedovi a právnímu zástupci klubu;

F.  vzhledem k tomu, že údajný trestný čin zcela jasně nemá žádnou souvislost s postavením Theodorose Zagorakise coby poslance Evropského parlamentu, nýbrž s jeho funkcí předsedy fotbalového klubu PAOK;

G.  vzhledem k tomu, že trestní stíhání se netýká žádného názoru nebo hlasování během výkonu funkce člena Evropského parlamentu ve smyslu článku 8 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie;

H.  vzhledem k tomu, že není žádný důvod se domnívat, že záměrem trestního stíhání je poškodit politickou činnost poslance (prima persecutionis), protože trestní stíhání bylo zahájeno několik let před nástupem poslance do funkce;

1.  rozhodl, aby byl Theodoros Zagorakis zbaven imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně předal státnímu zastupitelství při Nejvyšším soudu v Řecku.

(1) Rozsudek ze dne 12. května 1964 ve věci 101/63, Wagner/Fohrmann a Krier (Recueil 1964, s. 419); rozsudek ze dne 10. července 1986 ve věci 149/85, Wybot/Faure a další (Recueil 1986, s. 2391); rozsudek ze dne 15. října 2008 ve věci T-345/05, Mote v. Parlament (Sb. rozh. 2008, s. II-2849); rozsudek ze dne 21. října 2008 ve spojených věcech C-200/07 a C-201/07, Marra v. De Gregorio a Clemente Sb. rozh. 2008, s. I-7929); rozsudek ze dne 19. března 2010 ve věci T-42/06, Gollnisch v. Parlament (Sb. rozh. 2010, s. II-1135); rozsudek ze dne 6. září 2011 ve věci C-163/10, Patriciello (Sb. rozh. 2011, s. I-7565).


Žádost o zbavení imunity, které požívá Sergei Stanishev
PDF 290kWORD 56k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 o žádosti, aby byl Sergej Stanišev zbaven imunity (2014/2259(IMM))
P8_TA(2015)0060A8-0045/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byl Sergej Stanišev zbaven imunity, kterou dne 24. listopadu 2014 předložilo Nejvyšší státní zastupitelství Bulharské republiky v souvislosti se soudním řízením probíhajícím u Městského soudu v Sofii pod referenčním číslem CCAN C-280/2013 a která byla oznámena na plenárním zasedání dne 15. prosince 2014,

–  poté, co Sergej Stanišev dostal možnost vyjádřit se, v souladu s čl. 9 odst. 5 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 8 a 9 Protokolu č. 7 ke Smlouvě o fungování Evropské unie o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na článek 70 Ústavy Bulharské republiky,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0045/2015),

A.  vzhledem k tomu, že Nejvyšší státní zastupitelství Bulharské republiky přeposlalo žádost státního zastupitelství v Sofii o to, aby mohlo pokračovat v trestním řízení proti Sergeji Staniševovi ve věci trestného činu podle čl. 358 odst. 1 ve spojení s čl. 26 odst.1 bulharského trestního zákoníku;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 8 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie nesmějí být členové Evropského parlamentu vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce;

C.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie v průběhu zasedání Evropského parlamentu jeho členové na území vlastního státu požívají imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu;

D.  vzhledem k tomu, že podle čl. 70 odst. 1 Ústavy Bulharské republiky nemůže být poslanec Národního shromáždění s ohledem na svou imunitu zadržen ani trestně stíhán, kromě případu spáchání trestného činu, a vzhledem k tomu, že v takovém případě je vyžadováno povolení Národního shromáždění či – v případě parlamentních prázdnin – předsedy tohoto shromáždění, kromě případu zadržení při činu; vzhledem k tomu, že podle čl. 70 odst. 2 Ústavy Bulharské republiky povolení k zahájení trestního stíhání není nutné v případě, že poslanec Národního shromáždění vyjádří písemnou formou souhlas s takovým stíháním;

E.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí o tom, zda bude poslanec zbaven imunity, či nikoli, je pouze na Parlamentu; vzhledem k tomu, že Parlament může při svém rozhodování o zbavení imunity důvodně zohlednit postoj dotčeného poslance(2);

F.  vzhledem k tomu, že trestný čin, z něhož je Sergej Stanišev obviněn, nemá přímou nebo zjevnou spojitost s výkonem mandátu poslance Evropského parlamentu ani nepředstavuje názor či hlasování během výkonu mandátu poslance Evropského parlamentu pro účely článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie;

G.  vzhledem k tomu, že vyšetřování, které bylo proti Sergeji Staniševovi vedeno před zahájením soudního řízení, začalo již dlouho před tím, než se stal poslancem Evropského parlamentu, a vzhledem k tomu, že dotyčné řízení proto žádným způsobem nesouvisí s jeho pozicí poslance Evropského parlamentu;

H.  vzhledem k tomu, že v době působení nejdříve ve funkci předsedy vlády a později poslance Národního shromáždění Sergej Stanišev předložil předsedovi Národního shromáždění dvě písemná prohlášení, v nichž vyjádřil souhlas se zahájením trestního řízení proti své osobě v souladu s čl. 70 odst. 2 Ústavy Bulharské republiky;

I.  vzhledem k tomu, že v daném případě neobjevil Parlament žádné důkazy o fumus persecutionis, tedy že neexistuje dostatečně závažné a konkrétní podezření, že by se případ zakládal na záměru politicky poškodit daného poslance;

1.  rozhodl, aby byl Sergej Stanišev zbaven poslanecké imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušnému orgánu Bulharské republiky a Sergeji Staniševovi.

(1) Rozsudek ve věci 101/63 Wagner v. Fohrmann a Krier, EU:C:1964:28; rozsudek ve věci 149/85 Wybot v. Faure a další, EU:C:1986:310; rozsudek ve věci T-345/05 Mote v. Parlament, EU:T:2008:440; rozsudek ve spojených věcech C-200/07 a C-201/07 Marr v. De Gregorio a Clemente, EU:C:2008:579; rozsudek ve věci T‑42/06 Gollnisch v. Parlament, EU:T:2010:102; rozsudek ve věci C-163/10 Patriciello, EU:C:2011:543; rozsudek ve spojených věcech T-346/11 a T-347/11 Gollnisch v. Parlament, EU:T:2013:23.
(2) Věc T-345/05 Mote v. Parlament (citace viz výše), bod 28.


Pokyny pro rozpočet na rok 2016 – oddíl III
PDF 402kWORD 87k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2016, oddíl III – Komise (2015/2008(BUD))
P8_TA(2015)0061A8-0027/2015

Evropský parlament,

—  s ohledem na články 312 a 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

—  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1),

—  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(2),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o postoji Rady k novému návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015(4),

—  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015(5) a na šest s ním souvisejících společných prohlášení, na nichž se dohodly Parlament, Rada a Komise, a tři jednostranná prohlášení,

—  s ohledem na sdělení o investičním plánu pro Evropu, které Komise přijala dne 26. listopadu 2014 (COM(2014)0903), a návrh nařízení o Evropském fondu pro strategické investice, který Komise přijala dne 13. ledna 2015 (COM(2015)0010),

—  s ohledem na hlavu II kapitolu 8 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0027/2015),

A.  vzhledem k tomu, že rozpočet EU je převážně investičním rozpočtem se silným pákovým efektem a je katalyzátorem růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v celé Unii; vzhledem k tomu, že usnadňuje provádění programů a projektů, které by jinak bylo složité nebo zcela nemožné, a zajišťuje strategické investice do opatření s přidanou evropskou hodnotou díky sdílení zdrojů a úsporám z rozsahu; vzhledem k tomu, že rozpočet EU má zřejmý pozitivní dopad na život občanů; vzhledem k tomu, že hraje zásadní úlohu při omezování nesrovnalostí mezi jednotlivými regiony Evropy a zajišťuje investice do oblastí, kde jsou nejvíce zapotřebí;

B.  vzhledem k tomu, že úroveň investic v EU v důsledku hospodářské a finanční krize značně klesla a zvětšil se rozdíl v úrovni rozvoje mezi různými regiony EU; vzhledem k tomu, že s ohledem na přetrvávající hospodářská a rozpočtová omezení na vnitrostátní úrovni hraje rozpočet EU klíčovou úlohu při posilování konkurenceschopnosti a zvyšování hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie;

C.  vzhledem k tomu, že rozpočet EU nemůže splnit své cíle, pokud bude zpochybněna jeho spolehlivost, spravedlivost a důvěryhodnost; vzhledem k tomu, že je nezbytně nutné, aby veškeré závazky, které jsou součástí víceletého finančního rámce na období 2014–2020, byly řádně splněny a řada problémů, které se za poslední roky nahromadily, především bezpříkladný počet neuhrazených faktur na konci roku 2014, byla bez prodlení vyřešena; vzhledem k tomu, že množství nevyřízených neuhrazených faktur způsobuje zpoždění při provádění evropských programů a fondů, které přináší nevýhody především evropským občanům; vzhledem k tomu, že zpoždění strukturálních plateb vyvolává rovněž otázku zavedení úroků ze zpožděných plateb vzhledem k tomu, že místní a regionální orgány se kvůli zpožděným příspěvkům EU musejí obracet na finanční trhy pro zálohy na financování; zdůrazňuje, že zrušení závazků není řešením platební krize; připomíná, že podle článku 310 SFEU musí být rozpočet EU vyrovnaný co do příjmů a výdajů;

D.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 začnou naplno fungovat nové programy EU v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 a bude zahájen přezkum víceletého finančního rámce v polovině období;

Obnovení růstu – tři klíčové pojmy: zaměstnanost, podniky a podnikání pro inteligentní a udržitelný růst v Evropské unii, který podporuje začlenění

1.  zdůrazňuje potenciál a přidanou hodnotu rozpočtu EU pro vytváření pracovních míst a rozvoj podniků a podnikání pro inteligentní a udržitelný růst v rámci celé Unie, který podporuje začlenění; v této souvislosti rovněž zdůrazňuje, že rozpočet EU přispívá k hospodářské, sociální a územní soudržnosti a podporuje výzkum a vývoj, a dále poukazuje na potenciál energetické transformace a vzájemného propojování pro tvorbu růstu a vytváření nových pracovních míst; uznává, že celá řada programů EU, včetně programu Horizont 2020, COSME, Erasmus+ a Iniciativy na podporu nezaměstnanosti mladých lidí, přispívá přímo k dosažení těchto cílů; očekává, že Komise tyto programy a nástroje zaměřené na růst učiní v návrhu rozpočtu na rok 2016 svou prioritou, aby bylo zajištěno, že jim budou poskytnuty potřebné zdroje;

2.  opětovně připomíná, že malých a středních podniků je více než 20 milionů a představují 99 % všech podniků v EU; věří, že příznivé podnikatelské prostředí a rozvoj podnikatelské kultury, včetně důstojných pracovních míst, v EU by mohlo navrátit malým a středním podnikům jejich důležitou pozici při vytváření pracovních míst, která byla oslabena hospodářskou krizí; v této souvislosti zdůrazňuje, že je zapotřebí vzájemným propojováním podnikatelů a podporou nových projektů usnadňovat zřizování a provoz začínajících podniků v EU; zastává názor, že spolu se zjednodušením právních předpisů a omezením administrativní zátěže je nutné plně využít dostupné finanční nástroje v rámci programu COSME s cílem napomoci malým a středním podnikům v tomto směru a podpořit je, a to zejména usnadněním přístupu na trh a k úvěrům; zdůrazňuje, že Evropský fond pro strategické investice má značný potenciál pro malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací;

3.  zdůrazňuje, že evropské strukturální a investiční fondy mají největší podíl na investičních výdajích z rozpočtu EU a slouží rovněž jako nástroj pro vytváření pracovních míst, pro oživení růstu a pro konkurenceschopnost a inovace; zdůrazňuje skutečnost, že politika soudržnosti EU pomáhá udržet veřejné investice do životně důležitých oblastí hospodářství a vede ke hmatatelným výsledkům v terénu, jež mohou posílit členské státy při překonávání stávající krize a dosahování cílů strategie Evropa 2020; vyzývá Komisi a členské státy, aby v následujících měsících vynaložily veškeré úsilí o rychlé přijetí zbývajících operačních programů, aby bylo zajištěno jejich rychlé provádění v roce 2016;

4.  je znepokojen financováním Iniciativy na podporu nezaměstnanosti mladých lidí od roku 2016 vzhledem k plnému předfinancování celého programu v letech 2014 a 2015; vyzdvihuje skutečnost, že boj proti nezaměstnanosti mladých je nutné dále zintenzivnit a že by měly být zváženy veškeré možnosti financování pro tyto účely; v této souvislosti připomíná, že podle ustanovení nařízení o víceletém finančním rámci na období 2014–2020 budou v roce 2016 v rámci rozpětí pro závazky poprvé k dispozici zdroje pro cíle politiky spojené s růstem a zaměstnaností, zejména se zaměstnaností mladých, nad horní hranice stanovené ve víceletém finančním rámci na období 2016–2020; žádá Evropskou komisi, aby zjistila příčiny prodlení při provádění tohoto programu a spolupracovala s členskými státy na plném využití tohoto fondu;

5.  zdůrazňuje význam přeshraniční mobility jakožto prostředku, který Evropě umožní využívat výhod rozmanitosti schopností jednotlivců a zároveň rozšířit možnosti odborné přípravy a pracovní příležitosti pro všechny generace; je toho názoru, že typické a úspěšné programy mobility, jako je Erasmus+, fungují ve prospěch jednotlivců i hospodářství jako celku, a proto by měly být plně využity; v této souvislosti připomíná, že se vždy musí přihlédnout ke společenským aspektům mobility, a mobilita je pouze jedním z možných nástrojů, jak bojovat s nezaměstnaností, a neměla by být poslední nadějí;

6.  opětovně zdůrazňuje, že daňové podvody a vyhýbání se daňovým povinnostem mají negativní dopad na hospodářství členských států a následně i na rozpočet EU; zejména připomíná, že veškeré podvody související s DPH, jako například kolotočový podvod, mají přímý dopad na příjmy EU; žádá Komisi, aby posílila programy EU, které doplňují úsilí členských států v této oblasti;

7.  vítá zavádění kritérií zeleného rozvoje do rozpočtu EU; je přesvědčen o tom, že politiky EU by měly účinně přispívat k naplnění sjednaných cílů v oblasti boje proti změně klimatu, podpory obnovitelné energie a energetické účinnosti a ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti; má za to, že výše uvedené oblasti představují ve střednědobém a dlouhodobém horizontu stěžejní celosvětová témata, která by neměla být opomíjena;

Rozpočet EU a investiční plán

8.  vítá investiční plán představený Komisí jakožto první krok, který může vytvořit potenciál k mobilizaci investic do infrastruktury, vzdělávání a výzkumu i do malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací ve výši 315 miliard EUR s cílem vyrovnat schodek veřejných a soukromých investic v důsledku hospodářské a finanční krize; konstatuje, že se očekává, že rozpočet EU bude páteří tohoto investičního plánu a že z něj bude poskytnut záruční fond ve výši 8 miliard EUR na závazky a platby pro zajištění Evropského fondu pro strategické investice; domnívá se, že příspěvek z rozpočtu EU by měl dosáhnout vysoké návratnosti díky vyššímu pákovému efektu; potvrzuje svou ochotu přezkoumat s nejvyšší pečlivostí, jak se finanční závazky EU vůči Evropské investiční bance na vytvoření Evropského fondu pro strategické investice zavádí do rozpočtu EU;

9.  zdůrazňuje, že navrhovaný investiční plán a rozpočet EU se vzájemně doplňují a že cílem obou je nastartovat ekonomiku a posílit tvorbu pracovních míst; zdůrazňuje, že rozpočet EU je sám o sobě zásadním investičním nástrojem, který má specifickou úlohu a poslání a který přináší hmatatelné výsledky s jednoznačnou evropskou přidanou hodnotou; je přesvědčen, že je třeba vyvinout maximální úsilí s cílem vytvářet součinnost nejen mezi investičním plánem a rozpočtem EU, ale také s vnitrostátními rozpočty, s cílem překonat problém nedostatečných investic, zajistit konvergenci a stabilitu v EU a maximalizovat dopady veřejného financování na reálnou ekonomiku; kromě toho zdůrazňuje význam odstranění stávajících překážek investování, zejména pokud jde o srozumitelnost a předvídatelnost regulačního rámce;

Vnitřní a vnější solidarita a bezpečná Evropa

10.  připomíná, že rozpočet EU je nástrojem solidarity uvnitř Unie, neboť podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost, napomáhá v boji s chudobou, podporuje sociální začleňování a pomáhá minimalizovat rozdíly v rozvoji mezi členskými státy, ale i mezi regiony v členských státech; zdůrazňuje dále, že je to také nástroj vnější solidarity, neboť poskytuje naléhavou pomoc v případech humanitárních krizí postihujících civilní obyvatelstvo prostřednictvím podpory určené potřebným zemím, jako např. Ukrajině, a napomáhá tomu, aby EU byla největším dárcem rozvojové pomoci, přičemž jeho cílem je naplnit závazky Unie v oblasti odstraňování chudoby, které byly potvrzeny v rámci Evropského konsenzu o rozvoji, a přispět ke globální rozvojové agendě po roce 2015;

11.  se znepokojením konstatuje, že navzdory tomu, že je jedním z nejbezpečnějších míst na světě, čelí Evropa novým druhům rizik ohrožujících jejich vnitřní bezpečnost, které si vyžadují užší spolupráci policejních a justičních orgánů a lepší koordinaci a rozvoj opatření pro lepší integraci a zvýšenou společenskou soudržnost a současně podporu stability a míru v oblastech konfliktu; zdůrazňuje, že společné úsilí o zvládnutí migračních toků představuje průsečík vnitřní a vnější solidarity; opětovně připomíná, že podporuje posílení prostředků EU a rozvoj zásady spravedlivého sdílení břemene mezi členskými státy v případě řešení otázek azylu a migrace s cílem zajistit bezpečné a chráněné vnější hranice za plného respektování základních hodnot EU, přičemž odkazuje zejména na opatření ve Středomoří a na jihovýchodní hranici EU; vybízí Komisi, aby navrhla cílená posílení relevantních programů a nástrojů, čímž konkretizuje závazek EU, že se s těmito otázkami úspěšně vyrovná;

Dodržování závazků

12.  je přesvědčen, že rozpočet EU nemůže zcela naplnit svůj potenciál, aniž by se definitivně a jednoznačně vyřešil určitý počet problémů, které se za posledních několik let nahromadily a bohužel také ovládly rozpočtová jednání z minulého roku, zejména opakovaný problém s nezaplacenými fakturami na konci roku a otázka začlenění zvláštních nástrojů z víceletého finančního rámce do rozpočtu a zpoždění v provádění nových operačních programů v rámci politiky soudržnosti; domnívá se, že rok 2015 by měl být nejzazším termínem pro zavedení praktických a udržitelných řešení těchto stále aktuálních otázek;

13.  vyzývá k plnému uplatnění společných prohlášení o prostředcích na platby a o plánu plateb, na nichž se dohodly Parlament, Rada a Komise na konci rozpočtového procesu pro rok 2015, a domnívá se, že tento krok by naznačil, že všechny tři orgány se vší vážností pracují na řešení problému neuhrazených faktur; připomíná závazek uspořádat v průběhu tohoto roku nejméně tři interinstitucionální schůzky ohledně plateb s cílem vyhodnotit situaci ohledně stavu provádění plateb a získat informace o revidovaných prognózách; očekává, že první z těchto schůzek, která se má konat v březnu 2015, poskytne první přehled o stavu neuhrazených faktur na konci roku 2014 u hlavních politických oblastí; s politováním konstatuje, že podle očekávání dosáhla tato úroveň na konci roku 2014 bezprecedentní výše 24,7 miliardy EUR u samotných programů soudržnosti v období 2007–2013; s politováním konstatuje, že tento dluh oslabuje důvěryhodnost EU a je v rozporu s cíli stanovenými na nejvyšší politické úrovni pro růst a zaměstnanost; zdůrazňuje, že platby jsou přímým a logickým důsledkem minulých závazků;

14.  přikládá zásadní význam zavedení a provádění řádného plánu pro platby s cílem snížit objem neuhrazených faktur na konci roku na jeho strukturální úroveň pro stávající víceletý finanční rámec, jak uvedly Rada, Parlament a Komise ve společném prohlášení, na němž se dohodly v rámci rozpočtového procesu pro rok 2015; připomíná, že na tomto plánu se trojice orgánů dohodne v řádném termínu a před předložením návrhu rozpočtu na rok 2016; má za to, že interinstitucionální setkání v březnu 2015 by mělo být příležitostí pro všechny tři instituce, aby se na tomto plánu dohodly;

15.  opět poukazuje na svůj dlouhodobý postoj, podle nějž se platby určené na zvláštní nástroje (nástroje pružnosti, Fond solidarity Evropské unie, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a rezerva na pomoc při mimořádných událostech) musí započítávat nad úrovní platebních stropů víceletého finančního rámce, jako je tomu v případě závazků; vyjadřuje politování nad tím, že kvůli způsobu, jímž Rada chybně vykládá příslušné ustanovení víceletého finančního rámce, nebylo možné dosáhnout dohody v průběhu rozpočtového procesu v minulém roce; zdůrazňuje, že stanovisko Rady v této věci s sebou může nést další omezení víceletého finančního rámce ve srovnání s obdobím 2007–2013; očekává, že tato otázka bude vyřešena v roce 2015 tak, že Komise provede technické přizpůsobení celkového rozpětí u plateb;

16.  opětovně zdůrazňuje, že agentury EU hrají důležitou úlohu při rozvoji a provádění politik EU a naplňování cílů v oblasti konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti; připomíná Komisi a Radě, že agentury EU vykonávají úkoly, které jim svěřil legislativní orgán, a musí být tedy respektovány jako důležité součásti správních orgánů EU; zdůrazňuje, že agentury potřebují dostatečné finanční a lidské zdroje, které jim umožní plné a účinné plnění jejich zákonných pověření; zdůrazňuje, že již jedna agentura EU oznámila, že musí odložit a zrušit právě probíhající projekty v důsledku tvrdých personálních a rozpočtových škrtů, o nichž bylo rozhodnuto při sestavování rozpočtu na rok 2015; připomíná, že Parlament je proti fondu pro přesuny, a žádá Komisi, aby v návrhu rozpočtu na rok 2016 zvrátila jeho účinky;

Další postup

17.  naléhavě vybízí Komisi, aby při vypracovávání svého návrhu rozpočtu na rok 2016 řádně zohlednila výše uvedené politické priority tak, aby byly na příslušné programy a činnosti EU vyčleněny finanční prostředky, které jsou nezbytné pro splnění takových cílů; v této souvislosti od Komise očekává kladnou odpověď na další požadavky a stanoviska vyjádřené v tomto usnesení, čímž se vyřeší opakující se problémy a usnadní se rozpočtový proces v tomto roce; očekává také, že Komise ve svém návrhu rozpočtu navrhne odpovídající výši prostředků na platby vycházející ze skutečných prognóz a potřeb, aby dala Evropské unii zdroje odpovídající jejím ambicím;

18.  připomíná, že podle Smlouvy mají Evropský parlament, Rada a Komise zajistit, aby Unie měla k dispozici finanční prostředky, které jí umožní plnit právní závazky vůči třetím stranám; trvá na tom, aby byly použity veškeré prostředky dostupné podle nařízení o víceletém finančním rámci, aby byly splněny všechny právní závazky Unie a nebyly ohroženy nebo opožděny platby zúčastněným stranám, jako jsou výzkumní pracovníci, univerzity atd.;

19.  vyzývá Radu, aby při projednávání rozpočtu na příští rok přestala používat dvojí standardy a naplnila očekávání, která vznikla na základě jejích vlastních prohlášení a rozhodnutí, ať už jde o problém s platbami, víceletý finanční rámec, strategii Evropa 2020 nebo opětovné nastartování investic; je přesvědčen, že takovéto politické závazky a prohlášení jsou prázdné, pokud je nedoprovázejí dostatečné rozpočtové zdroje umožňující jejich praktické naplňování;

20.  zavazuje se, že v rámci stropů víceletého finančního rámce a s řádným přihlédnutím k akutnímu nedostatku zdrojů na platby bude odhodlaně a odpovědně hrát svou úlohu jedné ze složek rozpočtového orgánu prosazováním dobře cílených zvýšení v těch z rozpočtových oblastí s vysokou absorpční kapacitou, které odpovídají jeho politickým prioritám a zaručují úspěšné dosažení stanovených cílů; v této souvislosti hodlá za podpory svých specializovaných výborů přezkoumat konkrétní programy a rozpočtové položky, které jsou schopny lépe dosáhnout tohoto cíle;

21.  zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2016 bude klíčový, neboť nejenže půjde o první rok provádění nového ustanovení víceletého finančního rámce o celkovém rozpětí pro závazky, ale i vzhledem k tomu, že by měl rovněž sloužit jako referenční kritérium pro posouzení povolebního přezkumu/revize víceletého finančního rámce, který má být zahájen před koncem roku 2016; zdůrazňuje, že je třeba vymezit politické priority a včas určit oblasti s prokázanou přidanou hodnotou financování ze strany EU, v nichž budou dodatečné investice v druhé polovině víceletého finančního rámce 2014–2020 považovány za nezbytné; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité úzce sledovat provádění a účinnost klíčových programů EU již v průběhu stávajícího rozpočtového procesu;

22.  znovu potvrzuje svůj postoj ve prospěch zásadní reformy systému vlastních zdrojů EU, jehož nedostatky vážně blokují jednání o rozpočtu; přikládá proto ten nejvyšší politický význam práci skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje pod vedením Maria Montiho; vítá první hodnotící zprávu této skupiny na vysoké úrovni, podle níž má být otázka vlastních zdrojů rozpočtu EU posouzena ze všech možných hledisek, a se zájmem očekává výsledky její činnosti a závěrečné návrhy, které mají být představeny na interinstitucionální konferenci za účasti vnitrostátních parlamentů během roku 2016 a vzaty v úvahu v souvislosti s povolebním přezkumem a revizí víceletého finančního rámce;

o
o   o

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(2) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(3) Úř. věst. L 298, 26.10.12, s. 1.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2014)0100.
(5) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.


Výroční zpráva za rok 2013 o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boji proti podvodům
PDF 522kWORD 142k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 k výroční zprávě za rok 2013 o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boji proti podvodům (2014/2155(INI))
P8_TA(2015)0062A8-0024/2015

Evropský parlament,

—  s ohledem na čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na svá usnesení k předchozím výročním zprávám Komise a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

—  s ohledem na zprávu Komise ze dne 17. července 2014 nazvanou „Ochrana finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2013“ (COM(2014)0474) a na její doprovodné pracovní dokumenty (SWD(2014)0243, SWD(2014)0244, SWD(2014)0245, SWD(2014)0246, SWD(2014)0247 a SWD(2014)0248),

—  s ohledem na výroční zprávu úřadu OLAF za rok 2013,

—  s ohledem na zprávu o činnosti dozorčího výboru úřadu OLAF: únor 2013 – leden 2014,

—  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi orgánů,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. září 2014 nazvané „Ochrana rozpočtu EU do konce roku 2013“ (COM(2014)0618),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. února 2014 nazvané „Zpráva o boji proti korupci v EU“ (COM(2014)0038),

—  s ohledem na zvláštní zprávu Eurobarometru č. 397 o korupci,

—  s ohledem na zprávy Komise o výpadku příjmů z DPH,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 250/2014 ze dne 26. února 2014, kterým se zavádí program na podporu činností v oblasti ochrany finančních zájmů Evropské unie (program Hercule III) a zrušuje rozhodnutí č. 804/2004/ES(1),

—  s ohledem na návrh nařízení Rady ze dne 17. července 2013 o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (COM(2013)0534),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999(2),

—  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. července 2012 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (COM(2012)0363), který předložila Komise,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2011 o úsilí EU v boji proti korupci(4), na své prohlášení ze dne 18. května 2010 o úsilí EU v boji proti korupci(5) a na sdělení Komise ze dne 6. června 2011 nazvané „Boj proti korupci v EU“ (COM(2011)0308),

—  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství(6),

—  s ohledem na Úmluvu OSN proti korupci;

—  s ohledem na trestněprávní a občanskoprávní úmluvy Rady Evropy týkající se korupce,

—  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0024/2015),

A.  vzhledem k tomu, že rozpočet EU, do kterého členské státy přispívají proporcionálně podle společných objektivních kritérií, podporuje provádění politik Unie a představuje vyjádření jednoty a nástroj pokroku evropské integrace;

B.  vzhledem k tomu, že by ochrana finančních zájmů EU spolu se zásadou zdravého finančního řízení měla zajistit, aby příjmy a výdaje rozpočtu přispívaly k dosažení priorit a cílů EU a ke zvyšování důvěry občanů prostřednictvím ujištění, že jejich peníze jsou využívány transparentně, v plném souladu s cíli a politikami EU a v zájmu občanů EU;

C.  vzhledem k tomu, že různorodost právních a správních systémů v členských státech představuje náročné prostředí pro odstranění nesrovnalostí a boj proti podvodům, přičemž případné nesprávné použití finančních prostředků EU s sebou nese nejen ztráty pro jednotlivce, ale také kolektivní škody, a poškozuje zájmy každého členského státu i celé Unie;

D.  vzhledem k tomu, že Komise za účelem posílení stávajících opatření, např. Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, v oblasti boje proti podvodům, korupci, praní peněz a jiným nezákonným činnostem poškozujícím finanční zájmy Unie předložila dva návrhy trestněprávních nástrojů – směrnici o ochraně finančních zájmů a nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, jejichž cílem je zajistit efektivnější vyšetřování a lepší ochranu peněz daňových poplatníků v celém evropském prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

E.  vzhledem k tomu, že boj proti podvodům, korupci a praní peněz v Unii musí být prioritou politické činnosti orgánů a institucí Společenství, a že je proto klíčové zajistit policejní a soudní spolupráci mezi členskými státy;

I.Odhalování a oznamování nesrovnalostí, jež mají podvodnou povahu i nikoli

1.  bere na vědomí zprávu Komise o ochraně finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2013 („výroční zpráva Komise“); vítá širokou škálu právních a správních opatření přijatých Komisí od roku 2011, které vytvořily novou situaci pro další posílení ochrany finančních zájmů Unie; zdůrazňuje, že stávající nedostatečné výsledky v boji proti podvodům nejsou způsobeny chybějícími právními předpisy, ale jejich neuspokojivým prováděním; žádá Komisi, aby ve své příští zprávě bez větších časových prodlev reagovala na požadavky Parlamentu vznesené v souvislosti s jejími přechozími zprávami o ochraně finančních zájmů;

2.  připomíná, že v současné situaci, kdy členské státy EU zažívají hospodářské obtíže a v rozpočtu EU nejsou k dispozici dostatečné prostředky, má ochrana finančních zájmů Evropské unie mimořádný význam; zdůrazňuje, že finanční prostředky EU musí být řádně spravovány a co nejefektivněji využívány;

3.  konstatuje, že v roce 2013 bylo Komisi oznámeno celkem 15 779 nesrovnalostí, z nichž 14 170 představovalo nepodvodné a 1 609 podvodné nesrovnalosti a které souhrnně představovaly částku ve výši přibližně 2,14 miliardy EUR, z čehož zhruba 1,76 miliardy EUR souviselo s výdaji, což představuje 1,34 % všech plateb, a zbývající částka ve výši 380 milionů EUR odpovídala 1,86 % hrubých tradičních vlastních zdrojů, jež byly vybrány;

4.  konstatuje, že ačkoli se celkový finanční dopad nepodvodných nesrovnalostí oznámených v roce 2013 snížil přibližně na 1,84 miliardy EUR, což je o 38 % méně než v roce 2012, počet evidovaných nesrovnalostí se ve srovnání s předchozím rokem zvýšil o 16 %; dále konstatuje, že se počet podvodných nesrovnalostí oznámených v roce 2013 zvýšil o 30 % ve srovnání s rokem 2012, přičemž jejich finanční dopad odpovídající 309 milionům EUR finančních prostředků EU klesl o 21 %;

5.  konstatuje, že vzhledem k novým informacím získávaným v důsledku významných změn ve způsobu, jakým členské státy a Komise podávají zprávy o nesrovnalostech, došlo ke změně zaměření ve výroční zprávě Komise za rok 2013, a to od nesrovnalostí řešených v obecné rovině na nesrovnalosti oznámené jako podvody; vyzývá Komisi, aby v tomto přístupu pokračovala ve své příští výroční zprávě o ochraně finančních zájmů EU – boji proti podvodům; naléhavě však vyzývá Komisi, aby dále zvýšila dostupnost informací a zlepšila analýzy o rozsahu, druhu a dopadu nepodvodných nesrovnalostí ve světle podstatně vyšších počtů právě tohoto druhu nesrovnalostí a souvisejících negativních finančních důsledků, které poškozují finanční zájmy EU;

6.  zdůrazňuje, že podle ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie mají jak Komise, tak členské státy povinnost učinit vše, co je v jejich silách, pro úspěch boje proti podvodům, korupci a všem ostatním formám protiprávní činnosti poškozujícím finanční zájmy Unie; připomíná, že zásadním předpokladem pro zabezpečení účinné ochrany finančních zájmů Unie je úzká spolupráce mezi Komisí a členskými státy a jejich koordinace a že je tedy nutné tuto spolupráci a koordinaci posilovat a zajistit, aby byla co nejúčinnější; upozorňuje na to, že ochrana finančních zájmů Unie vyžaduje přístup, který se stejnou měrou zabývá zdroji i výdaji;

7.  konstatuje, že odhalování a hlášení možných nesrovnalostí podvodného charakteru vykazuje za posledních pět let celkově mírně klesající trend, avšak počet nesrovnalostí, o nichž nebyla podána zpráva jako o podvodných, se podstatně zvýšila; žádá Komisi, aby podrobněji přezkoumala hlavní důvody stojící v pozadí zvýšení počtu nesrovnalostí a provedla analýzu, jež zodpoví otázku, zda tento trend je způsoben tím, že se více daří zjišťovat případy nesrovnalostí, nebo tím, jak členské státy jednotlivé případy klasifikují;

8.  je přesvědčen, že prostředky trestního práva ve směrnici o ochraně finančních zájmů budou efektivní pouze tehdy, budou-li schopny poskytnout jasnou definici trestných činů v oblasti ochrany finančních zájmů, minimální a maximální trestní sazby odnětí svobody platné ve všech zúčastněných členských státech a minimální pravidla v oblasti promlčecích lhůt a budou-li tato ustanovení následně stejně a účinně uplatňována všemi členskými státy;

Příjmy – vlastní zdroje

9.  vítá skutečnost, že 98 % tradičních vlastních zdrojů se vybírá bez větších problémů, přičemž ohlášené podvody představují 0,29 % hrubých stanovených tradičních vlastních zdrojů (v hodnotě 61 milionů EUR) a nepodvodné nesrovnalosti představují 1,57 % tradičních vlastních zdrojů (v hodnotě 327,4 milionu EUR); konstatuje, že zjištěné případy podvodů a nesrovnalostí dosahovaly v roce 2013 výše 380 milionů EUR, z čehož celkem 234 milionů EUR bylo zpětně získáno členskými státy; konstatuje zejména skutečnost, že tato 62% míra zpětného získávání u tradičních vlastních zdrojů v roce 2013 představuje nejlepší výsledek za poslední desetiletí;

10.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že v roce 2013 většina částek evidovaných v aplikaci pro účely hlášení podvodů a nesrovnalostí v oblasti vlastních zdrojů OWNRES v EU-28 souvisela s celními řízeními ohledně propuštění zboží do volného oběhu, a to pokud jde o podvody (93 %) i nesrovnalosti (87 %); vyzývá Komisi, aby podnikla příslušné kroky zaměřené na posílení celního řízení ohledně propuštění zboží do volného oběhu s cílem zvýšit odolnost tohoto řízení vůči případům podvodů a nesrovnalostí;

11.  je znepokojen tím, že míra zpětného získávání prostředků v případech podvodů dosahovala v roce 2013 v aplikaci pro účely hlášení podvodů a nesrovnalostí v oblasti vlastních zdrojů OWNRES pouze 23,74 %, což je méně než průměrná míra pro období 2008–2012 ve výši 33,5 %; poukazuje na to, že míra zpětného získávání v případě nesrovnalostí za rok 2013 činí 67,9 %; obecně zdůrazňuje odpovědnost orgánů členských států a útvarů Komise při vymáhání neoprávněně vyplacených částek a vyzývá je, aby se této odpovědnosti řádně chopily a podstatně zvýšily míru zpětného získávání v případech podvodů, která je obecně na výrazně nižší úrovni v porovnání s mírou zpětného získávání vyplacených prostředků u nepodvodných nesrovnalostí;

12.  vítá, že Evropská unie v roce 2013 podepsala Protokol OSN o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky; bere na vědomí, že tento protokol podepsalo 15 členských států, ale že jej v současnosti ratifikovalo pouze Rakousko; vyzývá proto zbývající členské státy, aby příslušné ratifikační procesy dokončily co nejdříve;

13.  zdůrazňuje, že v důsledku pašování vysoce zdaněného zboží přichází rozpočet EU a členských států o značné příjmy a že přímé ztráty příjmů z cel, k nimž v EU dochází v souvislosti s pašováním cigaret, se odhadují na více než 10 miliard EUR ročně; žádá mimo jiné, aby byla věnována pozornost obchodování s padělanými značkami zboží, které poškozuje jak daňové orgány členských států, tak evropské podniky;

14.  odkazuje na probíhající činnost zaměřenou na zdokonalení údajů o hrubém národním důchodu (HND) a na body uvedené ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 11/2013 vyzývající ke kratšímu a cílenějšímu ověření údajů o HND a k lepšímu podávání zpráv a koordinaci v souvislosti s výsledky, tak aby se zvýšila spolehlivost systému HND a jeho příspěvek k výpočtu příjmů EU;

15.  konstatuje, že zachycení skryté ekonomiky ve vnitrostátních účtech by mělo přispět k zajištění úplnějších a spolehlivějších údajů o HND, a vyzývá proto Komisi a Eurostat, aby prohloubily spolupráci s vnitrostátními statistickými institucemi s cílem zajistit, aby byl s využitím nejaktuálnějších informací tento prvek koherentně a srovnatelně řešen ve všech členských státech;

16.  zdůrazňuje skutečnost, že v mnoha členských státech stále dochází k vysokému výpadku DPH v důsledku podvodů s DPH a vyhýbání se daňové povinnosti; zdůrazňuje, že je v pravomoci Komise kontrolovat opatření přijatá členskými státy a dohlížet na ně; vyzývá proto Komisi, aby v plné míře využila svých pravomocí s cílem pomoci členským státům v boji proti podvodům s DPH a vyhýbání se daňové povinnosti;

17.  konstatuje dále, že ve členských státech bylo v roce 2013 zaznamenáno 133 případů pašování cigaret, což odpovídá odhadované částce tradičních vlastních zdrojů ve výši přibližně 7 milionů EUR; zdůrazňuje, že tento trend znamená prudký pokles v porovnání s rokem 2012, kdy bylo ohlášeno 224 případů představujících přibližně 25 milionů EUR; je vážně znepokojen skutečností, že Dánsko, Estonsko, Španělsko, Francie, Kypr, Lucembursko, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko a Švédsko neoznámily v roce 2013 Komisi žádný případ pašování cigaret, a zpochybňuje účinnost postupu podávání zpráv v těchto členských státech; naléhavě žádá všechny členské státy, aby přesně a včas hlásily Komisi případy pašování a padělání, aby bylo možné lépe odhadnout negativní dopad na tradiční vlastní zdroje;

18.  bere na vědomí, že Komise zveřejní studii proveditelnosti systémů pro sledování a dohledávání tabákových výrobků; zdůrazňuje, že se jedná o významný krok v boji proti pašování; žádá Komisi, aby navrhla a zavedla otevřený a konkurenceschopný systém sledování a dohledávání tak, aby návrh a provedení tohoto systému neupřednostňovaly jediného nebo jen několik poskytovatelů řešení;

Systém pro kontrolu přepravy zboží podléhajícího spotřebním daním

19.  připomíná, že

   Parlament ve svém usnesení ze dne 3. dubna 2014 o výroční zprávě za rok 2012 o ochraně finančních zájmů EU(7) uvedl, že orgány vymáhání práva zaznamenaly zvýšené zneužívání systému pro kontrolu přepravy zboží podléhajícího spotřebním daním (EMCS) zločineckými skupinami a že Parlament byl přesvědčen, že zboží přepravované v rámci EMCS není podrobováno dostatečné fyzické kontrole;
   Komise by měla Parlamentu poskytnout aktualizované informace o opatřeních přijatých pro zajištění fyzických kontrol ve své příští výroční zprávě za rok 2014 o ochraně finančních zájmů Unie;
   je třeba zpřísnit práva na přístup k EMCS tak, aby byl před uskutečněním obchodu zohledněn celkový záznam o souladu a bylo tak možné udělit obchodujícím subjektům status „pověřeného hospodářského subjektu“ („věrohodný obchodující subjekt“), přičemž pouze tyto subjekty by mohly samy přímo používat EMCS;
   Parlament vyzval Komisi, aby představila výsledky svého aktuálního zkoumání týkajícího se toho, zda je nutné změnit směrnici 2008/118/ES;
   je nutné, aby členské státy prováděly důslednější a komplexnější kontroly osob a společností používajících tento registr;
   Komise by měla vysvětlit podniknuté kroky týkající se vyšší míry spolupráce s daňovými orgány, neboť toto zboží může být snadno nesprávně vykázáno ve snaze vyhnout se spotřební dani;
   povolené časové lhůty pro pohyb tohoto zboží mezi povolenými sklady jsou nerealisticky dlouhé, a že tedy může u stejného deklarovaného zboží docházet k četným pohybům a odklonům předtím, než je datum doručení zaneseno do systému; znovu proto žádá, aby příslušné orgány původního a nového členského státu určení byly odesílatelem neprodleně informovány o jakýchkoli změnách;
   dále Parlament požaduje, aby maximální lhůta pro předložení zprávy po přijetí zboží podléhajícího spotřební dani činila jeden pracovní den a aby kromě toho byla doba přepravy pro každou zásilku vypočítávána a stanovována podle použitého druhu dopravy a vzdálenosti mezi místem odeslání a místem přijetí; žádá Komisi, aby Parlament po provedení těchto požadavků informovala;
   záruky požadované ke zřízení celních skladů jsou příliš nízké v porovnání s hodnotou zboží podléhajícího spotřební dani, a že Parlament proto vyzval Komisi, aby zavedla proměnlivé hodnoty v závislosti na typu zboží a úrovni obchodování, k níž skutečně dochází; žádá Komisi, aby Parlament po provedení těchto požadavků informovala;
   Parlament vyjádřil znepokojení nad tím, že členské státy zavedly svůj vlastní systém EMCS založený na široce vymezených požadavcích Komise; znovu vyzývá, aby se Komise ujala iniciativy pro zavedení jednotnějšího systému v celé EU;

Výdaje

20.  upozorňuje na znepokojující 76% nárůst počtu nesrovnalostí ohlášených jako podvody týkajících se výdajů EU a naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby přijaly veškerá nezbytná opatření s cílem předcházet tomuto negativnímu trendu v příštích letech;

21.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že v zemědělském odvětví počet nesrovnalostí obecně, zejména pak podvodných činností, v roce 2013 oproti roku 2012 významně vzrostl; konstatuje, že v 51 ohlášených případech podvodných nesrovnalostí v roce 2013 se objevil nový významný trend porušování předpisů související s tím, že „příjemce neobdržel požadovanou kvalitu“ domnívá se, že tyto tendence vyžadují cílená opatření, jejichž cílem bude na jedné straně odstranění praktik, které mohou způsobit neúmyslná porušení předpisů, a na druhé straně důrazné potírání korupční a trestné činnosti;

22.  uznává, že v oblasti zemědělství a rozvoje venkova členské státy za finanční rok 2013 zpětně získaly od příjemců částku ve výši 197 milionů EUR, přičemž má být od příjemců do konce roku vybráno dalších 1 318,3 milionů EUR, z čehož 1 097,1 milionů EUR jde mimo rozpočet EU v důsledku uplatňování pravidla 50/50; vyjadřuje znepokojení nad tím, že míra zpětného získávání prostředků Evropského zemědělského záručního fondu je podprůměrná, a dokonce nebyla do konce roku 2013 zpětně získána ani polovina prostředků v případě nesrovnalostí zjištěných v roce 2009;

23.  poukazuje na významné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o jejich schopnost v oblasti zpětného získávání částek ztracených v důsledku nesprávných plateb zjištěných v rámci SZP, a naléhavě žádá členské státy, jejichž míra úspěšnosti zpětného získávání je nižší než 33 %, aby výrazně zlepšily své výsledky v roce 2015 a v následujících letech;

24.  uznává, že v návaznosti na reformu SZP z roku 2013 mají členské státy vyšší míru pružnosti při provádění politiky, a zejména mohou politiku přizpůsobovat svým regionálním nebo národním kapacitám a prioritám a provádět přesuny mezi různými pilíři; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby zvýšení pružnosti nebylo na úkor systémů sledování a hodnocení; dále konstatuje, že v rámci nové SZP pracuje Komise na programu zjednodušení; vyzývá Komisi, aby program zjednodušení plně sladila se strategií GŘ AGRI v oblasti boje proti podvodům a aby zachovala rovnováhu mezi zjednodušením a řádným řízením finančních prostředků EU tím, že zajistí odpovídající kontroly;

25.  vyjadřuje rovněž znepokojení nad tím, že průměrná doba mezi zjištěním nesrovnalosti a jejím konečným ohlášením Komisi činí 6,3 roku v zemědělství a 2,75 roky v dalších odvětvích; připomíná, že po zjištění nesrovnalosti probíhají další řízení (inkasní příkazy, vyšetřování OLAF atd.); žádá Komisi, aby stanovila průměrnou, minimální a maximální dobu řešení nesrovnalosti v rámci sdíleného řízení pro každé odvětví politiky;

26.  očekává, že výrazné zvýšení o 475 % ohlášených nesrovnalostí v odvětví rybolovu v roce 2013 bude představovat roční maximum, jež se týká zpoždění při realizaci programů v tomto odvětví, a nemělo by tudíž představovat negativní trend, který poškozuje vnímání hodnoty rybářské politiky EU;

27.  se znepokojením konstatuje, že v oblasti politiky soudržnosti došlo k 15% nárůstu počtu oznámených případů nesrovnalostí; konstatuje také však, že bylo zaznamenáno snížení o 49 % u částek, které jsou předmětem nepodvodných případů, a 22% snížení v případě podvodů;

28.  konstatuje, že 321 nahlášených nesrovnalostí podvodného charakteru a 4 672 nesrovnalostí nepodvodného charakteru se týkalo politiky soudržnosti; bere na vědomí skutečnost, že v obou kategoriích počet ohlášených nesrovnalostí vzrostl o 15 % oproti roku 2012 a že stejně jako v předchozích letech nejvyšší podíl částek, které byly předmětem nesrovnalostí v roce 2013 (63 %), stále připadá na politiku soudržnosti; poukazuje na to, že se však v obou kategoriích snížily odpovídající částky, takže je patrné postupné zlepšení na základě zkušeností z předchozích let, a že vůbec poprvé nebyla politika soudržnosti oblastí rozpočtových výdajů s nejvyšším počtem nesrovnalostí ohlášených jako podvodné;

29.  vyjadřuje však politování nad tím, že konkrétně v souvislosti s politikou soudržnosti pro rozpočtový rok 2013 není k dispozici dostatek informací o částkách, které mají být získány zpět, a o míře úspěšnosti jejich zpětného získávání; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu poskytla podrobné informace ve své nadcházející výroční zprávě;

30.  konstatuje, že pro výdaje na základě centralizovaného řízení v pětileté perspektivě činí míra zpětného získávání v případě podvodů 54,4 % a pro nesrovnalosti jiné než podvodné povahy pak 63,9 %; naléhavě vyzývá Komisi, aby dále zlepšila proces zpětného získávání vynaložených prostředků a tento proces urychlila;

31.  vyzývá Komisi, aby přijala plnou odpovědnost za zpětné získávání finančních prostředků neoprávněně vyplacených z rozpočtu EU a aby stanovila jednotné zásady podávání zpráv ve všech členských státech s cílem zajistit shromažďování vhodných, srovnatelných a přesných údajů;

32.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že pro inkasní příkazy v případě nesrovnalostí (ať již podvodných, či nikoli) vydaných mezi roky 2009 a 2013 v rámci centralizovaného řízení činila průměrná lhůta mezi dobou, kdy nesrovnalost nastala, a kdy byla zjištěna, 3,4 roku: více než polovina případů (54 %) byla zjištěna do čtyř let od doby vniku nesrovnalosti, zatímco u druhé poloviny (46 %) případů se tato lhůta pohybuje mezi 4 a 13 roky; připomíná, že po zjištění nesrovnalosti probíhají další řízení (inkasní příkazy, vyšetřování OLAF atd.); žádá Komisi, aby v rámci centralizovaného řízení stanovila průměrnou, minimální a maximální dobu řešení zjištěné nesrovnalosti;

33.  vítá skutečnost, že počet případů oznámených jako podvody týkající se Evropského sociálního fondu v roce 2013 byl o 40 % nižší než v letech 2009 a 2010 a že rok 2013 byl třetím rokem v řadě, v němž se tento pozitivní trend potvrdil;

34.  s uspokojením bere na vědomí, že v programovém období 2007–2013 vedly správní kontroly, kontroly na místě a auditní operace k výrazně vyšší míře (63 %) odhalování podvodných nesrovnalostí ve srovnání s mírou nižší než 20 % za posledních sedm let, přestože došlo k mírnému poklesu této míry na 55 % v roce 2013;

35.  bere na vědomí, že v roce 2013 Komise uzavřela 217 případů přerušení plateb v oblasti politiky soudržnosti a že koncem roku nebylo stále uzavřeno 131 těchto případů, jejichž celková částka činí téměř 1,977 milionu EUR; bere dále na vědomí, že Komise přijala 15 rozhodnutí o zastavení plateb v roce 2013 a dvě v lednu 2014;

36.  bere na vědomí, že v roce 2013 bylo v rámci předvstupní pomoci oznámeno 33 nesrovnalostí podvodné povahy o celkové částce 14,4 milionů EUR a že tyto nesrovnalosti se zejména týkaly Zvláštního přístupového programu pro zemědělství a rozvoj venkova (SAPARD); dále bere na vědomí, že v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP) bylo hlášeno devět podvodných nesrovnalostí představujících částku 1,2 milionů EUR; poukazuje na to, že v letech od roku 2003 do roku 2013 dosahovala míra zpětného získávání prostředků v oblasti předvstupní pomoci 37,36 % v případě nesrovnalostí a 29,22 % v případě podvodů; vyzývá Komisi a země, které jsou příjemci pomoci NPP, aby přijaly příslušná opatření na zajištění vyšší návratnosti v rámci tohoto nástroje;

37.  vyzývá k předložení návrhu na snížení počtu programů čerpání, zejména pokud se částečně překrývají, a k využívání těchto programů v maximální možné míře v těch členských státech, které nejvíce potřebují podporu, takže ne všechny programy musí nutně podporovat činnosti ve všech členských státech;

38.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že u několika projektů financovaných z prostředků EIB se vyskytly případy korupce a podvodů; domnívá se, že dokument EIB ze dne 8. listopadu 2013, jenž vymezuje politiku EIB pro předcházení a odrazování od korupčních praktik, podvodů, nezákonného spolčování, používání nátlaku, maření výkonu, praní peněz a financování terorismu, poukazuje na nedostatečnou kontrolu v řadě případů během provádění projektů financovaných EIB; vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že EIB v roce 2013 financovala projekt Passante di Mestre v celkové výši 350 milionů EUR a že uvažuje o refinancování projektu dodatečnou částkou ve výši 700 milionů EUR prostřednictvím projektových dluhopisů, a to přesto, že tento projekt byl dotčen korupcí a podvody, které vyústily v zatčení několika zúčastněných osob; žádá proto, aby v případě prokázaného podvodu či korupce byla EIB povinna pozastavit nebo zablokovat jakékoliv plánované či probíhající financování dotčených projektů;

II.Zjištěné problémy a potřebná opatření

39.  zdůrazňuje své obavy ohledně přetrvávajících hrozeb pro rozpočet EU, které vyplývají jak ze selhání v oblasti dodržování pravidel (nepodvodné nesrovnalosti), tak z účelového protiprávního jednání a trestných činů (podvody); trvá na posílené spolupráci mezi členskými státy a Komisí s cílem zajistit odpovídající a přiměřená opatření a prostředky k zabránění a nápravě nepodvodných nesrovnalostí a boji proti podvodům;

40.  zdůrazňuje, že situace, kdy členské státy nedodávají údaje včas nebo nepředkládají přesné údaje, se již opakuje po mnoho let; opakovaně zdůrazňuje své znepokojení nad tím, že v různých členských státech dosud panují různé přístupy k odhalování a oznamování nesrovnalostí podvodné i nepodvodné povahy, včetně takových oblastí, jako jsou politika soudržnosti a zemědělství, a že v některých případech se používá nestandardizovaný výklad při uplatňování právního rámce; poukazuje na to, že tato skutečnost brání srovnávání, objektivnímu posuzování a vydávání doporučení Parlamentem, Komisí a úřadem OLAF; vyzývá Komisi, aby zavedla společné pokyny a ukazatele s cílem snížit rozdíly mezi různými přístupy členských států a vytvořila jednotnou a komplexní informační banku nesrovnalostí, k nimž přišel podnět, a přijatých opatření, včetně případů podvodů a korupce týkajících se veřejných činitelů, a zajistila tak orgánům a občanům důvěryhodné, srovnatelné a centralizované údaje pro provádění účinných nápravných opatření a pro objektivní posouzení skutečné, spíše než vnímané závažnosti porušení ze strany odpovědných osob;

41.  uvádí, že veškerá doporučení, jež vydala Komise členským státům v roce 2012 a jejichž stav provádění je popsán ve výroční zprávě Komise za rok 2013 – zejména ohledně koordinačních útvarů boje proti podvodům, společných pravidel pro řešení podvodů, reformy zadávání veřejných zakázek, hlášení podvodných nesrovnalostí, systémů ověřování a kontroly a posuzování rizika – považoval za vhodná, a vyjadřuje politování nad tím, že některá upozornění nebyla v plném rozsahu zohledněna; poukazuje například na to, že ne všechny členské státy se začaly připravovat na provádění víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020 a na jeho ustanovení o předcházení podvodům; vyzývá členské státy, aby se řídily doporučeními Komise z roku 2012 a zajistily, aby doporučení ze zprávy Komise za rok 2011 i ze zprávy za rok 2013 byla plně zohledněna, a aby podaly odůvodněné vysvětlení v případech, kdy se nemohly těmito doporučeními řídit;

42.  uznává skutečnost, že nesrovnalosti nepodvodného charakteru jsou často způsobeny nedostatečnou znalostí pravidel a komplexností požadavků a předpisů; zdůrazňuje, že změny pravidel týkající se jak příjmů, tak i výdajů, včetně těch, jejichž cílem je zjednodušení, si vyžadují čas pro přijetí ze strany orgánů odpovědných za jejich řádné provedení; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby v tomto ohledu lépe koordinovaly výklad právního rámce a jeho důsledné uplatňování a provedly cílená a včasná opatření k posílení správní kapacity jak ve veřejné správě, tak mezi zúčastněnými stranami, včetně organizací občanské společnosti, mimo jiné prostřednictvím poradenství a odborné přípravy a zřízením podmínek pro udržení kvalifikovaných a schopných pracovníků; vyzývá instituce a orgány EU a členských států, aby v polovině období provedly posouzení s cílem zjistit, zda nové regulační předpisy v rámci politiky soudržnosti dále předcházejí riziku nesrovnalostí a snižují jej, a aby rovněž vyhodnotily možnost většího regulačního zjednodušení stávajících pravidel;

43.  domnívá se, že členské státy, které zjišťují a oznamují nesrovnalosti, včetně nesrovnalostí podvodného charakteru, by měly být podpořeny a vyzvány k dalšímu zlepšení informačních a řídicích systémů; vyjadřuje obavu týkající se toho, že Komise není schopna ověřit, zda je nízký počet případů nesrovnalostí nebo podvodů zjištěných některými členskými státy a značné rozdíly v počtu nahlášených případů pro jednotlivé roky důsledkem neúčinnosti kontrolních systémů těchto členských států;

44.  vyjadřuje politování nad tím, že na boj proti podvodům vyčleňují odpovídající zdroje pouze některé členské státy a považuje za nepřijatelné, že v případech podvodných nesrovnalostí některé členské státy uplatňují pouze na nápravná opatření, aniž by přistoupily k vyšetřování možného trestného činu a sankcionování odpovědných osob, čímž dochází k tomu, že nejsou vhodným způsobem chráněny finanční zájmy jak Evropské unie, tak jednotlivých daňových poplatníků; bere na vědomí, že statistiky předložené členskými státy týkající se trestních případů a jejich výsledků jsou neúplné, což stěžuje posuzování účinnosti postupů vyšetřování a stíhání podvodů v členských státech; domnívá se tudíž, že přijímání rozhodnutí, která zavádí trestněprávní odpovědnost na úrovni EU, a zřízení úřadu evropského veřejného žalobce jako nástroje na zahájení a koordinaci vyšetřování takových nesrovnalostí, by měla důrazně odrazovat od protiprávního jednání a zabraňovat předcházení řádnému řízení, stíhání a trestání korupční trestné činnosti, která poškozuje finanční zájmy EU;

45.  je toho názoru, že účinné zakročení proti korupci je možné, pokud jsou trestněprávní opatření dodržována a doplněna dalšími opatřeními, jako jsou větší transparentnost a odpovědnost; trvá proto na tom, aby členské státy prokázaly pevnou politickou vůli v účinném boji proti korupci na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU tím, že přijmou účinné právní předpisy v boji proti korupci a přistoupí ke stávajícím návrhům na úrovni EU, a vyzývá občany, aby vyvíjeli přesvědčivý tlak na vlády, aby rázně naplňovaly smysluplné strategie boje proti korupci;

46.  vítá první zprávu EU o boji proti korupci vydanou v únoru 2014 jako cenný nástroj ke sledování a hodnocení úsilí vynakládaného v boji proti korupci, a znovu potvrzuje, že je obzvláště důležité zintenzivnit výměny stávajících osvědčených postupů, na něž tato zpráva poukazuje; rovněž vítá sdělení Komise o boji proti korupci v EU (COM(2011)0308), které se zabývá nezbytnými kroky k lepšímu provádění stávajících protikorupčních nástrojů a navrhuje způsoby, jak boj proti korupci více zohledňovat v řadě politických oblastí vnitřní a vnější politiky; konstatuje nicméně, že je důležité rozšířit oblast působnosti zpráv o boji proti korupci s přeshraničním a unijním rozměrem korupce a o posouzení opatření přijatých ke zlepšování integrity orgánů a institucí EU, a zdůrazňuje potřebu zcela komplexní a koherentní antikorupční strategie zahrnující všechny politiky EU, jež by se zabývala mimo jiné obavami vyjádřenými v první zprávě EU o boji proti korupci; žádá Komisi, aby Parlamentu a Radě podala zprávu o tom, jak orgány a instituce EU provádějí své politiky boje proti korupci, a to včetně povinností vyplývajících z Úmluvy OSN proti korupci;

47.  zdůrazňuje potřebu strukturované koordinace mezi řídícími orgány a orgány boje proti podvodům a význam koordinace a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy a mezi různými správními orgány v rámci jednoho členského státu s cílem co nejvíce sjednotit přístup k boji proti podvodům; vyzývá Komisi, aby vytvořila mechanismus výměny informací mezi příslušnými vnitrostátními orgány, aby se umožnilo vzájemné srovnání účetních údajů týkajících se transakcí mezi dvěma čí více členskými státy s cílem napomoci odhalit veškeré přeshraniční podvody ve spojitosti s novým víceletým finančním rámcem na období 2014–2020, pokud jde o makro-kategorii evropských strukturálních a investičních fondů (Evropský sociální fond (ESF), Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), s cílem zajistit horizontální přístup k ochraně finančních zájmů Evropské unie;

48.  zdůrazňuje skutečnost, že klíčem k odhalení podvodných plánů je větší transparentnost umožňující řádnou kontrolu; připomíná, že v předchozích letech Parlament naléhal na Komisi, aby přijala opatření k zajištění všeobecné transparentnosti u všech příjemců finančních prostředků EU ze všech členských států, a to prostřednictvím zveřejnění seznamu všech příjemců na internetových stránkách Komise, nezávisle na správci finančních prostředků a na základě standardních kategorií informací, jež jsou poskytovány všemi členskými státy alespoň v jednom pracovním jazyce Unie; vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s Komisí a poskytly jí úplné a spolehlivé informace o příjemcích finančních prostředků EU spravovaných členskými státy; lituje skutečnosti, že toto opatření dosud nebylo provedeno, a vyzývá Komisi, aby ho neprodleně provedla; vyjadřuje politování nad skutečností, že tuto opakovanou žádost Komise nevzala v potaz;

49.  vyzývá Komisi, aby prosazovala odpovídající právní předpisy na ochranu informátorů, o přístupu k informacím a transparentnímu lobování, protože tyto předpisy jsou nezbytné pro zajištění občanské kontroly vlád a orgánů EU a pro to, aby jejich postupy podléhaly veřejné kontrole, a aby využívala finanční prostředky EU na podporu činností nezávislých organizací v této oblasti, mimo jiné, aby zavedla finanční podporu pro přeshraniční investigativní žurnalistiku;

50.  vyzývá Komisi, aby dále posílila svou úlohu dohledu v případě výdajů z rozpočtu EU prostřednictvím auditů, kontrolní a inspekční činnosti, akčních plánů nápravy a písemných varování před podáním žádosti o platby; vyzývá členské státy a jejich orgány, aby zvýšily své úsilí a využily svůj potenciál k odhalení a napravení chyb předtím, než požádají Komisi o proplacení finančních prostředků, a to tak, že v plné míře využijí informace, které mají k dispozici; zdůrazňuje v této souvislosti zvláštní význam preventivních opatření při předcházení nezákonným platbám, čímž zaniká potřeba následných opatření za účelem zpětného získání zpronevěřených prostředků;

51.  vítá přijetí směrnic o zadávání veřejných zakázek a směrnici o udělování koncesí, jakož i skutečnost, že deset členských států již zavedlo konkrétní opatření nebo soubory opatření při zadávání veřejných zakázek s cílem zmírnit korupci a posílit transparentnost a účinnost systémů řízení, kontroly a auditu; vyzývá Komisi, aby přikročila k provádění pravidel pro zadávání veřejných zakázek s cílem poskytnout nezbytnou podporu členským státům prostřednictvím poradenství, sdílení osvědčených postupů a odborné přípravy; vyzývá Komisi, aby soustavně a nezávisle sledovala, jak členské státy dodržují stávající směrnice, a aby v případě potřeby zahájila řízení pro porušení předpisů;

52.  konstatuje, že výskyt nesrovnalostí a podvodů z důvodu nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek je nadále vysoký; vyzývá členské státy, aby v zájmu dalšího snížení rizika nesrovnalostí a podvodů do svého vnitrostátního práva rychle provedly nedávno přijatou směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek(8), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb(9), a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí(10);

53.  vítá zřízení odborného střediska pro budování správních kapacit na podporu státní správy odpovědné za řízení EFRR a Fondu soudržnosti a zavedení akčního plánu zadávání veřejných zakázek vypracovaného odborným střediskem ve spolupráci s příslušnými útvary Komise; požaduje však, aby Komise předložila zprávu o konkrétních výsledcích, kterých bylo dosud díky činnosti střediska dosaženo, a o provádění výše zmíněného akčního plánu;

54.  naléhavě vyzývá Komisi, aby pokračovala ve striktní politice přerušování a pozastavování plateb;

55.  vítá zprávu o provádění strategie Komise proti podvodům (CAFS) a pokyny pro řídicí orgány členských států o provádění příslušných ustanovení proti podvodům; trvá však na tom, aby v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech týkajících se evropských strukturálních a investičních fondů Komise přijala jednodušší pravidla, která usnadní účinné a efektivní využití fondů, přičemž je třeba zároveň zajistit, aby intenzita boje proti podvodům nebyla těmito akty v přenesené pravomoci nebo prováděcími akty oslabována;

56.  vítá zřízení koordinačních služeb pro boj proti podvodům (AFCOS) v členských státech, jak stanoví čl. 3 odst. 4 nového nařízení o úřadu OLAF, a skutečnost, že Německo potvrdilo svá prováděcí opatření pro spolupráci s úřadem OLAF; konstatuje, že cílem služeb AFCOS je usnadnění účinné spolupráce a výměna informací s úřadem OLAF, a dále trvá na tom, aby členské státy, které dosud AFCOS nezřídily, tak neprodleně učinily; očekává, že AFCOS pomůže zlepšit podávání zpráv o nesrovnalostech a přispěje k vyváženému výkladu příslušných právních aktů EU; vyjadřuje nicméně znepokojení nad podstatnými rozdíly, které dosud existují mezi různými AFCOS zřízenými ve členských státech, pokud jde o funkce, úkoly a pravomoci i o přidělené lidské zdroje; uznává, že mandát AFCOS, institucionální rámec a úkoly nejsou v nařízení (EU, EURATOM) č. 833/2013 podrobně stanoveny, ale zastává názor, že operačně nezávislá služba AFCOS disponující souhrnným mandátem zahrnujícím vyšetřovací pravomoci by měla představovat měřítko, jímž by se měly řídit všechny členské státy;

57.  bere na vědomí zprávu Komise o výsledcích programu Hercule II; bere na vědomí, že v roce 2013 byl ve srovnání s rokem 2012 rozpočet programu Hercule II snížen na 14 milionů EUR v položkách závazků a na 9,9 milionů EUR v položkách plateb, což přináší obtíže s plněním finančních závazků přijatých v roce 2013 a v předchozích letech; s uspokojením konstatuje, že se činnosti programu Hercule II těší rostoucímu zájmu členských států, jak to prokázal stále zvyšující se počet žádostí obdržených na základě výzvy k předkládání návrhů; vítá pozitivní výsledky získané v roce 2013 například v Německu, Španělsku a Rumunsku díky instalaci vysoce sofistikovaného a na mezinárodní úrovni kompatibilního technického vybavení pořízeného v rámci tohoto programu;

58.  vítá přijetí nařízení, kterým se zřizuje program Hercule III na finanční období 2014–2020, umožňující zvýšit maximální podíl spolufinancování pro granty na technickou pomoc až na 80 % způsobilých nákladů a ve výjimečných a řádně odůvodněných případech až na 90 % namísto 50 %, jak stanovilo rozhodnutí týkající se programu Hercule II; konstatuje, že v roce 2014 byla úspěšně vydána první výzva k předkládání návrhů; vyjadřuje nicméně znepokojení nad tím, že na tento program již nyní doléhá problém dosud neprovedených plateb, který může mít negativní dopady na již financované i budoucí projekty; připomíná význam spolehlivých finančních nástrojů, jako jsou programy Pericles 2020 a Hercule III, v boji proti nezákonným aktivitám poškozujícím zdroje Unie;

59.  vítá úspěšné výsledky řady společných celních operací, které proběhly na základě spolupráce úřadu OLAF a členských států s různými útvary třetích zemí a za aktivní podpory ze strany GŘ pro daně a celní unii, Europolu a agentury Frontex, jež mimo jiné vedly k zabavení 68 milionů pašovaných cigaret, 124 kg kokainu a 140 000 litrů motorové nafty;

60.  konstatuje, že v roce 2013 vydal úřad OLAF 353 doporučení pro správní, disciplinární, finanční nebo soudní opatření, jež mají přijmout příslušné orgány EU, instituce, úřady, agentury nebo příslušné vnitrostátní orgány, a že bylo doporučeno, aby bylo 402,8 milionu EUR zpětně vymáháno; vyjadřuje znepokojení nad tím, že míra obvinění v návaznosti na soudní doporučení úřadu OLAF za období 2006–2013 dosahuje pouze 54 %; je touto skutečností znepokojen, neboť nízká míra obvinění rovněž vrhá špatné světlo na kvalitu a použitelnost výsledků vyšetřování úřadu OLAF; vyzývá Komisi, aby co nejdříve zlepšila účinnost úřadu OLAF; domnívá se, že je naprosto nezbytné, aby dozorčí výbor prováděl (bez vměšování se do probíhajících vyšetřování) plnohodnotný a patřičný dozor nad záležitostmi úřadu OLAF, a proto naléhavě vyzývá Komisi a úřad OLAF, aby zlepšily stávající situaci, kdy dozorčí výbor není schopen plnit svůj účel; vyjadřuje rovněž politování nad tím, že chybí informace o počtu případů, kdy bylo vzneseno obvinění v souvislosti s trestnými činy poškozujícími rozpočet Unie;

III.Vyšetřování a úloha úřadu OLAF

61.  konstatuje, že v roce 2013 podle vlastních údajů úřad OLAF získal dosud největší množství informací a rovněž uvedl, že vydal nebývale vysoký počet doporučení; zdůrazňuje, že metoda používaná pro výpočet příchozích informací a vydaných doporučení se rovněž změnila; žádá dozorčí výbor, aby analyzoval dopady těchto změn údajů a kvality doporučení vydaných úřadem OLAF;

62.  vyzývá dozorčí výbor úřadu OLAF, aby informoval Parlament o délce vyšetřování OLAF a o metodách výpočtu této délky, protože v roce 2012 došlo ke změně metodiky; poukazuje na to, že tato změna může uměle snížit zdánlivou délku vyšetřování; vyzývá dozorčí výbor, aby podrobně analyzoval kvalitu informací, jež poskytuje úřad OLAF, včetně zpráv evropským orgánům;

63.  bere na vědomí přijetí nových pracovních ujednání mezi úřadem OLAF a jeho dozorčím výborem a vyzývá k urychlenému uzavření nevyřešených otázek mezi těmito dvěma orgány;

o
o   o

64.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Evropskému účetnímu dvoru, dozorčímu výboru úřadu OLAF a úřadu OLAF.

(1) Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 6.
(2) Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1.
(3) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(4) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 121.
(5) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 62.
(6) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.
(7) Přijaté texty, P7_TA(2014)0338.
(8) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.
(9) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243.
(10) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1.


Zpráva o pokroku Černé Hory za rok 2014
PDF 338kWORD 101k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 o zprávě o pokroku Černé Hory za rok 2014 (2014/2947(RSP))
P8_TA(2015)0063B8-0211/2015

Evropský parlament,

—  s ohledem na závěry přijaté Evropskou radou ve dnech 19.– 20. června 2003 a jejich přílohu nazvanou „Soluňská agenda pro západní Balkán: směrem k evropské integraci“,

—  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé(1), která byla uzavřena dne 29. března 2010,

—  s ohledem na výsledek přístupové konference mezi EU a Černou Horou konané dne 16. prosince 2014,

—  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 22. května 2012 o pokroku Černé Hory při provádění reforem (COM(2012)0222) a s ohledem na závěry Rady ze dne 26. června 2012, v nichž rozhodla, že přístupová jednání s Černou Horou by měla být zahájena dne 29. června 2012,

—  s ohledem na sdělení Komise „Strategie rozšíření a hlavní výzvy na roky 2014–2015“ ze dne 8. října 2014 (COM(2014)0700), k němuž je připojen pracovní dokument útvarů Komise SWD(2014)0301 nazvaný „Zpráva o pokroku Albánie za rok 2014“ a orientační strategický dokument o Albánii (2014–2020) přijatý dne 19. srpna 2014,

—  s ohledem na závěry ze zasedání Rady pro všeobecné záležitosti ze dne 16. prosince 2014 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení,

—  s ohledem na prohlášení a doporučení, která na své deváté schůzi ve dnech 1.–2. prosince 2014 vydal Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení EU-Černá hora,

—  s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se Černé Hory,

—  s ohledem na práci, kterou ve funkci stálého zpravodaje pro Černou Horu v rámci Výboru pro zahraniční věci odvedl Charles Tannock,

—  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Černá Hora je v současnosti jedinou zemí regionu, která otevírá a prozatímně i uzavírá vyjednávací kapitoly s EU, což je vítaný vývoj; vzhledem k tomu, že toto vedoucí postavení Černé Hory je považováno za známku vyšší odpovědnosti, a to jak v regionálním kontextu, tak z hlediska procesu rozšíření jako celku;

B.  vzhledem k tomu, že každá kandidátská země je posuzována podle svých zásluh a další pokrok bude záviset na tom, zda země účinně provede své reformní strategie a akční plány;

C.  vzhledem k tomu, že pro dosažení pokroku při přípravě přistoupení a zajištění důvěry občanů ve volební proces a státní instituce je důležitá udržitelná a konstruktivní spolupráce mezi vládou a opozicí; vzhledem k tomu, že všechny politické síly by se i nadále měly zaměřovat na proces přistoupení země k EU;

D.  vzhledem k tomu, že Černá Hora by měla i nadále dosahovat dobrých výsledků v oblasti právního státu, což je základní předpoklad přistoupení k EU a převzetí povinností spojených s členstvím v EU; vzhledem k tomu, že korupce vzbuzuje i nadále velké obavy;

E.  vzhledem k tomu, že občanská společnost hraje v procesu reforem a přistoupení k EU významnou roli;

F.  vzhledem k tomu, že situace v oblasti svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků zůstává nadále znepokojivá; vzhledem k tomu, že přes ujištění o klesajícím počtu případů násilí vůči sdělovacím prostředkům došlo během vykazovaného období k dalším případům; vzhledem k tomu, že příslušné orgány by měly zlepšit postupy vyšetřování starých i nových případů a stíhání pachatelů, a vytvořit tak příznivé prostředí pro svobodné a nezávislé fungování sdělovacích prostředků;

1.  vítá pokrok, kterého bylo dosaženo při přístupových jednáních, s konstatováním, že dosud bylo otevřeno šestnáct kapitol, včetně kapitol 23, 24 a 31, a dvě kapitoly (věda a výzkum, vzdělání a kultura) byly prozatímně uzavřeny;

2.  vybízí k tomu, aby jednání o přistoupení pokračovala v závislosti na provedených reformách a konkrétních výsledcích, které by se měly projevit zejména v oblasti právního státu, sdělovacích prostředků a boje proti korupci; vítá skutečnost, že dne 16. prosince 2014 byla v souladu s akčním plánem pro kapitolu 23 přijata řada zákonů; zastává názor, že pokrok v jednáních a ve zlepšování strategického, normativního a institucionálního rámce musí být doprovázen skutečným pokrokem v praxi, přičemž důraz by měl být kladen na provádění relevantních akčních plánů a strategií;

3.  vítá další posílení vyjednávacích struktur, včetně zřízení Rady pro právní stát; vyzývá vládu k posílení koordinace v rámci institucí a k rozšíření konzultací mezi ministerstvy;

4.  znovu opakuje, že reformy v oblasti právního státu představují klíčový prvek evropského integračního procesu a jsou nezbytným předpokladem pokroku v celkových přístupových rozhovorech; domnívá se, že politická vůle zůstává klíčová pro dosažení a zachování podstatného pokroku v boji proti korupci a organizovanému zločinu, který je zatěžkávací zkouškou nezávislosti, efektivity a profesionality soudního systému;

5.  poukazuje na to, že má-li dojít k nezbytnému pokroku v jednáních, je důležité zajistit co nejširší účast v reformním procesu, na němž by se měla aktivně podílet občanská společnost; požaduje v tomto ohledu větší parlamentní dohled;

6.  vítá přijetí akčního plánu na rok 2014, týkajícího se zesílení parlamentního dohledu, a přijetí parlamentního etického kodexu v prosinci 2014; zdůrazňuje, že je třeba posílit kapacity černohorského parlamentu a přijmout opatření v návaznosti na technickou zprávu o údajném zneužívání veřejných prostředků pro stranické účely, kterou parlament přijal v červenci 2013, a že nebyl dokončen soudní přezkum; vyzývá vládu ke zvážení souvisejících doporučení vydaných černohorským parlamentem a ke zlepšení přístupu parlamentu k relevantním informacím;

7.  je znepokojen skutečností, že hluboká polarizace domácího politického prostředí vede až k tomu, že hlavní opoziční strana bojkotuje některá parlamentní zasedání, zejména dobu vyhrazenou pro odpovědi ministerského předsedy na otázky poslanců, což oslabuje demokratické fungování institucí; naléhavě žádá všechny politické síly ve vládě i opozici, aby se nepřestávaly soustředit na program přistoupení země k EU a zapojily se do udržitelného dialogu a konstruktivní spolupráce, zejména s parlamentem; zdůrazňuje, že pro úspěšné provádění a pro posílení institucí je nezbytná silná politická vůle;

8.  vyzývá vládu, aby účinně prováděla doporučení OBSE/ODIHR, Benátské komise a Skupiny států proti korupci (GRECO) ohledně uvedení volebních předpisů v soulad s evropskými standardy a osvědčenými postupy, týkající se mimo jiné práva účastnit se voleb jako nezávislý kandidát, proporcionálního veřejného financování pro zajištění rovných podmínek pro všechny kandidáty a finanční kontroly politických stran; konstatuje, že místní volby byly zmařeny údajným protiprávním jednáním během voleb; zdůrazňuje, že tato obvinění by měly příslušné orgány prošetřit a případně soudně stíhat;

9.  zdůrazňuje, že je důležité jasně oddělit linii státu a politických stran; vítá nový zákon o financování politických stran, který byl přijat v prosinci 2014, a naléhavě žádá všechny politické strany, aby usilovaly o jeho účinné uplatňování, aby se výrazným způsobem omezily možnosti zneužití veřejných finančních prostředků; lituje, že některé z důležitých právních předpisů byly přijaty, aniž by bylo dosaženo konsenzu napříč politickým spektrem;

10.  vítá, že Komise se v procesu rozšiřování více zaměřuje na proces reformy veřejné správy; vítá, že v tomto ohledu je dosahováno pokroku, avšak poznamenává, že mohou být učiněny další kroky s cílem zlepšit kvalitu právních předpisů a místní správu; sdílí obavy z politizace veřejné správy; vyzývá k pokroku při zvyšování transparentnosti, efektivity a odpovědnosti orgánů ústřední i místní správy a ke zlepšení koordinace mezi těmito orgány, ale i koordinace mezi samosprávnými jednotkami, zejména v oblasti investic a plánování a provádění projektů; považuje za zásadní, aby byly řešeny nedostatky v oblasti přijímání, propouštění a hodnocení pracovníků a nedostatky spočívající v chybějícím hodnocení výsledků a nedostatečné správní, dozorčí a inspekční kapacitě;

11.  vybízí k dalšímu úsilí za účelem posílení kapacit úřadu veřejného ochránce práv, pokud jde o antidiskriminační případy;

12.  vítá novou strategii reformy soudnictví na období 2014–2018 a bere s uspokojením na vědomí, že příslušný akční plán byl všeobecně uplatněn včas a že byl zvolen nový nejvyšší státní zástupce; vítá nové právní předpisy ke zvýšení transparentnosti při volbě státních zástupců; konstatuje, že pokrok, k němuž došlo v oblasti reformy soudnictví, usnadnil otevření dalších čtyř kapitol na mezivládní konferenci v prosinci 2014; vybízí k dalšímu úsilí při monitorování nevyřízených případů, snižování jejich počtu a zkracování délky řízení a při zlepšování efektivity ústavního soudu;

13.  vítá pokrok, jehož Černá Hora dosáhla, pokud jde o uplatňování reforem s cílem zajistit nezávislost a zvýšenou efektivitu soudnictví; je nadále vážně znepokojen nepřípustným ohrožováním nezávislosti soudů, zejména pokud jde o jmenování a kariérní postup soudců a státních zástupců; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba, aby se zlepšila výběrová kritéria pro jmenování a kariérní postup a aby se při kárných řízeních dodržovaly zásady zákonnosti a přiměřenosti; žádá důležitá reformní opatření v oblasti jmenování a kariérního postupu soudců a státních zástupců a příslušných disciplinárních systémů; poznamenává, že některé z těchto záležitostí by měl řešit balíček organizačních předpisů týkajících se soudnictví;

14.  je znepokojen velkým množstvím nevyřešených případů, které se nahromadily u Ústavního soudu, zejména případy, které souvisejí s možným systematickým porušováním lidských práv, jako je podnět k přezkumu ústavnosti přestupkového zákona;

15.  je znepokojen tím, že dosud nebylo vyvinuto žádné výraznější úsilí o ukončení beztrestnosti pachatelů válečných zločinů; vybízí příslušné orgány, aby případy válečných zločinů stíhaly včas, a to i tehdy, týkají-li se nejvyšších kruhů; naléhavě žádá příslušné orgány, aby válečné zločiny účinně vyšetřovaly, stíhaly, soudily a trestaly v souladu s mezinárodními normami a aby zajistily, že rozhodnutí soudu budou prováděna a že oběti budou mít rychlý přístup ke spravedlnosti a spravedlivému odškodnění;

16.  je znepokojen tím, že navzdory značným finančním zdrojům od mezinárodních dárců poskytnutých příslušným orgánům bylo dosaženo jen malého pokroku v boji proti korupci, která nadále zůstává jednou z hrozeb pro fungování a stabilitu demokratických institucí, právní stát a hospodářský rozvoj; vyzývá k proaktivnější úloze Národní komise pro uplatňování strategie pro boj proti korupci a organizovanému zločinu jako klíčové protikorupční koordinační jednotky; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba, aby se vláda, všechny sektory veřejného života i občanská společnost aktivně zapojily do úsilí o prevenci korupce a posilování legislativního rámce a ochrany informátorů a aby spolu účinně spolupracovaly;

17.  naléhavě žádá příslušné orgány, aby posílily pravomoci státních zástupců, soudců, policie a jiných orgánů činných v trestním řízení a aby usilovaly o soustavně dobré výsledky při vyšetřování, stíhání a trestání na všech úrovních, včetně případů korupce na vysokých postech; vítá přijetí protikorupčních právních předpisů, zejména těch, které se týkají lobbování, obecného administrativního postupu a veřejných zakázek, a novelizaci právních předpisů o prevenci střetů zájmů; vyzývá k jejich účinnému uplatňování s cílem umožnit prohloubení spolupráce mezi donucovacími orgány a rozšíření systému kontroly střetů zájmů a prohlášení o finančních zájmech; vyzývá Komisi, aby provádění těchto předpisů důkladně monitorovala; domnívá se, že je nezbytné posílit instituce tak, aby mohly daleko více proaktivně zasahovat v boji proti korupci, a plně zapojit nový parlamentní výbor pro dohled nad činností Agentury proti korupci, která by měla mít k dispozici dostatečné zdroje; zdůrazňuje, že nedostatky týkající se nezávislosti a odpovědnosti soudního systému zůstávají nadále předmětem vážného znepokojení a znemožňují boj proti korupci;

18.  vyzývá rovněž soudy, aby v oblasti korupce a případů organizované trestné činnosti pracovaly transparentněji, zejména tehdy, mají-li být při vynesení rozsudku zveřejněny názvy společností a jména osob a úředníků, kteří byli do těchto trestných činů zapojeni;

19.  poukazuje na to, že časté změny zákonů mohou snižovat účinnost boje proti organizované trestné činnosti; vyzývá k rozšíření pravomocí příslušných orgánů, zejména s ohledem na komplexní vyšetřování a řešení složitých případů; vítá změny trestního zákoníku za účelem prevence a monitorování radikalizace a náboženského extremismu; vítá novelu trestního zákoníku, která stanoví trestní odpovědnost „zahraničních bojovníků“, včetně džihádistů ; žádá příslušné orgány, aby účinně prováděly příslušná právní ustanovení s cílem předcházet veškerému potenciálnímu ohrožení bezpečnosti občanů Černé Hory a tyto hrozby monitorovat; zdůrazňuje nezbytnost boje proti všem formám extremismu;

20.  vítá podepsání Dohody o strategické a operační spolupráci mezi Černou Horou a Europolem, pokrok v jednáních o uzavření dohody s Eurojustem a skutečnost, že černohorské instituce získaly v rámci příslušných evropských justičních sítí statut pozorovatele; vybízí k zahájení úzké spolupráce s příslušnými evropskými soudními orgány, a to i v otázkách obchodování s lidmi;

21.  bere na vědomí úsilí, které je v poslední době vynakládáno na zdokonalení mechanismů konzultace s organizacemi občanské společnosti za účelem zvýšení transparentnosti politické a legislativní činnosti v rámci inkluzivního procesu; vítá veřejné diskuse týkající se revize akčních plánů pro kapitoly 23 a 24; vybízí příslušné orgány, aby dále rozvíjely udržitelné veřejné financování organizací občanské společnosti a vytvářely vhodný institucionální rámec; vítá skutečnost, že vláda jmenovala novou radu pro rozvoj nevládních organizací; vyzývá příslušné orgány, aby právní rámec a postupy přizpůsobily tak, aby chránily aktivisty občanské společnosti před útoky a projevy nenávisti, k nimž údajně vyzývají některé deníky, a aby vytvářely příznivé prostředí, v němž bude každý moci pracovat bez strachu a represálií;

22.  opakuje význam svobody projevu jakožto jedné ze stěžejních hodnot Evropské unie; domnívá se, že ničím neomezená nezávislost má pro novináře zásadní význam; vyjadřuje vážné znepokojení nad zhoršujícím se stavem svobody sdělovacích prostředků a nízkými profesními a etickými standardy mezi zástupci sdělovacích prostředků v Černé Hoře; důrazně odsuzuje skutečnost, že i nadále dochází k cíleným útokům na novináře a majetek sdělovacích prostředků; bere na vědomí, že vláda Černé Hory zřídila komisi pro vyšetřování útoků na novináře; naléhavě žádá příslušné orgány, aby prováděly doporučení této komise a důsledně usilovaly o dosahování co nejlepších výsledků, pokud jde o trestní stíhání pachatelů a vynášení pravomocných rozsudků nad nimi; domnívá se, že pro prohloubení demokratických standardů je zásadně důležité, aby existovaly nezávislé veřejnoprávní sdělovací prostředky s redakční nezávislostí a se stabilním a udržitelným financováním; zdůrazňuje odpovědnost všech politických činitelů a sdělovacích prostředků za rozvíjení tolerance k odlišným názorům; zdůrazňuje, že veřejná prohlášení na podporu svobody sdělovacích prostředků pomáhají vytvářet prostředí vedoucí k úctě vůči novinářům a jejich ochraně; vítá dohodu mezi zástupci sdělovacích prostředků o revizi profesního etického kodexu jako první krok ke zlepšení samoregulace sdělovacích prostředků; domnívá se, že je nezbytné přijmout jasný legislativní rámec, který stanoví předpisy upravující vlastnictví sdělovacích prostředků a jejich financování;

23.  domnívá se, že transparentní přístup k totalitní minulosti, včetně otevření archívů tajných služeb, je vstřícným krokem k další demokratizaci, odpovědnosti a posílení institucí;

24.  vítá, že zákon proti diskriminaci byl téměř úplně uveden v soulad s acquis; vybízí příslušné orgány k odstranění zbývajících nedostatků, které se týkají rasové diskriminace a ustanovení o sankcích; vyzývá příslušné orgány, aby Radě proti diskriminaci poskytly veškeré nezbytné finanční a administrativní zdroje; uznává, že v otázce sociálního začleňování a vzdělávání Romů bylo dosaženo určitého pokroku, avšak je znepokojen vysokou mírou předčasného ukončování školní docházky a nízkým podílem Romů na celkovém počtu studentů; vybízí k posilování iniciativ na podporu bydlení, zdraví, vzdělávání a zaměstnanosti romské populace a ke zlepšování postavení romských žen a vzdělávání romských studentek; vítá úsilí příslušných orgánů o ochranu práv osob LGBTI při druhém pochodu „Pride“, který proběhl bez incidentů; znepokojuje jej však skutečnost, že útoky na členy komunity LGBTI a aktivisty v této oblasti stále pokračují; žádá politické činitele i představitele občanské společnosti, aby bojovali proti značně rozšířené netoleranci a násilí vůči sexuálním menšinám, a to zejména pomocí vzdělávacích a informačních kampaní, které by měly napomoci ke změně postojů veřejnosti, a proškolením policistů, státních zástupců a soudců;

25.  vítá zlepšení právního rámce, pokud jde o práva osob se zdravotním postižením; poznamenává, že pro zajištění souladu s acquis EU je třeba přijmout další opatření; naléhavě žádá vládu, aby urychlila vývoj ve věci přístupnosti budov osobám se zdravotním postižením, a považuje za politováníhodné, že většina státních a místních institucí, včetně vybraných významných budov (jako jsou např. parlament a soudy), je pro osoby se zdravotním postižením stále nepřístupná; je i nadále znepokojen vysokým počtem osob se zdravotním postižením, kteří zanechávají studia po ukončení základní a střední školy; poznamenává, že je důležité zajistit dostatečnou transparentnost, pokud jde o fond profesní rehabilitace a zaměstnávání osob se zdravotním postižením a jeho výdajů;

26.  zdůrazňuje, že je nezbytné dále posilovat provádění a kontrolu dodržování zákonů a politik týkajících se dětí a poskytovat přiměřené kapacity; vybízí ke zlepšení kvality vzdělávání všech dětí a k dalšímu úsilí v oblasti poskytování podpory zranitelným dětem; zdůrazňuje, že reformu v oblasti soudního systému pro mladistvé je důležité rozšířit rovněž na děti ve správním, občanskoprávním nebo trestněprávním řízení s cílem podpořit širší přístup ke spravedlnosti;

27.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že pokrok v oblasti práv žen, rovnosti pohlaví, zastoupení žen v politickém životě a na trhu práce a boje proti domácímu násilí je i nadále velmi omezený; zdůrazňuje, že je proto naléhavě nutné, aby se proces týkající se práv žen, rovnosti pohlaví, zastoupení žen v politickém životě a na trhu práce a boje proti domácímu násilí značně urychlil; v této souvislosti požaduje větší zapojení parlamentu, strukturovanější spolupráci s občanskou společností a rozšíření institucionálních kapacit včetně zlepšení spolupráce mezi sociálními službami a donucovacími orgány; požaduje, aby se ústředním bodem všech opatření stala práva obětí a aby se při prevenci, vyšetřování, trestání a odškodňování domácího násilí postupovalo s náležitou péčí;

28.  vítá politiku Černé Hory zaměřenou na vytvoření prostředí tolerance a začlenění všech národnostních menšin; důrazně vyzývá orgány Černé Hory, aby posílily ochranu mnohonárodní identity regionu Kotorského zálivu (Boka Kotorska) a rozšířily kulturní a hospodářskou spolupráci se sousedícími členskými státy EU;

29.  vítá skutečnost, že svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je i nadále zaručována a uplatňována; poznamenává, že mezi srbskou a černohorskou pravoslavnou církví přetrvává napětí, zejména v otázce majetku; vyzývá k přijetí nového zákona o právním postavení náboženských komunit;

30.  vybízí vládu, aby prováděla udržitelné hospodářské reformy, včetně právních ustanovení o mechanismech narušujících hospodářskou soutěž, s cílem zvýšit konkurenceschopnost a překonat strukturální nedostatky, řešit problém velkého neformálního sektoru a celkově zlepšit podnikatelské prostředí; vyzývá k posílení sociálního dialogu mezi různými partnery; dále vyzývá k posílení kapacit včetně zapojení do veřejných konzultací a k definování a koordinaci hospodářských politik, které by měly přispět také ke snížení regionálních rozdílů; trvá na tom, že je nutné účinně potírat daňové úniky; je znepokojen právní a soudní nejistotou, týkající se mimo jiné udělování licencí, daňové správy a vymahatelnosti smluvních závazků, neboť tato nejistota může přinášet hospodářským subjektům rizika a oslabit schopnost Černé Hory přitahovat zahraniční investice; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba řešit obchodní spory se zahraničními investory, kteří jsou pro hospodářství Černé Hory klíčoví; sdílí znepokojení nad tím, že nedošlo k hmatatelnému pokroku v oblasti trhu práce a trvale vysoké nezaměstnanosti mládeže a dlouhodobé nezaměstnanosti, a proto vyzývá k aktivním opatřením na trhu práce;

31.  poznamenává, že mezi oběma stranami průmyslu stále není veden dostatečný dialog a vyzývá k dalšímu posílení práv těch, kteří založili nové odborové svazy; vítá změny v pracovním právu upravující práva zaměstnanců v případě úpadku; vybízí vládu, aby urychlila práci na svém prvním programu reformy zaměstnanosti a sociální reformy s cílem určit a řešit klíčové problémy Černé Hory v oblasti politiky zaměstnanosti, sociálního začlenění a snižování chudoby;

32.  vyjadřuje spokojenost s prováděním iniciativy na podporu malých a středních podniků (Small Business Act) a s tím, že se Černá Hora připojila k programu EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME); vyzývá k urychlení programů veřejného sektoru na podporu malých a středních podniků, neboť tyto podniky představují jednu z hlavních hnacích sil hospodářského rozvoje;

33.  je nadále značně znepokojen průtahy ve věci uzavření úpadkového řízení největšího černohorského průmyslového podniku (továrna na hliník KAP), které je v rozporu se závazky země podle dohody o stabilizaci a přidružení; naléhavě žádá vládu a zúčastněné strany, aby v otázce továrny KAP našly udržitelné řešení, které by bylo v souladu s pravidly pro státní pomoc stanovenými v dohodě o stabilizaci a přidružení a které by bylo založeno na transparentnosti a zásadách právního státu;

34.  vyjadřuje politování nad tím, že Černá Hora ignorovala zákaz kyperského soudu ve věci prodeje továrny KAP, a vyzývá Černou Horu, aby příslušná rozhodnutí soudních orgánů členských států EU plně uznala;

35.  vybízí Černou Horu, aby i nadále dělala pokroky v oblasti ochrany životního prostředí a změny klimatu tím, že posílí správní kapacitu, bude rozvíjet politiku udržitelných zdrojů energie a model hospodářství šetrný k životnímu prostředí, který podporuje investice, aby zajistila soulad s acquis v oblasti životního prostředí a klimatu; připomíná, že je nezbytné vypracovat národní energetickou strategii, která zohlední celou škálu různých obnovitelných zdrojů energie, a že je rovněž nezbytné respektovat přírodní dědictví a chráněné a mezinárodně uznávané oblasti; naléhavě vyzývá ke konzultacím týkajícím se přeshraničních projektů;

36.  v souvislosti s přímořským cestovním ruchem požaduje dlouhodobé plánování a vytvoření silných mechanismů na předcházení poškozování životního prostředí a předcházení korupci v oblasti územního plánování a výstavby;

37.  chválí aktivní účast a konstruktivní úlohu Černé Hory v regionální a mezinárodní spolupráci a procesu usmíření v regionu; blahopřeje vládě k dosažení plného souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU a vybízí příslušné orgány, aby i nadále slaďovaly postoj v rámci zahraniční politiky země s postojem EU, zejména s ohledem na současnou situaci vyznačující se mezinárodní teroristickou hrozbou; blahopřeje vládě, že byla spolu s Albánií jedinou kandidátskou zemí EU na západním Balkáně, která se plně ztotožnila s postoji a rozhodnutími EU ohledně situace na Ukrajině; vyzývá černohorské orgány, aby zintenzivnily spolupráci s mezinárodními politickými a hospodářskými partnery s cílem posílit odolnost země vůči vnějším tlakům a snahám o destabilizaci země a regionu; vítá účast země v civilních a vojenských misích EU, NATO a OSN;

38.  vyzývá všechny členy NATO, zejména členské státy EU, které jsou členy NATO, aby za účelem větší bezpečnosti v oblasti Jaderského moře, jejíž ostatní země jsou již členy NATO, aktivně podporovaly vstup Černé Hory do aliance NATO, a  posílily tak regionální bezpečnost;

39.  vybízí Černou Horu, aby se v rámci procesu přistoupení co nejdříve zabývala ostatními otevřenými bilaterálními otázkami se svými sousedy v konstruktivním a sousedském duchu; znovu opakuje nezbytnost neprodleného vyřešení zbývajících hraničních sporů a otázek nástupnictví s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem a Kosovem; podporuje další spolupráci se sousedními zeměmi založenou na sdílení zkušeností nabytých v procesu jednání o přistoupení; vítá, že Černá Hora má ve vztahu ke Smlouvě o energetické chartě status pozorovatele;

40.  naléhavě žádá, aby byla formou vzájemné dohody neprodleně vyřešena otázka týkající se hranic s Chorvatskem, a pokud by se řešení založené na společné dohodě ukázalo jako nereálné, vyzývá, aby byl tento spor uzavřen u Mezinárodního soudního dvora v Haagu, v souladu s pravidly a zásadami mezinárodního práva;

41.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Černé Hory.

(1) Úř. věst. L 108, 29.4.2010, s. 3.


Zpráva o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2014
PDF 330kWORD 105k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 o zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2014 ((2014/2948(RSP))
P8_TA(2015)0064B8-0212/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropské rady ze dne 16. prosince 2005 o udělení statusu kandidátské země pro členství v EU a na její závěry ze dne 17. prosince 2013, s ohledem na závěry zasedání Rady Evropské unie ze dne 16. prosince 2014,

–  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, týkající se vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Unii,

–  s ohledem na závěry jedenáctého zasedání Rady pro stabilizaci a přidružení EU–Bývalá jugoslávská republika Makedonie, které se konalo dne 23. července 2014,

–  s ohledem na zprávu Komise o pokroku SWD(2014)0303) a sdělení ze dne 8. října 2014 s názvem „Strategie rozšíření a hlavní výzvy v letech 2014–2015 (COM(2014)0700 i na orientační strategický dokument (na období 2014–2020) přijatý dne 19. srpna 2014,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 817 (1993) a 845 (1993),

–  s ohledem na rozsudek Mezinárodního soudního dvora o uplatňování prozatímní dohody ze dne 13. září 1995,

–  s ohledem na stanovisko Benátské komise k sedmi pozměňovacím návrhům k ústavě této země, přijaté ve dnech 10.–11. října 2014;

–  s ohledem na zjištění mezinárodní mise OBSE/ODIHR ke sledování průběhu prezidentských a předčasných parlamentních voleb;

–  s ohledem na 12. zasedání Smíšeného parlamentního výboru EU–Bývalá jugoslávská republika Makedonie (JPC), které se konalo ve dnech 26.–27. listopadu 2014,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení,

–  s ohledem na práci Iva Vajgla jako stálého zpravodaje Výboru pro zahraniční věci pro tuto zemi,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie je již devět let kandidátskou zemí EU a je nejvyspělejší zemí, pokud jde o sladění s acquis;

B.  vzhledem k tomu, že Komise již po šesté za sebou doporučila Radě zahájit přístupová jednání; vzhledem k tomu, že země je připravená na jednání s EU; vzhledem k tomu, že po uplynulých osm let Evropský parlament stále vyzýval k tomu, aby byla zahájena přístupová jednání s touto zemí, a vzhledem k tomu, že další zpoždění v zahájení jednání by mohlo mít negativní dopad na reformní proces v této zemi a na důvěryhodnost EU v regionu;

C.  vzhledem k tomu, že Rada blokuje přechod k další fázi procesu přistoupení v důsledku nevyřešené otázky názvu s Řeckem; vzhledem k tomu, že bilaterální otázky by neměly být na překážku přístupovým jednáním s Evropskou unií; vzhledem k tomu, že nedostatečný pokrok v integraci do EU může zvýšit náklady na regionální stabilitu, narušit důvěryhodnost EU a vyústit i v pokles demokratických standardů v této zemi;

D.  vzhledem k tomu, že tento další odklad jen zvyšuje frustraci makedonského veřejného mínění z patové situace v procesu integrace EU a že existuje nebezpečí, že se ještě víc vyhrotí domácí problémy a vnitřní napětí;

E.  vzhledem k tomu, že každá (potenciální) kandidátská země bude posuzována podle svých zásluh a že rychlost a kvalita nezbytných reforem stanoví časový plán pro rozšíření;

F.  vzhledem k tomu, že bilaterální otázky by se měly řešit v konstruktivním duchu, co nejdříve a s ohledem na zásady a hodnoty Organizace spojených národů a EU;

G.  vzhledem k tomu, že neexistence konstruktivního a inkluzivního dialogu mezi vládou a opozicí a povolební bojkot ze strany opozice představují překážku pro parlamentní práci; vzhledem k tomu, že vláda i opozice nesou sdílenou odpovědnost za zajišťování udržitelné politické spolupráce, jež je zásadní pro demokratický rozvoj této země a pokračování v evropském programu; vzhledem k tomu, že volby proběhly s porušením nestrannosti sdělovacích prostředků a v ovzduší nedostatečného oddělení státních a stranických činností;

H.  vzhledem k tomu, že na 12. zasedání Smíšeného parlamentního výboru EU–Bývalá jugoslávská republika Makedonie (JPC) nebylo možné přijmout žádné společné doporučení; vzhledem k tomu, že plně funkční Smíšený parlamentní výbor EU–Bývalá jugoslávská republika Makedonie (JPC) je nezbytný pro zajištění parlamentního dohledu nad procesem přistoupení;

I.  vzhledem k tomu, že důležitou součástí procesu rozšíření EU jsou právní stát, svoboda sdělovacích prostředků, regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy;

J.  vzhledem k tomu, že závažný problém nadále představuje korupce a organizovaná trestná činnost; vzhledem k tomu, že je nadále ohrožena svoboda projevu a nezávislost sdělovacích prostředků;

1.  znovu, již podeváté v řadě vyzývá Radu, aby stanovila datum zahájení jednání o přistoupení bez dalšího odkladu, s cílem využít současného potenciálu, podpořit reformy spojené s acquis a posílit proces demokratizace; znovu opakuje své stanovisko, že otázka názvu země, která je bilaterální otázkou, nepředstavuje překážku pro zahájení přístupových rozhovorů, i když by měla být vyřešena do skončení procesu přistoupení; sdílí obavy Komise, že neschopnost stran dosáhnout kompromisu po téměř dvou desetiletích zprostředkovaných rozhovorů má přímý a negativní dopad na evropské aspirace této země a jejího lidu; vyzývá obě vlády, aby podnikly konkrétní kroky k nalezení oboustranně akceptovatelného řešení; znovu zdůrazňuje důležitost a nezbytnost konstruktivního přístupu k problémům se sousedy, pokud jde o tyto bilaterální záležitosti;

2.  připomíná závazek členských států vrátit se k této otázce v roce 2015 s cílem zahájit jednání o přistoupení; domnívá se, že zahájení jednání EU může pouze pozitivně ovlivnit úsilí o řešení bilaterálních sporů a rovněž vést k dalším velmi potřebným reformám, zejména v oblasti právního státu, nezávislosti soudnictví a boje proti korupci; zdůrazňuje, že s dalšími odklady zahájení přístupových jednání jsou spojeny stále vyšší a nepředvídatelné náklady, a to jak pro tuto zemi, tak i z hlediska regionální stability; zdůrazňuje, že další prodlužování současného stavu podkopává důvěryhodnost a účinnost politiky rozšiřování EU a postavení EU v regionu;

3.  znovu opakuje svůj postoj, že by se bilaterální otázky neměly používat k tomu, aby brzdily proces přistoupení; je toho názoru, že by neměly představovat překážku pro oficiální zahájení jednání o přistoupení, ale měly by být řešeny co nejdříve v procesu přistoupení; je si vědom nedodržování rozsudku Mezinárodního soudního dvora ze dne 5. prosince 2011 o uplatňování prozatímní dohody ze září 1995 jednou ze stran; vyzývá Řecko, aby potvrdilo svůj závazek přijatý podle Soluňského programu z roku 2003 a vytvořilo pozitivní prostředí pro urovnání dvoustranných sporů v duchu evropských hodnot a zásad; vyzývá k dalšímu pokroku včetně kontaktů mezi vládami na vysoké úrovni a ve dvoustranných vztazích s Bulharskem s cílem vyjednat dohodu o dobrých sousedských vztazích, která by řešila společné problémy; opakuje své znepokojení nad používáním historických argumentů v současné debatě se sousedy a vítá každé úsilí o společné oslavy sdílených dějinných událostí se sousedními členskými státy EU; zastává názor, že by to přispělo k lepšímu pochopení dějin a lepším sousedským vztahům;

4.  vyzývá k většímu zapojení EU do řešení problému s názvem země a podporuje aktivní přístup politických představitelů EU; vyzývá novou místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby vyvinula nové iniciativy s cílem překonat stávající patovou situaci a aby ve spolupráci se zvláštním zástupcem OSN usilovala o dosažení vzájemně přijatelného řešení; vyzývá Radu, aby v prvním pololetí roku 2015 uspořádala podrobnou diskusi o perspektivě přistoupení Makedonie k EU; trvá na tom, že všechny kandidátské a potenciální kandidátské země by měly být v procesu integrace posuzovány podle vlastních zásluh; je přesvědčen, že pokračování dialogu na vysoké úrovni s Komisí ohledně přistoupení by zlepšilo kvalitu procesu reforem;

5.  vyzývá všechny členy NATO a zvláště všechny členské státy EU, které jsou členy NATO, aby aktivně podporovali přistoupení této země k NATO s cílem dosáhnout vyšší bezpečnosti a politické stability v jihovýchodní Evropě;

6.  vybízí k navázání přeshraniční spolupráce v oblasti historie, kultury, vzdělávání a prosazování evropských hodnot, která bude podporovat úsilí o demokratické změny; v této souvislosti vyzývá sousední členské státy EU, aby v duchu dobrých sousedských vztahů podporovaly úsilí o zavádění demokratických změn a podpořily tak zahájení procesu přistoupení;

7.  vyzývá zemi, aby se sousedy vytvořila společnou komisi odborníků v oblasti historie a vzdělávání s cílem přispět k objektivnímu výkladu historie, k prohloubení akademické spolupráce a k podpoře pozitivních postojů mladých lidí k sousedním zemím;

8.  naléhavě vybízí státní orgány a občanskou společnost, aby přijaly příslušná opatření pro historické smíření s cílem překonat rozdíly mezi různými etnickými a národnostními skupinami i v rámci nich, včetně občanů bulharské národnosti;

9.  bere na vědomí navrhovaný balíček změn ústavy; je přesvědčen, že některé návrhy včetně ustanovení týkajících se definice manželství a vytváření mezinárodní finančních zón by se daly ještě vylepšit v souladu s doporučeními Benátské komise; připomíná, že je třeba dodržovat Evropskou úmluvu o lidských právech a zohledňovat acquis EU; zdůrazňuje, že je třeba vždy prováděcí právní předpisy pro ústavní změny pečlivě připravit; zdůrazňuje, že proces dlouhodobé změny ústavy vyžaduje širokou politickou podporu, konstruktivní dialog a spolupráci všech politických sil; zdůrazňuje potřebu komplexní veřejné debaty, důkladného procesu konzultace a budování konsensu s opozičními politickými stranami, občanskou společností a příslušnými zúčastněnými stranami.

10.  je znepokojen polarizovaným domácím klimatem; naléhavě vyzývá vládu, aby respektovala úlohu parlamentu tím, že poskytne dostatečný prostor a čas pro konzultace, včetně konzultací o ústavních změnách, a to v zájmu zřízení úplné a nezávislé parlamentní kontroly; vyzývá vládu i všechny politické strany, aby spolupracovaly na zlepšování vzájemných vztahů s cílem zachovat politickou stabilitu, zajistit udržitelnou a konstruktivní politickou spolupráci a urychlit evropskou agendu; připomíná, že pro fungující demokracii jsou nezbytné kompromisy; zdůrazňuje, že je nutné zlepšovat inkluzivnost a transparentnost procesu přistoupení; zdůrazňuje, že povolební bojkot je problém, který je třeba řešit v duchu sdílené odpovědnosti mezi vládou a opozicí s ohledem na řádné fungování parlamentu; vyzývá novou místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby spolupracovala se všemi stranami s cílem usnadnit politický dialog;

11.  je vážně znepokojen zhoršením vztahů mezi vládou a opozicí, zejména s ohledem na nedávné oznámení obvinění vůdce opozice ze strany předsedy vlády a rovněž na protiobvinění z trestné činnosti; odsuzuje veškeré nezákonné sledování a vyzývá ke zveřejňování a volnému informování o všech obviněních; vyzývá k nezávislému vyšetření všech obvinění z provádění sledování za plného respektování zásad transparentnosti, nestrannosti a presumpce neviny; znovu zdůrazňuje, že je důležité zachovat základní zásadu svobody projevu; vyzývá všechny politické činitele, aby se zapojili do konstruktivního dialogu s cílem zaměřit se na strategické priority země a jejích občanů;

12.  lituje, že se opozice neúčastní pravidelné práce Smíšeného parlamentního výboru EU–Bývalá jugoslávská republika Makedonie (JPC); je toho názoru, že je nezbytně nutné zajistit jeho řádné fungování prostřednictvím řádného zastoupení všech parlamentních stran na jednání;

13.  je znepokojen tím, že spolužití různých etnických skupin je nadále křehké a staví před zemi řadu výzev; je znepokojen nárůstem napětí mezi jednotlivými etniky ukazující na nedostatek důvěry mezi jednotlivými komunitami; důrazně odsuzuje používání etnocentrické a rozdělující mluvy zejména během volebních kampaní; zdůrazňuje, že zahájení rozhovorů o přistoupení k EU může této zemi pomoci lépe uvedené výzvy řešit posílením mezietnické soudržnosti kolem společného cíle; odsuzuje všechny formy extrémního nacionalismu a soustředění na etnikum, což prohlubuje rozdělení společnosti; vyzývá všechny politické strany a organizace občanské společnosti, aby aktivně podporovaly společnost, jež je inkluzívní, tolerantní, multietnická a multináboženská, a chránily základní práva všech osob patřících k národnostním menšinám; připomíná, že vzdělávání hraje klíčovou úlohu při dosahování tolerance a vzájemného respektu mezi různými lidmi; vyzývá Komisi, aby posílila programy a projekty zaměřené na posílení dialogu a vzájemného porozumění mezi různými etniky;

14.  vítá skutečnost, že strategickou prioritou země nadále zůstává agenda EU; vybízí tuto zemi, aby dále upevňovala reformy a zdržela se politik a praktik, které dosud představují překážku její evropské budoucnosti, a aby zajistila pokrok při provádění reformních priorit spojených s EU včetně reforem prováděných v souvislosti s dialogem o přistoupení na vysoké úrovni;

15.  konstatuje, že prezidentské a parlamentní volby z dubna 2014 byly podle OBSE/ODIHR provedeny účelně; přesto však sdílí obavy nad nejasnou hranicí mezi činnostmi státu a činnostmi politických stran, což je v rozporu s mezinárodními závazky pro demokratické volby, jakož i nad neobjektivním zpravodajstvím a zprávami o zastrašování voličů; vítá volební reformy, ale naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby prošetřily domnělé nesrovnalosti před volbami a během nich; vyzývá vládu, aby se v přiměřené lhůtě zabývala doporučeními Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) s cílem zdokonalit volební proces, včetně správy a správnosti volebních registrů; připomíná v této souvislosti také nutnost vypracovat volební registry, které budou odpovídat mezinárodním standardům;

16.  naléhavě vyzývá vládu, aby se zabývala nedostatky v provádění pomoci z IPA jako jsou systémové problémy kontrolního systému, nedostatečná intra a interinstitucionální koordinace, skluz v zadávání veřejných zakázek, nízká míra absorpce a nízká kapacita institucí; vyzývá k silnějšímu propojení mezi pomocí EU a vnitrostátními reformními strategiemi a k využití prostředků z nástroje předvstupní pomoci (IPA) na podporu větší rozpočtové decentralizace země; vyzývá k tomu, aby se zamezilo dalším ztrátám pomoci a urychlilo se zavádění programu s cílem posílit dopad pomoci EU;

17.  vítá přijetí nového právního rámce pro státní službu a veřejné zaměstnance v únoru 2014 jako krok směrem k poskytování jednotné transparentní a odpovědné veřejné správy; vyjadřuje znepokojení nad tím, že veřejná správa i přes legislativní pokrok zůstává roztříštěná, zpolitizovaná a vystavená politickému ovlivňování; důrazně ji vyzývá k posílení profesionality a nezávislosti na všech úrovních; vybízí ke zvýšení úsilí o provádění práva za plného dodržování zásad transparentnosti, zásluhovosti a vyváženého zastoupení; vyzývá vládu, aby přijala program reformy správy veřejných financí;

18.  naléhavě vyzývá k plnému provádění Ochridské rámcové dohody (OFA); vyzývá k dokončení přezkumu jejího provádění, které má vést k politickým doporučením; důrazně doporučuje, aby OFA byla považována za zásadní prvek právního státu, mezikomunitních vztahů a pokračující decentralizace; důrazně vybízí k rozvoji místní správy a podpory dlouhodobých opatření na budování důvěry na politické úrovni, jako je pořádání veřejných debat na vysvětlení přínosů OFA; vyzývá vládu a příslušné místní orgány, aby přikročily k provádění strategie integrovaného vzdělávání a poskytovaly na tento účel více finančních prostředků; domnívá se, že je do tohoto procesu důležité zahrnout organizace občanské společnosti (OOS); doporučuje aktivnější přístup s cílem zajistit etnickou, kulturní i jazykovou identitu všech komunit;

19.  vítá vysokou míru přizpůsobení právním předpisům acquis a zlepšení účinnosti a profesionality soudů v důsledku komplexní reformy soudnictví; vyjadřuje však znepokojení nad nepatřičným politickým vlivem na některá soudní řízení a zdůrazňuje, že soudní moc by měla zůstat nezávislou na všech vnějších tlacích parlamentní nebo výkonné složky; zdůrazňuje, že je třeba zajistit řádné uplatňování soudních standardů v souladu s evropskými normami a osvědčenými postupy; vyzývá ke sjednocení judikatury za účelem zajištění předvídatelného justičního systému a důvěry veřejnosti; vyzývá ke zlepšení kvality soudnictví, lepšímu strategickému plánování, k většímu používání mimosoudních vyrovnání a alternativního řešení sporů, lepšímu přístupu ke spravedlnosti pro zranitelné členy společnosti a k většímu zapojení profesních organizací a organizací občanské společnosti do monitorování nezávislosti soudnictví;

20.  konstatuje pozitivní vývoj při provádění antikorupčních programů na období 2011–2015, posílení systémů osobní a institucionální bezúhonnosti, i v meziinstitucionální a mezinárodní spolupráci; konstatuje, že dosud zůstávají nevyřešeny důležité otázky spojené s prováděním právních předpisů o praní peněz, včetně přeshraničních otázek, prováděním vnitrostátního posuzování rizik a zlepšováním operační účinnosti; znovu opakuje, že hlavní státní institucí, jež by se měla tímto problémem zabývat, je plně nezávislá a funkční Státní komise pro prevenci korupce; vyzývá příslušné orgány ke zlepšení informatického propojení mezi soudy a státním zastupitelstvím a k vytvoření centrálního registru veřejných činitelů v zájmu zlepšení práce této komise;

21.  vyzývá k účinnějšímu provádění protikorupčních politik a právních předpisů zejména v politice, veřejné správě, zadávání veřejných zakázek a vymáhání práva, i k posílení správních kapacit; vyzývá k další snaze o zřízení rejstříku případů vysoce postavených osob odsouzených pro korupci; vyzývá nezávislou občanskou společnost a sdělovací prostředky, aby na korupci upozorňovaly a bojovaly za nezávislé a nestranné vyšetřování a soudy; vyzývá státní zastupitelství, aby umožnilo přiměřené a včasné vyšetřování takových obvinění;

22.  s uspokojením konstatuje, že byl zřízen právní a institucionální rámec pro boj proti organizovanému zločinu; vítá aktivní regionální a mezinárodní spolupráci této země, včetně spolupráce prostřednictvím agentur Eurojust a Europol; vítá skutečnost, že byla provedena řada úspěšných policejních operací vedených proti organizovaným skupinám, zejména na přerušení mezinárodních tras pašování drog a pašovaní migrantů;

23.  odsuzuje všechny formy politického a/nebo náboženského extrémismu a konstatuje potřebu přeshraniční spolupráce s jiným západobalkánskými zeměmi a členskými státy EU; vítá změny trestního zákoníku, který dále stanovuje trestný čin a sankce pro osoby podílející se na politickém nebo náboženském extrémismu; znovu zdůrazňuje nutnost společných aktivních strategií v oblasti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky zaměřených na stávající hrozby mezinárodního terorismu; připomíná, že veřejné politiky by měly bojovat proti všem formám extremismu a je třeba v této souvislosti pečlivě zabránit stigmatizaci kterékoli náboženské skupiny;

24.  vyjadřuje politování nad nedostatečnou spoluprací s organizacemi občanské společnosti a zainteresovanými stranami z řad veřejnosti při tvorbě právních předpisů; zdůrazňuje, že taková spolupráce by měla být založena na upřímné vůli vlády konzultovat s různými zúčastněnými stranami při tvorbě právních předpisů i tvorbě politik; zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti se mohou zásadním způsobem zasloužit o zvyšování povědomí veřejnosti o procesu přistoupení, tak, aby byl proces přistoupení transparentnější, odpovědnější a inkluzivnější; vybízí vládu, aby pomáhala rozvíjet občanskou společnosti i ve venkovských oblastech; vyzývá vládu, aby zahájila zásadní debatu s vysokými školami, akademiky a studenty o reformě vysokého školství;

25.  vybízí příslušné orgány, aby získaly od Srbska příslušné archívy jugoslávské tajné služby; zastává názor, že transparentní přístup k totalitní minulosti včetně otevření archívu tajných služeb, je krokem směřujícím k další demokratizaci, odpovědnosti a posílení institucí;

26.  je velmi znepokojen tím, že politické a finanční tlaky neustále a významně ohrožují nezávislost sdělovacích prostředků; vyjadřuje hluboké politování nad zhoršováním svobody projevu vyúsťujícím v nejnižší míru svobody tisku v regionu; v této souvislosti lituje, že v indexu organizace Reporters Without Borders Makedonie klesla z 34. místa v roce 2009 na 117. v roce 2015; s rostoucím znepokojením konstatuje nárůst státní kontroly nad sdělovacími prostředky včetně pokračující závislosti na státním rozpočtu, častých výskytů autocenzury a nízkých profesionálních standardů a etiky; je znepokojen výskyty pomluv v mediálním a politickém kontextu; ačkoli konstatuje, že byly podniknuty některé kroky na obnovení dialogu mezi vládou a zúčastněnými stranami v oblasti sdělovacích prostředků, vyjadřuje politování nad tím, že zákon o audiovizuálních službách byl pozměněn zrychleným postupem, bez řádné konzultace s mediálními zainteresovanými stranami;

27.  naléhavě vyzývá vládu, aby pokračovala v politikách na posílení plurality sdělovacích prostředků a rozmanitosti názorů a aby zaručila nezávislost veřejného vysílání i regulátora sdělovacích prostředků; se znepokojením konstatuje, že provozovatel veřejného vysílání projevoval značný příklon ve prospěch vládních stran jak během volebních kampaní (jak o tom svědčí zprávy OBSE/ODIHR), tak za okolností netýkajících se volebních kampaní (jak o tom svědčí zpráva Komise o pokroku); vítá skutečnost, že vláda zveřejnila údaje o svých výdajích na propagaci; přesto vlády vyzývá ke zlepšení transparentnosti, pokud jde o kritéria přidělování peněžních prostředků; důrazně doporučuje Komisi, aby byla aktivnější při sledování politického vývoje a při podávání doporučení o něm a při podpoře dialogu mezi zúčastněnými stranami v oblasti sdělovacích prostředků;

28.  připomíná vládě a politickým stranám jejich odpovědnost za vytváření kultury začleňování a tolerance; vyzývá k tomu, aby byl antidiskriminační zákon sladěn s acquis, protože v současné podobě nezakazuje diskriminace na základě sexuální orientace; odsuzuje veškeré násilí proti komunitě LGBTI a vyzývá k tomu, aby byly pachatelé včetně těch, kteří jsou odpovědní za násilné incidenty namířené proti podpůrné centrum pro LGBTI ve Skopje, byli postaveni před soud; zdůrazňuje, že je nutné bojovat proti předsudkům vůči Romům a jejich diskriminaci a je třeba přijmout opatření ke zlepšení jejich situace, zejména v oblasti bydlení, zdravotní péče, vzdělávání a zaměstnanosti; vyzývá příslušné orgány, aby zajistily, že hledisko rovnosti žen a mužů bude uplatňováno ve všech oblastech politiky zaměřené na zajištění rovnosti mužů a žen; znovu opakuje, že je znepokojen pokračující existencí genderových stereotypů ve společnosti a domácím násilím; vybízí vládu, aby se zabývala strukturálními genderovými a platovými rozdíly v hospodářské, politické a sociální oblasti; vyzývá Komisi, aby dostála vlastním závazkům a učinila z politiky zaměstnanosti a ze sociální politiky prioritu procesu přistoupení tím, že vyvine v tomto ohledu iniciativu v rámci dialogu o přistoupení na vysoké úrovni;

29.  je nadále znepokojen vysokou mírou dětské chudoby a nedostatečnou kapacitou institucí odpovědných za provádění politik a strategických opatření v této oblasti; naléhavě vyzývá vládu, aby zvýšila své úsilí o provádění revidované vnitrostátní strategie boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení; naléhavě vyzývá k tomu, aby byla věnována větší pozornost zajištění spravedlivého a účinnému přístupu ke spravedlnosti pro všechny děti; zdůrazňuje, že je třeba, aby vláda vyvinula další úsilí na podporu dětí s postižením a dětí z romské komunity; vyzývá, aby bylo vyvinuto další úsilí o zlepšení zdraví a výživy dětí, se zvláštním zaměřením na romské děti;

30.  vítá, že země je hraje nadále vedoucí úlohu v regionu v usnadňování podnikání, i její zlepšenou výkonnost v žebříčku Světové banky, kde se z 31. místa v roce 2013 posunula na 30. místo v roce 2014; konstatuje však, že obtížné vymáhání smluv a časté právní změny bez odpovídající konzultace představují pro podnikatelské klima závažný problém; současně zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout pokroku v oblasti pracovního práva a posílení sociálního dialogu; zdůrazňuje, že je třeba nadále zlepšovat podnikatelské prostředí a podporovat malé a střední podniky, snižovat regionální rozdíly a propojovat instituce výzkumu a vývoje s podnikatelskou sférou a s oblastí tvorby pracovních příležitostí;

31.  vítá skutečnost, že zůstal stabilní příliv přímých zahraničních investic, což umožnilo větší diverzifikaci vývozu; konstatuje, že 80 % celkových přímých zahraničních investic pochází od společností z EU, přičemž obchodní toky se zbožím a službami s EU se ještě zvýšily; znovu opakuje, že je důležité přilákat zahraniční investice, a domnívá se, že zpoždění v procesu přistoupení k EU může představovat překážku pro hlubší hospodářskou integraci; uznává potřebu zvýšit veřejné příjmy a vytvářet pracovní místa v odvětvích s vysokou produktivitou, celková struktura hospodářství se nadále soustředí na činnosti s nízkou produktivitou; zdůrazňuje, že pravidla pro mezinárodní finanční zóny by měla být v souladu s acquis a s mezinárodními požadavky;

32.  vítá snížení celkové míry nezaměstnanosti z 29,9 % v prvním čtvrtletí roku 2013 na 27,9 % ve třetím čtvrtletí roku 2014; vyzývá vládu, aby pokračovala ve svém úsilí o snižování strukturální a dlouhodobé nezaměstnanosti, zejména mezi mládeží (jejíž nezaměstnanost je vyšší než 50 %) a zranitelnými skupinami včetně Romů; vyzývá k přijetí reforem na větší zapojení pracovní síly a zvyšování pracovní mobility i o redukci širokého neformálního sektoru, který nadále omezuje hospodářskou soutěž; vyjadřuje znepokojení nad tím, že úroveň vzdělání a odborné přípravy pracovníků často neodpovídá skutečným potřebám ekonomiky a že řada kvalifikovaných pracovníků je proto nucena emigrovat v důsledku obtíží s nalezením odpovídajících pracovních příležitostí v zemi; vyjadřuje znepokojení nad nedávnými změnami legislativy, které ohrožují právo na stávku, a vyzývá příslušné orgány, aby je přezkoumaly s ohledem na normy Mezinárodní organizace práce;

33.  bere na vědomí kroky ke snížení nezaměstnanosti žen, avšak vyzývá vládu, aby v tomto směru vyvinula větší úsilí, protože nezaměstnanost žen je dosud mnohem vyšší, než je průměr EU;

34.  upozorňuje na to, že je ve spolupráci s občanskou společností a příslušnými zúčastněnými stranami nutné vyvinout značné úsilí v oblasti životního prostředí, zejména v oblasti kvality ovzduší a vody, ochrany přírody a nakládání s odpady; je znepokojen znečištěním vzduchu a vod; se znepokojením bere na vědomí koncentrace škodlivých částic, které jsou několikrát vyšší než nejvyšší přípustné hodnoty, zejména ve Skopje, Tetovu, Bitole, Kičevu a Kavadarci; vyzývá příslušné orgány, aby posílily svou spolupráci za účelem provádění příslušných právních předpisů, posílení správní kapacity a přidělování dostatečných finančních prostředků pro investice do infrastruktury, jako jsou čistírny odpadních vod;

35.  vyjadřuje politování nad tím, že nebyly splněny cíle v oblasti energetiky pro rok 2013, zejména pokud jde o energetickou účinnost a využívání obnovitelných zdrojů; vyzývá v této souvislosti k přijetí vhodných akčních plánů a ke sladění s politikou ochrany klimatu EU;

36.  vítá, že tato země zůstává aktivní a konstruktivní v regionální spolupráci a že nemá žádné nevyřešené pohraniční otázky se svými sousedy; vítá nacházející makedonské předsednictví Středoevropské iniciativě; vyzývá vládu, aby zlepšila celkovou míru sladění s prohlášeními a rozhodnutími SBOP; zdůrazňuje důležitost postupného sladění se zahraničně politickými postoji EU;

37.  vítá pokrok a ochotu při dokončování železničního spojení mezi touto zemí a Bulharskem, což povede ke zlepšení hospodářských a sociálních vztahů;

38.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a také vládě a parlamentu této země.


Zpráva o pokroku Srbska za rok 2014
PDF 425kWORD 110k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 o zprávě o pokroku Srbska za rok 2014 (2014/2949(RSP))
P8_TA(2015)0065B8-0213/2015

Evropský parlament,

—  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003 týkající se vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Evropské unii,

—  s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/213/ES ze dne 18. února 2008 o zásadách, prioritách a podmínkách evropského partnerství se Srbskem a o zrušení rozhodnutí 2006/56/ES(1),

—  s ohledem na stanovisko Komise ze dne 12. října 2011 k žádosti Srbska o členství v Evropské unii (SEC(2011)1208),

—  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé, jež vstoupila v platnost dne 1. září 2013,

—  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999), na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ) ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN A/RES/64/298 ze dne 9. září 2010, jež vzala na vědomí obsah uvedeného stanoviska a uvítala připravenost EU napomoci dialogu mezi Bělehradem a Prištinou,

—  s ohledem na prohlášení a doporučení přijatá na druhé schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Srbskem, která proběhla ve dnech 26.–27. listopadu 2014,

—  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 28. června 2013,

—  s ohledem na zprávu Komise o pokroku Srbska za rok 2014 ze dne 8. října 2014 (SWD(2014)0302),

—  s ohledem na závěry Rady pro obecné záležitosti ze dne 16. prosince 2014,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2014 o zprávě o pokroku Srbska za rok 2013(2),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o Srbsku: případ obžalovaného válečného zločince Vojislava Šešelji(3),

—  s ohledem na práci stálého zpravodaje pro Srbsko Výboru pro zahraniční věci Davida McAllistera,

—  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Evropská rada dne 28. června 2013 rozhodla o zahájení přístupových jednání se Srbskem; vzhledem k tomu, že dne 21. ledna 2014 se konala první mezivládní konference (IGC);

B.  vzhledem k tomu, že ve své zprávě o pokroku Srbska za rok 2014 Komise informuje o pokroku, jehož Srbsko dosáhlo na cestě k evropské integraci, a hodnotí jeho úsilí o splnění kodaňských kritérií a podmínek procesu stabilizace a přidružení;

C.  vzhledem k tomu, že stejně jako všechny ostatní země aspirující na členství v EU musí být také Srbsko hodnoceno podle toho, do jaké míry splnilo a provedlo stejný soubor kritérií; vzhledem dále k tomu, že časový plán pro přistoupení se odvíjí od rychlosti zavádění a kvality nezbytných reforem;

D.  vzhledem k tomu, že v rámci své politiky rozšíření klade EU zvláštní důraz na právní stát;

E.  vzhledem k tomu, že Komise zdůraznila potřebu posílit správu ekonomických záležitostí, právní stát a kapacity státní správy ve všech zemích západního Balkánu;

F.  vzhledem k tomu, že Srbsko učinilo důležité kroky směrem k normalizaci vztahů s Kosovem v návaznosti na První dohodu o zásadách normalizace vztahů ze dne 19. dubna 2013; vzhledem k tomu, že je naléhavě třeba učinit další kroky s cílem vyřešit všechny zbývající problémy ve vztazích obou zemí;

G.  vzhledem k tomu, že klíčovým prvkem úspěšné evropské integrace jakékoli země jsou dobré sousedské vztahy a že dvoustranné otázky by měly být řešeny v postupu přistupování v souladu s vyjednávacím rámcem, v konstruktivním a sousedském duchu a při zohlednění obecných zájmů a hodnot EU; vzhledem k tomu, že byly učiněny důležité kroky v rámci historického procesu usmíření mezi Srbskem a jeho sousedy;

H.  vzhledem k tomu, že musí být plně zajištěno provádění právního rámce o ochraně menšin, zejména v oblasti vzdělávání, používání jazyka a přístupu k médiím a bohoslužbám v menšinových jazycích;

I.  vzhledem k tomu, že Srbsko v roce 2015 zastává úřadující předsednictví OBSE, k čemuž dochází v době pokračujícího konfliktu na východní Ukrajině a v době, kdy tato organizace slaví 40. výročí přijetí Helsinského závěrečného aktu;

1.  vítá formální zahájení přístupových rozhovorů na první mezivládní konferenci (IGC) EU-Srbsko dne 21. ledna 2014 a vysokou míru připravenosti a odhodlání srbské vlády při prověřování plnění acquis EU;

2.  vítá konání předčasných parlamentních voleb, které byly kladně hodnoceny mezinárodními pozorovateli; vyzývá úřady, aby se plně zabývaly doporučeními minulé a předchozích volebních pozorovatelských misí OBSE/ODIHR;

3.  zdůrazňuje, že je důležité zdokonalit provádění Dohody o stabilizaci a přidružení EU-Srbsko a vyzdvihuje pokrok, jehož bylo v této oblasti dosaženo; zdůrazňuje, že tato dohoda představuje obecný rámec pro prohloubení spolupráce mezi Srbskem a EU;

4.  vítá odhodlání nové srbské vlády podporovat proces evropské integrace a vyzývá Srbsko, aby s rozhodností přistoupilo k systémovým a sociálně-ekonomickým reformám; zdůrazňuje, že klíčovým ukazatelem úspěšnosti procesu integrace zůstává řádné provádění právních předpisů a politik; vyzývá Srbsko ke zlepšení plánování, koordinace a kontroly provádění nových právních předpisů a politik; zdůrazňuje, že je třeba posílit inkluzivní povahu a transparentnost procesu přistoupení; zdůrazňuje, že Srbsko musí dále pokročit ohledně své reformní priority, kterou je právní stát;

5.  naléhavě vybízí k tomu, aby otevření dalších kapitol jednání zohledňovalo vývoj na technické úrovni, ale také politické souvislosti vztahů mezi Srbskem a EU; zdůrazňuje, že v rané fázi jednání by měly být řešeny kapitoly 23 (soudnictví a základní práva) a 24 (spravedlnost, svoboda a bezpečnost); trvá na tom, že by kapitola 35 acquis EU týkající se vztahů s Kosovem měla být jasně vymezena; zdůrazňuje, že rámec jednání poskytuje měřítko umožňující určit, zda pokrok v rámci dané kapitoly výrazně nezaostává za pokrokem v celkových jednáních, což Komisi umožňuje doporučit, aby byly další kapitoly jednání otevřeny později nebo zavřeny;

6.  konstatuje, že nedávno zveřejněná zpráva Evropského účetního dvora dospěla k závěru, že financování z Nástroje předvstupních strukturálních politik (IPA) společně s dalšími formami podpory Srbsku pomohlo při provádění sociálních a hospodářských reforem a při zdokonalování správy veřejných financí; konstatuje nicméně, že reforma soudnictví výrazně zaostává; vyzývá Srbsko, aby sladilo své předpisy s acquis EU v oblasti státní podpory; vítá skutečnost, že – jak konstatoval Evropský účetní dvůr – finanční pomoc i pomoc nefinanční povahy poskytované EU jsou využívány celkově účinným způsobem, a vyzývá orgány, aby stavěly na postupech řádné správy a řešily přetrvávající nedostatky v navrhování, provádění a udržitelnosti projektů; vyzývá Komisi, aby i nadále účinným a transparentním způsobem Srbsko podporovala v rámci IPA;

7.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že většina zákonů je přijímána postupem pro naléhavé případy, který ne vždy umožňuje dostatečné konzultace se zainteresovanými stranami a širší veřejností;

8.  konstatuje, že srbské obyvatelstvo a hospodářství v květnu 2014 těžce zasáhly povodně; vyjadřuje soustrast rodinám obětí; vítá skutečnost, že EU a také některé členské státy na žádost Srbska neprodleně zahájily rozsáhlé záchranné a humanitární operace a v červenci 2014 uspořádaly dárcovskou konferenci; zdůrazňuje, že Komise vybídla Srbsko, aby se připojilo k mechanismu civilní ochrany EU, a vítá skutečnost, že Srbsko dne 16. října 2014 vyjádřilo zájem tak učinit;

9.  vítá První dohodu o zásadách normalizace vztahů, jíž bylo dosaženo v rámci dialogu na vysoké úrovni mezi předsedy vlád Srbska a Kosova dne 19. dubna 2013; vítá zapojení Srbska do procesu normalizace vztahů s Kosovem a naléhavě vybízí srbské úřady, aby v tomto procesu hrály konstruktivní úlohu a aby rozvíjely dobré sousedské vztahy, které mohou sloužit současně zájmům Srbska i Kosova; konstatuje, že tempo celkových jednání se zpomalilo, mimo jiné z důvodu předčasných voleb, které proběhly v Srbsku i v Kosovu; vítá vytvoření nové kosovské vlády jako důležitý krok pro obnovení dialogu na vysoké úrovni dne 9. února 2015, který vedl k dohodě o soudním systému v Mitrovici, a v této souvislosti také vítá konstruktivní úlohu srbské vlády, která vybízela zvolené zástupce srbské menšiny, aby se zúčastnili a přijali svou odpovědnost v rámci nové koaliční vlády v Prištině; vybízí Srbsko a Kosovo, aby pokročily v plném provádění již dosažených dohod, a to v dobré víře a v pravý čas, a vyzývá EU, aby zhodnotila, jak strany plní své závazky; vybízí srbské a kosovské úřady, aby dále normalizovaly své vztahy; vyzývá k vyvíjení setrvalého úsilí na obou stranách s cílem sbližovat společenství etnických Albánců a Srbů v Kosovu; zdůrazňuje, že rámec jednání vyžaduje, aby bylo pokroku v procesu normalizace vztahů s Kosovem podle kapitoly 35 dosahováno souběžně s pokrokem v celkových jednáních; zdůrazňuje, že kapitola 35 by měla být otevřena v rané fázi jednání; je přesvědčen, že úplná normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem by usnadnila přistoupení Srbska k EU;

10.  vyzývá srbské a kosovské úřady, aby zavedly mechanismus spolupráce, jehož cílem by bylo bojovat proti zločinným sítím, které kontrolují, vykořisťují a pašují nezákonné migranty z Kosova do členských států EU přes Srbsko, a tyto sítě likvidovat;

11.  vyzývá Srbsko, aby vyvíjelo větší úsilí o sladění své zahraniční a bezpečnostní politiky se zahraniční a bezpečnostní politikou EU, včetně politiky vůči Rusku; vyjadřuje politování nad tím, že Srbsko se, když k tomu bylo vyzváno, nepřipojilo k rozhodnutím Rady o zavedení restriktivních opatření vůči Rusku, přičemž si je však vědom tradičně silných hospodářských, sociálních a kulturních vazeb, které mezi oběma zeměmi existují; je přesvědčen, že Srbsko může hrát klíčovou úlohu ve vztazích mezi EU a Ruskem; vítá aktivní účast Srbska na mezinárodních operacích na udržení míru; konstatuje, že Srbsko s poctami přijalo některé z osob, na něž se vztahuje unijní zákaz udělování víz, a pořádá vojenská cvičení s ruskou armádou;

12.  vítá, že Srbsko v roce 2015 zastává úřadující předsednictví OBSE, a vítá rovněž jeho priority; bere na vědomí, že Srbsko je v této funkci ochotno podporovat všechny prostředky k zintenzivnění úsilí o mírové vyřešení současných konfliktů v oblasti, kde OBSE působí; vybízí Srbsko, aby tohoto předsednictví využilo a přispělo ke stabilizaci situace na východní Ukrajině tím, že sehraje roli prostředníka; uznává také, že Srbsko je připraveno dále posilovat regionální spolupráci; vyzývá Srbsko jakožto současného úřadujícího předsedu OBSE, aby napomohlo obnovení úlohy OBSE jakožto komplexní platformy pro řešení bezpečnostních otázek v Evropě;

13.  vybízí Srbsko, aby pokračovalo ve spolupráci s Mezinárodním trestním soudem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), posílilo domácí soudy, které vedou řízení s válečnými zločinci, a i nadále stupňovalo své úsilí o regionální spolupráci s cílem ukončit beztrestnost a dosáhnout spravedlnosti pro oběti válečných zločinů a jejich rodiny; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba přijmout komplexní právní úpravu a politiku na ochranu svědků a poskytnout obětem a jejich rodinám právo na odškodnění; znovu připomíná svou podporu iniciativě REKOM (regionální komise pro pravdu a usmíření);

14.  vyzývá Srbsko, aby v duchu usmíření a dobrých sousedských vztahů přehodnotilo svůj zákon o organizaci a pravomocech státních orgánů v řízeních o válečných zločinech, a to ve spolupráci se svými sousedy a s Komisí;

15.  vyzývá Srbsko, aby zintenzivnilo svou spolupráci se sousedními zeměmi a zvýšilo úsilí při hledání pohřešovaných osob, přičemž bude plně sdílet veškeré relevantní údaje; v této souvislosti naléhavě vybízí srbské úřady, aby otevřely archivy Jugoslávské lidové armády s cílem zjistit pravdu o tragických událostech z minulosti a shromáždit potřebné údaje; naléhavě také vybízí tyto úřady, aby otevřely archivy, které se týkají bývalých jugoslávských republik, a usnadnily do nich transparentní přístup a aby zpřístupnily dokumenty bývalé zpravodajské agentury UDBA, mj. tím, že je poskytnou příslušným vládám;

16.  vítá, že byla podepsána deklarace Mezinárodní komise pro pohřešované osoby (ICMP) o úloze státu při řešení otázek spojených s osobami, které se pohřešují v důsledku ozbrojeného konfliktu a porušování lidských práv; zdůrazňuje, že je třeba posílit snahy o nalezení a identifikaci pohřešovaných osob a lokalizaci hromadných hrobů z válek v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a Kosovu a zaručit právo rodin obětí na zjištění osudu jejich rodinných příslušníků, kteří jsou pohřešováni;

17.  oceňuje konstruktivní přístup srbské vlády k vztahům se sousedními zeměmi, neboť díky němu bylo dosaženo značného pokroku v rozvíjení regionální spolupráce i užších vztahů s EU; vybízí Srbsko, aby ještě úžeji spolupracovalo se sousedními zeměmi a aby učinilo další kroky směřující k přeshraniční spolupráci s cílem mj. posílit hospodářský rozvoj pohraničních regionů a oblastí obydlených menšinami; zdůrazňuje, že je důležité podporovat politiky výměny a kontaktů mezi mladými lidmi v rámci procesu usmíření; vítá skutečnost, že Srbsko obecně dodržuje své mezinárodní závazky a že dále rozvíjí dvoustranné vztahy se svými sousedy; opět upozorňuje na klíčový význam usmíření; vybízí Srbsko, aby plně provedlo dvoustranné dohody se sousedními zeměmi a aby dosud nevyřešené bilaterální otázky řešilo za pomoci pragmatického přístupu; vítá setkání předsedů vlád Srbska a Albánie, které proběhlo dne 10. listopadu 2014 v Bělehradu; vybízí Srbsko, aby aktivně podporovalo pokrok Bosny a Hercegoviny na cestě k evropské integraci a konstruktivně mu pomáhalo; vítá také, že se Srbsko i nadále aktivně účastní regionálních iniciativ, jako je proces spolupráce v jihovýchodní Evropě (SEECP);

18.  zdůrazňuje zásadní úlohu srbského parlamentu a občanské společnosti v procesu přístupových jednání; vítá, že Parlament dne 4. června 2014 přijal rozhodnutí upravující postup projednávání návrhů vyjednávacích postojů v průběhu přístupových jednání; vítá, že byly dne 26. srpna 2014 přijaty zásady pro začleňování organizací občanské společnosti do procesu přijímání právních předpisů, a vyzývá k většímu zapojení občanské společnosti do procesu integrace; vyzývá vládu, aby se zdržela protievropské rétoriky a vedla pravidelný dialog a veřejné konzultace se všemi příslušnými zainteresovanými stranami s cílem zajistit plnou transparentnost jednání, poskytnout veškeré informace pro účely konstruktivní diskuse o fungování EU a členství v EU a usnadnit jejich širokou účast na tomto procesu;

19.  oceňuje práci nezávislých regulačních orgánů a jejich příspěvek ke zlepšování právního rámce a zvyšování odpovědnosti státních institucí; zdůrazňuje, že státní instituce musí jednat transparentně a odpovědně; podporuje činnost nezávislých státních orgánů, jako jsou veřejný ochránce práv, komisař pro informace veřejného významu a další; vyzývá státní orgány, aby chránily nezávislost těchto úřadů a plně s nimi spolupracovaly při výkonu jejich pravomocí; domnívá se, že úřady by jim měly poskytnout veškeré finanční a správní zdroje, které jsou pro jejich práci nezbytné; zdůrazňuje, že jejich doporučení musí být následována odpovídajícími kroky a jejich nezávislost musí být dodržována v plném rozsahu;

20.  odsuzuje veřejnou kampaň, kterou členové vlády bezdůvodně vedou proti ombudsmanovi, zdůrazňuje, že ombudsman hraje v systému rovnováhy moci ústřední úlohu, a vyzývá státní orgány, aby zajistily zachování jeho nezávislosti a nedotknutelnosti; vyzývá státní orgány, aby ombudsmanovi poskytovali při jeho práci plnou politickou a administrativní podporu a aby zaručily jeho právo žádat o úřední dokumenty v souladu s zákonem o veřejných informacích;

21.  zdůrazňuje, že Srbsko ratifikovalo hlavní úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) v oblasti pracovních práv a také revidovanou Evropskou sociální chartu; upozorňuje na skutečnost, že pracovní a odborová práva zůstávají navzdory ústavním zárukám i nadále omezená, a vyzývá Srbsko, aby tato práva dále posílilo; konstatuje, že v zájmu zachování jednoznačnosti je zapotřebí zavést další postupy týkající se odborových svazů a práva na stávku; konstatuje, že existuje pouze několik kolektivních smluv pro jednotlivá odvětví, z nichž některé již vypršely a je třeba je prodloužit; je znepokojen tím, že sociální dialog zůstává slabý a že konzultace se sociálními partnery probíhají nepravidelně; vyzývá k přijetí dalších opatření na posílení sociálního dialogu a konzultační úlohy těchto subjektů při tvorbě právních předpisů;

22.  znovu poukazuje na význam podpory, ochrany a uplatňování lidských práv a základních svobod na všech úrovních srbské společnosti, a to bez jakékoli diskriminace a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy; bere na vědomí, že dne 2. října 2014 byl přijat akční plán pro provádění antidiskriminační strategie, a vyzývá k respektování žen, osob se zdravotním postižením, příslušníků komunity LGBT a všech národnostních, etnických a sexuálních menšin a k zajištění jejich práv; vybízí srbské orgány, aby dále zvýšily své úsilí o zajištění rovného zastoupení žen v politickém a veřejném životě; konstatuje, že srbská správní kapacita v oblasti rovnosti žen a mužů je i nadále omezená, a naléhavě žádá srbské orgány, aby zvýšily své úsilí v tomto směru; vítá rozhodnutí srbské vlády umožnit konání akce Pride Parade, která proběhla dne 28. září 2014 v Bělehradu bez závažnějších incidentů, a oceňuje podporu vlády a snahy policie o usnadnění jejího pořádání;

23.  oceňuje zřízení Národní rady pro práva dítěte a vyzývá tento orgán, aby plně využil svého pověření a zajistil, aby byly priority v oblasti práv dítěte v plném rozsahu začleněny do akčních plánů, které srbská vláda vypracovává v rámci procesu přistoupení;

24.  bere na vědomí, že byly učiněny kroky v provádění strategie a akčního plánu pro reformu soudnictví na období 2013–2018; vítá přijetí pravidel pro hodnocení práce soudců a státních zástupců; zdůrazňuje, že nezávislé soudnictví je nanejvýš důležité, a poukazuje na to, že je nutné dokončit reformu soudnictví, aby byla zajištěna plná nezávislost a nestrannost soudců a státních zástupců; vyzývá příslušné orgány, aby neoddalovaly přijetí návrhu zákona o právní pomoci a zároveň zajistily, aby nejzranitelnějším občanům nebyl znemožněn přístup k bezplatným službám právní pomoci; zdůrazňuje, že je třeba vyřešit případy zneužití pravomoci veřejného činitele, a vyjadřuje znepokojení nad tím, že jsou hromadně překlasifikovávány; zdůrazňuje, že je zapotřebí provést ústavní reformy, které zajistí nezávislost soudní moci;

25.  vítá silné politické odhodlání bojovat s korupcí a další provádění doporučení Skupiny států proti korupci (GRECO); vítá, že srbský parlament dne 25. listopadu 2014 přijal zákon na ochranu oznamovatelů; vítá skutečnost, že je vyšetřováno několik případů na vysoké úrovni a že je patrná snaha o zlepšení koordinace; zdůrazňuje, že je nutné vynaložit značné úsilí na zlepšení a řádné uplatňování právního rámce pro boj proti korupci a zajistit dostatek prostředků na reformy; zdůrazňuje, že únik informací o probíhajících vyšetřováních do sdělovacích prostředků, který porušuje zásadu presumpce neviny, je důvodem k vážnému znepokojení a měl by být vyšetřen, vyřešen a odstraněn v souladu s právními předpisy; odsuzuje rovněž tlak sdělovacích prostředků a politických stran na nezávislé protikorupční orgány a domnívá se v této souvislosti, že je třeba posílit pravomoci a navýšit zdroje protikorupční agentury; konstatuje, že takové metody mohou výrazně zpomalit průběh jednání o přistoupení; žádá, aby byla přijata další opatření na ochranu nezávislosti a integrity soudního systému a přístupu ke spravedlnosti;

26.  konstatuje, že v regionu je široce rozšířena korupce a organizovaný zločin, které rovněž představují překážku pro demokratický, sociální a hospodářský rozvoj Srbska; domnívá se, že regionální strategie a posílená spolupráce mezi všemi zeměmi tohoto regionu mají zásadní význam pro účinnější řešení těchto otázek;

27.  se znepokojením konstatuje, že financování politických stran a volebních kampaní není dostatečně transparentní, a proto u něj hrozí vysoké riziko korupce; zdůrazňuje, že financování politických stran musí být transparentní a v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními standardy;

28.  vítá přijetí zákona o veřejných informacích a sdělovacích prostředcích, zákona o elektronických médiích a zákona o veřejnoprávním vysílání a vyzývá k jejich okamžitému provádění; zdůrazňuje, že při provádění nového souboru právních předpisů upravujících problematiku sdělovacích prostředků by měla být zaručena i udržitelnost veřejného vysílání v menšinových jazycích a také udržitelnost a finanční stabilita veřejných služeb a regionálních a místních sdělovacích prostředků; vyjadřuje znepokojení nad zhoršujícími se podmínkami pro plné uplatňování svobody projevu v Srbsku a poukazuje na nutnost naprosté transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků; vyjadřuje znepokojení nad nátlakem na novináře a nad jejich zastrašováním, které vedou ke vzrůstající autocenzuře, a naléhavě vybízí srbské úřady, aby podnikly kroky s cílem postavit pachatele těchto činů před soud; se znepokojením konstatuje, že politický tlak ohrožuje nezávislost sdělovacích prostředků; připomíná význam svobodných sdělovacích prostředků, které jsou jednou ze základních hodnot EU; vyzývá srbské orgány, aby vytvořily prostředí, které bude příznivé pro sdělovací prostředky a bude podporovat svobodu projevu a sdělovacích prostředků;

29.  vyzývá srbskou vládu, aby v plném rozsahu a nediskriminačním způsobem provedla zákon o rehabilitaci; navrhuje srbské vládě, aby dalšími novelizacemi zákona o restitucích odstranila všechny procesní a právní překážky naturálních restitucí;

30.  vítá volby do rad pro národnostní menšiny, které proběhly dne 26. října 2014; zdůrazňuje, že rady pro národnostní menšiny sehrávají při uplatňování práv národnostních menšin důležitou úlohu, a vyzývá Srbsko, aby zajistilo, že úroveň získaných práv a pravomocí zůstane v procesu jejich sbližování s rozhodnutím srbského ústavního soudu zachována a že jim bude poskytováno přiměřené a ověřitelné financování; vyzývá Srbsko, aby zajistilo důsledné uplatňování právních předpisů na ochranu menšin v celé zemi, mj. v souvislosti se vzděláváním, používáním jazyků, přístupem ke sdělovacím prostředkům a bohoslužbám v menšinovém jazyce a přiměřeným zastoupením národnostních menšin ve veřejné správě a místních a regionálních orgánech, jakož i ve vnitrostátním parlamentu; podporuje závazek Srbska týkající se vypracování konkrétního akčního plánu o postavení národnostních menšin v rámci akčního plánu pro kapitolu 23; vybízí srbské orgány, aby přijaly další opatření ke zlepšení situace Romů, zejména pokud jde o vzdělávání, bydlení a zaměstnanost; naléhavě žádá vládu, aby zvýšila informovanost romské populace o občanských právech a aby též Romům poskytovala stejnou úroveň ochrany jejich bezpečnosti; zdůrazňuje, že je důležité podněcovat Romy k účasti ve veřejném životě; vyzývá srbské orgány, aby zlepšily plánování, koordinaci a sledování provádění politik a činností pro začleňování Romů na celostátní a místní úrovni;

31.  zdůrazňuje, že je důležité provést restituci majetku zabaveného menšinovým církvím a náboženským komunitám během komunistického režimu, zdůrazňuje úlohu státu při budování nezaujatého přístupu k historickým církvím v zemi, včetně těch z nich, které jsou spojeny s menšinami, a zdůrazňuje, že bez takové restituce nelze zaručit náboženskou svobodu;

32.  konstatuje, že kulturní rozmanitost Vojvodiny rovněž přispívá k identitě Srbska, a že je tedy zásadní chránit a podporovat tamní menšiny a zachovat a podporovat národnostní rozmanitost, která po staletí dobře funguje; vyzývá k zachování mnohojazyčnosti a kulturní rozmanitosti; zdůrazňuje proto, že autonomie Vojvodiny by neměla být omezována, a připomíná vládě, aby bez dalšího prodlení předložila zákon o kompetencích a financování autonomní oblasti Vojvodina;

33.  v souvislosti s významem, který má evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) z hlediska dalšího rozvoje přeshraniční spolupráce mezi členskými státy EU a jejich sousedy, vyzývá srbskou vládu, aby zavedla právní rámec, který by umožňoval účast Srbska v ESÚS;

34.  vítá novou strategii reformy veřejné správy, specializované ministerstvo veřejné správy a místní samosprávy a zvýšený důraz na plánování a koordinaci politik v návaznosti na vytvoření sekretariátu pro veřejnou politiku jakožto pozitivní kroky směřující k účinnější veřejné správě; vyjadřuje znepokojení ohledně nedostatečné transparentnosti při náboru zaměstnanců veřejné správy a v rámci správních a řídících kapacit na místní úrovni; naléhavě žádá úřady, aby zaručily transparentní proces jmenování a povyšování státních úředníků a veřejných činitelů založený na zásluhách;

35.  vybízí srbské orgány k provedení strukturálních hospodářských reforem v zájmu podpoření růstu, zlepšení podnikatelského a investičního prostředí v celém Srbsku a zajištění vyváženého sociálního a hospodářského rozvoje ve všech regionech, boje proti vysoké nezaměstnanosti a chudobě, fiskální konsolidace a boje proti korupci, která i nadále pro podnikatelské prostředí představuje hlavní hrozbu; se znepokojením konstatuje vysokou míru nezaměstnanosti mezi mladými lidmi a naléhavě vyzývá vládu, aby tuto záležitost řešila tím, že mladým lidem poskytne vhodné příležitosti a uzpůsobí vzdělávání potřebám trhu práce; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby existoval dostupný vzdělávací systém společně s pracovními a vzdělávacími možnostmi pro mládež a přístupem do evropských studijních programů, jako je program ERASMUS; vítá přijetí pracovněprávních předpisů, zákona o úpadku, zákona o privatizaci a zákona o plánování a výstavbě, které tvoří legislativní rámec pro strukturální reformy a rovněž pro zlepšení podnikatelského prostředí;

36.  vyzývá ke zlepšení podnikatelského prostředí provedením plánovaných strukturálních reforem v této oblasti, posílením právního řádu a zajištěním jednotného uplatňování právních předpisů; trvá na tom, že je naléhavě nutné zrušit administrativní překážky podnikání, obzvláště pokud jde o malé a středně velké podniky, a poukazuje na význam nutné restrukturalizace veřejných obchodních společností, přičemž je třeba dodržovat práva pracovníků a respektovat význam zaměstnání ve veřejném sektoru pro srbské občany a jejich dobré životní podmínky, jakož i jejich závislost na základních veřejných službách;

37.  bere na vědomí práci na novelizaci trestního zákoníku; konstatuje však, že i přes provedené změny přetrvává právní nejistota v soukromém sektoru; znovu opakuje, že je znepokojen ustanoveními nového článku 234 o zneužití odpovědné funkce, která stále ponechávají prostor pro svévolný výklad; konstatuje, že většina dřívějších případů zneužití pravomoci veřejného činitele byla zřejmě bez řádného přezkumu hromadně překlasifikována na zneužití odpovědné funkce, a proto vyzývá k tomu, aby byly překlasifikované případy nezávisle a důkladně přezkoumány s cílem okamžitě ukončit dlouhotrvající nespravedlivá stíhání;

38.  vyslovuje Srbsku uznání za uspořádání summitu za účasti Číny a zemí střední a východní Evropy v Bělehradu, vítá plány na posílenou spolupráci a doufá, že bude v souladu s evropskými standardy; všímá si prvních dohod o projektech v oblasti energetiky a infrastruktury dojednaných na summitu a připomíná Srbsku a dalším zemím v regionu, že tyto projekty by měly zohledňovat dlouhodobé cíle politik EU;

39.  bere na vědomí, že přípravy v oblasti energetiky mírně pokročily; zdůrazňuje, že Srbsko se musí více zasadit o harmonizaci předpisů v oblasti energetiky s acquis, zejména pokud jde o plnění cílů v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů a zamezení poskytování státní pomoci v odvětví hnědého uhlí, a že je třeba, aby prioritně provedlo oddělení v plynárenství a restrukturalizaci státní plynárenské společnosti; vyzývá Komisi, aby srbskou vládu podpořila v jejím úsilí o snížení závislosti země na dovozech energie rozrůzněním energetických zdrojů; vybízí Srbsko, aby zahájilo přepracovávání energetické strategie, kterou navrhlo; vyzývá vládu, aby zvýšila své úsilí v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zejména pak s ohledem na směrnici o obnovitelných zdrojích energie, což je krok nutný pro dosažení energetické bezpečnosti a splnění cílů strategie EU 2020 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;

40.  s politováním konstatuje, že v oblasti životního prostředí a změny klimatu bylo dosaženo pouze zanedbatelného pokroku, a vyzývá srbské orgány, aby v souladu s cíli EU urychleně přijaly komplexní celostátní politiku a strategii v oblasti klimatu;

41.  je znepokojen tím, že akademickým institucím se společně se státními orgány a veřejnými činiteli nepodařilo vyřešit obvinění z plagiátorství na univerzitách;

42.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládě a parlamentu Srbska.

(1) Úř. věst. L 80, 19.3.2008, s. 46.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2014)0039.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2014)0065.


Proces evropské integrace Kosova
PDF 342kWORD 104k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 o evropském integračním procesu v případě Kosova (2014/2950(RSP))
P8_TA(2015)0066B8-0214/2015

Evropský parlament,

—  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, týkající se vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Evropské unii,

—  s ohledem na první dohodu o zásadách normalizace vztahů, kterou dne 19. dubna 2013 podepsali ministerští předsedové Ivica Dačić a Hashim Thaçi, a na prováděcí akční plán ze dne 22. května 2013,

—  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 28. června 2013, kterými se přijalo rozhodnutí o zahájení jednání o dohodě o stabilizaci a přidružení mezi EU a Kosovem,

—  s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 22. října 2012, kterým se Komisi povoluje zahájit jednání o rámcové dohodě s Kosovem týkající se jeho účasti na programech Unie,

—  s ohledem na zprávy generálního tajemníka Organizace spojených národů o probíhajících činnostech Prozatímní správní mise Organizace spojených národů v Kosovu a o souvisejícím vývoji, včetně poslední zprávy vydané dne 31. října 2014,

—  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/349/SZBP ze dne 12. června 2014, kterým se mění společná akce 2008/124/SZBP o Misi Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX KOSOVO),

—  s ohledem na závěry ze zasedání Rady pro všeobecné záležitosti ze dne 7. prosince 2009, 14. prosince 2010 a 5. prosince 2011, které zdůraznily a potvrdily, že Kosovo, aniž by tím byl dotčen postoj členských států k jeho statusu, by mělo mít rovněž prospěch z případné vyhlídky na budoucí uvolnění vízového režimu, jakmile budou splněny všechny podmínky,

—  s ohledem na zahájení dialogu o vízovém režimu v lednu 2012, na plán uvolnění vízového režimu z června 2012 a na druhou zprávu Komise ze dne 24. července 2014 o pokroku Kosova při plnění požadavků stanovených v plánu uvolnění vízového režimu (COM(2014)0488),

—  s ohledem na třetí setkání stran strukturovaného dialogu o právním státu dne 16. ledna 2014,

—  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999), na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN 64/298 ze dne 9. září 2010, jež vzala na vědomí obsah stanoviska Mezinárodního soudního dvora a uvítala připravenost EU napomoci dialogu mezi Bělehradem a Prištinou,

—  s ohledem na rozhodnutí Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 11. června 2014, kterým se Kosovu uděluje členství v Benátské komisi Rady Evropy; s ohledem na jmenování dvou odborníků z Kosova do Benátské komise v září 2014,

—  s ohledem na společná prohlášení přijatá na zasedáních meziparlamentního shromáždění EP-Kosovo ve dnech 28.–29. května 2008, 6.–7. dubna 2009, 22.–23. června 2010, dne 20. května 2011, ve dnech 14.–15. března 2012 a 30.–31. října 2013,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. října 2013 o strategii rozšíření a hlavních výzvách na období 2013–2014 (COM(2013)0700),

—  s ohledem na závěry Rady pro všeobecné záležitosti ze dne 16. prosince 2014 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení,

—  s ohledem na svá předchozí usnesení,

—  s ohledem na práci Ulrike Lunacekové jakožto stále zpravodajky Výboru pro zahraniční věci,

—  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že nezávislost Kosova uznává 110 ze 193 členských států Organizace spojených národů, mezi nimiž je i 23 z 28 členských států EU;

B.  vzhledem k tomu, že jednání o dohodě o stabilizaci a přidružení mezi EU a Kosovem byla dokončena v květnu 2014 a dohoda byla parafována v červenci 2014;

C.  vzhledem k tomu, že každá (potenciální) kandidátská země bude posuzována na základě vlastních úspěchů a že rychlost a kvalita nezbytných reforem určují harmonogram pro přistoupení;

D.  vzhledem k tomu, že podle hodnocení volební pozorovatelské mise EU byly předčasné parlamentní volby ve dnech 25. května a 8. června 2014 transparentní a dobře zorganizované, čímž se posílil pokrok dosažený v komunálních volbách v roce 2013; vzhledem k tomu, že ustavující schůze kosovského parlamentu byla ukončena až 8. prosince 2014 a o vládě se hlasovalo dne 9. prosince 2014;

E.  vzhledem k tomu, že k pokroku v rámci uplatňování společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) je mimo jiné zapotřebí ochota zabývat se předchozím jednáním a náležitě se poučit z odhalených problémů, a to i těch v oblasti správy polních misí; vzhledem k tomu, že mise Eulex je největší nasazenou misí, která působí již více než šest let;

1.  vítá ustavení kosovského parlamentu a jmenování nové vlády, čímž se ukončil šestiměsíční politický pat vzniklý po volbách; je znepokojen jmenováním sporných osob, jejichž dosavadní působení je diskutabilní; vyjadřuje politování nad zbytečně velkým počtem ministrů a jejich náměstků v nové vládě, což má dopad na rozpočet, a nad nízkým počtem žen mezi ministry; konstatuje, že nárůst v počtu ministryň by mohl být pobídkou k pokroku pro celou společnost; zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité, aby nová vláda rozhodně a odhodlaně prosazovala nezbytné reformy; zdůrazňuje, že výkony vedoucích představitelů Kosova mohou být nejlépe posouzeny podle konkrétních výsledků předkládaných kosovským občanům a evropským a mezinárodním partnerům; vybízí zvolené zástupce srbské menšiny v Kosovu, aby se zapojili a dostáli svým povinnostem v rámci nové koaliční vlády v Prištině;

2.  vyzývá novou vládu k zachování evropské cesty a zdůrazňuje, že se zavázala k důslednému řešení řady prioritních otázek, a to i prostřednictvím právních předpisů, včetně opatření, která mají za cíl posílit a konsolidovat právní stát, zřídit řádnou strukturu soudnictví, která se opírá o zásady nezávislosti, odbornosti a účinnosti, a systematicky a účinně bojovat s korupcí a organizovaným zločinem na všech úrovních; vyzývá orgány, aby soustavně a účinně řešily otázku nezaměstnanosti prostřednictvím stanovení regulatorního rámce a pobídek pro malé a střední podniky, podporovaly strukturální hospodářské reformy a udržitelný rozvoj a provedly velmi potřebnou reformu systému sociální ochrany s cílem vyřešit otázku vysoké míry chudoby, včetně nepřijatelné míry dětské chudoby; zdůrazňuje, že klíčové je provádění reforem; zdůrazňuje, že prioritou by mělo být zřízení a fungování zvláštního soudu a spolupráce s ním, což pomůže Kosovu vyřešit a překonat problémy plynoucí z jeho minulosti; zdůrazňuje, že legislativní a politické plány musí realisticky zohledňovat potřebné zdroje, a doporučuje, aby byly realizovány transparentnějším způsobem;

3.  zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit roli dohledu vykonávanou parlamentem a zejména úlohu Výboru pro evropskou integraci v procesu integrace Kosova; naléhavě vyzývá parlament, aby rychle přijal nový jednací řád, který bude v souladu s evropskými osvědčenými postupy a bude odrážet rozměr rovnosti žen a mužů;

4.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zintenzívnit opatření zaměřená na boj proti zločineckým skupinám, které umožňují nedovolenou migraci; zdůrazňuje dále, že je nutné, aby došlo k sociálně-ekonomickému rozvoji a k tvorbě nových pracovních míst, má-li být trend nedovolené migrace ukončen a obnovena naděje a víra občanů v to, že mohou svou budoucnost realizovat ve své zemi; trvá na tom, že je v případě nelegální migrace nezbytné řešit základní příčiny, a to s využitím všech politických nástrojů a nástrojů pomoci EU;

5.  vítá postupné posilování a zlepšování koordinace mezi organizacemi občanské společnosti, zejména s těmi, které se zabývají problematikou žen a osob LGBTI; rovněž zdůrazňuje, že je třeba nalézt řešení, pokud jde o výhrůžky adresované aktivistům, kteří bojují za posílení práv osob LGBTI, a útoky proti nim; vyzývá kosovské orgány, aby posílily své mechanismy pro konzultace s občanskou společností, které dosud probíhaly pouze ad hoc, a to zejména tak, že poskytnou všechny nezbytné zdroje společnému poradnímu sboru; v zájmu zajištění otevřené a transparentní vlády se domnívá, že by se do legislativních konzultací měly zapojit organizace občanské společnosti; vyzývá také dárcovskou komunitu, a zejména EU, aby do svého plánování i nadále zapojovala občanskou společnost a konzultovala s ní příslušné otázky;

6.  bere na vědomí, že v oblasti právních předpisů upravujících soudnictví a jeho organizaci bylo dosaženo určitého pokroku, konkrétně v případě opatření, která mají přizpůsobit struktury novému mandátu mise EULEX a smíšeným grémiím; konstatuje však, že nadále existují významné obavy, co se týče nezávislosti, odpovědnosti, nestrannosti a výkonnosti soudců a žalobců a fungování Soudní rady Kosova, vězeňské správy a celkového fungování odvětví právního státu; zdůrazňuje, že příprava na plné přenesení odpovědnosti z mise EULEX na Kosovo vyžaduje ještě mnoho práce; vyzývá politické orgány, aby jasně ukázaly, že plně podporují nezávislost soudců a žalobců, kteří jsou i nadále cílem pokusů o ovlivnění probíhajících vyšetřování a soudních řízení;

7.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že nebylo dosaženo žádného zásadního pokroku v boji proti korupci na vysokých místech a organizovanému zločinu, což představuje významnou překážku demokratického, společenského a hospodářského rozvoje Kosova; zdůrazňuje, že je zapotřebí jasného signálu ze strany vlády, že Kosovo potírá systematicky na všech úrovních korupci a organizovaný zločin; žádá další opatření, která mají zabránit jakýmkoli možným vazbám mezi organizovaným zločinem a osobami působícími ve veřejné správě; rovněž je znepokojen rozšířeným nedovoleným držením střelných zbraní a vyzývá vládu Kosova, aby účinně prováděla stávající programy na jejich stažení, zejména národní strategii a akční plán kontroly a sběru nezákonně držených ručních palných zbraní a lehkých zbraní (SALW) na období 2013–2016; vyzývá Kosovo, aby při přijímání preventivních opatření spolupracovalo s odbornou skupinou EU pro nedovolený obchod se zbraněmi i se sousedními zeměmi, a vyzývá EU, aby za tímto účelem poskytla všechny formy nezbytné technické podpory;

8.  oceňuje účast Kosova v koalici bojující proti terorismu, změny kosovských trestněprávních předpisů, pokud jde o postih zahraničních bojovníků, a kroky, které úřady přijaly s cílem postavit před soud osoby podílející se na náboru mladých lidí do extremistických skupin; s obavami bere na vědomí zprávy o vzrůstající radikalizaci mezi mladými lidmi v Kosovu, z nichž se někteří připojují k teroristickým bojovníkům v Sýrii a Iráku; žádá EU, aby poskytla Kosovu pomoc za účelem řešení sociálních problémů, které jsou částečně příčinou toho, že radikální skupiny mohou rekrutovat mladé lidi v Kosovu;

9.  poznamenává, že jednou z priorit nové vlády je vytvoření kosovských ozbrojených sil, které budou působit v souladu s ústavou a pod plnou civilní kontrolou; chápe zásadu obrany území jako aspekt státní svrchovanosti, vyzývá však k tomu, aby byly ozbrojené síly kompatibilní s EU, a domnívá se, že úsilí by se mělo více zaměřovat na poskytnutí většího množství zdrojů kosovské policii, aby se bezprostředně zlepšila efektivita její činnosti;

10.  bere na vědomí nedostatečný pokrok při provádění strategického rámce pro reformu veřejné správy a akčního plánu; vyzývá Kosovo, aby dokončilo legislativní rámec pro státní službu, který zajistí její depolitizaci a bude zahrnovat oceňování výkonu;

11.  vyzývá orgány, aby urychleně přijaly komplexní a antidiskriminační právní předpisy a zaměřily se také na preventivní a informační opatření; vítá skutečnost, že dne 17. května 2014 se uskutečnil první pochod Pride parade, a vítá zřízení poradní a koordinační skupiny pro práva komunity LGBT;

12.  vítá pokrok dosažený v oblasti práv žen a rovnosti žen a mužů, například v podobě změněných právních předpisů s cílem uznat oběti válečného násilí, například válečného znásilňování; zdůrazňuje, že problémy nadále přetrvávají, a to zejména v oblasti domácího násilí a násilí na základě pohlaví, majetkových práv a zastoupení žen ve vedoucích pozicích;

13.  žádá opatření, která by důrazně řešila otázky a problémy spojené s domácím násilím a násilím na základě pohlaví; zdůrazňuje, že je zapotřebí provádět komplexní sběr údajů, pokud jde o rozsah násilí páchaného ve výše uvedených dvou oblastech;

14.  vyzývá Kosovo, aby přijalo účinnou a komplexní právní úpravu a institucionální rámec pro sdělovací prostředky a především aby existující právní předpisy uplatňovalo efektivněji s cílem zajistit svobodu projevu; je nadále znepokojen zastrašováním novinářů a útoky proti nim a nedostatkem transparentnosti ve sdělovacích prostředcích; opakovaně upozorňuje na význam svobody a nezávislosti sdělovacích prostředků, které představují základní hodnoty EU a jsou pilířem demokracie, jenž posiluje uplatňování zásady právního státu; vyzývá orgány, aby po důkladném a komplexním procesu konzultací s veřejností urychleně zaplnily systémové mezery v právních předpisech a zajistily svobodu sdělovacích prostředků, zejména s ohledem na transparentnost jejich vlastnictví, problematiku pomluvy a zajištění nezávislosti a udržitelnosti veřejnoprávního vysílání, a aby se zdržely jakéhokoli politického vměšování; vyzývá kosovské orgány, aby přijaly další opatření za účelem prevence a potírání nenávistných verbálních projevů, výhrůžek a výzev k násilí;

15.  opakuje, že přestože bylo dosaženo určitého pokroku, provádění právních předpisů na ochranu národnostních menšin a kulturních práv zůstává v Kosovu výzvou; podtrhuje, že je i nadále zapotřebí vyvíjet podstatné úsilí o úplné provádění zákona, jenž obsahuje ustanovení o právech etnických menšin za účelem zabránění přímé i nepřímé diskriminaci; konstatuje, že zejména romská, aškalská a egyptská komunita čelí i nadále problémům v socioekonomické a vzdělávací oblasti a ve zdravotnictví; se zájmem očekává nový rámec nové vlády, který by měl zlepšit situaci Romů, Egypťanů a Aškalů, zejména zakotvením rovné ochrany v oblasti bezpečnosti a zdravotnictví; zdůrazňuje, že je důležité, aby byl Romům, Egypťanům a Aškalům usnadněn návrat; doporučuje, aby byla práva Goranů žijících v regionech Župa a Gora zakotvena v právních předpisech a zaručována v praxi;

16.  vyzývá orgány na vnitrostátní a místní úrovni, aby plně uplatňovaly přijaté právní předpisy, čímž přispějí k dalšímu rozvoji plnohodnotné multietnické společnosti, zejména v souvislosti s problematikou vzdělávání a zaměstnanosti; doporučuje, aby byla přijata praktická opatření, která ve větší míře zapojí zástupce národnostních menšin do orgánů státní správy na celostátní a místní úrovni;

17.  připomíná orgánům Kosova, že mají povinnost respektovat, udržovat a chránit srbské a jiné kulturní a náboženské památky, které jsou součástí společného evropského kulturního a historického dědictví; vítá opatření, která byla v této souvislosti přijata;

18.  naléhavě vyzývá Kosovo, aby se obrátilo na Benátskou komisi Rady Evropy, jejímž členem se stalo v červnu, za účelem poskytnutí stanoviska a pomoci při práci na nových právních předpisech;

19.  vítá parafování dohody o stabilizaci a přidružení v červenci 2014, jelikož umožňuje intenzivnější politický dialog, hlubší obchodní integraci a nové formy spolupráce; vyzývá Radu, aby co nejdříve, a v každém případě v prvním pololetí roku 2015, přijala rozhodnutí o podpisu a uzavření dohody o stabilizaci a přidružení, neboť tato dohoda bude silnou pobídkou pro provádění a institucionalizaci reforem a Kosovu nabídne nové příležitosti k prohloubení vztahů s jeho sousedy a účasti na stabilizaci regionu; dále vyzývá Radu, aby přijala rozhodnutí o podpisu a uzavření rámcové dohody o účasti Kosova v programech EU, která posílí spolupráci Kosova s EU v řadě odvětví, a je přesvědčen o tom, že tyto programy by se měly zaměřit na specifické oblasti, které souvisí se závazky, jež Kosovo při svém evropském směřování přijalo, a měly by být realizovány transparentně a neprodleně;

20.  vybízí zbývajících pět členských států, aby uznaly Kosovo; zdůrazňuje, že by se tím dále usnadnila normalizace vztahů mezi Bělehradem a Prištinou; vyzývá všechny členské státy EU, aby učinily maximum pro usnadnění hospodářských vztahů, mezilidských kontaktů, sociálních a politických vztahů mezi svými občany a občany Kosova;

21.  vyjadřuje spokojenost s prací zvláštní vyšetřovací pracovní skupiny (Special Investigative Task Force - SITF), která v závěrech svého vyšetřování zveřejněných v červenci 2014 přináší přesvědčivé důkazy proti jistým bývalým vysokým funkcionářům Kosovské osvobozenecké armády (UCK), avšak nikoli proti UCK jako celku; vítá skutečnost, že nizozemské vládě byla předložena a touto vládou přijata žádost o zřízení zvláštního soudu, který má fungovat v rámci kosovského soudního systému, i když jedna z jeho částí má být i v Nizozemsku; vyzývá kosovský zákonodárný sbor, aby co nejdříve přijal potřebný balíček právních předpisů; vyzývá kosovské úřady, aby se skupinou SITF i nadále spolupracovaly;

22.  oceňuje pokrok, kterého Kosovo dosáhlo v budování svého vlastního útvaru pro ochranu svědků a při posilování právních a administrativních předpisů, jakož i pokroku, kterého dosáhlo při uzavírání dohod o spolupráci s členskými státy EU, ovšem zdůrazňuje, že přemisťování budoucích svědků do třetích zemí vyžaduje další podporu;

23.  je vážně znepokojen nedávnými obviněními z korupce v rámci mise EULEX; je přesvědčen, že mise EULEX sehrála a nadále by měla a mohla hrát důležitou úlohu v Kosovu, a vítá proto rychlou reakci vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise Frederici Mogheriniové, která jmenovala nezávislého odborníka k celkovému prošetření toho, jak je s těmito obviněními nakládáno; vyzývá, aby toto šetření probíhalo zcela transparentně, a důrazně žádá dotčené osoby k plné spolupráci v zájmu rychlého ukončení šetření, zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit, aby uvedený odborník mohl provést komplexní šetření všech aspektů uvedeného případu; je znepokojen tím, že se ztratily citlivé materiály týkající se údajného podplácení v rámci mise EULEX; vyzývá k důslednému a komplexnímu šetření; zdůrazňuje, že je mimořádně důležité obnovit důvěryhodnost EU v Kosovu a v zahraničí a vzít si ponaučení pro budoucí mise; konstatuje, že veřejná ochránkyně práv i úřad OLAF se rozhodly zahájit nezávislé vyšetřování údajného pochybení mise EULEX, a vyzývá všechny vyšetřovatele, aby účinně koordinovali svou činnost a vyměňovali si informace; domnívá se však, že je třeba širší a hlubší analýzy, která by posoudila celkovou efektivitu a přiměřenost práce mise EULEX a která by aktualizovala zprávu vydanou Evropským účetním dvorem v říjnu 2012;

24.  žádá misi EULEX, aby své úkoly plnila s obnoveným úsilím; zdůrazňuje, že je klíčové, aby mise EULEX pracovala naprosto transparentně, odpovědně a efektivněji, aby ukázala konkrétnější výsledky na vysoké úrovni a aby pravidelně a komplexně informovala o svých aktivitách a rozhodnutích; zdůrazňuje význam mise EULEX v jednání s místními úřady s cílem zajistit, aby dodržovaly své závazky ohledně reforem zaměřených na budování právního státu, vlastní zainteresovanosti a zavádění právních změn týkajících se převádění soudních řízení; vyzývá kosovské orgány, aby i nadále respektovaly mandát mise EULEX a podporovaly plnění jejího mandátu;

25.  bere na vědomí pokrok Kosova při plnění požadavků plánu uvolnění vízového režimu; vyzývá kosovské orgány, aby pokračovaly v tomto úsilí a prokázaly svou odhodlanost v provádění doporučení, a to i pokud jde o přijetí čtyř zbývajících právních předpisů; žádá Komisi, aby vyvinula veškeré úsilí a zrychlila uvolňování vízového režimu, neboť Kosovo zůstává poslední zemí s vízovou povinností v tomto regionu; vyjadřuje vážné znepokojení nad nedávným zvýšením počtu občanů, mezi nimiž jsou Romové, Aškalové a Albánci, kteří opouštějí Kosovo a míří do zemí EU; vyzývá prištinské orgány, aby přijaly účinná opatření v boji proti zločineckým sítím zapojeným do obchodování s lidmi a aby veřejnosti za podpory úřadu Evropské unie v Prištině jasně vysvětlily, že pravděpodobnost schválení žádostí o azyl je malá; zdůrazňuje potřebu řešit základní příčiny odchodu občanů z Kosova, a to i prostřednictvím investic do kvalitního vzdělání především pro menšinové a marginalizované komunity;

26.  vyzývá srbské a kosovské orgány, aby uzavřely ujednání o spolupráci v zájmu potírání a rozbíjení zločineckých sítí, které řídí, zneužívají a pašují ilegální migrující z Kosova přes Srbsko do členských států EU;

27.  vyzývá kosovské orgány, aby přijaly novou strategii a akční plán pro ochranu dětských práv, a zdůrazňuje význam investic do vzdělávání, zdraví a výživy, a to zejména ve vztahu k menšinám a marginalizovaným komunitám; zdůrazňuje, že pro zavedení funkčního systému na ochranu dětí je důležitý zákon na ochranu dětí; poukazuje, že má-li se zajistit dohled nad dodržováním dětských práv, je důležité, aby se posílila zodpovědnost institucí na centrální i místní úrovni;

28.  se znepokojením bere na vědomí vysokou míru nezaměstnanosti, zejména mezi mladými lidmi, a genderovou diskriminaci na trhu práce; konstatuje, že pokrok v oblasti majetkových práv je chabý, což je překážkou dlouhodobého hospodářského růstu; bere na vědomí podstatný pokles přímých zahraničních investic ve třetím čtvrtletí roku 2014; vyzývá vládu Kosova, aby usilovala o zlepšení podnikatelského prostředí, zejména pro malé a střední podniky, a aby vytvořila bezpečné prostředí, které přiláká více přímých zahraničních investic ve prospěch všech obyvatel Kosova; vyzývá Komisi, aby poskytla pomoc mladým podnikatelům v rámci fondů nástroje předvstupní pomoci, včetně usnadnění kontaktů s podnikateli z členských států EU;

29.  se znepokojením konstatuje, že uplatňování pracovního zákona a zákona o stávkách zůstává neuspokojivé; všímá si, že míra nezaměstnanosti v Kosovu činí přibližně 30 % a že se dotýká zejména účasti žen na pracovním trhu;

30.  vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku volebních událostí v Kosovu a Srbsku se tempo jednání na vysoké úrovni mezi těmito dvěma zeměmi zpomalilo; s potěšením vítá obnovení jednání Bělehradu s Prištinou, ke kterému došlo v Bruselu dne 9. února 2015; konstatuje však, že se jedná o schůzky na technické úrovni a že k určitému pokroku došlo, mimo jiné v oblasti svobody pohybu; vyjadřuje však politování nad tím, že většina dohod podepsaných oběma stranami se neuplatňuje v plné míře, a žádá Srbsko a Kosovo, aby začaly uzavřené dohody v plné míře a s novou dávkou odhodlání uplatňovat; zdůrazňuje, že je důležité vysvětlit obyvatelům význam a dopady těchto dohod; zdůrazňuje, že rozvoj dobrých sousedských vztahů může být v zájmu obou zemí;

31.  opakuje, že je důležité co nejdříve zajistit, aby Kosovu byla přidělena vlastní mezinárodní telefonní předvolba, neboť pomůže Kosovo zviditelnit v mezinárodním kontextu;

32.  vřele vítá ratifikaci rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru o uznání Národního olympijského výboru Kosova a naléhavě vyzývá ostatní sportovní federace, aby postupovaly podobně, a umožnily tak kosovským sportovkyním a sportovcům, aby se účastnili evropských a mezinárodních sportovních akcí, jako občané své země;

33.  zdůrazňuje, že členství v mezinárodních a regionálních organizacích a mechanismech by mělo být pro Kosovo prioritou; žádá o zkvalitnění vztahů s Kosovem a jeho plné členství v regionálních organizacích a mezinárodních agenturách a orgánech, jako je Rada Evropy, a v institucích pro ochranu kulturního dědictví, a o zkvalitnění zastoupení Kosova v evropských a mezinárodních organizacích sdělovacích prostředků s cílem umožnit kosovským umělcům účast na všech mezinárodních kulturních akcích, včetně pěvecké soutěže Eurovision; připomíná v této souvislosti význam dodržování dohody o regionální spolupráci;

34.  vyzývá kosovské orgány z oblasti prosazování práva a policejní složky, aby se aktivně zapojily a do činnosti evropských partnerů a spolupracovaly s nimi v zájmu zlepšení koordinace úsilí v oblasti boje proti terorismu a nedovolenému obchodování s drogami a lidmi, a v této souvislosti zdůrazňuje význam plnoprávného členství Kosova v organizacích Europol a Interpol;

35.  konstatuje, že co se týče severu, bylo zde dosaženo určitého pokroku, zejména v souvislosti s volbou starostů v celokosovských volbách a se zvýšením počtu projektů financovaných z EU na severu země; zdůrazňuje však, že je třeba pokročit, pokud jde o založení Sdružení srbských měst a obcí, díky němuž by dále odpadla potřebnost existence paralelní struktury; konstatuje zároveň, že je třeba dalšího nepřetržitého úsilí, pokud jde o sbližování komunit etnických Albánců a Srbů; vyzývá ke společnému řešení problému týkajícího se mostu v Mitrovici, který v současnosti zabraňuje volnému pohybu osob;

36.  opět zdůrazňuje, že je zapotřebí naprosté transparentnosti při sdělování výsledků dialogu mezi Bělehradem a Prištinou a je třeba zajistit zapojení příslušných parlamentů a občanské společnosti do procesu provádění;

37.  vyzývá srbské orgány, aby byly plně nápomocny při navracení těl pohřešovaných obyvatel Kosova, která byla v Srbsku nalezena, a aby pokračovaly ve výkopech na vymezených územích či v oblastech údajných masových hrobů, kde se údajně nacházejí těla pohřešovaných osob;

38.  vyjadřuje podporu pokračujícímu stíhání válečných zločinů na celostátní úrovni, přičemž zdůrazňuje význam stíhání pachatelů znásilnění, k nimž došlo v průběhu válečného konfliktu;

39.  vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise a členské státy, aby prodloužily mandát zvláštnímu zástupci EU pro Kosovo po 28. únoru 2015;

40.  se znepokojením poukazuje na to, že výbuch v elektrárně Kosovo A dne 6. června 2014 je důkazem zranitelnosti systému, a opět naléhavě žádá její vyřazení z provozu nejpozději v roce 2017; je přesvědčen, že kosovská vláda by měla vypracovat jasnou a funkční energetickou politiku, jelikož ta je pro hospodářský rozvoj země nezbytná; zdůrazňuje, že je třeba podporovat energetickou účinnost a vypracovat studie k posouzení energetických potřeb dříve, než bude rozhodnuto o výstavbě nových elektráren;

41.  vítá úsilí o diverzifikaci zdrojů energie a rozvoj obnovitelných zdrojů zejména s ohledem na zahájení výstavby třech nových vodních elektráren; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité přijímat a v plné míře uplatňovat environmentální normy EU; opakovaně připomíná orgánům, že je důležité, aby při vypracovávání strategie rozvoje země postupovaly neustále v souladu s environmentálními normami;

42.  vyjadřuje znepokojení nad velkým množstvím radioaktivního materiálu, který se stále v pevné a tekuté formě nachází v různých obcích v celém Kosovu, aniž by byl řádně zabezpečen; vyzývá Komisi, aby v této záležitosti poskytla pomoc a úzce spolupracovala s kosovskými úřady na definitivním řešení tohoto problému;

43.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost a vládě a národnímu shromáždění Kosova.


Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2015
PDF 418kWORD 110k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2015 (2014/2221(INI))
P8_TA(2015)0067A8-0037/2015

Evropský parlament,

—  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a zejména na čl. 121 odst. 2 a článek 136 Smlouvy,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(1),

—  s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států(2),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně(3),

—  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(4),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy(5),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně(6),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně(7),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi(8),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2014 týkající se doporučení pro jednotlivé země na rok 2014 (COM(2014)0400),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2014(9),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2014 o roční analýze růstu na rok 2015 (COM(2014)0902),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

—  s ohledem na rozhovory o provádění priorit evropského semestru na rok 2015 se zástupci vnitrostátních parlamentů,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování(10),

—  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0037/2015),

A.  vzhledem k tomu, že v průběhu roku 2014 se hospodářské oživení v EU značně zpomalilo, avšak podle Komise dosáhne v roce 2015 svých původních hodnot, které se v roce 2016 ještě zvýší; vzhledem k tomu, že šest let po vypuknutí finanční krize v roce 2008 čelí eurozóna stále rekordní míře nezaměstnanosti překračující 12 %; vzhledem k tomu, že klesající tendenci inflace navíc doprovází slabý růst; vzhledem k tomu, že v období po finanční krizi vyčnívá zejména eurozóna jako region s neuspokojivým růstem, zatímco řada zemí se zotavuje rychleji; vzhledem k tomu, že navzdory deflačnímu tlaku Komise předpokládá, že se inflace v polovině roku 2015 a v průběhu roku 2016 bude zvyšovat;

B.  vzhledem k tomu, že úroveň investic od doby, kdy krize vrcholila, poklesla o 470 miliard EUR a že objem prostředků, které se v investicích nedostávají, dosahuje podle odhadů ve srovnání s dlouhodobými investičními trendy přibližně 230–370 miliard EUR; vzhledem k tomu, že odpověď na kritickou úroveň veřejného dluhu v eurozóně a odhalenou neefektivitu evropského institucionálního rámce byla pádná, avšak nepostačovala k tomu, aby hospodářství eurozóny razantně stimulovala k návratu na cestu rychlého růstu;

1.  zastává názor, že eurozóna se stále potýká s následky výjimečně dlouhé ekonomické krize po roce 2008; vyzdvihuje skutečnost, že proces oživení je zatím velmi nejistý a je třeba jej posílit, aby ve střednědobém výhledu zajistil podstatně lepší růst a tvorbu pracovních míst; konstatuje však, že hospodářský růst má v roce 2014 širší základnu; poukazuje na to, že výzvou dneška je vyřešit cyklické, krátkodobé i strukturální dlouhodobé problémy; zdůrazňuje, že krátkodobý tlak může vést k opatřením přechodné povahy, které mohou oslabit dlouhodobý růstový potenciál; upozorňuje na to, že je nutné zajistit, aby se krátkodobé a dlouhodobé politiky vzájemně posilovaly;

2.  bere na vědomí roční analýzu růstu na rok 2015, v níž se Komise snaží prosadit návrat k vyšším mírám hospodářského růstu a posílit hospodářské oživení; podporuje přístup založený na třech hlavních pilířích (navyšování investic, urychlování strukturálních reforem a pokračování v procesu odpovědné fiskální konsolidace podporující růst), jenž představuje správný způsob, jak těchto cílů dosáhnout; domnívá se, že tento přístup by měl být plně začleněn do nadcházejících doporučení pro jednotlivé země; podporuje návrhy Komise na zvýšení efektivity evropského semestru zefektivněním stávajících postupů, včetně harmonogramu, a rozšíření účasti vnitrostátních parlamentů s cílem posílit odpovědnost jednotlivých členských států s ohledem na to, že v roce 2013 bylo v členských státech plně provedeno pouze přibližně 9 % těchto doporučení; vyzývá Komisi, aby urychleně předložila spolehlivé údaje o plnění těchto doporučení v roce 2014; v této souvislosti poukazuje na to, že s cílem zvýšit odpovědnost členských států za strukturální reformy je nutné zkoordinovat stávající postupy evropského semestru, včetně jeho harmonogramu, a více zapojit parlamenty členských států;

3.  zdůrazňuje význam a přidanou hodnotu zpráv o integraci jednotného trhu z předešlých let, jež přispívají k vymezení obecných priorit v roční analýze růstu, kterou vypracovává Komise, a k formulaci doporučení pro jednotlivé země v souvislosti s evropským semestrem; proto považuje za nanejvýš politováníhodné, že pro rok 2015 byla zpráva o integraci jednotného trhu vynechána;

4.  vyzdvihuje skutečnost, že evropský semestr, který byl zaveden v roce 2010, stanovuje roční cyklus pro koordinaci hospodářských politik, jejíž součástí je podrobná analýza plánů jednotlivých členských států ohledně rozpočtových, makroekonomických a strukturálních reforem;

5.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že postavení většiny členských států na světovém trhu se stále oslabuje; je přesvědčen, že hospodářství EU jako celek musí ještě více zvýšit svou konkurenceschopnost v globální ekonomice, a to zejména posílením hospodářské soutěže na trzích s produkty a se službami s cílem zvýšit účinnost založenou na inovacích; trvá na tom, že náklady na práci by měly zůstat v souladu s produktivitou a že platy by měly přispívat k udržitelným systémům sociálního zabezpečení; zdůrazňuje, že by členské státy při správě svých výdajů v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu měly snížit spíše běžné než investiční výdaje, a to i přes to, že pravidla nezohledňují skutečnost, že investiční výdaje a běžné výdaje mají na růst rozdílný dopad; bere na vědomí sdělení Komise s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012), které objasňuje postupy a vysvětluje souvislosti mezi strukturálními reformami a investiční a rozpočtovou odpovědností při optimálním využívání flexibility, kterou daná pravidla umožňují; vítá návrh Komise evropský semestr zefektivnit; zdůrazňuje, že by se při přípravě doporučení pro jednotlivé země neměla používat univerzální řešení;

Investice

6.  je přesvědčen, že nedostatek investic je způsoben nízkou mírou důvěry, slabým očekáváním poptávky, vysokou zadlužeností, nechutí soukromého sektoru přijímat riziko, absencí opatření na podporu produktivních veřejných investic, fragmentací finančních trhů, pomalým snižováním zadluženosti, slabým očekáváním poptávky ještě více oslabovaným úspornými opatřeními na regulaci nadměrných výdajů, nedostatkem přiměřených finančních kapacit a skutečností, že v mnoha případech nedokáží členské státy a EU proti těmto faktorům řádně zakročit; zdůrazňuje, že nedostatek investic lze řešit cílenými veřejnými investicemi a výrazně vyššími investicemi v soukromých firmách a evropských podnicích; vyzývá k reformám, které umožní vytvořit nové podnikatelské klima stimulující nové podniky, nové investice a inovace s možností návratnosti investic jakožto zásadního faktoru pro přilákání finančního kapitálu do evropského hospodářství; zdůrazňuje, že navýšení prostředků na investice vyžaduje dobře fungující finanční systém, v němž větší stabilita a stávající přeshraniční instituce mohou zprostředkovat likviditu a tvorbu trhu, zejména pro malé a střední podniky;

7.  vítá investiční plán pro Evropu, jenž je důležitým nástrojem k navýšení soukromých a veřejných investic; konstatuje, že plán má podnítit další investice, rozvíjet nové projekty, přilákat investory a obnovit důvěru; domnívá se však, že je příliš brzy na smysluplné hodnocení jeho skutečného dopadu; poukazuje na to, že posílení investic by nemělo být považováno za alternativu, ale spíše za doplněk reforem; trvá na tom, že prostředky z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) by měly být využity na podporu projektů s ekonomickou návratností nebo projektů, které mají pozitivní bilanci z hlediska nákladů a přínosů; zdůrazňuje, že smyslem EFSI by nemělo být pouze nahrazovat projekty spolufinancované z evropských zdrojů za vnitrostátně financované projekty; zdůrazňuje, že evropské fondy by měly přinést dodatečné investice, nikoli pouze nahrazovat vnitrostátní investiční prostředky, které by byly použity na spotřebu; domnívá se, že investiční plán pro Evropu by se měl v první řadě soustředit na projekty s evropskou přidanou hodnotou, které zatím nejsou způsobilé získat financování od bank; zdůrazňuje význam regulačních prvků investičního plánu z hlediska zlepšení prostředí pro investice; konstatuje, že pro dosažení žádoucí přidané hodnoty má klíčový význam provádění investičního plánu Komise; zdůrazňuje, že investiční projekty musí být pečlivě vybírány, aby se předešlo tomu, že plán nepřinese kýžený růst a pracovní místa v Evropě; připomíná, že výsledky investičního plánu Komise by se měly velmi důkladně posuzovat, zejména pokud jde o to, na jakém základě byly projekty vybrány a upřednostněny, mj. aby se zamezilo privatizaci zisků a přenášení ztrát na celou společnost; zdůrazňuje vzájemnou závislost mezi aktivačním účinkem investičního plánu a skutečně realizovanými projekty; podtrhuje skutečnost, že cíl dosažení velkého aktivačního účinku by neměl být na úkor výběru projektů, který by měl zohledňovat i jejich zeměpisné umístění; zdůrazňuje potřebu zajistit vysokou kvalitu řízení a výběrového procesu; podotýká, že členské státy v ozdravném programu očekávají, že investiční plán výrazně posílí a usnadní získávání grantů a půjček pro malé a střední podniky, na něž krize dolehla nejvíce;

8.  vyzývá členské státy, aby investiční plán aktivně podporovaly a odvedly do EFSI svůj příspěvek, který doplní prostředky poskytnuté z rozpočtu EU a ze strany EIB, a šly tak pro soukromý sektor příkladem a stimulovaly jej k investicím;

9.  zdůrazňuje, že za účelem vytvoření rovných podmínek by měl být v rámci investičního fondu zvláštní režim pro malé a střední podniky, protože tyto se vzhledem ke své velikosti a postavení na trhu snadno dostanou do nevýhody;

10.  zdůrazňuje, že nedostatečný přístup k financování, zejména v případě malých a středních podniků, je jednou z největších překážek růstu v EU; je znepokojen tím, že malé a střední podniky mají stále problém získat bankovní úvěry; domnívá se, že by měly existovat alternativy bankovního financování, které lze vytvořit prostřednictvím příznivějšího podnikatelského prostředí pro rizikový kapitál, vzájemné fondy a podporu úvěrových družstev a obecněji i prostřednictvím vytvoření podmínek pro efektivní rozdělování kapitálu v rámci kapitálových trhů; domnívá se, že má-li se těchto cílů v krátkodobém a střednědobém horizontu dosáhnout, jsou nezbytností integrovanější kapitálové trhy a lepší dohled nad finančními institucemi; zdůrazňuje, že malé a střední podniky by měly mít k investičnímu plánu výsadní přístup;

11.  uznává, že energie je důležitým faktorem hospodářské konkurenceschopnosti; zdůrazňuje, že je třeba odstranit překážky bránící v zavedení jednotného trhu s energií, a to mj. podporou energetické nezávislosti; žádá Komisi, aby posoudila pokrok dosažený v této oblasti na úrovni EU i členských států a podpořila přitom opatření zaměřená na řešení rozdrobenosti a potíží při provádění;

12.  je i nadále znepokojen nedostatečným tempem snižování nadměrné zadluženosti soukromého sektoru; upozorňuje, že tento problém neohrožuje pouze finanční stabilitu, ale omezuje také růstový potenciál EU a vede k tomu, že měnová politika ECB je méně účinná; vyzývá Komisi, aby předložila další návrhy na přípravu účinných postupů pro snižování zadluženosti soukromého sektoru, včetně postupů pro konkurzní a insolvenční řízení, a aby zároveň podpořila spravedlivé a transparentní sdílení zátěže nákladů, neboť jedním z hlavních faktorů, které omezují soukromé investice, je obrovské dluhové zatížení společností a domácností;

Strukturální reformy

13.  poukazuje na to, že v řadě zemí je stále nutné provést strukturální reformy; konstatuje rovněž, že členské státy, které úspěšně realizovaly ozdravné programy nebo programy týkající se finančního odvětví, byly schopny se vrátit na kapitálové trhy, na nichž mají nyní přístup ke kapitálu za nízké úrokové sazby; zdůrazňuje, že tento návrat byl mimo jiné umožněn zásahy Evropské centrální banky (ECB); vybízí členské státy ve zbytku eurozóny, aby i ony byly při modernizaci svých ekonomik stejně ambiciózní; poukazuje na to, že je třeba náležitě zohlednit dopad reforem v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti; zdůrazňuje, že uvolněnější měnovou politiku ECB by měly doplňovat ambiciózní a sociálně udržitelné strukturální reformy členských států;

14.  vyzývá členské státy, aby zefektivnily své pracovní trhy, vypracovaly pro ně aktivnější politiky zaměřené na vytváření dobře placených pracovních míst, modernizovaly systémy sociální ochrany, včetně důchodových systémů, aniž by upouštěly od zásady inkluzivity, udržitelnosti a spravedlnosti, a zlepšily a zefektivnily právní a administrativní prostředí pro obchodní investice; zdůrazňuje, že strukturální reformy musí vést ke skutečnému a udržitelnému růstu, vyšší zaměstnanosti, lepší konkurenceschopnosti a větší konvergenci a měly by doplňovat přesně cílené, dlouhodobější investice v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje, inovací, infrastruktury, průmyslu, IKT, udržitelné energie a lidských zdrojů;

15.  vyzývá členské státy, aby zajistily a posílily udržitelnost začlenění a spravedlnost sociální ochrany, zejména pro ty, kteří to nejvíce potřebují, a aby zlepšily a zjednodušily právní a správní prostředí pro investice podniků; zdůrazňuje, že musí být vytvořena kvalitní pracovní místa, aby bylo možné řešit problém chudoby pracujících, a je třeba se zabývat velkými rozdíly v odměňování žen a mužů; zdůrazňuje, že hospodářské reformy musí doplňovat přesně cílené, dlouhodobější investice do vzdělávání, výzkumu a vývoje, inovací, infrastruktury, IKT a udržitelné energie;

16.  zdůrazňuje, že součástí strategie růstu EU musí být snížení její závislosti na vnějších zdrojích energie; znovu proto zdůrazňuje, že je třeba diverzifikovat vnější dodávky energie, zmodernizovat energetickou infrastrukturu EU a dokončit vnitřní trh s energií v EU, což jsou klíčové priority evropské strategie energetické bezpečnosti EU;

17.  zdůrazňuje, že EU nemůže soutěžit pouze v oblasti nákladů, nýbrž musí zvýšit produktivitu prostřednictvím udržitelných investic do výzkumu a vývoje, vzdělávání a dovedností a účinného využívání zdrojů na vnitrostátní i evropské úrovni; vyzývá Komisi a vlády, aby těmto oblastem ve svých rozpočtech přisuzovaly prioritní význam; zdůrazňuje, že při provádění reforem by měly členské státy věnovat zvláštní pozornost nezaměstnanosti mladých lidí, aby nebyli mladí lidé hned na samém začátku připraveni o své šance; v této souvislosti naléhavě vyzývá členské státy k urychlenému a účinnému využití dostupných finančních prostředků, včetně prostředků, které jsou v dispozici v rámci systému záruk pro mladé lidi;

18.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby finanční pomoc a ad hoc systém trojky zahrnuly do zdokonalené právní struktury, jež bude v souladu s rámcem EU pro správu ekonomických záležitostí a právem EU, a zaručily tak demokratickou kontrolu; zdůrazňuje, že je důležité zajistit návaznost na zprávy trojky, které v březnu 2014 přijal Evropský parlament; vyzývá Komisi, aby provedla závěry obsažené v těchto zprávách; poukazuje na to, že finanční pomoc, kterou EU poskytuje některým členským státům za předpokladu, že sloučí solidaritu a splnění určitých podmínek, je nejúspěšnější v případech, kdy její příjemce měl silnou vlastnickou odpovědnost a vůli provádět reformy; připomíná Komisi a členským státům, že je třeba, aby provedly komplexní posouzení dopadu programů finanční pomoci;

19.  vyzývá Komisi, aby urychleně přijala opatření k boji proti daňovým podvodům a daňovým únikům; vyzývá k zavedení jednoduchého a transparentního daňového systému; vyzývá členské státy, aby dospěly k dohodě o návrhu na společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob coby důležitého nástroje v tomto boji, a věří, že jeho postoj ze dne 19. dubna 2012 o návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob(11) bude sloužit jako základ rozumného kompromisu znovu vyzývá členské státy, aby přesunuly daňové zatížení od práce; konstatuje, že opatření pro boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům by neměla ohrožovat výsady členských států; vítá nicméně účinnou spolupráci v rámci daňových ujednání na evropské úrovni;

20.  zdůrazňuje potřebu reforem ve vzdělávacích systémech, aby se mohly budoucí generace připravit na potřeby rostoucích trhů práce v budoucnosti;

21.  domnívá se, že členské státy ani Komise dosud nesplnily svůj závazek vybudovat jednotný trh, zejména pak jednotný trh se službami, a digitální ekonomiku;

22.  znovu vyzývá Komisi, aby zlepšila správu jednotného trhu; naléhavě vyzývá Komisi, aby spojila cíle týkající se jednotného trhu s cíli vytčenými v souvislosti s evropským semestrem a aby zajistila jednotnost monitorovacích mechanismů pro obě oblasti; domnívá se, že užitečné vodítko k vypracování doporučení pro jednotlivé země a roční analýzy růstu může poskytnout samostatný analytický nástroj, jehož součástí jsou ukazatele, které měří provádění pravidel jednotného trhu; zdůrazňuje význam a přidanou hodnotu, zpráv o integraci jednotného trhu z předešlých let, jež přispívají k vymezení obecných priorit v roční analýze růstu, kterou vypracovává Komise, a k identifikaci doporučení pro jednotlivé země v souvislosti s evropským semestrem; považuje proto za nanejvýš politováníhodné, že pro rok 2015 byla zpráva o integraci jednotného trhu vynechána; vyzývá Komisi, aby k prosazení uplatňování evropského semestru plně využila všechna stávající opatření, která umožňují právní předpisy EU;

23.  je znepokojen tendencemi některých členských států k protekcionismu; poukazuje na to, že Smlouva neobsahuje ustanovení o omezování volného pohybu osob, služeb nebo kapitálu, a opětovně připomíná, že Komise musí tyto svobody zajišťovat a prosazovat;

24.  podtrhuje skutečnost, že špatně fungující vnitřní trh práce a nevyvážený přístup k přistěhovalectví brzdí růst EU; je znepokojen tendencemi některých členských států k protekcionismu; poukazuje na to, že Smlouva neobsahuje ustanovení o omezování volného pohybu osob, zboží, služeb nebo kapitálu, a opětovně připomíná, že Komise musí tyto svobody zajišťovat a prosazovat;

25.  znovu zdůrazňuje, že je důležité zajistit mobilitu pracovních sil (jak přeshraniční, tak meziodvětvovou), zvýšenou produktivitu práce (provázanou se školeními v oblasti dovedností s cílem zlepšit uplatnitelnost na trhu práce), kvalitu pracovních míst a flexibilitu pracovního trhu a současně zachovat nezbytnou míru jistoty práce, omezit využívání práce za nejistých pracovních podmínek a zajistit, aby kolektivní vyjednávání probíhalo v přiměřeném rozsahu; poukazuje na to, že v budoucnu bude mít velký význam lepší sladění poptávky a nabídky dovedností a lepší pracovní a profesní poradenství; je přesvědčen, že větší mobilita může napomoci snížit vysokou úroveň neobsazených pracovních míst, která přetrvává vedle vysoké nezaměstnanosti; zdůrazňuje, že je důležité investovat do zaměstnanosti žen a mládeže, zejména s ohledem na nově vznikající technologie a nová odvětví, která mají potenciál vytvářet nová pracovní místa;

26.  vítá opatření, díky nimž se proces evropského semestru stává efektivnějším a demokratičtějším; uznává, že bilance provádění je lepší v oblasti veřejných financí, kde jsou k dispozici silnější kontrolní nástroje; vyzývá k vyvážené integraci ukazatelů zaměstnanosti a socioekonomických ukazatelů;

Rozpočtová odpovědnost

27.  vítá, že se výrazně snížil počet zemí, jichž se týká postup při nadměrném schodku, a to z 24 zemí v roce 2011 na 11 v roce 2014; konstatuje, že díky tomuto fiskálnímu zlepšení se v současnosti očekává, že fiskální orientace v EU bude v roce 2015 obecně neutrální; žádá Komisi, aby posoudila, zda je orientace rozpočtové politiky v souladu s potřebou zvýšit investice; vyjadřuje však své znepokojení nad rostoucími nerovnostmi, snižující se kupní silou, vysokou dlouhodobou nezaměstnaností a nezaměstnaností mladých a stále velmi vysokým veřejným a soukromým zadlužením v celé řadě členských států eurozóny, což je skutečnost, která nejen brání růstu, ale v případě, že v budoucnosti dojde k otřesům, představuje také značné riziko; vyzývá Komisi, aby přijala opatrnou a konzervativní interpretaci růstových ukazatelů a přehodnotila kvalitu hospodářských předpovědí, protože předchozí předpovědi Komise bylo nutné velmi často korigovat směrem dolů;

28.  souhlasí s názorem Komise, že většina členských států musí pokračovat v procesu fiskální konsolidace podporující růst; vybízí členské státy s dostatečným fiskálním prostorem, aby uvažovaly o snížení daní a příspěvků na sociální zabezpečení s cílem podnítit soukromé investice a tvorbu pracovních míst; vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní doporučení členským státům, a to i těm, které se stále účastní ekonomických ozdravných programů, aby podporovaly hospodářský růst únosnými a sociálně vyváženými strukturálními reformami, které by vedly k vytváření kvalitních pracovních míst, větší konkurenceschopnosti a hlubší konvergenci;

29.  bere na vědomí hodnocení návrhů rozpočtových plánů členských států provedené Komisí; zdůrazňuje, že cílem posuzování návrhů rozpočtových plánů by měly být udržitelné finance; trvá na tom, že je důležité uplatňovat rozpočtová pravidla a dodržovat zásadu rovného zacházení;

30.  poukazuje na to, že úplný soulad s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu byl zjištěn pouze u pěti členských států; trvá na tom, že Pakt o stabilitě a růstu byl vypracován na základ konsensu dosaženého mezi členskými státy; zdůrazňuje, že vysoké procento výdajů na správu státního dluhu snižuje objem prostředků, které by bylo možno vynaložit na veřejné služby a investice; přijímá proto názor, že je i nadále nezbytné snižovat deficit ve vysoce zadlužených zemích, ovšem domnívá se, že k fiskální konsolidaci by mělo dojít takovým způsobem, který by chránil ohrožené uživatele veřejných služeb, ochránil veřejné investice a spravedlivým způsobem zvýšil příjmy prostřednictvím zvýšeného růstu;

Posílená koordinace vnitrostátních politik

31.  vítá zprávu o mechanismu varování; oceňuje, že vnitřní nerovnováhy v členských státech se postupně zmenšují; upozorňuje na vnější nerovnováhu v několika členských státech, mimo jiné na značné přebytky obchodní bilance; poukazuje na to, že podíly, které EU jako celku přísluší na světovém trhu, se zmenšily;

32.  upozorňuje, že cílem postupu při makroekonomické nerovnováze není pouze zamezit značným nepříznivým dopadům na růst a zaměstnanost v jednotlivých zemích, ale také zabránit tomu, aby se účinky nevhodně koncipovaných vnitrostátních politik přelévaly do jiných členských států eurozóny; bere na vědomí prohlášení Evropské rady z prosince 2014, že v roce 2015 dojde na základě zprávy čtyř prezidentů k posunutí diskuze o bližší koordinaci hospodářské politiky v rámci EMU kupředu;

33.  znovu opakuje, že pokud jde o stávající rámec pro správu ekonomických záležitostí, chybí dostatečná demokratická kontrola pro uplatňování jeho pravidel ze strany příslušných institucí a orgánů; vyzývá Komisi, aby předložila nezbytné návrhy, které by se nedostatkem řádné demokratické kontroly při správě ekonomických záležitostí EU zabývaly;

34.  konstatuje, že by se měla věnovat pozornost důsledkům výrazného poklesu cen ropy a mělo by se zvážit, zda tyto nečekané zisky převést v plné míře ve prospěch spotřebitelů fosilních paliv, nebo je sdílet s vládami na základě zvýšení daní z fosilního paliva s cílem snížit rozpočtové schodky, financovat investice, předejít rozvratu politik pro oblast změny klimatu a omezit dezinflační dopad;

Rozpočet EU

35.  zdůrazňuje, že sestavování rozpočtů členských států a rozpočtu Evropské unie se musí řídit zásadou správnosti veřejných rozpočtů, aby byla v EU zajištěna konvergence a stabilita; je přesvědčen, že tato zásada je jedním z prvků, které umožní řešit krizi důvěry mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a evropskými občany, která se od začátku nedávné finanční krize prohloubila;

36.  vyzývá proto k harmonizaci ekonomických předpokladů používaných při sestavování státních rozpočtů; domnívá se zejména, že prvky mezinárodní hospodářské situace by měly být předmětem společného posouzení;

37.  vybízí k větší harmonizaci při předkládání veřejných rozpočtů, aby byly srovnatelnější a aby se zabránilo nadměrné makroekonomické nerovnováze; vyzývá zejména ke standardizaci zúčtování příspěvků členských států do rozpočtu EU;

38.  apeluje na Komisi, aby prostřednictvím svého balíčku opatření na prohlubování hospodářské a měnové unie, který hodlá předložit v roce 2015, usilovala o zmírnění jakéhokoli demokratického deficitu v rámci semestru;

39.  domnívá se, že užší spolupráce Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů v rámci evropského semestru na správě hospodářských a rozpočtových záležitostí má zásadní význam; zavazuje se k prohloubení svých vztahů s vnitrostátními parlamenty v duchu konstruktivního partnerství;

40.  odsuzuje výši nesplacených účtů v rámci rozpočtu EU, která podrývá důvěryhodnost EU a je v rozporu s cíli, které byly přijaty na nejvyšší politické úrovni v oblasti růstu a zaměstnanosti, zejména mladých lidí, a podpory malých a středních podniků, a obává se, že se tím prohloubí bariéra mezi Unií a občany;

41.  žádá, aby byl proveden povolební přezkum víceletého finančního rámce s cílem analyzovat a následně posílit přínos financování EU pro cíle Unie v oblasti konkurenceschopnosti, růstu, zaměstnanosti a přechodu k jiným zdrojům energie; vyzývá Komisi, aby přijala jasnější metodiku umožňující lepší sledování financování EU a výdajů souvisejících s cíli strategie Evropa 2020, aby bylo možné lépe posuzovat jejich dopady;

42.  vyzývá dále Komisi, aby předložila zprávu o možných negativních dopadech zpožděných plateb na závazky členských států v rámci evropského semestru;

43.  konstatuje, že v mnoha členských státech se dosud veřejná správa nezefektivnila, přestože by zlepšení v této oblasti umožnilo dosáhnout úspor díky racionálnější organizaci a omezení byrokracie pro podniky i občany;

44.  vítá skutečnost, že Komise ve své roční analýze růstu na rok 2015 zdůraznila ekonomický význam evropských strukturálních a investičních fondů (včetně iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí); připomíná, že tyto fondy představují průměrně 10 % celkových veřejných investic v EU, ale že situace v jednotlivých zemích se liší a v některých členských státech mohou dosahovat až 80 % veřejných investic; zdůrazňuje, že strukturální a investiční fondy jsou dobrým příkladem synergie mezi evropským rozpočtem a rozpočty členských států na základě společně dohodnutých cílů zakotvených v dohodách o partnerství v oblasti růstu a investic v souladu se strategií Evropa 2020; podporuje veškeré snahy směřující k inteligentnímu sdružování úsilí v oblasti evropských a vnitrostátních rozpočtových prostředků s cílem dosáhnout vyšší účinnosti, hospodářského oživení a snížení národních deficitů prostřednictvím kladného účinku sdílených zdrojů;

45.  zdůrazňuje, že je naléhavě potřeba účinně řešit daňové úniky, které odebírají rozpočtu EU významné zdroje;

46.  vyzývá Komisi, aby předložila analýzu možného dopadu přesměrování prostředků z programů EU, například nástroje pro propojení Evropy a Horizontu 2020;

47.  vyzývá členské státy, aby doplnily chybějící prostředky do investičního plánu, který usiluje o maximalizaci dopadu veřejných výdajů a přilákání soukromých investic;

o
o   o

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, vládám členských států, vnitrostátním parlamentům a Evropské centrální bance.

(1) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12.
(2) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.
(3) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8.
(4) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33.
(5) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.
(6) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1.
(7) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11.
(8) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1.
(9) Přijaté texty, P7_TA(2014)0129.
(10) Přijaté texty, P7_TA(2013)0036.
(11) Úř. věst. C 258 E, 7.9.2013, s. 134.


Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2015
PDF 557kWORD 175k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2015 (2014/2222(INI))
P8_TA(2015)0068A8-0043/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na články 145, 148, 152 a čl. 153 odst. 5 SFEU,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na hlavu IV (Solidarita) této listiny,

–  s ohledem na článek 349 SFEU týkající se zvláštních opatření pro nejvzdálenější regiony;

–  s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu, zejména na článek 30 o právu na ochranu před chudobou a sociálním vyloučením,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2014 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2014(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2014 nazvané „Roční analýza růstu 2015“ (COM(2014)0902) a na návrh společné zprávy o zaměstnanosti, který je k němu připojen,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. října 2013 nazvané „Posílení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie“ (COM(2013)0690),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2014 o zaměstnanosti a sociálních aspektech strategie Evropa 2020(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvané „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (COM(2012)0173),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2010 nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (COM(2010)0758) a usnesení Parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 k témuž tématu(4),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Iniciativa „Příležitosti pro mladé“ “ (COM(2011)0933),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. února 2013 nazvané „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ (COM(2013)0083),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2014 o zaměstnanosti a sociálních dopadech úlohy a činnosti trojky (ECB, Komise a MMF) v souvislosti se zeměmi eurozóny zapojenými do ozdravného programu(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2013 o sociálním bydlení v Evropské unii(6),

–  s ohledem na usnesení ze dne 15. dubna 2014 o tom, jak může Evropská unie přispět k vytvoření vstřícného prostředí pro podniky, podnikání a startovací podniky v zájmu vytvoření pracovních míst(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. července 2014 o zaměstnanosti mladých lidí(8),

–  s ohledem na zprávu Mezinárodní organizace práce „Global Wage Report 2014/2015“ ze dne 5. prosince 2014 (Zpráva o světových mzdách v letech 2014–2015),

–  s ohledem na pracovní dokument organizace OECD ze dne 9. prosince 2014 nazvaný „Trendy v nerovnosti platů a jejich dopad na hospodářský růst“;

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. července 2014 s názvem „Iniciativa zelené zaměstnanosti: Využít potenciál zeleného hospodářství k tvorbě pracovních míst“ COM(2014)0446;

–  s ohledem na svá usnesení ze 14. září 2011(9) a 16. ledna 2014(10) o strategii EU v oblasti bezdomovectví,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8‑0043/2015),

A.  vzhledem k tomu, že Evropa musí zůstat věrna modelu sociálně tržního hospodářství zajišťujícího trvalý růst, má-li následující generaci zajistit pracovní místa místo toho, aby jim zanechala dluhy;

B.  vzhledem k tomu, že hospodářská a sociální situace v EU zůstává neutěšená, že podle hospodářské předpovědi Komise z podzimu 2014 zůstává hospodářské oživení nadále křehké; vzhledem k tomu, že i přes negativní míry růstu v eurozóně v uplynulých dvou letech, se očekává růst eurozóny v roce 2014 o 0,8 % a v roce 2015 o 1,1 %; vzhledem k tomu, že pouze několik členských států má lepší předpovědi a že Komise v posledních letech své předpovědi systematicky upravovala směrem dolů; vzhledem k tomu, že i přes skutečnost, že předpokládaný celkový schodek v EU 28 měl být v roce 2014 nižší než 3%, zůstává v některých členských státech nadále vysoký a prokazuje potřebu další fiskální konsolidace, jež bude slučitelná s růstem a lepší a udržitelnou zaměstnaností, jinak nebude obnova pevná ani bezpečná;

C.  vzhledem k tomu, že rychlé provádění fiskální konsolidace přijaté během hospodářské krize zabránilo členským státům dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a prokázalo, že fiskální politiky by měly být odstupňovány a přizpůsobeny konkrétní situaci každého členského státu; vzhledem k tomu, že výrazný pokles cen ropy může podpořit hospodářství mnoha členských států EU, zejména pokud se rychle promítne do snížení nákladů na energie pro domácnosti a podniky;

D.  vzhledem k tomu, že je třeba, aby EU nadále zdokonalovala své hospodářské a sociální politiky s cílem co nejdříve dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a zároveň překonat riziko sekulární stagnace a deflace, a vzhledem k tomu, že je nutné stálé úsilí o podporu investic a strukturálních reforem, jež zvýší sociálně odpovědným způsobem ekonomickou konkurenceschopnost; vzhledem k tomu, že je třeba provést ekologickou transformaci s cílem zajistit přechod k hospodářství účinně využívajícího zdroje a udržitelný rozvoj; vzhledem k tomu, že se v důsledku krize a nedostatku důvěry investorů a podnikatelů bohužel zhoršuje postavení EU ve světovém hospodářství, zatímco jiné země vykazují prokazatelné známky oživení; vzhledem k tomu, že podle odhadů Mezinárodního měnového fondu z října 2014 se pravděpodobnost recese v eurozóně zvýšila a na konci roku měla dosáhnout 35–40%;

E.  vzhledem k tomu, že v provádění politiky zaměstnanosti, včetně politiky zaměstnanosti mladých lidí, hrají zásadní úlohu členské státy a že taková opatření mohou být nejlépe zaváděna na vnitrostátní úrovni;

F.  vzhledem k tomu, že EU musí co nejdříve začít řešit rychlé stárnutí svého obyvatelstva;

G.  vzhledem k tomu, že i přes určitá zlepšení (poprvé od roku 2011 došlo k drobnému vzrůstu počtu pracovních smluv na plný úvazek), zůstává míra nezaměstnanosti na historicky vysokých hodnotách s téměř 25 miliony osob stojících mimo trh práce EU; vzhledem k tomu, že dlouhodobá nezaměstnanost je znepokojivě vysoká a že 12 milionů lidí je bez práce již více než jeden rok (o 4 % více než v minulém roce); vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí se nepodařilo výrazně snížit (ve srovnání s rokem 2013 klesla pouze o 1,9 %) a dosahovala v EU v průměru 21,2 %; vzhledem k tomu, že 75 % dlouhodobě nezaměstnaných v EU je mladších 35 let; vzhledem k tomu, že s výjimkou některých členských států je situace na trhu práce obzvláště kritická pro mladé lidi, a to bez ohledu na úroveň jejich vzdělání;

H.  vzhledem k tomu, že je třeba správně a plně využívat Evropský sociální fond společně se zárukami pro mladé lidi a s Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí k financování udržitelných projektů s cílem bojovat proti nezaměstnanosti a především proti nezaměstnanosti mladých lidí;

I.  vzhledem k tomu, že podíl mladých lidí, kteří nepracují ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. NEET), zůstává vysoký a vzhledem k tomu, že početní převahu mají v této skupině Romové;

J.  vzhledem že několik faktorů – včetně toho, že se nepodařilo vytvořit příznivé prostředí pro posílení investic a růstu, snížení tržních příjmů a oslabení dopadu sociálního přerozdělování v čase(11), a úsilí některých členských států obnovit svoji hospodářskou rovnováhu snížením výdajů na sociální ochranu – vedlo k výraznému snížení hrubého disponibilního příjmu domácností, což přispělo k nárůstu rizika sociálního vyloučení pro miliony evropských rodin a alarmujícímu prohloubení nerovností, včetně genderových; vzhledem k tomu, že jeden ze čtyř Evropanů je ohrožen chudobou; vzhledem k tomu, že podzaměstnanost a nejistota zaměstnání dosahuje kritických hodnot a že 50 % všech uchazečů o zaměstnání nezachrání před chudobou ani skutečnost, že získají práci;

K.  vzhledem k tomu, že poslední údaje z roku 2013 poukazují na to, že dlouhodobá nezaměstnanost v EU-28 dosahovala historicky vysoké úrovně 5,1 % pracovní síly; vzhledem k tomu, že v dlouhodobá nezaměstnanost nejen zásadním způsobem ovlivňuje život lidí, ale může se z ní stát rovněž strukturální nezaměstnanost v EU;

L.  vzhledem k tomu, že 25,1 % obyvatel EU je v současnosti vystaveno riziku chudoby nebo sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že průměrný růst dětské chudoby je vyšší než průměrný růst chudoby obecně a že v některých členských státech žije jedno ze tří dětí pod hranicí chudoby;

M.  vzhledem k tomu, že starší lidé budou dlouhodobou nezaměstnaností pravděpodobně ohroženi nejčastěji; vzhledem k tomu, že v roce 2012 pracovala pouze polovina lidí ve věku 55 až 65 let; vzhledem k tomu, že starší občané více pociťují dopady snižování veřejných výdajů do sociálních a zdravotnických služeb a sociálních dávek; vzhledem k tomu, že některé kategorie starších lidí, jako jsou lidé starší 80 let, starší ženy, starší migranti či starší příslušníci etnických skupin, jsou obzvláště ohroženi chudobou;

N.  vzhledem k tomu, že některé členské státy ve snaze překonat krizi výrazně snížily své veřejné výdaje, a to přesně v okamžiku, kdy z důvodu zvýšení nezaměstnanosti vzrostla poptávka po sociální ochraně; vzhledem k tomu, že rozpočtové prostředky členských států na pokrytí sociálního zabezpečení byly dále vypjaty ve chvíli, kdy se snížily příspěvky v důsledku hromadného rušení pracovních míst či snižování mezd, čímž došlo k vážnému ohrožení evropského sociálního modelu; vzhledem k tomu, že požadované reformy neplní potřeby a očekávání občanů v oblasti zaměstnanosti a sociální ochrany;

O.  vzhledem k tomu, že omezení chudoby není pouze jedním z hlavních cílů strategie Evropa 2020, ale rovněž sociální odpovědností členských států, a že důstojné a udržitelné zaměstnání je nejlepším způsobem, jak vyjít z chudoby; vzhledem k tomu, že je tedy třeba se soustředit na snazší přístup k zaměstnáním, zejména pro osoby, které stojí dlouho mimo trh práce; vzhledem k tomu, že trh práce je dosud poznamenán značnými nerovnostmi v podmínkách zaměstnání a že ženy starší 55 let jsou ohroženy více než muži životem v chudobě nebo sociálním vyloučením;

P.  vzhledem k tomu, že socioekonomická nerovnováha mezi členskými státy se ještě prohloubila, ačkoli cílem regionální konvergence je pravý opak; vzhledem k tomu, že rozdíl v mírách nezaměstnanosti mezi centrálně položenými a periferními zeměmi se zvýšil ze 3,5 % v roce 2000 na 10 % v roce 2013; vzhledem k tomu, že tento rozdíl zvyšuje riziko roztříštěnosti a ohrožuje hospodářskou stabilitu a sociální soudržnost EU; vzhledem k tomu, že šestá zpráva o soudržnosti zdůrazňuje úlohu strukturálních fondů v boji proti nerovnosti, zejména v období krize;

Q.  vzhledem k tomu, že článek 174 SFEU stanoví, že „Unie za účelem podpory harmonického vývoje rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Unie se především zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů. V rámci dotyčných regionů je zvláštní pozornost věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony“;

R.  vzhledem k tomu, že regiony s těžkými a trvalými přírodními či demografickými podmínkami se obvykle vyznačují vyšší nezaměstnaností, pomalejším hospodářským růstem a nedostatkem významných investic na zlepšení jejich potenciálu;

S.  vzhledem k tomu, že Parlament poslední dva roky varuje před sociálními riziky deflace v kontextu nízkého růstu, vysoké nezaměstnanosti a tlaku na snižování mezd; vzhledem k tomu, že Evropská centrální banka (ECB) předpověděla v dlouhodobém horizontu nízkou inflaci a varovala před jejími důsledky pro vnitřní poptávku, růst a zaměstnanost; vzhledem k tomu, že deflace se stala skutečností od srpna 2014 v osmi členských státech (z nichž šest je členy eurozóny); vzhledem k tomu, že poptávka a tvorba pracovních míst je v EU výrazně omezena tím, že se malým a středním podnikům v převážné většině neposkytují dostatečně vysoké úvěry a že je nutno snížit nadměrný veřejný a soukromý dluh, se zvláštním ohledem na hypoteční úvěry; vzhledem k tomu, že pokles míry inflace tyto problémy ještě výrazně zhoršuje, jelikož zvyšuje reálné úrokové sazby a reálnou výši zadlužení a mohl by nás zavést do bludného kruhu hospodářské deprese; vzhledem k tomu, že ECB reagovala na všechny tyto aspekty 22. ledna 2015 zavedením rozsáhlého programu na nákup aktiv, přičemž výše kombinovaného měsíčního nákupu aktiv měla dosahovat 60 miliard EUR, který chtěla uplatňovat alespoň do září 2016;

T.  vzhledem k tomu, že expanzivní měnovou politiku lze využít na podporu vývozu jakožto krátkodobý způsob zlepšení hospodářské situace v EU;

U.  vzhledem k tomu, že nízké úrokové sazby lze využít na podporu investic v EU;

V.  vzhledem k tomu, že byla posílena fiskální konsolidace a byly zavedeny nové hlavní cíle zaměřené více na strukturální než cyklické deficity; vzhledem k tomu, že i tak je výše fiskálních multiplikátorů v současné situaci stále velmi vysoká; vzhledem k tomu, že je třeba usilovat o dosažení střednědobého cíle a cíle v oblasti zadlužení, a to s cílem vytvořit prostředí, které podpoří hospodářský růst a tvorbu pracovních míst; vzhledem k tomu, že je třeba systematicky vyhodnocovat sociální, environmentální a genderové dopady těchto opatření;

W.  vzhledem ke znepokojivému poklesu veřejných a soukromých investic v EU, jejichž výše je v současnosti téměř o 20 % nižší než před krizí a nižší než u hlavních hospodářských partnerů EU jinde ve světě; vzhledem k tomu, že investice do kvalitnějších a udržitelných pracovních míst, lidského kapitálu, výzkumu a inovací (včetně menších projektů), energetické unie účinně využívající zdroje, jednotného digitálního trhu a do podpory podnikání a příznivějšího podnikatelského prostředí pro malé a střední podniky musí patřit mezi hlavní priority Komise i členských států, protože investice do těchto oblastí jsou klíčové nejen pro oživení hospodářství, ale i zvýšení hospodářského potenciálu EU, pokud jde o dosažení růstu a vytváření prosperity;

X.  vzhledem k tomu, že nedostatečné zapojení vnitrostátních parlamentů, Evropského parlamentu, místních a regionálních orgánů, organizací občanské společnosti a sociálních partnerů do procesu evropského semestru na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU brání tomu, aby se členské státy s reformami ztotožnily, a brání také rozvoji inkluzivních, sociálních a udržitelných řešení a snižuje důvěru občanů v projekt EU;

Y.  vzhledem k tomu, že stanovování mezd je v kompetenci členských států;

Ambiciózní hospodářské politiky pro růst, tvorbu kvalitních pracovních míst a boj proti deflaci

1.  vítá integrovaný přístup Komise k růstu založený na třech hlavních pilířích, kterými jsou: investiční plán pro Evropu, strukturální reformy a fiskální odpovědnost; vyzývá k zavedení ambiciózní expanzivní hospodářské a fiskální politiky prováděné v rámci stávajících pravidel Paktu o stabilitě a růstu, na jejímž základě se nastartuje inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst a budou se vytvářet kvalitnější a udržitelná pracovní místa; zdůrazňuje, že solidarita je základní hodnotou, na níž je Evropská unie postavena; vyzývá Komisi, aby podporovala úsilí členských států předkládáním konkrétních doporučení, která jsou užitečná jak pro ně samotné, tak i pro EU jako celek, a která se zabývají nejen fiskální konsolidací, ale také strukturálními reformami, které jsou sociálně vyvážené, hospodářsky účinné a udržitelné; zdůrazňuje, že nízká inflace již zvyšuje reálné úrokové sazby a reálný veřejný i soukromý dluh, což v kombinaci s vysokou a dlouhodobou nezaměstnaností mladých lidí brzdí růst a prohlubuje chudobu;

2.  je si vědom vazby existující mezi fiskální odpovědností a potřebou podpořit investice a strukturální reformy v členských státech v rámci Paktu o stabilitě a růstu; v tomto smyslu vítá sdělení Komise nazvané „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“; vyzývá partnery, aby zaváděli reformy za využití flexibility, která již v pravidlech a dohodách existuje pro případ, že by se určitý členský stát potýkal s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou, s cílem zaručit, že bude fiskální odpovědnost slučitelná s hospodářským růstem, tvorbou pracovních míst a sociálním státem;

3.  zdůrazňuje, že je třeba provést strukturální reformy v členských státech; konstatuje, že vzhledem k tomu, že některým členským státům, které provedly reformy, se podařilo získat zpět svou konkurenceschopnost na celosvětovém trhu, by tyto reformy měly být slučitelné s inteligentním, udržitelným a inkluzivním růstem a také s tvorbou důstojných pracovních míst; vyzývá k tomu, aby bylo těchto cílů dosaženo díky tomu, že se reformy rozšíří tak, že budou pokrývat oblasti, jako jsou jednotný digitální trh, energetická unie či fiskální reformy; je přesvědčen, že reformy propagované v rámci pracovního trhu musí rovněž zavádět flexibilitu a bezpečnost, které jsou nezbytné pro ukončení segmentace a zajištění důstojných mezd;

4.  vítá skutečnost, že nová kombinace politik přidává investice k předchozím prioritám, kterými jsou fiskální konsolidace a strukturální reformy; domnívá se nicméně, že roční analýza růstu (AGS) by se měla více zaměřit na agregátní poptávku a její vliv na zvyšování mezd a na sociální nerovnosti; zdůrazňuje, že hlavní prioritou v souvislosti se snižováním makroekonomické nerovnováhy by nemělo být zvyšování přebytků běžného účtu, ale spíše zvyšování míry růstu, míry investic a míry zaměstnanosti a snižování míry chudoby;

5.  je znepokojen tím, že objem investic v EU v posledních letech významně klesá a v současnosti je na úrovni o téměř 20 % nižší, než tomu bylo v období před krizí; varuje před skutečností, že v periferních členských státech EU, v nichž proběhla důraznější finanční konsolidace, byl pokles investic ještě výraznější; upozorňuje na potenciál, který má „zelené“ hospodářství k tvorbě pracovních míst, díky němuž by podle odhadů Komise mohlo být – budou-li uplatňovány ambiciózní klimatické a energetické politiky – jen v samotných odvětvích energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie vytvořeno do roku 2020 pět milionů pracovních míst; vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečnou úroveň investic do těchto odvětví a předvídaly budoucí dovednosti pracovníků;

6.  vítá skutečnost, že jeden ze tří hlavních pilířů strategie Komise pro rok 2015 se týká investic, a vyzývá k tomu, aby se tento plán začal bezodkladně provádět; bere na vědomí skutečnost, že příspěvky členských států do Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) se nebudou započítávat při stanovování fiskální korekce v rámci preventivní ani nápravné složky paktu;

7.  domnívá se, že tři hlavní pilíře strategie Komise na rok 2015 musí být prováděny společně, aby se podpořily investice odpovědným způsobem v oblastech, které mají skutečný vliv na růst a tvorbu pracovních míst, jako jsou digitální ekonomika, ekologická odvětví a zdravotnictví;

8.  bere na vědomí skutečnost, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) se bude zakládat na stávajících zdrojích EU a s výjimkou dodatečných 5 miliard EUR od Evropské investiční banky (EIB) nebude shromažďovat „nové“ finanční prostředky; poukazuje na nebezpečí, že fond nebude disponovat dostatečnými prostředky kvůli tomu, že pravděpodobnost získání jejich většiny od soukromých investorů byla odhadována příliš optimisticky; vyzývá EIB, aby uvažovala o upuštění od čistě komerčního bankovnictví a o přijetí modelu hodnocení rizik projektů založeného na stanovených kritériích a transparentnosti; vyzývá Komisi, aby přezkoumala způsoby využití rozpočtu EU a dalších, nových zdrojů s cílem zajistit, aby fond EFSI splnil svůj účel;

9.  vyzývá Komisi a EIB, aby posoudily dopad hospodářské krize na bankovní systém a konečné příjemce finančních prostředků od EIB, a to zejména s důrazem na malé a střední podniky, odvětví sociální ekonomiky a státní podniky;

10.  zdůrazňuje skutečnost, že EFSI se musí soustředit na nové investice do oblastí, o něž mají investoři malý zájem, spíše než na nahrazování investičních prostředků, které by byly generovány jinde (efekt vytěsňování), či na vysoce ziskové investice, k nimž by jinak stejně došlo (efekt mrtvé váhy); vyzývá Komisi, aby do svého investičního plánu začlenila a podporovala sociální investice, které nejen generují finanční zisk, ale zároveň mají pozitivní vedlejší účinky v sociální oblasti, jako např. investice do lidského kapitálu, investice s výrazným dopadem na vytváření kvalitnějších a udržitelných pracovních míst či sociální začleňování a snižování chudoby, jako jsou systémy sociálního zabezpečení a sociální služby, či investice do sociální ekonomiky; opakuje svou výzvu, aby se realizoval balíček opatření v oblasti sociálních investic (SIP);

11.  vyzývá Komisi, aby zajistila investice v hospodářsky slabších oblastech, které jsou postiženy vysokou nezaměstnaností, a investice do malých a středních podniků v těchto oblastech, jelikož ty mají k financování velmi omezený přístup, a to s cílem zajistit, že tyto snahy budou mít smysluplný dopad tam, kde jich je nejvíce třeba, přičemž budou volena taková řešení, která řádně zohledňují hospodářské rysy daných investic; sdílí názor Komise, že existuje potřeba kvalifikované pracovní síly v rostoucích odvětvích, jako je digitální ekonomika, ekologická odvětví a zdravotnictví;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se věnovaly zvláštním posíleným mechanismům pro provádění investičních programů v nejvzdálenějších regionech, jejichž odlehlost, zeměpisná roztříštěnost, křehké ekonomiky a přírodní omezení vedou k velkým nerovnostem v dostupnosti pracovních míst, zboží a služeb;

13.  vyzývá Komisi, aby při vypracovávání evropského investičního plánu zohlednila regiony, které trpí zásadními a trvalými přírodními či demografickými omezeními, především co se týče přístupu k širokopásmovému připojení;

14.  vyzývá Komisi, aby důkladně přezkoumala společnou iniciativu EU a EIB týkající se projektových dluhopisů, která byla zahájena jako pilotní projekt v roce 2012, s přihlédnutím k evropskému investičnímu plánu, a aby na základě svého přezkumu tuto iniciativu zdokonalila a posílila její úlohu při podpoře zaměstnanosti; připomíná v této souvislosti také podrobný přezkum dluhopisů se sociálním dopadem, které jsou součástí SIP;

Odpovědná politika znovu zaměřená na investice, tvorbu kvalitních pracovních míst a růst

15.  poukazuje na to, že evropský investiční plán je nezbytným doplňkem snah o posílení udržitelného hospodářského růstu a podporu tvorby pracovních míst, které je třeba podpořit soukromými a veřejnými zdroji, aby byly úspěšné; vítá skutečnost, že roční analýza růstu na rok 2015 i nadále vyzývá k většímu úsilí ty země, jimž zbývá určitý manévrovací prostor ve fiskální oblasti, v čemž spatřuje možnost pro stimulaci evropské poptávky a investic;

16.  vítá zvolnění tempa fiskální konsolidace a zavedení nových hlavních cílů zaměřených více na strukturální než cyklické deficity, což by mělo mít pozitivní dopad na zaměstnanost a udržitelný růst; poukazuje však na to, že výše fiskálních multiplikátorů je v současné situaci stále velmi vysoká a že tato skutečnost bude mít nevyhnutelně negativní dopad na hospodářský růst a tvorbu pracovních míst a také na udržitelnost systémů sociálního zabezpečení; vyzývá Komisi, aby usnadnila využívání maximální flexibility v rámci existujících pravidel Paktu o stabilitě a růstu;

17.  vyzývá k vytvoření evropského rámce s cílem zajistit, aby veškeré investice, které jsou součástí evropského investičního plánu, měly výrazný dopad z hlediska stimulace udržitelného růstu, tvorby pracovních míst a podpory společenského pokroku; vyzývá Komisi, aby monitorovala a kontrolovala investice v rámci tohoto plánu a aby změřila a podrobila auditu ekonomický a sociální dopad těchto investic v reálných hodnotách; vyzývá Komisi, aby do expertního výboru nového Evropského fondu pro strategické investice, jenž bude schvalovat projekty k financování, zahrnula odborníky na sociální politiky a zajistila, že pozitivní sociální dopad bude jedním z hlavních kritérií tohoto výběru;

18.  zdůrazňuje význam flexibility, kterou lze využít v rámci stávajícího Paktu o stabilitě a růstu za účelem zajištění manévrovacího prostoru pro sociální investice, především sociální investice do osob, kterým poskytnou nezbytné kvalifikace a podpůrné podmínky pro produktivní a naplňující účast na ekonomice a ve společnosti během celého života; v tomto ohledu zdůrazňuje potenciální roli sociální ekonomiky při vytváření udržitelných, inkluzivních a kvalitních pracovních míst;

Obnovené financování malých a středních podniků na podporu soukromých investic a tvorby pracovních míst

19.  zdůrazňuje, že ačkoli malé a střední podniky tvoří základ pro tvorbu pracovních míst v EU, potýkají se stále s velkými obtížemi při financování své činnosti a míra jejich zadlužení je znepokojivě vysoká; vítá proto nová doporučení Komise, která se přístupu malých a středních podniků k financování týkají a která zahrnují nový postoj k platební neschopnosti a bankrotu; vyzývá k posílení snahy členských států o zdokonalení programů na restrukturalizaci dluhu, jakožto nástroje sloužícího tomuto cíli; vyzývá Komisi, aby v nezbytných případech posílila vnitrostátní provádění zásad obsažených v jejím doporučení ze dne 12. března 2014 prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země (CSR); zdůrazňuje, že podnikatelské projekty a MSP, jež řídí ženy, čelí větším obtížím při přístupu k financování; vyzývá Komisi, aby analyzovala příčiny této situace a navrhla opatření na její vyřešení;

20.  zdůrazňuje, že je důležité vybudovat v Evropské unii kulturu podnikání tím, že se omezí překážky pro samostatně výdělečnou činnost a zakládání podniků; upozorňuje na skutečnost, že tento vývoj lze podpořit inteligentním mixem finanční podpory, jako je mikrofinancování a osa sociálního podnikání v rámci programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace, či řešeními vycházejícími z jednotného kontaktního místa ve veřejné správě pro registraci nových podniků;

21.  je znepokojen tím, že finanční roztříštěnost eurozóny ohrožuje v některých případech růst malých a středních podniků a jejich udržitelnost; vyzývá k obnově úvěrové kapacity ekonomiky, která malým a středním podnikům umožní investovat a vytvářet pracovní místa, a k usnadnění možnosti podnikání a přístupu malých a středních podniků k programům, jako je COSME či Horizont 2020;

22.  vyzývá členské státy, aby odstranily zbytečnou administrativní zátěž a byrokracii, kterým čelí samostatně výdělečně činné osoby, mikropodniky a malé a střední podniky, a aby usnadnily podmínky pro zakládání nových podniků;

23.  vítá program pro poskytování úvěrů malým a středním podnikům, který vede Komise společně s EIB a který využívá strukturální fondy za účelem zefektivnění investic do těchto společností s cílem podpořit tvorbu kvalitnějších a udržitelných pracovních míst; vyzývá ECB, aby tento strategický krok doplnila a prozkoumala možnosti nákupu aktiv malých a středních podniků a podpory jejich rozvoje v rámci programů kvantitativního uvolňování na základě osvědčených postupů některých členských států, nebo aby se ujala úlohy ručitele u zdrojů financování těchto MSP, které v mnoha členských státech představují až 80 % pracovních míst;

24.  bere na vědomí rozšířený program ECB pro nákup aktiv, který se opět zaměřuje na bankovní systém; vyzývá proto ECB, aby optimalizovala svůj potenciál za účelem zlepšení situace reálné ekonomiky díky poskytování úvěrů na podporu růstu a řešení problému nezaměstnanosti v EU;

25.  vítá opatření avizovaná Komisí, jež mají podpořit tvorbu pracovních míst v malých a středních podnicích tím, že se těmto podnikům zpřístupní jiné možnosti financování než bankovní půjčky, a jež mají zkvalitnit předpisový a daňový rámec v zájmu zvýšení dlouhodobých investic do těchto podniků; nabádá k okamžitému zavedení těchto opatření; vyzývá Komisi, aby také podporovala menší projekty; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily zavedení finančních družstev určených k financování MSP (úvěrových družstev) jakožto alternativního finančního nástroje a aby umožnily lepší přístup MSP k veřejným zakázkám a k financování na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU;

26.  podtrhuje význam zprostředkujících subjektů spojených s malými a středními podniky, jako jsou obchodní komory, jež mají multiplikační efekt při provádění politik EU týkajících se malých a středních podniků, a vyzývá Komisi, aby zahájila partnerský dialog s těmito subjekty na téma, jak lépe provádět politiky EU týkající se malých a středních podniků, aby se podpořila tvorba kvalitních pracovních míst;

Účinnější využití finančních prostředků

27.  zdůrazňuje, že politiky v oblasti růstu a tvorby pracovních míst mají různé územní dopady, které závisejí na konkrétní situaci v jednotlivých regionech EU, a že regionální rozdíly se od začátku krize prohlubují; zdůrazňuje, že doporučení pro jednotlivé země by měla zohledňovat územní rozdíly v rámci členských států, aby se podpořil růst a tvorba pracovních míst a zároveň zachovala územní soudržnost;

28.  domnívá se, že opatření politiky soudržnosti hrají klíčovou úlohu při omezování vnitřních nerovností v oblasti konkurenceschopnosti a strukturální nerovnováhy v regionech, které to nejvíce potřebují; vyzývá Komisi, aby zvážila vhodná řešení pro ty členské státy, které, třebaže se potýkají s velmi vysokou nezaměstnaností, jsou povinny vracet finanční prostředky EU kvůli problémům spojeným se spolufinancováním; vyzývá Komisi, aby zvážila předběžné financování s cílem podpořit plné využití prostředků těmito členskými státy v období let 2014–2020 a zároveň vždy zajistila dodržení zásady rozpočtové odpovědnosti;

29.  vyzývá Komisi k přijetí naléhavých opatření v boji proti daňovému dumpingu, daňovým podvodům a daňovým únikům a k přijetí ambiciózní daně z finančních transakcí na úrovni Rady;

30.  je pevně přesvědčen, že by finanční prostředky EU, zejména prostředky poskytované v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) a Evropského sociálního fondu (ESF), neměly být používány k dotování vnitrostátních přístupů, ale spíše k poskytování dodatečné podpory takovým způsobem, který bude doplňovat a rozšiřovat vnitrostátní programy v souladu s rozhodnutím členských států;

31.  vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby zajistily úplné provádění fondů EU na období 2007–2013 a úzce propojily ESF a ostatní evropské strukturální fondy se strategií EU 2020; žádá Komisi, aby zajistila přísné monitorování toho, že 20 % prostředků z ESF bude vyčleněno na boj proti chudobě; žádá Komisi, aby v příští roční analýze růstu a v doporučeních pro jednotlivé země zavedla kapitolu týkající se provádění Fondu evropské pomoci nejchudším osobám;

32.  vyzývá Komisi, aby provedla strukturální reformy na trzích s energií za účelem vytvoření odolné energetické unie, méně závislé na externích zdrojích, a aby diverzifikovala zdroje dodávek (například alžírský plyn);

Reformy v zájmu zvýšení potenciálu růstu, posílení lidského kapitálu a podpory produktivity

33.  upozorňuje na to, že rozhodující investiční plány pro udržitelný růst a tvorbu kvalitnějších a udržitelných pracovních míst, jakož i opatření přijatá Evropskou centrální bankou lze úspěšně uskutečnit pouze tehdy, budou-li je doprovázet vnitrostátní reformy zaměřené na zvýšení kvalitní účasti pracovní síly, podporu aktivity a produktivity, rozvoj lidského kapitálu u všech věkových skupin, včetně těch nejzranitelnějších, a podporu silných systémů sociální ochrany a sociálních služeb; poukazuje na to, že klíčovým prvkem ve snaze o zlepšení pracovních trhů je rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zlepšení spolupráce v síti veřejných služeb zaměstnanosti; je přesvědčen, že strukturální reformy trhu práce by měly zavést opatření vnitřní flexibility, která i v časech hospodářských otřesů umožní zachovat zaměstnanost, zajistí kvalitu pracovních míst a bezpečný přechod mezi zaměstnáními a poskytnou systémy dávek v nezaměstnanosti založené na realistických aktivačních požadavcích, zajistí odpovídající podporu propuštěným pracovníkům a budou vázaná na politiky opětovného začlenění;

34.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily inovativní způsoby podpory investic v EU; zdůrazňuje nový trend společností, které znovu přesouvají svou výrobu a služby do EU, a příležitosti, které to přináší pro tvorbu pracovních míst, především pro mladé lidi; domnívá se, že ekonomiky EU mají jedinečnou příležitost, jak tento trend návratu pracovních míst do Evropy urychlit;

35.  vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly specificky uzpůsobené politiky, které podpoří tvorbu pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané, nezaměstnané starší lidi, ženy a další prioritní skupiny, které jsou krizí zvlášť výrazně zasaženy, jako jsou přistěhovalci, romská komunita a lidé se zdravotním postižením, včetně opatření na podporu antidiskriminačních politik na pracovišti, sladění pracovního a mimopracovního života, celoživotního vzdělávání a odborné přípravy, a aby navrhly politiky boje proti nízké úrovni vzdělání, která ovlivňuje některé tyto skupiny, jimž hrozí sociální vyloučení; žádá, aby se doporučení pro jednotlivé země systematicky zabývala snížením rozdílu v platech a důchodech mezi muži a ženami; naléhavě vyzývá Komisi, aby od každého členského státu požadovala národní plán na podporu pracovních míst, jak se na tom členské státy dohodly na zasedání Rady na jaře 2012;

36.  vyzývá Komisi, aby zahájila novou iniciativu zaměřenou na podporu pracovních příležitostí pro Romy v členských státech obsahující opatření na podporu dovedností a kvalifikace a na boj proti diskriminaci, jakož i na podpora vytváření pracovních míst například prostřednictvím samostatné výdělečné činnosti a podnikání a pomocí inovativních finančních nástrojů;

37.  vyzývá členské státy, aby si jako prioritu vytyčily překlenutí rozdílů mezi ženami a muži v oblasti zaměstnanosti, a to zejména tím, že se budou zabývat rozdíly v odměňování žen a mužů, a provádět opatření ke sladění pracovního a rodinného života, mimo jiné prostřednictvím zvýšení dostupnosti zařízení péče o děti;

38.  vyjadřuje politování nad tím, že evropský semestr není dostatečně propojen se strategií Evropa 2020; vyzývá Komisi a členské státy, aby hospodářská opatření prováděná v rámci evropského semestru uvedly do souladu se sociálními cíli strategie Evropa 2020 a sociálními zásadami stanovenými ve Smlouvách; vyzývá k odhodlanějšímu úsilí při vedení a koordinaci politik EU s cílem nastartovat inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst a tvorbu lepších a udržitelných pracovních míst; vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila hodnocení strategie Evropa 2020 v polovině období a zohlednila při tom naléhavou potřebu dosáhnout většího pokroku, pokud jde o snížení chudoby a další cíle v sociální oblasti, i potřebu zlepšit smysluplné zapojení zúčastněných stran;

Vzdělávání a aktivní politiky zaměstnanosti určené k rozvinutí lidského kapitálu

39.  je přesvědčen, že kvůli rostoucí mezinárodní konkurenci se stále kvalifikovanější pracovní silou se EU potýká s vážným nedostatkem pracovníků s určitou kvalifikací a s nesouladem mezi nabízenými a poptávanými dovednostmi, což brzdí hospodářský růst; je přesvědčen, že mají-li mít členské státy reálnou šanci dosáhnout cíle strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti, musí se zaměřit na vytváření správného prostředí pro tvorbu pracovních míst;

40.  opakuje svou výzvu Radě, Komisi a členským státům, aby do rámce strategie Evropa 2020 začlenily i pilíř rovnosti žen a mužů;

41.  poukazuje na to, že strategie pro znovuzískání konkurenceschopnosti by se neměla zaměřovat pouze na náklady práce, ale také na zvýšení produktivity prostřednictvím investic do lidského kapitálu a strukturálních reforem;

42.  vyzývá členské státy, aby obnovily investice do lidského kapitálu na předkrizovou úroveň, zejména s cílem usnadnit mladým lidem přechod mezi vzděláváním a zaměstnáním, investovat do odborné přípravy a programů celoživotního vzdělávání;

43.  vítá skutečnost, že Komise v roční analýze růstu na rok 2015 vyzývá členské státy, aby chránily nebo podporovaly dlouhodobější investice do vzdělávání, výzkumu a inovací; podotýká však, že členské státy, které již tak mají velmi omezené rozpočty, nemají dostatek prostředků na to, aby tento cíl splnily;

44.  zdůrazňuje význam aktivních politik zaměstnanosti pro některé členské státy v současné situaci; vyzývá tyto členské státy, aby rozšířily působnost a účinnost aktivních politik na trhu práce;

Kvalitní pracovní místa a mzdy jako hnací síly produktivity a růstu

45.  vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost vysoké nezaměstnanosti mezi znevýhodněnými skupinami a aby si jako prioritu vytkly vstup a začlenění na trh práce a prosazování politik v oblasti vstupu a začleňování ve všech oblastech, neboť práce je klíčem k úspěšné integraci;

46.  připomíná, že důstojné mzdy jsou důležité nejen z hlediska sociální soudržnosti, ale i pro udržení silného rozvoje a produktivního hospodářství; nabádá Komisi, aby přezkoumala dopad zavedení minimálních mezd v členských státech v souvislosti se snižováním mzdových nerovností; nabádá Komisi, aby uspořádala konferenci o evropském rámci pro minimální mzdy;

47.  je znepokojen tím, že reformy trhu práce v mnoha členských státech nedokázaly snížit míru nejistých pracovních míst; všímá si toho, že 50 % pracovních míst vytvořených v roce 2014 byla místa se smlouvou na dobu určitou; bere na vědomí, že podle Komise chudoba pracujících stále přetrvává a že zajištění práce není pro 50 % všech uchazečů o zaměstnání dostatečné k tomu, aby se z chudoby dostali, ani nevede ke zvýšení produktivity; vyzývá členské státy, aby kvalitu pracovních míst vnímaly jako prioritu a aby řešily segmentaci pracovního trhu; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby reformy pracovního trhu byly vedle podpory vytváření kvalitnějších a udržitelných pracovních míst zaměřeny na snížení segmentace, rostoucí začleňování ohrožených skupin do trhu práce, podporu rovnosti mezi muži a ženami, snižování chudoby pracujících a poskytování přiměřené sociální ochrany všem pracovníkům, včetně osob samostatně výdělečně činných;

48.  je přesvědčen, že členské státy mohou vytvářet pracovní místa, pouze pokud jim to umožní trh, pokud mohou spoléhat na kvalifikovanou pracovní sílu, pokud se trhy práce vyznačují dostatečnou flexibilitou, pokud jsou mzdové náklady v souladu s produktivitou, pokud je práce díky systémům sociálního zabezpečení atraktivnější a pokud je právní úprava přiměřená a vychází z ověřených skutečností;

49.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí pří řešení sociálního dumpingu v EU, který výrazně poškozuje dotčené pracovníky a sociální systémy členských států; dále požaduje, aby do tohoto úsilí byli zapojeni sociální partneři na všech úrovních;

50.  vítá iniciativu týkající se evropské platformy pro nehlášenou práci; opakuje svou výzvu členským státům, aby lidem s nejistým zaměstnáním a osobám samostatně výdělečně činným zajistily základní soubor práv a náležitou sociální ochranu, zejména pokud jde o sladění rodinného a pracovního života; vyzývá Komisi, aby odhodlaně usilovala o řešení dalších problémů souvisejících s nedobrovolnou prací na částečný úvazek, dočasným zaměstnáním a s nepravou samostatně výdělečnou činností;

51.  vyjadřuje politování nad tím, že kvalita nebo udržitelnost již vytvořených pracovních míst není téměř zmíněna, zejména pokud jde o zaměstnanost žen, které jsou nadprůměrně zastoupeny v práci na částečný úvazek kvůli obtížím při slaďování pracovního a soukromého života;

52.  domnívá se, že pro konkurenceschopnost EU je prvořadé dosažení cílů v oblasti opětovné industrializace, a věří, že opětovné zahájení skutečné evropské průmyslové politiky by mohlo podpořit růst a vytvořit nová vysoce kvalitní pracovní místa;

53.  vyjadřuje politování nad tím, že při uvádění míry nezaměstnanosti nejsou řádně náležitě zohledněny další faktory, jako je zvýšení míry neaktivních lidí, mobilita a migrace;

Nezaměstnanost mladých lidí a mobilita pracovních sil

54.  vítá snížení nezaměstnanosti mladých, poukazuje však na to, že její míry jsou stále alarmující a nevycházejí nezbytně z čistého počtu nově vytvořených pracovních míst; poukazuje na to, že se prohloubil i problém nejistoty práce a podzaměstnanosti a že 43 % mladých pracuje za nejistých podmínek, na bázi smluv, které nedobrovolně uzavřeli pouze na částečný úvazek, nebo jako osoby vykonávající falešnou samostatně výdělečnou činnost;

55.  vyzývá Komisi, aby navrhla evropský rámec zavádějící minimální požadavky pro uplatňování „záruk pro mladé“ a konkrétní opatření ke zvýšení informovanosti veřejnosti; vyzývá členské státy, aby efektivně využívaly dostupné rozpočtové prostředky a bez prodlení zavedly „záruky pro mladé“ a zajistily, aby se dostaly také k mladým lidem pocházejícím ze znevýhodněných sociálních poměrů; nabádá k tomu, aby při přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období byly k dispozici přiměřené rozpočtové prostředky v souladu s doporučeními Mezinárodní organizace práce; konstatuje, že podle odhadů Mezinárodní organizace práce je pro vyřešení problému nezaměstnanosti mladých lidí potřebných 21 miliard EUR;

56.  naléhavě vyzývá Komisi, aby jednala nad rámec doporučení Rady z března 2014 o rámci kvality pro stáže a aby navrhla nový rámec kvality s cílem zabránit diskriminaci a vykořisťování mladých pracovníků;

57.  vyzývá členské státy, aby učinily trhy práce přístupnějšími pro osoby, které mají rodinné povinnosti, jako je výchova dětí a péče o rodinné příslušníky, kteří potřebují péči; požaduje proto opatření podporující sladění pracovního a rodinného života jako součást reforem trhu práce prosazovaných v rámci evropského semestru;

58.  opakuje výzvu členským státům, aby investovaly do možno stí celoživotního vzdělávání, odborné přípravy a praktického výcviku; požaduje, aby vnitrostátní systémy celoživotního vzdělávání byly posouzeny jako součást strategií evropského semestru pro reformy trhu práce;

59.  zdůrazňuje, že podle Komise existují v EU navzdory vysoké míře nezaměstnanosti 2 miliony volných pracovních míst a že v roce 2013 pouze 3,3 % aktivní populace pracovalo v jiném členském státě, což ukazuje na stále nízkou úroveň mobility ve srovnání se Spojenými státy nebo Japonskem; připomíná, že rozdíly v pracovní mobilitě, které v případě členských států, jež byly krizí postiženy nejvíce, mohou dosahovat až deseti procentních bodů, lze příznivě ovlivnit pomocí nástroje platformy EURES; vyjadřuje svou stálou podporu zásadě volného pohybu;

60.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily řádné fungování veřejných služeb zaměstnanosti s cílem usnadnit a podpořit hledání zaměstnání v zahraničí;

61.  upozorňuje na to, že vzhledem k množství – zejména mladých – pracovníků, kteří v současné době odcházejí ze zemí svého původu do jiných členských států, aby tam hledali pracovní příležitosti, je naléhavě třeba vypracovat vhodná opatření, kterými se zaručí, že žádný pracovník nezůstane bez sociální ochrany a pracovních práv; vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy k tomu, aby prostřednictvím nástrojů jako EURES i nadále zvyšovaly úroveň pracovní mobility v EU a zároveň přitom prosazovaly zásadu rovného zacházení a zaručovaly mzdové a sociální standardy; vyzývá všechny členské státy, aby stanovily sociální a zaměstnanecké politiky garantující stejná práva a rovné mzdy na témže pracovišti v souladu s principy posilujícími svobodu pohybu pracovníků, a to zejména z hlediska dodržování zásady rovnosti mužů a žen;

62.  připomíná cíle EU v oblasti pohlaví, zejména cíl dosáhnout 75% míry zaměstnanosti žen a mužů do roku 2020 a snížit počet chudých lidí či lidí ohrožených chudobou o 20 milionů;

63.  naléhavě žádá Komisi, aby předložila návrh týkající se rodičovské dovolené s cílem přispět k rovným pracovním podmínkám mužů a žen, a to nejen s ohledem na skutečnost, že EU rychle stárne, což v budoucnu ohrozí schopnost členských států zachovat potřebné sociální služby; vyzývá Komisi a členské státy, aby zaváděly větší počet politik, které přispějí k demografickému růstu v EU buď stimulací míry porodnosti nebo přistěhovalectví;

64.  vyjadřuje politování nad skutečností, že úsporná opatření, která zavedla EU a jejichž cílem bylo obnovit důvěru investorů, vedla ke zhoršení zaměstnanosti a sociálních podmínek, a tedy k vyšší míře nezaměstnanosti, chudoby a nerovnosti;

65.  vyzývá členské státy, aby na všech úrovních zlepšily spolupráci mezi podniky a vzdělávacími institucemi;

Důrazný požadavek týkající se evropské sociální dimenze a konvergence

66.  opakovaně upozorňuje na to, že negativní vývoj ve snahách o regionální konvergenci představuje pro EU, zejména pro některé členské státy, socio-ekonomickou výzvu a rizika pro její udržitelnost a potenciál stabilního růstu; připomíná, že více než 122 milionům občanů EU hrozí chudoba a sociální vyloučení, přičemž chudobou jsou ohroženi i pracující a děti; poukazuje na to, že podle odhadů je v EU v současnosti 19 % dětí ohroženo chudobou, a trvá na tom, že tak vysoké množství je nepřijatelné a je třeba jej bezodkladně snížit; vyzývá Komisi, aby v EU pokračovala v rozvíjení sociálního rozměru; bere na vědomí práci Komise na sociálním pilíři hospodářské a měnové unie jako součásti procesu integrace sociálního rozměru do stávající struktury mechanismů správy hospodářských záležitostí a vyzývá k tomu, že je třeba ubírat se touto cestou i nadále, chceme-li pokročit v provádění strategie Evropa 2020;

67.  vyjadřuje politování nad skutečností, že neexistují žádné ukazatele, ani jasné definice absolutní chudoby, která je problémem v řadě členských zemí;

68.  připomíná Komisi, že v souladu s článkem 9 SFEU by se všechny politiky EU měly řídit politikou zaměstnanosti a sociální politikou na podporu evropského sociálního acquis; žádá Komisi, aby splnila svou povinnost a propojila evropský semestr s cíli strategie Evropa 2020;

69.  zdůrazňuje, že sociální ochrana a sociální politika, zejména dávky v nezaměstnanosti, podpora minimálního příjmu a progresivní zdanění, zpočátku přispívaly k omezení hloubky recese a stabilizovaly trhy práce a spotřebu; poukazuje však i na to, že sociální stabilizátory byly do velké míry využity ve státech HMU zažívajících nepříznivé hospodářské otřesy jako vyrovnávací faktory; zdůrazňuje, že sociální ochrana a sociální politiky spadají do pravomoci členských států;

Sociální stabilizátory

70.  konstatuje, že ve své výroční zprávě o zaměstnanosti a sociální situaci v EU za rok 2013 Komise zdůraznila význam výdajů na sociální ochranu jako záruky proti sociálním rizikům; připomíná význam automatických stabilizátorů při řešení asymetrických šoků, zamezení nadměrnému ochuzování sociálního státu členských zemí, a tudíž i při posilování udržitelnosti HMU jako celku; vyzývá Komisi, aby ve svých doporučeních pro jednotlivé země zdůraznila význam ochrany silných automatických stabilizátorů v členských státech s ohledem na jejich podstatnou úlohu při zachovávání sociální soudržnosti a zvyšování vnitřní poptávky a hospodářského růstu; opět Komisi žádá, aby vypracovala zelenou knihu o automatických stabilizátorech v eurozóně;

71.  bere na vědomí cíl Komise učinit EU lehčí, jednodušší a méně nákladnou ve prospěch občanů a podniků; zdůrazňuje, že toto odstranění regulačních překážek by nemělo oslabit evropské sociální acquis v takových oblastech, jako je bezpečnost a ochrana zdraví při práci, informování pracovníků a konzultace s nimi, základní úmluvy MOP ani Evropskou sociální chartu, a mělo by v souladu se Smlouvou respektovat autonomii sociálních partnerů; naléhavě žádá Komisi, aby vyvinula věrohodné úsilí, jehož cílem bude zajistit ochranu těhotných pracovnic a pracovnic, které mají krátce po porodu;

Sociální ukazatele

72.  oceňuje, že společná zpráva o zaměstnanosti přiložená k roční analýze růstu zahrnuje srovnávací tabulku politik v oblasti zaměstnanosti a sociálních politik; vyzývá Komisi, aby prozkoumala, zda jsou tyto ukazatele dostačující k provedení důkladné analýzy socio-ekonomické situace v členských státech; zdůrazňuje, že je důležité pochopit dynamiku a následky vývoje příjmů domácností a zvyšování příjmových nerovností; vyjadřuje politování nad skutečností, že velké množství údajů předložených v letošní srovnávací tabulce je zastaralé; žádá Komisi o větší využívání této srovnávací tabulky při vypracovávání politik; požaduje podrobný přehled rozhodnutí členských států v různých oblastech politiky a příslušných výsledků; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila a zlepšila jeho rozsah a účinnost, a zajistila tak, aby zjištění uvedená v přehledu byla plně zohledněna při vypracovávání doporučení specifických pro jednotlivé země;

73.  zdůrazňuje, že zaměstnanost a sociální otázky by v procesu evropského semestru měly mít stejnou váhu jako makroekonomické otázky;

74.  žádá, aby byly v rámci hospodářství EU a zemí eurozóny zjištěny důležité makroekonomické a makrosociální nerovnosti a aby na jejich základě byla v rámci evropského semestru připravována doporučení specifická pro jednotlivé země, včetně uvedení opatření, jež by vedla ke sbližování pracovních a sociálních norem;

Chudoba a sociální vyloučení

75.  vyjadřuje politování nad skutečností, že roční analýza růstu a společná zpráva o zaměstnanosti neobsahují žádné opatření ani politický rámec, které by vedly ke splnění cíle strategie Evropa 2020 v otázce snižování chudoby; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily lepší zohlednění tohoto cíle v evropském semestru;

76.  zdůrazňuje, že je nezbytné prosadit sociální acquis, horizontální sociální doložku a protokol o službách obecného zájmu;

77.  vítá výzvu předsedy Komise určenou členským státům EU, aby v zájmu snížení chudoby v EU zavedly minimální mzdu; žádá Komisi, aby navrhla iniciativu na podporu zavedení minimální mzdy v členských státech; zdůrazňuje, že stanovení výše minimální mzdy je záležitostí jednotlivých členských států a že výše této mzdy by měla odpovídat socio-ekonomické situaci daného členského státu;

78.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise se v rámci řešení otázky genderových rozdílů zabývá otázkou sladění pracovního a rodinného života jakožto otázkou týkající se předně žen; poznamenává, že opatření zaměřená na podporu sladění pracovního a rodinného života žen i mužů mají klíčový význam pro vytváření pracovních míst a mají přímý vliv na kvalitu vytvářených pracovních míst; konstatuje, že přístup k finančně dostupným a kvalitním službám péče o děti je i nadále hlavní překážkou bránící ve sladění pracovního a rodinného života, a proto vyzývá Komisi, aby tomuto ukazateli věnovala pozornost při analyzování srovnávací tabulky klíčových ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů;

79.  vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy okamžitě řešila alarmující nárůst dětské chudoby v celé EU přijetím dlouhodobých a komplexních opatření vycházejících z postupů, které se v některých členských státech osvědčily, především opatření na zvýšení státní podpory školního stravování a provádění doporučení Komise nazvaného „Investice do dětí“, které sestává ze tří pilířů a je součástí balíčku opatření týkajících se sociálních investic;

80.  upozorňuje na to, že nové netradiční formy chudoby, které vyostřila dluhová krize – jako je chudoba pracujících související s obtížemi plynoucími např. ze splácení hypoték nebo tzv. energetická chudoba vznikající v důsledku vysokých cen služeb –, vedly k nárůstu případů, kdy jsou lidé vystěhováni z domova, je jim zabaven majetek a stávají se z nich bezdomovci; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly integrované politiky upřednostňující sociální a dostupné bydlení, účinné preventivní politiky zaměřené na snížení počtu nucených vystěhování a politiky zabývající se tzv. energetickou chudobou, které by se zakládaly na osvědčených postupech členských států, a aby přestaly kriminalizovat bezdomovce, k čemuž v některých členských státech, jak se ukázalo, dochází; vyzývá Komisi, aby s cílem pomoci členským státům řešit naléhavý a narůstající problém bezdomovectví neprodleně zavedla akční plán EU pro řešení této otázky, který Parlament již několikrát požadoval a k jehož zavedení vyzývaly i další orgány EU;

81.  žádá Komisi, aby vypracovala strategii, která by podporovala členské státy při řešení problému bezdomovectví prostřednictvím integrovaných politik a vhodných sociálních investic;

82.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly okamžitá opatření v oblasti bezdomovectví; zdůrazňuje, že tento nejzazší projev chudoby a sociálního vyloučení je porušením základních práv a že v převážné většině členských států zesílil; vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní mechanismy monitorování a podpory úsilí členských států řešit problém bezdomovectví, jak o to Parlament žádal již ve svých usneseních ze dne 14. září 2011 a 16. ledna 2014 o strategii EU v oblasti bezdomovectví;

83.  vyzývá Komisi, aby během přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období posoudila, zda je možné zvýšit prostředky Fondu evropské pomoci nejchudším osobám;

Udržitelné důchody a zdravotnictví

84.  požaduje cenově dostupné a kvalitní veřejné služby v oblasti péče o děti a jiné závislé osoby, které zejména ženám umožní návrat do zaměstnání a usnadní skloubení profesního a soukromého života;

85.  připomíná Komisi, že má-li se zajistit udržitelnost, zajištění a přiměřenost důchodů, je třeba, aby důchodové reformy byly doprovázeny politikami, které: rozšíří pracovní příležitosti pro starší i mladé pracovníky s cílem přispět k udržitelnému důchodovému systému; omezí motivaci k předčasným odchodům do důchodu a dalším režimům, které umožňují dříve opustit trh práce; poskytnou kompenzaci za dobu strávenou péčí o děti nebo závislého rodinného příslušníka; vytvoří pracovní příležitosti pro starší pracovníky; zajistí přístup k celoživotnímu vzdělávání jak zaměstnaným, tak nezaměstnaným lidem bez ohledu na věk; podpoří zdravé stárnutí na pracovišti s ohledem na fyzická a psychosociální rizika ohrožující zdraví a bezpečnost; zavedou daňové výhody pro ty, kteří se rozhodnou pracovat déle, a podpoří aktivní a zdravé stárnutí; zdůrazňuje, že důchodové reformy vyžadují vnitrostátní politickou a sociální soudržnost, a mají-li být úspěšné, měly by být projednány se sociálními partnery a zástupci mladších a starších generací, jichž se tato skutečnost přímo dotýká; vyzývá členské státy, aby plně zohledňovaly postoj Parlamentu k zelené a bílé knize o důchodech;

86.  bere na vědomí doporučení Komise reformovat zdravotní systémy tak, aby splňovaly svůj účel, kterým je poskytovat univerzální přístup k vysoce kvalitní zdravotní péči, což se týká i přístupu k cenově dostupným léčivům, zejména k léčivům nutným pro záchranu života, a rovněž tyto systémy reformovat tak, aby bylo zajištěno dodržování práv zdravotnického personálu; konstatuje, že v důsledku krize nejsou některé členské státy schopny zajistit v plné míře péči o zdraví svého obyvatelstva; vyzývá Komisi, aby vydala konkrétní doporučení k nápravě této situace; vyzývá k dalším reformním snahám s cílem zajistit, aby nebyla ohrožena kvalita a finanční dostupnost zdravotní infrastruktury;

87.  konstatuje, že Komise uznala, že zdravotnictví a sociální péče jsou odvětvími, která mají významný potenciál pro růst a která jsou klíčová pro investice, jejichž cílem je udržitelná ekonomika; vyzývá Komisi, aby v rámci strategie Evropa 2020 podávala zprávy o tom, jakého pokroku bylo při rozvíjení iniciativ zaměřených na investice do zdravotnictví a sociální péče s ohledem na kvalitu pracovních míst dosaženo;

88.  vyzývá k podpoře, posílení a rozvoji účinných opatření zaměřených na zdravotní prevenci jako je „zdravé stárnutí v průběhu života”, jejichž cílem by bylo zvýšení kvality života a současně snížení nákladů vnitrostátních systémů zdravotní péče na léčbu a léčiva v pozdějším věku;

Spravedlivější daňové systémy

89.  zdůrazňuje, že osoby s nízkými příjmy a osoby, které přinášejí do domácnosti druhý příjem, jsou vystaveny vyššímu daňovému zatížení, a že tento problém je stále třeba řešit; vyzývá Komisi, aby vzala na vědomí zprávu MMF z října 2013 týkající se daní, v níž je zdůrazněno, že existuje prostor pro zavedení lepších a progresivnějších forem zdanění;

90.  poukazuje na význam snižování daňové zátěže práce, zejména pokud jde o pracovníky s nízkými příjmy a nízkou kvalifikací, dlouhodobě nezaměstnané a další zranitelné skupiny, přičemž je třeba zajistit udržitelnost veřejných důchodových systémů; vyzývá členské státy, aby přesunuly daňovou zátěž ze zdanění práce na spotřebitelské daně, daně z kapitálu a environmentální daně a aby přitom náležitě zohlednily případné přerozdělovací účinky;

Zvýšení demokratické legitimity evropského semestru

91.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, jak omezenou úlohu má hrát on sám, vnitrostátní parlamenty, sociální partneři a organizace občanské společnosti při formulování, monitorování a provádění hospodářských a sociálních priorit v rámci evropského semestru; znovu opakuje svou výzvu k většímu a strukturovanému zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů na úrovni EU a jednotlivých členských států s cílem posílit legitimitu procesu evropského semestru, a to vypracováním konkrétních pokynů;

92.  požaduje, aby se do navrhování a provádění vnitrostátních programů reforem zapojily regionální parlamenty a jiné regionální a místní orgány, a to i prostřednictvím dohod týkajících se víceúrovňové správy;

93.  naléhavě žádá Komisi, aby do přípravy roční analýzy růstu úžeji zapojila sociální partnery, a obecněji ji žádá, aby formálně potvrdila úlohu sociálních partnerů v procesu evropského semestru;

94.  opakuje svou výzvu k vypracování interinstitucionální dohody, která by umožnila zapojení Parlamentu do přípravy a schvalování roční analýzy růstu a hlavních směrů hospodářské politiky a zaměstnanosti;

o
o   o

95.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2014)0129.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2014)0038.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2014)0060.
(4) Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 57.
(5) Přijaté texty, P7_TA(2014)0240.
(6) Přijaté texty, P7_TA(2013)0246.
(7) Přijaté texty, P7_TA(2014)0394.
(8) Přijaté texty P8_TA(2014)0010.
(9) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 101.
(10) Přijaté texty, P7_TA(2014)0043.
(11) „Návrh společné zprávy o zaměstnanosti Komise a Rady o zaměstnanosti ke sdělení Komise o roční analýze růstu na rok 2015“ (COM(2014)0906), s. 44., viz rovněž přehled OECD o zaměstnanosti za rok 2014 http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/employment/oecd-employment-outlook-2014_empl_outlook-2014-en#page1.


Správa jednotného trhu v rámci evropského semestru 2015
PDF 579kWORD 130k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2015 (2014/2212(INI))
P8_TA(2015)0069A8-0018/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2014 nazvané „Roční analýza růstu na rok 2015“ (COM(2014)0902),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2013 s názvem „Roční analýza růstu 2014“ (COM(2013)0800) a na zprávu Komise ze dne 13. listopadu 2013 s názvem „Jednotný trh pro růst a pracovní místa: analýza pokroku a zbývajících překážek v členských státech – Příspěvek k analýze růstu na rok 2014“ (COM(2013)0785),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 28. listopadu 2012 s názvem „Stav integrace jednotného trhu 2013 – příspěvek k roční analýze růstu na rok 2013“ (COM(2012)0752),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. června 2012 s názvem „Lepší správa pro jednotný trh“ (COM(2012)0259),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. března 2014 nazvané „Jak pokračuje Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ COM(2014)0130),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2014 s názvem „Evropský semestr 2014: doporučení pro jednotlivé země – Vytváření růstu“ (COM(2014)0400),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2012 s názvem „Akt o jednotném trhu II – Společně pro nový růst“ (COM (2012)0573),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – „Společně pro nový růst““ (COM(2011)0206),

–  s ohledem na zprávu nazvanou „Nová strategie pro jednotný trh ve službách evropského hospodářství a společnosti“, kterou dne 9. května 2010 předložil na žádost předsedy Evropské komise Mario Monti,

–  s ohledem na studii ze září 2014 nazvanou „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu”, kterou zadal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na studii ze září 2014 nazvanou „Ukazatelé k měření výkonnosti jednotného trhu – rozvoj pilíře jednotného trhu v rámci evropského semestru“, kterou zadal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na studii ze září 2014 nazvanou „Příspěvek vnitřního trhu a ochrany spotřebitelů k růstu“, kterou zadal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na internetový srovnávací přehled jednotného trhu z července 2014,

–  s ohledem na závěry Evropské rady z 26.–27. června 2014,

–  s ohledem na závěry Evropské rady z 20.–21. března 2014,

–  s ohledem na rozpravu Rady pro konkurenceschopnost, jejíž zasedání se konalo ve dnech 25.–26. září 2014, o strategii Evropa 2020 pro zaměstnanost a růst,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2013 s doporučeními Komisi ohledně správy jednotného trhu(1) a následnou odpověď Komise přijatou dne 8. května 2013,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2014(2) a následnou odpověď Komise přijatou dne 28. května 2014,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2014 o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky: provádění priorit na rok 2014(3),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0018/2015),

A.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s přezkumem strategie Evropa 2020 v polovině období by měly být jednotný trh a jednotný digitální trh považovány za dva klíčové nástroje pro opětovné podnícení hospodářského růstu a vytváření kvalitních pracovních míst v EU a současně by měly doplňovat tradičnější hnací síly růstu, jako je posílení investic v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, odborné přípravy a vzdělávání, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat potřebám malých a středních podniků;

B.  vzhledem k tomu, že strategie jednotného trhu vyžaduje celostní přístup zohledňující obavy občanů, spotřebitelů a malých a středních podniků a promítající priority jednotného trhu do všech oblastí politiky, aby bylo zajištěno dokončení životaschopného jednotného trhu, který by byl katalyzátorem hospodářské obnovy a udržitelného růstu;

C.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí posílit správu jednotného trhu v rámci evropského semestru jakožto horizontální prioritu jednotlivých politik Unie a zachovat přitom nezbytnou rovnováhu mezi hospodářským, sociálním a environmentálním rozměrem a zlepšit kvalitu provádění, uplatňování a vymáhání pravidel, jimiž se jednotný trh řídí, aby uvedená pravidla prakticky i ekonomicky fungovala, a výrazně zkrátit délku řízení o nesplnění povinnosti;

D.  vzhledem k tomu, že správa jednotného trhu nastartovala v rámci evropského semestru a souvisejících doporučení pro jednotlivé země velmi pozitivní proces, jenž usiluje o Evropu, která bude více konkurenceschopná, bude vytvářet kvalitní pracovní místa a spravedlivý růst a bude lépe lákat investory;

E.  vzhledem k tomu, že jednotný trh nebyl ani po dvaceti letech od svého oficiálního vzniku kompletně dotvořen, a to především proto, že členské státy ve svém vnitrostátním právu zcela neprovedly nebo neuplatňují právní předpisy Unie;

F.  vzhledem k tomu, že ke strategii EU pro jednotný trh je nutné přistupovat jednotně a s rozhodností, že musí být koordinovaná a zakládat se na celostním přístupu a na pragmatické, komplexní a obsáhlé dohodě podporované všemi členskými státy a orgány EU; vzhledem k tomu, že k úplnému uplatňování a vymáhání pravidel týkajících se jednotného trhu a posílení důvěryhodnosti jednotného trhu a důvěry v něj a v jeho správu je nutně zapotřebí silné vedení, odhodlání a koordinace ze strany všech orgánů EU, především předsedů Komise a Rady, a jasné politické vlastnictví, spolupráce a solidarita členských států;

G.  vzhledem k tomu, že i když je v rámci evropského semestru k dispozici řada nástrojů pro měření hospodářské výkonnosti jednotného trhu, zejména specifických ukazatelů, v příslušné politice se zatím jejich dopad neprojevil;

H.  vzhledem k tomu, že by mělo být vynaloženo maximální úsilí nejen na zajištění jednoznačnosti, jednoduchosti, funkčnosti a vymahatelnosti právních předpisů, ale i na vytvoření předvídatelného a stabilního rámce pro posouzení, jak fungují právní předpisy v oblasti jednotného trhu v praxi;

I.  vzhledem k tomu, že dobře fungující a účinný jednotný trh založený na udržitelném a vysoce inovačním a konkurenčním sociálně tržním hospodářství je zapotřebí k podpoře udržitelného růstu, konkurenceschopnosti, přilákání investic, podpoře sociální soudržnosti a pro vytváření pracovních míst a návazné oživení evropského hospodářství; vzhledem k tomu, že hlubší a spravedlivější jednotný trh s posílenou industriální základnou patří k předním prioritám pracovního programu Komise na rok 2015; vzhledem k tomu, že členské státy a EU by měly společně vypracovat evropskou průmyslovou politiku a stavět při tom na práci, která již byla v této oblasti odvedena v uplynulých letech, a zaměřovat se na strategické sektory, a to i v zájmu dosažení cílů stanovených v pracovním programu; vzhledem k tomu, že jednotný trh je rovněž zapotřebí k tomu, aby byly náležitě brány v potaz potřeby občanů, spotřebitelů a podniků a aby se zajistilo, že navrhované politiky budou pro evropské občany a další aktéry přínosem;

J.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí, aby byl v rámci evropského semestru kladen větší důraz na jednotný trh, neboť tím se využije jeho potenciál pro vytváření růstu a pracovních míst, jeho posílení se stane klíčovou součástí evropské průmyslové strategie a zvýší se povědomí o jeho přínosech a bude též skutečným přínosem pro občany i podniky;

K.  vzhledem k tomu, že se členské státy zavázaly dokončit vnitřní trh s energií do roku 2014 a do roku 2015 začlenit do vnitřního trhu s energií tzv. „energetické ostrovy“;

L.  vzhledem k tomu, že plně integrovaný vnitřní trh s energií je nezbytný pro celkové cíle Unie v oblasti energetické bezpečnosti a udržitelnosti a že má zásadní význam pro celosvětovou konkurenceschopnost Unie, její hospodářský růst a vytváření nových pracovních míst v Unii, jak uznává Akt o jednotném trhu II a strategie Evropa 2020;

I.  Rozvoj pilíře jednotného trhu v rámci evropského semestru

1.  opakovaně vyzývá Komisi, aby zlepšila správu jednotného trhu a aby v rámci pilíře jednotného trhu evropského semestru vypracovala analytický nástroj pro adekvátnější měření hospodářské a regulační výkonnosti jednotného trhu; je přesvědčen o tom, že takový analytický nástroj by mohl poskytovat užitečné vstupní údaje v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, roční analýzou růstu, pokyny Evropské rady určenými členským státům a národními akčními plány, jejichž cílem je provádění obecných zásad jednotného trhu;

2.  zdůrazňuje význam a přidanou hodnotu, které měly zprávy o integraci jednotného trhu z předešlých let, neboť přispívají k vymezení obecných priorit stanovených v roční analýze růstu, kterou vypracovává Komise, a k identifikaci doporučení pro jednotlivé země v souvislosti s evropským semestrem; proto považuje za nanejvýš politováníhodné, že pro rok 2015 je zpráva o integraci jednotného trhu vynechána;

3.  kromě toho lituje vynechání zprávy o integraci jednotného trhu i proto, že k němu dochází v okamžiku, kdy Parlament a Komise zahajovaly práci na specifických ukazatelích k posuzování integrace jednotného trhu a všech potencionálních přínosů prohlubování cílené integrace v odvětvích, která jsou z hlediska  hospodářského růstu klíčová; vyzývá proto k vystupňování úsilí, aby se zajistilo lepší provádění a prosazování pravidel, která jsou již zavedena;

4.  vyzývá Komisi, aby vyjasnila změnu struktury roční analýzy růstu na rok 2015 a vysvětila, proč nezveřejnila podpůrnou studii o aktuálním stavu integrace jednotného trhu, která by se zaměřila na oblasti s nejvyšším potenciálem hospodářského růstu; žádá Komisi, aby v zájmu doplnění letošní roční analýzy růstu zveřejnila alespoň shromážděné údaje o jednotném trhu;

5.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve v roce 2015 předložila zprávu o stavu integrace jednotného trhu, aby tato zpráva mohla v rámci evropského semestru 2015 vymezit směřování rozvoje pilíře jednotného trhu; důrazně však připomíná, že napříště je zapotřebí načasování této zprávy přehodnotit; je přesvědčen, že aby tato zpráva měla co největší dopad, a rovněž s ohledem na doporučení pro jednotlivé země, by měla být zveřejněna společně s roční analýzou růstu;

6.  naléhavě žádá Komisi, aby každoročně předkládala povinnou zprávu, která se bude týkat sledování fungování jednotného trhu v rámci postupu evropského semestru a která bude obsahovat analýzu stavu integrace jednotného trhu v oblastech s největším potenciálem z hlediska hospodářského růstu; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s roční analýzou růstu vymezila priority politik, jež by mohly přispět k uvolnění celého potenciálu jednotného trhu ve prospěch hospodářského růstu a k odstranění zbývajících překážek pro jeho další integraci;

7.  bere na vědomí, že roční analýza růstu na rok 2015 podporuje integrovaný jednotný trh, který by nabízel spotřebitelům stejné výhody jako jejich domácí trhy, a zdůrazňuje, že rozsah spotřebitelských práv v rámci internetových transakcí by měl přinejmenším odpovídat právům, která jim poskytují jejich tradiční trhy;

8.  poukazuje na to, že roční analýza růstu na rok 2015 uznává, že v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti v Evropě je nutné zamezit neodůvodněně zatěžující regulaci, a to zejména ve vztahu k malým a středním podnikům, zlepšit přístup k financování a zajistit kvalitu investic v oblasti výzkumu a inovací;

9.  bere na vědomí možný přínos nastíněný v roční analýze růstu, který skýtá modernizace veřejné správy, a způsob, jak může taková modernizace přispět k odstraňování nadbytečné administrativní zátěže a regulačních překážek, což by napomohlo podnikům i občanům díky zvýšení konkurenceschopnosti, vytváření pracovních míst a hospodářskému růstu v Evropě;

10.  vyzývá ke komplexnímu přepracování rámce pro správu jednotného trhu a k posílení sledování a hodnocení kvality provádění a řádného, včasného a účinného uplatňování pravidel jednotného trhu; zdůrazňuje, že je třeba využít jednotný trh jako třetí pilíř evropského semestru, aby zahrnoval jasně stanované priority související s reálnou ekonomikou a zároveň plně respektoval zásady subsidiarity a proporcionality v rámci EU;

11.  vyzývá Komisi, aby při rozvoji jednotného trhu EU, který bude odpovídat potřebám 21. století, plně zohledňovala klíčové oblasti růstu a vytváření kvalitních pracovních míst, které Komise dříve vymezila a jež byly dále upřesněny ve studii ze září 2014 nazvané „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu“, a mezi které náleží služby, jednotný digitální trh, a zejména elektronický obchod, spotřebitelské acquis, veřejné zakázky a koncese a volný pohyb zboží; rovněž vyzývá Komisi, aby dokončila jednotný trh v oblasti dopravy a energetiky;

12.  domnívá se, že je zapotřebí vymezit systém integrovaného měření, který by spojoval různé metodologie – jako jsou složené ukazatele, systematické soubory ukazatelů a odvětvové nástroje – pro měření výkonnosti jednotného trhu s cílem jeho zakotvení v evropském semestru; zdůrazňuje, že by se v zájmu měření a poskytnutí podnětu pro prohloubení jednotného trhu v klíčových prioritních oblastech mělo zvážit stanovení hlavního ukazatele pro integraci jednotného trhu a jeho cíle;

13.  vyzývá Komisi, aby zavedla metodiku pro kvantitativní cíle v oblasti snižování administrativní zátěže na evropské úrovni; poukazuje na pozitivní zkušenosti některých členských států při stanovování cílů čistého snížení zátěže s cílem snížit náklady na dodržování předpisů; žádá, aby byla tato metodika projednána v rámci nové iniciativy Komise pro snížení administrativní zátěže;

14.  konstatuje, že v souvislosti s posuzováním hospodářských dopadů na jednotný trh by v rámci evropského semestru mělo být zvýšeno úsilí o podporu poskytování relevantních informací o uplatněné metodologii a použitých údajích, aby se zajistila důvěryhodnost získaných výsledků a možnost jejich srovnávání, stanovily se příslušné vazby s hodnoceními ex-post a odhalily se případné mezery u údajů, jež jsou k takovému posouzení zapotřebí;

15.  opakuje svou žádost, aby příslušné postupy zajišťovaly řádné zapojení Evropského parlamentu do cyklu správy ekonomických záležitostí a aby směřovaly k tomu, že Parlament a Rada přijmou další opatření nezbytná k posílení správy jednotného trhu, a to zejména opatření zabývající se oblastmi, v nichž byl zaveden regulační rámec Unie v souladu s řádným legislativním postupem stanoveným v článku 294 Smlouvy o fungování EU;

16.  vyjadřuje politování nad tím, že doporučení pro jednotlivé země nebyla dostatečně sladěna s cíli strategie Evropa 2020; vyzývá proto k důraznějšímu úsilí, jež by vedlo a koordinovalo vnitrostátní a unijní politiky, a k dalšímu přijímání specifických opatření nezbytných pro posílení jednotného trhu a využívání jeho potenciálu k podpoře inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst, zejména pro mladé lidi;

17.  je přesvědčen, že je třeba usilovat o to, aby vnitrostátní parlamenty přijaly doporučení pro jednotlivé země ve větší míře za svá; vybízí členské státy, aby Komisi umožnily prezentovat doporučení pro jednotlivé země ve vnitrostátních parlamentech ještě před jejich přijetím v Radě; vyzývá dále členské státy, aby k provádění doporučení pro jednotlivé země přistupovaly s větším nasazením a důsledně převzaly cíle EU do svých cílů na vnitrostátní úrovni; domnívá se proto, že by členské státy měly každoročně podávat o provádění doporučení pro jednotlivé země v oblastech jednotného trhu podrobnou zprávu; dále opakuje svou žádost, aby Komise podávala v příslušném výboru Parlamentu zprávy o opatřeních přijatých k zajištění pokroku při provádění doporučení pro jednotlivé země a o dosaženém pokroku; vybízí členské státy, aby v příslušném výboru Parlamentu vysvětlily značnou proměnlivost v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země;

18.  souhlasí s tím, že se doporučení pro jednotlivé země na rok 2014 v klíčových odvětvích, jako je maloobchod, elektronický obchod a služby pro podniky, důrazněji zaměřila na nezbytnost odstranění neodůvodněných omezení a překážek vstupu; naléhavě žádá dotčené členské státy, aby k těmto doporučením co nejvíce přihlížely a aby odstranění těchto překážek pro růst jednotného trhu považovaly za bezprostřední prioritu;

19.  požaduje, aby budoucí doporučení pro jednotlivé země v cyklu evropského semestru odrážela zjištění zprávy o integraci jednotného trhu v mnohem větším měřítku a přísněji než v minulosti;

20.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud neuvažovala o prosazení jednotného trhu jako priority v rámci evropského semestru; vyzývá Komisi, aby správu jednotného trhu učinila zásadní součástí všech dalších fází procesu evropského semestru, zejména pokud jde o opatření zaměřená na pracovní místa, růst a konkurenceschopnost; připomíná Komisi, že skutečně jednotný trh v těchto oblastech by významně podpořil hospodářský růst a vytváření pracovních míst v EU; vyzývá k tomu, aby byla příležitost, kterou tento nový rámec nabízí, využita a aby byly klíčové oblasti růstu a opatření uvedená v Aktu o jednotném trhu I a II rozvinuta v největším možném rozsahu, a upozorňuje, že je třeba zohledňovat obavy a očekávání občanů;

21.  zdůrazňuje, že v zájmu posílení sociálně tržního hospodářství je zapotřebí, aby EU, členské státy, regiony, obce, sociální partneři a zúčastněné strany zaujímali integrovaný přístup k uplatňování a rozvoji politik; 

22.  vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby zajistily, že fondy EU z období 2007–2013 budou provedeny v plném rozsahu; konstatuje, že členské státy a regiony mají příležitost, aby v období 2014–2020 zaměřily své politiky a investice na odvětví, která vysokou měrou přispívají k hospodářskému růstu a vytváření pracovních míst, zejména pro mladé lidi, jako je například oblast jednotného digitálního trhu, energetiky, služeb a zelené ekonomiky, a aby současně na opravdovém a kvalitativně orientovaném základě investovaly v oblasti výzkumu, vývoje a inovací s cílem zajistit všem občanům přístup k infrastrukturním sítím;

II.  Nevyužitý potenciál jednotného trhu v cílových oblastech rozvoje

23.  připomíná, že jednotný trh je hlavní hnací silou růstu a tvorby pracovních míst a má zásadní roli při dosahování cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění; konstatuje však, že tento potenciál zůstává stále ještě v mnoha ohledech nevyužit;

24.  připomíná tři priority vymezené strategií Evropa 2020:

   rozvoj hospodářství založeného na znalostech a inovacích;
   podpora ekologičtějšího a konkurenceschopnějšího hospodářství, které účinněji využívá zdroje;
   podpora hospodářství s vysokou mírou zaměstnanosti a vysokou úrovní sociální a územní soudržnosti;

25.  vítá nový přístup Komise v roční analýze růstu na rok 2015, který koordinovaně podporuje investice v EU s cílem zvýšit domácí poptávku a podpořit posílení konkurenceschopnosti hospodářství; je rozhodně přesvědčen o tom, že v zájmu co možná nejvyšších ambicí je nutné, aby byly za prioritu považovány investice, které ve spolupráci s členskými státy podpoří digitální ekonomiku a vytváření konkurenceschopnějšího vnitřního trhu;

26.  je velmi znepokojen poklesem soukromých investic v Evropě a nedostatečnou důvěrou soukromých investorů, jež vede k jejich neochotě investovat, zejména v důsledku nedostatečných strukturálních reforem, neexistence strategie EU na podporu růstu a přetrvávajících překážek na jednotném trhu v takových oblastech, jako je např. elektronický obchod; vyzývá členské státy, aby aktivně podporovaly investiční plán a přispívaly do Evropského fondu pro strategické investice, do nějž již plynou prostředky poskytované z rozpočtu EU a z EIB, a motivovaly a podnítily tak investice soukromého sektoru;

27.  vyzývá Komisi, členské státy, regiony a všechny příslušné zúčastněné strany, aby se při formulování a vytváření investiční politiky, která přiláká investice ze strany soukromého sektoru, zaměřily na reálnou ekonomiku; dále vyzývá k investicím do odborné přípravy lidí i podniků na digitální věk, včetně přípravy týkající se nejmodernějších technologií v odvětví energetiky, neboť tyto investice generují pákový účinek, do zajištění celosvětové digitální sítě, do podpory vzdělávání a kvality v oblasti výzkumu a inovací a do hmatatelného pokroku při dotváření jednotného trhu v oblasti dopravy, což nám umožní soutěžit s hlavními světovými mocnostmi na rovném základě;

28.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily regulační rámec pro malé a střední podniky, neboť má značný potenciál pro vytváření pracovních míst; vyzývá k maximálnímu využití příležitostí, které nabízí program COSME, a to nejen ve vztahu k podpoře podnikání v Evropě, ale i v oblasti zlepšování přístupu malých a středních podniků k financování a jejich přístupu na trh EU a světové trhy;

29.  zdůrazňuje, že je nezbytné spojit investice s inovacemi a podnikáním a co nejvíce využít příležitostí, které nabízí digitální ekonomika a společnost, a rozvíjet inteligentní evropskou průmyslovou politiku; konstatuje, že investice musí být přizpůsobeny zejména malým a středním podnikům, které čelí při získávání investic největším obtížím, a musí konkrétním způsobem podporovat začínající podnikatele a sociální podnikání a inovace, které budou do budoucna zdrojem pracovních míst pro mladé lidi;

30.  zdůrazňuje, že je nezbytné pomocí praktických opatření znovu v Evropě nastartovat podnikatelského ducha, což znamená zajistit pro malé a střední podniky – zejména pak pro ty, které působí v klíčových odvětvích – snadný přístup k úvěrům; žádá rovněž o podporu dalších forem financování, které by představovaly alternativu k bankovnímu financování;

31.  žádá členské státy, aby rozhodněji orientovaly svá hospodářství na inovace a růst, neboť to nás připraví na úkoly a požadavky budoucí digitální éry; konstatuje, že se tím rovněž zvýší inovativnost našich podniků a jejich schopnost reagovat na celosvětovém trhu, zejména úplnou integrací informačních a komunikačních technologií;

Jednotný digitální trh

32.  je toho názoru, že podle roční analýzy růstu na rok 2015 je dosažení pokroku při vytváření jednotného digitálního trhu zásadní z hlediska podpory růstu, vytváření kvalitních pracovních míst, udržení celosvětové konkurenceschopnosti evropského hospodářství a zajištění přínosu pro podniky i spotřebitele; požaduje tudíž, aby Komise vypracovala ambiciózní evropský akční plán v oblasti elektronické veřejné správy pro období 2016–2020 a tak i nadále podporovala cíle strategie Evropa 2020;

33.  poukazuje na význam investic, mimo jiné do širokopásmových sítí, pro uskutečnění prioritních cílů a úkolů v klíčové oblasti digitálního trhu; doporučuje věnovat podstatnou část budoucího investičního plánu ve výši 315 miliard EUR na cílené a strategické investice v digitálním odvětví; dále poukazuje na to, že vzájemné propojení prvků, jako jsou například široké internetové pokrytí a vysoká úroveň kompetencí občanů a podniků v oblasti informačních a telekomunikačních technologií, je klíčové pro dosažení skutečného jednotného digitálního trhu; vybízí EU a členské státy, aby upřednostňovaly investice do infrastruktury digitálních sítí a do vzdělávání podniků a občanů v oblasti digitálních technologií;

34.  je přesvědčen, že hlavními problémy v této oblasti jsou roztříštěnost a nedostatečná právní jistota a že je třeba řešit rovněž problém nejednotného vymáhání platných pravidel EU v členských státech;

35.  konstatuje, že dokončení jednotného digitálního trhu by podle údajů obsažených ve studii „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu“ mohlo přispět k růstu HDP ve výši 0,4 % v období do roku 2020 (což představuje 520 miliard EUR v cenách roku 2014) a k vytváření pracovních míst ve výši zhruba 0,1 % do roku 2020, což odpovídá vytvoření více než 223 000 nových pracovních míst; je přesvědčen o tom, že řešení překážek v elektronickém obchodování, investice do širokopásmové infrastruktury a zavádění nových technologií, jako je např. 4G či 5G, je zásadní pro rozvoj digitálních řešení, neboť ta se opírají o rychlá a účinná spojení; domnívá se, že pro dokončení jednotného digitálního trhu do roku 2015 je zásadní přijetí obecného rámce EU na ochranu údajů a směrnice o bezpečnosti sítí a informací; žádá, aby se investice zaměřovaly na nápravu nerovného přístupu k širokopásmovému připojení a sítím 4G v EU;

36.  připomíná souvztažnost mezi rozšířením internetového prodeje a zvýšením HDP na obyvatele, a zdůrazňuje proto, že je třeba dosáhnout pokroku v zavádění skutečně přeshraničního elektronického obchodování a cloud computingu; považuje za nezbytné překonat fragmentaci na 28 digitálních trhů, zaručit všeobecnou dostupnost internetu a učinit bezpečnost sítí a důvěru spotřebitelů základními kameny jednotného digitálního trhu, neboť bez důvěry není on-line trh možný;

37.  upozorňuje, že podle zprávy „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu“ by pokrok v oblasti elektronické veřejné správy mohl přinést úspory ve výši 100 miliard EUR ročně; žádá, aby se úsilí členských států o modernizaci orgánů veřejné správy soustředilo a zintenzívnilo, aby mohli občané a podniky uskutečňovat elektronicky stále více kroků v souvislosti se svými právy na vnitřním trhu, zejména v přeshraniční oblasti;

38.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby pravidla jednotného trhu EU fungovala v podmínkách digitálního věku, a že z toho plyne potřeba provést pravidla jednotného trhu pro elektronické platby, vypracovat celoevropská elektronická řešení (např. používání elektronických faktur a digitálních podpisů), reformovat práva duševního vlastnictví a případně vyjasnit požadavky týkající se DPH, aby bylo možné budovat důvěru vůči elektronickému obchodu, zlepšit kvalitu informací poskytovaných evropským spotřebitelům o jejich právech a zajistit spotřebitelům stejnou úroveň ochrany on-line, na jakou jsou zvyklí na tradičních trzích;

39.  zdůrazňuje, že přezkum rámce pro správu ekonomických záležitostí je skvělou příležitostí k naléhání na členské státy, aby zvýšily své úsilí o dosažení jednotného digitálního trhu, který znamená nejen vyšší růst a více pracovních míst, zejména v odvětví malých a středních podniků a pro mladé lidi, ale i moderní Evropskou unii orientovanou na budoucnost;

40.  je přesvědčen o tom, že členské státy musí vystupňovat úsilí o modernizaci svých veřejných správ, jež rozšíří a zlepší přístupnost digitálních služeb určených občanům a podnikům, sníží náklady, zvýší efektivitu, usnadní přeshraniční spolupráci a povede k zavedení rámce interoperability veřejné správy;

41.  zdůrazňuje význam elektronické identifikace a služeb vytvářejících důvěru pro zvýšení objemu a kvality elektronického obchodu v zájmu růstu; žádá tudíž členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření s cílem začít nejpozději k 1. červenci 2016 uplatňovat nařízení o elektronických transakcích na vnitřním trhu;

42.  považuje zdokonalení digitálních dovedností v Unii za naprosto prioritní otázku;

Volný pohyb zboží

43.  domnívá se, že volný pohyb zboží, kapitálu, služeb a osob stále nabízí občanům a podnikům nevyužitý potenciál, pokud jde o efektivitu, růst a vytváření pracovních míst;

44.  znovu zdůrazňuje, že podporuje komplexní dohody o obchodu a investicích, které by podporovaly vytváření kvalitních pracovních míst pro evropské pracovníky a byly s ním slučitelné, přinášely přímý užitek evropským spotřebitelům, otvíraly nové příležitosti pro podniky EU, zejména malé a střední, a dodržovaly sociální, environmentální a spotřebitelské normy EU jako klíč k vytváření příležitostí k dalšímu růstu; vyjadřuje názor, že Parlament musí být úzce zapojen do jednání o acquis týkajících se jednotného trhu a že jakákoli úprava stávajících právních předpisů nebo jakékoli zavedení nových právních předpisů musí plně respektovat úlohu Parlamentu jako spolutvůrce právních předpisů;

45.  vyzývá členské státy, aby posilovaly hodnotový řetězec v přeshraniční výrobě jako klíčový prvek, který umožní zvýšit konkurenceschopnost a růst, vytvářet pracovní místa a odstranit stávající překážky obchodu v odvětvích, která jsou poměrně rozsáhlá, avšak nejsou dostatečně integrovaná, takže nemohou maximalizovat přínosy vyplývající z jednotného trhu;

46.  vyzývá k intenzivnějšímu sledování překážek na jednotném trhu zboží;

Služby

47.  zdůrazňuje, že do strategie Evropa 2020 by měla být zařazena konkrétní politická opatření, jež by řešila otázky překážek v odvětví služeb, na něž se vztahuje směrnice o službách, a např. v oblasti finančních služeb, a která by se výslovně více zaměřovala na prohlubování jednotného trhu;

48.  zdůrazňuje, že z odhadů zprávy „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu“ jasně plyne, že v sektoru služeb existuje značný dosud nevyužitý potenciál růstu, přičemž podle této zprávy se celková výše tohoto potenciálního přínosu nachází mezi 337 a 637 miliardami EUR;

49.  domnívá se, že odvětví služeb je jednou z oblastí s nejvyšším potenciálem růstu v EU, a že je proto třeba zintenzívnit opatření, která by zvyšovala konkurenceschopnost tohoto odvětví, a to i v maloobchodě, a zjednodušit právní předpisy pro podniky, zejména malé a střední; zdůrazňuje, že je třeba zaručit všeobecnou dostupnost veřejných služeb pro všechny spotřebitele, rodiny a podniky;

50.  domnívá se, že by se měla posílit ochrana spotřebitele, nabídka a hospodářská soutěž v oblasti finančních služeb, přičemž zvláštní pozornost by se měla věnovat odlišným potřebám spotřebitelů, včetně těch nejzranitelnějších; je přesvědčen o tom, že by se měly zvýšit finanční znalosti spotřebitelů, neboť v oblasti finančních produktů mohou vzniknout značné nejasnosti, jež mohou vést k problémům pro jednotlivé spotřebitele i jednotný trh;

51.  opakovaně upozorňuje, že je zapotřebí obnovit úsilí v oblasti boje proti podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, a vyzývá proto, aby byl kladen větší důraz na dobrou daňovou správu v EU v soukromém i veřejném sektoru; zdůrazňuje, že zpráva „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu“ uvádí, že opatření, jako jsou standardizace elektronických faktur a koordinace přeshraničních daňových systémů, by mohla přinést úspory ve výši 9 miliard EUR ročně; vítá oznámení předsedy Komise o automatické výměně informací o vnitrostátních rozhodnutích v daňové oblasti; zdůrazňuje, že je třeba posílit a zlepšit koordinaci daňových systémů, aby se zabránilo nekalé soutěži a narušení trhu a aby se na jednotném trhu zajistily rovné příležitosti;

52.  vítá prohlášení Komise ve zprávě o roční analýze růstu na rok 2015 o tom, že „zabraňování daňovým podvodům a únikům je naprosto zásadní pro zajištění spravedlnosti a umožní členským státům získávat příjmy z daní, na které mají nárok“;

53.  znovu potvrzuje své stanovisko, že by se měl zvýšit celkový objem a kvalita investic do výzkumu a vývoje, aby se podpořily inovace, a upozorňuje na odlišnou míru investic vynakládaných v členských státech; připomíná Komisi, že je zapotřebí vytvořit skutečný jednotný trh znalostí, výzkumu a inovací a dokončit Evropský výzkumný prostor; zdůrazňuje, že v současnosti je 85 % finančních prostředků určených na inovace využíváno výlučně na vnitrostátní úrovni a bez přeshraniční spolupráce, která by umožňovala plně zužitkovat přidanou hodnotu na celoevropské úrovni;

Zadávání veřejných zakázek a koncese

54.  vítá, že v roce 2014 byly přijaty směrnice o zadávání veřejných zakázek a o udělování koncesí, což modernizovalo zadávání veřejných zakázek v EU a podpořilo udržitelnost veřejných zakázek; vyzdvihuje přidanou hodnotu směrnice o udělování koncesí, zejména pokud jde o usnadnění postupů a zvýšení jejich transparentnosti a o poskytnutí více příležitostí malým a středním podnikům, což umožní překonat problémy spojené s těmito smlouvami, zajistí právní jistotu, flexibilitu a transparentnost a podpoří rozvoj ekonomické infrastruktury a kvalitních veřejných služeb;

55.  poukazuje na to, že v zájmu zvýšení kvality, účinnosti a transparentnosti investic a veřejných výdajů je třeba uplatňovat právní předpisy EU o veřejných zakázkách a koncesích v plném rozsahu a urychleně;

56.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byly právní předpisy o veřejných zakázkách a koncesích provedeny řádně a včas; zdůrazňuje význam zadávání veřejných zakázek a hodnotu inovačních partnerství jako klíčové hnací síly inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, a to zejména pro malé a střední podniky, které je třeba podporovat prostřednictvím konkrétních opatření, jež posílí konkurenceschopnost a inovace;

Spotřebitelské acquis

57.  vyjadřuje politování nad nesourodým prováděním právních předpisů EU na ochranu spotřebitele, které vede v členských státech k rozdílné ochraně spotřebitele a k rozdílům, pokud jde o přísnost donucovacích opatření a dobu nutnou k jejich přijetí; tuto skutečnost považuje za překážku konzistentního a soudržného uplatňování právních ustanovení ve stejných odvětvích či u různých způsobů prodeje;

58.  vyzývá Komisi, aby zajistila urychlené provádění a vymáhání právních předpisů, jako jsou směrnice o právech spotřebitelů a ustanovení o alternativním řešení sporů a řešení sporů on-line, a současně zajistila snížení administrativní zátěže; žádá, aby zajistila náležitou ochranu spotřebitelů v přeshraničním prodeji, která by odpovídala ochraně na jejich tradičním trhu, a ochranu osobních údajů v digitálním věku, neboť tak přispěje ke zvýšení důvěry spotřebitelů při nákupech on-line; upozorňuje na význam důsledného prosazování práv spotřebitelů nakupujících on-line a zajištění dostupných a účinných prostředků nápravy v případě sporu;

59.  požaduje, aby byla přijata opatření na podporu udržitelné spotřeby, zejména ve vztahu k životnosti výrobků, a opatření, která by bojovala proti praktikám zaměřeným na záměrné zkracování této životnosti; v této souvislosti doufá, že Komise vypracuje ucelený akční plán;

60.  zdůrazňuje, že směrnice o právech spotřebitelů představovala důležitý pokrok, pokud jde o zvýšení právní jistoty spotřebitelů a podniků v transakcích prováděných on-line, a dnes je hlavním nástrojem ochrany spotřebitelů v oblasti on-line služeb;

61.  bere na vědomí, že dalšího přínosu lze dosáhnout zlepšením fungování jednotného trhu, např. zavedením on-line systému řešení spotřebitelských sporů, který by mohl přinést úspory ve výši přibližně 22 miliard EUR;

Energetika

62.  vyzývá Komisi, aby zajistila fungující vnitřní trh s energií s nediskriminačním přístupem na trh, vysokou úrovní ochrany spotřebitelů a odpovídající propojovací kapacitou a přiměřeností soustav;

63.  opakuje, že je třeba zvýšit energetickou bezpečnost Evropy diverzifikací energetických zdrojů a tras, a zdůrazňuje, že je třeba přednostně dokončit vnitřní trh s energií a ukončit izolovanost „energetických ostrovů“ v Unii;

64.  domnívá se, že v zájmu podpory dokončení vnitřního trhu, integrace obnovitelných zdrojů energie a bezpečnosti dodávek energie je nezbytné, aby členské státy urychleně dosáhly minimálního cíle 10 % vzájemného propojení sítí a v ideálním případě aby dosáhly úrovně 30 %;

65.  je toho názoru, že liberalizace trhů s plynem a elektřinou má zásadní význam pro posílení postavení spotřebitelů, a žádá Komisi, aby spotřebitele umístila do středu své politiky v oblasti vnitřního trhu s energií EU;

III.  Prostředky pro hodnocení integrace jednotného trhu a nástroje řízení

66.  uznává, že srovnávací přehled jednotného trhu lze považovat za osvědčený postup pro sledování a hodnocení plnění závazků vyplývajících z jednotného trhu členskými státy, neboť může vést ke zlepšení jednotlivých zemí a k nastartování procesů dohánění mezi nimi; zdůrazňuje však, že tento srovnávací přehled nezahrnuje nástroje pro hodnocení kvality; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit kvalitu dialogu s členskými státy a mezi nimi navzájem, aby bylo možné odhalit a řešit problémy, se kterými se tyto státy při provádění právních předpisů týkajících se jednotného trhu setkávají; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby členským státům, pokud o to požádají, při provádění komplexních právních předpisů týkajících se jednotného trhu lépe pomáhala;

67.  konstatuje, že v souvislosti s regulační výkonností jednotného trhu by mohl být vypracován složený ukazatel pro měření nedostatků jednotného trhu, tj. dodatečné zátěže, kterou musí nést občané a podniky při svých přeshraničních aktivitách v důsledku chybějících pravidel jednotného trhu; zdůrazňuje, že takový ukazatel by měl usnadnit vypracovávání závěrů, jež by mohly vést k doporučením pro příslušná politická opatření orgánů EU a členských států;

68.  bere na vědomí srovnávací přehled Digitální agendy jako důležitý nástroj pro hodnocení pokroku dosaženého členskými státy v této oblasti; domnívá se, že tento srovnávací přehled by měl být součástí složeného ukazatele pro měření nedostatků jednotného trhu;

69.  vyzývá Komisi, aby zvážila začlenění povinnosti provádět systematický přezkum provedení, souladu, účinnosti a účelnosti právních nástrojů, včetně metodiky a kritérií pro tento přezkum, do souboru svých návrhů právních nástrojů v oblasti jednotného trhu; domnívá se, že tato metodika a kritéria by měly umožňovat lepší posouzení toho, zda jsou právní nástroje řádně provedeny, uplatňovány a prosazovány, a rovněž zda a v jaké míře přispívají k dosažení jejich cílů a nakolik jsou účelné;

70.  podporuje vytváření udržitelného jednotného trhu, který staví na rozvoji znalostní ekonomiky účinně využívající zdroje a podporující začlenění, včetně opatření usilujících o prosazování všech druhů inovací v oblasti udržitelných technologií, o vyvážení zájmů spotřebitelů a podniků a o zlepšení neformálních mechanismů pro řešení problémů na jednotném trhu, jako je např. SOLVIT, a zároveň o posílení povědomí veřejnosti o jednotných kontaktních místech, díky čemuž by mohla být veřejnost lépe informována o možnostech, které na jednotném trhu existují pro vytváření růstu a pracovních míst;

71.  bere na vědomí soustavně rostoucí používání portálů Vaše Evropa a Vaše Evropa – Poradenství, které by měly poskytovat potřebné informace každému, kdo žije, pracuje, studuje nebo se pohybuje mezi členskými státy v EU;

72.  je potěšen skutečností, že průměrný nedostatek provádění na straně členských států klesl pod 1% hranici schválenou Evropskou radou a činí 0,6 %, což je nejlepším zaznamenaným výsledkem od vytvoření přehledu jednotného trhu; zdůrazňuje, že zásada nulové tolerance při provádění právních předpisů EU musí být základním pravidlem pro členské státy i pro Unii;

73.  konstatuje, že řádné provádění a prosazování právních předpisů EU má zásadní význam pro dokončení jednotného trhu; vyzývá proto Komisi, aby rozhodným způsobem využívala všechny své pravomoci k dosažení tohoto cíle, a naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby zvýšily úsilí o prosazování právních předpisů týkajících se jednotného trhu a toto prosazování sledovaly, a to mj. pomocí pravidelných kontrolních akcí (tzv. „sweeps“), a aby se rovněž soustavně zabývaly problémy týkajícími se provádění a zajistily, aby byly právní předpisy účinnější a aby byla ve větším rozsahu a účelněji využívána hodnocení ex-post; vyzývá k zavedení posíleného dohledu nad účinností práv spotřebitele v digitálním prostředí, a to obzvláště s ohledem na rychlost, s níž se v něm mohou porušování právních předpisů na ochranu spotřebitelů šířit;

74.  připomíná však, že řízení o nesplnění povinnosti odhalilo některá omezení, pokud jde o rychlé řešení a nápravu nedostatečného provádění a uplatňování ustanovení jednotného trhu; vyzývá členské státy, aby ve snaze o rychlejší řešení případů účinněji spolupracovaly s Komisí;

75.  uznává, že nedostatečné provádění může být důsledkem komplexnosti původním návrhu; zdůrazňuje proto, že je třeba, aby primární i sekundární právo plně odpovídalo zásadám lepší tvorby právních předpisů a aby se při jeho tvorbě využívaly řádné konzultace, hodnocení dopadu a přezkumy fungování;

76.  dále trvá na tom, že je třeba všemožně usilovat o zajištění účinnějšího používání řízení o nesplnění povinnosti v případech porušení právních předpisů Unie v oblasti jednotného trhu a že by členské státy a Evropská rada měly řízení o nesplnění povinnosti dále dotvářet v rámci budoucího přezkumu Smlouvy o fungování Evropské unie; domnívá se však, že řízení o nesplnění povinnosti by měla vždy být až posledním řešením a měla by se zahajovat až po několika pokusech o koordinaci a nápravu;

o
o   o

77.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, Evropské radě a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0054.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2014)0130.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2014)0038.


Boj proti pohlavnímu zneužívání dětí prostřednictvím internetu
PDF 311kWORD 78k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 o pohlavním zneužívání dětí na internetu (2015/2564(RSP))
P8_TA(2015)0070RC-B8-0217/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989 a na opční protokoly k této úmluvě,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 7, 8, 47, 48 a 52 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o kyberkriminalitě ze dne 23. listopadu 2001,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o ochraně dětí před pohlavním vykořisťováním a pohlavním zneužíváním ze dne 25. října 2007,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV(1),

–  s ohledem na zprávu Europolu z roku 2014 posuzující hrozby organizované trestné činnosti v EU (iOACTA),

–  s ohledem na obecnou připomínku Výboru OSN pro práva dítěte č. 14 (2013) o právu dítěte na prvořadé zohlednění jeho zájmů,

–  s ohledem na Agendu EU v oblasti práv dítěte přijatou v únoru 2011,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o 25. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte(2),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zvláštní místo pro děti v rámci vnější činnosti EU“ (COM(2008)0055),

–  s ohledem na obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte,

–  s ohledem na strategii EU pro vymýcení obchodování s lidmi na období let 2012–2016, zejména ustanovení o finančních prostředcích určených na vypracování pokynů k systémům ochrany dětí a o výměně osvědčených postupů,

–  s ohledem na svou plenární rozpravu o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí prostřednictvím internetu, která se konala dne 12. února 2015,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že pohlavní zneužívání a pohlavní vykořisťování dětí, včetně obrazových záznamů zneužívání dětí, představují závažné porušování základních práv, zejména práva dítěte na takovou ochranu a péči, která je nezbytná pro jeho blaho, jak jsou stanovena Úmluvou Organizace spojených národů o právech dítěte z roku 1989 a Listinou základních práv Evropské unie;

B.  vzhledem k tomu, že prvořadým hlediskem při provádění všech opatření zaměřených na boj proti těmto trestným činům musí být nejlepší zájem dítěte, a to v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a s Úmluvou OSN o právech dítěte;

C.  vzhledem k tomu, že závažné trestné činy, jakými jsou pohlavní vykořisťování dětí a obrazové záznamy zneužívání dětí, vyžadují komplexní přístup zahrnující vyšetřování trestných činů, stíhání pachatelů trestných činů, ochranu dětských obětí a předcházení tomuto jevu;

D.  vzhledem k tomu, že děti mohou být přes internet vystaveny specifickým rizikům, mohou získat přístup k materiálům týkajícím se pohlavního vykořisťování dětí nebo být takovým materiálům vystaveny, nebo mohou být vystaveny pachatelům hledajícím oběti na internetu, výměně materiálů týkajících se násilí, zastrašování, šikany nebo navazování kontaktů za účelem zneužití; vzhledem k tomu, že vystavení dětí takovým rizikům je dále umocněno obecně rozšířeným využíváním mobilních technologií a internetu a širokým přístupem k nim;

E.  vzhledem k tomu, že boj proti zneužívání dětí prostřednictvím internetu by měl být začleněn do širší strategie, která bude řešit celkový fenomén pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí, který se stále vztahuje hlavně k trestným činům páchaným mimo internet skrze sítě a jednotlivce, kteří jednají úmyslně mimo oblast internetu;

F.  vzhledem k tomu, že v on-line prostředí může pohlavní vykořisťování nabývat různých forem, kdy jsou mladí lidé přesvědčováni nebo nuceni k tomu, aby posílali nebo na internet umísťovali své snímky s jednoznačným sexuálním podtextem, účastnili se sexuálních aktivit prostřednictvím webových kamer či chytrých telefonů, vedli konverzaci na téma sexu písemnou formou nebo prostřednictvím internetu, což znamená, že osoby, které se dopouštějí zneužívání a hledání obětí na internetu, mohou těmto mladým lidem hrozit tím, že nebudou-li se účastnit dalších sexuálních aktivit, pošlou zmíněné snímky, videozáznamy či kopie konverzace jejich přátelům a rodině; vzhledem k tomu, že snímky nebo videozáznamy mohou být sdíleny i dlouho poté, co pohlavní zneužívání skončilo, a mohou být na internetu volně dostupné pro kteroukoli osobu, takže pro oběti představují neustále riziko, že se znovu stanou obětí a že budou stigmatizováni;

G.  vzhledem k tomu, že opatření přijatá členskými státy k zabránění nelegálnímu obsahu on-line nebyla vždy dostatečně účinná;

H.  vzhledem k tomu, že nástroje k vyšetřování, které mají osoby odpovědné za vyšetřování a trestní stíhání sexuálního zneužívání dětí na internetu, by měly mimo jiné zohledňovat zásadu přiměřenosti a povahu a závažnost vyšetřovaných trestných činů v souladu s právními předpisy EU a členských států;

I.  vzhledem k tomu, že do ochrany nezletilých v digitálním prostředí musí být rovněž zapojeno odvětví provozovatelů internetu prostřednictvím iniciativ, kterými přijme svůj díl odpovědnosti, včetně vzdělávání a školení dětí, rodičů a učitel s cílem zamezit dětem v přístupu k nezákonnému obsahu;

J.  vzhledem k tomu, že vzhledem ke své mezinárodní povaze se vykořisťování dětí a pohlavní vykořisťování dětí na internetu, k němuž dochází ve stovkách zemí s jejich právními systémy a donucovacími agenturami, stává mezinárodním problémem, který vyžaduje mezinárodní řešení; vzhledem k tomu, že je třeba upozornit na praktiky obchodníků s lidmi, jež z dětí bez právní identity, které jsou pro úřady „neviditelné“, činí oběti sexuálního zneužívání na internetu;

K.  vzhledem k tomu, že u většiny způsobů pohlavního vykořisťování a zneužívání dětí dochází ve větší míře než u jiných druhů trestné činnosti k chronické situaci, kdy není toto jednání hlášeno orgánům pro vymáhání práva; vzhledem k tomu, že údaje o počtu takto spáchaných trestných činů proto přesně neodrážejí rozsah celého problému; vzhledem k tomu, že podle údajů poskytnutých nevládními organizacemi týkajících se internetových stránek s obsahem materiálů zobrazujících zneužívání dětí je více než 80 % obětí mladších 10 let; vzhledem k tomu, že údaje Mezinárodní asociace internetových tísňových linek dokládají, že počet dětí, které jsou oběťmi pohlavního zneužívání a zneužívání s extrémními a sadistickými prvky, se neustále zvyšuje;

L.  vzhledem k tomu, že vysoký počet pachatelů využívá tzv. darknet, na němž zavedli anonymní komunity využívající skrytá fóra, služby webových stránek, platformy sociálních sítí a poskytovatele úložného prostoru on-line, kteří se věnují specificky materiálům spojeným se zneužíváním dětí, což umožňuje a usnadňuje provozovat téměř nezjistitelné pohlavní zneužívání dětí;

M.  vzhledem k tomu, že mnoho zločinců využívá obranná opatření, jakými jsou šifrování nebo jiné nástroje, s cílem zabezpečit svou činnost, což pro vyšetřování orgánů činných v trestním řízení představuje vážnou výzvu;

N.  vzhledem k tomu, že nevládní organizace uvedly, že pouhých osm hlavních distributorů zodpovídalo v roce 2012 za 513 distribučních značek materiálů zobrazujících zneužívání dětí a že 10 nejrozšířenějších značek v roce 2012 bylo spojeno s jediným hlavním distributorem;

O.  vzhledem k tomu, že směrnice 2011/93/EU o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii měla být provedena ve vnitrostátním právu členských států do 18. prosince 2013 a že ji zatím v plném rozsahu provedla méně než polovina členských států;

1.  rozhodně zdůrazňuje, že ochrana dětí a zajištění bezpečného prostředí pro jejich vývoj je jedním z hlavních cílů Evropské unie a jejích členských států;

2.  co nejdůrazněji vyzdvihuje, že práva a ochrana dětí on-line musí být zachovány, že musí být přijata opatření s cílem zajistit, aby byl veškerý nezákonný obsah okamžitě odstraněn a oznámen donucovacím orgánům, a že existují právní nástroje, které jsou dostatečné pro vyšetření a stíhání pachatelů příslušných trestných činů;

3.  domnívá se, že osobní údaje děti dostupné on-line musí být řádně chráněny a že děti musí být informovány přístupným a pro ně vhodným způsobem o rizicích a dopadech používání jejich osobních údajů on-line; zdůrazňuje významné změny, které přinese reforma ochrany údajů s cílem ještě více chránit práva dětí na internetu;

4.  zdůrazňuje, že je třeba vypracovat komplexní a koordinovaný evropský přístup s cílem zajistit soudržnost politik a výsledných opatření v této oblasti, který by zahrnoval boj proti trestné činnosti, jako i základní práva, soukromí a ochranu údajů, kybernetickou bezpečnost, ochranu spotřebitelů a elektronické obchodování;

5.  domnívá se, že je třeba učinit další kroky s cílem bojovat proti tzv. groomingu na internetu a že Komise musí společně s vnitrostátními vládami, občanskou společností, sociálními médii, podniky, rodiči, učiteli, sociálními pracovníky, úředníky ochrany dětí, dětskými lékaři a dětskými a mládežnickými organizacemi hrát aktivní úlohu při zvyšování povědomí o této otázce prostřednictvím řádně vymezených obecných pokynů zohledňujících mj. výměnu osvědčených postupů a zavádění sociálních platforem pro spolupráci a výměnu informací o těchto otázkách s cílem vymezit potenciální rizika a hrozby, jimž děti čelí;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily osvětovou kampaň zahrnující všechny zúčastněné strany s cílem podpořit děti a pomoci rodičům a pracovníkům vzdělávacích zařízení pochopit a zvládat rizika spojená s internetovým prostředím a zajistit bezpečnost dětí v něm, aby podpořila členské státy při zavádění programů prevence pohlavního zneužívání dětí na internetu, prosazovala osvětové kampaně za odpovědné chování na sociálních sítích a aby vybízela největší vyhledávače a sociální sítě k aktivnímu přístupu v otázkách zajištění ochrany dětí na internetu;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření, jejichž cílem bude podpořit děti v hlášení případů zneužití a zlepšit tak situaci v této oblasti, a kroky v návaznosti na tato hlášení a aby zvážily zavádění mechanismů systematického přímého hlášení; podporuje zavádění tísňových linek pro děti, které umožňují anonymní hlášení případů zneužívání;

8.  zdůrazňuje, že je třeba zdokonalit mezinárodní spolupráci a přeshraniční vyšetřování v této oblasti prostřednictvím dohod o spolupráci a prohloubit spolupráci mezi donucovacími orgány i prostřednictvím Europolu a Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě (EC3) s cílem účinněji vyšetřovat, rozbíjet a stíhat sítě pachatelů sexuálních trestných činů, s tím, že musejí v první řadě přihlédnout k právům a bezpečnosti dětí, kterých se dané vyšetřování týká;

9.  v této souvislosti vítá společnou iniciativu EU a 55 zemí z celého světa, které se shromáždily v rámci globální aliance proti pohlavnímu zneužívání dětí na internetu, která si klade za cíl zachránit více obětí, zajistit účinnější stíhání, zvýšit informovanost a dosáhnout celkového snížení objemu materiálů týkajících se pohlavního zneužívání dětí dostupných na internetu; vybízí Komisi, aby pravidelněji předkládala zprávy o pokroku, jehož bylo v rámci této aliance dosaženo; vyzývá členské státy, aby provedly tato doporučení na vnitrostátní úrovni;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly služby identifikace obětí a služby, které se na oběti zaměřují, a aby navýšily zdroje, které jsou na ně vyhrazeny, a vyzývá k urychlenému zavedení odpovídajících platforem a k tomu, aby byly posíleny platformy, které již byly zavedeny v rámci Europolu;

11.  žádá členské státy, aby provedly směrnici 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu;

12.  je přesvědčen, že u trestných činů zaměřených proti dětem je zásadní používat správnou terminologii, včetně popisu obrazového materiálu znázorňujícího zneužívání dětí, a používat správný termín „materiály týkající se pohlavního zneužívání dětí“ spíše než termín „dětská pornografie“;

13.  vybízí členské státy, aby vyčlenily dostatečné zdroje pro vnitrostátní kontaktní místa, a umožnily jim tak nahlašovat trestné a škodlivé obsahy a chování on-line, jak stanoví směrnice 2011/93/EU o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii;

14.  připomíná, že členské státy jsou povinny přijmout nezbytná opatření a zajistit, aby osoby, které se obávají, že by mohly spáchat některý z trestných činů týkajících se pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování, mohly mít případně přístup k účinným intervenčním programům nebo opatřením, na jejichž základě by bylo možné posoudit riziko spáchání takového trestného činu a těmto rizikům předcházet;

15.  žádá, aby donucovací orgány členských států a Europol měly k dispozici nezbytné nezbytné finanční prostředky, lidské zdroje, vyšetřovací pravomoci a technickou kapacitu umožňující úspěšně a účinně pronásledovat, vyšetřovat a stíhat pachatele, a to včetně odpovídající odborné přípravy s cílem vybudovat potřebnou kapacitu v příslušných policejních jednotkách a na soudech, a aby byly vyvinuty nové technologicky vyspělé prostředky s cílem čelit výzvě, kterou je analýza rozsáhlého objemu obrazových materiálů týkajících se zneužívání dětí nebo materiálů, které jsou zašifrovány či skryty na „temném webu“ (dark web), a vypátrat a stíhat pachatele takovýchto trestných činů, aby byla ochráněna bezpečnost a práva dětí;

16.  se znepokojením konstatuje, že se rozvíjejí a dále rozšiřují trendy komerčního pohlavního vykořisťování dětí on-line, včetně nových prostředků distribuce a transakcí ve věci materiálů spojených se zneužíváním dětí, obzvláště prostřednictvím tzv. Deep Webu a Darknetu, a zejména pak jev spočívající ve zneužívání přenášeném živě v přímém přenosu za poplatek; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby v této věci kontaktovaly zástupce alternativních platebních systémů s cílem vymezit příležitosti pro lepší spolupráci s donucovacími orgány, včetně společných školení ve věci zdokonalení vymezování platebních procesů spojených s komerční distribucí materiálů spojených se zneužíváním dětí;

17.  vyzývá k účinnému partnerskému přístupu a výměně informací mezi donucovacími orgány, soudními orgány, odvětvím informačních a komunikačních technologií, poskytovateli internetových služeb, poskytovateli hostitelských služeb, sociálními médii, bankovním sektorem a nevládními organizacemi, včetně organizací dětí a mládeže, s cílem zajistit, aby v internetovém prostředí byla dodržována práva dětí a aby jim byla poskytována ochrana a aby byl jakýkoli nezákonný obsah okamžitě odstraňován a případně hlášen donucovacím orgánům, které by měly, tam kde je to vhodné, pravidelně informovat o jejich vyšetřováních a trestních stíháních na základě těchto informací; v této souvislosti vítá koalici generálních ředitelů, která vznikla za účelem zajištění bezpečnosti dětí na internetu, a také činnost evropské finanční koalice pro boj proti komerčnímu pohlavnímu zneužívání dětí prostřednictvím internetu;

18.  připomíná, že nezákonný internetový obsah musí být na základě řádného právního postupu bez odkladu odstraněn; zdůrazňuje úlohu informačních a komunikačních technologií, poskytovatelů internetových služeb a poskytovatelů hostitelských služeb při zajištění rychlého a účinného odstraňování nelegálního obsahu on-line na žádost příslušného donucovacího orgánu;

19.  naléhavě žádá členské státy, které tak doposud neučinily, aby provedly ve vnitrostátním právu směrnici 2011/93/EU o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii; vyzývá proto Komisi, aby úzce monitorovala, zda došlo plnému a účinnému provedení této směrnice a aby o svých zjištěních včas informovala Parlament a jeho příslušný výbor;

20.  pověřuje Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, aby dále sledoval provádění směrnice 2011/93/EU a aby provedl hloubkovou analýzu stávajícího rámce politiky v oblasti boje proti pohlavnímu zneužívání dětí ve formě zprávy o provádění směrnice 2011/93/EU, a aby o tom podal zprávu na plenárním zasedání;

21.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2014)0070.

Právní upozornění - Ochrana soukromí