Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2015 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (žádost EGF/2014/018 GR/Attica: vysílání, předložená Řeckem) (COM(2015)0037 – C8-0030/2015 – 2015/2031(BUD))

P8_TA(2015)0081 A8-0050/2015

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0037 – C8-0030/2015),

—  s ohledem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (dále jen „nařízení o EFG“),

—  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

—  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (dále jen „IID ze dne 2. prosince 2013“), a zejména na článek 13 této dohody,

—  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,

—  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

—  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

—  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0050/2015),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje s cílem poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu nebo hospodářskou, finanční a sociální krizí, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji, v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 2. prosince 2013 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG);

C.  vzhledem k tomu, že přijetí nařízení o EFG, které je výsledkem dohody mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně opětovného zavedení kritéria pro uvolňování prostředků v souvislosti s krizí, zvýšení finančního příspěvku Unie na 60 % celkových odhadovaných nákladů na navrhovaná opatření, zefektivnění postupu Komise, Evropského parlamentu a Rady při vyřizování žádostí o příspěvek z EFG tak, že se zkrátí doba jejich posuzování a schvalování, dále rozšíření způsobilých činností a příjemců tím, že mezi ně budou zahrnuty i osoby samostatně výdělečně činné a mladí lidé, a financování pobídek k zakládání vlastních podniků;

D.  vzhledem k tomu, že Řecko podalo žádost EGF/2014/018 GR/Attica: vysílání o finanční příspěvek z EFG v souvislosti s propuštěním 928 pracovníků v 16 podnicích činných v rámci NACE Revize 2 oddíl 60 (Tvorba programů a vysílání)(4) na území regionu úrovně NUTS 2(5) Attika (EL 30) v Řecku,

E.  vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG;

1.  konstatuje, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení o EFG jsou splněny, a souhlasí proto s Komisí, že Řecko má podle tohoto nařízení nárok na finanční příspěvek;

2.  bere na vědomí, že řecké orgány předložily žádost o finanční příspěvek z EFG dne 4. září 2014 a doplňovaly ji o dodatečné informace až do 13. listopadu 2014 a že hodnocení této žádosti vydala Komise dne 3. února 2015;

3.  vítá rozhodnutí řeckých orgánů, že dne 28. listopadu 2014 – tedy se značným předstihem před rozhodnutím o poskytnutí finanční podpory z EFG na navržený koordinovaný soubor opatření – zahájí realizaci individualizovaných služeb, aby pracovníkům rychle poskytly pomoc;

4.  domnívá se, že propouštění v odvětví vysílání v regionu Attika souvisí s celosvětovou finanční a hospodářskou krizí, že na jedné straně došlo ke snížení disponibilního příjmu domácností, což vedlo k výraznému poklesu kupní síly, potřebě určit výdajové priority a nutnosti přestat kupovat položky každodenního života, které se nepovažují za nezbytné, a na straně druhé byly dramaticky omezeny půjčky podnikům a jednotlivcům kvůli nedostatku peněžních prostředků v řeckých bankách;

5.  konstatuje, že tato žádost je první žádostí o prostředky z EFG z odvětví tvorby programů a vysílání a devátou žádostí o uvolnění prostředků z EFG, která je v roce 2015 vyřizována;

6.  konstatuje, že se očekává, že toto propouštění bude mít výrazný negativní vliv na region Attika, v němž je již nyní ve srovnání s ostatními 12 regiony největší podíl nezaměstnaných v Řecku;

7.  konstatuje, že koordinovaný soubor individualizovaných služeb, který má být spolufinancován, se skládá z profesního poradenství, z odborné přípravy, rekvalifikace a odborného vzdělávání a z příspěvku na specializovanou obornou přípravu a vzdělávání, z příspěvku při hledání zaměstnání, příspěvku na odbornou přípravu a příspěvku na mobilitu; co se týče dotací na samostatně výdělečnou činnost, bere na vědomí, že nejvýše 120 vybraným pracovníkům bude jakožto příspěvek na založení vlastního podniku poskytnuta maximální způsobilá částka ve výši 15 000 EUR; zdůrazňuje, že cílem tohoto opatření je podpořit podnikání poskytnutím finančních prostředků na životaschopné obchodní plány, což by mělo ve střednědobém horizontu vést k vytvoření dalších pracovních míst;

8.  s potěšením konstatuje, že koordinovaný soubor individualizovaných služeb byl vypracován po konzultaci se zástupci cílových příjemců; s uspokojením poznamenává, že to byli právě příjemci, kdo navrhl řeckému ministerstvu práce, aby podalo žádost o financování z EFG, a to s poukazem na jeho rychlý účinek a efektivitu;

9.  domnívá se, že koordinační úloha a zapojení zástupců cílových příjemců bylo důležité především při sestavování individualizovaných služeb, neboť k propuštění došlo v 16 různých společnostech v odvětví tvorby programů a vysílání;

10.  vítá skutečnost, že podle očekávání se do opatření financovaných z EFG zapojí všichni způsobilí propuštění pracovníci;

11.  připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost všech pracovníků vhodnou odbornou přípravou a uznáním dovedností a schopností získaných během jejich profesní dráhy; očekává, že odborná příprava, která tvoří součást koordinovaného souboru opatření, bude přizpůsobena nejen potřebám propuštěných pracovníků, ale také skutečnému podnikatelskému prostředí a tomu, jaká jsou právě volná místa v příbuzných oborech;

12.  vítá skutečnost, že všem pracovníkům bylo nabídnuto profesní poradenství sestávající z různých etap, díky němuž získají individualizované rady a plány k opětovnému návratu do pracovního procesu;

13.  konstatuje, že většina požadovaných prostředků má podpořit začínající podniky v podobě dotací na samostatně výdělečnou činnost (1 800 000 EUR) a opatření na odbornou přípravu, včetně příspěvků na odborné vzdělávání (1 536 000 EUR) a odbornou přípravu (1 152 000 EUR);

14.  domnívá se, že profesní poradenství, odborná příprava a opatření na podporu samostatně výdělečné činnosti by měly zohlednit nové příležitosti, které by mohla těmto způsobilým propuštěným pracovníkům poskytnout nová webová média;

15.  konstatuje, že podle odhadů má 120 pracovníků získat příspěvek na mobilitu, který jim pomůže přestěhovat se poté, co přijmou práci vyžadující změnu bydliště;

16.  konstatuje, že příspěvek na přípravné činnosti, správu, informace a reklamu, kontrolu a výkaznictví představuje 2,50 % celkového rozpočtu; dále bere na vědomí, že se počítá s tím, že téměř polovina tohoto rozpočtu se využije na informování a propagaci;

17.  zdůrazňuje, že pomoc z EFG může spolufinancovat pouze aktivní opatření na pracovním trhu, která vedou k trvalému a dlouhodobému zaměstnání; opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou podle vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

18.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

19.  pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady toto rozhodnutí podepsal a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

20.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s jeho přílohou Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost EGF/2014/018 GR/Attica: vysílání, předložená Řeckem)

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2015/644.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855. (2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (4) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1). (5) Nařízení Komise (EU) č. 1046/2012 ze dne 8. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS), pokud jde o předání časových řad nového regionálního rozdělení (Úř. věst. L 310, 9.11.2012, s. 34).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2015 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (žádost EGF/2014/015 GR/Attica: vydavatelské činnosti, předložená Řeckem) (COM(2015)0040 – C8-0031/2015 – 2015/2032(BUD))

P8_TA(2015)0082 A8-0051/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0040 – C8-0031/2015),

–  s ohledem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (nařízení o EFG),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (dále jen „IID ze dne 2. prosince 2013“), a zejména na článek 13 této dohody,

–  s ohledem na výsledky třístranných rozhovorů podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0051/2015),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje s cílem poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu nebo hospodářskou, finanční a sociální krizí, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji, v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 2. prosince 2013 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG);

C.  vzhledem k tomu, že přijetí nařízení o EFG, které je výsledkem dohody mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně opětovného zavedení kritéria pro uvolňování prostředků v souvislosti s krizí, zvýšení finančního příspěvku Unie na 60 % celkových odhadovaných nákladů na navrhovaná opatření, zefektivnění postupu Komise, Evropského parlamentu a Rady při vyřizování žádostí o příspěvek z EFG tak, že se zkrátí doba jejich posuzování a schvalování, dále rozšíření způsobilých činností a příjemců tím, že mezi ně budou zahrnuty i osoby samostatně výdělečně činné a mladí lidé, a financování pobídek k zakládání vlastních podniků;

D.  vzhledem k tomu, že Řecko podalo žádost EGF/2014/015 GR/Attica: vydavatelské činnosti o finanční příspěvek z EFG v souvislosti s propuštěním 705 pracovníků ve 46 podnicích, které vykonávají činnost spadající do klasifikace oddílu 58 (vydavatelské činnosti) NACE Revize 2 v regionu Attika (EL 30) (4)úrovně NUTS 2(5) v Řecku;

E.  vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG;

1.  konstatuje, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení o EFG byly splněny; souhlasí proto s Komisí v tom, že Řecko má nárok na finanční příspěvek podle tohoto nařízení;

2.  bere na vědomí, že řecké orgány předložily žádost o finanční příspěvek z EFG dne 4. září 2014 a doplňovaly ji o dodatečné informace až do 13. listopadu 2014 a že hodnocení této žádosti vydala Komise dne 3. února 2015;

3.  vítá rozhodnutí řeckých orgánů, že dne 28. listopadu 2014 – tedy se značným předstihem před rozhodnutím o poskytnutí finanční podpory z EFG na navržený koordinovaný soubor opatření – zahájí realizaci individualizovaných služeb, aby pracovníkům rychle poskytly pomoc;

4.  domnívá se, že propouštění ve vydavatelském odvětví v regionu Attika souvisí s celosvětovou finanční a hospodářskou krizí, že na jedné straně došlo ke snížení disponibilního příjmu domácností, což vedlo k výraznému poklesu kupní síly, potřebě určit výdajové priority a nutnosti přestat kupovat položky každodenního života, které se nepovažují za nezbytné, jako jsou noviny a časopisy, a na straně druhé byly dramaticky omezeny půjčky podnikům a jednotlivcům kvůli nedostatku peněžních prostředků v řeckých bankách;

5.  konstatuje, že do dnešního dne byla v odvětví vydavatelských činností podána jedna další žádost o prostředky z EFG(6)

6.  konstatuje, že se očekává, že toto propouštění bude mít výrazný negativní vliv na region Attika, v němž je již nyní ve srovnání s ostatními 12 regiony největší podíl nezaměstnaných v Řecku;

7.  konstatuje, že tento koordinovaný soubor individualizovaných služeb, který má být spolufinancován, povětšinou podporuje zakládání nových podniků ve formě dotací na samostatně výdělečnou činnost (1 200 000 EUR), ale sestává i z profesního poradenství, odborného vzdělávání, včetně odborné přípravy (1 104 000 EUR), a příspěvků na odbornou přípravu (828 000 EUR) a také příspěvků na hledání zaměstnání a na mobilitu;

8.  s potěšením konstatuje, že koordinovaný soubor individualizovaných služeb byl vypracován po konzultaci se zástupci cílových příjemců; s uspokojením poznamenává, že to byli právě příjemci, kdo navrhl řeckému ministerstvu práce, aby podalo žádost o financování z EFG, a to s poukazem na jeho rychlý účinek a efektivitu;

9.  domnívá se, že koordinační role a zapojení zástupců příjemců, na něž je pomoc zaměřena, byly důležité zejména při vytváření daných individualizovaných služeb, jelikož k propouštění došlo ve 46 různých společnostech ve vydavatelském odvětví;

10.  vítá skutečnost, že podle očekávání se opatření podporovaných z EFG zúčastní všichni způsobilí propuštění pracovníci;

11.  připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost všech pracovníků vhodnou odbornou přípravou a uznáním dovedností a schopností získaných během jejich profesní dráhy; očekává, že odborná příprava, která je nabízena v rámci koordinovaného souboru opatření, bude přizpůsobena nejen potřebám propuštěných pracovníků, ale i stávajícímu podnikatelskému prostředí;

12.  vítá skutečnost, že všem způsobilým propuštěným pracovníkům bylo nabídnuto profesní poradenství sestávající z několika fází, které jim poskytne individuální, personalizované rady a plány, jak znovu nalézt zaměstnání;

13.  zdůrazňuje, že pomoc z EFG může spolufinancovat pouze aktivní opatření na pracovním trhu, která vedou k trvalému a dlouhodobému zaměstnání; opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou podle vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

14.  bere na vědomí, že maximální způsobilá částka ve výši 15 000 EUR bude poskytnuta až 80 vybraným pracovníkům jakožto příspěvek na založení vlastního podniku; zdůrazňuje, že cílem tohoto opatření je podpořit podnikání poskytnutím finančních prostředků na životaschopné obchodní plány, což by mělo ve střednědobém horizontu vést k vytvoření dalších pracovních míst;

15.  poznamenává, že podle odhadů 80 pracovníků obdrží příspěvek na mobilitu, aby se podpořilo jejich přestěhování poté, co přijmou nabídku práce vyžadující změnu bydliště;

16.  konstatuje, že příspěvek na přípravné činnosti, správu, informace a reklamu, kontrolu a výkaznictví představuje 3,36 % celkového rozpočtu; dále bere na vědomí, že se počítá s tím, že téměř polovina této částky se využije na informování a propagaci;

17.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

18.  pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady toto rozhodnutí podepsal a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

19.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení včetně jeho přílohy předal Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost EGF/2014/015 GR/Attica: vydavatelské činnosti, předložená Řeckem)

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2015/642.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855. (2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1). (5) Nařízení Komise (EU) č. 1046/2012 ze dne 8. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS), pokud jde o předání časových řad nového regionálního rozdělení (Úř. věst. L 310, 9.11.2012, s. 34). (6) EGF/2009/024 NL Noord Holland a Zuid Holland, Oddíl 58 (KOM(2010)0532 ze dne 1.10.2010).

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 25. března 2015 o žádosti, aby byl António Marinho e Pinto zbaven imunity (2014/2191(IMM))

P8_TA(2015)0083 A8-0062/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost o zbavení Antónia Marinha e Pinta imunity, kterou předložil soudce okresního soudu v Coimbře Dr. Rodrigo Pereira da Costa dne 8. října 2014 (sp. zn. 6076/12.0TDLSB) a která byla oznámena v plénu dne 12. listopadu 2014,

–  poté, co António Marinho e Pinto dostal možnost vyjádřit se, v souladu s čl. 9 odst. 5 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 8 a 9 protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010 a 6. září 2011(1),

–  s ohledem na čl. 157 odst. 2 a 3 Ústavy Portugalské republiky,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0062/2015),

A.  vzhledem k tomu, že soudce okresního soudu v Coimbře předložil žádost o zbavení poslance Evropského parlamentu Antónia Marinha e Pinta poslanecké imunity v souvislosti s možným řízením týkajícím se údajného spáchání deliktu;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie požívají členové EP na území vlastního státu imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu;

C.  vzhledem k tomu, že podle čl. 157 odst. 2 a 3 Ústavy Portugalské republiky nemohou být poslanci v průběhu volebního období stíháni, zatčeni, uvězněni ani jinak omezováni na svobodě bez předchozího souhlasu parlamentu;

D.  vzhledem k tomu, že je António Marinho e Pinto obviněn z pomluvy bývalých úředníků portugalské advokátní komory;

E.  vzhledem k tomu, že tato obvinění se zjevně netýkají pozice Antónia Marinha e Pinta jakožto poslance Evropského parlamentu a vznikla na základě jeho dřívější funkce předsedy portugalské advokátní komory;

F.  vzhledem k tomu, že údajné skutky se nevztahují k hlasování poslance ani k názorům, které vyjádřil během výkonu své funkce poslance Evropského parlamentu, ve smyslu článku 8 protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie;

G.  vzhledem k tomu, že nepanuje žádné podezření, že by toto řízení představovalo ve skutečnosti pokus bránit Antoniu Marinhovi e Pintovi v poslanecké práci (fumus persecutionis) a že dotčené řízení bylo zahájeno předtím, než se ujal funkce poslance Evropského parlamentu;

1.  rozhodl, aby byl António Marinho e Pinto zbaven imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně předal soudci okresního soudu v Coimbře a Antoniu Marinhovi e Pintovi.

(1) Rozsudek ze dne 12. května 1964 ve věci 101/63, Wagner/Fohrmann a Krier (Recueil 1964, s. 387); rozsudek ze dne 10. července 1986 ve věci 149/85, Wybot/Faure a další (Recueil 1986, s. 2391); rozsudek ze dne 15. října 2008 ve věci T-345/05, Mote v. Parlament (Sb. rozh. 2008, s. II-2849); rozsudek ze dne 21. října 2008 ve spojených věcech C-200/07 a C-201/07, Marra v. De Gregorio a Clemente (Sb. rozh. 2008, s. I-7929); rozsudek ze dne 19. března 2010 ve věci T-42/06, Gollnisch v. Parlament (Sb. rozh. 2010, s. II-1135); rozsudek ze dne 6. září 2011 ve věci C-163/10, Patriciello (Sb. rozh. 2011, s. I-7565).

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 25. března 2015 o žádosti, aby byl Ivan Jakovčić zbaven imunity (2014/2169(IMM))

P8_TA(2015)0084 A8-0059/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost o zbavení imunity Ivana Jakovčiće, kterou zaslal dne 5. září 2014 právní zástupce poškozené žalující strany v souvislosti s trestním řízením vedeným městským soudem v chorvatském Pazinu (č.j.: K-143/14) a která byla oznámena na plenárním zasedání dne 23. října 2014,

–  s ohledem na dopisy Stálého zastoupení Chorvatské republiky při EU ze dne 14. února 2014 a 16. ledna 2015, které potvrzují, že podle příslušných ustanovení chorvatského právního řádu je poškozená žalující strana oprávněna požádat o zbavení imunity chorvatského poslance Evropského parlamentu,

–  poté, co Ivan Jakovčić dostal možnost vyjádřit se, v souladu s čl. 9 odst. 5 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1)

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. dubna 2009 o parlamentní imunitě v Polsku(2),

–  s ohledem na články 23 a 28 jednacího řádu Parlamentu Chorvatské republiky,

–  s ohledem na čl. 61 odst. 1 chorvatského trestního řádu,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0059/2015),

A.  vzhledem k tomu, že právní zástupce soukromé osoby vystupující jako žalující strana požádal o zbavení poslanecké imunity poslance Evropského parlamentu Ivana Jakovčiće v souvislosti s právním řízením, které se týká údajného trestného činu pomluvy;

B.  vzhledem k tomu, že Stálé zastoupení Chorvatské republiky při EU informovalo předsedu Evropského parlamentu dopisem ze dne 14. února 2014 o tom, že pokud není žádost o zbavení imunity chorvatského poslance upravena zvláštními procesními předpisy, měla by se použít ustanovení o zbavení imunity pro poslance vnitrostátního parlamentu, podle nichž může podat žádost o schválení zadržovací vazby nebo zahájení trestního stíhání poslance oprávněný státní orgán, poškozená žalující strana nebo soukromá žalující strana;

C.  vzhledem k tomu, že Stálé zastoupení Chorvatské republiky při EU potvrdilo ve svém dopise ze dne 16. ledna 2015, že v daném okamžiku probíhá před příslušným chorvatským soudem soudní řízení, s nímž souvisí žádost o zbavení imunity pana Jakovčiće;

D.  vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 8 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie nesmí být členové Evropského parlamentu vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce;

E.  vzhledem k tomu, že smyslem tohoto ustanovení je zajistit uplatnění zásady svobody projevu poslanců Evropského parlamentu, avšak toto právo neopravňuje k pomluvě, nactiutrhání, podněcování k nenávisti či zpochybňování cti jiných osob;

F.  vzhledem k tomu, že se tato žádost o zbavení imunity týká trestního stíhání, které bylo zahájeno vůči panu Jakovčićovi podle čl. 147 odst. 1 a 2 chorvatského trestního zákona v souvislosti s výroky, které zakládají trestný čin pomluvy, které údajně pronesl v rozhovoru s chorvatskou televizí HRT dne 22. července 2014;

G.  vzhledem k tomu, že podle čl. 61 odst. 1 chorvatského trestního řádu (Zakon o kaznenom postupku) musí být v případě trestněprávní žaloby učiněno žalobní podání ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se oprávněná fyzická či právnická osoba dozvěděla o trestném činu a jeho pachateli;

H.  vzhledem k tomu, že podle čl. 9 odst. 2 jednacího řádu Parlamentu se musí žádosti o zbavení poslanecké imunity projednat neprodleně, avšak s přihlédnutím k jejich poměrné složitosti;

I.  vzhledem k tomu, že pan Jakovčić byl v okamžiku rozhovoru členem Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že se však údajné výroky týkají záležitosti, která se odehrála v době, kdy ještě funkci poslance nezastával;

J.  vzhledem k tomu, že tyto předmětné výroky proto nemají přímou a zřejmou souvislost s výkonem povinností pana Jakovčiće jakožto poslance Evropského parlamentu ani se nejedná o názory vyjádřené či hlasování učiněné v souvislosti s výkonem jeho funkce poslance Evropského parlamentu ve smyslu článku 8 protokolu č. 7;

K.  vzhledem k tomu, že takové jednání pana Jakovčiće nelze tudíž považovat za jednání v souvislosti s výkonem funkce poslance Evropského parlamentu;

1.  má za to, že žádost o zbavení imunity pana Jakovčiće předložil příslušný orgán ve smyslu čl. 9 odst. 1 jednacího řádu, a je ji proto nutné považovat za přípustnou; dále má za to, že s ohledem na čl. 9 odst. 2 jednacího řádu nelze Parlamentu ukládat žádnou lhůtu pro vydání rozhodnutí ve věci žádosti o zbavení imunity;

2.  rozhodl, aby byl Ivan Jakovčić zbaven imunity;

3.  pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně předal příslušnému orgánu Chorvatské republiky a Ivanu Jakovčićovi.

(1) Rozsudek ve věci Wagner v. Fohrmann a Krier, 101/63, EU:C:1964:28; rozsudek ve věci Wybot v. Faure a další, 149/85, EU:C:1986:310; rozsudek ve věci Mote v. Parlament, T-345/05, EU:T:2008:440; rozsudek ve spojené věci Marra v. De Gregorio a Clemente, C-200/07 a C-201/07, 2008, EU:C:2008:579; rozsudek ve věci Gollnisch v. Parlament, T-42/06, EU:T:2010:102; rozsudek ve věci Patriciello, C-163/10, EU:C:2011:543; rozsudek ve spojené věci Gollnisch v. Parlament, T-346/11 a T-347/11EU:T:2013:23. (2) Úř. věst. C 184 E, 8.7.2010, s. 72.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2015 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (žádost EGF/2014/016 IE/Lufthansa Technik, předložená Irskem) (COM(2015)0047 – C8-0038/2015 – 2015/2045(BUD))

P8_TA(2015)0085 A8-0052/2015

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0047 – C8–0038/2015),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (dále jen "nařízení o EFG"),

—  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

—  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (dále jen „IID ze dne 2. prosince 2013“), a zejména na bod 13 této dohody,

—  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,

—  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

—  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

—  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0052/2015),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje s cílem poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu nebo celosvětovou finanční a hospodářskou krizí, a pomáhat jim při opětovném začleňování na trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji, v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 2. prosince 2013 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen "EFG");

C.  vzhledem k tomu, že přijetí nařízení o EFG, které je výsledkem dohody mezi Parlamentem a Radou ohledně opětovného zavedení kritéria pro uvolňování prostředků v souvislosti s krizí, zvýšení finančního příspěvku Unie na 60 % celkových celkových odhadovaných nákladů na navrhovaná opatření, zefektivnění postupu Komise, Parlamentu a Rady při vyřizování žádostí o příspěvek z EFG tak, aby se zkrátila doba jejich posuzování a schvalování, a dále rozšíření způsobilých akcí a příjemců tím, že mezi ně budou zahrnuty i osoby samostatně výdělečně činné a mladí lidé, a financování pobídek k zakládání vlastních podniků;

D.  vzhledem k tomu, že Irsko podalo žádost EGF/2014/016 IE/Lufthansa Technik o finanční příspěvek z EFG v souvislosti s propuštěním celkového počtu 424 pracovníků ve společnosti Lufthansa Technik Airmotive Ireland Ltd (LTAI) a u dvou jejích dodavatelů v Irsku;

E.  vzhledem k tomu, že vedle 250 cílových příjemců poskytnou irské orgány individualizované služby spolufinancované z EFG až 200 mladým lidem, kteří nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. „NEET“) a kteří v den podání žádosti nedosáhli věku 25 let;

F.  vzhledem k tomu, že žádost nesplňuje kritéria způsobilosti stanovená v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG a zakládá se na ustanovení o mimořádných okolnostech obsaženém v čl. 4 odst. 2 uvedeného nařízení,

1.  souhlasí s Komisí, že mimořádné okolnosti uváděné irskými orgány, tj. skutečnost, že propouštění má závažný dopad na zaměstnanost i na místní a regionální hospodářství, odůvodňují odchylku od kritérií pro pomoc uvedených v čl. 4 odst. 2 nařízení o EFG, a Irsko má proto nárok na finanční příspěvek podle uvedeného nařízení; poukazuje ovšem na to, že se mimořádné okolnosti v tomto případě týkají pouze 250 osob; v tomto ohledu doporučuje, aby Komise stanovila kritéria pro žádosti týkající se méně než 500 pracovníků; zdůrazňuje, že pokud nejsou v plném rozsahu splněna kritéria stanovená v čl. 4 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení, měly by být žádosti posuzovány případ od případu a neměly by být automaticky schvalovány žádosti, které nesplňují základní podmínky;

2.  bere na vědomí, že irské orgány předložily žádost o finanční příspěvek z EFG dne 19. září 2014 a doplňovaly ji o další informace až do 14. listopadu 2014 a že posouzení této žádosti vydala Komise dne 6. února 2015;

3.  vítá rozhodnutí irských orgánů zahájit 7. prosince 2013 – tedy se značným předstihem před podáním žádosti a konečným rozhodnutím o finanční podpoře navrženého koordinovaného balíčku opatření z EFG – poskytování individualizovaných služeb postiženým pracovníkům, aby pracovníkům rychle poskytly pomoc; konstatuje, že tyto individualizované služby, které již byly nabídnuty, budou způsobilé k financování z EFG;

4.  domnívá se, že propouštění v odvětví opravy a instalace strojů a zařízení v jižním a východním Irsku souvisí s významnými změnami ve struktuře světového obchodu způsobenými globalizací, což dokládá uzavření LTAI, které je důsledkem vážného poklesu obchodu Unie se zbožím a službami vyplývajícího z technologického přechodu na výrobu nové generace letadel a letadlových celků, z posunu ve výrobních postupech širších letadlových celků s následnými dopady na základní tržní podmínky, na nichž je založen obchodní model LTAI, a posunu v umístění celosvětové výroby letadel; konstatuje, že západoevropští a američtí dopravci nyní mají tendenci posílat svá letadla se širokým trupem na rozsáhlou údržbu do Číny a že i sama mateřská společnost podniku Lufthansa Technik se rozhodla, že celosvětovou základnu svých opravárenských a údržbářských (MRO) činností pro letadla typu Airbus A330/340 zřídí ve své dceřiné společnosti Lufthansa Technik Filipíny;

5.  konstatuje, že do dnešního dne se odvětví opravy a instalace strojů a zařízení týkaly dvě žádosti o pomoc z EFG (včetně této projednávané věci), přičemž druhý případ byl zdůvodněn celosvětovou finanční a hospodářskou krizí(4);

6.  bere na vědomí, že toto propuštění bude podle předpokladů mít obrovské negativní dopady na jižní a východní Irsko, v němž se jeví enklávy značného místního znevýhodnění, jak ukazují tyto sociálně-ekonomické ukazatele: nízká úroveň vzdělání, nedostatečná profesní kvalifikace a vysoká míra sociálního bydlení; má za to, že všechny tyto faktory svědčí o značném znevýhodnění místních obyvatel a jejich chudobě a že kromě toho, vzhledem k řadě případů propouštění v podnicích v tomto odvětví v posledních letech, je pro pracovní síly z tohoto odvětví disponující velmi specifickými dovednostmi, kterých lze jen obtížně využít v jiných odvětvích, ještě těžší nalézt nové zaměstnání; konstatuje, že Blanchardstown-Tyrrelstown, Tallaght-Killinarden, Clondalkin-Rowlagh a Tallaght-Fettercairn patří k oblastem, kde žijí pracovníci z Lufthansy a kde je průměrná míra nezaměstnanosti 23 %;

7.  poukazuje na to, že pracovní síly z tohoto odvětví disponují velmi specifickými dovednostmi, kterých lze jen obtížně využít v jiných odvětvích, a proto je pro tyto pracovníky obtížné nalézt nové zaměstnání; lituje toho, že to platí zejména pro pracovníky, kteří se blíží důchodovému věku (což je zhruba 20 % pracovníků společnosti Lufthansa Technik) nebo pracovali v téže firmě řadu let;

8.  konstatuje, že v současné době pracuje v tomto odvětví v Irsku přibližně 1 550 zaměstnanců a že údaje, které předložily irské orgány, ukazují, že celkový počet zaměstnanců v tomto oboru poklesl o 52 %;

9.  konstatuje, že koordinovaný balíček individualizovaných služeb, který má být spolufinancován, se skládá z poradenství a plánování kariéry, grantů EFG na vzdělávání, programů odborné přípravy a dalšího vzdělávání, programů vysokoškolského vzdělávání, podpory podnikání a samostatně výdělečné činnosti a podpory příjmů včetně příspěvku z EFG na náklady kurzů;

10.  konstatuje, že kromě propuštěných pracovníků se irské orgány rozhodly poskytnout individualizované služby spolufinancované z EFG až 200 mladým lidem, kteří nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy (tzv. „NEET“) a kteří nedosáhli věku 25 let; konstatuje dále, že tito mladí lidé nepatří k dané skupině propuštěných a nebyli zaměstnání v tomtéž odvětví;

11.  konstatuje, že individualizované služby plánované pro tyto mladé lidi skýtají tytéž možnosti, jaké mají propuštění pracovníci, budou však konkrétně uzpůsobeny každému z těchto mladých lidí podle jeho potřeb; připomíná, že navrhované akce by měly zohlednit rozdíly mezi propuštěnými pracovníky a NEET;

12.  vítá skutečnost, že koordinovaný balíček individualizovaných služeb byl vypracován po konzultaci s cílovými příjemci a jejich zástupci a také s odbory;

13.  vítá skutečnost, že Ministerstvo sociální ochrany uskutečnilo rozsáhlou anketu mezi postiženými pracovníky s cílem určit cílové pracovníky, jejich dosažené vzdělání a absolvovanou odbornou přípravu a jejich potřeby, pokud jde o potenciální individualizované služby, aby se zlepšily jejich vyhlídky na opětné začlenění do pracovního procesu;

14.  konstatuje, že orgány mají v plánu využít maximální povolený procentní podíl 35 % celkových nákladů na příspěvky a pobídky v podobě podpory příjmů včetně příspěvků na náklady kurzů (CEC); bere na vědomí, že tyto příspěvky nenahrazují opatření financovaná z vnitrostátních fondů;

15.  oceňuje záměr irských orgánů vytvořit poradní fórum nebo jiný interaktivní proces, který doplní probíhající práci koordinačního útvaru EFG, jakmile bude poskytnuta podpora z EFG;

16.  připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost všech pracovníků vhodnou odbornou přípravou a uznáním dovedností a schopností získaných během jejich profesní dráhy; očekává, že odborná příprava, která je nabízena v rámci tohoto koordinovaného balíčku opatření, bude přizpůsobena nejen potřebám propuštěných pracovníků, ale také stávajícímu podnikatelskému prostředí;

17.  připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by měla podoba koordinovaného balíčku individualizovaných služeb předjímat budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti a měla by být v souladu s přechodem k udržitelnému hospodářství účinně využívajícímu zdroje;

18.  zdůrazňuje, že pomoc z EFG může spolufinancovat pouze aktivní opatření na pracovním trhu, která vedou k trvalému a dlouhodobému zaměstnání; opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou podle vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví; doporučuje, aby Komise posoudila možnost snížit požadovaný minimální počet propuštěných pracovníků u projektů EFG na 200 vzhledem k dopadu na nezaměstnanost v důsledku propouštění v malých a středních podnicích postižených hospodářskou krizí;

19.  vítá skutečnost, že při přístupu k navrženým akcím a jejich provádění budou dodržovány zásady rovnosti a nediskriminace;

20.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

21.  pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady toto rozhodnutí podepsal a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

22.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s přílohou Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost EGF/2014/016 IE/Lufthansa Technik, předložená Irskem)

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2015/643.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855. (2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (4) EGF/2009/021 IE/SR Technics.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 25. března 2015 o žádosti, aby byl Viktor Uspaskich zbaven imunity (2014/2095(IMM))

P8_TA(2015)0086 A8-0061/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost litevských soudních orgánů o zbavení Viktora Uspaskiche imunity v souvislosti s trestním řízením, jež proti jeho osobě vede odvolací soud Litevské republiky, kterou Parlament obdržel dne 21. července 2014 a dne 15. září 2014 s ní obeznámil plénum,

–  po vyslechnutí Viktora Uspaskiche dne 24. března 2015 v souladu s čl. 9 odst. 5 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie (dále jen "Protokol") a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě poslanců Evropského parlamentu na základě přímých všeobecných voleb,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dnů 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na článek 62 ústavy Litevské republiky,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 7. září 2010(2),,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0061/2015),

A.  vzhledem k tomu, že Krajský soud ve Wilně vydal nad poslancem Evropského parlamentu Viktorem Uspaskichem rozsudek, který zatím nenabyl právní moci;

B.  vzhledem k tomu, že stejnou věcí se nyní zabývá odvolací soud Litevské republiky;

C.  vzhledem k tomu, že obvinění vznesená proti Viktoru Uspaskichovi nesouvisejí s výroky nebo hlasováním při výkonu jeho funkce poslance Evropského parlamentu, takže se neuplatní článek 8 Protokolu;

D.  vzhledem k tomu, že článek 9 Protokolu stanoví, že v průběhu zasedání Evropského parlamentu požívají jeho členové imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu, avšak že se imunity nelze dovolávat v případě přistižení člena při činu a že Evropský parlament je oprávněn svého člena imunity zbavit;

E.  vzhledem k tomu, že podle článku 62 ústavy Litevské republiky nesmí být poslanec litevského parlamentu (Seimasu) bez jeho souhlasu trestně stíhán, zatčen ani jinak omezen na svobodě;

F.  vzhledem k tomu, že proti poslanci Evropského parlamentu Viktoru Uspaskichovi bylo zahájeno trestní stíhání a že byl v rámci řízení probíhajícího před Krajským soudem ve Wilně obviněn z toho, že se dopustil trestných činů ve smyslu čl. 24 odst. 4 ve spojení s čl. 222 odst. 1, čl. 220 odst. 1, čl. 24 odst. 4 ve spojení s čl. 220 odst. 1, čl. 205 odst. 1 a čl. 24 odst. 4 ve spojení s čl. 205 odst. 1 trestního zákoníku Litevské republiky;

G.  vzhledem k tomu, že dne 14. července 2009 požádal nejvyšší státní zástupce Litevské republiky o zbavení Viktora Uspaskiche imunity v souvislosti s výše uvedenými trestnými činy;

H.  vzhledem k tomu, že dne 27. ledna 2010 byl Viktor Uspaskich v souladu s článkem 9 jednacího řádu poprvé vyslechnut ve Výboru pro právní záležitosti a poté, co dne 2. září 2010 litevské orgány vyjasnily dvě právní záležitosti, proběhlo ve Výboru pro právní záležitosti druhé slyšení, čímž se mu na všech možných úrovních dostalo práva být v této věci vyslechnut;

I.  vzhledem k tomu, že dne 7. září 2010 přijal Evropský parlament rozhodnutí(3) o zbavení Viktora Uspaskiche imunity;

J.  vzhledem k tomu, že dne 5. dubna 2011 Viktor Uspaskich požádal o ochranu imunity, přičemž argumentoval mimo jiné tím, že ve Výboru pro právní záležitosti nedostal náležitý prostor k vyjádření, a dále uvedl, že trestní stíhání jeho osoby je politicky motivováno a brání mu v náležitém plnění jeho poslaneckých povinností;

K.  vzhledem k tomu, že Viktor Uspaskich v dopise ze dne 11. dubna 2011požádal Parlament o přezkoumání rozhodnutí ze dne 7. září 2010 kvůli údajně novým faktům, jež byla zveřejněna na portálu WikiLeaks a jež mají dokládat, že se stal obětí fumus persecutionis;

L.  vzhledem k tomu, že tato žádost byla zamítnuta, neboť nebyla zjištěna dostatečná souvislost mezi údajně novými skutečnostmi a zahájením řízení proti Viktoru Uspaskichovi kvůli účetním podvodům;

M.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament rozhodl, že imunitu a výsady Viktora Uspaskiche nebude chránit(4);

N.  vzhledem k tomu, že dne 12. července 2013 Krajský soud ve Wilně shledal Viktora Uspaskiche vinným ze spáchání trestného činu ve smyslu čl. 24 odst. 4 ve spojení s čl. 182 odst. 2 a čl. 222 odst. 1 trestního zákoníku Litevské republiky, a vzhledem k tomu, že byl odsouzen ke čtyřem letům odnětí svobody v některém z vazebních zařízení;

O.  vzhledem k tomu, že Viktor Uspaskich i státní zastupitelství následně podali odvolání, takže se tatáž právní věc, kvůli níž už byl Viktor Uspaskich jednou zbaven imunity, nyní nachází u soudu druhé instance;

P.  vzhledem k tomu, že pro odvolací řízení je zapotřebí dalšího rozhodnutí Evropského parlamentu, protože podle článku 62 ústavy Litevské republiky nesmí být poslanec parlamentu bez jeho souhlasu trestně stíhán;

Q.  vzhledem k tomu, že podle čl. 9 písm. a) Protokolu jsou rozsah a působnost imunity, kterou požívají poslanci na území vlastního státu, určeny příslušnými vnitrostátními právními předpisy;

R.  vzhledem k tvrzení Viktora Uspaskiche, že se změnil právní základ obžaloby, avšak že orgány činné v trestním řízení a soudní orgány mohou zcela překvalifikovat skutkovou podstatu, pokud se jedná o stejný čin;

S.  vzhledem k tomu, že z podkladů je i tak zřejmé, že skutková podstata obvinění zůstává stejná;

T.  vzhledem k tomu, že Viktor Uspaskich uvádí, že v souvislosti s jeho osobou jsou u Evropského soudu pro lidská práva vedena dvě řízení, avšak že po přezkoumání obou věcí nebyla potvrzena jakákoli spojitost s tímto případem;

U.  vzhledem k tomu, že k Evropskému soudu pro lidská práva se lze obrátit až poté, co jsou vyčerpány všechny vnitrostátní právní prostředky, a proto je nemožné, aby věc, kterou projednává odvolací soud Litevské republiky, byla současně předmětem řízení u Evropského soudu pro lidská práva;

V.  vzhledem k tomu, že Viktor Uspaskich v dopise ze dne 24. října 2014 uvádí nové skutečnosti, které mají doložit, že se stal obětí fumus persecutionis;

W.  vzhledem k tomu, že se Viktor Uspaskich mimoto odvolává na dokumenty zveřejněné na Wikileaks jako na nové podklady, avšak že tyto dokumenty již byly projednány v rámci imunitního řízení zahájeného dne 5. dubna 2011 a nebyly shledány ani jako průkazné, ani jako relevantní;

X.  vzhledem k tomu, že ani tentokrát nebylo konstatováno, že existuje dostatečná spojitost mezi údajně novými fakty a řízením vedeným proti Viktoru Uspaskichovi kvůli účetním podvodům;

Y.  vzhledem k tomu, že tedy nebyly předloženy přesvědčivé důkazy o existenci fumus persecutionis a že činy, z nichž je Viktor Uspaskich obviněn, nijak nesouvisejí s jeho činností ve funkci poslance Evropského parlamentu;

Z.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí o zbavení imunity podle čl. 9 odst. 7 jednacího řádu není v žádném případě výrokem o vině či nevině, což je předmětem vnitrostátního řízení;

AA.  vzhledem k tomu, že Výbor pro právní záležitosti v rámci imunitního řízení nezkoumá právní systémy jednotlivých členských států;

1.  rozhodl o zbavení poslanecké imunity Viktora Uspaskiche;

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně předal příslušnému úřadu Litevské republiky.

(1) Rozsudek ze dne 12. května 1964 ve věci 101/63 Wagner v. Fohrmann a Krier (Recueil 1964, s. 419); rozsudek ze dne 10. července 1986 ve věci 149/85 Wybot v. Faure a další (Recueil 1986, s. 2403); rozsudek ze dne 15. října 2008 ve věci T‑345/05 Mote v. Parlament (Sb. rozh. 2008, s. II-2849); rozsudek ze dne 21. října 2008 ve spojených věcech C-200/07 a 201/07 Marra v. De Gregorio a Clemente (Sb. rozh. 2008, s. I‑7929); rozsudek ze dne 19. března 2010 ve věci T‑42/06 Gollnisch v. Parlament (Sb. rozh. 2010, s. II-1135); rozsudek ze dne 6. září 2011 ve věci C‑163/10 Patriciello (Sb. rozh. 2011, s. I‑7565); věc T-346/11 Gollnisch, EU:T:2013:23. (2) Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 90. (3) 1 Úř. věst. C 308 E, 20.11.2011, s. 90. (4) Úř. věst. C 165 E, 11.6.2013, s. 80.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 25. března 2015 o žádosti o ochranu výsad a imunit, kterých požívá Gabriele Albertini (2014/2096(IMM))

P8_TA(2015)0087 A8-0058/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, kterou Gabriele Albertini předložil dne 28. července 2014, o níž bylo plénum informováno dne 16. září 2014 a která se týkala ochrany jeho výsad a imunit v souvislosti s trestním řízením probíhajícím u soudu v Brescie (Itálie) (ref. č. 7061/13 v generál. rejstříku),

–  s ohledem na žádost, kterou Gabriele Albertini předložil dne 30. července 2014, o níž bylo plénum informováno dne 16. září 2014 a která se týkala přezkoumání žádosti o ochranu jeho výsad a imunit v souvislosti s občanskoprávním sporem probíhajícím u soudu v Brescie (Itálie) (ref. č. 17851/12 v generál. rejstříku),

–  s ohledem na žádost, kterou Gabriele Albertini předložil dne 17. července 2013, o níž bylo plénum informováno dne 9. září 2013 a která se týkala přezkoumání žádosti o ochranu jeho výsad a imunit v souvislosti s výše uvedenými občanskoprávním sporem,

–  s ohledem na to, že Gabriele Albertini byl vyslechnut v souladu s čl. 9. odst. 5,

–  s ohledem na články 8 a 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 21. května 2013 ohledně žádosti o ochranu výsad a imunit, kterých požívá Gabriele Albertini(2),

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 24. února 2014 ohledně žádosti o přezkoumání žádosti o ochranu výsad a imunit, kterých požívá Gabriele Albertini(3),

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2 a čl. 7 odst. 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0058/2015),

A.  vzhledem k tomu, že poslanec Evropského parlamentu Gabriele Albertini požádal o ochranu své poslanecké imunity v souvislosti s trestním řízením probíhajícím před italským soudem; vzhledem k tomu, že rovněž žádal o přezkoumání své žádosti o ochranu výsad a imunit v souvislosti s občanskoprávním sporem, který řeší tentýž soud;

B.  vzhledem k tomu, že tato žádost o ochranu se týká pomluv, kterých se pan Albertini údajně dopustil v textu svého písemného dotazu, s nímž se dne 22. října 2012 obrátil na italskou ministryni spravedlnosti, aby zjistil, zda se Alfredo Robledo, státní zástupce, který zahájil vyšetřování skutečností týkajících se milánského magistrátu a pana Albertiniho coby starosty tohoto města v roce 2005, svým jednáním dopustil porušení profesní etiky, a zda by se tedy toto jeho jednání nemělo stát předmětem disciplinárního řízení;

C.  vzhledem k tomu, že žádost o přezkoumání souvisí s předvoláním pana Albertiniho před soud v Brescie, které nechal vypracovat pan Robledo v souvislosti s výroky údajně pomlouvačného charakteru, které Gabriele Albertini pronesl při jednom rozhovoru otištěném italským deníkem Il Sole 24 Ore dne 26. října 2011 a při dalším rozhovoru otištěném italským deníkem Corriere della Sera dne 19. února 2012;

D.  vzhledem k tomu, že pan Albertini použil velmi podobné, pokud ne zcela stejné, výrazy jak ve svém písemném dotazu, tak v poskytnutých rozhovorech, a vzhledem k tomu, že podstata obou řízení je tatáž, jak sám pan Albertini potvrdil písemně a při svém slyšení; vzhledem k tomu, že rozhodnutí o tom, zda ochránit poslaneckou imunitu pana Albertiniho, musí být tedy přijato s ohledem na obě řízení;

E.  vzhledem k tomu, že k předložení písemného dotazu i k poskytnutí rozhovorů došlo v době, kdy byl pan Albertini poslancem Evropského parlamentu;

F.  vzhledem k tomu, že podle článku 8 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie členové Evropského parlamentu nesmějí být vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce;

G.  vzhledem k tomu, že v souladu s běžnou praxí Parlamentu není skutečnost, že příslušné právní kroky mají občanskoprávní nebo správní charakter nebo obsahují určité aspekty spadající pod občanské nebo správní právo, sama o sobě důvodem pro to, aby se imunita zakotvená v uvedeném článku neuplatnila;

H.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém rozhodnutí ze dne 21. května 2013 usoudil, že ze skutkového stavu případu, jak vyplývá z předvolání a z ústního vysvětlení podaného Gabrielem Albertinim Výboru pro právní záležitosti, je patrné, že učiněné výroky nemají přímou a zřejmou spojitost s výkonem funkce poslance Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že Parlament tudíž přijal rozhodnutí, že imunitu pana Albertiniho neochrání;

I.  vzhledem k tomu, že v dopise, který byl doručen dne 17. července 2013, pan Albertini požádal o přezkoumání rozhodnutí o zamítnutí ochrany jeho imunity, jež bylo vydáno dne 21. května 2013; vzhledem k tomu, že ve svém rozhodnutí ze dne 24. února 2014 Parlament souhlasil s doporučením Výboru pro právní záležitosti nepodniknout žádné kroky ve věci této žádosti, a to s ohledem na své dřívější rozhodnutí zamítnout žádost pana Albertiniho o ochranu imunity, které již bylo přijato dne 21. května 2013;

J.  vzhledem k tomu, že v dopise ze dne 30. července 2014 požádal pan Albertini podruhé o přezkoumání rozhodnutí ze dne 21. května 2013; vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 9 odst. 5 jednacího řádu předkládal pan Albertini při různých příležitostech v období od září 2014 do března 2015 další dokumentaci týkající se jeho případu;

K.  vzhledem k tomu, že podle názoru Soudního dvora může prohlášení učiněné poslancem EP mimo Evropský parlament představovat názor vyjádřený během výkonu jeho funkce ve smyslu článku 8 Protokolu, neboť není důležité místo, kde k prohlášení došlo, ale jeho samotný obsah a povaha(4); vzhledem k tomu, že spojitost mezi vyjádřeným názorem a parlamentní funkcí poslance musí ovšem být přímá a zjevná(5);

L.  vzhledem k tomu, že nové podpůrné dokumenty, které pan Albertini poskytl, neobjasňují spojitost mezi výroky, jež pronesl, a jeho funkcí poslance Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že popisují spíše skutečnosti, které v zásadě souvisejí s posledními fázemi příslušných soudních řízení, s událostmi, k nimž došlo po uvedených rozhovorech a uvedeném písemném dotazu, a se způsobem, jakým o nich informoval tisk; vzhledem k tomu, že tyto skutečnosti by měly dokázat, že použité výrazy neměly charakter pomluvy a že důvodem k podání podnětu k občanskému i k trestnímu řízení byla osobní a politická nevraživost vůči panu Albertini;

M.  vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 9 odst. 7 jednacího řádu se příslušný výbor za žádných okolností nesmí vyslovit o vině nebo o nevině poslance, ani o tom, zda názory nebo činy, které mu jsou přisuzovány, odůvodňují trestní stíhání, a to ani v případě, že se při posuzování žádosti příslušný výbor podrobně seznámil se skutkovým stavem daného případu; vzhledem k tomu, že v souladu s běžnou praxí Parlamentu se toto ustanovení uplatňuje i na občanskoprávní řízení;

N.  vzhledem k tomu, že princip fumus persecutionis, tj. dostatečně závažné a konkrétní podezření, že případ byl dán k soudu s úmyslem způsobit dotčenému poslanci politickou újmu, se uplatňuje pouze v případech ochrany imunity, na které se vztahuje článek 9 Protokolu, zejména u soudních řízení týkajících se jiných trestných činů, než trestných činů spáchaných v důsledku vyjádřených názorů či hlasování, neboť na tyto trestné činy se vztahuje výhradně článek 8 Protokolu(6); vzhledem k tomu, že pan Albertini je bývalý poslanec Evropského parlamentu, a článek 9 se tudíž na jeho případ již nevztahuje;

O.  vzhledem k tomu, že projednávaný případ je každopádně důsledkem názorů, které vyjádřil poslanec EP, a že určujícím kritériem pro požívání imunity ve smyslu článku 8 Protokolu je v této souvislosti prokázání přímé a zřejmé spojitosti mezi zmíněnými vyjádřenými názory a výkonem poslanecké funkce;

P.  vzhledem k tomu, že o této spojitosti nebyly v tomto případě poskytnuty žádné důkazy; vzhledem k tomu, že tedy i nadále platí předchozí závěry, které Parlament dvakrát potvrdil, tj. že uvedené výroky pana Albertiniho nebyly proneseny v rámci výkonu jeho funkce poslance Evropského parlamentu;

1.  potvrzuje svá rozhodnutí ze dne 21. května 2013 a 24. února 2014, v nichž došel k závěru, že výsady a imunity Gabriela Albertiniho neochrání a nepodnikne žádné další kroky ve věci jeho žádosti o přezkoumání, pokud jde o občanskoprávní spor vedený proti jeho osobě;

2.  ze stejného důvodu přijímá rozhodnutí neochránit výsady a imunity Gabriela Albertiniho, pokud jde o trestní řízení, které je proti němu vedeno;

3.  pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušnému orgánu Italské republiky a Gabrielovi Albertinimu.

(1) Rozsudek ve věci 101/63, Wagner v. Fohrmann and Krier, EU:C:1964:28; rozsudek ve věci 149/85, Wybot v. Faure a další, EU:C:1986:310; rozsudek ve věci T-345/05 Mote v. Parlament, EU:T:2008:440; rozsudek ve spojených věcech C-200/07 a C-201/07 Marra v. De Gregorio a Clemente, EU:C:2008:579; rozsudek ve věci T–42/06 Gollnisch v. Parlament, EU:T:2010:102; rozsudek ve věci C-163/10 Patriciello, EU:C:2011:543; rozsudek ve spojených věcech T-346/11 and T-347/11 Gollnisch v. Parlament, EU:T:2013:23. (2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0195. (3) Zápis ze dne 24. února 2014, bod 7. (4) Rozsudek ve věci Patriciello, viz výše, odstavec 30. (5) Rozsudek ve věci Patriciello, viz výše, odstavec 35. (6) Rozsudek ve věci Marra, viz výše, odstavec 45.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2015 k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině (COM(2015)0005 – C8-0005/2015 – 2015/0005(COD))

P8_TA(2015)0088 A8-0056/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0005),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 212 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0005/2015),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 25. března 2015 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0056/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. března 2015 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/... o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí (EU) 2015/601.)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2015 o výroční zprávě o daních (2014/2144(INI))

P8_TA(2015)0089 A8-0040/2015

Evropský parlament,

—  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské Unii (SEU), na články 26, 110 až 115 a 120 a také článek 241 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a na článek 208 Lisabonské smlouvy,

—  s ohledem na návrh směrnice Rady, kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí (COM(2013)0071), předložený Komisí,

—  s ohledem na svůj postoj ze dne 3. července 2013 o návrhu směrnice Rady, kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí(1),

—  s ohledem na návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) (COM(2011)0121), který předložila Komise,

—  s ohledem na svůj postoj ze dne 19. dubna 2012 o návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB)(2);

—  s ohledem na návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (COM(2013)0348), předložený Komisí,

—  s ohledem na návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (COM(2013)0814), předložený Komisí;

—  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (2013/0025(COD)), jejž Komise předložila dne 5. února 2013,

—  s ohledem na doporučení finančního akčního výboru (FATF) z února 2012(3) o mezinárodních standardech pro boj proti praní peněz a financování terorismu a šíření zbraní,

—  s ohledem na návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o standardizované přiznání k dani (COM(2013)0721), předložený Komisí,

—  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o budoucnosti DPH: pro jednodušší, stabilnější a účinnější systém DPH uzpůsobený jednotnému trhu (KOM(2011)0851),

—  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Dvojí zdanění na jednotném trhu“ (KOM(2011)0712),

—  s ohledem na sdělení Komise o akčním plánu pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům (KOM(2012)0722),

—  s ohledem na sdělení Komise o konkrétních způsobech, jak posílit boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům, a to rovněž ve vztahu ke třetím zemím (COM(2012)0351),

—  s ohledem na doporučení Komise 2012/772/EU ze dne 6. prosince 2012 o agresivním daňovém plánování(4),

—  s ohledem na doporučení Komise 2012/771/EU ze dne 6. prosince 2012 týkající se opatření, která mají pobídnout třetí země k uplatňování minimálních standardů řádné správy v oblasti daní(5),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2012 o výzvě k nalezení konkrétních způsobů, jak bojovat proti daňovým podvodům a daňovým únikům(6),

—  s ohledem na zprávu Richarda Murphyho (FCA) ze dne 10. února 2012 nazvanou „Vyrovnání evropského daňového deficitu“ („Closing the European Tax Gap“),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o spolupráci s rozvojovými zeměmi na podpoře řádné správy v daňové oblasti(7),

—  s ohledem na aktualizovanou studii z roku 2012 ze dne 23. října 2014, která vyčísluje a analyzuje výpadek příjmů z DPH v členských státech EU-27 (Study to quantify and analyse the VAT Gap in the EU-27 Member States);

—  s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2013 o boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a daňovým rájům(8),

—  s ohledem na usnesení Rady ze dne 1. prosince 1997 o kodexu chování pro zdaňování podniků(9) a na zprávu Skupiny pro kodex chování pro zdaňování podniků ze dne 20. června 2014 určenou Radě,

—  s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2013 nazvanou „Eroze daňové základny a přesouvání zisků“ (Addressing Base Erosion and Profit Shifting (BEPS) (2013), na akční plán OECD týkající se eroze daňové základny a přesouvání zisků (2013) a na zprávu OECD adresovanou Pracovní skupině G20 pro rozvoj o dopadu eroze daňové základny a přesouvání zisků v zemích s nízkými příjmy (2014)(10) a výstupech v případě 7 klíčových akcí ze dne 16. září 2014,

—  s ohledem na strategii Evropa 2020 (KOM(2010)2020),

—  s ohledem na stanovisko EHSV ze dne 15. října 2014 ke sdělení Komise nazvanému „Jak pokračuje Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“(11),

—  s ohledem na komuniké vydané po setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G20, které se konalo v Moskvě ve dnech 15. a 16. února 2013,

—  s ohledem na komuniké vydané po setkání hlav států a předsedů vlád zemí G20 konaném v Brisbane ve dnech 15.–16. listopadu 2014,

—  s ohledem na závěry Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) ze dne 8. července 2014(12),

—  s ohledem na sdělení Komise „Roční analýza růstu 2014“ (COM(2013)0800),

—  s ohledem na závěry Evropské rady přijaté ve dnech 22. května a 19.–20. prosince 2013 a 20.–21. března 2014,

—  s ohledem na studii Evropské komise o daních č. 43 týkající se zdanění finančních činností(13), č. 44(14) a č. 45(15) týkající se zdanění právnických osob a č. 48 týkající se daňových reforem v členských státech EU(16);

—  s ohledem na rozhodnutí Rady pro hospodářské a finanční věci o odstranění daňových mezer pro korporátní skupiny(17),

—  s ohledem na rozhodnutí Rady pro hospodářské a finanční věci o rozsáhlejší výměně informací mezi daňovými orgány(18),

—  s ohledem na zprávu Evropské komise týkající se vývoje v oblasti daní v Evropské unii (Taxation trends in the European Union) z roku 2014(19),

—  s ohledem na doporučení Evropské komise pro jednotlivé země pro rok 2014(20),

—  s ohledem na závěrečnou zprávu skupiny odborníků na vysoké úrovni Evropské komise týkající se zdanění digitálního hospodářství(21),

—  s ohledem na konzultace Evropské komise týkající se zdanění: posílení jednotného trhu pro občany(22),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2014(23),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2014 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2014(24),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2014 k rámci politik v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030(25),

—  s ohledem na slyšení kandidáta na komisaře pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierra Moscoviciho konané dne 2. října 2014,

—  s ohledem na prohlášení komisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové ze dne 6. listopadu 2014 týkající se vyšetřování státní daňové podpory,

—  s ohledem na pracovní program italského předsednictví Rady,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 o investičním plánu pro Evropu (COM(2014)0903),

—  s ohledem na účetní standardy pro daně, konkrétně IAS 12,

—  s ohledem na zveřejnění tzv. dokumentů „LuxLeaks“ Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů,

—  s ohledem na dopis, který ministři financí Německa, Francie a Itálie zaslali komisaři Pierru Moscovicimu a v němž žádají, aby byl navržen právní předpis pro řešení problému vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivního plánování proti oslabování daňové základny a přesouvání zisku,

—  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0040/2015),

A.  vzhledem k tomu, že v důsledku daňových podvodů a úniků činí podle odhadů ztráta daňových příjmů v EU každoročně 1 bilion EUR(26); vzhledem k tomu, že tato ztráta představuje závažné riziko pro účinnost a spravedlivost daňových systémů v EU, neboť zvyšuje daňové zatížení všech poctivých občanů a společností;

B.  vzhledem k tomu, že taková ztráta daňových příjmů znamená, že je k dispozici méně veřejných financí na investice, což následně znamená, že je možné stimulovat méně dalších soukromých investic, a to v době, kdy Komise prohlásila, že svou pozornost zaměří na pracovní místa, růst a investice;

C.  vzhledem k tomu, že daňové úniky(27) zahrnují nelegální postupy, kdy se daňová povinnost skrývá nebo ignoruje; vzhledem k tomu, že daňové podvody(28) jsou druhem záměrného neplnění daňových povinností, který je rovněž obecně trestný podle trestního práva, kdežto vyhýbání se daňovým povinnostem(29) je sice legální, avšak nepatřičný způsob využívání daňového systému za účelem snížení daňových povinností či zbavení se nutnosti jejich plnění, a agresivní daňové plánování(30) spočívá ve využívání podružných detailů daňových systémů nebo nesouladu mezi dvěma či více daňovými systémy za účelem snížení daňové povinnosti;

D.  vzhledem k tomu, že daňovým deficitem(31) se obecně rozumí rozdíl mezi nevybranou splatnou daní a skutečně vybranou daní; vzhledem k tomu, že k daňovému deficitu dochází v důsledku daňových podvodů, daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem a agresívního daňového plánování;

E.  vzhledem k tomu, že v oblasti daňových právních předpisů se uplatňuje zásada subsidiarity;

F.  vzhledem k tomu, že klíčovou prioritou mezinárodních politik v oblasti daní je vytvoření komplexní strategie boje proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem a zavedení světových standardů pro správní spolupráci;

G.  vzhledem k tomu, že zveřejnění tzv. dokumentů „LuxLeaks“, o nějž se postaralo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů, vyžaduje důkladné a nezávislé prošetření postupů členských států v oblasti předběžných daňových rozhodnutí a jejich souladu s pravidly EU pro kontrolu státních podpor a se zásadami jednotného trhu;

H.  vzhledem k tomu, že se sice obecně uznává, že vyvážený daňový systém orientovaný na růst má zásadní význam pro dosažení udržitelného růstu, avšak dosud nebylo přijato žádné odpovídající opatření;

I.  vzhledem k tomu, že mnoho podniků, především mezinárodních, běžně strukturuje své globální daňové postavení tak, aby mohly své zisky přesouvat do jurisdikcí s nižšími daněmi, nebo usilují o zajištění preferenčního zacházení, aby snížily své daně, nebo jednají přímo se správci daně, aby si zajistily preferenční zacházení a snížily své daňové sazby, s tichým souhlasem orgánů a vlád mnoha členských států;

J.  vzhledem k tomu, že občané v celé Unii od svých politiků očekávají, že učiní opatření, která těmto praktikám zabrání a která mezery v právních předpisech odstraní, a vzhledem k tomu, že tyto a další pochybné praktiky, jako je vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivní daňové plánování, musí být postaveny mimo zákon a musí být na ně uplatňovány přiměřené sankce;

K.  vzhledem k tomu, že snížení administrativní zátěže pro podniky, především pro malé a střední podniky a mikropodniky, a odstranění daňových překážek v případě přeshraničních aktivit by mohly posílit růst;

L.  vzhledem k tomu, že daňová politika, která podporuje začlenění, transparentnost a spravedlivost a vybízí k řádné správě, je účinným nástrojem na podporu udržitelného růstu, sociální spravedlnosti a omezení hospodářské nerovnosti;

M.  vzhledem k tomu, že program Komise REFIT (Program pro účelnost a účinnost právních předpisů) má zjednodušit právní předpisy EU a omezit množství pravidel, tedy i náklady na předpisy, a vytvořit tak jasný, jednodušší a stabilnější legislativní rámec pro malé a střední podniky; vzhledem k tomu, že by se mělo vybízet k dalším takovým iniciativám;

N.  vzhledem k tomu, že je obecně třeba zjednodušit daňové systémy, a umožnit tak snížení nákladů, které vznikají veřejné správě, občanům i společnostem, a zabránit daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem nebo jednoduše chybám, ale také dvojímu (ne)zdanění či dvojitým daňovým výjimkám;

O.  vzhledem k tomu, že evropský semestr je mechanismem pro koordinaci hospodářských a rozpočtových politik v členských státech,

Obecná východiska

1.  vítá dohodu o automatické výměně informací a očekává její rychlé provedení; v této souvislosti vyzývá k tomu, aby bylo do června 2015 definitivně zrušeno bankovní tajemství v EU;

2.  vyzývá k tomu, aby byly do 30. června 2015 uzavřeny také daňové dohody s třetími zeměmi, a žádá Komisi, aby zahájila jednání s dalšími třetími zeměmi, v neposlední řadě se Singapurem;

3.  vyzývá k tomu, aby byly s rozvojovými zeměmi v rámci zavádění nového globálního standardu uskutečňovány po přechodnou dobu a nerecipročně pilotní projekty automatické výměny informací týkajících se daní;

4.  zdůrazňuje, že koordinovaný postup na úrovni EU, mimo jiné v souvislosti s kodexem chování pro zdaňování podniků, je nezbytný k uplatňování standardu transparentnosti ve vztahu ke třetím zemím; vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto standardy zapracovaly do budoucích obchodních smluv;

5.  trvá na obecné zásadě, že daně musí být placeny tam, kde dochází k využívání veřejných služeb; rozhodně odsuzuje agresivní daňové politiky, které vedou daňové poplatníky k tomu, aby přesunuli svou daňovou základnu mimo země, v nichž využívají veřejné služby nebo pracovní sílu, která tyto služby využívá;

6.  zdůrazňuje skutečnost, že by bylo možné dosáhnout toho, aby byl boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem, agresivnímu daňovému plánování a daňovým rájům úspěšnější a rámec pro fungování jednotného trhu prostřednictvím účinných právních předpisů v oblasti daní kvalitnější, pokud by byl uplatňován společný postup; zdůrazňuje, že takový společný postup by měl být uplatňován na globální úrovni, nikoli pouze na úrovni EU;

7.  upozorňuje, že je nezbytné, aby daňová soutěž mezi členskými státy byla spravedlivá a transparentní a napomáhala tak růstu a zaměstnanosti, přičemž by zajistila, aby evropské bankovnictví mohlo být v globálním měřítku i nadále konkurenceschopné a bránit tak odlivu daní z EU;

8.  odsuzuje tajné dohody o daňových výjimkách uzavřené mezi určitými členskými státy a některými nadnárodními společnostmi s cílem přilákat podniky, a to na úkor daňových systémů jiných členských států i řádného fungování volné hospodářské soutěže, účinného přidělování zdrojů a vnitřního trhu;

9.  zdůrazňuje, že přeshraniční investice, zejména soukromé investice, jsou pro hospodářství EU nezbytně nutné; zdůrazňuje, že „podnikatelsky vstřícné“ a „investičně vstřícné“ daňové iniciativy jsou nezbytně nutné k zavedení udržitelného daňového systému, který přispívá k růstu; zdůrazňuje, že je třeba nových forem účinné a efektivní spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, mimo jiné v oblasti výzkumu a inovací, informačních a komunikačních technologií, dopravy a obnovitelných zdrojů energie;

10.  zdůrazňuje, že nízká úroveň zdanění je zásadní nejen pro dobré sociální zabezpečení rodin a domácností, ale i pro konkurenceschopnost a nová pracovní místa; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí kontrolované a účinné veřejné výdaje a stabilní veřejné finance;

11.  zdůrazňuje klíčovou úlohu malých a středních podniků, kterou hrají jakožto hnací síla růstu a zaměstnanosti v EU; zdůrazňuje, že daňová politika v EU by proto měla být koncipována tak, aby byly překážky pro malé a střední podniky omezeny na minimum, a že další úsilí je třeba věnovat odstranění daňových překážek a administrativní zátěže pro malé a střední podniky;

12.  zdůrazňuje, že zvýšená harmonizace daňové politiky by zajistila, aby daňové politiky členských států podporovaly širší politické cíle EU stanovené ve strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění; zdůrazňuje, že v době, kdy je veřejný dluh jednotlivých států velký a v Evropské unii se projevuje jednoznačná potřeba investic, účinné zdanění přináší členským státům základní úroveň příjmů;

13.  doporučuje, aby Komise a jednotlivé členské státy vedly při formulování nebo při úpravách daňové politiky, mimo jiné v rámci evropského semestru, vážný dialog s podniky a se společenskými a občanskými subjekty s cílem zajistit, aby právní předpisy v oblasti daňové politiky odrážely hospodářskou realitu a podporovaly dobrovolné dodržování daňových předpisů;

Posílení přínosů vnitřního trhu pomocí daňové politiky

14.  vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy na řešení daňových překážek, které v rámci jednotného trhu ztěžují přeshraniční aktivity jednotlivců i podniků, a aby dále vyvíjela nástroje pro zjednodušení a zvýšení transparentnosti daňových pravidel a předpisů, které platí v EU a v jejích členských státech; zdůrazňuje, že taková opatření by snížila náklady společností, zejména malých a středních podniků, občanů a veřejné správy a zároveň přispěla k zamezení daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem či jednoduše chyb;

15.  konstatuje, že systém DPH v EU přináší značnou část veřejných příjmů EU – v roce 2009 to bylo 21 %(32); zdůrazňuje, že stávající model výběru DPH se od svého zavedení nezměnil, což vede k vysoké míře zbytečných nákladů na dodržování předpisů a k vyhýbání se daňovým povinnostem; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že systém je zastaralý, vede jeho setrvalé používání k značným a zbytečným ztrátám;

16.  je mimořádně znepokojen tím, že v roce 2012 dosáhly ztráty příjmů z DPH způsobené nedodržením daňových předpisů či nevybráním daně 177 miliard EUR(33);

17.  vítá třístrannou dohodu o směrnici o boji proti praní peněz a nařízení o převodech finančních prostředků; domnívá se však, že je zde i nadále prostor ke zlepšení, a naléhavě žádá členské státy, aby využívaly flexibility, která se jim nabízí, zejména v rámci směrnice o boji proti praní peněz, a pracovaly s veřejnými rejstříky umožňujícími neomezený přístup k informacím o skutečných vlastnících společností, svěřenských fondů, nadací a jiných právních subjektů;

18.  vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy, jak bojovat s problémem výpadků příjmů z DPH s cílem bojovat proti daňovým podvodům a daňovým únikům, přičemž by měla zohlednit nedávné návrhy přijaté Radou;

19.  vyzývá Komisi, aby jako klíčový prvek při budování digitálního jednotného trhu předložila návrh, jehož cílem bude umožnit členským státům uplatňování snížené sazby DPH na knihy (případně i na jiné mediální produkty), které jsou nabízeny v digitálním formátu; konstatuje, že stávající situace, kdy lze sníženou sazbu uplatňovat pouze na knihy nabízené na fyzickém nosiči, není v souladu se zásadou, že na podobné zboží a služby se mají vztahovat stejné sazby DPH;

20.  vyzývá Komisi, aby prosadila návrh na zjednodušení právních předpisů o povinnosti přiznání k DPH s cílem snížit administrativní zátěž podniků v EU a usnadnit přeshraniční obchod;

21.  vyzývá Komisi, aby předložila jasný legislativní rámec, který zajistí rovnost mezi elektronickými produkty a jejich fyzickými alternativami;

22.  s politováním konstatuje, že jedenáct členských států, které se zapojily do postupu posílené spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí, dosud nesplnilo svůj závazek; připomíná, že finanční sektor by měl k veřejným financím přispívat spravedlivým podílem, a bere na vědomí společné prohlášení jedenácti členských států ze dne 27. ledna 2015 a jejich závazek, že do 1. ledna 2016 zavedou daň z finančních transakcí, která se bude vyznačovat širokým záběrem a nízkou daňovou sazbou; zdůrazňuje, že je nezbytné urychleně jednat a že je důležité mít daň z finančních transakcí, která je ambiciózní; vyzývá ostatní členské státy, aby zvážily, zda se k dani z finančních transakcí nepřipojí;

23.  vyzývá k tomu, aby příjmy z daně z finančních transakcí tvořily v rámci rozpočtu EU součást vlastních zdrojů;

24.  vyzývá členské státy, aby co nejdříve přistoupily na společný konsolidovaný základ z příjmu právnických osob (CCCTB), který bude v souladu s výše uvedeným postojem Parlamentu ze dne 19. dubna 2012 o návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu z příjmu právnických osob v první fázi povinný pro evropské společnosti a evropské družstevní společnosti a v druhé fázi pro všechny ostatní společnosti kromě mikropodniků a malých a středních podniků;

25.  vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila možnosti zavedení minimální sazby daně z příjmu právnických osob jako prostředku ke zbrzdění škodlivé daňové soutěže;

26.  konstatuje, že rozdíly v daňových právních předpisech v sousedících zemích mohou způsobovat problémy pro podnikání v pohraničních oblastech; vyzývá proto Komisi, aby přezkoumala připravované právní předpisy z hlediska jejich účinků v pohraničních oblastech;

Boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům, agresivnímu daňovému plánování a daňovým rájům

27.  očekává, že Komise podnikne další kroky v návaznosti na svá dvě doporučení týkající se opatření, která mají pobídnout třetí země k uplatňování minimálních standardů řádné správy v oblasti daní, a agresivního daňového plánování, a že další opatření přijmou také členské státy v návaznosti na aktualizovaný akční plán boje proti daňovým podvodům a daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování, který vypracovala Komise;

28.  zdůrazňuje, že členské státy EU a Komise by měly v případě potřeby převzít vůdčí úlohu v diskusích o boji proti údajným daňovým podvodům nebo agresivnímu vyhýbání se daňovým povinnostem vedených v OECD, na Globálním fóru pro transparentnost a výměnu informací pro daňové účely a na dalších příslušných světových fórech;

29.  vyzývá Komisi, aby vyvinula další iniciativy na podporu řádné správy v daňových záležitostech ve třetích zemích a řešila problém agresivního daňového plánování a objemu nevybraných daní v důsledku dvojího (ne)danění; poznamenává, že dohody týkající se dvojího (ne)danění uzavírané mezi členskými státy a třetími zeměmi musí být založeny na společných standardech; trvá na tom, že žádné smlouvy týkající se dvojího (ne)danění by se neměly uzavírat s daňovými ráji nebo s nespolupracujícími jurisdikcemi, a žádá proto Komisi, aby do každého příslušného legislativního návrhu začlenila doložku, která zajistí, aby cíle právních předpisů nebyly obcházeny prostřednictvím daňových konstrukcí;

30.  žádá Komisi, aby Radě a Parlamentu každoročně předkládala zprávu o činnosti a úspěších platformy pro řádnou správu daní;

31.  vítá ujednání o pravidlech proti zneužívání daňového systému v rámci směrnice o mateřských a dceřiných společnostech; naléhavě žádá členské státy, aby je co nejdříve začaly uplatňovat a aby je rozšířily také na směrnici o úrocích a licenčních poplatcích;

32.  vyzývá Komisi, aby z řešení daňových úniků učinila hlavní prioritu a v prvních šesti měsících roku 2015 předložila rozsáhlé a účinné návrhy proti daňovým rájům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

33.  vyzývá Komisi, aby jako součást těchto návrhů zavedla závazek a konkrétní cíle směřující k tomu, že se do roku 2020 daňový deficit sníží o polovinu(34), což by mohlo být součástí monitorování strategie Evropa 2020;

34.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily zřízení mezivládního daňového orgánu pod záštitou OSN s cílem zajistit, aby se rozvojové země mohly rovnocenně podílet na vypracování a reformě globálních daňových politik;

35.  žádá Komisi, aby plně spolupracovala s OECD, zeměmi G20 a rozvojovými zeměmi na řešení problému eroze daňové základny a přesouvání zisků a aby Parlamentu a Radě podávala pravidelně zprávy o dosaženém pokroku; vítá revidovaný akční plán Komise o daňových únicích a vyhýbání se daňovým povinnostem, který by měla Komise přijmout v roce 2015, a žádá Komisi, aby do června 2015 předložila návrh směrnice EU proti oslabování daňové základny a přesouvání zisků;

36.  domnívá se, že Komise by měla na základě slibů vedoucích představitelů zemí G20 aktualizovat akční plán proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování, který by zajišťoval spravedlivý mezinárodní daňový systém a bezpečnou příjmovou základnu těchto zemí; domnívá se, že programy Fiscalis a Clo 2020 by se rovněž měly zaměřit na problematiku agresivního daňového plánování;

37.  vítá, že v souladu se čtvrtou změnou směrnice o kapitálových požadavcích bylo v případě bank rychle zavedeno podávání zpráv o jednotlivých zemích; vyzývá Komisi, aby jako další opatření neprodleně provedla revizi směrnice o účetnictví, a zavedla tak povinné podávání zpráv o jednotlivých zemích týkajících se přeshraničních podniků, s výjimkou malých a středních podniků, ze všech odvětví a zemí, v nichž působí, včetně nespolupracujících jurisdikcí a daňových rájů, a aby současně zajistila, že daňová zátěž bude omezena na minimum;

38.  vyzývá k naléhavým krokům a k závazným opatřením proti škodlivým aspektům daňových pobídek nabízených v souvislosti s příjmem z duševního vlastnictví nebo z režimů „patent box“ (zvláštních daňových režimů pro příjmy z duševního vlastnictví);

39.  požaduje, aby výměna informací zahrnovala i přeshraniční daňové výměry, aby se zajistilo, že všechny podniky působící v EU plní své povinnosti ve všech členských státech, a aby se posílila transparentnost; zdůrazňuje skutečnost, že výměna informací by neměla narušovat hospodářskou soutěž;

40.  je toho názoru, že z hlediska vytváření právní jistoty pro podniky mohou být předběžná daňová rozhodnutí důležitým nástrojem; s politováním však konstatuje, že v členských státech se takováto rozhodnutí používají s nedostatečnou transparentností, takže vytváří příležitosti k vyhýbání se daňovým povinnostem a ke škodlivé daňové soutěži;

41.  dále se domnívá, že vnitrostátní zákonodárci by měli mít možnost důvěrně prověřovat obsah předběžných daňových rozhodnutí, aby mohli schválit příslušné vnitrostátní právní předpisy, které by vyhýbání se daňovým povinnostem bránily;

42.  vítá oznámení návrhu Komise o povinné výměně informací týkající se přeshraničních předběžných daňových rozhodnutí; je toho názoru, že návrh musí obsahovat především povinnost členských států informovat se navzájem o přijatých výměrech; dále se domnívá, že členské státy by měly být povinny informovat Komisi o těchto daňových rozhodnutích, o obecných zásadách, jimiž se řídí, a o jejich přesném rozpočtovém dopadu na daňovou základnu, aby tak Komise mohla lépe vykonávat svou úlohu strážce spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu;

43.  zdůrazňuje, že prioritou by měla být i nadále právní jistota daňových poplatníků zajištěná předvídatelným chováním vnitrostátních správců daně a předvídatelnými politikami; poukazuje na to, že daňová rozhodnutí a daňové režimy nejsou samy o sobě škodlivé, ale že vnitrostátní správci daně by měli jasným a jednoznačným způsobem dávat najevo, které režimy jsou přijatelné a které nikoli;

44.  přísně odsuzuje členské státy, které správcům daně umožnily, nebo je dokonce vybízely, aby vydávali předběžná daňová rozhodnutí, která vedla k rozdělení zdanění nebo hospodářské činnosti a které v důsledku toho významně přispěly k oslabení veřejných financí;

45.  vyzývá Komisi, aby ve větší míře využívala pravidla EU o státní podpoře v boji proti agresivnímu daňovému plánování; domnívá se, že Komise by měla vyšetřit všechny případy předběžných daňových rozhodnutí s cílem zjistit, zda selektivními daňovými výhodami pro některé podniky neporušují pravidla EU pro státní podporu;

46.  je znepokojen tím, že vnitrostátní reformy v některých členských státech vedly k tomu, že vnitrostátní daňové správy a orgány daňových kontrol nemají dostatečný počet zaměstnanců a nedisponují odpovídajícími zdroji; vyjadřuje politování nad tím, že hlavní pozornost je často věnována případům vyhýbání se daňovým povinnostem v malém měřítku, nikoli na úrovni velkých nadnárodních společnosti; vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečné zdroje, a zdůrazňuje, že nárůst nákladů v důsledku přiměřenějšího počtu zaměstnanců a přidělování zdrojů by mohl být vyvážen dalšími daňovými příjmy; konstatuje, že elektronická správa daňových služeb může vést k účelnému využití lidských a finančních zdrojů;

47.  zdůrazňuje, že efektivní, účinné a legitimní vnitrostátní daňové politiky vyžadují řádné fungování vnitrostátních správců daně (tj. vymáhání by mělo být přiměřené); zdůrazňuje, že vnitrostátní daňové orgány by si měly vyměňovat informace o osvědčených postupech a vzájemně se tak učit;

48.  vyzývá členské státy, aby zlepšily spolupráci svých správních orgánů v oblasti přímých a nepřímých daní a spotřebních daní, jakož i vzájemnou pomoc při vymáhání pohledávek; uvědomuje si význam výměny osvědčených postupů mezi členskými státy a vyzývá je, aby plně využívaly potenciál programů Fiscalis 2014–2020 a Clo 2014–2020;

49.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh společného postoje EU a rozšířeného souboru podrobných kritérií pro definici daňových rájů a koordinovaných postihů, které budou uplatňovány na nespolupracující jurisdikce, a členské státy, aby se na takovémto návrhu dohodly; vyzývá k tomu, aby do 30. června 2015 byla vypracována černá listina daňových rájů a zemí narušujících výhodnými daňovými podmínkami hospodářskou soutěž, která bude zahrnovat i daňové ráje a země EU;

50.  žádá Komisi, aby nabízela spolupráci a pomoc rozvojovým třetím zemím, které nefungují jako daňové ráje, a účinně jim pomáhala v boji proti daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

51.  žádá členské státy, aby své příslušné orgány vybavily tak, aby mohly provádět nekompromisní a důkladná šetření, a aby navrhly sankce, jako je pozastavení či zrušení bankovní nebo poradenské licence finanční instituce, účetních, právnických firem či jiných finančních poradců, bylo-li prokázáno, že se na daňovém podvodu podílely;

52.  vyzývá, aby porušování daňových předpisů nebo vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany podniků bylo v zájmu prevence přísněji trestáno, a to tím, že se podnikům podílejícím se na podvodech nebo podnikům se sídlem v daňových rájích nebo zemích narušujících hospodářskou soutěž výhodnými daňovými podmínkami nebudou poskytovat finanční příspěvky z EU a nebude jim ani umožněn přístup ke státní podpoře a veřejným zakázkám; naléhavě žádá členské státy, aby stáhly veškerou veřejnou podporu poskytovanou podnikům, které jsou zapojeny do porušování daňových předpisů EU;

53.  vyzývá všechny členské státy, aby zveřejnily posouzení dopadu svých zvláštních účelových jednotek a podobných právních konstruktů, jakož i údaje, které ukazují investiční toky vedoucí přes takové jednotky v jejich zemích; dále vyzývá členské státy, aby pro všechny tyto subjekty zavedly dostatečně přísné požadavky na daňový domicil (substance requirements), které zajistí, aby nebyly zneužity pro daňové účely;

54.  vyzývá Komisi, aby v boji proti agresivnímu daňovému plánování plně využívala všech možností, které nabízí právní předpisy o státní podpoře, a aby uznala, že tyto postupy jsou ze své podstaty protisoutěžní a brání evropským malým a středním podnikům, aby soutěžily za rovných podmínek;

55.  zdůrazňuje, že členské státy, které obdržely finanční pomoc nebo o ni požádaly, mají povinnost provádět opatření pro posílení a zlepšení své kapacity v oblasti výběru daní a boje proti daňovým podvodům a daňovým únikům; naléhavě vyzývá Komisi, aby tuto povinnost rozšířila tak, aby zahrnovala opatření proti praní špinavých peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování;

56.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly nezbytný rámec pro spolupráci mezi daňovými správami a občanskou společností, který podpoří sociální odpovědnost a transparentnost; je přesvědčen, že taková spolupráce s poctivými daňovými poplatníky může vést ke konkrétním výsledkům při odhalování zejména nových druhů podvodů a úniků;

57.  žádá Komisi, aby ve spolupráci s OECD vypracovala příslušné normy EU nebo návrhy na řešení problémů zdanění digitálního hospodářství;

Podpora životaschopné daňové koordinace v zájmu dlouhodobé hospodářské politiky orientované na růst

58.  připomíná výzvu Parlamentu(35) k posílení rámce správy ekonomických záležitostí; vyzývá Komisi a členské státy, aby intenzivnějším způsobem využívaly evropského semestru a začlenily za tím účelem strategii EU proti daňovému deficitu do svých národních ročních programů stability a růstu a do svých národních programů reforem; žádá Komisi, aby vyzvala členské státy, aby ve svých vnitrostátních programech reforem uvedly seznamy všech daňových výjimek poskytovaných podnikům a náležitě je popsaly;

59.  vybízí Komisi, aby vytvořila evropský kodex daňového poplatníka, který by stanovil osvědčené postupy pro podporu spolupráce, důvěry a jistoty mezi daňovými správami a daňovými poplatníky s cílem zajistit větší transparentnost v oblasti práv a povinností daňových poplatníků a podpořit přístup zaměřený na poskytování co nejlepších služeb;

60.  zdůrazňuje, že členské státy musí přijímat a provádět doporučení pro jednotlivé země, zejména v oblasti rozpočtu;

61.  vyzývá k revizi mandátu Skupiny pro kodex chování s cílem zlepšit její účinnost a získat ambiciózní výsledky například tím, že stanoví povinnost zveřejňovat daňové úlevy a dotace pro podniky; dále žádá Skupinu pro kodex chování, aby předložila a urychleně zveřejnila přehled, do jaké míry se jednotlivé země řídí doporučeními vydanými skupinou v její pololetní zprávě o pokroku určené ministrům financí;

62.  zdůrazňuje, že kvantitativní měření makroekonomických cílů je třeba doplnit o ukazatele kvality, aby se tak řešily dlouhodobé cíle; vyzývá Komisi, aby při vypracovávání doporučení pro jednotlivé země provedla hloubkovou studii rozdílů mezi členskými státy a aby se zaměřila na srovnání členských států s cílem najít osvědčené postupy v oblasti daní, které napomohou tvorbě daňové politiky;

63.  opětovně vyzývá Komisi, aby zajistila, že bude věnován dostatek času a prostředků vypracování, včasnému předložení a následnému sledování doporučení pro jednotlivé země, a aby Parlamentu zajistila demokratickou kontrolu;

64.  s politováním konstatuje, že dosud nebylo dosaženo podstatného pokroku v oblasti zdanění a daňových reforem v rámci závazků uvedených v Paktu euro plus; vyzývá Komisi, aby do cyklu evropského semestru plně začlenila pragmatickou daňovou koordinaci jako součást větší koordinace hospodářské politiky;

65.  v této souvislosti naléhavě žádá členské státy, aby zjednodušily své daňové systémy, zmodernizovaly své daňové správy a posílily svou výkonnost při výběru daní, mimo jiné i tím, že zajistí účinný mechanismus výběru příjmů založený na moderní technologii a podpoře nových strategií týkajících se dobrovolného plnění požadavků, posouzení rizika a monitorování;

66.  vyzývá členské státy, aby nahradily daňové zatížení práce jinými formami udržitelného danění, a zajistily tak spravedlivý příspěvek všech hospodářských a finančních odvětví a podpořily růst a vytváření kvalitních pracovních míst;

67.  naléhavě vyzývá členské státy, aby při zavádění daně z nemovitostí vzaly v potaz veškeré relevantní dopady;

68.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily možnost nových a inovativních forem zdanění, které povedou k růstu a zaměstnanosti;

69.  opakovaně zdůrazňuje potřebu zásadního přezkumu evropského systému vlastních zdrojů; je toho názoru, že přidělení více vlastních zdrojů rozpočtově neutrálním způsobem by Komisi přineslo větší efektivitu a samostatnost a vedlo by k transparentnějšímu evropskému rozpočtu; s netrpělivostí proto očekává výsledky Skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje;

o
o   o

70.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0312. (2) Úř. věst. C 258 E, 7.9.2013, s. 134. (3) http://www.fatf-gafi.org/media/fatf/documents/recommendations/pdfs/FATF_Recommendations.pdf (4) Úř. věst. L 338, 12.12.2012, s. 41. (5) Úř. věst. L 338, 12.12.2012, s. 37. (6) Úř. věst. C 258 E, 7.9.2013, s. 53. (7) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s.37. (8) Přijaté texty, P7_TA(2013)0205. (9) Úř. věst. C 2, 6.1.1998, s. 2. (10) http://www.oecd.org/tax/tax-global/part-1-of-report-to-g20-dwg-on-the-impact-of-beps-in-low-income-countries.pdf (11) Úř. věst. C 12, 15.1.2015, s. 105. (12) http://register.consilium.europa.eu/doc/srv?l=EN&f=ST%2011644%202014%20INIT (13) http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_papers/taxation_paper_43.pdf (14) http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_papers/taxation_paper_44.pdf (15) http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_papers/taxation_paper_45.pdf (16) http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_papers/taxation_paper_48.pdf (17) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ecofin/143709.pdf (18) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ecofin/145105.pdf (19) http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-16062014-BP/EN/2-16062014-BP-EN.PDF (20) http://europa.eu/rapid/press-release_IP-14-623_en.htm (21) http://europa.eu/rapid/press-release_IP-14-604_en.htm (22) http://europa.eu/rapid/press-release_IP-14-416_en.htm (23) Přijaté texty, P7_TA(2014)0129. (24) Přijaté texty, P8_TA(2014)0038. (25) Přijaté texty, P7_TA(2014)0094. (26) http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/tax_fraud_evasion/a_huge_problem/index_en.htm (27) http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/common/publications/com_reports/taxation/com%282012%29351_en.pdf (28) http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/common/publications/com_reports/taxation/com%282012%29351_en.pdf (29) http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/tax_fraud_evasion/missing-part_en.htm (30) http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/tax_fraud_evasion/c_2012_8806_en.pdf (31) http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P7-TA-2013-0593+0+DOC+XML+V0//CS (32) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru s názvem „O budoucnosti DPH – Pro jednodušší, stabilnější a účinnější systém DPH uzpůsobený jednotnému trhu“, (KOM(2011)0851). (33) http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/common/publications/studies/vat_gap2012.pdf (34) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2013 o výzvě k jasným a závazným opatřením na potírání daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem v EU (Přijaté texty, P7_TA(2013)0593). (35) Usnesení o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2014 (Přijaté texty, P8_TA(2014)0038) a usnesení o boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a daňovým rájům (Přijaté texty,P7_TA(2013)0205).